MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Tomáš Hlaváček

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011

Tomáš Hlaváček

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav managementu a marketingu

Tomáš Hlaváček

Manažersko-ekonomické zhodnocení variant zásobování pitnou vodou v oblasti Rynoltice – Jitrava.

Management and Economic Assessment of Alternative Methods of Supplying Drinking Water to the Rynoltice-Jitrava Region.

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. Nina Strnadová, CSc.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje.

Liberec 10.11.2010

vlastnoruční podpis ………………..

Děkuji Doc. Ing. Nině Strnadové CSc. za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Jiřímu Holečkovi, za cenné rady při zpracování bakalářské práce. Firmě SčVK a.s. děkuji za možnost rozšířit si odborné vzdělání, poskytnutí vzácného času a v neposlední řadě poskytnutí potřebných informací ke zpracování této bakalářské práce. Mé velké díky patří především ing. Ladislavu Švecovi a Ing. Martině Slavíkové.

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………. 6 1

TEORETICKÁ ČÁST………………………………………………….. 8

1.1

Charakteristika oblasti……………………………………………………. 8

1.1.2 Geologické poměry oblasti Rynoltice – Jitrava………………………….. 9 1.1.3 Hydrogeologické poměry oblasti Rynoltice – Jitrava……………………. 9 1.2

Charakteristické vlastnosti podzemních vod……………………………... 10

1.2.1 Popis vodních zdrojů v zájmovém území………………………………… 10 1.2.2 Technickoprovozní popis…………………………………………………. 12 1.3

Kvalita vody………………………………………………………………. 13

1.4

Výskyt manganu, železa, hliníku a nízkého pH v surové vodě…………... 13

1.5

Způsoby odželezování a odrnanganování………………………………… 14

1.5.1 Oxidace chlorem………………………………………………………….. 15 1.5.2 Oxidace manganistanem draselným……………………………………… 15 1.5.3 Stabilizace vody – odkyselování………………………………………….. 15 1.6

Bilance potřeby pitné vody……………………………………………….. 16

1.6.1 Průměrná denní potřeba vody…………………………………………….. 19 2

TECHNICKÁ ČÁST……………………………………………………. 21

2.1

Varianta 1………………………………………………………………… 21

2.1.1 Technologické řešení varianty I………………………………………….. 22 2.1.2 Stavební část varianty I…………………………………………………… 24 2.2

Varianta II………………………………………………………………… 24

2.2.1 Technologické řešení varianty II…………………………………………. 26 2.2.2 Stavební část varianty II………………………………………………….. 27 2.3

Varianta III……………………………………………………………….. 28

2.3.1 Technologické řešení varianty III………………………………………… 29 3

EKONOMICKÁ ČÁST – ODHAD INVESTIČNÍCH A PROVOZNÍCH NÁKLADŮ…………. 30

3.1

Investiční náklady a provozní náklady - napojení na vodní zdroj vrt JI 1.. 30

3.2

Investiční náklady a provozní náklady - napojení na vodní zdroj TBJ – 2. 32

3.3

Investiční náklady a provozní náklady - napojení z vodojemu Lvová…… 33

3.4

Přehled nákladů…………………………………………………………… 34

3.5

Posouzení variant…………………………………………………………. 34

4

ZÁVĚR…………………………………………………………………………... 36 ANOTACE………………………………………………………………………. 37 LITERATURA A PRAMENY…………………………………………………. 38 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK……………………………………………. 39 SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………... 40 SEZNAM TABULEK …………………………………………………………... 41

5

ÚVOD

V rámci zásobování lokality Rynoltice – Jitrava pitnou vodou, je nutné najít optimální řešení, které přinese splnění platných ukazatelů legislativy, dané vyhláškou č.252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nyní je pro tuto oblast vydána výjimka od krajské hygienické stanice v Liberci, která je platná do 31.12.2012, kde se určují podmínky pro nevyhovující ukazatele, a to pH, mangan, hliník,dusičnany a železo. V současné době je v zájmovém území prováděno zásobování obyvatelstva pitnou vodou ze čtyř, respektive tří variant. Jsou to vodní zdroje Rynoltice – Polesí, Jítrava – gravitace, vrt VJ 1( Jitrava vrt ) a Rynoltice – Nová Starost. Každý z výše uvedených zdrojů má překročeny mezní hodnoty v ukazatelích, pro které musí být stanovena výjimka. V dnešní době je stále kladen větší důraz na dodávku kvalitní pitné vody. Proto musí být pro danou lokalitu navržena taková řešení a opatření, která povedou k optimalizaci hodnot ukazatelů. Problém v zásobování oblasti Rynoltic pitnou vodou, ve smyslu splnění podmínek vyhlášky, je možné řešit třemi variantami. Za prvé – napojení na vodní zdroj, vrt JI 1, kdy dojde ke zvýšení odběru surové vody. V důsledku toho bude muset dojít ke změně v povolení k nakládání s vodami. Následně se budou muset provést změny ve stavební části a úpravě technologie. Druhá varianta – napojení na vodní zdroj TBJ – 2, kde by se řešil přívod z vodního zdroje Janovice v Podještědí. V souvislosti s tím vznikne nutnost položení přívodních řadů, vybudování některých stavebních částí nové technologie hygienického zabezpečení. Ve třetí variantě je posuzována možnost napojení z vodojemu Lvová, která se váže na položení přívodních vodovodních řadů a zařazení hygienického zabezpečení na vodojemech. U každé z těchto alternativ je potřeba navrhnout správnou technologii pro úpravu surové vody, provést přesnější odhad investičních nákladů a mít přehled o vývoji pro budoucnost, v rámci koncepce a vlivu na životní prostředí. Cílem této

práce je stručný popis vyhodnocení a posouzení stávajícího

zásobování vodou a návrh úprav, které by mohly vést ke zlepšení jakosti stávajících vodních zdrojů včetně možnosti napojení na jiný, vyhovující zdroj s položením přívodních řadů. V neposlední řadě, v souvislosti s uvažovanými alternativami řešení, provést odhad investičních a provozních nákladů celkového koncepčního řešení a dopadu vlivu uvedených variant na životní prostředí.

6

Vyhodnocení se zaměřuje na navržené varianty řešení, které by měly přinést především splnění legislativních požadavků vyhlášky č.252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. V současné době jsou ukazatele Fe, Mn, Al, NO3 a hodnota pH vázány na povolenou výjimku pro nesplnění jejich mezních hodnot.

7

1

TEORETICKÁ ČÁST

1.1

Charakteristika oblasti

Obec Rynoltice leží v okrese Liberec, mezi Ještědským hřbetem a Lužickými horami, a to v nadmořské výšce 318 mn.m. Obec má rozlohu 1.800 ha a cca 730 obyvatel. Do katastru obce spadají také ještě místní části Černá Louže, Jitrava, Nová Starost a Polesí. Pro tyto části je pověřenou obcí Městský úřad Hrádek nad Nisou. Obec je vstupní branou do Lužických hor a Rynoltice jsou součástí Euroregionu NISA a Svazku obcí Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko. Rynoltice jsou vlastníkem velké části pozemků v katastru obce a také je zřizovatelem jedné základní školy, jejíž součástí je i MŠ. Dále je v jejím majetku cca 25 bytových jednotek. V katastru obce se nachází vodní zdroj pitné vody a protéká jí Panenský potok, který pramení v Jitravě a v Mimoni se vlévá do Ploučnice. V Polesí pramení potok, který směřuje na pomezí Rynoltic a napájí vodou několik rybníků, které jsou využívány jako požární nádrže a ke koupání. Obec a její blízké okolí je vyhlášenou rekreační oblastí. V letním období je využíváno okolí k pěší turistice a cykloturistice. V obci a jejím okolí se nachází mnoho zajímavostí a v prázdninových měsících stoupá počet obyvatel až na čtyřnásobek. Nejbližší hraniční přechody jsou ve Varnsdorfu, Hrádku nad Nisou a Habarticích. V blízkosti je tzv. trojmezí, tj. setkání tří sousedních států – ČR, SRN a Polska. Rynoltice náleží do povodí vodárenského toku Panenský potok. Počet trvale žijících obyvatel v zájmovém regionu bude stagnovat.

8

1.1.2

Geologické poměry oblasti Rynoltice – Jitrava

Podle návrhu regionálně geologické klasifikace Českého masivu patří zájmové území do regionální jednotky česká křídová pánev, část jizerská oblast.Zájmové území leží ve faciální oblasti lužické křídy, charakterizované převážně psamitickým vývojem křídového souvrství. V geologické a hydrologické terminologii se pro zájmové území vžil název tlustecký blok. Na mnoha místech prorážejí křídové pískovce, které výrazně dotváří konečnou modelaci terénu. V blízkosti jímacího vrtu Jitrava se jako významný činitel uplatňují glaciální štěrky a štěrkopísky. Základní tektonickou strukturou oblasti je lužická porucha probíhající ve směru JV – SV od Křižan přes Zdislavu a Jitravu do Německa.

1.1.3 Hydrogeologické poměry oblasti Rynoltice – Jitrava

Dle

nové

hydrogeologické

rajonizace

je

zájmové

území

součástí

hydrogeologického rajónu 464 – Křída Horní Ploučnice. Rajón zahrnuje plochu horního povodí Ploučnice. V rajónu jsou čtyři samostatné kolektory podzemní vody křídové pánve. Oblast tlusteckého bloku byla středem hydrogeologických zájmů mnoha průzkumných organizací, významnou měrou se na poznání geologických poměrů podílel i uranový průmysl.

9

1.2

Charakteristické vlastnosti podzemních vod

,,Z hlediska jakosti rozdělujeme podzemní vody na vody vhodné pro vodárenské využití a na vody pro vodárenské účely nevhodné. Jejich vydatnost však většinou nepřekračuje 5 l/s. Podzemní vody ve srovnání s vodami povrchovými mají méně rozkolísané fyzikálně chemické ukazatele ( teplota, nepřítomnost kyslíku a mikrobiologické oživení je téměř vyloučeno ). Obecně však jakost podzemních vod ovlivňuje řada faktorů a dějů, které v podzemních vodách probíhají. Jedná se například o vyluhování minerálních a organických složek z půd.“1 Ze všech těchto hledisek vyplývá, že podzemní vody jsou kvalitnější než vody povrchové, přesto je v některých případech třeba řešit jejich úpravu, což je nutné i v dané lokalitě Rynoltice – Jitrava.

1.2.1 Popis vodních zdrojů v zájmovém území

Rynoltice – Polesí (Polesí – U tří pánů; Polesí )

Vodní zdroj je umístěn v prameništi bezejmenného potoka, který se v Rynolticích vlévá do Panenského potoka. Stávající zdroj je jímací zářez ve štole. V roce 1906 byl vybudován jímací zářez z děrovaných kameninových trub. Voda jimi byla svedena do vodojemu 2 x 50 m3. V roce 1934 byla provedena provedena rekonstrukce. Voda je pak vedena litinovým řadem přes spotřebiště ( Polesí ) do vodojemu Polesí ( 30 m3 ) a do vodojemu Rynoltice ( 150 m3 ). Vydatnost vodního zdroje činí maximálně 2,0 l/s. Vodní zdroj má povolen maximální odběr 2,0 l/s ( roční povolený odběr je 35 000 m3/rok ) Kvalita vodního zdroje neodpovídá vyhlášce 252/2004 Sb., a to v ukazatelích pH: průměr 4,83 (MH 6,5 – 9,5 ), manganu : průměr 0,115 mg/l ( MH. 0,05 mg/l ) a hliníku : průměr 0,46 mg/l ( MH. 0,2 mg/l ).

1

STRNADOVÁ Nina , JANDA Václav. Technologie vody I., s. 6.

10

Jitrava gravitace

Vodní zdroj je umístěn v horní části Panenského potoka. Stávající vodní zdroj tvoří pramenní jímky se zářezy. Pramenní jímky jsou vybudované v roce 1913, jsou betonové a do nich jsou zaústěny jímací zářezy z kameninových děrovaných trub. Voda je z pramenních jímek svedena do vodojemu Jitrava – horní o objemu 15 m3, voda je dále vedena do spotřebiště Jitravy. Vydatnost prameniště činí průměrně 0,5 – 0,7 l/s. Vodní zdroj má povolen maximální odběr 0,70 l/s. ( roční povolený odběr je 8 000 m3/rok ) Kvalita vodního zdroje neodpovídá vyhlášce č.252/2004 Sb., a to v ukazateli pH: průměr 6,14 (MH 6,5 – 9,5 )

Vrt JI 1 ( Jitrava vrt )

Vodní zdroj je umístěn cca 120 m od komunikace Děčín – Liberec, při hranici k.ú. Rynoltice ( poblíž k.ú. Jitrava ). Je tvořen vrtem o průměru 325 mm a hloubce 67,4 m. Vrt byl odvrtán v roce 1960 s vydatností 10 l/s, ustálená hladina byla v hloubce 18,6 m pod terénem. V roce 1964 byla nad vrtem postavena armaturní šachta a vybudováno přívodní potrubí do spotřebiště Jitrava, kde byl postaven vodojem Jitrava – dolní o objemu 50 m3. V šedesátých letech se začal projevovat nedostatek vody v prameništi Rynoltice – Polesí. V roce 1967 byla provedena další čerpací zkouška, kdy byla stanovena stálá vydatnost 8,7 l/s. V roce 1971 byla postavena v blízkosti vrtu nová čerpací stanice s akumulační nádrží – 42 m3 a zároveň postaven výtlačný řad do vodojemu v Rynolticích (150 m3 ). V současnosti je voda z vrtu čerpána do vodojemu Jitrava – dolní, v období nedostatku vody je možné čerpat i do vodojemu Polesí a Rynoltic. Vodní zdroj má povolen maximální odběr 5,0 l/s ( roční povolený odběr je 35 000 m3/rok ) Kvalita vodního zdroje neodpovídá vyhlášce č.252/2004 Sb., v ukazatelích pH: průměr 4,12 (MH 6,5 – 9,5 ) a dusičnany: maximum 58,8 mg/l ( MH 50 mg/l ).

11

Rynoltice – Nová Starost

Vodní zdroj je umístěn na konci asfaltové komunikace v Rynolticích – Nové Starosti. Je tvořen studnou o průměru 1,5 m a hloubce 50 m. Část obce Rynoltice – Nová Starost je zásobeny z vodojemu Rynoltice ( 150 m3 ). Vodní zdroj Rynoltice – Nová Starost byl odstaven z provozu pro dlouhodobě špatnou kvalitu čerpané vody – nadlimitní hodnoty mikroorganismů, železa a nevyhovující hodnoty pH.

1.2.2 Technickoprovozní popis

Popis průtoku vody ve vodovodních řadech je nutné rozdělit podle množství vody v prameništích v průběhu roku.

a ) dostatek vody

Z vodního zdroje Jitrava – gravitace je zásobena část obce Rynoltice – Jitrava. Voda je svedena do vodojemu Jitrava – horní ( 15 m3 ). Z tohoto vodojemu je vedena spotřebištěm do vodojemu Jitrava – prostřední ( 75 m3 ) a dále přes spotřebiště do vodojemu Jitrava – dolní ( 50 m3 ),vodovodní řad je pak ukončen v ČS Rynoltice ( vrt JI 1 ). Voda je z vrtu JI 1 čerpaná do ČS Rynoltice – akumulační nádrž je 42 m3. Následně je čerpána výtlačným řadem do vodojemu Rynoltice ( 150 m3 ), dále je čerpána přes spotřebiště do ATS a vodojemu Polesí ( 30 m3 ). Voda z prameniště Rynoltice – Polesí je svedena do vodojemu Polesí ( 2 x 50 m3). Z ATS a VDJ Polesí je vodou zásobeno Polesí a Černá Louže.

12

b ) nedostatek vody

Z vodního zdroje Jitrava – gravitace je voda vedena do vodojemu Jitrava – horní, a voda je dále odváděna do části Jitrava. Podle množství vody v prameništi Jitrava a odběrech vody v rekreační zóně je dále voda odváděna spotřebištěm do vodojemu Jitrava – prostřední. Při nedostatku vody, tím je myšleno rekreační období, kdy je výrazný nárůst spotřeby vody a celkový nedostatek vody v prameništích při dlouhotrvajících obdobích sucha, je z čerpací stanice Rynoltice (vrt JI 1) čerpána voda dvěma směry : do Jitravy a VDJ Rynoltice, ATS a VDJ Polesí.

1.3

Kvalita vody

Kvalita vody je největším problémem v dané lokalitě. Jednotlivé problematické ukazatele kvality vody u všech vodních zdrojů jsou především : hodnota pH – kyselé vody, nadlimitní hodnoty manganu a hliníku. Všechny zdroje jsou chlorovány.

1.4

Výskyt manganu, železa, hliníku a nízká hodnota pH surové vody

„Železo a mangan se vyskytují v podzemních vodách v rozpuštěné formě jako jednoduché hydratované kationy Fe2+ a Mn2+. Železo se v podzemních vodách vyskytuje v koncentracích obvykle do 5 mg/l. Koncentrace manganu bývají nižší, přičemž mangan zpravidla železo doprovází. Výskyt samotného manganu není obvyklý, i když i takové případy se vyskytují.“2 Zvýšené hodnoty železa a manganu způsobují postupnou oxidací zabarvení vody ( rezavost ), při vyšších teplotách dochází k zanášení vnitřních vodovodních instalací a běžných spotřebičů v domácnostech, a dochází tak k částečnému zarůstání hlavních vodovodních rozvodných sítí. Zmenšuje se dimenze vodovodního potrubí, které má za následek sníženou průtočnost a může způsobovat problém s dodávkami pitné vody ke konečnému spotřebiteli.

2


13

Stanovená přípustná koncentrace Fe a Mn je z těchto důvodů dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, určena limitní hodnotou 0,2 mg/l pro železo a 0,05 mg/l pro mangan. V případě manganu a železa se jedná o mezní hodnotu ( MH ), kterou se pro účely této vyhlášky v rámci vymezení pojmů rozumí

,,Hodnota organoleptického ukazatele jakosti pitné vody,

jejich přirozených součástí nebo provozních parametrů, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot.3 Dále vyhláška upravuje důležitý pojem nejvyšší mezní hodnoty ( NMH ) : ,,Hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona jinak.4 Nejvyšší mezní hodnota se v rámci uvedených rozborů surové vody týká ukazatele dusičnany. Zdravotní rizika u Fe a Mn prokázány nebyly. Jsou prokázány pouze zhoršené organoleptické vlastnosti vody ( chuti a barvy ) a tím i snížená přijatelnost pro spotřebitele. Vysokým koncentracím manganu přítomných ve vodě jsou přisuzovány možné degenerativní změny na nervové soustavě. Kyselost či zásaditost vodných roztoků vyjadřujeme hodnotou pH, která je jako MH pro kvalitu pitné vody vymezena intervalem 6,5 – 9,5.

1.5 Způsoby odstraňování od železa a manganu

Jednotlivé způsoby odstraňování železa a manganu závisí na tom, v jaké formě jsou tyto prvky ve vodě přítomny. Železo může být ve vodě obsaženo jako dvojmocné nebo trojmocné. Mangan se ve vodách vyskytuje většinou spolu s železem a v důsledku redukčního prostředí je zastoupen výhradně ve formě dvojmocné.

3

odkaz na Vyhlášku č.252/2004 Sb.

4

Tamtéž

14

1.5.1 Oxidace chlorem

Při použití chloru probíhají oxidační reakce železnatých a manganatých iontů značně rozdílnou rychlostí. Oxidace železa chlorem probíhá okamžitě již při pH nižším než 7, zatímco oxidace manganu probíhá obtížně a s dlouhou dobou reakce – optimální hodnota pH je vyšší než 8.

1.5.2 Oxidace manganistanem draselným

,,Manganistan draselný je velmi silné oxidační činidlo a reakce s železnatými a manganatými ionty je rychlá i neutrální oblasti pH vody.“5 Manganistan draselný je však poměrně drahá chemikálie, a proto se při společném odstranění železa a manganu používá spíše dvoustupňová úprava – v prvním stupni probíhá oxidace železa kyslíkem, voda je dále alkalizována a následně dochází k separaci suspenze v usazovací nádrži. Ve druhém stupni úpravy se odstraňuje převážně mangan a nezoxidované železo z prvního stupně oxidací manganistanem.

1.5.3 Stabilizace vody – odkyselování

,,Odkyselování vod je technologický proces, při kterém se z přirodních vod odstraňuje agresivní oxid uhličitý, mnohdy bývá provozně řešen s odželezováním a odmanganováním. Nadřazeným pojmem odkyselení vody je stabilita vody, která je základním předpokladem nejen snížení korozivních projevů vody při dopravě potrubím, ale současně zamezuje výraznému zhoršení její kvality produkty koroze. Odkyselování vod se provádí způsobem chemickým nebo mechanickým. Mechanický způsob – jedná se o odstranění agresivního CO2

provzdušňováním, pomocí betonových kaskád,

sprchového zařízení, skrápěcího zařízení a dalších podobných metod. Chemický způsob – spočívá v odstranění agresivního CO2 průtokem vody přes odkyselovací hmoty, na které se CO2 chemicky váže. Používá se mramor, magno, dolomit, dekarbolit a další, vzhledem k tomu, že při chemickém způsobu odkyselování vod vzrůstá výskyt vápníku, je vhodné tento způsob používat u vod s nízkou koncentrací těchto iontů. 5


15

1.6

Bilance potřeby pitné vody

Výpočet bilance pitné vody vycházel z údajů průměrného vodného za rok 2010 získaných z programů USYS ( tabulka č.1 ) a z údajů o počtu napojených obyvatel od obce Rynoltice. Dále údaje o vodě fakturované za rok 2009 (tabulka č.2) a množství vody vyrobené za část roku 2009 a 2010 (tabulka č.3) .

Tabulka č.1 – průměrná denní potřeba vody v roce 2010 a počet napojených obyvatel

Průměrné vodné

Průměrné vodné

(m3/den)

(l/s)

Jitrava

24,74

0,29

175

Polesí

14,94

0,17

68

Černá Louže

2,59

0,03

11

Rynoltice

64,98

0,75

487

Nová Starost

3,55

0,04

25

Celkem

110,80

1,28

766

Lokalita

16

Počet obyvatel

Tabulka č.2 – měsíční množství vody vyrobené ve vodních zdrojích Rynoltic - 2009

Název zdroje

Jitrava vrt

Rynoltice

Jitrava

Obec Rynoltice

měsíc

m3

Polesí m3

Gravitace m3

Celkem m3

420

2889

788

4097

65

2722

650

3437

0

2171

276

2447

0

2581

499

3080

0

2756

662

3418

0

2991

830

3821

0

2900

670

3570

945

2880

652

4477

1230

2890

171

4291

790

2850

80

3720

9

2978

328

3315

0

2868

360

3228

3459

33476

5966

42901

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem m3/rok

17

Tabulka č.3 – měsíční množství vody vyrobené ve vodních zdrojích Rynoltic září 2009 – listopad 2010

Název zdroje

Jitrava vrt

Rynoltice

Jitrava

Obec Rynoltice

měsíc

m3

Polesí m3

Gravitace m3

Celkem m3

1230

2890

171

4291

790

2850

80

3720

9

2978

328

3315

0

2868

360

3228

149

4109

220

4478

122

2860

650

3632

0

3541

849

4390

0

2852

650

3502

0

2800

590

3390

0

2700

610

3310

0

2768

648

3416

0

2756

632

3388

2300

35972

5788

44060

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Listopad

Celkem m3/rok

18

1.6.1 Průměrná denní potřeba vody

Z průzkumů vyplývá, že průměrná roční výroba vody v dané oblasti od roku 2006 do 2010 poklesla z 53 000 na 44 000 m3/rok. Přičemž průměrné denní vodné pokleslo z 114 m3/den na 110 m3/den. ( viz jednotlivé tabulky 1 a 4 )

Tabulka č.4 – průměrná denní potřeba vody v roce 2006

Lokalita

Průměrné vodné

Průměrné vodné

Qp

(m3/den)

(l/s)

(l/s)

Jitrava

22,75

0,26

0,36

Polesí

15,36

0,18

0,25

Černá Louže

2,47

0,03

0,04

Rynoltice

71,04

0,82

1,15

Nová Starost

3,29

0,04

0,06

Celkem obec

114,91

1,33

1,86

Qp – průměrné vodné x ztráty (40% - na základě dříve vykazovaných ztrát)

19

Tabulka č.5 – průměrná a maximální denní potřeba vody

Lokalita

Qp

Qm

(l/s)

(l/s)

Jitrava

0,36

0,55

Polesí

0,25

0,38

Černá Louže

0,04

0,06

Rynoltice

1,15

1,72

Nová Starost

0,06

0,08

Celkem obec

1,86

2,79

Qm = Qp x kd Qp

průměrná denní potřeba vody

kd

koeficient denní nerovnoměrnosti ( pro obce do 1000 obyvatel kd = 1,5 )

Tabulka č.6 – maximální a hodinová denní potřeba vody

Lokalita

Qh = Qm

x

Qm

Qh

(l/s)

(l/s)

Jitrava

0,55

0,98

Polesí

0,38

0,68

Černá Louže

0,06

0,11

Rynoltice

1,72

3,10

Nová Starost

0,08

0,15

Celkem obec

2,79

5,03

kh

Qm

maximální denní potřeba vody

kd

koeficient hodinové nerovnoměrnosti ( kh = 1,8 )

20

2

TECHNICKÁ ČÁST

Problém v zásobování oblasti Rynoltic pitnou vodou, která odpovídá kvalitě vody dané vyhláškou č.252/2004 Sb., spočívá v odstranění železa, hliníku, manganu a úpravě hodnoty pH.

Způsoby řešení :

Varianta I – napojení na vodní zdroj vrt JI 1 Varianta II – napojení na vodní zdroj vrt TBJ – 2 Varianta III – napojení z vodojemu Lvová

2.1

Varianta I – napojení na vodní zdroj vrt JI 1

Obec Rynoltice by byla při této variantě řešení zásobena zejména vodním zdrojem vrt JI 1. Při první pohledu se zdá, že se jedná o nejjednodušší bezproblémové řešení z pohledu vodovodních řadů a opatření na vodních zdrojích.

Vodovodní řady

V Rynolticích se nachází vodovodní řady z litiny DN 80 a DN 100 z roku 1906. Na řadech dochází k poruchám, které se projevují ve vyšších ztrátách vody. Nejedná se ale o tak závažný problém, který by se měl okamžitě řešit. Z čerpací stanice Rynoltice do vodojemu Rynoltice – Polesí je veden v délce 1400 m veden výtlačný řad z LPE 110 z roku 1971, který bude však nutné výhledově rekonstruovat. V Jitravě je voda rozváděna vodovodním řadem z litiny DN 80 z roku 1967. Řad začíná vykazovat poruchy a bude jej nutné časem rekonstruovat. V Polesí, Černé Louži a Nové Starosti jsou vodovodní řady převážně z litiny DN 80 a DN 100 z roku 1906. I tyto vodovodní řady jsou na konci své životnosti a bude nutné počítat s jejich rekonstrukcí. Jako nejvhodnější by bylo celou rozvodnou síť v Rynolticích rekonstruovat, to však s ohledem na celkový rozsah investice je značně nereálné a proto v práci nebude tato alternativa rozpracována. 21

Opatření na vodních zdrojích

Vodní zdroj Rynoltice – Polesí by byl zrušen. Stávající jímání vody by bylo převedeno do přilehlé vodoteče. Stávající vodojem ( 2 x 50 m3) bude zachován, jako vodojem za spotřebištěm. Tento vodojem by bylo vhodné zrekonstruovat, což nebylo předmětem této práce. Vodní zdroj vrt JI 1 se při této variantě řešení stane strategickým zdrojem vody pro lokalitu Rynoltice. Dojde ke zvýšením odběrů surové vody z 0,5 l/s na 2,5 l/s ( maximální denní potřeba vody ). Tím bude nutné zvýšit hodnoty množství odebírané vody v povolení k nakládání s vodami. V případě dalšího možného napojení lokality Zdislava na tento vodní zdroj, bude nutné pamatovat na zvýšení odběru ještě o dalších cca 2,5 l/s.

2.1.1 Technologická část varianty I – čerpací stanice Rynoltice, celkové uvažované schéma je uvedeno na obr.1

a) odkyselovací stanice

Osazení nádrže na pH korektor ( hydroxid sodný ), korektor bude dávkován do přívodního řadu od vrtu JI 1, dle aktuálního průtoku a velikosti pH. Roční spotřeba louhu se odhaduje na cca 2000 kg. Protože teplota louhu nesmí klesnout pod 10°C, je nutné zajistit dostatečnou teplotu prostředí, a to například infrazářičem.

b) iontoměnič

Osazení tlakové nádrže, naplněné iontoměničem pro výměnu aniontů, respektive anexem, který vyměňuje dusičnanové ionty za chloridové.

22

c) solanka – nádoba na regeneraci iontoměniče

K regeneraci náplně iontoměniče je zapotřebí solanky umístěné v solném tanku. Regenerace iontoměniče solankou se předpokládá po protečení 160 m3 vody . Z iontoměniče bude odpadním potrubím, po praní, odváděno cca 120 l odpadní vody do odkalovací nádrže.

d) kalová koncovka

Mimo prostor čerpací stanice Rynoltice je navržena odkalovací nádrž. Kalové vody by pak byly odváženy na ČOV.

Obr. 1 – orientační technologické schéma - č.s. Rynoltice

23

2.1.2 Stavební část varianty I - čerpací stanice Rynoltice

Z důvodu strategické polohy úpravny vody v čerpací stanici Rynoltice je vhodné provést úplnou rekonstrukci objektu i s ohledem na možný průsak vody do akumulace, bourací a stavební práce (odstranění luxfer, výstavba vrat) spojené s instalací technologie úpravy vody a následně dořešení

areálu čerpací stanice,to však není

předmětem této práce.

Výhody varianty I :

- málo dotčených pozemků soukromých vlastníků - nižší investiční náklady oproti variantě II a III

Nevýhody varianty I : - závislost na jediném zdroji vody - náročnější technologie úpravy vody - rozsáhlejší rekonstrukce v čerpací stanici Rynoltice

2.2

Varianta II – napojení na vodní zdroj vrt TBJ – 2

Obec Rynoltice by byla při této variantě řešení zásobena z vodního zdroje Janovice v Podještědí TBJ – 2.

Vodovodní řady

Ze stávajícího vodního zdroje Janovice v Podještědí TBJ – 2 je veden výtlačný řad z PVC DN 110 z roku 1988 do věžového vodojemu Janovice v Podještědí o objemu 100 m3. Z tohoto vodojemu je voda gravitačně rozvedena do obce Janovice v Podještědí. 24

Z věžového vodojemu Janovice v Podještědí je navržen nový vodovodní řad z LPE DN 110, délky 1600 m do Rynoltic. Průměrný průtok tímto řadem by byl 2,5 l/s. Vodovod by byl napojen na koncovou část litinového řadu DN 100 v Rynolticích. Voda by byla dále vedena stávající rozvodnou sítí z litinového potrubí DN 100 do vodojemu Rynoltice, z kterého by byla dále čerpána čerpadly stávajícím výtlačným řadem do ATS a vodojemu Polesí. Vodojem Rynoltice by sloužil jako vodojem za spotřebištěm, který zásobuje vodou obec Rynoltice. Z ATS a vodojemu Polesí by bylo zásobeno Polesí a Černá Louže .


Vodní zdroj Rynoltice – Polesí by byl zrušen. Stávající jímání vody by bylo převedeno do přilehlé vodoteče. Stávající vodojem ( 2 x 50 m3 ) bude zachován, jako vodojem za spotřebištěm. Tento vodojem by bylo vhodné zrekonstruovat, což nebylo předmětem této práce.

Vodní zdroj vrt JI 1 by byl odstaven z provozu. V místě stávající čerpací stanice Rynoltice by byla odstraněna čerpadla směr do vodojemu v Rynolticích. Čerpadla směrem na vodojemy Jitrava by zůstala zachována. V souvislosti s variantou II. a na základě osobních zkušeností se zásobováním diskutované oblasti však nedoporučuji rušit stávající vrt JI 1 s ohledem na jeho strategickou polohu v centru zájmové oblasti. Vrt je možné využit k dodávce pitné vody při odstávce vrtu TBJ – 2.

Kvalita vody na vodním zdroji Janovice v Podještědí TDJ – 2 neodpovídá vyhlášce č.252/2004 Sb. zejména v ukazatelích pH, mangan a železo. Ve výtlačném řadu a ve vlastním vodojemu Janovice v Podještědí dochází k ,,odstranění,, - usazování manganu a železa tak, že voda ve vodojemu již vykazuje pouze podlimitní, nízké hodnoty pH – kyselá voda. Novou úpravu vody lze umístit variantně jednak v blízkosti vodního zdroje TBJ – 2, nebo u věžového vodojemu. Umístění nové úpravy vody u vodního zdroje Janovice v Podještědí TBJ – 2 je výhodné s ohledem na okamžitou

25

úpravu vody – nebude již docházet k sedimentaci železa a manganu ve výtlačném řadu a ve vodojemu Janovice v Podještědí. Nevýhodou tohoto řešení je špatná přístupnost k vrtu ( polní cesta ), a to zejména v zimním období. V případě použití úpravy vody na výtlačném řadu před věžovým vodojemem Janovice v Podještědí, by byla výhoda místní komunikace a dostupnost elektrické přípojky, sedimentace Fe a Mn ve výtlačném potrubí by však odstraněna nebyla.

2.2.1 Technologická část varianty II – úprava železobetonové šachty u TBJ – 2 uvažované schéma je uvedeno na obr.2

Předchlorace

Dávkování chlornanu sodného k zvýšení hodnoty pH (využijí se i oxidační schopnosti chlornanu sodného pro vysrážení komplexů železa ). Je nutno počítat s instalováním kompresoru.

Filtrace

Sraženina vzniklá dávkováním chlornanu sodného bude filtrována na tlakovém rychlofiltru s pískovou náplní s automatickým ovládáním. Praní pískové náplně bude prováděno surovou vodou v závislosti na čase nebo tlakové diferenci. Vody z praní filtru budou odpadním potrubím odváděny do místní vodoteče.

26

Obr. 2 – orientační technologické schéma - objekt VZ TBJ-2

2.2.2 Stavební část varianty II – úprava železobetonové šachty u TBJ – 2

S ohledem na instalaci technologické části do prostoru železobetonové šachty bude nutné provést demolici vrchní železobetonové desky. Po umístění technologie do šachty je nutné vybudovat novou železobetonovou desku, opatřenou vstupem a odvětráním. K čerpání prosáklé vody do prostoru šachty navrhuji použít kalové čerpadlo. S ohledem na zvýšení jímání surové vody z 0,5 l/s na 2,5 l/s bude nutné zvýšit hodnoty množství odebírané vody v povolení k nakládání s vodami.

Výhody varianty II :

- vydatný vodní zdroj Janovice v Podještědí TBJ – 2 - méně složitá technologie úpravny vod oproti variantě I

Nevýhody varianty II :

- závislost lokality na jednom vodním zdroji

27

- více dotčených pozemků soukromých vlastníků při realizaci přívodního řadu - vyšší investiční náklady oproti variantě I - nutnost vybudovat novou úpravnu vody - požadavek zvýšení odběru vody

2.3

Varianta III – napojení z vodojemu Lvová

Tato varianta zahrnuje zásobování Rynoltic pitnou vodou z vodojemu Lvová, ze kterého je zásobeno Jablonné v Podještědí.

Vodovodní řady Voda by byla do oblasti Rynoltic vedena z vodojemu Lvová (650 m3 ) 3370 m dlouhým přívodním řadem z materiálu LPE DN 110, přes velké množství soukromých pozemků. Vodovod by byl napojen přímo do sítě Rynoltic. Do vodojemu Lvová je voda vedena z vodního zdroje Kněžice RH - 4. Tento vodní zdroj zásobuje část Jablonného v Podještědí. Vrt RH - 4 má dostatečnou kapacitu ( 40 l/s ) a dobrou kvalitu vody, s občasnou nižším hodnotou pH, kdy zaznamenané minimum bylo 6,4. I tak by bylo nutné vybudovat menší úpravnu vody v prostoru stávajícího vodojemu. Na přívodním vodovodním řadu bude nutné, na zatravněných pozemcích před intravilánem Rynoltic, vybudovat čerpací stanici ke zvýšenému tlaku v síti Rynoltice tak, aby voda dotekla do vodojemu Rynoltice. Pro přesné umístění nové čerpací stanice je nutné detailněji určit přesnou trasu vodovodního řadu.


Vodní zdroj Rynoltice – Polesí by byl zrušen. Stávající jímání vody by bylo převedeno do přilehlé vodoteče. Stávající vodojem ( 2 x 50 m3 ) bude zachován, jako vodojem za spotřebištěm. Tento vodojem by bylo vhodné zrekonstruovat, což nebylo předmětem této práce. Vodní zdroj vrt JI 1 by byl odstaven z provozu. V místě stávající čerpací stanice Rynoltice by byla odstraněna čerpadla směrem do vodojemu v Rynolticích. Čerpadla směrem na vodojemy Jitrava by zůstala zachována. V souvislosti s variantou III. a na 28

základě osobních zkušeností se zásobováním diskutované oblasti však nedoporučuji rušit stávající vrt JI 1 s ohledem na jeho strategickou polohu v centru zájmové oblasti. Vrt je možné využití k dodávce pitné vody při odstávce vrtu RH – 4.

2.3.1 Technologická část varianty III – úpravna ve vodojemu

Úprava by spočívala v přímé instalaci nádrže na pH korektor ( hydroxid sodný) Dávkování by bylo vhodné na výstupu z vodojemu do spotřebiště – dle aktuálního průtoku a hodnoty pH na přítoku do vodojemu.

Výhody varianty III : - vydatný zdroj s kvalitní vodou z vrtu RH – 4

Nevýhody varianty III : - vyšší investiční náklady oproti variantě I a II - více dotčených pozemků soukromých vlastníků při realizaci přívodního řadu

29

3

EKONOMICKO – MANAŽERSKÉ ZHODNOCENÍ, odhad investičních a provozních nákladů

Odhady investičních a provozních nákladů pro jednotlivé varianty řešení jsou uváděny v přibližných cenách, které odpovídají plošným cenám v České republice v roce 2010.

3.1

Napojení na vodní zdroj vrt JI 1

a) investiční náklady - technologie

technologie úpravny vod v čerpací stanici Rynoltice

1.500.000,-Kč

nová čerpadla v čerpací stanici Rynoltice

200.000,-Kč

odkyselení ( hydroxid sodný )

100.000,-Kč

odkalovací nádrž

120.000,-Kč

přepojení řadů uvnitř budovy čerpací stanice

100.000,-Kč

nové čerpadlo do vrtu JI 1

60.000,-Kč

vedlejší náklady zhotovitele

40.000,-Kč

rezerva

80.000,-Kč

Celkem – technologie

2.200.000,-Kč

b) investiční náklady – stavební část

rekonstrukce čerpací stanice Rynoltice

400.000,-Kč

oplocení čerpací stanice Rynoltice

120.000,-Kč

zemní práce

60.000,-Kč


130.000,-Kč

Rezerva

150.000,-Kč

Celkem – stavební část

860.000,-Kč

Celkové investiční náklady

3.060.000,-Kč

30

c ) provozní náklady ( prvních 10 let )

amortizace stavební části

2,5 % z 3.500.000,-Kč

přímé mzdy a pojištění

1 % z 320.000,-Kč + 35 %

4.320,-Kč

opravy

0,1 % z 3.060.000,-Kč

3.060,-Kč

režie

180 % z 4.320,-Kč

7.776,-Kč

náklady na energii čerpadla

50,54 x 4,27 x 364 x 2

odvoz odpadní vody

500,-Kč / týden

Celkové provozní náklady

87.500,-Kč

157.110,-Kč 26.000,-Kč 285.766,-Kč

Celkem investiční a provozní náklady – varianta I ……………… 3.345.766,-Kč

31

3.2

Napojení na vodní zdroj TBJ – 2

a ) investiční náklady – technologie

technologie úpravny vod u vodního zdroje Janovice v Podještědí

400.000,-Kč

čerpadla u vrtu TBJ – 2

160.000,-Kč

kalové čerpadlo ve vrtu TBJ – 2

60.000,-Kč


40.000,-Kč

rezerva

80.000,-Kč


740.000,-Kč

b ) investiční náklady – stavební část

pokládka LPE DN 110 bezvýkopová technologie

5.120.000,-Kč

oprava čerpací stanice Janovice v Podještědí

400.000,-Kč


250.000,-Kč

rezerva

400.000,-Kč


6.170.000,-Kč


6.900.000,-Kč



2,5 % z 8.023.000,-Kč


10,67% z 320.000,-Kč + 35 %

opravy

0,1 % z 6.900.000,-Kč

režie

180 % z 46.094,-Kč

82.970,-Kč


6,475 x 4,27 x 364 x 2

20.127,-Kč


200.575,-Kč 46.094,-Kč 6.090,-Kč

355.856,-Kč

Celkem investiční a provozní náklady – varianta II ……………… 7.255.856,-Kč

32

3.3

Napojení z vodojemu Lvová

a ) investiční náklady – technologie

technologie úpravny vod u vodního zdroje Janovice v Podještědí

120.000,-Kč

čerpadla v nově čerpací stanici

140.000,-Kč


20.000,-Kč

rezerva

50.000,-Kč


330.000,-Kč

b ) investiční náklady – stavební část

pokládka LPE DN 110 bezvýkopová technologie

8.830.000,-Kč

oprava vodojemu Lvová

400.000,-Kč


500.000,-Kč

rezerva

1.000.000,-Kč


10.730.000,-Kč


11.060.000,-Kč



2,5 % z 13.105.000,-Kč


18,4 % z 320.000,-Kč + 35 %

79.488,-Kč

opravy

0,1 % z 11.060.000,-Kč

11.060,-Kč

režie

180 % z 79.488,-Kč

143.078,-Kč


6,475 x 4,27 x 364

10.063,-Kč


327.625,-Kč

428.236,-Kč

Celkem investiční a provozní náklady – varianta III ……………… 3.345.766,-Kč

33

3.4

Přehled nákladů

Celkové

Celkové

investiční

Provozní

náklady

náklady

I - Napojení na vodní zdroj vrt JI 1

3.060.000,-Kč

285.766,-Kč

II - Napojení na vodní zdroj TBJ – 2

6.900.000,-Kč

355.856,-Kč

11.060.000,-Kč

428.236,-Kč

Varianty

III - Napojení z vodojemu Lvová

Zpracováno posouzení celkových investičních a provozních nákladů. Jsou to odhady investičních a provozních nákladů v cenové relaci roku 2010 v České republice. Ještě je nutné připočítat finanční prostředky spojené s dovozem chemikálií do úpraven vod.

3.5

Posouzení navrhovaných variant řešení

V rámci práce jsou zhodnoceny tři varianty zásobování kvalitní pitnou vodou oblast Rynoltice, a to z vrtu JI – 1, z vrtu TBJ -2 a z vodojemu Lvová. Investičně i provozně je nejvýhodnější varianta I – zásobení Rynoltic z vrtu JI 1. V této variantě je navržena nová technologie úpravy vody, včetně rekonstrukce stávajícího objektu čerpací stanice Rynoltice. V prostoru čerpací stanice Rynoltice je navržena odkyselovací stanice ( dávkování hydroxidu sodného ), iontoměnič ( dochází k odstraňování dusičnanů z vody) a nádrž na solanku ( solanka slouží k regeneraci iontoměniče ). U budovy je navržena kalová koncovka sestávající z odkalovací nádrže.

34

Jedinou nevýhodou této varianty je to, že obec Rynoltice bude závislá jen na jednom vodním zdroji. Vrt JI – 1 má dostatečné množství vody k zásobení celé obce Rynoltice, i pro případnou dodávku pitné vody do okolních obcí. Druhý způsob dodávky pitné vody – varianta II, napojení na vrt TBJ – 2 Janovice v Podještědí, je zajímavou alternativou. V prostoru vodního zdroje TBJ – 2 je navržena nová technologie úpravy vody, sestávající z předchlorace ( dávkování chlornanu sodného ) a filtrem k odstranění železa. Je však nutné vodu čerpat výtlačným řadem do věžového vodojemu Janovice v Podještědí a z tohoto vodojemu by voda byla vedena novým vodovodním řadem do rozvodné sítě Rynoltic. Značnou nevýhodou této varianty je nutná výstavba nového řadu a velké množství dotčených pozemků touto stavbou. Výhodou je ,,jednodušší“ technologie úpravny vody. Třetí navržené řešení – Varianta III, napojení na vodojem Lvová, je provozně a investičně nejdražší variantou. Její další nevýhodou je rovněž velké množství dotčených pozemků v rámci výstavby přívodních řadů. Na základě mích provozních zkušeností bych doporučil řešení spočívající ve variantě číslo III.

35

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo vyhodnocení možných variant, zásobování obce Rynoltice a okolí kvalitní pitnou vodou. Vytýčený cíl byl splněn, jednotlivé technologické varianty řešení byly zpracovány a posouzeny jak z hlediska technologického, tak provozně ekonomického. Byl proveden průzkum a celkový popis dotčeného území, jehož se týká problematika pitné vody. V jednotlivých oddílech práce se nachází stručný rozbor faktorů, ať jsou to vyšší hodnoty ukazatelů v jednotlivých vodních zdrojích nad hodnotami, které uvádí vyhláška č.252/2004 Sb. pro pitnou vodu, či diskutovaná technologická řešení jejich odstranění, na hodnoty uvedenou vyhláškou požadované. V technické části práce jsou uváděny jednotlivé možné varianty, a to i s ekonomickým zhodnocením investičních a provozních nákladů. Je to však pouze jednostranný pohled, kterým je tato problematika zhodnocena. Můžeme vybrat tu nejjednodušší a nejlevnější variantu, ale jak bylo výše uvedeno, je tady nutno počítat s omezením, a to s využitím jediného zdroje pro dodávku pitné vody, což může být v budoucnosti faktorem limitujícím. Tento fakt souvisí s celkovým klimatem, stavem životního prostředí, srážkovou činností, prostě obecně s neovlivnitelnými faktory vydatnosti vodních zdrojů. Nyní se vše odvíjí od ekonomické stránky, ale já bych s ohledem na budoucnost, kdy voda je a bude stále nejdůležitější podmínkou pro lidský život, zohlednil variantu III dodávky vody z vodojemu Lvová. Je tou nejdražší variantou, ale provozní náklady již nejsou tak značné, když si uvědomíme, že je to nejsilnější a nejkvalitnější vodní zdroj, který je v dané oblasti k dispozici. V této eventualitě, za dané vydatnosti zdroje, se může počítat i s větší možností zásobení okolních obcí.

36

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Tomáš Hlaváček

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce:

Manažersko-ekonomické zhodnocení variant zásobování pitnou vodou v oblasti Rynoltice – Jitrava.

Název práce v anglickém jazyce: Management

and

Economic

Assessment

of

Alternative Methods of Supplying Drinking Water to the Rynoltice-Jitrava Region. Vedoucí práce:

Doc. Ing. Nina Strnadová, CSc.

Počet stran:

41

Počet příloh:

0

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova v českém jazyce:

úpravy vody, surová voda, upravená voda, ekonomické a provozní náklady,bilance

Klíčová slova v anglickém jazyce: water treatment, untreated water, treated water, economic and operating costs, balance

Bakalářská práce vyhodnocuje varianty a možnosti, jak je možné provést úpravu na místních vodních zdrojích s nevyhovující kvalitou vody, kde dochází k překročení mezních hodnot ukazatelů ve vztahu k vyhlášce č.252/2004 Sb. Jedná se o hodnotu pH,koncentrace manganu, hliníku, dusičnanů a železa. Dále se zabývá možností přivedením kvalitní vody z jiných oblastí, pomocí nových vodovodních řadů. Závěrem je provedeno ekonomické zhodnocení variant, obsahující investiční a provozní náklady, které by mohly napomoci s výběrem a řešením dané situace v této lokalitě, Rynoltice – Jitrava. This Bachelor's thesis evaluates various ways and methods of treating local water sources with unsatisfactory water quality, where cut-off limits are in excess of the provisions of Regulation No. 252/2004 Coll., in particular pH levels and manganese, aluminium, nitrates and iron content. It examines the possibility of supplying quality water from other areas by means of new water mains and concludes with an economic assessment of different methods, including investment and operating costs, which could assist in the selection of a solution to the current situation in the Rynoltice-Jitrava locality. 37

LITERATURA A PRAMENY

GRUNWALD Alexander , MACEK Lubomír a ŠTYTR Petr. Vodárenství. 1. vydání. Praha: Český svaz stavebních inženýrů, 1998. ISBN 80-902460-7-9. KOŽÍŠEK František, KOS Jiří, PUMANN Petr: Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství. Praha: Sovak, 2006. MALÝ Josef, MALÁ Jitka. Chemie a technologie vody. 2. doplněné vydání. Brno: Ardec, 2006. ISBN 80-56020-50-9. SMĚRNICE A NORMY, Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. STRNADOVÁ Nina , JANDA Václav. Technologie vody I. 2. přepracované vydání. Praha: VŠCHT, 1999. ISBN 80-7080-348-7. VYHLÁŠKA č. 252/2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody VYHLÁŠKA č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o zıněně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ZÁKON č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

38

SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK

ATS

…………… automatické tlakové stanice

ČS

…………… čerpací stanice

FI

…………… filtrační Stupeň I

FII

…………… filtrační Stupeň II

kd

…………… koeficient denní nerovnoměrnosti

KGJ

…………… kogenerační jednotka

MH

…………… mezní hodnota

NMH …………… nejvyšší mezní hodnota

Qm

…………… maximální denní potřeba vody

Qp

…………… průměrná denní potřeba vody

UN

…………… usazovací nádrž

USYS …………… program se vstupními daty (zákazníci a další citlivé ukazatele )

ÚV

…………… úpravna vody

VDJ

…………… vodojem

39

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 – orientační umístění technologie do objektu č.s. Rynoltice …………… 23

Obr. 2 – orientační umístění technologie do objektu VZ TBJ-2

40

…………… 27

SEZNAM TABULEK

Tabulka č.1

průměrná denní potřeba vody v roce 2010 a počet napojených Obyvatel

Tabulka č.2

…………… 16

měsíční množství vody vyrobené ve vodních zdrojích Rynoltic – 2009

Tabulka č.3

Tabulka č.4

…………… 17

měsíční množství vody vyrobené ve vodních zdrojích Rynoltic září 2009 – listopad 2010

…………… 18

průměrná denní potřeba vody v roce 2006

…………… 19

Tabulka č.5 – průměrná a maximální denní potřeba vody

…………… 20

Tabulka č.6

…………… 20

maximální a hodinová denní potřeba vody

41

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Tomáš Hlaváček

Recommend Documents