Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy"

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy"

Naučná stezka kolem Zelené hory Chodník, naučná stezka

GPS poloha: 49°34'54.48"N 15°56'8.59"E

Naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou, by se spíše mohla jmenovat naučná stezka Pod Zelenou horou. Má dvě samostatné části. Jedna vede kolem Bránského, druhá kolem Konventního rybníka. Obě začínají a končí na parkovišti před Zámkem Žďár. Trasa kolem Konventního rybníka je bezbariérová, vhodná i pro maminky s kočárky, je na ni zákaz vjezdu cyklistům. Větší část vede po vysutých dřevěných chodnících atraktivní přírodou. Jsou na ní vybudována dvě místa s vyhlídkou, jedna na rybník, jedna na chráněné mokřadní louky. Lze si samozřejmě udělat odbočku na Zelenou horu s památkou UNESCO. Trasu kolem Bránského rybníka lze projet i na kole. Bližší informace o stezce v letáku: http:// www.zdarns. cz/ o-meste/ naucna-stezka.pdf. Přístupné a zajímavé jsou obě části po celý rok, pokud není příliš mnoho čerstvého sněhu, který by stěžoval pohyb pěších, nebo vozíčkářů a kočárků. Na stezkách jsou vybudována zastřešená místa pro odpočinek. Jedno na východní straně hráze Bránského rybníka a druhé u přítoku Stržského potoka do Konventního rybníka. Dalším využívaným místem pro občerstvení turistů je výborná cukrárna „U tří hvězd“ před zámkem. Informace lze získat i v Interpretačním centru na Zámku, které určitě stojí také za návštěvu. Nedaleko, u Pilské nádrže, je pro návštěvníky také volnočasový rekreační areál. Souřadnice výchozího bodu: 49°34'54.208"N, 15°56'8.052"E Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Poslední aktualizace: 27.2.2015 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-kolem-zelene-hory

Zubštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°31'50.51"N 16°19'37.04"E

Zřícenina hradu Zubštejn stojí na výrazném kopci (688 m) nad vsí Pivonice v kraji Vysočina. Zubštejn byl zřejmě nejstarším pernštejnským hradem v povodí řeky Svratky. Na severní straně leželo protáhlé obdélné Předhradí, od východu chráněné skalním hřebenem, na kterém se dosud vyskytují zbytky zdiva. Na ně navazovalo úzké předmostí, z něhož vybíhalo vnější valové opevnění s kamennou na sucho kladenou zdí obklopující hradní jádro. Jádro hradu, stojící na táhlém skalnatém hřbetu, přetínají dva do skály vylámané příkopy. Na jeho čelní severní straně dosud stojí polovina štítové věže s průjezdem v přízemí a klenutou místností s arkýřem, možná pozůstatek hradní kaple. Na úzkém nádvoří je dosud dobře zachovaný podsklepený palác s valenými lomenými klenbami a další věžovité stavení na jižní straně. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad, nazývaný také Lapis (Kámen) a Zubrštejn, založili zřejmě na přelomu 13. a 14. století Pernštejnové. Za neznámých okolností byl hrad pobořen, nový majitel markrabě Jan Jindřich, který jej získal v roce 1351, nechal hrad obnovit. Do rukou Pernštejnů se hrad, který byl vážně poškozen během husitských válek, vrátil až v roce 1446. Hrad se opět dočkal obnovy a v roce 1482 se stal sídlem Jimrama z Pernštejna. Kolem roku 1500 bylo vybudováno nové vnější opevnění, ale v následujících letech Pernštejnové zřejmě ztratili o hrad zájem a v 16. století ho nechali zpustnout. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zubstejn

Žďárské vrchy - Bílá skála Skalní útvar

GPS poloha: 49°40'22.26"N 16°2'43.08"E

Pokud se vydáme z obce Křižánky po modré turistické značce na nejvyšší bod Žďárských vrchů Devět skal - dostaneme se přibližně po 2 km chůze napřed po asfaltové silničce a kratším stoupáním po lesní cestě na rovinaté lesní návrší. Po naší levici se nedaleko od nás korunami nejvyšších smrků nechává česat vrcholek ohromného - a na dálku tak trochu neskutečného skalního útesu, který by tady na rovinatém hřebeni nikdo nečekal! Vskutku impozantní skalisko dosahuje také impozantních rozměrů - je téměř 30 m vysoké a dlouhé 60 m, takže je to vlastně taková obrovská skalní hradba. Její název "Bílá skála" není úplně nejpřesnější, skála má do bělosti např. vápencových útesů hodně daleko, ale nejznámější Skály Žďárských vrchů jsou tvořeny nejstaršími přeměněnými horninami - rulami, svory apod. a tyto horniny oslnivě bílé barvy nikdy nedosahují. I tak je tato Bílá skála, tvořená migmatickými rulami, rozhodně světlejší, než například skalní útvary nedalekých Devíti skal. Bílá skála se dá vcelku pohodlně obejít kol dokola a při její podrobné prohlídce s notně zakloněnou hlavou nás zcela jistě překvapí to, jak jsou její dvě nejdelší stěny strmé, až převislé. Zvláště horolezci mají z převisů velkou radost, ale jejich přístup na tuto skálu je omezen. V době od března do konce června tu totiž hnízdí krkavec velký, z dravců si zde našel domov sokol stěhovavý a ze sov bychom tu mohli zahlédnout sýce rousného - a právě v této době je horolezcům vstup na stěny Bílé skály zakázán... Při krátké okružní procházce okolo skalní hradby si určitě všimneme menších skalních věží a bloků, vykukujících už z klesajícího lesního svahu opodál. Však se také tyto menší skalní útvary právem nazývají "Schovanky. " Všechny jsou obklopeny balvany, porostlé mechy a lišejníky a nejbližší okolí tvoří ostrůvky původního lesa, což vše spolu dohromady tvoří velmi romantické přírodní zákoutí. (Na závěr bych chtěl dodat, že Její Veličenstvo - "Bílá skála" s okolními drobnějšími poddanými, je jakýmsi ukončením nesouvislého skalnatého pásu, táhnoucím se v délce asi 1 a čtvrt kilometru ve svahu od hlavního vrcholu Devět skal, a že je toto místo chráněno jako PP - přírodní památka.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy-bila-skala

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Horní les Vrchol

GPS poloha: 49°35'28.64"N 16°20'31.81"E

Horní les se svými 774, 25 m n. m. je nejvyšším bodem přírodního parku Svratecká hornatina a výraznou dominantou zdejší krajiny. Zároveň je i symbolem regionu Hornoleska, který patří mezi krajinářsky nejcennější území Vysočiny. Nebylo proto divu, když se započalo s budováním základní trigonometrické sítě v tehdejším Rakousku, že byl Horní les vybrán jako jeden z bodů této základní sítě. Jeho stabilizace byla provedena Císařským a královským vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni již v roce 1824. Dnes je veden jako astronomický bod a trigonometrický bod I. řádu. Na jeho důležitost nás upozorní i bílé cedule se státním znakem a nápisem Chráněný geodetický bod, které jsou rozmístěny kolem vrcholu. Jeho ochrana spočívá v tom, že v ochranném pásmu je zakázána jakákoliv stavební a těžební činnost. Běžnému turistovi je vstup na vrchol pochopitelně povolen. Dnes na něho upozorňuje červenobílá tyč, stojící v bezprostřední blízkosti. V minulosti pro měřické účely zde bylo během téměř dvousetleté historie vybudováno několik tzv. měřických věží. Byly vždy dřevěné konstrukce a dosahovaly výšky i několika desítek metrů. Poslední, která zde byla postavena v letech 196869, byla pětipatrová a vypínala se do výšky 38 m. Zdejší klimatické podmínky byly však natolik drsné, že již v roce 1974 došlo při silné námraze k poškození věže a jejímu postupnému zřícení. Toto dřevěné mostrum bylo několik let zajímavým cílem. V roce 2000 však byly zbytky věže odstraněny. Od roku 2002 stojí těsně pod vrcholem 59 m vysoký vysílač, kde 38 m nad zemí je vyhlídkový ochoz rozhledny. Na Horním lese dnes končí červeně značená turistická cesta, která vede od vlaku z Letovic, přes Křetín, Olešnici a Rovečné. Dále kolem vrcholu prochází i modře značená cesta z Víru a pokračuje dále na Nyklovice a končí ve Svojanově. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B6, GOL 1:25 000 Olešnicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horni-les--1

Rozhledna na Horním lese Rozhledna

GPS poloha: 49°35'26.99"N 16°20'28.14"E

Horní les se svými 774 m nad mořem je dominantou zdejší krajiny. Proto si Eurotel Praha vybral toto místo pro svůj telekomunikační vysílač vyššího řádu. Jelikož objekt měl stát na katastru obce Rovečné, obec souhlasila se stavbou pouze za podmínky, že součástí vysílače bude i rozhledna. Práce započaly v roce 2001 a slavnostní uvedení do provozu proběhlo 19. dubna 2002. Vysílač se nachází 70 m od vrcholu (z důvodu ochranného pásma geodetického bodu) a dosahuje celkové výšky 59 m. Zdoláme-li po kruhovém schodišti 201 schodů na vyhlídkový ochoz, ocitneme se nejen 38 m nad zemí, ale především 803 m nad mořem. Otevře se nám jedinečný kruhový rozhled do okolí rázovité krajiny. V nejbližším okolí je možné spatřit Rovečné, Malé a Velké Tresné, část města Olešnice, zříceninu hradu Zubštejna, klikatící se hladinu Vírské přehrady, kostelík ve Vítochově, obce Písečné, Polom, Sulkovec a město Bystré. Mezi vzdálenější místa viditelné z ochozu patří město Svitavy, jehla televizního vysílače Kojál, rozhledna Podlesí v Moravském krasu, hluboké údolí Svratky, u Nového Města na Moravě Horusův a Buchtův kopec a masiv Devíti skal. Za ideálních podmínek je možné spatřit nejenom stoupající páru nad Jadernou elektrárnou Dukovany, ale i Jeseníky s dominantou Pradědu a masív Králického Sněžníku. Byli i tací, kteří měli možnost vidět i hřeben Krkonoš se Sněžkou. K rozhledně se dostanete nejpohodlněji z obce Rovečné, odkud sem vede červeně značená cesta. Ale i tak je to více jak 3 km s převýšením 210 m. Průběh trasy je vyznačen zde. Zdatnější parti se pak mohou vydat též po modré značce z Víru, ale musejí počítat s tím, že půjde o tvrdý výstup s téměř pětisetmetrovým převýšením. Rozhledna je volně přístupná, otevřená je však pouze od 15. dubna do 15 října. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B6, GOL 1:25 000 Olešnicko


str. 3

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-hornim-lese

Staviště Vodní nádrž

GPS poloha: 49°34'10.02"N 15°57'42.19"E

Přehrada postavená v roce 1953, sloužila jako zdroj pitné vody pro město Žďár nad Sázavou. Přehradou protéká stejnosmenný potok zařazený do projektu Natura 2000 pro výskyt rybky vranky obecné. Jako zdroj pitné vody už se nevyužívá, je nahrazen přehradami Mostiště a Vír. Stále je ale veden povodím Vltavy jako záložní zdroj, rekreační využití je proto zakázáno. Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/staviste

Dalečín Zřícenina

GPS poloha: 49°35'35.72"N 16°14'23.46"E

Zřícenina hradu Dalečín se nachází ve stejnojmenné obci v kraji Vysočina. Hradní zříceniny stojí na návrší nad řekou Svratkou (dnes nad přehradní nádrží). Dalečín patřil k hradnímu typu s plášťovou zdí na oválném půdorysu, zeď byla zesílena parkánem, který procházela přístupová cesta k hranolové věžovité bráně na jižní straně. Na západní straně byl k hradbě přistavěn palác, jehož stěna se dosud dochovala do výše tří podlaží i s okny a otisky trámových stropů. Dosud stojí i zříceniny plášťové zdi a brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad nechal kolem poloviny 14. století postavit Znata z Tasova. V roce 1358 získali hrad Pernštejnové. Za neznámých okolností hrad počátkem 16. století zanikl. Po roce 1588 vznikly v prostoru Předhradí tvrz a dvůr, obehnané hradbou s relikty dvou válcových bašt. Tvrz, někdy označovaná i jako zámek, později sloužila jen jako sídlo hospodářské správy. V polovině 19. století ji Heinrichsové přestavěli do podoby alpské horské chaty a využívali ji jako lovecký zámek. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dalecin

Zámek Žďár Zámek

GPS poloha: 49°35'1.10"N 15°56'13.99"E

Původně cisterciácký klášter založený po r. 1252. Dnes o něj opět pečuje rodina Kinských. V areálu zámku je Historie rodu Kinských, Stálá výstava barokního umění ze sbírek NG v Praze, Bazilika minor, Informační a turistické centrum, základní škola, kavárna s čajovnou a místní hasičský sbor. V roce 2015 bylo otevřeno nové Muzeum nové generace. ITC v zámku zajišťuje prohlídky historického areálu bývalého cisterciáckého kláštera, služby průvodců a prodej vstupenek a upomínkových předmětů. Historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého areálu cisterciáckého kláštera ze 13. století, dnešního zámku v majetku rodiny Kinských. Rozsáhlý areál zahrnuje komplex konventních a hospodářských cisterciáckých budov, nachází se zde kostel Nanebevzetí P. Marie –Bazilika minor, nejstarší základní škola na Žďársku a základna místního hasičského sboru. Zámek v současnosti spojuje historii se současným uměním. Vedle pravidelných výstav a koncertů pro širokou veřejnost nabízí také umělcům rezidenční tvůrčí pobyty, které pravidelně vrcholí mezinárodním festivalem současného pohybového umění KoresponDance. V areálu zámku je také výstava Historie rodu Kinských a Stálá výstava barokního umění ze sbírek NG v Praze. V roce 2015 bylo otevřeno nové Muzeum nové generace. ITC v zámku zajišťuje prohlídky historického areálu bývalého cisterciáckého kláštera, služby průvodců a prodej vstupenek a upomínkových předmětů. Poloha zámku: 49.5831731N, 15.9369914E Poslední aktualizace: 2.8.2015 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-zdar

Skály u Jimramova Hrad

GPS poloha: 49°38'17.45"N 16°10'12.86"E

Zřícenina hradu Skály u Jimramova (Štarkov) je dostupná po červené turistické stezce z Rozcestí za Novým Jimramovem. Cesta je ve svém závěru dost strmá. Hrad je vemi zajímavý a jedinečný svům umístěním ve skalách (je součástí přírodní památky Štarkov - skalní útvar v lese). Při stavbě hradu bylo využito přirozeného terénu a skalnatých útvarů tak, že zdivo v postatě tvoří výplň mezi skalami. Celek působí monumentálně a pohádkově. Hrad pochází ze 14. století. Muselo se jednat o poměrně rozsáhlý komplex. V polovině 15. století se uvádí jako pustý. Do dnešní doby zůstalo zachováno zdivo mezi skalami, zbytky dvou věží a překrásná brána (viz foto). Místo je volně přístupné, i když do hradního jádra je přístup zakázaný kvůli archeologickému průzkumu. No ale místo to je natolik kouzelné, že se tento zákaz dá dodržet jen velmi těžko. Kouzlo umocňuje nedostupnost, zalesnění a divoký charakter tohoto místa. Když tu žili loupeživí rytíři, tak se nedá ani nic jiného čekat. Autor článku: Dagmar Rychlíková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly-u-jimramova

Žďárské vrchy - Malínské skály Skalní útvar

GPS poloha: 49°39'40.28"N 16°4'17.44"E

Mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější Skály Žďárských vrchů zcela určitě patří Malínské skály, nacházející se při červené turistické značce asi 1 km od Dráteníček. Rulové skalní útvary tu tvoří velmi družné společenství - (jakousi skalní vesničku) - neboť sestávají ze čtyř větších skalisek a několika menších i větších věží a věžic, rozhozených ve svahu pod nejvyšším skalním útesem. Ten se jmenuje Výspa, dosahuje výšky okolo 20 m a je z prý z nífantastický kruhový výhled na celé široširé okolí. (Já se přiznávám, že jsem chodník,vedoucí na její vrchol v té přebujelé okolní vegetaci a při průzkumu ostatních skal a focení a nadšení jaksi přehlédl, a proto jsem odsud nakonec bohužel odcházel bez vzpomínky na Krásnou vyhlídku... ) Kromě turistů zdejší skály pěkně zblízka - a tělo na tělo - obdivují také horolezci, kterým je správou CHO povoleno "dobývání" vrcholů Srnčí věže, Buldoka, Škunera a nejvyšší Výspy. Zakázáný mají naopak přístup na skalní útvary Polední kámen, Amfiteátr, Ďáblovu kazatelnu, Hadí věžku, Sluneční věž,Zvon, Zubří skálu a Poštolčí kužel. Malínské skály jsou Přírodní Památkou o rozloze 5.87 ha, kromě skal je předmětem ochrany i výrazný balvanový proud. Skalní minioblast se téměř ztrácí pod vzrostlým lesním porostem, z něhož vykukují ze svahu jen vrcholky těch nejvyšších útesů a věží. (Možná by nebylo od věci zbavit úpatí skalních stěn od náletových dřevin - prokouklo by to tu a bylo by to tu ještě pěknější: co vy na to, vážení správcové a ochranáři??) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy-malinske-skaly

Hrad Svojanov Hrad

GPS poloha: 49°37'38.42"N 16°24'30.56"E

Hrad Svojanov připomínaný ve Zbraslavské kronice již roku 1287 nechal zbudovat český král Přemysl Otakar II. Na českomoravském pomezí měl střežit obchodní cestu z Litomyšle do Brna. Po Přemyslově smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 připadl Svojanov jeho vdově, královně Kunhutě. Po smrti královny získal Svojanov její milenec, známý Záviš z Falkenštejna. Ten se od roku 1287 usídlil na hradě natrvalo, aby si zde brzy užíval života plnými doušky s Jitkou, sestrou uherského krále Ladislava IV. Ale již v roce 1290 byl Záviš na příkaz syna Přemysla Otakara II., mladého krále Václava II., popraven. Svojanov se pak vrátil do zeměpanských rukou, v nichž zůstal až do husitských válek. Vrchol svého významu prožíval ve 14. století, kdy jej císař Karel IV. zařadil mezi dědičné královské hrady. V roce 1419 přešel hrad do rukou pánů z Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Boskovic, kteří jej někdy okolo roku 1480 pozdně goticky přestavěli. Trčkové z Lípy v přestavbě pokračovali i v letech 1512 – 1547 . V roce 1569 hrad poškodil požár, což přinutilo jeho tehdejší držitele Žehušické z Nestajova k renesanční přestavbě. Tehdy vznikl nový palác a fasády dostaly podobu pro renesanci typických psaníčkových sgrafit. Dalšími šlechtickými vlastníky hradu byli do konce 18. století Zárubové z Hustířan a s nimi spříznění Salmové. Značné škody Svojanov utrpěl v 17. století za třicetileté a v 18. století za prusko–rakouské války. V 19. století využívali soukromí vlastníci hrad k hospodářským účelům a ten postupně chátral. Požár v roce 1842 vyvolal potřebu některých úprav prováděných v duchu empíru. V roce 1910 koupilo Svojanov město Polička a od té doby probíhají na hradě postupné opravy. Ke hradu vede cesta bývalým Předhradím, kde se dochovala část někdejších hospodářských budov a základy hradeb. Za příkopem je vnější obvodová hradba s Okrouhlou věží a baštami, k níž na vstupní straně v oblouku přiléhá hospodářská budova. Ze stísněného vstupního prostoru vede cesta mezi hradbami vnějšího okruhu a jádrem k jihu, kde je protáhlý hradní areál upraven jako terasovitá Zahrádka. Na jihozápadě stojí stavení domu zbrojnošů, u kterého se nachází vstup do jádra. K plášťové zdi jádra přiléhá na severozápadě empírově upravená budova starého paláce, zatímco objekt renesančního paláce na severu leží v troskách. Hradu dominuje válcová věž, upravená na rozhlednu. Přízemí starého paláce je klenuté. V jedné z místností je zazděna kostra muže a o níž se vyprávějí různé pověsti. Místnosti v patře mají ploché, malované stropy, pocházející z doby empírových úprav. V domě zbrojnošů se dochovala prostora koníren v přízemí a obytné patro s trámovými stropy. Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad Křetínským potokem při stejnojmenné obci. V době vzniku ve 13. století měl Svojanov podobu oválu s hradbami silnými 3 – 5 m. V severní části byl postaven bergfrit s průměrem 9 metrů, a zdí silnou okolo 3 metrů. Obdélný palác byl stál na severozápadě. Pozdně gotická přestavba z osmdesátých let 15. století hradu přinesla nový hradební okruh s pěti půlkruhovými baštami, a v jedné z nich byla prolomena vstupní brána. Na jihovýchodě stála rozměrná obdélná patrová budova, tzv. dům zbrojnošů či střelců. Jednalo se o sídlo hradní posádky, která bydlela v patře, zatímco přízemí sloužilo jako konírny. Hradbou byl obehnán i prostor před hradem na severu, čímž vzniklo nové Předhradí s hospodářským zázemím. Po roce1569 přispěli Žehušičtí z Nestajova ke zlepšení obytných vlastností hradu tím, že na místě severního ramene plášťové zdi jádra zbudovali renesanční palác. Na hradě se provází na dvou prohlídkových okruzích. Platí se ovšem i pokud chcete jít pouze do areálu hradu či na věž. Okruh A Okruh A představuje interiéry hradního paláce. Tyto prostory získaly současnou podobu v 2. polovině 19. století a život na hradě v té době představují i nyní. Všechny komnaty jsou zařízeny stylovým inventářem. Protože hrad byl v 19. století převážně vlastnictvím drobné šlechty, měšťanů či průmyslníků, také vybavení je víceméně v měšťanském stylu. Okruh B Zatímco okruh A představuje obytné a reprezentativní prostory, v rámci okruhu B uvidíte spíše "zázemí" hradu. Prohlídka začíná ve sklepení hradního paláce.

Okruh C - prohlídka venkovních prostor hradu Otevřeno je v návštěvní době: V listopadu a březnu o víkendech od 10 do 17 hodin. V dubnu a říjnu o víkendech a státních svátcích od 9 do 17 hodin. Od května do září denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. V červenci a srpnu denně včetně pondělí od 9 - 18 hod. Od 13. prosince do 4. března je hrad uzavřen. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem návštěvní doby. Mimo uvedenou dobu je prohlídka hradu možná pro hromadné skupiny po dohodě. Vstupné v roce 2011: Okruh A - v měsíci dubnu interiéry 1. patra a sklepení paláce s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce:

Hradní palác – interiéry přízemí a 1. patra s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí................................................80,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................50,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................240,- Kč

Okruh B - v měsíci dubnu sklepení a mučírna součástí okruhu A, ostatní mimo provoz.

Sklepení, kuchyně, mučírna, hradby, dům zbrojnošů s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí................................................80,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................50,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................240,- Kč

Okruh A+B:

Zvýhodněná cena pro oba prohlídkové okruhy s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí..............................................140,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................85,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................430,- Kč


str. 7

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Okruh C:

Volná prohlídka areálu hradu (nádvoří, hradby, výstup na věž, zahrada) bez průvodce

Dospělí................................................30,- Kč Děti, studenti, důchodci..........................20,- Kč Rodina.................................................90,- Kč

Po předložení rodinného pasu a motorkářského pasu obdržíte slevu 10%. Tato sleva se nevztahuje na kulturní akce. http://www.svojanov.cz/ http://www.castles.cz/hrad-svojanov/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-svojanov--1

Polička - městský park Park

GPS poloha: 49°42'49.32"N 16°16'0.64"E

Nachází se na okraji historického jádra města u Synského rybníku. Byl založen přibližně před sto lety a dnes se zde nachází celkem 104 druhů dřevin. Zajímavostí jsou především některé vzácně pěstované druhy, například bělas virginský, jinan dvoulaločný, celoterčník různobarevný, ale i běžné druhy často mohutného vzrůstu. V parku jsou i památníky tří našich velikánů a to Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha. U vstupu do parku na červené značce je informační tabule s mapkou a podrobným popisem. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestsky-park

Drašarova lípa Památný strom

GPS poloha: 49°41'58.52"N 16°8'9.17"E

Nachází se v údolí potoka Hlučál jižně od Pusté Rybné. Kolem ní prochází zeleně značená cesta začínající ve stanici Borová u Poličky a směřuje pak dále na Březiny, Čtyři palice a Milovy. Stáří této památné lípy malolisté je 240 let, obvod kmene má 436 cm a je vysoká 26 m. Pojmenována je po hrdinovi románu Terezy Novákové "Drašar". Tento buditel pronásledovaný církví i panstvem, zde zapomenut prožil v domku u Teplých poslední roky svého života. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drasarova-lipa


str. 8

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Meandry Svratky u Milov Řeka

GPS poloha: 49°40'12.18"N 16°5'23.50"E

Nacházejí se severně od Milovského rybníka v ploché Milovské kotlině, kdy zde řeka Svratka silně meandruje v úseku téměř dvou kilometrů. Porostlá břehovými porosty vytváří zde tak zajímavý krajinný útvar. Při každoročním jarním tání bývá celé území delší dobu zaplaveno a vytváří se zde tak rozlehlý mokřad. Územím prochází zelená značka, která vede od Milovského rybníka do prostoru Čtyř palic. Lokalita je navržena k vyhlášení za přírodní rezervaci. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/meandry-svratky-u-milov

Křížová cesta Řečice Poutní místo

GPS poloha: 49°30'48.42"N 16°3'27.58"E

Křížová cesta od kaple směrem na západ, kterou si vybudovali v r. 2005 občané Řečice. Z vrcholu nad koncem křížové cesty je pěkný rozhled do krajiny. Je to místo, které vybízí k odpočinku a relaxaci. Asi 300 m od kaple kde začíná křížová cesta je řečický sportovní areál s koupalištěm. Souř. začátku cesty: 49°30'46.125"N, 16°3'53.242"E Poslední aktualizace: 15.10.2014 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizova-cesta-recice

Svratecká hornatina Přírodní park

GPS poloha: 49°29'33.22"N 16°19'53.93"E

Patří mezi naše nejvýznamnější přírodní parky. Rozkládá se po obou stranách hlubokého údolí řeky Svratky mezi Borovnicí u Jimramova a Předklášteřím u Tišnova. Celková rozloha parku je 365 km2. Jeho reliéf patří k nejčlenitějším částem Českomoravské vrchoviny. Nejníže položeným bodem je niva Svratky u Štěpánovic (255 m) a nejvyšším místem parku je vrchol Horní les (774 m). Ráz členité hornatiny určují hluboce zaříznutá údolí Svratky a jejích přítoků, zejména Trhonického potoka, Nyklovického potoka, Hodonínky, Bystřice a Nedvědičky. Ralativní výšková členitost je často větší jak 300 m. Na území parku je dosud vyhlášeno celkem 38 maloplošných chráněných území (například NPP Švařec, PR Sokolí skála, PR Sýkoř, PR Údolí Chlébského potoka, PR Čepičkův vrch a Údolí Hodonínky). Turistická mapy KČT 1:50 000: č.48 Žďárské vrchy, č.50 Svitavsko, č.84 Velkomeziříčsko a č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svratecka-hornatina

Zámek Bystré Zámek

GPS poloha: 49°37'46.31"N 16°21'6.23"E

Renesanční zámek v Bystrém stojí na nad Panským rybníkem východně od města. Bysterský zámek je v současné době sídlem Domova na zámku Bystré, dále zde má sídlo Základní škola speciální Bystré a Speciálně pedagogické centrum. V sousedství původní tvrze, doložené roku 1579, vybudoval v letech 1586 - 1590 Jan Bezdružický z Kolovrat renesanční zámek s věží jako trojkřídlou jednopatrovou budovu. Po smrti posledního člena rodu Viléma se Bystré dostává do rukou Oldřichu Františku Libštejnskému z Kolovrat. Roku 1645 byl zámek s městem vydrancován Švédy. Po smrti Oldřicha se pak dědictvím dostává do majetku Bořity z Martinic. Za jeho potomka Maxmiliána byla ve zdejší oblasti nalezena železná ruda a v údolí postavena vysoká pec a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" kovací hamr. Za majitelky Anny Kateřiny z Martinic bylo v Bystré veselo, odpustila nespravedlivé roboty a po práci se vždy na panství tančilo a zpívalo. V roku 1686 získal panství Jan Pavel z Valderode. Ten však upadl v císařskou nemilost, panství dostalo svoje správce, až jej roku 1707 získávají Lichtenštejnové. Ti jej záhy předávají Jakubu Hanibalu Bedřichovi. Jeho syn František Rudolf dostavěl na zámku roku 1726 barokní chrám a zámek částečně barokně upravil. Hrabě František založil také kolem roku 1740 lázeňské místo Balda poté, co bylo zjištěno, že zdejší voda má léčivé účinky. Po vymření jeho rodu se nakonec dostává bysterské panství v roce 1762 do rukou Marie Rebeky, hraběnky z Harrachu. Po její smrti a majetkových sporech o dědictví se roku 1848 stává majitelkou Ernestina, svobodná paní z Langetu. Ernestina převzala zámek v bídném stavu, prakticky bez zařízení, které musela nákladně doplňovat. Od roku 1850 se pustila do rekonstrukce zámku, dala zřídit rozlehlý anglický park se vzácnými dřevinami a interiéry vymaloval mnichovský malíř Eduard Schwaisser. Majitelka milovala společnost na svém sídle, mezi jejími hosty bývali Jan Neruda, Josef Mánes, Josef Barák, zpěváci Ambrož a Lukes. Na zámku se taky hrávalo divadlo a pořádaly koncerty. Po majitelčině smrti se podle císařského rozhodnutí staly všechny nároky dědiců neplatné, a tak zámek získal císař František Josef I., v jehož držení byl do roku 1918. Po roce 1945 byl objekt využíván jen účelově. Od roku 1963 byla provedena nákladná oprava hlavních zámeckých budov, zejména renesančního západního a severního křídla, později byl obnoven anglický park. V roce 1978 postihly zámek dva požáry, které způsobily obrovské škody objektu. Dnes je zámek trojkřídlá patrová stavba s pilířovými arkádami na nádvoří. Na vnějších průčelích vidět sgrafitová čtvercová psaníčka. Renesanční Křížové a valené klenby jsou v přízemí a chodbě patra. Zámek je sice nepřístupný, neboť v něm sídlí domov pro mentálně postižené, ale můžete jej obhlédnout ze všech stran, projít se parkem, nahlédnout na nádvoří či se pokochat pohledem na město a Panský rybník. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-bystre

Lukasova lípa Památný strom

GPS poloha: 49°42'8.71"N 16°10'31.19"E

Nachází se v horní části obce Telecí. Říká se ji též Zpívající lípa. Jde o nejmohutnější strom v CHKO Žďárské vrchy. Obvod kmene je 1160 cm, výška 26 m a stáří přes 600 let. Kolem lípy vede žlutá turistická cesta, která začíná na návsi v Telecím a dále pokračuje na Lucký vrch a končí v Borové na nádraží. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lukasova-lipa

Milovský rybník Rybník

GPS poloha: 49°40'0.01"N 16°5'23.72"E

Nachází se v údolí řeky Svratky pod hlavním hřebenem Devíti sklal (836 m). Kolem rybníka prochází zeleně značená cesta spojující okolní kopce Dráteničky (775m) a Čtyři palice (732m). Zdejší areál je významným rekreačním střediskem Novoměstska s kempem, pensiony a hotelem Devět skal, který vytváří zdejší dominantu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/milovsky-rybnik


str. 10

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Devět skal Vrchol

GPS poloha: 49°40'6.33"N 16°1'57.23"E

Mluvíme o nejvyšším vrcholu Žďárských vrchů, který se pyšní svými 836 metry. Má upravenou Vyhlídku na rulových skalách typu skalního města. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/devet-skal

Svojanov Hrad

GPS poloha: 49°37'31.27"N 16°24'45.26"E

Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad stejnojmenným městečkem v údolí Křetínského potoka. Hrad se nachází na Svitavsku v Pardubickém kraji. Hrad Svojanov je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Dochovalo se hradní jádro ve tvaru nepravidelného oválu s částečně zříceným palácem a věží s břitem, obklopené mohutnou místy téměř 5 metrů silnou hradbou, dále úpravami snížené vnější opevnění s půlkruhovými baštami, dům zbrojnošů a empírová budova. V jižní části parkánu je reminiscence středověké zahrady. V empírovém paláci je stálá expozice o historii hradu, je zde i stálá výstava figurální keramiky. Historie Hrad založil kolem roku 1265 Přemysl Otakar II. na ochranu nově zřícené cesty z Litomyšle do Brna. Hrad měl původně název Fürstenberk. V letech 1287 ? 1290 byl vlastníkem hradu Záviš z Falkenštejna, potom až do husitských válek byl opět královským hradem. Pak ho získal Oldřich z Boskovic, jeho syn Ježek uskutečnil ve 2. polovině 15. století gotickou přestavbu hradu. Další úpravy pak proběhly v 16. století za Trčků. Po požáru v roce 1569 byl Svojanov renesančně upraven Žehušickými z Nestajova. Hrad utrpěl za třicetileté války i za pruských válek. Po roce 1800 zde byla soukenická dílna, objekt se však postupně rozpadal. Později zde byla dílna na zpracování tuhy. V roce 1842 hrad vyhořel, o rok později byl však obnoven a zčásti empírově upraven. V roce 1910 koupilo hrad město Polička a zahájilo jeho opravu. Po roce 1945 přešel hrad do majetku státu, dnes ho opět vlastní město Polička. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svojanov

Drátenická skála - přírodní památka Skalní útvar

GPS poloha: 49°39'17.21"N 16°5'2.38"E

Vrcholový rulový skalní útvar zformovaný mrazovým zvětráváním do podoby mohutné skalní hradby. Na okolních balvanitých sutích kolem skal se dochovaly přírodě blízké lesní porosty smrkových bučin. Nachází se při okraji lesa severozápadně od obce Blatiny. Území o rozloze 1,98 ha bylo vyhlášeno v roce 1976. Lokalita se nachází v CHKO Žďárské vrchy. Kolem prochází červeně značená cesta ze Sněžného přes Blatiny a dále pokračuje přes Malinskou a Lisovskou skálu na Žákovu horu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B3 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dratenicka-skala-prirodni-pamatka

Milovské Perničky Skalní útvar

GPS poloha: 49°41'37.64"N 16°5'17.63"E

Skalní útvar pod vrcholem kopce. Na horní skalnaté plošině je vyhlídka směrem na Křižánky. Zdejší skály jsou tvořeny rulami a byly obnaženy ve starších čtvrtohorách mrazovým zvětráváním okolních méně odolných hornin. Skalní bloky jsou zde vysoké až 25 metrů. Zajímavostí jsou skalní mísy na plošinách, tzv. „perničky“. Coby malý kluk jsem myslel, že tento název vznikl kvůli podobnosti vrcholových skal perníčkům, je to však místní pojmenování právě těchto skalních mís. S perníkem ale přesto mají něco společného. Místním obyvatelům prý kdysi tyto mísy připomínaly formy na perník, proto „perničky“. Vznikaly postupnými chemickými, fyzikálními a biologickými procesy, nejedná se o ruční tvořivost. Dá se jich zde najít 8, největší má průměr 87 cm a hloubku 30 cm. Milovské (nebo také Velké) Perničky jsou chráněny jako přírodní památka s rozlohou 18,40 ha. Od 1.7. do 31. 12. je zde povolena horolezecká činnost, vstup je povolen po značených turistických cestách. Místem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" prochází trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/okruh-po-skalnatych-vrcholech-nad-svratkou. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/milovske-pernicky

Dolní Rožínka - zámek Zámek

GPS poloha: 49°28'31.70"N 16°12'36.69"E

Původní tvrz byla koncem 16. století přebudována na renesanční zámek, který byl později v letech 1781- 99 klasicistně přestavěn. Roku 1808 zámek však téměř do základů vyhořel. Byl však znovu nákladně přestavěn a svoji podobu si uchoval do dnešních dnů. Objektu dominuje věžička s cibulovou Bání a rodové heslo Mitrovských v parkovém průčelí "Věčný, protože čistý". Jako letní sídlo sloužil tomuto rodu do roku 1945. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.84 Velkomeziříčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-rozinka-zamek

Chata na Luckém vrchu Samota

GPS poloha: 49°42'43.81"N 16°10'8.36"E

Dominantní vchol Luckého vrchu (739 m) byl s rozvojem turistiky na Poličsku častým cílem zdejších výletníků. Proto od dvacátých let minulého století byla rozvíjena myšlenka postavit na jednom z nejkrásnějších míst Poličska turistickou chatu. Její výstavba byla zahájena v r. 1936 z iniciativy KČT a za významné pomoci majitele poličské pily K. Pražana. Chata se brzy stala známou všem turistům a na vyhlášená taneční odpoledne a večírky jezdili i lidé ze sousedních okresů. Koncem čtyřicátých let však chata přešla do správy tehdejší Československé armády a ta si zde zbudovala rekreační středisko a tak byla chata široké veřejnosti nedostupná. Teprve po roce 1989 byla navrácena zpět do majetku KČT a postupně přešla do soukromých rukou. Dnes je opravena, opět celoročně přístupná a poskytuje jak stravování, tak i ubytování turistického charakteru. Okolo chaty je několik výhledových míst na všechny světové strany. Uvádáí se, že za pěkného počasí a dobré viditelnosti lze zhlédnout i panoráma Krkonoš. Kolem chaty prochází žlutě značená turistická cesta z Telecí do zastávky v Borové a začíná zde i zeleně značená cesta končící na zastávce Oldřiš. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/A4 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-na-luckem-vrchu

Karasín Rozhledna

GPS poloha: 49°33'28.01"N 16°17'7.92"E

Rozhledna a skiareál Karasín Rozhledna je postavena na hřbetu kopce Zadní skála (712 m) na okraji obce Karasín, která leží asi 3 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. Vlastní stavba stojí ve výšce 707 m.n.m. a výška rozhledny je 30 m. Autor článku: Pavel Soldán Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karasin


str. 12

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" PR Meandry Svratky Přírodní památka

GPS poloha: 49°40'17.11"N 16°5'34.55"E

Po mnoha desetiletích se přírodovědci a ornotologové dočkali vyhlášení nové přírodní rezervace Meandry Svratky u Milov. Předmětem ochrany se stal přirozený klikatý tok řeky s mnoha tůněmi a původní louky na jejich březích, které hostí ohrožené druhy rostlinstva. Horní tok Svratky rozhodně není žádným veletokem, tady má podobu spíše říčky či většího potoka, ale to nic nemění na tom, že je to území mimořádně malebné a že i naprostého laika upoutají zajímavé meandry Svratky a velké tůně v jejích zátokách. Většina luk v okolí bývá pravidelně kosena a traviny jsou obývány četnými druhy hmyzu. Bohužel - většina porostu je nepůvodního, "domovským právem" se tu může vykázat jen ostřice zobánkatá. Vlastní břehy řeky a místa, kde dochází k záplavám, jsou zamokřené a bez lidského zásahu. Bohatý křovinatý porost se stromy na březích Svratky se stal "azylem" pro mnoho druhů ptáků - (ve Žďárských vrších ornitologové napočítali na 90 druhů ptactva!), a tak se nemůžeme divit, že dosud člověkem nedotčená místa na březích řeky se stala domovem pro mnoho z nich. Přes téměř 2 km dlouhou PR Meandry Svratky - (vlastní délka toku je samozřejmě díky nesčetným "zatáčkám" mnohem delší) - prochází napříč zelené turistické značení ke skalám Čtyři palice. Dostaneme se k nim také po louce se zřetelně vyšlapanou pěšinou - (ale bez značky) - od známého rekreačního Milovského rybníka, odkud jsou vzdáleny necelý 1 km. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pr-meandry-svratky

Skály Zřícenina

GPS poloha: 49°38'22.95"N 16°10'26.47"E

Zřícenina hradu Skály, nazývaného také Štarkov, Starkov či Stařechovice, stojí na vysokém skalnatém návrší (679 m) nad pravým břehem říčky Fryšávky západně od Jimramové v kraji Vysočina. Hrad byl vestavěn mezi skaliska, propojená hradbou, uzavírající nevelké nádvoří. Ke skalním blokům byl přistavěn i palác. Na západní straně byla brána, chráněná štíhlou válcovou věží na vysokém skalním útesu. Na skalách severně a jihovýchodně od hradního jádra stály další věže. Na západní, jižní a jihovýchodní straně se k hradu přimykala rozsáhlá předhradí, chráněná příkopy a valy. Z hradu se dochovaly zbytky zdiva věží, paláce a obvodové hradby, zčásti v proláklinách mezi skalami. Na nádvoří jsou pozůstatky cisterny. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad pravděpodobně založili páni z Kunštátu, kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. Po skončení husitských válek proměnil Jan z Břežan hrad Skály v loupežnické sídlo, proto moravští stavové hrad vykoupili a nechali jej zbořit. V roce 1464, kdy panství koupili Pernštejnové, se již hrad označuje jako pustý, znovu pak v roce 1588. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly

Bystré Zámek

GPS poloha: 49°37'43.16"N 16°21'16.31"E

Renesanční zámek je zajímavou památkou městečka Bystré na Svitavsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt s psaníčkovými sgrafity, v nádvoří jsou pilířové arkády. U zámku je rozsáhlý anglický park. Součástí zámeckého areálu je i původně renesanční dvůr se zbytky sgrafitové výzdoby. Historie Za Jana Bezdružického z Kolovrat byl na místě tvrze v letech 1586 ? 1590 vybudován renesanční zámek, který byl v 18. století barokně upraven. V roce 1848 získala zámek Arnoštka z Langetu, která dala na místě ovocné a zelinářské zahrady v letech 1850 ? 1852 zřídit rozlehlý Zámecký park se vzácnými dřevinami. V roce 1918 se do zámku nastěhovalo ředitelství císařského velkostatku, později sem byla umístěna zemědělská škola. V roce 1978 vyhořelo severní zámecké křídlo, poté však bylo obnoveno. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bystre--5


str. 13

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy" Jimramov Zámek

GPS poloha: 49°38'10.69"N 16°13'30.08"E

Zámek se nachází v Městečku Jimramov v kraji Vysočina. Rozsáhlejší zámek stojí v blízkosti pravého břehu Fryšávky. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova kolem obdélníkového nádvoří. Fasády jsou převážně klasicistní. Historie V roce 1588 získal Jimramov Pavel Katharýn z Katharu, který zde nechal v 90. letech 16. století vybudovat dvoukřídlý renesanční zámek s arkádami, ke kterému dali Walldorfové v polovině 18. století přistavět barokní třetí křídlo, také s arkádovými ochozy, a spojili zámek krytou chodbou se sousedním kostelem. Na přelomu 18. a 19. století byl za Belcrediů postaven klasicistní západní trakt. Tehdy byla celá zámecká budova nově upravena a zazděny arkády. V posledních letech byl zámek přizpůsoben potřebám školství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jimramov--1


str. 14

Průvodce "Průvodce Žďárské vrchy"

Recommend Documents