Pomůcka ke čtení Bible
Obsah Jak rozumět Bibli ................................................................................. 2 Co je Bible ........................................................................................... 2 Kdo a proč Bibli napsal .......................................................................... 2 Kdy a jak Bible vznikla .......................................................................... 3 Proč je dobré Bibli číst v 21. století ......................................................... 3 Jak číst správně Bibli ........................................................................... 4 Začínáme od Nového zákona.................................................................. 4 Nenechme si ujít poznání Starého zákona ................................................ 4 Členění biblického textu ........................................................................ 5 Jak číst Bibli s uţitkem .......................................................................... 6 Čti Bibli po malých částech .................................................................. 6 Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25 ...................................................... 6 Čti Bibli s tuţkou v ruce ...................................................................... 6 Uváděj principy Bible do ţivota ............................................................ 7 Biblická KáPéZetka............................................................................... 8 Podle http://www.bezvacity.cz/kostel/navod, doplněno o texty kurzívou
Jak rozumět Bibli Co je Bible Bible je velmi zajímavá kniha – úplně jiná neţ všechny ostatní běţné knihy, a proto také k ní musíme přistupovat jiným způsobem. Bible, to je vlastně celá knihovna obsahující 66 knih (v protestantských biblích, které vycházejí z hebrejské verze sbírky biblických knih) či 73 knih (v katolických biblích, které navíc obsahují 7 tzv. deuterokanonických knih, protože vycházejí z řecké verze), které napsalo velké množství lidských pisatelů. Z toho patří 39, resp. 46 knih do Starého zákona (SZ), 27 knih pak do Nového zákona (NZ).
Kdo a proč Bibli napsal Bible je nám představena jako Boţí slovo. I kdyţ ji psali lidé, jejím autorem je Bůh, který prostřednictvím Bible oslovuje člověka (Ţd 1,1). S napsáním Bible tomu bylo podobně, jako kdyţ sekretářka dostane od svého šéfa pokyn napsat dopis zákazníkům firmy. Ředitel jí sdělí informace, které má dopis obsahovat, a sekretářka, byť jí šéf text přímo nediktuje, sestaví dopis podle jeho instrukcí. Pouţívá přitom svá slova i svůj způsob vyjadřování, ale kdyţ pak konečné znění dopisu ředitel odsouhlasí a podepíše, je za autora dopisu pokládán sám ředitel – i kdyţ dopis ve skutečnosti sestavila a napsala sekretářka. Na vzniku mnohých biblických knih se ale podílelo více lidí. Proto bychom možná ještě přesněji mohli říci, že s napsáním Bible to bylo podobné, jako když skupina lidí dává dohromady knihu vzpomínek na svého významného kamaráda. Hledají různé jeho staré dopisy, deníky, poznámky, sbírají novinové články o něm, nechají si od ostatních lidí vyprávět jejich vzpomínky na něj, ti, kteří jej ze skupiny znali osobně, sepisují i své vlastní vzpomínky a někteří z nich z toho postupně vytvářejí jednu velkou sbírku. Nakonec to ještě někdo utřídí, některé části třeba i vyřadí, jako nehodnověrné a nakonec přidá i své vlastní komentáře a zkušenosti. Podobně kaţdý pisatel Bible pouţil pro zaznamenání textu svůj vlastní styl – a to, co zapsal, odpovídalo době a prostředí, ve kterém ţil. Vlastní sepisování textu však proběhlo pod vlivem a kontrolou Boţího Ducha. Tomuto vlivu se odborně říká inspirace. Proto chápeme, ţe autorem Bible je sám Bůh (2 Pt 1,21). Prostřednictvím Bible Bůh oslovuje člověka. Představuje sebe a své záměry s tímto světem. Sděluje nám informace, které nelze získat nikde jinde. Vysvětluje nám například, odkud pocházíme a kam směřuje náš ţivot. Bibli Bůh člověku poslal k praktickému uţitku (Ţ 119,105). Má mu slouţit jako světlo na cestu v temnotě a jako ukazatel správného nasměrování ţivotní cesty (2 Tm 3,16). Hlavním tématem Bible je "zjevení – představení Boha – Jeţíše Krista" jako našeho Spasitele (J 5,39; J 20,30.31). 2
Kdy a jak Bible vznikla Šedesát šest (sedmdesát tři) knih Bible bylo napsáno samostatně, v časovém rozpětí mnoha staletí (snad 1200 – 1500 let). (Poslední části Bible byly napsány po roce 100 po Kr.) Dnešní Bible, kterou známe uţ jako jednu knihu, je ve skutečnosti sbírka textů, které na Boţí příkaz pořizovali lidé oslovení Bohem. Z mnoha posvátných spisů, které mezi lidmi kolovaly po staletí, byly nakonec do Bible vybrány jen ty, jejichţ pravost byla potvrzena hodnověrnými důkazy. Židovský kánon (tj. seznam biblických knih) dnes tvoří knihy, které byly většinou napsány hebrejsky (některé též aramejsky) a jejich počet se ustálil koncem 1. století našeho letopočtu v Palestině. První křesťané však používali řecký překlad těchto biblických knih pocházející z 3. – 2. století před naším letopočtem z Egypta, tzv. Septuagintu, která zahrnovala o několik knih více. K tomu se později přidaly také řecky psané knihy Nového zákona. Teprve koncem 4. století se pak křesťané na slavnostních shromážděních svých zástupců shodli, které knihy do Bible patří, a které mohou být sice zajímavé, ale nejsou již tak hodnověrné a nebudou tedy součástí základního kánonu svatých Písem (takovéto knihy se dnes nazývají „apokryfy“). Během reformace se protestantské církve ovšem rozhodly, že budou za součást Starého zákona považovat jen ty knihy, které patřily do užšího, židovského kánonu. Proto dnes v protestantských biblích najdeme 66 knih (39 SZ + 27 NZ), v katolických pak 73 knih (46 SZ + 27 NZ).
Proč je dobré Bibli číst v 21. století I kdyţ byla Bible psána v dávné minulosti, její poselství je nadčasové. Bohem inspirované zprávy o původu a smyslu lidského ţivota neztratily v průběhu času na své aktuálnosti a informace o tom, co je dobré a co zlé, jdou napříč všemi věky, kulturami i civilizacemi. Bůh a jeho slovo, láska a nenávist, zlo i dobro, pravda a leţ, hřích i cesta ke spasení – nic z toho se časem nijak nezměnilo; proměňují se jen "kulisy", tedy prostředí, ve kterém se tyto atributy projevují. Proto stojí za to poznávat onu věčnou Moudrost, která nám můţe zprostředkovat cestu ke spasení – záchraně pro věčný ţivot (2 Tm 3,15). Kdyţ čteme o tom, jak lidé v minulosti proţívali stejné nebo velmi podobné situace, do jakých se dostáváme dnes i my, kdyţ se z Bible dovídáme, ţe se tito lidé před staletími cítili úplně stejně jako my, a kdyţ poznáváme, jak Bůh tehdy jednal s nimi, pak z toho můţeme velmi jasně poznat, jak se dívá dnes na nás a co je ochoten udělat i pro nás dnes. Boţí slovo, které k nám zaznívá z Bible, má v sobě zvláštní sílu. Působí na nás mocným vlivem a pomáhá měnit naše ţivoty k lepšímu. Tato skutečnost je mimo logiku našeho chápání. Tam, kde by byl člověk se svými silami u konce a kde nepomáhají ani dobrá předsevzetí, nejednou proţili mnozí zajímavou zkušenost. Změnila je moc, kterou získali tím, ţe četli pravidelně Bibli a začali jí důvěřovat… Toto pochopí jen ten, kdo s Biblí udělá osobní zkušenost, kdo je ochoten naslouchat. 3
Jak číst správně Bibli Začínáme od Nového zákona Pročítáme-li zajímavé příběhy ze ţivota muţů a ţen, jak nám je Bůh nechal zaznamenat v Bibli, mohou nám přinést praktické poučení o tom, jaký způsob jednání člověka je správný. Stejně tak pochopíme, čemu je lepší se v ţivotě raději vyhnout. Ten, kdo nás stvořil, přece nejlépe ví, co je pro nás dobré, a co nám naopak můţe škodit. Tak k nám Bůh promlouvá. Ústřední postavou celé Bible je Jeţíš Kristus. Starý zákon přináší proroctví o jeho mesiášském poslání, Nový zákon pak vypráví o jeho příchodu na naši Zem. Kdyţ budeme pozorně číst jednotlivé části evangelií, pak vlastně můžeme "naslouchat" slovům, která nám věrně předávají smysl slova Pána Ježíše Krista, jimiţ vyučoval své posluchače v době, kdy byl osobně přítomen na naší Zemi, a učit se tak přímo od něj. Jeho způsob jednání, to, jak se choval ke svým přátelům i nepřátelům, co dělal pro své bliţní - to vše je pro nás příkladem toho, co Bůh očekává od nás – svých dětí (1 J 2,6). Dáme-li si tu práci a při svém čtení Bible se u kaţdého celku zastavíme, abychom mohli o textu hlouběji přemýšlet, pak uţ vlastně Bibli nejen čteme, ale také ji "studujeme". Tehdy nasloucháme Boţím radám, zaslíbením, varováním či výzvám nebo příkazům, tehdy začínáme hlouběji chápat ţivotní (biblické) souvislosti…
Nenechme si ujít poznání Starého zákona, jsou to svatá Písma, která četl Ježíš Mnozí lidé Starý zákon ignorují, ale vypustit ho z Bible by znamenalo asi tolik, jako oddělit korunu stromu od kořenů, které jsou zapuštěny hluboko v zemi. Bez znalosti Starého zákona bychom nepochopili podstatu celého křesťanství. Při čtení Starého zákona však musíme vţdy mít na paměti skutečnost, ţe události zde popisované se staly v době, která byla svou kulturou, zvyklostmi a podmínkami ţivota velmi rozdílná od té, ve které ţijeme my dnes. Neinformovaný čtenář je často zaskočen tím, ţe v myšlení, chápání a cítění dnešního člověka – ovlivněného evropskou kulturou začínajícího 21. století – jsou značné rozdíly ve srovnání s člověkem ţijícím před 5 000 lety a navíc v jiné zeměpisné oblasti. (Například v biblické době byl člověk nemocný malomocenstvím vyhoštěn mimo tábor, kde ţili ostatní nemocní - to se nám dnes můţe jevit jako nehumánní jednání. Avšak pro Izraelce, kteří ţili 4
kočovným ţivotem na poušti, nebylo moţné zajistit hygienu tak, jak to chápeme dnes. Toto z dnešního pohledu zdánlivě příliš tvrdé jednání bylo ve skutečnosti nejúčinnější preventivní opatření proti šíření infekční choroby, jaké tehdy bylo moţné zajistit.) Okolnosti ţivota se změnily, ale principy zůstávají stejné a můţeme se z nich dodnes učit. Ještě náročnější je správné porozumění biblickým prorokům. Jejich prorocké výpovědi obsahují obraznou mluvu, řadu alegorií a jinotajů vlastních orientálnímu způsobu vyjadřování. K tomu, abychom poselství tohoto druhu biblických knih porozuměli, je potřebná dobrá znalost jejich dobového pozadí a uţitého literárního ţánru. Bude-li vás tedy zajímat i tato část biblických informací, pak bude dobré, kdyţ je budete číst s někým, kdo Bibli dobře zná a bude vás moci upozornit na všechny souvislosti, které vám pomohou textu správně porozumět.
Členění biblického textu Poselství Bible pochází od Boha a je ukryto v příbězích popsaných na mnoha místech Bible. K tomu, abychom se mohli v oněch přibližně 1000 stránkách psaného textu lépe orientovat, nám slouţí celá řada grafických úprav. Byly učiněny dodatečně právě proto, abychom se v Bibli lépe vyznali. Například k rozčlenění knih Bible na kapitoly došlo aţ ve 13. století po Kr. V záhlaví kaţdé stránky Bible najdete název knihy a čísla „kapitol“, které se nacházejí na této stránce. Jednotlivé kapitoly jsou také, pro rychlejší orientaci, dále členěny na ještě menší celky, kterým říkáme "verše". Je to velmi uţitečné opatření pro moţnost záznamu místa, kde můţeme hledaný výrok Bible rychle najít. Vypadá to například takto: 2 Tm 3,1.15-17. Znamená to, ţe jde o druhý list Timoteovi, o jeho třetí kapitolu, verš první a dále o verše patnáctý aţ sedmnáctý. Kdyţ mají dvě nebo i více knih stejný název, pak první číslo označuje, o kterou knihu jde (2 = druhá). (Tm) – To je název knihy, jejíţ místo mezi ostatními můţete najít podle seznamu, který je uveden na začátku obou hlavních biblických celků – Starého a Nového zákona (v některých vydáních Bible najdete obojí na jejím začátku; zde také najdete význam zkratek názvů knih). (3,) Hned za názvem knihy je uvedeno číslo kapitoly z dané knihy, které je od dalšího textu odděleno čárkou. (1.15–17) Za číslem kapitoly jsou uvedena čísla veršů, která se od sebe oddělují tečkou, anebo – jde-li o několik za sebou jdoucích veršů – je mezi prvním a posledním veršem pomlčka. Pokud v záznamu následuje ještě uvedení dalšího místa v jiné kapitole téţe knihy, oddělí se tato informace od předchozí středníkem a poté následuje uvedení kapitoly a příslušných veršů (2 Tm 3,1–17; 4,2–3). Na kaţdé stránce Bible v moderních překladech najdete kromě samotného biblického textu i dodatečně vloţené nadpisy jednotlivých dějových nebo myšlenkových celků (ty ovšem nepatří k původnímu textu), tzv. křížové odkazy (dole pod čarou nebo na okrajích, poukazující, kde v Bibli se mluví o podobném tématu), a překladové, někde pak i výkladové poznámky (většinou dole pod čarou).
5
Jak číst Bibli s užitkem Čti Bibli po malých částech Bible – vzhledem k tomu, ţe obsahuje 66, resp. 73 knih – má celkem kolem tisíce stran. Tento rozsah mnohdy čtenáře od čtení odrazuje. Přečtení tak "tlusté" knihy se podobá pokusu sníst na posezení slona – a to by se určitě nikomu nepodařilo. Ale kdyţ si z něj kaţdý den ukrojí kousek, pak by takovým způsobem dokázal sníst slona kaţdý. Boţí slovo můţe být přirovnáno k pokrmu – chlebu (Mt 4,4), který musíme uţívat pravidelně a denně, má-li nám přinést plný uţitek. Největší význam proto pro nás bude mít pravidelný a vytrvalý kontakt s touto knihou ţivota, která nám můţe vţdy být zdrojem duchovní síly (Joz 1,8; Ţ 119,27.97). Lépe je číst Bibli denně a po malých částech neţ dlouhý úsek jednou za týden. I zde totiţ platí pravidlo: "méně je více". A i v případě, ţe uţ ji budeme mít jednou přečtenou, najdeme v ní vţdy znovu něco nového (Mt 13,52). Všichni, kdo to s Biblí zkusili, zjistili, ţe uţ pravidelné čtení této knihy má zvláštní sílu – ovlivňuje pozitivně naši mysl a je pro nás trvalým povzbuzením.
Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25 Při četbě Bible dobře uplatníš také tzv. vzorec pro správné čtení Bible: 25 + 50 + 25 = 100. Co tento vzorec znamená? 25 % času věnuj čtení + 50 % přemýšlení nad přečteným + zbývajících 25 % času vyuţij k modlitbě = pak budeš mít ze čtení Bible maximální uţitek. Kdyţ se například rozhodneš své Bibli věnovat 20 minut času, pak to bude 5 minut čtení, 10 minut rozjímání a 5 minut rozhovoru s Bohem formou modlitby.
Čti Bibli s tužkou v ruce a) Pokud např. ve čteném textu narazíš na místo, kterému nebudeš rozumět, udělej si ve své Bibli u takového místa obyčejnou tuţkou otazník. Tato poznámka ti bude do budoucna připomínat, ţe bys měl hledat správné pochopení textu. (Po nalezení odpovědi pak můţeš otazník snadno vygumovat; anebo si vedle připoj vykřičník jako znamení nalezené odpovědi.) b) Narazíš-li při čtení na něco pozoruhodného, podtrhni si takové místo třeba zelenou pastelkou. Výrok, který je důleţitý pro tvůj ţivot, podtrhni červeně nebo si po straně udělej červený vykřičník. Do rámečku můţeš dát verše, které tě v nějaké zvláštní ţivotní situaci povzbudily. Připoj k nim rovněţ místo a datum, kde a kdy k tomu došlo… V příloze (strana 55) najdeš návrh barevného klíče, podle kterého si můţeš dělat do Bible poznámky. Takto se tvá Bible stane časem úplně novou knihou, ke které budeš mít úzký osobní vztah. Poznámky však dělej jen u nejdůleţitějších míst, a to vţdy pečlivě a přehledně, aby ses za ně po čase nemusel stydět. Nezapomeň, ţe i zde platí pravidlo: "méně je více"! Barevné označení v Bibli má slouţit podobnému účelu jako turistické značky na cestě v nepřehledném terénu – pomáhá nám ve správné orientaci. 6
c) Pro obsáhlejší poznámky si pořiď deníček, který bude stejně velký jako tvoje Bible. Kaţdý nový záznam začni psát na novou stránku a do záhlaví vţdy uveď biblický text, o který ve tvé poznámce půjde. Zapisuj si pojmy a myšlenky, kterým jsi při prvním čtení neporozuměl, nebo i to, co tě nějak zaujalo, aby ses k tomu mohl později vrátit a ještě víc to promyslet (viz str. 53). Zaznamenávej si ve stručnosti poučení, které z přečteného textu vyplývá, abys je mohl uvádět do svého kaţdodenního ţivota. Kdosi kdysi prohlásil: "Nejlepší překlad Bible je její překlad do ţivota!" (Jk 1,19–25) d) Pro starší a hloubavé čtenáře doporučuji rozšíření základního čtení o porovnání přečteného textu s jinými překlady a komentáři. Zkus si přečíst stejné místo Bible v jiném jazyce a také porovnat své pochopení daného textu s výkladem teologických odborníků. Kaţdé takovéto srovnání je uţitečné proto, abychom si ověřili, zda jsme něco důleţitého ve svém porozumění biblickému textu nepřehlédli.
Uváděj principy Bible do života Bible je Boţím slovem – duchovní knihou, a proto je dobré, neţli v ní začneme číst, ztišit se ke krátké, jednoduché, ale upřímné modlitbě. (Např.: "Boţe, prosím, promluv z Bible ke mně a pomoz mi, abych tvému slovu správně porozuměl.") V modlitbě totiţ mluvíme k Bohu my, z Bible ON promlouvá k nám. Ať uţ budete s četbou Bible začínat anebo ji uţ delší dobu studujete, zůstaňte těmi, kdo v Bibli hledají Boţí slovo – poučení a povzbuzení ke změně ţivota. Pro ty je zaslíbeno Boţí poţehnání (Zj 1,3), takoví čtenáři v Bibli najdou svého osobního Přítele a Zachránce – Jeţíše Krista (J 5,39). Důleţité je, abychom k Bibli přistupovali s touhou najít v ní něco důleţitého a uţitečného pro sebe. A jen tehdy, kdyţ budeme ochotni podle rad vyčtených z Bible i ţít, budeme moci z Bible získat vše, co do ní pro nás Bůh vloţil. Jde o tzv. aplikaci čteného textu do našeho kaţdodenního ţivota. Pán Jeţíš to hezky vyjádřil v podobenství o rozsévači (Mt 13,1–23). Vţdy musíme pozorně sledovat, jaký byl původní záměr pisatele (kdo, komu, co a za jakých okolností chtěl původně sdělit). Teprve potom můţeme tyto principy aplikovat do obdobných ţivotních situací našeho současného ţivota. Kdyţ se naučíme rozumět tomu, jak k nám Bible promlouvá, tak se nám tato kniha stane ţivým Slovem, které bude ovlivňovat naše jednání. Nemáme v ní konkrétní rady pro kaţdou naši situaci, můţeme však pochopit principy, jak naše problémy vznikají, a také to, jak je můţeme s Boţí pomocí řešit. "Prožij" tedy podobným způsobem dramatické události ze ţivota Abrahama, Jákoba, Mojţíše, Jozueho, Davida, Gedeona a dalších biblických hrdinů. "Naslouchej" apoštolům, kteří psali listy (epištoly) svým spoluvěřícím, aby je poučili. „Vžij se“ do atmosféry prvokřesťanského shromáţdění, ve kterém se tyto epištoly četly, a přemýšlej o tom, co mohou znamenat pro tebe dnes… 7
Biblická KáPéZetka Víte, co je KáPéZetka? Kaţdý skaut ví, ţe je to Krabička Poslední Záchrany, tj. malá plechová krabička, třeba od bonbónů, která se pohodlně vejde do kapsy naší bundy. Obsahuje spoustu praktických předmětů, které se mohou člověku hodit v těţko předvídatelných situacích (kousek provázku, žiletku, pár sirek se škrtátkem, spínací špendlík, malou tužtičku, jízdenku na MHD apod.). Sám jsem si takovou KPZ kdysi jako kluk pořídil a dodnes ji mám. Podobně jsem si pořídil malý zápisníček, který se mi vejde do Bible a ve kterém mám vyznačeny verše, jeţ mohu prakticky vyuţít v různých problematických ţivotních situacích. Kdyţ mám například v duši smutek, bolest či zlost, můţu takto rychle v Bibli najít text, který mě povzbudí. Je to taková duchovní KPZ, která mi uţ mnohokrát pomohla vrátit dobrou náladu. Díky ní jsem mohl nejednou někoho smutného povzbudit nebo nasměrovat jeho myšlenky k Bohu. Proto ji chci doporučit také vám (viz Ř 15,4). Uvedený seznam si můţete doplnit o další vhodná místa, která při svém čtení Bible objevíte. Je vhodné si jej vloţit do Bible a mít jej stále po ruce.
Kdyţ máš radost, čti: J Ţ 5,12; Ţ 32,11; Ţ 51; Ţ 70,5; Ţ 103; Kaz 11,9; Mt 5,4; J 14; J 15,11; J 16,24; 2 K 1,3–4; 1 Te 4,13–18; Fp 3,1; Fp 4,4; 1 Te 5,16; Jk 1,2 Kdyţ jsi smutný: Ţ 16,8–9; Ţ 23; Ţ 34.; Ţ 46; Ţ 51,14; J 14,15–20; J 16,20; 2 K 7,4 Kdyţ máš zlost: Př 4,24; Př 19,11; Př 20,3.22; Př 29,22; Kaz 11,10; 1 Pt 2,1; Ef 4,26; Ř 12,19; Jk 1,19–20 Kdyţ se cítíš slabý: 1 Pa 16,11; Ţ 105,4; Neh 8,10; Jb 12,13; Ţ 18.7; Ţ 46,2; Ţ 62,8; Iz 30,15; Iz 40,29.31; Ef 6,10 Kdyţ se nemůţeš rozhodnout: Joz 24,15; Ţ 32,8; Ţ 119,105; Př 3, 5– 6; Ř 6,16; 1 Te 5,21 Kdyţ chceš někomu popřát něco hezkého: Fp 4,19; Iz 46,4 Kdyţ chceš poznat Boží rady: Př 1,7–10; Př 2,1–7; Př 3. kap.; Př 16,1– 3; Př 20,1; Př 22,1–5; Př 25,6–11; Př 27,12; Př 28,20; Ř 12. kap.; List Jakubův Kdyţ chceš naslouchat Jeţíšovým radám: Mt 9,13; Mt 11,29; J 5,39 J 13,15 Kdyţ se cítíš mizerně: Ř 6,23; Ř 3,23–25; Ř 7,15–25; 1 K 13; 1 Pt 3,8– 17; Jk 1,21–25; Jk 4,7 Kdyţ tě naštvou druzí lidé: Ţ 43,1; Ţ 140; Jk 5,10–11 Kdyţ se cítíš osamělý: Ţ 23; Dt 31,8 (Ţd 13,5); Jon 14,15–21 Kdyţ máš strach: Ţ 17; Ţ 18,7; Ţ 34,5; Ţ 56,5.12; Př 29,25; Iz 41,10– 13; Mt 10,28; 2 Tm 1,7; Ř 8,31; Ţd 13,6
Kdyţ si budeš chtít "popovídat s Pánem Bohem jen tak", čti s modlitbou náhodně otevřené místo Bible tak dlouho, aţ tě něco silněji zaujme. U tohoto místa se zastav. Pak si znovu přečti toto místo a spolu s ním i verše předcházející a následující (nejlépe několikrát za sebou) a přemýšlej, co z toho bys mohl aplikovat do své ţivotní situace jako Boţí radu. Udělej si o tom kratičký záznam ve svém studijním deníčku (Joz 1,8; Ţ 9,27). http://www.bezvacity.cz/kostel/navod, text kurzívou doplněn
8
