Moravské pískovce - SV část, orientační náčrt. Hostýnské, Vsetínské a Vizovické vrchy

Moravské pískovce - SV část, orientační náčrt Hostýnské, Vsetínské a Vizovické vrchy

Hostýnské vrchy Lezecky nejvýznamnější oblasti Hostýnských vrchů se nachází poblíţ zříceniny hradu Lukova a na vrcholu Skalném u Hostýna. Dvě méně významné skupiny skal jsou nad obcemi Drţková a Hošfálková, u Valašského Meziříčí nad vesnicí Jarcová se tyčí osamocená skalní věţička Jarcovská Kula. Připomínky a nové výstupy posílejte na adresu: Vladimír Skýpala, Růţová 158, Valašské Meziříčí, e-mail: [email protected]

Skály u hradu Lukova Dva skalní celky leţící v bezprostřední blízkosti zříceniny středověkého hradu Lukova severně od Zlína. Jde o jednu z nejvýznamnějších oblastí moravských pískovců. Vzhledem k dosaţené obtíţnosti cest je moţno skály povaţovat za lezecky terén celostátního významu. klasifikace 3 4 5 6 7 8 9 10 počet cest 4 8 15 8 20 19 7 3 Oblast tvoří tři oddělené lokality a to vlastní Skály pod hradem, impozantní tři věţe s charakteristickou strukturou místních slepenců a údolními stěnami vysokými přes 30 metrů. V náhor-ních stěnách bylo v průběhu 90. let vytvořeno mnoţství výstupových cest ve vysokých stupních obtíţnosti. Asi 50 metrů jiţně od masívu Skal pod hradem se nacházejí menší Paulusovy skalky vyuţívané především k boul-deríngu. Třetí oblastí je skála nazývaná Králky tvořená okrajovými skalami s výškou stěn do deseti metrů a cestami niţší a střední obtíţnosti. Nachází se asi 300 metrů jihovýchodním směrem od hradu Lukov. Celá oblast je dobře odjišténa kruhy a borháky v hustotě odpovídající obtíţnosti. Přístup: Z Lukova (silnice II/489, Fryšták-Troják) od autobusové zastávky u pošty po červené značce vedoucí po obecní asfaltové komunikaci, posléze po vozové cestě sledující z pravé strany okraj lesa. Vozová cesta se v mírném stoupání noří do lesa. U studánky značka prudce odbočuje doleva ke hradu, zatímco úvoz pokračuje aţ do soutěsky ve skupině skal Králky (z Lukova 20 min). Moţnost parkování na konci asfaltové komunikace u kříţku (odtud ke skalám 10 min). Z Vlčkové po červené značce přímo k bráně zříceniny Lukova (25 min). Skály pod hradem se nacházejí na severozápadní straně hradu. Ke Králkám od brány hradu jihovýchodním směrem asi 300 metrů po některém z chodníčků.

Skály pod hradem Velká věţ - náhorní stěna 1) Krvavá spára 6 S. Šebík, Z. Záboj, 1943, V A0 2) Pučistická 8+ T. Sedláček, 1990 3) Krsův nářek 8+ Z. Čepela, J. Krsička, J. Lukáš, Z. Vítek, 1963, Vl A0 RP M. Ţák, 1987 4) Ţebřík 9 M. Mendřec, M. Trávníček, 1961, IV A1, RP T. Pilka, 1987 4) a) Varianta Tutovka 9+ T. Sedláček 5) Lidoţrout 9+/10T. Sedláček 6) Butylská 9+ J. Hynčica, V. Macek, R. Havlišta 1974, VI- A0, RP T. Sedláček, 1990 7) Hrabě Aršloch 10T. Sedláček 8) Vypitý pupky 99) Abnormální 5+ Rozporem mezi věţemi nad kruh a stěnou Velké věţe. J. Janovský, M. Piro, 1966

Zamrzlá věţ - náhorní stěna 10) Paternoster 7 M. Mendřec, M. Trávníček, 1958, IV A1 10) a) Varianta 7 L. Bordovský, 1988 11) Pták rosomák V A0 Z. Čepela, Z, Vítek, 1964 11) a) Natěračský traverz 8T. Sedláček, J. Končák, 1990 12) Ivanka 9+/10I. Janas, P.Langer, 1974, IV A1 13) Varianta zkratka 8+ 14) Zelená léta 8 R. Holčák, J. Končák, T. Sedláček 15) Jokynova cesta 6 J. Krhůt, V. Pančoška, 1950, V A0

Malá věţ - náhorní stěna 16) Vsetínská 8-/8 Z mezivěţí rozporem a stěnou Malé věţe na plošinku a hřebínkem. J. Janovský, M. Piro, 1966, IV A1 RP T. Sedláček, 1989 17) Šikmý rys 7Z. Záboj, J. Chamrad, 1944, III A1 RP O. Seifer, 1984 18) Saska 5 19) Alešova 8+/9A. Smilek 20) Zlínská 9+ Z. Čepela, E. Ţabčík, P. Bezruč, 1966 V A0, RP T. Pilka, 1988 21) Kopák Muštur 9 K. Černý, D. Urbanec 22) Biţuterie 7+ Přepadem na hranu či po ní (kruh) a ke 2. kruhu. Vlevo ke 3. kruhu a stěnou. O. Mrázek. J. Mikeska, J. Walter, 1963 VI A0, RP L. Bordovský, 1986 23) Bezinková 8Cestou č. 22 ke 2. kruhu. Přímo po hraně (kruh) na vrchol. A. Smilek, 1990

Malá věţ - údolní stěna 24) Darečkova hrana 825) Dušičková 8+ Z. Čepela, Z. Vítek, 1963, VI A0, RP po přejištění T. Sedláček, 1988 26) Ubohé Benátky 8 T. Hasal, 1988 27) Hřebínek 3 Stěnou pod jeskyňkou v JZ stěně Zamrzlé věţe a doleva ke skobě. Traverz přes hranu a stěnou pod převis (kruh). Doprava a po hraně. S. Šebík, Z. Záboj, 1941 28) Přímá 5 Stěnkou přímo ke skobě cesty č. 25 a přímo přes ţebro pod převis ke kruhu cesty č. 25. Spárou a stěnou. A. Trunda, J. Dobrovolný, 1944 29) Pravá Jokynova spára 5+ Stěnou do jeskyňky a pravou spárou na vrchol Zamrzlé věţe. J. Krhut, V. Pančoška, 1953 30) Levá Jokynova spára 4 Z jeskyňky levou spárou. J. Krhut, V. Pančoška, 1953 31) Tupírák 7 Dva metry vpravo od cesty č. 30 přes převis ke kruhu cesty č. 25 a cestou č. 26 na vrchol. A. Smilek, 1990 32) Zubíkova diretissima 7+ F. Zouhar. V. Alturban, 1965, Vl A0 RP P. Novák 1988 33) Superkruťka 8K. Černý, D. Urbanec 34) Varianta Převisové 7+ 35) Převisová 7J. Dobrovolný, J. Paulus, S. Kadlec. 1946, V A0 36) Janasova 8/8+ I. Janas, P. Langer, 1963, V A0, RP M. Ţák, R. Holčák, 1987 37) Puchýř 7+/8Cestou č. 33 nad první pás převisů a mírně vpravo ke kruhu. Přímo přes převis, doprava a ţlábkem cesty č. 33. RP I Sedláček 1991 38) Jako zvon 9T. Sedláček 39) Fryštákova 7 J. Končák, T. Sedláček, 1989 40) Humusovka 4Koutem mezi Velkou a Zamrzlou věţí mezi věţe a uţším z komínů na vrchol Zamrzlé věţe. S. Šebík, Z. Záboj 41) Nová Zubří 7 Z mezivěţí rozporem do spodních chytů v údolní stěně (kruh). Traverz vlevo ke 2. kruhu a přímo. R. a E. Velísek, 1978, VI A0 42) Napřímení Zubří 7+ 45) Jiţní kříţ 7+ 48) Letecká 843) Gejza Fikejza 7+ Z. Luţa, J. Náhlík, 1999 Z.Čepela, Z. Vítek, 1964, VI A0 K. Černý, 2002 46) Severka 6+ 49) Sportovní odpoledne 8+ 44) Úsměvy 7 J. Dobrovolný, V. Miláček, 1951, V A0 Středem úzké boční stěny do cesty č. J. Mikšík, J. Hulíček, 1987 47) Nová Letecká 846. T. Sedláček, D. Valla 44) a) Direkt varianta Úsměvů 7+ L. Mikulec, P. Slováček, Z. Mlýnek, M. Koţík. 1989 1977, VI A0 1) 2) 3)

Paulusoyy skalky (bez nákresu) Severozápadní stěnka 3 Z nejniţšího místa skály trhlinou pod převislý balvan, vpravo trhlinou na balkónek a vlevo stěnou. J. Paulus, J. Dobrovolný. 1949 Kolmá 3 V SZ stěnce první věţičky svislou stěnkou. J. Paulus, J. Dobrovolný, 1949 Severní stěnka 3 Ostruhou nahoře přecházející ve stěnu. J. Dobrovolný, 1955

Králky 1) 2) 3) 4) 5) 5) 6) 7) 8) 9) 10)

11)

12) 13) 14) 15)

16) 17)

Levý nos 5+ O. Seifer, L. Mikulec, 1980 Pravý nos 5O. Seifer, L. Mikulec, 1980 Stěna koutu 5J. Janků, L Diviš, 1965 Kout 4 Cesta padající kapky 7 L. Mikulec, F.Zemčík, 1979, IV A0 a) Cesta padající vločky 8Cestou č. 5 ke kruhu. Krátký traverz doprava a přímo. Z. Luţa, 2002 Propagační 4 Hrana 5+ J. Hynčica, V. Macek, 1974 Rajbasová 6Vlevo od cesty č. 9 stěnou podél hrany (borhák). Z. Luţa, 2002 Srdcová 6Levou částí stěny přímo přes misku. M. Trávníček, 1961, III A0 Dámská 5+ Vpravo od č. 8 z plošinky vzhůru přes římsu a stěnou (borhák). Z. Luţa Dírka 4+ Stěnou podél spárky, uprostřed stěny šikmo doprava a po hraně. I. Janas, J. Houšť, 1979 Bratrská 7 Na hraně stěnou přes převisy. I. Janas, P. Janas. 1964, V A0 Královská 8 T. Sedláček, 1990 Jednoskobová 5 F. Zouhar, 1961 Bloková 7 Plotničkou přímo pod střed převislé stěnky bloku vlevo od komína. Stěnkou (kruh) na vrchol bloku. Z. Luţa, 2002 Komínek 4 M. Mendřec, M. Trávníček, 1953 Jasenská 7 Plotničkou na rampu a stěnkou vlevo

18)

19)

20)

21)

21)

od Lukovské (kruh). Z. Luţa, 2002 Lukovská 5+ Cestou č. 13 na rampu. Po rampě doprava a stěnkou (kruh) vpravo. J. Janovský, M. Piro, 1966 Vzdušné zámky 8 Plotničkou pod převislou hranu stěnky vpravo od cesty č. 18. Hranou (kruh) na vrchol. Z. Luţa, 2002 Převisová 5+ Koutovou spárou pod převis. Stěnou doprava, pak vlevo a spárou. M. Mendřec, M. Trávníček, 1953 Přímá 4 Stěnkou, přes slepencový pás (kruh) do vhloubení (hodiny) a zářezem vpravo. V. Styksa, J. Svozil, 1959 a) Úplně přímá 6 Cestou č. 17 na okraj zářezu a stěnkou vzhůru. Z. Luţa, 2002

Skalný Skupina slepencových věţí roztroušených v lese v okolí vrcholu Skalný (708,8 m) na hlavním hřebenu Hostýnských vrchů poblíţ poutního místa Hostýna. Výška stěn věţí je do patnácti metrů. Jde o oblast víceméně regionálního významu.vrchol zdejšího lezení spadá spíše do 60. a 70. let. Je zde vytyčeno přibliţně kolem devadesáti cest převáţně niţší a střední obtíţnosti. Cesty těţší jsou v podstatě jen v náhorní stěně Ţáby. Vzhledem k věţovitému charakteru skal a nadmořské výšce jde o terén vhodný pro teplejší dny. Výstupové cesty jsou poměrně slušně zajištěny kruhy a místními temovanými skobami, u cest lehčích je vhodné mít s sebou smyčky klasifikace počet cest

3 14

4 19

5 17

6 18

7 21

8 6

9 2

10 0

Jednotlivým útvarům vévodí dvojice věţí Orel a Zub leţící přímo na hřebenu Skalného. Bezpro-středeně pod Orlem se nachází na zdejší poměry netypická Plotna. Pod hřebenem východně od Zubu jsou další dva útvary. Na severní straně hřebene

22) Rozvrtaná 5 Plotničkou mezi cestami č. 21 a 23, přes slepencový pás (borhák) a ţlábky přímo na vrchol. Z. Luţa, 2002 23) Jirkova 4+ Stěnou přímo do ţlábku. Nejvýraznějším z nich. J. Svozil, V. Styksa, 1959 24) Císařská 7 Stěnkou (borhák) ke 2. kruhu cesty č. 20. Dále stěnkou (borhák). Z. Luţa, 2002 25) Kolchozní 6 Stěnou ke kruhu, traverz doleva pod převisem (2. kruh) a zářezem. Z. Čepela, P.Bezruč, J.Husák 1965 26) Farmářská varianta 6+ Od 1. kruhu zleva k borháku a přímo. 27) Superstok 5+ Stěnou k začátku vpravo ubíhající pukliny (borhák). Metr podél ní a stěnou přímo přes římsičky. L. Mikulec, 1981

lezecky málo navštěvovaný Kůň a na jiţní straně Ţába s nejtěţšími cestami celé oblasti. Padesát metrů jihozápadním směrem od rozcestí Skalný je stěna zvaná Nevěstčí převisy a jiţním směrem malá věţička Bezejmenná. Asi 150 metrů JZ směrem dále leţí Vyhlídka, poslední skalní útvar na hřebenu směřujícímu k Rusavě. Přístup: Ze sedla Tesák (BUS, silnice II/437, Bystřice pod Hostýnem-Jablůnka) po zeleně značkované turistické cestě na rozcestí pod vrcholem (1 hod). Sem moţno dojít i z Rusavy po modré značce (20 min) nebo z Hostýna (30 min). Na Hostýn je zákaz vjezdu pro individuální přepravu. Je moţné pouţft poměrně funkční kyvadlovou autobusovou dopravu z Bystřice pod Hostýnem.

Orel 1) Pálená 5+ 2) Orlí 6+ Z. Luţa. P. Leška, 2001 3) Waltrovka 6 J. Walter, 1962 4) Textilka 4 J. Kafka, M. Rozum, Z. Záboj, J. Ţahour. 1942 5) Kroměříţská 5 V. Kutík, B. Dvorský 6) Varianta 7 M. Jelínek, O. Reţný, V+ A0 7) Normální cesta 3 8) Pitrysovka 6+/7M.Vízner.Z. Hlobil, 1973, V+ A0 9) Jemná varianta 6+ J. Soldán, 1975 10) Severka 3 Z. Záboj, J. Ţahour, L. Kafka, 1942 11) Direttissima S stěny 512) Převislá 6+ J. Papeţík, M. Vízner, 1971, Vl A0 13) Plotnička 4+ 14) Západní spára 3 15) Veverkova cesta 716) Šestiskobová 6 17) Volání výšin 8 Z. Luţa, 2001

Plotna 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Oldova hrana 2 O. Matela, 1982 Hrana plotny 3 A.Polidor, S.Šebík, F.Jütner, 1962 Klasická cesta 3+ A. Polidor, S.Šebík, F.Jütner, 1962 Varianta Čoud 4 J. Pohanka, J. Šťastný, Z. Petrůj Pomsta starců 6P. Kolář, J. Košťál, 1989 Studentské léto 7 J. Pohanka, J, Šťastný. 1986 Traverzová 4 A. Polidor, S.Šebík, F.Jütner, 1962

Zub 1) 2) 3)

4) 5) 6) 7)

8) 9) 10)

11)

12) 13) 14)

Přepadová 4+ Z předskalí přepadem. J. Walter, 1961 Varianta Danuška 7+ J.Walter,D.Walterová, 1961.IV A1 Jeţkova hrůza 7+ Po JV hraně a vpravo zářezem. J. Stec, J. Walter, 1961.V+ A0 Velký Mamon 9M, Vízner ml 1996 Východní stěna 6S. Šebík, Z. Záboj. 1941 Začátečnická 5+/6O. Mrázek. J. Walter. 1961 Severní stěna 6Cestou č. 6 ve vých. stěně k 1. kruhu. Šikmo doprava do S stěny (2. kruh), doprava ke kruhu varianty č. 12 a na vrchol. Cyklistická 7R. Kubík, 1984 Bystřička 7O. Mrázek, J. Borský, 1963, V A0 In memoriam 8 Cestou č. 11 k 1. kruhu, přímo a doprava za hranu k 1. kruhu cesty č. 32. Šikmo vpravo (kruh) a přes hladké břicho na vrchol. O. Mrázek, J.Borský, 1970,V+ A0 Mirkova cesta 5+ Z předskalí v Z stěně doleva (kruh) za hranu a stěnou ke 2. kruhu. Přes odštěp vpravo na hranu a doleva kolem spárky. M. Jaškovský, J. Walter, J. Kalmus, 1961, IV A0 P. varianta 6Od odštěpu doleva ke kruhu a přímo přes plotnu na vrchol. M. Jaškovský, J. Walter, J. Kalmus, 1961, IV A0 Normální cesta 4 Přerovská 7J. Soldán, F. Jütner 1962. IV A0

Ţába 1) Traverzová 3 Z nejniţšího místa J stěny k trhlině. Traverz vlevo do Z stěny na plošinu před jeskyňkou a šikmo doleva po policích na římsu v SZ stěně. Po ní doleva k trhlině a ní na vrchol. Z. Záboj. S. Šebík. Z. Filgasová 2) Převisová 3 Cestou č. 1 k trhlině s balvany. Ní na konec, hranou přes blok a stěnkou. 3) Severovýchodní komín 3 Z. Záboj, J. Dobrovolný, L. Kafka, L. Šrámek, J. Charvát, 1944 4) Malý převis 7 J. Walter, O.Mrázek, 1962, VI- A0 5) Vzdušný vír 8/8+ M. Vízner ml., 1991 6) Psychiatrická V A0 7) Velký Walterův převis 9 O. Mrázek, J.Walter, 1962, VI- A0 8) Varianta 8+ 9) Normální cesta 3 V.Zachoval, L. Šrámek. 1946 10) Západní pilíř 5+ J. Soldán, F. Jütner, 1962 11) Kombinovaná 3 Údolní stěnou J. Dobrovolný, S. Kadlec, 1955 12) Totalitní reţim 6 Stěnkou vpravo od cesty č. 11 a plotničkou (nýt) doprava na vrchol. A. Franze, J. Koštak. 1990

Kůň 1) Hřebínek 4 2) Pomník 5 M. Mikeška, J. Vlček, 1988 3) Chyty fuč 5+ M. Vízner, M. Vízner ml., 1987 4) Spárokomín 3 Z. Záboj, 1943 5) Traverzová 4+ M. Vízner Z. Zapletal, 1967 6) Bambus 5 M. Vízner, M. Vízner ml., 1989 7) Prázdninová 6M. Vízner, M. Vízner ml., 1989 8) Ještě krůček 5+ M. Vízner, M. Vízner ml., 1989 9) Pravá cesta 5 M. Vízner, Z. Zapletal 1967 10) Pravou částí stěny 7/7+ 11) Přes díru 5M. Vízner. M, Vízner ml., 1989 11) SZ hrana 4 12) Z stěna 4 Zářezem v Z stěně. O. Mrázek, J. Borský. 1969

Nevěstčí převisy

1) Čurina 5 Stěnou přes nýt vlevo od spáry. 2) Spárová 4 Koutovou spárou v levé části stěny. 3) Pose 7 4) Školní 6 5) Záškolácká 7

6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13)

Cesta nevěstek Panáčkova Sokolíček Veteránská Sokolí spára Distancová Poslední Varianta Alka traverz

7+ 74+ 867/7+ 3 4

Bezejmenná Východní stěnka 3 Východní spára 4 B. Řezníček, 1942 3) Levá komora 5 Z. Luţa, P. Leška, 2001 4) Srdce 4+ Z. Luţa, P. Leška, 2001 5) Stěnka 4 Levou částí náhorní stěny na balkón a doprava. J. Dobrovolný, S. Kadlec, 1946 6) Létavice 6+ Na SZ hraně podél spárky přes převisek a mělkým vhloubením. 7) Striktní hrana 6+ Z. Luţa, P. Leška, 2001 8) Čtyřicet piv 8-/8 S. Miloš, 1983 9) Měsíční 7+ 10) Západní spára 4 B. Řezníček, Z. Záboj, 1942 11) Západní stěnka 4+ 12) Sedma 5J. Jütner, P. Líska, 1974 1) 2)

Vyhlídka 1)

Jihovýchodní komín

2

Přístupová 2 Dva metry vlevo od komína plotnou na vrchol. 3) Jiţní cesta 6 Vlevo od komína traverz doleva pod převis (kruh). Přes převis a ukloněnou plotnou. J. Walter, O. Mrázek, 1963, V A0 4) Varianta V A0 Stěnou přímo ke kruhu. 5) Traverzová 4+ Od J hrany přes stěnku a pod převisem doleva ke kruhu. Traverz doleva celou stěnou a spárokomínem. 6) Dvoukruhová 5+ Vlevo od nástupu cesty č. 5 stěnou přímo k jejímu kruhu. Dva metry doleva, přes výrazné útvary (2. kruh - není zdola vidět) a plotnou (3. kruh). 7) Spárka 6 M. Koţík, 1985 8) Zlatokopecká 7+ J. Walter, 1961, V A0 9) Klídek 7 R. Kubík, 1988 10) Stavěči 7 J. Walter, O. Mrázek, 1961, V A0 11) Zimní cesta 7M. Jelínek, L. Zapletal, l. Grňa, 1969 2)

Skály u Drţkové

klasifikace počet cest

3 9

4 16

5 29

6 11

7 8

8 1

9 0

10 0

Skály u obce Drţková jsou tvořeny dvěma většími celky, Předními a Zadními skalami. Přední skály leţící bezprostředně nad obcí jsou plotnovité útvary, tvořící přerušovaný pás o délce několika set metrů s výškou stěn do 15 metrů. Jsou orientovány na jih a částečně kryty smíšeným lesem. Převaţuje zde plotnové lezení niţší, místy střední obtíţnosti. Lehké cesty kolem 3. stupně UIAA jsou většinou nejištěny. Méně rozsáhlým, avšak lezecky podstatně náročnějším terénem jsou Zadní skály nacházející se severněji pod vrchem Horní Lázek (566 m). V mohutném impozantním trojvěţí dominuje především téměř dvacetimetrová převislá severní stěna Západní věţe. Několik desítek metrů západně od Zadních skal se nachází menší stěnka nazývaná Pes. Přístup: K Předním skalám od autobus, zastávky Drţková pohostinství (silnice II/489) dále po cestě (směrem na Troják) k hasičské zbrojnici. Zde doleva přes můstek a polní cestou vzhůru doleva přes louku a serpentinou lesíkem na další velkou louku s osamělým stromem. Na okraji dalšího lesa odbočíme doprava a nevýrazným chodníkem šikmo vzhůru dojdeme k Jehle. K dalším skalám vede po vrstevnici chodník. Od Předních skal k Zadním dojdeme nejlépe za Čtvrtou skálou lesem vzhůru na louku. Pres ni a napříč lesíkem na další louku v sedle Dolinky. Dále přes sedélko (výrazný rozhled) k protějšímu okraji lesa, kde křiţujeme zelenou značku. Po ní doleva a po několika desítkách metrů šikmo doprava neznačkovanou cestou asi 150 m k Zadním skalám. Do sedla Dolinky je moţno se dostat přímo po zelené značce (viz nákres).

Přední skály Jehla 1) 2) 3) 4)

Hranka 3+ Levá cesta 3+ M. Trávníček, M. Mendřec, 1950 Pravá cesta 4J. Vaněk, M. Trávníček, 1957 Pravá hrana 6P. Leška, 2002

Plotnička 5) 6) 7) 8) 9)

Jarní nerozlezenost J. Houšť, R.Velísek, 1981 Středem P. Slováček, 1977 Mecheché R.Velísek, 1980 Šicí stroj J. Houšť, R. Velísek, 1980 Pařez R.Velísek, J. Houšť, 1980

5+ 4+ 5 5+ 4

Druhá skála 1) Levá hrana 4 2) Dírky 5+ Z. Luţa, 2002 3) Bondova cesta 5 J. Kirchner 1977 4) Hladká 3+ A. Hančík, D. Hančíková, 1961 5) Stěnka 3 V. Pančoška, M. Trávníček, 1950 6) Komín 3 7) Blesk 4 J. Janovský, A. Janík, 1961 8) Jarní 4 J. Janovský, A. Janík, 1962 9) Přes díru 4 10) Přímá 4+

Třetí skála 1) Solnička 7+ P.Kramoliš, 1995 2) Jang - Jiň 7P.Kramoliš, 1995 2) a) Varianta 5+ P. Kramoliš, 1995 3) Hrana Ferdy Mravence 3+ J. Houšť, E. Vitásková, 1979 4) Mravenčí 3 5) Bezejmenná 5+ K. Černý, D. Urbanec 6) Chroustovka 5 J. Houšť, R. Velísek, 1979 7) Varianta stěnou 58) Ošemetná 5 E. Blaštik. J. Dobrovolný. 1955 9) Hodová 6J. a J. Dobrovolný, 1964, V A0

Eiger

1) 2) 3)

Levá cesta O. Seifer, 1979 Středem I. Janas, J. Houšť 1979 Olinova O. Seifer, 1979

5 5 6+

Stěna nad bivakem 4) 5) 6) 7) 8) 9)

Boulder Pokračování P. Kramoliš, 1995 Radost P. Kramoliš Zemákův sen O. Seifer, F. Zemčík 1980 Okurková sezóna T. Sedláček, 1990 Nejistá sezóna Z. Luţa, 1999

86+ 5+ 5+ 7+ 7+

Čtvrtá skála 1) Levá hrana 5 R. Velísek, S. Mach, 1979 2) Odvedenecká 5+ R. a M. Holčák. 1988 3) Zářijová 5Z. Luţa, 2002 4) Březová 4 J. a J. Dobrovolný. 1964 5) Sokolík 4+ E. Blaštík, J. Vaněk, 1956 6) Trabuko 6J. Houšť, R. Velísek, 1984 7) Konec prázdnin 6Z. Luţa, T. Vašek, 2002 8) Levý komín 3 F. Kohoutek, M. Trávníček, 1956 9) Středem Y 5 J. Kirchner, 1979 10) Pravý komín 3+ J. Vaněk, E. Blaštík, 1956 11) Levá hrana 6 R. Velísek, 1985 12) Science fiction 7 13) Skotova 5 J. Houšť, - R. Velísek, 1979 14) Kmocháček Kozel 6+ 15) Ďurovo překvapení 6+ J. Houšť, 1987

Trpasličí stěna 1) Zeleninová hrana 4 Po levé hrané stěnky. M. a M. Pelíšek, 1991 2) Sedačková lanovka 6+ Ve středu stěnky přes převislý blok na plošinu (kruh) a vlevo stěnou. M. a M. Pelíšek, 1991 3) Oddělený ţivot 5 Pravou částí stěnky ke kruhu a vpravo. M. a M. Pelíšek, 1991

Stromová stěna 1) 2)

Odštěp 4 Vlevo vzporem přes desku odštěpu a stěnou. J. Houšť, 1980 Zimní cesta 5 Nástup u mělkého ţlábku uprostřed stěny. Podél nevýrazné trhlinky na úzkou poličku a stěnou. J. Houšť

Drţkovská placka

1) Normálka 4 2) Oldova cesta 5 Metr vlevo od cesty č. 1 podél trhliny. O. Seifer, 1979 3) Radkova cesta 5 Vlevo od cesty č. 2 stěnou na hranu a po ní. R. Velísek, 1979 4) Východní stěna 5 J. Borský.Z. Hlobil, 1975 5) Náhlé vzplanutí 7J. Houšť, R. Holčák, 1987 6) Jedovatý převis 7 J. a J. Končák. 1988 7) Údolní cesta 5V levé části údolní stěny pod převis (uzly). Zleva přes převis a členitou stěnou doprava. R. Velísek, J. Hanáček, 1974 8) Pichlavý komín 4 J. Hanáček, R. Velísek, 1974

Mechová 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Pašerácká zkratka 5 Od levé hrany stěnou (skoba) na polici a stěnou. Ztracené iluze 6+ Mechová 4+ R.Velísek, J. Houšť, 1979 Hrana nad jeskyňkou 5R. Velísek, J. Houšť, 1980 Nesmyslná varianta 7Z. Luţa, 1999 Houšfova cesta 5+ J. Houšť, R. Velísek, 1979 Ţlutá cesta 4 J. Houšť, R. Velísek, 1979 Poslední 5 J. Houšť, R. Velísek, 1979

Skluzavka 1) Srabařina J. Houšť, 1980 2) Normálka J. Kirchner, 1980 3) Šmirgl R. Velísek, 1980 4) Bouldering J. Houšť, 1981 5) Tobogán J. Kirchner, J. Šmatla 1980 6) Snadná J. Lukáš, 1980

5 4 5 6 4+ 4

Zadní skály klasifikace počet cest

3 5

4 7

5 9

6 5

7 5

8 4

9 0

10 0

1) Bílá spára 4+ Na Z hraně přes velký převislý balvan, který vyplňuje komín a dále komínem lehce na vrchol. M. Mendřec, M. Trávníček, 1953 2) Vzpomínka na Milana M. 7+ Hranou mezi spárami (2 borháky). Z. Luţa, J. a P. Leškovi, 2000 3) Rudá spára 4+ Tři metry vpravo od hrany trhlinou nad převis a plotnou s děrami na vrchol. M. Mendřec. J. Reţný, 1953

4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14)

15) 16)

Sólová 8M. Mendřec, 1959, IV A0 RP R. Holčák, 1990 Jiţní spára 3 Milanova cesta 5 M. Mendřec, J. Reţný, 1953 Nadějné vyhlídky 5+ J. Houšť, M. Poláš, 1983 Komín 3 Bondova cesta V A0 R. Velísek, 1980 Skočná 7+ R. Velísek, 1974 Cesta gorilek 6+ O. Seifer, R, Holčák, 1988 Sokolík 4 Východní stěna 3 Spárkou na římsičku, doprava na hranu a cestou č. 25. Hodinková 3 Nástup vedle spáry s vklíněným balvanem do komína mezi S stěnou a plout-vovitým blokem. Odtud doleva na hranu (hodinky) a na vrchol. Odpolední hrana 6 Z. Luţa, 2000 Přímá 5 J. Janovský, M. Píro, 1963

lásky 25) Převisová 26) Opičí cesta

17) Severní záře 5+ J. Houšť, I. Janas 18) Zalomená spárka 5 R. Velísek, J. Hanáček, 1974 19) Varianta Římsička 3 Ve V stěnce Z věţe stěnou doprava do cesty 20. (viz. půdorys) 20) Trhlina 4 M. Mendřec, J. Nečas, 1953 21) Hrana 2000 8+ 22) Stěna 2000 6+ 23) Gen era ční 7 24) Dot eky 88 7

Pes Skalka asi 50 metrů západně od Zadních skal 27) Jarní dostih 5 Středem údolní stěny přes kruh. J. Houšť, M. Poláš. 1983 28) Nos 5Vpravo od cesty č. 22 komínem přes balvan. J. Houšť, M. Poláš, 1983 29) Psí ráno 7 Stěnkou vlevo od cesty č. 24 (2 borháky). Z. Luţa, 2000

30) Psí hrana Hranou vlevo od č. 26. Z. Luţa, 2000

6

Jarcovská Kula Osamoceně stojící přibliţně osm metrů vysoká věţka v lese na konci hlavního hřebene Hostýnských vrchů nad obcí Jarcová, nedaleko Valašského Meziříčí. Lokalita místního významu s několika málo lehčími cestami. Přístup: Od ţelezniční zastávky Brňov (ČD 280 Hranice n. M.-Vsetín) nebo autobusové zastávky Pod Brňovem, motorest (silnice I/57 Valašské Meziříčí-Vsetín) po modré značce přes řeku Bečvu a strmě lesem 15 minut ke skále. klasifikace počet cest 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

3 3

4 2

5 1

6 0

7 1

8 0

9 0

10 0

Západní stěnka 3 Středem nebo zleva náhorní stěnou. Normálka 3 Středem J stěny na římsičku, traverz do leva a cestou č. 1 na vrchol. Uši 4+ Středem J stěny. Jištění vpravo v kruhu cesty č. 4. Zub 4+ Středem údolní stěny převislou stěnkou mírně doleva pod převis (kruh). Zprava přes převis na vrchol. Traverzová 3 Ukloněnou plotnou pod údolní stěnou doprava za roh a po policích stále šikmo doprava. Plotničkou nebo traverzem aţ do náhorní stěny na vrchol. Slovinská 7 V. Skýpala, F. Šimčík , 1980, V+ A0 RP V. Skýpala, 1988 Aerobic 5+ V. Skýpala, L. Černoch, 1980. V A0 RP V. Skýpala, 1981

Skály pod Tisovým (Čertovy skály u Hošťálkové) Čtyři věţičky pod vrchem Tisový (652 m) jihozápadně od obce Hošfálková na Vsetínsku. Lokalita místního významu tvořená velmi ostrými hrubozrnnými slepenci s výškou stěn aţ 12 metrů. Lezecky byla oblast objevena aţ v 80. letech. Vzhledem ke skutečnosti, ţe skály jsou na soukromém pozemku, je nutno se vyvarovat jakékoli činnosti poškozující nové výsadby dřevin. Přístup: Z Hošťálkové od autobusové zastávky „Pod Kadlůbkem" jdeme po silnici (U/437) směr Troják a po 100 metrech odbočíme doleva na místní komunikaci. Po ní dále ke skupině stavení „U Malinů"(asi 800 m). Odtud doleva vzhůru na křiţovatku s lesní asfaltovou cestou. Dále doprava aţ do závěru malého údolíčka (můstek přes potok, asi 500 m). Zde doleva kamenitou lesní cestou ke skalám (od hlavní silnice přibliţně 25 minut). Motoristé nechť dodrţují uzavírky lesních cest. Ke skalám je moţno dojít i z Drţkové po zelené značce směr Hošťálková (asi 3,5 km). Lokalitu tvoří čtyři nevelké věţičky nazývající se Panenka, Kapucín, Tulák a Král. Lezecky jsou významnější poslední dvě. Mimo vytyčené cesty, zajištěné borháky, je zde vylezeno značné mnoţství boulderů označených šipkami. Ze všech věţí jsou poměrně jednoduché sestupy. klasifikace 3 4 5 6 7 8 9 10 počet cest 1 2 6 9 3 4 0 0

Panenka 1) 2) 3)

Dívčí spára Trhlinou v zapadni stěnce. Panenská hrana Hranou vlevo od cesty č. 1 přes borhák. Z. Luţa, 2002 Panenská stěnka Severní hladkou stěnkou s pouţitím obou hran.

47+ 7

Kapucín 4) 5)

Kapucínek Údolní stěnou pod převisek (borhák) a mírně zprava. Opilý koráb Levou hranou stěny.

Tulák 6) Hřibová hrana 5 P. Adámek, V. Adámková, 1989 7) Zabedněná hlava 5+ V. Skýpala, 1995 8) Zlatá horečka 6+ V. Skýpala, P. Šumšala, 1989 9) Vzpomínka na Charlieho 8 Z. Luţa, 2002 9) a) Varianta sápačů 8+ Z. Luţa, 2002 10) Tulácká balada 8+ Z. Luţa, 2002 11) Jen taková hra 6 P. Šumšala, 1989 12) Jiţní stěnka 6 Středem náhorní stěny (borhák).

Král 13) Cesta opuštěným lesem P. Šumšala, 1989 14) Bigbít V. Čep, RŠumšaia. 1989 15) Etc... V. Skýpala, V. Čep, 2000 16) Doteky slunce V. Čep, V. Skýpaia, 1989 17) Schody na Sychrov V. Skýpaia, D. Krampl, 1998 18) Hrana jeţibab

4 6+ 7+ 6+ 5+ 5

V. Skýpala, Š. Valchářová, 1989 19) Nahoru aţ na zem 8V. Skýpala. 1998 20) Chleba a sůl 6+ V. Skýpaia, J. Štefek, 1989 21) Stěnka 3 22) Jiţní stěnka 6 23) Yetiho promenáda 5 P. Šumšala, V, Čep, 1989 24) Bumerang 6V. Čep, 1989

Vsetínské vrchy

5+ 6

Skalní oblasti Vsetínských vrchů jsou koncentrovány do okolí přehrady Bystřička, kde se nachází několik pískovcovoslepencových skalních skupin. Především jde o skály na Medůvce, které patří z hlediska obtíţnosti k nejtěţším terénům celých moravských pískovců, přestoţe výškou i mnoţstvím cest jsou to poměrně malé skalky. Jiţně od přehrady Bystřička v úbočích vrchů Štípy a Klenová se nachází spousty skalních skupin, z nichţ jsou pro lezecké vyuţití vhodné lokality Svan-tovftova skála, Havránka a Komín. Jde o skály místního významu, z nichţ je nejvděčnější lezení na Svantovftově skále. Krajinově jde o význačnou lokalitu s vyhlášeným maloplošným chráněným územím. Poslední oblastí spadajícící pod Vsetínské vrchy je osamocené stojící Valová skála ve Vsetíně. Jedná se o nejvyšší skalní útvar celých moravských pískovců s údolní stěnou vysokou 35 - 40 metrů. Lezecky je zde však spíše vyuţívána o něco málo niţší západní stěna. Připomínky a nové cesty zasílejte na adresu Vladimír Skýpala, Růţová 158, Valašské Meziříčí, e-mail: [email protected]

Medůvka Nevelká, avšak z hlediska obtíţnosti velmi významná oblast moravských pískovců lezecky objevená aţ začátkem 80. let. V duchu tehdejší doby zde vznikla spousta technických cest. Nepříliš vhodná struktura horniny i poloha oblasti mimo zájem lezecké špičky byly hlavní příčinou stavu, ţe se jen velmi zvolna dařilo staré „techniky" přelézat volně. Tento proces nabral rychlejší spád aţ ve druhé polovině 90. let. V současnosti je zde jiţ pouze jediná cesta technického rázu. Obtíţnost volně lezených cest se zde postupem času vyšplhala aţ na 9. stupeň UIAA. klasifikace počet cest

3 7

4 2

5 3

6 5

7 3

8 5

9 4

10 0

Přístup: Autem po silnici I/57 (Vsetín-Valašské Meziříčí) do obce Podlesí. Zde moţno téţ po ţeleznici ČD 280 (VsetínValašské Meziříčí), zast. Brňov. Odtud po modré značce směrem na Malou Lhotu 3,5 km (45 min) k rozcestí Medůvka. Odtud 150 metrů značeným chodníkem ke skalám. Praktičtější moţnost je z Valašského Meziříčí autem nebo autobusem do obce Malá Lhota. Odtud dále po modré značce asi 3 km směr Brňov ke zmíněnému rozcestí. Pro automobily je uzavírka cesty přibliţně 1 km za vesnicí. Útvar se skládá z jedné věţe a dvou okrajovek. Údolní stěna nejvyššího bloku dosahuje deseti metrů. Hornina je tvořena velmi tvrdými křemitými pískovci. Většina cest vede v údolních severních stěnách, skály jsou prosluněny pouze od západu. Terén je vhodný pro teplé letní dny. 1) Pomsta starců 6+ V. Skýpala, F. Buček, 1992 2) Klouzačka 3+ 3) Spára 3+ 4) Ţlábek 3 5) Sestupová 2 6) Sokol 3 7) Je, ahoj, studente 6V. Skýpala, F. Šimčík, 1983, IV+ 8) Pupek 4 9) Nudský nos vlevo 7 V. Bystroň, P.Roudný, 1979, V A0 RP V. Skýpala, 1992 10) Nudský nos přímo 8 V. Bystroň - P.Roudný, 1979, III A2 RP L. Bordovský, 1988 11) Nudský nos vpravo 8V. Bystroň, P. Roudný, 1979, III A1 RP V. Skýpala, 1992 12) Káča VII A0 F. Buček, V. Skýpala 1987 (stavěním) 13) Narovnaná Baba Aga 8+ T. Pilka, T. Ţert, 1997 14) Stará cesta 5 15) Baba Aga 7+ V. Skýpala. 1995 16) Emilova 7 V. Bystroň, M, Bili. 1980, V A0 RP E. Pohořelský, 1987 17) Něco se nepovedlo 6+ V. Skýpala, D. Krampl, 1999 18) Komín 3 19) Nikdy neříkej nikdy 9V. Skýpala. L. Černoch, 1981, V+A1 RPT. Pilka, T. Ţert, 1997 20) Nejtková 9 V. Bystroň, RRoudný. 1979, IVA1 RP T. Pilka, 1997 21) Kout 4 Nástup pň pravém okraji stěny s

21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31)

převisy. Traverz celou stěnou pod velkými převisy do krátkého převislého koutku. Ním na plošinku a dalším převislým koutem s dvojspárou na hřeben a) Varianta dolní spárou 6 J. Kulhavý, 1975 Houpačka 6+ Z plošinky cesty č. 21 na začátek vrcholového kouta. Odtud traverz stěnkou doprava na její hranu a na temeno. V. Bystroň, P. Roudný. 1979, IV A1 RP D. Krampl, 1996 Narovnaná Houpačka 8 Přímo z plošinky podél hrany. T. Pilka, T. Ţert, 1997 Nová smlouva 9D. Krampl, 1997 Ratifikace 9 Od druhého borháku cesty č. 24 mírně doleva (3. borhák) na temeno. T. Pilka, 1997 Cesta Františka Jonathana 8 F. Buček, V. Bystroň, 1981, IV A2 RP D. Krampl, 1996 Petrolejková V+A1 V. Skýpala, M. Bili, V. Bystroň, 1981 Mechová 5+ Nástup na hraně převisů. Hranou a plotnou (kruh). Dále doprava nebo přímo (6+). P.Roudný, 1979, IV A0 Mechový kout 3 Koutem a přímo přes převisek. Sedm havranů 5+ Stěnkou ve spádnici hrany vpravo od cesty č. 29 přímo hranu a na temeno. V. Skýpala. 1995 Stěnka 3 Poslední stěnkou středem na temeno. V dolní části moţnost zprava.

Skály v okolí Bystřičky Skalní útvary v okolí přehrady Bystřička se nacházejí v masívu vrchu Klenová jiţně od přehrady. Jde o nepříliš navštěvované lokality. Z lezeckého hlediska je nejzajímavější Svantovítova skála nazývaná mezi místními Štípa. Jedná se o téměř šedesát metrů dlouhou skalní zeď s výškou stěn do deseti metrů, tvořenou velmi tvrdými, místy hrubozrnnými slepenci. Oblast byla objevena v šedesátých letech a v současnosti je zde vylezeno kolem třiceti cest především střední obtíţnosti. Lokalita je svou nadmořskou výškou, zastíněním a vystavením větrům velmi výhodná pro lezení v horkých letních dnech. V úbočí vrchu Klenová se nacházejí další dvě zřídka navštěvované skály. Západním směrem od vrcholu Zámčisko se na výrazném hřbetu tyčí výrazná skalní věţ, v horolezeckých kruzích nazývaná Komín, s více neţ desetimetrovou údolní stěnou. Je zde vytyčeno pět cest střední obtíţnosti. Východně od hřebene vrchu Klenová téměř přímo nad přehradou stojí nejvyšší skála oblasti, Havránka. Lezení zde zaznamenalo určitý rozmach v létech osmdesátých, nicméně dnes jde vzhledem ke stavu skal o zapomenutou lokalitu. Přístupy: Od přehrady Bystřička po modré značce směrem na Dušnou ostrým stoupáním přímo ke skalnímu útvaru Havránka (15 min). Odtud dále traverzovou cestou v úbočí Klenová aţ do sedla Klenov (20 min). Za sedlem po 200 metrech doleva na mírně se svaţující lesní cestu, po které asi 400 metrů přímo ke Svantovítově skále (od přehrady 45 min). Ke Komínu je moţno se dostat ze sedla Klenov, praktičtější je však přístup přímo od přehrady údolím od lomu (viz. mapka). Z Dušné (sedlo na okresní komunikaci Vsetín - Malá Bystřice) po modré značce vedoucí po asfaltové cestě. Po 2,5 km zde ve výrazném sedélku odbočuje doprava dolů polní cesta. Projdeme osadou a po pěšině lesem přímo ke Svantovítově skále (od Dušné 35 min). Po modré značce je moţno pokračovat dále směrem na Bystřičku a ke Svantovítově skále dojít traverzovou cestou v severním úbočí vrchu Štípa (viz popsaný přístup od přehrady Bystřička). K Havránce a Komínu však není přístup z Dušné příliš praktický.

Havranka Lokalita je tvořena třemi hlavními stěnami z nichţ nejvyšší dosahuje téměř dvaceti metrů. Skály jsou výrazně zastíněny a značně zarostlé mechy. Jejich dominantní vertikální členitost však umoţňuje trénink těţkého spárového lezení, jaké nemá v celé oblasti moravských pískovců obdoby. Cesty jsou na místní poměry střídmě zajištěny kruhy. klasifikace počet cest

3 3

4 4

5 5

6 7

7 3

8 1

9 0

10 0

1) Nebezpečná 8 Nástup asi 3 metry nalevo od koutku cesty č. 1. Prstovou spárou (2 borháky) pod převis. Zprava přes něj a traverz doleva stěnou (borhák) do kouta. Nim doprava (borhák) na plošinku. Stěnkou (borhák) doleva do spáry a na temeno. Z. Luţa, 2002 2) Nevděčná 4 Členitým koutem do komínku a koutem na temeno 3) R. B. 4 Oblým sokolíkem a komínem. 4) Zrnitá 5 Stěnou k borháku, přes převisek do výklenku a spárkou. 5) Útěk ze soutěsky 5 6) Tři kopy 4+ Šikmou římsou doprava na její konec a zubovitou hranou na vrchol. Z. Luţa, M. Horký, 2002 7) Vzhůru za světlem 6 V soutěsce přímo mírně převislou stěnkou (1, borhák) na její konec a sokolíkem (2. borhák). Z. Luţa, M. Horký, 2002 8) Skryté hodinky 6+ Převislou stěnkou (borhák) na vrchol. Z. Luţa, M. Horký, 2002 9) Přepadová 6Nástup ve vchodu do soutěsky. Přepadem k borháku a přes šikmou římsu stěnkou (2. borhák) na vrchol 10) Kulhavý V+ A1 Na hraně stěny podél trhlin a koutovou spárou. J. Kulhavý, 1972 11) Jardova spára 7J. Kapoun. D. Chamraďa, 1983 12) KaJaHuMi 6 J. Kapoun, M. Hurtík, 1983 13) Velký sokol 6 14) Kapounova 6 15) Kojenecká spára 7 16) Plotna 7 17) Důry 3 18) Volné klouby 5+ M. Hurtík, D. Chamraďa, 1988 19) Pašerácká 2 20) Zkratka pašeráků 3 21) Obrázková 622) Juchadlo 5 23) Koutek 3 24) Z mechu a kapradí 3 O.Tomeš. 1982

Skály pod Zámčiskem (Komín) Impozantní závěr skalnatého hřbetu směřujícího z vrcholu Zámčiska k západu. Jiţní stěna věţe dosahuje výšky kolem 10 m. Skála je tvořena velmi tvrdými a hrubými slepenci. Je zcela zastíněna stromy. Podél celého hřebene je mnoţství skal vhodných pro bouldering. Přístup viz stř. 150. 1)

Zbojnická Po údolním hřebeni věţe. Vrcholový blok mírně zleva.

5+

2) 3) 4) 5)

Sokolí 6 Koutem stěny. V horní časti jištění uzly. Levá převisová 7+ V. Skýpala, 1999 Převisová 7+ E. Pohořelský, 1988 Klenovská 6+ Stěnkou ze sedélka do spárky,

Svantovítova skála (Štípa) Šedesát metrů dlouhá a v nejvyšších místech kolem deseti metrů vysoká skalní zeď na ostrém bočním hřebínku vybíhajícího z vrchu Štípa (mezi místními lezci je skála takto i nazývána). Jde o terén víceméně místního významu s cestami střední obtíţnosti. Skály jsou téměř úplně zastíněné a značně otevřené větrům. Jsou proto vhodné pro lezení v horkých letních dnech. Lokalitu tvoří tň oddělené skály. Nejvyšší se nazývá Ploutev a jedná se o dvanáctimetrovou věţ s cestami jak v jiţní tak v severní stěně. Sestup je slaněním. Prostřední skála, Svatka, tvoří souvislou skalní zeď s cestami převáţně v jiţní stěně. Sestoupit je moţno slaněním nebo hřebenem. Nejmenší věţička se nazývá Svatoušek a jde o přibliţně šestimetrovou skalku. Sestup slaněním. Cesty v celé lokalitě jsou zajištěny kruhy a borháky. klasifikace počet cest

3 4

4 5

5 8

6 6

7 8

8 3

Ploutev - jiţní stěna 1) Záhořovo loţe 3 Komínem mezi Svatkou a Ploutví na plošinu k bříze. Sokolíkem v koutě na hřeben a na vrchol. 2) Ploutevní 7 M. Hurtík, 1985 3) Šikmá spára 74) Emilova 5+ E. Pohořelský, L. Urban, 1986 5) Sloní ucho 4 V. Bartoš, J. Koutný, 1961 6) Plotnová 6 M. Hurtík, M. Mikuš, 1983 7) Dívčí hřeben 3 V. Bartoš, J. Koutný, 1961

Ploutev S stěna 8) Varianta hřebene 4 Spárkou v S stěně na stupeň v hřebeni. 9) Levý smrček 6+ M. Hurtík, 1985 10) Pravý smrček 6+ M. Hurtík, 1985

9 0

10 0

11) Starý smrček 7Spárkou ve středu stěny do výklenku. Římsou doleva na hřeben a na vrchol. 12) Nové Zámky zast. 7Z. Luţa, V. Skýpala, 1998 13) Dva zámky 7V. Bartoš, 1961 14) Křídla touhy 7 Z. Luţa, 2002 15) Zámecké schody 8 V. Skýpala, 1998

Svatka 16) Ferrodo 3 Ze severní strany komína mezi věţemi a oblým hřebínkem na Svatku. V. Bartoš, J. Koutný, 1961 17) Svantovítská 7 Levou částí S stěny (borhák). Z. Luţa, 1989 18) Mechová 3 Mechem obrostlými stupni šikmo doleva doprostřed stěny a pak stěnkou mírně doprava. V. Bartoš, J. Koutný. 1961 19) Kříţená 5 Vlevo od koutu po stupních aţ pod převislý blok a kolem něj zleva. M. Hurtík, M. Mikuš, 1982 20) Lev 4 Přes převislý blok v koutě a spárou. V. Bartoš, J. Koutný, 1961 21) Hřebík 5+ Středem převislé stěnky přes borhák. V. Čep, M. Hurtík, V. Skýpala, 1988 22) Temný kout 4 23) Ďábelská 5 V. Bartoš, I. Bernát, 1962 24) Něco jako boulder 8E. Pohořelský, 1987 25) Kočičí 6J. Mikuš, M. Hurtík, 1980 26) Společná 7 J. Mikuš, M. Hurtík. 1983 27) Štípařská 8M. Hurtík, 1987 28) Skobová 5+ 28) a) Diagonála 7 Z. Luţa, 2002

Svatoušek 29) Napínák 5 V. Bartoš, I. Bernát, 1961 30) Večerní modlitba 5 Z. Luţa, Z. Eichler, 1988 31) Stěnový stupeň 4 V. Bartoš, I. Bernát, 1962 32) Velká spára 6V. Bartoš, J. Koutný, 1962 33) Hruška 5+ Převislou hranou na oblý stupeň a po hraně. V. Bartoš, 1961 34) Rekomando 2 Přes vystouplý blok v levé části J stěny na římsu a oblinou. 35) Tatranská 6+ Pravou částí J stěny, oblým pilířkem přímo. Z. Luţa, 1989

Valova skála Na okrajové skále v těsné blízkosti Vsetína vedou nejdelší cesty v celé oblasti moravských pískovců. Lezecky vyhledávaná je především její 35 metrů vysoká západní stěna. Přes svou výšku však jde o terén pouze místního významu s nevelkým počtem cest především v ukloněné skále. V dolní části západní stěny jsou vcelku dobré moţnosti pro bouldering. Přístup: Z centra Vsetína autobusem MHD směr Jasenice na zastávku Kovárna. Od zastávky doleva na starou cestu a za můstkem po asi 50 metrech doleva do údolí. Údolím 1 km k dobře viditelné skále. Moţnost parkování.

klasifikace počet cest

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18)

3 3

4 4

5 9

6 7

7 6

8 0

9 0

10 0

Levá hrana 5Cesta návratů 6+ Bílá direttissima 6 Diretissima 5+ Z. Záboj, J.Chamraďa 1944, V A0 Superdiretissima 7M. Hurtík, 1981, V A1 Drastissima 7 Krvavý kout 5+ Traverzová 4+ Cesta na památku Honzy Mynaříka 6 P. a J. Leška Krvavý kout varianta hranou 7 Varianta dolním koutem 6+ Jardova 7 Převisová 5+ S. Šebík, Z. Záboj. D. Misárek, 1944, VA0 Varianta Převisové 7+ Varianta Balkónku 6 Balkónek 4 Převisek 7 Mokrý kout 5

Jiţní stěna 19) Zbrojovácká 3 Na pravém okraji Z stěny pilířkem na plošinku (kruh). Stěnou porostlou trávami mírně doleva do malého výrazného kouta. Koutem vzhůru a doleva (stanoviště). Dále doprava po římse do závěrečného kouta a na vrchol. 20) Varianta Dáreček 5 Levou stěnou závěrečného kouta cesty č. 19. 21) Milanova 5+ Zarostlou stěnkou v levé části J stěny (borhák) a travnatým terénem na římsu pod vrcholem (cesta č. 19). Vpravo od kouta stěnkou (borhák), 22) Zkroucené ruce 6Stěnkou při středu J stěny (borhák) doprava na římsu a vpravo do koutku. Ním (2. borhák) na travnatý pás, vlevo od stromu podél spárky (3. borhák) a stěnkou vlevo od hl. vrcholu na hřeben. 23) Na koně! 5 Ve spádnici stromu z balkónku stěnkou (nýt) na travnatý pás. Od stromu stěnou (hodiny, borhák) a na hlavní vrchol. 24) Stará cesta 4 Z travnatého pásu vlevo od komína převislou stěnkou do suť. ţlábku a lehce do sedélka v hřebeni. 25) Komín 3 26) Malá stěnka 5 Vpravo od komína svislou stěnkou (borhák) na plošinu a vpravo další stěnkou (2. borhák) na temeno. 27) Cecilka 6+ Vpravo od cesty č. 26 převislou stěnkou přes dva borháky a zářezem. 28) Poslední 3 29) Úplně poslední 4-

Vizovické vrchy V údolí říčky Senice u obce Lidečko se nachází jeden z nejznámnějších skalních celků moravských pískovců, Čertovy stěny. Jde o lezeckou oblast celostátního významu. Zdejší velmi tvrdý pískovec umoţňuje těţké lezení na tření. Několik kilometrů západně od Čertových stěn se na hlavním hřebeni Vizovických vrchů nachází skupina Lačnovských skal s naprosto odlišným charakterem horniny. Díry, jamky a voštiny ve svislé skále s poměrně velkým mnoţstvím boulderů. Rozsahem jde však spíše o skály regionálního významu. Osamoceně se vyskytujícím útvarem je Čertův kámen u obce Provodov. Připomínky a nové cesty posílejte na adresu: Vladimír Skýpala, Růţová 158, Valašské Meziříčí, e-mail: [email protected]

Čertův kámen u Provodova

Osamocená, nevysoká skalka v lese na vrchu Rýsov (542 m) nad obcí Provodov. Přístup: Z Provodova (BUS) po ţluté turistické značce směr Luhačovice aţ do míst, kde odbočuje ze silnice doleva ke kostelíku na Malenisku (10 min). Zde doprava přes potok a prudkým svahem v lese ke skále (z Provodova asi 25 min). 1) Křídlo 5Vlevo od komína. J. Houšť, 1980 2) Komín 3 L. Šrámek, J. Dobrovolný, 1944 3) Východní hrana 5+ Metr vpravo od komína po hraně. 4) Převislá 4 Trhlinou ve středu V stěny. 5) Hnízdo 5 Metr vpravo od trhliny k nápadné díře a na vrchol. O. Seifer, 1980 6) Volský pád 5Převislou stěnkou k dírám (skoby) a na vrchol. A. Kubíček, 1950 7) Traverzová 3 Na pravém okraji vých. stěny trhlinou na blok, z něj do další trhliny a ní na římsičku cesty č. 12. Traverz dále doprava a trhlinou na vrchol. 8) Čertova hrana 7+ 9) Severní 5+ Převislou stěnkou vpravo od nápadné červené skvrny na poličku, stěnkou do ţlábku a na vrchol. O. Seifer, 1980 10) Direttissima S stěny 611) Ţlábek 4 12) Normální cesta 3 V pravé části S stěny přes šikmou polici a podél trhliny na vrchol. J. Dobrovolný, J. Charvát, 1944 13) Převislá spárka 6 Vlevo od cesty č. 12 přes převislý blok k šikmé spáře a podél ní k vyčnívajícímu kameni. Výšvihem na něj a vzhůru na ostrou hranu. Dala šikmo doprava.M. Trávníček, M. Mendřec, 1952, IV A0 14) Ďáblova hrana 8+ 15) Rohová 3+ Koutem v levé části Z stěny.

Lačnovské skály Skalní útvary charakteru okrajovek nacházející se jiţně od hlavního hřebene Vizovických vrchů v blízkosti vrchu Vrátnice, severně od obce Lačnov. Oblast se dělí na tn lokality. Horní skály jsou asi 70 metrů dlouhý a místy aţ 10 metrů vysoký pás skal s členitostí podobající se pískovcům Prachovských skal. Stěna je otočena k jihovýchodu a lze na ní lézt i poměrně brzy po deštivém počasí, v horkých letních dnech je zde však přes nadmořskou výšku kolem 700 metrů často velmi teplo. Prostřední skály mají podobný charakter horniny, avšak vzhledem k východní orientaci a vzrostlým stromům bývají více mokré. Nejsou tak často navštěvovány. Dolní skály jsou impozantní 60 metrů dlouhý skalní pás s nejvyšším místem kolem dvaceti metrů. Jejich stěny jsou orientovány na severovýchod a severozápad. Přístup: Od Zlína za obcí Pozdéchov (I/49, Zlín-Val. Polanka) odbočíme doprava údolím k zámečku Trubiska. Odtud po ţluté značce směr rozcestí Láz na hřebeni Vizovických vrchů (30 min). Dále doprava stále po ţluté značce směr Lačnov k Horním (5 min) a Dolním (10 min) skalám. K Prostředním skalám je orientačně nejvýhodnější pnstup od Horních skal přímo dolů rozhraním lesa a paseky. Od Dolních skal k Prostředním po proudu potoka několik desítek metrů dolů a přes paseku doprava (viz. orientační náčrt). Z Lačnova je přístup po téţe ţluté značce směrem na Trubiska asi 30 minut k Dolním skalám (pozn. nenechat se zmást chybným označením skal v mapě Edice KČT Vizovických vrchů z r. 1992). Na rozcestí Láz je moţno se dostat po modré značce od Čertových skal (vlakové spojení Hranice-Horní Lideč, ČD 280) cestou vedoucí kolem puklinových jeskyní na vrcholu vrchu Kopce (1 hod). klasifikace 3 4 5 6 7 8 9 10 počet cest 10 12 17 24 14 3 0 0

Horní Lačnovské skály 1) Poslední 7 Z. Luţa, J. Leška, 1999 2) Koutová 3+ A. Hančík, V. Davidov, 1958 3) Břízka 3 J. Dobrovolný, J. Krhut, 1958 4) Polosokol 6+ Z. Luţa, 1997 5) Májové sny 6Z. Luţa, 1984 6) Májová 4 Přes balvan k začátku koutové spáry, traverz vlevo na balkón pilíře a stěnou. J. Krhut, J. Dobrovolný, 1958 7) Hrana Májové 6 12) Přísně hranou stěnky. Z. Luţa, 1999 8) Říjnová 613) Levou stěnou kouta přímo (borhák) na temeno skály. 14) Z. Luţa, 1987 9) Levá koutová spára 4 15) A. Hančík, V. Davidov, 1958 10) Osamění 5+ 16) Z. Luţa, 1997 11) Přijď a buď tu se mnou 617) Středem stěnky mezi levou a prostřední spárou s jištěním v cestě č. 10. Z. Luţa, 18) 2001

23) 24) Sekera 5 Ze sestupové uličky zleva nad střechovitý převis a po ostří pilíře. I. Janas, R, Velísek. 1980 25) Levá sekera 6 Levou stěnou pilíře. Z. Luţa, 1997 26) Přímá sekera 6+ Přímo po hraně. Z. Luţa, 1999 27) Pravá sekera 6 Pravou stěnou pilíře. Z.Luţa, 1997 28) Jihovýchodní komín 3 29) Popelka jde na ples 5+ 30) Amatérská 6 31) Zlínská cesta 6Spárou (borhák) na římsu a doprava. 32) Napřímení Zlínské 6 33) Stíny léta 7 34) Hrana Stanové 5+ 35) Stanová 4 Vpravo od hrany stěnou asi 3 metry a šikmo doleva na temeno. O. Valečko, Slováček, 1954 36) Poločas rozpadu 7+ 37) Jiţní stěnka 3 38) Hrana jihovýchodní stěnky 4+ 39) Jihovýchodní stěnka 6 Varianta 5Z pod převisku doleva na hranu.

Prostřední Lačnovské skály

Setkání Z. Luţa, 1997 Prostřední spára Z. Luţa, 1998 A.C. Z. Luţa, 1998 Pravá koutová spára A. Hančík, V. Davidov, 1958 Vzdušný vlk Z. Luţa, 1998 Ne, nehledej V. Skýpala, 1997 Stříška Z. Luţa, Z. Eichler,1987

6+ 684 7 77-

40) Copánek 6 41) Hodinová 4 Výraznou spárkou ve středu stěnky J. Vinař, B. Machala, 1953 42) Minutová 5 43) Zastrčená 4Zpod balvanu sokolíkem a stěnou. 44) Sbohem A. C. 8

19) Přímá stříška 7+ Z. Luţa, 1999 20) Hlásím příchod 6+ Z. Luţa, 1997 21) Hornolačnovská 7+ Z. Luţa, Z. Eichler. 1987 22) Severovýchodní stěnka 6 V levé části stěny nad uličkou kolem trhliny dva metry, vlevo přes misky (borhák) na hranu a po ní. O. Valečko, J. Leskovjan, 1956 23) Direttissima 6+ Středem stěny sestupové uličky (borhák) na temeno. Z. Luţa. Z. Eichler, 1987

45) 46) 47) 48)

Sokolík Nový sokolík Hrana 97 První

55+ 7 6-

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Edlinger 7 Z. Luţa, 1998 Františkova 5P. Šumšala, V. Neumann, 1997 Albatros 5+ V. Neumann, P. Šumšala, 1997 Smyčková 3+ P. Šumšala, V. Neumann, 1997 Jedlová 6Z. Luţa, 1998 Vůně pryskyřice 5+ V. Neumann, P. Šumšala, 1997 Darebná 4 P. Šumšala, V, Neumann, 1997

Dolní Lačnovské skály

1) Vyvaţovací 6Z. Luţa, D. Chamraďa, 1985 2) Děravá 5Z. Luţa, D. Chamrarďa, 1985 3) Severovýchodní stěnka 4+ V. Vaculín, M. Ţivotský, 1953 4) Cesta Jasenčanů 5+ Stěnou při pravé hraně SV stěnky podél trhlin (kruh) pod převis. Šikmo doprava po římse v severní stěně za její pravou hranu a podél ní zprava. V. Vaculín. M. Ţivotský, 1953. V A0 5) Varianta EXPO 85 6+ Z. Luţa, D. Chamraďa, 1985 5) a) Přímé EXPO 7 Z. Luţa, 1998 6) Starý sen 7+ Z. Luţa, 1998 7) Zdenova hrana 7Z. Luţa, 1998

Levá část steny Starý sen Zdenova hrana Tygrovka Podzimní Varianta Podzimní Ďuravý komín Varianta Kříţ Z. Luţa, 1999 14) Přiklopený komín J. Vinař, V. Vaculín, 1952 15) Brus 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13)

16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23)

Jarní promenáda Osiková Smrková Humusová Stín kapradiny Hodinová Hranka Krátká

5+ 46+ 3 8 5 5+ 4-

Čertovy stěny u Lidečka

7+ 75 4 4+ 3 3+ 6+ 3 7+

Čertovy stěny se nachází v bezprostřední blízkosti obce Lidečko na Vsetínsku. Tvoří je asi 150 metrů dlouhá pískovcovoslepencová lavice s údolními stěnami aţ 25 metrů vysokými. Z hřebene skal vystupují jednotlivé vrcholky: Hladká, Čertova stěna, Plochá a Kolébka. Jde o terén celostátního významu, specifický svým jedinečným charakterem lezení na tření. Zdejší pískovce se vyznačují velkou tvrdost' a povrch horniny téměř „nesolí". Z hlediska lezení na tření jde patrně o jednu z nejtěţších oblastí na Moravě. Rozmach zde zaznamenalo lezení v šedesátých a zejména v letech osmdesátých. Během 80. let zde byly přelezeny s několika výjimkami téměř všechny staré technické cesty a obtíţnost se posunula na 9. stupeň UIAA. Údolní stěna je orientována na jihovýchod a je zde někdy moţno lézt v teplejších a sušších dnech i v zimním období. V létě je zde však značně teplo. V náhorní stěně a na přilehlých balvanech je vylezeno velké mnoţství poměrně hodnotných boulderů. Z důvodu eroze svahovitého terénu na náhorní straně skal je třeba sestupovat slaněním údolní stěny. Slaňovací body jsou rozmístěny podél celého masívu a označeny v náčrtech. Cesty jsou číslovány z hlediska přístupu ke skalám zprava doleva. Přístup: Z ţelezniční stanice Lidečko ves (ČD 280, Hranice n. M. - Horní Lideč) po silnici středem obce ke zdálky viditelným skalám. Auto je moţno parkovat přímo pod skalami nebo na parkovišti u Motorestu Čertovy skály. Motorest je otevřen celoročně a kromě moţnosti stravování je zde i potenciální moţnost ubytování. klasifikace počet cest

3 7

4 9

5 17

6 24

7 26

8 15

9 4

10 0

Sektor 1 – Nálevka 1) 2)

3) 4) 5) 6)

Superprvní 5Z. Luţa, 1995 Sedélková 7+/8Stěnou do sedélka, SV stěnou (2 kruhy) na hřeben. Varianta 7 Od 1. kruhu doleva a po hraně. E. Pohořelský, 1986 Ţlutý převis 8J.Jursa, M. Mikušek, 1966.V A0 Ţlábek 6R. Velísek, E. Velísek, 1972, V+ A0 Hurtíkova 8M. Hurtík, 1985, Vl A0 První komín 3 Z. Záboj, J. Chamrad, 1943

Sektor 2 - Hladká 7) Milanův převis 6 M. Ţivotský, B, Souček, V A0 8) Manínská 9 V. Valach, 1991 9) Válcovenská 6 L. Skalický, J. Jursa. 1966 10) Psycho 8Z. Luţa, Z. Eichler, 1989 11) Goldefusova 5 J. Goldefus 12) Pimova 7 S. Miloš, 1984 13) Jalovcová 4 V. Vaculín, B, Machala, 1948 13) a)Discopříběh 7E. Pohořelsky, 1987 14) Olinova 5+ O. Seifer, 1980 15) Stavěcí 5+ B. Machala, J. Vinař, 1948, vrchol, úsek Z. Záboj, S. Šebík, 1943 16) Hrana Hladké 5+ 17) Komín Hlaďas 4

Sektor 3 - Čertova stěna

17) Komín Hlaďas 4 18) Cesta frýdeckých lezců 6 L. Skalický, J. Jursa, 1974 19) Večerní 8Z. Luţa, 1989 20) Jubilejní 6+ Z. Čepela, 1960, V A0 21) Varianta 6+ R. Velísek, O. Seifer, 1980 22) Napřímení 7 23) Radost 95 8-/8 J. Černota, 1995 24) Nyplovka 725) Jarní hrana 6+/7Z. Luţa, M. Horký, J. Náhlík, 1999 26) Třetí komín 4 Z. Záboj, S. Šebík. J. Chamrad, 1943 27) Malý Padák 5 Třetím komínem na temeno. Odtud traverz po římse doleva do jeskyňky a dalším komínem do sedélka a na vrchol. Z. Záboj, S. Šebík, 1943 28) Sila lásky 9 Z. Luţa, 2002 29) Quo vadis? 8E. Pohořelský, 1988 30) Dírka 7+ Z. Luţa, 1999 31) Velký Padák 7+ J. Jursa, J. Velička, L. Skalický, 1965 VI A0, RP B. Mrozek 32) Zdenova 6+ Z. Luţa, D. Chamraďa, 1985 33) Inkogníto 7+ 34) Normálka 3 J. Chamrad, Z. Záboj, 1943 35) Huslenská 6Z. Luţa, P. Kovařík, 1985 36) Jarcovská 6 M. Bili, V. Bystroň, 1980, V A1 Varianta 7

Sektor 4 - Plotny 37) Cvičný komín 2 38) Puklina 5 39) První líbání 7Ze začátku pravé pukliny středem stěny mezi puklinami. E. Pohořelský, 1988 40) Mánička 7 V.Bystroň 1962, V A1.RP S.Miloš 41) Čtvrtý komín 3 42) Obludární 6+ 43) Depeche Mode 944) Středem plotny 8 45) Pravá varianta 7+ Od prvního nýtu cesty č. 42 šikmo doprava na temeno. 46) Levá varianta 7+ Od prvního nýtu cesty č. 42 doleva k druhému kruhu cesty č. 45. S. Miloš, 1986 47) P+M 8 S. Miloš, M. Šoman, 1988 48) Zaklíněná 4 49) Pravý pilíř 7+ V. Bystroň, J. Ţák, 1969 RP S. Miloš, 1984 50) Pátý komín 3

51) Levý pilíř V. Bystroň, 1969, V A0 RP S. Miloš, 1984 52) Křídlo S. Miloš, 1983 53) Převisek 54) Rajská J. Krhút, J. Dobrovolný, 1957

6+ 75+ 4

55) Vildův převis V. Bystroň, 1960, V A0 56) Milanův nápad M. Horký, 1988 57) Šestý komín

6+ 7+ 3

Sektor 5 - Plochá 58) Houšťova cesta 6+ J. Houšť, 1983 58) a) Luţova cesta 7 Z. Luţa, 2002 59) Sokolíkové 4 B. Machala, J. Vinař 1949 60) Jardův sen 7 J. Kapoun, J. Dadák, 1985 61) Bezejmenná 4 V. Vaculín.B. Machala, 1949 62) Májová spára 5 J. Dobrovolný, J. Krhůt, 1956 63) Zapomenutá 5 O. Seifer, B. Zlobil, 1974 64) Májová cesta 6 65) Spojenecká 6 L. Mikulec, P. Stříţ, O. Seifer, 1974 66) Zvuky ticha 6 V. Skýpala, J. Englichová, 1991 67) Maturita 6

Sektor 6 - Kolébka 68) Sedmý komín 3 69) Klobúcká 7M. Šoman, 1992 70) Ostravská 7+ L. Skalický, P. Jursa. J. Jursa, 1973. VI A0 71) Pravá spára 5 72) Pro Petru 6+ Z. Luţa, 2002 73) Čepelová cesta 7+ Z. Čepela. 1969, VI A0 74) Varianta 6+ M. Koţík, 1986 75) Osudová 8+ Z. Luţa, 2002 76) Ţilinská 8+ 77) Vítězný únor 8Z.Čepela, 1970, VI- A0, RP S.Miloš 6+ Z. Luţa, 2002 Levý komín 5 Z. Záboj, L. Bláha. D. Fleisnerová Dubnová 7 Z. Luţa. 1989 Podraz 7Z. Luţa, M. Horký, 1999 Předposlední 5 Poslední 5J. Vaněk, D. Hančíková, V. Klíčník Superposlední 7 Z. Luţa, J. Machalová, 1985

77) a) Napřímení - Rýna 78) 79) 80) 81) 82) 83)

Sektor 7 - náhorní stěny 84) Turistická 7Pravou hranou náhorní stěny Kolébky pod převis (uzly). Převislou stěnou ke kruhu a po hraně na vrchol Kolébky. Z. Luţa, 1988 85) Normální cesta 4 Náhorní stěnou Kolébky podél trhlin na plošinu pod Kolébkou. Traverz doleva (uzly) okolo masívu aţ do údolní stěny a ţlábkem na vrchol. L. Kafka. Z. Záboj, S. Šebík, 1943 86) Krátká 6 Krátkou pravou hranou Ploché (kruh). 87) Severozápadní spárka 5 Převislou spárou na polici a stěnou podél spáry na vrchol Ploché. S. Šebík, L. Kafka, 1943 88) Porucha mozku 9Středem náhorní stěny Ploché (2 borháky). Z. Luţa, Z. Eichler, 1990 Cesty na Čertovu stěnu (nákres) 89) Ivanka 8J. Černota, Z. Luţa, 1994 90) Narkóza 8Z. Luţa, Z. Eichler, 1987 91) Zuzanka 6+ Z. Luţa, 2002 92) Podzimní spára 5+ Z. Luţa, 2002 93) Severozápadní spára 5 S. Šebík, L. Kafka, Z. Záboj, 1943 94) Ptačí hrana 8+ R. Velísek, M. Ondrušková. 1975 VI A0, RP J. Černota. 1997 95) Šestikruhová IV A1 Hřebenovou SZ stěnou Čertovy stěny. 96) Školní 6+ Středem náhorní stěny Hladké (borhák). Z. Luţa. 1995