Morfometrie skeletu na živém člověku: Odhad výšky postavy

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV ANTROPOLOGIE

Morfometrie skeletu na živém člověku: Odhad výšky postavy

Bakalářská práce

Brno 2013

Jana Kučerová

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV ANTROPOLOGIE

MORFOMETRIE SKELETU NA ŽIVÉM ČLOVĚKU: ODHAD VÝŠKY POSTAVY Bakalářská práce

Jana Kučerová

Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.

2

Bibliografický záznam

Autor:

Jana Kučerová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav Antropologie

Název práce:

Morfometrie skeletu na živém člověku: Odhad výšky postavy

Studijní program:

Antropologie

Studijní obor:

Antropologie

Vedoucí práce:

doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.

Akademický rok:

2012/2013

Počet stran:

97

Klíčová slova:

Morfometrie; Osteometrie; Útvary lidského skeletu; Rozměr kosti; Výška postavy; Tělesné proporce; Regresní přímky

3

Bibliographic Entry

Author:

Jana Kučerová Faculty of Science, Masaryk University Department of Antropology

Title of Thesis:

Morphometry of skeleton on living body: Estimation of Stature

Degree programme:

Bachelor´s degree

Field of Study:

Antropology

Supervisor:

doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.

Academic Year:

2012/2013

Number of Pages:

97

Keyword:

Morfometry; Osteometry; Figures of Human skeleton; Measurment of bone; Height of figure; Physique proportion; Lines of regression

4

Abstrakt

Ve své bakalářské práci jsem se věnovala tématu, které se týká měření živého člověka. Cílem bylo změřit rozměry skeletu na živém člověku a zjistit závislost těchto rozměrů s tělesnou výškou. Provedla jsem vlastní měření 180 dospělých jedinců (90 mužů, 90 žen) pomocí antropometrických měřidel. Jednalo se celkem o 14 rozměrů, u nichž jsem sledovala souvislost s výškou postavy. Naměřená data jsem statisticky zpracovala a výsledky porovnala s jinými autory. Po zpracování výsledků se potvrdila má prvotní domněnka, že antropometrické délkové rozměry jsou ve významném vztahu k výšce postavy člověka. Z analýzy ale jednoznačně vyplynulo, že všechny rozměry na těle člověka nekorelují s výškou postavy stejně. Výšku postavy člověka lze po dosazení do regresních rovnic nejspolehlivěji odhadnout pomocí délky kosti holenní, kosti stehenní, kosti pažní a obou kostí předloktí. Toto tvrzení je v práci následně porovnáno s výsledky prací jiných autorů na dané téma.

5

Abstract

In this thesis I concentrated on measuring the living human body. The aim of this study was to measure the dimensions of a living human skeleton and to determine the relationship of these dimensions to body height. I completed my own measurements of 180 adult individuals (90 males, 90

females)

using

anthropometric

measuring

instruments.

I

employed

14 measurements and evaluated their relationship to body height. I processed the measured data statistically and I compared the results to other studies. The results confirmed my principal assumption that anthropometric length dimensions strongly correlate with body height. The results also showed that there are substantial differences in the strength of the correlations in the individual measured dimensions. The most reliable way of estimating human body height can be achieved by substituting the lengths of the tibia, femur, humerus and both forearm bones into regression equations. This finding is compared with the results of other relevant studies.

6

7

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce, doc. RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D a Mgr. Tomáši Zemanovi, kteří mi poskytli spoustu cenných rad pro sepsání práce, Českému veslařskému svazu za zapůjčení potřebných pomůcek pro jednotlivá měření, své rodině za podporu spojenou s velkou dávkou trpělivosti a také všem členům jednotlivých veslařských klubů v České republice a ostatním měřeným, jenž svolili k antropologickému měření.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 2. února 2013

……………………………… Jméno Příjmení

8

Obsah

Obsah......................................................................................................................................9 1. Úvod..................................................................................................................................12 2. Cíle práce...........................................................................................................................14 3. Literární rešerše problému................................................................................................15 3.1. Historický přehled měření výšky postavy a regresní rovnice......................................15 3.1.1. Metoda dle Manouvriera ...................................................................................16 3.1.2. Metoda dle Pearsona .........................................................................................17 3.1.3. Metody dle Breitingera a Bacha .........................................................................18 3.1.4. Metoda dle Černého a Komendy .......................................................................20 3.1.5. Metoda dle Sjøvolda ..........................................................................................21 4. Materiál a metody ..............................................................................................................................................22 4.1. Popis zkoumaného souboru ..........................................................................................................................................22 4.2. Kritéria výběru probandů pro jednotlivé skupiny ..........................................................................................................................................22 4.3. Zdůvodnění výběru skupiny veslařů pro dané měření................................................23 4.4. Měřené rozměry a jejich anatomické definice ..........................................................................................................................................24 4.5. Postup a popis měření................................................................................................28 4.6. Výhody a nevýhody měření živého člověka oproti kosternímu souboru....................29 5. Výsledky práce...................................................................................................................30

9

5.1. Průměrné hodnoty jednotlivých naměřených rozměrů..............................................30 5.2. Grafické znázornění jednotlivých naměřených rozměrů.............................................32 5.2.1. Tělesná výška......................................................................................................33 5.2.2. Biakromiální šířka ramen.....................................................................................35 5.2.3. Bikristální šířka pánve.........................................................................................37 5.2.4. Největší šířka mozkovny......................................................................................39 5.2.5. Délka horní končetiny.........................................................................................41 5.2.6. Délka paže...........................................................................................................43 5.2.7. Délka předloktí....................................................................................................45 5.2.8. Délka stehna.......................................................................................................47 5.2.9. Délka bérce.........................................................................................................49 5.2.10. Největší délka mozkovny...................................................................................51 5.2.11. Obvod paže.......................................................................................................53 5.2.12. Obvod zápěstí...................................................................................................55 5.2.13. Obvod bérce......................................................................................................58 5.2.14. Hmotnost těla...................................................................................................60 5.3. Porovnání výsledků s jinými pracemi .........................................................................63 6. Diskuze..............................................................................................................................69 7. Závěr..................................................................................................................................71 8. O autorce...........................................................................................................................72 9. Slovník důležitých jmen a pojmů.......................................................................................73 10. Rejstřík.............................................................................................................................75 11. Seznam použité literatury................................................................................................76

10

12. Přílohy.............................................................................................................................79

11

1. Úvod

Morfometrie je antropologickou disciplínou, která je aplikovatelná v rámci širokého spektra měření. Tato disciplína je velmi přesnou metodou, proto je vhodné při volbě antropologických metod přistoupit k jejímu použití. Lidská kostra tvoří pasivně pohyblivou oporu těla, která je na první pohled neměnná, i když v ní probíhá spousta fyziologických procesů, jako je dynamická přestavba přizpůsobující se vnějším fyzikálním vlivům, vnitřním poměrům organismu a tělesné hmotnosti. I přes tyto procesy zůstává v podstatě od období adolescence stejnou a neměnnou součástí lidského těla. Hlavním úkolem práce je po stručném historickém přehledu sloužícím jako úvod do problematiky měření živého člověka a následného odhadu výšky postavy, provedení morfometrického měření. Získaná data jsou statisticky zpracována a porovnána pomocí dostupné literatury. Pro doplnění měření byli probandi cíleně vybíráni a následně rozčleněni do dvou skupin, a to veslaři (muži a ženy) a neveslaři (muži a ženy bez pravidelné fyzické aktivity). Výška postavy jedince je ovlivněna pohlavím, dědičností, etnickou příslušností a z části i výživou. Informace o výšce postavy umožňuje srovnání změn tělesného rozvoje u současných populací a u historických populací. K výpočtu výšky postavy bylo vyvinuto mnoho metod využívajících nejrůznější kosti kostry. Nejsilnější korelaci s výškou postavy však vykazují délkové rozměry dlouhých kostí končetin. Při výběru metody určování výšky postavy je důležité zohlednit, na jaké populaci byla vypracována. Vztah mezi délkou kostí a celkovou výškou postavy je relativní, záleží na proporcionalitě jedinců. Zde hraje mimo jiné roli pohlaví, věk, etnická příslušnost, např. dva jedinci se stejně dlouhou stehenní kostí nemusí být stejně

vysocí

(Drozdová,

2004,

převzato

z http://biology.ujep.cz/

vyuka/file.php/1/opory_ukazky/Metody%20antropologick%C3%A9ho%20%C3%B Dzkumu.pdf).

12

Velký vliv na lidský skelet by rovněž na první pohled mohla mít výraznější fyzická aktivita. Avšak záleží na intenzitě a pravidelnosti. Pro morfometrické měření lidské kostry v rámci práce byla vybrána skupina veslařů a veslařek pro porovnání se skupinou jedinců, kteří se pravidelné a intenzivní sportovní činnosti nevěnují. Veslování je silově – vytrvalostní sport. Aktivní veslaři trénují pravidelně minimálně čtyřikrát týdně. Jedna tréninková fáze je většinou dlouhá dvě až čtyři hodiny. Do fáze bývá zahrnut trénink na lodi (technická část tréninku), běh (vytrvalostní část) a posilování (silová část). V zimním období je jízda na lodi nahrazena jízdou na veslařském trenažéru či veslováním na bazénu. Pro antropologické měření tělesných proporcí bylo veslování vybráno pro náročnost a všestranné zapojení velkého množství svalových skupin. Tento sport by tedy mohl ovlivnit délkové a šířkové rozměry kostí. Motivací pro tvorbu této práce byla možnost porovnání výšek postavy člověka s antropometrickými rozměry na živém těle u dvou zmíněných skupin probandů. Tato měření byla srovnána s publikovanými metodami. Na každém jedinci bylo změřeno patnáct morfometrických rozměrů, jejichž velikost měla být ukazatelem vlivu velké fyzické aktivity na postpubertální proporcionalitu kostry. Pro odhad výšky postavy je možné použít různé metody, které pracují se změřenou délkou dlouhých kostí. Nejpoužívanějšími metodami jsou metody dle Manouvriera, Breitingera, Bacha, dále dle současných tureckých antropologů a dalších. Většina metod vychází z naměřených hodnot na kosterních pozůstatcích člověka. Na rozdíl od některých autorů byla použita měření na živém těle, tj. měření vzdáleností prominujících kostních útvarů na těle člověka.

13

2. Cíle práce

Cíle této Bakalářské práce jsou: 1. Vytvoření stručného historického přehledu využití měření na člověku pro získání údajů o rozměrech kostí; 2. Uvedení seznamu útvarů prominujících na povrchu těla a jejich následné využití při získávání rozměrů kostí; 3. Výčet výhod a nevýhod měření živého člověka oproti kosternímu souboru; 4. Měření pilotního vzorku populace a následné členění na podskupiny (veslaři, veslařky, neveslaři, neveslařky); 5. Zpracování dat a vytvoření regresních rovnic závislosti výšky postavy na rozměrech těla; 6. Srovnání odhadu výšky postavy pilotního vzorku na základě publikovaných metod.

14

3. Literární rešerše problému

3.1. Historický přehled měření výšky postavy a regresní rovnice

Odhad výšky postavy je v antropologii dlouho řešeným problémem, jehož počátky spadají již do 19. století. K nejznámějším metodám měření patří metody dle Manouvriera (1894), Pearsona (1899), Breitingera (1937), Bacha (1965), Černého (1979) a Komendy (1982). Mezi první, kteří se pokusili vypočítat výšku postavy z délky dlouhých kostí u dospělého člověka, byl Orfila (1848). K svému měření použil několik desítek zemřelých a koster. Údaje, které naměřil, byly založeny na empirickém určení koeficientů délek kostí, avšak výsledky nebyly statisticky vyhodnoceny. Proto tyto koeficienty mají jen historický význam (Kuželka, 1999, s. 105–106). Dalším, kdo se věnoval výpočtu výšky postavy, byl Francouz Rollet (1889). Měřil pitvaná těla jedinců ve stáří od dvaceti čtyř let. Jeho způsob měření však nebyl publikován (Kuželka, 1999, s. 106). Délka mrtvého těla ovšem neodpovídá výšce postavy živého člověka. Živý člověk má zachovány chrupavky a další měkké tkáně. V dalším textu je uveden přehled metod antropologů, kteří se ve své práci věnovali měření a odhadu výšky člověka dle rozměrů dlouhých kostí, a to jak na kostře, tak na živém člověku. Naměřené údaje Rolletem (1889) využil pro výpočet výšky postavy Manouvrier (1894).

15

3.1.1. Metoda dle Manouvriera Manouvrierův (1894) soubor jedinců zahrnoval 49 jedinců. K výpočtu použil suchých kostí. Tělesná výška se odečítá z tabulek na základě délkových rozměrů kosti pažní, loketní, vřetenní, stehenní, holenní a lýtkové (dále H1, H2, U1, R1, F2, T1b, Fi1). K naměřeným hodnotám se vždy přičítají 2 mm. Pro každou hodnotu, která se nevyskytuje v jeho tabulkách, uvádí vhodný příslušný koeficient (Kuželka, 1999, s. 106).

Tabulka 1: Výpočet výšky postavy z délek dlouhých kostí končetin u mužů (Manouvrier, 1894, cit. Kuželka, 1999, s. 106–107)

H1–

R1-

U1–

výška postavy

F2–

T1–

Fi 1 –

[mm]

[mm]

[mm]

[cm]

[mm]

[mm]

[mm]

295

213

227

153

392

319

318

298

216

231

155,2

398

324

323

302

219

235

157,1

404

330

328

306

222

239

159

410

335

333

309

225

243

160,5

416

340

338

313

229

246

162,5

422

346

344

316

232

249

163,4

428

351

349

320

236

253

164,4

434

357

353

324

239

257

165,4

440

362

358

328

243

260

166,6

446

368

363

332

246

263

167,7

453

373

368

336

249

266

168,6

460

378

373

340

252

270

169,7

467

383

378

344

255

273

171,6

475

389

383

16

348

258

276

173

482

394

388

352

261

280

175,4

490

400

393

356

264

283

176,7

497

405

398

360

267

287

178,5

504

410

403

364

270

290

181,2

512

415

408

368

273

293

183

519

420

413

4,8

4,82

4,32

4,37

Průměrný koeficient pro kosti menší 5,25

7,01

6,66

3,92

3,92

Průměrný koeficient pro kosti větší 4,93

6,7

6,26

3,53

3.1.2. Metoda dle Pearsona Pearsonova (1899) metoda pracuje s délkovými rozměry kosti stehenní, holenní, pažní a vřetenní (F1, T1b, H1, R1). Výšku postavy stanovoval pomocí lineární regrese a korelace rozměrů (Kuželka, 1999, s. 107). Pearson společně s Leem (1897) vymysleli korelační koeficienty mezi délkou kosti a délkou těla člověka. U mrtvých těl dále odečetli 1,2 cm u mužů a 2 cm u žen. Zjištěné hodnoty vynásobili koeficienty a připočetli hodnotu konstanty (Kuželka, 1999, s. 107). Pearson (1899) vytvořil následující rovnice (Kuželka, 1999, s. 108): VP = 2,89 x (H 1) + 70,64 VP = 2,38 x (T 1b) + 78,66 VP = 3,27 x (R 1) + 85,93 VP = 1,16 x (F 1 + T 1b) + 71,27 VP = 1,22 x (F 1) nebo 1,08 x (T 1b) + 71,44 17

VP = 1,73 x (H 1 + R 1) + 66,86 VP = 2,77 x (H 1) + 0,19 x (R 1) + 69,79 VP = 1,03 x (F 1) + 1,56 x (H 1) + 68,4 VP = 0,91 x (F 1) + 0,6 x (T 1b) + 1,23 x (H 1) VP = 0,19 x (R 1) + 67,05 VP = 2,75 x (H 1) + 71,48 VP = 2,35 x (T 1b) + 74,77 VP = 3,34 x (R 1) + 81,22 VP = 1,13 x (F 1 + T 1b) + 69,15 VP = 1,12 x (F 1) + 1,13 x (T 1b) + 69,57 VP = 1,63 x (H 1 + R 1) + 69,91 VP = 2,58 x (H 1) + 0,28 x (R 1) + 70,54 VP = 1,34 x (F 1) + 1,03 x (H 1) + 67,44 VP = 0,78 x (F 1) + 1,12 x (T 1b) + 1,06 x (H 1) VP = 0,71 x (R 1) + 67,47

3.1.3. Metody dle Breitingera a Bacha Pro sestavení regresních rovnic byla, na rozdíl od ostatních metod, autory Breitingerem (1937) a Bachem (1965) zpracována data vzniklá měřením rozměrů na živých jedincích. Metody pracují s délkovými rozměry kosti pažní, vřetenní, stehenní a holenní (H1, H2, R1b, F1, T1b). Při svých měřeních Breitinger předpokládal, že chyby, kterých se dopustil při nepřesném měření dlouhých kostí 18

na živém člověku, jsou kompenzovány eliminací rozdílu mezi délkou těla mrtvých a výškou postavy živých jedinců (Kuželka, 1999, s. 108). Breitinger provedl měření 2428 studentů a sportovců z Mnichova. Průměrný věk byl 26 let a výška 170,1 cm. Zjišťoval jejich výšku, délku paže, délku předloktí, délku stehna a délku bérce. Největším problémem jeho výzkumu bylo převedení hodnot měření jednotlivých částí těl na délku kostí (Kuželka, 1999, s. 108). Celkovou délku kosti pažní stanovil na základě 20 rentgenových snímků odečtením 0,5 cm od délky paže. Abychom získali největší délku kosti je dle Breitingera nutno přičíst 0,7 cm k této hodnotě (Kuželka, 1999, s. 109). Délka kosti vřetenní byla stanovena odečtením z délky předloktí 0,2 cm. Ty mají být měrnou tloušťkou kloubní chrupavky (Kuželka, 1999, s. 109). Mediální délka hosti holenní vznikla odečtením průměrné tloušťky chrupavky, tj. 0,6 cm od délky bérce (Kuželka, 1999, s. 109). Pro ženy nevypracoval podobné rovnice, ty vytvořil Bach (1965) dle měření přesně 500 studentek z Jeny (Kuželka, 1999, s. 109).

Rovnice pro muže dle Breitingera (Kuželka, 1999, s. 109): VP = 83,21 + 2,715 x (H 2) + 4,9 cm VP = 97 + 2,968 x (R 1b) + 5,4 cm VP = 94,31 + 1,645 x (F 1) + 4,8 cm VP = 95,59 + 1,988 x (T 1b) + 4,7 cm

Rovnice pro ženy dle Bacha (Kuželka, 1999, s. 109): VP = 98,38 + 2,121 x (H 1) + 3,9 cm VP = 99,44 + 2,121 x (H 2) + 3,9 cm

19

VP = 116,89 + 1,925 x (R 1b) + 4,5 cm VP = 106,69 + 1,313 x (F 1) + 4,1 cm VP = 95,91 + 1,745 x (T 1b) + 3,9 cm

3.1.4. Metoda dle Černého a Komendy Čeští autoři vypočítali regresní rovnice pro výpočet výšky postavy na základě největší délky kosti pažní a kosti stehenní (H1, F1) obou stran těla (Kuželka, 1999, s. 110).

Regresní rovnice pro výpočet výšky postavy (Kuželka, 1999, s. 111): muži – pravá strana

ženy – pravá strana

VP = 53,31 + 3,474 . (H 1) + 4,38

VP = 40,58 + 3,777 . (H 1) + 4,99

VP = 60,04 + 2,385 . (F 1) + 4,21

VP = 51,46 + 2,49 . (F 1) + 4,44

VP = 49,59 + 1,559 . (H 1) + 1,48 . (F 1) + 4,02

VP = 42,62 + 0,979 . (H 1) + + 1,989 . (F 1) + 4,38

muži – levá strana

ženy – levá strana

VP = 62,23 + 3,246 . (H 1) + 4,35

VP = 39,64 + 3,846 . (H 1) + 5,16

VP = 62,57 + 2,325 . (F 1) + 4,15

VP = 58,54 + 2,307 . (F 1) + 4,51

VP = 54,58 + 1,418 . (H 1) + 1,483 . (F 1) + 3,98

VP = 50,61 + 0,765 . (H 1) + + 1,948 . (F 1) + 4,47

20

3.1.5. Metoda dle Sjøvolda Pracuje s regresními rovnicemi, které slouží k odhadu tělesné výšky na základě délkových rozměrů kosti pažní, loketní, vřetenní, stehenní, holenní a lýtkové. Výhodou této metody je, že je přenosná na všechna etnika z různých časových období. V současné době se tato metoda považuje za nejpřesnější (Kuželka, 1999, s. 112).

Sjøvoldovy (1990) rovnice (Kuželka, 1999, s. 112): VP = 4,62 . H1 + 19,00 VP = 3,78 . R1 + 74,10 VP = 4,80 . R1b + 51,15 VP = 4,61 . U1 + 46,83 VP = 2,71 . F1 + 45,86 VP = 3,01 . F2 + 32,52 VP = 3,29 . T1 + 47,34 VP = 3,67 . T1b + 29,50 VP = 3,59 . Fi1 + 36,31

21

4. Materiál a metody

4.1. Popis zkoumaného souboru

Pro měření byly vybrány dvě skupiny. 1. Jedinci věnující se aktivně veslování (párovému, nepárovému nebo obojímu). 2. Lidé, kteří se věnují pouze rekreačnímu sportu, nebo jsou bez jakékoliv pravidelné fyzické aktivity. Měření bylo prováděno na věkové skupině 18 – 23 let. Do výzkumu byla zařazena obě pohlaví (muži i ženy). Všichni zúčastnění jedinci byli předem seznámeni

s průběhem,

důvodem

a

využitím

daného

měření.

4.2. Kritéria výběru probandů pro jednotlivé skupiny

1) SPORTUJÍCÍ SKUPINY – VESLAŘI A VESLAŘKY •

věk: 18 – 23 let (průměrný věk 21 let)

•

aktivní v daném sportu minimálně 4 roky

•

pravidelná účast na trénincích (minimálně čtyřikrát týdně, kde jedna tréninková fáze trvá minimálně 2 hodiny)

•

sportovec je stále aktivní – za poslední rok se zúčastnil minimálně tří veslařských soutěží

22

2) SKUPINY JEDINCŮ NEVYKAZUJÍCÍCH PRAVIDELNOU FYZICKOU AKTIVITU •

věk: 18 – 23 let (průměrný věk 22 let)

•

jedinci nezatěžovaní pravidelnou fyzickou prací – studenti, jedinci se sedavým povoláním (kancelářská práce, řidiči, atd.)

•

sportu se věnují pouze rekreačně, a to maximálně dvakrát do týdne po dobu 0,5 – 1 hodiny

4.3. Zdůvodnění výběru skupiny veslařů pro dané měření

Veslování je silově-vytrvalostní sport, který je fyzicky velmi náročný. Způsobem pohybu a zátěží na organismus je tento sport velmi podobný běhu na lyžích. Při veslování jsou zapojeny téměř všechny svalové skupiny lidského těla, nejvíce však svaly dolních končetin, svaly břicha, hrudníku a zad. Svaly horních končetin jsou překvapivě zatěžovány méně, protože celý pohyb vychází z dynamického odkopu nohou (Panuška, 2001, citováno z http://www.veslo.cz/ premysl-panuska-veslarsky-trenink/73791/panuska.pdf). Délka závodu, technická náročnost jízdy na lodi a odpor vody při záběru veslem způsobují, že každý veslař si v průběhu závodu „sáhne“ lidově řečeno „na dno“. Posledních několik set metrů z dvoukilometrového závodu se většinou jezdí na kyslíkový dluh, takže nejen nutná fyzická příprava a tělesné predispozice, ale také ohromná vůle jsou při závodu leckdy „na místě“. Z tohoto pohledu se jedná o modelový sport, který by svou náročností na lidské tělo mohl ovlivňovat řadu biologických procesů v kostře.

23

4.4. Měřené rozměry a jejich anatomické definice

Výškové rozměry: •

M1: Tělesná výška je vertikální vzdálenost bodu vertex od země. Patu

antropometru umístíme před špičky chodidel měřeného a jehlu antropometru lehce umístíme na temeno jeho hlavy (Riegerová et al., 2006). Vertex se nachází na lebce, na os parietale přibližně v polovině délky sutura sagittalis. Rozměr byl měřen v centimetrech s přesností na jedno desetinné místo.

Šířkové rozměry: •

M35: Biakromiální šířka ramen je přímou vzdáleností mezi body akromiale. Jako měřidlo se používá pelvimetr či torakometr. Měření bylo provedeno s přesností na 0,5 centimetru. Měřeno pelvimetrem v centimetrech (Riegerová et al., 2006). Bod akromiale leží na místě nadpažku na facies dorsalis scapulae. Acromion je nejlaterálnějším pokračováním spina scapulae.

•

M40: Bikristální šířka pánve je přímou vzdáleností mezi pravým a levým bodem iliocristale, který se nachází na horní hraně kosti kyčelní. Jako měřidlo se používá pelvimetr. Měření bylo provedeno s přesností na 0,5 centimetru. (Riegerová et al., 2006). Bod iliocristale nalezneme na laterální straně crista iliaca ossis ilii. V rámci přesného pojmenování tohoto bodu je vhodné se zmínit o oblasti linea intermedia mezi labium externum a labium internum.

24

•

M3: Největší šířka mozkovny je přímou vzdáleností mezi pravým a levým bodem euryon. Bod euryon se nachází v oblasti nad sutura squamosa. Rameny měřidla přijíždíme jemně po stranách hlavy nad a za ušními boltci do zjištění největší šířky. Osa měřidla je kolmá ke střední rovině. Měřeno kraniometrem v milimetrech (Riegerová et al., 2006).

Délkové rozměry: •

M45: Délka horní končetiny neboli přímá vzdálenost bodů akromiale a daktylion se měří na natažené horní končetině. Měřeno antropometrem v centimetrech (Riegerová et al., 2006). Daktylion leží na hlavičce posledního článku třetího prstu ruky s největší pravděpodobností na tuberositas phalangis distalis.

•

M47: Délka paže je přímou vzdáleností bodu akromiale od bodu radiale. Měříme přímo horní částí antropometru v centimetrech (Riegerová et al., 2006). Radiale leží podél okraje caput radii. Hlavička radia se nachází na proximálním konci kosti.

•

M48: Délka předloktí je přímou vzdáleností bodu radiale od bodu stylion. Měříme horní částí antropometru v centimetrech (Riegerová et al., 2006). Stylion leží na processus styloideus radii, na distálním konci vřetenní kosti a je v kontaktu s os scaphoideum.

25

•

M55/1: Délka stehna je přímou vzdáleností bodu trochanterion od bodu tibiale na zevní straně kolenního kloubu. Rozměr většinou odpovídá délce stehenní kosti u stojícího člověka. Měřený musí stát v přirozené poloze. Měřeno pelvimetrem v centimetrech (Riegerová et al., 2006). Trochanterion se nachází na proximální plošce diafýzy stehenní kosti, na výběžku trochanter major. Tibiale leží na proximálním konci kosti holenní v oblasti condylus lateralis. Pro toto měření bylo tibiale využito na laterální straně holenní kosti.

•

M56a: Délka bérce je přímou vzdáleností bodu tibiale od bodu sphyrion. Měřeno pelvimetrem v centimetrech (Riegerová et al., 2006). Tibiale se nachází na proximálním konci holenní kosti v oblasti condylus medialis. Jedná se o protilehlý bod oproti bodu tibiale pro délku stehna, protože délka bérce byla měřena po mediální linii. Sphyrion leží na holenní kosti, na mediální straně kosti, kde je tzv. vnitřní kotník neboli malleolus medialis.

•

M1 – na hlavě: Největší délka mozkovny je přímou vzdáleností bodu glabella od bodu opistokranion, tj. od nejvíce vzdáleného bodu na týlu hlavy ve střední čáře. Měřeno kraniometrem v milimetrech (Riegerová et al., 2006). Glabella je bod ležící na os frontale (na squama frontalis) zhruba jeden centimetr nad sutura nasofrontalis, v oblasti nad arci superciliares. Opisthokranion se nalézá na os occipitale přímo na squama occipitalis nad protuberantia occipitalis externa.

26

Obvodové rozměry: •

M65: Obvod paže je míra měřená v poloviční vzdálenosti mezi bodem akromiale a hrotem lokte (olecranon ulnae) na paži volně visící podél trupu. Měřeno pásovou mírou v centimetrech v oblasti u tuberositas deltoidea humeri, na facies anterior tuberositas humeri a u sulcus nervi radialis (Riegerová et al., 2006).

•

M67: Obvod zápěstí neboli obvod předloktí minimální se měří v nejužším místě nad processi styloidei. Měřeno pásovou mírou v centimetrech na radiu v oblasti crista suprastyloidea, incisura ulnaris, tuberculum dorsale a sulci tendineum musculorum extensorum, na ulně v oblasti caput ulnae (Riegerová et al., 2006).

•

M70: Obvod bérce minimální je míra, která se měří v nejužším místě nad kotníky. Měřeno pásovou mírou v centimetrech nad sulcus malleolaris a incisura fibularis a na holenní kosti nad facies articularis malleoli lateralis a sulcus malleolaris (Riegerová et al., 2006).

Hmotnost: •

M71: Hmotnost těla se zjišťuje na osobní váze. Jednotkou měření je kilogram s přesností na jedno desetinné místo (Riegerová et al., 2006).

27

4.5. Postup a popis měření

Antropologická měřidla byla po dobu výzkumu vypůjčena od Českého veslařského svazu. Každý měřený jedinec byl předem seznámen s důvodem a následovným průběhem měření. Měření byla prováděna v době před tréninkem u skupiny veslařů a veslařek vždy v ranních a dopoledních hodinách. Skupina nesportujících byla měřena v jejich domácnosti rovněž v ranních a dopoledních hodinách. Měření byla individuálně domluvena s každým účastníkem výzkumu. Samotný průběh měření: 1. sdělení důvodu a funkce měření 2. vyslovení souhlasu a podepsání formuláře „Informovaný souhlas“ se zpracováním naměřených dat 3. měřený se svlékl do spodního prádla 4. měření obvodových, šířkových, délkových rozměrů, výšky postavy a tělesné hmotnosti (vždy tradičně měřena pravá strana těla) V příloze 1 je vložen informovaný souhlas, který každý účastník před zahájením měření vyplnil. Před podpisem byli všichni účastníci měření slovně seznámeni s důvody a dalšími podmínkami měření. Měření

bylo

prováděno

v delším

časovém

úseku

mezi

podpisem

informovaného souhlasu a samotným úkonem. Z tohoto důvodu někteří probandi od měření odstoupili. Tyto údaje nebyly zahrnuty do konečného hodnocení celého měření. Příloha 2 zahrnuje Protokol měření.

28

4.6. Výhody a nevýhody měření živého člověka oproti kosternímu souboru

Práce s lidmi (živým člověkem) je náročnější než srovnávání a měření kosterních pozůstatků člověka. Na živém lidském těle, které kryje kůže a je složeno nejen z kostí, ale také měkkých tkání, je vyhledávání některých antropometrických bodů značně složitější oproti kosterním pozůstatkům člověka. Měření může být u živého člověka komplikováno emocemi, strachem z měření či studem. Ne každý člověk je bez zábran a před antropologem (nebo tím, kdo měří) ochoten se např. svléknout do spodního prádla. Tento problém se při měření vyskytl ve skupině žen, které se nevěnují pravidelné fyzické zátěži. Nejsou zvyklé na pravidelné sportovní prohlídky a měření. Průběh měření na živém člověku může být ovlivněn i momentální tělesnou indispozicí nebo u žen např. fází menstruačního cyklu. Naproti tomu práce s kosterními pozůstatky člověka je objektivnější z hlediska přesnosti měření.

29

5. Výsledky práce

5.1. Průměrné hodnoty jednotlivých naměřených rozměrů

V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny rozmezí a aritmetické průměry naměřených hodnot u všech měřených rozměrů. Tabulky jsou rozděleny dle pohlaví měřených jedinců. Uvedená data jsou dále statisticky a graficky zpracována. Veškerý soupis naměřených hodnot je uveden v příloze 3.

Tabulka 5.1: Rozmezí a aritmetické průměry naměřených hodnot u mužů

MUŽI rozměr

sportující jedn.

nesportující

rozm. průměr. rozm. průměr. hodnot hodnota hodnot hodnota

výškový

tělesná

rozměr

výška

šířkové biakromiál.

cm

cm

39 -

cm

24,5 -

42,5

šířka

136 -

181,2

35,5 -

40,7

46 30

35 mm

158,9 196,7

45,5

šířka pánve největší

185,2

207,8

rozměry šířka ramen bikristální

174 -

24 -

30

35,5 141,6

147

136 -

141,2

147

mozkovny délkové délka horní

cm

rozměry končetiny délka paže

72 -

82,9

70 - 86

79,9

34,4

30 - 41

34,2

93,2 cm

30 - 43

30

délka

cm

22 - 35

27,4

21 - 34

27,4

cm

43 - 61

49,4

42 - 57

49,6

délka bérce

cm

34 - 49

40,6

33 - 48

40

největší

mm

174 -

182,0

174 -

181,2

předloktí délka stehna

délka

189

188

mozkovny obvodov obvod paže é

obvod

rozměry

zápěstí obvod

cm

27 - 38

31,9

28 - 39

32,3

cm

16 - 20

18,1

17 - 22

19

cm

23 - 26

24,4

24 - 30

25,8

kg

68,3 -

77,6

54,9 -

79,7

bérce minimální hmotnost hmotnost těla

99,4

116,3

Tabulka 5.2: Rozmezí a aritmetické průměry naměřených hodnot u žen

ŽENY rozměr

sportující jedn.

nesportující

rozm. průměr. rozm. průměr. hodnot hodnota hodnot hodnota

výškový

tělesná

rozměr

výška

šířkové biakromiál.

cm

šířka pánve

171,7

185,5 cm

rozměry šířka ramen bikristální

160,5 -

35,5 -

29,5 35,5

31

167

185,9 37,6

41 cm

153,5 -

34 -

36,6

40,5 32,8

26 35,5

32,8

největší

mm

šířka

127 -

132,5

136

127 -

132,5

136

mozkovny délkové délka horní

cm

rozměry končetiny

72 -

77,1

83,3

67,4 -

73,4

81,9

délka paže

cm

28 - 37

32,7

28 - 37

33

délka

cm

20 - 28

24,4

20 - 28

24

cm

41 - 55

49,6

42 - 56

48,7

délka bérce

cm

31 - 41

35,6

31 - 39

35

největší

mm

168 -

176

168 -

175,3

předloktí délka stehna

délka

182

182

mozkovny obvodov obvod paže é

obvod

rozměry

zápěstí obvod

cm

24 - 28

26,1

22 - 29

25,2

cm

16 - 19

17,1

16 - 20

16,6

cm

20 - 24

22

19 - 27

22,6

kg

54,6 -

67,8

47,8 -

62,6

bérce minimální hmotnost hmotnost těla

85

97,1

5.2. Grafické znázornění jednotlivých naměřených rozměrů

V této podkapitole je každý měřený rozměr statisticky zpracován. 32

Krabicové grafy jednotlivých rozměrů znázorňují medián (černá linie mezi barevnými poli) pro daný rozměr a také 25 % percentil (spodní konec barevného pole) a 75 % percentil (horní konec barevného pole). Medián je hodnota, která dělí veškerá naměřená čísla dané skupiny. Tato čísla jsou nejprve seřazena podle velikosti a pak rozdělena na dvě stejně početné poloviny. Horní a dolní stopky grafu ukazují rozmezí hodnot pro daný rozměr. Malé kruhy uložené mimo oblast rozmezí hodnot znázorňují odlehlé hodnoty. Pod krabicovými grafy jsou vloženy grafy regresních přímek, které vyjadřují závislost měřeného rozměru na výšce postavy jedince. Pod každou regresní přímkou je uveden komentář k závislosti rozměrů.

5.2.1. Tělesná výška Průměrný rozdíl mezi sportující a nesportující skupinou u obou pohlaví je 2,5 %. Veslující skupiny, a to u mužů i žen jsou průměrně o 4 cm vyšší než nesportovci. Tento rozdíl by mohl mít příčinu ani ne tolik ve vlivu fyzické aktivity na růst kosti, nýbrž v neustálém výběru vyšších jedinců pro tento sport.

33

200 190 180 160

170

výška postavy [cm]

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.1: Krabicový graf rozměru tělesná výška

Z grafu můžeme vyčíst, že muži byli v průměru vyšší než ženy. Hodnoty výšek postavy veslařů a neveslařek nepřesahují variabilitu výšky postavy nesportujících mužů a žen. Pozorované rozdíly výšek postavy mezi skupinami sportovců a nesportovců nejsou statisticky významné. U skupiny neveslařů se vyskytla jedna nízká odlehlá hodnota, u skupiny veslařů zase dvě vyšší odlehlé hodnoty.

34

5.2.2. Biakromiální šířka ramen U veslařů mužů je biakromiální šířka ramen vyšší o 4,2% oproti nesportovcům. Příčinou může být pravidelná silová část tréninku zaměřená na rozvoj horní části trupu již od dvanáctého roku věku při pravidelném tréninku. U žen veslařek je rozdíl šířky ramen oproti nesportující skupině téměř zanedbatelný. Důvodem může být profilace tréninku ženského veslování hlavně

40 35

M35 [cm]

45

na vytrvalostní složku.

neveslařky

veslařky

neveslaři

Graf 5.2: Krabicový graf rozměru biakromiální šířka ramen

35

veslaři

Z grafu můžeme vyčíst, že biakromiální šířka ramen je mezi skupinami mužů výraznější, kdežto u žen je rozdíl nevýrazný. Horní linie rozmezí hodnot u žen je téměř totožná. Ve skupině neveslařů je znatelný výskyt odlehlých hodnot pod horním i dolním rozmezím hodnot. U veslařů jsou dvě odlehlé hodnoty nad horní linií

150

160

170

180


190

200

210

rozmezí hodnot.

35

40

45

50

M35 [cm]

Graf 5.3: Regresní přímky závislosti rozměru M35 vůči výšce postavy



P – hodnota u mužů i žen vyjadřuje statisticky významný rozdíl.



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (muži, dále jen M): Y = 63,61 + 2,87 . M35

36



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (ženy, dále jen F): Y = 36,719 + 3,568 . M35



Koeficient determinace (M): R2 = 0,7604473



Koeficient determinace (F): R2 = 0,558739



Z grafu je znatelné, že regresní přímky se protínají, takže růst hodnoty rozměru s rostoucí výškou postavy bude rychlejší u mužů než u žen.

30 28 26 24

M40 [cm]

32

34

5.2.3. Bikristální šířka pánve

neveslařky

veslařky

neveslaři

Graf 5.4: Krabicový graf rozměru bikristální šířka pánve

37

veslaři

Rozmezí hodnot u mužů je podstatně větší než u žen. Veslařky a neveslařky mají stejný medián hodnot. Ženy mají výrazně větší bikristální rozměr oproti mužům, což je přirozené vzhledem k stavbě ženské pánve. U veslařek se vyskytla

150

160

170

180


190

200

210

jedna odlehlá hodnota pod spodní linií rozmezí hodnot.

24

26

28

30

32

34

M40 [cm]




P – hodnota u mužů i žen nevyjadřuje statisticky významný rozdíl.



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (M): Y = 125,988 + 1,906 . M40



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (F): Y = 64,538 + 3,196 . M40

38

36









Z grafu je viditelné, že se jedná o vysoce sexuálně dimorfní znak, neboť přímky jsou téměř rovnoběžné.

130

135

M3 [mm]

140

145

5.2.4. Největší šířka mozkovny

neveslařky

veslařky

neveslaři

Graf 5.6: Krabicový graf rozměru největší šířka mozkovny

39

veslaři

Rozložení hodnot je u obou skupin stejné. U mužů mají neveslaři trochu větší

150

160

170

180


190

200

210

rozmezí hodnot. Obě skupiny žen i mužů mají stejný medián.

125

130

135

140

145

M3 [mm]







Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (M): Y = -89,015 + 1,925 . M3



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (F): Y = -199,09 + 2,78 . M3









Z regresních přímek vyplývá, že od určité výšky se u mužů příliš nemění šířka lebky

40

v ohledu na výšku postavy. U žen rozměr podle regresní přímky s výškou postavy vzrůstá.

5.2.5. Délka horní končetiny Délka horní končetiny je jedním z možných ukazatelů výšky jedince.

80 75 70

M45 [cm]

85

90

Proto veslující skupiny mají delší horní končetiny, neboť mají větší výšku postavy.

neveslařky

veslařky

neveslaři

Graf 5.8: Krabicový graf rozměru délka horní končetiny

41

veslaři

V morfometrii se jedná o statisticky významný rozměr z hlediska vztahu k výšce postavy. Skupina veslařů má odlehlé hodnoty pod horní i dolní linií rozmezí hodnot. Neveslaři mají odlehlou hodnotu pod spodním rozmezím hodnot. U tohoto rozměru bylo měření provedeno nepřesně, proto zde není vložena korelační křivka. Údaj kvůli chybě měření příliš výrazně korespondoval s výškou postavy, což z hlediska chyb a odchylek měření je nemožné.

42

35 30

M47 [cm]

40

5.2.6. Délka paže

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.9: Krabicový graf rozměru délka paže

Dle grafu mají muži neveslaři delší paže než veslaři. Stejný jev se vyskytl i u žen. Medián a rozpětí hodnot u obou skupin žen jsou stejné. U skupin mužů je stejný pouze medián. U veslařů se vyskytla jedna odlehlá hodnota nad horním rozmezím hodnot.

43

210 200 190 150

160

170

180


30

35

40

45

M47 [cm]



















Dle regresních přímek můžeme usoudit, že se jedná o rozměr, který lze považovat za pohlavně dimorfní. Naměřené hodnoty mužů a žen se ve vztahu k výšce postavy významně setkávají, avšak je nutné brát v potaz, že muži jsou dle měření vyšší než ženy.

44

20

25

M48 [cm]

30

35

5.2.7. Délka předloktí

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.11: Krabicový graf rozměru délka předloktí

Obě skupiny veslařek mají totožné rozmezí hodnot. Medián veslařek je vyšší než u neveslařek. Délka předloktí významně koresponduje u sportovců i nesportovců, a to obou pohlaví odděleně.

45

210 200 190 150

160

170

180


20

25

30

35

M48 [cm]



















Regresní přímky se protínají, hodnoty délky předloktí žen se prolínají do hodnot mužů.

46

50 45

M55_1 [cm]

55

60

5.2.8. Délka stehna

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.13: Krabicový graf rozměru délka stehna

Naměřená hodnota je velmi podobná u obou pohlaví. Skupiny mužů mají stejný medián, u žen veslařek je medián uložen na vyšší hodnotě než u neveslařek. U obou skupin mužů se vyskytla jedna odlehlá hodnota nad horní linií rozmezí hodnot.

47

210 200 190 150

160

170

180


40

45

50

55

60

M55_1 [cm]

Graf 5.14: Regresní přímky závislosti rozměru M55/1 vůči výšce postavy






Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (M): Y = 95,1 + 1,78 . M55/1



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (F): Y = 76,551 + 1,887 . M55/1









Dle regresní přímky by se mohlo jednat o pohlavně dimorfní znak člověka.

48

40 35

M56a [cm]

45

5.2.9. Délka bérce

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.15: Krabicový graf rozměru délka bérce

Rozmezí hodnot je podstatně větší u mužů než u žen. Skupiny žen mají podobné rozmezí hodnot. Medián sportujících skupin je vyšší než u nesportovců.

49

210 200 190 180 170 150

160


30

35

40

45

50

M56a [cm]

Graf 5.16: Regresní přímky závislosti rozměru M56a vůči výšce postavy

Pro tuto hodnotu neznázorňujeme regresní přímku, neboť hodnoty jsou u všech měřených skupin velmi rozptýlené. Hodnoty rozměru k výšce postavy žen se prolínají do hodnot mužů.

50

180 170

175

M1 [mm]

185

5.2.10. Největší délka mozkovny

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.17: Krabicový graf rozměru největší délka mozkovny

Délka mozkovny se příliš neliší u sportujících a nesportujících skupin. Rozmezí obou skupin mužů a rovněž obou skupin žen je stejné.

51

210 200 190 150

160

170

180


170

175

180

185

190

M1 [mm]

Graf 5.18: Regresní přímky závislosti rozměru M1 na lebce vůči výšce postavy






Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (M): Y = -41,830 + 1,239 . M1(lebka)



Nejpřesnější nestranný odhad výšky postavy (F): Y = -98,429 + 1,524 . M1(lebka)









Dle uložení regresních křivek nelze o délce mozkovny mluvit jako o znaku pohlavně dimorfním, i když do této skupiny rozměrů bývá některými autory zařazován. Hodnoty jsou výrazně rozptýlené.

52

5.2.11. Obvod paže Měření obvodu paže potvrdilo, že i neveslující muži se snaží zdůraznit velikost paží. Jejich průměrná hodnota byla vyšší než u veslařů. Zatímco u žen je znatelné, že pravidelná fyzická aktivita způsobuje zpevnění

30 25

M65 [cm]

35

paže, a tím pádem i zvětšení tohoto obvodu.

neveslařky

veslařky

neveslaři

Graf 5.19: Krabicový graf rozměru obvod paže

53

veslaři

Veslaři mají větší obvod paže, což je logické vzhledem k jejich pravidelné sportovní fyzické zátěži. U žen veslařek se tento fenomén neprojevil, neboť medián mají veslařky lehce vyšší, ale jejich rozmezí hodnot je omezenější. U skupin

150

160

170

180


190

200

210

neveslařů, u mužů i žen, se objevila jedna odlehlá hodnota.

20

25

30

35

M65 [cm]




P – hodnota u mužů nevyjadřuje statisticky významný rozdíl, u žen ano.










54

40






Regresní přímky se prolínají, u mužů s rostoucí výškou vzrůstá obvod paže výrazněji než u žen.

5.2.12. Obvod zápěstí Nad processi styloidei se ukládá minimální množství tuku. Velikost rozměru je pravděpodobně nejvíce ovlivněna celkovou proporcionalitou kostry – př. žena vysoká 165 cm bude mít nejpravděpodobněji menší obvod zápěstí než žena vysoká 185 cm.

55

22 21 20 19 18 15

16

17

M67 [cm]

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.21: Krabicový graf rozměru obvod zápěstí

Medián u neveslařů je uložen na horní hranici percentilu. U žen neveslařek je tomu naopak, medián leží na spodní hranici percentilu. U skupin neveslařů i neveslařek se objevily dvě odlehlé hodnoty na horní linii rozmezí hodnot.

56

210 200 190 150

160

170

180


14

16

18

20

22

M67 [cm]




P – hodnota u mužů i žen vyjadřuje statisticky významný rozdíl.















Regresní přímky se protínají, hodnoty jsou uloženy u mužů se vzrůstající výškou postavy níže než u žen.

57

5.2.13. Obvod bérce Rozdíl v hodnotách sportujících a nesportujících skupin může být dán znatelnou vizuální cévní a mízní nedostatečností, která byla viditelná u nesportovců

24 20

22

M70 [cm]

26

28

30

při měření (výrazné otoky nohou u mužů s nadváhou a žen v premenstruální fázi).

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.23: Krabicový graf rozměru obvod bérce minimální

Medián mužů veslařů leží na horní linii percentilu. U obou skupin nesportujících je tomu přesně naopak, jejich medián se nachází na spodní linii percentilu. U sportujících i nesporujících v případě obou pohlaví je medián na stejné 58

hodnotě. Největší rozmezí hodnot je možné vidět u skupiny neveslařů. U neveslařek

150

160

170

180


190

200

210

se vyskytly tři odlehlé hodnoty nad horní linií rozmezí hodnot.

18

20

22

24

26

28

30

M70 [cm]



















Dle grafu je vidět, že rozměr je velmi málo závislým na výšce postavy, neboť

59

i výrazně vyšší jedinci mají rozměr obvod bérce minimální stejný jako jedinci o desítky centimetrů menší.

5.2.14. Hmotnost těla Srovnáním tělesné hmotnosti u sportovců a nesportovců lze vyvodit, že sportující muži jsou v průměru lehčí než muži bez pravidelné fyzické aktivity. Tento jev může být ovlivněn životosprávou a poměrem svalové a tukové tkáně. Ve skupině nesportujících mužů bylo několik jedinců s počátky přechodu vysoké nadváhy do obezity. U žen se potvrdilo, že svalová tkáň je hmotnostně těžší než tkáň tuková. Proto sportovkyně byly v průměru těžší než ženy bez pravidelné fyzické aktivity. Ve skupině nesportujích žen bylo několik jedinců s výraznými znaky podvýživy.

60

110 100 90 80 50

60

70

M71 [kg]

neveslařky

veslařky

neveslaři

veslaři

Graf 5.25: Krabicový graf rozměru hmotnost těla

Tělesná hmotnost byla nejrozmanitějším rozměrem v úplném celku měření. Ovšem její vliv pro odhad výšky postavy není významný. Rozmezí hodnot je největší u skupiny neveslařek. Odlehlé hodnoty, a to hlavně nad horní linií rozmezí hodnot se vyskytly u všech měřených skupin kromě skupiny veslařek.

61

210 200 190 150

160

170

180


50

60

70

80

90

100

110

120

M71 [kg]




P – hodnota u mužů nevyjadřuje statisticky významný rozdíl, ale u skupiny žen ano.



Nejpřesnější nestranný odhad (muži, dále jen M): Y = 147,5546 + 0,4529 . M71



Nejpřesnější nestranný odhad (ženy, dále jen F): Y = 135,0888 + 0,5253 . M71









Z umístění regresních přímek vyplývá, že váha u většiny jedinců lineárně vzrůstá s rostoucí výškou postavy.

62

5.3. Porovnání výsledků s jinými pracemi

V této kapitole jsem se pokusila srovnat výsledky zjištěné v této pilotní studii s výsledky dříve publikovaných metod pro odhad výšky postavy. V práci jsou použity pro výpočet výšky postavy dle zvoleného antropometrického rozměru regresní rovnice z několika publikovaných studií. Do rovnic jsou dosazeny nejnižší a nejvyšší hodnota z naměřených dat pro daný rozměr. Pod výpočtem uvedeným v tabulce je zhodnocení, zda výsledek získaný výpočtem koreluje s reálným rozmezím hodnot výšky postavy jedinců. Pro objektivizaci získaných výsledků bylo následující rozmezí hodnot sloučeno pro kategorie sportovců a nesportovců, pohlaví jako samostatná kategorie zůstala oddělena.

ČLÁNEK „ESTIMATING BODY HIGHT FROM ULNA LENGTH: NEED OF A POPULATION-SPECIFIC FORMULA“

Základní porovnávací studie pro tuto práci byla vedená Turky Duyarem (2010) a Pelinem (2010). Článek s touto studií byl publikován v roce 2010 v časopise „Eurasian Journal of Anthropology“. Studie byla prováděna na 254 náhodně vybraných zdravých mužích ve věku 18 až 45 let. Měření jedinci pocházeli z několika měst v Turecku, ale v době měření žili v Ankaře. Celá skupina byla náhodně rozdělena do dílčích jednotek o 127 jedincích (Duyar, Pelin, 2010, s. 12). Jako základní subjekt pro měření byla vybrána délka ulny. Tuto vzdálenost měřili antropometrem (Duyar, Pelin, 2010, s. 12).

63

Následující vzorec udává lineární regresní rovnici, která byla použita pro odhad výšky postavy na živém člověku vzhledem k délce předloktí na ulnární straně (Duyar, Pelin, 2010, s. 13). Výška postavy = 3,958 * délka ulny + 664,72 +/- 83,28

[v milimetrech]

Tabulka uvedená níže obsahuje porovnání výsledné a reálné výšky postavy jedince. Vypočítané hodnoty odpovídají krajním hodnotám měření.

Tabulka 5.3: Porovnání výsledné a vypočtené výšky postavy jedince

rozmezí naměřených

výpočet dle vzorce

hodnot M48 v mm 210 - 340

výsledná výška

reálná výška

postavy v cm

postavy v cm

pro hodnotu 210: 3,958 * 210 +

157,9 a 141,2

664,72 +/- 83,28 158,9 – 207,8

pro hodnotu 340: 3,958 * 340 +

209,3 a 192,7

664,72 +/- 83,28

Z výpočtů jednoznačně vyplývá, že spodní hranice výpočtu výšky se liší oproti reálné výšce o 1 cm. Horní hranice výpočtu je větší oproti reálné hodnotě o 1,5 cm. Tyto výsledky naznačují velmi významný vztah délky ulny vzhledem k výšce postavy. Vzhledem k tomu, že měření v uvedeném článku bylo provedeno pouze na mužích, jsou dosazeny pouze tyto hodnoty. Dosazení rozmezí hodnot ženské kategorie do vzorců tvořených pro mužskou kategorii by bylo zavádějící.

64

ČLÁNEK „ESTIMATION OF STATURE FROM THE LENGTHS OF ULNA AND TIBIA: A CADAVERIC STUDY BASED ON GROUP-SPECIFIC REGRESSION EQUATIONS“

Další možností porovnání výsledků měření v této práci je rovněž článek od tureckých antropologů, tentokrát publikovaný Turky Sarginem (2012), Duyarem (2012) a Demirçinem (2012) ve stejnojmenném časopise. Pro měření použili 140 mrtvol, a to 78 mužů a 62 žen. Věk mrtvých byl v rozmezí 18 a 50 let. Mladší 18 let byli z měření vyloučeni z důvodu neúplného vývoje kostí a starší 50 let z důsledků stárnutí (souvisí se snižováním výšky postavy) (Sargin, Duyar, Demirçin, 2012, s. 2–3). I když je tato bakalářská práce zaměřena na odhad výšky postavy živého člověka, je možné použít tuto literaturu pro porovnání, protože měření bylo provedeno na celistvém mrtvém těle. Pro výsledný odhad výšky postavy byla do regresních rovnic aplikována naměřená délka ulny a tibie. Následující tabulka udává vzorce pro výpočet výšky postavy s těmito délkami a rozděluje jednotlivé vzorce podle pohlaví a naměřené délky (Sargin, Duyar, Demirçin, 2012, s. 2–3).

Tabulka 5.4: Regresní rovnice dle tureckých autorů (Sargin, Duyar, Demirçin, 2012, s. 5)

Equation [mm]

R2

F

P

Ulna, females (n=62) General

Stature = 3,776 Ulna + 691,25

0,457

50,56

0,000

Short

Stature = 3,508 Ulna + 750,10

0,243

2,89

0,123

Medium

Stature = 2,761 Ulna + 925,96

0,135

6,26

0,017

Long

Stature = 4,837 Ulna + 441,36

0,164

1,38

0,279

65

Ulna, males (n=78) General

Stature = 3,778 Ulna + 712,33

0,591

109,76

0,000

Short

Stature = 5,069 Ulna + 407,85

0,258

3,13

0,110

Medium

Stature = 3,618 Ulna + 752,17

0,297

22,85

0,000

Long

Stature = 5,649 Ulna + 181,67

0,814

39,40

0,000

Tibia, females (n=62) General

Stature = 2,129 Tibia + 865,60

0,475

54,24

0,000

Short

Stature = - 1,208 Tibia + 1881,07

0,098

0,872

0,378

Medium


0,255

15,39

0,000

Long


0,419

5,05

0,059

Tibia, males (n=78) General


0,640

135,27

0,000

Short

Stature = 1,727 Tibia + 1063,14

0,361

5,65

0,039

Medium


0,314

24,21

0,000

Long


0,713

22,40

0,001

Pro dosazení do výpočtu jsou v tabulce uvedené níže použity koeficienty dle vzorce typu „general“.

66

Tabulka 5.5: Rozmezí a aritmetické průměry naměřených hodnot dosazené do výpočtů MUŽI

rozmezí naměřených hodnot M48 v mm 210 - 340

výpočet dle vzorce výsledná výška Stature = 3,778 * 210 + 712,33

postavy v cm 150,5 199,6

Stature = 3,778 *

reálná výška postavy v cm

158,9 – 207,8

340 + 712,33 rozmezí naměřených hodnot M56a v mm 330 - 490

výpočet dle vzorce výsledná výška Stature = 2,303 *

postavy v cm 161,4

330 + 854,49

Stature = 2,303 *

reálná výška postavy

158,9 – 207,9 198,2

490 + 854,49 ŽENY rozmezí naměřených hodnot M48 v mm 200 – 280


postavy v cm 144,6

200 + 691,25 Stature = 3,776 * 280 + 691,25 rozmezí naměřených hodnot M56a v mm 310 – 410

174,8

postavy v cm 152,5

310 + 865,6 Stature = 2,129 * 410 + 865,6

67

postavy v cm

153,5 – 185,9


reálná výška

reálná výška postavy

153,5 – 185,9 173,8

Při vyhodnocení výše uvedených výpočtů u mužů je jasné, že po dosazení naměřených hodnot je výška relativně podhodnocena, a to zhruba o 8 cm. Pouze u dolní hranice rozmezí hodnot délky tibie byla výsledná výška vyšší. U žen byl vypočtený výsledek celkově podhodnocen. Rozdíl mezi výslednou a reálnou výškou byl významný.

68

6. Diskuze

V práci byla vytyčena řada cílů, které měly vést k potvrzení hypotézy o pravidlech celkové proporcionality lidského těla. Původní myšlenkou bylo, že jednotlivé rozměry, zejména délkové, částí lidského těla se promítají izometricky do výšky postavy člověka. To znamená, čím je člověk vyšší, tím má například delší horní a dolní končetiny či jejich části. Další hypotézou před započetím měření bylo, že člověk aktivně veslující je vyšší, šířkové rozměry jeho částí těla budou mohutnější a obvodové míry také. V práci byla statisticky zpracována naměřená data, ke každému délkovému, šířkovému i obvodovému rozměru byla vytvořena regresní přímka, která udává závislost měřených rozměrů na výšce postavy. Z výsledků práce a díky porovnání s pracemi jiných autorů, kteří se daným tématem zabývali, můžeme jednoznačně říci, že mezi nejvýznamnější rozměry pro odhad výšky postavy patří zejména rozměry délkové, a to délka stehna, délka bérce, délka paže a délka předloktí (Sargin, Duyar, Demirçin, 2012, s. 2–3). Součástí práce je dosazení naměřených výsledků u obou pohlaví do regresních rovnic, které byly použity z velmi podobných prací tureckých antropologů, jako jsou Izzet Duyar (2012), Can Pelin (2010), Osman Sargin (2012) a Sema Demirçin (2012). Ti prováděli podobný výzkum na turecké populaci. U prvního dosazení délky ulny do regresní rovnice byl vypočtený výsledek výšky postavy velmi podobný reálné výšce těla člověka. U druhého dosazení délky ulny a délky tibie byly vypočtené výsledky podstatně nižších hodnot oproti reálné výšce postavy. Z tohoto tvrzení jednoznačně vyplývá, že reálná výška postavy je větší než model vytvořený regresní rovnicí. Proto celková výška postavy musí být kompenzována dalšími rozměry, jako jsou délka stehenní kosti, délka páteře, atd. 69

Shrneme-li postup celé práce, tak provedení vlastního měření a zpracování dat bylo podobné postupům v pracích Breitingera (1937) a Bacha (1965), kteří měřili sportovce. Bach (1965) se ale ve svém výzkumu úzce specializuje pouze na měření žen (Kuželka, 1999, s. 109). Z hlediska porovnání výsledků byly použity regresní rovnice dle výše uvedených tureckých autorů, kteří se danou problematikou zabývají v současné době. Naměřené šířkové rozměry na živém člověku nemají pro odhad výšky postavy významný vliv. Téměř zanedbatelné jsou obvodové míry. Jsou ukazatelem převážně stavby a rozložení měkkých tkání na těle živého člověka, tím charakterizují tělesný habitus. Tělesná hmotnost, která byla v rámci měření rovněž hodnocena, je u většiny měřených osob lineárně rostoucí s výškou postavy. Avšak nejedná se o rozměr týkající se prominujících útvarů na skeletu, proto pro práci nepřinesl nijak zvláštní výsledek. Při provádění samotného měření se nejlépe měřily délkové rozměry, protože mají nejvíce prominujících útvarů kostí na měkké tkáni člověka. U porovnávání jednotlivých skupin veslařů a neveslařů nebyly stanoveny zvláště statisticky významné rozdíly. Pro některé rozměry byla připuštěna myšlenka, že rozměr patří mezi znak pohlavně dimorfní.

70

7. Závěr

V práci je uveden historický přehled využití měření na živém člověku. Tato měření slouží pro získání údajů o rozměrech kosti. Pro provedení měření pilotního vzorku byly vybrány útvary prominující na povrchu těla. Byly rovněž stanoveny výhody a nevýhody měření živého člověka oproti měření na kosterních pozůstatcích člověka. Celé měření potvrdilo myšlenku odborného textu, a to že stejné hodnotě měřeného např. délkového rozměru může odpovídat různá výška postavy člověka. A to přestože mají tito jedinci stejnou délku některých dlouhých kostí. I když tato práce nepřinesla nový poznatek k tématu morfometrie kostry na živém člověku, praktická část byla velice zajímavá. Vlastní měření a statistické zpracování výsledků bylo sice velmi zdlouhavé a časově dost náročné, přesto také velmi různorodé a dle mého názoru zpopularizovalo tuto „část“ antropologie mezi měřené jedince a jejich blízké okolí. Závěrem mohu říci, že je velmi potěšující, když např. trenéři sportovních (veslařských) klubů, kteří o měření pilotního vzorku byli informováni, žádají o získané výsledky tohoto výzkumu.

71

8. O autorce

Jana Kučerová se narodila 9. dubna 1990 v Brně. Po základní škole vystudovala Gymnázium třída Kapitána Jaroše v Brně. Maturovala v roce 2009 z českého, anglického a německého jazyka a biologie. Přírodovědně-matematické zaměření gymnázia a osobní zájmy ji přivedly ke studiu antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

72

9. Slovník důležitých jmen a pojmů

antropologická měřidla – nástroje sloužící k určení jednotlivých délek, šířek a dalších rozměrů na těle člověka antropometr – tyčové kovové měřidlo o délce 2 metry, skládá se ze 4 částí, části jsou do sebe zasouvatelné femur – kost stehenní, nejdelší kost lidského těla, v lidském organismu tvoří stehno Fetter Vojtěch – (1905 – 1971), český antropolog, profesor Univerzity Karlovy a ředitel Hrdličkova muzea v Praze fibula – lýtková kost, štíhlá, součást bérce dolní končetiny, vzadu mírně konvexního tvaru humerus – kost pažní, typická dlouhá kost délky zhruba 30 cm Martin Rudolf – (1864 – 1925), švýcarský antropolog, tvůrce revize antropologických metod, vytvořil základy variační statistiky Manouvrier Léonce-Pierre – (1850 – 1927), francouzký lékař a antropolog, založil moderní antropologickou školu v Paříži, zavedl nové rozměry do antropometrie morfometrie – antropologická disciplína sloužící k porovnávání tvarů organismů a jejich částí Pearson Karl – (1857 – 1936), britský matematik, žák a pokračovatel F. Galtona, zavedl statistické postupy do antropologie pelvimetr – nástroj k měření rozměrů pánve radius – kost vřetenní, nachází se na laterální straně předloktí v radiálním směru

73

regrese lineární – aproximace daných hodnot polynomem prvního řádu metodou nejmenších čtverců rovnice regresní – rovnice sloužící pro výpočet výšky postavy při dané délce dlouhých kostí člověka scapula – lopatka, plochá kost trojúhelníkovitého tvaru v úrovni 2. – 7. žebra tibia – holenní kost, nese váhu celé dolní končetiny, tvoří kostru bérce torakometr – antropometrický nástroj tvaru velkého posuvného měřítka používaný k měření na hrudníku, pánvi a končetinách člověka Ulbrichová Marie – RNDr. CSc., spoluautorka publikace Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu ulna – kost loketní, nachází se na mediální straně předloktí v ulnárním směru vertex – antropometrický bod na hlavě, tvoří vrchol spojení čtyř lebních kostí (kosti čelní, dvou kostí temenních a kosti týlní) veslování – lodní sport, fyzicky a časově velmi náročný výška postavy – antropologický rozměr, ukazatel mnoha biologických, chemických a fyzikálních procesů v lidském těle, ovlivňována dědičností a mnoha dalšími faktory

74

10. Rejstřík

antropologická měřidla – 24, 25, 26, 27 Duyar Izzet – 63, 64, 65, 68 holenní kost – 26, 27 morfometrie – 12, 70 odhad výšky – 13, 15, 36, 37, 38, 40, 44, 46, 48, 52, 54, 57, 59, 61, 63, 64, 65, 68, 69 stehenní kost – 12, 26, 68 vertex – 24 vřetenní kost – 25 výška – 12, 16, 19, 24, 30, 31, 33, 34, 36, 38, 40, 44, 46, 48, 50, 52, 54, 57, 59, 62, 64, 66, 67, 68, 70

75

11. Seznam použité literatury

BACH, H. Zur Berechnung der Körperhöhe aus den langen Gliedmaßenknochen weiblicher Skelette. Anthropologischer Anzeiger. 1965. BARNARD, Alan. SPENCER, Johnatan. Encyclopedia of Social and Cultural Anthropology. 2. vydání. Taylor and Francis, 2002. 658 s. ISBN 0415285585. ČERNÝ, M. – KOMENDA, S. Reconstruction of body height based on humerus and femur lengths (material from Czech lands). IInd Anthropological Congress of Aleš Hrdlička. Praha: Univerzita Karlova, 1982. DROZDOVÁ, Eva. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Základy osteometrie. 1. vydání. Brno: Nauma, 2004. 196 s. ISBN 80-86258-56-4. Citováno z s. 31-35, 46. DROZDOVÁ, Eva a kol. Studijní distanční text. Metody antropologického výzkumu [online]. [cit. 2. 2. 2013]. Dostupné z WWW: . DUYAR, Izzet. PELIN, Can. Estimating body height from ulna length: need of a population-specific formula. Euroasian Journal of Anthropology [online]. [citováno 2. 2. 2013]. ISSN: 1309-2326. Dostupné z WWW: . DUYAR, Izzet. SARGIN, Osman. DEMIRÇIN, Sema. Estimation of stature from the lengths of ulna and tibia: a cadaveric study based on group-specific regression equations. Euroasian Journal of Anthropology [online]. [citováno 2. 2. 2013]. ISSN: 2166-7411. Dostupné z WWW: .

76

FETTER, Vojtěch. PROKOPEC, Miroslav. SUCHÝ, Jaroslav. TITLBACHOVÁ, Svatava. Antropologie. 1. vydání. Praha: Academia, 1967. 706 s. Citováno z s. 28-29, 32, 41-48, 60, 158-163. HRNČIARIKOVÁ, Dana. JURAŠKOVÁ, Božena. KLEMERA, Petr. ZADÁK, Zdeněk. Antropometrická vyšetření a měření svalové síly u geriatrických pacientů. 1. vydání. Hradec Králové: Česká geriatrická revue, 2008. 101 s. roč. 6. č. 3. ISSN 1214-0732. Citováno z s. 181-185. KNUßMANN, Rainer. Vergleichende Biologie des Menschen: Lehrbuch der Antropologie und Humangenetik. Stuttgart: Gustav Fisher Verlag, 1980. ISBN 3-43725040-X. Citováno z s. 232, 240. KUŽELKA, Vítězslav. Osteometrie. In: Stloukal et al., Antropologie: Příručka pro studium kostry. Praha: Národní muzeum, 1999. Citováno z s. 105-112. MALINA, Jaroslav et al. Slovník pro studenty antropologie. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2009, ISBN 978-80-7204-560-0. MANOUVRIER, L. La détermination de la taille ďaprès les grands os des membres. Mémoires de la Société ďAnthropologie de Paris. 1894. ORFILA, M. J. de B. – LESUEUR, M. O. Traité des exhumation juridique et considérations sur les changemens physiques que les cadavres éprouvent en se pourrissant dans la terre, dans ľeau, dans les fosses ďaisance et dans le fumier. Sv. II. Paris: Béchet Jeune, 1848. PANUŠKA, Přemysl. Veslařský trénink [online]. [citováno 2. 2. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.veslo.cz/premysl-panuska-veslarsky-trenink/73791/panuska. pdf>. PEARSON, K. IV. Mathematical contribution to the theory of evolution. V. On the reconstruction of the stature of prehistoric races. Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Series A, 1899.

77

PRAXOVÁ, Šárka. Somatometrie českých hráček hokeje:Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav Antropologie, 2008. 108 s. Vedoucí diplomové práce Jaroslav Malina. RIEGEROVÁ, Jarmila. PŘIDALOVÁ, Miroslava. ULBRICHOVÁ, Marie. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu: Příručka funkční antropologie. 3. Vydání. Olomouc: Hanex, 2006. 262 s.ISBN 80-85783-52-5. Citováno z s. 10-14. ROLLET, E. De la mensuration des os longs des membres dans ses rapports avec ľanthropologie, la clinique et la médecine judiciaire. Lyon – Paris:Storck – Steinheil, 1888. SJØVOLD, T. Estimation of stature from long bones utilizing the line of organic correlation. Human Evolution, 1990. SLICE, Dennis E. Modern Morphometrics in Physical Antropology. Kluver Academy, 2005. 383 s. ISBN 0306486989. SOUKUP, Václav. Dějiny antropologie: Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleontologie, sociální a kulturní antropologie. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2004. 672 s. ISBN 8024603373. WHITE, T. D. FOLKENS, P. S. Human Osteology. San Diego: Academic Press, 1991. ZELDITCH, M. L. SWIDERSKI, D. L. SHEETS, H. D. FINK, W. L. Geometric Morfometrics for biologists: a primer. London: Elsevier Academic Press, 2004. 443 s. ISBN 0-12-77846-08.

78

12. Přílohy

•

Příloha 1: Informovaný souhlas

•

Příloha 2: Protokol měření

•

Příloha 3: Tabulka výsledků měření

79

Příloha 1: Informovaný souhlas

80

Příloha 2: Protokol měření

81

Příloha 3: Tabulka jednotlivých rozměrů

proband pohlaví 1 M 2 M 3 M 4 M 5 M 6 M 7 M 8 M 9 M 10 M 11 M 12 M 13 M 14 M 15 M 16 M 17 M 18 M 19 M 20 M 21 M 22 M 23 M 24 M 25 M 26 M 27 M 28 M 29 M 30 M 31 M 32 M 33 M 34 M 35 M 36 M 37 M 38 M

kateg. S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S

M1 194 178,7 193 192,6 188,5 177,8 183,6 186,9 189,6 183,3 181,9 181 185,8 186 186,4 180,5 207,8 175,3 179 182,5 188 182,1 174,5 187,6 180 189,6 200,3 174 190,2 180,5 186,7 182,4 185,6 187,7 186,7 184,6 175,5 186 82

M35 45,5 41,5 44,5 45,5 43 40,5 43,5 43 43,5 43 40,5 41,5 44 43,5 39 41,5 48,5 40 40,5 42 42,5 40,5 38,5 41,5 41,5 43 46,5 42,5 47 41,5 43,5 42,5 41 43 40,5 42,5 40,5 42,5

M40 34,5 28 29,5 31 29 24,5 26 30,5 30,5 27 29,5 28,5 27,5 29 30,5 29,5 35 25,5 30 29,5 31,5 28,5 26 31 31,5 32 31,5 27 30 29,5 28,5 30 30,5 32,5 33,5 28 27,5 29

M3 142 138 141 146 141 137 142 144 145 138 139 140 146 145 144 138 147 138 142 141 143 139 138 142 140 146 145 138 141 139 145 140 142 143 141 142 136 141

39 40

M M

proband pohlaví 41 M 42 M 43 M 44 M 45 M 46 M 47 M 48 M 49 M 50 M 51 M 52 M 53 M 54 M 55 M 56 M 57 M 58 M 59 M 60 M 61 M 62 M 63 M 64 M 65 M 66 M 67 M 68 M 69 M 70 M 71 M 72 M 73 M 74 M 75 M 76 M 77 M 78 M

S S

182,1 177,7

42,5 41

32 30

140 138

kateg. S S S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

M1 186,3 188,7 185,7 186,5 191 184,2 195,5 177,8 179,2 183,6 191 187,5 171,4 183,3 158,9 180,7 190 195,4 187,4 182,1 168,9 176,7 190,9 186 174,2 178,9 174,3 188,8 181,4 177,7 189,7 183,1 164,2 170 187,3 179,1 178 166,7

M35 44,5 44 42 43,5 43 40,5 44 41 39,5 39,5 43 42 38,5 40 36,5 41 45 44 41 42,5 36,5 40 43,5 42 38 39 39,5 42 40 40,5 42,5 41 35,5 38 41,5 42 41 37

M40 34 33 29,5 34,5 35 33,5 34 29,5 28 30,5 31,5 28,5 24 28,5 24,5 29,5 30,5 34 31,5 32,5 28 30,5 34,5 31 28,5 26,5 29 32,5 29,5 26 28 32 25,5 26,5 29 28,5 33 30,5

M3 142 143 142 147 145 140 146 136 144 145 147 143 136 144 133 141 143 144 142 139 137 138 144 142 137 139 136 142 140 143 146 143 137 139 144 141 142 138

83

79 80

M M

proband pohlaví 81 M 82 M 83 M 84 M 85 M 86 M 87 M 88 M 89 M 90 M 91 F 92 F 93 F 94 F 95 F 96 F 97 F 98 F 99 F 100 F 101 F 102 F 103 F 104 F 105 F 106 F 107 F 108 F 109 F 110 F 111 F 112 F 113 F 114 F 115 F 116 F 117 F 118 F

N N

183,3 189,9

41 43,5

31,5 33

143 145

kateg. N N N N N N N N N N S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S

M1 175 189,2 181,4 196,7 180,8 175,2 179,6 173,1 180,9 183,4 174,2 160,7 168,2 168,6 177,4 172,6 170,5 171,1 170,5 162,8 177,1 179,7 185,5 178 172,6 163,7 160,6 160,5 167,4 168,2 167,6 160,5 176 176,7 179,8 161,2 168,7 169

M35 38,5 44 40 46 40,5 40 41,3 39 40 42 36 37,5 37 36,5 38 37 39,5 36 38 37,5 36 37,5 40,5 39,5 39 37,5 36 35,5 37 36,5 39 37 36,5 37 41 35,5 37 36,5

M40 27 32,5 29,5 34 29,5 30,5 28,5 27 31,5 35,5 32,5 30,5 32 31 34 33,5 33 31,5 32,5 34 32 34,5 35,5 34,5 34,5 30 31,5 29,5 30 30,5 31,5 31,5 33 34,5 35,5 29,5 33 32

M3 137 146 144 147 140 138 139 138 142 144 133 130 131 132 135 133 134 132 133 131 135 136 136 133 134 131 131 129 133 133 131 130 131 134 133 130 131 133

84

119 120

F F

proband pohlaví 121 F 122 F 123 F 124 F 125 F 126 F 127 F 128 F 129 F 130 F 131 F 132 F 133 F 134 F 135 F 136 F 137 F 138 F 139 F 140 F 141 F 142 F 143 F 144 F 145 F 146 F 147 F 148 F 149 F 150 F 151 F 152 F 153 F 154 F 155 F 156 F 157 F 158 F

S S

174,7 168,7

38,5 36

35 32,5

134 131

kateg. S S S S S S S S S S S S S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

M1 167,7 172 175,1 176 181,3 168,2 172,5 179,6 174,5 168,2 173,4 169 180,4 183,2 172,1 170,5 162 157,3 181,6 160,9 158,2 172,1 166,9 167,7 154,8 170,1 164,3 160,4 178,3 176 158,1 167 180,6 164,4 156,3 173,4 170,9 162,2

M35 38 37,5 38 39 41 35,5 37 38 39 37,5 36 35,5 39,5 41 38,5 36,5 35 35 40,5 35,5 34,5 38 35,5 35,5 35 38 37,5 36 39,5 37 37 36,5 39,5 37 35 38 37,5 36,5

M40 31,5 31 33,5 34 35,5 32 33,5 35 33,5 33 33 30,5 35 35,5 35 33,5 33 32,5 35,5 32 31 34,5 32 31 26 34,5 34 32,5 34 33,5 30,5 33,5 35,5 33 29,5 34 35 31,5

M3 127 131 133 133 135 131 133 134 131 132 133 131 136 136 135 133 132 127 135 131 130 135 134 133 130 133 132 131 135 136 131 132 136 133 130 133 132 129

85

159 160

F F

proband pohlaví 161 F 162 F 163 F 164 F 165 F 166 F 167 F 168 F 169 F 170 F 171 F 172 F 173 F 174 F 175 F 176 F 177 F 178 F 179 F 180 F

N N

168,3 153,5

38 35,5

33,5 31

132 130

kateg. N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

M1 172,1 164,9 169,5 177,3 172,9 174,6 176 166,6 159,2 170 168,4 153,9 162,1 163,3 167,5 157 176,4 159,8 161,2 185,9

M35 37 34 36 38,5 37 38,5 38 36 35,5 37,5 36 35 36 36,5 37,5 36 37 35 36 40

M40 33 31,5 32,5 35,5 32,5 35 34,5 32,5 31 33,5 32 31,5 33,5 32,5 33 31,5 34,5 31,5 31,5 35,5

M3 134 131 133 134 132 132 136 133 130 134 133 129 135 133 135 130 135 131 132 136

86

proband pohlaví 1 M 2 M 3 M 4 M 5 M 6 M 7 M 8 M 9 M 10 M 11 M 12 M 13 M 14 M 15 M 16 M 17 M 18 M 19 M 20 M 21 M 22 M 23 M 24 M 25 M 26 M 27 M 28 M 29 M 30 M 31 M 32 M 33 M 34 M 35 M 36 M 37 M 38 M 39 M 40 M

kateg. S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S

M45 87,3 80,1 86,9 86,4 84,6 80,1 82,8 84,2 85,1 82,4 81,9 81,5 83,7 83,9 79,2 72 93,2 78,8 80,6 81,9 84,5 81,9 78,3 84,2 81,1 85,1 90 78,2 85,5 81,2 83,7 81,9 83,3 84,2 82,8 83,1 78,8 83,7 81,9 79,6

M47 38 31 38 37 36 30 32 35 36 33 32 32 34 35 33 31 43 31 31 32 34 33 31 35 32 38 39 31 36 32 35 33 34 36 37 34 32 36 34 33

87

M48 31 24 31 30 30 23 26 29 31 27 25 27 29 30 28 25 35 22 24 26 28 25 22 29 24 30 31 22 31 24 28 26 28 28 30 28 22 30 26 24

M55/1 54 48 56 54 52 47 53 53 52 47 48 46 51 48 48 46 61 44 45 46 49 48 45 49 47 49 53 43 52 50 51 50 49 51 50 49 45 49 50 45

M56a 43 37 45 44 42 36 41 45 43 39 40 38 45 41 40 38 49 34 36 39 43 40 34 43 37 42 44 34 43 42 41 39 41 42 40 41 37 42 40 37

proband pohlaví 41 M 42 M 43 M 44 M 45 M 46 M 47 M 48 M 49 M 50 M 51 M 52 M 53 M 54 M 55 M 56 M 57 M 58 M 59 M 60 M 61 M 62 M 63 M 64 M 65 M 66 M 67 M 68 M 69 M 70 M 71 M 72 M 73 M 74 M 75 M 76 M 77 M 78 M 79 M 80 M

kateg. S S S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

M45 83,7 85,5 83,3 84,2 86,2 81 85,8 78,3 79,2 80,9 85,9 82,4 75,7 80,9 70 79,6 83,7 85,6 82,4 80,5 74,4 77,9 84,1 81,9 76,7 78,8 76,7 84,6 80 78,2 83,6 80,6 72,6 75 82,5 78,8 78,4 74,8 80,9 83,6

M47 36 37 35 36 40 37 41 31 32 35 39 38 31 36 30 33 39 41 37 34 30 31 39 37 31 32 31 36 33 31 37 35 30 31 36 32 34 31 34 38

88

M48 30 29 27 28 32 30 34 25 26 28 34 31 24 28 21 26 34 33 31 27 23 24 33 30 24 23 25 29 27 24 32 29 21 22 30 25 28 22 28 33

M55/1 51 50 48 49 51 50 55 48 51 48 57 53 42 46 43 50 56 61 50 48 43 47 53 51 47 49 47 53 52 47 53 51 44 47 51 49 47 44 50 52

M56a 42 43 40 42 44 40 46 38 39 41 46 45 35 37 33 40 45 48 42 40 34 38 47 45 36 37 35 45 40 38 45 41 33 34 44 38 36 34 40 46

proband pohlaví 81 M 82 M 83 M 84 M 85 M 86 M 87 M 88 M 89 M 90 M 91 F 92 F 93 F 94 F 95 F 96 F 97 F 98 F 99 F 100 F 101 F 102 F 103 F 104 F 105 F 106 F 107 F 108 F 109 F 110 F 111 F 112 F 113 F 114 F 115 F 116 F 117 F 118 F 119 F 120 F

kateg. N N N N N N N N N N S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S

M45 77,5 83,4 79,8 86 79,6 77,4 79,1 77,9 79,8 82,1 78,4 72,6 75,1 75 79,4 77,3 76 77,5 77,2 73,9 80,1 81,7 83,3 80,1 77,4 73,4 72 71,8 75,2 75,6 75,2 72,5 79,2 79,7 80,6 72,5 76,1 76,1 78,6 75,6

M47 32 37 34 40 33 31 34 31 31 32 33 30 31 32 35 33 32 32 31 29 35 34 37 33 33 31 30 29 31 31 30 28 34 33 35 28 33 33 35 34

89

M48 25 31 28 33 26 23 28 24 24 25 24 22 24 24 26 25 23 24 24 22 26 27 28 24 25 22 21 22 22 23 22 20 25 26 26 20 24 25 26 25

M55/1 47 51 48 55 49 46 49 49 50 52 53 44 49 50 53 51 50 50 48 44 51 51 55 52 49 44 42 41 48 50 47 44 52 51 53 43 49 47 52 49

M56a 37 46 39 48 38 36 38 37 39 41 38 32 34 33 40 39 35 36 34 32 37 39 41 37 34 33 32 32 34 36 33 32 37 37 38 31 34 33 36 34

proband pohlaví 121 F 122 F 123 F 124 F 125 F 126 F 127 F 128 F 129 F 130 F 131 F 132 F 133 F 134 F 135 F 136 F 137 F 138 F 139 F 140 F 141 F 142 F 143 F 144 F 145 F 146 F 147 F 148 F 149 F 150 F 151 F 152 F 153 F 154 F 155 F 156 F 157 F 158 F 159 F 160 F

kateg. S S S S S S S S S S S S S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

M45 75,2 77,4 78,8 79,2 81,5 75,6 77,4 80,6 78,3 75,6 77,9 76,1 81 82,4 77,4 74,8 71,3 69,1 79,6 70,8 69,5 75,7 74,8 73,9 68,2 74,8 72,2 70,3 78,3 77,5 69,5 73,4 79,2 72,2 68,6 76,1 75,2 71,3 73,9 67,4

M47 33 34 35 34 36 30 33 35 34 33 34 33 36 35 33 33 30 31 36 30 31 35 34 35 30 35 33 31 35 34 30 33 37 34 30 35 35 32 34 29

90

M48 25 26 26 26 28 22 24 27 25 25 26 24 27 27 25 26 22 21 26 22 22 26 24 25 21 25 23 22 26 26 21 23 28 24 21 26 25 22 25 20

M55/1 47 51 52 51 55 48 52 53 51 48 52 51 55 55 50 51 45 43 55 45 42 53 48 49 44 52 46 45 55 53 44 49 55 47 44 51 52 47 49 43

M56a 33 36 37 37 39 34 37 39 36 33 37 35 39 41 36 36 33 32 40 32 32 38 34 36 33 38 34 32 39 37 34 35 39 33 32 37 39 34 37 32



M45 75,6 72,6 74,8 77,9 76,1 77,8 77,6 73 70 74,9 74 67,8 71,3 72,2 73,5 69,1 77,5 70,4 70,9 81,9

M47 34 32 33 35 34 35 36 33 30 35 34 29 32 33 34 28 35 30 32 37

91

M48 24 24 26 27 25 26 27 24 21 25 24 21 23 24 25 20 25 22 24 28

M55/1 54 47 51 54 49 53 52 48 46 50 49 44 46 45 49 46 52 46 48 56

M56a 36 33 35 38 35 38 35 34 32 36 36 31 33 34 37 31 38 33 33 39

proband pohlaví kategorie nej.d.m.

M65

M67

M70

M71

1

M

S

187

30

18

25

81,3

2

M

S

183

35

20

24

85,5

3

M

S

188

29

17

25

79,2

4

M

S

180

31

18

25

80,5

5

M

S

181

33

18

24

77,5

6

M

S

177

27

17

24

63,5

7

M

S

182

35

19

24

86,8

8

M

S

184

33

18

24

77,4

9

M

S

185

29

19

25

76

10

M

S

183

34

19

24

81

11

M

S

180

28

17

24

70,9

12

M

S

183

29

18

24

77,5

13

M

S

185

29

18

25

76,7

14

M

S

189

32

20

25

84

15

M

S

183

31

19

23

69,5

16

M

S

177

32

18

24

73,4

17

M

S

189

34

20

26

96,1

18

M

S

178

33

18

24

70,5

19

M

S

179

31

17

24

72,3

20

M

S

182

30

18

25

75

21

M

S

188

33

18

25

78,2

22

M

S

187

29

17

24

71,4

23

M

S

177

31

18

23

68,3

24

M

S

180

30

18

25

74,5

25

M

S

175

30

17

24

70,5

26

M

S

187

30

17

25

74,8

27

M

S

188

32

19

26

90,5

28

M

S

175

35

19

23

75,5

29

M

S

181

34

18

25

81

30

M

S

174

36

17

24

73,9

31

M

S

180

34

19

25

84

32

M

S

187

36

19

24

83,3

33

M

S

180

31

17

25

75,2

34

M

S

183

35

19

25

80,8

92

35

M

S

187

32

17

25

74,5

36

M

S

186

33

18

25

79,6

37

M

S

175

36

18

23

78,2

38

M

S

187

30

17

25

74,2

39

M

S

181

29

16

24

72,1

40

M

S

175

34

18

23

73,8

kateg. S S S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

nej.d.m. 179 177 183 185 179 183 187 180 178 186 189 185 176 181 174 177 188 186 185 184 176 178 189 185 175 177 180 183 180 179 187 181

M65 38 36 31 30 29 32 34 30 29 32 34 31 30 29 28 32 37 35 33 32 29 30 34 32 31 31 33 33 32 30 35 33

M67 20 18 17 19 17 19 19 18 18 21 19 19 18 18 17 19 21 20 19 19 17 19 20 19 18 19 21 20 19 18 20 20

M70 25 25 25 24 25 25 28 24 24 27 25 25 24 25 24 26 28 25 25 25 24 27 28 26 25 26 27 28 25 25 29 28

M71 99,4 76,8 73,8 75,9 76,8 81,5 80 72,3 69,7 95,5 83,1 76,3 75,5 66,1 67,8 86,8 103,3 89,9 81,6 83,7 54,9 76,6 92,3 82,5 69,7 74 81,7 87,5 77,9 73,1 86 79,9

proband pohlaví 41 M 42 M 43 M 44 M 45 M 46 M 47 M 48 M 49 M 50 M 51 M 52 M 53 M 54 M 55 M 56 M 57 M 58 M 59 M 60 M 61 M 62 M 63 M 64 M 65 M 66 M 67 M 68 M 69 M 70 M 71 M 72 M

93

73 74 75 76 77 78 79 80

M M M M M M M M

proband pohlaví 81 M 82 M 83 M 84 M 85 M 86 M 87 M 88 M 89 M 90 M 91 F 92 F 93 F 94 F 95 F 96 F 97 F 98 F 99 F 100 F 101 F 102 F 103 F 104 F 105 F 106 F 107 F 108 F 109 F 110 F 111 F 112 F

N N N N N N N N

176 178 188 180 177 175 186 188

29 31 33 39 33 30 33 34

17 18 19 22 19 18 19 20

24 25 26 30 24 24 25 27

60,1 67,4 83,2 116,3 75,5 63 80,7 80,1

kateg. N N N N N N N N N N S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S

nej.d.m. 178 185 180 177 181 179 178 176 183 182 179 170 173 173 181 180 172 176 174 170 176 181 182 180 177 171 168 172 176 175 176 178

M65 29 36 34 36 34 32 35 32 31 31 26 25 25 26 26 27 26 26 26 26 28 27 28 27 26 25 25 25 26 26 26 25

M67 17 19 19 20 19 18 19 18 19 19 17 16 17 17 18 17 17 17 17 16 18 18 18 18 19 16 16 16 17 17 17 16

M70 25 26 25 27 26 25 27 26 25 26 22 21 22 23 23 22 22 22 22 21 23 24 23 23 22 22 21 21 22 24 23 22

M71 65,2 92 78,3 95,5 83,2 71,6 86,7 78,8 79 82,2 69 58,2 54,6 69 65,8 70,8 61,1 68 61,6 59,6 76,8 80,8 75 72 70,4 70 71,3 60 57,9 77,2 68,6 56,6

94

113 114 115 116 117 118 119 120

F F F F F F F F

proband pohlaví 121 F 122 F 123 F 124 F 125 F 126 F 127 F 128 F 129 F 130 F 131 F 132 F 133 F 134 F 135 F 136 F 137 F 138 F 139 F 140 F 141 F 142 F 143 F 144 F 145 F 146 F 147 F 148 F 149 F 150 F 151 F 152 F

S S S S S S S S

179 181 182 170 172 176 177 175

28 27 28 26 26 27 27 27

17 18 18 16 17 16 17 17

22 23 23 20 20 22 22 21

68,5 73,4 77,4 53,1 57,5 68,5 71 68

kateg. S S S S S S S S S S S S S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N

nej.d.m. 181 178 174 181 180 176 177 180 175 169 177 171 180 179 173 174 172 170 182 174 173 180 175 172 174 180 171 172 180 179 170 175

M65 27 26 26 27 26 25 27 26 25 25 24 24 28 26 25 26 25 24 29 24 25 25 23 27 24 28 26 23 25 29 23 25

M67 17 16 18 19 18 17 16 16 17 16 16 17 19 17 19 17 16 16 17 16 16 17 17 19 16 17 17 16 18 18 16 16

M70 22 21 22 23 22 21 22 21 21 22 21 21 24 23 24 22 22 21 25 21 23 23 22 24 19 23 22 21 23 24 21 24

M71 68,4 63,2 71,1 80 77,5 64,5 62,3 62,8 64,7 64,9 61,4 56,8 85 75,1 83,2 61 50,4 48,9 72,3 53,9 63,1 68,7 55,2 82 49,8 75,1 59,5 47,8 58,2 70,7 52,2 63,5

95

153 154 155 156 157 158 159 160

F F F F F F F F

N N N N N N N N

182 175 171 175 180 176 174 172

33 25 24 23 24 23 25 24

96

20 16 15 17 16 16 16 15

27 23 21 22 23 22 22 21

97,1 60,6 50,2 58,9 61 53,3 60,7 49,9



nej.d.m. 179 173 177 180 178 179 174 170 172 175 173 168 174 175 177 175 181 172 175 182

97

M65 27 26 25 28 26 26 26 24 26 29 23 22 24 23 28 24 26 24 23 25

M67 17 16 16 17 17 17 17 16 16 19 16 15 16 16 17 15 17 20 16 17

M70 22 21 22 24 23 24 24 21 22 26 22 21 22 23 24 22 23 26 22 23

M71 65,6 56,2 61,4 75 63,5 69,9 70,6 58,7 60,3 82,7 62,5 48,3 57,4 56,9 70,1 55,9 69,8 80 57,3 69,3

Morfometrie skeletu na živém člověku: Odhad výšky postavy

Recommend Documents