Matouš Vinš & Petr Novák. Cestovatelská bible TRAVEL BIBLE. Jediná bible, kterou budeš na cesty potřebovat

Matouš Vinš & Petr Novák

Cestovatelská bible

TRAVEL BIBLE Jediná bible, kterou budeš na cesty potřebovat.

BIBLICKÝ ÚVOD Máš v ruce, čtečce, tabletu nebo na počítači ukázku připravované Cestovatelské bible. Jediné knihy, kterou budeš na cesty potřebovat. Dáváme dohromady zkušenosti nejen z našich cest, ale i od mnoha dalších cestovatelů. Zatím zveřejňujeme ukázku ze dvou kapitol, které jsme dopsali jako první. Další vývoj můžeš sledovat na našem webu http://travelbible.cz – postupně budeme na blog přidávat i části nových kapitol. Ukázku ber jen jako ochutnávku obsahu. Ve finále tě čeká vymazlená elektronická kniha plná hodnotných informací. S ilustracemi, obrázky, klikatelnými odkazy a pořádnou češtinou. Jen si vybereš formát, který ti bude vyhovovat. Pokud tě už teď Cestovatelská bible zaujala, potěšíš nás sdílením odkazu na stránky knihy dál. Čím více lidí nás bude sledovat a podporovat, tím větší motivaci knihu rychle dopsat, budeme mít. Na Twitteru máme hashtag #TravelBible Jestli se k tobě ukázka dostala jinak než přes naše stránky, využij i tak možnost dozvědět se o dokončení knihy jako první a zaregistruj se na webu http://travelbible.cz Sledovat nás můžeš na Facebooku: https://www.facebook.com/travelbible.cz případně na Twitteru. Petrův Twitter najdete zde a Matoušův tady.

2

Cestovalteská bible #TravelBible - Alfa verze a první ukázka knihy

HRUBÝ OBSAH • Proč vůbec cestovat? • Překonáváme strach • Jak našetřit na cestu • Jaký vybrat bankovní účet • Jakou zvolit platební a kreditní • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

kartu na cesty Jak seznat levné letenky Cesta kolem světa Do čeho se zabalit Vybavení na cestu Pojištění Co s bydlením a věcma? Jak se pojistit proti nejhoršímu? Očkování Výdaje na cestě Jak ušetřit na ubytování Jak ušetřit na jídle a pití Jak ušetřit na dopravě Jak ušetřit na zábavě Jak si na cestě přivydělat Dobrovolničení Cestování s dětmi Digitální nomádství Práce a cestování Co dělat?

• Kde to dělat • Kde to nedělat • Jak to dělat • Co si vzít navíc • Tipy na appky • Jazyky a učení se • Kam vyrazit a co očekávat • Indie • Jižní Amerika • Střední Amerika • Zéland • Austrálie • Evropa • Jihovýchodní asie • Amerika a Kanada • Čína • Japonsko • Zakavkazsko • Afrika • Zdroje / nástroje weby a odkazy • • •

na ně Jak využít cesty po návratu Bonusy Rozhovory

Chybí vám tu něco? Napište nám na Facebook. Rádi knihu rozšíříme. 3


PROČ CESTOVAT? Cestování je jednou z mála věcí, o které jsme přesvědčeni, že jím získáte víc, než ztratíte. Samozřejmě, něco to stojí. Jak minimalizovat náklady na cestách a mnoho jiných tipů získáte v dalších částech knihy. V této kapitole vás chceme přesvědčit, že cestování má cenu. Možná už nějaké důvody v hlavě máte, možná zatím ne. Nás jich napadlo celkem dost. Vzhledem k tomu, že čtete tuto knihu, pravděpodobně o cestování uvažujete. Naším cílem je, abyste po přečtení přestali hledat důvody, proč to nejde, a vyrazili.

Cestování mění pohled na svět Každý jsme vyrůstali jinde. V městečku, velkoměstě, nebo na vesnici. Lidé, kteří necestují si velice obtížně představují cokoli mimo jejich městskou, či venkovskou bublinu. Nechávají si pohled na svět utvářet názory novinářů a přátel. Jenže svět je mnohem rozmanitější, zajímavější a krásnější. Na cestách můžete vnímat úžasnou krásu západů slunce nad mořem, tlupy opic na liánách, pohybující se ladně korunami deštných pralesů, medvědy chytající lososy v peřejích, řeky lávy vytékající ze sopky, desítky metrů široké i vysoké vodopády či život prostých a srdečných lidí, téměř nedotčených civilizací. Uvědomíte si, že na světě je víc krásy, než jste schopni za celý život pojmout. Čím je člověk starší, tím má menší touhu vydat se na cesty. Má slušnou práci, rodinu, bydlení... Nejen tím si většina lidí odůvodní, proč už nemůže cestovat. Dostanou strach. Jak se podobných strachů zbavit, se dočtete v další části knihy. Když nevíte, o co přicházíte, vaše touha vyrazit na cesty není tak velká. Možná se rozplýváte nad krásami přírody při sledování televizních pořadů,

4


ale nedochází vám, že na živo je to zkušenost, kterou televizní obrazovka nedokáže zprostředkovat. Adrenalin, setkání s úžasnými lidmi, vůně a chutě exotického jídla... To vám televize nikdy není schopna zprostředkovat. Cestováním si vytváříme hlubší potřebu pro zachování krás naší planety dalším generacím. Když místa vidíte na vlastní oči, získáte k nim mnohem hlubší vztah.

Až díky tomu, že jsem začal cestovat mimo Evropu, jsem si uvědomil, že vůbec nezáleží na tom, jaké náboženství člověk vyznává. I muslimové jsou úplně normální a milí lidé. Většina z nich navíc mnohem srdečnější a pohostinnější než my, Evropané. Naopak pokud je buddhista hajzl, je prostě hajzl. Závisí na lidech, ne jejich náboženství, rase, nebo národnosti.

Cestování mění způsob jakým vycházíte s ostatními lidmi Oblast, ve které vyrůstáme, často nebývá příliš rozmanitá. Ani naše hlavní město se zdaleka nedá nazývat multikulturním. Všichni vypadají a chovají se v zásadě stejně. Odlišné kultury poznáte až na cestách. Uvědomíte si, že dokážete vytvořit přátelské pouto s lidmi, kteří nevypadají, ani se nechovají jako vy. Jejich kulturní zvyklosti, a mnohdy i očekávání, jsou od vašich naprosto odlišné. To vás naučí přijímat vztahy, tolerovat ostatní a získávat zkušenosti, které jdou mimo vaši komfortní zónu. Na cestách se vám také výrazně zlepší komunikační dovednosti. Nemyslíme teď jen ty jazykové. Naučíte se říct si o to, co zrovna potřebujete, oslovovat

5


spoustu cizích lidí či mnohem lépe vnímat nonverbální signály. Po návratu z cest pak při studiu věnujete mnohem větší pozornost věcem, na které jste na cestách přímo, nebo nepřímo narazili. Začnete se víc zajímat o ostatní, budete pozornější a empatičtější.

Cestování učí pokoře. Uvědomíte si, že to není o vás Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, jak málo toho o životě ví. Jako mladí však v sobě většinou máme téměř neochvějnou jistotu vědění. Čím dříve tahle bublina praskne, tím lépe. Cestování nás občas dostává do složitých situací a to je jedině dobře. Zjistíme totiž, že svět je mnohem větší, než náš pohled na něj. Svět se netočí kolem nás. Neznamená to, že nejste důležití. Naopak. Jen to musí fungovat i ve spolupráci s jinými lidmi. Při cestování se stanete otevřenější k učení od jiných, pokornější a skromnější. Naučíte se kontrolovat sami sebe, namísto pokusů sobecky měnit ostatní lidi a svět. Zjistíte, že mnohem schůdnější cestou je začít u sebe.

Cestování učí přijímat nové výzvy Cestování nás dělá pokornějšími, stejně tak je velice posilující. Uvědomíte si, že můžete dělat věci, které jste dříve považovali za nemožné. Někdy vás k tomu situace jednoduše donutí. Může to být jen řízení motorky na levé straně silnice v částech světa, kam základní pravidla silniční dopravy ještě nestihla dorazit. Jezdí se všemi směry současně a semafor je pro místní diskotékové blikátko. Překonáte první strach, poprvé se vybouráte (věřte nám, vybouráte), a za pár týdnů zjistíte, že jste v tom chaosu jako ryba ve vodě.

6


Při představě, že ztratíte při jízdě kontrolu a zabijete nejen sebe, ale i rodinku s 3 dětmi jedoucí pohromadě na jedné motorce proti vám, přestanete tlačit na pilu. Po pár vypjatých momentech dokážete pohodlně řídit motorku v jakémkoli prostředí. Přestanete se stresovat kvůli silnicím bez zábran, srázům, ze kterých spadnou znamená okamžitou smrt, dobytku na silnici, nebo skutečnosti, že neexistuje žádný způsob, jak se vyhnout protijedoucímu vozu, aniž byste přišli o zpětné zrcátko. Překonáním podobných situací a strachu z nich se nakonec dokážete přizpůsobit situacím a věcem, o kterých jste si mysleli, že jsou nepřekonatelné. Odvaha je dovednost. Dovednost, která se dá vytrénovat. Dovednost, kterou ještě mnohokrát v životě zužitkujete.

Od malička jsem byl veden k tomu, že se všech cizích lidí mám bát. Můžou mě unést, zabít, okrást, podstrčit drogy... Tohle nastavení mysli moc s cestováním nejde dohromady. Vlastně se životem moc nejde dohromady. Při svém prvním měsíčním stopovacím tripu po Skotsku jsem ale neměl jinou možnost, než se lidí přestat bát. Nakonec jsem zjistil, že jsou vlastně všichni vesměs velmi milí a rádi pomůžou. V Thajsku jsem o dva roky později neměl problém oslovit úplně cizí slečnu v autobuse, jestli se mnou bude spát (v pokoji) a podělíme se o náklady. A o pár dní později další...

Vcítite se do globálního utrpení Až na cestách poznáte, jak dobře se ve skutečnosti máte. Kolik vzácných věcí doma považujete za naprosto samozřejmé. Pitná voda z vodovodu? Nekonečné množství jídla? Špičková zdravotní péče zadarmo? Internet? Chytré telefony a notebooky? Klimatizace v autě? To vážně nemá zdaleka každý... Obrovské množství lidí žije v chudobě, jakou si nedokážete představit. Tedy

7


dokud nevstoupíte do jejich ulice a nezačnete naslouchat jejich příběhům. Poznání chudoby a osobní spojení s místními lidmi zcela změní váš pohled na informace o válkách a hladomoru, které nám servírují média. Ztratíte zatvrdlost a egoistický postoj, který možná máte, pokud se nedokážete díky osobním zkušenostem propojit s danou oblastí. Cestováním se naučíte pomáhat druhým.

Cestování nás učí Dějepis ani zeměpis ve škole moc lidí v lásce nemělo. Když ale osobně navštívíte Versaille, žasnete nad architekturou baziliky v Africe, strávíte den v chodbách Louvru, nebo bloudíte chrámem Angkor Wat v Kambodže, nemůžete si pomoct - jednoduše si historie začnete vážit. Díky cestování ožívají dějiny před očima. Příběhy přestávají být obrázky v knize. Stávají se hmatatelnou vzpomínkou. Vzpomínky na všechna ta úchvatná místa si v hlavě uchováváte mnohem déle, než většinu toho, co se naučíte ve škole.

Cestování pomáhá rozhodnout se, co v životě chcete Je přirozené nevědět, co chcete, dokud to nevyzkoušíte. Australané či Izraelci většinou před vysokou školou vyrazí na rok cestovat po světě. A mnohdy na cestě zůstanou mnohem déle. Stanou se z nich úplně noví lidé, dospějí. Po návratu se pak dokáží skutečně jasně rozhodnout, co chtějí v životě dál dělat. Pochopí, že to není jen o dobrém platu a životní jistotě. Věříme, že i v Čechách podobný trend začne růst. Vždyť dnes už můžeme! Cestování umožňuje rozšířit si obzory, vyzkoušet si na krátký čas více činností, a obohatit se tak o spousty zkušeností. Každá nová země, město, člověk dávají příležitost poznat něco nového. Při cestování máte čas přemýšlet. Máte možnost podívat se na spousty věcí s odstupem a nadhledem. Utřídit si myšlenky, rozhodnout se co v následujících měsících, letech nebo po zby-

8


tek života chcete dělat. Kde myslíte, že se zrodila myšlenka Travel Bible? Na cestách.

Cestování nás osvobozuje a učí minimalismu Jak člověk stárne, přibaluje si do života další a další zátěž. Koupíte si auto, pořídíte krásné bydlení na hypotéku, domácího mazlíčka, nový iPhone. To jsou věci, které vytváří mentální zátěž, se kterou se mnoho lidí bojí vydat na cesty. Svazují nás a omezují ve svobodném rozhodování. Materiální bohatsví nám dopřává komfort, a prvních pár okamžiků dokonce i radost, jenže jak rychle se omrzí? Čím dříve vyrazíte na cesty, tím rychleji okusíte pocit svobody. Naučíte se radovat z každodenních maličkostí. Z dobrého jídla, setkání s přáteli, rozkvetlého stromu, slunce, deště, a nakonec i toho, že máte před sebou další krásný den a večer při sledování západu slunce si řeknete “Stojí to za to!”. Když je člověk několik měsíců na cestách, nechce s sebou tahat čtyřicetikilový batoh. Postupem času zjistíte, že potřebujete o hodně méně, než jste si na začátku na cestu zabalili. Naučíte se vystačit s pár věcmi. Pár kusy oblečení, kartáčkem na zuby, dobrou knížkou a lahví na vodu. Stanou se z vás minimalisté.

Cestováním se stanete zajímavější Není nic zajímavějšího, než vést rozhovor s člověkem, který má co říct. Přestanete být nepopsaným listem dobrodružné knihy o životě. Cestování se stává součástí vašeho životního příběhu. Dělá ho zajímavějším a stojí za to ho vyprávět. Vyprávění o cestách může být nejen velice zajímavé, ale také může otevřít oči dalším lidem. Stanete se inspirací pro ostatní, kteří by také rádi procestovali svět.

9


Oba pořádáme kurzy a přednášky spojené s cestováním a největší radost nám vždy udělá podobný mail:

Ahoj z Brazílie! Ještě jednou moc díky za tvůj kurz. Hned druhý den jsem se konečně dokopala k něčemu, co už jsem vlastně chtěla udělat od té doby, co jsem skončila školu. Dala jsem výpověď, koupila si jednosměrnou letenku do Ria a naházela na Aukro všechny věci, které mi jen zbytečně zabíraly místo v životě. Došlo mi, že mám na účtě dost peněz na to, abych z nich pohodlně mohla žít 10 měsíců. A do práce ve firmě se můžu kdykoliv vrátit. Měl jsi pravdu, že život je moc dlouhý na to, abychom ho celý proseděli na zadku! Učím se tu teď portugalštinu výměnou za lekce angličtiny, bydlím v bytě s naprosto super lidmi a pomalu si zvykám na zdejší pohodové tempo života. Za nějakou dobu se plánuji přesunout do Argentiny, a pak se uvidí! Měj se hezky a kdybys měl cestu kolem, dej vědět, ráda tě uvidím! Ája Inspirujte ostatní, svět vám to bohatě vrátí! Na závěr knihy vám k tomu ještě něco napíšeme.

Cestování učí nezávislosti a zodpovědnosti Jeden z nejlepších způsobů, jak se naučit nezávislosti, je cestování. Na cestách vše závisí jen a jen na vás. Když se něco pokazí, nemůžete to hodit na jiné. Není na koho... Dokonce ani na cestě se zájezdem se neobejdete bez určité organizační schopnosti, odpovědnosti a nezávislosti.

10


Pokud vyrazíte sami, budete zodpovědní za letenky, ubytování, jídlo, dopravu, komunikaci, pas, peníze. Je to rychlokurz života. Ze začátku to možná bude drsné. Párkrát si projdete stavy čirého zoufalství, nebo vzteku na celý svět. Jenže vám nezbude nic jiného, než se sebrat a pokračovat. Není nic horšího, než po cestě vyčerpat všechny peníze. Ideálně v případě, že ani nemáte letenku, nebo jízdenku domů. Nezbude vám pak nic jiného, než prostě najít nějaké řešení. Stopovat, půjčit si, někde si peníze vydělat. Příště si dáte hodně velký pozor, aby se nic podobného nestalo. Cestování je tedy i velkou lekcí při zacházení s finančními prostředky. Pokud budete bezhlavě utrácet, uvidíte jaký to bude mít vliv na zbytek cesty.

Nebudete litovat Není nic horšího než ve stáří litovat, že jste něco v mládí neudělali. Je spousta věcí, které stojí za to zažít. Tak proč je odkládat? Není důvod, proč strávit nejaktivnější část života jenom prací. Nežijte, abyste pracovali. Pracujte, abyste žili! Hodně lidí odkládá cestování, protože chtějí být zodpovědní, tvrdě pracovat, najít si partnera, mít děti a budovat život. Odkládat cestování výměnou za vlastní přesvědčení je ale chyba. Že budete cestovat ve stáří? To vám ale nikdo nezaručí. Může se stát cokoli a nedožijeme se ani čtyřicátin, padesátin, nebo šedesátin. (Ne, že bychom vám to přáli!) Vyrazit na cesty ve stáří je určitě pořád lepší, než nevyrazit nikdy. Existuje ale mnoho činností, které už ve stáří nejsme schopni dělat. Výšlap na Kilimandžáro, surfování v Austrálii, sjezd divoké alpské řeky na raftu, nebo cesta na motorce z Thajska do Nepálu. Cestování nás mění k lepšímu a nemá cenu ho odkládat. Tak co myslíte? Má cenu cestovat? Důvodů je určitě mnohem víc. Jestli vás

11


cestování láká, neodkládejte ho. Čím dříve vyrazíte tím lépe. Může to být za týden, měsíc, nebo rok. Důležité je se rozhodnout a začít se na cestu připravovat. Jakmile si koupíte letenku, půjde to samo.

12


CESTOVÁNÍ JE DRAHÉ Říká se, že vyrazit na delší, nedejbože několikaměsíční cestu je příliš drahé. Všechny ty hotely, výlety, prohlídky, jídla v restauracích, letenky... O tom všem je přeci cestování! Cestovní ruch se snaží držet tento mýtus všemi způsoby při životě. Protože pak jim zaplatíte hodně peněz i za eurovíkend v Římě. Cestovky využívají všech dostupných prostředků aby vás udržely v nevědomosti. Musíte tvrdě pracovat, minimálně 8 hodin denně, pět dní v týdnu, abyste si vydělali na pár týdnů dovolené u moře. Reklamy v televizi, časopisech i na internetu nám v souvislosti s cestováním nabízejí přepych a luxus ve vzdálených destinacích, připomínajících ráj na zemi. Za každou cenu chtějí zakrýt fakt, že cestování je dostupné každému. Vydávat nablýskané magazíny a provozovat hotely něco stojí, a utáhnout jejich provoz ze zlevněných letenek, slevových kuponů na ubytování, nebo levných výletů není dost dobře možné. Někdo je musí zaplatit, a to se promítá i do ceny nabídek cestovních kanceláří. Média propagují styl cestování, který je, snad víc než cokoli jiného, předražený. I když si pročítáte magazíny zaměřené na nízkonákladové cestování, zcela běžně narazíte na nabídky ubytování za 3500 Kč na noc. Kdo si to může dovolit? Taková cena je mimo dosah většiny lidí. Máme kolem sebe spousty známých, kteří by chtěli trávit více času cestováním. Přestavují si, jak sedí v tropickém ráji u moře na pláži, popíjí studený koktejl a fotí selfie pro kamarády na Facebooku. Chtějí, aby jim ostatní záviděli, že na to prostě mají.

13


Když už někdo vyrazí na cestu, smrskne se mu na pár týdnů dovolené. Je to logické. Všechny ty reklamy nám víc než pár týdnů nenabízí. Ztotožníme se s nimi. Dokonce i když má někdo dostatek času, raději jede jen na pár týdnů. Cestovat déle je přeci drahé. Jen málo lidí se skutečně odhodlá vyrazit na několik měsíců, půl roku nebo dokonce na rok. Ale proč?

Vlastně jsem byl cestovatelem od kočárku. Pořád jsme s rodiči někam jezdili. Když jsme pak vyrazili na první klasickou dovolenou k moři, málem jsem se unudil k smrti. Naštěstí i u moře jsme nakonec chodili na super výlety a poznávali okolí. Rodiče válení se na pláži také nebavilo. K osmnáctinám jsem si nechal dát letenku do Skotska, a za měsíc jsem ho téměř celé projel stopem. Stačilo mi 150 liber. Spal jsem ve stanu mezi ovcemi, živil se rýží a banány, a přitom se podíval i na magické Orkneje a nejsevernější část vnějších Hebridů. Bavil jsem se jen s místními (i ovcemi) a chodil jsem tam, kam mě táhla intuice. Pochopil jsem, že bych na cestách bez problémů přežil i bez peněz, a došlo mi, že právě dobrodružné cestování a náhodné setkávání s lidmi je to, co mě nejvíc baví. Otevřel se mi tak celý svět... Je cestování skutečně tak drahé? Jsme přesvědčeni, že není. Existují cestovatelé, kteří se vrací zpět domů s vyšším rozpočtem, než když odjížděli. Propadnout cestování je vcelku jednoduché. Pro mnoho lidí, je návykové. Každý propadne jindy a jinak, většinou se ale první podobné rozhodnutí urodí v hlavě na kratší cestě mimo komfort klasických zájezdů. Přičichnete k tomu, jaké to je být cestovatelem, nikoliv turistou.

Prvním impulsem byl můj otec, který pracoval jako diplomat, a pracovně navštěvoval mnoho zemí v Asii. Domů vozil krom suvenýrů i pohledy. Jako malí jsme se sestrou, když rodiče odešli, prohrabávali šuplíky s pohledy, a já si prohlížel všechna ta krásná místa na druhém konci světa. Pomalu jsem vyrůstal a pohledy se okoukaly. 14


Občas se vyrazilo na klasickou dovolenou, ale cestování jsem propadl až ke konci školy, kdy jsme byly na pár týdnů navštívit kamaráda na Krétě. Byl tou dobou na půlročním Erasmusu v Chanii. Díky zázemí, které tam měl, jsme se hned první den ocitli v úplně jiném světě, než je ten turistický. Dostali jsme se do míst, kam chodí jen místní, nebyl problém se s nimi dát do řeči a zažít tuto turistickou destinaci z pohledu člověka, žijícího v místě několik měsíců. Tam se zrodil sen o cestování. Vše, co se zde dočtete, není žádným tajemstvím pro lidi, kteří pravidelně cestují. Až zkušenosti získané na cestách nám ukázaly to, co cestovní ruch nechce, abychom viděli. Nakoukli jsme pod pokličku a ochutnali. Jakmile se vám něco podobného stane, už nebudete chtít jinak. Rozhodnete se uskutečnit svou velkou cestu. Pro někoho to může být pár měsíců, pro jiného několik let. Existují totiž i levné možnosti, jak se ubytovat, sehnat letenky, účastnit se prohlídek a dobře se najíst. Vše za víc než přijatelné peníze. Často i pod hranicí toho, co běžně platíme doma. Jen to prostě nikdo nikde neinzeruje. Ono když vám dostatečně dlouho a často podsouvají lež, uvěříte jí. Existuje mnoho způsobů jak cestovat levně. Naučit se všechny triky vyžaduje zkušenosti a mnoho přešlapů a přehmatů. Cílem této knihy je sdílet je s vámi, abyste nemuseli dělat stejné chyby stále dokola a zjistili, že cestování je ve vašich silách, i když nemáte hromadu peněz. Také je nemáme. Rozhodnutí vyrazit na několik měsíců na cesty neuskutečníte přes noc. Je potřeba se připravit a na delší cestu si našetřit. Nepojedete přes celý svět, abyste nakonec neochutnali místní kuchyni, a raději si vařili doma. Nepojedete do Austrálie abyste si po příletu řekli, tady je ale draho, a zůstali trčet na jednom místě.

15


Určitě je vám jasné, že některé části světa jsou dražší a jiné levnější. Velká část Evropy, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada a Japonsko jsou místa, kde jsou ceny vyšší než u nás doma. Zbytek světa je tak pro nízkorozpočtové cestování o mnoho příhodnější. Rozhodně to neznamená, že byste se dražším místům měli vyhýbat. To byste se připravili o spoustu zážitků. Výhodou delší cesty je možnost levná a drahá místa kombinovat. Díky našim tipům a trikům v drahých destinacích finančně nevykrvácíte, a zůstane vám dostatek peněz pro zbytek cesty. Cestovat levně neznamená, že budete žít jako otrhaný vandrák. Zní to skoro už jako klišé, ale stačí se na cestách chovat jako místní, ne jako turista. Když jste doma, také nerozhazujete peníze všude možně. Chováte se rozumně a úsporně. Používáte selský rozum. Pokud ho po přečtení naší knihy začnete naplno využívat i na cestách, bude to stačit. Stačí pak brát na zřetel rady pro konkrétní místa, a získáte zkušenost s luxusní cestou na druhý konec světa za cenu autokaru do Paříže. Ještě před tím, než vyrazíte, je ale potřeba se na cestu připravit. To krom jiného znamená zbavit se strachu ze známého i neznámého.

16


PŘEKONÁVÁME STRACH Nejtěžší částí cesty není logistika. Vymýšlení, kudy pojedete, kde budete bydlet, nebo kam se podíváte. Dokonce ani finance. Nejtěžší je totiž získat dostatečnou motivaci vůbec vyrazit. Opustit současný život a vydat se na cestu do neznáma vyžaduje velkou odvahu. Někomu stačí dvě tři kratší cesty do zahraničí, někdo potřebuje mnohem víc. Většina knihy nabízí praktické tipy, jak na cestě ušetřit, a přitom si ji maximálně užít. Chceme vám ale také pomoct si uvědomit, že cestování není nic, čeho byste se měli obávat. Je přirozené, že se někdo bojí životní změny. Několik měsíců na cestách je velká změna. Nejčastější obavy jsou přirozeně ze ztráty zaměstnání. Málo kdo si může dovolit sebrat se a odjet na několik měsíců pryč, aniž by musel řešit práci. Člověk má strach, výmluvy a není jich málo. Mezi evergreeny patří tyto výmluvy:

• Nemůžu si několikaměsíční cestu dovolit • Mám velkou zodpovědnost za věci doma a nemůžu na dlouho odjet • Nebudu schopný(á) na cestě získat nové přátele • Nechci být sám/sama • Musím platit moc účtů a složenek, jsou to krávy nenažraný • Nejsem si jistý/á jestli to zvládnu • Jednoduše se bojím • …. doplňte si vlastní Je jednoduché zůstat v bezpečí domova, když máme strach. Domov je komfortní zóna, kterou těžko opouštíme. Uvědomujeme si to. Jen je složitější si

17


něco podobného přiznat. Sedíme doma a sníme o dokonalém dni. Až budu mít víc peněz, až dostuduji, až za rok, až mě povýší, až někdy … Víte co? Ten den nikdy nepřijde. Nikdy to nebude dokonalé. Za rok budete muset stále platit účty. Pořád nebudete mít dost peněz. Zase přijde něco, kvůli čemu stojí za to cestu odložit. Najdete další výmluvu, proč stále není ten správný čas. Za rok si řeknete: “Pojedu za rok”. Vzhledem k tomu, že čtete tuto knihu, jste na dobré cestě. V hlavě máte broučka, který pěkně nahlodává. Ať je to tak nebo ne, věřte, že i nejzkušenější cestovatelé měli strach, než vyrazili na svou vysněnou cestu.

Nejste první, kdo chce začít objevovat svět Co by vás mělo uklidnit, je fakt, že obrovské množství lidí už něco podobného absolvovalo před vámi a všechno dobře dopadlo. Několikaměsíční cesty u nás nejsou příliš populární, ale pro zbytek světa se jedná o běžnou část života. V Austrálii je velice populární vyrazit na několik měsíců do zahraničí dřív, než člověk založí rodinu a začne žít “spořádaně”. Objevit pořádný kus světa a užít si života. Neznamená to, že nemůžete odjet, pokud je tato část života už za vámi. Nikdy není pozdě. Zatímco čtete tyto řádky, miliony lidí cestují kolem světa a objevují krásy jiných zemí. Také jsme si uvědomili, že když to dokáží jiní, není důvod, proč bychom to nedokázali my. To samé platí pro vás. Nebudete první ani poslední, kdo se vydá do asijské džungle. Na světě je nespočet ověřených cest, které už někdo prošlápl před vámi. Najdete na nich jak podporu, tak pohodlí. Doba se změnila a dostat se na místo, kam žádný jiný cestovatel zatím nevkročil, je v zásadě nemožné. Není čeho se obávat. Na cestě s vámi bude spousty jiných lidí, kteří rádi pomůžou. Cestovatelé jsou totiž ti nejvíc fajn lidi na světě.

18


Máte na to, stejně jako ostatní Určitě jste chytří, schopní a máte selský rozum. Když to dokáží jiní, proč ne vy? Je dobré si uvědomit, že neexistuje důvod proč byste to zrovna vy nezvládli. Vyrazit ve dvou je jednodušší, ale i když pojedete sami, nakonec vždycky někoho potkáte. Vytvoříte nová přátelství, zamilujete se, rozejdete, najdete bydlení, a dost možná se naučíte i další jazyk. To nejsou jen naše zkušenosti, ale mnoha našich přátel z cest i z domova. Není důvod myslet si, že zrovna vy na to nemáte. Neumíte anglicky? To není problém. Mnohokrát jsme se ocitli na místech, kde nemluvil anglicky vůbec nikdo. Vždycky se nám podařilo nějak se domluvit a dostat tam, kam bylo potřeba. Lidé jsou většinou velice ochotní.

Domluvit se s lidmi, kteří neumí anglicky, je celkem zábava. Ať už jste v Evropě, nebo na druhém konci světa, je hra na dorozumění všude stejná. Na jihu Španělska, kde nemluví anglicky skoro nikdo, jsem se totálně zasekl při objednávání jídla. Paní, která mě obsluhovala, se ze mě snažila dostat jednoduchou věc. Jestli chci kuřecí, nebo vepřové. Vůbec jsem netušil, co po mně chce. Nepřekonatelný problém. Nakonec mě zachránila citoslovce, jednoduché kykyryký problém vyřešilo. S citoslovci si často vystačíte kdekoli na světě. Když jsem v Asii nemohl najít nádraží, zachránilo mě zachránilo šišišihůů. Nikdo nevstupuje do cestovatelského světa s kompletními znalostmi. Většinou jsou spíš minimální. Důležité je se neposrat nepodceňovat. Když se domluvíte s malým žvatlajícím dítětem, není důvod nedomluvit se s kýmkoli jiným, kdo nerozumí vaší řeči.

19


Svět není tak nebezpečný, jak tvrdí média Televizní, rádiové a internetové zpravodajství dělají ze světa pěkně nebezpečné místo. Nevystrkujte paty z České republiky, raději jeďte na Mácháč. I když tam určitě taky zrovna řádí banda úchylů. Aby toho nebylo málo, tak na Šumavě přepadávají loupežníci, Beskydy okupuje zubatá žába a v Dejvicích někdo otrávil vodu. Lepší nevystrčit čumák z domova. Média vykreslují okolní svět jako plný násilí, xenofobie, nenávisti vůči Američanům i Evropanům. Přírodní katastrofy jsou všude a je jen s podivem, že k nám ještě nedorazily (na povodně už se zapomnělo). Za ta léta cestování jsme nikdy na nic podobného nenarazili. Okamžitá komunikace a honba za senzacemi jsou důvodem, proč dnes svět vypadá tak nebezpečně. Cokoli se někde na světě stane, jakákoli přírodní katastrofa, atentát, loupežné přepadení, znásilnění, vám okamžitě média servírují na všech frontách. Dvacet čtyři hodin denně můžete sledovat informace o válkách a násilí na celém světě. V televizi, novinách, rádiu, na Twitteru nebo na Facebooku. Vše, co se zrovna děje, tu už někdy bylo a zase bude. Jenže nyní se k nám všechny informace dostávají s minimálním zpožděním a ve větší míře. Na světě není více přírodních katastrof, než před 30 lety. Pokud jde o válečné nebo ozbrojené konflikty, statistiky ukazují, že jich je výrazně méně. Svět je bezpečné místo k žití i cestování. Pravděpodobnost, že vás někdo okrade uprostřed Bangkoku, nebo New Yorku je stejná, jako že vás okradou v Praze. Stačí dodržovat základní pravidla bezpečnosti, nebo si vybírat místa s nižší kriminalitou. Paříž, Řím, Londýn, Stockholm, Amsterdam, Hamburg, Oslo. To jsou všechno města, která považujeme za velice bezpečná. Přesto mají horší index bezpečnosti, než Praha. Určitě to není důvod k tomu je nenavštívit. Ani v jednom z nich se nám na cestách nic nestalo a lidé jsou tam neuvěřitelně přívětiví. Většinou víc, než u nás doma. Média se snaží přetvořit svět na něco, čím není. Už je to hodně let, co jsme

20


přestali koukat na televizi a číst média jako je iDnes, novinky.cz a podobně. Odstřihli jsme se od informací, které nám nepřinášely žádnou hodnotu. Uteklo nám něco? Vůbec nic. Když i vy přestanete sledovat média, o nic nepřijdete. Informační dieta je v dnešní době to nejlepší, co pro svou hlavu můžete udělat. Možná se dokonce zbavíte depresí, bolestí hlavy, nebo nevyspalosti. Kdyby přišla válka, tak se to rozhodně díky Twitteru dozvíme dřív než Česká tisková kancelář. A potřebujeme snad vědět o tom ostatním? Pomůže vám k lepšímu životu informace, že pan Klaus krade na konferencích pera? Schválně si zkuste spočítat, kolik času ve skutečnosti trávíte s televizí, Facebookem a zpravodajskými portály. Jsou to desítky hodin týdně? Čas, který s informační dietou získáte zpět, můžete využít mnohem efektivněji. Můžete relaxovat u pěkné knihy, aktivně studovat a zdokonalovat se, nebo si třeba vydělat na svou první pořádnou cestu. Na cestách velice brzo přijdete na jednoduchou věc: Kdekoli na světě hledají lidé to samé jako vy. Všichni mají práci a rodinu a chtějí mít děti v bezpečí, vydělávat peníze a v klidu si žít. Nehledají potíže. Chtějí být s těmi co mají rádi. Cestovatelé z celého světa každý den chodí po cestách, která se protínají s cestami domorodců, a víte co? Výborně si vzájemně rozumí. Budete-li využívat selského rozumu, je nepravděpodobné, že byste se dostali na cestách do větších problémů, než kdybyste zůstali sedět doma u televize.

Získáte přátele Většina lidí se nepovažuje za příliš sociální. Přijít k cizímu člověku a začít se s ním jen tak bavit je nepřekonatelný problém. Prvních pár dní na cestách možná strávíte sami se sebou. Budete se stydět navazovat kontakty s cizími lidmi. Dobrá zpráva je, že jakmile cestujete, nikdy v tom nejste sami.

21


Potkáte spousty dalších lidí, kteří cestují bez parťáků. A protože člověk je tvor společenský, začnou ostatní cestovatelé oslovovat vás. Máte spolu mnoho společného a téma k hovoru najdete snadno. Všichni jste na cestě a to je něco, o čem se můžete bavit dlouhé hodiny. Nakonec zjistíte, že jste se od cestování dostali k tématům, o která by vás na začátku ani nenapadla. Dozvíte se mnoho zajímavého a získáte spousty tipů pro další cestu. Mezi cestovateli je to úplně normální. Jakmile vás lidé uvidí sedět samotného v hostelu, nabídnou vám možnost připojit se k jejich skupině. Můžete sedět uprostřed Bangkoku v hostelu na pivku, dá se s vámi do řeči neznámý cestovatel, a nakonec zjistíte, že máte společného přítele z druhého konce zeměkoule. Svět je malinkatý. Teorie šesti uzlů odloučení říká, že každý člověk je spojený s každým člověkem na světě, prostřednictvím řetězce šesti sobě navzájem známých lidí. Mnoho nejlepších přátelství vzniklo právě na cestách, když se potkali dva cizinci. Cestovatelé jsou družní a srdeční lidé, kteří chtějí mít přátele. Jedním z nich jste vy.

Nikdy nejste příliš staří Baťůžkářství, nízkonákladové cestování a bláznivé cesty kolem světa nejsou jen pro mladé. Je neuvěřitelné, jak zajímavé lidi všech věkových kategorií na cestách potkáváme. Je úplně jedno, jak jste staří. Čtyřicet, padesát, šedesát, nebo sedmdesát let není překážkou. V průběhu cestování jsme se potkali se spoustou lidí, kteří by mohli být našimi rodiči i prarodiči. Dát se s nimi do řeči je radost. Příběhy života sypou z rukávu a člověk se dozví i naučí právě od starší generace nejvíce. Kamarád potkal na cestách 75 letého pána, který cestoval kolem světa. Když se spolu bavili, řekl, že už mu moc času nezbývá a chtěl poznat svět. V Asii potkáte celé velké rodiny na cestách. Mimina, rodiče, jejich rodiče i 80letou bezzubou babču, která je pro všechny své potomky polobohem.

22


Známe i důchodce, kteří raději tráví zimní období roku v teplých krajích, a mají velice dobře spočítáno, že je to vyjde i s letenkou levněji, než trčet doma. Máme teď na mysli i české důchodce. Všichni se shodují v jednom: Jste jen tak staří jak se cítíte. Většina lidí na cestách omládne alespoň o 10 let.

Seděl jsem v laoských horách spolu s novými cestovatelskými kamarády v malé indické restauraci na večeři. (Kde se tam vzala indická restaurace je mi dodnes záhadou.) Chvíli po setmění vedle na silnici zastavil náklaďák a z jeho korby svižně seskočil prošedlý indický stařík s batohem na zádech. Všichni jsme si mysleli, že patří k majitelům restaurace. Jenže on si přisedl k nám, a postupně začal vyprávět svůj životní příběh. Celý život žil tak, jak to od něj žádala společnost. Měl milou ženu, postavil dům, živil větší a větší rodinu, provdal své dcery, oslavil vnoučata. Den po svých sedmdesátých narozeninách se sebral, nechal vše za sebou a vyrazil stopem do světa. Řekl něco, co mi navždy uvízlo v paměti: „Vím, že můžu kdykoliv po cestě umřít. Mohl jsem umírat i doma, obklopen úžasnou rodinou. Vlastně jsem tam byl celkem spokojený. Jenže bych nezemřel šťastný, něco by mi chybělo. A vůbec, svět je veliký, umírat ještě neplánuju.”

Vždycky se můžete vrátit Pokud strávíte na cestě tři měsíce a rozhodnete se, že delší cestování není pro vás, je to naprosto v pořádku. Vraťte se domu. Můžete si uvědomit, že se vám opravdu stýská po domově. Schází vám víc, než jste čekali. Chybí vám přátelé a rodina. Při cestování neexistuje nic jako selhání. Není žádná hanba, že se vrátíte. Podstatné je, že jste to zkusili. Vydali se na cestu a víte, že půl rok na cestách není pro vás. Odhodlali jste se a vyrazili. To je mnohem víc, než zvládne většina lidí. I tak jste hrdinové a máte o čem vyprávět!

23


Ať už vyrazíte na den, týden, měsíce, nebo rok, vždycky se na cestě něco naučíte, vyrostete, vrátíte se o něco zkušenější. Vrátit se je jednoduché.

S dětmi to jde taky Mnoho lidí si myslí, že jakmile budou mít děti, zavřou si dveře k cestování. Pořídit si děti neznamená, že musíte přestat cestovat. Všude po světě potkáváme rodiny s dětmi na cestách.

Na Havajském ostrůvku Kauai jsme na celkem náročném 36 km treku bez jakéhokoli zázemí, kempů a vody potkali skvělou rodinku Čechů. Rozhodli se vyrazit na cesty i s malým kojencem a děcko je neodradilo od absolvování tak náročné cesty, aby poznali krásy Havaje. Viděli příležitost vyrazit do tak vzdálené destinace a využili možnosti ušetřit na letence za děcko, které bylo ještě ve věku, kdy mohlo letět zdarma, nebo za menší poplatek. Mezi podobné cestovatele patří i Víťa Válka, který s 2 dětmi (3 a 5 let) pravidelně v létě projíždí s karavanem celou Evropu a je do dnes přesvědčen, že to bylo jeho nejlepší rozhodnutí v životě. Začínali pomalinku na třítýdenní výpravě a dnes počítají své cesty na měsíce. Pokud se bojíte s dětmi vyrazit, tak karavan je velice dobrý začátek. Máte možnost cestovat z místa na místo bez neustálého balení a přesunu kufrů a tašek. Odjez z jednoho místa na druhé se omezí na rychlé úkony. Vypnete plyn, schováte schůdky, zapojíte karavan za auto a mizíte. Dětem se cestování nezprotiví. Baví se stále novými dětskými hřišti, plážemi a bazény. Děti v předškolním věku je jedna věc, ale co když musí nastoupit do školy? I se školou povinnými dětmi je možné cestovat. Jednodušší to máte dokud jsou děti na prvním stupni, kdy je v možnostech domácí výuky český

24


vzdělávací systém vstřícnější. Na druhém stupni je domácí výuka také možná, ale vyjednávání se školou a úřady bude složitější. Naštěstí už i u nás existují školy, které nabízí možnost výuky online prostřednictvím vzdělávacích portálů a přes Skype. Jak říká Víťa Válka, kdo hledá řešení, najde ho. I když je cestování s dětmi o něco náročnější než bez nich, překonejte bariéru a vyražte. Děti vám za to v dospělosti poděkují. Budou totiž do reálného života mnohem lépe připraveny než ty, které celé dětsví proseděly doma na zadku a chodily poctivě do školy. Zároveň se tím ohromně stmelí celá vaše rodina a komfort, o který na cestách přijdete, se vám bohatě vrátí jinde. Kamarádka vyráží pravidelně každé léto s mužem a dvěma dětmi na měsíc na jachtu. Začátky byly hodně krušné. Nejhorší bylo období, než se spolu dva sourozenci naučili žít na tak malém prostoru. Doma se zdaleka nevidí celý den, na lodi ale před sebou nemají kam utéct. Postupně se ale zklidnili, přestali se hádat, a navíc se oba zamilovali do knížek. Na širém moři stejně není moc co jiného dělat. Když někde zakotvíme, rychle se seznámí s ostatními dětmi v přístavu a vůbec jim nevadí, že je za několik dní zase opustíme.

Nemovitost třeba i s hypotékou není na překážku Mnoho lidí řeší, co s nemovitostí po dobu, kdy budou na cestách. Jasně, možná máte i hypotéku. Byt, barák, či výhodný podnájem, o který nechcete přijít, jsou častou výmluvou proč nemůžete vyrazit. Mnoho cestovatelů řešilo stejný problém. A vyřešili ho, často i ve svůj prospěch. Když se problému postavíte čelem, řešení je jednoduché: Prodat nebo pronajmout. Hned se ale objeví další problémy. Co s věcmi, které doma máme? Existují firmy, které se o ně postarají. Stejně tak existují společnosti, jež za procento z nájmu zařídí vše potřebné, a o celou nemovitost v průběhu vaší cesty pe-

25


čují. Když se něco stane, nemusíte to řešit. Problém vyřeší někdo jiný. Ještě se k tomu vrátíme.

Napište si nejhorší katastrofický scénář Pořád se bojíte? Zkuste si úplně konkrétně definovat svoje obavy, a pak proti nim buď něco udělat, nebo na ně prostě zapomenout. Poté, co je sepíšete na papír, to totiž bude celkem snadné. Trochu popusťte uzdu své fanzii, je to potřeba! Vše pečlivě přečtěte a položte si dvě zásadní otázky: Co proti tomu mohu udělat? Je to vážně tak zlé?

Před odletem na Srí Lanku to u mě vypadalo nějak takto: „Usnu ve vlaku. Probudím se bez batohu, foťáku, pěněženky, iPadu, mobilu i pasu. Týden, než se mi podaří dostat na českou ambasádu, budu přežívat jen na troše ovoce, které se mi podaří nakrást lidem ze zahrady, a po cestě mě navíc pokouše pes. Při příjezdu na velvyslanectví k tomu dostanu děsivý průjem, což značně zkomplikuje řešení mé již tak komplikované situace. A protože mám zpáteční letenku do Berlína, budu muset do Čech v děsivé zimě stopovat, a dostanu z toho angínu. Při návratu zjistím, že se mnou tři redakce kvůli nedodání slíbených článků ukončí spolupráci, a já tak budu bez práce. Na závěr pode mnou doma praskne již léta načatá noha postele.” Pojistil jsem si fototechniku, uložil kopie pasu, občanky i kreditky na několik cloudů a do mailu a vytvořil si na účtě dostatečnou rezervu. Navíc jsem si uvědomil, že vždycky můžu poprosit jiného cestovatele, aby mi pár stovek na jídlo/dopravu půjčil. Jen ta noha od postele na mě stále čeká.

26


Funguje to. Ten největší strach totiž často vychází právě z faktu, že nevíme, čeho konkrétně se bojíme. Strach ze tmy je typickým příkladem. Když si ale dokážete všechny bubáky konkrétně představit, začnete se jim smát. Nebo se s nimi poperete, udusíte je polštářem, zastřelíte kuličkovkou. U cestování je to stejné. Pro každou výmluvu existuje řešení. Dost možná vás budou lidé v okolí od rozhodnutí vyrazit na cesty odrazovat. Zasévat do hlavy další semínka strachu a pochybností. Připomeňte si předchozí řádky. Zklidněte nervy a zmírněte své obavy. Jak říká Jarda Homolka: “Kdo zůstane v klidu zvítězí”. Vaše budoucnost je plná exotických jídel, po kterých se sbíhají sliny, božských pláží, které obdivujete na internetu, měst které vás vrátí zpět v čase, nebo džunglí, plných divoké zvěře. Uvidíte a zažijete to, co většina lidí zná jen ze stránek časopisu National Geographic...

27


JAK ZÍSKAT PROSTŘEDKY NA CESTU? O tom se dočetete v cestovatelské bibli, až ji dopíšeme. Tak nám držte palce. Kapitolu už máme dopsanou, ale nemůžeme ukazovat všechno najednou. Co obsahje část knihy věnovaná přípravě?

• Jak získat dostatek prostředků na cesty? • Na čem můžete ušetřit • Jak vybrat správný bankovní účet • Jakou zvolit platební a kreditní kartu na cesty • Nákup letenek • Jak na cestu kolem světa • Do čeho se zabalit • Vybavení na cestu • Pojištění • Slevové karty • Co s věcmi doma a bydlením? • Jak se pojistit proti nejhoršímu? • Očkování Určitě si ještě nějakou ukázku zasloužíte. Tak teď z jiného soudku. Ochutnávka kapitoly digitální nomádství.

28


DIGITÁLNÍ NOMÁDSTVÍ Kdo by nechtěl pracovat, a při tom zároveň cestovat po exotických zemích? Novodobí nomádi chytře využívají moderní technologie a i v Čechách každým rokem přibývá těch, kteří na zimu odlétají pracovat z Kanárů nebo jihovýchodní Asie. Digitální nomádství je stále sílící trend a jedno z funkčních řešení rostoucí pracovní zátěže a nedostatku dovolené. Chcete se také stát nomádem? Pokusíme se vám vysvětlit jak na to a ukázat výhody i nevýhody digitálního nomádství. Zdaleka při tom nemusíte být ajťák nebo webař... Robert Vlach ve svém článku o nomádské dovolené píše:

„Digitální nomád je nezávislý profesionál, který může pracovat pro své klienty distančně ze zahraničí, jen pomocí notebooku a mobilu. Jeho nomádská dovolená vypadá typicky tak, že pracuje v průměru pár hodin denně a jinak si užívá pobyt jako každý jiný turista; s rodinou, partnerem či přáteli; dělá několikadenní výlety; poznává místní lidi apod.” Oproti tomu David Lörincz vnímá digitální nomádství odlišně. Na svém blogu nomadvasii.cz píše:

„Kočovníci nebo také nomádi jsou komunity lidí, jejichž způsob života preferuje spíše neustálé kočování z jednoho místa někam jinam před usedlým životem na jednom místě (např v jednom městě, státě atd.). Nomádi si vydělávají cirkusem, zemědělskou činností, stavebními prácemi a dalšími činnostmi, prostě věcmi, které umí a můžou pomoci 29


nebo zabavit i lidi na daném místě. Digitální nomád nemá většinou na místě, kde žije, klienty ani zákazníky. Vše dělá online a tak jedinou podmínkou je dobrý internet a elektřina.” U mnohých digitálních nomádů už ale dnes nemůžeme mluvit o dovolené. Mnozí sice mají stálé bydliště v jedné zemi, ale do zahraničí také vyjíždějí na delší dobu, a to primárně za cílem pracovat. Důležité je, aby měli po návratu na účtě minimálně stejně peněz, jako když odjížděli. Ideální stav je samozřejmě vydělat více, než utratit. Jen doplníme, že v dnešní době stále více firem umožňuje práci na dálku (a tedy i digitální nomádství) i svým zaměstnancům. A zdaleka nemusí jít jen o krátké dovolené spojené s prací. V této kapitole objevíte spoustu rad, které se vám budou do života hodit, i když vás digitální nomádství vůbec nezajímá. Doporučujeme ji proto nepřeskakovat. Třeba si díky ní budete schopni našetřit dostatek peněz na cestu kolem světa.

Proč se stát nomádem? Hodně freelancerů si jednoduše nemůže vzít na měsíc. Podle průzkumu z roku 2011 (http://navolnenoze.cz/blog/freelancerem/) dokonce téměř 80 % z českých freelancerů nemůže být offline déle než týden. Práci za ně nikdo neudělá a klienti nepočkají. Právě proto mnozí z nich začali spojovat dovolenou s prací a postupně zjistili, že pracovat na dálku může být mnohem výhodnější, než zůstávat v bezpečí (a stereotypu) kanceláře. Obrovský boom digitálního nomádství pak se svou vynikající knihou Čtyřhodinový pracovní týden spustil Tim Ferriss. Ukázal lidem možnosti, které

30


moderní svět nabízí, a mnoho lidí díky němu pochopilo, že sedět v kanceláři od devíti do pěti skutečně nedává moc smysl. Cestování je snem většiny lidí a právě práce pro ně byla častou výmluvou. Jenže jakmile přestanete dělat práci pro práci a začnete využívat výhody globální ekonomiky, už vás od cestování nic nedrží. Navíc na tom mnohdy značně vyděláte. Pracovat jen 4 hodiny týdně při tom zdaleka není cíl. Cílem je svoboda, a té si digitální nomádi mohou skutečně užívat naplno.

Slunce Nejvíce nomádů v první řadě utíká před zimou. Nejen, že mohou ušetřit nemalé peníze za topení, ale zároveň se jim se slunkem výrazně zvedne produktivita. Také máte v zimě pocit, že byste nejraději zalezli do pelechu a nedělali vůbec nic? Dřív to pro lidi bylo celkem přirozené. Od vzniku zemědělství žili v zimě ze zásob a pracovali minimálně. Jenže to v dnešním světě není moc reálné. Odjezd do tropů nebo na druhou polokouli je ale celkem elegantní řešení. Pro mě je práce v šeru a šedi krátkých zimních dnů doslova utrpením – musím se hodně přemáhat, abych vůbec něco udělal, a mozek stejně pracuje sotva na 20 % běžného výkonu. V tropech mi nedělá problém pracovat 10 hodin denně. A ještě mi pak zbyde čas na zábavu. Je sice fakt, že podle výzkumů jsou zaměstnanci produktivnější při špatném počasí. Jenže důvod je celkem jasný – děláte-li práci, která vás nebaví, myslíte při krásném počasí jen na to, proč nejste venku. To samé platí i pro studenty. Jakmile však pracujete na projektech, které vás baví a naplňují, bude mít dobré počasí naprosto opačný efekt. Důvod je prostý – lidské tělo potřebuje pro správné fungování slunce, a toho se nám při středoevropské zimě téměř

31


nedostává. Spánkový hormon melatonin je navíc přímo spojen s množstvím světla a délkou dne, tím pádem se nám v zimě logicky chce mnohem více spát. Odjezd do tepla efektně řeší oba problémy. Sekundárně pak produktivitě pomáhá i strava, protože můžeme jíst mnohem více kvalitní čerstvé zeleniny a ovoce a méně „prázdných kalorií”, kterým se v zimě v Evropě téměř nemáme šanci vyhnout.

Životní náklady I v Čechách lze využívat toho, že odjedete pracovat do zemí s výrazně nižšími životními náklady. Fakturujete ale českým klientům, a tak buď méně pracujete a více si užíváte, nebo si na cestách dokážete našetřit. Ideální možnost je pak samozřejmě pracovat pro klienty ze západních zemí a se stejnými náklady vydělávat výrazně více. Pro zaměstnance platí úplně stejný princip. Problém je, pokud zároveň musíte doma platit nájem nebo hypotéku. Odjíždíte-li na dlouhou dobu, je nejlepší se úplně vystěhovat, věci rozprodat a to, co si nutně potřebujete nechat, schovat k rodičům či známým do garáže. Pokud jste v podnájmu, je to celkem jednoduché, David Lörincz dokonce po odjezdu do Asie prodal svůj byt. Druhou variantou je potom byt nebo dům pronajmout. Na kratší dobu výborně poslouží AirBnb nebo Homeaway, na delší je pak jednodušší sehnat stálé nájemce. Cílem není na pronájmu za každou cenu vydělat, jde jen o to, abyste sami zbytečně neplatili nájem, nebo hypotéku prázdného bytu. Před tím, než začnete pronájem nabízet veřejně, rozhoďte sítě mezi známými. Je pravděpodobné, že se najde někdo, kdo potřebuje ubytování na kratší dobu za rozumné peníze, a i pro vás pak bude veškeré zařizování výrazně snazší.

32


Můžete oslovit i nomádskou komunitu. Buď najdete někoho, kdo chce přijet pracovat do vašeho města, nebo zrovna bude bydlení shánět jeden z českých nomádů. Pro mě jsou třeba krátkodobé pronájmy plně vybavených bytů naprosto ideální, při psaní této knihy takto bydlím u známého (zdravím Honzu Bartoše), který zrovna nomádí v JV Asii. Pro názornost přidáváme Matoušův rozpočet na měsíc nomádění na Srí Lance: • Zpáteční letenka (Air Serbia + Etihad Airways, odlet z Budapešti, návrat do Berlína): 9 500 Kč • Jízdenky do Budapešti a z Berlína: 30€ (750 Kč) • Ubytování na Srí Lance: 200 Kč/den, tedy 6 000 Kč za měsíc • Jídlo na Srí Lance: 60 Kč/den, tedy 1 800 Kč celkem (na jídle jsem hodně šetřil) • Doprava po ostrově: 1 500 Kč • Aktivity: 2 000 Kč • Bydlení v Budapešti: 2 x 10€ (500 Kč) • Bydlení v Berlíně: 2 x 18€ (900 Kč) • Jídlo v Berlíně a Budapešti: 250 Kč/den (1000 Kč celkem) • Doprava v Berlíně a Budapešti, včetně transferu na letiště: 20€ (500 Kč) Celkem tedy 24 a půl tisíce korun včetně letenky a 4 dnů v relativně drahých evropských městech. Náklady čistě na 30 dní na Srí Lance jen lehce přesáhly 11 tisíc korun.

A co ještě? Změna prostředí dokáže pořádně nakopnout vaši produktivitu. Odoláte-li všem turistickým lákadlům, stihnete za stejnou dobu udělat mnohem více práce. Úplně nejlepší je jezdit s větší skupinkou nomádů – barům, chrámům, obchodům a potápění se pak odolává jednodušeji. Na stránce Di-

33


gitální nomádi najdete nabídky spolunomádění... Pokud bychom vynechali všechny předchozí benefity, i tak by díky novému prostředí a možnosti poznávat cizí země nomádění stojí za to. Vždyť chcete-li na měsíc a víc vyrazit na druhý konec světa, máte v podstatě jen tři možnosti. Žít z úspor, pracovat na místě, nebo nomádit. U nás, protože jsme na volné noze, vítezí poslední varianta. Celé je to o lidech. V nomádských hubech jako Chiang Mai, Las Palmas, Bangkok nebo Phuket fungují velké komunity podnikatelů, startupů i freelancerů z celého světa a rádi vás přijmou mezi sebe. Potřebujete nakopnout k velkým změnám? Pak jsou pro vás právě taková místa naprosto ideální. Potkáte spoustu lidí, kteří jsou podobně naladění jako vy, a pravděpodobně najdete spoustu nových přátel. Může se navíc stát, že rozjedete úplně nový projekt společně s kolegy z Austrálie, Kanady, Británie, nebo Spojených států. Ranní surfování, večerní relax na pláži a víkendové výlety po okolí jsou pak už jen příjemným bonusem.

Kdo všechno může nomádit? Prvními průkopníky digitálního nomádství byli určitě profesionálové z oblasti webdesignu a IT spolu s internetovými podnikateli. Dnes je záběr digitálních nomádů o mnoho širší a profesí stále přibývá. Velkou roli hraje rychlý rozvoj infrastruktury, díky čemuž dnes mohou profesionálové na dálku využívat i velmi sofistikovaný a náročný software. Nástroje na pohodlnou správu vzdálené plochy (GoToMyPC nebo TeamViewer) a firemní cloudové služby pomáhají i zaměstnancům. Většina skutečně drahých programů přechází na platby formou předplatného, což

34


zaměstnancům umožňuje používat je i na vlastním počítači. O neustálem zvyšování výkonu notebooků nemluvě. Kdyby ani to nestačilo, firmy dnes nabízí možnost pronájmu plně vybaveného pracovního místa, cestovat a pracovat mohou proto například i projektanti, konstruktéři, filmoví střihači nebo zvukoví inženýři. I u nás podobnou myšlenku rozvíjí server Židlomat.cz.

Freelanceři a podnikatelé Pokud podnikáte, nebo jste na volné noze, pravděpodobně už dnes část práce děláte mimo kancelář. Možná žádnou kancelář ani nemáte. Přechod k digitálnímu nomádství nebude složitý. Nejjednodušší to samozřejmě máte, pracujete-li v některém z online oborů. Pouze mobil a počítač jsou vaše pracovní nástroje. Stačí jen vhodně upravit procesy, komunikaci se zákazníky a můžete nasednout na letadlo. Online trh je na nomády zvyklý. Obory, kterých se nomádství nejčastěji týká: • webdesign • vývoj programů a aplikací • grafika a design • marketing a reklama • jazykové služby • průzkumy trhu, analýzy, rešerše Jak jsme zmínili, možnost nomádit se otevírá stále více oborům. Ne všichni mohou odjet „navždy”, ale minimálně část práce se dnes dá na dálku dělat téměř u všech profesionálů. Díky levnému euroroamingu dokonce i u lidí, kteří se zabývají krizovou komunikací, nebo zajišťují zákaznickou podporu po telefonu. Nehledě na to, že euroroaming se snad brzy zruší.

35


„Co schůzky? Jak budu kontrolovat dodavatele? Kdo za mě vyřídí všechny telefonáty? Co když se něco pokazí, a já zrovna nebudu na příjmu?” Moment, zastavte... Chápeme, že se vám hlavou honí spousta otázek. Také řešíme podobné problémy. Stane se něco, když se přestanete s klienty a dodavateli potkávat osobně? Když pravomoce k řešení krizových situací předáte zaměstnancům? Přijde vám na konci měsíce na účet méně peněz? A pokud ano, bude vám to stále stačit k cestování? Šetřit lze i jindy... Jakmile jednou odjedete na delší dobu do ciziny, zjistíte, že velkou část činností, kterými jste doma jistě plně zaneprázdnění, můžete prostě jednoduše přestat dělat, aniž by se cokoliv stalo. Další jdou celkem jednoduše automatizovat, nebo outsourcovat. Před ojdezdem je jen potřeba na tuto skutečnost klienty pomalu začít připravovat. Pravidelné shůzku rušit a přesouvat na Skype nebo Google Hangout. Postupně je nechte zvyknout si, že vás nemusí vidět osobněj. Jakmile zjistí, že svou práci zvládáte i tak, budou nakonec rádi.

Jste zaměstnaní a plně vám to vyhovuje? Nevadí! Stále více profesí se dá dnes bez problémů dělat i na dálku, jen si k tomu musíte práci vhodně přizpůsobit. V první řadě stojí za to získat možnost pracovat z domova. Pak už k cestě do zahraničí chybí jen malý krůček. A pokud zjistíte, že zrovna vaše povolání není s nomádstvím slučitelné, a chcete za každou cenu nomádit je čas znovu zvážit priority. Základem úspěchu při vyjednávání se šéfem je metoda „štěněte na zkoušku” a postupné zvyšování požadavků. Když přijdete hned prosit o dovolení jet na dva měsíce pracovat z Asie, s téměř 100% pravděpodobností vám to nevyjde.

36


Máte už dnes možnost pracovat na houmofisu (rásné české slovo)? Výborně, můžete následujících X stránek přeskočit. Pokud ne, pojďme si teď ukázat, jak si vybojovat zaměstnaneckou svobodu.

Zajistěte, aby vás firma nemohla jen tak vyhodit Získejte výraznou vyjednávací převahu ještě před tím, než vyjednávání vůbec začne. Čím náročnější a (nebo) dražší bude vás nahradit, tím jste na tom lépe. Odvádějte svou práci tak dobře, jak jen to je možné, a dávejte o tom nadřízeným dostatečně vědět. Umožněte firmě investovat co nejvíce prostředků na vaši odbornou přípravu a vzdělávání. Čím větší pro ně budete mít hodnotu, tím máte větší šanci, že budete mít možnost pracovat na dálku.

Žádejte o odpuštění, ne o dovolení Hoďte se na pár dní marod, ale pracujte doma. Dávejte pozor, ať odvedete ještě výrazně více práce než obvykle. Po návratu zajděte za šéfem a navrhněte mu, že byste mohli po dobu jednoho měsíce (štěně na zkoušku, není to nevratné) zkusit dva dni v týdnu pracovat z domova. Odkažte se na výsledky, kterých jste dosáhli, když jste byli „nemocní”. Důvody jsou jasné: Méně vyrušování, čas ušetřený na dojíždění, více kreativity díky změně pracovního prostředí. Šéf musí jasně pochopit, jaké z toho bude mít firma benefity. Pokud se vám nepodaří získat dva dni, žádejte o jeden. Nechte šéfovi čas na rozmyšlenou, ptejte se po důvodech jeho obav, ještě jednou mu objasněte benefity pro firmu, případně zkuste počkat na vhodnější chvíli. Dejte si záležet, aby dni při práci z domova byly ty nejproduktivnější a výsledky si zaznamenávejte. Krom hotových úkolů můžete měřit i čas nad

37


nimi strávený, například pomocí aplikace Toggl (www.toggl.com).

Získejte více času na práci z domova Už měsíc pracujete dva dni v týdnu z domu. Výborně! Nyní je čas přitlačit na pilu. Nachystejte si výsledky, které jasně ukazují, že v homeoffice dokážete udělat mnohem více práce než v kanceláři. Sejděte se se šéfem s jasným cílem – získat další dni pro práci z domu. Může to vypadat třeba takto: Vy: Práce z domu je ještě lepší, než jsem si původně myslel. Nejen, že udělám mnohem více důležitých úkolů, ale práce mě mnohem víc baví, cítím se uvolněnější a těším se na nové pracovní výzvy. Z mých výsledků vidíte, že je to pro firmu velmi efektivní řešení. Chtěl bych proto navrhnout, že bych v následujících dvou týdnech zkusil z domu pracovat čtyři dni v týdnu. Věřím, že tak dokážu dosáhnout ještě lepších výsledků. Šéf: Nevím, zní to, jako byste nás chtěl úplně opustit. A co když pak podobné výhody budou požadovat i všichni ostatní? Vy: Chápu vaše obavy a abych řekl pravdu, neměl jsem k odchodu daleko. Cítil jsem se z kanceláře každý den opravdu vyčerpaný a měl jsem pocit, že už to nemůžu dlouho vydržet. Teď se ale cítím mnohem lépe, udělám více a práce mi dává větší smysl. Jsem vám velmi vděčný, že jste mi tuto změnu umožnil a rád bych se posunul ještě dál. Navíc nikdo by neměl mít možnost pracovat z domova, pokud jasně neprokáže, že je to pro firmu výhodné. Pokud by bylo, proč mu v tom bránit? Můžete ušetřit za kanceláře a vydělat při tom více. Můžu to na dva týdny zkusit a chodit do kanceláře jednou týdně, abych udělal vše, co je tu nezbytné? Budu vám průběžně vykazovat výsledky a samozřejmě mě můžete kdykoliv povolat do kanceláře.

38


Získejte úplnou svobodu Po dvou týdnech spolu se šéfem vyhodnoťe výsledky a pokračujte v domluveném režimu. Vyčkejte na tu nejvhodnější chvíli, kdy zažádat a možnost pracovat pouze z domova. Ideální příležitost je uprostřed náročného projektu, k jehož dokončení vás firma nutně potřebuje. Opět tím získáte nejlepší vyjednávací pozici. Jakmile to klapne, můžete se už potichu vypařit. Na viděnou v tropech! Co když šéf stále odmítá? Pak už zbývá jen změnit zaměstnavatele, vydat se na volnou nohu, nebo začít podnikat. Dobrovolně přiznáváme, že pro tuto část jsme si mnoho myšlenek vypůjčili z knihy Čtyřhodinový pracovní týden. Určitě si ji přečtěte celou, Ferriss jde ještě o hodně dál. Jen dávejte pozor, ať se nedostane do ruky vašem šéfovi.

Kolik to stojí? Že to celé musí vyjít hrozně draho? Možná. Ne však, pokud cestujete chytře. David Lörincz říká, že ho měsíc na Bali stojí zhruba 30 tisíc. Příjemné bydlení s klimatizací, jídlo v restauracích, členství v coworkingu, motorka, surf, výlety… Užívá si a ví proč. Podobný životní styl by ho v Praze stál minimálně o polovinu více. Já jsem naopak na Srí Lance bez problémů vyžil s jedenácti tisíci na měsíc, Adam Marčan v Chiang Mai dokonce s polovinou. V první řadě tedy závisí na tom, kolik vlastně chcete utratit. I na superlevné Srí Lance se dá bez problémů utratit sto tisíc. O tom, jak utrácet chytře, je vlastně celá naše kniha. Nomádi většinou cestují hlavně proto, aby si užívali života. Zároveň ale potřebují komfort a klid na práci. Celé je to tedy hlavně o rozumných kompromisech, využívání znalostí daných zemí, a ideálně také dlouhodobějších pobytech na jednom místě.

39


Důležité je, kam se vypravíte. Obecně je vždy výhodné jezdit do zemí, které jsou levnější než ty, ve kterých máte klienty/zaměstnavatele. Svou roli ale hraje i cena letenky, kterou musíte připočítat k celkovým nákladům. Právě kvůli ceně letenky vyjde měsíc v Thajsku výrazně dráž než na Kanárech. U půl roku je to ale už úplně o něčem jiném. Pokud máte tedy chuť jen na chvíli zmizet z Čech a trochu podpořit svou kreativitu, vyřažte na týden pracovat třeba do Budapešti, Berlína, nebo dokonce do Holandska. Náklady na život jsou tam sice o něco vyšší, ale ceny jízdenek či letenek mnohdy naprosto směšné.

S čím je potřeba v nomádském rozpočtu počítat?

• Letenka a další doprava • Bydlení • Jídlo • Členství v coworku (2000-5000Kč / měsíc), případně útraty v kavárnách • Volnočasové aktivity • V Asii pronájem a benzín do motorky • Místní mobilní internet a volání • Pojištění • Víza, jsou-li potřeba, a jejich prodloužení • Daně – před těmi bohužel neutečete • Dostatečná finanční rezerva (měla by pokrýt minimálně měsíční náklady navíc a bezpečně letenku domů)

Jezděte na dlouho Dlouhodobé pobyty v zahraničí vyjdou levněji, než pokud se každou chvíli někam přesouváte. U digitálních nomádů to platí dvojnásob. Měsíc v pěkném apartmánu může stát i méně, než 5 dní ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Využijte toho!

40


Digitální nomádi mají oproti turistům jednu obrovskou výhodu. Nemusí nikam spěchat, a tak mohou dané místo poznat mnohem lépe a zevrubněji. Mohou si najít přátele mezi místními a dostat se tak místa, kam by se jinak neměli šanci podívat. Nechte se pohltit náladou města, kde zrovna bydlíte. Nasávejte ten šrumec okolo vás. Následujte zvyky místních, najděte si své oblíbené podniky a místa k odpočinku, učte se místní jazyk. Lidé se k vám pak začnou chovat úplně jinak, přestanou se vás snažit obrat o co nejvíc peněz, a ve výsledku budete mít mnohem více klidu a energie na práci. Většinou až po měsíci na jednom místě začnete zjišťovat, o čem život v něm vlastně je.

Kam se jako nomád vypravit? Pokračování v knize, kterou právě píšeme. Další kapitoly digitálního nomádství obsahují krom destinací, kam se vypravit jako digitální nomád, jejich výhody a nevýhody i následující:

• Co vše je potřeba udělat a připravit před cestou • Jak na cestách udělat co nejvíce práce • Kde pracovat • Jaké nástroje vám usnadní práci na cestách • Tipy na závěr Zaujala vás Cestovatelská bible? Potěšíte nás sdílením odkazu na stránky knihy dál. Čím více lidí nás bude sledovat a podporovat, tím větší motivaci, knihu rychle dopsat, budeme mít. Stránky knihy jsou: http://travelbible.cz Sledovat nás můžte na Facebooku: https://www.facebook.com/travelbible.cz případně na Twitteru. Petrův twitter najdete zde a Matoušův tady.

41


Matouš Vinš & Petr Novák. Cestovatelská bible TRAVEL BIBLE. Jediná bible, kterou budeš na cesty potřebovat

Recommend Documents