4 ZPRAVODAJ FARNOSTI ˇ V BRNEˇ ˇ ´ SE PRI KOSTELE sv. TOMA
Motto: Svˇetlo chod´ı tiˇse a pˇrece probouz´ı sp´ıc´ı. Mark´eta Proch´azkov´a
´ Uvodn´ ı slovo Svˇetlo je jedn´ım ze z´akladn´ıch v´anoˇcn´ıch (ale i adventn´ıch) t´emat. Adventn´ı dny jsou zpravidla ty ˚ nejtemnˇejˇs´ı v roce, nejen kvuli ˚ poˇcas´ı. kr´atkosti dne, ale cˇ asto i kvuli Svˇetlo n´as tedy v´ıc neˇz kdy jindy oslovuje uˇz samotnou svou existenc´ı. K tomu je tu jeˇstˇe vyzdoba: v´anoˇcn´ı ´ hvˇezda, spousty v´anoˇcn´ıch svˇetylek ´ - jsou vˇsude, nejdˇr´ıve v obchodech,
ˇ IK ´ XX. ROCN
pak ale i na ulic´ıch, a pˇredevˇs´ım v dom´acnostech, kter´e se n´am jiˇz zaˇc´ınaj´ı adventnˇe a v´anoˇcnˇe zdobit. Tak´e liturgie mluv´ı o svˇetle. Prorok Izai´asˇ se obrac´ı k nespokojenym ´ lidem bez nadˇeje a zvˇestuje pˇr´ıchod Boˇz´ıho svˇetla: otevˇrou se oˇci slepych, ´ aby vidˇely svˇet, ktery´ je spravedlivˇejˇs´ı, prosty´ n´asil´ı, ve kter´em slab´ı a pokorn´ı mohou zˇ ´ıt v radosti a pokoji (srv. Iz 29, Iz 60). Tak´e my jsme pozv´ani pˇrijmout o V´anoc´ıch P´anovo svˇetlo, nechat se 15. prosince 2013
vnitˇrnˇe osv´ıtit, a znovu z´ıskat oˇci v´ıry. K tomu je kromˇe jin´eho nutn´e pˇriznat si vlastn´ı temnoty a o svˇetlo prosit. A pak uznat vˇsechno svˇetlo, kterym ´ n´as P´an uˇz tolikr´at v zˇ ivotˇe ˚ ci obdaroval, protoˇze nevdˇecˇ nost vuˇ P´anu je jedna z naˇsich nejobvyklejˇs´ıch chyb. Svaty´ Pavel (1 Tes 5,5) rˇ´ık´a, zˇ e jsme dˇeti svˇetla, nepatˇr´ıme noci ani temnotˇe. Jsme totiˇz osv´ıceni Boˇz´ım Slovem a darem Ducha, kter´eho P´an d´av´a bez omezen´ı (Jan 3,34). ˚ Ze srdce pˇreji vˇsem farn´ıkum, ˚ zvl´asˇ tˇe pak cˇ ten´arˇ um Tom´asˇ ka, ono v´anoˇcn´ı obdarov´an´ı P´anovym ´ svˇetlem. V´asˇ far´arˇ Jan Mr´az
Slovo otce biskupa k V´anocum ˚ Mil´e sestry, mil´ı bratˇri, v narozen´em Jeˇz´ısˇ i Kristu se zvl´asˇ tn´ım ˚ zpusobem setk´av´a cˇ as s vˇecˇ nost´ı, lidsk´e s boˇzskym. ´ V nˇem se hodnota i tˇech sebenepatrnˇejˇs´ıch vˇec´ı vykonanych z l´asky ´ dotyk´ ´ a t´eto tajemn´e hranice. Pˇreji V´am radostn´e V´anoce proˇzit´e s narozenym Jeˇz´ısˇ em i poˇzehnanou ´ cestu pˇr´ısˇ t´ım rokem. Ze srdce zˇ ehn´a Vojtˇech Cikrle, biskup brnˇensk´y
2
Informace Aktu´aln´ı dˇen´ı ve farnosti • Betl´emsk´e svˇetlo si bude moˇzn´e v naˇsem kostele pˇrevz´ıt od ˇ edr´eho pondˇel´ı 16. 12. 2013 aˇz do Stˇ dne vˇcetnˇe, vˇzdy pˇred nebo po skonˇcen´ı kter´ekoliv bohosluˇzby. Bude k dispozici na sv´ıcnu v lev´e boˇcn´ı lodi. • Vyroba v´anoˇcn´ıch ozdob na strom ´ dˇet´ı bude prob´ıhat ve stˇredu 18. 12. od 16 hodin odpoledne v kapli kostela. Zveme vˇsechny dˇeti i rodiˇce, aby se ˇ pˇridali. N´aroˇcnost vyroby umoˇznuje ´ ´ cast dˇet´ı jiˇz od 3 let. uˇ V 17:30 zaˇc´ın´a dˇetsk´a mˇse svat´a, po skonˇcen´ı budou dˇeti zdobit sv´e v´anoˇcn´ı stromky. • V´anoˇcn´ı mˇse svat´a pro dˇeti se ˇ edry´ uskuteˇcn´ı jako kaˇzdoroˇcnˇe na Stˇ den odpoledne v 16 hodin. Na zaˇca´ tku ˚ t´eto bohosluˇzby byv´ ´ a tradiˇcn´ı pruvod s Jezul´atkem do betl´ema. I v letoˇsn´ım roce pros´ıme vˇsechny dˇeti, aby si k t´eto pˇr´ıleˇzitosti pˇrinesly do kostela zvoneˇcky nebo jin´a cink´atka“. ” • Pros´ıme ochotn´e farn´ıky, kteˇr´ı by pomohli s organizac´ı pulnoˇ ˚ cn´ı mˇse svat´e. (V´ıt´an´ı pˇr´ıchoz´ıch pˇri vstupu do kostela, po skonˇcen´ı mˇse sv. pomoc pˇri rozl´ev´an´ı svaˇra´ ku.) Kontakt mobil: 732 718 528 (Honza Keprt)
• D´ale pros´ıme ochotn´e farn´ıky, kteˇr´ı by mohli pomoci pˇri hl´ıd´an´ı kostela bˇehem doby, kdy je otevˇren k prohl´ıdce betl´ema, tedy ve stˇredu 25. 12. a cˇ tvrtek 26. 12. od 14 do 18 hodin, aby se ohl´asili u pana kosteln´ıka v z´akristii.
Jsme v polovinˇe mˇes´ıce prosince a to je nejvyˇssˇ´ı cˇ as informovat v´as o cˇ innosti farn´ı charity a dˇen´ı v naˇsem kostele na pˇrelomu roku˚ 2013 a 2014. Vezmˇeme to chronologicky.
Pˇrisp´ıvali jste do naˇsi charitn´ı pokladniˇcky vzadu v kostele. Z vaˇsich • Farn´ıky (dˇeti i dospˇel´e), kteˇr´ı by se pˇr´ıspˇevku˚ jsme pˇredali na Denn´ı centrum pro bezdomovce 4 000 Kˇc. mohli a chtˇeli zapojit do koledov´an´ı od 17. 11. do 24. 11. byla ´ bˇehem Tˇr´ıkr´alov´e sb´ırky pros´ıme, • V tydnu pokladniˇcka vyhrazena aby se ohl´asili v z´akristii nebo na charitn´ı faˇre. Spoleˇcn´e koledov´an´ı se uskuteˇcn´ı pro pˇr´ıspˇevky na pomoc Filip´ın´am niˇcivym tajfunem. ´ ´ v p´atek 10. 1. Sraz ve 14.45 v kostele, postiˇzenym ˚ pujdeme vyb´ırat do ulic v centru Brna, Celkem jste pˇrispˇeli na uvedeny´ ´ umysl cˇ a´ stkou 50 500 Kˇc. Pen´ıze jsme sb´ırku ukonˇc´ıme v 17.30. pˇredali na Oblastn´ı charitˇe Brno. V´am • Finanˇcn´ı dary na provoz a opravy vˇsem jm´enem postiˇzenych upˇr´ımnˇe ´ kostela, u nichˇz budou d´arci zˇ a´ dat dˇekujeme. o pˇr´ısluˇsn´e doklady k uplatnˇen´ı • Uˇz v´ıc jak 20 let pˇripravuje farn´ı ˇ ych ´ danov ulev, je nutno odeslat ´ charita v´anoˇcn´ı bal´ıcˇ ky pro star´e bankovn´ım pˇr´ıkazem cˇ i pˇredat v hoa osamˇel´e lidi. Opˇet se obrac´ıme na tovosti do konce kalend´arˇ n´ıho roku. v´as, abyste n´am pomohli a pˇrispˇeli. Pokud dar odeˇslete prostˇrednictv´ım Tak jako kaˇzdoroˇcnˇe budeme vdˇecˇ n´ı ´ ctu za cukrov´ı, ovoce, eventu´alnˇe oˇrechy internetov´eho bankovn´ıho uˇ 2200030422/6800, obdrˇz´ıte tyto (tˇech asi letos nebyl dostatek). Vaˇse doklady automaticky, jinak je nutno pˇr´ıspˇevky muˇ ˚ zete odevzdat v z´akristii se o nˇe pˇrihl´asit na faˇre cˇ i v z´akristii. kdykoli pˇred a po mˇsi svat´e, nejpozdˇeji vˇsak do nedˇele 22. 12. do 12.00. V nedˇeli 22. 12. odpoledne Z farn´ı charity budeme bal´ıcˇ ky skl´adat a v pondˇel´ı 23. 12. dopoledne rozn´asˇ et cˇ i rozv´azˇ et. Spol´eh´ame na vaˇsi sˇ tˇedrost a moc, V´azˇ en´ı a mil´ı farn´ıci moc dˇekujeme. a vˇsichni, kdo s n´ami sd´ıl´ıte mˇse svat´e ˇ • Charita Cesk´ a republika i letos v naˇsem kostele svat´eho Tom´asˇ e! organizuje Tˇr´ıkr´alovou sb´ırku, kter´a probˇehne od 1. 1. do 14. 1. 2014.
3
V tomto obdob´ı bude naˇse charitn´ı pokladniˇcka vyhrazena pro pˇr´ıspˇevky na Tˇr´ıkr´alovou sb´ırku. V sobotu 3. 1. 2014 bude otec biskup Vojtˇech Cikrle ve 14.00 slouˇzit na Petrovˇe mˇsi ˚ svatou, na kter´e poˇzehn´a koledn´ıkum. R´adi uv´ıt´ame ochotn´e vedouc´ı skupinek koledn´ıku˚ starˇs´ı 18 let, kteˇr´ı by si vzali nˇektery´ den na starost koledov´an´ı. Mohou pˇribrat tˇreba vlastn´ı dˇeti a zaˇz´ıt nˇeco nov´eho. ˇ em roce jsme nˇekolik skupinek V lonsk´ vytvoˇrili a rodiny, kter´e se takto zapojily, se s v´ami jistˇe r´ady podˇel´ı o zkuˇsenosti. Velk´e d´ıky vˇsem ochotnym. Tˇr´ıkr´alovy´ koncert pro ´ koledn´ıky se uskuteˇcn´ı v nedˇeli 5. 1. 2014 v 18.00 v Mˇestsk´em divadle ˇ a bude vys´ıl´an na CT1. Aˇt nejen o V´anoc´ıch nalezne narozen´e D´ıtˇe pˇr´ıbytek ve vaˇsich srdc´ıch a novy´ rok 2014 je pro v´as tak rokem radostn´eho setk´av´an´ı s P´anem, to v´am pˇrej´ı a vyproˇsuj´ı Dobrovoln´ıci farn´ı charity
Rok v´ıry ve Svat´e zemi A slovo se stalo tˇelem a pˇreb´yvalo mezi n´ami. Jan 1,14
S moj´ı zˇ enou Hankou jsme mˇeli moˇznost proˇz´ıvat evangelium pˇr´ımo v m´ıstech Jeˇz´ısˇ ova narozen´ı
4
˚ a pusoben´ ı a to bˇehem listopadov´e N´arodn´ı pouti. Dnes v adventn´ım a v´anoˇcn´ım cˇ ase se s v´ami podˇel´ıme ˚ souvisej´ıc´ıch alesponˇ o cˇ a´ st z´azˇ itku, s narozen´ım naˇseho P´ana. O tom co pˇredch´azelo (z hlediska N´arodn´ı pouti) a n´asledovalo, se dozv´ıte postupnˇe v dalˇs´ıch vyd´an´ıch Tom´asˇ ka. Plni z´azˇ itku˚ jsme se ze severn´ıho konce Izraele vr´atili veˇcer do Betl´ema. R´ano n´as autobus zavezl do Ein Karem, rodiˇstˇe svat´eho Jana Kˇrtitele. V kostele Navˇst´ıven´ı jsme vn´ımali pouˇt Panny Marie za svoj´ı pˇr´ıbuznou Alˇzbˇetou a jej´ım manˇzelem Zachari´asˇ em. Zde se nach´azej´ı stovky ˚ ych destiˇcek v ruzn jazyc´ıch s jej´ım ´ vyzn´an´ım Magnificat. Ve vedlejˇs´ım kostele Narozen´ı Jana Kˇrtitele jsme mohli na zdech shl´ednout tabulky se Zachari´asˇ ovym chvalozpˇevem ´ opˇet ve vˇsech moˇznych jazyc´ıch. Pˇri ´ ˇ ıc´ıch na m´ısta modlitb´ach, upozornuj´ ˚ puvodu modliteb brevi´arˇ e, jsem c´ıtil sepˇet´ı s prvn´ımi doteky oˇcek´avan´eho Kristova narozen´ı. Po n´avratu jsme se ocitli opˇetovnˇe v Betl´emˇe, mˇestˇe ´ nach´azej´ıc´ım se dnes na uzem´ ı Palestinsk´e samospr´avy s pˇrev´azˇ nˇe muslimskym obyvatelstvem, kter´e ´ n´am poskytlo ubytov´an´ı v modern´ım hotelu Ararat. Hrstka m´ıstn´ıch kˇresˇtanu˚ odol´avaj´ıc´ı spoleˇcenskym ´ ˚ tlakum je podporov´ana Papeˇzskym ´ misijn´ım d´ılem, tedy kˇresˇtany z cel´eho
svˇeta. Snaha udrˇzet alesponˇ zbylou cˇ a´ st palestinskych kˇresˇtanu˚ v tomto ´ prostˇred´ı je mimo jin´e realizov´ana vystavbou sˇ kol, kter´e d´ıky jejich ´ kvalitˇe navˇstˇevuj´ı nejen kˇresˇtansk´e, ale i muslimsk´e dˇeti. Pˇreskoˇcme vˇsak politick´e podhoub´ı vn´ıman´e jako nepˇra´ telstv´ı mezi zˇ idovskym ´ a muslimskym n´aboˇzenstv´ım ´ a vraˇtme se k nejpodstatnˇejˇs´ımu, co mˇesto obsahuje, tedy k m´ıstu Jeˇz´ısˇ ova narozen´ı. Ulicemi novˇe zbudovan´eho mˇesta jsme vystoupali k chr´amu Boˇz´ıho narozen´ı. Pˇetilodn´ı byzantsk´a bazilika pˇreˇzila jako jedin´a n´ajezdy ˚ kteˇr´ı v roce 614 vyplenili Perˇsanu, celou Palestinu a vyp´alili vˇsechny chr´amy. Ti, kdyˇz dorazili k chr´amu, ˚ cel´ı zobrazen´e tˇri uvidˇeli na pruˇ pohansk´e kr´ale klanˇej´ıc´ı se Jeˇz´ısˇ kovi, usoudili, zˇ e se jedn´a o jejich kr´ale a jejich svatyni a chr´am nezboˇrili. V potemnˇelych ´ prostor´ach baziliky jsme se zaˇradili do dvˇestˇemetrov´eho osmistupu a obrnˇeni napjatym ´ oˇcek´av´an´ım jsme se v´ıce jak dvˇe hodiny sunuli k m´ıstu Jeˇz´ısˇ ova narozen´ı. V jeskyni jsme se pokouˇseli o soustˇredˇen´ı k modlitbˇe za neust´al´eho hluku a popoh´anˇen´ı m´ıstn´ımi spr´avci. Pˇresto, nebo moˇzn´a pr´avˇe proto, jsme vn´ımali slavnostn´ı atmosf´eru tohoto m´ısta vnitˇrnˇe pˇribliˇzuj´ıc´ı obraz chl´eva s Mari´ı, Josefem a jesliˇckami, na nichˇz spoˇc´ıval novorozenec – Jeˇz´ısˇ ek. Ve chv´ıli
narozen´ı se zjevil na nedalek´e pastvinˇe ˚ andˇel, ukazuj´ıc´ı jim cestu pastevcum k m´ıstu Boˇz´ıho narozen´ı (Lk 2,15n). Dnes se v tˇechto m´ıstech nach´az´ı Pole ˚ kde jsme v sobotn´ım poledni pastyˇ ´ ru, proˇzili druhou mˇsi N´arodn´ı poutˇe. Pod modrou oblohou prozaˇrovanou sluncem slouˇzil mˇsi svatou kardin´al Dominik Duka spolu s ostatn´ımi biskupskymi koncelebranty. A slovo ´ ” se stalo tˇelem a pˇrebyvalo mezi ´ n´ami.“ Tato cˇ a´ st Janova evangelia (1,1-18) n´as opˇetovnˇe utvrzovala o s´ıle Boˇz´ıho slova. V z´avˇeru zp´ıvala ´ ı nad Orlic´ı svatocecilsk´a schola z Ust´ pˇrekr´asnou p´ısenˇ na text V´aclava Renˇce s hudbou Josefa Olejn´ıka: Od prahu˚ lidskych odehnan´a, ve ´ ” chl´evˇe slehla chud´a Panna. Maria Panna, svat´a matka nejkr´asnˇejˇs´ıho pachol´atka . . . Usm´ıvala se v srdci zˇ al. Ejhle, tu leˇz´ı svˇeta kr´al!“ Kr´asn´a teˇcka za nepopsatelnym ´ z´azˇ itkem. Proˇsli jsme (projeli) mnoho m´ıst, dychaj´ ıc´ıch Kristovym pozemskym ´ ´ ´ zˇ ivotem. Staroz´akonn´ı propojen´ı od Abrah´ama aˇz po novoz´akonn´ı Kristovo nanebevstoupen´ı, je prostoupeno celou Svatou zem´ı. Pˇrejeme v´am i sobˇe, v tomto cˇ ase Kristova znovuzrozen´ı, moˇznost n´avˇstˇevy tˇechto m´ıst, moˇznost ˚ fyzickych ´ i duchovn´ıch dotyku. Vaˇsi Hanka a Mirek Opatˇrilovi
5
Slovo nemocnym ´ Kdo se pon´ızˇ´ı jako toto d´ıtˇe, bude nejvˇetˇs´ım i v nebesk´em kr´alovstv´ı. Mt 18,4
ˇ Casto se setk´av´ame s lidmi, kteˇr´ı hovoˇr´ı o tom, zˇ e nejsou spokojeni sami se sebou - se svym ´ vzhledem, nad´an´ım, postaven´ım ve spoleˇcnosti a s celou svoj´ı osobnost´ı. Ve sv´em ´ esˇ nˇejˇs´ı, srdci touˇz´ı po tom, aby byli uspˇ ˇ adny´ hezˇc´ı, bohatˇs´ı a nadanˇejˇs´ı. Z´ ˚ ze svoji osobz tˇechto lid´ı vˇsak nemuˇ nost zmˇenit podle svych ´ pˇredstav, ale kaˇzdy´ se mus´ı umˇet pˇrijmout takovy, ´ jaky´ je. Kaˇzdy´ cˇ lovˇek byl stvoˇren jako ˚ origin´al a kaˇzd´emu Buh svˇerˇ il posl´an´ı, kter´e m´a na svˇetˇe splnit a dal mu vˇsechno, co cˇ lovˇek potˇrebuje, ˚ aby toho dos´ahl. Pouze Buh zn´a skuteˇcnou situaci jednotlivych lid´ı ´ a v´ı, jak vyuˇz´ıvaj´ı schopnosti, kter´e ˇ adny´ cˇ lovˇek nen´ı schopen maj´ı. Z´ objektivnˇe posoudit zˇ ivot a jedn´an´ı ˚ druh´eho cˇ lovˇeka. Aˇz jednou bude Buh hodnotit zˇ ivot kaˇzd´eho z n´as, bude se pt´at, jak jsme ho proˇz´ıvali, jak jsme hospodaˇrili s t´ım, co n´am bylo svˇerˇ eno a jaky´ zisk pˇrin´asˇ´ıme. On n´as bude individu´alnˇe hodnotit podle toho, co kaˇzd´emu z n´as dal a ne podle toho, jak n´as hodnotili lid´e kolem n´as. Jejich hodnocen´ı m´a daleko do objektivity. My se mus´ıme nauˇcit d´ıvat se na sebe spravedlivˇe a uvˇedomovat si,
6
co jsme dostali, uvˇedomovat si svoje kladn´e str´anky, kter´e kaˇzdy´ cˇ lovˇek m´a a vyuˇz´ıvat je co nejl´epe. Mus´ıme si byt slabost´ı, ale to ´ vˇedomi i svych ´ ˇ n´as nesm´ı naplnovat malomyslnost´ı, protoˇze vˇsichni lid´e maj´ı podobn´e nedostatky a mus´ı umˇet s nimi zˇ ´ıt. M´ame m´ıt snahu pˇrijmout to, co n´am bylo d´ano, byt ´ s t´ım spokojen´ı a vyuˇz´ıvat vˇseho co nejl´epe. ˚ chtˇel, abychom byli Kdyby Buh jin´ı, mohl n´am tyto jin´e vlastnosti d´at. On n´am vˇsak ze sv´eho rozhodnut´ı dal ty vlastnosti, kter´e m´ame a jsou to pr´avˇe ty, kter´e potˇrebujeme, abychom byli schopni splnit to, co n´am bylo svˇerˇ eno. Kdyˇz pˇrijmeme vlastnosti, kter´e jsme dostali a budeme je dobˇre vyuˇz´ıvat, nebude v naˇsem zˇ ivotˇe nic, na co bychom nestaˇcili a budeme spokojen´ı se svymi zˇ ivotn´ımi okol´ nostmi. ˚ Nem´ame duvod k tomu, abychom lidem kolem n´as z´avidˇeli, zˇ e maj´ı po pˇrirozen´e str´ance lepˇs´ı podm´ınky a moˇznosti. Jistˇe je to spojeno s jinymi ´ probl´emy, kter´e tito lid´e maj´ı a se ˇ kterymi se mus´ı vyrovn´avat. Zivot ´ zˇ a´ dn´eho cˇ lovˇeka nen´ı snadny´ a bez ˚ My vˇsak jsme jenom probl´emu. povrchn´ı pozorovatel´e druhych lid´ı ´ a nezn´ame, co proˇz´ıvaj´ı a s cˇ ´ım se mus´ı ˚ vyrovn´avat. Kdyˇz postav´ıme svuj ˚ erˇ e v Boˇz´ı prozˇretelnost zˇ ivot na duvˇ a kdyˇz budeme vyuˇz´ıvat to, co m´ame, ´ esˇ nˇe. proˇzijeme zˇ ivot spokojenˇe a uspˇ ˇ o. J. Sik
Vzpom´ınka na dˇekana P. Frantiˇska Kulh´anka Byla sobota. Venku uˇz bylo tma. Stoln´ı lampa mi sv´ıtila na rozevˇrenou knihu. Nˇekdo klepal na okno. Pootevˇrenym ´ oknem mi cˇ ´ısˇ n´ık ˚ - byl pˇres ulici z hostince U Pulcu“ ” - vyˇrizoval, zˇ e telefonoval pan far´arˇ z Veversk´e B´ıtyˇ ´ sky, zˇ e zoufale sh´an´ı varhan´ıka na nedˇeln´ı mˇsi svatou, na osmou, zˇ e jsem uˇz jeho posledn´ı nadˇeje, abych pˇrijel. Uˇz r´ano v sˇ est hodin jsem tedy vyr´azˇ el z Bystrce na kole, po silnici kolem pˇrehrady a hradu Veveˇr´ı. Tehdy bylo pro mne tˇech deset kilometru˚ do B´ıtyˇ ´ sky hraˇckou, jenomˇze u sn´ıdanˇe po prvn´ı odehran´e mˇsi svat´e jsem se dovˇedˇel, zˇ e m´a byt ´ odpoledne slavny´ pohˇreb. Polila mˇe ˚ hruza. J´a mˇel vˇsechny noty na Dies irae... In paradisum deducant te angeli ˚ a dalˇs´ı zˇ almy na kuru bystrck´e fary. Duchapˇr´ıtomnˇe jsem se rozhodl zajet pro nˇe a vr´atit se vˇcas na pohˇreb, ale to znamenalo ujet bˇehem dopoledne ˚ Snad sign´aly dalˇs´ıch dvacet kilometru. ze svalu˚ mˇe vnukly n´apad, abych zaˇsel za bratrancem, ktery´ mˇel motocykl. Zastihl jsem ho uˇz u obˇeda. Rychle dojedl a nastartoval, takˇze jsem opˇet dorazil s n´askokem pˇred slavnym ´ pohˇrbem. Asi potom veversky´ pan far´arˇ P. Jiˇr´ı B´ılek vypr´avˇel o m´e obˇetavosti. C´ıtil jsem obdivn´e pohledy farn´ıku˚ pˇri
˚ pohˇrebn´ım pruvodu i po nˇem. Nadto jsem se dovˇedˇel, zˇ e v B´ıtyˇ ´ sce tr´av´ı sv´e pr´azdniny rodina MUDr. Emila Weinbergera. Tehdy jsme si vymˇenili jen p´ar zdvoˇrilostn´ıch vˇet, ale o dalˇs´ıch nedˇel´ıch uˇz byly srdeˇcnˇejˇs´ı, a tak jsem se ani nedivil, kdyˇz mˇe posledn´ı nedˇeli sv´eho pobytu ve Veversk´e B´ıtyˇ ´ sce pozvali na pouˇt na Vranov. Pan doktor mˇel wartburga, a tedy to bude snadn´e. Jen se povezu v autˇe. Pak na Vranovˇe po modlitbˇe pˇred Vranovskou Madonou jsem se dovˇedˇel, zˇ e mˇe pan dˇekan od sv. Tom´asˇ e zve ” na oslavu ...“ uˇz si nepamatuji cˇ eho, ale byla slavnostn´ı veˇceˇre a velik´ansky´ dort, ktery´ udˇelala jeho sekret´arˇ ka pan´ı Jindra J´ınov´a. Vedle t´e sladk´e vzpom´ınky na dort mi nejv´ıce utkvˇelo v pamˇeti pˇr´ıvˇetiv´e, otcovsk´e pˇrijet´ı pana dˇekana. Vidˇel mˇe po prv´e. Moˇzn´a cˇ etl v m´e tv´arˇ i nˇeco z historie osamˇel´eho jezuitsk´eho novice, ktery´ mˇel reˇzimem vyp´aleny´ k´adrovy´ posudek nepˇr´ıtele ” socialismu“, jemuˇz se ze strachu vyhybali jak spoluobˇcan´e v Bystrci, ´ tak i spoluˇza´ ci a byval´ ´ ı pˇra´ tel´e. Ti pˇri n´ahodn´em setk´an´ı v Brnˇe radˇeji pˇrech´azeli na druhy´ chodn´ık. Snad, ale... sp´ısˇ e jistˇe, proto se mi otcovsk´e pˇrijet´ı pana dˇekana tak hluboko vrylo do pamˇeti. Setkal jsem se s nˇekym, ´ kdo nemˇel ze mne strach, kdo si mˇe v´azˇ il, ba kdo si povaˇzoval za cˇ est, zˇ e mˇe poznal. Zaˇcal jsem chodit do chor´alu, pravidelnˇe dvakr´at tydnˇ ´ e na zkouˇsky a v nedˇeli na osmou chor´aln´ı
7
mˇsi svatou. Najednou jsem mˇel kolem sebe hrst sympatickych ´ osob, s nimiˇz jsem mohl veˇrejnˇe oslavovat Boha zpˇevem chor´alu, hovoˇrit o teologii, filozofii i umˇen´ı pˇred i po zkouˇsk´ach, kteˇr´ı se mnou veˇrejnˇe hovoˇrili i pˇred kostelem sv. Tom´asˇ e, navzdory ˚ nˇekolika sˇ piclum, kteˇr´ı n´as sledovali. Se mnou pak jeden jezdil v tramvaji aˇz do Bystrce. Asi to bylo pro reˇzim a jeho nohsledy moc, a tak zas´ahl c´ırkevn´ı tajemn´ık a zak´azal chor´al. Pan dˇekan se vˇsak nedal zastraˇsit. Nejprve vyjedn´aval, abychom asponˇ na velk´e sv´atky - Velikonoce, V´anoce - mohli zp´ıvat, ale pak vymyslel jak n´as zaˇradit do asistence pˇri obˇradech. Uˇz to, zˇ e jsem se mohl obl´eci do tal´aru a vz´ıt si rochetu pˇri chor´alu, bylo pro mne n´aramnou posilou. – Proˇc? Sotva n´as v on´e bartolomˇejsk´e noci z 13. na 14. dubna 1950 zatkli, hned n´as nutili odloˇzit tal´ary a chodit v civiln´ıch sˇ atech. Od t´e doby aˇz dodnes m´am nepˇrekonatelny´ odpor nosit kravatu. Pan dˇekan tehdy vymyslel pˇri slavn´e mˇsi svat´e funkci j´ahna a podj´ahna ad honorem“, tedy bez ” svˇecen´ı, ale obleˇceni do dalmatiky jako rˇ a´ dn´ı j´ahnov´e a podj´ahnov´e - ty dˇelali pˇri mˇsi svat´e kaplani. Dodnes m´am zˇ ivˇe v pamˇeti jak prob´ıhala mˇse svat´a za tak slavn´e asistence a j´a tam mohl byt ´ v dalmatice, krajkov´e albˇe, i kdyˇz jsem pouze sedˇel na sedes“ nebo st´al - vedle celebranta. ” A u olt´arˇ e jsem pak st´al vedle j´ahna – kaplana. Moˇzn´a v´as napadne, zˇ e je to maliˇckost, ale pro mne to tehdy
8
byla n´aramn´a posila pro zachov´an´ı rˇ eholn´ıho a knˇezˇ sk´eho povol´an´ı. Naˇse posledn´ı setk´an´ı bylo v sakristii u sv. Tom´asˇ e. Autobus do V´ıdnˇe v z´arˇ´ı 1968 odj´ızˇ dˇel aˇz pˇred jeden´actou, a tak jsem jeˇstˇe, jako norm´alnˇe, pˇriˇsel zp´ıvat chor´al. Po mˇsi svat´e jsem zaˇsel za panem dˇekanem se rozlouˇcit, ale to jsem nechtˇel prozradit. A tak jsem pˇredst´ıral mimoˇra´ dnou srdeˇcnost a chtˇel mu podat ruku a doprovodit to obvyklym S P´anem ´ ” Bohem“ - to ale nebyvalo zvykem. Pan ´ dˇekan sice zvedl oboˇc´ı, ale brzo mu ´ ev; nˇeco pˇrejel po tv´arˇ i naznaˇceny´ usmˇ jako j´a v´ım... rozum´ım“. Staˇcil jsem se ” jeˇstˇe zmotat na ozn´amen´ı, zˇ e jedu do Salzburgu na vystavu, kde m´a Ludv´ık ´ Kolek nˇekolik svych dˇel. Na tv´arˇ i ´ ´ ´ ev pana dˇekana se objevil udiv, usmˇ a moˇzn´a i cel´a oˇsatka obdivu. Tuˇsil, ˚ nebo vˇedˇel, zˇ e zustanu v Rakousku. Zvedal ruku k udˇelen´ı poˇzehn´an´ı, ale tu se pˇribliˇzoval nˇejaky´ jiny´ choralista, a tak jeho ruka cˇ i l´epe rˇ eˇceno palec uv´ızl za knofl´ıkem kleriky. Tehdy jsem nevˇedˇel, zˇ e to bude naˇse posledn´ı setk´an´ı. Odj´ızˇ dˇel jsem ˇ ´ s umyslem se do CSSR nevr´atit, dokonˇcit v cizinˇe studia teologie a st´at se koneˇcnˇe cˇ lenem jezuitsk´eho rˇ a´ du. A kdyˇz jsem pak po 22 letech pˇrijel do Brna, pan dˇekan uˇz byl povol´an ke stolu P´ana, aby dostal zaslouˇzenou odmˇenu jako vˇerny´ sluˇzebn´ık. ˇ ım Obr´acen´ı sv. Pavla, 21. 1. 2012 R´ P. Josef Kol´acˇ ek, S.J.
Doplnˇen´ı. V minul´em cˇ´ısle se n´am omylem vytratila n´asleduj´ıc´ı pas´azˇ . Omlouv´ame se autorovi a zaˇrazujeme dodateˇcnˇe: Po smrti dˇekana Kulh´anka byl do cˇ ervence 1990 far´arˇ em u sv. Tom´asˇ e P. RNDr. Karel Pˇredeˇsly, ´ do roku 1993 P. Pavel Pos´ad (ten pˇrijal biskupsk´e svˇecen´ı 28. 2. 2004), do roku 1997 P. Jiˇr´ı ˇ a od 1. 8. 1997 do 31. 8. 2013 byl Kana far´arˇ em u sv. Tom´asˇ e P. Petr Vrbacky. ´ Od mˇes´ıce z´arˇ´ı 2013 je naˇs´ım far´arˇ em ˚ mons. Dr. P. Jan Mr´az. Ten pusobil jako kaplan u sv. Tom´asˇ e, na zaˇca´ tku 90. let byl posl´an studovat c´ırkevn´ı pr´avo na Papeˇzskou later´anskou univerzitu, kde z´ıskal titul licenci´ata kanonick´eho ˚ pr´ava. V letech 1995-1998 pusobil jako spiritu´al v Papeˇzsk´e koleji Nepomuˇ ımˇe, od roku 1998 byl jej´ım cenum v R´ rektorem. PhDr Jan Weinberger
Rozhovor s Janou Opatˇrilovou • Manˇzele Opatˇrilovy mysl´ım naˇsim farn´ıkum ˚ pˇredstavovat nemus´ıme. Chceteli nˇekdo vˇedˇet, jak´e to je vychov´avat sˇest pubertˇa´ ku˚ nar´az, jistˇe se jich muˇ ˚ zete zeptat, vˇerˇ´ım, zˇ e si na V´as r´adi udˇelaj´ı cˇ as. Dnes bych r´ada mluvila o jejich dˇetech, tak jak jsem je poznala j´a, tak jak je m´am r´ada.
ˇ ıhl´a dlouhovlas´a Marcela, velmi St´ zodpovˇedn´a inˇzenyrka ekonomie ´ je tedˇ na mateˇrsk´e s roˇcn´ı dcerkou Apolenkou. D´al je to vˇzdy rozesm´at´a M´ısˇ a. Co ji zn´am, tak vˇetˇsinou s nˇejakym ´ sˇ puntem na kl´ınˇe (m´am na mysli samozˇrejmˇe d´ıtˇe ,). Nev´ım, zda se bude moci vˇenovat sv´e aprobaci – ˇ neboˇt uˇcitelka na prvn´ım stupni ZS, se s manˇzelem Falkem a dcerkou Emmiˇckou pˇrestˇehovali do Nˇemecka (mimochodem Emmiˇcka brzy cˇ ek´a br´asˇ ku nebo sestˇriˇcku). Sl´avek, obl´ıbenec naˇseho byval´ ´ eho pana far´arˇ e, ktery´ pˇra´ telskymi z´apasy ´ s Honzou Lorenzem, tehdejˇs´ım kosteln´ıkem, oˇzivoval nˇekdy snad trochu jednotv´arnou ministrantskou sluˇzbu – z´apasil pochopitelnˇe Sl´avek, nikoli pan far´arˇ , jak by snad mohlo z vˇety vyplynout ,. Nyn´ı Sl´avek ˚ z´apas´ı s krutami ve firmˇe Zelenka s.r.o. a spolu se zˇ enou Svˇetlankou vychov´avaj´ı malinkou Maruˇsku (to bude asi z´apas nejtˇezˇ sˇ´ı ,). Petra znali ministranti pod pˇrezd´ıvkou Doktor“. Drobn´a Eviˇcka ” ´ ˚ ze dobˇre v´ı, zˇ e kdyˇz j´ı bude uzko, muˇ ˚ kde m´a svuj ˚ pokoj´ık a kde pˇrij´ıt domu, bude vˇzdy pˇrijata s l´askou. Se svymi ot´azkami se vˇsak obrac´ım ´ ˇ ıhl´a blondynka na Janu. St´ s velkyma ´ ´ oˇcima, vˇzdy vkusnˇe obleˇcena, by na prvn´ı pohled mohla navodit dojem nˇejak´e Barbie“. Ale jiˇz druhy´ pohled ” by pˇr´ıpadn´emu Kenovi“ otevˇrel oˇci, ” a to hodnˇe do sˇ iroka! Neboˇt Jana m´a v sobˇe tolik energie, smyslu pro humor, pˇr´ımosti – bez zav´ah´an´ı rˇ ekne
9
˚ n´azor, ktery´ pˇri jej´ım smyslu svuj pro spravedlnost byv´ ´ a cˇ asto velmi vystiˇ ´ zny. ´ M´a velky´ dar nedˇelat z vˇec´ı zˇ a´ dn´e velk´e probl´emy. Ale hlavnˇe: m´a r´ada lidi, nedˇel´a mezi nimi rozd´ıl. Je vˇzdy ochotna pomoct, aniˇz by si veˇcer za to klepala na rameno – to jsem zas dnes udˇelala dobrych skutku˚ ,. Jana ´ je prostˇe sv´a.
Uvaˇzovala. Ale protoˇze je mi velmi bl´ızk´a hudba renesance a baroka, ´ a profilace – ostatnˇe coˇz je velice uzk´ v Kantil´enˇe jsme se specializovali na renesanˇcn´ı polyfonie, kter´e dodnes miluju – ned´ıvala jsem se na studium ´ star´e hudby uplnˇ e re´alnˇe. Samozˇrejmˇe byly a jsou chv´ıle, kdy toho lituju, ale na druhou stranu je pro mˇe takto hudba kon´ıcˇ kem a odpad´a pocit povinnosti a nucen´ı se do jak´ehokoli kontaktu s n´ı. Ono je studium na ´ konzervatoˇri velmi uzce profilovan´e, ˇ a tak bez jak´ekoliv snahy podcenovat tamn´ı studium, jsem opravdu vdˇecˇ n´a za moˇznost studovat na Klasick´em ˇ osmilet´em gymn´aziu v Zabovˇ resk´ach – zamˇerˇ en´em humanitnˇe – povinn´e bylo napˇr. sedmilet´e studium latiny a dva roky staroˇreˇctiny. Kdyˇz bych se u tohoto – jsem pˇresvˇedˇcena, zˇ e kl´ıcˇ ov´eho obdob´ı kaˇzd´eho mlad´eho cˇ lovˇeka – zastavila, mohu bez jak´ekoliv nads´azky rˇ´ıct, zˇ e jsem poznala, co je to tˇesˇ it se osm let kaˇzdy´ den do sˇ koly a pˇrijmout ji jako prostˇred´ı motivuj´ıc´ı a inspiruj´ıc´ı. Bylo to gymn´azium, kde n´as uˇcili ˚ n´azor, ktery´ byl vˇzdy formulovat svuj pˇrij´ım´an s naprostym respektem. ´ Analyzovat, tvoˇrit a sd´ılet myˇslenky. Kaˇzd´emu mlad´emu cˇ lovˇeku bych pˇra´ la, aby mu sˇ kola pˇrinesla alesponˇ tolik, co mnˇe.
• Ahoj Jano, muˇ ˚ zeˇs n´am o sobˇe nˇeco rˇ´ıct? Zaˇcni tˇreba aˇz dosp´ıv´an´ım, i kdyˇz Kantil´ena je spjata uˇz s Tv´ym dˇetstv´ım. Prostˇe zaˇcni, kde chceˇs, coˇz bys uˇcinila stejnˇe i bez m´e rady ,. To bych mohla popsat nˇekolik str´anek, ale jak jsi pˇredeslala, samozˇrejmˇe je moje dosp´ıv´an´ı spojeno s mymi pˇeti sourozenci ´ a s mnoha z´azˇ itky, kter´e spolu z dˇetstv´ı a dosp´ıv´an´ı m´ame. Jsme trochu netradiˇcn´ı rodina - vˇsichni v rozpˇet´ı jen tˇr´ı let a to vn´ım´am jako velikou vyhodu pro proˇz´ıv´an´ı ´ rodinnych ´ chvil. Kdyˇz jsi ale narazila na Kantil´enu – rodiˇce n´as vˇzdycky vedli k tomu, abychom ve sv´em ˚ voln´em cˇ ase mˇeli jeden a v´ıce kon´ıcˇ ku. Vˇsichni jsme si doma r´adi a cˇ asto zp´ıvali, a tak nikoho nepˇrekvapilo, kdyˇz jsem ze svoj´ı iniciativy zaˇcala navˇstˇevovat brnˇensky´ ml´adeˇznicky´ sbor pˇri filharmonii Brno – Kantil´enu. To jsem byla ve tˇret´ı tˇr´ıdˇe. Nakonec mˇe Kantil´ena prov´azela aˇz do dospˇelosti. A ve formˇe neskuteˇcnych pˇra´ telstv´ı • V´ım, zˇ e m´asˇ velk´e nad´an´ı na jazyky, ale ´ mˇe prov´az´ı vlastnˇe i dnes. pˇresto se ob´av´am, zˇ e katedra germanistiky, • Nikdy jsi neuvaˇzovala o tom, vˇenovat se kde jsem od roku 1980 studovala i j´a, nebyla nejlepˇs´ı volbou. Hluboce si v´azˇ´ım hudbˇe profesion´alnˇe?
10
rozs´ahl´ych znalost´ı p´anu˚ profesoru˚ a docentu, ˚ ale d´ıvka s Tv´ym temperamentem ono troˇsku starogerm´ansk´e“ prostˇred´ı ” nemohla pˇet let vydrˇzet. Nebo by se naopak radik´alnˇe zmˇenilo cel´e prostˇred´ı germanistiky, a tomu bych byla velmi r´ada, vˇzdytˇ vˇetˇsina profesoru˚ tam pˇredn´asˇ´ı uˇz od tˇech 80. let. Kam tedy pak smˇerˇovaly tv´e kroky? Jakou pr´aci dˇel´asˇ a dˇel´asˇ ji r´ada? Ano – v tomto m´asˇ naprostou pravdu. K tomu nen´ı snad ani co dodat. Z vysok´e sˇ koly jsem – ˚ z Tebou jiˇz zm´ınˇenych duvod u˚ – ´ odeˇsla a sˇ la pracovat do spoleˇcnosti Ecolab jako z´astup za mateˇrskou dovolenou, kde jsem str´avila sˇ est let. Nyn´ı pracuji pro projekt rozv´ıjej´ıc´ı respitn´ı p´ecˇ i v n´ahradn´ıch rodin´ach prostˇrednictv´ım vzdˇel´av´an´ı, ˚ poskytnut´eho d´ıky fondum EU v r´amci organizace Sdruˇzen´ı pˇestounskych ´ rodin. • Ned´avno jsme Tˇe zahl´edli v televizi, jako jednu z tˇech, kdo se zuˇ ´ castnili netradiˇcn´ı akce pˇredˇc´ıt´an´ı v menˇs´ıch prostor´ach pro z´ajemce z ulic Bratislavsk´a, Francouzsk´a a Cejl. Jak´a to pro Tebe byla zkuˇsenost? R´ada navˇstˇevuji kulturn´ı akce v Brnˇe a jednou takovou, kter´a mˇe zaujala, byla akce Mikromˇesto“ ” poˇra´ dan´a Muzeem romsk´e kultury. Byla to s´erie liter´arn´ıch cˇ ten´ı, kter´a n´as zavedla na m´ısta spojen´a s pozoruhodnou histori´ı brnˇensk´eho Cejlu a pˇrilehlych ulic. Mohli jsme ´ tak zaˇz´ıt pˇet zaj´ımavych m´ıst ´ a zaposlouchat se do vybranych ´ liter´arn´ıch dˇel. Z knih cˇ eskych ´ a slovenskych autoru˚ pˇredˇc´ıtaly ´
zn´am´e hereck´e osobnosti divadeln´ı sc´eny: Ivana Hlouˇzkov´a, Simona Pekov´a, Martin Havelka, Martin Sl´ama a Pavel Zatloukal. Dostala jsem se tak na m´ısta, kam bych sama urˇcitˇe nezav´ıtala a kdyˇz hledali obˇetn´ıho ” ber´anka“ pro p´ar slov od nˇekter´eho z n´avˇstˇevn´ıku˚ do televize, rˇ ekla jsem, v cˇ em vid´ım pˇr´ınos t´eto akce. Pak jsem byla ne o moc m´ınˇ pˇrekvapen´a neˇz vy, kteˇr´ı jste mˇe vidˇeli, kdyˇz jsem se objevila v hlavn´ım zpravodajstv´ı ˇ 24. CT • Kter´ych vlastnost´ı si u lid´ı nejv´ıce v´azˇ´ısˇ a naopak, co Tˇe um´ı opravdu vytoˇcit, co pokl´ad´asˇ v lidsk´em charakteru za z´asadnˇe sˇpatn´e? To je opravdu tˇezˇ k´a ot´azka. V´azˇ ´ım si pˇr´ımosti a jednoznaˇcnosti. Je mi velmi sympatick´e, kdyˇz se mnou lid´e jednaj´ı na rovinu a rˇ´ıkaj´ı mi to, co si mysl´ı a ne, co si mysl´ı, zˇ e bych r´ada slyˇsela. Jsem velkym ´ zast´ancem toho, rˇ´ıkat si i nepˇr´ıjemn´e vˇeci na rovinu a bez zaobalov´an´ı. Rozˇciluje mˇe, kdyˇz posledn´ı dobou na takovych ´ tˇech quasi kurzech, maj´ıc´ıch ´ cel povzn´est naˇse komunikativn´ı za uˇ dovednosti, poslouch´ame, zˇ e nejsou probl´emy, ale vyzvy a zˇ e rˇ eˇsit kon´ flikt pˇr´ımo nen´ı ide´aln´ı rˇ eˇsen´ı, atd. To, zˇ e kaˇzdy´ rˇ eˇs´ı vˇeci svym ´ osobitym ´ ˚ zpusobem, je pˇrece straˇsnˇe kr´asn´e a j´a se snaˇz´ım poˇra´ d pracovat na tom, abych osobitost lid´ı pˇrij´ımala a respektovala. A pˇrizn´av´am, zˇ e i kdyˇz ˚ ci to sam´e oˇcek´av´am od ostatn´ıch vuˇ mnˇe, m´am s t´ım cˇ asto probl´em. D´ale si v´azˇ ´ım pˇra´ telstv´ı. Nem´am moc lid´ı,
11
kter´e bych mohla oznaˇcit jako sv´e pˇra´ tele, i kdyˇz si o sobˇe mysl´ım, zˇ e lidi vyhled´av´am a c´ıt´ım se mezi nimi opravdu dobˇre. O to v´ıc si tˇech pˇra´ telstv´ı, kter´a bych mohla spoˇc´ıtat na prstech jedn´e ruky, v´azˇ ´ım. A pokud se mezi pˇra´ tele vkrade vˇetˇs´ı neˇz nutn´e mnoˇzstv´ı humoru, pak je mi opravdu dobˇre. Mysl´ım, zˇ e nen´ı ˚ duvod vyj´ıt nutnˇe s kaˇzdym ´ – o to tedˇ neusiluji a nikdy jsem neusilovala. Ale kdyˇz lid´e v soukol´ı jak´ekoli z´ajmov´e skupiny nebo spoleˇcenstv´ı funguj´ı bez z´adrhelu˚ a s radost´ı, je tˇreba takov´a z´azem´ı zˇ ivit, protoˇze jsou cˇ ´ım d´al t´ım vz´acnˇejˇs´ı. • Moc se mnˇe l´ıb´ı, jak cˇ asto se jako rodina sch´az´ıte, i kdyˇz je to asi st´ale obt´ızˇ nˇejˇs´ı. Dnes je to sp´ısˇe vz´acnost´ı, zˇ e sourozenci st´ale drˇz´ı tak pospolu. ˇ ım v´ıc se naˇse rodina rozrust´ ˚ a a zˇ e C´ ˚ se zaˇc´ın´a rozrustat vpravdˇe svˇetelnou rychlost´ı, o to m´enˇe pˇr´ıleˇzitost´ı tedˇ k spoleˇcnym setk´an´ım m´ame – re´ spektive je potˇreba je organizovat ˚ s pˇredstihem a vˇetˇs´ı dukladnost´ ı. O to radˇeji ale jsem, zˇ e se n´am spoleˇcnˇe sch´azet opravdu daˇr´ı. Naposledy jsme se vidˇeli vˇsichni vˇcera (7. prosince) pˇri pˇr´ıleˇzitosti oslav jednoho roku moj´ı neteˇre Apolenky. Pˇrijela i sestra Miˇska z Nˇemecka se svym ´ manˇzelem a malou Emmiˇckou, u jednoho stolu se tedy seˇsla cel´a naˇse rodina. I Peˇta s partnerkou Hankou, se kterymi se ´ tak cˇ asto nevid´ıme, vˇsechny babiˇcky ˚ bratr i dˇedov´e, teta a stryc ´ – taˇtkuv s celou rodinou. Dohromady t´emˇerˇ dvacet lid´ı. A mus´ım Ti rˇ´ıct jedno.
12
Vˇzdycky jsme vˇsichni straˇsnˇe r´adi ˚ a n´asledn´e radosti z t´e spoleˇcn´e vule z tˇesˇ en´ı se jeden na druh´eho. Skoro bych rˇ ekla, zˇ e nejen zˇ e drˇz´ıme st´ale pospolu, ale ten n´asˇ rodinny´ okruh rozˇsiˇrujeme. J´a to tak c´ıt´ım. • V´ım, zˇ e bych Tˇe asi nezahl´edla kleˇcet hodiny pˇred svatost´ankem, ale mysl´ım, zˇ e m´asˇ k Bohu v mnoh´ych ohledech bl´ızˇ neˇz j´a. Buh ˚ totiˇz posuzuje v´ıc naˇse skutky a vztahy k lidem kolem n´as. Vˇzdytˇ . . . ne ” kaˇzd´y, kdo mi rˇ´ık´a: Pane, Pane . . . vejde do nebesk´eho kr´alovstv´ı.“ Velmi by mˇe zaj´ımal Tvuj ˚ vztah k Tomu, jenˇz o sobˇe rˇ´ık´a pouze a v´ystiˇznˇe: Jsem, kter´y jsem“. ” Sojko, na tuto ot´azku bych Ti odpovˇedˇela r´ada nejl´ıp, jak um´ım, ale on je komplikovany´ kaˇzdy´ lidsky´ vztah a co teprve tento ,. Nepˇremyˇ ´ sl´ım o svoj´ı v´ırˇ e jako o tradiˇcn´ı nebo netradiˇcn´ı. Pˇrizn´av´am ale, zˇ e moj´ı v´ırˇ e je cˇ asto l´epe za zdmi kostela a ne v kleˇce pˇred ´ svatost´ankem. V´ısˇ , – na jaˇre v udol´ ı Chl´evsk´eho potoka jsem vidˇela to, proˇc je toto m´ısto c´ılem tolika turistu˚ kaˇzdy´ rok pr´avˇe cˇ asnˇe zjara. Kolem rˇ eky lze v tr´avˇe vidˇet miliony a miliony bledul´ı. Tvoˇr´ı obrovsky´ souvisly´ koberec. Je to neskuteˇcn´a n´adhera. A pr´avˇe momenty jako je tento, patˇr´ı k tˇem, kdy v duchu kleˇc´ım. Asi tak bych to uzavˇrela. • Moc dˇekuji za upˇr´ımnost. A dˇekuji i D´arci zˇ ivota, Tv´ym rodiˇcum ˚ a sourozencum, ˚ nebotˇ i d´ıky jim jsi pr´avˇe takov´a, jakou tˇe m´am r´ada. Rozhovor pˇripravila Marie Sojka Vesel´a
´ POVIDKA
klidu a m´ıru. D´ıvce samy vstupuj´ı na mysl slova dˇekovn´e modlitby. Kdyˇz tu n´ahle, jako blesk, seskoˇc´ı z nedalek´eho stromu veverka, probˇehne se nˇekolikr´at sem a tam a je po snov´em tajemstv´ı. Veveˇrice jedna ” oˇskliv´a! Takhle vˇsechno pokazit!“ zlob´ı se v duchu Radka, ale pak se pod´ıv´a pozornˇeji. Z drobnych tlapek ´ j´ı pˇred oˇcima vyvst´av´a obraz Matky drˇz´ıc´ı dˇeˇta´ tko. Jak to dnes slyˇsela v kostele? P´an Jeˇz´ısˇ se narodil pro vˇsechny. Lid´e kolem n´as, kamar´adi, uˇcitel´e, sourozenci a dokonce i rodiˇce , se cˇ asto chovaj´ı jinak, neˇz bychom si pˇra´ li. Zas zaˇzijeme chv´ıle radosti i bolesti. A to je dobˇre, to je Boˇz´ı dar zˇ ivota. ˇ Budme tedy r´adi a vdˇecˇ ni, kdyˇz n´am pˇr´ısˇ t´ı rok do cesty neˇcekanˇe vbˇehne veverka a zmˇen´ı naˇse pl´any. ˚ v´ı, co je pro n´as nejlepˇs´ı, Jen P´an Buh a my se cely´ zˇ ivot snaˇz´ıme hledat ˇ ˚ a plnit Jeho vuli. Casto pˇrekvapivˇe naruˇs´ı naˇse pevn´e jistoty“ a vyvede ” n´as ze zabˇehnutych kolej´ı – prostˇe ´ n´am dobry´ nebesky´ Otec nˇeco vyvede! Tak aˇt zuˇzitkujeme k dobr´emu vˇsechny dary pr´avˇe narozen´eho dˇeˇta´ tka.
Radka tr´av´ı V´anoce tak jako kaˇzdy´ rok u babiˇcky v chaloupce u lesa, kter´a sice nen´ı z pern´ıku, ale jako by byla. Je tam velik´a pec i lopata na peˇcen´ı chleba. Jen babiˇcka se trochu z poh´adky vymyk´a. Je to ta nejhodnˇejsˇ´ı babiˇcka na svˇetˇe, i kdyˇz se j´ı taky obˇcas zd´a, zˇ e je Radka moc huben´a. Snad proto na ni vˇzdycky cˇ ekaj´ı ty vyborn´ e tvarohov´e a makov´e buchty. ´ Letos jde dvan´actilet´a Radka ˚ poprv´e s rodiˇci na pulnoˇ cn´ı. Co na tom, zˇ e do vesniˇcky jsou to tˇri kilometry. Je kr´asn´a noc pln´a hvˇezd, vˇsude sn´ıh a teplota hluboce pod nulou. Kdyˇz se Radka zaposlouch´a do slov pana far´arˇ e o velik´e radostn´e zvˇesti a na konci s ostatn´ımi zp´ıv´a . . . n´am, n´am narodil se,“ c´ıt´ı, zˇ e ” tohle je mnohem v´ıc, neˇz novy´ tablet, co byl pod stromeˇckem. Cestou domu˚ vˇsichni mlˇc´ı, ale je to jeˇstˇe kr´asnˇejˇs´ı, neˇz kdyˇz si po cestˇe na mˇsi pov´ıdali a sm´ali se vˇsemu moˇzn´emu i nemoˇzn´emu. Rodiˇce nasadili tempo odpov´ıdaj´ıc´ı jejich starym ´ kostem a hned vklouznou Marie Sojka Vesel´a za babiˇckou do chaloupky. Radka se ale jeˇstˇe na chv´ıli zastav´ı. Tr´avn´ık pˇred Pozn. red.: Vbˇehne-li n´am do cesty chaloupkou se jako z´azrakem zmˇenil Veronika Veverka Papouˇskov´a roz. ve velik´e b´ıl´e tˇrpyt´ıc´ı se kr´alovstv´ı Mot´acˇ kov´a, je n´am to ku prospˇechu ˇ VZDY! ,
13
14
15
V´anoce 2013 a Novy´ rok 2014 v kostele sv. Tom´asˇe v Brnˇe Pˇr´ıleˇzitost ke sv´atosti sm´ırˇen´ı ´ y´ 17. 12. bude v naˇsem kostele od uter do p´atku 20. 12. a v pondˇel´ı 23. 12. vˇzdy od 14 do 18 hodin. Kromˇe toho se pravidelnˇe zpov´ıd´a tak´e bˇehem bohosluˇzeb. Knˇezˇ ´ı se budou snaˇzit byt ´ maxim´alnˇe k dispozici, pros´ıme ale farn´ıky, aby pokud moˇzno neodkl´adali sv´atost sm´ırˇ en´ı aˇz na posledn´ı dny pˇred sv´atky.
25. 12. 2013 – Slavnost Narozen´ı P´anˇe (Hod Boˇz´ı v´anoˇcn´ı) • bohosluˇzby jako v nedˇeli, tedy v 7.45 latinsk´a se zpˇevem chor´aln´ı scholy, v 9.00 se zpˇevem chr´amov´eho sboru ˇ Jolly Singers (Jan Jakub Ryba: Cesk´ a mˇse v´anoˇcn´ı) • od 14 do 18 hodin bude kostel otevˇren pro n´avˇstˇevu u jesliˇcek
• v 16 hodin odpoledne v´anoˇcn´ı mˇse pro dˇeti se zpˇevem dˇetsk´e scholy ˚ • ve 24 hodin tradiˇcn´ı pulnoˇ cn´ı mˇse svat´a se zpˇevem chr´amov´eho sboru ˇ Jolly Singers (Jan Jakub Ryba: Cesk´ a mˇse v´anoˇcn´ı)
5. 1. 2014 – nedˇele - slavnost Zjeven´ı P´anˇe (svatych ˚ ´ Tˇr´ı kr´alu) • mˇse svat´e v obvykl´em nedˇeln´ım rozvrhu, pˇri mˇsi svat´e v 9 a v 11 hodin zˇ ehn´an´ı vody, kadidla a kˇr´ıdy (pozn.: tuto slavnost je moˇzno slavit budˇ 6. ledna, nebo v nedˇeli mezi 2. a 8. lednem)
ˇ ep´ana 26. 12. 2013 – sv´atek sv. Stˇ Je moˇzn´e vyuˇz´ıt zpovˇedn´ı sluˇzbu • bohosluˇzby jako v nedˇeli t´ezˇ v dalˇs´ıch brnˇenskych kostel´ıch, • od 14 do 18 hodin bude kostel ´ pˇredevˇs´ım rˇ eholn´ıch. Napˇr´ıklad: otevˇren pro n´avˇstˇevu u jesliˇcek ´ y´ 17. 12. do p´atku Minorit´e: od uter 20. 12. a v pondˇel´ı 23. 12. vˇzdy od 9 do 29. 12. 2013 – nedˇele, sv´atek Svat´e Rodiny 12 a od 14 do 18 hodin Kapuc´ıni: od 19. do 21. 12 a tak´e • bohosluˇzby v obvykl´em nedˇeln´ım 23. 12. se zpov´ıd´a od 15 do 18 hodin, rozvrhu, pˇri mˇsi svat´e v 9 a v 11 ˚ a hodin tradiˇcn´ı poˇzehn´an´ı manˇzelum v nedˇeli 22. 12. 8–11 a 16–18 hodin rodin´am St´al´a zpovˇedn´ı sluˇzba v kostele sv. Maˇr´ı Magdal´eny funguje kaˇzdy´ 31. 12. 2013 – sv. Silvestra (posledn´ı den od 9 do 16.30 (norm´alnˇe je- den obˇcansk´eho roku) den, v pˇredv´anoˇcn´ım tydnu podle • rann´ı mˇse svat´a v 7 hodin ´ • v 16 hodin na podˇekov´an´ı za uplymoˇznost´ı i v´ıce knˇezˇ ´ı). nuly´ rok ˇ ˇ PO RAD BOHOSLU ZEB 1. 1. 2014 - slavnost Matky Boˇz´ı Panny Marie (obˇcansky´ Novy´ rok) ˇ edry´ den 24. 12. 2013 – Stˇ • v 7 hodin posledn´ı ror´atn´ı mˇse svat´a • bohosluˇzby jako v nedˇeli
ˇ ˇ ım.-kat. farnost u sv. Tom´asˇ e v Brnˇe, Lidick´a 6, ´ SEK TOMA – Zpravodaj pˇri kostele sv. Tom´asˇ e v Brnˇe. Vyd´av´a R´ 602 00 Brno, 545 57 22 15, cˇ . uˇ ´ ctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/ P. Jan Mr´az – far´arˇ , redakce: M. Vesel´a, M. Keprtov´a, V. Keprt. Schr´anka pro el. pˇr´ıspˇevky:
[email protected], ostatn´ı pˇr´ıspˇevky pˇred´avejte kosteln´ıkovi. Vych´az´ı pro vnitˇrn´ı potˇrebu farnosti. Nevyˇza´ dan´e pˇr´ıspˇevky ´ Uz´avˇerka pˇr´ısˇ t´ıho cˇ ´ısla 19. ledna 2014. nevrac´ıme. NEPRODEJNE.
