-1POUENÍ – schze vitel Podle zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zpsobech jeho ešení (insolvenní zákon), dále jen („IZ“)ve znní novely z.. 69/2011, úinnost 31.3.2011 ( text psaný kurzívou) ve znní novely z.. 294/2013 Sb. úinné od 1.1.2014. § 49 odst. 1 IZ: Nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení schze vitel prostá vtšina hlas pítomných nebo ádn zastoupených vitel, poítaná podle výše jejich pohledávek; pitom platí, že na každou 1 K pohledávky pipadá jeden hlas. odst. 2 IZ: Náleží-li pohledávka více osobám, musí se dohodnout, kdo bude vykonávat práva s ní spojená. Nedohodnou-li se, vykonávají tato práva jen ohledn svého dílu pohledávky; pro tyto úely platí, že každé z tchto osob náleží stejný díl pohledávky. Ustanovení obanského zákoníku 12) o spoluvlastnictví se použijí obdobn. § 50 odst. 1 IZ: Není-li dále stanoveno jinak, právo hlasovat mají všichni na schzi pítomní vitelé. Ke hlasu, který je vázán na splnní podmínky, se nepihlíží. odst. 2 IZ: Vitelé mohou hlasovat také písemn, podáním výslovn oznaeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úedn ovena pravost jejich podpisu. K jejich hlasu se pihlíží, jen bylo-li podání obsahující všechny náležitosti dorueno insolvennímu soudu nejpozdji v den pedcházející schzi vitel; § 43 obanského soudního ádu se nepoužije. odst. 3 IZ: Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví provádcí právní pedpis. § 51 odst. 1 IZ: Vitelé, jejichž pohledávka byla popena, mohou v rozsahu popení hlasovat, usnese-li se na tom schze vitel. Jestliže schze vitel nepizná hlasovací právo vitelm, jejichž pohledávka byla popena, rozhodne o hlasovacím právu tchto vitel insolvenní soud. odst. 2 IZ Popení pohledávky pihlášeným vitelem nebo dlužníkem nemá vliv na hlasovací právo vitel, jejichž pohledávka byla popena. odst. 3 IZ Nejde-li o pípady uvedené v odstavci 1, rozhodne o hlasovacím právu vitel, jejichž pohledávka nebyla ješt zjištna nebo je sporná, insolvenní soud. Uiní tak jen na návrh dlužníka, insolvenního správce nebo nkterého z vitel. Návrh lze podat i pede dnem konání schze vitel. odst. 4 IZ Není-li dále stanoveno jinak, nemají hlasovací právo vitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou (§ 168), vitelé s pohledávkami postavenými na rove pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169), vitelé s pohledávkami vylouenými ze zpsobu ešení úpadku (§ 170), vitelé s podízenými pohledávkami (§ 172) a do doby splnní odkládací podmínky vitelé, kteí pihlásili pohledávky vázané na odkládací podmínku. § 53 IZ: Nejde-li o volbu vitelského výboru, nesmí žádný z vitel hlasovat ve vlastní vci. Ve vci osoby, která tvoí s vitelem koncern, nebo ve vci osoby viteli blízké, mže vitel hlasovat, nestanoví-li tento zákon jinak. § 54 odst. 1 IZ : Postup insolvenního soudu Odporuje-li usnesení schze vitel spolenému zájmu vitel, mže je insolvenní soud zrušit; to neplatí v pípad uvedeném v § 29 odst. 1, § 51 odst. 1 a pro usnesení schze vitel o zpsobu ešení dlužníkova úpadku, o reorganizaním plánu nebo o zpsobu oddlužení. odst. 2 IZ: Rozhodnutí o zrušení usnesení schze vitel mže insolvenní soud vydat jen do skonení schze vitel, která usnesení pijala, a mže tak uinit jen na návrh insolvenního správce nebo vitele, který hlasoval proti pijetí usnesení schze vitel. § 55 odst. 1 IZ: Po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schze vitel, insolvenní soud vyzve každého z pítomných vitel, kteí hlasovali pro pijetí usnesení schze vitel, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; souasn je pouí, že odvolání, které nebude podáno do skonení schze vitel, již nelze podat. Vyjádení vitel a jejich pouení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenní soud doruí pouze osobám, které proti nmu podaly odvolání. odst. 2 IZ: Jestliže insolvenní soud návrh na zrušení rozhodnutí schze vitel zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 pimen ve vztahu k osob, která návrh podala. odst. 3 IZ: Osobou oprávnnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schze vitel je pouze vitel, který hlasoval pro pijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schze vitel je oprávnna pouze osoba, která návrh podala. § 29 odst. 1 IZ: Na schzi vitel, která nejblíže následuje po pezkumném jednání, se mohou vitelé usnést, že insolvenním soudem ustanoveného insolvenního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenního správce. Toto usnesení je pijato, jestliže pro n hlasovala nejmén polovina všech vitel pihlášených ke dni pedcházejícímu konání schze vitel, poítaná podle výše jejich pohledávek. § 57 odst. 1 IZ: Ve vitelském výboru mají být zastoupeni zajištní i nezajištní vitelé podle povahy jejich pohledávek. len vitelského výboru navržených nezajištnými viteli musí být vždy nejmén tolik, kolik len navržených zajištnými viteli; to neplatí, jestliže nezajištní vitelé své leny nenavrhnou nebo jimi navržené osoby s tímto návrhem nesouhlasí anebo nejsou zvoleny z jiných dvod. odst. 2 IZ: lenové a náhradníci vitelského výboru navržení nezajištnými viteli se volí a odvolávají hlasy nezajištných vitel. lenové a náhradníci vitelského výboru navržení zajištnými viteli se volí hlasy zajištných vitel. odst. 3 IZ: Volbu a odvolání len a náhradník vitelského výboru potvrzuje insolvenní soud; jeho rozhodnutí se nedoruuje. Pro usnesení schze vitel podle § 62 odst. 2 platí vta první obdobn. § 58 odst. 1 IZ: Vitelský výbor chrání spolený zájem vitel a v souinnosti s insolvenním správcem pispívá k naplnní úelu insolvenního ízení. § 58 odst. 2 IZ: Vitelský výbor zejména: a) dohlíží na innost insolvenního správce, b) poskytuje insolvennímu správci podporu pi jeho innosti, c) udluje insolvennímu správci nebo dlužníku s dispoziními oprávnními souhlas k uzavírání smluv o úvrovém financování, d) schvaluje prbžn výši a správnost hotových výdaj insolvenního správce a náklad spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) mže nahlížet do dlužníkova úetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního pedpisu, f) mže rozhodnout o ovení ádné úetní závrky nebo mimoádné úetní závrky auditorem, g) mže nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenní správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenním soudem,
-2i)
je oprávnn podávat insolvennímu soudu návrhy týkající se prbhu insolvenního ízení, vetn návrh na uložení procesních sankcí. odst. 3 IZ: Vitelský výbor vykonává svou innost jako sbor; ze svého stedu volí pedsedu, který svolává a ídí jeho schze. Jestliže vitelský výbor nezvolí pedsedu ani pi opakované volb, urí ho z ad len vitelského výboru insolvenní soud. Vitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá insolvenní soud anebo insolvenní správce. Rozhoduje vtšinou hlas svých len s tím, že nepítomné leny zastupují jejich náhradníci; má-li len vitelského výboru více náhradník (§ 56 odst. 2), zastupují jej v poadí ureném schzí vitel pi jejich volb. Pi rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy. Usnášet se vitelský výbor mže jen tehdy, je-li pítomna nadpoloviní vtšina jeho len nebo jejich náhradník. Pipouští-li to povaha nkteré z inností, mže vitelský výbor jejím provedením nebo provádním povit nkterého ze svých len nebo jeho náhradníka. odst. 4 IZ: lenové a náhradníci vitelského výboru se mohou ve vitelském výboru dát na své nebezpeí zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má zpsobilost k právním úkonm v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, mže tento zástupce jednat jedin osobn. Náklady, které jim tím vzniknou, platí ze svého. § 59 odst. 1 IZ: leny a náhradníky vitelského výboru mohou být jen pihlášení vitelé, kteí se svým zvolením souhlasí. Stane-li se lenem nebo náhradníkem vitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodlen insolvennímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve vitelském výboru jednat. odst. 2 IZ: leny ani náhradníky vitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi dvod pochybovat o jejich nepodjatosti, Takto lze usuzovat zejména, jde-li o osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zamstnance dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, spoleníky dlužníka, s výjimkou akcioná, pokud nepsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané úastnické cenné papíry v souhrnné hodnot více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a osoby tvoící s dlužníkem koncern. odst. 3 IZ: Insolvenní soud nepotvrdí volbu lena nebo náhradníka vitelského výboru, je-li tu dvod pochybovat o jejich dvryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce zpsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenní soud vyhlásit do skonení schze vitel, na které k volb došlo. odst. 4 IZ: Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenní soud vyzve každého z pítomných vitel, kteí hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, souasn je pouí, že odvolání, které nebude podáno do skonení schze vitel, již nelze podat. Vyjádení vitel a jejich pouení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenní soud doruí pouze osobám, které proti nmu podaly odvolání. § 60 odst. 1 IZ: lenové a náhradníci vitelského výboru jsou povinni pi výkonu své funkce postupovat s odbornou péí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou zpsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Spolenému zájmu vitel jsou pi výkonu funkce povinni dát pednost ped zájmy vlastními i ped zájmy jiných osob. Nabývat majetek z majetkové podstaty mohou jen se souhlasem schze vitel. Odpovídají i za své zamstnance a jiné osoby, jejichž prostednictvím plnili i mli plnit své povinnosti. odst. 2 IZ: lenové a náhradníci vitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdaj spojených s výkonem funkce a na pimenou odmnu, jejíž výši urí insolvenní soud. odst. 3 IZ: Vitelský výbor mže pi své innosti využívat služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných odborník. Náklady, které tím lenm nebo náhradníkm vitelského výboru vzniknou, lze hradit z majetkové podstaty pouze se souhlasem insolvenního soudu. Pi udlování souhlasu insolvenní soud zkoumá úelnost vynaložených náklad, jejich rozsah v porovnání s celkovým rozsahem majetkové podstaty a pínos pro majetkovou podstatu. Je-li souhlas udlen, jde o pohledávku za majetkovou podstatou. odst. 4 IZ: Zpsob urení nutných výdaj a odmny len a náhradník vitelského výboru a jejich nejvyšší pípustnou výši stanoví provádcí právní pedpis. § 56 odst. 1 IZ: Vitelský výbor Je-li pihlášených vitel více než 50, je schze vitel povinna ustanovit vitelský výbor. leny vitelského výboru a jejich náhradníky volí schze vitel. odst. 2 IZ: Vitelský výbor má nejmén 3 a nejvýše 7 len. O potu len rozhoduje schze vitel. Schze vitel se mže usnést, že každý len vitelského výboru má svého náhradníka; schze vitel mže rozhodnout o vyšším potu náhradník len vitelského výboru. odst. 3 IZ: Je-li zpsobem ešení úpadku nepatrný konkurs nebo oddlužení, není volba vitelského výboru povinná. § 68 odst. 1 IZ: Zástupce vitel Není-li volba vitelského výboru povinná, mže schze vitel místo nho zvolit zástupce vitel a jeho náhradníka. odst. 2 IZ: Ustanovení o vitelském výboru platí pro zástupce vitel a jeho náhradníka obdobn. § 62 odst. 1 IZ Je-li to možné, jmenuje insolvenní soud prozatímní vitelský výbor tak, aby v nm byli zastoupeni zajištní i nezajištní vitelé. odst. 2 IZ: První schze vitel konaná po jmenování prozatímního vitelského výboru rozhodne o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní vitelský výbor. Usnesení je pijato, jestliže pro n hlasovala vtšina pítomných nebo ádn zastoupených zajištných vitel poítaná podle výše jejich pohledávek a vtšina pítomných nebo ádn zastoupených nezajištných vitel poítaná podle výše jejich pohledávek. První schze vitel konaná po jmenování prozatímního vitelského výboru mže též odvolat nkterého z jeho len nebo jeho náhradník nebo do nj zvolit dalšího lena a jeho náhradníka; pitom se postupuje podle § 57 odst. 2. odst. 3 IZ: Prozatímní vitelský výbor ukoní svou innost, jakmile insolvenní soud potvrdí vitelský výbor ustanovený schzí vitel. Od okamžiku, kdy insolvenní soud potvrdí usnesení, jímž schze vitel ponechá prozatímní vitelský výbor ve funkci, se tento výbor považuje za vitelský výbor ustanovený schzí vitel. § 63 odst. 1 IZ: Funkce lena nebo náhradníka vitelského výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, odstoupením z funkce nebo ukonením jeho úasti v insolvenním ízení. odst. 2 IZ: Jestliže úast vitele v insolvenním ízení skoní postupem podle § 18, pechází na nabyvatele jeho pohledávky i lenství tohoto vitele ve vitelském výboru; to neplatí, nabylo-li tímto zpsobem pohledávku dosavadního vitele více osob. § 63 odst. 3 IZ: Z dležitých dvod, zejména pi porušování nebo zanedbávání povinností, mže insolvenní soud odvolat vitelský výbor nebo nkterého z jeho len a náhradník. Mže tak uinit i bez návrhu.
-3§ 64 odst. 1 IZ: Proti rozhodnutí o odvolání z funkce mže podat odvolání každá z odvolaných osob. odst. 2 IZ: Proti rozhodnutí, kterým se návrh na odvolání z funkce zamítá, mže podat odvolání osoba, která návrh podala; jde-li o návrh podaný schzí vitel, mže se odvolat každý z vitel, který na schzi hlasoval pro pijetí návrhu. Tmto osobám se rozhodnutí doruuje zvláš. § 65 odst. 1 IZ: len nebo náhradník vitelského výboru mže kdykoli ze své funkce odstoupit. iní tak podáním adresovaným insolvennímu soudu, které nemusí obsahovat dvody. odst. 2 IZ: Dojde-li k tomu, že vitelský výbor nebo nkterý z jeho len nebo náhradník nemže pro zánik funkce vykonávat svou innost a vitelský výbor již nemá poet len ustanovený schzí vitel, svolá insolvenní soud schzi vitel za úelem provedení nové volby nebo doplující volby. Zanikne-li funkce lena vitelského výboru, nastoupí na jeho místo jeho náhradník a doplující volbou bude uren nový náhradník. Jde-li o prozatímní vitelský výbor jmenovaný insolvenním soudem, který dosud nepotvrdila schze vitel, pak nový prozatímní vitelský výbor nebo nkterého z jeho len anebo náhradník jmenuje insolvenní soud. § 66 odst. 1 IZ: Insolvenní soud jako vitelský výbor Jestliže v prbhu insolvenního ízení poklesne poet len vitelského výboru ustanoveného schzí vitel na mén než 3 nebo pod vtšinu, vykonává psobnost vitelského výboru až do potvrzení nové volby nebo doplující volby len vitelského výboru do potu nejmén 3 nebo do potu vtšiny len insolvenní soud. odst. 2 IZ: Jestliže chybjící leny vitelského výboru do potu nejmén 3 nebo do potu vtšiny len nezvolila schze vitel k tomu úelu svolaná, vykonává po jejím skonení psobnost vitelského výboru insolvenní soud; § 61 odst. 2 vta druhá a § 61 odst. 3 platí obdobn. odst. 3 IZ: Úkon, který insolvenní soud provádí pi výkonu psobnosti vitelského výboru, tak musí být oznaen.
-1POUENÍ – pezkumné jednání Podle zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zpsobech jeho ešení (insolvenní zákon), dále jen („IZ“) ve znní novely z.. 294/2013 Sb. úinné od 1.1.2014. § 189 odst. 1 IZ : Seznam pihlášených pohledávek Insolvenní správce sestaví seznam pihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovn uvede. Do seznamu se nezaazují pohledávky, ke kterým se nepihlíží, pohledávky vylouené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištní vitelé se v seznamu uvádjí zvláš. U každého vitele musí být uvedeny údaje potebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení dvodu vzniku, výše a poadí jeho pohledávky; u zajištných vitel se navíc uvádí dvod a zpsob zajištní. V seznamu se zvláš vyznaí pohledávky vykonatelné a pohledávky pihlášené jako podmínné osobami, od kterých mže vitel požadovat plnní podle § 183 odst. 1 a 2“. § 192 odst. 1 IZ : Popení pihlášených pohledávek Dlužník a insolvenní správce mohou popírat pravost, výši a poadí všech pihlášených pohledávek; jednotliví vitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenní správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu pihlášených pohledávek, mže pi pezkumném jednání zmnit. odst. 2 IZ: Vitel mže až do pezkoumání jím pihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištna nebo úinn popena, mnit dvod vzniku pihlašované pohledávky, její výši nebo poadí. Jestliže v dsledku této zmny není možné pezkoumat pihlášenou pohledávku pi naízeném pezkumném jednání, naídí insolvenní soud zvláštní pezkumné jednání. Vitel je však povinen uhradit ostatním vitelm na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich úastí na zvláštním pezkumném jednání. § 193 IZ : Popení pravosti pohledávky O popení pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlela. § 194 IZ : Popení výše pohledávky O popení pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkv závazek je nižší než pihlášená ástka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí souasn uvést, jaká je ve skutenosti výše pohledávky. § 195 IZ : Popení poadí pohledávky O popení pohledávky co do jejího poadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má mén výhodné poadí, než je poadí uvedené v pihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištní. Ten, kdo popírá poadí pohledávky, musí souasn uvést, v jakém poadí má být pohledávka uspokojena. § 196 odst. 1 IZ : Úinky popení pohledávky Popení výše pohledávky nemá vliv na její poadí. Popení poadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. odst. 2 IZ: Popení práva na uspokojení pohledávky ze zajištní má však u zajištného vitele, který mže tuto pohledávku vi dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištní, tytéž úinky jako popení pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popeno jen zásti, tytéž úinky jako popení výše pohledávky. § 197 odst. 1 IZ: Výsledek pezkumného jednání zapíše insolvenní správce do seznamu pihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoí souást zápisu o pezkumném jednání. Vitelm, kteí o to požádají, vydá insolvenní soud z tohoto seznamu výpis. odst. 2 IZ: Vitele, jehož nevykonatelná pihlášená pohledávka byla popena pi pezkumném jednání, pouí insolvenní správce nebo insolvenní soud pi pezkumném jednání o dalším postupu; vitele, který se pezkumného jednání se nezúastnil, o tom insolvenní správce písemn vyrozumí, a to i tehdy, je-li popení uvedeno v upraveném seznamu pihlášených pohledávek. § 198 odst. 1 IZ : Vitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popena insolvenním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na urení u insolvenního soudu do 30 dn od pezkumného jednání; tato lhta však neskoní díve než uplynutím 15 dn od doruení vyrozumní podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvennímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lht insolvennímu soudu, k pohledávce popené co do pravosti se nepihlíží; pohledávka popená co do výše nebo poadí je v takovém pípad zjištna ve výši nebo poadí uvedeném pi jejím popení. odst. 2 IZ: V žalob podle odstavce 1 mže žalobce uplatnit jako dvod vzniku popené pohledávky pouze skutenosti, které jako dvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozdji do skonení pezkumného jednání, a dále skutenosti, o kterých se žalobce dozvdl pozdji proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho ásti podle obchodního zákoníku neoznámil vas pevzetí dlužníkova závazku. odst. 3 IZ: Vyjde-li v prbhu ízení o žalob podle odstavce 1 najevo, že popená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to dvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém pípad povinen prokázat dvod popení podle § 199. § 199 odst. 1 IZ : Insolvenní správce, který popel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dn od pezkumného jednání u insolvenního soudu žalobu, kterou své popení uplatní proti viteli, který vykonatelnou pohledávku pihlásil. Lhta je zachována, dojde-li žaloba nejpozdji posledního dne lhty soudu. odst. 2 IZ: Jako dvod popení pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky piznané pravomocným rozhodnutím píslušného orgánu lze uplatnit jen skutenosti, které nebyly uplatnny dlužníkem v ízení, které pedcházelo vydání tohoto rozhodnutí; dvodem popení však nemže být jiné právní posouzení vci. odst. 3 IZ: V žalob podle odstavce 1 mže žalobce proti popené pohledávce uplatnit pouze skutenosti, pro které pohledávku popel.
-2§ 200 IZ : Popení pohledávky dlužníkem Není-li dále stanoveno jinak, nemá popení pohledávky dlužníkem vliv na její zjištní; jeho úinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popení upravený seznam pihlášených pohledávek exekuním titulem. § 201 odst. 1 IZ : Nevykonatelná pohledávka je zjištna: a) jestliže ji nepopel insolvenní správce, b) jestliže insolvenní správce, který ji popel, vezme své popení zpt, nebo c) rozhodnutím insolvenního soudu ve sporu o urení její pravosti, výše nebo poadí. odst. 2 IZ: Vykonatelná pohledávka je zjištna, nebyla-li vas podána žaloba podle § 198 nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo ízení o ní skonilo jinak než rozhodnutím ve vci samé. odst. 3 IZ: Výsledek sporu o urení pravosti, výše nebo poadí pohledávky poznamená insolvenní soud v upraveném seznamu pohledávek; uiní tak i bez návrhu. odst. 4 IZ: Rozhodnutí insolvenního soudu o pravosti, výši nebo poadí pohledávek jsou úinná vi všem procesním subjektm. § 202 odst. 1 IZ : Ve sporu o pravost, výši nebo poadí pihlášených pohledávek nemá žádný z úastník právo na náhradu náklad ízení proti insolvennímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvennímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada náklad ízení piznaná insolvennímu správci. odst. 2 IZ: Náklady ízení, které vznikly zavinním insolvenního správce nebo náhodou, která se mu pihodila, nese on sám a ostatním úastníkm je povinen je nahradit. § 178 IZ: Odst. 1: Bude-li po pezkoumání postupem podle tohoto zákona pihlášená pohledávka zjištna tak, že skutená výše pihlášené pohledávky iní mén než 50 % pihlášené ástky, k pihlášené pohledávce se nepihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištna. Viteli, který takovou pohledávku pihlásil, insolvenní soud uloží, aby ve prospch majetkové podstaty zaplatil ástku, o kterou pihlášená pohledávka pevýšila rozsah, ve kterém byla zjištna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenního soudu o výši pihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu Odst. 2: Pro úely posouzení, zda jsou splnny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za pihlášenou ta ást pohledávky, kterou vzal vitel úinn zpt pedtím, než nastal úinek, na základ kterého se podle tohoto zákona nepihlíží k popené ásti pohledávky § 179 IZ: Odst. 1: Bude-li po pezkoumání postupem podle tohoto zákona pihlášená zajištná pohledávka zjištna tak, že vitel má právo na uspokojení této pohledávky v rozsahu menším než 50 % její výše nebo že má právo na uspokojení ze zajištní v poadí horším, než uvedl v pihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištní se v insolvenním ízení nepihlíží; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenního soudu o výši zajištné pihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Ustanovení § 167 odst. 4 tím není doteno. Viteli, který takovou pohledávku pihlásil, mže insolvenní soud na návrh insolvenního správce uložit, aby ve prospch zajištných vitel, kteí pihlásili pohledávku se zajištním ke stejnému majetku, zaplatil ástku, kterou urí se zetelem ke všem okolnostem uplatnní a pezkoumání práva na uspokojení ze zajištní, nejvýše však ástku, o kterou hodnota zajištní uvedená v pihlášce pevýšila hodnotu zjištného zajištní; jde o incidenní spor. Odst. 2: Pro úely posouzení, zda jsou splnny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za uplatnnou v pihlášce ta ást práva na uspokojení ze zajištní, kterou vzal vitel úinn zpt pedtím, než nastal úinek, na základ kterého se podle tohoto zákona nepihlíží k popené ásti práva na uspokojení ze zajištní. § 180 IZ: Povinnost zaplatit ástku podle § 178 nebo 179 nelze uložit viteli, který práva spojená s nezjištnou pohledávkou v prbhu ízení nevykonával. § 410 odst. 1 IZ: Není-li dále stanoveno jinak, platí o pezkoumání pihlášených pohledávek za trvání úinnosti plánu oddlužení obdobn § 190 až 202. Insolvenní správce se na své nebezpeí a na své náklady (§ 39 odst. 2) mže dát zastoupit pi pezkumném jednání jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenní soud požaduje, aby se insolvenní správce pezkumného jednání zúastnil osobn. odst. 2 IZ: Popení pohledávky nezajištného vitele dlužníkem má za trvání úink schválení oddlužení plnním splátkového kalendáe tytéž úinky jako popení pohledávky insolvenním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není doteno. Jestliže dlužník popel pohledávku pi pezkumném jednání, které se konalo ped schválením oddlužení, nastávají úinky tohoto popení dnem, kdy nastaly úinky oddlužení plnním splátkového kalendáe; tento den je rozhodný i pro poátek bhu lht k podání žaloby o urení pravosti, výše nebo poadí pohledávky. odst. 3 IZ: Jde-li o vykonatelnou pohledávku piznanou pravomocným rozhodnutím píslušného orgánu, mže dlužník jako dvod popení její pravosti nebo výše uplatnit jen skutenosti, které jsou dvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlená.