Moravské. křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Moravské křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Moravské křižovatky Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Moravské zemské muzeum 2014

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 3

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY Střední Podunají mezi pravěkem a historií Editovaly Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Věnováno památce Miloše Čižmáře

Moravské zemské muzeum, Brno 2014 3


Recenzovali:

Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. Dr. h. c. prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez předchozího souhlasu vydavatele. Za znění a obsah příspěvků a za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři.

© Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová © Grafická úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová © Obálka: Šárka Fidrichová © Moravské zemské muzeum, 2014

ISBN: 978-80-7028-432-2 4


Obsah

Moravské křižovatky: odkud a kam. Úvod editorů .................................................................................................. 11 Za Milošem Čižmářem (Vladimír Podborský) ......................................................................................................... 12

Z MLADŠÍHO PRAVĚKU VE STŘEDNÍM PODUNAJÍ Lucia BENEDIKOVÁ .................................................................................................................................................. 15 Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej / včasnej doby laténskej zo známych stredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexte Unpublizierte Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit / Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischen Fundorten im kulturell-chronologischen Kontext Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................. 35 Pozdně halštatský nález z Pavlovic (okr. Vyškov) a několik dalších halštatských depotů z Moravy Späthallstattzeitlicher Fund aus Pavlovice (Bez. Vyškov) und einige weitere hallstattzeitliche Hortfunde aus Mähren Petr KOS – Jiří KALA .................................................................................................................................................. 57 Pohřebiště ze závěru doby halštatské ze Znojma – Horního náměstí Nekropole aus dem Ende der Hallstattzeit in Znojmo – Horní náměstí Elena MIROŠŠAYOVÁ ................................................................................................................................................ 81 Misy s rytou výzdobou z doby halštatskej na východnom Slovensku Bowls with incised decoration of the Hallstatt Period in Eastern Slovakia Milan SALAŠ ................................................................................................................................................................ 89 Depot bronzových kolečkovitých závěsků doby popelnicových polí ze Starého Plumlova u Drahan (okr. Prostějov) Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Bronzeringanhängern von der Anlage Starý Plumlov bei Drahany (Bez. Prostějov) Susanne STEGMANN-RAJTÁR ............................................................................................................................... 99 Obrovská mohyla doby halštatskej v Regöly (Zadunajsko). Posvätné miesto rituálnych praktík a uctievania predkov? Ein Riesengrabhügel der Hallstattzeit von Regöly (Westungarn). Das Grabmonument als ein heiliger Platz für rituelle Handlungen und Ahnenverehrung? David VÍCH ................................................................................................................................................................ 117 Pravěk Svitavské brázdy a okolí Prehistory of Svitavy region and around 5


?????????????

K POČÁTKŮM DOBY LATÉNSKÉ Petra GOLÁŇOVÁ .................................................................................................................................................... 133 K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na Moravě Graphite in the Early La Tène period in Moravia: it’s use and origin Alena NEJEDLÁ ......................................................................................................................................................... 143 První nález časně laténského meče na Moravě The first find of an early La Tène sword in Moravia Dagmar VACHŮTOVÁ – Tomáš ZEMAN ............................................................................................................ 151 Nález rohatého ucha z časné doby laténské na sídlišti v Hrubé Vrbce The find of an Early La Tène horned handle at the settlement Hrubá Vrbka Jiří WALDHAUSER ................................................................................................................................................... 165 Maskovitá spona stupně LT A z Hradištka ve středním Polabí Maskenfibel der Stufe LT A aus Hradištko im Mittelelbgebiet

STŘEDNÍ EVROPA JAKO KŘIŽOVATKA Gabriela BREZŇANOVÁ .......................................................................................................................................... 173 Odraz diaľkových kontaktov v inventári laténskych hrobov z Chotína The reflection of long-distance contacts in the inventories of the La Tène graves in Chotín Przemysław DULĘBA ................................................................................................................................................ 189 Geneza zachodniomałopolskiej enklawy kultury lateńskiej i jej powiązania z innymi regionami osadnictwa celtyckiego The genesis of the western Little Poland enclave of the La Tène culture and its links with other regions of Celtic settlement Pavla ENDER – Wolfgang ENDER ......................................................................................................................... 201 Frühlatènezeitliche Kulturkontakte von Süd nach Nord – Grabfunde von Treben und Liebersee in Nordsachsen mit aussergewöhnlichen Gürtelblechen Časně laténské kulturní kontakty z jihu na sever – hrobové nálezy s neobvyklými bronzovými opasky z Treben a Liebersee v severním Sasku Jan KYSELA ................................................................................................................................................................. 229 Okruhy středomořského importu ve střední Evropě pozdní doby laténské The distribution circuits of the Mediterranean imports in Late La Tène Central Europe Marek OLĘDZKI – Leszek ZIĄBKA – Adam KĘDZIERSKI ............................................................................ 243 Janków near Kalisz – Celtic trade post on the Amber Route Janków u Kalisze – keltská obchodní stanice na Jantarové stezce Pavel SANKOT ........................................................................................................................................................... 255 Der Donauraum und Böhmen im dritten Jahrhundert vor Christus Podunají a Čechy v 3. století př. Kr. 6


?????????????????????????????

Martin TREFNÝ – Tomáš POLIŠENSKÝ .............................................................................................................. 273 The first find of a Greek transport amphora in the Late Hallstatt / Early La Tène Bohemia and its significance for the archaeology of interregional contacts První nález řecké transportní amfory v pozdně halštatských až časně laténských Čechách a jeho význam v archeologii nadregionálních kontaktů Larissa VOROTINSKAJA.......................................................................................................................................... 285 Migration of the Germans to the east of Dnieper in the 3rd – 2nd centuries BC Migrace Germánů na východ od Dněpru v 3. – 2. století př. Kr.

VÝPOVĚĎ SÍDLIŠŤ Gertrúda BŘEZINOVÁ ............................................................................................................................................. 293 Grafitové situly s výzdobou v podhrdlí z laténskych sídlisk v Nitre Graphitton-Situlen mit Dekor unter dem Hals aus latènezeitlichen Siedlungen in Nitra Radoslav ČAMBAL – Branislav KOVÁR............................................................................................................... 305 Keltské nálezy z Čeboviec (okr. Veľký Krtíš) a ich regionálne postavenie Celtic finds from Čebovce (Veľký Krtíš district) and their regional significance Alžběta DANIELISOVÁ ............................................................................................................................................ 315 Staré Hradisko – pohled na urbanismus doby laténské optikou moravského oppida Staré Hradisko – La Tène urbanism from the perspective of the Moravian oppidum Peter HORVÁTH ........................................................................................................................................................ 335 Výzdoba a výzdobné motivy na keramike z laténskeho sídliska v Komjaticiach The decoration and its motifs on the La Tène pottery from the settlement in Komjatice Eva KOLNÍKOVÁ – Kristian ELSCHEK ............................................................................................................... 353 Beitrag zur Datierung der latènezeitlichen Zentralsiedlung von Zohor in der Westslowakei. Kleinfunde, keltische und frührömische Münzen Príspevok k datovaní laténskeho centrálného sídliska v Zohore na západnom Slovensku. Drobné nálezy, keltské a včasnorímské mince Marek LEČBYCH – Blanka MIKULKOVÁ ........................................................................................................... 377 Laténské sídliště z Milonic (okr. Vyškov) Latènezeitliche Siedlung von Milonice (Bez. Vyškov) David PARMA ............................................................................................................................................................ 403 Poznámky k laténskému osídlení Hostýna Bemerkungen zur latènezeitlichen Besiedlung von Hostýn Miroslav PLESKA – Tomáš MANGEL – Jan JÍLEK ............................................................................................. 413 Laténské nálezy z oppida Staré Hradisko ve sbírce Východočeského muzea v Pardubicích Latènezeitliche Funde aus dem Oppidum Staré Hradisko in den Sammlungen des Ostböhmischen Museums Pardubice 7


?????????????

Marcin RUDNICKI .................................................................................................................................................... 421 Nowa Cerekwia – the Middle La Tène centre of power north of the Carpathians Nowa Cerekwia – středolaténské mocenské centrum severně Karpat Vladimír SALAČ ........................................................................................................................................................ 439 K dokladům bojů na laténských oppidech On the evidence of fighting in La Tène oppida

VÝPOVĚĎ HROBŮ Jozef BUJNA ................................................................................................................................................................ 449 Deviantný pohreb na keltskom pohrebisku v Palárikove. Prípadová štúdia nenormatívnych pohrebných praktík Deviant burial at the Celtic cemetery in Palárikovo, southwestern Slovakia. A case study of non-normative burial practices Jana ČIŽMÁŘOVÁ ..................................................................................................................................................... 461 Laténské dvojnáramky na Moravě Latènezeitliche Doppelarmringe aus Mähren Jana ČIŽMÁŘOVÁ – Stanislav STUCHLÍK ......................................................................................................... 471 Laténské pohřebiště v Boroticích (okr. Znojmo) Latènezeitliches Gräberfeld in Borotice (Bez. Znojmo) Zuzana ĎUĎÁKOVÁ ................................................................................................................................................. 487 Variabilita spôsobu uloženia keramiky a zvyškov mäsitej stravy v kostrových a žiarových laténskych hroboch z územia juhozápadného Slovenska The variability in the deposition of pottery and animal remains in La Tène inhumation and cremation graves in southwestern Slovakia Martin FURMAN ....................................................................................................................................................... 493 Variabilita keltských kruhových garnitúr v stredoeurópskom priestore so zreteľom na použité suroviny Variability of La Tène annular ornament sets in Central Europe with regard to the materials used Anna GARDELKOVÁ-VRTELOVÁ ....................................................................................................................... 515 Nálezy drůbeže v keltských hrobech z území Slovenska Funde von Geflügel in keltischen Gräbern auf dem Gebiet der Slowakei Miloš HLAVA............................................................................................................................................................... 527 Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov) Latènezeitliches Gräberfeld in Čelechovice na Hané (Bez. Prostějov) Petr HOLODŇÁK – Jiří MILITKÝ.......................................................................................................................... 563 Dva zlaté předměty z kostrových hrobů z doby laténské ze severozápadních Čech. K možnosti existence předmincovních platidel v horizontu LT B2 Zwei Goldgegenstände von Körpergräbern aus der Latènezeit von Nordwestböhmen. Zur Möglichkeit der Existenz vormünzzeitlicher Zahlungsmittel vom Horizont LT B2 8


?????????????????????????????

Dominik REPKA ........................................................................................................................................................ 581 Analýza keltského bojovníckeho hrobu 15 z Mane (okr. Nové Zámky) Analysis of a Celtic warrior grave 15 from Maňa (Nové Zámky district) Jarmila VALENTOVÁ – Radka ŠUMBEROVÁ – Hana BRZOBOHATÁ – Jiří LIKOVSKÝ ........................ 595 Nemocný, zraněný a sám. Ojedinělý mladolaténský kostrový hrob z Kolína Injured, ill and alone: a unique Late La Tène inhumation grave from Kolín

DEPOTY A SYMBOLY Igor BAZOVSKÝ ........................................................................................................................................................ 615 Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko) Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bez. Trnava, SW Slowakei) Jan BOUZEK ............................................................................................................................................................... 621 Bronzové figurky z Němčic nad Hanou a keltské umění Bronze figurines from Němčice nad Hanou and Celtic art Ivan ČIŽMÁŘ .............................................................................................................................................................. 627 Hortfunde von Eisengegenständen aus dem Burgwall „Modla“ bei Buchlovice (Bez. Uherské Hradiště) Depoty železných předmětů z hradiska „Modla“ u Buchlovic (okr. Uherské Hradiště) Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana LANGOVÁ – Jiří KOHOUTEK † ............................................................................... 641 Depoty z doby laténské z Rýsova, obec Provodov (okr. Zlín) Hortfunde aus dem Latènezeit von Rýsov, Gemeinde Provodov (Bez. Zlín) Hana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................................................... 655 Ein Beitrag zu neuen Funden latènezeitlicher gegliederter Rädchen in Mähren Příspěvek k novým nálezům dělených koleček z doby laténské na Moravě Monika DĘBIEC – Maciej KARWOWSKI ............................................................................................................ 667 Celtic Knotenringe from Staré Hradisko Keltské kroužky s nálitky ze Starého Hradiska Jan HORÁK ................................................................................................................................................................. 681 Krátký pseudoantropomorfní meč z Moravy, jeho funkce a význam jeho nositele Short pseudoanthropomorphic sword in Moravia, its function and the significance of its bearer Václav KRUTA ............................................................................................................................................................ 691 Esses et palmettes: la fibule de Marefy (ex Bučovice) dans son contexte européen S-motivy a palmety: spona z Maref (dříve Bučovice) v evropském kontextu Vincent MEGAW ........................................................................................................................................................ 699 A puzzle piece from Klenovice na Hané, Prostějov district Záhadný předmět z Klenovic na Hané (okr. Prostějov) 9


?????????????

Jan MICHÁLEK – Jiří FRÖLICH – Ondřej CHVOJKA ..................................................................................... 707 Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) Ein Hortfund der Eisengegenstände aus der Latènezeit von Bohdalovice (Bez. Český Krumlov) Karol PIETA ................................................................................................................................................................ 717 Rituelle Beile aus dem Frühlatène-Burgwall in Horné Orešany Rituálne sekery z včasnolaténskeho hradiska Horné Orešany Peter C. RAMSL .......................................................................................................................................................... 727 Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am Leithagebirge Plasticky zdobené spony z hrobu 86 a 13 z laténského pohřebiště v Mannersdorfu am Leithagebirge

ARCHEOMETRIE Miluše DOBISÍKOVÁ – Stanislav STUCHLÍK .................................................................................................... 739 Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologie Hügelgräberfeld von Borotice (Bez. Znojmo) aus der Sicht der Anthropologie Veronika HOLZER .................................................................................................................................................... 755 Ein Arsensulfidfund aus der Keltensiedlung in Roseldorf / NÖ Nález arsensulfidu z keltského sídliště v Roseldorfu, Dolní Rakousko Balázs KOMORÓCZY – Marek VLACH – Martin HLOŽEK ........................................................................... 767 Detektorový nález římsko-provinciálního prolamovaného kování z Pavlova, Jihomoravský kraj A metal detector find of a Roman Provincial openwork fitting from Pavlov, south Moravia Roman KŘIVÁNEK .................................................................................................................................................. 785 Shrnutí výsledků dosavadních geofyzikálních měření v areálu laténského sídliště v Němčicích nad Hanou Summary of results of geophysical measurements conducted at the La Tène site of Němčice nad Hanou Tomáš MANGEL – Richard THÉR ......................................................................................................................... 801 Pyrotechnologická zařízení z období HA D2–3 až LT A z Kapsovy Lhoty (okr. Strakonice). K možnostem interpretace fragmentárních nálezů pyrotechnologických zařízení s rošty Late Hallstatt to Early La Tène pyrotechnological structures from Kapsova Lhota (distr. Strakonice). Possibilities of interpretation of fragmentary finds of pyrotechnological devices with perforated floors Natalie VENCLOVÁ – Václav HULÍNSKÝ – Šárka JONÁŠOVÁ ...................................................................... 815 Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: chemical and technological view Skleněné korálky doby stěhování národů z Holubic na Moravě: chemie a technologie Seznam autorů ............................................................................................................................................................ 828

10


?????????????????????????????

Moravské křižovatky: odkud a kam Úvod editorů Název „Moravské křižovatky“ odráží postavení Moravy ve středoevropském mladším pravěku v dlouhém časovém úseku od doby bronzové po stěhování národů. Díky poloze při nejvýznamnějších komunikačních trasách napříč Evropou, tj. při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy, ideje i hmotné produkty, a jistě také skupiny osob z různých částí Evropy. Zároveň byla významnou tranzitní oblastí. V době bronzové a halštatské je pro Moravu charakteristická otevřenost vůči západní i jihovýchodní Evropě a vazba ke střednímu Podunají. V době laténské vytvořila Morava spolu s jihozápadním Slovenskem a Dolním Rakouskem kulturně příbuznou oblast, vymezující se vůči Bavorsku i Čechám. Takovou rozmanitostí hmotné kultury, jakou vidíme v tomto středoevropském prostoru mj. v laténských hrobech, s prvky i artefakty původem z nejrůznějších částí Evropy, se může chlubit málokteré území. Také v době římské byla Morava, bezprostředně sousedící s římským limitem, velmi blízko ohniskům tehdejšího politického a ekonomického vývoje. Poloha na rozhraní mezi kulturními zónami hrála významnou roli i v období stěhování národů. Poznání moravského mladšího pravěku se v minulých desetiletích neobešlo bez Miloše Čižmáře, který mu zasvětil celou svou badatelskou kapacitu a obohatil ho rozsáhlou vlastní činností terénní i publikační. Navazoval tak na nejvýznamnější moravské badatele, jejichž přínos si dobře uvědomoval a které připomínal celé odborné veřejnosti (mj. obnovil edici „Postavy moravské archeologie“, jejíž první svazek byl věnován I. L. Červinkovi). Spolu s prof. V. Podborským, k němuž se hlásil jako ke svému nejvýznamnějšímu učiteli, se podstatně přičinil také o to, že dnes ve studiu celé této části pravěku s důrazem na dobu železnou vládne na Moravě i v jejím sousedství čilý badatelský ruch, na němž značný podíl mají mladí badatelé. Jejich úsilí Miloš Čižmář podněcoval a všestranně podporoval, ať již svou pedagogickou činností, zpřístupňováním archeologických materiálů nebo odbornou radou. Tato publikace je věnována památce Miloše Čižmáře jako dík za práci, kterou pro moravskou archeologii vykonal. Šíře jeho díla a přínos pro celou řadu témat a podoborů se odrážejí v jednotlivých kapitolách, které se zabývají moravskou a středoevropskou tématikou od doby bronzové po stěhování národů, od sídlištní archeologie po problematiku pohřbívání, od rituálních aktivit a symbolické oblasti po ekonomiku a obchod, od kulturně historické analýzy až po archeometrický výzkum. Doufáme, že tato kniha se stane jedním z podkladů pro nový pohled na archeologické prameny mladšího pravěku a přispěje k hlubšímu poznání středoevropských souvislostí. Bylo by třeba, aby Morava, území klíčového významu pro studium (nejen) středoevropského mladšího pravěku, byla více zkoumána v širším kulturním a geografickém kontextu. Zatímco regionální pohled je ve zdejší odborné produkci zastoupen dostatečně, významu Moravy by odpovídal evropský pohled pomocí nadregionálních studií a mezinárodních výzkumných aktivit. Věříme, že témata zde probíraná nebo alespoň naznačená se mohou stát impulsem k realizaci takových projektů, v nichž se projeví zásadní význam moravské archeologie pro řešení aktuálních problémů evropského pravěku. Brno, srpen 2014

Editoři a autoři děkují na tomto místě všem, kteří byli při tvorbě knihy nápomocni. Na prvním místě je to vedení Moravského zemského muzea, jež umožnilo knihu v jejím nemalém rozsahu vydat. Náš vřelý dík náleží Johnu Collisovi za revizi většiny anglických textů, Pavle a Wolfgangovi Enderovým za revizi textů německých a Vratislavu Janákovi za pomoc s texty polskými. Především však děkujeme všem, kteří svým příspěvkem do publikace vyjádřili úctu památce Miloše Čižmáře. 11


?????????????

Za Milošem Čižmářem (17. 12. 1945 – 31. 7. 2012) Jsou tragédie, které postihnou jedince, rodinu, širší okruh přátel a známých, jsou však i tragédie, které postihnou kteroukoliv vyšší strukturu, např. celý vědní obor. K tomuto posledně jmenovanému případu nesporně patří předčasné úmrtí moravského archeologa docenta PhDr. Miloše Čižmáře, CSc. Moravská a česká archeologie a evropská keltologie v něm ztratily mimořádnou osobnost, vynikající nejen tvůrčími vědeckými schopnostmi, nýbrž také organizačním a manažerským talentem. Poznal jsem Miloše Čižmáře roku 1964 při zkouškách na studium prehistorie v posluchárně tehdejší katedry prehistorie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde jsem dělal přísedícího vedoucímu katedry profesoru Františku Kalouskovi. Byli tam tehdy dva uchazeči, kteří vyčnívali nad ostatní: on a Stanislav Stuchlík. Oba měli již za sebou první terénní zkušenosti. Miloš se prokázal maturitní prací z dějepisu, jejímž tématem bylo hradisko Réna u Ivančic, které léta navštěvoval a zkoumal. Oba adepti byli velmi překvapeni, když se dověděli – a to jim bylo sděleno víceméně žertem −, že vlastně konali nezákonné „pirátské“ výkopy… Nicméně oba byli přijati a od té doby se stali nerozlučnými kamarády a spolupracovníky. Stanislav Stuchlík vzpomíná, jak pět roků spolu studovali, společně se učili na zkoušky, navštěvovali muzea, přednášky a divadla nebo chodili na pivo. Jak později strávili mnoho času při práci v brněnském Archeologickém ústavu ČSAV, při redakčních pracích při přípravách svazků Pravěku, na různých zájezdech či jiných setkáních ve dvou nebo i s rodinami a přáteli. Sledujme však nyní život Miloše Čižmáře od začátku. Narodil se v Brně, v rodinném prostředí, které silně podporovalo jeho zájem o historii. Jeho dědeček byl zaníceným vlastivědným pracovníkem a výraznou postavou národopisného bádání na východní Moravě a na přilehlém slovenském pomezí; v této aktivitě pokračoval i Milošův otec, což nemohlo chlapce neovlivnit. Již na prvním stupni základní školy chodil na výlety po archeologických lokalitách, hlavně na právě zkoumané hradiště Staré Zámky u Líšně, kde s nadšením sbíral střepy slovanské keramiky na haldách vykopané hlíny. Na gymnáziu se rozhodl pro studium archeologie. Podvakrát pracoval o prázdninách jako brigádník na výzkumech v Mikulčicích. Dále ho zaujalo hradisko Réna u Ivančic; souhrn poznatků o Réně vtělil i do své maturitní práce. Studium prehistorie absolvoval na brněnské Filosofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v bouřlivých letech 1964-1969 a ukončil obhajobou diplomové práce Laténská pohřebiště na Moravě I-III (Brno 1969). Následně získal roku 1972 titul PhDr. Roku 1983 obhájil kandidátskou disertaci Pozdně laténské osídlení Závisti a obdržel vědeckou hodnost CSc. V roce 2000 se na Filozofické fakultě MU v Brně habilitoval spisem Osídlení Lysické sníženiny v době laténské I-II (Brno 1999) a získal vědecko-pedagogickou hodnost docenta pravěké archeologie. V letech 1985-1990 zastával funkci vědeckého tajemníka brněnského Archeologického ústavu ČSAV. Po dokončení studia prehistorie v roce 1969 nastoupil na místo archeologa v Okresním muzeu v Prostějově, odkud přešel roku 1973 do Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Již za prostějovského působení se intenzivně zajímal o proslulé keltské oppidum Staré Hradisko u Okluk. Stejně přitažlivé pro něho bylo keltské hradisko Závist u Prahy, jehož výzkumu se za pražského pobytu aktivně zúčastnil. V roce 1977 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde působil až do reformy ústavů Akademie věd. Jeho působení v uvedených letech bylo bohatě naplněno terénními aktivitami. Do roku 1983 se intenzivně podílel na zabezpečování rozsáhlých záchranných výzkumů na stavbě vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku a na trase dálnice Brno – Holubice. V letech 1983-1993 vedl každoročně systematické výzkumy oppida Staré Hradisko a v letech 1983-1988 kromě toho výzkumy hradiska lidu púchovské kultury Jičina-Požaha. Dále v těch letech realizoval kompletní odkryv keltského sídliště v Bořitově. Drobnější záchranné a preventivní terénní akce snad již není nutno připomínat. 12


?????????????????????????????

Po delimitaci ústavů Akademie věd ČR v roce 1993 se aktivně podílel na vzniku a budování Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) v Brně (s působností na jižní a částečně i střední Moravě), jehož se stal ředitelem. V poměrně krátké době se mu – s pomocí spolupracovníků, jmenovitě blízkého přítele Ing. Miroslava Bálka – podařilo vybudovat dobře fungující a prosperující instituci nového typu, která je dodnes považována za nejlepší svého druhu v ČR a bývá dávána za příklad úspěšného manažeringu; dnes má brněnské ústředí ÚAPP detašovaná pracoviště v Prostějově, Vyškově, Zlíně a Znojmě. Prevence a ochrana archeologických nalezišť měla být hlavním a vlastně jediným posláním ÚAPP, ale z Čižmářovy iniciativy se jeho ústav stal rovněž vědeckým pracovištěm s vlastními výzkumnými programy a publikační výstupy. Čižmářův ústav se ujal vydávání nové řady Pravěku, Supplement Pravěku a knižnice Postavy moravské archeologie. Ve zmíněných Supplementech vyšla řada velmi cenných materiálů s vědeckým doprovodem. Vedle toho vyšla z „jeho dílny“ nebo z pera jeho ženy či spolupracovníků řada dalších monografií. Docent Čižmář pravidelně přednášel archeologická témata (kromě laténu zejména o moravských hradiscích) na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu archeologie Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, a na obou učilištích vedl, konzultoval, oponoval atd. řadu magisterských diplomových a disertačních (PhD) prací. Dokonce předpokládal, že po předání své ředitelské funkce v ÚAPP by věnoval mnohem více času pedagogické dráze v Opavě. I přes rozsáhlou terénní, organizační a manažerskou činnost nepřestával Miloš Čižmář vědecky pracovat. V letech 1991-1993 byl řešitelem projektu GAČR Závěr keltského osídlení na Moravě a v letech 1992-1993 spoluřešitelem mezinárodního německo-českého výzkumného plánu Das prehistorische und keltische Gold. Byl také řešitelem čtyř projektů Ministerstva kultury ČR, zaměřených na evidenci a dokumentaci hradisek a mohylových pohřebišť na moravském území. Postupně získal tři granty GAČR na dokumentaci nálezů a nedestruktivní prospekci nově objeveného mocenského a výrobního centra doby laténské u Němčic nad Hanou. S řešením uvedených projektů, i mimo ně, souvisí Čižmářova rozsáhlá publikační činnost. Kapitolou o době laténské se podílel na vydání Pravěkých dějin Moravy (1993), monograficky vypublikoval Laténské sídliště v Bořitově (2003). Výsledkem dlouhodobého zájmu a mravenčí heuristické a dokumentační práce je jeho Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku (2004), doplněná výbornými leteckými snímky Miroslava Bálka. V našich i zahraničních odborných časopisech zveřejnil vice než 200 studií, statí a zpráv.1 Miloš Čižmář se během své vědecké dráhy aktivně zúčastnil mnoha mezinárodních vědeckých konferencí a symposií, jmenovitě v Německu, Rakousku, Francii, Polsku, Slovensku aj. Byl iniciátorem každoročních pracovních setkání našich a slovenských badatelů o době laténské, přičemž také tři z nich na Moravě i organizoval. Byl dále hlavním organizátorem mnohaletých pravidelných konferencí o záchranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku, které pod záštitou Moravského archeologického klubu pořádal až do roku 2006 jeho ústav ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Roku 2002 byl zvolen dopisujícím členem Německého archeologického ústavu, byl členem Českého archeologického komitétu a Rady Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Byl výkonným redaktorem a editorem nové řady moravského časopisu Pravěk (dosud 20 ročníků), jeho Supplement (dosud 26 svazků) a spolutvůrcem a spolueditorem řady Postavy moravské archeologie (dosud 4 svazky). Po 11 let byl členem redakční rady Památek archeologických. Z jeho iniciativy a jeho přičiněním vydal brněnský ÚAPP již dva reprezentační svazky přehledů terénních výzkumů ústavu: Výzkumy – Ausgrabungen 1994-1998 a 1999-2004. O pečlivé správě a řízení brněnského ÚAPP svědčí rovněž pravidelné Výroční zprávy ÚAPP v Brně, vycházející ve velmi vkusném provedení od roku 1997. 13


?????????????

Nakonec je třeba vyzvednout i Čižmářovy osobnostní vlastnosti. Byl skromný, nikdy se nevyvyšoval nad své spolupracovníky, s nimiž si zásadně tykal, měl přátelský vztah k lidem, zejména ke studentům, jimž byl ochoten kdykoliv poradit a pomoci, často i poskytnutím materiálu k seminárním či diplomovým pracím. Dovedl však i zakročit, pokud se setkal s jedincem či skupinou lidí nečistých záměrů. To všechno až po náhlé osudové Milošovo onemocnění v létě roku 2011, o němž kromě rodiny věděl dlouho opět jen Standa Stuchlík. Miloš a jeho rodina se totiž o jeho začínající leukemii nikde nešířili; nechtěli, aby postižený byl vyrušován třebas i upřímně míněnou účastí a utěšováním. Miloš věděl o svém beznadějném stavu, a proto chtěl ve zbývajících měsících života jednak co nejvíce užít společnosti manželky, dětí a vnoučat, jednak dokončit co nejvíce rozdělaných studií a článků, kterých bylo – vzhledem k jeho širokým zájmům – velké množství. Je příznačné, že v té době si nepřál útěšné návštěvy kolegů či žáků, avšak opět s výjimkou Stuchlíka. Na pracoviště v brněnském Ústavu archeologické památkové péče chodil pravidelně také v sobotu a mnohdy i v neděli, aby stihl dokončit co nejvíce z naplánovaných projektů. To trvalo i v době pokročilé nemoci, kdy jej do kanceláře vozila jeho paní Jana autem… Z rozepsaných prací se mu podařilo řadu uzavřít, několik jich bohužel zůstalo nedokončeno. Při jedné z posledních návštěv řekl Stuchlíkovi, že studii o laténských hrobech z mohylníku v Boroticích, kterou společně plánovali, bude muset dopsat s jeho ženou Janou. Pozemská pouť Miloše Čižmáře se uzavřela 31. července 2012 ve věku nedožitých 67 let. Na přání zesnulého se poslední rozloučení konalo v úzkém rodinném kruhu. Na smutečním parte čteme motto: „Netruchleme, že jsme ho ztratili, nýbrž buďme vděčni, že jsme ho měli…“ Miloš Čižmář po sobě zanechal významné vědecké a organizační dílo trvalé hodnoty, jímž se nesmazatelně vepsal do dějin vědy. Dílo, i když vlastně fragmentární, je to neobyčejné; bude jej současným i budoucím generacím připomínat trvale. Navazovat na ně budou další a další archeologové. Obec archeologická zachová památku Miloše Čižmáře v trvalé paměti. Vladimír Podborský

1

Bibliografie do roku 2005: Pravěk N. Ř. 16, 2006, 7-13 (sestavil Stanislav Stuchlík) Bibliografie do roku 2012: Pravěk N. Ř. 20, 2012, 7-9 (sestavila Kateřina Geislerová)

14

dobisikova_stuchlik_A_Sestava 1 13.1.2015 10:10 Stránka 739

ARCHEOMETRIE

Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologie Hügelgräberfeld von Borotice (Bez. Znojmo) aus der Sicht der Anthropologie Miluše Dobisíková – Stanislav Stuchlík

ABSTRACT

The paper complements the publication by S. Stuchlík (2006) of the barrow cemetery in Borotice (South Moravia) that has been published without an anthropological analysis of the skeletal remains. In the cemetery dated traditionally to the Bronze Age, burials from the La Tène Period and the Migration Period were also discovered. Some graves could not be clearly defined archaeologically due to poor preservation (22). Altogether skeletal remains of 128 persons were found in 116 graves. Even if the majority of the graves (56) originate from the Bronze Age, most of the data was obtained from skeletons from the Migration Period (36), however even this information was very fragmentary. In the whole complex there was not enough data for a demographic analysis, only single interesting finds could be commented on.

KEY WORDS

Bronze Age, La Tène Period, Migration Period, barrow cemetery, anthropological analysis

Pohřebiště v Boroticích, ležících vzdušnou čarou asi 13 km na východ od Znojma, objevil asi v polovině 19. století Moritz Trapp. Nálezy se však ještě v témže století ztratily a chronologické zařazení, ač byly popsány bronzové artefakty, kosterní pozůstatky a žárové pohřby, zůstalo v té době nejasné. O mohylníku se občas psalo, ale teprve od roku 1961 se mu počala věnovat katedra prehistorie brněnské univerzity, kdy ho V. Podborský koncipoval jako školní pracoviště. Byl zhotoven celkový plán, do kterého bylo zaneseno 37 mohyl a bylo možné přistoupit i k datování mohylníku. Protože i v Boroticích, stejně jako i na dalších nalezištích, se objevovalo sekundární otevírání hrobů, ať už spojené s ukládáním dalšího pohřbu či vykrádáním, nebo snad i ve spojení s rituálními praktikami, bylo datování velmi obtížné. Další problém představovala také špatná zachovalost koster, rozrušených kořínky prorůstajícími kostmi, která bránila jednoznačnému rozpoznání primárního uložení a sekundárního narušení hrobu. Systematický výzkum lokality v Boroticích zahájil v roce 1976 Archeologický ústav ČSAV pod vedením S. Stuchlíka a práce probíhaly nepřetržitě až do roku 1991. Bylo při nich provedeno i nové zaměření mohylníku a počet mohyl se ustálil na 38. Při leteckém snímkování v r. 1991 pak byla rozpoznána další mohyla, k jejímuž prozkoumání došlo v roce 2001 (STUCHLÍK 2006). Mohylové pohřebiště v Boroticích patří k několika málo zachovaným mohylníkům doby bronzové na Moravě. Bylo založeno ve starší době bronzové a plynule se vyvíjelo do střední doby bronzové. Jeho význam spočívá především v objevu první nekropole věteřovské skupiny a v prokázání vzniku středodunajské mohylové kultury z věteřovské skupiny. Vedle pohřbů z doby bronzové bylo v severozápadní části naleziště zachyceno také několik kostrových a jeden žárový hrob z laténského období, sekundárně zapuštěných do tělesa mohyl. V jihozápadní části mohylníku pak byly nalezeny kostry germánských Langobardů z období stěhování národů datované do první poloviny 6. století (STUCHLÍK 2011). Archeologické zhodnocení borotického mohylníku bylo publikováno v roce 2006 a v roce 2011 S. Stuchlíkem (STUCHLÍK 2006; 2011), bohužel bez vyhodnocení antropologických nálezů. Následující příspěvek je výsledkem snahy tuto situaci napravit.1 739


Miluše Dobisíková – Stanislav Stuchlík

Materiál a metodika zpracování Stuchlík ve své práci (STUCHLÍK 2006; 2011) uvádí, že celkem bylo v Boroticích nalezeno asi 125 hrobů, z nichž zhruba 80 patří do doby bronzové a asi 40 kostrových hrobů je datováno do protohistorického období, tedy do doby laténské a doby stěhování národů. Počet hrobů uvádíme pouze přibližně z toho důvodu, že většina pohřbů byla uložena v násypu mohyly a v humusovitém materiálu se nepodařilo hrobové jámy dosti často rozpoznat. Při antropologickém zkoumání jsme došli k tomu, že byly dodány kosterní či žárové pozůstatky z 20, respektive 21 mohyl, pokud hrob z roku 2002 s nevyznačenou mohylou je mohyla 1 v trati U kaštanu. V nich bylo snad 116 hrobů s lidskými pozůstatky snad 128 osob (tabulka 1). Udáváme také pouze přibližný počet pohřbených osob, protože jak již bylo řečeno, celková nálezová situace byla nepříznivá a zachovalost kostí neumožnila posoudit vzájemnou sounáležitost některých kostí. V tabulce č. 1 je uvedeno zastoupení pohřbených osob podle kultur. Je patrné, že největší počet pohřbů je datován do doby bronzové (61). Tento počet však nezahrnuje hroby ukryté ve skupině „archeologicky neurčeno“, u nichž jsme nenašli jednoznačné přiřazení, i když z nich část bude jistě do doby bronzové patřit.

Tabulka 1. Zastoupení jednotlivých hrobů s lidskými pozůstatky podle archeologického datování a počty pohřbených osob. Tabelle 1. Vertretung von Einzelgräbern mit menschlichen Überresten nach archäologischer Datierung und Anzahl von Bestatteten.

Kosterní pozůstatky byly umyty, v rámci možností zrekonstruovány, odborně prohlédnuty a posléze uloženy do depozitáře oddělení pod inventárními čísly P7A 17 724, P7A 17 727-17 769. Jejich zachovalost, zvlášť pro lebku (L) a pro postkraniální skelet (P), je vyjádřena křížky od +++ (dokonale zachovaná kostra) přes ++ (částečně měřitelná kostra), + (zlomkovitá kostra), až po 0 (kostra se nezachovala). Pohlavní diagnóza byla prováděna především z pánevních kostí, potom z kostí hlezenních a lebky, nebo z rozměrů hlavic pažních či stehenních kostí. Otazníky uvedené u jednotlivých hrobů ukazují míru nejistoty určení. Odhad věku byl založen na mineralizaci chrupu a maturaci kostry u dětských koster, na opotřebení chrupu, na hustotě spongiózy, stavu křížokyčelního spojení a výskytu degenerativních změn u dospělých osob. Věk je rozdělen do obecně používaných kategorií infans infans I (6 měs. – 6 let) infans II (7-14 let) juvenis (15-19 let) adultus adultus I (20-29 let) adultus II (30-39 let) maturus maturus I (40-49 let) maturus II (50-59 let). senium >60 let Výška byla počítána z délky dlouhých kostí končetin podle Sjøvolda (SJØVOLD 1990). Při zpracování byly použity metody popsané především v publikaci Antropologie. Příručka pro studium kostry (STLOUKAL 1999), které byly doplněny o určování pohlaví podle Brůžka (BRŮŽEK 2002) a odhad věku podle Gilmore (GILMORE 2012) a Schmitt (SCHMITT 2005). 740


Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologie

Tabulka 2. Seznam nalezených hrobů. Tabelle 2. Liste entdeckter Gräber. mohyla

hrob

mohyla 1

hrob 1

vČteĜovská sk.

hrob 2

vČteĜovskomohyl.

mohyla 2

mohyla 3

mohyla 4

mohyla 5

mohyla 6

mohyla 7

mohyla 8

kultura

pohlaví ?

vČk

výška

?

robusticita

zachovalost

zajímavosti QHQtY\ORXþHQRåHVHMHGQi RKUREþ pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

L0, P(+)

hrob 1

doba bronzová

?

?

L+, P+

hrob 2

vČteĜovská sk.

?

L+, P+

hrob 3

latén

?

hrob 4

doba bronzová

?

? (adultus , < 30 let ???) nedospČlý nebo dospívající dospČlý

hrob 1

vČteĜovská sk.

?

hrob 2

doba bronzová

?

hrob 3

vČteĜovská sk.

pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

hrob 4

doba bronzová

hrob 5

latén

?

? (dospČlý???)

pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti zlomky neurþitelných kostí

hrob 1

doba bronzová

?

ménČ než 25 let

latén?

?

dospČlý

hrob 3

vČteĜovská sk.

?

?

hrob 1

st.d. bronzová st.d. bronzová

hrob 3

st.d. bronzová

hrob 4

st.d. bronzová

hrob 5

st.d. bronzová

robustní

? (dospívající nebo dospČlý) ?

hrob 2

hrob 2

L+, P+ L+, P+ L(zuby), P0 L(zuby), P0

zlomky neurþitelných zubĤ

L (zuby), P0 stĜední??

L+, P+ L(zuby), P0

úlomek kovu, stĜep ? zmČĢ koĜínkĤ pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

dítČ

infans I (4-5 let)

L+, P0 pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

?

dospČlý

robustní?

L(zuby), P+

hrob 6

latén-stČh.nár.

?

dospČlý

L0, P+

hrob 1

vČteĜovská sk.

dítČ

L+, P+

objekt 2

doba bronzová

?

infans II-juvenis (nejménČ 9 let) ?

hrob 3

latén

?

dospČlý

hrob 4

doba bronzová

dítČ

hrob 5

doba bronzová

? (muž??)

infans I-II (do 10 let) adultus-maturus (35-50 let)

hrob 6

doba bronzová

?

???

?

?

hrob 7

stČhování nár.

žena

hrob 8 ?? hrob 1

?

?

latén

dítČ

hrob 2

doba bronzová

hrob 1

stĜedodunaj. m.

hrob 2 ???

stĜedodunaj. m.

hrob 3

stĜedodunaj. m.

?

dospČlý nebo dospívající ? (není vylouþena nedospČlá osoba) adultus (20-40 let)

zlomky neurþitelných kostí stĜednírobustní

L0, P+ L(zuby), P0

robustní

L+, P+

zhojené zranČní levé temenní kosti, platymerie - pro poškození nelze verifikovat

L+, P+

169

dítČ (infans II nebo juvenis??) infans I-II (do 10 let)

?

pĜímČs: zvíĜecí kosti

stĜednígracilní

L0, P+

pĜímČs: zvíĜecí kost

L++, P++

platymerie, zubní kaz (38), stísnČné postavení zubĤ (42,43) není vylouþena pĜíslušnost k hrobu 1 zelené zbarvení neurþitelné kosti podle nálezové zprávy není vylouþeno, že jde o hrob 2 pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti podle nálezové zprávy není vylouþeno, že jde o hrob 1 pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti žárový pohĜeb, pĜímČs keramické stĜepy; podle nálezové zprávy jde spíše o špatnČ oznaþený hrob 3

L(zuby), P0 L+, P+

?

L+, P+

žárový pohĜeb, pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

741



mohyla 9

mohyla 10

mohyla 11

mohyla 12

mohyla 13

742

hrob 1

stĜedodunaj. m.

?

?

hrob 2, kostra 2

stČhování nár.

žena

adultus (20-40 let)

hrob 2, kostra 3 hrob 3

stČhování nár.

?

dospČlý

stČhování nár.

?

dospČlý

hrob 4

stČhování nár.

muž?

adultus (20-40 let)

stČhování nár.

? (dítČ)

L+, P+ L0, P+

>166

169

stĜednígracilní

L+, P++

gracilní

L+, P+

stĜední

L0, P+

stĜední

L+, P++

hrob 5

stĜedodunaj. m.

?

? (infans I-II (do 10 let) dospČlý

hrob 6 ?

stĜedodunaj. m..

?

?

hrob 7 ?

stĜedodunaj. m.

?

?

hrob 1

doba bronzová

?

?

L0, P+

hrob 2, skupina A hrob 2, skupina B hrob 2, skupina C hrob 3

doba bronzová

?

?

Lzl.dolní þel., P+

doba bronzová

?

? (do 20 let?)

L(zuby), P0

doba bronzová

?

?

L(zuby), P0

4 zlomky neidentifikovatelných kostí zelenČ zbarvených foramen supratrochleare, platyknemie, platymerie – nelze pro poškození verifikovat, pĜíþné rozbrázdČní pravé stehenní kosti, zelené zbarvení holenních kostí pĜíþné rozbrázdČní stehenních kostí blok dvou dolních krþních obratlĤ, platyknemie

L+, P0

velmi abradovaný zlomek kosti, snad lidské zlomky neurþitelných kostí, snad lidských

stČhování nár.

?

?

L+, P+

stČhování nár.

?

?

L(zub) P0

stČhování nár.

? (žena???)

L+, P+

hrob 5

st.d. bronzová

?

dospČlý (adultusmaturus, 35-50 let ??) ?

hrob 6

doba bronzová

?

? (dospČlý??)

L+, P+

hrob 7

st.d. bronzová

?

? (adultus???)

L(zuby), P0

zelené zbarvení

hrob 8

stČhování nár.

žena?

maturus (40-50 let)

hrob 9

stČhování nár.

?

L(mandibula), P++ L+, P+

platymerie, intravitální ztráty zubĤ kosti patĜí dvČma osobám ??

hrob 3, skupina D hrob 4

platymerie - nelze verifikovat

zlomky neurþitelných kostí, snad lidských

168

stĜední

hrob 10

stČhování nár.

dítČ

? (dospívající nebo dospČlý) dítČ (infans I?)

hrob 11

doba bronzová

?

? (dospČlý?)

hrob 12

stČhování nár.

?

hrob 13

stČhování nár.

? (žena?)

? (dospČlý nebo dospívající) adultus (20-35 let)

stČhování nár.

?

dospČlý

hrob 14

stČhování nár.

? (muž??)

adultus (20-35 let)

hrob 15

stČhování nár.

?

dospČlý

hrob 16

vČteĜovská sk.

hloubka 90-99 cm a30, b420, h70 hrob 1

?

?

?

L0, P+

?

?

?

L0, P+

stČhování nár.

?

hrob 2

doba bronzová

?

dospČlý (adultus???) dospČlý

hrob 1

stĜ. d. bronzová

?

hrob 2

doba bronzová

?

hrob 1

doba bronzová

?

hrob 2

vČteĜovská sk.

?

L0, P+ L(zl. zubĤ), P0 L0, P+ gracilní

L++, P+

metopický šev, foramen Huschke, SchmorlĤv uzel

L0, P+ stĜednírobustní

L(mandibula), P+ L0, P+ pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

? (dosp. nebo dospívající, do 30 let?) dospČlý (adultus???) ? ? (lze vylouþit malé dítČ)

stĜednírobustní

L+, P+

platymerie - nelze verifikovat

L+, P0 L+, P+

stĜední

L0, P+

platymerie – nelze verifikovat

L+, P+

zlomky neidentifikovatelných kostí, snad lidských zelené zbarvení



hrob 3

dítČ

infans II (asi 9 let)

L(zuby), P0

hrob 4

starší nebo stĜední doba bronzová doba bronzová

?

? (dospČlý??)

L0, P+

hrob 5

vČteĜovská sk.

?

L+, P+

hrob 6

doba bronzová

?

? (lze vylouþit malé dítČ) ? (dítČ???)

hrob 7

stĜedodunaj. m.

hrob 8

doba bronzová

? (dítČ?)

? (infans I?)

L+, P0

okolí hrobu 9 okolí hrobu 9 hrob 10

latén

?

dospČlý

L+, P+

?

?

dospČlý

L0, P+

L+, P0 pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

stČhování nár.

dítČ

infans I-II (5-9 let)

L+, P++

?

? (dospČlý nebo dospívající)

L0, P+

hrob 12

starší nebo stĜední doba bronzová doba bronzová

dítČ

infans I

hrob 13

stČhování nár.

?

dospČlý

hrob 14

doba bronzová

dítČ

hrob 11

hrob 15

vČteĜovská sk.

?

infans II (11-12 let???) ?

hrob 16

doba bronzová

?

?

hrob 17

stČhování nár.

žena

adultus-maturus (30-50 let)

stČhování nár.

? (muž)

adultus (20-30 let)

L+, P+ stĜední

L0, P+

mohyla 15

mohyla 16

mohyla 17

mohyla 18

hrob 1


L(zuby), P0 L(zuby), P0

175

gracilní

L+, P++

stĜednírobustní

L+, P+

?? mohyla 14

pĜímČs: okrouhlý, plochý kámen tvaru rondelu

stĜedodunaj. m.

muž?

maturus-senilis

robustní

stĜedodunaj. m.

muž?

adultus do 40 let)

robustní

stĜedodunaj. m.

? (žena?)

adultus (20-40 let)

gracilní

stĜedodunaj. m.

dítČ


L+, P+

objekt 1

?

?

dospČlý

L0, P+

objekt 2

?

?

?

objekt 3

?

?

dospČlý

L0, P+

hrob 1

stĜedodunaj. m.

?

?

L+, P0

hrob 2

stĜedodunaj. m.

?

L+, P+

hrob 3

stĜedodunaj. m.

?

? (dospČlý nebo dospívající) ? (dospČlý???)

hrob 4

stĜedodunaj. m.

objekt 5

stĜedodunaj. m.

objekt 6

stĜedodunaj. m.

objekt 7

stĜedodunaj. m.

objekt 8

stĜedodunaj. m.

objekt 9

stĜedodunaj. m.

neidentifikovatelné zlomky kostí, snad lidských zubní kámen, stísnČné postavení zubĤ (31,41), pravdČpodobnČ blok snad 8. a 9. hrudního obratle, zubní kaz (46), SchmorlĤv uzel, fossa faciei lunatae na nepĜiĜazeném zlomku vĜetenní kosti stopa po zhojeném zranČní, pĜímČs: zvíĜecí kosti zvíĜecí kosti (kosti nad jámou ve stĜedu mohyly)

jeden zlomek neidentifikovatelné kosti žárový hrob, dva zlomky dokonale spálené lebky

L0, P+ pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

objekt 1 objekt 2

doba bronzová

?

?

hrob 1

doba bronzová

?

?

hrob 2

doba bronzová

L0, P+ pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti zmČĢ koĜínkĤ

mohyla 19

nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nebyl provádČn výzkum

mohyla 20

nebyl provádČn výzkum

743



mohyla 21

nebyly dodány žádné kosterní pozĤstatky nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nebyl provádČn výzkum

mohyla 22

mohyla 23 mohyla 24

nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena

mohyla 25

mohyla 26

mohyla 27

hrob 1

stČhování nár.

dítČ


hrob 2

stČhování nár.

žena

adultus (30-40 let)

154

gracilní

L+, P++

hrob 3

stČhování nár.

muž

juvenis-adultus (okolo 20 let)

168

stĜední

L0, P++

?

? (žena???)

gracilní

L0, P+

hrob 4

stČhování nár.

? (žena)

? adultus-maturus, 35-50 let??) adultus (20-30 let)

147

gracilní

L+, P ++

hrob 5

doba bronzová

?

?

hrob 6

stČhování nár.

muž

maturus (40-50 let)

184

robustní

hrob 7

doba bronzová

?

hrob 8

stČhování nár.

? (žena???)

juvenis-adultus ? (do 25 let?) maturus-senilis (>50 let)

hrob 9

eneolit

hrob 10

vČteĜovská sk.

dítČ

snad souvisí s hr. 10 hrob 11

?

?

infans I-II (do 10 let) ?

stČhování nár.

? (žena??)

dospČlý

hrob 12

doba bronzová

hrob 12a ?

dítČ

infans I (4-5 let)

?

?

L+, P+

L++, P++

náznak trochanter tertius, inklinace (18), pĜímČs: zvíĜecí kost

L+, P+ 170

stĜední

L+, P++

zubní kaz (3.horní stoliþka), koĜenová cysta (45, 46), kompresivní zlomenina jednoho z bederních obratlĤ, foramen subscapulare vpravo, oboustrannČ fossa teres, oboustranná platyknemie, výrazná kanelace lýtkové kosti pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti

L(zuby), P+ L0, P+

stĜednígracilní

L+, P+


L+, P0

vČteĜovská sk.

dítČ

? (infans I-II)

L(zuby), P+

hrob 14

doba bronzová

?

? (ne dítČ infans I)

L(zuby), P0

hrob 15

doba bronzová

?

?

hrob 16

stČhování nár.

muž

adultus-maturus (35-50 let

stČhování nár.

dítČ

infans II (12-15 let)

stČhování nár.

muž

maturus (40-60 let)

?

dospČlý

zlomky neurþitelných nativních kostí, zlomek neurþitelné spálené kosti zelené zbarvení zlomky neurþitelných kostí

178

robustní

L0, P++

L+, P0

hrob 17

744

zubní kaz (47), hypoplázie skloviny; pĜímČs: zvíĜecí kost

L+, P+

hrob 13

patrnČ souvisí s hr. 17

platymerie, zelené zbarvení pánevní kosti snad zranČní na pravé pažní kosti, foramen supratrochleare, pĜímČs: stĜep platymerie

172

robustní

L++, P++

L0, P+

platymerie, levostranná platyknemie, þásteþná lumbalizace Sa1 SchmorlĤv uzel zelené zbarvení levého jaĜmového oblouku zvíĜecí kosti zubní kaz na 18, kloubní spojení L5 a Sa1 v massa lateralis-neoartikulace, Schmorlovy uzly, fossa pectoralis major, podlouhlé ztluštČní v dolní þásti pravé holenní kosti, pĜímČs: zlomek levé lopatky, horní tĜenový zub, zvíĜecí kosti



mohyla 27

hrob 18

?

muž?


163

stĜednírobustní

L++, P+

hrob 18

?

žena?

adultus (20-30 let)

158

gracilní

L(mandibula), P++

hrob 19

stČhování nár.

muž


robustní

L+, P+

hrob 20

stČhování nár.

? (muž)

adultus (30-40 let)

stĜednírobustní

L+, P+

patrnČ souvisí s hr. 20 hrob 21

?

?

dospČlý

stČhování nár.

žena

hrob 22

stČhování nár.

dítČ

juvenis-adultus (17-25 let) infans II (9-10 let)

možná souvisí s hr. 22 hrob 23

?

?

>169

zubní kaz 36, koĜenová cysta (36), fossa pectoralis major, platyknemie, fossa hypotrochanterica, pĜímČs: keramický stĜep Schmorlovy uzle, platymerie, platyknemie. Podle nálezové zprávy není vylouþeno, že jde o chybnČ oznaþený hrob 23 metopický šev, zubní kaz (45, 47), stísnČné postavení zubĤ (42, 43) zubní kaz, koĜenová cysta (16), zubní kámen,

L0, P+

pĜímČs: zvíĜecí kosti

L++, P++

?

platymerie, pĜímČs: þlánek prstu ruky pĜímČs: levá stehenní kost dospČlé osoby, 4 kusy kovových slitkĤ, 2 kusy dĜeva pĜímČs: zvíĜecí kosti

pro antropologické urþení se nezachovaly žádné kosti, není vylouþeno, že byly chybnČ oznaþeny hrob 18, sektor C-D, žena zelené zbarvení

153

gracilní

L+, P+

stČhování nár.

???

?

?

?

mohyla 31

???

?

?

?

mohyla 32

???

?

? (dítČ)

? (infans I-II, do 10 let)

L0, P+

zlomek neurþitelné spálené kosti L0, P+

mohyla 36

hrob 1

stĜedodunaj. m.

?

? (dospČlý?)

L+, P+

nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena nalezena pĜi výzkumu 1962-3, pĜi dalším výzkumu již nebyla zamČĜena žárový hrob

mohyla 37

hrob 2

latén

?

dospČlý nebo dospívající

L+, P+

žárový hrob

mohyla 32 mohyla 33

mohyla 34

mohyla 35

pĜeklasifikováno na terénní nerovnost nebyly nalezeny žádné kosterní pozĤstatky nebyly nalezeny žádné kosterní pozĤstatky kosterní pozĤstatky nebyly dodány zlomek neurþitelné kosti, snad lidské neurþitelné kosti, snad lidské

mohyla 37 mohyla 38

hrob 1

stĜedodunaj. m.

mohyla 39

hrob 2

?

mohyla 39

hrob 1

vČteĜovská sk.

??

??

?

?

?

???

hrob 1

?

?

?

???

objekt 8

?

?

dospČlý

???

hrob 1

stĜ.d. bronzová??

muž

maturus (40-50let)

robustní

L+, P+

???

západní okruh

?

?

adultus (25-35 let)

stĜední

L+, P+

L+, P+

ze dne 8. 7. 1963. KĤstky pod paĜezem v odkryvu B, spálené i nativní kosti. Podle nálezové zprávy není vylouþeno, že se jedná o objekt 8 mohyly 15 výrazná entezopatie na patním hrbolu. Podle nálezové zprávy by se mohlo jednat o mohylu 1 U kaštanu není vylouþeno, že se jedná o hr. 1 mohyla 39

745



Výsledky Doba bronzová Většina borotických hrobů doby bronzové byla kosterních, žárové pozůstatky jsme nalezli v mohyle 8 (hr. 2?, 3?), mohyle 15 (hr. 1) a mohyle 36 (hr. 1). Všechny tři žárové pohřby patří ke středodunajské mohylové kultuře, u které, na rozdíl od věteřovské skupiny s ojedinělým výskytem žárových hrobů, se v pohřebním ritu objevují jak hroby žárové, tak kostrové (STUCHLÍKOVÁ 1993; STUCHLÍK 1993). Kosterní pozůstatky byly vesměs ve velmi špatném stavu, kosti byly zlomkovité, povrchově velmi abradované, často prorostlé kořínky a získání i jenom základních demografických dat bylo obtížné, většinou dokonce nemožné. Z tohoto důvodu jsme hodnotili dobu bronzovou jako celek a nedělili ji na jednotlivé etapy. Z celkového počtu 61 koster z 56 hrobů jsme u 19 (31 %) nezískali vůbec žádné údaje kromě toho, že se jedná o lidské kosti; o pohřbených osobách tedy nelze říci vůbec nic. V 42 případech, které dávají alespoň nějakou představu, jsme rozeznali 13 dětí, což představuje 30,9 %. Věk dětí, který byl odhadován převážně z mineralizace zubů, naznačuje, že se nejedná o nejmenší děti a novorozence, u kterých bývá úmrtnost nejvyšší, takže jejich celkový počet by měl být ve skutečnosti mnohem vyšší. U dospělých byly podklady pro odhad věku velmi řídké a bližší odhad jsme si mohli dovolit pouze u 10 osob. Určit pohlaví se nám podařilo s různou mírou pravděpodobnosti jen u 4 mužů a jedné ženy, ostatní nálezy neměly žádné znaky, které bychom pro pohlavní diagnózu mohli použít. Z uvedených údajů je jasné, že je nejen nemožné borotickou populaci z doby bronzové charakterizovat, ale že kvůli zachovalosti kosterních pozůstatků nebylo v podstatě ani možné nalézt nějaké chorobné změny či anatomické odchylky u jednotlivých osob, nebo dokonce změny charakterizující způsob jejich života. Pouze na jediné kostře, a to z hrobu č. 5 mohyly 6, byla patrná oválná deprese, která je pozůstatkem impresivního zhojeného zranění levé temenní kosti lebky (obr. 1). Kostra patřila osobě středního věku, podle morfologie lebky a robusticity pravděpodobně muži. Stehenní kost této osoby byla v horní části předozadně silně oploštělá, což bývá vysvětlováno zvýšenou aktivitou, častějším používáním některých svalů, jako je velký hýžďový sval nebo skupina přitahovačů stehna, uplatňujících se např. při chůzi po nerovném povrchu (např. LARSEN 1997). Stejné oploštění jsme pozorovali v hrobě 2 mohyly 12, ale jak v tomto, tak i předchozím případě jsme pro poškození kosti nemohli platymerii metricky verifikovat pomocí platymerického indexu. Protože však někdy mohou připadat v úvahu i dědičné faktory (KESTERKE 2008), nebylo by dobré tyto údaje přeceňovat a hodnotit v souvislosti s životním stylem.

Doba laténská Šest hrobů se šesti pohřbenými osobami bylo v borotickém mohylníku datováno do doby laténské. Pět pohřbů bylo kostrových, jeden žárový. O nejméně čtyřech osobách můžeme říci, že dosáhly dospělosti nebo byly na jejím prahu; v posledním hrobě bylo pohřbeno dítě nebo dospívající osoba. Špatná zachovalost kostí nedovolila ani v jednom případě stanovit pohlavní diagnózu a při odhadu věku jsme se museli spokojit s pouhým konstatováním dospělosti.

Obr. 1. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 5, mohyla 6. Zhojené impresivní zranění lebky. Abb. 1. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 5, Grabhügel 6. Geheilte eingedrückte Verletzung des Schädels.

746



Doba stěhování národů Z období stěhování národů bylo rozpoznáno 31 hrobů s 37 pohřbenými osobami. Jejich zachovalost byla výrazně lepší než u starších nálezů, jak je vidět už na tabulce se základními údaji. Mohli jsme se pokusit o pohlavní diagnózu, bližší odhad věku a zaznamenat některé údaje o zdravotním stavu ( tab. 3). Tabulka 3. Základní charakteristika období stěhování národů v Boroticích. Tabelle 3. Grundcharakteristik der Völkerwanderungszeit in Borotice. muž

neurþeno

celkem

infans I

1

1

infans II

3

3

infans I-II

2

2

juvenis-adultus

žena

1

1

2

adultus I

2

1

3

adultus II

2

3

5

adultus

1

1

2

adultus

4

5

10

adultus-maturus

2

2

4

maturus I

1

1

2

maturus II

1

1

maturus maturus

1 2

1

3

maturus-senilis

1

1

dospČlý

1

neurþeno celkem

9

11

6

7

4

4

17

37

Demografická data Z 33 pohřbených osob, o kterých jsme získali alespoň nějaké poznatky, patřilo nejspíše 27 dospělým či dospívajícím osobám a 6 dětem (22,2 %). Procento nalezených dětí je vzhledem k tomu, že je v této době nutné počítat s vysokou dětskou úmrtností, poměrně nízké. Ve stejně datovaných Čejkovicích a Holubicích (STLOUKAL 1982) bylo nalezeno 32 % dětí. Ale není zase tak neobvyklé vzhledem k zachovalosti kosterního materiálu této doby. Např. M. Stloukal a M. Hanáková (STLOUKAL – HANÁKOVÁ 1974) v Abrahámu nenalezli žádnou dětskou kostru. V našem dosud největším pohřebišti z doby stěhování národů Praze-Zličíně bylo nalezeno procentně ještě méně dětí (15,9 %) než v Boroticích a ani tam se nenašly nejmladší kategorie (VÍŠKOVÁ et al. 2012). Pokud pomineme poškozené kostry, u kterých lze pouze předpokládat, že osoby, kterým patřily, se dožily dospělosti, tak nejvíce dospělých zemřelo ve věkové kategorii adultus, tj. mezi 20 až 40 rokem života, a to nejméně 10 osob. V následující věkové kategorii, maturus (40-60 let) zemřelo 3-7 osob. Vyšší věk, kategorii maturus-senilis, jsme odhadovali jen u jedné osoby. V Holubicích (STLOUKAL 1982) umírali častěji v kategorii maturus a stejně je o něco více osob zemřelých mezi 40-60 lety než mezi 20-40 lety (39 : 35) u Víškové (VÍŠKOVÁ 2012) v Praze-Zličíně. Zachovalost koster nedovoluje přesnější odhady a u 40 % dospělých se o věku nemůžeme vyjádřit vůbec, není však pravděpodobné, že by se věková struktura na jednotlivých pohřebištích příliš lišila. 747



Špatná zachovalost měla velký vliv i na určení pohlaví dospělých osob. Z 27 dospělých či dospívajících osob předpokládáme, že 9 koster mohlo nejspíše patřit mužům a 11 ženám, a to s různým stupněm pravděpodobnosti. Počet žen lehce převyšuje počet mužů (index maskulinity 818), stejně jako v Praze-Zličíně (818,2) a Holubicích (719). Ovšem u 10 koster se nemůžeme ani náznakem o pohlaví vyjádřit.

Metrické hodnocení Špatný stav kosterních pozůstatků dovoloval minimum metrických stanovení. V podstatě jsme mohli u některých pohřbů stanovit výšku postavy, u některých bylo možné zjistit platymerii a platyknemii, alespoň částečně jsme mohli zhodnotit i pět lebek. Výška postavy Výškou postavy, již bylo možné spočítat u 7 žen a 5 mužů, patří studovaný soubor do kategorie vysokých postav, muži měřili v průměru 174 cm (168-184), ženy 162 cm (147-175). Průměrná výška pro období stěhování národů (DOBISÍKOVÁ et al 2007), přepočtená podle Sjøvolda (SJØVOLD 1990), je pro muže 172 cm a pro ženy 162 cm. Ani muži ani ženy se tedy v rámci historického období v podstatě neodlišovali svou výškou od ostatních stejně datovaných populačních skupin. V nejnovějších nálezech z Prahy-Zličína, které ještě nebyly do počítaného průměru nálezů z našeho území zahrnuty, byli muži vysocí 175 cm (168-184), ovšem ženy překvapivě dosáhly 167 cm (152-187). Výška u žen je v Praze-Zličíně podstatně vyšší než průměr pro populaci a zdá se, že vypočtených 187 cm jedné z žen se poněkud vymyká ostatním. Podobné hodnoty se totiž vyskytují až u současné populace po proběhnutí sekulárního trendu. V Holubicích (STLOUKAL 1982), kde muži měli průměrnou výšku 171 cm, dosáhly ženy v průměru sice 164 cm, ale nejvyšší žena měla „pouze“ 168 cm. Obecně však lze říci, že vysoká postava vcelku odpovídá situaci v polovině prvního tisíciletí, kdy ve střední Evropě došlo v průběhu chladnějšího subatlantiku k oteplení a tím ke zlepšení klimatických podmínek pro život. Metrické charakteristiky lebky Z pěti částečně měřitelných lebek byla jedna dlouhá (dolichokranní, mohyla 6 hrob 7), jedna krátká (brachykranní, mohyla 10 hrob 13) a tři středně dlouhé (mezokranní, mohyla 27 hroby 6, 17, 21). V Praze-Zličíně (VÍŠKOVÁ 2012) i v Holubicích (STLOUKAL 1982) byly lebky většinou mezokranní, ovšem v Abrahámu Stloukal (STLOUKAL 1972) našel spíše převahu lebek dolichokranních. Pouze u dvou lebek jsme mohli spočítat obličejové indexy. Dva obličeje (mohyla 27 hroby 6, 17) měly obličejový index střední a zároveň středně široký nos, ovšem ze dvou případů nelze vyvozovat žádné obecnější závěry. Platymerie a platyknemie Platymerický a platyknemický index bylo možné změřit u 7 stehenních kostí a 11 holenních kostí. Vedle toho byly sice některé kosti viditelně oploštělé, ovšem metricky platymerii či platyknemii nebylo pro poškození možné indexem vyjádřit. Oploštění stehenních a holenních kostí souvisí s životním stylem (viz dříve doba bronzová).

Zdravotní stav Zhodnocení zdravotního stavu kosterních pozůstatků je silně limitováno zachovalostí, která v podstatě dovoluje pouhý výčet změn, které jsme na kostrách nalezli. Na stehenních kostech kostry 2 a 3 z hrobu 2 mohyly 9 bylo nalezeno příčné rozbrázdění těl kostí, u kterého máme za to, že jde o poškození způsobené hlodavci (obr. 2).

Obr. 2. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 2, kostra 2, mohyla 9. Poškození hlodavci. Abb. 2. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 2, Skelett 2, Grabhügel 9. Beschädigung durch Nagetiere. 748



Obr. 3. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 13, mohyla 10. Metopický šev. Abb. 3. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 13, Grabhügel 10. Metopische Naht.

Obr. 4. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 8, mohyla 27. Foramen subscapulare. Abb. 4. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 8, Grabhügel 27. Foramen subscapulare.

Obr. 5. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 17, mohyla 27. Částečná sakralizace posledního bederního obratle s neoartikulací. Abb. 5. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 17, Grabhügel 27. Teilweise Sakralisierung des letzten Lendenwirbels mit Neoartikulation. 749



Anatomické zvláštnosti a odchylky Většinu anatomických odchylek a zvláštností je možné zařadit do kategorie variet, zvaných také epigenetické znaky, které jeví známky dědivosti. Jejich výskyt je dán vyjádřením alel více lokusů a vzájemným ovlivňováním. Tyto znaky obvykle nemají vliv na funkčnost organismu, ale jsou často pozůstatkem přetrvávání časných stádií vývoje do dospělosti, nebo jsou naopak výsledkem nadměrného kostního růstu. Epigenetické znaky jsou studovány v souvislostech se sledováním příbuzenských vztahů a porovnávání populací. Protože poznávání těchto anatomických odchylek bylo limitováno stavem kostí, je možné uvést pouze jejich výčet bez dalšího hodnocení a porovnávání. Foramen supratrochleare (mohyla 9 hrob 2 kostra 2, mohyla 27 hrob 3) Metopický šev, foramen Huschke (mohyla 10 hrob 13) (obr. 3) Fossa faciei lunatae (mohyla 13 hrob 17) Náznak trochanter tertius (mohyla 27, hrob 6) Fossa teres (mohyla 27, hrob 8) Foramen subscapulare (mohyla 27 hrob 8) (obr. 4) Fossa pectoralis major (mohyla 27 hrob 17) Vedle toho se vyskytují i další anomálie, které na rozdíl od variet často souvisí s nějakými zdravotními problémy, nebo jsou podkladem pro sekundární patologické změny (VYHNÁNEK 1999). V hrobu 4 mohyly 9 jsme z této kategorie nalezli vrozený srůst dvou krčních obratlů, mohyle 27 částečnou lumbalizaci 1. křížového obratle v hrobě 16 a částečnou sakralizaci posledního bederního obratle s neoartikulací v hrobě 17 (obr. 5). Degenerativní změny Nejčastěji byly nalézány degenerativní změny terminálních ploch obratlů a kloubních ploch velkých kloubů. Většinu těch, které jsme byli schopni pozorovat, jsme mohli zařadit k těm, jež charakterizují prožitý věk. Snad jen u ženy z hrobu 17 mohyly 13, kde byla na některých dolních hrudních obratlích výrazná spondylóza s vytvořením bloku nejspíše 8. a 9. hrudního obratle, zatímco u ostatních obratlů byla spondylóza pouze naznačena, bychom mohli uvažovat o stavu způsobeném nějakými jinými vlivy. V hrobě však byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou osob, takže bylo přiřazení kostí jednotlivým osobám problematické a k etiologii se nebylo možné vyjádřit.

Obr. 6. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 17, mohyla 13. Zhojené zranění vřetenní kosti. Abb. 6. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 17, Grabhügel 13. Geheilte Verletzung des Speichenknochens.

Obr. 7. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 5, mohyla 6. Zhojené zranění pravé holenní kosti. Abb. 7. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 17, Grabhügel 27. Geheilte Verletzung des rechten Schienbeins. 750



Obr. 8. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 13, mohyla 10. Schmorlův uzel. Abb. 8. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 13, Grabhügel 10. Schmorl-Knötchen.

Chorobné změny Chorobné změny, včetně nádorového onemocnění, nebyly na kostech pozorovány. Choroby chrupu, u nichž je vznik často úžeji spojován s vlivy vnějšího prostředí, jsou popsány u stresových faktorů. Traumatické změny Na zlomku vřetenní kosti z hrobu 17 mohyly 13 jsme nalezli změny, které by mohly vzniknout po zhojeném zranění, snad zlomenině (obr. 6). V hrobě však jsou pohřbeny dvě osoby a zlomek nejde, bohužel, některé z nich jednoznačně přiřadit. Další zhojené zranění bylo nalezeno na pravé holenní kosti osoby z hrobu 17 mohyly 27 (obr. 7). Kompresivní zlomenina zjištěná na zlomku jednoho z bederních obratlů z hrobu 8 mohyly 27 bude nejspíše poplatná věku, kterého se pohřbená osoba, snad žena, dožila. V kompresivní zlomeniny obratlů často vyústí osteoporotické změny vyššího věku, které jsou u žen po menopauze častější než u mužů stejného věku. Projevy fyziologické zátěže (stres) K projevům fyziologické zátěže patří změny způsobené vnějšími podmínkami, jako jsou styl života, profesní deformace, dieta apod. Mohou se např. manifestovat jako oploštění stehenních či holenních kostí, výskytem Schmorlových uzlů na terminálních plochách obratlů, zubními kazy apod. Schmorlovy uzle jsou v současné době řazeny mezi stresové faktory na pomezí patologie. Vznikají po výhřezu pulpárního jádra meziobratlové ploténky do spongiózy obratle. Příčinou bývá většinou nadměrná zátěž v době dospívání, kdy není páteř ještě pro výraznější námahu dostatečně vyzrálá. Schmorlovy uzly jsme nalezli v hrobě 13 mohyly 10 (obr. 8), u ženy z hrobu 17 mohyly 13 a v hrobech 16, 17 mohyly 27. Zvláště u ženy z mohyly 13 je velmi pravděpodobné, že k jejímu plnému pracovnímu nasazení došlo již v době zrychleného růstu (výška 175 cm), kdy páteř ještě nebyla dostatečně vyvinuta. Ke vzniku Schmorlových uzlů může přispět i nedostatek vitamínů A, D, E v potravě. O platymerii jsme se již zmiňovali při nálezu v době bronzové, při lépe zachovaných kostech z doby stěhování národů bylo možné sledovat kromě předozadního oploštění horní třetiny stehenní kosti i stranové oploštění holenní kosti, vyjádřené indexem platyknemie. Za vznikem platymerie stojí zvýšená zátěž především velkého hýžďového svalu či skupiny přitahovačů stehna, u holenních kostí potom zátěž trojhlavého lýtkového svalu či některých ohybačů chodidla. Obě oploštění tedy ze značné části odráží způsob života snad podpořenou i dědičnými faktory (TURNER 1887; BUXTON 1938; KENNEDY 1989; LARSEN 1997; KESTERKE 2008). Platymerii jsme v Boroticích mohli zjišťovat u 11 osob a byla nalezena v 9 případech, i když nemohla být vždy metricky podpořena. Platyknemii jsme také byli schopni zjišťovat u 11 osob, nalezena byla u 3 osob. Stav chrupu Ztráta chrupu může být sice způsobena životním stylem či úrazem, ale obecně je spojována s postupujícím věkem. Protože jsme nepozorovali na čelistech žádné traumatické změny, přičítali jsme ztráty chrupu především prožitému věku a nepovažujeme je tedy za nutné uvádět. Kazivost zubů je spojována s nevhodným příjmem potravy, nedostatkem vápníku a s nedostatečnou ústní hygienou. Vzhledem ke špatné zachovalosti antropologického materiálu není možné kazivost zubů komplexně vyhodnotit, musíme se spokojit pouze s výčtem přítomnosti zubních kazů. Zubní kaz jsme nalezli u 7 osob (mohyla 751



Obr. 9. Hrob 7, mohyla 13. Stísněné postavení zubů, zubní kaz, kořenová cysta. Abb. 9. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 7, Grabhügel 13. Beengte Zahnstellung, Karies, Wurzelzyste.

Obr. 10. Borotice, okr. Znojmo. Hrob 20, mohyla 27. Zubní kámen. Abb. 10. Borotice, Bez. Znojmo. Grab 20, Grabhügel 27. Zahnstein.

6 hrob 7, mohyla 13 hrob 17, mohyla 27 hroby 8, 17, 19, 20) a ve dvou případech s ním byly spojeny kořenové cysty (mohyla 27 hroby 8, 20) (obr. 9). Se životním stylem má souvislost i vznik zubního kamene, ten byl nalezen u ženy z hrobu 17 mohyly 13 a snad muže z hrobu 20 mohyly 27 (obr. 10). Za odpověď na nepříznivé životní podmínky můžeme považovat vznik hypoplazie skloviny, kterou jsme nalezli na zubech z hrobu 4 mohyly 27. Je charakterizována poruchou skloviny a dentinu a nejčastěji se objevuje po onemocnění v dětském věku, např. po horečnatých a průjmových stavech, ale i u dětí postižených rachitis či skorbutem, nebo při nadměrném přísunu fluoridů. Faktory, které se podílejí na vzniku, musí působit před dosažením 6. roku života, kdy se formuje zubní sklovina (ORTNER 2003). 752



Ve třech případech (mohyla 6 hrob 7, mohyla 27 hroby 6, 19) jsme nalezli stísněné postavení zubů, které se objevuje, obvykle za součinnosti faktorů vnějšího prostředí, při poruchách sekrece růstového hormonu. Velikost zubů je vývojově konzervativnější než velikost čelisti, zuby bývají normální velikosti, zatímco růst čelistí je omezen. Lze říci, že dochází k vývojově podmíněnému zmenšování čelisti při tradičně zachované velikosti zubů (LAVELLE 1972; ORTNER 2003). PROKOPEC (2007) vysvětluje stísněné postavení, které našel u australských domorodců, stresem, jemuž je chrup vystaven žvýkáním tuhé potravy od nejútlejšího mládí. Tlak působí směrem od molárů k předním zubům, které pak nenacházejí dostatek místa v zubním oblouku.

Závěr Mohylník s předkládanými kosterními pozůstatky byl prozkoumán v Boroticích, které leží v jedné z nejúrodnějších, již od neolitu osídlovaných oblastí Moravy. To se promítlo i v opakovaném využití lokality, kde do mohyl doby bronzové byly později zapuštěny i hroby z laténského období a z doby stěhování národů. Většina pohřbů byla kostrových, pouze v 6 hrobech (mohyla 8 hrob 2, mohyla 9 hrob 1, mohyla 27 hrob 12a, mohyla 31, mohyla 36 hroby 1, 2) byly nalezeny žárové pozůstatky. Jako žárové hroby však byly v archeologické části označeny hroby v mohylách 8 a 36. Antropologická analýza lidských pozůstatků byla velmi obtížná, pohřby byly uloženy v humusovitém materiálu, kosti byly z velké části prorostlé kořínky nebo stráveny a hrobové jámy se z valné části nedařilo rozpoznat. Výsledkem nepříznivých podmínek byla velmi špatná zachovalost antropologického materiálu. Chronologické určení bylo znesnadněno častou absencí milodarů a sekundárním otevřením hrobů, při kterém docházelo k dislokaci kostí a tím k dalším problémům s identifikací jednotlivých hrobů. U pozůstatků z doby bronzové jsme nebyli schopni vypracovat skutečnou demografickou analýzu, museli jsme se spokojit s pouhým rozeznáním dospělé a nedospělé osoby, a to zdaleka ne ve všech případech, často jsme konstatovali pouze přítomnost lidských kostí. Více se podařilo přiblížit jen jedinou kostru, a to z hrobu 5 mohyly 7, u které předpokládáme, že patřila osobě středního věku, spíše muži než ženě. Na její lebce jsme našli stopu po zhojeném zranění a z dolních končetin usuzujeme na zvýšenou pohybovou aktivitu. Stejně špatně zachované byly i hroby z doby laténské. Také zde jsme se museli spokojit s konstatováním dospělého nebo nedospělého věku. V šesti hrobech byli nejspíše 4 dospělí a 2 nedospělí. Nejlépe zachovanou skupinou byly pohřby z doby stěhování národů, i když ani zde jsme často nemohli určit více, než že se jednalo o dospělou osobu, či dokonce jen konstatovat, že kosti jsou lidské. Pokud lze hodnotit, borotický soubor se v podstatě nevymyká ostatním nálezům z doby stěhování národů. Jde o vysokou populaci, v níž je index maskulinity pravděpodobně lehce vykloněn ve prospěch žen (818), a jejíž členové většinou umírali před dosažením seniorského věku (v souboru pouze jedna osoba). U většiny příslušníků skupiny jsme nalezli oploštění horní části stehenních kostí, které by mohlo svědčit o životním stylu s častými aktivitami, při nichž se zapojuje velký hýžďový sval a skupina přitahovačů stehna, například při chůzi po nerovném povrchu. Méně je zastoupeno oploštění holenních kostí, u kterého se předpokládá častá práce v podřepu. Zhodnotit zdravotní stav borotické populace z období stěhování národů jako celku nebylo pro špatnou zachovalost antropologického materiálu možné, je možné uvést pouze výčet nalezených změn. Nalezli jsme vrozené změny (blok krčních obratlů, sakralizace bederního obratle, lumbalizace křížového obratle), některé stopy působení stresu (např. Schmorlovy uzly, hypoplazii skloviny, stísněné postavení zubů, platymerii a platyknemii), degenerativní změny (blok hrudních obratlů) a stopy po prodělaném traumatu.

Poznámka 1

1 Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DRKVO 2013/18, 00023272). This work was financially supported by Ministry of Culture of Czech Republic (DRKVO 2013/18, 00023272).

Literatura BACH, H. 1965: Zur Berechnung der Körperhohe aus den langen Gliedmassenknochen weiblicher Skelette, Anthropologischer Anzeiger 29, 12–21. BREITINGER, E. 1937: Zur Berechnung der Körperhöhe aus den langen Gliedmassenknochen weiblicher Skelette, Anthropologischer Anzeiger 14, 249–274. BRŮŽEK, J. 2002: A method for Visual Determination of Sex, Using the Human Hip Bone. American Journal of Physical Anthropology 117, 157-168. 753


BUXTON, L. H. D. 1938: Platymeria and platycnemia. Journal of Anatomy 73, 31-36, cit. dle KENNEDY 1989. DOBISÍKOVÁ, M. – VELEMÍNSKÝ, P. – KATINA, S. – MANSOUROVÁ, L. – MĚRTLOVÁ, T. – STLOUKAL, M. 2007: Výška postavy populací na území ČR od neolitu po současnost. Slovenská antropológia 10, 24-30. DOBISÍKOVÁ, M. 2008: Hroby z doby stěhování národů z Hoštic a Nezamyslic. Pravěk N. Ř. 18, 253-277. HARTSFIELD, J. K. Jr. – BIXLER, D. 2004: Clinical Genetics for the Dental Practitioner. In: R. E. McDonald. – D. R. Avery – A. Jeffrey: Dentistry for the child and adolescent. St Louis: Mosby. 79-102. KENNEDY, K. A. R. 1989: Skeletal Markers of Occupational Stress. In: Y. M. Iscan – K. A. R. Kennedy (eds.): Reconstruction of Life From the Skeleton. Alan R. Liss, Inc., New York, 320, 129-160. KESTERKE, M. J. 2008: Heritability of Subtrochanteric Femur Shape (Platymeric Index) in Papio Hamadyus and Implications for Hominid and Modern Human Postcranial Variation and Evolution. MA thesis, Department of Anthropology, University of Wyoming. Pro Quest, 55. LARSEN, C. S. 1997: Bioarcheology. Interpretation behavior from the human skeleton. Cambridge University Press, 461. LAVELLE, L. C. B. 1972: Maxillary and mandibular tooth size in different racial groups and different occlusal categories. American Journal of Orthodontics and Dentofacial Orthopedics 61,1: 29-37. ORTNER, D. J. 2003: Dental Disease and Miscellaneous Pathological Condition of Jaws. In: D. J. Ortner: Identification of Pathological Conditions in Human Skeletal Remains. Elsevier Academic Press, London – San Diego, 645. PODBORSKÝ, V. (ed.) 1993: Pravěké dějiny Moravy, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno, 544. PROKOPEC, M. 2007: Stěsnání zubů v dolní čelisti z prehistorické lokality Roonka v jižní Austrálii. Česká stomatologie 107, 6: 161-164. SJØVOLD, T. 1990: Estimation of stature from long bones utilizing the line of organic correlation. Human Evolution 5,3, 431-447. STLOUKAL, M. – HANÁKOVÁ, H. 1974: Pohřebiště z doby stěhování národů v Abrahámu. Časopis Národního muzea, odd. přírodovědný, 141, 3, 4: 141-152. STLOUKAL, M. 1982: Nepublikovaný antropologický posudek Holubice, P7A 9440-9543, Depozitář antropologického oddělení Národního muzea. STLOUKAL, M. (ed.) 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry. Národní muzeum, Praha, 510. STUCHLÍK, S. 1993: Středodunajská mohylová kultura, in: Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 272-286. STUCHLÍK, S. 2006: Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 30, 296. STUCHLÍK, S. 2011: Das Gräberfeld von Borotice. In: J. Tejral – S. Stuchlík – M. Čižmář – Z. Klanica – S. Klanicová: Langobardische Gräberfelder in Mähren. Spisy Archeologického ústavu Brno AV ČR Brno 39, 75-127, 334-340, 419-427, 446-449. STUCHLÍKOVÁ, J. 1993: Věteřovská skupina, in: Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno, 262-272. TURNER, W. 1887: On variability in human structure, as displayed in different races of men, with special reference to the skeleton, Journal of Anatatomy and Physiology 21,3: 473-495, cit. dle KENNEDY 1989. VÍŠKOVÁ, M. – JAROŠOVÁ, I. – JIŘÍK, J. – VÁVRA, J. – KUCHAŘÍK, M. 2012: Populace z doby stěhování národů z pohřebiště v Praze – Zličíně z pohledu fyzické antropologie a archeologie. Sborník Národního muzea v Praze, řada A historie, 66, 3-4: 61-70. VYHNÁNEK, L. 1999: Nárys kostní paleopatologie se zaměřením na radiodiagnostiku. In: M. Stloukal (ed.): Antropologie. Příručka pro studium kostry. Národní muzeum, Praha, str. 510.

Zusammenfassung Die Nekropole in Borotice (Südmährischer Kreis) wurde in der Mitte des 19. Jahrhunderts entdeckt, systematisch wurde sie aber erst in den Jahren 1976-1996 erforscht; im Jahre 2001 wurde bei der Luftprospektion ein weiterer Grabhügel nachgewiesen, der mit der Nummer 39 bezeichnet wurde. Archäologische Funde aus der Nekropole wurden von S. Stuchlík im Jahre 2006 und 2011 publiziert (STUCHLÍK 2007, 2011), jedoch ohne den anthropologischen Befund. Im Raum der Nekropole wurden circa 116 Gräber mit sterblichen Überresten von wohl 128 Menschen gefunden. Wir geben, ähnlich wie der Archäologe, nur die annähernde Zahl der Bestatteten an, denn der Gesamtbefund – oft konnten die Grabgruben nur schlecht erkannt werden – und der Erhaltungsstand der Knochen erlaubten es nicht, die gegenseitige Zusammengehörigkeit der Knochen festzulegen. Die meisten Gräber waren Körpergräber. In 6 Gräbern wurden verbrannte Knochen gefunden, obwohl als Brandgräber nur 3 Gräber bezeichnet wurden. Die Gräber wurden in verschiedene Abschnitte der Bronzezeit (56), der Latènezeit (7) und der Völkerwanderungszeit (30) datiert. Der Zustand einiger Gräber erlaubte keine eindeutige Einschätzung (1) oder Datierung (22). Die Knochenreste waren sehr schlecht erhalten. Von 61 Skeletten aus 56 bronzezeitlichen Gräbern konnten in 19 Fällen (31%) gar keine Angaben gewonnen werden, in 42 Fällen, die über die Verstorbenen eine bescheidene Vorstellung ermöglichen, konnten 13 Kinder erkannt werden, was 30% darstellt. Die Geschlechtsbestimmung gelang mehr oder weniger nur bei 4 Männern und einer Frau. In 7 latènezeitlichen Gräbern waren wahrscheinlich 4 Erwachsene und ein Kind bestattet, bei den anderen weiß man es nicht. Bestattungen aus der Völkerwanderungszeit gab es 37 in 31 Gräbern. 27 Skelette gehörten zu den Erwachsenen, wovon wahrscheinlich 9 Männer und 11 Frauen waren, 6 gehörten Kindern, bei den restlichen konnte das Alter nicht geschätzt werden. Der Erhaltungsstand des Knochenmaterials erlaubte keine nähere Analyse des Vorkommens einiger Pathologien oder weiterer interessanter Erscheinungen, bei Überresten aus allen Perioden konnten sie nur konstatiert werden. Deutsch von Pavla Seitlová 754

z seznam tiraz_Sestava 1 14.1.2015 8:20 Stránka 828

Seznam autorů Igor Bazovský Slovenské národné múzeum – Archeologické múzeum Žižkova 12 SK – 810 06 Bratislava 16 Slovenská republika [email protected]

Lucia Benediková Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied Akademická 2 SK – 949 21 Nitra [email protected]

Jan Bouzek Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Celetná 20 CZ – 116 42 Praha 1 [email protected]

Gabriela Brezňanová Krajský pamiatkový úrad Banská Bystrica Lazovná 8 SK – 975 65 Banská Bystrica [email protected]

Hana Brzobohatá Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., pracoviště Kutná Hora Hloušecká 609 CZ – 284 01 Kutná Hora [email protected]

Gertrúda Březinová Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied Akademická 2 SK – 949 21 Nitra [email protected]

Jozef Bujna Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Filozofická fakulta, katedra archeológie Hodžova 1 SK – 949 74 Nitra [email protected] 828

Radoslav Čambal Historické múzeum Slovenského národného múzea Žižkova 12 SK – 811 06 Bratislava [email protected]

Zuzana Ďuďáková Filozofická fakulta UKF Katedra archeológie Hodžova 1 SK – 949 74 Nitra [email protected]

Ivan Čižmář Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. Kaloudova 30 CZ – 614 00 Brno [email protected]

Przemysław Dulęba Instytut Archeologii Uniwersytetu Wrocławskiego ul. Szewska 48 PL – 50-139 Wrocław [email protected]

Miloš Čižmář †

Kristián Elschek Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied Akademická 2 SK – 949 21 Nitra [email protected]

Hana Čižmářová Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav archeologie Na Rybníčku 626/1 CZ – 746 01 Opava [email protected]

Jana Čižmářová Archeologický ústav Moravského zemského muzea Zelný trh 6 CZ – 659 37 Brno [email protected]

Alžběta Danielisová Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Letenská 4 CZ – 118 01 Praha 1 [email protected]

Monika Dębiec Zaczernie 1004S/1 PL – 36-062 Zaczernie [email protected]

Miluše Dobisíková Národní muzeum antropologické oddělení Vinohradská 1 CZ – 110 00 Praha [email protected]

Pavla Ender Landesamt für Archäologie Sachsen Zur Wetterwarte 7 D 01109 Dresden [email protected]

Wolfgang Ender Landesamt für Archäologie Sachsen Zur Wetterwarte 7 D 01109 Dresden [email protected]

Jiří Fröhlich Erbenova 1546 CZ – 397 01 Písek [email protected] Martin Furman Krajský pamiatkový úrad Žilina Mariánske námestie 19 SK – 010 01 Žilina [email protected]

Petra Goláňová Ústav archeologie a muzeologie, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Arna Nováka 1 CZ – 602 00 Brno [email protected]


Miloš Hlava Muzeum hlavního města Prahy Oddělení archeologických sbírek Pod Viaduktem 2595 CZ – 155 00 Praha 13 [email protected]

Jan Jílek Východočeské muzeum v Pardubicích archeologické oddělení Zámek čp. 4 CZ – 530 02 Pardubice [email protected]

Balázs Komoróczy Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19 CZ – 602 00 Brno [email protected]

Martin Hložek Technické muzeum v Brně, Purkyňova 105 CZ – 612 00 Brno [email protected]

Jan John Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Branišovská 31a CZ – 370 05 České Budějovice [email protected]

Petr Kos Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. Kaloudova 30 CZ – 614 00 Brno [email protected]

Petr Holodňák Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci Husova 678 CZ – 438 01 Žatec [email protected]

Šárka Jonášová Geologický ústav AV ČR, v. v. i. Rozvojová 135/269 CZ – 16500 Praha 6 [email protected]

Veronika Holzer Naturhistorisches Museum Wien Prähistorische Abteilung Burgring 7 A – 1010 Wien [email protected]

Jiří Kala Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. Kaloudova 30 CZ – 614 00 Brno [email protected]

Jan Horák Palackého nám. 160 CZ – 572 01 Polička [email protected]

Peter Horváth Archeologický ústav SAV Akademická 2 SK – 94901 Nitra [email protected]

Václav Hulínský Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav skla a keramiky, Technická 5 CZ – 16628 Praha 6 [email protected]

Ondřej Chvojka Jihočeské muzeum Dukelská 1 CZ – 370 51 České Budějovice; Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Branišovská 31a CZ – 370 05 České Budějovice [email protected]

Maciej Karwowski Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego Moniuszki 10 PL – 35-015 Rzeszów [email protected] Institut für Urgeschichte und Historische Archäologie, Universität Wien Franz Klein-Gasse 1 A – 1190 Wien [email protected]

Adam Kędzierski Kaliskie Stanowisko Archeologiczne Instytutu Archeologii i i Etnologii PAN ul. Młynarska 33 PL – 62-800 Kalisz [email protected]

Branislav Kovár Archeologický ústav SAV v Nitre Akademická 2 SK – 94921 Nitra [email protected]

Venceslas Kruta 14 Orée de Marly F – 78590 Noisy-le-Roi [email protected] Roman Křivánek Archeologický ústav AV ČR, v. v. i. Letenská 4 CZ – 118 001 Praha [email protected]

Jan Kysela Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Celetná 20 CZ – 116 42 Praha 1 [email protected] Jana Langová Muzeum jihovýchodní Moravy Vavrečkova 7040 CZ – 760 01 Zlín [email protected]

Marek Lečbych Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. Kaloudova 30 CZ – 614 00 Brno [email protected]

Jiří Kohoutek †

Eva Kolníková Výstavná 17 SK – 949 01 Nitra [email protected]

Jakub Likovský Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Letenská 4 CZ – 118 01 Praha 1 [email protected] 829


Tomáš Mangel Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62 CZ – 500 03 Hradec Králové 3 [email protected]

J. V. S. Megaw Department of Archaeology, Flinders University GPO Box 2100, Australia AU – South Australia 5001 [email protected]

Jan Michálek Nádražní 120 CZ – 397 01 Písek [email protected]

Blanka Mikulková Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. Kaloudova 30 CZ – 614 00 Brno [email protected]

Jiří Militký Národní muzeum – Historické muzeum Numismatické oddělení Vinohradská 1 CZ – 110 00 Praha 1 [email protected]

Elena Miroššayová Archeologický ústav SAV Oddelenie pre výskum východného Slovenska Hrnčiarska 13 SK – 040 01 Košice [email protected]

Alena Nejedlá Jihomoravské muzeum ve Znojmě Přemyslovců 8 CZ – 669 45 Znojmo [email protected]

Marek Olędzki Uniwersytet Łódzki Instytut Politologii Ul. Składowa 41/43 PL – 90-127 Łódź [email protected] 830

David Parma Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. Kaloudova 30 CZ – 614 00 Brno [email protected]

Karol Pieta Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied Akademická 2 SK – 949 21 Nitra [email protected]

Miroslav Pleska Muzeum východních Čech Eliščino nábřeží 465 CZ – 500 01 Hradec Králové 1 [email protected]

Tomáš Polišenský Ústav archeologické památkové péče středních Čech Nad Olšinami 3 CZ – 110 00 Praha 10 [email protected]

Peter C. Ramsl Österreichische Akademie der Wissenschaften Institut für Orientalische und Europäische Archäologie (OREA) Abteilung Europa Fleischmarkt 20-22 A – 1010 Wien [email protected]

Dominik Repka Univerzita Konštantína Filozofa Filozofická fakulta, Katedra archeológie Hodžova 1 SK – 949 74 Nitra [email protected]

Marcin Rudnicki Instytut Archeologii Uniwersytetu Warszawskiego Krakowskie Przedmieście 26/28 PL – 00-927 Warszawa, Poland e-mail: [email protected]

Vladimír Salač Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Letenská 4 CZ – 118 01 Praha 1 [email protected]

Milan Salaš Archeologický ústav Moravského zemského muzea Zelný trh 6 CZ – 659 37 Brno [email protected]

Pavel Sankot Oddělení pravěku a antického starověku Historické muzeum Národního muzea Vinohradská 1 CZ – 110 00 Praha [email protected]

Susanne Stegmann-Rajtár Archeologický ústav SAV Akademická 2 SK – 94921 Nitra [email protected]

Stanislav Stuchlík Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Čechyňská 363/19 CZ – 602 00 Brno [email protected] Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav archeologie Na Rybníčku 626/1 CZ – 746 01 Opava [email protected]

Radka Šumberová Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., pracoviště Kutná Hora Hloušecká 609 CZ – 284 01 Kutná Hora [email protected]

Richard Thér Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62 CZ – 500 03 Hradec Králové 3 [email protected]


Martin Trefný Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62 CZ – 500 03 Hradec Králové 3 [email protected]

Dagmar Vachůtová Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Arna Nováka1 CZ – 602 00 Brno [email protected]

Jarmila Valentová Národní muzeum – Historické muzeum Oddělení pravěku a antického starověku Vinohradská 1 CZ – 110 00 Praha [email protected]

Natalie Venclová Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Letenská 4, CZ – 118 01 Praha 1 [email protected]

Anna Gardelková-Vrtelová Archeologický ústav SAV v Nitre Akademická 2 SK – Nitra [email protected]

David Vích Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě Šemberova 125/I CZ – 566 01 Vysoké Mýto [email protected]

Jiří Waldhauser Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62 CZ – 500 03 Hradec Králové 3 [email protected]

Marek Vlach Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i. Čechyňská 363/19 CZ – 602 00 Brno [email protected]

Tomáš Zeman Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Křížkovského 511/10 771 47 Olomouc [email protected]

Larissa Vorotinskaja The State Ermitage Museum Dvortsovaya Naberezhnaya, 34 RU – 190000 St Petersburg [email protected]

Leszek Ziąbka Muzeum Okręgowe Ziemi Kaliskiej ul. Kościuszki 12 PL – 62-800 Kalisz [email protected].

831


MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová Grafický návrh a úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová Návrh obálky: Šárka Fidrichová Tisk: Tiskárna Helbich, a. s., Brno Vydalo Moravské zemské muzeum, Brno 2014 ISBN: 978-80-7028-432-2

Moravské křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Moravské křižovatky Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Moravské zemské muzeum 2014

Moravské. křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Recommend Documents