Moravská zemská knihovna očima veřejnosti Výsledky průzkumu veřejného mínění
201 4
Hypotéza č. 1
„Většina lidí v Brně vůbec neví o existenci MZK.“ Většina respondentů (83,3 %) odpověděla, že o MZK (Moravské zemské knihovně) alespoň slyšela. Nicméně více než 31 % respondentů nedokáže určit, kde MZK sídlí. Přesto však můžeme říci, že většina lidí o existenci MZK ví. Hypotéza se
tedy nepotvrdila. Graf č. 1
Graf č. 2
Slyšeli jste někdy o MZK?
Víte, kde MZK sídlí?
1 4,3 % respondentů mělo dokonce v MZK registraci. Z výsledků rovněž vyplývá, že zhruba polovina lidí, kteří neví, kde MZK sídlí, o ní alespoň slyšeli. Graf č. 4
Zhruba polovina lidí, kteří nevědí, kde MZK sídlí, o ní alespoň slyšli
Graf č. 3
Jste zaregistrovaní v MZK?
1
Kdo jsou ti, kteří MZK znají, kdo jsou ti, kteří MZK neznají? Jako klíčové hledisko bylo určeno, zda respondenti vědí, kde MZK sídlí. To nám pomohlo zjistit, zda si respondenti dokáží v souvislosti s názvem knihovny představit alespoň její budovu a nebo jestli je pro ně MZK jen pojmem.
VZDĚLÁNÍ Graf č. 5
Vzdělání lidí, kteří neví, kde MZK sídlí
Graf č. 6
Vzdělání lidí, kteří ví, kde MZK sídlí
Lidé, kteří nevědí, kde MZK sídlí, mají nejčastěji maturitu (26,6 %) nebo nižší vzdělání; jsou vyučeni (25,9 %) nebo vyučení s maturitou (1 8 %). 21 ,6 % má pouze základní vzdělání. 7,9 % z skupiny, která nezná sídlo MZK, má vysokoškolské vzdělání – to znamená, že 2,4 % vysokoškolských studentů z celkového počtu respondentů neví, kde v Brně najít MZK. Lidé, kteří naopak vědí, kde MZK sídlí, mají nejčastěji vysokoškolské vzdělání (41 ,9 %) nebo alespoň maturitu (36,1 %).
2
VĚK Graf č. 7
Věk lidí, kteří neví, kde MZK sídlí
Graf č. 8
Věk lidí, kteří ví, kde MZK sídlí
Lidé, kteří vědí, kde MZK sídlí, jsou nejčastěji z kategorie ve věku 20 – 29 let (26,7 %). Lidé, kteří naopak nevědí, kde MZK sídlí, jsou nejčastěji z kategorií 50 – 59 (22 %), 40 - 49 (1 8,4 %) a 1 0 – 1 9 let (1 9,1 %). 3
INFORMAČNÍ NÁVYKY Graf č. 9
Skupina respondentů, kteří vědí, kde se MZK v Brně nachází, čte častěji, než skupina respondentů, kteří nevědí, kde MZK sídlí. Respondenti, kteří znají sídlo MZK, také tráví podstatně více času na internetu. 4
Graf č. 1 0
5
Hypotéza č. 2
„ Lidé si často pletou MZK s KJM.“ 1 7,1 % respondentů, kteří o MZK už alespoň slyšeli, mělo registraci i v KJM a 4,7 % respondentů mělo dokonce registraci v MZK i v KJM zároveň. Tito respondenti instituce nezaměňují. Většina respondentů (65 %) však nedokáže definovat rozdíl mezi MZK a KJM. 1 5,2 % je schopno definovat rozdíl jen částečně (například, že MZK je zaměřena více na odbornou literaturu, že je více pro studenty a že KJM se zaměřuje více na beletrii nebo ví, kde obě instituce sídlí). Graf č. 1 1
Víte, jaký je rozdíl mezi MZK a KJM?
Graf č. 1 2
Zaměňovali MZK s jinými institucemi / neznali rozdíl mezi institucemi? Pouze 2,7 % respondentů zaměňovalo MZK za KJM a 2,7 % respondentů začalo ve spojitosti s MZK hovořit o Moravském zemském archivu. Určitá část (20,3 %) také nezná buď jednu, nebo druhou instituci, nebo obě, a proto je zde potenciální možnost, že by mohli instituce zaměnit. Většina – 74,1 % však určit rozdíl mezi oběma institucemi dokáže. Lidé si většinou zmiňované instituce explicitně nepletou, přestože mezi nimi z větší části nedokážou přesně určit rozdíl. Hypotéza se tedy spíše nepotvrdila. 6
Hypotéza č. 3
„Lidé nevědí o tom, že MZK je přístupná pro širokou veřejnost i bez registrace.“ Většina respondentů (78,4 %) si myslí, že je knihovnu možné navštívit i bez registrace. Zároveň si 1 6,9 % respondentů myslí, že registrace do MZK má určité podmínky (část se však správně domnívá, že je zde věková hranice, i když si někteří myslí, že se jedná o věk 1 8 let). Graf č. 1 3
Myslíte si, že je možné Moravskou zemskou knihovnu navštívit i bez průkazu čtenáře?
Graf č. 1 4
Myslíte si, že má registrace v Moravské zemské knihovně nějaká omezení či podmínky? (věk, profese, studium, atd.) 7
Druhotný cíl:
Zjištění zažitých stereotypů, které o MZK kolují Graf č. 1 5
Sentiment názorů, které o MZK kolují
Sentiment asociací vztahující se k MZK je z největší části neutrální (80,3 %). Lidé si MZK spojují nejčastěji s pojmy jako „studium”, „velká budovat”, „knihy”, „odborná literatura”, „vědecká”, „akademická”, zmiňována je také „kavárna” a reliéf zobrazující Labyrint světa a ráj srdce umístěný naprůčelí budovy.
8
Mezi pozitivními asociacemi (1 5,5 %) se objevilo: • „krásná / pěkná / hezká / moderní budova” • „krásně svítí” • „krásný výhled” • „knihovna na úrovni” • „spousta krásných knih” • „příjemná kavárna” • „klidné místo” • „jsou tam skoro všechny knihy” • „vždycky jsem tam našel všechno, co jsem potřeboval” • „bohatý knihovní fond” • „příjemný funkční prostor” • „příjemné a vhodné prostředí na učení” • „důležitá vědecká knihovna” • „největší knihovna na Moravě a nejlepší archiv starých tiskovin” • „národní poklad” • „nejmodernější knihovna v Brně” • krásné rozkvetlé stromy před budovou
21 ,8 % z těch, kteří si spojovali MZK s pozitivními asociacemi, mají v MZK registraci.
Mezi negativními asociacemi (4,2 %) se objevilo: • „nepůjčují knížky domů” • „působí nepřívětivě” • „schodiště, které způsobuje závratě” • „rozkopané chodníky” • „teď už nemají, co potřebuji” • „absence regálů” • „špatná kavárna” • „nejde mi internet, když nejsem zaregistrovaný” • „nemohla jsem vrátit knížku bez průkazky” • obtížnost nalezení knih • poplatek za rezervace půjčených knih • asociace spojené se stresem ve škole a z učení
53,3 % z těch, kteří si spojovali MZK s negativními asociacemi, mají v MZK registraci. 9
Více bylo respondentů, kteří si s MZK spojují pozitivní asociace, většina z nich však nemá registraci v MZK. Méně bylo respondentů, kteří si s MZK spojují negativní asociace. Nadpoloviční většina z nich má registraci v MZK. Pokud si tedy respondent spojoval s MZK spíše negativní asociace, je zde větší pravděpodobnost, že byl v MZK registrován. Negativní asociace tedy vyplývala spíš s přímé zkušenosti, ne domněnek. Celkově však platí, že většina respondentů, která měla v MZK registraci, s ní měli spojené buď neutrální (68,8 %), nebo pozitivní (1 8,8 %) asociace. Negativní asociace spojené s MZK mělo pouze 1 2,5 % respondentů registrovaných v MZK.
Mezi respondenty se objevily tyto nepravdivé informace / názory:
• „MZK registruje až od 1 8 let.” • „MZK je jen pro studenty / vědce / akademiky” • „MZK není přístupná bez registrace” • „Do MZK sice můžete jít i bez registrace, ale nemůžete tam nic dělat” • „MZK je u kampusu / v Bohunicích” • „MZK je univerzitní knihovna” • „Před MZK jsou rozkopané / rozbité chodníky”
10
CELKOVÉ VYHODNOCENÍ Povědomí o knihovně
Na základě výsledků, je možné říci, že větší část veřejnosti o existenci Moravské zemské knihovny ví. Správně určit sídlo instituce byli schopni především lidé s vyšším vzděláním (buď maturita, nebo i vysokoškolské vzdělání), nejčastěji ve věku 20 - 29 let. Nepotvrdilo se, že by skupina, která má lepší povědomí o MZK výrazněji více četla (ať už noviny, časopisy nebo knihy), nicméně lze říci, že tato skupina častěji využívá internet.
Zaměňování s jinými institucemi
Občas se stane, že ji zamění s Knihovnou Jiřího Mahena či s Moravským zemským archivem, neděje se tak však explicitně. Existuje skupina lidí, která nezná ani MZK ani KJM, tak se snadno může stát, že je zamění. To se však nedá dopředu dokázat. Explicitně zaměnilo Moravskou zemskou knihovnu 2,8 % respondentů s Knihovnou Jiřího Mahena a stejné množství respondentů s Moravským zemským archivem.
Zažité stereotypy a vztah ke knihovně
Naprostá většina lidí má ke knihovně neutrální vztah. Mezi lidmi však o knihovně panují více pozitivní než negativní názory. Tyto pozitivní názory bývají z největší části spojovány s budovou a její estetickou hodnotou. Zmiňovaná je ale i bohatost fondu a celková příjemnost prostředí knihovny. Negativní asociace bývají převážně spojovány s nějakou negativní osobní zkušeností respondenta, bylo však také zmiňováno nedostatečné množství knih, které je možno půjčit domů. Bylo také zjištěno několik nepravdivých informací, o kterých byli respondenti přesvědčeni - například, že knihovna registruje až od 1 8 let, že není přístupná bez registrace, nebo že je dostupná jen pro studenty / vědce či akademiky. Někteří respondenti se dokonce domnívali, že je MZK stále univerzitní knihovnou.
11
Moravská zemská knihovna by se měla z výsledků poučit a zapracovat na odstranění jednotlivých stereotypů, které o ní panují. Zároveň by se měla více zaměřit na zlepšení propagace a informovanosti o poskytovaných službách ve věkové skupině od 30 let, která nemá o knihovně takové povědomí, jako věková skupina 20 - 29 let. Knihovna by se měla zamyslet, jak může být pro tuto věkovou skupinu zajímavá a jakými kanály by ji měla oslovovat. Může také více cílit propagaci knihovny na středoškolské studenty, kteří rovněž často nebyli schopní určit, kde MZK sídlí, přestože mají do MZK registraci zdarma. Je však povzbudivé, že naprostá většina respondentů, kteří jsou nejvýraznější cílovou skupinou MZK (studenti a akademici), MZK znají a nepletou si ji s dalšími institucemi.
201 5 12
