Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy Listopad Zajímavosti ze světa Projekt Formule 1. Návštěva knihovny

Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy

22

Zajímavosti ze světa

25

Návštěva knihovny

Listopad 2009

Projekt Formule 1

12

Poprask 2009

32

Obsah: Aktuality ......................................................................................................................................................... 3 ZASEDÁNÍ ŠKOLSKÉ RADY SSPŠ..................................................................................................... 4 Zápis z Rady rodičů, úterý 13. října 2009 ................................................................................................. 4 Studentská rada ............................................................................................................................................ 5 STUDENTSKÁ RADA ............................................................................................................................. 5 CISCO kurz a certifikace – nabídka pro třeťáky z IT ............................................................................ 7 Zkoušky MOS a MCAS – předvánoční nabídka pro studenty SSPŠ ............................................... 8 Program Comenius ...................................................................................................................................... 8 SYSTÉM VIRTUÁLNÍ ŠKOLY............................................................................................................... 9 Konzultace k projektu Formule 1 ............................................................................................................ 12 17. listopad 1939 ......................................................................................................................................... 13 UDÁLOSTI 17. LISTOPADU 1989 ...................................................................................................... 15 HISTORICKÁ VZPOMÍNKA ............................................................................................................... 21 ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ................................................................................................................... 22 Exkurze v městské knihovně .................................................................................................................... 25 O politice ..................................................................................................................................................... 26 Nečekaný článek od učitelky počítačů :-D .............................................................................................. 27 Anketa o návykových látkách ................................................................................................................... 32 POPRASK –Závod v přespolním běhu ................................................................................................. 32

2

AKTUALITY A je za námi první čtvrtletí! Pedagogická rada vyhodnotí 11. listopadu výsledky našich studentů za první čtvrtletí, rodiče na třídních schůzkách tentýž den dostanou informace a doma to bude mít své následky! 20. října podepsal prezident republiky ČR novelu školského zákona, která znamená posun společné části maturitní zkoušky o rok. V říjnu si studenti užili podzimní prázdniny a dva dny ředitelského volna, plesový výbor připravuje maturitní ples, škola se připravuje na výstavu Schola Pragensis a dny otevřených dveří. Letos na nich bude opět mimořádně záležet. Každý žák základní školy si v prvním kole přijímacího řízení může (stejně jako loni) podat až tři přihlášky a já na základě loňské zkušenosti předpokládám, že to uchazeči nebo jejich rodiče využijí. O to více musíme přesvědčit, že jsme dobrá volba pro žáky základních škol. Letos, v roce dvacátého výročí Sametové revoluce, se první, druhé a třetí ročníky setkají s netradiční formou náhradního programu v pondělí 16. listopadu. Výsledky nás budou zajímat! Čtvrté ročníky budou pracovat na maturitní práci – žákovských projektech. Studenti prvních ročníků se těší na lyžařský výcvikový kurz v Peci pod Sněžkou, snad všichni se těší na Vánoce i na maturitní ples v Lucerně. Přeji hodně sil a úspěchů nejen ve studiu.

Program na listopad a prosinec 2009: (změna vyhrazena)

LISTOPAD 2009 6.11. 11.11. 11.11. 12.11. 13.11. 14.11. 16.11. 17.11. 19.11. 23. – 27.11.

(pátek) (středa) (středa) (čtvrtek) (pátek) (sobota) (pondělí) (úterý) (čtvrtek)

zápis průběžné klasifikace za 1. čtvrtletí pedagogická porada – hodnocení 1. čtvrtletí schůzky rodičů Schola Pragensis Schola Pragensis Schola Pragensis náhradní program 1.,2.,3. ročníků, PRO 4. ročníků státní svátek 1. den otevřených dveří SSPŠ praxe 4. ročníku IT

PROSINEC 2009 1.12. (úterý) 22.12. (úterý) 23.12. – 1.1. 2010

2. den otevřených dveří SSPŠ ukončení výuky v roce 2009 vánoční prázdniny Mgr. Zbyšek Nechanický

3

ZASEDÁNÍ ŠKOLSKÉ RADY SSPŠ Dne 13. října 2009 proběhlo jako již každoročně úvodní zasedání Školské rady naší školy za přítomnosti ředitele školy Ing. Sáblíka. . Z volených zástupců se dostavili všichni : předseda p. Pokorný, místopředsedkyně Ing. Chládková, členové p. Ipser a Ing. Binderová, ze zřizovatelem jmenovaných zástupců pouze RNDr. Škaloud. Na zasedání byla schválena Výroční zpráva školy, byly schváleny Klasifikační a Školní řád. Ředitelem školy byla Školská rada informována o čerpání rozpočtu, o proběhlých akcích a výhledech a plánech pro tento školní rok. Ing. Dita Binderová, zástupkyně ředitele

ZÁPIS Z RADY RODIČŮ, ÚTERÝ 13. ŘÍJNA 2009 Přítomni: p. ředitel Ing.Radko Sáblík, výbor RR - pí Hochmuthová omluvena, p. prof. Petrášek, p. Píša - předseda Studentské rady, p. Hartman - zástupce vedoucího Studentského klubu, 2 rodiče Schůzku zahájil p. ředitel a sdělil následující informace: 1. Počet studentů je nyní 630, naplněnost je 96,9 % 2. Říjnové číslo Presíku vyšlo v 41. týdnu 3. Studentská akademie byla na základě vyhodnocení ankety zrušena 4. K 13.10. bylo vybráno do rozpočtu Rady rodičů 244.000,- Kč 5. Vyřešení pozdních příchodů studentů 6. Upozornění na povinnost studentů dodržovat Školní řád 7. Provoz virtuální školy byl zahájen oficiálně od září 2009 8. Od 41. týdne bylo spuštěno internetové zpravodajství SSPS TV 9. Byl zahájen projekt "Píšeme noviny s MF Dnes" 10. Rozběhly se další vzdělávací aktivity pro studenty 11. Proběhlo druhé rozpočtové řízení pro školu 12. Bude rekonstruován prostor v 1. patře pro tělocvičnu 13. Návrh rozpočtu maturitního plesu dne 3.2.2010 Pak se ujali slova p. prof. Petrášek a p. Píša, kteří jako koordinátor a předseda Studentské rady přišli poprvé po roce na schůzku Rady rodičů. Proběhla diskuse o vzájemné spolupráci. P. Hartman představil jako vždy perfektně zpracovanou žádost o příspěvěk na nový server do Studentského klubu. Požadovaná částka 21.671,- Kč byla odsouhlasena.Vedení Studentského klubu bylo opět pochváleno za vzornou práci v klubu. Rada rodičů apeluje na svědomí studentů, kteří nezaplatili příspěvek Radu rodičů a přitom chodí do Studentského klubu. Správce klubu bude od 1. listopadu tyto studenty ze Studentského klubu vykazovat a tito studenti nebudou moci využívat jeho zařízení. Zapsala Věra Hlaváčová

4

STUDENTSKÁ RADA Poprvé v tomto školním roce zasedla SR 17. září. Bylo to takové podivné zasedání. V některých třídách se změnili zástupci a já jsem se chtěl sejít nejdříve s těmi minulými. Vyšlo to tak napůl. Spíš to bylo jen takové zahřívací kolo. Ujasnili jsme si, proč nelze v bufetu platit stravenkami, jak je to s případnými klimatizacemi do učeben výpočetní techniky, že si mají studenti po praxi nechat tuto skutečnost potvrdit přímo ve firmě a že s pozdními příchody se na náš popud začalo něco dělat. Zrušili jsme funkci mluvčího SR a vrátili se ke starému dobrému předsedovi, kterého už delší dobu neoficiálně dělal Vašek Píša. Tak od té doby už to dělá oficiálně. Na dalším zasedání, které bylo 1. října, chyběl už jen zástupce 1.D, 3.A, 3.B a 3.C. Přetvoření ankety Kantor roku pomalu finišuje. Chtěli jsme zvolit místopředsedu SR ze zástupců třetích ročníků, ale asi chápete, že to nebylo možné. Dohodli jsme se, že na nástěnce u vchodu do přezouvárny budou viset fotky jednotlivých zástupců. Uvidíme, jak rychle je dokážeme dát dohromady. A nakonec jsme řešili, jak je to vlastně s tím opatřením proti pozdním příchodům a jestli by to nešlo udělat ještě nějak lépe. Zástupci se měli poradit se svými třídami a předložit nějaké návrhy. Na zasedání z 15. října nám zase chyběli hlavně zástupci prvních ročníků. Konkrétně chyběl zástupce 1.A, 1.B, 1.C a 4.A. My se bez nich obejdeme, ale je škoda, že nemůže zaznít hlas těchto tříd. Pravděpodobně k panu řediteli dorazila nějaká vlna nevole se zavedením virtuální školy, proto nám přišel vysvětlit, že systém nevybíral on. Ze zákulisních informací prozradím, že taková vlna opravdu existuje a SR se tím bude zabývat. Co se týče připomínek k opatření k pozdním příchodům, tak písemně je dodal pouze zástupce 2.B a jejich návrh bude projednán na dalším zasedání. Předseda SR a já jsme navštívili Radu rodičů, kde jsme si leccos vyjasnili. Snad bude naše budoucí spolupráce plodná. Taky jsme si pověděli, jak je to se školními výlety. No a nakonec jsme zvolili místopředsedu SR, kterým je teď Miloslav Melichárek ze 3.D. Další zasedání nás čeká 22. října, ale to už bude po uzávěrce Presíku. Přeji vám studium bez problémů. Ale kdyby se nějaké objevily, chceme o nich vědět! Pavel Petrášek, koordinátor Studentské rady

STUDENTSKÁ RADA ROZHOVOR S předsedou Studentské rady Václavem PÍŠOU, třída 4.C Zažil jsi jako student fungování Studentské rady pod několika předsedy. Jak bys zpětně zhodnotil její fungování v těchto obdobích? „V posledním školním roce to nebylo nic moc,

studenti zájem neměli a ve škole se toho moc nezměnilo. Za dob Jany Pospíšilové to bylo OK - komunikace fungovala atd. Po jejím odchodu to upadlo úplně vinou všech. Ale poslední měsíce mě ujišťují, že jméno Studentské rady je opět na vzestupu a názory studentů májí velkou váhu.“

5

V minulých letech se několikrát měnila struktura Studentské rady. Jaký model je v kurzu právě teď?

„V tomto školním roce jsme ustoupili od formy senátu, proto má každá třída svého zástupce, který navštěvuje schůze Studentské rady a jedná v záležitostech, které trápí tu určitou třídu. Proto se zlepšila i komunikace, protože každá třída zná osobně svého zástupce.“ V současné době jsi předsedou Studentské rady, ale zároveň studentem čtvrtého ročníku. Jaké jsou tvé možnosti něco změnit a jak hodláš za sebe najít adekvátní náhradu?

„Každopádně velkou, jako studenti máme možnost čerpat finance z Rady rodičů atd. Určitou představu o svém nástupci ze třetího ročníků mám. I svého favorita bych mohl uvést, ale prozatím si to nechám pro sebe.“ Čím se zabývá Studentská rada v poslední době?

„Hodně systémem pozdních příchodů, Virtuální školou nebo anketou Kantor roku.“ O výstupech z jednání Studentské rady se příliš neví. Kde je podle tebe chyba?

„Nezájem studentů. Jako Studentská rada máme svoji nástěnku, ale ta není moc populární, tak jsme vytvořili na Facebooku skupinu Studentská rada SSPŠ na které budeme informovat o nejdůležitějších věcech. A pak všechno má prezentovat předseda své třídy.“ Zúčastnil ses diskuse s představiteli Rady rodičů. Jak ty vidíš možnou spolupráci mezi Radou rodičů a Studentskou radou?

„Určitě je tam velký potenciál k tomu využít jejích finančních prostředků na realizaci našich projektů, v čemž excelují zástupci Studentského klubu. Ale na finance máme nárok úplně všichni. Stačí přijít s rozumným nápadem co pořídit, vše je možné.“ Na naší škole jsi již čtvrtým rokem. Jak bys školu charakterizoval, co považuješ za její silné stránky?

„Zatím můžu srovnávat jen se základkou a s tím, co jsem neoficiálně slyšel od kamarádů z jiných středních škol. Na 100% je velký plus komunikace jak student kantor tak i student - vedení. To, o čem u nás studenti mohou rozhodovat, je až neobvyklé. Hodně pro mě důležité je to, že kdo se tady toho chce hodně naučit, má ten prostor jak v podobě certifikátů, tak i v hodině. A ten, kdo chce jen tu maturitu a nějak to doklepat, tak s tím nemá problém. Záleží jen na přístupu jednotlivce, což je bezvadný.“ Jak vnímáš vztah mezi studenty? Nezdá se, že by hrálo velkou roli, jestli je student v prvním nebo čtvrtém ročníku, respektují se navzájem. Jaký je tvůj názor?

„Nevím, jak je tomu na „štrýtu“ školy, jestli tam nějaká hierarchie funguje, ale asi přirozený respekt ke staršímu je. Ve Studentské radě jsme si všichni rovni, jelikož dýcháme za stejnou barvu šátku.“ Jak bys charakterizoval vztah mezi studenty a profesory? V čem je dobrý a co by dle tebe bylo vhodné změnit? Jak hodnotíš vzájemnou komunikaci?

„Z mého pohledu vřelý. V komunikaci žádný problém nevidím. Kantoři na moje maily odpovídají a vše s nimi ohledně výuky lze pořešit. Pro mě osobně je to snad to nejdůležitější, protože na základní škole jsem s mojí náturou měl velké problémy.“ Jak vidíš komunikaci mezi studenty a vedením školy?

„Zdárně řešená, ale myslím si, že já nemůžu mít objektivní názor, protože s vedením jsem v každodenním kontaktu. Tak nevím, jak je na tom obyčejný pěšák.“

6

Jsi ve čtvrtém ročníku, před sebou maturitu. A odpovídáš na otázky týkající se pedagogů a vedení školy. Nemáš strach se vyjádřit otevřeně?

„Jeden z kantorů vystihl můj osobní postoj větou:“Je lepší mít vždy nějaký názor, než žádný.“ Což mě opravdu vystihuje a řídím se jím. Stejně jsem v 98% naprosto spokojen a líbí se mi tu, jmenovitě jsem odpovídat nemusel, takže se nebojím vůbec. A pokud jste připravení, i mstící se kantor nemá šanci, což můj případ není.“ Vybral sis jako žákovský projekt pokračování internetového zpravodajství SSPS TV. Proč právě tento projekt?

„Jako všichni, co jsme si ho vybrali, i mě baví práce s kamerou a nebojím se mluvit. S Jakubem Laciným jsme sehraní tak proč ne? Je to jeden z projektů, kde se naplno mohu kreativně vyřádit a sedí mi.“ Jsi tak trochu „šoumen“?

„To je stejný jako kdybyste se mě ptali – Dobrý den pane Horník. A Vám se ten fotbal jako líbil, pane Horník? -Jo jsem.“ Co hodláš dělat, až ukončíš úspěšně středoškolské studium na naší škole?

„Zvládnout přijímačky na vysokou školu - nejradši bych do Zlína- a poté si sbalit plavky a odjet na rok surfovat do Austrálie a na Bali. Naučit se jazyk, vydělat si trochu. Pak se vrátit udělat vysokou školu.“ Máš ještě nějaký vzkaz pro čtenáře Presíku nebo pro své kolegy studenty?

„Přidejte se do skupiny Studentská rada SSPŠ na FB. Vše je to jen o našem přístupu. Žijte v lásce a míru.“ Děkujeme za rozhovor.

„Já též.“

CISCO KURZ A CERTIFIKACE – NABÍDKA PRO TŘEŤÁKY Z IT Jako studenti IT máte ve 3. ročníku výuku počítačových sítí, což je slušný základ pro certifikaci Cisco. Ale jen základ, protože v elearningových materiálech Cisca najdete přece jen o něco více informací než v základní výuce. Pro zájemce o certifikaci Cisco udělám během prosince kurz, který proběhne během několika večerů po běžné výuce, kde shrnu a vysvětlím podstatné věci potřebné pro úspěšnou certifikaci a zodpovím studentům případné nejasnosti. Zkoušku potřebnou pro certifikaci budou moci zájemci na konci kurzu zkusit složit a v případě úspěchu dostanou Cisco certifikát. Je vhodné, aby se zájemci hlásili k tomuto kurzu co nejdříve, a ve své výuce požádali Martu Kočkovou (kab. 104), aby jim založila na Cisco webu účet, aby mohli co nejdříve začít prostudovávat zmíněné e-learningové materiály (pokud tak již nečiní). Současně se hlaste ke kurzu, máte-li zájem, na e-mail [email protected] Mgr. Ivona Spurná, Cisco lektorka

7

ZKOUŠKY MOS A MCAS – PŘEDVÁNOČNÍ NABÍDKA PRO STUDENTY SSPŠ

Nabízíme studentům slevu 10 % při nákupu zkoušek potřebných pro certifikát MOS a MCAS, pokud provedou nákup během listopadu 2009. Cena za jednu zkoušku by pak nebyla 1000 Kč, ale 900 Kč. Zkoušky typu MOS (MS Office 2003, jediný Word 2003 je v češtině) by následně proběhly během prosince 2009, zkoušky MCAS kdykoliv od prosince 2009 do června 2010. Na termínu bychom se domluvili, aby vyhovoval jak zkoušenému, tak vedoucímu testování. Test probíhá elektronickou formou ve virtuálním prostředí. Vyhodnocení je okamžité, získáte ihned potvrzení o výsledku a následně originální certifikát. Certifikát MOS nebo MCAS můžete uplatnit při budoucím hledání zaměstnání a také lze uplatnit pro výrazné vylepšení známky z příslušného předmětu (viz obrázek).

Pro zakoupení zkoušky navštivte paní Karanskou, u které zaplatíte příslušnou částku a následně budete kontaktování vedoucím testování pro domluvení termínu testování. Využijte výhodné nabídky pro zakoupení libovolného množství testů MOS a MCAS pro školní rok 2009/2010. Mgr. Ivona Spurná, vedoucí testování [email protected]

PROGRAM COMENIUS Program Comenius se zabývá školním vzděláním až po úroveň vyššího středního vzdělání. Je pojmenován po moravském filozofovi ze 17. století, který byl přesvědčen, že školy by měly rozšiřovat obzory a měly by být otevřené vnějšímu světu. V tomto duchu program pomáhá školám navazovat partnerství a vyměňovat si zkušenosti, včetně elektronických partnerství.

8

Priority Cílem programu Comenius je rozvíjet mezi mladými lidmi a pedagogickými pracovníky porozumění rozmanitosti evropské kultury a její hodnoty a pomáhat mladým lidem získávat základní schopnosti nezbytné pro osobní rozvoj, pro budoucí zaměstnání a pro aktivní evropské občanství. Pro program Comenius byly v rámci programu celoživotního vzdělávání na období 2007-2013 stanoveny tři soubory priorit: partnerství škol, mnohostranné projekty a sítě.

Země zapojené do programu LLP 27 členských států Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie země EFTA: Norsko, Island, Lichtenštejnsko kandidátské země: Turecko

Komu je program určen? žákům/studentům ve školním vzdělávání - od mateřských po střední školy školám zařazeným v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT: mateřské školy, včetně speciálních základní školy, včetně speciálních a uměleckých střední školy, včetně odborných, speciálních, uměleckých a učilišť učitelům a dalším pracovníkům v těchto školách asociacím, neziskovým a nevládním organizacím zapojeným do školního vzdělávání a zástupcům těchto institucí osobám a institucím zodpovědným za organizaci a poskytování vzdělání na místní, regionální a národní úrovni výzkumným centrům a institucím zabývající se problematikou celoživotního učení vysokým školám, které vzdělávají učitele/budoucí učitele institucím zajišťující poradenství a informační servis hledání partnerské školy

vlastní kontakty na zahraniční školy využití kontaktů rodičů, místních a regionálních úřadů, exportních firem, sponzorů, partnerských měst apod. databáze litevské Národní agentury: http://www.smpf.lt/index.php?id=688 eTwinning: http://www.etwinning.net/ww/cz/pub/etwinning/index2006.htm databáze: http://www.globalgateway.org Filipčuk Markijan , 3.C Zdroj : naep.cz

SYSTÉM VIRTUÁLNÍ ŠKOLY – důležité informace Systém virtuální školy a jeho poskytovatele v loňském školním roce vybírala odborná komise ve složení profesorka Brabcová, profesor Bayer, student Hochmuth (Výpočetní technika 4.A) a student Kolář (Technické lyceum 4.L). Do výběru tak byli zapojeni odborníci z řad pedagogů i studentů. Na základě jednomyslného doporučení této komise jsem pak uzavřel smlouvu s vybraným poskytovatelem.

9

Vybraný systém umí výrazně více než třeba klasický systém Moodle, používaný mnohými vysokými školami. Proto ho také odborníci vybrali. Pochopitelně je ale o poznání složitější na jeho důkladné pochopení. V tuto chvíli nemá smysl naříkat nad výběrem systému, který navíc nikdo nezpochybnil ani jedinou připomínkou během zkušebního období od února do června 2009. Je třeba se s ním začít seznamovat, pronikat do jeho zákonitostí, které většině pedagogů i studentů zůstávají zatím dost utajeny. Včetně mě jako ředitele. Je třeba se učit systém využívat postupně. Je možné vymýšlet zdokonalení systému, buď bezplatně za pomoci jeho koordinátorky profesorky Brabcové či formou další objednané služby u poskytovatele. Všechny náměty či připomínky proto zasílejte profesorce Brabcové a v kopii mně jako řediteli školy. Pokud někdo nastoupí do jakékoli solidní firmy, ale i na jakoukoli vysokou školu, je nucen začít používat její komunikační a informační systém, pokud tam chce studovat nebo pracovat. Pochopitelně i já jako ředitel školy mám právo toto požadovat. Mně však jde o víc, chci, aby se pedagogové i studenti s tímto způsobem komunikace, přenosu dat a informací ztotožnili. Nebráním se proto diskusi o jeho lepším využití, zdokonalení. Ale trvám na jeho používání. Zatím jsme na začátku. V systému doposud chybí velmi podstatná část, kterou jsou klasické, podpůrné či rozšiřující učební texty. Toto se musí dodat do systému postupně během tohoto školního roku. Na mnohém se podílí i studenti čtvrtých ročníků v rámci svých žákovských projektů. Jen pro příklad. Připravují se překlady učebních textů pro Cisco Academy z angličtiny do češtiny, připravuje se archiv žákovských projektů, připravuje se portál osobností vědy a techniky, učební texty z počítačů a příslušenství, matematiky, biologie apod. Další již vzniklé učební texty mají za úkol do virtuální školy zavěsit pedagogové do června 2010. Nelze přijít k hotovému. Je nutné systém vytvořit a naplnit daty. Pochopit jeho smysl a začít ho využívat pro komunikaci pedagog – student. Pak bude významným pomocníkem pro samostudium studentů. Uvedu jeden příklad. V loňském i letošním školním roce vedu tři skupiny žákovských projektů. V loňském roce jsem dostával mnoho e-mailů s výstupy studentů a musel si vytvářet stupňované adresáře, mnohdy nastávaly problémy s přenosem dat a podobně. Nebylo to příliš šťastné pro obě strany. Letos student své výstupy zavěsí na virtuální školu a jsou okamžitě přístupné mně jako garantovi, jemu samotnému (nezapomene, kam si je uložil, nevymaže si je), konzultantům. Ale prohlédnout si je může kterýkoli pedagog a student čtvrtého ročníku a čerpat v nich inspiraci. Z mého pohledu jde o obrovské zjednodušení a zlepšení. Moje prosba směrem k pedagogům. Prosím, seznamte se s virtuální školou a začněte ji využívat. Třeba jen tím, že na ní začnete vystavovat úkoly pro studenty. Ti pak budou nuceni se tam pravidelně dívat a začít s virtuální školou pracovat. Pak můžete začít žádat, aby tam studenti začali zavěšovat své výstupy. Tak se systém ve vašem předmětu rozběhne. Moje prosba směrem ke studentům. Přestaňte hledat nedostatky a začněte hledat, jak vám může systém pomoci. Žádejte pedagogy, aby s vámi pomocí tohoto systému komunikovali. Aby vám tam zadávali úkoly, informace, abyste mohli úkoly časem do systému zavěšovat. Zkoumejte

10

možnosti tohoto systému, jako zkoumáte jiné internetové informační systémy. Jako odborníci pro informační technologie pak třeba i radou pomožte nám pedagogům, kteří nejsme odborníci v oblasti IT ale jen uživateli. Uvidíte, že se vám takový přístup vyplatí a získáte lepší informovanost a další podklady pro samostudium. Vážení studenti i pedagogové. Přestaňme se prosím bát nového, přestaňte uvažovat negativisticky. Přemýšlejme pozitivně. Přestaňme uvažovat, proč něco nejde či jde ztuha a přemýšlejme, jak to udělat, aby to šlo či šlo ještě lépe. Pak pochopíme, že virtuální škola nám poskytuje podporu ve výuce, v komunikaci. Za to vám všem předem děkuji. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

ROZHOVOR S HOCHMUTH Jan, loňský absolvent SSPŠ Preslova, současný student ČVUT NA TÉMA VIRTUÁLNÍ ŠKOLY Jan Hochmuth byl v loňském roce členem výběrové komise jmenované ředitelem školy, která zkoumala různé informační systémy a doporučila řediteli stávající systém virtuální školy. V současné době studuje na Fakultě Elektrotechniky ČVUT a zároveň se v rámci dohody o pracovní činnosti podílí na správě sítě a hardware naší školy. Jak probíhal výběr systému virtuální školy a z kolika jste vybírali?

„Systém virtuální školy byl vybírán odbornou i neodbornou komisí (já a student Kolář ze 4.L jako zástupci studentů, paní Brabcová, pan Bayer a vedení školy) a na výběr byly tři varianty, z nichž jakousi nesmyslnou aplikaci od Microsoftu jsme zamítli ihned. Tudíž na výběr zůstala jen nabídka Unicornu a free systém Moodle.“ Proč jste zvolili právě systém, který používá i soukromá vysoká škola zaměřená na informační technologie Unicorn College?

„Tento systém byl zvolen jednak z ekonomického hlediska, které bylo pro školu podstatné a také proto, že tento systém na rozdíl od free systému Moodle spravuje profesionální firma a zabezpečuje nám několikanásobně lepší technickou podporu, jakou bychom se systémem Moodle dostali jen těžko. Máte-li konkrétní dotazy, obraťte se na mě (kabinet 302), rád vám dotazy zodpovím.“ Některým z nás se zdá, že jde o systém poněkud složitý a nepřehledný na používání. Jaký je tvůj názor?

„Ano, systém je na první pohled poněkud složitý a nepřehledný. Ale jen na ten první, protože ve chvíli, kdy si systém osaháte a zabřednete do jeho tajů se vám zalíbí. Určitě oceňuji jeho technickou propracovanost a všechny možnosti, které nabízí.“ Problémy mají někteří z nás s „běhajícím kolečkem“, kdy musí delší čas čekat, než mohou pokračovat. Proč?

„Je to problém, který má dvě příčiny. První je, že většina uživatelů nemá nainstalovanou Javu, nebo mají zastaralou verzi. Doporučoval bych jim, aby si to nejprve zkontrolovali. Druhá příčina je, že škola má vytíženou ethernetovou linku. Bohužel to není ani chyba virtuální školy, ani chyba ředitele školy, ale nás IT oddělení. Bohužel je na škole větší počet počítačů, než pro jaký je školní síť stavěná (s tím se nikdy dříve nepočítalo) a ve špičce přenosů dat po lince je virtuální škola téměř nedosažitelná.

11

Nicméně na naši obhajobu mohu říci, že na řešení usilovně pracujeme a již probíhají jednání ohledně zlepšení současného stavu. Pomoci nám samozřejmě mohou ale i studenti, kdy místo toho aby o hodině dávali pozor, vytěžují školní linku stahováním a „surfováním“. Snažili jsme se pokusně zakázat některé stránky, abychom zjistili, zda by to nepomohlo, ale studenti to zjevně nepochopili a linku začali vytěžovat jiným způsobem. Toto jednání mne překvapilo a zklamalo mne, jak jsou studenti naší školy omezení, že ani jedno dopoledne nevydrží bez tak podřadného portálu, jako je Facebook.“ Kdybys byl ještě studentem naší školy, vítal bys tento systém nebo bys taky hledal jeho mouchy jako mnoho ze studentů?

„Určitě bych se na to díval jako na celek. Vždyť když se dostanete na vysokou, budete muset taky pracovat v mnoha systémech, které vám nebudou vyhovovat, ale musíte se přizpůsobit. Kdo systém virtuální školy jen kritizuje, je pro mne ignorant – má přece mnohem více výhod, jen chtít na ně přijít, ale to je na každém z nás kdo se na jakou stranu postaví. Ostatně tvrzení že virtuální škola nemá smysl, nepřistoupit na její smluvní podmínky mi přijde jako ubohý krok. Přeci žádná firma vám nikdy nezaručí 100% bezpečnost svých dat – to nedokáže ani americká NSA…a posílání reklam? Jste IT odborníci, ty si zakážete v e-mailovém klientu. ;-)“ Jaké opatření bys doporučil pro lepší pochopení systému studenty?

„Určitě bych proškolil kantory výpočetní techniky tak, aby své zkušenosti mohli předávat studentům na hodinách výpočetní techniky. Nechtěl bych studenty vytěžovat v jejich volném čase, to by se mi taky nelíbilo. Jsem pro, aby se stala výuka o systému virtuální školy součástí osnov hned pro začátek školního roku. Pak si nikdo nebude moci stěžovat na to, že není připraven ji používat a odhalí třeba její kladné stránky.“ Děkujeme za rozhovor.

KONZULTACE K PROJEKTU FORMULE 1 Ve středu 21. října 2009 se uskutečnila konzultace na katedře aerodynamiky a katedře obrábění fakulty strojní ČVUT. Konzultace se zúčastnili studenti řešící mezinárodní projekt Formule 1 ve školách – konkrétně se jedná o tři studenty ze třídy 4.C a tři ze třídy 3.A, kteří se v soutěži se přihlásili pod názvem Top Construction Team.

12

Studenti předložili k posouzení sedm návrhů - modelů formule 1. Po doporučených úpravách studenti konečný návrh odzkouší ve virtuálním aerodynamickém tunelu a připraví program pro výrobu trupu na CNC frézce. Studenti naší školy na konzultaci byli dobře připraveni, učitelé VŠ byli velmi vstřícní a přislíbili studentům pomoc při zkouškách i výrobě. VŠ podporuje zájem studentů o technickou problematiku, důkazem toho je i příslib naší škole bezplatného používání SW Solid Works pro potřebu zkoušek ve virtuálním tunelu.

Děkuji studentům za dobrou reprezentaci školy. Ing. Karel Fuksa, konzultant projektu

17. LISTOPAD 1939 Přestože 17. listopad je v posledních letech spojován především s událostmi roku 1989, není na škodu si připomenout události tragického roku 1939. To je vhodné již proto, že Mezinárodním dnem studentstva se tento den stal právě na základě událostí, ke kterým došlo v období od 28. 10. do 17. 11. 1939 v tehdejším Protektorátě. Vše zapříčinilo potlačení tiché demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, během něhož došlo ke zranění studenta lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Opletala (nar. 1. 1. 1915, někdy uváděno i 31. 12 . 1914). Tuto demonstraci z velké části organizovali právě studenti, kteří již 27. 10. vylepovali letáky s pozvánkou k účasti na tomto shromáždění a u pomníků mnoha významných osobností naší historie kladli kytice s trikolórou. Demonstraci, odehrávající se na Václavském náměstí, okupační moc potlačila s použitím nejen pořádkové Jan Opletal policie, ale i jednotek SS. Další střety mezi demonstranty, k nimž se připojilo i velké množství mimopražských obyvatel, a německými bezpečnostními oddíly podporovanými v mnoha případech německým obyvatelstvem Prahy a německým studentstvem, se odehrály v Žitné, Melantrichově a Nezábranské ulici, ale i na Karlově náměstí stejně jako na mnoha dalších místech a to mnohdy i za střelby do demonstrantů. Právě v Nezábranské ulici došlo k zabití pekařského dělníka Václava Sedláčka (22 let) a v Žitné ulici k postřelení Jana Opletala. Ten byl následně převezen na kliniku prof. Arnolda Jiráska, kde byl i operován. Dne 11.11. v 11:45 hod zemřel na následky střelné rány v břišní dutině.

13

Dne 4.11. se na branickém hřbitově odehrál za asistence bezpečnostních složek tichý pohřeb Václava Sedláčka. Bohužel stejně tragický osud potkal během války i jeho příbuzné a o jeho hrob se tak nemohl nikdo postarat, a tak byl v roce 1965 zrušen. Po smrti Jana Opletala se mezi orgány protektorátní správy a studentskou organizací rozhořel spor o způsob uctění památky zemřelého. Zatímco protektorátní orgány prosazovaly odvoz ostatků na Moravu, odkud pocházel (Lhota u Nákla, okr. Olomouc), studentská organizace prosazovala veřejný průvod městem končící na nádraží. Na organizaci průvodu se podílel předseda samosprávy Hlávkových kolejí Maxmilián Martischnig a ředitel Hlávkovy koleje Václav Wiesner. Slavnostní pohřeb, který se konal 15.11.1939 pod vedením děkana lékařské fakulty prof. Hájka na Albertově, kde byla rakev s ostatky J.Opletala, se odehrál za hrobového ticha a asistence české policie. I tak při ukládání rakve do vozu zazněla národní hymna. Rakev byla poté převezena na nádraží a odeslána na Moravu. I přes veškeré zastrašování ze strany okupantů se následná demonstrace, které se zúčastnily tisíce lidí, změnila v protest proti okupaci. Nejvíce střetů mezi demonstranty a pořádkovými silami se odehrálo v oblasti Karlova náměstí. Zde je nutno podotknout, že pozdější svědectví vedou k domněnce, že srážky byly záměrně vyvolány ze stany gestapa, aby mohlo být následně brutálně zakročeno. Cílem bylo zastrašit český národ, a tak zabránit dalším protestům proti okupaci. V noci ze 16.-17.listopadu došlo k rozsáhlému zatýkání v Václav Sedláček, fotografie řadách českého studentstva, a to nejen v Praze, ale i v Brně a z cestovního pasu, který měl Příbrami. Studenti zatčení v Praze byly internování v bývalých u sebe v době své smrti Dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni. Zde došlo i k popravě devíti představitelů studentských organizací.

Jmenovitě se jednalo o : JUDr. Jaroslav Klíma - předseda Národního svazu českého studentstva v Čechách a na Moravě JUC. Josef Adamec - jednatel Národního svazu českého studentstva v Čechách a na Moravě JUDr. František Skorkovský - předseda zahraničního odboru Národního svazu českého studentstva v Čechách a na Moravě PhDr. Jan Weinert - předseda Svazu českého studentstva v Čechách JUC. Bedřich Koula - jednatel Svazu českého studentstva v Čechách Václav Šaffránek - zapisovatel Svazu českého studentstva v Čechách MUC. Jan Černý - studentský aktivista Ing. Marek Frauwirth - studentský aktivista Doc. PhDr. Josef Matoušek - předseda studentského odboru výboru Národního souručenství. V následných dnech bylo 1200 studentů internováno v koncentračním táboře SachsenhausenOranienburg. Většina z těchto studentů byla koncem roku 1942 propuštěna, poslední skupina opustila Sachsenhausen v lednu 1943. Z této skupiny 1200 studentů nepřežilo útrapy německých koncentráků 35. Vysokoškolské objekty byly dány k dispozici gestapu, SS, wehrmachtu a německým vysokým školám. Některým českým studentům se podařilo před zatýkáním uprchnout přes Slovensko, Maďarsko a Balkán k naší zahraniční armádě, jako například Josefu Sommrovi, který bojoval na Středním východě a v Africe. Zdroj:referáty.cz,komunisti.sk,valka.cz

14

zpracoval FIlipčuk Markijan 3.C

UDÁLOSTI 17. LISTOPADU 1989 ROZHOVOR S

ředitelem školy Ing. Radko SÁBLÍKEM Vzpomínáte si ještě na události z období po 17. listopadu 1989?

„Na rozdíl od mnohých občanů tohoto státu, kteří dnes chovají sympatie k pohrobkům tehdejších mocipánů, mám dobrou paměť. Neměli bychom totiž zapomínat nejen na události kolem sedmnáctého listopadu, ale také na čtyřicet let, kdy zde vládla komunistická zlovůle, kdy se pošlapávala lidská práva, ničily kariéry lidí i celé rodiny. Já naštěstí nezažil padesátá léta, kdy komunistický režim vraždil a mučil své občany, posílal je do koncentračních táborů. Ale i tak jsem stačil „ochutnat“ atmosféru založenou na permanentní lži, vyvolávání pocitů strachu z možných postihů za nepřizpůsobivé chování.“ Jak probíhaly události na naší škole?

„Ve své podstatě podobně jako na jiných školách. Studenti a někteří pedagogové se aktivně zapojili do protestů. Já si dobře pamatuji na začátek, kdy se studenti shromáždili na dvoře školy. Tehdejší ředitel, nomenklaturní kádr Komunistické strany, jim začal vyhrožovat a nutit je, aby se rozešli do tříd. Já byl na škole jenom jeden rok, nicméně jsem tehdy vylezl na nějakou popelnici a z té ke studentům promluvil. Vyzval jsem je, aby se opravdu rozešli do tříd, ovšem za účelem volby členů stávkových výborů. Pak už vzaly věci rychlý spád. Chodili jsme každý den demonstrovat, sepisovali petice a podobně. Velmi aktivní byli i další moji kolegové, především profesorka Novotná, profesor Blažek a profesor Vincent, který se stal posléze ředitelem školy. Ještě jedno musím vzpomenout. Přestože se denně shromažďovali v ulicích Prahy statisíce lidí, nedošlo k žádnému incidentu, nebyla rozbita jediná výloha, poničeno jediné auto. Jaká škoda, že tehdejší míra solidarity a slušnosti měla krátkého trvání. Jak to kontrastuje se současností, když vidíme různé aktivisty a chuligány, kteří se neštítí páchat všemožné výtržnosti při svých mnohdy značně pochybných protestech či pochodech.“ Vzpomenete si ještě na období před rokem 1989?

„O tomto období bych mohl vypravovat hodiny a pak by náš rozhovor přesáhl nepochybně rozsah stránek tohoto vydání Presíku. Možná bych mohl uvést jen několik detailů, které charakterizují tehdejší režim, který v té době již byl dost v rozkladu a umíral na úbytě. Respektive na svou naprostou nekompetentnost spojenou s komiky, kteří stáli v jeho čele. Bohužel tito komici dokázali být až do poslední chvíle velmi nebezpeční slušným lidem, neboť šlo o naprosto bezcharakterní jedince s jediným cílem, a tím bylo udržet si svou moc a výsadní postavení.“

15

Jak byste charakterizoval tehdejší režim?

„Já naštěstí poznal komunistický režim až v jeho mírnějším stadiu, narodil jsem se v roce 1962 a byl de facto po většinu doby než režim padl buď dítětem nebo studentem. Vlastně jsem ještě stihl jeden rok na vojně, něco přes rok ve Výzkumném ústavu Malešice a jeden rok na naší škole. To už ale byl komunistický režim více méně v agónii. Základ systému komunistů byl založen na vybudování atmosféry strachu a permanentní lži. Lhalo se všude. Všichni věděli, že se lže. Ale soudruhům šlo právě o to. Donutit lidi ohnout hřbet, přimět je lhát. Do ústavy si dali preambuli o vládnoucí roli Komunistické strany. Její představitelé byli všem pro smích, kolovaly o nich stovky vtipů, zároveň z nich ale šel strach. Stačilo málo a člověk mohl být stíhán jako rozvraceč republiky, skončit ve vězení, být vyhozen z místa, ze školy. Měli různé metody, například některým disidentům brali nejen pasy, ale i řidičské průkazy, šikanovali je kde se dalo. Tím dávali varovné znamení všem ostatním. Držte hubu a krok, nebo se vám povede stejně. Režim se neštítil doslova ničeho a to až do poslední chvíle svého trvání. O vraždění v padesátých letech se snad ví, ale on svou vůli prosazoval i jinými odpornými prostředky i nadále. Nezastavil se ani před perzekucí dětí těch, kteří se mu byť jen velmi mírně postavili. Zakazoval jejich dětem studovat, což bylo opravdu prvotřídní svinstvo. Ale pomocí tohoto vydírání a zastrašování se dokázal dlouhá léta udržet u moci. Mnozí drželi hubu a krok jen proto, aby neohrozili budoucnost své rodiny a svých dětí. Člověk dokáže pro své názory a přesvědčení mnohé vytrpět, ale když se má dívat, jak za jeho postoje trpí jeho nejbližší, to je zcela něco jiného.“ Můžete uvést nějaké osobní zkušenosti?

„Když jsem chtěl jet s basketbalem v roce 1988 na týdenní sportovní výjezd do Francie, musel jsem požádat o svolení buňku Komunistické strany na škole, byť jsem s nimi nic společného neměl. Když jsem chtěl okopírovat nějaký text, musel jsem vyplnit žádanku, kde jsem vypsal kolik kopií a za jakým účelem. Abych snad nerozšiřoval protistátní texty. Když jsem si chtěl poslechnout zahraniční stanici „Hlas Ameriky“, musel jsem přetrpět úsilí rušiček signálu. Můj otec byl absolventem FSI ČVUT a významným odborníkem ve svém oboru. Nejprve začal učit na vysoké škole. Přestože svou práci dělal dobře, dokonce napsal i odbornou knihu o spalovacích motorech, soudruzi ho vyhodili pro jeho názory a on musel jít do pracovního procesu do ČKD. Zde dělal ve výzkumu, podal mnoho zlepšovacích návrhů, získal i nějaké patenty. Po okupaci v roce 1968 se vrátil z konference v západním Německu jen proto, že nechtěl opustit

16

rodinu, přes skvělou pracovní nabídku, kterou tam dostal. Jelikož však byl kolem roku 1968 aktivní, byl mu odebrán pas a ten mu byl vrácen až v roce 1978, tedy za deset let! Když jsme jeli k moři do východního Německa, mohla nás tři bratry doprovázet jen matka, ani do jiného státu socbloku otec nesměl. Mohl nás doprovodit jen k autobusu. Mimochodem, jen díky svým zlepšovákům a patentům neskončil někde v kotelně. Ředitel tehdejšího ČKD prohlásil, že i s nepřáteli socialismu se musí umět spolupracovat, když to podniku přináší užitek. Můj otec od roku 1968 až do odchodu ruských vojáků nosil plnovous, aby dal najevo svůj protest proti okupaci. Také bojkotoval volby, které byly jen o tom, jestli chci chleba s paštikou nebo paštiku s chlebem. Ale komunisté chtěli mít nejen stoprocentní podporu, ale i téměř stoprocentní účast. To, že chodí volit a je volí 99,97 % obyvatel, jim vůbec nepřišlo trapné. Naopak, byl to pro ně důkaz, jak celý národ zastrašili. Krátce před mým ukončením základní školy byl otec důrazně upozorněn, že pokud nepůjde k volbám, nebudu smět studovat a prostě se na žádnou střední školu nedostanu. Nepřeji nikomu zažít atmosféru, která poté u nás doma panovala, zvláště když můj bratr byl jen o dva roky mladší a hrozila mu podobná perzekuce. Otec nakonec volit šel, to že kandidátku škrtl již bylo komunistům jedno a spíše pro smích. Jim šlo o to donutit ho se podvolit. Já díky tomu mohl nastoupit na gymnázium Botičská. Nevymizí mi však nikdy z paměti obrázek, jak se otec vrátil domů z volební místnosti a plakal. Myslím, že tohle by mohlo stačit. Možná se tím i vysvětluje můj vztah ke všem režimům, které nectí svobodu a jsou založeny na potlačování lidských práv.“ Objevují se názory, že se o moderních dějinách ve školách mnoho neučí. Jaký je váš názor?

„Neznalost moderních dějin mladými lidmi není jen chyba školního systému. Mají přece rodiny, nejsou analfabety. Mnohé se objevuje v médiích, v novinách, časopisech, televizi. Na internetu. Stačí se jen zajímat a informace získáte. Pravdou však je, že se možná až moc času věnuje prehistorii a na tu nejbližší pak nezbývá čas. Ovšem ono to má i jiné základy. Co se dělo před tisícem let nebo i před sto lety, je opravdovou historií. Co se odehrálo před dvaceti lety je součástí života mnohých z nás, tedy i těch, kteří připravují osnovy, kteří předměty vyučují. Jak má členka Komunistické strany na základní škole vykládat o pádu svého režimu, když je jeho pohrobkem? Ale to je jen jeden křiklavý případ, který znám z médií.

17

Obecně se domnívám, že je nutné období dvacátého století věnovat daleko více prostoru a to nejen v hodinách dějepisu, ale i v jiných předmětech společenských věd. Literatuře, občanské výchově, filosofii. Dvacáté století zažilo dva hrozné totalitní režimy, fašismus a komunismus, které mají na svědomí nejen desítky milionů mrtvých, ale stamiliony zničených a pokřivených lidských životů. Lidé by měli opakovaně hovořit o těchto hrůzách, aby se mladá generace poučila, aby vždy bojovala proti jakékoli podobné zvůli.“ Měla by tedy ve školách být o tomto větší diskuse mezi profesory a studenty?

„Nepochybně. Ovšem ono nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Co když se pak někdo z vás zeptá, a co jste tehdy dělal vy, pane profesore nebo paní profesorko? Tehdejší režim nás nutil dělat kompromisy, nutil nás lhát a to jsou věci, na které nemůžeme být hrdí. I když jsme nikomu neublížili, nikoho neudali, přesto jsme třeba svou pasivitou režim podporovali. Já sám musel dělat věci, na které určitě hrdý být nemůžu. Jenže kdybych veřejně řekl svůj názor, okamžitě bych byl vyhozen ze školy. A na vzdělání se v naší rodině vždy kladl velký důraz. Všichni, otec, matka i bratři, vystudovali vysoké školy. Režimu jsem nepochleboval, ale držel jsem hubu a krok. Chtěl jsem prostě získat vzdělání, vystudovat, dokončit střední a vysokou školu. Nechtěl jsem se nechat vyhodit. Ne každý je ale ochoten o tomto veřejně mluvit.“ Taková doba musí lidi nutně poznamenat. Jaký je váš názor?

„Souhlasím s vámi. Otázkou je, jaké závěry z toho lidé vyvodí. Nejhorší je vždy pocit naprosté bezmoci. Bylo mi jasné, že kdybych veřejně deklaroval svůj názor, musel bych pak nést tvrdé důsledky a nic bych tím nezměnil. Cítil jsem se naprosto bezmocný. Někdy však šlo i o komické situace. Třeba na vysoké škole jsem hrál za školu basketbal. Když končil vedoucí našeho týmu, navrhl mě jako jeho nového vedoucího. A tak si mě zavolali na výbor SSM, Socialistického svazu mládeže. To měl být předvoj Komunistické strany, ve skutečnosti šlo o masové nábory mladých lidí pod nátlakem. Na střední škole jsme byli donuceni být všichni jeho členy, odmítnout znamenalo mimo jiné i zavřít si s největší pravděpodobností cestu k dalšímu studiu. Vždyť u přijímacích pohovorů na vysokou školu seděl i zástupce SSM! Na vysoké škole jsem pak už členství neobnovil, nebyl žádný důvod. Až do chvíle, než jsem měl převzít basketbalový tým. Jestli chceš soudruhu tým vést, řekli mi soudruzi, tak musíš vstoupit do SSM, zaplatit příspěvky za předchozí tři roky.

18

Nejprve jsem je chtěl poslat do …, pak jsem i na určitý nátlak spoluhráčů zaplatil za tři roky zpátky. Nic jiného jsem pro soudruhy z SSM neudělal, ale soudruzi měli čárku o své aktivitě a já mohl hrát, trénovat a vést družstvo fakulty. Bohužel ne vždy šlo o podobně úsměvnou historku. Mnozí dostávali nůž na krk, buď vstoupíš do strany, nebo končíš. Některá místa mohli obsadit jen členové Komunistické strany. Pak nastávala hrůzná dilemata pro slušné lidi. Podvolit se či zahodit všechny své ambice? Když do toho ještě zatáhli soudruzi vyhrožování perzekucí rodiny, svinstvo bylo dokonáno. Nejhorší však je, že před mnohými nepravostmi zavíráme oči doposud. Vždyť současný místopředseda Poslanecké sněmovny parlamentu soudruh Filip udával lidi za peníze. Na tom nic nezmění fakt, že si soud myslí, že tak činil nevědomě. S otevřeným či tichým souhlasem celého politického spektra tak máme mezi reprezentanty státu člověka, který je buď naprostý hňup nebo parádní lump. Něco takového pak křiví morálku celé další generace, té vaší. A to je hrozné.“ Nebojí se ale mnozí diskuse proto, že se setkají s jinými názory?

„Možná, nevím. Mohu mluvit jen za sebe. Demokracie je dle jisté definice nejlepší z nejhorších řešení. Každý má stejnou váhu hlasu, věhlasný vědec i „Pepek Vyskoč“ bez jakéhokoli rozhledu, lehce ovlivnitelný populistickou kampaní. Demokracie umožňuje existenci i subjektům, které když by se dostaly k moci, tak tu demokracii zahubí. Já se diskusi nebráním a vítám ji. Využiji tedy této příležitosti k výzvě. Pokud má někdo polemický názor s tím, co jsem v tomto rozhovoru vyslovil, napište do dalšího čísla Presíku a můžeme i za pomoci tohoto média podobnou diskusi vést. Nebojte se vyjádřit svůj názor, i když se mnou nebudete souhlasit, budu vás respektovat a chránit vás proti jakémukoli postihu. Nemám právo mluvit za pedagogický sbor, co se týká vedení otevřené diskuse. Já za sebe mohu jen zopakovat, že výměny názorů vítám a budu vždy podporovat. Nemohu nikdy souhlasit s komunistickým režimem, ale budu se zasazovat, aby i takto smýšlející lidé měli právo říkat své názory. To je právě ten zásadní rozdíl mezi režimem demokratickým a komunistickým. Ten komunistický za nesouhlasné názory nejprve vraždil, potom ve své „mírnější“ podobě už jen zavíral a i jinými perzekucemi trestal.“ Mluvíte velmi otevřeně. Nebojíte se osočení, že politika na školy nepatří?

„Naprosto souhlasím, politika na školy nepatří. Povšimněte si, že jsem ani jednou v tomto rozhovoru nikomu nenaznačil, jakou demokratickou politickou stranu by měl volit, ani jakou bych volil já. Propagace jakékoli politické strany do školy opravdu nepatří. Jestliže však mluvíme o postoji k režimům jako byl ten fašistický či komunistický, není toto o politice, ale o životních postojích, životní filosofii. Naopak, právě komunistický režim zatáhl politiku do škol v té nejhrubší podobě. Vymývání mozků ve prospěch jediné správné ideologie bylo základem socialistické či komunistické strategie vzdělávání. Pokřivit charaktery v co nejnižším věku.

19

Na každé škole, v každé instituci, byla buňka Komunistické strany, která se vyjadřovala ke všemu, ať již byl pracovník členem partaje či nikoli. Zdá se vám to úsměvné? Tak já přitlačím. Představte si, že chcete jet do Francie a budete muset jít požádat o souhlas buňku ODS či ČSSD, která bude působit na vaší škole. Podle toho, která ze stran bude právě u moci. Že je to nepředstavitelné? Díkybohu! Za komunistů ale zcela běžné. Takže ještě jednou opakuji, politika do školy nepatří, ale otevřená debata o životních postojích k otázkám dodržování základních lidských práv a svobod určitě ano. Stejně tak jako rozebírání historie a hrůz, které napáchali fašisté či komunisté ve dvacátém století.“ Čeho si nejvíc ceníte na dnešní době?

„Z mého pohledu jde to jednoduchou a logickou odpověď. Nejvíce si cením osobní svobody, možnosti říkat své názory, mít možnost volby, číst si co uznám za vhodné, poslouchat co uznám za vhodné a cestovat kam chci. Tedy pokud na to mám. Ale to je trochu o něčem jiném.“ Co odsuzujete na dnešní době?

„Vadí mi, že není dobrá vymahatelnost práva. Tedy že není přímá souvislost mezi tím, když někdo koná nepravosti a následným zaslouženým trestem. Také mi vadí až snad přílišné zapomínání na dobu minulou. To by se nám mohlo vymstít. A také absence sebereflexe u mnohých. Každý by si měl uvědomit, že moje práva končí tam, kde začínají práva někoho jiného. Bohužel mnohdy slaví úspěch neurvalci a neotesanci, kteří berou ohled jen na sebe sama.“ Co byste vzkázal studentům na závěr našeho rozhovoru?

„Určitě žádná prorocká slova nečekejte. Kazatelé a moralisté jsou dost často pro smích. Mnohdy i zaslouženě. Já bych studentům v prvé řadě popřál, aby nikdy nemuseli okusit podobné pocity jako my, kteří jsme zažili komunistický režim. A ještě jedno bych možná řekl. Snažte se chovat tak, abyste se za svoje činy později nemuseli příliš stydět. Anebo když už se vám něco nepovede, tak se z toho poučte. Jen blbec si myslí, že je neomylný, že nedělá chyby. Každý je děláme, někdo se ale poučí, další je opakuje. Kdyby se měl vrátit komunistický režim či režim s podobnými praktikami, tak by to byla dost velká hrůza. To bych vám opravdu nepřál. Říká se, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Demokratické volby nám dávají možnost si vybrat, proto volte obezřetně a nezapomínejte na historii. Proto je nutné historii znát, abychom neopakovali chyby svých předků. Možná by bylo dobré rozhovor zakončit vtipem, který se za komunistů vyprávěl a měl tehdy hodně do sebe. „Nemluv! Když už mluvíš, tak nepiš! Když už mluvíš a píšeš, tak se nepodepisuj! Když mluvíš, píšeš a podepisuješ se, tak se nediv!“ Mám pro vás dobrou zprávu. Opět můžete a zatím ještě můžete mluvit, psát i podepisovat se, aniž byste pak museli v zamřížované cele pykat za své jednání. Dělejme všichni všechno pro to, aby to tak zůstalo.“ Děkuji za rozhovor. připravil Markijan Filipčuk, 3.C

20

HISTORICKÁ VZPOMÍNKA (čerpáno z www.moderni-historie.cz)

Parlamentní projev Klementa Gottwalda v roce 1929 obálka brožury vydané ústředím KSČ. Poznámka : Sovětští soudruzi bez jakéhokoli soudu povraždili celou carskou rodinu včetně dětí, těla pak zbavili oděvů, polili kyselinou a zahrabali na tajném místě v lese …

Car Mikuláš II. s rodinou. Zleva: Olga, Maria, Mikuláš, Alexandra, Anastázie, Alexej a Taťána

21

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA Čerpáno z Revue objevů, vědy, techniky a lidí 21. století, listopad 2009

Muži, s notebookem opatrně! Kouření, alkohol, horká koupel, Coca-Cola, těsné slipy. O všech těchto aspektech vyšly vědecké studie, které tvrdí, že zhoršují mužskou plodnost. A nyní k těmto strašákům přibyl další, tím je notebook! Pokud si muž položí notebook na klín, zahřívá tím i svá varlata a vyšší teplota se s mužskou plodností příliš nekamarádí, ztěžuje totiž tvorbu spermií. Teplota nad 38 stupňů Celsia může být kritická.

Co všechno prozradí klávesnice? Pohyb prstů nad klávesnicí podle amerických vědců významně ovlivňuje indispozice stresem nebo požitím psychotropní látky. Z výzkumů také vyplynulo, že fyzická zátěž přispívá k počtu překlepů a mentální zátěž ovlivňuje především dobu, po níž prsty otálejí nad klávesnicí.

Čepice s iPodem Zmíněný iPod nemusí mít jen podobu nějakého přístroje. Již byl zhotoven v podobě čepice. Uši jsou tak v teple a ještě do nich proudí muzika dle libosti. Předpokládaná cena má být 1.900,Kč.

Reklama na mobilech Až se bude jednou vzpomínat na období přelomu 20. a 21. století, bude se možná této epoše říkat reklamní. Zadavatelé reklamy i majitelé mobilních telefonů si již nějakou dobu oťukávají nový fenomén, komerční sdělení na displeji mobilu. Představa, že vám každých pět minut zapípá SMS s reklamou je dost tristní. Operátoři uvažují, že by na oplátku poskytoval zákazníkovi protislužby, jako jsou slevy na volání či posílání SMS. Výhodou takové reklamy je, že může být přímo cílená určité skupině lidí podle seznamů zákazníků, kterými disponují operátoři.

Nejstarší reklamní nadpis pochází z Egypta První písemný záznam o reklamě se dochoval na 4 000 let staré hliněné tabulce, kterou archeologové objevily v Egyptě. Je na ní napsáno : „Zde žiji já, Rimos z Kypru, z milosti bohů obdařený uměním vyložit neomylně každý sen.“

Přehled nejpoužívanějších jazyků na světě 1. Čínština Počet mluvčích : 1 212 560 000 Jazyková rodina : sinotibetská

2. Angličtina Počet mluvčích : 514 000 000 Jazyková rodina : indoevropská

3. Arabština Počet mluvčích : 422 040 000 Jazyková rodina : semitská

4. Hindština Počet mluvčích : 366 000 000 Jazyková rodina : indoevropská

5. Španělština Počet mluvčích : 366 000 000 Jazyková rodina : indoevropská

6. Bengálština Počet mluvčích : 207 000 000 Jazyková rodina : indoevropská

7. Portugalština Počet mluvčích : 176 000 000 Jazyková rodina : indoevropská 64. Čeština Počet mluvčích : 12 000 000 Jazyková rodina : indoevropská

8. Ruština Počet mluvčích : 176 000 000 Jazyková rodina : indoevropská

22

Proč jsou lidé černí, žlutí a bílí? V současnosti Zemi obývají tři základní rasy. Bílá či euroasijská (kavkazoidní) představuje 25% z celkového počtu populace. Její pokožka není jen bílá, ale přechází až do bronzové či hnědavé. Žlutohnědá či asijsko-americká (mongoloidní) rasa zahrnuje 50 % všech obyvatel. Pokožka má světlou bronzovou barvu se zlatavým nádechem.

Rasa černá, ekvatoriální (rovníková) či negroidní, tvoří cca 15 % celkového množství. Zástupci rasy se přizpůsobili tropickým podmínkám. Zbývajících 10 % obyvatel patří k tzv. malým rasám či typům, každý míšenec je novým typem či odchylkou od původní rasy.

Kdo a kde „dělal“ největší genocidu? Genocida. Lidé si sice dali přívlastek „rozumní“, ale někdy dělají věci, který by jiný živočišný druh vůbec nenapadly. Vyvraždit celý národ? V minulém dvacátém století to byla bohužel celkem běžná věc … Nejvíce obětí státního teroru (v milionech) 1. SSSR (1917 až 1985) - 61,9 2. Čínská lidová republika (1949 až 2008) - 25,8 3. Německo (1933 až 1945) - 20,9 4. Čína (1928 až 1949) - 10,0 5. Japonsko (1936 až 1945) - 6,0

Největší masoví vrazi (v milionech) 1. Josif Stalin (SSSR) - 42,7 2. Mao Ce-tung (ČLR) - 37,8 3. Adolf Hitler (Německo) - 20,9 4. Čankajšek (Čína) - 10,2 5. Vladimír Lenin (SSSR) - 4,0

23

Podobnost čistě náhodná?!?

„Výsledky budování komunismu“, Ukrajina, SSSR

„Výsledky budování nacismu“, koncentrační tábor, Německo

„Výsledky budování komunismu, kulturní revoluce“, Čína

24

Státní teror v Československé socialistické republice Poté, co se Komunistická strana Československa dostala k moci, ukázala svou pravou tvář. Inteligence byla zadupávána do země, na její místo se dostali neschopní leč pravověrní soudruzi. 100 000 lidí skončilo z politických důvodů v pracovních táborech a 242 osob bylo ze stejných důvodů popraveno. Nepřímo pak komunistický režim v Československu zavinil smrt dalších stovek lidí (pracovní tábory, střelba na hranicích, věznice).

Čerpáno z Epocha 21/09

Nejrychlejší internet? Holub! V Jihoafrické republice zvítězil holub nad technickou revolucí. Poštovnímu holubovi jménem Winston trvala 80 kilometrů dlouhá cesta od zdroje k příjemci 1 hodinu a 8 minut. Holub měl na noze miniaturní datovou kartu o kapacitě 4GB.

Internetový přenos přes ADSL, který začal ve stejném okamžiku, trval včetně stahování dat do cílového počítače 2 hodiny, 6 minut a 56 sekund. V době, kdy holub přistál, byla stažena jen čtyři procenta objemu dat! Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

EXKURZE V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ Dne 9. října 2009 se celá 1. C za doprovodu profesora Housky vypravila na dvouhodinovou exkurzi do městské knihovny na Mariánském náměstí. Do budovy jsme se dostali bočním vchodem, asi hodinu před otevřením pro veřejnost. Následovala krátká procházka hlavní halou, které dominoval velký sloup poskládaný z mnoha knih. Snad každého z nás napadlo, co by se asi stalo, kdyby se vyndala jen jedna jediná kniha. Po chvíli strávené v šatně jsme byli usazeni v jedné z prostorných místností, kde začala prohlídka. Nejdříve nás naše průvodkyně seznámila s celým během knihovny, systémem hledání a označení knih, co se smí půjčovat domů a co ne, kdo všechno má na to nárok a několik dalších věcí. Poté už jsme vyrazili na prohlídku. Prošli jsme několika halami, všude mnoho různých knížek,

25

nejvíce nás upoutala sekce s fantasy a sci-fi knihami. Po celou dobu nás průvodkyně seznamovala s chodem celé knihovny a hlavně nám ukazovala, kde najdeme to, co zrovna najít chceme. Po nějaké době se začala do knihovny hrnout veřejnost, a to bylo znamení, že celá prohlídka pomalu, ale jistě končí. Tak jsme se vrátili tam, kde prohlídka začala, a ještě než jsme odešli, byl nám ukázán tamní vyhledávací systém. Nakonec byla detailnější prohlídka onoho sloupu z knih v hlavní hale a k nelibosti mnohých jedinců jsme se v knihovně dlouho nezdržovali a vyrazili na zpáteční cestu do školy. Celá akce měla určitě nemalý přínos a i když ji mnozí pochopitelně považovali jen za ulití se ze školy, přesto vše stálo za to. Martin Cvrček, 1.C

O POLITICE Do skvěle vytopené a osvětlené třídy přijde profesor. Studenti vstanou, mezi nimi se rozšíří bujarý ševel. „Tak co je to, studenti,“ uklidní profesor trochu dav, ale i přesto šepot neutichá. „Posaďte se!“ zavelel. „Dnes máme...“ nestihl ani doříct a jeden student vstal. Pronikavě pravil: „31.2.08, pane profesore.“ Profesor vyvalil oči, jeho obličej začal rudnout. „Aby ses nepředvedl, Třešničko,“ řekl student v modrém obleku sedící u okna. „...hodinu Občanské nauky!“ a profesor praštil do stolu. „Pro Krista pána!“ nenechal se odbýt. U dveří jeden student vstal a zakřičel nazpět. „To je hanebná reklama, takhle prosazovat studenta Křižíka!“ Na to student Křižík vstal a na celou třídu hrdě prohlásil: „Žádám, aby se přede mnou neklelo. Děkuji velice.“ Posadil se. Najednou bylo ticho, které čeřily zuřivé odfuky pana profesora. Zdálo se, že je toho na něj až moc. Student v oranžovém obleku si vybalil svačinu. Nezajímalo ho, že na něj profesor nevěřícně kouká a že každým svým soustem prohlubuje jeho infarkt. „Co to děláte?“ zachrčel. Oranžový student teď upoutal pozornost celé třídy. „Jím na protest proti hladomoru. Nedokáži přestat potírat hlad.“ Nutno podotknout, že jeho břicho dokazovalo, jak moc svůj úděl bere vážně. „Jsem naprosto proti,“ s klidným hlasem řekl student zapalující si dýmku. „A co je tohle?“ nevěřil svým očím profesor. „V restauraci nejsem, na zastávce taky ne, tak co,“ mírně zašišlal při popotahování. „A co školní řád?“ vyjekl starý profesor. „Ten je protiústavní!“ vykřikl student v oranžové šále až mu bambulky na koncích nadskočily. Profesor měl tak vykulené oči, až nebyl rozeznat od žabáka rudého. Začínal se potit a nedokázal říct slova. V tu se ozvalo zvonění. „No to snad není možné! Tak brzy?“ stejně se

26

nemusel už tolik rozčilovat, polovina třídy během jeho mrákot odešla z učebny na první svačinu. Student Třešnička ho hned opravil: „Odhlasovali jsme si zkrácení hodiny, prosím pěkně.“ Profesor si smutně sedl: „To jsme toho zase probrali.“ Třešnička se ale nenechal vyrušovat a hned mluvil dál: „Vaše odvolání už jsme dokonce navrhli panu řiditeli, prosím pěkně.“ To už profesor nevydržel, spadl za katedru. Protože ale nikdo ze studentů nevyčetl ze školního řádu, že by měl profesorovi pomoci, starý muž bezvládně čekal, než přišel pan řiditel. Ten suše uzavřel situaci: „Tento týden již čtvrtý...“ Martin Beránek, 4.D

NEČEKANÝ ČLÁNEK OD UČITELKY POČÍTAČŮ :-D Je sobota, půl desáté večer. Sedím u televize, na klíně počítač a v očích mám slzy. Volám bratrovi, který sleduje stejný pořad a vedu na ICQ polemiku s jedním z vás (studentem). Do toho mám po dlouhé době něco napsat do Presíku. Proč to??? Protože jsem sledovala pořad „Kniha mého srdce“ a mého srdce se dotkl. Jsem sice “počítačomol”, ale do mého života knihy patří a čtu moc ráda. Když tento pořad začal diskutovali jsme s kamarádem, kterou knihu bychom vybrali. Zjistili jsme, že je to těžký, že oblíbených máme moc. Nakonec mě potěšilo, že všechny finálové knihy znám a tři z nich patřily k mým favoritům. Dokonce znám i skoro celou TOP12 (kromě Alchymisty). Nejsem spisovatel. Těžko se mi vyjadřuje, co vlastně chci napsat. Tak mě napadlo poslat kousek rozhovoru z ICQ. Třeba to pomůže. olika

a koukám na knihu mého srdce... těší mě, že znám všechny a Stmívání mě překvapilo... a potěšilo, protože momentálně na něm ujíždím xxx Stmívání, vy to čtete? a já myslel, že je to pro děti od osmi do devíti ne že by to byla špatná kniha, určitě ne, když to čtou takové kapicity jako vy … olika

Já to zhltla za víkend - všechny 4 díly... a skoro vůbec nespala... Film jsem viděla si už 5x. xxx

=O zajímají vás upíři? olika

miluju knížky a když mě nějaká chytne, tak se neznám... nijak zvlášť, ale fantasy ano … xxx

… já na knížky už moc nemám čas, docela toho lituju, ale vím, že v letošní knize srdce jsou nějaký divný a že mi to říkala sestřenice a že jsem znal některý jen podle jmen xxx

počkat, to byste mi mohla vysvětlit, jak profesoři vydrží někdy nespat celý víkendy a pak bejt plný síly? My všichni umíráme v lavicích a vy ne olika

no... já pak taky umírám, ale musím to překonat a nedat na sobě znát... xxx

tak to se vám vede skvěle olika

já čtení miluju, ale taky nemám čas, takže většinou čtu knížky, opakovaně - podle toho, na kterou mám chuť

27

no a Stmívání mi dala Martinka ze 3B elektronický - byla to po dlouhý době nová knížka a skoro mě odrovnala... v nejbližší době si je přečtu znova... No a k tomu, že je skoro neznáš - těch 6 vítězných mám jen jedno slovo OSTUDA!!!! olika

Babička a Malý princ je klasika - to by měl znát každý!!! xxx

aha, tak to jo. To jsem četl olika (21:44):

Egypťan Sinuhet vlastně taky xxx

Sestřenice taky hrozně mele Egypťan je moc dlouhej olika

Saturnin je božskej!!! Nádherný humor... - taky vyhrál xxx

to je dobře, toho nám paní profesorka Liptáková vychválila do nebes olika

Babička -2, Malý princ -3, Stmívání -4, Harry Potter -5, Egypťan -6 Tak toho si přečti a zkoukni film... Ani nepočítám,kolikrát jsem ho četla a viděla... DOPORUČUJI - opravdu No a Harry, to je moje slabost... toho znám skoro zpaměti... a dodnes u něj brečím... xxx

já nějak nemám kdy, hrozně toho lituju, protožeze ze mne každej gymnasista pak dělá blba =( jsou moc načtený olika (21:48):

ty nejezdíš metrem??? xxx

ale mám trik mám přeposlouchaný všechno na rozhlase v metru čtu odborný knížky a tak olika

to není ono... - rozhlas... jenom vědění není život xxx

hmm o tom se dá hezky uvažovat. Nedávno jsem to s někým řešil není to ono, ten rozhlas, ale je to jediná možnost, jak přečíst babičku v metru, učit se u toho … olika

ale čtení stojí za to... xxx

právě čtu stín katedrály, to mě baví, ale lituju toho, protože na to není čas. Chci to přečíst do konce víkendu, ale jsem tak ve čtvrtině olika

Z top 12 akorát neznám Alchymistu... xxx

ten je i zfilmovaný ale už si ho nepamatuju olika

já to radši nejdřív přečtu...

28

xxx

je to fakt, jméno růže je psaný také krásnější xxx

„Ve skriptoriu je zima, otlačený palec mě bolí. To co jsem napsal, zanechávám nevím komu, nevím už k čemu: stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenesmus.“ A co jediné zbývá růži, je jen její jméno. olika

tu mám taky ráda...

TOP12 (http://www.ceskatelevize.cz/program/knihamehosrdce/knihy/) Alchymista Číslo: 1 Autor: Paulo Coelho Pohádkové podobenství o malém pastýři Santiagovi, který žije svůj prostý život uprostřed pastvin a který jej musí přesto zcela změnit, aby naplnil svůj osud a našel svůj poklad. Optimistické poselství románu Paula Coelha „život je zajímavý právě pro tu možnost uskutečnit nějaký sen“ je možná právě tím, co miliony čtenářů k této knize stále přitahuje. Babička Číslo: 2 Autor: Božena Němcová Že je Babička Boženy Němcové dílo velké literární hodnoty, o tom není pochyb. Božena Němcová vedle ideálního světa viděného očima mladé Barunky dovedla zahrát na idealizovanou i temnou a tragickou strunu lidských osudů.

Co život dal a vzal Číslo: 3 Autor: Betty MacDonald Jak se vůbec Betty MacDonaldová stala spisovatelkou a jaké byly její životní zážitky? Román, v němž autorka popsala svoji dráhu úřednice, dobu, kterou strávila v plicním sanatoriu a problémy s dospívající mládeží umožnil spoustě čtenářů vnímat věci s ohromným životním nadhledem. Děti z Bullerbynu Číslo: 4 Autor: Astrid Lindgren

29

Kniha, která se vepsala nesmazatelně do lidských srdcí. Bullerbyn jako svět, kde jsou rodiče především hodní, děti nejsou kárány a mají dost času si užívat hry a malé starosti, které jsou tak zábavné. Nechte znovu ožít příběhy a veselá dobrodružství sourozenců Lisy, Lasse a Bosse a jejich kamarádů Britty, Anny a Olleho v půvabných ilustracích Heleny Zmatlíkové. Egypťan Sinuhet Číslo: 5 Autor: Mika Waltari Mika Waltari v Egyptě nikdy nebyl, ale okouzlen dálkou a exotikou zasadil děj svého věhlasného románu právě do Egypta roku 1300 před naším letopočtem. V osudech faraonova lékaře Sinuheta se odráží mnohem více než kritika vlády a života bohatých i chudých tehdejší doby, ukazuje se tu silný přesah až do dob zcela současných. Harry Potter Číslo: 6 Autor: J. K. Rowling Série příběhů o Harry Potterovi pobláznila svět. Co zahrálo v knize na citlivou strunu nejen dětských diváků a čím jsou tak lákavé příhody malého čaroděje? Co je famfrpál, zlatonka, svrčci a srpci? A co vedlo spisovatelku Joan K. Rowlingovou k napsání tohoto bestselleru?

Malý princ Číslo: 7 Autor: Antoine de Saint-Exupéry Básnická pohádka spisovatele a letce v jedné osobě Antoina de Saint Exupéryho je o podobenstvích a hledání lásky, pochopení a pravých hodnot života. Do čtenářských srdcí se tato pohádka pro dospělé i děti vepsala nejen půvabnou myšlenkou, že „co je důležité, je očím neviditelné, protože správně vidíme jen srdcem“. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Číslo: 8 Autor: Jaroslav Hašek Prosťáček nebo mazaný chytrák? Plný optimismu, životní síly, ale také skepse a rezignace. Bojuje zvláštním způsobem proti stupidní vojenské a státní mašinérii. Někdy se chová dobrosrdečně, naivně, jindy dost zlomyslně. Ačkoliv je úředně potvrzeným blbem, jako hlupáci vypadají spíše ostatní kolem něho… Jaký tedy je dobrý voják Švejk z románu Jaroslava Haška?

30

Pán prstenů Číslo: 9 Autor: J. R. R. (John Ronald Reuel) Tolkien Příběh ze starobylého světa „Středozemě“ se řadí mezi nejpopulárnější romány 20. a 21. století, a to jak podle odhadovaného množství příznivců, tak podle prodaných výtisků. Hobiti, elfové, kouzlo a tajemná moc prstenu si získali nadšené čtenářské příznivce. Rychlé šípy Číslo: 10 Autor: Jaroslav Foglar Rychlé šípy Jaroslava Foglara - klub pěti hochů, kteří prožívají různá dobrodružství v zapadlých uličkách starého města. Kdo by nechtěl odhalit záhadu ježka v kleci či tajemství Velkého Vonta? Stínadla i Mirek Dušín, Jarka Metelka, Červenáček, Rychlonožka a Jindra Hojer znovu promlouvají k srdcím malých i velkých čtenářů. Saturnin Číslo: 11 Autor: Zdeněk Jirotka Máte před sebou v kavárně mísu koblih. Zíráte netečně na koblížky, nebo se vám honí hlavou poťouchlá myšlenka, co by se dělo, kdybyste koblihami začali bez varování bombardovat ostatní? Jen výjimečný lidský exemplář se může pyšnit tím, že patří k těm, kdo takovou představu i bez váhání realizuje. Atmosféra první republiky, suchý a sarkastický anglický humor, smysl pro nadsázku, to jsou ingredience slavného románu Zdeňka Jirotky. Stmívání Číslo: 12 Autor: Stephenie Meyer Příběh o obyčejné dívce Isabelle začíná být zcela neobyčejným, když se přestěhuje z Phoenixu do klidného a deštivého města Forks, kde se seznámí s Edwardem Cullenem. Jenže Edward je upír… Tajemství, napětí, nebo dilema lásky a smrti, to vše přineslo popularitu spisovatelce Stephenii Meyerové a vyneslo její prvotinu na přední místa v žebříčku o nejpopulárnější knihu.

Co závěrem?

Všechny (a nejen tyto) stojí za to si je přečíst! Ing. Olga Kaiferová, učitelka IT

31

ANKETA O NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH

V měsíci září, tak jako každý školní rok, proběhla mezi studenty prvních ročníků anketa na téma: "Jak lidé začínají brát drogy". Zúčastnilo se jí 160 studentů, což je 95,24% všech „prváků“. S jakým názorem a s jakými zkušenostmi v užívání návykových látek přišli noví žáci na naši školu, vás nyní seznámím. Tabákové výrobky jsou u nás široce dostupné. Kuřáky neodsuzuje 75% studentů, z toho téměř polovina toleruje pravidelné kouření deseti a více cigaret denně. Alespoň jednu zkušenost s kouřením v životě má také více než třetina žáků prvních ročníků, 24 z nich kouří cigarety pravidelně. Také dostupnost alkoholu je v České republice snadná. Tolerance k jeho užívání je celospolečenská, rizika jsou často podceňována. Vypití jedné nebo dvou sklenek (sklenic) několikrát za rok schvaluje 71,88% studentů, pravidelné pití několikrát týdně toleruje 59,38% dotázaných. Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má 83,74% studentů, k pravidelné konzumaci se přiznalo 20 studentů! Ilustrační foto

Prakticky kdekoliv je veřejně nabízena nelegální droga. Na ulici, na diskotéce, v rockovém klubu, na technopárty, ale i na sportovní akci a na koncertě. 51,25% žáků nikdy neužilo žádnou drogu. Vzniká nebezpečný mýtus takzvaného “rekreačního užívání“ drog, rozšířena je tolerance ke kouření marihuany – 63,13% dotázaných. Je varující, že 78 studentů marihuanu zkusilo, i když to bylo třeba pouze jedenkrát! Drogu si většinou opatřili od vrstevníků a brali ji ve skupině přátel. Z jakého důvodu? 74,36% ze zvědavosti a 21,79% se chtělo dostat "do nálady". A rizika, že si lidé uškodí? Dnes je už zcela zřejmé, že alkohol a kouření tabákových výrobků či marihuany jsou startovacími drogami k heroinu a pervitinu. A studenti jsou silně proti užití heroinu, pervitinu, cracku, kokainu. Při braní extáze, halucinogenních hub a čichacích látek už tak rozhodní nejsou – 3,13% experimentovalo i s těmito drogami. Během studia na SSPŠ projdou studenti rozsáhlou osvětou, kde se seznámí s nebezpečím závislosti na návykových látkách. Přemýšlejte o této problematice, nechcete-li se zařadit do velmi početné řady těch, kteří se zklamali ve svých známých, blízkých a možná i v sobě. Ing. Eva Vacková

POPRASK –ZÁVOD V PŘESPOLNÍM BĚHU Ve čtvrtek 15. října 2009 se v areálu koupaliště Džbán konal tradiční závod středoškolských družstev v přespolním běhu. Tento tvrdý terénní, běžecký závod na 3 km (dívky) a 5 km (hoši) letos prověřil nejeden charakter závodníka.

32

Škola musí postavit pětičlenné družstvo chlapců (dívek) a 4 nejlepší se počítají do umístění školního družstva. Naše Smíchovská SPŠ nemohla chybět. Jiné střední školy chyběly. Proto je hrozně hezké, že jsme postavili chlapecké i dívčí družstvo. A to i v počasí, kdy by si psa ven nevyhnal. Venkovní teplota se rovnala nule a sněžilo a sněžilo a sněžilo. Přesto závod nebyl zrušen a proběhl ve sportovním duchu. Závodníkům nebylo co závidět. Místo šaten dva stany, našim klukům stačila lavička na WC, kde byl smrádek, ale teploučko. Holky se zatím stačily rozběhat. Pak ze sebe shodily kabáty, bundy a kalhoty (jen jedna), navlékly čelenky, čepice (Pája krásnou sparťanskou) a rukavice a s úsměvem na rtu vyběhly. Bylo z toho krásné 10. místo. Klobouk dolů. Nádhera. Paráda. Kluci? Tam to bylo trochu zklamání. Vybrali jsme ty nejlepší podle Cooperova testu, i tak jsme skončili na chvostu. Konečné 19. místo bylo ještě horší než loni. Naši borci doslova na trati zmrzli.

33

Výsledky: kategorie dívky 1. G. Heyrovského 2. G. Omská 3. G. Postupická 10. Smíchovská SPŠ Kategorie hoši: 1. SPŠS J. Gočára 2. G. Heyrovského 3. G. Arabská 19. Smíchovská SPŠ

31. 38. 52. 54. 57.

Balusková Dana (3.B) 14:02,72 Fuxová Pája (3.L) 14:22,72 Vacková Linda (1.A) 15:53,15 Kalecká Kristýna (2.A)16:09,78 Vlčková Lucka (1.A) 16:17,77

42. 64. 77. 84. 98.

Jedlička Patrik (3.C) Beránek Filip (3.C) Dvořák Marek (2.B) Kubík Jiří (1.L) Hruška Ondřej (2.D)

21:30.29 22:44,16 23:42,29 24:28,14 26:19,19

I když bylo hnusně, tak naši žáci a hlavně žákyně byli skvělí. Dokonale reprezentovali svoji (naši) školu a byla se všemi sranda a pohoda. Děkujeme: sekce TEV Dana Balusková (naše nej … běžkyně): Byl to nezapomenutelný zážitek,plný dojmů a zimy. Počasí, ve kterém jsme běželi, nebylo zrovna příznivé. Jako naschvál při startu začalo hodně sněžit, ale touha po vítězství nás povzbuzovala k lepším výsledkům. Trať byla dlouhá a náročná, ale všichni jsme dříve či později úspěsně doběhli do cíle. Nejmenovaná závodnice: Nejprve jsem si myslela, že si ze mě dělaj blázny, ale pak jsem pochopila, že i mezi sněhovými vločkami se běhá. Tak jsem běžela. Další tajemná zakuklená běžkyně: Po pár metrech jsem si chtěla zapálit, ale všechny ostatní holky běžely. Tak jsem to taky dala a příště možná znovu. Nebylo to, až na počasíčko, špatné. Jeden závodník, který nezmrznul: Bylo to dost kruté a hodně dlouhé. Převlékárna pod stanem, přípravná zóna na WC a trasa hrozně dlouhá a soupeři hrozně nadupaní. Ale neublížilo mi to. Příště to bude lepší. Bezejmenný běžec: Bylo to až moc kruté a rychlé. Na trati jsem zmrznul. Asi jsem měl být rychlejší, třeba bych se zahřál. Mgr. Liboslav Matoušek, vyučující TV

34

35

36