Moravský. moravian autumn

Mezinárodní hudební festival Brno

Moravský podzim Brno International Music Festival

moravian autumn 27/10—8/11/2013

pod záštitou Miloše Zemana, prezidenta České republiky, Romana Onderky, primátora statutárního města Brna a Libora Šťástky, starosty městské části Brno-střed under the auspices of Miloš Zeman, President of the Czech Republic, Roman Onderka, Mayor of the Statutory City of Brno, and Libor Šťástka, Mayor of the Central Brno district

Mezinárodní hudební festival Brno je členem Evropské asociace festivalů a Asociace hudebních festivalů České republiky The Brno International Music Festival is a member of the European Festivals Association and the Czech Festivals Association.

Čestný výbor MHFB Honorary Festival Committée Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje Governor of the South Moravian Region Roman Onderka primátor statutárního města Brna Mayor of the Statutory City of Brno Mikuláš Bek rektor Masarykovy univerzity Rector of Masaryk University Ivo Medek rektor Janáčkovy akademie múzických umění Rector of Janáček Academy of Music and Performing Arts

Brno | 13. – 27. 4. 2014

Brno | 29. 10. – 2. 11. 2014

Moravský podzim Brno | 2. – 16. 10. 2015

Marie Kučerová ředitelka Filharmonie Brno Director of the Brno Philharmonic Vladimír Maňas odborný asistent Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Lecturer at the Institute of Musicology, Faculty of the Arts, Masaryk University Vítězslav Mikeš dramaturg Filharmonie Brno Programme Director of the Brno Philharmonic

Jiří Morávek generální ředitel SNIP & CO, spol. s r. o. Managing Director of SNIP & CO, Ltd.

Viktor Pantůček asistent Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Teaching Assistant at the Institute of Musicology, Faculty of the Arts, Masaryk University

Umělecká rada MHFB Festival Artistic Board

Viera Rusinková vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Brna Head of the Department for Culture, Brno City Municipality

předseda / Chairman David Mareček generální ředitel České filharmonie Executive Director of the Czech Philharmonic členové / Members Jiří Beneš dramaturg-redaktor Filharmonie Brno Programme Director and Editor of the Brno Philharmonic Aleš Březina ředitel Institutu Bohuslava Martinů Director of the Bohuslav Martinů Institute Jan Hlaváč hudební redaktor a dramaturg Českého rozhlasu Brno Music Editor and Programme Director of Czech Radio Brno

2

Marek Hrubecký dramaturg Filharmonie Hradec Králové Programme Director of Hradec Králové Philharmonic Orchestra

Vladimír Strakoš redaktor České televize Brno Editor at Czech Television Brno

Jiří Zahrádka kurátor janáčkovských sbírek Moravského zemského muzea Curator of the Janáček collection at the Moravian Museum Jan Žemla ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Director of the Janáček Philharmonic Ostrava

Generální intendantka General Intendant Marie Kučerová

Dramaturg Programme Director Vítězslav Mikeš

Manažerka festivalu Festival Manager Lucie Šnajdrová

Lucie Šnajdrová manažerka MHFB Manager of the BIMF Jan Špaček asistent Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Teaching Assistant at the Institute of Musicology, Faculty of the Arts, Masaryk University Jaroslav Šťastný docent Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění Associate Professor at the Faculty of Music, Janáček Academy of Music and Performing Arts

3

Zdravice osobností Greetings

Dovoluji si pozdravit všechny účastníky 47. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Brno „Moravský podzim“, který je jedním z vrcholů hudebních slavností pořádaných na území České republiky a zároveň největším svátkem klasické hudby v Brně. Říká se, že hudba spojuje národy, a jsem nesmírně rád, že Beethovenova Óda na radost je hymnou Evropské unie. Přeji jak interpretům, tak divákům hluboké zážitky, štěstí a pohodu do budoucího života a samotnému festivalu přeji mnoho dalších ročníků plných krásné hudby a především pozorných a vnímavých posluchačů. I would like to welcome all participants to the 47th Brno International Music Festival “Moravian Autumn”, one of the leading music festivals in the Czech Republic and perhaps the greatest celebration of classical music in Brno. It is often said that music connects nations, and I am immensely glad that Beethoven’s Ode to Joy is the anthem of the European Union. I wish performers and audiences alike profound musical experiences, joy, and wellbeing in their future lives. For the festival itself, I wish many more years full of beautiful music, but especially of attentive and perceptive listeners.

Co se mi vybaví, když se řekne „moravský podzim“? Vinohrady s hrozny, které se hřejí v paprscích posledního slunce, vůně burčáku, svěžest mladého vína a největší svátek klasické hudby v Brně. Přeji hudebnímu festivalu Moravský podzim stejnou proslulost a přízeň publika, jako má moravské víno, a posluchačům přeji, aby jim letošní dobrý ročník zachutnal. What comes into my mind when I hear the words “Moravian autumn”? Vineyards with grapes basking in the last rays of the sun, the aroma of “burčák“, our local partially fermented grape juice, the freshness of young wine, and the greatest festival of classical music in Brno. I wish the music festival Moravian Autumn the same fame and public appreciation as Moravian wine enjoys, and hope that the audiences will find this year’s vintage delicious.

Roman Onderka primátor statutárního města Brna Mayor of the Statutory City of Brno

Vážení posluchači, dovolte mi, abych Vám popřál bohaté kulturní zážitky během jedné z nejvýznamnějších brněnských kulturních akcí. Věřím, že budete vstřícným a vnímavým publikem. Na tomto místě bych rád také poděkoval interpretům, že přijali pozvání a poctili Brno svojí návštěvou. A organizátorům, tedy Filharmonii Brno, přeji, aby se celý festival vydařil dle jejich představ. Dear guests, may I wish you rich cultural experiences at one of Brno’s most important cultural events. I trust you will be a welcoming and discerning public. I would also like to thank all the performers for accepting their invitations and honouring Brno with their appearances. And to the organizers – the Brno Philharmonic – may the whole festival be an enormous success.

Libor Šťástka starosta městské části Brno-střed Mayor of the Central Brno district

Miloš Zeman prezident České republiky President of the Czech Republic

4

5

Podzimní svátky hudby slibují bohaté menu: nejen uctění dvou velikých výročí W a V, ale i výročí o něco málo menších i těch, která sahají až do nedávné doby. Připočtěme k tomu ještě zvučná jména interpretů, nevídanou pohotovost s vyhledáváním „koncertního“ prostředí a v neposlední řadě hold bezmála rodinnému stříbru, prezentovanému osobností dirigenta Františka Jílka, jehož janáčkovský interpretační přínos byl a zůstává jedinečný. Vybírat je z čeho a nebude litovat ten, který si dopřeje Moravský podzim v celé programové nabídce. The autumn feast of music promises a rich menu: it will honour not only the two great anniversaries of Wagner and Verdi, but also somewhat smaller and recent anniversaries. The festival is distinguished by the famous names of its performers, the programmers’ imaginative selection of concert venues and, last but not least, its tribute to what is almost “family silver”: the figure of the conductor František Jílek, whose contribution to Janáček interpretation has been, and continues to be, unique. There is much to choose from, and if you avail yourself of the Moravian Autumn programme as a whole, you will not be disappointed.

Eva Drlíková ředitelka Nadace Leoše Janáčka Director of the Leoš Janáček Foundation

Moravský podzim je hudebním svátkem v pravém slova smyslu – slibuje dvoutýdenní vytržení z každodenní rutiny všem, kteří se chtějí ponořit do maratonu vzácně uváděných opusů v neobvyklých kombinacích, rozmanitosti interpretačních přístupů domácích i těch největších světových hvězd, koncertů, přednášek, výstav a promítání, to vše navíc sladěné s dramaturgií kulinářskou. Moravský podzim prožíváme každý rok, ale festival Moravský podzim jen jednou za dva roky, tak si ho nenechte ujít. Moravian Autumn is a musical feast in the true sense of the word: for two weeks it promises a break from routine to those of us who wish to avail ourselves of a smorgasbord of rarely performed opuses in unusual combinations, a wealth of interpretations by local musicians and the greatest international stars; concerts, lectures, exhibitions and screenings, this year with a matched gourmet programme. We experience autumn in Moravia every year, but the Moravian Autumn Festival only biennially, so do not miss it.

Marie Kučerová ředitelka Filharmonie Brno Director of the Brno Philharmonic

Zdravím účastníky a hosty aktuálního 47. mezinárodního hudebního festivalu Brno Moravský podzim, který zaujal důležité místo na škále kulturních vztahů Ruska a Česka. Těší mě, že své umění v Brně představí Londýnský symfonický orchestr pod taktovkou celosvětově proslulého ruského dirigenta Valerije A. Gergijeva, dále klavíristé Boris V. Berezovskij a Alexej B. Ljubimov a jazzový hudebník Vladimir P. Tarasov. Věřím, že umění ruských umělců bude náležitě oceněno náročným českým publikem. Přeji všem účastníkům festivalu co nejvíce tvůrčích úspěchů. I welcome the participants and guests of the 47th Brno International Music Festival Moravian Autumn, which has assumed an important position in the rich domain of Russian-Czech cultural relations. I am delighted that the London Symphony Orchestra under the baton of the world-renowned Russian conductor Valery Gergiev will present its artistry in Brno alongside the pianists Boris Berezovsky and Alexey Lyubimov and jazz musician Vladimir Tarasov. I believe that the brilliance of these Russian artists will be appreciated by the demanding Czech public. I wish all performers artistic success at the festival. S úctou / Sincerely

Sergej B. Kiseljov mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace v České republice Ambassador Extraordinary and Plenipotentiary of the Russian Federation to the Czech Republic

Vážení návštěvníci, s radostí jménem svým i jménem Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 přebírám záštitu nad Českým dnem v rámci 47. mezinárodního hudebního festivalu Brno. Není náhodou, že oslava velikánů české klasické hudby padla zrovna na den vyhlášení samostatného československého státu. Jejich odkaz se nesmazatelně zapsal do světového hudebního dědictví a napomohl tak k upevnění české kulturní identity. Jako milovnice klasické hudby jsem proto velice ráda, že si můžeme jejich tvorbu v takto významný den připomenout. Přeji příjemný a naplňující hudební zážitek. Dear visitors, I am delighted to serve as patron of the Czech Day at the 47th Brno International Music Festival, both in my own name and in that of the Dagmar and Václav Havel Foundation VIZE 97. It is no coincidence that a celebration of the titans of Czech classical music should be held on the day when the independent Czechoslovak state was proclaimed in 1918. The legacy of these composers is indelibly inscribed in our world musical heritage and has helped to consolidate the Czech cultural identity. As a lover of classical music myself, I am very pleased that we can commemorate their works on such an important day. I wish everyone a pleasurable and fulfilling musical experience. S úctou a pozdravem / With respectful greetings

Dagmar Havlová předsedkyně Správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 Chair of the Board of the Dagmar and Václav Havel Foundation VIZE 97 6

7

Před sto lety se narodil Witold Lutosławski a před osmdesáti Mikołaj Górecki a Krzysztof Penderecki. Tato tři jména už nyní můžeme zařadit do panteonu největších skladatelů, jejichž význam bezesporu přesahuje hranice Polska. Jsem velice ráda, že si pořadatelé festivalu Moravský podzim této „kumulace“ polských výročí všimli a v moravské metropoli posluchačům přichystali pravé polské hudební hody. Přeji všem krásný umělecký zážitek. This year we are celebrating the 100th anniversary of the birth of Witold Lutosławski and the 80th anniversary of the birth of Mikołaj Górecki and Krzysztof Penderecki. We can already include these three names in the pantheon of the most important composers whose importance reaches far beyond the borders of Poland. I am very glad that the organizers of the Moravian Autumn Festival noticed this “accumulation“ of the anniversaries of the Polish composers and prepared a real Polish musical feast to the audience in the capital of Moravia. Ladies and Gentleman I wish you a great musical experience.

Grażyna Bernatowicz velvyslankyně Polské republiky v České republice Ambassador of the Republic of Poland to the Czech Republic

Vážení hosté Mezinárodního hudebního festivalu Brno, v tomto roce slaví města Brno a Lipsko 40. výročí svého partnerství. Proto mě velice těší, že v rámci festivalu vystoupí několikrát oceněný lipský vokální soubor amarcord. Živé kontakty obou měst nejsou zaměřeny pouze na kulturní oblast, nýbrž i na oblast budování a rozvoje měst, na oblast sociální, na sport a vzdělávání. Rozmanité projekty v těchto oblastech jsou výrazem stávajícího přátelství a úzké spolupráce mezi oběma městy. Přeji Vám krásný koncertní večer a partnerským městům Brnu a Lipsku i nadále úzkou a úspěšnou spolupráci! Všem, kteří se na tomto partnerství podílejí, vyslovuji srdečné poděkování. Dear guests of the Brno International Music Festival, this year we celebrate the 40th anniversary of the partnership between the cities of Brno and Leipzig. I am therefore particularly delighted that the award-winning vocal ensemble amarcord from Leipzig will take the stage at the festival. The partnership between both cities is characterised by friendship and close cooperation not only in the field of cultural affairs, but also in areas such as social affairs, urban development, sports and education. I wish you a pleasant concert and I wish the cities of Brno and Leipzig a continuous close and successful partnership. I would like to thank everyone who takes part in this partnership and fills it with life.

Vážení návštěvníci festivalu, dovoluji si Vás srdečně pozvat na koncert jednoho z nejlepších mladých komorních orchestrů vystupujících na mezinárodní scéně, norského smyčcového souboru TrondheimSolistene. Těleso hrdě nese název malebného norského města Trondheim obklopeného horami a fjordem. Hudebníci sami jej nazývají „město se srdcem“, a přesně to uslyšíte i v jejich interpretaci děl norských skladatelů, která hrají s elánem, pečlivostí a inovací. Doufám, že se Vám koncert bude líbit. Dear festival guests, let me cordially invite you to the concert with one of the most exciting young ensembles performing on the international stage, the Norwegian string ensemble the Trondheim Soloists. The ensemble is proudly using the name of the picturesque Norwegian town Trondheim, hemmed in by mountains and a fjord. They call Trondheim “the city with a heart“, and that’s precisely what you will hear in the ensemble’s performance, as the talented musicians play Norwegian composers with spirit, diligence and innovation.

Jako britské velvyslankyni je mi potěšením přivítat v České republice London Symphony Orchestra a Karen Cargill na koncertě, který bude zajisté jedním z vrcholů Mezinárodního hudebního festivalu Brno „Moravský podzim”. As British Ambassador I am delighted to welcome the London Symphony Orchestra and Karen Cargill to the Czech Republic, for what I am sure will be one of the highlights of the Brno International Music Festival “Moravian Autumn“.

Jan Thompson velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v České republice Her Britannic Majesty‘s Ambassador to the Czech Republic

I hope that you will enjoy the concert.

Jens Eikaas velvyslanec Norského království v České republice Norway’s Ambassador to the Czech Republic

Detlef Lingemann velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Ambassador of the Federal Republic of Germany to the Czech Republic 8

9

Slovo dramaturga A word from the programme director Moravský podzim, největší akce Mezinárodního hudebního festivalu Brno řadící se k nejvýznamnějším svátkům klasické hudby v České republice, prošel od svého minulého ročníku několika podstatnými změnami. Kromě toho, že se letos poprvé uskuteční v režii Filharmonie Brno, je novinkou dvouletá periodicita jeho konání, která umožňuje zvýšení umělecké kvality po programové i interpretační stránce. Jednou z jeho priorit je tak snaha přivézt do Brna světovou interpretační špičku a konfrontovat ji s prvotřídními hudebníky tuzemskými (se zvláštním zřetelem k brněnské scéně). Nemenší důraz je však kladen i na festivalovou, to jest slavnostní výlučnost koncertních programů. Není to tedy festival jen „interpretační“, ale i „programový“, není jen „o hvězdách“ (a už vůbec ne o jejich „soutěžení“), ale i „o obsahu“. Letošním ročníkem se vine několik dramaturgických nití. Připomenuta budou výročí, na něž je rok 2013 bohatý. Zahajovací koncert věnuje hostitelská filharmonie dvojímu výročí svého někdejšího šéfdirigenta Františka Jílka a při této příležitosti mimo jiné uvede příznačně dvě brněnské sinfonietty – Janáčkovu a Kaprálové; večer zpestří Boris Berezovskij coby sólista v klavírních koncertech Ravelově a Lisztově. Katovický rozhlasový orchestr provede – v návaznosti na nedožité osmdesátiny Henryka Góreckého, klasika polské hudby 20. století – jeho slavnou třetí symfonii, jejíž nahrávka před dvaceti lety vévodila britským i americkým žebříčkům vážné hudby. Na berliozovské výročí náležitě upozorní Londýnský symfonický orchestr v čele s Valerijem Gergijevem. Dostane se však i na další jubilanty – Witolda Lutosławského, Krzysztofa Pendereckého, Edvarda Griega nebo Viktora Kalabise. Pozváním lipského vokálního kvinteta amarcord (píše se opravdu s malým a) nezůstane opomenuto ani čtyřicáté výročí partnerských vztahů mezi Lipskem a Brnem. Slavnostní ráz státního svátku (28. října) během festivalu podtrhnou dva koncerty brněnských ansámblů v Besedním domě s výlučně českými pořady. Zajímavé bude sledovat, jak vyzní jejich hudba v porovnání s čistě norským repertoárem 10

věhlasných Trondheimských sólistů nebo s převážně „italským“ programem ještě slavnější Kremeraty Baltiky s italským violoncellistou a dirigentem Mariem Brunellem v čele. Silně obsazené budou komorní koncerty. Polský Apollon Musagète Quartett spojí ve svém vystoupení díla polských autorů s Beethovenem, tři excelentní dua pak nabídnou možnost srovnání kombinace zvuku klavíru vždy s jiným nástrojem: slavného maďarského trumpetistu Gábora Boldoczkého (který se následně představí i v abonentní sezoně Filharmonie Brno) doprovodí Gergely Bogányi, hobojista Vilém Veverka bude účinkovat spolu s Martinem Kasíkem, moment nečekaného spojení přinese duo klasicky vzdělaného klavíristy Alexeje Ljubimova s jazzovým bubeníkem Vladimirem Tarasovem a jejich neotřelé pojetí Debussyho Preludií. Moravský podzim však nebude stát pouze na výjimečných koncertních událostech: festivalový charakter mu dodá i doprovodný program, který bude sestávat z besed k vybraným koncertům či z gastronomických akcí vztahujících se ke kulturám, jejichž reprezentanti na festivalu vystoupí. Věříme, že naplníme očekávání, která byla do Filharmonie Brno vkládána, když přejímala organizaci Moravského podzimu, a že uspokojíme nejen stálé příznivce festivalu, ale i početné nové publikum.

P.S. Během příprav festivalu nás zastihla smutná zpráva: 19. září opustil tento svět prof. Arnošt Parsch, brněnský skladatel, pedagog a člověk po dlouhá léta organizačně spjatý s MHFB. Jeho památce věnujeme koncert dua Vilém Veverka – Martin Kasík, které zareagovalo zařazením části skladby Arnošta Parsche se symbolickým názvem Vyletěl fták hore nad oblaky do programu svého vystoupení.

Moravian Autumn, the largest event of the Brno International Music Festival, is one of the major classical music festivals in the Czech Republic. There have been several changes made since our last installment. For the first time the festival will be held under the auspices of the Brno Philharmonic; and its new two-year periodicity will allow us to raise the artistic quality in terms of both program and interpretation. One of the priorities will be to bring to Brno world-class musicians, and place them alongside first-class Czech interpreters (especially from the Brno scene). No less an emphasis is placed on coming up with a special, unique, quality concert program. It is not just the interpretation, but what’s to be played; not just about the stars (and definitely not a competition), but about the content. This year’s edition will follow several dramaturgic threads. We will commemorate several anniversaries, of which 2013 has quite a few. The opening concert will feature the host orchestra honoring the double anniversary of its one-time chief conductor František Jílek, by presenting two Brno sinfoniettas, by Janáček and Kaprálová; the evening will also be graced by Boris Berezovsky as soloist for piano concertos by Ravel and Liszt. On the eightieth anniversary of the late Polish composer Henryk Górecki, a classic of the 20th century, the Katowice Radio Orchestra will play his famous Third Symphony, a work that led the British and American classical music charts two decades ago. For the Berlioz anniversary we will have the London Symphony Orchestra headed by Valery Gergiev. Other anniversaries will be commemorated as well: of Witold Lutosławski, Krzysztof Penderecki, Edvard Grieg, and Viktor Kalabis. The Leipzig amarcord vocal quintet (yes, all small letters) will commemorate the fortieth year of partner status between the cities of Leipzig and Brno. The Czech Republic’s Independence Day holiday (Oct 28) will be marked during the festival by two concerts in the Besední dům by Brno ensembles playing exclusively Czech music. It will be interesting to watch how their music compares to

the repertoire of the renowned Trondheim Soloists, or the mainly Italian program of the even-morerenowned Kremerata Baltica headed by Italian cellist and conductor Mario Brunello. The chamber concerts will have strong performers as well. The Polish Apollon Musagète Quartett will juxtapose the works of Polish authors with Beethoven; three excellent duos will give us the chance to compare their combinations of piano sounds with those of other instruments. Famous Hungarian trumpeter Gábor Boldoczki (who will also be featured this season in the Brno Philharmonic’s concert series) will be accompanied by Gergely Bogányi; oboist Vilém Veverka will play alongside Martin Kasík; and an unusual encounter will occur between classically-educated pianist Alexey Lyubimov and jazz percussionist Vladimir Tarasov with their fresh interpretation of Debussy’s Preludes. The Moravian Autumn will not consist only of concert events, but its festival character will be enhanced by an accompanying program consisting of meetings and gastronomic events related to the cultures represented by some of the festival’s participants. We are confident that we can fulfill the expectations placed on the Brno Philharmonic when it accepted the job of organizing the Moravian Autumn, and hope to please not only the festival’s longtime fans, but a broad new audience as well.

P.S. While making preparations for the festival, we received a sad message: Professor Arnošt Parsch, a Brno composer and teacher who was for many years involved with the organization of our festival, passed away on 19 September. We dedicate the concert of the duo Vilém Veverka & Martin Kasík to his memory. The duo has included a section of Parsch’s symbolically named composition A Bird Flew High Above The Clouds in its programme.

Vítězslav Mikeš dramaturg / programme director 11

program FESTIVALU NEDĚLE 27. 10. 2013

ÚTERÝ 29. 10. 2013

12:30 restaurace Bohéma


19:30 Besední dům

Polské obědové menu

Beseda k večernímu koncertu s dramaturgy a členy Filharmonie Brno Promítání televizního medailonu o dirigentu Františku Jílkovi

MĚSÍČNÍ PIEROT


DEBUSSY / RAVEL / SCHÖNBERG

Polské menu Beseda k večernímu koncertu

19:30 Janáčkovo divadlo ZAHAJOVACÍ KONCERT pod záštitou Sergeje Kiseljova, velvyslance Ruské federace v ČR K 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí dirigenta Františka Jílka KAPRÁLOVÁ / LISZT / RAVEL / JANÁČEK Boris Berezovskij – klavír Filharmonie Brno dirigent Aleksandar Marković PONDĚLÍ 28. 10. 2013 / ČESKÝ DEN pod záštitou Dagmar Havlové 10:30 Besední dům MATINÉ ČESKÝCH KVARTETŮ K 90. výročí narození Viktora Kalabise pod čestnou záštitou Zuzany Růžičkové K. STAMIC / SMETANA / KALABIS JANÁČEK Graffovo kvarteto O přestávce koncertu ve foyeru vernisáž výstavy o životě a díle Viktora Kalabise 19:00 Besední dům, foyer Přivítání „po česku“ 19:30 Besední dům KVINTET A NONETY K 95. výročí vzniku samostatného československého státu FIBICH / HÁBA / J. NOVÁK / MARTINŮ Richard Novák – bas Dechové kvinteto Phoenix a hosté

Ensemble Lumineux umělecký vedoucí Petr Pomkla – flétna dirigent Pavel Šnajdr STŘEDA 30. 10. 2013 19:30 Besední dům KREMERATA BALTICA ROSSINI / SOLLIMA / VAJNBERG / VERDI Kremerata Baltica dirigent a sólista Mario Brunello – violoncello ČTVRTEK 31. 10. 2013 19:30 Besední dům LJUBIMOV / TARASOV – DEBUSSY pod záštitou Sergeje Kiseljova, velvyslance Ruské federace v ČR DEBUSSY Alexej Ljubimov – klavír Vladimir Tarasov – bicí nástroje PÁTEK 1. 11. 2013 19:30 vila Tugendhat ISHA TRIO VE SKLENĚNÉM POKOJI J. S. BACH / WAGNER / VERDI / RAVEL RODRIGO / ŽALČÍKOVÁ / ŠTĚDROŇ / BERIO LIGETI / MEDEK ISHA trio SOBOTA 2. 11. 2013 / POLSKÝ VÍKEND pod záštitou Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v ČR 11:00 Janáčkovo divadlo, foyer MATINÉ S VIOLONCELLEM PENDERECKI / GUBAJDULINA Štěpán Filípek – violoncello

12

19:30 Janáčkovo divadlo POCTA HENRYKU GÓRECKÉMU GÓRECKI Ewa Vesin – soprán Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu Katovice dirigent Tadeusz Strugała NEDĚLE 3. 11. 2013 / POLSKÝ VÍKEND pod záštitou Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v ČR 19:30 Besední dům APOLLON MUSAGÈTE QUARTETT PENDERECKI / LUTOSŁAWSKI / BEETHOVEN

STŘEDA 6. 11. 2013 / NORSKÝ DEN pod záštitou Jense Eikaase, velvyslance Norského království v ČR 17:00 Besední dům, hlaholna Beseda Skandinávského domu za účasti členů TrondheimSolistene 19:00 Besední dům, foyer Ochutnávka norských specialit 19:30 Besední dům TRONDHEIMŠTÍ SÓLISTÉ GRIEG / THORESEN / TVEITT / LARSEN TrondheimSolistene dirigent Øyvind Gimse ČTVRTEK 7. 11. 2013 19:30 Besední dům VILÉM VEVERKA / MARTIN KASÍK In memoriam Arnošt Parsch († 19. 9. 2013)

Apollon Musagète Quartett

BRITTEN / SLAVICKÝ / POULENC / doráti Parsch / HAAS

PONDĚLÍ 4. 11. 2013

Vilém Veverka – hoboj Martin Kasík – klavír

19:30 kostel sv. Janů (u minoritů) AMARCORD pod záštitou Detlefa Lingemanna, velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR K 40. výročí partnerských vztahů mezi Brnem a Lipskem „Z kůru sv. Tomáše – od středověku k Heinrichu Schützovi“ Vokální soubor amarcord ÚTERÝ 5. 11. 2013 19:30 Besední dům GÁBOR BOLDOCZKI / GERGELY BOGÁNYI BRANDT / CHOPIN / BÖHME / FRIEDMAN WAGNER – LISZT / ENESCU / LISZT / HIDAS

PÁTEK 8. 11. 2013 / BRITSKÝ A RUSKÝ DEN 18:00 restaurace Bohéma Čaj o šesté, anglický a ruský čaj Beseda k večernímu koncertu 19:30 Janáčkovo divadlo ZÁVĚREČNÝ KONCERT pod záštitou Jan Thompson, velvyslankyně Spojeného království v ČR, a Sergeje Kiseljova, velvyslance Ruské federace v ČR BERLIOZ Karen Cargill – mezzosoprán Londýnský symfonický orchestr dirigent Valerij Gergijev

Gábor Boldoczki – trubka, Gergely Bogányi – klavír 13

FESTIVAL programme SUN 27 OCT 2013

TUE 29 OCT 2013

12:30pm Bohéma Restaurant

TUE 5 NOV 2013


7:30pm Besední dům

Polish lunch menu


Pre-concert conversation with festival programmers and members of the Brno Philharmonic Orchestra – Screening of a TV portrait of the conductor František Jílek

PIERROT LUNAIRE


BOLDOCZKI / BOGÁNYI

DEBUSSY / RAVEL / SCHÖNBERG

Polish menu Discussion about the evening concert

BRANDT / CHOPIN / BÖHME / FRIEDMAN WAGNER – LISZT / ENESCU / LISZT / HIDAS

7:30pm Janáček Theatre

Gábor Boldoczki – trumpet Gergely Bogányi – piano

7:30pm Janáček Theatre OPENING CONCERT Under the auspices of Sergey Kiselev, Ambassador of the Russian Federation To mark the centenary of the birth and 20th anniversary of the death of the conductor František Jílek KAPRÁLOVÁ / LISZT / RAVEL / JANÁČEK Boris Berezovsky – piano Brno Philharmonic Orchestra conductor Aleksandar Marković MON 28 OCT 2013 / CZECH DAY Under the auspices of Dagmar Havlová 10:30am Besední dům MATINEE OF CZECH QUARTETS To mark the 90th anniversary of the birth of Viktor Kalabis Honorary patron: Zuzana Růžičková

Ensemble Lumineux artistic leader Petr Pomkla – flute conductor Pavel Šnajdr WED 30 OCT 2013

TRIBUTE TO HENRYK GÓRECKI To mark the 80th anniversary of the composer’s birth


GÓRECKI

KREMERATA BALTICA

Ewa Vesin – soprano Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice conductor Tadeusz Strugała

ROSSINI / SOLLIMA / WEINBERG / VERDI Kremerata Baltica conductor and soloist Mario Brunello – cello THU 31 OCT 2013 7:30pm Besední dům LYUBIMOV / TARASOV: DEBUSSY Under the auspices of Sergey Kiselev, Ambassador of the Russian Federation DEBUSSY Alexey Lyubimov – piano Vladimir Tarasov – percussion

C. STAMITZ / SMETANA / KALABIS JANÁČEK

FRI 1 NOV 2013

Graffe Quartet During the interval, an exhibition dedicated to Viktor Kalabis will be launched in the foyer

ISHA TRIO IN THE GLASS ROOM

7:30pm Villa Tugendhat

7:00pm Besední dům, foyer

J. S. BACH / WAGNER / VERDI / RAVEL RODRIGO / ŽALČÍKOVÁ / ŠTĚDROŇ / BERIO LIGETI / MEDEK

A Czech Welcome

ISHA Trio

7:30pm Besední dům QUINTET AND NONETS To mark the 95th anniversary of the independent Czechoslovak state FIBICH / HÁBA / J. NOVÁK / MARTINŮ Richard Novák – bass Phoenix Wind Quintet and guests 14

SAT 2 NOV 2013 / POLISH WEEKEND Under the auspices of Grażyna Bernatowicz, Ambassador of the Republic of Poland 11:00am Janáček Theatre, foyer MATINEE WITH CELLO PENDERECKI / GUBAIDULINA Štěpán Filípek – cello

SUN 3 NOV 2013 / POLISH WEEKEND Under the auspices of Grażyna Bernatowicz, Ambassador of the Republic of Poland

WED 6 NOV 2013 / NORWEGIAN DAY Under the auspices of Jens Eikaas, Ambassador of the Kingdom of Norway 5:00pm Besední dům, “hlaholna“ Discussion about the evening concert 7:00pm Besední dům, foyer Tasting of Norwegian specialities 7:30pm Besední dům TRONDHEIM SOLOISTS


GRIEG / THORESEN / TVEITT / LARSEN

APOLLON MUSAGÈTE QUARTETT

TrondheimSolistene, conductor Øyvind Gimse

PENDERECKI / LUTOSŁAWSKI / BEETHOVEN Apollon Musagète Quartett

THU 7 NOV 2013 7:30pm Besední dům

MON 4 NOV 2013

VEVERKA / KASÍK

7:30pm Church of Saint John the Baptist and Saint John the Evangelist (the Minorite Church)

BRITTEN / SLAVICKÝ / POULENC / PARSCH / HAAS

AMARCORD Under the auspices of Detlef Lingemann, Ambassador of the Federal Republic of Germany Concert to commemorate the 40th anniversary of the Brno-Leipzig partnership agreement signature “Aus dem Notenschrank der Thomaner – Vom Mittelalter bis Heinrich Schütz” amarcord, vocal ensemble

Vilém Veverka – oboe, Martin Kasík – piano FRI 8 NOV 2013 / BRITISH AND RUSSIAN DAY 6:00pm Bohéma Restaurant Afternoon Tea, English and Russian Tea Discussion about the evening concert 7:30pm Janáček Theatre FINAL CONCERT Under the auspices of Jan Thompson, Ambassador of the United Kingdom, and Sergey Kiselev, Ambassador of the Russian Federation BERLIOZ Karen Cargill – mezzo-soprano London Symphony Orchestra conductor Valery Gergiev 15

27/10

zahajovací koncert opening concert 19:30 Janáčkovo divadlo 7:30pm Janáček Theatre

Pod záštitou Sergeje Kiseljova, velvyslance Ruské federace v ČR Under the auspices of Sergey Kiselev, Ambassador of the Russian Federation K 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí dirigenta Františka Jílka To mark the centenary of the birth and 20th anniversary of the death of the conductor František Jílek

VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ Vojenská sinfonietta op. 11 Military Sinfonietta Op. 11

FRANZ LISZT Klavírní koncert č. 2 A dur Piano Concerto No. 2 in A major 1. Adagio sostenuto assai – Allegro agitato assai (att.) 2. Allegro moderato (att.) 3. Allegro deciso – Marziale un poco meno allegro (att.) 4. Allegro animato

MAURICE RAVEL Klavírní koncert pro levou ruku D dur Piano Concerto for the Left Hand in D major

LEOŠ JANÁČEK Sinfonietta 1. Allegretto 2. Andante 3. Moderato 4. Allegretto 5. Andante con moto Boris Berezovskij klavír / piano Filharmonie Brno Brno Philharmonic Orchestra dirigent / conductor Aleksandar Marković

16

Filharmonie Brno | Brno Philharmonic Orchestra © Martin Zeman

Úvodní koncert letošního Moravského podzimu je věnovaný památce dirigenta Františka Jílka u příležitosti dvojího výročí: 100 let od narození a 20 let od úmrtí. Jílek měl pro hudební život v Brně ve druhé polovině 20. století zásadní význam. Byl šéfem brněnské Janáčkovy opery a poté šéfdirigentem Státní filharmonie, propagoval hudbu 20. století a především Leoše Janáčka. Vítězslava Kaprálová (1915–1940) napsala Vojenskou sinfoniettu, svou absolventskou skladbu na Pražské konzervatoři, v roce 1937 za pouhých 8 měsíců. Název nemá hluboké opodstatnění, autorka tvrdila, že její dílo zní vždy „trochu vojensky“. Poprvé skladba zazněla na koncertě České filharmonie 26. 11. 1937 za řízení autorky, rok poté ji provedla s velkým úspěchem s orchestrem BBC v Londýně.

Franz Liszt (1811–1886) patřil ve své době k nejslavnějším klavírním virtuosům a zároveň k nejplodnějším hudebním tvůrcům. Svůj druhý klavírní koncert A dur načrtl již v roce 1839, do finální podoby jej však přivedl až roku 1861, tedy po premiéře (7. 1. 1857 ve Výmaru). Aby zdůraznil úlohu orchestru, označil jej v rukopisu jako Concerto symphonique, což bylo označení, které si vypůjčil od skladatele a klavíristy Henryho Litolffa.

Klavírní koncert pro levou ruku D dur Maurice Ravela (1875–1937) spadá do posledního období skladatelovy tvorby. Patří do pozoruhodného okruhu skladeb zkomponovaných po první světové válce, kdy mnoho skladatelů (Janáček, Korngold, Hindemith, Prokofjev ad.) vycházelo vstříc technickým možnostem hráčů, kteří byli za války zmrzačeni. Vznikl na objednávku invalidního rakouského klavíristy Paula Wittgensteina.

Poprvé zazněl ve Wittgensteinově interpretaci ve Vídni 27. 11. 1931. Také proslulá Sinfonietta Leoše Janáčka (1854–1928), o deset let starší než skladba Kaprálové, se původně jmenovala „vojenská“. Někdy v únoru 1926 byl Janáček vyzván, aby napsal „nějaké noty“ pro VIII. slet všesokolský v Praze. Původní slavnostní fanfáry se mu nakonec rozrostly v rozsáhlou orchestrální skladbu, kterou nazval Symfonieta vojenská (název zohledňoval účast vojenské hudby při provedení). Dílo zaznělo poprvé v rámci Sokolských dnů dorostu 26. 6. 1926 ve Smetanově síni v interpretaci České filharmonie posílené vojenskou hudbou pod taktovkou Václava Talicha. V lednu následujícího roku vyšlo tiskem v Univerzální edici už jako Sinfonietta.

17

The piece was first performed in concert by the Czech Philharmonic on 26. 11. 1937 conducted by the composer; a year later she performed it with great success with the BBC orchestra in London.

Boris Berezovskij

Boris Berezovskij (1969) studoval klavírní hru na Moskevské konzervatoři. V roce 1990 získal zlatou medaili na prestižní Čajkovského soutěži. Koncertuje s nejlepšími světovými orchestry (Newyorská filharmonie, Berlínští a Mnichovští filharmonici, Symfonický orchestr BBC atd.), nahrává pro významné společnosti. V roce 2006 získal ocenění Best Instrumentalist udílené časopisem BBC Music Magazine. Filharmonie Brno vznikla v roce 1956 a ihned se stala nejen důležitým ohniskem hudebního života ve svém domovském městě, ale i tělesem úspěšně se prezentujícím na mezinárodních festivalech. Spolupracovala s význačnými dirigentskými osobnostmi (Ashkenazy, Ančerl, Baudo, Bělohlávek, Mackerras, Masur, Menuhin či Rožděstvenskij) a sólisty (Baborák, Bronfman, Gabetta, Gluzman, Kremer, Richter nebo Say). Její obsáhlá diskografie zrcadlí její repertoárovou orientaci na tvorbu Leoše Janáčka a hudbu 20. století. Aleksandar Marković (1975) je od roku 2009 hudebním ředitelem a šéfdirigentem Filharmonie Brno. V letech 2005–2008 byl šéfdirigentem Tyrolského zemského divadla v Innsbrucku. Hostoval v pražském Národním, salcburském Zemském a bělehradském Národním divadle, koncertně řídil řadu 18

Aleksandar Marković © Pavel Šinagl

evropských orchestrů (mj. Vídeňské symfoniky, orchestr berlínského Konzerthausu, filharmonie Drážďanskou, Slovinskou, Slovenskou, Stuttgartskou, Staatskapelle Halle či Pražskou komorní filharmonii). Mimo Evropu pracoval s Katarskou filharmonií a předními korejskými orchestry. Je častým hostem mezinárodních hudebních festivalů.

Jiří Zahrádka

The opening concert of this year’s Moravian Autumn is dedicated to the memory of conductor František Jílek on the 100th anniversary of his birth and 20th anniversary of his death. Jílek was a very important figure in Brno’s musical life in the second half of the 20th century. He was head of the Janáček Opera in Brno, and then chief conductor of the Brno State Philharmonic. He specialized in the music of the 20th century, and especially that of Leoš Janáček. Vítězslava Kaprálová (1915–1940) wrote her Military Sinfonietta as her graduation work from the Prague Conservatory in 1937; it took her only 8 months. The title of the work is not deeply significant; the author maintained that her works always sounded “a bit military”.

Franz Liszt (1811–1886) was one of the most famous piano virtuosos of his own day, and at the same time one of its most prolific composers. He outlined his Second Piano Concerto in A major in 1839, but only put the finishing touches on it in 1861, actually after its premiere in Weimar January 7, 1857. To emphasize the orchestra’s role he labeled it in the manuscript as Concerto symphonique, which was an appellation he borrowed from composer and pianist Henry Litolff.

Piano Concerto for Left Hand in D major by Maurice Ravel (1875–1937) falls into the composer’s later period. It is part of a remarkable set of works written after the First World War, when many composers (Janáček, Korngold, Hindemith, Prokofiev) wrote pieces for instrumentalists who had been hurt badly in the war. This work was written for Austrian pianist Paul Wittgenstein. It was first performed by Wittgenstein in Vienna on 27. 11. 1931. The famous Sinfonietta by Leoš Janáček (1854–1928), ten years older than Kaprálová’s work, was also originally entitled “military”. Sometime in February 1926 Janáček was called upon some music for the VIIIth Assembly of the Sokol organization in Prague. What was originally a fanfare grew into an extensive orchestral work he entitled “Military Sinfonietta” (in recognition that it was to be played with a military band). The work was first performed at Smetana Hall as part of Sokol Youth Days by the Czech Philharmonic together with musicians from the Czech Army Band, conducted by Václav Talich. In January of the following year it was published by Universal Edition under the title Sinfonietta.

Boris Berezovsky (1969) studied piano at the Moscow Conservatory. In 1990 he won the gold medal at the prestigious Tchaikovsky Competition. He performs in concert with the world’s top orchestras (New York, Berlin, and Munich Philharmonics, the BBC Symphony, and others), and records for the top labels. In 2006 he won the award for the Best Instrumentalist presented by BBC Music Magazine. The Brno Philharmonic Orchestra was founded in 1956 and immediately became an important focus of musical life in its home city, an ensemble successfully presenting itself on the international level. It has worked with outstanding conductors (Ashkenazy, Ančerl, Baudo, Bělohlávek, Mackerras, Masur, Menuhin, Rozhdestvensky) and soloists (Baborák, Bronfman, Gabetta, Gluzman, Kremer, Richter, Say). The Brno Philharmonic Orchestra extensive discography reflects its concentration on the works of Leoš Janáček and the music of the 20th century. Aleksandar Marković (1975) has been music director and chief conductor of the Brno Philharmonic since 2009. In 2005–2008 he was chief conductor of the Tyrolean State Theater in Innsbruck. He has guest conducted the Prague National Theater, Salzburg State Theater, and Belgrade National Theater, and has conducted many European orchestras (Vienna Symphony, Berlin Konzerthaus, Dresden Philharmonic, Slovenian, Slovak, Stuttgart, Statskapple Halle, and the Prague Chamber Philharmonic). Outside of Europe he has worked with the Qatar Philharmonic and leading Korean orchestras. He is a frequent guest at international music festivals.

Jiří Zahrádka translated by Todd Hammond

19

28/10

MATINÉ ČESKÝCH KVARTETŮ MATINEE OF CZECH QUARTETS 10:30 Besední dům 10:30am Besední dům

Pod záštitou Dagmar Havlové Under the auspices of Dagmar Havlová K 90. výročí narození skladatele Viktora Kalabise To mark the 90th anniversary of the birth of Viktor Kalabis Čestná záštita / Honorary patron: Zuzana Růžičková

KAREL STAMIC Smyčcový kvartet D dur String Quartet in D major 1. Allegro non molto 2. Rondo: Allegretto

BEDŘICH SMETANA Smyčcový kvartet č. 2 d moll String Quartet No. 2 in D minor 1. Allegro – Molto moderato 2. Allegro moderato – Andante cantabile 3. Allegro non piú moderato, ma agitato e con fuoco 4. Finale: Presto – Allegro

VIKTOR KALABIS Smyčcový kvartet č. 6 op. 68 památce Bohuslava Martinů String Quartet No. 6 Op. 68 to the memory of Bohuslav Martinů 1. Allegro 2. Andante 3. Allegro vivo

LEOŠ JANÁČEK Smyčcový kvartet č. 1 z podnětu „Kreutzerovy sonáty“ L. N. Tolstého String Quartet No. 1 inspired by L. N. Tolstoy´s “Kreutzer Sonata“ 1. Adagio – Con moto 2. Con moto 3. Con moto 4. Con moto

20

Graffovo kvarteto / Graffe Quartet

Graffovo kvarteto / Graffe Quartet:

Štěpán Graffe housle / violin Lukáš Bednařík housle / violin Lukáš Cybulski viola Michal Hreňo violoncello

O přestávce koncertu ve foyeru vernisáž výstavy o životě a díle Viktora Kalabise During the interval, an exhibition dedicated to Viktor Kalabis will be launched in the foyer

Karel Stamic (1746–1801) vyrůstal se svým bratrem v prostředí slavné mannheimské kapely. Proslul pak hlavně jako violový virtuos; procestoval tak Německo, Francii, Anglii, Rakousko a Rusko. Z jeho objemného tvůrčího odkazu žijí už dlouho nejméně dva violové koncerty; desítky jeho orchestrálních skladeb rozvíjejí velmi charakteristicky slohové dědictví mannheimské školy a komorní skladby poutají hlavně nezvyklými zvukovými kombinacemi. Do kompozice svého druhého kvartetu, své poslední dokončené skladby, se Bedřich Smetana (1824–1884) dal v době, kdy už postupující nemoc začínala kalit jasné obzory jeho ducha. Nové kvarteto pokračuje, kde první ukončilo, po katastrofě. Představuje se tu víření hudby v člověku, který ztratil sluch. Posluchač má občas pocit geniální nestvůrnosti; právě tím však Smetana dosáhl – naposledy – tvůrčího triumfu a daleko předstihl svou dobu: rozumět

této hudbě se interpreti i posluchači naučili teprve ve druhé půli dvacátého století. Šestice smyčcových kvartetů mezi osmi desítkami skladeb Viktora Kalabise (1923–2006) mapuje životní i tvůrčí dráhu svého autora. Ten v nich formuloval své tvůrčí postoje skutečně soudobého skladatele, nezapíraje své sympatie k osobnostem, jež považoval v jistém smyslu za své vzory – například k J. S. Bachovi nebo Bohuslavu Martinů. Právě památce druhého z nich věnoval (v roce 1988, pětašedesátiletý) svůj poslední Kvartet č. 6, a to v hlubokém pocitu lidské spřízněnosti spojeném s reflexí vlastní dozrálé tvůrčí pouti. Když byl devětašedesátiletý Leoš Janáček (1854–1928) Českým kvartetem vyzván ke kompozici kvartetu, sáhl námětově (už podruhé) po známé Tolstého novele. Její problematiku – 21

manželský trojúhelník – totiž teď prožíval sám, a to jako postava cizího muzikanta, zasahujícího do osudu manželské dvojice. Jeho očima také vidí příběh především jako tragédii milované ženské bytosti spějící v průběhu prvých tří vět řadou osudových scén ke katastrofě v poslední části; její proslulá repríza však směřuje k veliké katarzi, k vyznání víry v člověka a jeho mravní sílu.

Graffovo kvarteto vzniklo v roce 1997 na brněnské konzervatoři ve třídě Miloše Vacka a už během svých studií na konzervatoři a na JAMU uspělo v několika význačných soutěžích (Beethovenův Hradec 1999, ACT Londýn 2003, „Verfernte Musik“ Zvěřín 2005), dvakrát získalo Cenu Nadace Leoše Janáčka (2001, 2003), v roce 2009 Cenu Českého spolku pro komorní hudbu. Vystupuje a natáčí pro rozhlas a gramofonová studia na třech světadílech. Vedle klasického repertoáru provádí – často ve světové premiéře – domácí i zahraniční soudobou tvorbu.

Jiří Beneš

Carl Stamitz (1746–1801) grew up with his brother in the milieu of the famous Mannheim Ensemble. He was a virtuoso violist, playing in Germany, France, England, Austria, and Russia. Of his many works, two viola concertos have long stood out; his dozens of orchestral pieces develop from the characteristic compositional style of the Mannheim school, and his chamber compositions are remarkable out mainly for their unusual sound combinations. Bedřich Smetana (1824–1884) began his Second Quartet, his last completed work, when illness had already begun to cloud his mental state. The second new quartet begins 22

where the first left off, after the catastrophe, the whirlwind of music in a person who has lost his hearing. The listener sometimes gets the impression of a genial monstrosity. Here Smetana achieves creative triumph, for the last time, and far ahead of his time. It would be the second half of the 20th century before interpreters and listeners learned to understand this music. Six string quartets of some eighty compositions written by Viktor Kalabis (1923–2006) map the life and work of its author. His creative philosophy was that of a truly contemporary composer who did not hide his affinity for the people he regarded as his models, for example J.S. Bach or Bohuslav Martinů. To the latter of these he dedicated his last Quartet No. 6 (written in 1988, at the age of 65), with deep feelings of human affinity, and with reflection on his own mature artistic journey.

Janáček Foundation Prize (2001, 2003), and in 2009 the award of the Czech Chamber Music Society. They have performed and recorded for radio and music labels on three continents. Besides the classic repertoire, they also perform Czech and foreign contemporary music – which are often world premieres.

Jiří Beneš translated by Todd Hammond

When the sixty-nine-year-old Leoš Janáček (1854–1928) was invited by the Czech Quartet to compose a work for them, he turned (for the second time) to the novel by Tolstoy. The plot – a marital triangle – he was living himself, as a musician who had entered the lives of a married couple. Through his eyes he also saw the story mainly as the tragedy of a loving woman careening through the first three movements to catastrophe in the last; the famous reprise, however, leads to a great catharsis, an acknowledgement of faith in humanity and its moral power.

The Graffe Quartet was formed in 1997 at the Brno Conservatory in the class of Miloš Vacek. During their studies at the conservatory and Janáček Academy in Brno they won several important competitions (Beethoven’s Hradec 1999, ACT London 2003, “Verfernte Musik” Schwerin 2005), they twice won the Leoš 23

28/10 ZDENĚK FIBICH Kvintet D dur op. 42 pro klarinet, lesní roh, housle, violoncello a klavír Quintet in D major Op. 42 for clarinet, French horn, violin, violoncello and piano 1. Allegro non tanto 2. Largo 3. Scherzo: Con fuoco e feroce – Trio I – Trio II 4. Finale: Allegro con spirito

ALOIS HÁBA Fantazie č. 1 op. 40 ve dvanáctitónovém systému pro noneto (1. nonet) Fantasy No. 1 Op. 40 in Twelve-Note System for Nonet (Nonet No. 1)

KVINTET A NONETY QUINTET AND NONETS 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

Pod záštitou Dagmar Havlové Under the auspices of Dagmar Havlová K 95. výročí vzniku samostatného československého státu To mark the 95th anniversary of the independent Czechoslovak state

Dechové kvinteto Phoenix / Phoenix Wind Quintet:

Kristina Vaculová j.h., flétna / as guest, flute Martina Vávrová hoboj / oboe Emil Drápela klarinet / clarinet Milan Mrazík lesní roh / French horn Dušan Drápela fagot / bassoon

hosté / guests: Richard Novák bas / bass Dana Drápelová klavír / piano Pavel Wallinger housle / violin Dana Suková housle / violin Petr Pšenica viola Pavel Šabacký violoncello Miloslav Jelínek kontrabas / double bass

JAN NOVÁK Passer Catulli (Catullův vrabčák) pro bas a noneto Passer Catulli for Bass and Nonet 1.  2.  3.  4. 

= = = =

128 128 124 80

BOHUSLAV MARTINŮ Nonet č. 2 H 374 Nonet No. 2 H 374 1. Poco allegro 2. Andante 3. Allegretto

24

Dechové kvinteto Phoenix / Phoenix Wind Quintet

Zdeněk Fibich (1850–1900) byl dlouho jako třetí člen hvězdné trojice českých velikánů 19. století řazen vedle Smetany a Dvořáka, čas však výrazně zapracoval v jeho neprospěch. Poslední jeho komorní dílo, Kvintet D dur op. 42, je opomíjeno neprávem. Je nesporně reprezentativní ukázkou české romantické literatury. Kvintet atypického obsazení vznikl v roce 1894, v době skladatelova vztahu k bývalé žákyni, spisovatelce a libretistce Anežce Schulzové, jako velká hudební báseň o štěstí a lásce. Aloisi Hábovi (1893–1973) náleží v dějinách české hudby místo avantgardisty podobně jako v hudbě světové Arnoldu Schönbergovi. Vytvořil vlastní „netonální“ systém, v němž přetavil dodekafonické prvky, rozvíjel vlastní „dvanáctitónovou soustavu“, jako první začal rozlišovat mikrointervaly a složil řadu skladeb ve čtvrttónovém systému. Ze zcela současného

úhlu pohledu se však leckterá Hábova „atonální“ hudba jeví jako tonální ve smyslu tzv. rozšířené tonality. Fantazie č. 1 op. 40 pro noneto ve dvanáctitónovém systému vznikla roku 1931 pro České noneto (později uváděna jako 1. nonet). V úvodu jsou sice exponovány dvanáctitónové akordy, avšak následná hudba směřuje spíše k diatonice a skladba rozhodně není dodekafonická. Naproti tomu dílo Jana Nováka (1921–1984) s názvem Passer Catulli (Catullův vrabčák) pro bas a noneto je čistou dodekafonií, produktem krátkého experimentálního období. Podtitul zní „Hudební hříčka o životě a smrti vrabce podle široce známé básně římského básníka Gaia Valeria Catulla“. Skladba z roku 1962 v Novákem oblíbené latině je jakýmsi humoristickým protipólem Orffových Catulli carmina, čerpajících ze stejného zdroje. 25

Nonet Bohuslava Martinů (1890–1959) dokončený 1. února 1959, sedm měsíců před smrtí skladatele, pro České noneto je mimořádně emotivním klenotem komorní hudby. Nalezneme v něm paralely k romantismu, schubertovsky půvabnému a prostému, což je pro pozdního Martinů typické. Po objevení dalšího nonetu, mladistvé práce z roku 1924, je toto předposlední skladatelovo dílo uváděno jako Nonet č. 2. I když po něm následovala ještě Komorní hudba č. 1, je silně vnímáno jako Mistrův epitaf.

however, some of Hába’s “atonal” music seems tonal in the sense of so-called expanded tonality. Fantasy No. 1 op. 40 for Nonet in the Twelve-Tone System (later retitled 1st Nonet) was written in 1931 for the Czech Nonet ensemble. Twelve-tone chords are prominent in the introduction, but the music that follows tends more towards the diatonic, and is definitely not dodecaphony.

Richard Novák

Operní pěvec Richard Novák (1931)je nehasnoucí stálicí světového i českého operního a koncertního umění známou v mnoha zemích Evropy, v Kanadě i Japonsku. Po čtyřiceti letech v brněnské Janáčkově opeře se nyní soustavněji věnuje kantátám, oratoriím, písňové a komorní hudbě. Skladba Passer Catulli mu byla bratrancem Janem Novákem dedikována za vítězství v mezinárodní pěvecké soutěži v Toulouse 1961. Dechové kvinteto Phoenix je komorním souborem prvních hráčů Filharmonie Brno a Národního divadla Brno s bohatou sólistickou, komorní i orchestrální praxí v mnoha státech Evropy a Asie. Soubor debutoval na festivalu Janáčkovo Brno 2004. V roce 2005 zastupoval Českou republiku na mezinárodním festivalu ve Finsku s retrospektivou české komorní hudby od klasiky přes Janáčka, Haase, Hábu, Martinů, Nováka po soudobé autory. Český program uvedl nejnověji na Europäische Wochen 2013 v Pasově. Flétnistu Petra Pomklu, účinkujícího v paralelním projektu Moravského podzimu, zastupuje Kristina Vaculová. Pozvání ke komorní spolupráci přijali koncertní mistři filharmonie Pavel Wallinger a Pavel Šabacký, houslistka Dana Suková, violista Petr Pšenica a kontrabasista Miloslav 26

Jelínek. Klavírní part kvintetu nastudovala s ansámblem pravidelně spolupracující klavíristka Dana Drápelová.

Emil Drápela

Zdeněk Fibich (1850–1900) was long considered the third member of the trio of Czech greats of the 19th century, alongside Smetana and Dvořák, but time worked very much against him. His last chamber composition, Quintet in D major op. 42, a great work of Czech romantic literature, has been unjustly neglected. The quintet with its atypical instrumentation was written in 1894, during the composer’s relationship with a former student, writer and librettist Anežka Schulzová, as a musical expression of love and joy. Alois Hába (1893–1973) has gone down in in Czech musical history among the avant-gardists, in the same sphere as world-famous composer Arnold Schönberg. He created his own “atonal” method in which he used dodecaphonic elements to shape his own “twelve-tone system”. He made pioneering use of micro-intervals, and composed a number of pieces in the quartertone system. From the current point of view,

In contrast, the work by Jan Novák (1921–1984) entitled Passer Catulli (Catullus’s Sparrow) for bass and nonet is pure dodecaphony, the product of a short experimental period. It is subtitled “Musical play on life and death of a sparrow according to the widely-known Roman poet Gaius Valerius Catullus”. This work from 1962 in Novák’s beloved Latin is a kind of humoristic antidote to Orff’s Catulli Carmina, which drew from the same source.

Nonet by Bohuslav Martinů (1890–1959) was completed on February 1, 1959, seven months before the composer’s death. Written for the Czech Nonet, it is an unusually emotional piece of chamber music. We hear echoes of Romanticism, Schubertésquely charming and simple, typical for later Martinů. After the discovery of another nonet, an early piece from 1924, this next-to-last work by Martinů has been called Nonet No. 2. Even though he was still to write Chamber Music No. 1, the Nonet is seen many as the master’s epitaph.

The Phoenix Wind Quintet is an ensemble of first chairs from the Brno Philharmonic and Brno National Theater, with a wealth of solo, chamber, and orchestra experience in many countries of Europe and Asia. The ensemble debuted at the Janáček Brno Festival 2004. In 2005 it represented the Czech Republic at the International festival in Finland with a retrospective of Czech chamber music, from the classics to Janáček, Haas, Hába, Martinů, and Novák, to contemporary authors. It performed its Czech program recently at the Europäische Wochen 2013 in Passau. Flautist Petr Pomkla, who is performing in a parallel project for Moravian Autumn, is replaced by Kristina Vaculová. Invitations to work on this chamber project were accepted by concert masters Pavel Wallinger and Pavel Šabacký, violinist Dana Suková, violist Petr Pšenica, and contrabassist Miloslav Jelínek. The piano part in the quintet has been studied by pianist Dana Drápelová, who regularly performs with the ensemble.

Emil Drápela translated by Todd Hammond

Opera singer Richard Novák (1931) is the eternal star of the world and Czech opera and concert stage, and is a familiar face throughout Europe, Canada, and Japan. After forty years at Janáček Opera in Brno, he has been focusing on cantatas, oratorios, songs and chamber music. The work Passer Catulli was dedicated to him by his cousin, composer Jan Novák after he won the vocal competition in Toulouse in 1961. 27

29/10 CLAUDE DEBUSSY Sonáta pro flétnu, violu a harfu Sonata for flute, viola and harp 1. Pastorale: Lento, dolce rubato 2. Interlude: Tempo di Minuetto 3. Finale: Allegro moderato ma risoluto

MAURICE RAVEL Introdukce a Allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto Introduction and Allegro for harp, flute, clarinet and string quartet

MĚSÍČNÍ PIEROT PIERROT LUNAIRE 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

Ensemble Lumineux: umělecký vedoucí / artistic director Petr Pomkla flétna / flute

Irena Troupová zpěv / vocal František Kantor pikola / piccolo Lukáš Daňhel klarinet, basklarinet / clarinet, bass clarinet Ivana Frajtová housle / violin Lenka Koplová housle / violin Julián Veverica viola Pavel Šabacký violoncello Radim Pančocha klavír / piano Ivana Dohnalová harfa / harp

dirigent / conductor Pavel Šnajdr

ARNOLD SCHÖNBERG Měsíční pierot op. 21 Pierrot lunaire Op. 21 1. Měsíční opojení / Mondestrunken 2. Kolombína / Colombine 3. Dandy / Der Dandy 4. Bledá pradlena / Eine blasse Wäscherin 5. Chopinův valčík / Valse de Chopin 6. Madona / Madonna 7. Nemocný měsíc / Der kranke Mond 8. Noc / Nacht (Passacaglia) 9. Modlitba k Pierotovi / Gebet an Pierrot 10. Loupež / Raub 11. Rudá mše / Rote Messe 12. Šibeniční píseň / Galgenlied 13. Poprava / Enthauptung 14. Kříže / Die Kreuze 5. Stesk po domově / Heimweh 1 16. Sprostota! / Gemeinheit! 17. Parodie / Parodie 18. Měsíční skvrna / Der Mondfleck 19. Serenáda / Serenade 20. Jízda domů (Barkarola) / Heimfahrt (Barcarole) 21. Ó, stará vůně / O Alter Duft

28

Petr Pomkla

Francouzský skladatel Claude Debussy (1862–1918) byl jedním z nejvýraznějších hledačů nového hudebního jazyka na konci 19. a začátku 20. století. Jeho Sonáta pro flétnu, violu a harfu z roku 1915 je první závažnější kompozicí pro tuto ve své době neobvyklou sestavu nástrojů a excelentní ukázkou autorova pozdního stylu. Kombinaci flétny a harfy si Debussy úspěšně vyzkoušel už v dřívějších kompozicích. Intimní, harmonicky poměrně jednoduchá Sonáta znamená příklon k odkazu mistrů francouzské hudby Couperina a Rameaua; je charakteristická rovnocenností jednotlivých nástrojů, obsahuje starobyle působící modální pasáže a využívá polytonality. Uprostřed boje s rakovinou a v zármutku nad probíhající světovou válkou napsal Debussy jedno ze svých vrcholných děl. Maurice Ravel (1875–1937) vytvořil značně odlišnou podobu hudebního „impresionismu“ než jeho krajan Debussy, byť také naprosto svébytnou. Introdukci a Allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto napsal v roce 1905 na objednávku Érard Company, slavného výrobce harf a klavírů, pro demonstraci širokého rozpětí výrazových možností jejich nové pedálové harfy. Skladba tento účel naplňuje dokonale: part harfy je virtuózní a důsledně chromatický; jeho

Irena Troupová

prostřednictvím Ravel také výrazně narušil dobové konvence v rozlišení koncertantní a komorní hudby. Přestože je skladba obvykle označována jako septet, ve skutečnosti jde o kompozici pro koncertantní harfu doprovázenou komorním ansámblem. Atonální melodram Pierrot lunaire na básně Alberta Girauda dokončil Arnold Schönberg (1874–1951) v jakémsi tvůrčím opojení během několika málo dnů v létě 1912. Hrdinou cyklu je Pierot, postava z commedie dell’arte, oblíbená také mezi umělci fin de siècle – v jejich poetice plnila nejednou funkci jakéhosi alter ega samotného (obvykle „prokletého“) básníka: Pierot byl proto nahlížen s příslušným patosem nikoliv jako hlupák, ale jako tragický, neúspěšně bojující odvážný člověk nebo jako prorok a ironický komentátor. Jednotlivé Giraudovy básně, charakteristické barokně zjitřenou obrazivostí a takřka surrealistickou fantastičností, dohromady nevytvářejí ucelený příběh: jde o silné, jaksi nahodilé a ve vzájemném kontextu absurdní obrazy z Pierotova života, které Schönberg znamenitě převedl v typicky expresionistické miniaturní výjevy plné extrémů, s názvuky německého kabaretu.

29

Sopranistka Irena Troupová (1967) spolupracuje s četnými domácími i zahraničními soubory zaměřenými na starou hudbu (Musica Antiqua Praha, Musica Florea, Capella Sagittariana, Barocco sempre giovane, Dresdner Barockorchester). V současné době působí především v Německu a vystupuje s ansámblem Orpheon, pravidelně účinkuje v koncertních řadách berlínské Státní opery a Berlínského symfonického orchestru. Ensemble Lumineux je komorní soubor složený převážně z hráčů Filharmonie Brno, které doplňuje koncertní mistryně orchestru Janáčkovy opery houslistka Lenka Koplová a pedagog brněnské konzervatoře a JAMU Radim Pančocha. Pavel Šnajdr (1975), absolvent oborů skladba a dirigování na JAMU, spolupracuje s předními českými orchestry a divadelními scénami. V současné době je angažován v Národním divadle Brno. Je zakladatelem a dirigentem souboru BCO – Brno Contemporary Orchestra.

Miloš Zapletal

French composer Claude Debussy (1862–1918) was one of the most outstanding seekers of a new musical language at the end of the 19th and start of the 20th centuries. His Sonata for Flute, Viola, and Harp from 1915 was the first serious composition for this at-the-time-unusual instrumentation, and an excellent example of the author’s later style. Debussy had used the combination of flute and harp to good effect in his previous compositions. The intimate, harmonically relatively simple Sonata was a turn towards French music masters Couperin and Rameau: it is characteristic for the equality given to the individual instruments. It contains old-fashioned-sounding modal passages, and makes good use of polytonality. 30

man in a futile struggle, or as a prophet and ironic commentator. The individual poems by Giraud, characteristic for their baroque picturesqueness and almost surrealistic imagination, do not fit together as a connected narrative, but as a series of vivid, random, and in mutual juxtaposition absurd pictures from Pierot’s life, which Schönberg ably turns into a typically expressionistic vignettes full of extremes, echoing with the sounds of a German cabaret.

Partneři večera rodinné vinařství Jindřich Kadrnka a Vinotéka „vasevino.eu“ zvou posluchače koncertu do foyeru Besedního domu k ochutnávce vín za dotovanou cenu Partners of the evening Jindřich Kadrnka’s family winery and the wine shop “vasevino.eu“ invite the audience to a wine tasting in the foyer of the Besední dům. The wines will be offered at a subsidised price.

Pavel Šnajdr

Amid his struggle with cancer and sadness over the raging World War, Debussy wrote one of his climactic works. Maurice Ravel (1875–1937) created his own unique form of musical impressionism different than that of his countryman Debussy. He wrote his Introduction and Allegro for Harp, Flute, Clarinet, and String Quartet in 1905 on commission from the Érard Company, famous makers of harps and pianos, in order to demonstrate the broad range of expression of their new pedal harps. This piece fits the purpose to a T. The part for harp is virtuoso, and thoroughly chromatic; through it Ravel blurred the era’s conventional borderline between concert and chamber music. Although the composition is usually labeled as a septet, in reality it is a work for concertante harp accompanied by a chamber ensemble. Arnold Schönberg (1874–1951) finished his atonal melodrama Pierrot lunaire on a poem by Albert Giraud in a creative intoxication over a few days in the summer of 1912. The hero of the cycle is Pierot, a character from commedie dell’arte, popular among fin de siècle artists in his role as the alter ego of the “garret” artist. Pierot is thus properly seen with the appropriate pathos not as a fool, but as a tragically brave

Soprano Irena Troupová (1967) works with a number of Czech and foreign ensembles focusing on early music (Musica Antiqua Praha, Musica Florea, Capella Sagittariana, Barocco sempre giovane, Dresdner Barockorchester). At present she performs mostly in Germany, appearing with the ensemble Orpheon; she regularly performs in the orchestra series of the Berlin State Opera and the Berlin Symphony Orchestra. Ensemble Lumineux is a chamber ensemble composed mainly of musicians from the Brno Philharmonic, along with concertmaster from the orchestra of the Janáček Opera violinist Lenka Koplová and teacher at the Brno Conservatory and JAMU Radim Pančocha. Pavel Šnajdr (1975), graduated at JAMU in the field of composition and conducting, works with leading Czech orchestras and theaters. At present he is engaged with the National Theater in Brno. He is founder and conductor of the ensemble BCO – Brno Contemporary Orchestra.

Miloš Zapletal translated by Todd Hammond

31

30/10

KREMERATA BALTICA 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

GIOACCHINO ROSSINI Sonata a quattro č. 6 D dur „La tempesta“ (Bouře) Sonata for Strings No. 6 in D major “La tempesta“ (Tempest) 1. Allegretto spiritoso 2. Andante assai 3. Tempesta: Allegro

GIOACCHINO ROSSINI Une larme (Slza), téma a variace pro violoncello a smyčce (arr. Eliodoro Sollima) z cyklu Péchés de vieillesse Une larme (Tear), theme and variations for violoncello and strings (arr. Eliodoro Sollima) from the cycle Péchés de vieillesse 1. Téma / Theme 2. Variace / Variations

GIOVANNI SOLLIMA Cesta po Itálii (výběr) Viaggio in Italia (selections) Giotto – Dante L‘ortolano (L‘Arcimboldi) Alone La camera bianca (Federico II)

MOISEJ VAJNBERG Sinfonietta č. 2 op. 74 Sinfonietta No. 2 Op. 74 1. Allegro 2. Allegretto 3. Adagio (att.) 4. Andantino

32

Kremerata Baltica

GIUSEPPE VERDI Smyčcový kvartet e moll (verze pro smyčcový orchestr) String Quartet in E minor (version for string orchestra) 1. Allegro 2. Andantino 3. Prestissimo 4. Scherzo fuga: Allegro assai mosso Kremerata Baltica dirigent a sólista / conductor and soloist Mario Brunello violoncello

Gioacchino Rossini (1792–1868) se díky svým operám stal slavným, bohatým a populárním jako žádný jiný skladatel té doby – a několik jeho operních titulů patří podnes k repertoárním evergreenům. Málokdo ovšem zná jeho komorní hudbu; na počátku 19. století napsal půl tuctu sonát pro dvoje housle, violoncello a kontrabas. Šestá z nich v tónině D dur Bouře navazuje na zvukomalebné skladby oblíbené už od baroka. Téma s variacemi pro violoncello a klavír Slza vzniklo v posledním desetiletí Rossiniho života, kdy skladatel komponoval už jen pro vlastní potěšení a pro přátele. Cellista a skladatel Giovanni Sollima (1962) studoval na konzervatoři v rodném Palermu, pak ve Stuttgartu a v Salcburku. Vyučuje na Romaniniho nadaci v Brescii a na prestižní Akademii svaté Cecílie v Římě. Cesta po Itálii (2000) na texty Michelangelovy,

Giordana Bruna a Francesca Borrominiho je rozsáhlým cyklem pro hlas, violoncello a smyčcové kvarteto; jeho části se mohou provozovat samostatně. Moisej Vajnberg (1919–1996) začal studovat ještě jako Mieczysław Weinberg dvanáctiletý na konzervatoři v rodné Varšavě, od roku 1939 pokračoval v Sovětském svazu na konzervatoři v Minsku. V roce 1943 přesídlil do Moskvy a spřátelil se se Šostakovičem, jenž ho také uchránil před žalářováním. Vajnbergovy skladby jsou často programní, autobiografické, s humanistickým poselstvím, převážně rozjímavé a reflektující jeho židovský původ. Druhá sinfonietta pro smyčce a tympány vznikla roku 1960. Giuseppe Verdi (1813–1901) se své celoživotní operní tvorbě zpronevěřil jen několika málo skladbami. Do nástrojové 33

komorní tvorby zasáhl jen jednou – smyčcovým kvartetem: v roce 1873 uvázl nečekaně v Neapoli během příprav na představení Aidy, prodloužených kvůli onemocnění české sólistky Terezy Stolzové v titulní roli, a pokusil se zasáhnout do oboru, jenž mu byl – stejně jako celé hudební Itálii té doby – dosud cizí. Jeho kvartet je zároveň polemikou zkušeného tvůrce se středoevropským pojetím této formy; jako pokus jej dlouho odmítal představit veřejnosti, ale ukázalo se, že jím vstoupil – poprvé a naposledy – mezi klasiky evropské komorní hudby.

Italský cellista a dirigent Mario Brunello (1960) je znám publiku Evropy, Ameriky a Japonska. Studoval hru na violoncello na konzervatoři v Benátkách a soukromě. Jako první Ital zvítězil roku 1986 v Mezinárodní soutěži P. I. Čajkovského v Moskvě. Vystupuje jako sólista pod taktovkou světových dirigentů a věnuje se i komorní hudbě. Natáčí pro přední nahrávací společnosti. Hraje na nástroj slavného houslaře Giovanniho Paola Magginiho ze 17. století. Lotyšský houslový virtuos Gidon Kremer založil roku 1997 komorní těleso Kremerata Baltica z vynikajících mladých hudebníků pobaltských republik. Soubor pořádá několikrát ročně mezinárodní turné, vystupuje na prestižních festivalech a v proslulých sálech. Pro velké nahrávací společnosti natočila Kremerata řadu pozoruhodných alb, za která získala četná ocenění včetně Grammy.

Jana Slimáčková Michálková

34

age of nineteen in his native Warsaw; from 1939 he continued in the Soviet Union at conservatory in Minsk. In 1943 he moved to Moscow and befriended Shostakovich, who also saved him from imprisonment. Vainberg’s works are often programmatic, autobiographical, with a humanistic message, contemplative and reflecting on his Jewish origin. His Second Sinfonietta for strings and timpani is from 1960.

Mario Brunello

The operas of Gioacchino Rossini (1792–1868) brought him fame, riches, and popularity like no other composer of his time – and several of his operatic titles are still among today’s evergreens. Few people, however, are aware of his chamber music: in the early 19th century he wrote a half-dozen sonatas for two violins, cello, and contrabass. The Sixth of these in the key of D major Tempest is written in the tradition of onomatopoeic compositons popular since Baroque. The theme with variations for cello and piano Tear was written in the last decade of Rossini’s life, when he was writing only for the pleasure of himself and friends.

1997, choosing from excellent young musicians from that Baltic republics. The group tours abroad several times a year, appearing at prestigious festivals and renowned venues. The Kremerata has recorded a number of remarkable albums for leading labels, and has won many awards including the Grammy.

Jana Slimáčková Michálková translated by Todd Hammond

Giuseppe Verdi (1813–1901) wrote only a few pieces apart from his operas. He took only one try at instrumental chamber music: a string quartet. Verdi was unexpectedly stranded in Naples in 1873 during preparations for Aida, which was delayed by the illness of Czech soloist Tereza Stolzová in the title role. He took the opportunity to dabble in a field that was totally foreign to him, as it was to all of musical Italy at the time. His quartet is at the same time a polemic by an experienced artist with the Central European form of the genre. He long refused to have the work performed in public, but with his first and last attempt he entered the ranks of European chamber music classics.

Cellist and composer Giovanni Sollima (1962) studied at conservatory in his native Palermo, later in Stuttgart and Salzburg. He teaches at the Romanini Foundation in Brescia, and at the prestigious Academy of St. Cecilia in Rome. His Travels in Italy (2000) on texts by Michelangelo, Giordano Bruno and Francesco Borromini is an extensive cycle for voice, cello, and string quartet; its individual parts can be performed separately.

Italian cellist and conductor Mario Brunello (1960) is well-known to audiences in Europe, America, and Japan. He studied the cello at conservatory in Venice and privately. In 1986 he became the first Itialian to win the P. I. Tchaikovsky International Competition in Moscow. He performs as a soloist under the world’s leading conductors, also specializes in chamber music, and records for the top music labels. He plays on an instrument made by famous violin maker Giovanni Paolo Maggini in the 17th century.

Moisey Vainberg (1919–1996) began his musical studies as Mieczysław Weinberg at the

Latvian violin virtuoso Gidon Kremer founded the chamber ensemble Kremerata Baltica in 35

31/10 CLAUDE DEBUSSY Preludia (výběr z I. a II. knihy) Preludes (excerpts from Book I and II) 1./I. Delfské tanečnice / Danseuses de Delphes (Lent et grave) 2./II. Suché listí / Feuilles mortes (Lent et mélancolique) 4./I. „Zvuky a vůně víří ve večerním vzduchu“ / „Les sons et les parfums tournent dans l‘air du soir“ (Modéré) 4./II. „Vybraných půvabů je tanec víl“ / „Les fées sont d‘exquises danseuses“ (Rapide et léger) 5./II. Vřesoviště / Bruyères (Calme) 6./II. Generál Lavine – výstředník / Général Lavine – eccentric (Dans le style et le mouvement d‘un Cakewalk) 7./II. Audienční terasa ve svitu luny / La terrasse des audiences du clair de lune (Lent) 8./II. Rusalka / Ondine (Scherzando) 9./I. Přerušovaná serenáda / La sérénade interrompue (Modérément animé) 10./II. Egyptská váza / Canope (Très calme et doucement triste) 11./II. Střídavé tercie / Les tierces alternées (Modérément animé) 12./II. Ohňostroj / Feux d‘artifice (Modérément animé) Alexej Ljubimov klavír / piano

LJUBIMOV / TARASOV – DEBUSSY 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

CLAUDE DEBUSSY

(dekonstrukce / deconstructions

ALEXEJ LJUBIMOV, VLADIMIR TARASOV) Preludia (výběr) Preludes (excerpts) 2./I. Plachty / Voiles (Modéré) 3./I. Vítr na pláni / Le vent dans la plaine (Animé) 1./II. Mlhy / Brouillards (Modéré) dva fragmenty ze scénické hudby ke hře Gabriela d‘Annunzio Umučení svatého Šebestiána two fragments from incidental music for Gabriele d‘Annunzio‘s play Le Martyre de Saint Sébastien Extatický tanec / Danse extatique Raněný vavřín / Le laurier blessé Preludia (výběr) Preludes (excerpts) 6./I. 7./I.

Stopy ve sněhu / Des pas sur la neige (Triste et lent) Co vyprávěl západní vítr / Ce qu‘a vu le vent d‘ouest (Animé et tumultueux)

Alexej Ljubimov klavír / piano Vladimir Tarasov bicí nástroje / drums and percussion

Pod záštitou Sergeje Kiseljova, velvyslance Ruské federace v ČR Under the auspices of Sergey Kiselev, Ambassador of the Russian Federation

Neutuchající životaschopnost a inspirativnost hudby Clauda Debussyho (1862–1918) potvrzují nejen její častá provozování, ale i její reinterpretace. Jedna z nich vzešla ze setkání dvou dlouholetých přátel, světoznámých muzikantů z různých hudebních prostředí: klasicky vzdělaného klavíristy Alexeje Ljubimova a jazzového bubeníka Vladimira Tarasova, kteří loni, při příležitosti 150. výročí narození skladatele, připravili projekt postavený na jeho klavírních Preludiích (1909–1913). V první polovině vystoupení hraje Ljubimov originální verze vybraných částí cyklu, následně oba hudebníci improvizují (převážně) na jejich témata. Naše ‚dekonstrukce‘ jsou volným zpracováním Debussyho [hudebních] textů na základě tematických a harmonických komplexů stanovených v každé skladbě. Východiskem je pro nás zachování ‚obrazu‘ dané skladby – emocionálního, koloristického, popisného stavu – a jeho zesílení, dosažitelné především díky mnohovrstvé sémantice bicích nástrojů, dodávajících nové dimenze a horizonty a rozšiřujících impresionistickou, barevnou vrstvu této hudby. (…) Vedle toho se snažíme zdůraznit surrealistickou, mystickou stránku Debussyho zvukové magie. (Alexej Ljubimov) Pro nás improvizátory vyšlé z jazzu je Debussy zvěstovatelem průzračného komorního pianismu, kde zvuk žije nejen v interpretovaných notách, ale i mezi nimi. (…) Pro mě coby hráče na bicí nástroje je to názorný příklad, kdy pauza také zní a hudba se jakoby zadržuje nad hudebníky a posluchačem. Dekonstrukce Debussyho v našem podání, to je především společné prožívání tématu zadaného skladatelem. (Vladimir Tarasov)

Alexej Ljubimov (1944) se již od studijních let začal repertoárově ubírat dvěma směry: jednak se věnoval autentické interpretaci staré hudby na historických nástrojích, současně 36

Alexej Ljubimov

však tíhnul k hudbě 20. století. V ruských premiérách uváděl západní avantgardní skladatele, horlivě propagoval i tvorbu svých progresivních současníků z postsovětského teritoria – Schnittkeho, Gubajduliny, Pärta či Silvestrova. Od 80. let pravidelně vystupuje po celém světě se svými recitály, v komorních sestavách či jako sólista s předními orchestry (filharmoniemi Losangeleskou, Mnichovskou, Královskou londýnskou, Torontskou atd.) pod vedením renomovaných dirigentů (Parrott, Järvi, Pletněv, Salonen, Saraste aj.). Jeho nahrávky vydaly významné společnosti, mj. Teldec, Erato, Melodija, BIS, Sony, Harmonia Mundi; od roku 2003 nahrává především pro ECM (Lamentate Arvo Pärta, Preludia Clauda Debussyho, skladby Johna Cage atd.). Vladimir Tarasov (1947), rodák z Archangelsku, se ve druhé polovině 60. let usadil ve Vilniusu a spolu s klavíristou 37

thanks to the many-layered semantics of the percussion instruments, which give new dimensions and horizons, and expand the impressionistic, colorful layers of this music. (…) We also try to emphasize the surrealistic, mystical side of Debussy’s aural magic. (Alexey Lyubimov) For we improvisationists brought up with jazz, Debussy is the prophet of the clear, crystalline chamber piano, where the sound is not just in the notes being played, but between them. (…) For me as a player on percussion instruments this is a graphic example, when the pauses are sounding too, somehow hanging above the musicians and audience. Our deconstruction of Debussy is mainly living together the theme given by the composer. (Vladimir Tarasov)

Vladimir Tarasov

Ganělinem a saxofonistou Čekasinem vytvořil legendární freejazzové Ganělinovo trio. Od počátku 90. let se věnuje také tvorbě audiovizuálních instalací (sólově nebo ve spolupráci s dalšími umělci, mj. s Iljou Kabakovem). Kooperoval s předními jazzovými hudebníky (mj. A. Cyrillem, Rova Saxophone Quartetem, A. Braxtonem, L. Newtonovou, M. Satohem), nezřídka tvoří i s osobnostmi z jiných hudebních oblastí (např. se skladatelem V. Martynovem) a uměleckých oborů (s básníky D. Prigovem, A. Bitovem, K. S. Keysem, choreografem J. Nadjem atd.). Jeho bicí jsou zaznamenány na více než stovce alb. V roce 2005 mu vyšla výpravná sada s názvem Atto, která obsahuje 11 CD s týmž počtem jeho stejnojmenných sólových opusů z let 1984 až 2004 a DVD Zvukové hry s ukázkami jeho instalací.

Vítězslav Mikeš 38

The undying vitality and inspiration in the music of Claude Debussy (1862–1918) is reflected not only in how often his music is played, but how often it gets reinterpreted. One such project came out of the meeting of two old friends, world-renowned musicians from different musical backgrounds: classical pianist Alexei Ljubimov, and jazz percussionist Vladimir Tarasov, who prepared a project last year for the 150th anniversary of the composer’s birth based on his piano Preludes (1909–1913). In the first half Ljubimov plays the original versions of selected parts of the cycle, then the two musicians improvise (mostly) on the cycle’s themes. Our “deconstruction” is a loose reworking of Debussy’s musical texts on the basis of thematic and harmonic systems set for each piece. What we try to do is preserve the “picture” of the given piece – its emotional color, descriptive bent – and magnify it, which is possible mainly

Ganelin Trio. Since the early 1990s he has also done audiovisual installations (solo or working with other artists like Ilja Kabakov). He has cooperated with leading jazz musicians (A. Cyrill, Rova Saxophone Quartet, A. Braxton, L. Newton, M. Satoh); he often works with musicians from other genres (composer V. Martynov) and branches of art (poets D. Prigov, A. Bitov, K. S. Keys, choreographer J. Nadj, etc.). His drums are recorded on more than a hundred albums. In 2005 he put out a collection entitled Atto consisting of 11 CDs, the same number as his solo work of the same name from 1984–2004, and a DVD Sound Games with clips from his installations.

Vítězslav Mikeš translated by Todd Hammond

Since his student years Alexey Lyubimov (1944) has taken off in two directions in terms of repertoire: on one hand authentic interpretation of early music on historical instruments, and at the same time the music of the 20th century. He has performed the Russian premiers of western avant-garde composers, and feverishly promoted the work of his progressive contemporaries from the post-Soviet world: Schnittke, Gubajdulina, Pärt, or Silvestrov. Since the 1980s he has regularly played all over the world at recitals, with in chamber ensembles, and as a soloist with leading philharmonics (Los Angeles, Munich, Royal London, Toronto) under renowned conductors (Parrott, Järvi, Pletnev, Salonen, Saraste etc.). He has recorded on top labels (Teldec, Erato, Melodiya, BIS, Sony, Harmonia Mundi), since 2003 mainly for ECM (Arvo Pärt’s Lamentate, Preludes by Claude Debussy, the works of John Cage, and more). Vladimir Tarasov (1947), from Archangelsk, settled down in the mid-1960s in Vilnius, and along with pianist Ganelin and saxophonist Chekasin formed the legendary free-jazz 39

1/11

ISHA TRIO VE SKLENĚNÉM POKOJI ISHA TRIO IN THE GLASS ROOM 19:30 vila Tugendhat 7:30pm Villa Tugendhat

JOHANN SEBASTIAN BACH

MILOŠ ŠTĚDROŇ

Was Gott tut, das ist wohlgetan (Co bůh činí, dobře činí), árie ze stejnojmenné kantáty BWV 100 Was Gott tut, das ist wohlgetan, aria from the cantata BWV 100

2 texty různě Two Texts in Different Ways

Adagio pro flétnu a klavír Adagio for flute and piano

1. Rondel I. 2. Wie ein Hund I. 3. Rondel II. 4. Wie ein Hund II. 5. Rondel III. 6. Wie ein Hund III. 7. Tempo ultimo

GIUSEPPE VERDI

LUCIANO BERIO

Composizioni da camera (Komorní skladby) výběr / selections

Quattro canzoni popolari (Čtyři lidové písně)

RICHARD WAGNER

Il poveretto (Ubožáček) Stornello (Špaček)

MAURICE RAVEL La flûte enchantée (Kouzelná flétna)

JOAQUÍN RODRIGO Dos poemas de Juan Ramón Jiménez (Dvě básně Juana Ramóna Jiméneze) 1. Verde verderol (Zvonek zelený) 2. Pájaro del agua (Vodní pták)

SÁRA ŽALČÍKOVÁ Písně dcery siónské (výběr) Songs of the Sion Daughter (selections) 1. Psalm 2. Jirej Adonaj

40

1. Dolce cominciamento (Sladký začátek) 2. La donna ideale (Ideální žena) 3. Avendo gran disio 4. Ballo (Tanec)

GYÖRGY LIGETI Der Zauberlehring (Čarodějův učeň)

IVO MEDEK Ancient Stories (Dávné příběhy) ISHA trio: Lucie Rozsnyó soprán / soprano Jana Pavlíčková flétna / flute Sára Žalčíková klavír / piano

ISHA trio

Pro skladatele – a nejen pro ně – má postava Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) rysy starozákonního Mojžíše – jeho hudba jako by zvěstovala Zákon nejvyšší hudební dokonalosti. Protestantský chorál z 16. století Was Gott tut, das ist wohlgetan byl v Lipsku Bachovy doby s oblibou zpíván při svatbách. Bach jej použil ve třech kantátách; v posledním zpracování je využita obligátní flétna k bohatě zdobenému doprovodu. Richard Wagner (1813–1883) je znám především operami, a přestože rozuměl nástrojům znamenitě, existuje od něj jen velmi málo čistě instrumentální hudby. Adagio (původně určené pro klarinet) patří k jeho raným skladbám a svým pozdně klasicistním stylem prozrazuje málo známá slohová východiska budoucího romantického operního génia.

Giuseppe Verdi (1813–1901) se rovněž zapsal především do historie opery; jeho zdánlivě prostá hudba je ve skutečnosti výsledkem svrchovaného kompozičního mistrovství. Dvě písně z jeho sbírky Composizioni da camera ukazují schopnost vystihnout jemnou psychologii v rámci drobného komorního útvaru. Maurice Ravel (1875–1937) je spolu s Debussym pokládán za hlavního představitele francouzského hudebního impresionismu. Jeho orchestrální debut Shéhérazade neměl v roce 1897 úspěch, proto Ravel skladbu zavrhl. O šest let později použil stejný název pro třídílný písňový cyklus na básně Tristana Klingsora. La flûte enchantée s virtuózně pojatým flétnovým partem je jeho prostředním číslem.

41

Joaquín Rodrigo (1901–1999) dosáhl svojí melodickou hudbou, založenou na španělském folklóru, velké popularity a za svého života byl pokládán za nejvýznamnějšího žijícího španělského skladatele. Dos poemas de Juan Ramón Jiménez z roku 1959 jsou příkladem jeho melodické invence a niterné lyriky. Sára Žalčíková (1983) působí jako skladatelka a klavíristka, je činná také v pedagogických projektech, věnuje se též improvizaci a multimediální kompozici. Pětidílný cyklus Písně dcery siónské zkomponovala v roce 2009 jako reakci na konflikt v Izraeli. Miloš Štědroň (1942) zpracovává ve skladbě 2 texty různě (2010) pokaždé na tři způsoby jednak báseň Georga Trakla Rondel a jednak tři poslední slova z Procesu Franze Kafky – „Wie ein Hund.“ Odlišným zhudebňováním je dosaženo vždy jiného významu krátkých textů. Luciano Berio (1925–2003) byl pokládán za jednoho z nejvýznamnějších umělců své doby a jeho smrt byla vnímána jako národní smutek. Quattro canzoni popolari (1946–47) používají lidové či zlidovělé písňové texty. Melodie ovšem zkomponoval Berio sám – jako student druhého ročníku konzervatoře. György Ligeti (1923–2006) uprchl v roce 1956 z Maďarska a zařadil se mezi přední autory Nové hudby. Zanechal po sobě monumentální dílo a jeho klavírní Etudy patří dnes k základnímu klavírnímu repertoáru 20. století. V Etudě č. 10 Der Zauberlehring se inspiroval polyrytmikou středoafrických Pygmejů. Ivo Medek (1956) je z brněnských skladatelů mezinárodně nejznámější. Jeho tvorba má široké rozpětí – od elektroniky a multimediálních děl až po opery. Ancient Stories zkomponoval v roce 1999 pro americkou 42

zpěvačku Jacqueline Bobak a hráče na bicí Dana Dlouhého. Výběr z tohoto cyklu upravil v roce 2010 pro ISHA trio. Bicí nástroje jsou zde nahrazeny flétnou a preparovaným klavírem.

ISHA trio bylo založeno v roce 2007 na půdě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Jeho repertoár zahrnuje skladby od baroka až po hudbu soudobou, která tvoří jeho stěžejní část. Soubor vystoupil na mnoha koncertních pódiích v České republice i dalších evropských státech a také v USA. V roce 2011 natočil své debutové CD Ancient Stories s kompozicemi českých soudobých autorů (Miloš Štědroň, Peter Graham, František Emmert, Ivo Medek).

Jaroslav Šťastný

For a composer – and others – the great personage of Johann Sebastian Bach (1685–1750) looms like Moses of the Old Testament – his music sets forth the Law of High Musical Perfection. The 16th-century Protestant chorale Was Gott tut, das ist wohlgetan was a favorite at weddings in Leipzig during Bach’s era. Bach used it in three of his cantatas; in the last of these, the obligatory flute is used to provide an ornate accompaniment. Richard Wagner (1813–1883) is known mainly for his operas; even though he understood the instruments very well, he wrote little purely instrumental music. His Adagio (originally intended for clarinet) is among his early works. Written in late Classicist style, it provides a little-known compositional preview of the future romantic opera genius. Giuseppe Verdi (1813–1901) likewise went down in history for his operas; his seemingly-

simple music is actually the product of a sovereign compositional mastery. Two songs from his collection Composizioni da camera show his ability to capture delicate psychology in a small chamber format.

Quattro canzoni popolari (1946–47) used folk or popular song texts. The melodies, however, were composed by Berio himself – as a second-year student at conservatory.

Maurice Ravel (1875–1937) is, along with Debussy, regarded as the main representative of French musical impressionism. His orchestral debut Sheherazade in 1897 was unsuccessful, so Ravel cast it aside. Six years later he used the same title for a three-part song cycle on the poetry of Tristan Klingsor. The middle movement, La flûte enchantée, features a virtuoso flute part.

György Ligeti (1923–2006) fled his native Hungary in 1956 and went on to become one of the leading authors of New Music. He left behind a monumental body of work, and his piano Etudes are part of the basic piano repertoire of the 20th century. Etude No. 10 Der Zauberlehring was inspired by the polyrhythms of the Pygmies of Central Africa.

The melodic music of Joaquín Rodrigo (1901–1999), based as it was on Spanish folklore, was hugely popular even during the life of the author, who was regarded in his own time as Spain’s greatest living composer. Dos poemas de Juan Ramón Jiménez from 1959 are an example of his melodic invention and intimate lyricism. Sára Žalčíková (1983) is a composer and pianist. She works as a pedagogue, and also does improvisation and multi-media composition. Her five-part cycle Písně dcery siónské (Songs of the Sion Daughter) was written in 2009 as a reaction to the conflict over Israel. In his 2 texty různě (2 Texts in Different Ways) (2010), Miloš Štědroň (1942) works in three different ways with a poem by Georg Trakl entitled Rondel, and the final three words of The Trial by Franz Kafka: “Wie ein Hund.” Setting these short texts to music in three different ways gives them different shades of meaning every time.

Ivo Medek (1956) is Brno’s most well-known composer internationally. His work is broad, from electronics and multimedia to opera. He composed Ancient Stories in 1999 for American singer Jacqueline Bobak and percussionist Dan Dlouhý. In 2010 he adapted a selection from the cycle for the ISHA Trio. Percussion instruments are replaced here by flute and prepared piano.

The ISHA Trio was formed in 2007 at the Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno. Its repertoire ranges from Baroque to contemporary, with emphasis on the latter. The ensemble has appeared in many concert venues in the Czech Republic and elsewhere in Europe as well as the USA. In 2011 they recorded their debut CD Ancient Stories, with compositions by contemporary Czech authors (Miloš Štědroň, Peter Graham, František Emmert, Ivo Medek).

Jaroslav Šťastný translated by Todd Hammond

Luciano Berio (1925–2003) was seen as one of the greatest artists of his time, and Italy mourned his death as a nation. 43

2/11 KRZYSZTOF PENDERECKI Capriccio per Siegfried Palm

KRZYSZTOF PENDERECKI Per Slava

KRZYSZTOF PENDERECKI Divertimento 1. Serenade 2. Scherzo 3. Notturno 4. Sarabande 5. Tempo di valse 6. Aria

SOFIJA GUBAJDULINA Deset preludií pro violoncello Ten Preludes for violoncello 1. Staccato – Legato 2. Legato – Staccato 3. Con sordino – Senza sordino 4. Ricochet 5. Sul ponticello – Ordinario – Sul tasto 6. Flagioletti 7. Al taco – Da punta dárco 8. Arco – Pizzicato 9. Pizzicato – Arco 10. Senza arco – Senza pizzicato Štěpán Filípek violoncello

44

MATINÉ S VIOLONCELLEM MATINEE WITH CELLO 11:00 Janáčkovo divadlo, foyer 11:00am Janáček Theatre, foyer

Krzysztof Penderecki (1933) patří k nejznámějším autorům tzv. novopolské kompoziční školy. Jeho tvorba zasahuje prakticky do všech žánrů artificiální hudby. Vzhledem k rozsahu a kvalitě díla je dodnes jedním z těch, kteří určují trend v současné západoevropské hudební tvorbě. Capriccio per Siegfried Palm napsal v březnu a dubnu 1968 jako relativně krátkou skladbu (cca 6 minut), v níž se snažil maximálně využít technické a zvukové možnosti violoncella. Kompozice Per Slava vznikla v roce 1986, opět, jak už název napovídá, jako dar pro interpreta, v tomto případě Mstislava Rostropoviče. Její vznik spadá do období autorova tvůrčího vrcholu, kdy se už odpoutal od avantgardního zvukového experimentování šedesátých let, zato však v instrumentálních skladbách hojně užíval prvků tradiční virtuozity. Jednotlivé části Divertimenta vznikaly prakticky dvanáct let (skladba byla dokončena roku 2006); díky tomu můžeme dobře sledovat Pendereckého kompoziční vývoj v poslední době – konkrétně jde o jeho neoromantické a sentimentální tendence. Sofija Gubajdulina (1931) je jednou z nejvýznamnějších hudebních skladatelek současnosti. Ve své tvorbě kombinuje hudební prostředky postwebernistické seriality a témbrových experimentů s obsahovým zaměřením v symbolismu a mysticismu. Díky tomu je její kompoziční styl i ve světovém měřítku zcela jedinečný. Cyklus Deseti preludií pro sólové violoncello z roku 1974 je vtipnou reakcí na tehdejší trend „témbrové hudby“. Autorka zde totiž využívá zcela standardních technik violoncellové hry, ale kombinuje je tak, že výsledný zvuk působí ve výsledku velmi neobvykle. Každé z preludií má v názvu způsob hry, nebo kombinaci způsobů hry, které jsou v nich použity (staccato – legato; con sordino – senza sordino atd.). Poslední, desáté preludium je relativizací celého cyklu s názvem senza arco – senza pizzicato.

Pod záštitou Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v ČR Under the auspices of Grażyna Bernatowicz, Ambassador of the Republic of Poland

Jaký zvuk nástroj vydává, když interpret nemůže ani brnkat, ani hrát smyčcem? Nechme se překvapit…

Štěpán Filípek (1981) patří k nejvýraznějším představitelům nastupující generace českých interpretů. Během posledních let se vyprofiloval jako violoncellista se širokým záběrem, který se však primárně zaměřuje na interpretaci autorů Nové hudby.

Štěpán Filípek

Krzysztof Penderecki (1933) is the most famous member of the so-called New Polish School of composition. As an author he has reached into almost every genre of music. For the extent and quality of his work he remains today one the foremost trend-setters for the Western European musical tradition. Penderecki wrote Capriccio per Siegfried Palm in March and April 1968 as a relatively short work (around 6 minutes), for which he sought to make maximum use of the technical and sound possibilities of the cello. The composition Per Slava was written in 1986, again, as the title suggests, as a gift to a performer, in this case Mstislav Rostropovich. At that time Penderecki was at the height of his powers. He had abandoned the avant-garde experimentation of the 1960s, and was making rich use in his instrumental compositions of the more traditional elements of virtuosity. The cycle Divertimento took almost twelve years to write (he finished it in 2006). Thanks to this we can follow Penderecki’s compositional development during his later years, particularly his tendency towards the neo-romantic and sentimental.

Štěpán Filípek

Sofia Gubaidulina (1931) is one of the most important composers today. Her work combines the musical means of post-Weberian experiment in seriality and timbre along with content full of symbolism and mysticism. This renders her compositional style entirely unique in the music world. The cycle Ten preludes for solo cello from 1974 is a witty reaction to the then-popular trend of “timbered music”. The author employs the standard cello techniques, but combines them in a way that makes the resulting sound very unusual. The preludes are titled each after their featured technique (staccato – legato; con sordino – senza sordino etc.). The tenth and last prelude pokes a little fun at the whole cycle: senza arco – senza pizzicato. What sound can a violin make if the player can’t pluck or use the bow?

Štěpán Filípek (1981) is one of the most prominent among the younger generation of Czech performers. Over the last few years he has established a profile as a cellist with a wide range, but primarily concentrates on interpreting the authors of New Music.

Štěpán Filípek / translated by Todd Hammond 45

2/11

POCTA HENRYKU GÓRECKÉMU TRIBUTE TO HENRYK GÓRECKI 19:30 Janáčkovo divadlo 7:30pm Janáček Theatre

Pod záštitou Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v ČR Under the auspices of Grażyna Bernatowicz, Ambassador of the Republic of Poland K 80. výročí narození skladatele To mark the 80th anniversary of the composer´s birth

HENRYK GÓRECKI Muzyka staropolska op. 24 (Staropolská hudba) Old Polish Music Op. 24

HENRYK GÓRECKI Symfonie č. 3 op. 36 „Symfonie písní žalostných“ Symphony No. 3 Op. 36 “Symphony of Sorrowful Songs“ 1. Lento – Sostenuto tranquillo ma cantabile 2. Lento e largo – Tranquillissimo 3. Lento – Cantabile semplice Ewa Vesin soprán / soprano Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu Katovice / Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice dirigent / conductor Tadeusz Strugała

46

Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu Katovice / Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice

Koncert je zasvěcen nedožitému jubileu Henryka Mikołaje Góreckého (1933 až 2010), jedné z hlavních skladatelských postav polské hudby druhé poloviny 20. století. Na počátku své tvůrčí dráhy patřil Górecki – spolu s Pendereckým či Kilarem – k vůdčím představitelům polské poválečné avantgardy, brzy se však v jeho skladbách začaly se stále větší intenzitou projevovat osobitě absorbované folklorní vlivy a sklony k redukci hudebního materiálu, což lze zaznamenat např. v cyklu Tři kusy ve starém slohu (1963) nebo ve Staropolské hudbě (1967–69). Tato tendence v Góreckého tvorbě ještě více zesílila v 70. letech a vyvrcholila v Symfonii č. 3 (1976), již skladatel opatřil podtitulem Symfonie písní žalostných a kterou věnoval své ženě. Tři věty symfonie plynou bez výrazných kontrastů ve velmi pomalém tempu a vytvářejí tak mysteriózní drama, jehož hlavním tématem je lidské utrpení sugestivně

zdůrazněné zhudebněnými texty. Dílo a jeho autora světově proslavila nahrávka z roku 1992, která se usadila na vrcholu anglických i amerických žebříčků klasické hudby; po celém světě se jí prodal více než milion.

Sopranistka Ewa Vesin zahájila pěveckou kariéru již během svých studií debutem ve Vratislavské opeře, a to v Mozartově Kouzelné flétně (2003); na téže scéně pak působila až do roku 2012 jako sólistka. Letos se stala sólistkou Velkého divadla v Lodži, věnuje se však také koncertní (oratorní, kantátové) literatuře. Je držitelkou mj. Zvláštní ceny a stipendia ministra kultury a národního dědictví (2007) či Bronzové medaile Gloria Artis za přínos kultuře (2010). Od roku 2010 vyučuje zpěv na Hudební akademii Karola Lipińského ve Vratislavi.

Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu byl založen v roce 1935 ve Varšavě, po druhé světové válce obnovil svou činnost v Katovicích. V jeho čele stáli mj. Grzegorz Fitelberg, Jan Krenz, Tadeusz Strugała, Jacek Kaspszyk či Antoni Wit. Od sezony 2012/2013 je uměleckým vedoucím a šéfdirigentem Alexander Liebreich. Vedle archivních záznamů pro Polský rozhlas nahrál orchestr více než 200 alb. Premiéroval orchestrální díla Lutosławského, Góreckého a Pendereckého. Spolupracoval s významnými světovými dirigenty a sólisty (Martha Argerich, Leonard Bernstein, Plácido Domingo, Pierre Fournier, Barbara Hendricks, Leonidas Kavakos, Kirill Kondrašin, Charles Mackerras, Kurt Masur, Maurizio Pollini, Mstislav Rostropovič, Arthur Rubinstein ad.). Vystoupil téměř ve všech evropských zemích, dále v Americe, Japonsku, Hongkongu, Číně, Austrálii, Koreji, Perském zálivu, na Novém Zélandu a Tchajwanu. 47

Kondrashin, Charles Mackerras, Kurt Masur, Maurizio Pollini, Mstislav Rostropovich, Arthur Rubinstein etc.). It has performed in almost all the European countries, along with America, Japan, Hong Kong, China, Australia, Korea, the Persian Gulf, New Zealand, and Taiwan.

Tadeusz Strugała

Ewa Vesin

Henryk Mikołaj Górecki

Tadeusz Strugała (1935), jeden z nejvýznamnějších současných polských dirigentů, stál v čele řady předních polských orchestrů (mj. Vratislavské a Krakovské filharmonie, Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu Katovice) a Prezidentského symfonického orchestru v Ankaře. Spolupracoval s více než stovkou prestižních těles po celém světě a s mnoha věhlasnými sólisty. Vedle klasického repertoáru věnuje velkou pozornost soudobé hudbě: uvedl (nezřídka v premiérách) a také nahrál četná díla současných polských autorů. Nezanedbatelná je též jeho činnost organizační – např. po třicet let řídil festival Wratislavia Cantans.

This concert is dedicated to the anniversary of the late Henryk Mikołaj Górecki (1933–2010), one of the main composers in Polish music in the late 20th century. When he started his career Górecki – along with Penderecki and Kilar – was one of the leading figures of the postwar avant garde in Poland. Soon his works began to exhibit more and more the influences of folklore, and a tendency towards reduction of the musical material, which can be observed for example in the cycle Three Pieces in the Old Style (1963) or in Old Polish Music (1967–69). This tendency in Górecki’s music further intensified in the 1970s in his Symphony No. 3 “Symphony of Sorrowful Songs“ (1976), which he dedicated to his wife. The symphony’s three movements flow along without marked contrast and at a very slow tempo, creating a mysterious drama the main theme of which is human suffering, suggestively emphasized by the texts set to music. The work and its author were made famous by a 1992 recording that reached the top of the English and American classical music charts, and sold more than a million copies around the world.

Soprano Ewa Vesin began her music career while she was still a student, debuting in 2003 at the Wrocław Opera in Mozart’s Magic Flute; she was at home on that stage as a soloist until 2012. This year she became a soloist at the Great Theater in Łodż, while also performing concert works (oratorios, cantatas). She holds the Special Award and Stipend from the Ministry of Culture and National Heritage (2007) and the 2010 Gloria Artis Bronze Medal for contribution to culture. Since 2010 she has taught singing at the Karol Lipiński Academy of Music in Wrocław.

Vítězslav Mikeš

48

Tadeusz Strugała (1935), one of today’s leading Polish conductors, has conducted several of the top Polish orchestras (including the Wrocław and Krakow Philharmonics, the Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice), as well as the Presidential Symphony Orchestra in Ankara. He has worked with more than a hundred prestigious ensembles all over the world and with many renowned soloists. Besides the classical repertoire, he devotes much attention to contemporary music: he performs, often premieres, and records the works of contemporary Polish authors. His organizational activity is also remarkable: for example, he has been organizing the Wratislavia Cantans festival for more than thirty years.

Vítězslav Mikeš translated by Todd Hammond

Polish National Radio Symphony Orchestra was founded in 1935 in Warsaw; after the Second World War it resumed its activities in Katowice. Its head conductors have included Grzegorz Fitelberg, Jan Krenz, Tadeusz Strugała, Jacek Kaspszyk, and Antoni Wit. As of the 2012/2013 season the artistic director and chief conductor has been Alexander Liebreich. Besides recording for the Polish Radio archive, the orchestra has put out more than 200 albums, and has premiered the works of Lutosławski, Górecki, and Penderecki. It has worked with the leading world conductors and soloists (Martha Argerich, Leonard Bernstein, Plácido Domingo, Pierre Fournier, Barbara Hendricks, Leonidas Kavakos, Kirill 49

3/11 KRZYSZTOF PENDERECKI Smyčcový kvartet č. 3 „Listy z nenapsaného deníku“ String Quartet No. 3 “Leaves from an Unwritten Diary” jednovětý / in one movement

WITOLD LUTOSŁAWSKI Smyčcový kvartet String Quartet 1. Vstupní část / Introductory movement 2. Hlavní část / Main movement

LUDWIG van BEETHOVEN Smyčcový kvartet (č. 8) e moll op. 59 č. 2 String Quartet (No. 8) in E minor Op. 59 No. 2 1. Allegro 2. Molto adagio 3. Allegretto (Thème russe) 4. Presto Apollon Musagète Quartett:

Paweł Zalejski housle / violin Bartosz Zachłod housle / violin Piotr Szumieł viola Piotr Skweres violoncello

APOLLON MUSAGÈTE QUARTETT 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

Krzysztof Penderecki (1933), snad nejvýznamnější žijící tvůrce klasické hudby v dnešním světě, dosáhl v prvních desetiletích své tvorby mezinárodní proslulosti jako výrazně avantgardní tvůrce nemilosrdně experimentující s netradičním hudebním materiálem; v sedmdesátých letech se začal přiklánět k neoromantickým představám. Tento obrat zračí také intimní tvorba kvartetní: v kontrastu k prvním dvěma je třetí kvartet (2008) mnohem shovívavější ke kvartetní tradici. Jednovětý průběh jedenáctiminutové skladby ustavičně překvapuje nečekanými zastaveními, přechody, sólovými kadencemi, náhlými změnami tempa a dynamiky; soustředěný posluchač však zjistí, že za vším je přesný odhad – a citové zaujetí, za jaké by se moderní skladatel dvacátého století možná styděl. Pendereckého Listy však můžeme považovat za zatím nejvýznamnější kvartetní skladbu mladého jednadvacátého století. Witold Lutosławski (1913–1994) si udržel od svého prvního vystoupení v šestatřicátém roce čestné místo ve vývoji polské hudby, v padesátých letech dosáhl světové proslulosti a dal se pak v dalších desetiletích do nových kompozičních postupů; skladby psané aleatorní technikou jej zařadily mezi čelné osobnosti světového vývoje. Jeho jediný smyčcový kvartet z roku 1964 není jen působivou demonstrací nových postupů, nýbrž hluboce osobním vyznáním. Formálně sleduje dávný princip dvoudílného tvaru s úvodem a hlavní částí; členění jednotlivých ploch a drobnějších úseků, jejich řazení, délka a vzájemné kontrasty jsou v průběhu skladby obrazem soustřeďování, ponoru do vlastního nitra. Svůj třídílný kvartetní opus 59 napsal Ludwig van Beethoven (1770–1827) na objednávku hraběte Razumovského, ruského vyslance ve Vídni. Razumovského kvartety (Beethoven jejich objednavatele poctil také zařazením ruských

50

Pod záštitou Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v ČR Under the auspices of Grażyna Bernatowicz, Ambassador of the Republic of Poland

Apollon Musagète Quartett © Marco Borggreve

lidových motivů thèmes russes do každého z nich) vzbudily ve vídeňském hudebním světě úžas a nevoli: symfonická šíře jednotlivých vět prorostlých neuspořádaným houštím motivického rozvoje způsobila, že připadaly neschůdné a zmatené i nejzkušenějším kvartetním hráčům. Druhý „razumovský“ kvartet je mollovým číslem cyklu; málo častá e moll je tu nositelkou výrazu romanticky vášnivého. Těžiskovou větou kvartetu je však Adagio: vlahý klid, třpytná záře a melodická linie, budící představu vesmírných dálav, naplňují rozlehlý sonátový prostor a křišťálová E dur působí, jako by byla hlavní tóninou celé skladby. Scherzo má zvláštní taneční grácii; v kontrastu k uhlazené melancholii hlavního dílu nastoupí durové trio plebejsky a zdravě znějícím ruským tématem. Finální presto navazuje pružnou rondovou myšlenkou; vzlykavý patos vedlejšího tématu je míněn ironicky. Beethovenovsky obsáhlá kóda

pak opakuje pozpátku vstupní motiv první věty, zdůrazňujíc tak celistvost velké skladby.

Čtveřice polských umělců vystupujících pod francouzsko-německým názvem Apollon Musagète Quartett urazila od svých vídeňských počátků v roce 2006 do dneška ohromující úsek své hvězdné dráhy: už jako Rising Stars vídeňského Konzerthausu a Musikvereinu prošli mladí hráči řadou nejznámějších evropských koncertních sálů, v roce 2008 zvítězili v 57. ročníku proslulé mnichovské soutěže ARD a od té doby se pohybují ve světové interpretační špičce jako hosté prestižních festivalů (Schleswig-Holstein, Berlín, Rheingau, Mnichov, Ženeva, Lipsko) a velkých orchestrů (BBC, Drážďany, Budapešť, Vratislav), také jako patroni vlastního Apollon Musagète Festivalu v Goslaru. Pedagogicky 51

Krzysztof Penderecki

působí v mistrovských kurzech v Goslaru, Augsburgu a v projektech Letní akademie Vídeň–Praha–Budapešť.

Jiří Beneš

Krzysztof Penderecki (1933), perhaps today’s most important living composer, became internationally famous during his early career as a strikingly avant-garde artist who experimented mercilessly with non-traditional material. In the 1970s he began to lean towards more neo-Romantic ideas. This turnaround is reflected in his intimate quartets: in contrast to the first two, his Third Quartet (2008) conforms much more to the quartet tradition. Its single elevenminute movement relentlessly surprises us with unexpected halts, transitions, cadenzas, and sudden changes in tempo and dynamics. The careful listener finds, however, that behind everything stands an exact calculation – and an emotional involvement that a twentieth-century composer might even find embarrassing. Penderecki’s Leaves from an Unwritten Diary may perhaps be regarded as the single most important quartet of the young twenty-first century. 52

Witold Lutosławski

Witold Lutosławski (1913–1994) has held a place of honor in the history of Polish music since his debut in 1936. In the 1950s he achieved worldwide renown. During the following decades he began to develop new approaches to composition; his aleatory technique put him in the world musical vanguard. His one and only string quartet from 1964 is not only a powerful demonstration of the new style, but a deep personal statement. Formally it follows the ancient two-part form with introduction and main body; the structuring of the individual themes and motifs, their ordering, length, and mutual contrast, come together to reveal a picture of deep inner concentration. Ludwig van Beethoven (1770–1827) wrote his three-part quartet opus 59 on commission from Count Razumovsky, the Russian ambassador to Vienna. In the Razumovsky Quartets Beethoven further honored his client by working Russian folk motives into each of them. In the Vienna music world they brought both cheers and hisses: the symphonic breadth of the individual movements, interwoven with a wild thicket of developing motifs made the quartets seem disorganized and confused even to the most experienced quartet musicians.

The Second Razumovsky Quartet is the minor-key piece of the cycle. The rare E minor evokes romantic passion. The quartet’s main movement is the Adagio: a balmy, radiant glow, and a melodic line invoking the limitless heavens, fill the broad sonata-like space; here the crystalline E major almost becomes the main key of the whole piece. The Scherzo conveys an odd dance-like grace. In contrast to the calm melancholy of the main movement, the trio in major sounds a healthy, plebian Russian theme. The final Presto is a bouncing rondo; the pathos of the subordinate theme is intended ironically. The long Beethoven coda repeats the first movement’s initial motif in reverse, thus emphasizing the unity of this great work.

The quartet of Polish artists performing under the French-German name of Apollon Musagète Quartett has enjoyed a stellar career since its Viennese beginnings in 2006: as the Rising Stars of Vienna’s Konzerthaus and Musikverein, the young players played at some of Europe’s most famous concert halls. In 2008 they won the 57th annual Munich ARD competition, and have since remained at the international pinnacle, guests at prestigious festivals (Schleswig-Holstein, Berlin, Rheingau, Munich, Geneva, Leipzig) and great orchestras (BBC, Dresden, Budapest, Wroclaw), and as patrons of their own Apollon Musagète Festival in Goslar. They teach masters courses in Goslar, Augsburg, and projects for the Vienna–Prague– Budapest Summer Academy.


53

4/11

AMARCORD 19:30 kostel sv. Janů (u minoritů) 7:30pm Church of Saint John the Baptist and Saint John the Evangelist (the Minorite Church)

Pod záštitou Detlefa Lingemanna, velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR Under the auspices of Detlef Lingemann, Ambassador of the Federal Republic of Germany K 40. výročí partnerských vztahů mezi Brnem a Lipskem To commemorate the 40th anniversary of the partnership between the cities of Brno and Leipzig

Z kůru sv. Tomáše – od středověku k Heinrichu Schützovi Aus dem Notenschrank der Thomaner – Vom Mittelalter bis Heinrich Schütz Gaude felix India, sekvence Deus, sator mortalium, hymnus ante cibum

PANDOLFO ZALLAMELLA Ingrediente Domino Inventor rutili, hymnus vespertinus

ORLANDO di LASSO Confitemini Domino Te lucis ante terminum, hymnus vespertinus

JOHANN WALTER Mitten wir im Leben sind

JOHANN HERMANN SCHEIN Da Jesus an dem Kreuze stund

GIOVANNI BATTISTA STEFANINI Christus resurgens Ades Pater supreme, hymnus vespertinus

HEINRICH SCHÜTZ Viel werden kommen SWV 375 O Pater coelestis, oratio Dominica

THOMAS STOLTZER Magnificat sexti toni

54

amarcord © Martin Jehnichen

SIXT DIETRICH Heilig ist Gott der Vater De Sancte Thomas, sekvence Vokální soubor amarcord / amarcord vocal ensemble:

Wolfram Lattke tenor / tenore Martin Lattke tenor / tenore Frank Ozimek baryton / baritone Daniel Knauft bas / bass Holger Krause bas / bass

Koncert je ohraničen dvěma chorálními zpěvy ke svátku svatého Tomáše, patrona původně augustiniánského kostela v Lipsku. Obě sekvence, tedy na rozdíl od nejstarší chorální vrstvy zpěvy s pravidelnou strukturou a veršovaným textem, pocházejí z nejstaršího lipského pramene, svatotomášského graduálu z počátku 14. století. Odvěkou součástí školní výuky byla hudba. V 16. století se v každodenním školním provozu uplatňovaly už i vícehlasé skladby. Od slavnostnějších a náročnějších motet se liší strofičností a čtyřhlasou homofonní sazbou. Členové žákovského sboru se při jejich každodenním zpěvu ráno, před jídlem i večer tímto způsobem modlili, ale osvojili si také cenné hudební zkušenosti a naučili se množství latinských textů, které se jim hodily při výuce. Čtyřhlasé hymny, otištěné v lipské sbírce Florilegium selectissimorum hymnorum, vytvořil

jeden z nejdůležitějších hudebníků Lutherovy éry Georg Rhau (1488–1548). V polovině 16. století se ve střední Evropě výrazně uplatňovala také domácí tvorba. Thomas Stoltzer (1480–1526) se narodil ve slezské Svídnici a působil na dvoře krále Ludvíka Jagellonského v Budíně. V Magnificat využívá dobově oblíbené praxe alternatim, která z důvodů praktických (časových) ale i kvůli vhodnému kontrastu uplatňuje střídání chorálních a vícehlasých, rytmicky velmi pestrých veršů. Za vysloveně reformační lze považovat vícehlasé skladby Johanna Waltera (1490?–1570) a Sixta Dietricha (1492/94– 1548), psané na německé texty nebo přímo na písňové předlohy. Melodie je umístěná tradičně do tenoru a zůstává i v této vícehlasé struktuře čitelná, podobně jako je dobře srozumitelný text. 55

Pozdně renesanční polyfonie se na rozdíl od předchozích skladeb na repertoáru udržela velmi dlouho, o čemž svědčí právě sbírky, vydávané v Lipsku v první polovině 17. století a užívané ještě v době nejslavnější – svatotomášského kantora J. S. Bacha. V těchto dobových antologiích se vedle sebe často objevovala díla středoevropských i italských skladatelů, vedle dodnes slavného Orlanda Lassa (1538–1594) také skladby autorů už zcela zapomenutých. Nejmladší skladby programu pocházejí od německých raně barokních skladatelů, vrstevníků Johanna Hermanna Scheina a Heinricha Schütze. Podobně jako jeho předchůdci ve funkci svatotomášského kantora Rhau nebo Calvisius uspořádal i Schein obsáhlou sbírku německých protestantských zpěvů, upravených do čtyřhlasé sazby s melodií v horním hlase. Uplatnil zde také své vlastní, často kontrapunkticky rozvržené skladby. Z rozsáhlého díla Schützova zazní pětihlasé moteto Viel werden kommen ze sbírky Geistliche Chormusik, vydané až roku 1648 v Drážďanech, kde Schütz působil jako dvorní kapelník. Duchovní sborovou hudbu, jak zní překlad sbírky, věnoval právě Lipsku a jeho slavným sborům.

Ansámbl amarcord založili v roce 1992 bývalí členové Svatotomášského chlapeckého sboru v Lipsku. Soubor se postupně stal jedním z předních světových vokálních ansámblů. Věnuje se různým žánrům i hudebním epochám, od gregoriánského chorálu přes renesanční polyfonii k současné vážné i populární hudbě. Své skladby pro amarcord složili např. Ivan Moody, James MacMillan, Bernd Franke nebo Dimitri Terzakis. V roce 1997 soubor založil v Lipsku festival zasvěcený repertoáru a cappella.

Vladimír Maňas 56

Today’s concert is bookended by two chorales for St. Thomas’s Day, Thomas being the patron saint of the originally augustinian church in Leipzig. Both sequences, unlike older chorale settings with regular structure and versed text, come from the oldest Leipzig source, a St. Thomas gradual from the early 14th century.

published in Leipzig in the first half of the 17th century and still in use during the city’s golden era, that of St. Thomas cantor J.S. Bach. These period anthologies would often contain the works of both Central European and Italian composers, from the still-beloved Orlando Lasso (1538–1594), to works by authors whose names are long forgotten.

Music has long been part of education; in the 16th century compositions for multiple voices were part of the everyday school curriculum. Their strophic, four-part harmony set them apart from the more elaborate and difficult motets. In this way the choir members prayed as they sang in the morning, before dinner, and in the evening; this gave them excellent experience with music and many Latin texts, which helped them in their lessons. These hymns for four voices, printed in the Leipzig collection Florilegium selectissimorum hymnorum, were written by one of the most important musicians of Luther’s time, Georg Rhau (1488–1548).

The youngest works on today’s program are by German early Baroque composers, contemporaries Johann Hermann Schein and Heinrich Schütz. Like his predecessors in the post of St. Thomas cantor Rhau and Calvisius, Schein, too, put together an extensive collection of German Protestant songs, arranged into four parts with the melody in the upper voice. He also included his own, often counterpointed compositions. Of Schütz’s broad repertoire we will hear the five-part motet Viel werden kommen from the collection Geistliche Chormusik, published in 1648 in Dresden, where Schütz worked as court conductor. He dedicated his Spiritual Choral Music, as the title translates, to the city of Leipzig and its outstanding choirs.

The region of today’s Czech Republic made its contribution as well. Thomas Stoltzer (1480–1526) was born in Schweidnitz (now Świdnica, Poland), and served at the court of Louis II of Hungary in Buda. In his Magnificat he uses the then-popular alternatim, which alternates between choral and multi-voice, rhythmically ornate verses. The Reformation is explicitly present in multi-voice compositions by Johann Walter (1490?–1570) and Sixt Dietrich (1492/94–1548), written on German texts or song patterns. The melody, in line with tradition, is written into the tenor part, and remains clear even through the multi-voice structure, as does the song’s text. Unlike the forms of the previous songs, Late Renaissance polyphony remained popular for a very long time, as evidenced by collections

The amarcord vocal ensemble was founded in 1992 by former members of the St. Thomas Boys’ Choir in Leipzig. It soon became one of the world’s leading vocal ensembles. They take on various genres and musical epochs, from Gregorian chorale and Renaissance polyphony to contemporary classical and popular music. Composers such as Ivan Moody, James MacMillan, Bernd Franke, and Dimitri Terzakis have written works for the choir. In 1997 amaracord ensemble founded a festival in Leipzig devoted to the a cappella repertoire.

Vladimír Maňas translated by Todd Hammond 57

5/11

GÁBOR BOLDOCZKI / GERGELY BOGÁNYI 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

KARL WILHELM BRANDT

FRANZ LISZT

Koncertní kus č. 2 Es dur op. 12 pro trubku a klavír Concert Piece No. 2 in E-flat major Op. 12 for trumpet and piano

Gnomenreigen (Rej skřítků)

FRYDERYK CHOPIN Balada g moll op. 23 Ballade in G minor Op. 23

FRYDERYK CHOPIN

FRIGYES HIDAS Fantazie pro trubku a klavír Fantasy for trumpet and piano Gábor Boldoczki trubka / trumpet Gergely Bogányi klavír / piano

Nokturno F dur op. 15 č. 1 Nocturne in F major Op. 15 No. 1

OSKAR BÖHME Koncert f moll op. 18 pro trubku a klavír (výběr) Concerto in F minor Op. 18 for trumpet and piano (selections) 2. Adagio religioso 1. Allegro moderato

STANLEY FRIEDMAN Fanfára, 4. část cyklu Solus pro trubku Fanfare, IV. mvt from the cycle Solus for trumpet

RICHARD WAGNER (arr. FRANZ LISZT) Isoldina smrt z lásky Isolde´s Liebestod

GEORGE ENESCU Legenda pro trubku a klavír Légende for trumpet and piano

FRANZ LISZT La leggierezza (Lehkost) 58

Gábor Boldoczki © Marco Borggreve

K legendárním virtuosům romantismu patří německý trumpetista a skladatel Karl Wilhelm Brandt (1869–1923). Jeho Koncertní kus Es dur op. 12 je oblíbeným číslem koncertních programů. K typickým projevům klavírní poetiky Fryderyka Chopina (1810–1849) náleží balady, inspirované epickými básněmi Adama Mickiewicze. Balada g moll op. 23 z let 1831–33 souvisí s básní Konrád Wallenrod o litevském hrdinovi. Podle Schumanna jde o „jedno z nejdivočejších, ale i nejpodivuhodnějších děl autora“. Nokturno F dur op. 15 č. 1 osmnáctiletého Chopina předjímá pozdější balady. Dnešní doba znovu objevuje dílo Oskara Böhmeho (1870–cca 1938). Rodák z okolí Drážďan působil 24 let v Leningradě, během stalinských čistek byl odsunut na Ural, kde

Gergely Bogányi © Adam Urban

údajně zemřel. Z třívětého Koncertu pro trubku a orchestr (nebo klavír) f moll zaznějí (v opačném pořadí) první dvě části – po harmonicky barevném Adagiu religiosu Allegro moderato v romanticky pojaté sonátové formě.

Fanfára pro sólovou trubku je součástí kompozice z roku 1975 s názvem Solus amerického trumpetisty, skladatele, dirigenta, sbormistra a pedagoga Stanleyho Friedmana (1951). Franz Liszt (1811–1886) oslňoval ve svých vystoupeních také virtuózními parafrázemi cizích skladeb. Jednou z nich se stala Isoldina smrt z lásky, závěrečná scéna z Wagnerovy opery Tristan a Isolda.

Legenda pro trubku a klavír z roku 1906 houslového virtuosa a skladatele George 59

Eneska (1881–1955) prozrazuje rumunský původ svého tvůrce. Její baladická forma je vystupňována k účinnému vrcholu, ale ústí do klidného závěru – příběh odezněl a je dovyprávěn.

La legierezza Franze Liszta v tónině f moll je číslem 2 ve Třech koncertních etudách z let 1845–49. Poetická etuda přerostla – velmi lisztovsky – svůj původní účel technický: stala se hudební básní. Po rubatovém úvodu zpívá sladkou melodikou na vlnách jemných figurací, vystřídaných vírem třpytivých stupnicových běhů. Obdobnou výrazovou nosnost, byť poznamenanou groteskním nádechem, má i stejně brilantní Rej skřítků (Gnomenreigen) – číslo 2 ze Dvou koncertních etud z roku 1862. Široký žánrový záběr charakterizuje dílo maďarského skladatele Frigyese Hidase (1928–2007), který vyšel z kompoziční třídy Jánose Viskyho na budapešťské Lisztově akademii. Jeho Fantazie pro trubku a klavír roste podobně jako jiná četná komorní díla z tradiční stylové základny, obracejíc se k romantické výrazovosti.

Jeho dráhu věnčí soutěžní úspěchy, ve věku 22 let byl jmenován čestným občanem rodného města; roku 2004 poctěn významnou Kossuthovou cenou. Spolupracuje se světovými orchestry a dirigenty, nahrál řadu CD. Roku 2010 provedl kompletní klavírní dílo Chopinovo.

Alena Borková

German trumpeter and composer Karl Wilhelm Brandt (1869–1923) is one of the legendary virtuosos of Romanticism. His Concert Piece in E-flat major op. 12 is a favorite on the concert program. Part of the typical vernacular of piano poeticism by Fryderyk Chopin are the ballads inspired by the epic works of Adam Mickiewicz. His Ballad in G minor op. 23 from 1831–33 is based on the poem about Lithuanian hero Konrad Wallenrod. Schumann called it “one of the author’s wildest, but most amazing works”. The Nocturne in F major op. 15 No. 1 by the eighteen-year-old Chopin presages his later ballads.

Maďarský trumpetista Gábor Boldoczki (1976) studoval ve Vídni a v Budapešti u F. Reinholda. Získal řadu cen, roku 2010 se stal jako „doktor svobodných umění“ profesorem hry na trubku na budapešťské Lisztově akademii. Letos byl oceněn Čestnou cenou Franze Liszta – jedním z nejvyšších maďarských vyznamenání. Z jeho četných nahrávek je mezinárodně nejvíc ceněn soubor skladeb J. S. Bacha.

The works of Oskar Böhme (1870–cca 1938) are just now being rediscovered. A native of the Dresden area, he lived 24 years in Leningrad. During the Stalinist purges he was deported to the Ural, where he evidently died. Of his three-movement Concerto for Trumpet and Orchestra (or piano) in F minor we present (in reverse order) the first two parts – the harmonically-colorful Adagio religioso is followed by the Allegro moderato in a romantic sonata form.

Gergely Bogányi (1974) hrál na klavír od čtyř let. Studoval na Hudební akademii Franze Liszta v Budapešti, Sibeliově akademii v Helsinkách a univerzitě v Bloomingtonu (USA) u profesorů Baranyaiho, Seböka, Raekallia.

Fanfare for Solo Trumpet is part of a 1975 composition entitled Solus by American trumpeter, conductor, choirmaster, and teacher Stanley Friedman (1951). Franz Liszt (1811–1886) fascinated his

60

audiences with his virtuoso paraphrases of other artists’ compositions. One of them was Isolda’s Love Death, the final scene from Wagner’s opera Tristan and Isolda.

Legend for Trumpet and Piano from 1906 by violin virtuoso and composer George Enescu (1881–1955) reflects the composer’s Romanian origin. Its ballad form rises to an effective climax only to wind down into a peaceful conclusion: the story has been told. La legierezza by Franz Liszt in the key of F minor is number 2 of the Three Concert Etudes from 1845–49. The poetic etude, in a very Liszt-like manner, technically outgrows its original purpose, and becomes a musical poem. After a rubato beginning it sings a sweet melody on the waves of delicate figuration, interspersed with a scintillating whirlwind of runs over the scales. A similar expressive charge, tinged with the grotesque, is contained in the equally- brilliant Dance of the Gnomes (Gnomenreigen) – the second of his Two Concert Etudes from 1862.

distinctions. His many recordings include an internationally-recognized collection of works by J. S. Bach. Gergely Bogányi (1974) began his piano studies at the age of four. He studied at the Franz Liszt Academy of Music in Budapest, the Sibelius Academy in Helsinki, and at university in Bloomington, Indiana with professors Baranyai, Sebök, and Raekalli. He has earned many competition prizes, and became a “citizen of honor” in his home city at the age of 22. He received the Kossuth Prize in 2004. He has worked with world-class orchestras and conductors, and recorded numerous CDs. In 2010 he performed the complete piano works of Chopin.

Alena Borková translated by Todd Hammond

A broad cross-section of the genres characterizes the work of Hungarian composer Frigyes Hidas (1928–2007), who studied composition under János Visky at the Liszt Academy in Budapest. His Fantasy for Trumpet and Piano, like many other chamber works stems from the traditional repertoire styles, and reaches back for a romantic expression.

Hungarian trumpeter Gábor Boldoczki (1976) studied in Vienna and Budapest under F. Reinhold. He has won a number of awards: in 2010 he became professor of trumpet as a “doctor of the free arts” at the Liszt Academy in Budapest. This year he earned the Franz Liszt Award of Honor – one of Hungary’s greatest 61

6/11

TRONDHEIMŠTÍ SÓLISTÉ TRONDHEIM SOLOISTS 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

Pod záštitou Jense Eikaase, velvyslance Norského království v ČR Under the auspices of Jens Eikaas, Ambassador of the Kingdom of Norway

EDVARD GRIEG Z časů Holbergových, suita ve starém slohu pro smyčcový orchestr op. 40 Suite “From Holberg´s Time” Op. 40 1. Preludium / Prelude 2. Sarabanda / Sarabande 3. Gavota / Gavotte 4. Air 5. Rigaudon

LASSE THORESEN Sprang (Skok) Leap

GEIRR TVEITT Reisebilleder (Obrázky z cest, výběr) Pictures from a Journey (selections) 1. Středozemní moře / The Mediterranean (Andante) 3. Sicílie / Sicilia (Allegretto deciso) 4. Tripolis / Tripoli (Tranquillo e grazioso)

GJERMUND LARSEN Osa-suite Ragnhild Hemsing housle / violin Eldbjørg Hemsing housle / violin Gjermund Larsen housle / violin Einar Olav Larsen housle / violin TrondheimSolistene dirigent / conductor Øyvind Gimse

62

TrondheimSolistene

Dnešní festivalový koncert nabízí jedinečnou možnost seznámit se s reprezentativním výběrem u nás dosud málo známé norské artificiální hudby, a to od zakladatele národní skladatelské tradice přes klasika 20. století až po čerstvé kompoziční novinky. Všem skladbám, které dnes zazní, je společná především inspirace norským folklórem. S vlastní hudební kulturou nás navíc seznámí renomovaný komorní orchestr z norského Trondheimu: Původní klavírní verze suity ve starém slohu Z časů Holbergových pochází z roku 1884 a její autor Edvard Grieg (1843–1907) ji zkomponoval u příležitostí dvoustého výročí narození dánského národního literáta Ludviga Holberga, který stejně jako Grieg pocházel z norského Bergenu. O rok později skladatel dílo instrumentoval pro smyčcový orchestr. Pro skladbu zvolil formu barokní suity: svižné preludium založené na akordických figuracích

vystřídá uvolněný tanec sarabanda, následující gavota obsahuje ve střední části názvuk hry norských dudáků. Air nám svou melodickou šíří připomene stejnojmenné části bachovských suit. Celé dílo uzavírá ohlas starého francouzského tance rigaudon. Skladba Sprang je horkou novinkou norské artificiální hudby. Současný norský skladatel Lasse Thoresen (1949) ji vytvořil na objednávku Trondheimských sólistů a její premiéra se konala letos v květnu v Bergenu. „Sprang“ znamená norsky „skok“ a právě skoky jsou charakteristickou složkou mnoha norských lidových tanců. Hudební materiál této skladby se skládá především z rytmických schémat, tónin a charakteristických zvukových barev norského folklóru. Jedním z mnoha rukopisů, které shořely spolu s domem klasika norské hudby 20. století

Geirra Tveitta (1908–1981) při požáru roku 1970, byl i autograf jeho prvního smyčcového kvartetu Z cestovatelského deníku, který měl formu suity a premiérově zazněl v roce 1960. Nedlouho po premiéře však Tveitt dílo upravil pro komorní orchestr, přičemž přidal jednu větu a dvě vypustil. Tato verze dostala název Reisebilleder (Obrázky z cest). Skladba byla naštěstí po svém vzniku poměrně často uváděna, takže nám v opisech zůstala zachována. Vychází z norských hudebních tradic, především je však inspirována lidovou hudbou středomoří – vyjadřuje totiž autorovy dojmy z výletu do Itálie a okolních zemí. Navštíveným místům také odpovídají názvy jednotlivých částí této pozoruhodně pojaté suity. Mladý norský houslista a skladatel Gjermund Larsen (1981) žije ve Verdalu nedaleko Trondheimu. Je synem lidového hudebníka Geira Egila Larsena. V lidové hudbě se 63

Øyvind Gimse

vzdělával na Hudební akademii v Oslu. Vystupuje společně se svým starším bratrem Einarem Olavem (1979), který je rovněž skladatelem a houslistou. Jejich duo nahrává kompaktní disky s hudbou inspirovanou norským folklórem a sbírá značné úspěchy na norských koncertech a soutěžích.

Trondheimští sólisté (TrondheimSolistene) hrají od roku 1988 a kromě bohaté koncertní činnosti ve významných evropských, amerických a asijských hudebních centrech natočili 25 nahrávek v širokém žánrovém rozpětí od barokní hudby po tango, jazz, pop a rock. Jejich umělecký vedoucí Øyvind Gimse, původně koncertní mistr violoncell v Trondheimském symfonickém orchestru, se vedle svého současného působení mezi nimi věnuje aktivní sólové i komorní činnosti.

Petr Ch. Kalina

Today’s festival concert offers a unique opportunity to experience a selection of heretofore little-known Norwegian music, by composers in the national tradition through the 64

Lasse Thoresen

classics of the 20th century, to fresh works by new composers. All the works to be heard today share an inspiration in Norwegian folklore. The renowned chamber orchestra from Trondheim will acquaint us with their own specific music culture. The original piano version of the Suite “From Holberg’s Time“ by Edvard Grieg (1843–1907) dates from 1884. It was composed for the two hundredth anniversary of the birth of Danish national writer Ludvig Holberg, who like Grieg hailed from Bergen, Norway. One year later the composer added the instrumentation for string orchestra. He gave the work the form of a Baroque suite: a lively Preludium based on chord figuration is followed by a relaxed Sarabanda dance; the subsequent Gavotte contains a middle passage reminiscent of Norwegian bagpipes. A melodic Air reminds us of a Bach suite. The work closes with a reference to the old French dance Rigaudon. The composition Sprang is a fresh new piece of Norwegian music. Contemporary Norwegian composer Lasse Thoresen (1949) wrote it on commission from the Trondheim Soloists, who premiered it in Bergen this May. “Sprang”

Geirr Tveitt

means “jump” in Norwegian, and jumps are the characteristic element of many Norwegian folk dances. The material for this composition is built mainly on rhythmic schemata, tones, and characteristic hues of Norwegian folklore. One of the many manuscripts that burned along with the house of 20th century Norwegian composer Geirr Tveitt (1908–1981) in 1970 was that of his first string quartet From a Travel Diary, which took the form of a suite; it premiered in 1960. Not long afterward, Tveitt adapted the work for chamber orchestra, adding one movement and dropping another two. This version was given the title Reisebilleder (Travelogue). Fortunately the work was performed several times soon after it was written, and thus it has survived in copy. The composition is grounded in the Norwegian music tradition, but its main inspiration is the folk music of the Mediterranean, and the author’s impressions from a trip to Italy and surrounding countries. Hence the place names attached to the individual movements of this remarkable suite.

Gjermund Larsen

in folk music from the Academy of Music in Oslo. He performs alongside his older brother Einar Olav (1979), who is also a composer and violinist. The duo records music inspired by Norwegian folklore has earned them much success at concerts and competitions in Norway.

The TrondheimSolistene have been playing since 1988. Besides concert tours in Europe, America, and Asia, they have made 25 recordings over a broad range from Baroque to tango, jazz, pop, and rock. Their artistic director Øyvind Gimse, formerly first cello for the Trondheim Symphony Orchestra, also pursues his own solo and chamber career.

Petr Ch. Kalina translated by Todd Hammond

Young Norwegian violinist and composer Gjermund Larsen (1981) lives in Verdal not far from Trondheim. His is the son of folk musician Geir Egil Larsen, and got his education 65

7/11

VILÉM VEVERKA / MARTIN KASÍK 19:30 Besední dům 7:30pm Besední dům

BENJAMIN BRITTEN

ANTAL DORÁTI

Temporal Variations (Světské variace) pro hoboj a klavír Temporal Variations for oboe and piano

Pět kusů pro hoboj (výběr) Five Pieces for oboe (selections)

1. Téma / Thema (Andante rubato) 2. Proslov / Oration (Lento quasi recitativo) 3. Pochod / March (alla Marcia) 4. Cvičení / Exercises (Allegro molto e con fuoco) 5. Hrozba / Commination (Adagio con fuoco) 6. Chorál / Chorale (Molto lento) 7. Waltz (Allegretto rubato) 8. Tempo di Polka (Allegretto) 9. Řešení / Resolution (Maestoso, non troppo lento)

KLEMENT SLAVICKÝ Tři skladby pro klavír (výběr) Three Piano Pieces (selections) 2. Intermezzo: Andantino 3. Toccata: Molto vivo

KLEMENT SLAVICKÝ Suita pro hoboj a klavír Suite for oboe and piano 1. Pastorale: Tempo rubato 2. Scherzo: Allegro con spirito 3. Triste: Molto tranquillo 4. Bacchanale rustico: Molto vivo

FRANCIS POULENC Sonáta pro hoboj a klavír Sonata for oboe and piano 1. Elegie 2. Scherzo 3. Déploration

In memoriam Arnošt Parsch († 19. 9. 2013)

1. Cvrček a mravenec – podle Lafontaina / La cigale et la fourmie – dáprès Lafontaine (Allegro rubato) 5. Lehounce / Légerdemain (Moderato rubato, spiegato)

ARNOŠT PARSCH Vyletěl fták hore nad oblaky pro hoboj a klavír (výběr) A Bird Flew High Above The Clouds for oboe and piano (selections)

PAVEL HAAS Suita pro hoboj a klavír Suite for oboe and piano 1. Furioso 2. Con fuoco 3. Moderato Vilém Veverka hoboj / oboe Martin Kasík klavír / piano

Vilém Veverka

Benjamin Britten (1913–1976) je nejvýraznějším anglickým skladatelem 20. století. Z roku 1936 pocházejí jeho Temporal Variations (Světské variace) pro hoboj a klavír. Odvíjejí se ve tvaru suity o 9 kontrastních částech attacca; Vycházejí z dokonalé znalosti nástrojových možností. Klement Slavický (1910–1999) byl ovlivněn stylem Stravinského, Prokofjeva, Bartóka, později přišlo okouzlení moravským folklorem, ve zralém období lze hovořit o syntéze. Roku 1947 zkomponoval Tři skladby pro klavír, z nichž zazní zadumané Intermezzo a jiskřivá Toccata. K jeho oblíbeným komorním skladbám z padesátých let patří Suita pro hoboj a klavír (1959). Francis Poulenc (1899–1963) se přiklání k diatonice a neoklasicismu. Z pozdního tvůrčího období vyniká třívětá Sonáta pro

66

Martin Kasík

hoboj a klavír op. 185 (1962), věnovaná Prokofjevovi. Po melodické Elegii následuje razantní a virtuózní Scherzo a teskná věta Déploration. Antal Doráti (1906–1988), budapešťský rodák, proslul jako šéfdirigent řady špičkových amerických a evropských orchestrů, skladatelsky pak jako postbartókovský modernista. Pro slavného hobojistu Holligera napsal v letech 1980–1981 Pět sólových kusů spojujících účin technické brilance s poetickým obsahem. Arnošt Parsch (1936–2013) se do brněnské hudební historie zapsal jako dlouholetý pracovník Mezinárodního hudebního festivalu Brno (od 1976 tajemník, v letech 1990–2008 prezident direktoria), pedagog JAMU a skladatel, jehož objemné dílo velmi osobitě zrcadlí hlavní stylové trendy druhé půle 20. století. Prvním výrazným dílem jeho 67

neofolklorní orientace je třívětá koncertantní skladba pro hoboj s orchestrem (nebo klavírem) Vyletěl fták hore nad oblaky (1975) těžící ze tří variant slovácké lidové balady motivický materiál pro tónovou i rytmickou výstavbu terénů, na nichž soudobý posluchač pociťuje souvislost svých vnitřních prožitků s dávnými, místně určenými znějícími vzorci. Skladbu premiérovala v roce 1976 brněnská filharmonie se sólistou Jiřím Kaniakem a dirigentem Jiřím Bělohlávkem.

se četných mistrovských kurzů v zahraničí. Od mládí sbírá soutěžní i jiná ocenění doma i za hranicemi (New York 1999, Davidoff Prix 2000, Cena Harmonie 2002). Koncertuje po celém světě. Natáčí pro rozhlas i televizi; z jeho CD je ceněna interpretace skladeb Roberta Schumanna a Sergeje Rachmaninova.

K nejtalentovanějším žákům Leoše Janáčka patří Pavel Haas (1899–1944), jenž hledal inspiraci v lidové písni, husitské i staročeské motivice i hebrejských a jazzových podnětech. Třívětá Suita pro hoboj a klavír op. 17 z roku 1939 obsahuje bojovné Furioso, vášnivé Con fuoco s evokací husitského chorálu a Moderato s motivem svatováclavským.

Benjamin Britten (1913–1976) was the outstanding English composer of the 20 th century. His Temporal Variations from 1936 were written for oboe and piano, in the form of a suite consisting of 9 contrasting parts, attacca; and are based on a thorough knowledge of each instrument’s possibilities.

Vilém Veverka (1978) absolvoval Pražskou konzervatoř u F. X. Thuriho a HAMU u Liběny Séquardtové, mistrovský kurz u Jeana-Louise Capezzaliho. Upozornil na sebe v soutěži Concertino Praga (laureát 1996) i vítězstvím v Soutěži konzervatoří (1997); zásadní impuls mu poskytlo účinkování v Mahlerově Jugendorchestru, následné studium u Dominika Wollenwebera a dvouletá praxe v Berlínské filharmonii. Dalších podnětů se mu dostalo od několika evropských špičkových hobojistů – a poté (2003) triumfoval v prestižní soutěži v Tokiu. Spolupracuje s velkými českými orchestry, v zahraničí hrál s Tokijskou a Neubrandenburskou filharmonií, Bavorským komorním orchestrem nebo s Dohnányiho orchestrem Budafók. Působí jako sólohobojista Filharmonie Brno. Martin Kasík (1976) hraje na klavír od čtyř let. Po absolutoriu ostravské konzervatoře vystudoval AMU u Ivana Klánského a zúčastnil 68

Alena Borková

Klement Slavický (1910–1999) was influenced by the styles of Stravinsky, Prokofiev, and Bartók. He later became enchanted by Moravian folklore, but by his mature stage had arrived at a synthesis. In 1947 he wrote Three Works for Piano, with a contemplative Intermezzo and lively Toccata. Among his popular chamber works from the 1950s is his Suite for Oboe and Piano (1959). Francis Poulenc (1899–1963) was a proponent of diatonic music and NeoClassicism. Among his later works was Sonata for Oboe and Piano Op. 185 (1962), dedicated to Prokofiev. The melodic Elegy is followed by a vigorous Scherzo and a sorrowful Déploration. Born in Budapest, Antal Doráti (1906–1988) became famous as the chief conductor of many top American and European orchestras; in composition, he was a post-Bartókian modernist. For the celebrated oboist Holliger he wrote in 1980–1981 Five solo pieces,

which wed technical brilliance with poetic significance. Arnošt Parsch (1936–2013) made his mark in Brno’s musical history with his long-term engagement in the Brno International Music Festival (from 1976 he served as its secretary, in 1990–2008 as the chair of its board), his teaching at JAMU, as well as his compositional career. Parsch’s voluminous oeuvre mirrors, in its own distinctive fashion, the main stylistic trends of the second half of the twentieth century. The first important work in Parsch’s neo-folklorist orientation is the three-movement concertante piece for oboe with orchestra (or piano) A Bird Flew High Above The Clouds (1975); the motivic materials used for the construction of its tonal and rhythmic terrains derive from three variants of a folk ballad from Moravian Slovakia. Hearing this work, the contemporary listener feels the connexion of his internal experiences with ancient, locally-determined sound patterns. The composition had its premiere in 1976 with the Brno Philharmonic conducted by Jiří Bělohlávek, with Jiří Kaniak as the soloist. One of Leoš Janáček’s most talented students was Pavel Haas (1899–1944), who sought inspiration in folk songs, Hussite and Old Czech motifs, Hebraic and jazz themes. His Suite for Oboe and Piano Op. 17 from 1939 consists of a passionate Furioso, a belligerent Con fuoco evoking a Hussite chorale, and Moderato with a symbolic St. Wenceslas motif.

the Conservatories (1997). He got excellent experience performing with Mahler’s Jugendorchestra, followed by studies under Dominik Wollenweber, and two years in the Berlin Philharmonic. He was further influenced by working with several top European oboists, and later (2003) triumphed at the prestigious competition in Tokyo. He has played with the big Czech orchestras, and abroad with the Tokyo and Neubrandenburg Philharmonics, the Bavarian Chamber Orchestra, and Dohnányi’s Budafók Orchestra. He is currently solo oboist with the Brno Philharmonic. Martin Kasík (1976) has played piano since the age of four. After Ostrava Conservatory he studied at AMU under Ivan Klánský, and took several masters’ courses abroad. At a young age he began winning awards at home and abroad (New York 1999, Davidoff Prix 2000, Harmonie 2002), and has performed all over the world. He records for radio and television; his CDs include well-regarded interpretations of Robert Schumann and Sergei Rakhmaninov.

Alena Borková translated by Todd Hammond

Vilém Veverka (1978) graduated from the Prague Conservatory under F. X. Thuri and HAMU with Liběna Séquardtová, and attended master’s courses by Jean-Louis Capezzali. He won the Concertino Praga competition (laureate 1996) and the Battle of 69

8/11

závěrečný koncert final concert 19:30 Janáčkovo divadlo 7:30pm Janáček Theatre

Pod záštitou Jan Thompson, velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v ČR, a Sergeje Kiseljova, velvyslance Ruské federace v ČR Under the auspices of Jan Thompson, Ambassador of the United Kingdom, and Sergey Kiselev, Ambassador of the Russian Federation

HECTOR BERLIOZ Waverley, předehra op. 1 Waverley, overture Op. 1 Písně letních nocí šest melodií op. 7 na slova Théophila Gautiera Les nuits d´été op. 7 (The Nights of Summer) six mélodies Op. 7 sur des poèmes de Théophile Gautier 1. Villanella / Villanelle (Allegretto) 2. Přízrak růže / Le spectre de la rose (Adagio un poco lento e dolce assai) 3. Na lagunách / Sur les lagunes (Andantino) 4. Odloučení / Absence (Adagio) 5. Na hřbitově – Měsíční svit / Au cimetière – Clair de lune (Andantino non troppo lento) 5. Neznámý ostrov / L‘îIe inconnue (Allegro spiritoso)

Fantastická symfonie op. 14, epizoda ze života umělcova Symphonie fantastique Op. 14 (Fantastic Symphony), épisode de la vie d‘un Artiste 1. Snění, vášně / Rêveries, passions (Largo – Allegro agitato ed appassionato assai) 2. Na plese / Un bal (Valse, Allegro non troppo) 3. Scéna v polích / Scène aux champs (Adagio) 4. Pochod na popraviště / Marche au supplice (Allegretto non troppo) 5. Sabbat čarodějnic / Songe d‘une Nuit de Sabbat (Larghetto – Allegro) Karen Cargill mezzosoprán / mezzosoprano Londýnský symfonický orchestr London Symphony Orchestra dirigent / conductor Valerij Gergijev

70

Londýnský symfonický orchestr / London Symphony Orchestra © Alberto Venzago

Jako tolik svých romantických souputníků vtěloval se Hector Berlioz (1803–1869) do hlavních postav svých skladeb, vybíraje si ovšem ty nejpůsobivější předlohy. Hned pro opus 1 se jí stal Edward Waverley, hrdina prvního historického románu Waltra Scotta: anglický šlechtic vychází ze všech osudových nástrah jako věrný poddaný svého krále a manžel skotské dívky, která mu celou dobu zůstala věrná…

Písně letních nocí napsal Berlioz na texty z básnické sbírky Komedie smrti svého přítele Théophila Gautiera. Její název napovídá, co je spojuje: představa umírající lásky. Obě lehce laděná vnější čísla mezi sebou uzavírají básnická sdělení, jež mají co činit s umíráním a se smrtí – dohasínající život Přízraku růže, vzpomínání na zemřelou v Lagunách, nekonečnou touhu Odloučení a ledový klid písně Na hřbitově.

Ve své Fantastické symfonii realizoval Berlioz (1828–1830) poprvé novoromantickou představu programní hudby s použitím ústředního tématu, procházejícím všemi (pěti) větami. Ve Fantastické je to idée fixe, neodbytná představa milované bytosti; ve vstupní větě se zjeví jako obsáhlá hlavní myšlenka plná démonické přitažlivosti, v plesové scéně druhé věty rozvrací pohodu rozkošnického valčíku, na venkově v polích (třetí část) pastorální idylu. V opiovém snu čtvrté věty se hrdinovi zdá, že původkyni svých útrap zavraždil a je veden na popraviště. Popravený je pak na hřbitově svědkem reje čarodějnic; v jedné z nich poznává bytost, která ho do této situace dohnala...

Karen Cargill vystudovala zpěv na královské skotské akademii hudby a herectví v Glasgowě, poté na univerzitě v Torontu a v londýnském Národním operním studiu; v roce 2002 získala Cenu Kathleen Ferrierové a zahájila úspěšnou dráhu po světových operních scénách a koncertních síních. Letos zpívá Verdiho Rekviem jednak s Rotterdamskou filharmonií, jednak se Skotským BBC na festivalu v Edinburku, Berliozovy Letní noci s LSO, Schönbergovy Písně z Gurre s Berlínskými filharmoniky... Londýnský symfonický orchestr (LSO), nejstarší z dnešních nejméně pěti velkých koncertních těles v britské metropoli, vznikl v roce 1904. Ve své víc než stoleté historii musel s nově vznikajícími orchestry o svou roli vrcholové instituce soupeřit; od šedesátých let si však zase udržuje svou vůdčí pozici a v současné době se těší pověsti nejnatáčenějšího orchestru na světě. 71

Karen Cargill studied singing at the Royal Scottish Academy in Glasgow, then at the University of Toronto, and the National Opera Studio in London; in 2002 she won the Kathleen Ferrier Prize and began her successful rounds of the world opera stages and concert halls. This year she will sing Verdi’s Requiem with the Rotterdam Philharmonic and with the Scottish BBC at festival in Edinburgh, Berlioz’s Summer Nights with the LSO, Schönberg’s Songs of Gurre with the Berlin Philharmonic. Valerij Abisalovič Gergijev © Marco Borggreve

Valerij Abisalovič Gergijev se narodil (1953) osetským rodičům v Moskvě, leningradskou konzervatoří poté prošel jako žák proslulého Ilji Musina. V roce 1981 se stal šéfdirigentem Arménské filharmonie, od roku 1988 je uměleckým ředitelem Mariinského divadla, stálé angažmá měl také v Rotterdamské filharmonii a v newyorské Metropolitní opeře. S LSO začal spolupracovat v roce 1988, v roce 2007 nastoupil po Siru Colinu Davisovi jako patnáctý šéfdirigent tohoto orchestru.

Jiří Beneš

As with so many romantic fellow-travelers, Hector Berlioz (1803–1869) chose to put to music the most powerful stories he could find, with himself in the title role, of course. For his opus No. 1 he chose Edward Waverley, hero of the first historical novel by Walter Scott. An English nobleman passes through fearful trials as a loyal subject of his king, and husband of a Scottish girl who remains faithful through it all.

Karen Cargill © K. K. Dunda

love. The two less-grave external pieces are linked by a poetic statement on death and dying: the ebbing of life in The Specter of the Rose, remembrance of the dead in Lagoons, endless yearning in Separation, and the icy calm of the song At the Cemetery. In his Fantastic Symphony Berlioz (1828–1830) realized for the first time his neo-romantic idea of program music, with a central theme running through all five movements. In Fantastique the idée fixe is the insistent vision of a beloved one: in the first movement it appears as the main theme full of devilish attraction, in the ball scene of the second movement it upends the serenity of a seductive waltz, in country fields (third movement) it becomes a pastoral idyll. In the opium dream of the fourth movement the hero imagines that he has murdered the font of his suffering and is being led to the gallows. At the cemetery the dead man is witness to the dance of the witches, one of whom he recognizes as the very soul who has driven him to this terrible end…

The London Symphony Orchestra (LSO), the oldest of at least five large concert ensembles in the British capital today, was founded in 1904. Over the more than one hundred years of its history it has stood tall in the face of excellent competition from the newly-founded orchestras, and continues to uphold its reputation as the world’s most often-recorded orchestra. Valery Gergiev (1953) was born to Ossetian parents in Moscow. He attended the Leningrad Conservatory as a student of the famed Ilya Musin. In 1981 he became chief conductor of the Armenian Philharmonic, in 1988 artistic director of the Mariinsky Theater, and has served long-term engagements with the Rotterdam Philharmonic and the Metropolitan Opera in New York. He began working with the LSO in 1988; in 2007 he succeeded Sir Colin Davis as fifteenth chief conductor of that orchestra.


Berlioz wrote his Summer Nights song cycle on a collection of poems Comedy of Death by his friend Théophile Gautier. The title reveals what they have in common: the idea of a dying 72

73

ČESKÁ TELEVIZE PARTNER VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH UDÁLOSTÍ www.ceskatelevize.cz

ze všech novin složíte malířskou čepici,

ALE JEN SERIÓZNÍ DENÍK

VÁM POMŮŽE, ABYSTE MĚLI I POD ČEPICÍ

74

75

Světové Brno? To jsme my !

Mezinárodní hudební festival Brno v exkluzivním partnerství s Vilou Tugendhat

Sehraný orchestr Media age hraje pro své klienty již osmou sezónu. Může být přitom hrdý na práci, kterou pro ně odvádí. Jako jejich komunikační partner jim totiž pomáhá, aby na trhu nehráli druhé housle. FilharMonie Brno je toho nakonec důkazem. Přesvědčíme vás, že Brno na vizitce je příležitost. www.mediaage.cz

76

77

1004_krizovatka_165x235mm_CZ 2.9.13 14:07 Stránka 1

23. ročník 13—27|4|2014

Inspirace východem Iva Bittová, Libor Pešek, Richard Novák/Leoš Janáček, Antonín Dvořák, Antonio Caldara/Stabat mater, Glagoská mše, z Jistebnického kancionálu... a mnoho dalšího!

Pronájem Pražské křižovatky sledujte aktuality na www.mhf-brno.cz a Facebooku

Přáním Nadace VIZE 97 je pořádat v Pražské křižovatce akce různého charakteru, včetně těch charitativních. Proto, aby bylo možné objekt důstojně udržovat a poskytovat jej na různé bohulibé akce, snažíme se o jeho pronájem také komerčním subjektům a peníze takto získané věnovat zpět na program Pražské křižovatky. Budeme velmi rádi, pokud nás touto formou podpoříte a v Pražské křižovatce uskutečníte své výroční zasedání, recepci, koncert, divadelní představení či jiné aktivity.

Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 Voršilská 10, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 234 097 811, Fax.: +420 234 097 812 E-mail: [email protected] www.prazskakrizovatka.cz, www.vize.cz č.ú.: 2102134244/2700

78

Nechte se svést krásou hudby

Láska prochází ušima 79

Programový katalog Programme Catalogue Vydala Filharmonie Brno / Published by Brno Philharmonic Redakce / Edited by Vítězslav Mikeš, Lucie Šnajdrová, Jiří Beneš, Jana Baláčová Texty / Texts by Jiří Beneš, Alena Borková, Emil Drápela, Štěpán Filípek, Petr Ch. Kalina, Vladimír Maňas, Vítězslav Mikeš, Jana Slimáčková, Jaroslav Šťastný, Jiří Zahrádka, Miloš Zapletal Anglický překlad / English translation Todd Hammond, Štěpán Kaňa Foto / Photos archív Filharmonie Brno (není-li uvedeno jinak) Brno Philharmonic Archive (unless otherwise stated) Produkce / Produced by Petr Tejkal Design Náklad 250 ks / Print run 250 copies Redakční uzávěrka / Information correct as of 27 I 9 I 2013 Filharmonie Brno, příspěvková organizace MHFB Moravský podzim / BIMF Moravian Autumn Komenského nám. 534/8 602 00 Brno, Česká republika / Czech Republic e-mail [email protected] www.mhf-brno.cz | www.filharmonie-brno.cz  +420 539 092 801  +420 539 092 839 manažerka festivalu / festival manager  +420 539 092 811 předprodej vstupenek / ticket office

Statutární město Brno finančně podporuje Filharmonii Brno Statutory City of Brno financially supports the Brno Philharmonic Změna programu vyhrazena! The programme is subject to change! 80

Moravský. moravian autumn

Recommend Documents