Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy Leden Metal. Machine Ball Cup. Záhady bible

Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy

25

Metal

16

Machine Ball Cup

Leden 2009

Sport - florbal

21

Záhady bible

27

Obsah: VŠE NEJLEPŠÍ V ROCE 2009 ................................................................................................................ 3 Dobrý den v novém roce! ........................................................................................................................... 4 Vánoce ........................................................................................................................................................... 5 Zápis ze schůze rady rodičů........................................................................................................................ 7 Dny otevřených dveří v naší škole v listopadu a prosinci ...................................................................... 7 DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ ............................................................................................................... 8 ROZHOVOR S VÁCHA Lukáš, 3.A ....................................................................................................... 8 ROZHOVOR S MATĚJKA Dominik, 3.A............................................................................................. 9 Školení českého jazyka ............................................................................................................................... 10 J. A. Komenský .............................................................................................................................................. 10 Školení o metodách a strategii kritického myšlení v hodinách českého jazyka I. a II. ..................... 11 Kdo je dobrým studentem cizích jazyků ................................................................................................. 11 Seminář na ČVUT o přípravě studentů z matematiky a fyziky pro vysokoškolské studium pohledem STUDentky ČVUT.................................................................................................................. 12 Seminář na ČVUT pohledem fyzikáře .................................................................................................... 13 ROZHOVOR S MUSILOVÁ Renata, 4.I ............................................................................................. 13 ROZHOVOR S ČERMÁK Tomáš, 4.I ................................................................................................. 14 Gamblerství - víte, že ….. ......................................................................................................................... 16 The Action – alkohol za volantem........................................................................................................... 16 Machine Ball Cup ....................................................................................................................................... 16 Anketa .......................................................................................................................................................... 18 Projekt – zdravotnictví a školství ............................................................................................................. 18 STŘÍBRNÍ KAPŘI .................................................................................................................................... 20 Druhé kolo pražské středoškolské florbalové ligy ................................................................................. 21 ANKETA KE STYLU A PŘEDEVŠÍM STYL EMO........................................................................ 22 Metal Vol. 2 ................................................................................................................................................. 25 KŘESŤANSKÝ ROK ANEB PROČ SE CO SLAVÍ......................................................................... 26 ZÁHADY BIBLE – vědci tvrdí : všechno bylo jinak........................................................................... 27 Rozšiřování obzoru v Židovském muzeu v Praze................................................................................. 31 ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ................................................................................................................... 32 Deník ............................................................................................................................................................ 34

2

VŠE NEJLEPŠÍ V ROCE 2009 Tak nám rok 2008 utekl jako voda. Je to pár chvil, kdy jsme se sešli v září k zahájení školního roku 2008/2009, za námi jsou už i vánoční svátky a máme tu nový kalendářní rok 2009. Do toho se sluší všem studentům i zaměstnancům školy popřát mnoho zdraví a štěstí, mnoho osobních, pracovních i studijních úspěchů. Když tak sleduji média či televizní zpravodajství, se všemi těmi hrůzami, co se po celém světě dějí, napadá mě, že se v té naší malé české kotlině nemáme až zase tak špatně. Zatím. Neboť patříme k demokratickému vyspělému světu, který se čas od času stane terčem útoků podivných individuí, které náš benevolentní systém plně využívají, ve svém pochybném zadání ho však mají za úkol zničit. Demokracie má jednu obrovskou nevýhodu, dává plná práva lidem, kteří kdyby se dostali k moci, všem nám bez milostí zakroutí krkem či nám ten krk podříznou. Řečeno již klasikem, lidská inteligence je omezená, lidská hloupost je nekonečná. Přesto má náš systém jednu výhodu, dává všem jeho uživatelům plné právo na osobní svobodu, na možnost volby, na možnost se vzdělávat, rozvíjet svou osobnost. Bez ohledu na míru vzdělání, rozhledu, inteligence, bez ohledu na skryté touhy ničit, bez ohledu na násilnické sklony některých jedinců. Když vidím trosky lidí, budov, autobusů či vlaků rozmetaných bombami, když vidím povražděné lidi na nádražích či v hotelích šílenými střelci, když vidím projevy naprosté nenávisti a nesnášenlivosti, je mně vždy smutno. Bohužel zde je rada těžká, neboť pokud vás chce někdo podřezat, jen obtížně s ním můžete zahájit konstruktivní dialog a pokusit se s ním domluvit. Zde pomůže jen silná společná hráz proti všem projevům extremismu demokraticky smýšlejících lidí a demokratických režimů. Je naivní si myslet, že když se budeme krčit v koutku jak myšky, podobné věci se nám vyhnou. Je podlé chtít od někoho ochranu a sami nic nenabídnout. I proto je potřeba mít ve vysoké úctě naše spoluobčany, kteří se svou účastí na různých misích po světě starají o naši bezpečnost. Bohužel s rizikem, že se někdy vrátí domů v truhle zakryté státní vlajkou. Zatím se nám podobná zvěrstva vyhýbají a nelze si než přát, aby tomu tak zůstalo i nadále. Není to tím, že bychom byli méně nepřáteli, ale naštěstí pro nás útok v Česku je mediálně méně přitažlivý než v New Yorku, Londýně či Madridu. A o to při demonstrativním vraždění nevinných mužů, žen a dětí „v přímém přenosu“ jde především. Když vidím řecké zakuklené mladíky ve věku našich studentů, jak házejí zápalné láhve po policistech, jak rabují obchody těžce pracujících spoluobčanů, vždy mě napadá jedna velmi důležitá myšlenka. Osobní svoboda jedince končí tam, kde začíná osobní svoboda druhého občana. Demokracie není anarchie a má pravidla, které je nutno v zájmu jejího zachování dodržovat. Važme si proto prostředí, ve kterém žijeme, i když nás mnohdy mnohé události či jednání politických špiček namíchne. Važme si naší povahy, kdy se, řečeno opět slovy klasika, jen fackujeme. Nejen pro pamětníky pak připomenu rok 1989, mimochodem dvacáté výročí pádu zločinné diktatury komunistů oslavíme právě v roce 2009. Tehdy statisíce a miliony lidí vyšli do ulic protestovat, jejich zloba byla oprávněná a velká, leč nehodila se jediná dlažební kostka, nerozbila se jediná výloha a nezapálilo se jediné auto. I tak se dá projevit síla a kultura národa. Svět se nezbláznil, ale má své stinné a hezké stránky. Přejme si, abychom v roce 2009 poznali především ty pozitivní. A pokusme se k tomu přispět i svým vlastním chováním. Neboť slušnost a poctivost není slabost, ale přirozená vlastnost solidních, sebevědomých a pracovitých lidí. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

3

DOBRÝ DEN V NOVÉM ROCE! Vánoce a vánoční prázdniny jsou minulostí! Vysvědčení se blíží! Výsledek pololetního snažení se rýsuje. Věřím, že bude spokojenost u žáků, učitelů i u rodičů. Máme za sebou dva dny otevřených dveří. Provázející studenti (3.A a 3.L), studenti na jednotlivých prezentacích i učitelé se snažili a bylo to znát. Myslím, že jsme ukázali, co škola umí a nabízí. Ještě nás čekají dva DOD v lednu a potom uvidíme, jak jsme byli úspěšní. První ročníky se chystají na hory na lyžařský výcvikový kurz v Peci pod Sněžkou. Jistě je to událost v prvním ročníku významná a věřím, že si to prváci v dobrém smyslu slova užijí. Velkou lednovou událostí je maturitní ples naší školy. Tato po desetiletí udržovaná tradice si žádá naši účast. Každý středoškolák má jednou svůj maturitní ples. Ne každý prvák na střední škole má možnost být slavnostně zařazen do rodiny středoškoláků, jak se to děje právě u nás. A třeťáci by si měli prohlédnout vše na vlastní oči a promyslet si, jak ples za rok zorganizovat. Věřím, že se ples povede a přinese všem zážitky, na které se bude vzpomínat. Prosím, přijďte. Maturitní ples bez studentů a učitelů není dokonalý! Maturitní ples bez vás nemyslitelný!

Program leden, únor a březen 2009: (změna vyhrazena) LEDEN 2009 5.1. (pondělí) zahájení výuky v roce 2009 8.1. (čtvrtek) 3. den otevřených dveří SSPŠ 11.-18.1. lyžařský výcvikový kurz 1. ročníků 16.1. (pátek) uzavření klasifikace za 1. Pololetí 20.1. (úterý) pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí 21.1. (středa) 4. den otevřených dveří SSPŠ 27.1. (úterý) maturitní ples v Lucerně 29.1. (čtvrtek) ukončení 1. pololetí 30.1. (pátek) pololetní prázdniny ÚNOR 2009 23.2.-1.3.

jarní prázdniny

BŘEZEN 2009 27.3.

(pátek) zápis průběžné klasifikace za 3. čtvrtletí Mgr. Zbyšek Nechanický

4

VÁNOCE Vánoce jsou křesťanskými svátky, které každoročně oslavují zrození Ježíše Nazarethského. Na jejich počest se konají speciální bohoslužby. Roku 354 byly Vánoce jakožto křesťanský svátek oficiálně uznány papežem Liberiem a to k datu 25. prosince. Poněvadž se pravoslavná církev řídí juliánským kalendářem, který představuje 14 denní posun od kalendáře gregoriánského, slaví Vánoce až 7. ledna (tzn. 25. prosince dle gregoriánského kalendáře). Vánoce jsou svátkem narození Páně. Dle Nového zákona připomínají narození Ježíše Nazaretského v Betlémě. Bohužel přesné datum nám není známo. Marek a Jan jej ve svém evangeliu neuvádějí, avšak zdůrazňují duchovní příbuznost s Janem Křtitelem, důležitou osobností Nového zákona předpovídající příchod Spasitele. Jeho existencí se oba zabývají na začátku svých evangelií. Narození Ježíše se datuje k roku 1 n.l (ten označuje jeho narození, tou dobou rok jako časová jednotka ještě neexistoval) od vrcholného středověku. Poslední studie však ukázaly, že Ježíš se narodil spíše kolem roku 4. př. n. l. Mějme ovšem na paměti, že křesťanská tradice je zde pro připomenutí této události, narození Spasitele, nikoli pro oslavu data samotného. Před Vatikánskou reformou se slavil 1. leden jako den Ježíšova obřezání. Ježíšovi rodiče se řídili židovským zákonem nařizujícím obřezání dítěte osm dnů po narození. I dnes si pravoslavní připomínají tento svátek. Pro ně je dokonce důležitější než zrození samotné, neboť znamená vstup božského potomka do společenství mužů a tím skutečný začátek křesťanství.

Vánoční stromek - Historie Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. V některých krajích se také zavěšoval nad štědrovečerní stůl ozdobený malý stromek, ovšem špičkou dolů. Tradice zdobení stromku tak, jak ji známe dnes, pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17. století. V 19. století opouští německé prostředí. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanti než katolíci. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život

5

Vánoční zvyky a tradice - proč se dodržují? Protože na Štědrý den připadá narození Ježíše Krista, přikládali tomuto dni naši předkové velký význam a považovali jej za den zázraků. A to znamenalo, že se člověku mohla splnit přání. Pomocí různých věštících technik člověk hledal odpovědi na otázky ohledně své budoucnosti. Tato tradice se dochovala dodnes.

Lití olova Nad plamenem se rozžhaví kousek olova až úplně roztaje. Připraví se nádoba s vodou a do ní se olovo opatrně vlije. Odlitek, který vznikne, věští dotyčnému jeho budoucnost. Například odlitek ve tvaru hvězdy znamená úspěch, uznání.

Krájení jablka Jablko se přepůlí vždy po štědrovečerní večeři, avšak ne obvyklým způsobem, ale kolmo na osu, napříč. Pokud má vnitřní část s jádry tvar hvězdy, sejdou se za rok všichni ve zdraví. Má-li tvar kříže, někdo z přítomných těžce onemocní.

Pouštění lodiček Rozpůlí se několik vlašských nakapaným voskem připevní svíčka. vodě. Toho, komu se lodička šťastný život. Pokud se lodička drží rok držet doma. Pokud pluje ke

ořechů a do prázdných polovin skořápek se Lodičky ořechů se pak nechávají plout po nepotopí a dlouho svítí, čeká dlouhý a při kraji nádoby, její majitel se bude celý středu nádoby, vydá se do světa.

Střevíc Svobodné dívky házejí patou ke dveřím, zůstanou dveřím, provdají se a

střevícem přes hlavu. Obrátí-li se doma. Obrátí-li se špičkou ke odejdou.

Štědrovečerní večeře Na Štědrý den se až do večera zachovává přísný půst. Ten, kdo vydrží, údajně uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. Po dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat. Jakým způsobem si letos kapra připravíte? Co třeba s pivní omáčkou?

Barborka Vložte do vázy tolik větviček (podle tradice by to měla být větev třešňová – barborka), kolik je členů rodiny. Na lísteček napíše každý člen nějaké přání a pověsí jej na větvičku (nebo si jen své přání a podobu své větvičky pamatujete). Komu větvička na štědrý den vykvete, tomu se přání splní. Zdoroj:wikipedie, www.vanocevesvete.com/ M. Filipčuk, J. Skála Studenti 2.C

6

ZÁPIS ZE SCHŮZE RADY RODIČŮ Přítomni 4 rodiče, p. ředitel, předseda SR, výbor RR Omluvena p. Kuchařová Jako obvykle se slova ujal p. ředitel. Informoval o přípravách na maturitní ples konaný 27. ledna 2009. Vstupenky jsou k dispozici u p káranské. Obsáhlejší informace o virtuální škole – pracovní skupina a plánované termíny. Internetové zpravodajství bylo spuštěno 25.11.2008 Slibně se rozvíjí spolupráce se soukromou vysokou školou Union College a byla podepsána spolupráce s firmou Oracle. P. ředitel není spokojen s prácí studentské rady, svolal její vedení a připustil možnost jejího zrušení. Dále kritizoval nesplnění založení www stránek. Požadavek několika rodičů o další tištěný Presík byl zamítnut. Audio vizuální studio bylo spuštěno 25.11.2008, p. ředitel pochválil jeho správce. Ná závěr RR se všichni byly na studio podívat a pochválit. Škola dobře reprezentovala na výstavě Schola Pragensis. Oba Dny otevřených Dveří Byly výborně připraveny. Ve škole byla provedena rekonstrukce podlah v bývalé soustružně a přilehlých prostorách. Dále se budou vyměňovat okna a zateplovat budova. Rozpočet školy ve ztrátě, podle topení. Vybrané příspěvky na RR jsou ve výší 269.500,- Stav účtu k 1.12.2008 byl 490.684,61 Kč. P. ředitel poděkoval za sponzorské dary. Byla odsouhlasena žádost o souhlas se změnou poskytovatele internetu. Žádost o poskytnutí příspěvku na sportovní kurz pro studenty 1. ročníky byla odsouhlasena. Žádost o zakoupení nových činelů byla zatím odsunuta až po spočtení nákladů na maturitní ples. Zapsala Věra Hlaváčová

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V NAŠÍ ŠKOLE V LISTOPADU A PROSINCI 25. listopadu, několik dní po Schole Pragensis, se ve Smíchovské průmyslovce uskutečnil první DOD. Myslím, že byl úspěšný. Stále pokračuje pokles žáků základních škol, kteří se přijdou do naší školy podívat, ale to kopíruje reálný úbytek žáků v základních školách. V tento den se jich k nám přišlo podívat 160. Role provázejících se výborně ujala třída 3.L. Moc děkuji! 8. prosince se konal druhý DOD, tentokrát prováděla třída 3.A. A také byla výborná. Na druhý DOD vždy přijde méně žáků základních škol. Tentokrát to bylo 78 žáků. To rozhodně není špatný výsledek. Prezentovali jsme se zajímavým způsobem a udělali další krok pro přijetí kvalitních žáků do našich budoucích prvních ročníků.

7

Nemůžeme spoléhat na atraktivní obory vzdělání, které nabízíme. To dnes nabízí více škol. Musíme přesvědčit rodiče i žáky devátých tříd ZŠ o nadstandardní kvalitě naší výuky. Netrpělivě očekávám, kolik přijde uchazečů na třetí a čtvrtý DOD a kolik přihlášek doputuje do naší školy. Letos je přijímací řízení organizováno novým způsobem. Každý žák deváté třídy má možnost podat tři přihlášky do střední školy. Počet přihlášek tedy ještě nebude znamenat dostatečný počet žáků do našich čtyř tříd informačních technologií a jedné třídy technického lycea. Teprve zápisové lístky, které přinesou přijatí studenti, budou odpovídat na otázku, jak úspěšní jsme byli při DOD. Ve čtvrtek 8. a ve středu 21. ledna se ještě musíme hodně snažit. A těm, co přiloží ruce k dílu (myslím pro úspěšné DOD), moc děkuji. Mgr. Zbyšek Nechanický

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Dne 8.12.2008 se v předvánočním čase uskutečnil na Smíchovské průmyslovce Den otevřených dveří a já jako jeden z mála studentů jsem měl tu možnost provést nové uchazeče s jejich rodiči po naší škole. Zájemců bylo nadmíru, a tak si myslím, že se můžeme těšit velké hojnosti budoucích spolužáků. Všichni mí spolužáci podali o naší škole co nejvíce informací, příjemně vystupovali a samozřejmě zveřejnili naši školu v dobrém světle. Doufám, že jsme na budoucí studenty zapůsobili a že se rozhodnou právě pro tu naši ,,Průmyslovku“. Lukáš Čermák 3.A Je pondělí 8.12.2008 a SSPŠ organizuje již druhý Den otevřených dveří. Oděn v saku již netrpělivě přešlapuji v davu studentů ze 3.A, kteří stejně jako já očekávají první návštěvníky, kteří mají již každou chvíli dorazit. Když se společně s Dominikem Matějkou ujímáme jedné z prvních skupinek, zmocňuje se mě lehká tréma, která ovšem zmizí stejně rychle, jako přišla. Zjišťuji, že na dotazy rodičů, kterých jsem se obával, znám odpovědi a mluvit před lidmi mi také nedělá problémy. Krátce po šesté hodině už se loučím s poslední maminkou a mrzí mě, že už to celé tak rychle uteklo. Celý Den otevřených dveří se mi moc líbil a byla to pro mě velmi příjemná zkušenost. Jakub Lysáček, 3.A

SCHOLA PRAGENSIS A DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ ROZHOVOR S VÁCHA LUKÁŠ, 3.A V listopadu jsi se zúčastnil příprav Scholy Pragensis, spolu s kolegy jste pomáhali organizátorům. Jak jste se vlastně dostali do nominace? „Pomáhali jsme zde už i minulý rok a letos si nás vyžádali znovu.“

8

Byli jste pochváleni ředitelem Odboru školství MHMP, tedy jste se asi osvědčili. Jaké ty jsi měl pocity? „Celkem dobré naši „nadřízení“ byli hodní a při práci se dost komunikuje se zástupci ostatních škol, takže je to práce celkem rozmanitá a není čas na nudu.“ Máš nějaký zajímavý zážitek ze Schola Pragensis? „Žádný konkrétní zážitek nemám, ale celé to je celkem zajímavá zkušenost.“ Měl si možnost pozorovat výstavy naší školy i škol konkurenčních. Jak bys hodnotil prezentaci naší školy v porovnání s dalšími? Setkal jsi se s tím, že by někdo o naší škole s tebou hovořil? A pokud ano, v jakém smyslu? „Stánek naší školy je zajímavý a přesný k oboru naší školy, ale možná bych ho umístil na jiné místo, jestli by to šlo nějak zařídit. A o naší škole jsem se s nikým nebavil.“ Na druhém Dni otevřených dveří naší školy jsi provázel zájemce o studium a jejich rodiče. Jak těžké bylo s nimi komunikovat a odpovídat na jejich otázky? „Jejich provázení těžké nebylo, a když měli snahu komunikovat a projevovali zájem o školu, bylo to celkem i zábavné.“ Dostali tě nějakou svou otázkou nebo jsi znal vždy odpověď? „Doufám, že jsem jim na každou otázku odpověděl správně.“ Jaký máš obecně pocit ze Dne otevřených dveří, jaké reakce zájemců o studium či jejich rodičů jsi pozoroval? Zaujalo je něco, případně jak tvoje vystoupení ohodnotili? „Nejvíce se líbila asi učebna s hardwarem sestavování PC.“ Jak se ti daří ve studiu? Je předmět, který ti dělá vysloveně problémy? „Dosahuji průměrných výsledků a předmět, který by mi dělal problémy, zatím není.“ Který předmět máš naopak nejraději a proč? „Žádný oblíbený předmět asi nemám, vyhovuje mi náplň všech předmětů, které mám.“ Máš už nějakou představu, co bys chtěl dělat po skončení střední školy? „Chtěl bych zkusit vysokou školu.“ Děkujeme za rozhovor

ROZHOVOR S MATĚJKA DOMINIK, 3.A V listopadu jsi se zúčastnil příprav Scholy Pragensis, spolu s kolegy jste pomáhali organizátorům. Můžeš vysvětlit co jste vlastně dělali? „Byli jsme tam celkově 3 dny. První dva bylo naším úkolem shánět po Kongresovém centru vozíky, kterými vystavovatelé vozili exponáty na svá stanoviště. A třetí den jsme se účastnili normálních organizačních záležitostí Scholy. Pomáhali návštěvníkům s tím kde co je atd.“ Byli jste pochváleni ředitelem Odboru školství MHMP, tedy jste se asi osvědčili. Jaké ty jsi měl pocity? „Myslím si, že jsme tam určitě byli výraznou podporou, ale že bychom byli až tak důležití si nemyslím.“ Máš nějaký zajímavý zážitek ze Schola Pragensis? „Asi ne, maximálně obecná neschopnost většiny vystavovatelů dělat to, co mají.“ Měl si možnost pozorovat výstavy naší školy i škol konkurenčních. Jak bys hodnotil prezentaci naší školy v porovnání s dalšími? Setkal jsi se s tím, že by někdo o naší škole s tebou hovořil? A pokud ano, v jakém smyslu? „Nechci očerňovat naši školu, ale myslím že v porovnání s ostatními školami našeho sektoru byla naše prezentace nepříliš obsáhlá. Hovořil jsem přímo se studentem

9

jedné nejmenované školy stejného zaměření. A došli jsme k závěru, že by to mohlo být lepší, že je daleko víc co ukázat. Podrobnosti sem ale už nepatří.“ Na druhém Dni otevřených dveří naší školy jsi provázel zájemce o studium a jejich rodiče. Jak těžké bylo s nimi komunikovat a odpovídat na jejich otázky? „Bylo složité odpovídat tak, aby odpověď byla neutrální, ale jinak není na co si stěžovat.“ Dostali tě nějakou svou otázkou nebo jsi znal vždy odpověď? „Otázka co mě dostala. Jedna byla. Kam do jakých firem konkrétně jdou pracovat vaši studenti po škole. Na to jsem opravdu odpovědět nedokázal.“ Jaký máš obecně pocit ze Dne otevřených dveří, jaké reakce zájemců o studium či jejich rodičů jsi pozoroval? Zaujalo je něco, případně jak tvoje vystoupení ohodnotili? „Zájemci většinou mlčeli a ti, co se ptali, byli rodiče. Rodiče se ptali na základní věci a na podrobnosti se mě osobně moc neptali.“ Jak se ti daří ve studiu? Je předmět, který ti dělá vysloveně problémy? „Myslím, že jsem průměrný student, možná kousek nad průměrem. A problémy si myslím, že nemám s ničím.“ Který předmět máš naopak nejraději a proč? „Rád chodím na naši školu, ale že bych měl rád učení, to moc ne. Takže asi žádný.“ Máš už nějakou představu, co bys chtěl dělat po skončení střední školy? „Na VŠ jít neplánuji. Takže asi rovnou do práce.“ Děkujeme za rozhovor

ŠKOLENÍ ČESKÉHO JAZYKA Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale sami nejdou. J. A. Komenský Pod tímto mottem se ve dnech 31.10. a 21.11. 2008 rozvinul seminář na téma „Netradiční hodiny českého jazyka a literatury“ s profesorkou Liberecké technické univerzity Mgr. Jarmilou Sulovskou. „Už tím, že jste přišli, jste potvrdili, že vy těmi sloupy nejste,“ uklidňovala přednášející hned zpočátku všechny, jež vztáhli na sebe slova „učitele národů“ s negativním přídechem. I my, všichni učitelé oboru CJL na Smíchovské střední průmyslové škole, kteří se semináře zúčastnili, jsme měli určité pochybnosti, ale to je jistě přirozené. Následující hodiny semináře nám pomohly se v jistém slova smyslu s našimi pocity vyrovnat, protože paní lektorka je úžasnou spojnicí teorie didaktiky a praxe, a s neskrývaným nadšením předává zkušenosti své, svých studentů a posluchačů dál. Jsme opravdu vděčni, že někdo za nás čas od času najde novou spojitost, netradiční zpracování tématu, možnost podání učiva jinou formou, než jsme dosud zvyklí, a my ji můžeme využít v hodině. Právě zdrojem inspirace v rámci didaktiky jsou semináře paní profesorky Sulovské. V závěru bych chtěla podotknout, že ne jen setkání s přednášejícím, ale i setkání s ostatními učiteli, jejich zkušenostmi a nápady bylo pro nás obohacením. Ivona Vítová

10

ŠKOLENÍ O METODÁCH A STRATEGII KRITICKÉHO MYŠLENÍ V HODINÁCH ČESKÉHO JAZYKA I. A II. ========================================================== / vzdělávací agentura Descartes - přednášející Dr. Marie Tušková/ Paní přednášející nám vysvětlila několik nových metod ke strategii kritického myšlení např. volné psaní, křestní jména, ledolamka, pětilístek, podvojný deník, čtení textu v rolích - a zároveň je s námi vyzkoušela v praxi. Zajímavé bylo i grafické a výtvarné znázornění určitých pojmů. Inspirací pro nás byly i další pozoruhodné projekty ostatních kolegyň z jiných škol - např. divadlení festival - hraný na škole nebo jednotýdenní soustředění pedadogů se studenty v literárně a historicky zajímavých městech nebo oblastech vybíraných dle zájmu studentů a jejich finančních možností. Celkově hodnotím školení jako velmi přínosné, i když ne všechno se dá využít v každé třídě. Mgr. Alena Hájková

KDO JE DOBRÝM STUDENTEM CIZÍCH JAZYKŮ Na počátku nového roku se zkusíme společně zamyslet nad tím, co všechno dělá studenta cizích jazyků opravdu dobrým a úspěšným studentem. Nejdůležitějším faktorem je bezesporu motivace. Jedině motivovaný student je úspěšný při výuce cizího jazyka.Tato motivace nepřichází zvenčí, jak se mnozí domnívají, ale je to vnitřní ladění studenta. Dobrý student ví, proč se cizí jazyk učí, škála důvodů přitom může být velice pestrá. Sebelepší učitel, nejmodernější učebnice či metodické postupy nic nezmohou, pokud student nemá vnitřní motivaci. Dobrý student v hodinách spolupracuje a snaží se je maximálně využít. Spolupráce s učitelem a spolupráce se skupinou je velice důležitá. Cílem výuky cizího jazyka je totiž komunikace v daném jazyce a komunikace bez spolupráce s ostatními je těžko představitelná. Dobrý student je zodpovědný sám za sebe. Zodpovědnost studenta za jeho výsledky je prvek velice důležitý pro zvládnutí cizího jazyka. Nikdo jiný tuto zodpovědnost nemůže mít. Učitel je tu od toho, aby vytvářel prostředí pro výuku, stanovil cíle výuky,volil vhodnou metodologii a výukové materiály a pomáhal. Trpělivost je při výuce cizího jazyka také důležitá. Dobrý student si je vědom toho, že naučit se cizí jazyk je dlouhodobá záležitost a je třeba trénovat jako ve sportu. Slovíčka a gramatiku si dobrý student poctivě procvičuje doma, protože to je právě ten „materiál“ potřebný pro komunikaci.Úroveň slovní zásoby a gramatiky je rozhodující pro to, na jaké úrovni jsme schopni komunikovat. Komunikovat v cizím jazyce znamená rozumět slyšenému či psanému projevu ( poslech a čtení) a formulovat písemně či ústně myšlenky vlastní ( mluvení a psaní ). Domácí příprava je nezbytná, tříhodinový kurz ve škole rozhodně nestačí. Právě gramatiku a slovní zásobu je potřeba doma poctivě opakovat.Ve škole se snažíme využít hodiny k nácviku

11

řečových dovedností a bez pravidelné domácí přípravy je pokrok malý.Výukové materiály umožňují samostudium, všechny učebnice jsou online. Procvičovat gramatiku a slovíčka je tedy možno mnoha způsoby. A co je hlavní, dobrý student by měl vědět, na co se má zaměřit a v čem si je naopak jistý. Domácí příprava je největším problémem našich studentů, je to jejich věčný boj s časem a ještě více s vůlí. Zájem je velkou výhodou. Mám na mysli především to, že mnozí z vás se zabývají angličtinou mimo školu a to je velký přínos. Pokud čtete knihy v originále, sledujete filmy, komunikujete s přáteli v cizím jazyce, čtete časopisy a podobně, určitě to hodně pomáhá k tomu, abyste cizí jazyk dobře zvládli. Dobrý student se nevymlouvá. Kromě nedostatku času je častou výmluvou i to, že chybí talent a také to, že cizí jazyk se dá naučit jedině v zahraničí. Nic z toho není pravda. Metody výuky a technické možnosti jsou dnes takové, že každý může být úspěšný. V hodinách jsou studenti v situacích, které se blíží reálnému životu. Učitelé v dnešní době nezkouší poučky, hlavním cílem výuky je komunikace.Znamená to ovšem také do hodin pravidelně docházet! Pobyt či kurz v zahraničí je velmi efektivní, ale i tam platí vše, co jsem uvedla v předchozích odstavcích. Výhodou navíc je, že pokud máte štěstí, jste zcela obklopeni cizím jazykem a není úniku. Hodně úspěchů našim studentům v roce 2009! Mgr. Zuzana Stuchlíková vyučující anglického jazyka

SEMINÁŘ NA ČVUT O PŘÍPRAVĚ STUDENTŮ Z MATEMATIKY A FYZIKY PRO VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM POHLEDEM STUDENTKY ČVUT S trochou nostalgie jsem vstupovala do prostor fakulty strojní ČVUT, kde jsem strávila několik let svého života a kde je v provozu stále stejný pater noster. V článku kolegy Petráška se dočtete, že žádný z absolventů strojní fakulty není mezi nezaměstnanými. Asi je to pravda. Já alespoň osobně žádného neznám. V jednotlivých příspěvcích týkajících se výuky fyziky a matematiky bylo jasně řečeno, že na strojní fakultě není lehké studium a vyžaduje hlavně hodně píle, sebezapření, je časově náročné a příprava se nesmí podcenit. Stojí to ale za to. Absolventi jsou žádaní nejen u nás v Česku. Škola má moderní vybavení ( mnoho programů zpřístupněných přes CITRIX ) a mezinárodní prestiž. Má vysokou výzkumnou úroveň, byla vyhodnocena jako nejlepší technická univerzita v ČR, celosvětově zaujímá 228.místo. ČVUT ale není jen strojní fakulta. Patří sem také např.fakulta stavební, elektrotechnická, jaderné fyziky, dopravní, biomedicínckého inženýrství. Matematika a fyzika jsou na všech jedny ze základních předmětů. Přijímací zkoušky se z nich budou v roce 2009 konat pouze na fakultě stavební a elektro. To ovšem neznamená, že na ostatních fakultách se na tyto předměty neklade tak velký důraz. Právě naopak. Protože na nich je přijímací zkouškou síto 1. až 2. ročníku. Navíc všechno je o základech. Tak jako dům bez pevných základů spadne, tak se studenti bez pevných základů ze střední školy zhroutí. Za komisi přírodovědných předmětů vás mohu ujistit, že pokud se budete poctivě připravovat už teď, tak vám to nehrozí a budete nabiti vědomostmi ještě dřív, než se dostanete např. do laboratoře vysokých napětí na fakultě elektrotechniky  Ing. Zuzana Cimlerová

12

SEMINÁŘ NA ČVUT POHLEDEM FYZIKÁŘE V úterý 9. prosince jsem se s kolegy zúčastnil semináře, který pro středoškolské učitele fyziky a matematiky ČVUT pořádá. Nejdůležitější věcí, kterou jsem se na semináři dozvěděl, bylo, že žádný z absolventů strojní fakulty ČVUT není mezi nezaměstnanými občany! Osobně jsem tuto statistiku neověřoval, avšak nemám nejmenší důvod jí nevěřit. Již delší dobu volá náš průmysl po kvalitních inženýrech a finanční krize, kterou se v dnešních dnech zaklíná všechno (i chybějící toaletní papír na záchodech) situaci v žádném případě nezmění. Kvalitní inženýři prostě budou v dnešní době potřeba vždy a to na celém světě. Sám jsem kdysi uvažoval o povolání strojního inženýra. Nakonec jsem ale dal přednost učitelství. Kdybych ale tehdy věděl, že se jako strojař naučím postavit vzducholoď, kterou momentálně využívají zemědělci a o jejímž použití uvažuje i Armáda ČR, kdybych věděl, že budu schopen spolupracovat na vývoji motoru pro opravdovou formuli, možná bych dnes tento článek nepsal a my bychom se neznali (žádná škoda, podotknou jistě někteří z vás, ale kantořina není soutěž popularity – to jen tak na okraj ). Chcete-li se stát inženýrem, pak byste měli vědět, že studium na ČVUT je přece jenom náročnější než studium na nějaké „vesnické univerzitě“, kterých v současné době vzniká bohužel čím dál víc. Jenomže pro kvalitní výuku je potřeba mít kvalitní vybavení. A že na prestižním ČVUT máte k dispozici to nejmodernější, co lze sehnat, o tom nemůže být pochyb. Je libo elektronový mikroskop? Není problém. Jaderný reaktor? I ten ČVUT má! Ke studiu budete potřebovat samozřejmě matematiku a fyziku. Jak jsem ale na semináři zjistil, nemusíte se ničeho bát. Základy, které na naší škole dostanete, by vám měly pro bezproblémový rozjezd stačit. Za sebe a svou výuku fyziky slibuji, že jedničkáři a dvojkaři budou v pohodě! Kdo se na studium nevykašle, ten ho zvládne. Přečtěte si, prosím, ještě jednou druhý odstavec tohoto článku  Pavel Petrášek váš fyzikář [email protected]

PRAXE TŘÍDY 4.I ROZHOVOR S MUSILOVÁ RENATA, 4.I V září jste měli první týden praxí z oblasti sítí, v prosinci druhý týden z oblasti 3D Max studio. Jak hodnotíš tento způsob praxe, který se uskutečnil v budově školy? „Myslím, že to byl dobrý nápad. Spoustě z nás to určitě dalo mnohem víc, než když jsme byli v nějaké firmě, kde člověka stejně nenechali dělat nic důležitého, protože na něj neměli čas.“ Co jste dostali v rámci praxí za úkol a jak se ti ho podařilo splnit? „První úkol byl návrh počítačové sítě ve středně velké firmě. Tím druhým bylo vymodelovat exteriér nebo interiér. Snad se mi oboje povedlo dobře.“

13

Vaše třída je vlastně třídou pilotní oboru Informačních technologií. Neboli tvoříte přechod mezi starším oborem Výpočetní technika a novým Informační technologie. I na základě zkušeností s vaší třídou se již upravovaly a možná ještě budou upravovat učební dokumenty. Co ty sama bys doporučila upravit, změnit případně dodat? „Určitě se spousta učitelů nepřizpůsobila a chtěla po nás spoustu strojařských záležitostí, což prostě bez základů není možné. Ale po těch jsme opravdu netoužili. Doufám, že pro příště už se učitelé líp připraví na to, že se po nich chce trochu něco jiného.“ Dívky jsou na této škole ve značné menšině. Jsou k vám alespoň pánové dostatečně pozorní? Jak se cítíš mezi tolika mladíky? „Mám pocit, že ze začátku si ze mě udělali tak trochu kluka a až poslední dobou, jak jsme se víc poznali, se to srovnalo. Ne že by mi to vadilo, s klukama je větší sranda než s plnou třídou holek. Sice taky pěkně drbou, ale je to férovější prostředí. A hlavně většinou neječej.“ Kdyby se tě nějaká zájemkyně o studium zeptala, proč by měla jít na naši školu, mezi tolik mladých mužů, jaká pozitiva bys jí vyjmenovala? Jakými argumenty bys ji přesvědčovala, aby si vybrala právě naší školu? „Rozhodně bych jí neříkala: „Pojď k nám, máme tu spoustu kluků.“, protože by měla chtít přijít kvůli oboru. Ale aby se jich zas nebála.“ Zabýváš se ty osobně nějakou oblastí výpočetní techniky více a pokud ano, která to je? „Už jsem udělala pár používaných webovek.“ Tvoje studium se blíží ke konci. Jak zpětně hodnotíš předchozí roky? Naplnila se tvá očekávání? Jak hodnotíš atmosféru ve škole? „Pořádně jsem nevěděla, co bych chtěla a i těch pár požadavků se za tu dobu trochu změnilo. Ale všichni jsme se těšili na 3ds max ve čtvrťáku. Myslím, že za to mohla prezentace paní Kočkové na Dnu otevřených dveří, která o tom mluvila tak automaticky. Ani mě nenapadlo, že by to mohlo být jen pro výpočtáře, když my jsme šli na grafické systémy.“ Jak se ti daří ve studiu? Je předmět, který ti dělá vysloveně problémy? „Víceméně je všechno dobrý. Akorát z těch relativit a dilatací se mi občas až točí hlava.“ Který předmět máš naopak nejraději a proč? „Mám ráda češtinu, je to přeci náš jazyk.“ Co máš v plánu dělat po skončení střední školy? „Zkusit vysokou a pak kdo ví?“ Děkujeme za rozhovor

ROZHOVOR S ČERMÁK TOMÁŠ, 4.I V září jste měli první týden praxí z oblasti sítí, v listopadu a prosinci druhý týden z oblasti 3D Max studio. Jak hodnotíš tento způsob praxe, který se uskutečnil v budově školy? „Myslím, že praxe ve firmách byla lepší zkušenost, jelikož jsme si mohli vyzkoušet nasazení v běžném pracovním procesu, ta ve škole nám zase umožnila naučit se základy 3D Max studia a počítačových sítí, které jinak ve výuce nemáme.“

14

Druhá část praxe byla věnována 3D Max studiu. Můžeš vysvětlit o co vlastně jde?

„Jde o program na modelování 3D objektů a jejich umístění do scény, případně animace.“ Co jste dostali v rámci praxí za úkol a jak se ti ho podařilo splnit? „V poslední den praxí jsme měli za úkol modelovat interiér nebo exteriér, já zvolil exteriér. Myslím, že i když jsme se stihli naučit pouze základy, tak skoro všechny práce, co jsem viděl, dopadly celkem dobře.“ Vaše třída je vlastně třídou pilotní oboru Informačních technologií. Neboli tvoříte přechod mezi starším oborem Výpočetní technika a novým Informační technologie. I na základě zkušeností s vaší třídou se již upravovaly a možná ještě budou upravovat učební dokumenty. Co ty sám bys doporučil upravit, změnit případně dodat? „Určitě se více věnovat grafice, například ve zmíněném 3D Studiu nebo v Cinema 4D, my máme pouze strojařské programy jako Inventor, který je podle mě mimo náš obor. Někteří profesoři si možná ale ještě na náš obor nezvykli nebo zvyknout nechtějí. Také bych zkusil něco udělat s hodinami, kde jediné co profesor zvládne, je přečíst celou látku z papíru bez ohledu na to, zda ji studenti chápou či ne. Jeho zájem by měl být studenty látku naučit.“ Tvoje studium se blíží ke konci. Jak zpětně hodnotíš předchozí roky? Naplnila se tvá očekávání? Jak hodnotíš atmosféru ve škole? „Já si tento obor vybral se zaměřením na grafické systémy, takže v tomto pohledu mě obor zklamal, jinak vybavení školy je myslím na dobré úrovni, jen za náš pobyt se dovybavilo několik učeben novým HW i SW, takže v tomto ohledu mi škola očekávání splnila. Jinak atmosféra na škole je vesměs dobrá, stejně jako komunikace mezi většinou profesorského sboru a studenty.“ Pokud by se tě zeptal zájemce o studium na naší škole, proč by si ji měl vybrat, jaká pozitiva bys mu vyjmenoval? Jaké argumenty bys použil, abys ho přesvědčil vybrat si naši školu? „Náš obor za našeho studia ještě nebyl ve finální podobě, pro nové studenty je v něm mnoho změn oproti nám, takže největší pozitivum, co bych mu nabídl je, že škola má čtyři kvalitní dny otevřených dveří, kde si může zjistit potřebné informace od mladších ročníků než jsme my.“ Zabýváš se ty osobně nějakou oblastí výpočetní techniky více a pokud ano, která to je? „Zabývám se softwarem pro zálohovací řešení Tivoli.“ Jak se ti daří ve studiu? Je předmět, který ti dělá vysloveně problémy? „Kromě fyziky se mi daří celkem dobře.“ Který předmět máš naopak nejraději a proč? „Takový není.“ Co máš v plánu dělat po skončení střední školy? „Určitě zkusit vysokou školu, jen jsem se ještě nerozhodl jakou.“ Děkujeme za rozhovor

15

GAMBLERSTVÍ - VÍTE, ŽE ….. Česká republika se stala v posledních letech zemí s největším počtem zaregistrovaných heren v přepočtu na obyvatele, na světě. S jejich vzrůstajícím počtem roste kriminalita, vytváření hráčských závislostí, rozvracení rodin, domácí násilí, zvyšuje se obchod s drogami. Hráči se často nachází v tak zoufalé životní situaci, že si někteří z nich zvolí sebevraždu. Českým zákonodárcům se přitom dlouhodobě nedaří prosadit legislativní změny, které by zajistily omezení hazardního průmyslu a zároveň reagovaly na technický rozvoj v této oblasti. Je třeba si uvědomit, že gamblerství je stejně nebezpečnou pastí jako závislost na drogách. Ing. Eva Vacková

THE ACTION – ALKOHOL ZA VOLANTEM Dne 15.12. proběhla akce s názvem The Action, které jsem se zúčastnila spolu se školou. Přednáška se konala v Kongresovém centru. Hned na úvod nás zarazila ohlušující vlna disko hudby se skupinou tanečníků. Akce se totiž jmenovala Alkohol za volantem. To je snad vtip nebo co?, proběhlo nám v hlavách. Blikající reflektory a ukřičený DJ nás v tom utvrzovali. Náhle vše utichlo a na obrazovkách se začala promítat drsná, leč pravdivá videa z dopravních nehod. Nadále byla akce prokládána výstupy taneční skupiny, za jejímiž zády na plátně krváceli lidé. Tuto skutečnost jsem nepochopila a nezdálo se mi vhodné daný problém takhle zlehčovat. Vyslechli jsme velmi tvrdé příběhy čtyř mužů – policisty, hasiče, záchranáře a motorkáře na invalidním vozíku. Každý z nich mluvil o jiné situaci, s níž se setkal při výkonu svého povolání nebo v níž se sám octnul, ale takřka v každé někdo skonal děsivou smrtí a mohl za to právě alkohol na silnicích. Jen příběh s vozíčkářem neměl s opilostí nic společného, proto mi nebylo jasné, jak to s daným námětem souvisí. Nevím, jestli nás ty příběhy měly poučit nebo spíše vyděsit. Znáte to, když vám někdo něco vypráví, v mysli se to odehrává jako film. Měli by předem upozornit, že tato akce je nevhodná pro citlivější jedince, jež mohou důsledkem toho trpět nočními můrami. Leč o to jim asi šlo. Vyděsit dnešní mládež, aby si dávala pozor. Ale víte, jací mladí jsou. Dokud si tím neprojdou sami… Akce na mě působila vcelku dobrým dojmem, až na její zmíněné zlehčení v podobě diska. To tomu v mém případě značně ubralo na působivosti. Ivanka Janovská 2.A

MACHINE BALL CUP Ve středu 10. prosince se rozjel na naší škole už druhý ročník Machine Ball Cupu. Pokud nevíte, co je to Machine Ball, tak to sorráč. Zkuste strejdu Googla, on vám to vysvětlí. V minulém roce se oficiálního turnaje zúčastnilo pouze 12 hráčů, přestože MB hraje prokazatelně mnohem víc studentů na škole. Na druhou stranu je dobře, že místo hraní na počítači odchází studenti po vyučování domů, aby se tam mohli učit a připravovat na další den ve škole. Z toho mám jednoznačně radost. Radost mám také z toho, že jsem turnaj loni vyhrál  A ne, že by nebyla konkurence. A do třetice všeho radostného je skvělé, že letos se do turnaje přihlásilo hráčů 18. Vytvořili tak tři skupiny pojmenované naprosto nečekaně jako A, B a C. Po dlouhých diskuzích jsme stanovili termíny všech skupin tak, aby hráčům vyhovovaly. Nejprve byla na řadě skupina B, hned po ní skupina C.

16

Skupina B se skládala z loňského finalisty Tomáše Vanča (3.D), ze 2.L byli Lukáš Málek a Ondřej Maleček, z 1.L Adam Šilhavý a Marek Benek a 3.D měla ve skupině ještě jednoho zástupce – tím byl Jan Říha. Rozhodla jednoznačně zkušenost, neboť přímo do čtvrtfinále postoupili třeťáci, do osmifinálové skupiny druháci a Adam s Markem se s turnajem bohužel rozloučili. Ovšem Marek nezanechal v turnaji vůbec špatný dojem, když si bez respektu vyšlápnul v prvním duelu na Ondru Malečka, se kterým neprohrál (2:2 a 3:2). Ondra Maleček stále ještě zůstává unikátem turnaje, neboť v minulém roce nezískal ve skupině jediný bod. Tento jeho „rekord“ nebyl dosud překonán. Ondra však celý rok pilně trénoval a jeho silácká prohlášení před začátkem turnaje se nedala přeslechnout. Musím přiznat, že jsem byl před turnajem nervózní, neboť se všichni těší, až udělám nějakou chybu. A z některých hráčů šel strach. Musím ale poděkovat Marku Benkovi, neboť mi usazením Ondry Malečka vrátil klid. Vítězství ve skupině však nevybojoval Tomáš Vančo, jak se předpokládalo, ale ve vynikající formě hrající Honza Říha. V deseti zápasech dostal pouze 9 branek, přičemž jich sám 45 vstřelil. A to, prosím, s výrazem naprosté samozřejmosti! To bude těžký soupeř!

Skupinu C postihla malá tragédie. Pro náhlé onemocnění z ní vypadnul Jan Podavka (další zástupce 3.D v turnaji) a z osobních důvodů těsně před startem skupiny i Martin Flusser z 3.L, který loni skončil na třetím místě. Ostatní hráči skupiny tak měli automaticky zajištěný postup do další části turnaje a hrálo se pouze o umístění. Vítězství si snadno vybojoval David Musil (3.D) – čtvrtý muž loňského turnaje. Jako jediný měl na konci kladné skóre. Druhé místo a Tomáše Vanča do čtvrtfinále získal Antonín Mareček (1.D). Matej Šindléry (2.L) a Šimon Svoboda (1.D) postoupili do osmifinálové skupiny, kde budou muset předvést mnohem víc ze svého umění, aby uspěli. Za zmínku stojí první zápas Davida Musila s Matejem Šindlérym, kde se ukázalo, jak krutý umí Machine Ball být. Matej používal taktiku „vystřel a modli se“ a pomocí tří raket vstřelil bezmocnému Musilovi tři branky. David dokázal odpovědět jen jednou a malá senzace byla na světě. Ve druhém zápase už ale podle předpokladů vyhrál David a to v poměru 5:0. Skupina A ve složení Pavel Petrášek (profesorský sbor), Pavel Kubát (2.L), Miroslav Havel (PS), Marek Suchánek (1.D), Milan Troller (1.L) a Martin Kuska (2.L) se odehraje ve středu 17. prosince, což už ale bude po uzávěrce tohoto čísla Presíku. V příštím čísle se tedy můžete těšit na další neobjektivní reportáž  Pavel Petrášek mistr SSPŠ v Machine Ballu [email protected]

17

ANKETA Koncem listopadu proběhla ve druhých ročnících anketa na téma Jaderné elektrárny. Anketa je součástí projektu o jaderné energetice, na kterém, jakožto studentka čtvrtého ročníku, pracuji se svou skupinou. Ptali jsme se celkem 132 studentů na pět otázek, z nichž dvě ověřovaly znalosti studentů a zbylé tři se zaměřovaly na jejich názory a postoje k danému tématu. Některé výsledky byly opravdu překvapivé a občas se našla i nějaká ta perlička. V první otázce nás zajímalo, jestli vůbec studenti vědí, kolik jaderných elektráren se nachází na území ČR. 94,7% studentů správně odpovědělo, že na našem území se nacházejí 2 jaderné elektrárny. 3% dotazovaných se domnívá, že máme jen jednu jadernou elektrárnu, naopak podle odpovědí 2,3% studentů máme elektrárny dokonce tři. Tato chyba byla nejspíše zapříčiněna nedávným vyšetřováním krádeže olověných cihel v Řeži u Prahy. V této obci se však nachází pouze Výzkumný jaderný ústav, nikoli jaderná elektrárna. Druhá otázka se zabývala názorem studentů na bezpečnost jaderných elektráren. 76,5% studentů věří, že jaderné elektrárny jsou bezpečné. Pokud by si studenti měli vybrat jeden z průmyslových komplexů, jež by se měl stavět v blízkosti jejich obydlí, jednoznačně by zvolili park větrných elektráren. To také vyplývá z následujícího grafu.

Kdyby se v blízkosti tvého bydliště Vítězství „větrných mlýnů“ pro nás bylo měl stavět průmyslový opravdu překvapující. Obdobnou otázku komplex,která z následujících… totiž nalezneme také Park větrných 3% 58% na internetu 28% elektráren (www.proatom.luksof Úložiště radioaktivního 2% t.cz), zde by ovšem odpadu Spalovna komunálního 9% převážná většina odpadu dotazovaných zvolila právě jadernou elektrárnu. Další, tedy čtvrtá, otázka byla opět zaměřena na znalosti našich studentů. Ptali jsme se, kolika procenty se vlastně jaderné zdroje podílí na světové výrobě elektřiny. Nejvíce studentů (43,9%) se domnívá, že podíl jaderných zdrojů je 46%. Tato odpověď ovšem není správná, to bychom jaderné zdroje opravdu přecenili. Ve skutečnosti tvoří tento podíl pouhých 18% a tak správně odpovědělo 29,6% studentů. Zbylých 26,5% dotazovaných vybralo možnost poslední a to, že jaderné zdroje se na světové výrobě elektřiny podílí dokonce 71%. Podle průzkumu bavilo vyplňování ankety 86 studentů, 46 studentů bylo opačného názoru. Závěrem bych chtěla jménem celé naší skupiny poděkovat všem studentům, kteří se na anketě podíleli. Zuzana Pecková 4.A PROJEKT – ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Vážení čtenáři, jsme studenti ze 4.B a rádi bychom vás seznámili s naším projektem. Náš projekt se zabývá problematikou zdravotnictví a školství. Dne 12.11.2008 se na naší škole uskutečnily třídní schůzky. Při této příležitosti jsme poprosili třídní učitele, aby rozdali rodičům naše dotazníky potřebné ke zpracování jedné části projektu. Tyto dotazníky jsme zpracovali a nyní se s vámi podělíme o část vyhodnocených odpovědí. Celkově odpovídalo 463 respondentů.

18

Souhlas se zavedením poplatků u lékaře Počet 170 247 46

1 Ano 2 Ne 3 Je mi to jedno

Procenta 36,72 53,35 9,94

Pohlaví Počet 160 303

1 Muž 2 Žena

Procenta 34,56 65,44

Adekvátní investice do vzdělání potomka Otázka: Uveďte částku, kterou považujete za Vámi akceptovatelnou či únosnou investovat za kalendářní rok z rodinného rozpočtu do vzdělání svého potomka nad rámec Vašeho příspěvku do školství z Vašich daní.

0 1000 2000 5000 10000 20000

Počet 151 37 34 60 74 23

Procenta 32,61 7,99 7,34 12,96 15,98 4,97

19

Závěrem dopisu ještě trochu popisu: Ze zjištěných odpovědí nás zaskočila větší návštěvnost žen oproti mužům. (Muži poslali své ženy do školy, zatímco oni v klídku posedávali v hospodě.) Také jsme byli překvapeni kolik respondentů vůbec neuvedlo žádnou částku, kterou by byli ochotni dát na vzdělání svého potomka. Pavel Vrkoč, Petr Navrátil, 4.B

STŘÍBRNÍ KAPŘI Na konci roku 2008 se konaly závody v plavání. Byla to opět soutěž v rámci POPRASKu, soutěž mezi středními školami. Školní tým se skládal ze 6 plavců. Každý musel uplavat 50 m v.z. v rámci štafety, pak jednu individuální disciplínu. Nakonec jsme ještě museli postavit polohovou štafetu. Soupeřilo mezi sebou 13 škol. Loni jsme skončili na krásném 4. místě, ale s velkým odstupem na medaile. Ale protože se náš tým změnil pouze na jediném místě, a to ještě k lepšímu, tak jsme potichoučku doufali v nějaký úspěch. Vše začalo v bazénu Na Zeleném pruhu s mírným zpožděním a s malými zmatky. Hned první start dívčích štafet se nepovedl, ale rozhodčím to nevadilo. A tak to pokračovalo po celou dobu závodů. Ale jinak vše mělo rychlý spád a byly vidět zajímavé výkony. A to i od našich plavců. Začali jsme štafetou na 6 x 50 m volný způsob a se čtvrtým místem jsme byli spokojeni. Pak se do toho vrhnul Jarda „Medy“ Medek, velký srandista a hecíř a dobrý motýlkář. Dřel, vlnil se, voda kolem něho vřela. V jeho rozplavbě ho porazil jeden závodník, s druhým dohmátnul na vlas stejně. Celkově se dělil o 5. – 6. místo. Bylo to dobré, zvlášť když po něm skvěle zaplaval Honza Dopirák. Ten plaval znak a celkově obsadil vynikající druhé místo. A to mu ještě nevyšel dohmat v cíli. Po třech disciplínách jsme byli druzí a začali jsme šilhat po pohárech.

20

Další v pořadí byl Adam Zrůst a jeho prsa. Tam jsem se trochu bál. Adam byl „nemocnej“, braly ho křeče do nohy. Ale zvládl to skvěle. Zabojoval a potvrdil, že jeho loňský výkon nebyla náhoda. To nejlepší a nejrychlejší na konec. 50 m volný způsob, tedy kraul. Tam jsme loni utopili medaile. Letos to mělo být lepší. Vojta Hlavačka, u něj jsem se nebál. Dosáhl jednoho z nejlepších časů (4. místo). Rozhodnout měl Honza Kindlman a mladý „Sůva“. Obavy se naplnily. Honzova rozplavba se špatně odstartovala, měla se zastavit. Pískalo se, křičelo se, chtěli jsme je zastavit na obrátce. Ale k udivení všech jim byl čas uznán. Ale Honza by stejně asi nebyl rychlejší. 17. místo mělo celé závody vyrovnat a naši chuť na poháry jsme si nechali zajít. Zvlášť, když prvák Michal Sůva podlehl atmosféře. Pozdě odstartoval, spadly mu brýle. Pak se hrozně moc snažil, ale na lepší než 11. místo to nestačilo. Před závěrečnou polohovou štafetou se to pěkně vyrovnalo. 4 školy chtěly medaile, rozdíl mezi nimi byl 2 body. Drama bylo na světě. Kluci se do toho vrhli po hlavě. Vypadalo to nadějně, pořád jsme se drželi mezi vedoucí trojicí. Pak jsme pomalinku začali ztrácet. Doplavali jsme třetí, na první dvě školy jsme neměli. A začalo se počítat. Já jsem to věděl od začátku, že medaile bude, ale klukům jsme to neprozradili. O to větší radost měli, když Smíchovskou SPŠ vyhlásili na druhém místě. Naši stříbrní kapři nás potěšili, sobe také. Gratulujeme a nejen jim přeji štěstí, zdraví a nejen sportovní úspěchy v roce 2009. Mgr. Liboslav Matoušek

DRUHÉ KOLO PRAŽSKÉ STŘEDOŠKOLSKÉ FLORBALOVÉ LIGY Náš florbalový tým se sešel 2.12.2008 v hale Na Děkance. Hned po příchodu se všichni tvářili dost optimisticky, ale pak přišla paní profesorka Parkanová a řekla, že hrajeme až za hodinu a půl. No nedalo se nic dělat. Náš první zápas se hrál se SŠ Polygrafická. Na hrací plochu se náš tým postavil s úsměvem. Hrál svoji hru, nahrávka na půlku a pak nahrávka dopředu a pak už útočníci jen kouzlili před protivníkovou brankou. Už ve dvanácté minutě jsem vedli 4:1 a protihráči nám několikrát nabídli hrát přesilovou hru. V jeden okamžik jsme hráli dokonce 5 na 3. V prvním poločase jsme dostali jen jeden gól, ale jinak naši gólmani ten den velmi zářili. Bylo jasné, že jsme na nejlepší cestě k vítězství. Během pár minut však čistota zákroků mezi hráči u mantinelů velmi klesla. Protihráči začali hrát velmi agresivně a začali napadat naše hráče. Mezi nejvíce napadané hráče patřil asi Franta Pilný, na kterého si zasedlo pár protihráčů. Netrvalo dlouho a náš tým odpověděl. Jan Sladký hraje hokej, ale to protihráči neví, a tak když na něj šli za hranicí pravidel, tak létali daleko mimo hrací plochu do různého náčiní v hale.

21

Po těchto zákrocích zápas vypadal jak hokej bez ledu, puku a mantinelů. Jinak se hrálo dost na ostré lokty. Psychické labilnosti protihráčů využil Petr Heřmanský, který šel na buly , vyhrál ji, prošel obranou a vstřelil pěkný gól, což soupeři podlomilo nohy. Vedení jsme udrželi, a to bylo hlavní. Zápas skončil 6:1 pro nás a všichni si šli navzájem poděkovat. V tom jeden hráč z Polygrafické neunesl prohru a že ho o dvě hlavy menší František Pilný obehrával, tak mu ani nepodal ruku, což je zvykem, ale navíc surově do něj strčil. V tom okamžiku se strhla velmi ostrá slovní přestřelka mezi oběma týmy. Vytvořil se takový velký chumel lidí, který na sebe ječí a strká se. Protihráči se snažili napadnou Františka Pilného, ale celý tým se ho zastal, nejvíce Michal Hradecký, který si to šel s dotyčným vyříkat osobně a obdržel ránu do obličeje. Útočník na něj skočil, chytil ho kolem krku a začal ho škrtit, ale v tom samém okamžiku přiskočili všichni hráči a snažili se z Michala útočníka sundat, to se povedlo ihned. Útočník za napadení soupeře byl vyloučen z celého turnaje a zápas skončil kontumačně 5:0 pro nás. Druhý zápas jsme nastoupili ve stejné sestavě až na změnu gólmanů, kdy Michala Hradeckého vystřídal Míla Melichárek. Náš soupeř byl velice silný. Hráli jsme proti gymnáziu Postupická, kde mají florbalovou třídu. Začátek zápasu se nám velmi povedl. Za pár minut jsme vstřelili první gól a za okamžik druhý. Už to vypadalo, že poločas vyhrajeme 0:2, ale 27 sekund před koncem se soupeři podařilo snížit. Druhý poločas se nesl v duchu velmi hektickém. Za pár okamžiků po hvizdu zahajující druhý poločas se soupeři podařilo vstřelit vyrovnávací branku. To by ale nebyl náš tým, který by nebojoval do posledních sil. Kluci hráli s chladnou hlavou a za pár okamžiků vstřelili gól. Následovala asi desetiminutová část zápasu, kdy se nic moc nedělo, v rozmezí 15 až 18 minuty se soupeři podařilo dát dva góly, čímž se dostali do vedení. Zbývaly necelé dvě minuty do konce a náš kapitán Jiří Kropáček si bere oddechový čas pro svůj tým. Za pár okamžiků je hra v plném proudu a časomíra ukazuje 19:33, když v tom okamžiku Jirka Kropáček dostává přesnou přihrávku a střílí ze střední vzdálenosti a míček letí vzduchem směrem na branku, v ten okamžik všem z našich přestalo bít srdce, najednou je slyšet hvizd rozhodčího. Góóól! Vyrovnáno. Teď už zbývá jen bránit, což se povedlo díky gólmanovi Mílovi Melichárkovy, který druhý poločas předváděl doslova mistrovské zákroky. Úkol byl skoro splněn, postupujeme do dalšího kola. Škoda že jsme neporazili Postupickou, ale i tak skóre 4:4 je úspěch. Martin Fiala (1.L)

ANKETA KE STYLU A PŘEDEVŠÍM STYL EMO Ve třídě 3. D, 4. A a 4. B jsem požádal studenty, aby se pokusili zamyslet nad tzv. životním stylem se zaměřením na EMO a poslali mi svůj názor v anonymní anketě. Níže uvádím druhou část této ankety. Studentům za jejich odpovědi velmi děkuji. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy Emo je něco nepochopitelného pro mě. nemám to rád a hnusí se mi to. „Prýliž sa mi to nepáči prostě, ďakujem za vyslechnutí a nasvidania.“ Moje názory na styly jsou pozitivní, nemám nějaký výhrady proti lidem jak chodí oblíkaný. Je to jejich život a jejich tělo. Co si na sebe oblíknou, je jejich věc a nikdo by je za to neměl odsuzovat. Každej je jinej a má jinej pohled na svět a na realitu. Takhle bych popsal já svůj názor

22

Styl EMO se mi osobně moc nelíbí, protože emo mi přijde dosti o přetvářce. Přijde mi, že tito lidé se pouze litují a přesně neví, kam zapadají. Více o tom nemůžu mluvit, protože emo prakticky neznám a nevím o něm skoro nic. Co se týče jiných životních stylů nebo postojů, je to každého osobní věc, kterou si on sám pro svou existenci vybere. Kdyby žil každý člověk stejný styl života, asi by to nebylo úplně správné. Můj názor na různé extravagantní styly je takový, že pokud tento styl nepřekračuje hranice únosných možností, je to v pořádku, protože to, jak je člověk oblečen, ještě nevypovídá o jeho charakteru. Může být slušně oblečený člověk, ale jeho charakter může být mnohem horší než charakter člověka, který je oblečen extravagantně. Můj názor na styl EMO je stejný jako názor na jiné styly. Každý člověk přece má svou vlastní volbu, jaké oblečení bude nosit a jak se bude chovat. Co si myslím ohledně stylu oblékání podle toho, co poslouchám za hudbu? Podle mě je to hloupost, i když je to jen můj názor. Ostatní to vidí možná jinak, ale například nosit jen to co musím, když poslouchám třeba hip-hop, tzn. kalhoty s rozkrokem 10 cm nad zemí, triko 2x delší než normál a o botách nemluvě. Nebo v posledních letech se rozmohl EMO styl, v podstatě to samé jen s jinou orientací hudebního žánru. Jednoduše chovat se tak, jak se chovají ostatní když poslouchají tohle a tamto, to mi někdy hlava nebere.

Chcete-li znát můj názor, tak předem píšu, že bude převážně kritický. Myslím, že každý by měl mít alespoň nějaký svůj styl. Když někdo říká, že nosí to, co se mu líbí nebo poslouchá to, co se mu líbí, tak to neznamená, že styl nemá. A tím myslím to, že každý má svůj styl. Ten, kdo si vybírá styly jako je třeba EMO a nebo populární HIP-HOP , tak můj názor na toho člověka je takový, že sám neví kam patří a někam patřit chce. Vybere si jeden s těchto komerčních stylů, kterých využívají převážně návrháři v oděvním průmyslu a ,,umělci" v oděvním průmyslu. Osobně si myslím, že je každého věc, jak se obléká a s tím bude asi každý se mnou souhlasit. Je mi jedno, kdo jaký styl vyznává, alespoň nejsou všichni stejní a svět vypadá trochu rozmanitěji. Tento měsíc bylo psáno o emo stylu. Já osobně ho nepreferuji především u pánské skupiny zástupců emo stylu. Nelíbí se mi jak pánské účesy, tak oblečení i celkově smysl tohoto stylu. U slečen to vidím trochu jinak. Jestliže ovšem nejsou nijak přehnaně nalíčeny a přehnaně oblečeny. Jestliže zvolí jemnější a decentnější úpravu účesu a oblečení, myslím si, že jim to moc sluší a vypadají velmi hezky. Takže zkráceně o emo stylu, u kluků ne a u holek ano. I když ho nosí ale i kluci, nebudu jim přímo nic říkat, ale spíše se jim v duchu trochu zasměju:-) Každý má svůj styl a každý s ním jinak nakládá. Dobře, ale všechno má své meze. Tím narážím hlavně na Hip.Hop a na české "emo". Třeba právě u hip-hopu oduzuju to, jak se někteří jedinci snaží vecpat svůj styl jiným nebo se snaží za každou cenu zviditelnit. Přestřelky na ulicích, po kterých se chlubí počtem obdržených kulek, atd. Emo jako takové neodsuzuji, ale to, co se z něho stalo u nás, už ano. Nevím, kde se vzal trend, že k emu patří podřezávání a podobné věci. Ani způsob oblékání, kterým se naši rádoby emaři zviditelňují, k emu až tak nepatří. Kromě toho, pohled na ně je někdy k pobavení, hlavně na pánské přívržence ema, které je hodně těžké rozeznat od těch dámských.Ale jak už jsem zmínil, je to každého věc...

23

Zauvažovat a napsat svůj názor na různé životní styly nebude tak těžké. Tak třeba kontroverzní styl EMO, který v poslední době hodně lidí praktikuje. Podle mě je to nesmysl na něco takového si hrát. Mít ulízanou patku, černé vlasy a být permanentně smutný jen proto, aby se mohl někam zařadit mi připadá jako hloupost. Podle mě by každý měl žít podle toho jak chce a ne se chovat podle nějakého stylu a ještě aby mu to třeba vadilo. Já si žiji jak chci, nikam do žádného takového stylu se nezařazuji a je mi dobře. :-) Dnes se setkáváme se spoustou životních stylů. Je vcelku populární hlásit se k nějakému tomu životnímu stylu. Spoustu z nich ani nerozeznáme od sebe pokud se v nich alespoň trochu nevyznáme. Já nemám vyhraněný názor a je mi to vcelku jedno. Je pravda, že mi občas zůstává rozum stát nad tím, co si jsou lidé schopni na sebe vzít a ještě více nad filozofií některých stylů. Ale ve výsledku je mi to vlastně jedno, protože se stýkám jen s lidmi, které si vyberu. Životní styl každého člověka je jeho osobní věc, pokud mě tím neohrožuje nebo neobtěžuje, tak je mi jedno co dělá se svým životem. EMO styl na lidech vypadá velmi zvláštně, nerozumím jejich zálibám a jejich životnímu směru, ale pokud mě neohrožují a neobtěžují, tak nejsem proti nim. Životní styly, které se touto dobou objevují v naší společnosti jako je (punk, emo, gothic, death-metal, disco a jiné), mě osobně nějak nevadí, ani mě neobtěžují je to každého věc, co si nasadí na hlavu, co si obleče na sebe a jaký styl účesu si zvolí. Já sám žádný styl neprosazuji ani nevyjadřuji. Když mi nikdo nic nevnucuje ani mi nic nenutí násilím, tak mi nevadí, ale když mi někdo něco nutí, tak si to taky pěkně vypije. Životní styl je věc, která sdružuje určitou skupinu lidí ve věcech oblékání, vizáže a stylu chování. Pořád se objevují nové styly, některé z nich jsou velmi kontroverzní a ostatní lidé tyto styly nechápou. Některé styly se mohou jevit i jako velmi násilné a některé naopak jako velmi mírumilovné. Pro příklad několika stylů můžu jmenovat například starší styly: punk, hippies. Z relativně novějších stylů lze jmenovat: emo, hip-hop. Lidi patřící do těchto stylů poznáme většinou hlavně podle toho jak se oblékají a dále podle toho jaké mají názory. Mým osobním názorem je, že když není nějaký styl příliš agresivní, tak není proč bránit lidem, aby k tomuto stylu patřili, ať už má člověk styl vlastní, nebo patří do jedné ze skupin. Každý má svůj životní styl, každý na to má právo, a je mi úplně jedno kdo co nosí, a co si myslí. Kromě naprostých extrémů, a nesmyslů, ale i tam záleží na pohledu - "co je normální?". Každý je unikátní, každý má svůj názor, a každý svůj styl myslí jinak, a každý taky jinak chápe ty ostatní, já jsem tolerantní a je mi to úplně jedno. V České republice je velká různorodost životních stylů. Některé styly jsou sice více extravagantnější než ostatní, však je to každého věc jak se obléká, chová a jakou muziku poslouchá. Upřímně řečeno je mi úplně jedno kdo a jak vypadá. Neodsuzoval bych člověka jen kuli jeho přesvědčení, že jeho styl je ten naprosto nejlepší. Mám-li se vyjádřit ke stylu Emo, tak mi na tomto stylu vadí pouze to, že většina zástupců mužského pohlaví vypadá, jako by si od matek vypůjčili šminky a zkoušeli je sami na sobě.

24

METAL VOL. 2 Zdravím všechny příznivce naší rubriky a příznivce metalu. Nechci nás nějak vychvalovat, ale najde se pár( možná více ) lidí co Presík otevřou jen kvůli této rubrice, a tak mě napadlo ,že jestli někdo budete mít nějaké připomínky, dotazy nebo prosby, tak pište na email [email protected] Vrátíme se tedy k minulému článku. Zapomněl jsem dodat ( možná to někomu došlo ) ,že metalu existuje i více druhů, nepokoušel jsem se samozřejmě stanovit nějakou normu, nebo něco podobného. Nejsem přeci žádný diktátor. Metalu je opravdu hodně moc, dá se o něm debatovat hodiny a hodiny.Ale tolik času nemáme, takže se do toho pustíme. Pokusím se zde o charakteristiku některých druhů.

Heavy Metal: Dá se o něm říct, že je to základ metalu. Heavy Metal byl první druh který existoval, taková matka metalu. Většina druhů metalu z něj vznikala, jen si každý přidal do toho svého něco nového, něco co se líbí jemu, nebo někomu jinému. Jedním z prvních Heavy Metalových kapel byly např. Black Sabbath nebo Deep Purple. Tento styl vznikal z prvků rocku a bluesu, spojením s elektrickými kytarami a bicích. Hlavními představiteli jsou Iron Maiden, Motorhead nebo Judas Priest. Power Metal: Je styl vycházející z heavy metalu. Jen s tou výjimkou, že v power metalových textech se objevuje většinou vymyšlený svět, historické události, veliké bitvy nebo hrdinské činy. Zpěvák tohoto stylu by měl mít čistý „sirénovitý“ hlas jako např Bruce Dickinson. Samozřejmě využívají elektrické kytary a bicí. Death Metal: Je také styl vycházející z heavy metalu. Death metal není lehké definovat, protože většina kapel hraje svůj death metal, ale základem jsou rychle a tvrdé riffi s velmi rychlými bicí. Zpěvák zde nebude zpívat krásným, čistým hláskem. V Death Metalu se využívá hrdelního zpěvu – Growlingu. Některým připadá, že dotyčný zvrací, ale jsou na omylu. Takto zpívat není moc jednoduché. Death Metalové kapely zpívají většinou o smrti, nebo o tragédiích. Texty mají hororový nádech ( teda ne všechny ). Hlavní zástupci jsou třeba Death, Morbid Angel, Morbid Death, Arch Enemy, In Flames atd.)

25

Black Metal: Je podle mě, nejtvrdší metalový styl. Tvrdé riffy a hodně rychlé bicí. Black Metal občas nerozeznáte od Death Metalu, ale Black Metal má většinou nekřesťanské texty, občas až satanistické. Jak i v Death Metalu, tak i zde zpěvák využívá Growlování. Pro mě jsou hlavním zástupcem black metalu skupina Burzum. Zpěvák Varg Vikernes byl takovým (jakoby) „správným“ black metalistou. Teď si nejsem jist, kdy bude propuštěn na svobodu, ale dostal za vraždu a vypálení cca 10 kostelů asi 10 let vazby. Hlavními představiteli black metalu jsou ( zase pro mě, pro některé to může být něco jiného) Immortal, Satyricon, Cradle Of Filth, Gorgoroth, Mayhem atd. Gothic Metal: Je styl ,který zase vznikal z Heavy Metalu, ale k tomu ještě z Gothic Rocku. Gothic Metal vyžívá hodně klávesy a ženského zpěvu ( často ženský operní, nebo vysoký zpěv ), ke kterému často přispívá mužský hlas, který do toho growluje. Texty mají náboženský, nebo i satanistický podtext. Najdeme i takové skupiny, které zpívají o středověku, bitvách a historických událostech. Představiteli jsou Therion, Sirenia, Within Temptation ( Gothic Rock ), některá alba Nightwish ( např. Angels Fall First - 1997 ). Využívají samozřejmě elektrické kytary a bicí, ale už ne tak rychlé riffy, ale spíše melodické. Tímto bych uzavřel metal, jestli někdo máte nějakou výtku, tak budu rád když mi napíšete na email. Doufám, že jsem trochu přiblížil tento styl. Jestli někdo nemá metal rád, tak ať mi radši nepíše, že to je strašná muzika, ve které zpěvák jenom zvrací. Taky tu nenadáváme na jiné styly, ale chceme jen přiblížit těm co o této hudbě nic neví. Děkuji za přečtení a těším se na další setkání v únorovém vydání Presíku. Vojtěchovský, 2.A

KŘESŤANSKÝ ROK ANEB PROČ SE CO SLAVÍ Čerpáno z Revue objevů, vědy, techniky a lidí 21. století, vydání extra

NEDĚLE Pro křesťany posvátný den odpočinku. Slaví se na památku dne, kdy Kristus vstal z mrtvých. V evangeliích je zaznamenáno, že se tak stalo první den v týdnu. V tradičním křesťanském a židovském kalendáři je neděle prvním dnem v týdnu. V mnoha jazycích je název tohoto dne odvozen od slova „den Páně“ – v Itálii, Španělsku, Francii. Ruské označení neděle – vaskresenje“ znamená přímo „vzkříšení“. V češtině je slovo neděle odvozeno od slovesa „nedělati.“

ZJEVENÍ PÁNĚ Též svátek Tří králů. Většina křesťanů slaví tento den 6. ledna, kdy se připomíná Ježíšovo narození a návštěva mudrců v Betlémě. Později z nich tradice udělala krále.

26

DOBA POSTNÍ Období 40 dnů pokání, které končí na Květnou neděli. Křesťané se v této době připravují na Velikonoce a připomínají si 40 dnů, které strávil Ježíš na poušti. Někteří v této době dodržují půst.

PAŠIJOVÝ (SVATÝ) TÝDEN Tento týden se připomínají události vedoucí k Ježíšově smrti a vzkříšení.

KVĚTNÁ NEDĚLE První den svatého týdne. Připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali v ulicích palmovými ratolestmi.

ZELENÝ ČTVRTEK Připomíná Ježíšovu poslední večeři s jeho učedníky, jeho zatčení a uvěznění.

VELKÝ PÁTEK Připomíná se Ježíšovo ukřižování.

VELIKONOČNÍ NEDĚLE Je oslavou Ježíšova vzkříšení. Připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, který tedy může nastat nejdříve 21. března. Pravoslavné církve používají odlišné datování. Slovanský název svátku „Velikonoce“ se vztahuje na „Velkou noc“, v níž byl Ježíš vzkříšen. Rozšířen je také název „pascha“, který se váže k hebrejskému „pesach“ – „přejití“ – doba ukřižování a zmrtvýchvstání se totiž s židovským svátkem Pesach překrývá.

SVATODUŠNÍ SVÁTKY – LETNICE O těchto svátcích si křesťané připomínají seslání Ducha svatého na apoštoly a zrod církve. Slaví se 50 dnů po Velikonocích.

VÁNOCE Svátky Ježíšova narození, které se slaví 25. prosince. V Praze dne 10. prosince 2008

Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

ZÁHADY BIBLE – VĚDCI TVRDÍ : VŠECHNO BYLO JINAK Čerpáno z Revue objevů, vědy, techniky a lidí 21. století, vydání extra Poznámka autora příspěvku : Ve zvláštním vydání výše uvedeného časopisu je na 116 stránkách rozebráno plno překvapivých objevů, které vycházejí jak z textů Bible, tak z vědeckých poznání. Ač sám nejsem věřící, připadají mi některé poznatky velmi zajímavé. Proto jsem se rozhodl připravovat v tomto školním roce z těchto zajímavostí seriál do Presíku.

Žil Ježíš nebo ne Pro křesťany tato otázka nemá smysl, protože kdyby nevěřili tomu, že žil, z víry by nezbylo nic. Ostatní ale otázka, zda je Ježíš Nazaretský historickou postavou, zajímá. Co o něm tedy víme z mimobiblických pramenů? Mnoho toho není.

27

O Ježíšovi se zmiňuje významný římský historik Tacius (cca 55 až 120 po Kristu) ve svých letopisech. Zmiňuje se, že byl za vlády Tiberia prokurátorem Pontiem Pilátem popraven. Nezmiňuje se už ale, proč byl popraven. Ježíš je zmíněn v dalších historických spisech, ale jen velmi okrajově. Jinak se ze soudobých pramenů o Ježíšovi nedozvídáme nic. Jsme tedy odkázáni na bibli, která ovšem není histografickým dílem. Nejblíže pravdě bude asi tvrzení, že Kristus jako historická postava opravdu žil, ale na Boha byl „povýšen“ až po své smrti. Pro materialisty je jen jedním z mnoha proroků, kteří chodili Palestinou a bojovali svoji náboženskou válku za čistotu náboženství. Je také zarážející, že se nikde nedochoval popis Krista. Vždyť Jidáš musel Krista označit. Což svádí k myšlence, že Kristus byl obyčejného vzrůstu a že nijak nevynikal nad ostatními.

Smrt na kříži je jednou z nejmučivějších Až na detaily evangelia shodně vypovídají, že po svém odsouzení byl Ježíš vyveden za město a spolu se dvěma „buřiči“ či zločinci ukřižován před očima žen z okruhu svých věrných.

Ve starověkém světě bylo ukřižování tradičně nejbolestivější a nejdelší forma popravy. Ukřižování prováděli v období 400 let před Kristem až 400 let po Kristu také Peršané, Řekové, Asyřané, Kartaginci a další starověké civilizace. V římském světě se k němu odsuzovali političtí vzbouřenci, aby byli vystaveni veřejné potupě. Po porážce Spartakova povstání proti Římu roku 71 před Kristem, tak bylo na silnici Via Appia ukřižováno na 6. 000 zajatých otroků.

Metody ukřižování zkoumá věda V římských dobách se ukřižování provádělo v různých pozicích a také prostředky k upevnění na kříži byly rozličné. V závislosti na tom nastala smrt buď poměrně rychle

28

následkem toho, že váha „visícího“ ukřižovaného mu stlačila hrudník a znemožnila dýchat, nebo mučivě pomalu, když byly použity nejrůznější podpěry a odsouzenec nakonec zemřel vyčerpáním. Oběti podle tehdejších zvyklostí nebyly nutně na kříž umístěni hlavou nahoru a už vůbec na něj nemusely být přitloukány hřeby zaráženými skrz tělo do dřeva. Popravovaní byli přivazováni ke kříži provazy, a pokud byli přibíjeni, nemuselo to být jen za ruce a nohy, ale například i do genitálií. Naopak, pokud byl odsouzenec ukřižován hlavou vzhůru, byla mu často do rozkroku dávána dřevěná podpora, která měla částečně držet váhu jeho těla a prodloužit jeho utrpení.

V dlaních by hřeby neudržely Antropolog Joe Zias vyvrací především tradiční představu Ježíše na kříži přibitého za dlaně. Ježíš, stejně jako jiné oběti ukřižování, mohl být ke kříži buď přivázán za ruce, nebo přibit v oblasti zápěstí. „Člověka nelze ukřižovat za ruce, protože na nich není nic jiného než kůže a svaly a roztrhly by se. Musíte to udělat přes zápěstí,“ tvrdí Zias.

Jak probíhala poprava ukřižováním Při běžném ukřižování začalo utrpení odsouzeného ještě hodnou chvíli předtím, než byl upevněn na kříž. Nejprve byl brutálně zbičován koženými a kovovými biči, což ho oslabilo a následně urychlilo jeho smrt. Pak byl nucen nést svůj kříž ulicemi města a nápis o jeho zločinu byl nesen před ním nebo jej měl pověšený kolem krku. Nesl ovšem jenom příčné břevno, které vážilo mezi 34 až 57 kilogramy, svislý kůl byl již vztyčen na popravišti. Na popravišti byl odsouzenec vysvlečen do naha a položen na záda. Pod šíji mu vložili příčné břevno a přivázali mu k němu nebo přibili paže. Břevno pak bylo pomocí provazů zdviženo a hřeby přibito ke svislému kůlu, aby se vytvořil kříž ve tvaru T, kůl o něco přečníval, aby na jeho výčnělku zbylo místo pro nápis. Váhu těla nesl různě umístěný kolík. Pak byly ke kůlu přibity nohy.

Jak nastala smrt Jakmile byl kříž vtyčen, váha vlastního těla bolestivě napjala a vykloubila paže odsouzence, které byly co nejvíce roztaženy, aby se zabránilo přepadnutí těla dopředu. Do vtyčených rukou nemohla proudit krev a, což bylo nejdůležitější, roztažený a nepřirozeně zatížený hrudník nedovoloval odsouzenci dostatečně dýchat. Dýchání se zrychlovalo, zvyšoval se obsah oxidu uhličitého v krvi, odsouzený začal modrat a dusit se. Zároveň vlivem nedostatečného proudění krve v horní polovině těla docházelo k poškození mozkové tkáně. Ukřižovaný se jistě vzpínal na ať již připevněných či volných

29

nohách ve snaze ulevit hrudníku, avšak marně, v podstatě tím jen o něco prodlužoval svoji agónii. Smrt nastávala během několika hodin v důsledku zadušení a selhání krevního oběhu. Smrt mohla nastat i relativně rychle – asi do deseti minut – pro ty, jejichž ruce byly přivázány nebo přibity těsně za zápěstím a jejichž nohy byly rovněž připoutány. Člověk ukřižovaný tímto způsobem podle Ziase nebyl schopen dýchat. „Ukřižování se používalo, protože bylo tak děsivé. Bylo velmi bolestivé a každý tomu utrpení mohl přihlížet. Také muselo být velmi ponižující viset na kříži nahý,“ říká profesor Martin Hengel z university v německém Tübingenu.

Co je špatně na Ježíšově ukřižování Evangelia popisují, že Ježíš zemřel až po několika hodinách. Podle antropologa Ziase lze člověka udržet na kříži při životě několik hodin i dnů, v závislosti na metodě ukřižování. Právě Římané „zdokonalili“ toto mučení tím, že umožnili oběti, aby se mohla opřít patami o zvláštní oporu a natáhnout si nohy. Tlak na hrudník se zmírnil a odsouzený mohl dýchat, dokud si svou daň nevybralo vyčerpání či postupující celkový šokový stav organismu. Někdy byla naopak smrt záměrně uspíšena tím, že se oběti zlomily nohy. Odsouzený se tak záhy udusil, což ovšem také nebyl podle evangelií případ Ježíše – z dosud nevysvětlitelných příčin mu na rozdíl od jeho dvou druhů nohy nezlomili. Tento detail dodnes vyvolává spekulace o tom, že Ježíš ve skutečnosti na kříži nezemřel.

Existují i důkazy o tom, že odsouzencům se mohlo zkrátit utrpení tím, že jim byla kopím proříznuta žíla nebo byli usmrceni ranou kopí do hrudi. Tuto „ránu z milosti“ evangelia zaznamenala, po té došlo u Ježíše k výronu krve a vody z boku. Ježíšovo tradiční zobrazení na kříži má tak několik chyb. O hřebech v dlaních jsme již psali, další nepřesností jsou natažené nohy – kolena byla pravděpodobně vytočena na jednu stranu. Jak jsme také zmínili, nereálná je i představa těla odevzdaně visícího na kříži – odsouzený se svíjel a kroutil, ve snaze odlehčit hrudníku.

(pokračování příště – Potopa světa, Sodoma a Gomora) V Praze dne 10. prosince 2008

30

Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

ROZŠIŘOVÁNÍ OBZORU V ŽIDOVSKÉM MUZEU V PRAZE Přestože se to někomu může zdát nepravděpodobné nebo poněkud zvláštní, věřte, že i spousta učitelů ráda čas od času zaujme místo ve školních lavicích. Během několika uplynulých podzimních dnů jsme společně s paní prof. Liptákovou měli možnost být v pozici studentů a zažít intenzivní rozšiřování vlastních obzorů. A to díky semináři „Židé, dějiny a kultura“, který byl pořádán Vzdělávacím a kulturním centrem Židovského muzea v Praze. Tématická nabídka zněla od počátku velice zajímavě a slibně. Její jedinou slabostí snad bylo, že dva dny školení (ze čtyř celkových) připadaly na neděli. Avšak poté, co jsme absolvovali první pondělní část kurzu, jsme byli pevně rozhodnuti, že obě požadované neděle na seminář věnujeme. Díky tomu jsme se dozvěděli nové a zajímavé informace, na vlastní kůži jsme si vyzkoušeli zajímavé výukové programy a s odborným výkladem na vysoké úrovni mohli navštívit nejznámější židovské památky Prahy. Celkově tyto čtyři podzimní dny pro mne byly naplněny velice zajímavými, rozšiřujícími poznatky. Ale poznatek nejdůležitější je, že různé a zajímavé výukové programy jsou za nevelký poplatek k dispozici především našim studentům. Pevně doufám, že se mi podaří s našimi studenty v rámci dějepisu, nebo občanské výchovy dříve nebo později podniknout zajímavou výpravu za hranice všedního poznávání. A v tomto případě bych si přál, aby vybraná akce zanechala v našich studentech alespoň takový dojem jako ve mně. Mgr. Miroslav Houska

Nedávno jsem si v jedné slohové práci přečetla, že každý učitel by se měl dál vzdělávat a neusnout tzv. na vavřínech. S tímto názorem bez výhrady souhlasím, a proto naskytne-li se příležitost rozšířit si obzory, ráda zase zasednu do školní lavice. Zmiňovaný seminář byl pro mne velkým přínosem. Kromě nových a zajímavých poznatků jsme se i pobavili a zažili na „vlastní kůži“ třeba i židovskou svatbu ( mimochodem prof. Houskovi židovská svatební přikrývka hlavy moc slušela  ). Tyto akce jsou výborné i v tom, že se tu setkáváme s našimi kolegy z ostatních škol, dozvíme se, jak to chodí jinde atd. A na tomto místě je určitě dobré poděkovat vedení naší školy za to, že nás na tyto vzdělávací akce bez větších problémů vysílá, neboť ne všude je toto samozřejmostí. Mgr. Ivona Liptáková

31

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA Čerpáno z Revue objevů, vědy, techniky a lidí 21. století, prosinec 2008

Jedna uhelná elektrárna je horší než 7 milionů aut

Uhelná elektrárna v Prunéřově za rok vyprodukuje více než 10 milionů tun CO2. To je více, než kolik zvládne vypustit kompletní osobní automobilová doprava. V České republice je registrováno 6,9 milionů aut, které znečistí ovzduší „jen“ 9 miliony tun CO2.

Vesmírným špiónům nic neunikne aneb Velký bratr tě vidí Dnešní špionážní družice – to je navzájem se překrývající síť, které nic neujde. Vidí každou odpalovací šachtu rakety, každou ponorku i loď a obě strany je snad mají neustále pod dohledem.

Už koncem šedesátých let minulého století přečetly prý americké „neviditelné oči“ hlavičku (název) novin, které jste si četli pod pouliční svítilnou. Dnes mohou rozeznat hodnosti na náramenících důstojníků a brzo možná i barvu vašich očí. Velký bratr nás bude hlídat nejen přes rodná čísla, mobilní telefony a platební karty. Maximální schopnosti špionážních prostředků všichni tají. Spekuluje se, že nejmodernější družice ukážou postavu člověka, ale analytici ho zatím nedokáží rozpoznat. Zatím.

32

Zkoušejí se metody jak rozpoznat člověka podle chůze, podle hlasu, pohybu rukou a podobně. Před pár lety čečenského generála Dudajeva Rusové zaměřili a zlikvidovali řízenou střelou ve chvíli, kdy vylezl z úkrytu, aby mohl telefonovat ze satelitního telefonu.

Cesta k alkoholismu První stadium – člověk pozná účinky alkoholu a nalézá v nich zalíbení, má pocit, že alkohol mu život obohacuje a nic mu přitom nebere Druhé stadium – člověk je často podnapilý nebo opilý, ocitá se na šikmé ploše, ale ani on a ani jeho okolí si to ještě neuvědomuje, začíná upřednostňovat tvrdý alkohol a vyhledává lidi, kteří také pijí Třetí stadium – pití pro člověka začíná být jednou z nejdůležitějších věcí, trápí ho výpadky paměti, ztrácí nad konzumací kontrolu, slibuje sobě i okolí, že přestane, někdy i abstinuje delší dobu, ale pokud nabude dojmu, že už to má pod kontrolou a znovu začne pít, není už návratu Čtvrté stádium – člověk pije alkohol při každé příležitosti, často začíná už ráno a vydrží pít nepřetržitě i několik dní (tah), dostává se do stádia, kdy to s alkoholem už dál nejde a bez něj také ne

Římští gladiátoři nebojovali krvavě na život a na smrt „My, kdo jdeme na smrt, vás zdravíme!“ mužně volali gladiátoři při vstupu do arény. Pravda je, že občas smrt opravdu přišla. Nešlo však o krvavé orgie s nevyhnutelně tragickým završením, nýbrž o pečlivě připravené souboje, na jejichž správnost dohlíželi rozhodčí. Experti to přirovnávají k dnešním zápasům v profiboxu. Samozřejmě nebezpečí nechybělo. Například dle historické studie bylo zjištěno, že ve 100 gladiátorských zápasech, tedy ze 200 zúčastněných gladiátorů, jich zemřelo „jen“ devatenáct. Podle názoru profesora Fritéze Krinzingera z Rakouského archeologického institutu se gladiátoři podobali moderním jezdcům formule 1. Riziko jim hrozilo při každém vystoupení, přesto riskovali život. Nikdy však nešlo o chladnokrevné záměrné zabíjení! Bohatí návštěvníci měli k dispozici program her, včetně informací o každém zápasníkovi. Diváci povzbuzovali své oblíbence snad ještě hlasitěji než při pražském fotbalovém derby. Souboj končil podle úvahy rozhodčího. Kapitulaci poražený projevil zdvižením ruky či odhozením meče a štítu. Pokud bojoval statečně, diváci volali „Milost“. Pokud se jim poražený nelíbil, řvali „podřízni mu hrdlo“. V takové zapeklité situaci rozhodoval vysoký politik či urozený Říman, jenž turnaj inicioval. Buď mohl vyslyšet přání krvežíznivého davu, nebo dát přednost finanční rozvaze. Za každého zabitého gladiátora v aréně musel totiž zaplatit tučné odškodné majiteli gladiátorské školy. O zraněné gladiátory se starali lékaři. Podle záznamů někteří dobří gladiátoři měli dokonce své osobní lékaře a maséry.

33

Není pravda, že gladiátor býval méněcenný tvor. Stateční gladiátoři se stávali idoly zejména žen. Jeden nápis z Pompejí prozrazuje : „Cresdens, ryzí bojovník, v noci utěšitel dívek.“ Erotický obdiv dívek a paní ke gladiátorům zašel tak daleko, že císař Augustu rozkázal, aby se ženy na zápasníky dívaly až z posledních sedadel, odkud toho moc neviděly. Výborný gladiátor pro majitele gladiátorské školy znamenal výtečnou investici. O každém se vedly perfektní záznamy a mohl být půjčován k dalším zápasům. Vedoucí gladiátorské školy dávali dokonce rozhodčím pokyny, aby jejich bojovníky šetřili nebo vyhlásili nerozhodný výsledek, čímž předešli možným zraněním. Výteční otroci-bojovníci mohli získat svobodu, svobodní dobrovolníci značný majetek. Není pravda, že gladiátoři zápasili každý týden, například dobrovolníci se za rok museli zúčastnit cca pěti soubojů. Po pěti letech dobrovolný gladiátor (nikoli otrok) mohl skončit a mohl se stát trenérem, pomocníkem či posuzovatelem zápasů. Mohl však pokračovat v zápasení, jako rekordman dobrovolník Publius Ostoritus z Pompejí, jenž vyhrál 51 zápasů. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

DENÍK Pondělí 24.listopadu 2008 V Pondělí jsme dělali prezentaci o naší škole a o naší skupině.Pořizovali jsme fotografie naší školy,nás a okolí.Na tvorbu naší prezentace jsme použili programy Microsoft Office 2007, CorelDraw 11 a Malování.Fotili jsme naše třídy, školní občerstvení, posilovnu, školní klub, dílny a hřiště na kterém hrajeme

34

fotbal a nohejbal.V Malování jsme zmenšovali rozměry fotek a vystřihovali naše postavy.V Corelu jsme upravili naší společnou fotku,kde jsme upravovali naše jména,jméno skupiny. Nakonec jsme hotovou prezentaci odeslali našemu holdingu, který nám ji schválil. Úterý 25.listopadu 2008 V Úterý jsme čekali do 10 hodin na zprávu od Holdingu.Poté nám začali chodit prezentace od ostatních skupin a naší prezentaci jsme poslali ostatním skupinám.Okolo 11 jsme začali dělat deník,komunikovali s ostatními skupinami,vyvěšovali prezentace na zeď a pokračovali v tvorbě webových stránek o našem projektu. Středa 26.listopadu 2008 Ve Středu jsme měli na práci webové stránky,kde jsme překládali texty o škole,karty studentů,učební obory,historii školy,která je velmi pestrá .Potom byl na práci výkres v Autocadu se, kterým byli jisté problémy,nemohli jsme se pořádně domluvit na rozměrech s ostatníma skupinama.Italové a Dánové nebyli připjeni celý den a bylo velmi obtížné je na Skypu zastihnout.Největší problémy nám dělali závity a to jak průměr,tak i typ závitu. Čtvrtek 27.Listopadu 2008 Ve Čtvrtek jsme potrvzovali výkresy s ostaními skupinami,protože nám nesouhlasily rozměry některých stran.Čekali jsme na Dány,kteří se pořád nepřipojovali na skype a nemohli jsme se s nimi dohodnout na výkresu,který už od ostatních 2 skupin máme poslaný.Nakonec jsme se s dánskými kolegy okolo druhé hodiny odpolední domluvili a výkres zpracovali. sd Pátek 28.Listopadu 2008 Poslední den tohoto projektu jsme doladovali výkres s webovými stránkami ,vyplňovali jsme technickou dokumentaci s panem profesorem Palkem nafotili poslední fotky a sdělovali si své zážitky z tohoto mezinárdního projektu.Jako skupina jsme se shodli ,že tento projekt je velmi pozoruhodný a pro mezinárodní spolupráci je to vynikající příležitost.

35

36