Možnosti zhodnocení finančních prostředků fyzickou osobou

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Možnosti zhodnocení finančních prostředků fyzickou osobou Diplomová práce

Autor:

Hana Mazancová Finance – finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben, 2010

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Táboře dne 17.4.2010

………………… Hana Mazancová

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Marcele Soldánové za metodické vedení, podnětné připomínky a všestrannou pomoc.

Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na moţnosti zhodnocení volných finančních prostředků fyzických osob. V práci jsou popsány parametry vybraných produktů, které jsou určeny ke spoření nebo k jednorázové investici, jejich výhody a nevýhody a praktická ukázka zhodnocení těchto produktů na příkladech. V rámci diplomové práce je také proveden průzkum trhu, za účelem zjištění finanční gramotnosti dotazovaných a jejich preferencí při volbě produktů zhodnocujících jejich finanční prostředky a zjištění, zda lidé vyuţívají nabízené moţnosti trhu, jakou mají povědomost a zkušenosti s jednotlivými investicemi. V závěru práce dochází ke srovnání jednotlivých druhů investic dle výše jejich zhodnocení s preferencemi dotazovaných v provedeném průzkumu. Nejvyššího zhodnocení bylo dosaţeno na produktech s vysokým stupněm rizika a na produktech se státními příspěvky. Podle provedeného průzkumu bylo zjištěno, ţe dotazovaní preferují produkty s niţší mírou rizika, a své peníze ukládají do produktů, u kterých dochází k menšímu zhodnocení, je zde moţnost pravidelného ukládání menších částek s vyuţitím státních příspěvků. Některé produkty trhu zůstávají mezi dotazovanými téměř nevyuţité, coţ můţe být spojeno se strachem z vyššího rizika, a nebo s nedostatečnou informovaností, která by mohla být navýšena vyučováním základů finanční gramotnosti na základních a středních školách.

Klíčová slova – investice, zhodnocení, výnos, průzkum, srovnání, spoření, riziko

Annotation This dissertation is focused on possibilities of valuation individual´s financial sources. There are some parameters of choosen products described in this work, which are intended for savings or for short-term investments, along with their advantages and disadvantages and a practical demonstration of valuation of some choosen products in several examples. Within the dissertation there has also been accomplished a market research in order to find financial knowledge of informats and their preferences when choosing the products valuating their financial sources. This research also contains the findings about if people

prosper from offered possibilities of the market and informations about the general knowledge and experience with investments. Finale to this work disserts upon comparison of single kinds of investments. They are aligned according to the height of valuation on behalf of informants in the research. Products with highest degree of risk and products with state contributions have in general the highest valuation. In accordance with perfomed research has been found out, that most of infomants prefer products with lower degree of risk and that they rather deposit their money into products with lower valuation – these usually have the possibility of smaller regular deposit amount, but they prosper from the state contribution. Some market products are almost never used by informants, this fact might be connected with fear from higher risk and uncertainty or it can be also caused by lower general knowledge in this area of market. This absence could be improved by teaching on primary or secondary schools as a subject – some kind of financal literacy. Key words: investments, valuation, pay – off, research, comparison, savings, risk

Obsah

ÚVOD ................................................................................................................................... 1 1

2

3

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ .......................................................................................... 3 1.1

FINANČNÍ GRAMOTNOST ......................................................................................... 5

1.2

SPOŘENÍ A INVESTOVÁNÍ ........................................................................................ 8

PODSTATA INVESTOVÁNÍ .................................................................................... 9 2.1

DRUHY INVESTIC .................................................................................................. 12

2.2

HODNOTA INVESTICE ............................................................................................ 13

2.3

HODNOCENÍ INVESTIC........................................................................................... 14

2.3.1

Riziko ........................................................................................................... 15

2.3.2

Výnos ........................................................................................................... 17

2.3.3

Likvidita ....................................................................................................... 18

2.3.4

Inflace .......................................................................................................... 20

2.3.5

Daňové zatížení a státní podpora ................................................................ 21

2.3.6

Diverzifikace a alokace ............................................................................... 21

MOŽNOSTI ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ........................... 22 3.1

BANKOVNÍ PRODUKTY .......................................................................................... 22

3.1.1

Vkladový účet............................................................................................... 23

3.1.2

Stavební spoření .......................................................................................... 29

3.1.3

Penzijní připojištění..................................................................................... 35

3.2

CENNÉ PAPÍRY ...................................................................................................... 41

3.2.1

Podílové listy ............................................................................................... 41

3.2.2

Akcie ............................................................................................................ 48

3.2.3

Dluhopisy ..................................................................................................... 52

3.3

INVESTICE DO HMOTNÝCH STATKŮ ....................................................................... 57

3.3.1

Nemovitosti .................................................................................................. 58

3.3.2

Komodity, zlato a umělecké předměty ......................................................... 62

4

ANALÝZA VYUŽITÍ INVESTIC FYZICKÝCH OSOB ..................................... 66 4.1

ZÁKLADNÍ PARAMETRY A SBĚR INFORMACÍ .......................................................... 66

4.2

VÝSLEDKY A HODNOCENÍ ..................................................................................... 79

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 87 SEZNAM PŘÍLOH, TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ............................................ 90

Úvod Dnešní svět je ve své podstatě zaloţen na penězích. I kdyţ se to někomu nemusí zdát, pravdou je, ţe peníze hrají v ţivotě kaţdého jedince důleţitou roli. Otázkou tedy zůstává, jak finanční prostředky získat, udrţet a v neposlední řadě jakými způsoby své bohatství rozšířit. Právě proto jsem si jako téma své diplomové práce vybrala moţnosti zhodnocování finančních prostředků, a také proto, ţe zhodnocování volných prostředků se týká většiny z nás. Důvodem volby zhodnocení finančních prostředků zaměřených na skupinu lidí označovaných jako „fyzické osoby“, bylo zodpovězení často kladené otázky podávané mojí rodinou a přáteli, kteří se neustále snaţí najít odpověď, jaký je nejlepší způsob zhodnocení jejich finančních prostředků, které mají moţnost investovat nebo spořit. Cílem práce je porovnat moţnosti zhodnocení finančních prostředků, zaměřit se na jejich jednotlivé parametry a provést průzkum trhu, které druhy investic jsou nejčastěji fyzickými osobami vyuţívány. První část této práce je zaměřena na finanční gramotnost a její význam v dnešní době. Dále je tato část práce věnována vysvětlení pojmů týkající se spoření a investování. Druhá část vysvětluje základní pojmy související s danou problematikou. Dále pojmy, které jsou důleţité pro orientaci ve světě financí, jako je například inflace, riziko, výnosnost, likvidita, daňová zatíţení a státní podpora. V této části je také uvedeno základní rozdělení investic. Třetí část diplomové práce je rozdělena podle jednotlivých druhů investic na bankovní produkty, cenné papíry a na investice do hmotných statků. Práce je zaměřena na jednotlivé produkty patřící do těchto skupin, které se v současné době vyskytují na trhu, na jejich parametry a na výši jejich zhodnocení. Toto zhodnocení je ukázáno na konkrétních příkladech. V příkladech jsou uvedeny skutečné parametry vybraných produktů na trhu. U bankovních produktů jsou pouţity parametry produktů Československé obchodní banky. Důvodem výběru této banky byl výsledek provedeného průzkumu v rámci této diplomové práce, ve kterém bylo zjištěno, ţe právě tato banka je nejvíce vyuţívána dotazovanými pro zakládání svého běţného účtu. V ostatních příkladech se jedná o náhodný výběr skutečných parametrů pro výpočet příkladů zhodnocení. Údaje pouţité v této práci jsou platné ke konci února 2010. Jedná se zejména o výše úrokových sazeb, podmínky pro 1

zaloţení vybraných produktů a ostatní parametry pouţité v práci, které se v průběhu času mění. Dále je třeba vzít v úvahu, ţe některá fakta související s vybranými produkty byla přizpůsobena a změněna pro potřeby této práce. V poslední, tedy čtvrté části, jsou shrnuty parametry a výsledky provedeného průzkumu. Průzkum je zaměřen na finanční gramotnost lidí a na zjištění preferencí při rozhodování o způsobu uloţení svých volných finančních prostředků. Dále pak na produkty, které jsou nejčastěji vyuţívány ke spoření a investování. Po vyhodnocení výsledků z provedeného průzkumu dochází k porovnání preferencí s výsledky dosaţenými výpočtem zhodnocení u jednotlivých druhů investic dle výše jejich zhodnocení. Jde o zjištění, zda lidé vyuţívají efektivně moţnosti, které nabízí trh, jaké jsou jejich preference, zda o uvedených produktech mají povědomost a jak velkou roli hraje riziko investice při rozhodování.

2

1 Finanční plánování Kaţdý se jistě jiţ mnohokrát zamyslel nad tím, jakým způsobem nejlépe zhodnotit své finanční prostředky, jak co nejlépe financovat svou bytovou situaci a jak zabezpečit sebe a svou rodinu. Jedna z naprosto nejjednodušších moţností jak dosáhnout nejlepších výsledků v řešení vlastní finanční situace, je naučit se osobnímu finančnímu plánování. Finanční plánování představuje určitou formu myšlení, rozhledu, plánů, zdrojů, moţností a orientace na finančním trhu s tím, ţe všechny tyto aspekty jsou čistě individuální. Kaţdý jedinec má totiţ své určité představy, moţnosti, potřeby a cíle, a od nich se odvíjí osobní (individuální) finanční plánování. Cílem osobního plánování není najít absolutně nejlepší způsob například spoření, ale především hledá odpověď na otázku, proč spořit, a jaký přínos to pro jedince bude mít, čeho chce jedinec spořením dosáhnout, zda má k tomu dostatek volných finančních prostředků, a jaké moţnosti spoření nabízí finanční trh. Po zodpovězení těchto otázek dochází k výběru nejlepšího moţného řešení, které je „přesně ušité na míru“ danému člověku. Mimo řešení osobní finanční situace má finanční plánování velice důleţitý efekt, který spočívá v ujasnění si našich budoucích potřeb a priorit, ve stanovení svých ţivotních cílů, a přizpůsobit a nasměrovat podle toho své finanční potřeby. Ono drahocenné portfolio spoření a investování tvoří finanční plán. Finanční plán stanovuje takové řešení, které co nejefektivněji akumuluje a rozmnoţuje finanční prostředky. Kombinací jednotlivých moţností finančního trhu se dosahuje co nejvyššího výnosu s ohledem na individuální poţadavky týkající se likvidity, a přijatelné míry rizikovosti investic. Důleţité je i posouzení daňové stránky výsledného řešení a smysluplného vyuţití státních dotací a podpor 1. A protoţe zde hovoříme o osobním finančním plánu, je zřejmé, ţe tento plán nemá nikde svou stanovenou univerzální podobu, a pokud bychom snad chtěli pouţít jiţ hotový finanční plán někoho jiného, je to samozřejmě moţné, ale rozhodně to není ta správná cesta. Kaţdý má své individuální potřeby, výdaje, příjmy a plány, proto by kaţdý měl svůj finanční plán zhotovit přesně podle sebe, bez ohledu na ostatní finanční plány.

1

Syrový, P., Novotný, M., Osobní a rodinné finance, GRADA Publishing, str. 10-11.

3

Kaţdý finanční plán by měl mít alespoň následující strukturu, která je zaloţena na sobě závislých a po sobě jdoucích pěti krocích. Prvním krokem k vytvoření osobního finančního plánu je vyhodnocení finančních zdrojů. V tomto kroku je důleţité si uvědomit svá aktiva (co dnes vlastním), závazky (co komu dluţím), příjem (co jsem schopna vydělat) a své výdaje (za co peníze utrácím). Výsledkem tohoto bodu je zhodnocení své současné finanční situace, zjištění svých finančních prostředků, které máme k dispozici a případných nedostatků. Dalším krokem k sestavení finančního plánu je definice osobních cílů a přání. V tomto bodě dochází k určení svých priorit a budoucích plánů. Tyto plány lze roztřídit do kategorií krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých plánů. V okamţiku, kdy je vytvořen jasný obrázek vlastní finanční situace a osobních budoucích cílů podle priorit, dochází k samotnému vytvoření finančního plánu. Následně v dalším kroku dochází k samotné realizaci finančního plánu. Nejčastěji se začíná splněním jednoho konkrétního krátkodobého cíle, který všeobecně zapadá do kontextu celkové – aktuální i budoucí – finanční situace a finančního plánu. Rozhodně není moudrým krokem však tento jeden cíl vytrhnout z kontextu celkového finančního plánu a bez ohledu na další cíle (i ty dlouhodobé) trvat na jeho splnění. Tato fáze čtvrtého kroku realizace finančního plánu je úzce spjata s fází pátou, a to fází monitorování. Je totiţ celkem nereálné, myslet si, ţe pokud si člověk ve svých 20 letech vytvoří svůj finanční plán aţ do důchodového věku, ţe si s ním beze změny vystačí. Proto je fáze realizace s monitorováním téměř totoţná. V průběhu našeho ţivota se samozřejmě naše cíle, plány a potřeby mění a právě těmto změnám by se měl přizpůsobovat i náš osobní finanční plán. Jiný finanční plán je zapotřebí v mládí, ve studentském věku, ve věku kdy budujeme společnou domácnost s partnerem a vychováváme děti, ve věku, kdy děti na nás přestávají být finančně závislé a odcházejí ţít vlastní ţivot, a samozřejmě v důchodovém věku. V kaţdé etapě našeho ţivota se naše příjmy, výdaje, záměry a plány mění, reagují na vzniklou současnou situaci, proto je důleţité svůj finanční plán neustále monitorovat a kontrolovat, zdali se od nějakého cíle příliš nevzdalujeme, nebo přestáváme své finanční plány plnit. To se také týká osobní morálky a vůle, stanovený finanční plán dodrţovat a neustále se k němu vracet. Někdo je schopen si několikrát finanční plán zhotovit, ale vlastním nedodrţováním a nedisciplinovaností je také schopen hned na něj zapomenout.

4

Důleţitým aspektem dodrţování finančního plánu je také jeho písemná podoba, ke které se můţeme vţdy zpětně vrátit, nahlédnout, přeformulovat a hlavně zmonitorovat dosaţené cíle2. Výsledkem osobního finančního plánování je vytvoření rovnováhy mezi současnými finančními zdroji a budoucími cíli tak, aby nedocházelo k nedostatku finančních prostředků v současné době na úkor vidiny zbohatnutí v budoucnosti. Do osobního finančního plánování jsou nejčastěji zahrnovány produkty, které předchází problémům vznikajících nahodilými situacemi a řeší krytí nejrůznějších rizik, ať uţ se jedná o pojištění rizik týkajících se poškození majetku, ţivotních pojištění a ostatních pojištění kryjící ztráty. Ve finančním plánu by neměli jistě chybět spořící a investiční produkty, které zahrnují například stavební spoření, vkladové účty, penzijní fondy, atd. Abychom byli schopni vytvořit si správný finanční plán, je nutné znát alespoň základní pojmy trhu. Bez těchto znalostí můţe člověk jen těţko zhodnotit stávající, ale i právě budoucí situace, a lehce podlehnout různým pochybným nabídkám podvodníků, kterých stále přibývá a kteří spoléhají právě na lidskou důvěřivost a neznalost3.

1.1

Finanční gramotnost

V poslední době se stáváme svědky nebývale rychlého rozvoje finančních sluţeb a s tím spojené poměrně významné změny v chování celé populace. Tam, kde se dříve prosazoval kladný postoj zejména ke spoření, a kde se nepsaným pravidlem mohlo uvést heslo: „Kdyţ si na to nedokáţeš ušetřit, tak si to nekoupíš“, tam dnes nastupuje heslo: „Na co budu šetřit, kdyţ si na to můţu půjčit a koupit si to hned“ a nutnost rychlé spotřeby vede i ke vzrůstající ochotě občanů se zadluţovat, tím se postoj k samotným penězům, úsporám a půjčkám neuvěřitelnou rychlostí mění. Pro mnohé občany je v dnešní době velice obtíţné sledovat neustále se měnící situaci ve světě financí. Je stále těţší drţet krok se všemi novinkami, výhodnými půjčkami, slibovanými procenty zhodnocení, a výběrem té nejvhodnější společnosti nebo produktu, kdyţ všichni o sobě tvrdí, ţe jsou právě ti nejlepší s nejlepšími produkty. Proto si tato dnešní „finanční dţungle“ ţádá alespoň základní orientaci občanů ve světě financí. Bez základních ekonomických a finančních znalostí nelze činit kvalifikovaná rozhodnutí při správě osobních financí a rodinného majetku.

2

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str. 275-327.

3

Syrový, P., Novotný, M., Osobní a rodinné finance, GRADA Publishing, str. 10-11.

5

V naší zemi má například přírodovědné nebo humanitní vzdělání dlouholetou tradici, avšak s výukou finanční gramotnosti jsme se aţ donedávna v českých školách neměli moţnost setkat. I přesto, ţe se se správou peněz a jejich hospodařením setkáváme dnes a denně v běţném ţivotě, prakticky uţ od dětství, nikdo, kromě rodičů nás nemohl naučit s penězi správně nakládat. A jak si vlastně můţeme být jisti, ţe nás to rodiče naučili správně. V dětství jsme se rozhodovali, zda si za peníze od babičky koupit bonbony nebo zmrzlinu, v dospělosti jde fakticky o stejný princip rozhodování, pouze se mění předměty rozhodování, koupím byt nebo postavím dům, avšak podstatným rozdílem je zvýšení zodpovědnosti,smysluplnosti a správnosti svého rozhodnutí4. Právě nedostatek finančního vzdělání vedl vládu České republiky k tomu, aby svým usnesením (č. 1594 ze dne 7. prosince 2005) trvala na vybudování systému pro výuku finanční gramotnosti na základních a středních školách (SBFG). Tohoto úkolu se zhostilo Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (MŠMT), kdy za vzájemné spolupráce byla v září 2006 dokončena první verze SBFG, a byly zahájeny práce na jeho implementaci, a to návrhem prvních standardů finanční gramotnosti. Druhá a současná verze SBFG navazuje na širší strategii finančního vzdělávání a byla dokončena v první polovině roku 2007. Definice finanční gramotnosti, dle společného dokumentu MF, MPO a MŠMT aktualizované verze z prosince 2007, zní: „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace“5. Z této definice vycházejí konkrétní standardy finanční gramotnosti, které stanovují ideální úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny, resp. cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělávání6. Tyto standardy jsou konkrétně uvedeny v příloze č. 1.

4

Skořepa, M., Skořepová, E., Finanční a ekonomická gramotnost, Nakladatelství SCIENTIA, úvodní slovo –

Eva Zamrazilová. 5

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SBFG 25 326-07 . pdf, [2009-04-28].

6

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SBFG 25 326-07 . pdf, [2009-04-28].

6

Dalším důleţitým nástrojem pro dobrou výuku finanční gramotnosti je dostupnost metodických materiálů, které jsou vytvářeny na základě průzkumů aktuální úrovně finanční gramotnosti obyvatel tak, aby informace z těchto průzkumů byly co nejefektivněji vyuţity k co nejlepší výuce finančního vzdělání. Jak vypadají výsledky z průzkumu, si pro představu můţeme ukázat na hlavním zjištění, které je výsledkem průzkumu společnosti STEM/MARK, a jehoţ výsledky byly zpracovány na základě ţádosti MF z července 20077: -

dospělá populace ČR hodnotí úroveň své finanční gramotnosti průměrnou známkou 3. Přibliţně 2/5 dospělých jsou dobře informovány v oblasti financí a s touto úrovní jsou spokojeny. Další 2/5 jsou informovány průměrně nebo špatně a se svými znalostmi jsou nespokojeny. Zbylá pětina nemá o tuto oblast zájem

-

nejdůleţitějším a nejdůvěryhodnějším zdrojem informací je přímý poskytovatel finančního produktu nebo sluţby

-

naprostá většina dotázaných konstatuje, ţe ze školy si ţádné znalosti pro orientaci v oblasti financí a bank neodnesla. Respondenti by jednoznačně uvítali výuku základních pojmů na střední škole

-

formou obecných deklarací se dotázaní shodují na potřebě znalosti pojmů i dalšího vzdělávání jak obecně, tak konkrétně pro tvorbu rodinného rozpočtu, investic a úvěru. Při konkrétním rozhodnutí o způsobu vzdělávání by však preferovali spíše pasivní formy – čtení letáků, broţur, článků na internetu či v tisku, pořady v TV

-

zájem o organizované vzdělávání deklarují téměř ¾ oslovených respondentů za podmínky bezplatnosti a bez propagace konkrétního produktu. Očekávaným poskytovatelem je stát nebo finanční instituce

-

čtvrtina domácností tvoří svůj rodinný rozpočet pravidelně, další nárazově

-

v oblasti investic financí se česká populace chová zdrţenlivě – pouze necelá desetina by přebytečnou částku rodinného rozpočtu pouţila na investování.

Nutno dodat, ţe celkový počet dotazovaných respondentů byl 811 a všichni dotazovaní byli starší 18 let, dotazování proběhlo v termínu od 22. června do 2. července 2007.

7

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/VyzkumFinancnigramotnost2007STEMpdf.pdf, [2009-07-08].

7

Výuka finančního vzdělávání je zaloţena na třech základních principech. Na principu obecnosti, tzn. ţe nesmí dojít k propagaci konkrétních produktů a sluţeb, na principu odbornosti, tzn. ţe musí být zajištěna odborná úroveň vyučujících, a na principu informovanosti, který znamená neomezený, dostupný a vhodný informační kanál. Cílem finančního vzdělávání na školách, ale i následného vzdělání mimo školu, je naučit občany orientovat se ve světě financí, rozeznávat základní pojmy a rizika a naučit je jak dobře hospodařit se svými finančními prostředky.

1.2

Spoření a investování

Spoření a investování. Tyto dvě slova se na první pohled jeví jako dva zcela odlišné pojmy. Ve skutečnosti mají oba pojmy stejný princip fungování. V obou případech se po uplynutí určitého času naspořené nebo investované peníze zhodnotí (nebo nezhodnotí) a jejich vlastník tak obdrţí peníze i s jejich navýšenou hodnotou. Jediným větším rozdílem mezi spořením a investováním je fakt, ţe při spoření dochází k pravidelnému a postupnému ukládání určitých, většinou menších, peněţních částek. Naopak investice znamená vlastnit větší obnos peněţ, který se jednorázově uloţí a nechá se po určitou dobu zhodnocovat. Jak jiţ bylo řečeno, spoření a investování je zaloţeno na stejném principu fungování, proto se často pro oba pojmy pouţívá pouze jeden název a to: investice. Spoření můţe být definováno jako pravidelné ukládání určitých částek peněz po určité časové období. Cílem spoření je nashromáţdit finanční prostředky do poţadované výše.8 Investování je potom definováno jako proces pořizování aktiv. Z ekonomického hlediska představuje investice část odloţené spotřeby – peníze, které se na místo koupě zboţí pouţijí ke generování majetku v budoucnosti. Ve financích se investicí rozumí nákup, pořízení cenných papírů, investičních produktů nebo reálných investičních aktiv, která generují běţné příjmy a jejichţ trţní hodnota roste v podobě kapitálových výnosů. Zhodnocení investice je úměrné, přiměřené investičnímu riziku, které je s ní spojeno. Za investování do rizikovějších aktiv poţadují investoři na trhu úměrně vyšší očekávané výnosy9.

8

Cox, D., Fardon, M., The business of nankiny, Northwick Publishers, str. 144 – vlastní překlad

9

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, Nakladatelství C. H. Beck, str. 75.

8

2 Podstata investování Investování je pojem, který označuje a vyjadřuje ohromné mnoţství činností. Investování také znamená pro různé lidi různé věci, a proto jedni opravdu investují a druzí si to jen myslí. Někteří lidé investují do rozsáhlé rodiny, která jim zajistí příjemné stáří, jiní lidé investují do kvalitního vzdělání a jistoty pracovního místa. Další investují do sebe samého a do studia finančního myšlení, jedni si své finance pečlivě hlídají a investují sami, někteří se s důvěrou obrací na odborníky. A stejně jako je moţné rozdělit investice do několika skupin, můţeme takto rozdělit i samotné investory a definovat jejich charakteristické chování na poli investování a to pomocí kvadrantů získávání příjmu10. Obrázek č. 1- Kvadranty získávání příjmů Z - zaměstnanec S - samostatně výdělečně činný M - majitel společnosti I - investor

Zdroj:http://www.klubbohacu.cz/index.php?&ID_TRXSMENU=11&ID_TRXSMENU_menu=2, [2009-11-25].

Kaţdý z nás se nachází alespoň v jednom ze čtyř kvadrantů, pokud jsme ekonomicky činní. Naše pozice je určena tím, odkud pocházejí naše peníze. Tyto kvadranty znázorňují rozličné metody, kterými se generuje zisk nebo peníze. Řada z nás se spoléhá na výplatní pásku od svého zaměstnavatele. Další podnikají samostatně. Zaměstnanci a samostatně výdělečně činní figurují na levé straně Kvadrantu a zaměřují se na pracovní příjem neboli omezený příjem. Pravá strana Kvadrantu je pro lidi, kteří peníze získávají z podniku nebo z investic, které vlastní. Tito lidé se zaměřují na pasivní neboli neomezený příjem. Přesto však bez ohledu na to jakou práci vykonáváme, stále můţeme působit ve všech kvadrantech. Například lékař si můţe vydělávat peníze jako zaměstnanec („Z“) ve státní nemocnici ve veřejném sektoru. Tentýţ lékař se můţe rozhodnout vydělávat jako samostatně výdělečně 10

http://www.klubbohacu.cz/index.php?&ID_TRXSMENU=12&ID_TRXSMENU_menu=2,[2009-11-25].

9

činná osoba („S“) a zaloţit si soukromou praxi, vybavit si vlastní ordinaci a vybudovat si seznam svých pacientů. Nebo se můţe rozhodnout stát se podnikatelem („M“) a vlastnit kliniku či laboratoř a zaměstnávat jiné lékaře. Jako investor („I“) by lékař mohl generovat svůj příjem z investic do jiných společností, trhů s akciemi či nemovitostí. Nejde ani o to, co děláme, jako o to, jak generujeme svůj příjem. Někteří lidé jsou rádi zaměstnanci, zatímco jiným se něco takového protiví11. Investory lze rozdělit dle způsobu získávání příjmu následovně: 1) Kvadrant „Z“ - Zaměstnanci Zaměstnání je v současnosti forma jakési existenční jistoty v podobě pracovního příjmu peněz. Jistoty na úkor svobody, finanční svobody12 2) Kvadrant „S“ - Osoby samostatně výdělečně činné Samostatně výdělečně činní lidé jsou fyzické osoby, které podnikají samostatně. Práce jako samostatně výdělečný subjekt se vším všudy je nesmírně oceňována, ale také nesmírně riskantní. Kvadrant „S“ je nejtěţší kvadrant ze všech. To i dokazuje dnešní situace českých soukromníků. Riziko neúspěchu je vysoké13 3) Kvadrant „M“ – Podnikatelé Kvadrant M je kvadrant podnikatelů. Jsou to lidé, kteří vidí příleţitosti, vytvářejí týmy a budují úspěšné společnosti, kterými si mohou zajistit významné pasivní příjmy. Nejbohatší lidé na světě jsou podnikatelé v kvadrantu „M“. Lidé v kvadrantu „M“ si vytvoří systém, který za pomocí spojení času, schopností, dovedností, talentu, peněz a času jiných lidí pracuje za ně a vytváří jim pasivní příjem. Tento příjem dále reinvestují, buď zpátky do vlastního podniku nebo do cizích aktiv. Po čase můţe sám podnikatel ze systému vystoupit, řídící funkci předat najatému profesionálovi a můţe se věnovat jiným záleţitostem, koníčkům a pasivní příjem mu stále zůstává a určitě ho dále zhodnocuje třeba jako „I“ nebo zaloţí další podnik14

11


12


13

http://www.klubbohacu.cz/index.php?&ID_TRXSMENU=15&ID_TRXSMENU_menu=2 ,[2009-11-25].

14


10

4) Kvadrant „I“ - Investoři Právě v tomto kvadrantu se peníze mění na bohatství. Investorem se můţe stát jakýkoliv člověk z jakéhokoliv kvadrantu. Velmi často se můţeme setkat s lidmi, kteří působí v různých kvadrantech najednou. Dělení investorů 1) vypůjčovatelé - tito lidé řeší své finanční potíţe tak, ţe si vypůjčí peníze a s nimi často i investují 2) střádalové - tito lidé si obvykle odkládají „malou“ sumu peněz. Peníze si ukládají na bezpečné, a zároveň málo výnosné účty. V podstatě neinvestují, ale spoří 3) „chytří“ investoři - tato kategorie investora si je vědoma potřeby investování 4) dlouhodobí investoři - tito investoři se pravidelně a aktivně podílejí na svých investicích. Vyuţívají dlouhodobých programů a periodického investování. Mají vyváţené finanční návyky 5) zasvěcení investoři - tito investoři si mohou dovolit vyhledávat agresivnější či rizikovější investiční strategie. Mají dobré peněţní návyky, pevný finanční základ a investiční talent a jsou dostatečně poučeni z předešlých chyb. Svůj zisk znovu a znovu investují, aby si zajistili co moţná nejpevnější bázi aktiv, která by se jen tak neotřásla, kdyby nastala nějaká finanční pohroma15. Jednotlivé názory na investování se mohou někdy výrazně lišit, a to i diametrálním způsobem. Někteří lidé říkají, ţe při investování je důleţité mít diverzifikované portfolio, proto aby se rozloţilo riziko. Jiní řeknou:„Nediverzifikujte, vloţte všechna zlatá vejce do jednoho košíku a pořádně košík hlídejte“. Obchodníkovi, který vydělává obchodováním s nemovitostmi bude tvrdit, ţe investování do nemovitostí je základem bohatství. Další mohou říci, ţe nejlepší investicí jsou akcie a dluhopisy. Veškerá tato osobní zaujatost přispívá k chaotičnosti investičního poradenství a investování vůbec. Lidé mají moţnost investovat do nejrůznějších věcí a produktů, nebo do podniků, které mohou tuto věc vyrobit16.

15


16


11

2.1

Druhy investic

V této části jsou uvedeny hlavní skupiny investic a jejich charakteristiky s tím, ţe je vţdy třeba k tomuto rozdělení přistupovat individuálně. Důvodem je fakt, ţe k investicím kaţdý přistupuje individuálně a co je pro jednoho investicí, nemusí druhý za investici povaţovat. Investice podle charakteru 1) investice do reálných aktiv a) nemovitosti – zde investor získává do svého vlastnictví pozemek nebo budovu, kterou můţe případně sám vyuţívat či pronajímat a získávat z ní výnos. Výnosem zde můţe být také prodej za vyšší cenu. Nevýhodou je nízká likvidita, potřeba dalších nákladů na zabezpečení, údrţbu či provoz b) umění, šperky a starožitnosti – zde investor získává do svého vlastnictví určitou konkrétní věc, kdy výnosem bývá prodej za vyšší cenu. Nevýhodou je nízká likvidita a zpravidla dlouhý čas, neţ dojde k jejímu zhodnocení c) komodity (zlato, drahé kovy, ropa, káva apod.) – investor zde získává vlastnické právo k určitému mnoţství určité komodity. Tuto komoditu však obvykle nemá „u sebe“, nemůţe s ní fyzicky manipulovat. Můţe ji však dále drţet a nebo s ní obchodovat 2) investice do nehmotných aktiv a) bankovní vklady – klient ukládá své peníze v bance, která se zaváţe mu po dobu trvání vkladu platit úroky ve sjednané výši b) stavební spoření – stavební spoření představuje velmi oblíbenou a výhodnou investici (spoření). 3) investice do produktů kapitálového trhu a) dluhopisy – při koupi dluhopisů je většinou strategie investora nákup a drţba dluhopisu do splatnosti, případně spekulace na trhu b) podílové listy – jedná se o podílové listy podílových fondů c) akcie – investor nákupem akcií očekává výnosy v podobě podílů na zisku dané společnosti, a je oprávněn podílet se na řízení společnosti d) deriváty – jedná se o speciální druhy investičních nástrojů, které jsou odvozeny od tzv. podkladových aktiv17.

17

Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem, Nakladatelství Fortuna,str.60-63.

12

Investice podle časového horizontu 1) krátkodobé investice – zahrnují investice s časovým horizontem do 1 roku 2) dlouhodobé investice – investice s časovým rozpětím delším neţ jeden rok (někteří finanční odborníci rozlišují investice ještě střednědobé, k popsání investic v časovém období mezi jedním a deseti lety)18.

2.2

Hodnota investice

Peníze mají svou hodnotu, svoji cenu v čase (Time Value of Money). Peníze, které obdrţíme dnes, mají vyšší hodnotu neţ stejná částka obdrţená v budoucnosti. Je to dáno tím, ţe peníze dnes mohou vynášet úrok (v případě jejich uloţení v bance), tak i výnos (v případě jejich investování). Z obou důvodů hovoříme o hodnotě peněz v čase. Rozlišujeme mezi současnou a budoucí hodnotou peněz.

Obecný vzorec pro výpočet budoucí hodnoty částky:

Obecný vzorec pro výpočet současné hodnoty částky:

Současná (dnešní) hodnota peněz (Present Value) je hodnota zboţí, které se dnes dá koupit za bankovku v naší peněţence. Budoucí hodnota peněz (Future Value) je dána schopností peněz se v čase zhodnocovat – ať uţ v podobě vkladu v bance nebo jako investice, ze které nám plynou výnosy19.

18

Rachman, D., Mescon, M., Business today, Random House Business Division, str. 354, vlastní překlad.

19


13

2.3

Hodnocení investic

U kaţdé investice lze hodnotit tři základní faktory - výnos, riziko a likvidita. Tyto faktory se navzájem ovlivňují a tvoří tzv. Magický trojúhelník investičních nástrojů. Tato magičnost trojúhelníku spočívá v tom, ţe za snahu o dosaţení nejlepšího výsledku na jednom jeho vrcholu zaplatíme ztrátou na jiném. Například, jestliţe má investice lepší výnos, vzdaluje se od ideálního (malého) rizika. Jestliţe budeme u investice poţadovat vynikající (vysokou) likviditu, budeme se vzdalovat od ideálního (vysokého) výnosu20. Obrázek č. 2 – Vyjádření vztahu rizika, výnosu a likvidity

výnos

riziko

likvidita

Zdroj: Syrový, P., Novotný, M., Osobní a rodinné finance, Grada Publishing, str.117.

Tento magický trojúhelník vyjadřuje, ţe ideální investice neexistuje. Ideální investice by byla taková investice, která by dlouhodobě přinášela vysoké výnosy, na nízké úrovni investičního rizika a s vysokou likviditou. Investor vţdy musí u své investice slevit minimálně z jednoho z těchto tří poţadavků, aby se zbývající poţadavky mohly navýšit21.

20

Syrový, P., Novotný, M., Osobní a rodinné finance, Grada Publishing, str. 117.

21


14

2.3.1

Riziko

Riziko investování lze definovat jako nebezpečí, ţe investor nedosáhne očekávaného výnosu, protoţe budoucí výnosy z jednotlivých nástrojů jsou nejisté. Druhy rizik: 1) úrokové riziko - toto riziko vyplývá ze změn úrokových sazeb. Úrokové riziko ovlivňuje kolísání výnosové míry investičních nástrojů tím, ţe se mění úrokové sazby. Tyto změny ovlivňují cenné papíry tak, ţe za jinak nezměněných podmínek dochází při růstu úrokových sazeb k poklesu cen cenných papírů a naopak. 2) tržní riziko - trţní riziko ovlivňuje kolísání výnosových měr investičních nástrojů v důsledku vzestupů a poklesů celého trhu. Trţní riziko je spojeno s širokou paletou vnějších faktorů, jako jsou především očekávání recese, strukturální změny v ekonomice a nebo změny spotřebitelských preferencí. 3) inflační riziko - inflační riziko ovlivňuje reálnou výnosovou míru investičních nástrojů. Vysoká míra inflace můţe způsobit, ţe investor dosáhne záporné reálné výnosové míry. 4) riziko likvidity - rizikem likvidity můţeme nazvat tu část celkové variability výnosů aktiva, která souvisí se sniţováním prodejní ceny a s poplatky a sráţkami, jeţ je třeba zaplatit, pokud má být aktivum prodáno okamţitě. 5) politická rizika - jak samotný název napovídá, politická rizika jsou důsledkem politického boje, jehoţ podstatou je snaha jednotlivých politických uskupení zlepšovat svoje relativní postavení vůči ostatním. Politické riziko na sebe nejčastěji bere podobu ekologických limitů, poplatků, licencí a zejména daní nejrůznějšího druhu22. Rizikovost jednotlivých investic lze zobrazit pomocí tzv. pyramidy rizika (viz obr. č. 3). Tato pyramida zobrazuje a seřazuje stupeň rizikovosti investičních aktiv a finančních produktů.

22

Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem, Nakladatelství Fortuna, str.33-38.

15

Čím blíţe k vrcholu pyramidy, tím je investiční riziko větší. Její jednotlivé stavební bloky představují vybrané nejběţnější finanční produkty a cenné papíry. Obrázek č. 3 – Pyramida rizika

Deriváty Akcie

Podílové fondy

Podnikové obligace Penzijní připojištění Bankovní

vklady Nemovitosti

Ţivotní pojištění Depozitní produkty

Stavební spoření Pokladniční poukázky

Drahé kovy

- akciové - dluhopisové - indexové - smíšené - zajištěné - peněţní

Státní a komunální obligace

Staroţitnosti

Sbírky

Zdroj - Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str. 423

Ve spodní části pyramidy se nacházejí poměrně bezpečné investice, které však mají jen nízký potenciál výnosů. Výnosy se dají díky nízkému riziku poměrně dobře odhadnout. Střední část pyramidy tvoří investice, které nabízí poměrně stabilní běţné výnosy s vyššími očekávanými kapitálovými výnosy neţ na niţším stupni. Produkty v této části pyramidy jsou rizikovější. Podle finanční teorie by finanční produkty v této části pyramidy měly tvořit těţiště finančního portfolia. Při šplhání k vrcholu pyramidy se zvyšuje potenciální kolísání investičních výnosů a tedy i investiční riziko. Současně se dají také očekávat vyšší finanční výnosy. Investiční nástroje v této části pyramidy jsou obvykle méně likvidní. Vzhledem k nízké likviditě a vysokému investičnímu riziku je lepší investovat do těchto produktů jen takovou část svého portfolia, která se bude dlouhodobě zhodnocovat a u které jsme ochotni akceptovat i střednědobou, poměrně vysokou ztrátu při náhlém, nepříznivém vývoji na kapitálových trzích23.

23

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str.423-424.

16

2.3.2

Výnos

Výnos z investice je bezpochybně důvodem, proč lidé své finanční prostředky investují. Cílem většiny investorů je dosáhnout maximálního moţného výnosu z dané investice. Výnosem se rozumí souhrn veškerých budoucích příjmů a důchodů, které lze z dané investice získat. Můţeme do něj zahrnout jak rozdíl mezi kupní a prodejní cenou aktiva, tak i úroky, dividendy, nájemné, atd. Jeho výši ovlivňuje celá řada faktorů, například výše daní a poplatků, které nám v daném roce v souvislosti s investicí vznikly. Výše výnosu je samozřejmě u některých investic ovlivňována nejen strháváním daní a poplatků, ale můţe být i naopak navyšována a to případnými státními příspěvky. Výnosnost také úzce souvisí s rizikovostí a likviditou daného aktiva. Lze říci, ţe s rostoucí výnosností aktiva roste i jeho rizikovost a klesá likvidita a čím je likvidita aktiva vyšší, tím je méně rizikové a tím klesá i jeho výnosnost. Před samotným nákupem aktiva by investor proto měl zváţit nejen jeho výnosnost, ale i jeho riziko a likviditu. Taková investice, která bude dosahovat maxima ve všech těchto ukazatelích, neexistuje. Kaţdý investor má jinou strategii a měl by na základě vlastních očekávaní najít optimální poměr mezi výnosem, rizikem a likviditou24. Druhy úročení vkladů 1) jednoduché úročení – u tohoto typu úročení se úročí stále jen základní částka, vyplácené úroky se k ní nepřičítají, nevznikají tedy úroky z úroku. Úroky jsou vypláceny po uplynutí úrokového období, ke kterému se vztahují. Úroky narůstají lineárně a počítají se ze stále stejného základu. Výpočet dle vzorce:

K - peněţní částka (kapitál) p – roční úroková sazba v procentech t – doba splatnosti kapitálu ve dnech u – úrok25

24

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/investovani/vynosnost/ [2010-03-02].

25

Radová, J., Dvořák, P., Finanční matematika pro kaţdého, GRADA Publishing, str. 28

17

2) složené úročení - sloţené úročení vychází z toho, ţe vyplacené úroky se připočítávají k původnímu kapitálu a v následujícím úrokovém období se jako základ pro výpočet úroku bere jiţ hodnota kapitálu, zvýšená o úrok. Úročí se tedy jiţ zúročený kapitál. Výpočet dle vzorce:

Kn – budoucí hodnota kapitálu (zúročený kapitál) K0 – současná (počáteční hodnota) kapitálu n – doba splatnosti (úroková doba) i – roční úroková sazba26 3) dlouhodobé spoření – o dlouhodobém spoření se hovoří, jestliţe se jedná o spoření jedné a té samé částky měsíčně a úrokové období je téţ měsíční. Výpočet dle vzorce:

- naspořená částka a – výše úloţky, která je ukládána vţdy na počátku úrokového období n – počet úrokových období, ve kterých se spoří i – úroková sazba 27

2.3.3

Likvidita

Likviditou se rozumí schopnost přeměny investice na peníze s minimálními náklady (finančními i časovými). Investiční nástroje mají rozdílný stupeň likvidity, a je měřena jako výše transakčních nákladů spojených s přeměnou investičních nástrojů na peníze. Finanční investiční nástroje mívají poměrně nízké transakční náklady (většinou kolem 1%), zatímco nefinanční investiční nástroje mívají transakční náklady často aţ kolem 10%.

26

Radová, J., Dvořák, P., Finanční matematika pro kaţdého, GRADA Publishing, str. 47-49

27

Radová, J., Dvořák, P., Finanční matematika pro kaţdého, GRADA Publishing, str. 92-95

18

Je to dáno tím, ţe prodej nemovitosti je spojen s většími náklady neţ např. prodej cenného papíru, a samozřejmě i časově náročnější. Niţší likvidita investičních nástrojů sniţuje jejich trţní cenu28. Likviditu jednotlivých investičních moţností lze znázornit obrázkem představujícím schodiště (viz obr. č. 4), které seřazuje některá investiční aktiva a finanční produkty do několika stupňů, a to od nejméně likvidních aţ k nejvíce likvidním. Obrázek č. 4 – Schodiště likvidity

Bankovní vklady

Pokladniční poukázky

Státní a komunální obligace Akcie

Deriváty

Podnik.

Depozitní produkty

Podílové fondy - akciové - dluhopisové - indexové - smíšené - fondy fondů - zajištěné - peněţní

obligace Penzijní připojištění Nemovitosti

Ţivotní pojištění

Drahé kovy

Stavební spoření

Staroţitnosti

Sbírky

Zdroj - Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str. 432

Ve spodní části schodiště jsou umístěny nejméně likvidní investice a to proto, ţe jejich rychlý prodej je znemoţněn různými odhady ceny, inzeráty, zdlouhavým hledáním vhodného kupce a především zachováním ceny. Postupným stoupáním po schodišti se likvidita jednotlivých investic zvyšuje. Na samém vrcholu můţeme najít nejvíce likvidní investice, coţ jsou hotovost, peníze na účtu a depozitní produkty29.

28

Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem pro střední a vysoké školy, Nakladatelství Fortuna, str.39.

29


19

2.3.4

Inflace

Dalším neméně důleţitým pojmem v oblasti investování je pojem inflace. Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Měřením inflace se v České republice zabývá Český statistický úřad. Provádí měření čistých cenových změn např. pomocí indexů spotřebitelských cen. Mírou inflace potom rozumíme procentní přírůstek těchto indexů. Nejčastěji se jako míra inflace uvádí průměrný roční cenový růst, vyjádřený změnou průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců. Tuto míru inflace je třeba brát v úvahu např. při posuzování změny reálné mzdy30. Př. Bude-li inflace činit ročně 5%, můţeme si lehce spočítat, jak se změní kupní síla (reálná hodnota) např. od roku 2005 do roku 2009. Aby byl tento rozdíl lépe viditelný, budeme počítat s částkou 100 000 Kč. Tabulka č. 1 – Ukázka znehodnocení peněz při každoroční inflaci 5%

Roční snížení

Rok

Hodnota na začátku roku

2005

100 000

5 000

95 000

2006

95 000

4 750

90 250

2007

90 250

4 513

85 737

2008

85 737

4 287

81 450

2009

81 450

4 073

77 377

o5%

Hodnota na konci roku

Zdroj: Šetření prováděné v rámci diplomové práce, vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe na konci roku 2005 jsme měli 100 000 Kč, kdybychom je nijak neutratili, neinvestovali, nezhodnotili, na konci roku 2009 bychom měli sice pořád stejnou částku 100 000 Kč, ale jejich hodnota by se sníţila na pouhých 77 377 Kč. Coţ tedy znamená, ţe co jsme si mohli koupit na konci roku 2005 za 100 000 Kč, na konci roku 2009 nekoupíme a budeme si moci koupit pouze část této věci, a jakoby připlatit ještě 22 623 Kč navíc.

30

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str.114-115.

20

2.3.5

Daňové zatížení a státní podpora

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, realizované kapitálové výnosy u fyzických osob (rozdíl mezi příjmy a výdaji z nákupu a prodeje cenných papírů) při době investice přesahující 6 měsíců jsou od daně osvobozeny. Oproti cenným papírům ostatní příjmy od daně osvobozeny nejsou, např. výnosy z termínovaného vkladu jsou zdaněny 15% daní, a stejně tak i dividendový příjem31. Oproti zatíţením které musíme platit státu my, nám stát poskytuje jiné výhody prostřednictvím zvýhodnění jiných produktů dostupných na českém trhu. Jedná se například o státní podporu poskytovanou účastníkům stavebního spoření, dále lze jmenovat státní příspěvky na penzijním připojištění, a neméně důleţitá je jistě i moţnost do určité částky odečíst si z daní částku přispívanou na ţivotní pojištění. Je velmi důleţité uvědomit si všechny výhody a nevýhody kaţdého produktu, znát všechny jeho parametry a náleţitě všechny tyto skutečnosti zohlednit při jeho výběru a zaloţení. Dále je dobré zhodnotit vlastní moţnosti a vybrat si a nastavit produkt tak, aby byly všechny jeho pozitiva maximálně a smysluplně vyuţity, a minimalizovat náklady s ním spojené, k dosaţení maximálního výnosu s minimálním rizikem. 2.3.6

Diverzifikace a alokace

Diverzifikace a alokace, tyto dvě podobné techniky slouţí ke sníţení investičního rizika v portfoliu. Alokaci portfolia lze definovat jako strategické, procentuální rozdělení finančních aktiv mezi jednotlivé investiční kategorie, které jsou vyuţívány k budování osobního investičního majetku. Alokací, tedy sloţením portfolia se určuje jeho výnosnost a rizikovost, záleţí na procentuálním rozdělení jednotlivých produktů. Diverzifikací portfolia je myšleno rozmístění jednotlivých investic mezi např. různé cenné papíry stejné investiční kategorie s cílem sníţení celkového rizika v daném portfoliu. Cílem diverzifikace portfolia je minimalizovat případný negativní dopad jediného cenného papíru na jeho celkovou výkonnost32.

31 32

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str.437. Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, Nakladatelství C. H. Beck, str. 91-92.

21

3 Možnosti zhodnocení finančních prostředků Moţností jak zhodnotit finanční prostředky je nesčetně mnoho. Můţeme postupně spořit nebo jednorázově investovat větší peněţní částku. Existuje také mnoho moţností komu své peníze „svěříme“. Můţe to být například banka, která nabízí zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím různých bankovních produktů. Můţeme se dále rozhodnout své peníze svěřit jiným finančním odborníkům nebankovního charakteru, nebo se sami začneme pohybovat na poli finančního trhu a budeme hledat nejvhodnější cesty a moţnosti jak své peníze investovat a nejlépe zhodnotit. Nebo se můţeme vydat úplně jinou cestou, a to cestou nakupování cenných věcí, nemovitostí, zlata, apod. Je na kaţdém, kterou cestu zvolí za výhodnější a kterou se rozhodne jít a uskutečnit tak svůj cíl - zhodnotit finanční prostředky.

3.1

Bankovní produkty

Zjednodušeně by se dalo říci, ţe banka je instituce zaloţená za účelem obchodování s penězi, proto přijímá vklady, poskytuje úvěry a provádí další bankovní sluţby. Přijímáním vkladů získává banka finanční prostředky od veřejnosti, a díky těmto vkladům můţe provádět různé další obchody, poskytovat úvěry, investovat tyto vklady, zhodnocovat a získávat tak z těchto vkladů své příjmy. To je důvod, proč banky disponují širokou a pestrou škálou nejrůznějších bankovních produktů, které by přilákaly klienty a získaly od nich jejich finanční prostředky do své správy. V dnešní době na českém trhu působí banky a jim podobné instituce (stavební spořitelny, aj.), které nabízejí na první pohled lákavé zhodnocení finančních prostředků. Pro nás jako potencionální klienty to přináší velice výhodnou situaci, protoţe kaţdá instituce nabízí nějaké výhody a doslova se o nás jako potenciální klienty přetahují (vyššími výnosy, niţšími poplatky, aj.). Na druhou stranu je velmi obtíţné ve všech produktech se orientovat a vybrat ten nejlepší a správný, a neustále reagovat na neuvěřitelně rychle se měnící trh s těmito produkty a jejich parametry. Vkladem se rozumí svěřené finanční prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. S vkladem je obvykle spojen nárok vkladatele na předem stanovený výnos, neboli cenu, kterou banka platí klientovi za přenechání určité částky peněz. Výnos z vkladu nezávisí na výsledku hospodaření banky. Výše výnosu, který klient získá ze svého vkladu, závisí na velikosti vkladu, výši úrokové sazby a délce trvání vkladu. 22

Při stanovení výše úroku banka přihlíţí k tzv. úrokovému rozpětí, tj. rozdílu mezi úrokem, za který peníze půjčuje a úrokem, který platí vkladatelům. Tento rozdíl je také nazýván úrokovou marţí, která je příjmem banky. Konečný výnos vkladatele z peněz vloţených do banky je ovlivněn i daní, kterou banka z vypláceného úroku strhne a odvede státu (sráţková daň z úrokových výnosů). Podle § 41zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jsou všechny vklady včetně úroků pojištěny. Systém pojištění vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry33. Tento zákon zaručuje, ţe vkladatel v případě neschopnosti banky plnit vůči němu svůj závazek obdrţí z Fondu pojištění vkladů náhradu, tento fond je zvláštní právnickou osobou a shromaţďuje povinné příspěvky od bank v zákonem stanovené výši34. Fond pojištění vkladů vznikl v roce 1994 na základě zákona o bankách. Pojištěny jsou veškeré vklady jak fyzických, tak právnických osob, vedené v pojištěných institucích v české nebo cizí měně, včetně úroků. Pojištěny jsou tak zejména kreditní zůstatky na běţných, termínovaných či vkladových účtech nebo vkladních kníţkách, vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Fond pojištění vkladů poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen se sídlem v ČR ve výši 100% vkladu maximálně však 50 000 EUR na jednoho klienta v jedné bance35. V další části jsou uvedeny bankovní produkty, na kterých je moţno zhodnotit volné finanční prostředky a jejich základní parametry a moţnosti zhodnocení.

3.1.1

Vkladový účet

Vkladový účet je upraven § 716 obchodního zákoníku, smlouvou o vkladovém účtu. Smlouvou o vkladovém účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele a platit z peněţních prostředků na účtu úroky. Majitel účtu se tím zavazuje vloţit na účet peněţní prostředky, přenechat jejich vyuţití bance na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou36.

33

Kalabis, Z., Bankovní sluţby v praxi, Nakladatelství Computer Press, str. 22.

34

Hartlová, V., a kol., Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Nakladatelství Fortuna, str. 94-96.

35

http://www.fpv.cz/[2009-12-6].

36

§ 716 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 23

Vkladový účet slouţí k ukládání peněţních prostředků s účelem dosaţení úrokového výnosu od banky. Z vkladového účtu není běţně prováděn platební styk. Smlouva o vkladovém účtu musí mít písemnou podobu a zpravidla obsahuje datum zřízení účtu, měnu účtu, ve které bude účet veden, závazek majitele účtu vloţit na vkladový účet peněţní prostředky a přenechat jejich vyuţívání bance, závazek banky platit majiteli účtu z peněţních prostředků uloţených na účtu úroky, dobu trvání smlouvy (doba určitá, neurčitá), výpovědní lhůtu, určení osob oprávněných disponovat s peněţními prostředky na účtu, podmínky úročení účtu, způsob a periodicita předávání výpisů z účtu, ujednání, a v neposlední řadě podmínky, za kterých můţe majitel vkladového účtu nakládat s peněţními prostředky na účtu před uplynutím sjednané doby nebo výpovědní lhůty. Banky nabízejí vkladové účty nejčastěji v podobě různých typů spořících účtů a účtů termínovaných vkladů37. Rozdíl mezi těmito dvěma typy vkladového účtu je následující: Spořící účet je zpravidla zakládán na dobu neurčitou, a jsou na něho majitelem nebo disponentem účtu ukládány peněţní prostředky. Na druhou stranu, termínovaný účet je zakládán na dobu určitou a při jeho zaloţení je na tento účet vloţena určitá částka, která se nechá po dobu trvání zhodnocovat. Termínovaný vklad znamená jednorázový vklad peněz na účet, na kterém se po určitý čas (termín) vloţené peníze úročí určitou sazbou. Termínovaný vklad můţe být úročen pevnou (fixní) nebo pohyblivou (variabilní) sazbou. Pevná sazba je stejná po celou dobu trvání vkladu. Pohyblivá sazba se mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu (zejména podle sazeb PRIBOR38 a České národní banky). Víceméně je věcí kaţdé banky, aby se rozhodla, jakou sazbu u kaţdého termínovaného vkladu nastaví. Banka připisuje úrok podle vlastních pravidel. Jednou z moţností je připsání v den splatnosti (hlavně u krátkodobých vkladů), jinou alternativou zase pravidelný přípis v určitém intervalu například kaţdé 3 měsíce (v praxi především u střednědobých a dlouhodobých vkladů). Na termínované vklady nelze ukládat libovolné částky v korunách nebo v cizích měnách. Banky vyţadují určitý minimální vklad, který se pohybuje od 1 000 do 100 000 Kč39.

37

Hartlová, V., a kol., Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Nakladatelství Fortuna, str. 47.

38

Prague InterBank Offered Rate - sazba, za kterou si na českém mezibankovním trhu poskytují likviditu

banky navzájem. 39

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/terminovane-vklady/co-to-je/ [2009-12-08].

24

Termínované vklady jsou vhodné zejména pro ty, kteří mají rádi uloţeny své peníze v bezpečí. Důvodem je pojištění vkladů v bance pro případ krachu či platebních problémů banky. Termínované vklady jsou snadno na trhu dostupné, v nabídce je mají téměř všechny banky. Další předností termínovaného vkladu je téměř bezrizikové zhodnocení volných finančních prostředků. Toto nízké riziko je kompenzováno dosaţením niţších výnosů, jejichţ výše je dále sniţována 15% daní z úrokových výnosů40. Při hledání toho správného vkladu je nutno vzít v potaz, ţe k dispozici je hned několik typů termínovaných vkladů. Dělení termínovaných účtů 1) podle doby trvání a) krátkodobý vklad - s dobou výplaty do 12 měsíců b) střednědobý vklad - s trvání 2,3 a 4 roky c) dlouhodobý vklad - který je splatný nejdříve po 5 letech41 2) podle splatnosti a) s jednorázovou splatností - vklad je úročen do dne splatnosti a úrok se zúčtovává v den splatnosti vkladu. Po jeho skončení je celá částka i s úroky obvykle převedena na účet, který si klient zvolí nebo si ji můţe vybrat v hotovosti. Vklad není obnovitelný. Tato praxe se vyuţívá obvykle u střednědobých a dlouhodobých účtů b) revolvingové (s automatickým obnovením) - vklad se po dni splatnosti automaticky obnoví na dobu původního termínu s úrokovou sazbou platnou v den obnovení vkladu. Úrok je moţné v den splatností převést na klientem určený účet nebo připsat k vkladu. Někdy banky obnovují termínovaný vklad pouze po určitou dobu (např. pět let), obnovování se vyuţívá především u krátkodobých vkladů42. Výhodou termínovaných vkladů je jejich nízká rizikovost. Většina bank zakládá a vede tyto účty zdarma. Účet je ze zákona pojištěn. Správa termínovaného vkladu je pro nás jako klienty časově nenáročná. Výhodou a zároveň nevýhodou je jeho likvidita. Termínované 40

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/terminovane-vklady/proc-ho-zridit/ [2009-12-08].

41

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/terminovane-vklady/rozdeleni-vkladu/ [2009-12-08].

42

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/terminovane-vklady/obnoveni-vkladu/ [2009-12-08].

25

vklady se řadí mezi produkty s vysokou likviditou, ale zároveň jsou jejich předčasné výběry většinou sankciovány. Nevýhodou je jistě daň z úroků, která je strţena a odvedena prostřednictvím banky. Další nevýhodou je určení výše minimální částky vkladu, kterou si stanovuje banka43. Termínovaný vklad - příklad K jakému zhodnocení dojde při vloţení peněz na termínovaný účet vedený u ČSOB, při vloţené částce 100 000 Kč po dobu 3 let. Podle přehledu úrokových sazeb termínovaných účtů ČSOB, pro tuto vloţenou částku a určenou dobu odpovídá úroková sazba 2,60%. Tabulka č. 2 – Přehled úrokových sazeb termínovaných účtů ČSOB doba

0 - 4 999

5 000 - 149 999

150 000 - 499 999

500 000 - 999 999

nad 1 000 000

7 dní

---

0,30

0,30

0,30

0,30

14 dní

---

0,30

0,30

0,30

0,30

1 měsíc

---

0,35

0,40

0,45

0,50

3 měsíce

---

0,60

0,70

0,80

0,90

6 měsíců

---

0,85

0,95

1,05

1,15

9 měsíců

---

1,00

1,10

1,20

1,30

1 rok

---

1,15

1,25

1,35

1,50

2 roky

---

2,30

2,35

2,40

2,45

3 roky

---

2,60

2,70

2,80

2,90

Zdroj: http://www.finance.cz/bankovnictvi/vklady/urokove-sazby/ [2010-02-17].

Výpočet zhodnocení termínovaného vkladu Pro výpočet byla pouţita finanční kalkulačka. Zdroj: http://www.mesec.cz/kalkulacky/kolik-vam-vynese-terminovany-vklad/ [2010-02-15].

Výsledek výpočtu zhodnocení termínovaného vkladu Vloţená částka:

100 000 Kč

Úroky:

8 005 Kč

Zdanění výnosů 15%:

1 201 Kč

Zhodnocení investice:

6,4 %

43

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/terminovane-vklady/vyhody-a-nevyhody/ [2009-12-08].

26

Na termínovaném účtu došlo ke zhodnocení po 3 letech o 8 005 Kč na úrocích. V příkladu se předpokládá, ţe za vedení a vloţení peněz nebyly vybírány ţádné poplatky v průběhu celého trvání. Po odečtení daně z příjmu, které tato investice podléhá, je výsledkem zhodnocení původní částky o 6,4% za dobu trvání investice.

Na spořící účet, jak jiţ bylo řečeno, se ukládají určité peněţité částky. Tento produkt nenabízí zvlášť výhodné zhodnocení vloţených prostředků, nicméně má i své výhody. Těmi je především prakticky nulové riziko takové investice a vysoká likvidita vloţených prostředků. Navíc banky si většinou za vedení spořícího účtu a s ním spojené sluţby a transakce neúčtují ţádné poplatky (například poplatky za vedení účtu) a jsou zakládány k běţným účtům. Finanční prostředky jsou na spořícím účtu zhodnocovány vyšší úrokovou sazbou neţ na běţném účtu. Velice často je spořící účet zakládán jako doplněk právě k běţnému účtu, k němuţ je vázán. Řada bank však nabízí spořící účet jako zcela nezávislý finanční produkt. Vzhledem k tomu, ţe za vedení spořícího účtu si banky neúčtují ţádné poplatky, není na škodu mít spořící účet v některé z bank otevřen, a tak ho mít k dispozici k uloţení dočasně volných finančních prostředků. Spořící účet je výhodný především pro ty, kteří mají volné prostředky k dispozici a z nějakého důvodu je nemohou investovat dlouhodobě, nebo nechtějí jít do vyššího rizika a tím dosáhnout i vyššího zhodnocení. Formy spořícího účtu 1) spořící účet s výpovědní lhůtou – výpovědní lhůta se pohybuje od několika dní či týdnů aţ po jeden rok. Pokud majitel spořícího účtu “sáhne“ na vloţené prostředky před uplynutím výpovědní lhůty, musí počítat s nemalými sankčními poplatky 2) spořící účet bez výpovědní lhůty - u tohoto typu spořícího účtu je moţné vybrat peníze z účtu okamţitě, a to bez jakýchkoliv sankcí. Jeho výhodou je vysoká likvidita vloţených prostředků44. Druhy úročení spořícího účtu 1) úročení dle výše vkladu 2) úročení dle výše vkladu i výpovědní lhůty 3) jednoduché úročení jednou úrokovou sazbou (bez závislosti na výši vkladu či výpovědní lhůtě)45. 44

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/sporici-ucty/co-to-je/ [2009-12-08].

27

Nespornou výhodou spořícího účtu je jeho nízká rizikovost, která opět ubírá na výši zhodnocení, ale i přes toto velmi malé procento zhodnocení k úročení dochází, a to rozhodně k většímu neţ na běţném účtu. Další výhodou je vysoká likvidita, ve většině bank i bezplatnost, a moţnost automatických převodů mezi spořícím a běţným účtem, které lze v bance nastavit automaticky (např. lze stanovit limitní hranice, která pokud je na běţném účtu překročena, automaticky se částka přesahující hranici odešle na účet spořící). Nevýhodou spořícího účtu je niţší zhodnocení neţ u jiných investičních produktů a u některých bank nutnost se zaloţením spořícího účtu zaloţení i účtu běţného46.

Spořící účet - příklad K jakému zhodnocení dojde při pravidelném ukládání peněz na spořící účet vedený u ČSOB, při pravidelné měsíční úloţce 2 000 Kč po dobu 5 let, při roční úrokové sazbě 1,1%. Minimální vklad při zaloţení účtu činí 5 000 Kč.

Výpočet zhodnocení peněz na spořícím účtu Pro výpočet byla pouţita finanční kalkulačka. Zdroj: http://www.mesec.cz/kalkulacky/kolik-vam-vynese-sporeni-v-bance/[2010-02-15].

Výsledek výpočtu zhodnocení peněz na spořícím účtu Vloţená částka: Úroky: Celkem naspořeno: Zdanění výnosů 15%:

125 000 Kč 3 699 Kč 128 699 Kč 555 Kč

Zhodnocení:

2,5%

45

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/sporici-ucty/doplnek-k-beznemu-uctu/ [2009-12-08].

46

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/sporici-ucty/vyhody-a-nevyhody/ [2009-12-08].

28

Celková částka vloţená na spořící účet účastníkem spoření činí za 5 let částku 125 000 Kč. Na spořícím účtu došlo po 5 letech k zhodnocení vloţených peněz o 3 699 Kč. Spořící účet byl zaloţen zdarma, veden zdarma a v průběhu jeho vedení nebyly strhávány ţádné poplatky. Po odečtení částky 15%, coţ je zákonem stanovená daň v úroku, je procento zhodnocení ve výši 2,5% za celou dobu trvání spoření.

3.1.2

Stavební spoření

Systém fungování stavebního spoření v ČR je upraven řadou zákonů a vyhlášek. Nejpodstatnější normou je zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Činnost stavebních spořitelen je upravena zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Výnosy z vkladů a úvěry poskytované v rámci stavebního spoření jsou zahrnuty v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva o stavebním spoření je uzavřena písemně mezi účastníkem stavebního spoření a stavební spořitelnou. Účastník se ve smlouvě písemně zaváţe ukládat u stavební spořitelny peněţní částky ve stanovené výši. Smlouva téţ zakotvuje nárok účastníka stavebního spoření na získání úvěru ze stavebního spoření. Získat úvěr ze stavebního spoření můţe však účastník pouze po splnění podmínek daných stavební spořitelnou a zákonem. Veškerá ustanovení smlouvy o stavebním spoření jsou podrobně specifikovány ve Všeobecných obchodních podmínkách (VOP) dané stavební spořitelny, které jsou součástí kaţdé smlouvy o stavebním spoření. Uzavření smlouvy o stavebním spoření se skládá obvykle ze dvou fází – sepsání návrhu smlouvy a jeho přijetí ze strany stavební spořitelny. Sepsání návrhu smlouvy se děje vyplněním patřičného formuláře. Celý průběh uzavírání smlouvy je tedy koncipován tak, ţe navrhovatel (budoucí účastník) smlouvu navrhuje a stavební spořitelna návrh přijímá. Den uzavření smlouvy je obvykle stanoven na den, ke kterému stavební spořitelna přijala návrh smlouvy od navrhovatele. Účastníkem stavebního spoření můţe být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem ČR nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem ČR. Smlouvu můţe uzavřít i fyzická osoba, která není českým občanem ale má v ČR povolení k trvalému pobytu.

29

Za uzavření smlouvy si stavební spořitelny většinou účtují poplatek – úhradu za uzavření smlouvy. Jedná se o určité procento ze zvolené cílové částky. Na účtu stavebního spoření eviduje stavební spořitelna všechny vklady účastníka, státní podporu a úroky, které ze svých vkladů a státní podpory během dosavadního spoření získal. Za vedení tohoto účtu si stavební spořitelny účtují také poplatek. Stavební spořitelna minimálně jednou ročně zasílá účastníkovi spoření výpis z jeho spořícího účtu. Podpisem smlouvy o stavebním spoření se účastník zaváţe pravidelně ukládat na svůj účet stavebního spoření určitou peněţitou částku. Výši této částky si můţe účastník spoření zvolit sám podle svého uváţení, musí při tom však respektovat podmínky dané stavební spořitelnou. Účastník spoření si téţ volí, v jaké frekvenci bude úloţky na stavební spoření ukládat. Vklady jsou obvykle moţné ukládat měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně, jsou povoleny i mimořádné vklady. V kaţdém návrhu smlouvy o stavebním spoření je uvedena tzv. cílová částka, která představuje celkovou peněţitou částku, kterou po splnění podmínek stavební spořitelna poskytne účastníkovi stavebního spoření (tedy celkovou částku, kterou můţe účastník na konci spoření získat). Tato cílová částka obsahuje vklady účastníka stavebního spoření, státní podporu, úroky z vkladů a státní podpory a úvěr ze stavebního spoření. Cílová částka můţe být účastníkem stavebního spoření navýšena i sníţena. Za zvýšení cílové částky je účastníkovi většinou účtován poplatek, jehoţ úhradu si stavební spořitelna strhává sama z příslušného účtu stavebního spoření. Při sníţení cílové částky není účastníkovi jiţ dříve zaplacená úhrada za smlouvu s původní cílovou částkou navrácena. Při změně cílové částky ze strany účastníka spoření dochází automaticky téţ ke změně minimálních měsíčních úloţek, které musí účastník během spořící fáze na spoření podle smlouvy ukládat47. Přesný den ukončení smlouvy o stavebním spoření není nikdy ve smlouvě předem určen – zánik smlouvy je pouze „předjímán“ jako konec, resp. vyvrcholení procesů vedoucích k řešení bytových potřeb účastníka. K ukončení smlouvy dojde v důsledku výpovědi smlouvy (dle ustanovení VOP stavební spořitelny), nebo poskytnutím úvěru ze stavebního spoření, nebo písemnou dohodou účastníka a stavební spořitelny, nebo úmrtím účastníka, pokud zákon nestanoví jinak, nebo jiným způsobem na základě právních předpisů.

47

Prčík, T., Stavební spoření v kostce, Vydavatelství ERA, str. 1-9.

30

Výpovědí smlouva o stavebním spoření zcela zaniká. Výpověď ze strany účastníka i ze strany stavební spořitelny musí mít vţdy písemnou formu. Po doručení výpovědi druhé smluvní straně, nezaniká smlouva ihned, ale aţ po uplynutí výpovědní lhůty. Zpravidla výpovědní lhůta trvá 3 měsíce a začíná běţet 1. den měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Smlouva o stavebním spoření zaniká uplynutím posledního dne výpovědní lhůty. Nejpozději v tento den je také stavební spořitelna při výpovědi smlouvy účastníkem povinna účastníkovi vyplatit jeho vklad na stavebním spoření včetně úroků a státní podpory. Státní podpora je vyplacena pouze tehdy, pokud má na její vyplacení účastník spoření nárok. Smlouvu o stavebním spoření můţe vypovědět jak účastník, tak stavební spořitelna kdykoli během jejího trvání. Stavební spoření můţe mít následující dvě varianty. První variantou je ukládání peněz na účet stavebního spoření, a po uplynutí doby nejméně 6-ti let jsou tyto příspěvky z účtu vybrány spolu se státní podporou a úroky. Tato částka pak můţe být pouţita na nákup jakékoliv věci, nebo majetku. Druhá varianta spočívá opět v ukládání peněz na účet stavebního spoření a k ukončení dochází dnem poskytnutí úvěru ze stavebního spoření účastníkovi. Délka doby spoření není ve smlouvě o stavebním spoření nikdy přesně předem stanovena – ve smlouvě jsou vţdy pouze stanoveny události, v jejichţ důsledku spořící fáze skončí. Délka doby spoření není ani omezena uplynutím 6 let spoření (tato doba platí pro smlouvy uzavřené od roku 2004) .Tato doba je pouze významná pro posuzování nároku účastníka na státní podporu. Samotné spoření probíhá formou pravidelného ukládání peněţních částek na účet stavebního spoření nebo vloţením mimořádného vkladu. Pokud je to pro účastníka výhodné, můţe současně spořit i na několika smlouvách o stavebním spoření současně. Maximální počet smluv, které smí jeden účastník stavebního spoření uzavřít, není ţádným způsobem omezen. Nárokovat státní podporu však můţe pouze na jednu ze všech smluv. V průběhu času můţe účastník libovolně měnit nárok na státní podporu mezi jednotlivými smlouvami. Z částek evidovaných ve prospěch účastníka na účtu stavebního spoření náleţí účastníkovi spoření úrok. Zpravidla spořitelny úročí vţdy celý zůstatek spořícího účtu, tedy všechny částky, jeţ jsou na účtu evidovány, tedy vlastní vklady účastníka, státní podpora (resp. přesněji zálohy na státní podporu) a dříve připsané úroky (tzv. úroky z úroků).

31

Úroky jsou stavební spořitelnou na spořící účet účastníka připisovány vţdy jedenkrát ročně k 31.12 za celé úrokové období, kterým je kalendářní rok. Jak jiţ bylo řečeno, na smlouvu o stavebním spoření lze uplatnit státní podporu, která představuje systém peněţitých příspěvků poskytovaných v rámci stavebního spoření státem ve prospěch účastníků stavebního spoření. Na státní podporu má účastník nárok po celou dobu spoření. Státní podpora stavebního spoření je vyplácena účastníkovi zálohově ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím Ministerstva financí. Do základu pro výpočet státní podpory se započítávají vlastní vklady účastníka za daný kalendářní rok, úroky z celého zůstatku spořícího účtu za daný kalendářní rok, které stavební spořitelna účastníkovi připíše na jeho účet stavebního spoření k 31.12. daného kalendářního roku a částky, které převýšily základ pro výpočet státní podpory u dané smlouvy o stavebním spoření v minulých letech. Do základu pro výpočet státní podpory se nezapočítávají zálohy na státní podporu připsané na účet účastníka v daném roce a v předchozích letech. Kaţdý účastník má nárok pouze na jednu státní podporu. Toto ustanovení kontroluje Ministerstvo financí na základě rodných čísel účastníků stavebního spoření. O poskytnutí státní podpory ţádá účastník spoření jiţ při sepsání návrhu smlouvy a o poskytnutí podpory u Ministerstva financí ţádá za účastníka stavební spořitelna. Aţ do doby vyplacení prostředků ze stavebního spoření účastníkovi je státní podpora na stavebním spoření poskytována pouze formou záloh. Zálohy jsou na účtu účastníka během doby spoření pouze evidovány, a to aţ do okamţiku, kdy je známo, jestli má účastník skutečně právo na získání a vyplacení státní podpory. Důvodem, proč je státní podpora v průběhu spoření pouze evidována na spořícím účtu formou záloh na státní podporu, je fakt, ţe během samotné doby spoření ještě není předem známo, jestli v době ukončení spoření účastník splní zákonné podmínky pro vyplacení státní podpory. V případě, ţe účastník splní zákonné podmínky pro vyplacení státní podpory, je vyplacena celá částka spoření se všemi připisovanými státními podporami. V případě, ţe účastník při ukončení spoření podmínky pro získání podpory nesplňuje, jsou zálohy navráceny zpět do státního rozpočtu. Dojde–li k vyplacení úspor účastníkovi nebo k poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, po uplynutí 6-ti let trvání smlouvy, má účastník na získání státní podpory nárok vţdy48. 48

Prčík, T., Stavební spoření v kostce, Vydavatelství ERA, str. 16-29.

32

Poskytovaná záloha státní podpory činí 15 %, u smluv zaloţených od roku 2004 (před tím byla záloha státní podpory ve výši 25%), z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč49. V souvislosti se smlouvou o stavebním spoření se hovoří o tzv. účelové vázanosti vkladů na stavebním spoření. Pokud účastník spoření vyuţije stavebního spoření pouze ke zhodnocení svých peněz a není mu tudíţ od stavební spořitelny poskytnut úvěr (ať jiţ překlenovací nebo úvěr ze stavebního spoření), nemusí své úspory vyuţívat pouze na bytové účely v případě, ţe jsou mu jeho úspory vyplaceny aţ po uplynutí 6-ti let trvání spoření. V případě, kdy jsou účastníkovi jeho úspory vyplaceny před uplynutím této doby a nečerpá přitom úvěr, jsou mu jeho úspory vyplaceny bez státní podpory a můţe je pouţít na cokoli. Pokud je účastníkovi poskytnut stavební spořitelnou překlenovací úvěr, musí na bytové potřeby vţdy vyuţít celou cílovou částku, tedy i vlastní úspory bez ohledu na to, zda účastník podepíše úvěrovou smlouvu nebo čerpá úvěr před uplynutím či po uplynutí doby 6-ti let trvání smlouvy (u smluv zaloţených před rokem 2004 po uplynutí doby 5-ti let trvání smlouvy). Výnosy, které účastník stavebního spoření získává tím, ţe v rámci stavebního spoření získává státní podporu a úroky, jsou osvobozeny od daně. Právnické osoby daní úroky ze stavebního spoření standardním způsobem, výše uvedené osvobození se na ně nevztahuje50.

Stavební spoření - příklad K jakému zhodnocení dojde při pravidelném ukládání peněz na účet stavebního spoření se státními příspěvky, při pravidelné měsíční úloţce 2 000 Kč po dobu 6 let, při roční úrokové sazbě 2% je uvedeno v následující tabulce. Cílová částka stavebního spoření je 200 000 Kč. Poplatek za zaloţení je 1% z cílové částky a poplatky za vedení účtu jsou stanoveny ve výši 290 Kč ročně.

49

http://www.cmss.cz/cs/informace/zakony-a-podminky/zakon-o-stavebnim-sporeni-do-31-12-2003.html

[2009-12-07]. 50

Prčík, T., Stavební spoření v kostce, Vydavatelství ERA, str. 30

33

Výpočet zhodnocení peněz vložených na stavební spoření Tabulka č. 3 – Postup výpočtu výnosu ze stavebního spoření Úroky z vkladu a ze Převod z minulých

státních příspěvků

Státní Vklad

let

příspěvky

Poplatky

Převod do

za vedení

dalšího

za rok

Za rok

Celkem

účtu

roku

1. rok

------

22 000

3 000

500

500

- 290

25 210

2. rok

25 210

24 000

3 000

1 044

1 544

- 290

52 964

3.rok

52 964

24 000

3 000

1 599

3 143

- 290

81 273

4.rok

81 273

24 000

3 000

2 165

5 309

- 290

110 148

5.rok

110 148

24 000

3 000

2 743

8 051

- 290

139 601

6.rok

139 601

24 000

3 000

3 332

11 383

- 290

169 643


Výsledek výpočtu zhodnocení peněz vložených na stavební spoření Vloţená částka:

144 000 Kč

Státní příspěvky:

18 000 Kč

Úroky:

11 383 Kč

Celkem naspořeno:

169 643 Kč

Zhodnocení:

16,9%

Po uplynutí doby šesti let kdy bylo stavební spoření zaloţeno, bylo na jeho účtu naspořeno 169 643 Kč, přičemţ 144 000 Kč bylo vloţeno účastníkem stavebního spoření, dále byla na účet připsána státní podpora ve výši 18 000 Kč, a úroky z vkladů a ze státní podpory činí 11 383 Kč. Za poplatky za vedení účtu včetně poplatku za zaloţení účtu bylo z účtu v průběhu vedení strţeno 3 740 Kč. Jelikoţ jsou výnosy ze stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmu, činí výsledné procento zhodnocení 16,9% za celou dobu trvání spoření.

34

3.1.3

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění se státním příspěvkem představuje formu spoření, podporovanou státem, která umoţňuje zajistit si zajímavý objem prostředků pro zabezpečení ve stáří51. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění. Zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, které účastník poukazuje na účet penzijního fondu. Penzijní fond je finanční instituce se sídlem na území ČR, která se specializuje pouze na poskytování sluţeb penzijního připojištění. Penzijní připojištění nesmí poskytovat nikdo jiný neţ penzijní fondy52. K vlastním příspěvkům dostává účastník penzijního připojištění navíc státní příspěvky, podíly na zisku fondu a můţe také vyuţít velmi zajímavých daňových zvýhodnění. Na penzijní připojištění můţe za velmi výhodných podmínek přispívat i zaměstnavatel a případně i další třetí osoby53. Penzijní připojištění je produkt, který se jmenuje do značné míry nevhodně. Nejedná se o ţádné pojištění, jak by naznačovalo slovíčko „připojištění“, nýbrţ o pravidelné investování určité finanční částky prostřednictvím penzijního fondu, ke kterému stát přidává roční státní příspěvek. Tyto vkládané finanční prostředky penzijní fond investuje do cenných papírů a zhodnocuje je. Penzijní fond tak kaţdoročně přinese (tzv. „připíše“) různě vysoký, předem neznámý výnos, odvozený od toho, jak se mu daří zhodnocovat majetek na finančních trzích. Se zaloţením penzijního připojištění jsou tedy finanční prostředky pravidelně investovány. Výnosy penzijního fondu jen málo kolísají, protoţ jeho správci investují jen na velmi nízké úrovni investičního rizika54. Hlavním důvodem proč vyuţít penzijního připojištění je riziko nízkého státního důchodu vypláceného v budoucnosti. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji se dá očekávat sniţování státního důchodu, který nepokryje ani základní potřeby občana. Penzijní připojištění by tak mělo být dalším zdrojem pravidelného příjmu v důchodovém věku55.

51

http://www.apfcr.cz/cs/co-je-penzijni-pojisteni/ [2009-12-7].

52

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-fond/co-to-je/ [2009-12-7].

53

http://www.apfcr.cz/cs/co-je-penzijni-pojisteni/ [2009-12-7].

54

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit, Nakladatelství C. H. Beck, str. 40.

55

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/co-to-je/ [2009-12-7].

35

Ještě v 80. letech minulého století mohl penzijní systém na bázi státem průběţně vypláceného důchodu v České republice relativně fungovat. Jeho křehká rovnováha byla tehdy zaloţena na dvou faktorech: rodilo se více dětí (některé rodiny měly tři, čtyři i více dětí) a hlavně – průměrná délka našeho ţivota byla kratší neţ v současné době. Výhledově, z hlediska penzijních propočtů, tedy bylo dost mladých, kteří s nástupem do produktivního věku přispívali ze své výplaty na důchod svým rodičům. S tímto způsobem fungování však nelze počítat i do budoucna. Problémem je jiţ zmiňovaná skutečnost s ubývajícím počtem narozených dětí, oproti minulosti se jich rodí méně, a to znamená méně pracujících sil, které budou do státního rozpočtu vydělávat peníze. Dalším problémem je délka ţivota která se (díkybohu) se zvyšující kvalitou ţivota prodluţuje, ale zároveň je nutné počítat s větší částkou na výplatu důchodů56. Dalším důvodem proč vyuţít penzijní připojištění je to, ţe je penzijní připojištění nástrojem dlouhodobého spoření. Základní myšlenkou je postupné střádání relativně malých finančních obnosů během ekonomicky aktivního ţivota, které se hromadí na osobním účtu klienta. Výše uspořené částky závisí pouze na účastníkovi, protoţe on si volí výši příspěvku, který si spoří. Výše příspěvku odváděného na penzijní připojištění je tedy individuální, a při stanovení jeho výše je dobré vzít v úvahu tato kritéria – současný příjem, očekávaný budoucí příjem, věk při zaloţení, předpokládaný odchod do důchodu, příspěvky třetích osob. Díky sloţenému úročení nastává situace, kdy peníze vydělávají peníze. Znamená to, ţe se vţdy bude úročit celkově uspořená částka, která bude rok od roku vyšší. Pro dosaţení přijatelné výše úspor je dobré začít spořit co nejdříve57 . Účastníkem penzijního připojištění, klientem penzijního fondu, se můţe stát kaţdá osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění. Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. Účastníkem můţe být také fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poţivatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. Toto ustanovení nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, tedy k 1. květnu 2004. 56

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit, Nakladatelství C. H. Beck, str. 41-42.

57

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/co-to-je/[2009-12-7].

36

Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Podepsáním smlouvy se penzijní fond zavazuje účastníkovi poskytovat dávky penzijního připojištění a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky. Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává, a který je k ní připojen58. Příspěvky na penzijní připojištění 1) individuální měsíční příspěvek 2) státní příspěvek – konkrétní částka závisí na výši individuálního příspěvku 3) případný příspěvek zaměstnavatele – jedná se o navýšení částky k investování pravidelnými příspěvky zaměstnavatele, které bývají nejčastěji pro zaměstnance jako určitý bonus za odvedenou práci. Pro zaměstnavatele je tento způsob odměny velice výhodný z toho důvodu, ţe tyto příspěvky zaměstnancům lze uplatnit do daňových nákladů s vyuţitím § 24 odst. 2. písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, a do částky 24 000,- Kč navíc nemusí zaměstnavatel odvádět sociální a zdravotní pojištění59. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je pro zaměstnance také výhodnější, neţ kdyby o stejnou částku byla navýšena mzda. Neplatí se z něj totiţ do stanoveného limitu sociální ani zdravotní pojištění a ani daň z příjmů. 4) případný příspěvek dalších, tzv. třetích osob - nejčastěji se jedná o příspěvky od rodičů, manţela, manţelky, apod. 5) výnosy z hospodaření vkladu – jedná se o výnosy z vkladů, které fond investoval do cenných papírů. Státní příspěvek je poskytován ve prospěch účastníků penzijního připojištění ze státního rozpočtu, a je na konto účastníka připisován automaticky za kaţdý řádně a včas zaplacený měsíční příspěvek60.

58

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/kdo-a-kdy-se-pripojistit/

[2009-12-7]. 59

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/statni-podpory-a-vyhody/vyhody-pro-

zamestnavatele/.[2009-12-7]. 60

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/statni-prispevek/ [2009-12-7].

37

Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc závisí na výši příspěvku účastníka a jsou uvedeny v příloze č. 2. Nejdůleţitější otázkou penzijního připojištění je jistě způsob a čas, kdy své pečlivě nastřádané peníze dostaneme zpět. Můţe to být cestou v podobě pravidelně vyplácené penze, formou jednorázového vyrovnání anebo formou odbytného. Výplaty dávek z penzijního fondu jsou podmíněny splněním předem daných podmínek vzniku nároku61 a jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 4 – Způsoby čerpání naspořených prostředků penzijního připojištění Druh výplaty

1. Penze

Druh dávky

Podmínky vzniku nároku

Starobní penze

Věk 60 let, minimální doba placení příspěvků 5 let

Výsluhová penze

Minimální doba placení příspěvků 15 let

Invalidní penze

Přiznání plného invalidního důchodu, minimální doba placení příspěvků 3 roky

Pozůstalostní

Zesnulý účastník platil příspěvky minimálně 3 roky

penze 2. Jednorázové vyrovnání

Jednorázové

Výplata všech prostředků z účtu účastníka najednou

vyrovnání

místo pravidelné penze

Odbytné

Minimální doba placení příspěvků 12 měsíců, dávka

účastníkovi

nezahrnuje státní příspěvek a výnos ze státního příspěvku

3. Odbytné Odbytné

Nárok na odbytné mají oprávněné osoby nebo dědici,

pozůstalým

pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi

Zdroj: Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit, Nakladatelství C. H. Beck, str. 69.

Penzijní připojištění zaniká - dnem ukončení výplaty poslední penze, dnem výplaty jednorázového vyrovnání, dnem na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli, dnem ke kterému bylo účastníkovi penzijní připojištění vypovězeno (penzijní fond má právo vypovědět účastníkovi smlouvu o penzijním připojištění, pokud účastník neplatí 6 měsíců příspěvky, neplní povinnosti vyplývající z penzijního plánu, a nebo pokud účastník uvedl nepravdivé údaje při uzavírání smlouvy nebo nesplňuje podmínky být účastníkem penzijního připojištění), dnem výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, dnem ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR, dnem ztráty bydliště na území 61

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit, Nakladatelství C. H. Beck, str. 69.

38

členského státu EU nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v ČR, dnem úmrtí účastníka62. V nynější době existuje 10 penzijních fondů, z nichţ je pro běţného občana vcelku sloţité si vybrat ten nejvhodnější, proto je dobré při výběru penzijního fondu zohlednit tato hlediska – celkovou hodnotu spravovaných aktiv, vlastní jmění (po odečtení závazků vůči účastníkům penzijního připojištění), rozloţení portfolia, akcionářská struktura, auditor, depozitář63. Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Detailní regulaci investiční činnosti penzijních fondů provádí Česká národní banka64. Penzijní připojištění – příklad K jakému zhodnocení dojde při pravidelném ukládání finančních prostředků ve výši 500 Kč měsíčně, na účet penzijního připojištění po dobu 35 let, při roční úrokové míře 2,8% je uvedeno v následujících výpočtech. Tabulka č. 5 – Seznam penzijních fondů a zhodnocení prostředků účastníků

Název fondu

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Odhad 200965

AEGON PF

0

0

0

0

0

0

0

4,5

3,5

---

Allianz PF

3,8

4,36

3,71

3

3

3

3,11

3

3

3

AXA penzijní fond

4,1

4,25

3,41

3,36

3,1

3,7

2,5

2,2

0

2

ČSOB PF Progres

5,62

3,9

4,26

4,3

5,3

5

2,3

2,4

0,02

0,9

ČSOB PF Stabilita

4,2

3,2

3

2,3

4,3

4

2,8

2,4

0,05

1,4

Generali PF

3,6

4,6

4,1

3

3

3,81

3,74

4,1

2

2,3

ING penzijní fond

4,4

4,8

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5

0,04

0,1

PF České pojišťovny

4,5

3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

0,02

1,1

PF České spořitelny

4,2

3,8

3,5

2,64

3,74

4,03

3,04

3,1

0,4

1,3

4,89 4,4 4,63 3,4 3,5 4 3 2,3 0,58 0,2 PF Komerční banky Zdroj:http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni-prostredku-ucastniku-pp-rok-1995az-2008.html [2010-03-02]. 62

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/ukonceni-smlouvy/ [2009-12-7].

63

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-fond/co-to-je/ [2009-12-7].

64

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-fond/investice/ [2009-12-7].

65

http://www.produktovelisty.cz/penzijni-pripojisteni/clanky/zhodnoceni-pf/265-odhad-vynosu-pf-za-rok-

2009.html [ 2010-03-02].

39

Výpočet zhodnocení peněz vložených na penzijní připojištění V příkladu je počítáno s průměrnou úrokovou sazbou za roky uvedené v tabulce č. 5, uvedené u vybraného fondu ČSOB PF Stabilita. Pro výpočet byla pouţita finanční kalkulačka.

Tabulka č. 6 – Výpočet výnosu z penzijního připojištění Celkové příspěvky účastníka

210 000 Kč

Výnosy z příspěvků účastníka

8 695 Kč

Celkové státní příspěvky

63 000 Kč

Výnosy ze státních příspěvků

2 608 Kč

Celkem naspořeno

284 303 Kč

Jednorázové vyrovnání před zdaněním

284 303 Kč

Jednorázové vyrovnání po zdanění

282 608 Kč

Odbytné před zdaněním

218 695 Kč

Odbytné po zdanění

217 391 Kč

Zhodnocení

25,74%

Zdroj:http://www.sfinance.cz/osobni-finance/penzijni-pripojisteni/kalkulator-penzijniho-pripojisteni/[201002-15].

Výsledky zhodnocení peněz vložených na penzijní připojištění Vloţená částka:

210 000 Kč

Státní příspěvky:

63 000 Kč

Úroky celkem:

11 303 Kč

Celkem naspořeno: Zaplacená daň 15%: Zhodnocení:

284 303 Kč 1 695 Kč 25,7%

Na konci spořícího období byla na účtu penzijního připojištění při pravidelném měsíčním spoření, státním příspěvku, úrocích a po odečtení dani z příjmu, naspořená částka 282 608 40

Kč. V příkladu je bráno v úvahu, ţe úroky získané v průběhu spoření jsou jiţ očištěny od poplatků za obhospodařování fondu. Za celou dobu spoření došlo k zhodnocení peněţních prostředků o 25,7%.

3.2

Cenné papíry

Cenné papíry představují obchodovatelný instrument, který je podloţený finanční hodnotou a potvrzuje existenci vzniklých práv pro majitele tohoto cenného papíru. Cenné papíry jsou upraveny zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Cenný papír můţe mít listinnou podobu např. určitého certifikátu nebo dematerializovanou formu záznamu ve stanoveném specializovaném registračním středisku. Cenným papírem je akcie společnosti, investičního fondu, obligace vydaná společností, vládou nebo městem, některé směnky, akciové opce a další deriváty. Jedním z nejvýznamnějších práv, které z drţení cenného papíru plynou majiteli je právo na výnos, který je s ním spojený. Výnosem můţeme chápat všechny příjmy, které plynou z investice od okamţiku, kdy do ní investor vloţil prostředky, aţ do doby moţného posledního příjmu z této investice66. Cenný papír existuje ve dvou formách, a to jako dluhový cenný papír a kapitálový cenný papír. Pokud jde o dluhový cenný papír, do této skupiny se zařazuje zejména dluhopis a směnka. Dluhovým cenným papírem je i některý cenný papír mající stejný nebo obdobný charakter jako dluhopis či směnka. Zejména jde o vkladní list a vkladový (depozitní) certifikát. To jsou krátkodobé cenné papíry, které banky vydávají místo termínovaných vkladů. Jsou vydávány na majitele s uvedením splatnosti a úrokové míry. Splatnost bývá od jednoho do několika měsíců. Nejčastější formou kapitálového cenného papíru je akcie67.

3.2.1

Podílové listy

Sdruţování peněţních prostředků v podílovém fondu a jejich následné investování a dále obchodování s cennými papíry ve fondu za účelem získání zisku pro podílníky se nazývá kolektivní investování a je jediným moţným předmětem podnikání specializovaných

66

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, Nakladatelství C. H. Beck, str. 158.

67

Jílek, J., Finanční trhy a investování, GRADA Publishing, str. 99-100.

41

obchodních společností, tzv. investičních společností. Pravidla kolektivního investování jsou vymezena zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Podílový fond je ekonomická jednotka spravovaná investiční společností, která shromaţďuje peněţní prostředky prodejem podílových listů převáţně fyzickým, ale i právnickým osobám. Lze také říci, ţe se jedná o skupinu lidí, kteří mají podobné investiční cíle a nechtějí investovat kaţdý na svůj účet, sdruţí své prostředky a svěří je profesionálnímu správci, tj. investiční společnosti. Ta je pak investuje do různých cenných papírů, nástrojů peněţního trhu a v omezeném rozsahu i do bankovních vkladů prostřednictvím podílového fondu. Fond tedy tvoří soubor (portfolio) akcií, dluhopisů a jiných finančních nástrojů, který je společným majetkem skupiny investorů. Investiční společnost vytvořený majetek obhospodařuje svým jménem a na účet jednotlivých investorů, tj. podílníků. Podle mnoţství vloţených peněz vlastní jednotliví podílníci odpovídající počet podílů v podobě tzv. podílových listů daného podílového fondu68. Podílový list je cenný papír, se kterým je spojen podíl jeho majitele, tj. podílníka na majetku v podílovém fondu a právo na vyplacení podílu na zisku z hospodaření s majetkem ve fondu, a to v rozsahu a způsobem, který je stanoven ve statutu fondu69.

Členění fondů 1) podle způsobu emise a) otevřený podílový fond – neomezuje počet vydaných podílových listů a jejich majitelé mají právo kdykoliv své podílové listy prodat investiční společnosti. Hovoří se o tzv. neukončené emisi, kdy kaţdý den investoři nakupují a prodávají společnosti zpět předem neznámý počet podílových listů. Hlavní výhodou tohoto typu fondu je rychlá dostupnost investovaných peněz pro podílníka, tj. vysoká likvidita b) uzavřený podílový fond – u tohoto typu je vydávání podílových listů předem omezeno buď celkovým počtem podílových listů, nebo dobou, po kterou mohou být podílové listy vydávány. Fond se vytváří na dobu určitou, která 68 69

Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem pro střední a vysoké školy, Nakladatelství Fortuna, str. 75. Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem pro střední a vysoké školy, Nakladatelství Fortuna, str. 76.

42

je uvedena v jeho statutu. Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového fondu v průběhu jeho ţivotnosti od podílníků zpět. S uzavřeným počtem podílových listů pak fond hospodaří po celou dobu své existence. U tohoto typu fondu má podílník přístup k penězům omezen a smysl existence fondu spočívá ve vyplácení dividend nebo ve vyplacení zhodnocené investované částky po ukončení ţivotnosti fondu 2) podle realizace výnosu a) růstový fond – růstový fond je typ fondu, který průběţně reinvestuje zpět do fondu veškeré zisky, které při obhospodařování fondu získá. Podílník získává svůj podíl na zisku aţ v rámci zpětného odkupu podílových listů investiční společnosti b) výnosový fond – zisk vytvořený hospodařením fondu je pravidelně vyplácen podílníkům k určitému rozhodnému datu, zpravidla jednou aţ dvakrát ročně. Vyplácený zisk je jako celek zdaněn na úrovni fondu sráţkovou daní, kterou investiční společnost odvádí finančnímu úřadu. Po výplatě výnosů cena podílového listu jednorázově klesne o to, co bylo vyplaceno podílníkům i daňovému úřadu 3) podle použitých investičních nástrojů a) fondy peněžního trhu – fondy peněţního trhu investují finanční prostředky zejména do nástrojů peněţního trhu a bezpečných krátkodobých dluhopisů tak, aby průměrná doba splatnosti cenných papírů a vkladů tvořících majetek ve fondu nebyla delší neţ jeden rok b) dluhopisové

fondy – dluhopisové fondy investují hlavně do dluhopisů,

doplňkově téţ do nástrojů peněţního trhu a bankovních vkladů. Dluhopisové fondy jsou vhodné pro investování ve střednědobém časovém horizontu, minimálně 2 a více let c) akciové fondy – akciové fondy investují převáţně do akcií. Zbývající část můţe být investována v různých dluhopisech nebo uloţena na bankovních vkladech. Minimální investiční horizont akciového fondu je 5 let

43

d) smíšené fondy (balancované) – smíšené fondy mohou investovat jak do akcií, tak do dluhopisů a nástrojů peněţního trhu. Smíšené fondy přinášejí střední aţ vysoké investiční riziko a zhodnocení e) fondy fondů – toto jsou fondy, které neinvestují přímo do akcií nebo dluhopisů, ale do podílových listů jiných otevřených podílových fondů f) garantované fondy (zajištěné) – to jsou fondy, které investorovi nabízejí návratnost celé nebo většiny vloţené investice a navíc podíl na výnosech určitých akciových trhů v případě jejich příznivého vývoje g) ostatní fondy - v rámci akciových fondů některé investují jen do velkých a známých společností (blue chips), nebo naopak do akcií malých podniků s potenciálem rychlého růstu (small caps). Jinou strategii nabízejí tzv. oborové fondy, které investují pouze do akcií vybraných odvětví (např. telekomunikace, elektronika, bankovnictví)70.

Podílové listy – příklad K jakému zhodnocení dojde jednorázovou investicí do podílových listů, a to jak do zajištěného fondu, tak i akciového fondu, v případě, ţe výše investované částky je 10 000 Kč a jednotlivé výnosy a doby zhodnocení se liší v souvislosti s uvedenými fondy. V příkladech je pouţita stupnice pro hodnocení rizika, jejíţ hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 7.

Tabulka č. 7 – Stupnice pro hodnocení rizika investice Stupeň rizika Hodnocení

1

2

nízké

3

4

5

střední

6

7

vysoké

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/LU0239832065.aspx. 70

Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem pro střední a vysoké školy, Nakladatelství Fortuna, str 75-

80.

44

V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé typy fondů, které nabízí ČSOB a jejich rozdělení z hlediska výše očekávaného výnosu, výše rizika a doporučené doby investice. Tabulka č. 8 – Přehled fondů ČSOB Typ podílového

Očekávaný výnos

Kolísání investice

Doporučená doba

fondu

investice

(riziko)

investice

střední

střední

2 až 6 let

nižší

nízké

1 až 2 roky

střední

střední

3 až 5 let

Akciový

vyšší

vysoké

7 a více let

Smíšený

střední až vysoký

střední až vysoké

3 až 7 let

Zajištěný Peněžního trhu Dluhopisový

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/Stranky/Podilove-fondy.aspx [2010-02-16].

Zajištěné fondy – příklad Vybraným fondem pro tento příklad je fond s názvem ČSOB Světový strom CZK 1 (Fund Partners CSOB World Tree CZK 1). Stupeň rizika tohoto fondu byl ohodnocen jako číslo 1, tedy nejmenší moţné riziko. Výše úrokových sazeb pro jednotlivé roky jsou uvedeny v níţe uvedené tabulce. Příklady některých zajištěných fondů jsou uvedeny v příloze č. 3. Základní údaje týkající se vybraného zajištěného fondu ČSOB Světový strom CZK 1 jsou uvedeny v příloze č. 4.

Tabulka č. 9 – Výkonnost zajištěného ČSOB fondu

45

Údaje v %

1 měsíc

3 měsíce

6 měsíců

1 rok (p.a.)

2 roky (p.a.)

3 roky (p.a.)

4 roky (p.a.)

V měně fondu

0,47

1,22

4,55

5,88

4,24

1,49

1,37

V CZK

0,47

1,22

4,55

5,88

4,24

1,49

1,37

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/LU0209275188.aspx[2010-02-16].

Výpočet výnosu zajištěného fondu Investovaná částka:

10 000 Kč

Vstupní poplatek:

2%

Výpočet výnosu fondu jiţ zahrnuje poplatek za správu (obhospodařování).

Tabulka č. 10 – Výpočet výnosu zajištěného fondu

Výnosy

Vklad Převod z minulých let

Zůstatek

Za rok v % Za rok v Kč Celkem 1. rok 9 800

-------

5,88

576,24

576,24

10 376,24

2. rok

-----

10 376,24

4,24

439,95

1 016,19 10 816,19

3. rok

-----

10 816,19

1,49

161,16

1 177,35 10 977,35

4. rok

-----

10 977,35

1,37

150,39

1 327,74 11 127,74

Zdroj: Šetření prováděné v rámci diplomové práce, vlastní zpracování.

Výsledek zhodnocení peněz vložených do zajištěného fondu 46

Celkový vklad do podílového fondu:

10 000 Kč

Připsané úroky v Kč:

1 328 Kč

Celkem:

11 328 Kč

Výnos z fondu:

11,7%

Do tohoto zajištěného fondu byla vloţena částka 10 000 Kč, za 4 roky se tyto prostředky zhodnotily a přinesly výnos 1 328 Kč. Počáteční vklad je sníţen o vstupní poplatek, který činí 2 % z výše vkladu, tedy 200 Kč. Po šesti měsících trvání investice do fondu jsou výnosy osvobozeny od daní. Procentuální zhodnocení této investice je 11,7%.

Akciové fondy – příklad Vybraným fondem pro tento příklad je fond s názvem KBC Equity Fund BRIC. Stupeň rizika tohoto fondu byl ohodnocen jako číslo 7, tedy největší moţné riziko. Výše úrokových sazeb pro jednotlivé roky jsou uvedeny v níţe uvedené tabulce. Příklady některých zajištěných fondů jsou uvedeny v příloze č. 5. Základní údaje týkající se vybraného zajištěného fondu KBC Equity Fund BRIC jsou uvedeny v příloze č. 6.

Tabulka č. 11 – Výkonnost akciového ČSOB fondu Údaje v %

1 měsíc

3 měsíce

6 měsíců

1 rok (p.a.)

2 roky (p.a.)

3 roky (p.a.)

V měně fondu

-3,77

0,98

9,77

55,63

-7,33

1,47

V CZK

-4,26

2,89

10,68

41,92

-6,51

-1,33

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/BE0946137966.aspx[2010-02-16].

Výpočet výnosu akciového fondu

47

Investovaná částka:

10 000 Kč

Vstupní poplatek:

2,5%

Výpočet výnosu fondu jiţ zahrnuje poplatek za správu (obhospodařování).

Tabulka č. 12 – Výpočet výnosu akciového fondu

Výnosy

Vklad Převod z minulých let

Zůstatek Za rok v % Za rok v Kč Celkem

1. rok 9 750

-------

55,63

5 423,93

5 423,93 15 173,93

------

15 173,93

-7,33

-1 112,25

4 311,68 14 061,68

3. rok -------

14 061,68

1,47

206,71

4 518,39 14 268,39

2. rok


Výsledek zhodnocení vložených peněz do akciového fondu Celkový vklad do podílového fondu:

10 000 Kč

Připsané úroky v Kč:

4 518Kč

Celkem:

14 518 Kč

Výnos z fondu:

31,1%

Do tohoto akciového fondu byla vloţena částka 10 000 Kč, za 3 roky se tyto prostředky zhodnotily a přinesly výnos 4 518 Kč. Počáteční vklad je sníţen o vstupní poplatek, který činí 2,5 % z výše vkladu, tedy 250 Kč. Po šesti měsících trvání investice do fondu jsou výnosy osvobozeny od daní. Procentuální zhodnocení této investice je 31,1%.

3.2.2

Akcie

Pojem akcie je upraven § 155 zákona o cenných papírech. Akcie je cenným papírem, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov 48

společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i kdyţ společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němţ se podílí, do obchodního rejstříku71. Akcie jsou cenné papíry, které vyjadřují majetkovou účast na akciové společnosti. Vlastník akcie se stává jedním z akcionářů akciové společnosti v závislosti na poměru počtu svých akcií k jejich celkovému počtu, který emitovala, akciová společnost. Vlastnictví akcie pro akcionáře znamená právo účastnit se zasedání valné hromady společnosti, jejíţ akcie vlastní a formou dividendy právo na podíl na hospodaření, ročním zisku akciové společnosti. Další příjemnou stránku tvoří fakt, ţe vlastník akcie neručí za závazky, dluhy akciové společnosti (přesněji řečeno, akcionář ručí pouze do výše nesplacené části nominální hodnoty svých akcií). Vlastnictví v akciové společnosti je omezeno počtem akcií kaţdého akcionáře. Výplata řádných dividend závisí na schválení rozdělení zisku akciové společnosti za účetní období valnou hromadou společnosti podle návrhu jejího představenstva. Ne kaţdý management společnosti se z řady důvodů rozhodne dividendy pravidelně vyplácet. Akciové společnosti většinou emitují akcie s cílem získání peněz od veřejnosti, aby mohli např. inovovat technologie, zvětšit výrobní prostory, apod.72. Druhy akcií 1) podle typu vydané akcie a) akcie kmenové (základní) – jedná se o běţné akcie, s nimiţ nejsou spojena ţádná zvláštní práva. Akcionářům tedy dávají právo na dividendu, právo na podíl na likvidačním zůstatku a právo hlasovat na valné hromadě b) akcie přednostní (prioritní) - umoţňují přednostní výplatu dividendy a podílu na likvidačním zůstatku před akcionáři drţícími kmenové akcie; stanovy akciové společnosti však mohou omezit právo přednostních akcionářů hlasovat na valné hromadě. V případě, ţe společnost vstoupí do likvidace, se uspokojují nároky prioritních akcionářů přednostně c) akcie zaměstnanecké - některé podniky je vydávají zaměstnancům jako formu odměny i prostředek motivace

71

§ 155 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

72

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, Nakladatelství C. H. Beck, str.176-181.

49

2) podle podoby akcie a) listinné - kdy fakticky existují jako cenný papír, který má akcionář u sebe uschován b) zaknihované - kdy jsou registrovány v registru cenných papírů, v ČR ve Středisku cenných papírů 3) podle formy a) akcie na jméno - které jsou vázány na konkrétního akcionáře, takţe vykonávat práva spojená s těmito akciemi můţe pouze akcionář zapsaný v seznamu akcionářů. Jejich převod je moţný rubopisem a předáním, přičemţ akciová společnost můţe převod podmínit svým souhlasem b) akcie na doručitele - nejsou vázány na konkrétního akcionáře a výkon práv s nimi spojenými můţe provádět ten, kdo je jejich majitelem. Jejich převod je moţný pouhým předáním73. Akcie jsou obchodovatelné na burze cenných papírů, kde je stanovován její kurz, tedy skutečná hodnota akcie. Výše kurzu je ovlivněna dosahovanými, resp. očekávanými hospodářskými výsledky akciové společnosti, vývojem průmyslového odvětví a stavem ekonomiky státu, ve kterém akciová společnost vyvíjí svou činnost. Na kurz dále působí i další faktory. Například objem produkce firmy, vývoj jejího trţního podílu a schopnosti managementu. Kurz se utváří na základě nabídky a poptávky po akciích dané akciové společnosti na burze. Kurz nezůstává stabilní. Můţe se výrazně změnit v průběhu jednoho obchodního dne, a dokonce v průběhu několika hodin či minut. Neočekávaný výkyv kurzu můţe být způsoben pozitivní či negativní zprávou o dané akciové společnosti, informacemi o vývoji hospodářského odvětví či ekonomiky74. Vývoj kurzu kaţdé akcie je individuální. Přesto lze vypozorovat typický průběh kurzu a určité standardní situace, v nichţ se kurz akcie můţe nacházet. Denní kurzy vytvářejí křivku, z níţ lze vyčíst základní směr vývoje kurzu. Tento směr se nazývá trend. Rozlišujeme trend vzestupný, konstantní a sestupný. Většina investorů do akcií obchoduje s akciemi s respektem k trendu. Při stoupajících kurzech například investoři neustále

73

http://trhy.penize.cz/15857-cleneni-akcii [2010-01-07].

74

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/akcie/cena/ [2010-01-07].

50

nakupují, přičemţ rostoucí poptávka po akciích vytlačuje kurzy akcií stále výše. Slabá poptávka po akciích se projevuje na poklesu kurzů akcií75. Optimální doba investice do akcií se počítá v letech. Někteří odborníci doporučují tento typ cenných papírů drţet minimálně deset let. Čím déle jsou akcie drţeny v portfoliu, tím pravděpodobněji budou výnosy z nich vyšší neţ z jakékoli jiné investice. Během investování je důleţité se připravit na dočasné výkyvy hodnoty akciového portfolia, avšak v delším období mají tyto výkyvy na celkový výnos pouze nepatrný vliv76. Pravidelný výnos v podobě dividendy ze zisku společnosti je zatíţen daní, která se odvádí do státního rozpočtu, ve výši 15 % z dividendového výnosu. Stejným směrem můţe putovat také část zhodnocení vyplývajícího z pohybu kurzu akcie na burze cenných papírů, pokud doba drţení akcií nepřesáhne šest měsíců. Při investici do akcií existuje bohuţel vţdy riziko, ţe pohyb kurzu nabere opačný směr, neţ ten očekávaný. Kaţdá i největší a nejziskovější firma se můţe dostat do existenčních problémů. Hodnota akcie takové firmy můţe na burze velmi rychle klesnout (dokonce aţ k nule). Investor potom ztrácí peníze, které do své favorizované akcie investoval. Moţnost jak se vyhnout riziku je následující – nesázet na jediného koně a investovat do akcií společností se sídlem v různých oblastech, působících v rozdílných průmyslových odvětvích. Dobré je také nezaměřovat se pouze na koupi akcií nejvýznamnějších společností (tzv. blue chips), ale část prostředků vyčlenit i na nákup cenných papírů malých firem. Vhodnou strategií je i koupě akcií na více akciových trzích, v rámci několika trţních segmentů77.

Akcie – příklad Jakého zhodnocení bude dosaţeno při nákupu akcií společnosti ČEZ v nominální hodnotě jedné akcie 1 000 Kč. Investovaná částka je 10 000 Kč. Částky vyplacených dividend jsou v tabulce uvedené níţe.

75

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/akcie/kurzy-akcii/[2010-01-07].

76

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/akcie/vyhody/ [2010-01-07].

77

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/akcie/nevyhody/ [2010-01-07].

51

Tabulka č. 13 – Vyplacená dividenda (Kč/na akcii) Rok Částka v Kč

1

2

3

4

5

6

7

4,50

8,00

9,00

15,00

20,00

40,00

50,00

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/CEZ.pdf [2010-02-18].

Výpočet výnosu akcií a) na jednu akcii 4,5 + 8 + 9 + 15 + 20 + 40 + 50 = 146,5 b) na 10 akcií 146,5 . 10 = 1 465 Kč

Výsledek zhodnocení peněz nákupem akcií Investice celkem:

10 000 Kč

Zhodnocení v Kč:

1 465 Kč

Celkem:

11 465 Kč

Zhodnocení:

12,8%

Počáteční investice činila 10 000 Kč, po 7 letech činila částka vyplacená v podobě dividend 1 465 Kč, které jsou čistým ziskem, neboť dividendy (úroky) jsou daněny u zdroje sráţkovou daní, která činí 15%. Po 7 letech tak došlo ke zhodnocení částky o 12,8%.

3.2.3

Dluhopisy

Pojem dluhopis je upraven v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, jako zastupitelný cenný papír, s nímţ je spojeno právo na splacení dluţné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopisy, neboli obligace, vznikly v USA a původně si s jejich pomocí půjčovaly vlády za účelem krytí financování např. vojenských potřeb. Dluhopisy dnes vydávají téměř všechny vlády ve světě, vládní instituce, municipality a velké podniky, aby získaly peníze

52

na financování svého rozvoje, investice, apod.78. České vládní obligace jsou obvykle pětileté, v USA jsou však běţné třicetileté obligace79. Dluhopis je cenný papír, který vyjadřuje dluţnický závazek emitenta vůči věřitelům, proto je také nazýván jako dluţní, neboli úvěrový cenný papír. Pokud dojde k nákupu dluhopisu, nakupující investuje peníze tím, ţe tak půjčí své finanční prostředky emitentovi, tzn. podniku, státu, apod., který tento dluhopis vydal. Tento emitent tak s půjčenými penězi získává právo stvrzené dluhopisem pouţívat tyto prostředky za předem stanovených podmínek po určitou dobu a slibuje, ţe tato investice v podobě půjčky bude splacena v době splatnosti dluhopisu. Navíc obvykle slibuje majiteli obligace úrok vyjádřený jako procento z nominální hodnoty obligace80. Součástí dluhopisu bývá kupónový arch s talónem. Kupónový arch je sloţen z jednotlivých poukázek (kupónů), na základě kterých majitel dluhopisu obdrţí v daném termínu úrok. Talón opravňuje majitele dluhopisu k obdrţení dalšího kupónového archu, coţ je velmi praktické zejména u dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti. Pokud tato doba činí například 30 let a úrok se vyplácí pololetně, musel by kupónový arch tohoto dluhopisu obsahovat 60 poukázek na úroky. S pomocí talónu lze ovšem získat vţdy nový arch třeba s kupóny na dalších 5 let dopředu. Kaţdý kupón nese informaci o splatnosti a částce úroku. Uveden je také název vydavatele dluhopisu, série a číslo dluhopisu, případně pořadové číslo úrokové poukázky81.

Členění dluhopisů 1) podle emitenta a) státní – vydává je příslušná vláda nebo veřejné instituce b) komunální (municipální) – vydávají je města a obce c) bankovní – vydávají je bankovní instituce d) podnikové – vydávají je soukromé podniky

78

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, Nakladatelství C. H. Beck, str.110.

79

Kohout, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, GRADA Publishing a.s., str.17-18.

80

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, Nakladatelství C. H. Beck, str.111.

81

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/dluhopisy/nalezitosti/ [2009-12-08].

53

2) podle způsobu úročení a) dluhopisy s pevným kuponem (fixním úrokem vypláceným jako kuponová platba) – mají předem stanovenou výši kuponových plateb, v této podobě jsou dluhopisy emitovány vůbec nejčastěji b) dluhopisy s pohyblivým kuponem (úrokem) – výše kupónových plateb se můţe odvíjet např. od aktuální výše určité úrokové sazby (např. PRIBOR), ale i od jiných ekonomických veličin c) dluhopisy s nulovým kupónem – neexistují u nich kupónové platby a místo toho jsou veškeré úroky splaceny spolu se jmenovitou hodnotou v době splatnosti dluhopisu. Dluhopisy s nulovým kuponem se prodávají s tzv. diskontem, tj. hluboko pod svou nominální hodnotou, protoţe o hodnotu úroků je sníţen, neboli „diskontován“ jejich emisní kurz 3) dluhopisy podle doby splatnosti a) dluhopisy peněžního trhu – jedná se o dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku (jedná se nejčastěji o směnky a pokladniční poukázky) b) krátkodobé – dluhopisy s dobou splatnosti od 1 do 4 let c) střednědobé – dluhopisy se splatností 5 aţ 10 let d) dlouhodobé – dluhopisy s dobou splatnosti delší neţ 10 let (nejčastěji mezi 11 a 30 lety)82

4) dluhopisy podle podoby a) listinné – mají fyzickou podobu a investor jimi fyzicky disponuje. Skládají se z pláště a kupónového archu b) zaknihované - mají podobu záznamu a spolu se jménem jejich majitele jsou vedeny v registru cenných papírů 5) dluhopisy podle jejich formy

82


54

a) na doručitele - práva spojená s dluhopisy mohou vykonávat osoby, které je vlastní, je moţné převést pouhým předáním b) na jméno - mohou práva z dluhopisu plynoucí vykonávat ve vztahu k emitentovi pouze osoby, které jsou jako majitelé zapsány v seznamu vedeném emitentem, je moţné převést na jinou osobu rubopisem a předáním83.

Druhy výnosů u dluhopisů: 1) nominální výnos – tento výnos investorům říká, jaká je nominální úroková sazba dluhopisu, tedy vztah nominálního kuponu k nominální hodnotě dluhopisu

2) běžný výnos – tento výnos u dluhopisů ukazuje, jaká je úroková sazba z dluhopisu v poměru k jeho trţní ceně (běţný výnos se svou konstrukcí podobá dividendovému výnosu u akcií). Běţný kuponový výnos je poměr kuponu k trţní ceně dluhopisu

3) výnos do doby splatnosti – jde o celkový výnos, který získáme, pokud dluhopis nakoupíme za aktuální trţní cenu, drţíme jej do doby splatnosti a zároveň reinvestujeme veškeré kuponové platby, které z dluhopisu v průběhu času plynou. Výnos do splatnosti udává roční zhodnocení investice, a často slouţí u investic jako orientační měřítko pro srovnání s ostatními ročními výnosy mezi různými investičními příleţitostmi84. 83 84

http://trhy.penize.cz/15922-cleneni-dluhopisu [2009-12-08]. Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, Nakladatelství C. H. Beck, str.122-123.

55

Dluhopisy se na kapitálových trzích obchodují na různé úrovni cen vzhledem k jejich jmenovité hodnotě. Dluhopis tak můţe být pořízen tzv. v paru (za cenu rovnou nominální hodnotě), s prémií (tedy s nominální hodnotou „nad parem“) nebo s diskontem (cena dluhopisu je„pod parem“, tedy pod svojí nominální hodnotou)85. Vliv na trţní hodnotu má také kreditní rating, který se vyjadřuje pomocí ratingového hodnocení. Rating je písemná zkratka, která udává pravděpodobnost vzniku platební neschopnosti bank, průmyslových podniků, ale také obcí nebo států. Bývá udělován specializovanými agenturami a jeho „výroba“ je po odborné stránce velmi náročná. Agentury vyhodnocují finanční sílu hodnoceného subjektu, jeho postavení na trhu, případná legislativní a politická rizika atd. Rating je velmi účinný nástroj pro předpovídání platební neschopnosti podniků. Hodláme-li svěřit své peníze jakékoli peněţní instituci nebo společnosti, neuděláme ţádnou chybu, zeptáme-li se na její ratingové hodnocení. Existují sice i solidní firmy, které rating dosud nemají, avšak dobrý rating vţdy znamená vyšší bezpečí a menší stupeň nejistoty. Mezi nejznámější agentury hodnotící rating patří agentura Standard & Poor´s a agentura Moody´s, jejichţ ratingové stupnice jsou uvedeny v příloze č. 7. Obligace kvalitních emitentů (stát, velké podniky a banky, města)jsou povaţovány za málo rizikové cenné papíry. Přesto však nejsou zcela prosty rizika. Pro běţného českého investora je investování do obligací moţné téměř výlučně prostřednictvím dluhopisových podílových fondů – obligace se totiţ obchodují v blocích standardní velikosti 10 mil.Kč. Ze soukromých osob si podobné obchody mohou dovolit opravdu jen bohatí lidé86.

Dluhopisy – příklad Jak velkého zhodnocení bude dosaţeno investováním částky 100 000 Kč do dluhopisů s pohyblivým kuponem, a s výší zhodnocení určenou vţdy sazbou 3M PRIBOR, kdyţ doba investice je necelých 2,5 roku. Bliţší informace o emisi jsou uvedeny v příloze č. 8.

85


86

Kohout, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, GRADA Publishing a.s., str.17,18,54.

56

Výpočet zhodnocení peněz vložených do dluhopisu V níţe uvedené tabulce jsou zadané úrokové sazby pro jednotlivá výnosová období a výnosy z nich vyjádřené Kč. Tabulka č. 14 – Výnosy z dluhopisu Výnosové období

Úrokový výnos

Výnos v Kč

19.12.2007 – 31.12.2007

14D PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 3,59% p.a.)

138

1.1.2008 – 31.3.2008

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 4,06% p.a. )

1 015

1.4.2008 - 30.6.2008

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 4,08% p.a. )

1 020

1.7.2008 - 30.9.2008

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 4,20% p.a. )

1 050

1.10.2008 - 31.12.2008

3M PRIBOR - 0,02 % p.a. (= 3,95 % p.a.)

987,5

1.1.2009 - 31.3.2009

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 3,59 % p.a. )

897,5

1.4.2009 - 30.6.2009

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 2,43 % p.a. )

607,5

1.7.2009 - 30.9.2009

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 2,09 % p.a.)

522,5

1.10.2009 - 31.12.2009

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 1,88 % p.a. )

470

1.1.2010 - 31.3.2010

3M PRIBOR - 0,02% p.a. ( = 1,52 % p.a. )

380

Zdroj: http://www.csobleasing.cz/cz/spolecnost/emise-dluhopisu/ [2010-02-19], vlastní úprava.

Výsledek výpočtu zhodnocení peněz vložených do dluhopisu Investice celkem:

100 000 Kč

Zhodnocení v Kč:

7 080 Kč

Celkem:

107 080 Kč

Zhodnocení:

6,6%

Nákupem dluhopisu v nominální hodnotě 100 000 Kč došlo za dobu necelých 2,5 roku k zhodnocení o 7 080 Kč, coţ je v procentuálním vyjádření zhodnocení o 6,6%. Všechny vyplacené výnosy byly jiţ zdaněny u zdroje při výplatě těchto výnosů.

3.3

Investice do hmotných statků

Investice do hmotných statků znamenají vloţení peněz do takových aktiv, které jsou hmatatelné. Mezi nejčastější investice do hmotných statků patří bez pochyby investice do nemovitostí, ať uţ formou pozemku (lesy, pole), nebo formou investování do domů, bytů, 57

které jsou buď vyuţívány k osobnímu uţívání, nebo určeny k dalšímu vydělávání peněz, a to formou pravidelného příjmu z pronájmu této nemovitosti. Mezi další hmotné statky bezpochyby patří investice do zlata, diamantů, uměleckých sbírek, apod.

3.3.1

Nemovitosti

Trh nemovitostí v mnoha ohledech připomíná trh cenných papírů. V obou případech se obchoduje s majetkem, u něhoţ se očekávají budoucí výnosy. V případě cenných papírů jde o dividendy, úroky a kapitálové zhodnocení, v případě nemovitostí jde o nájemné a samozřejmě téţ o kapitálové zhodnocení. U nemovitostí je sice spekulační motiv ve většině případů méně významný, avšak kaţdého zajímá, jak se můţe v budoucnosti vyvíjet cena jeho domu či bytu. Protoţe kaţdý dům, pozemek, byt či kancelářská budova je svým způsobem unikátní, trh nemovitostí je obecně charakterizován neprůhledností, malou likviditou a velkým významem důvěrných informací. Proto na trhu nemovitostí mohou poradci a experti poskytnout mnohem lepší a hodnotnější sluţby ve srovnání s rolí analytiků na trhu akcií či cizích měn. Na trhu nemovitostí rovněţ hraje velmi významnou roli vyjednávání a smlouvání. Na likvidním trhu akcií má jednotlivec pramalou šanci ovlivnit jejich kursy. Na nelikvidním trhu nemovitostí můţe vhodná vyjednávací taktika výrazně ovlivnit konečnou cenu. Ceny nemovitostí se však v zásadě přesto chovají podle stejné logiky jako kursy akcií. Přesně řečeno, zpravidla jako kursy dividendových akcií, protoţe nemovitosti obvykle přinášejí majiteli „dividendy“ ve formě nájemného, přičemţ tento výnos je obvykle významnější neţ kapitálové zhodnocení. Na rozdíl od akcií však velkou roli hrají náklady na provoz a údrţbu. Celkové výnosy a výkyvy cen nemovitostí rovněţ svými hodnotami velmi připomínají výnosy a cenová rizika akcií. Významný rozdíl je ovšem v tom, ţe zatímco o kursech akcií denně informují noviny a internet, ceny nemovitostí se pohybují zpravidla méně nápadně: neexistuje ţádný kursovní lístek, který by denně informoval o změně trţní hodnoty jakéhokoliv domu nebo bytu. Díky tomu také mnozí majitelé nemovitostí ţijí ve šťastné iluzi, ţe hodnota jejich nemovitého majetku nepodléhá trţním výkyvům. Tato iluze cenové stability je ještě posílena existencí odhadních metod, jimiţ znalci určují „správné“ ceny nemovitostí, které zpravidla nepodléhají rychlým výkyvům v průběhu času. Tyto metody jsou sice zaloţeny na rozumných a v praxi vyzkoušených předpokladech, avšak některé faktory nemohou brát 58

dost dobře v úvahu. Mnohdy se proto stává, ţe odhadní cena je odlišná od skutečné ekonomické hodnoty dané nemovitosti. Zde je prostor pro aktivní investory, kteří jsou schopni objevit tyto rozdíly a vyţít je ve svůj prospěch87. Možnosti investování do realit 1) investování do nemovitostních aktiv – jde o přímé investování do nemovitostí a to jejich koupí. Výnosy investorů v čase z těchto investic přicházejí ve dvou formách – za prvé prostřednictvím růstu trţní hodnoty nemovitosti a za druhé formou vybraného nájemného, případně poplatků za údrţbu a správu objektů. Další moţností jak investovat do nemovitostí je nepřímou formou, a to v podobě nákupu akcií nebo podílových listů nemovitostních fondů, investičních fondů, apod. Výnosy z tohoto způsobu investice do nemovitosti budou stejné jako např. u akcií 2) investování do nemovitostních pasiv (dluhů) – nejčastější investicí vázanou na nemovitostní dluhy, které si jiţ dříve udělal někdo jiný je např. investice do hypotečních zástavních listů, nebo speciálních obligací, které jsou kryty pohledávkami z hypotéčních úvěrů.

Jednou z nejdostupnějších moţností, jak můţe menší investor investovat do nemovitostí jsou právě speciálně zaměřené investiční fondy nebo investiční certifikáty obchodované na burzách88. Výše nájemného bytových i nebytových prostor primárně závisí na tom, jestli se dlouhodobě daří ekonomice. Pokud se ekonomice daří, daří se jak cenám nemovitostí, tak akciovým indexům. Růst HDP má pozitivní vliv na zisky firem a mzdy zaměstnanců.

Roste-li ekonomika, roste obvykle i objem peněz v ekonomice. Firmy si proto mohou dovolit více platit na nájmech za obchodní prostory (týká se to zejména prestiţnějších lokalit) a rostou i mzdy a příjmy zaměstnanců a podnikatelů. Ti pak mají více peněz na bydlení.

87


88

Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit, Nakladatelství C. H. Beck, str. 250-257.

59

Na rozdíl od trhu cenných papírů, trh nemovitostí je značně neefektivní. Jiný způsob investování neţ aktivní výběr je prakticky vyloučen. Dobře informovaný investor můţe na trhu nemovitostí dosáhnout nadprůměrných výsledků, je-li schopen objevit rozdíl mezi trţní cenou a vnitřní ekonomickou hodnotou dané nemovitosti. Z makroekonomických faktorů je pro ceny nemovitostí rozhodující růst objemu peněz v ekonomice, růst mezd (u bytových nemovitostí) a výše úrokových měr. Z mikroekonomických faktorů rozhoduje atraktivita a budoucí vývoj zájmu o danou lokalitu89. Výhodou nemovitostí je odolnost vůči inflaci, a nejen to, s růstem objemu peněz v ekonomice rostou ceny nemovitostí zpravidla ještě rychleji neţ běţná inflace měřená indexem spotřebitelských cen90. Ceny nemovitostí a jejich výnosnost ukazují vyšší stabilitu neţ investice do akcií. Avšak nemovitosti chátrají a musí se udrţovat a jsou mnohem méně likvidní neţ finanční investice. Zatímco koupě/prodej cenných papírů je záleţitostí několika minut, koupě/prodej nemovitosti trvá několik týdnů či měsíců. Další nevýhodou je jejich nedělitelnost, neboť nemovitosti se kupují celé91.

Nemovitost – příklad K jakému zhodnocení dojde v případě nákupu bytu 3+1 v Táboře za 1 000 000 Kč, který je vlastníkem pronajímán po dobu 10-ti let a poté prodán za cenu shodnou s nákupní cenou. Výpočet zhodnocení peněz investovaných do nákupu bytu Nejprve musí dojít ke zjištění, o jakých rozměrech je moţné pořídit byt o velikosti 3+1 za částku 1 000 000 Kč v Táboře. A to zprůměrováním náhodně vybraných bytů této velikosti, s určenou plochou a prodejní částkou. Dále je nutné zjistit částku, za kterou je obvykle pronajímán 1 m2 bytu o velikosti 3+1 v Táboře. Toto zjištění je provedeno zprůměrováním náhodně vybraných bytů o určitých výměrách a částkách, za které jsou pronajímány.

89


90

http://www.finmag.cz/clanek/1699/[2010-01-28].

91

Jílek, J., Akciové trhy a investování, Grada Publishing, str. 550.

60

Dalším momentem je výpočet velikosti koupě moţné plochy za částku 1 000 000 Kč a cena za pronájem těchto prostor. V rámci provedených výpočtů uvedených v příloze č. 9 bylo zjištěno, ţe za částku 1 000 000 Kč lze koupit v Táboře byt o velikosti 3+1 v průměru o velikosti 60,4 m2 a tuto plochu lze v průměru pronajmout za částku 4 590 Kč za měsíc bez energií. Příjmy z pronájmu bytu za rok: 4 590 . 12 = 55 080 Kč / rok Náklady spojené s pronájmem bytu: Mezi náklady spojené s pronájmem bytu patří daň z nemovitosti, daň z příjmu z pronájmu a výdaje spojené s pronájmem bytu. Výpočty těchto nákladů jsou uvedeny v příloze č. 10.

Tabulka č. 15 – Příjmy a výdaje z pronájmu nemovitosti Jednotlivé položky

Za 1 rok v Kč

Za 5 let v Kč

Za 10 let v Kč

Příjmy z pronájmu

55 080

275 400

550 800

Daň z nemovitosti

365

1 825

3650

5 775

28 875

57 750

16 524

82 620

165 240

32 416

162 080

324 160

Daň z příjmu z pronájmu Výdaje spojené s pronájmem Čistý zisk z pronájmu


Výsledek výpočtu zhodnocení peněz investovaných do nákupu bytu Investovaná částka:

1 000 000 Kč

61

Příjmy celkem:

550 800 Kč

Výdaje spojené s pronájmem celkem:

226 640 Kč

Čistý zisk z pronájmu:

324 160 Kč

Prodej bytu:

1 000 000 Kč

Výnos celkem:

1 324 160 Kč

Zhodnocení:

24,5%

Počáteční investice do nemovitosti je 1 000 000 Kč a v průběhu pronájmu se tato částka zhodnotila o příjmy z pronájmu očištěné od daní a poplatků o částku 324 160 Kč za 10 let pronájmu. Po 10-ti letech je nemovitost prodána za 1 000 000 Kč. Celkové procento zhodnocení této investice je po dobu trvání této investice 24,5%.

3.3.2

Komodity, zlato a umělecké předměty

Komodity můţeme jednoduše definovat jako suroviny. V současné době se na světových trzích (tzv. komoditních burzách) obchoduje např. s pšenicí, kakaem, bavlnou, ropou, masem, drahými kovy apod. Škála surovin, ze které lze vybírat, je opravdu velmi rozmanitá. Ve skutečnosti se neobchoduje přímo s vybranou surovinou, ale s uzavřeným kontraktem. Investor nemá zájem o získání suroviny za výhodnou cenu, ale chce pouze vydělat na očekávaném růstu ceny. Investice do komodit patří spíše do skupiny spekulativních obchodů. Můţe se očekávat růst ceny zvolené komodity, ale konečný výsledek obchodu je ovlivněn celou řadou nepředvídatelných faktorů (klimatické podmínky, ţivelní pohromy, choroby apod.). Výhodou je moţnost dosaţení vysokého zisku v případě pozitivního vývoje ceny92. Situace na komoditních trzích se mění velmi rychle a odhadnout budoucí vývoj je obtíţné i pro odborníky. Bez kvalitních informací a schopnosti je správně vyhodnotit se jedná spíše o loterii neţ o investování. Šanci uspět v obchodování s komoditami má skoro kaţdý, ale obvykle pro to musí něco udělat (např. seznámit se se základní terminologií a technikami obchodování, získávat a vyhodnocovat potřebné informace, apod.). Při investování do komodit nelze zajistit, aby kaţdý jednotlivý obchod byl alespoň minimálně ziskový. Moţností, jak investovat do komodit, je celá řada. Od on-line 92

http://investicedokomodit.blogspot.com/ [2010-01-27].

62

obchodování, kde investor sám rozhoduje, kdy nakoupí a kdy naopak prodá, přes moţnost konzultovat svá investiční rozhodnutí s najatými odborníky aţ po správu finančních prostředků zajišťovanou profesionálním portfolio managerem. Vybírat lze z mnoha různých strategií – od méně rizikových aţ po agresivní s výraznou orientací na zisk. Vţdy je však třeba si uvědomit, ţe naděje na dosaţení vyššího a rychlejšího zisku bývá vyváţena vyšší mírou rizika. Alternativu pro přímé investování do komodit můţe pro začínající investory představovat nákup investičních certifikátů podílů v komoditních fondech. V tomto případě však jde spíše o dlouhodobé uloţení peněz. Ve hře je jejich slušné zhodnocení, ale také prodělek. Investice do komoditních indexů však mohou s úspěchem vyuţít i obezřetní investoři jako vhodný doplněk pro vyváţení svých portfolií. Ceny komodit totiţ na růst inflace nebo vznik různých krizových situací (teroristické útoky, přírodní katastrofy atd.) zpravidla reagují opačně neţ ceny akcií, dluhopisů nebo realit93. Zlato Zlato je velice perspektivní kov, z hlediska jeho pouţití a také ceny. Existuje řada rozličných způsobů, pomocí nichţ lze do zlata investovat. V minulosti patřil k nejpouţívanějším nákup zlatých slitků, mincí či cihel. Dnes je moţné realizovat investici mnohem elegantnější cestou a to pomocí futures kontraktů, které mají řadu výhod, např. minimální transakční náklady (odpadá nutnost sejfů), téměř okamţitá likvidita94. Zlato je vysoce ceněno, ale pořád nedosahuje na platinu. Je však mnohonásobně draţší neţ palladium či stříbro. Zlato, stejně jako většina drahých kovů se počítá v trojských uncí a ta se udává v dolarech. Trojská unce je asi 31,80 gramu95. Zlato je povaţováno za uchovatele hodnoty, a proto se při rostoucí inflaci stává oblíbenou investicí, coţ se následně projevuje i růstem jeho ceny. Podobná situace nastává i při finančních, politických a jiných krizích. V prostředí zvýšené nejistoty ve světě je zlato jako ryba ve vodě96.

Diamanty

93

http://www.mesec.cz/clanky/proc-neinvestovat-do-komodit/[2010-01-27].

94

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/komodity/zlato/[2010-01-27].

95

http://iddapk.blogspot.com/ [2010-01-27].

96

http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/komodity/zlato/[2010-01-27].

63

Diamanty jsou jedním z nejbezpečnějších způsobů uloţení peněz, a můţe být zajímavou alternativou pro dlouhodobé, výhodné a bezpečné uloţení finančních prostředků. Zatímco malé diamanty o velikosti do 1 karátu se ročně zhodnocují o 1- 3%, u větších můţeme sledovat stabilně rostoucí cenu (aţ o 32 procent), a to díky rostoucí poptávce na celosvětovém trhu. S ohledem na postupné vyčerpání světových zásob by se ceny investičních diamantů měly vyvíjet stejným směrem i nadále. Kromě toho, cena diamantu se neustále drţí nad mírou inflace. Dalšími výhodami investičních diamantů jsou jejich snadná směnitelnost po celém světě, značná mobilita - velké bohatství se doslova vejde do kapsy, lze je snadno ukrýt a přepravovat. Diamant vysoké kvality o váze 2-3 gramů můţe mít stejnou cenu jako několik desítek kilogramů zlata. Tato přednost můţe přijít vhod při nenadálých situacích poţáru, povodni nebo politických a sociálních konfliktech. Efektní sbírka umění nebo cenná nemovitost se na rozdíl od diamantu v takových případech změní ve vyhozené peníze. Nespornou předností investičních diamantů je skutečnost, ţe nepodléhají úřední registraci, mohou tedy i díky své malé velikosti představovat velmi nenápadné bohatství. Při dovozu certifikovaných investičních diamantů ze zahraničí jsou osvobozeny od cla. Dalo by se říci, ţe investiční diamanty jsou bezstarostnou investicí. Pro investování do diamantu je také velmi důleţité vědět, ţe zájemce by měl uloţit své finance jen do takových diamantů, které splňují podmínky tří celosvětově platných certifikátů HRD (Hoge Raade vor Diamanten), GIA (Gemological Institute of America) a IGI (International Gemological Institute). A nakupovat jen u prověřených prodejců, u kterých nehrozí riziko nákupu nekvalitních či nadhodnocených diamantů97. Hodnota diamantu závisí na váze (jednotkou váhy je karát), čistotě (zjišťována při 10-ti násobném zvětšení), barvě (nejcennější jsou bezbarvé diamanty) a brusu (typ brusu je volen dle typu a tvaru, výběr vhodného brusu má klíčový význam pro vzhled a lesk diamantu)98.

Investice do umění 97

http://www.diamonds-offer.com/ [2010-01-28].

98

http://www.diamonds-offer.com/cz/rating [2010-01-28].

64

Tato investice je vhodná pro investory, kteří chtějí své peníze uloţit, ale netroufají si třeba investovat do akcií. Vloţit peníze do obrazů, soch, známek nebo staroţitností je dobrou alternativou v době nejistoty na trzích. Investování do uměleckých děl má určitá rizika. Těmi jsou padělky, kterých se zvýšeným zájmem o umění přibývá. Ochránit se proti nákupu nepravého díla je velmi těţké, i kdyţ je třeba provázen znaleckým posudkem. Ani u něj totiţ neexistuje záruka, ţe je správný a pravdivý. Sníţit riziko špatného nákupu lze ale například tak, ţe dílo bude koupeno u renomované galerie nebo na aukci. Známá aukční síň je totiţ schopna v případě nákupu padělaného uměleckého díla nést následky chybného posouzení. V poslední době se neustále rozšiřuje nákup novodobých děl. Výhodou investice do současného umění totiţ je, ţe díla lze pořídit za přijatelné ceny. Vloţené peníze se tak mohou zhodnotit i o desítky procent. Investování do umění patří mezi seriózní finanční nástroje. Potvrzuje to existence speciálních podílových fondů zaměřených čistě jen na umění. I zde se však riziku výkyvů kurzů jejich podílových listů nelze vyhnout99. Peníze investované do uměleckých předmětů a cenných sbírek mají schopnost dobře uchovávat hodnotu peněz velice dobře, avšak jejich drţení je spojeno s poměrně velkými náklady, zastoupeny např. pojištěním (např. pojištění proti odcizení) daného předmětu, náklady na úschovu (sejfy, apod.). Nevýhodou můţe být fakt, ţe peníze uloţené do umění získávají na svojí ceně řadu let, a jsou spojena s velice nízkou likviditou.

99

http://ihned.cz/c1-24405710-zhodnotte-penize-v-obrazech-a-spercich [2010-01-28].

65

4 Analýza využití investic fyzických osob Tato část diplomové práce je zaměřena na vyhodnocení výsledků průzkumu provedeného pro účely této diplomové práce. Dále je zaměřena na vyhodnocení výsledků výše zhodnocení z uvedených příkladů počítaných v předešlé části práce, a na jejich vzájemné vazby a celkový přehled, jak fyzické osoby nejčastěji zhodnocují své finanční prostředky.

4.1

Základní parametry a sběr informací

Počet dotazovaných osob:

143

Datum dotazování:

5.12. 2009 – 15.1. 2010

Způsob dotazování:

90% formou e-mailu, 10% osobně

Forma dotazníku:

moţnost volby z předem daných odpovědí

Počet otázek v dotazníku:

19 otázek (z toho 2 doplňující otázky)

Rozdělení dotazníku:

dotazník je rozdělen na 4.části

Jednotlivé části dotazníku:

obecné informace, bankovní produkty, pojištění, investice

do nebankovních produktů Dotazník v podobě, jak byl pokládán jednotlivým respondentům je uveden v příloze č. 11. Výsledky průzkumu

1. část - obecné informace Pro otázku zacházení se svými volnými finančními prostředky jsou následující výsledky: 1) Na otázku jak často dotazovaní ukládají své volné finanční prostředky doma, odpovědělo 50% dotazovaných, ţe téměř nikdy neukládají finanční prostředky doma, 25% dotazovaných ţe nikdy své volné finanční prostředky nenechávají doma, 22% uvedlo, ţe méně často, a zbylé 3% dotazovaných uvedli, ţe nechávají své finanční prostředky nejčastěji doma, a poslední moţná odpověď, ţe mají peníze uloţeny doma vţdy, nebyla ani v jednom případě uvedena.

66

Graf č. 1 – Uložení volných finančních prostředků doma


Odpovědi na tuto otázku vyjadřují, ţe lidé si začínají uvědomovat, ţe peníze uloţené doma, jim ţádný výnos nepřinesou, a ţe by bylo dobré volné finanční prostředky ukládat nějakým vhodnějším způsobem. 2) Na otázku jak často ukládají své volné finanční prostředky na běţný účet, odpověděli dotazovaní následovně: Nejvíce, tedy 56% dotazovaných, odpovědělo, ţe své volné finanční prostředky ukládají nejčastěji na běţný účet, 25% dotazovaných odpovědělo, ţe ukládají své peníze na účet vţdy, 15% ukládá své volné finanční prostředky na běţný účet méně často, 8% dotazovaných neukládá své volné finanční prostředky na běţný účet téměř nikdy, a moţnost nikdy, nebyla zodpovězena ani jednou. Graf č. 2 – Uložení finančních prostředků na běžném účtu


67

Pod těmito zodpovězenými otázkami, si můţeme udělat představu, ţe nadpoloviční většina lidí ukládá své volné finanční prostředky na běţný účet. 3) Na otázku zda dotazovaní investují své volné finanční prostředky, byly odpovědi následující: 37% dotazovaných neinvestuje své finanční prostředky téměř nikdy, 29% dotazovaných neinvestuje své volné finanční prostředky nikdy, 22% dotazovaných investuje méně často, 12% investuje nejčastěji, kdeţto moţnost vţdy, nebyla opět zodpovězena ani jedním z dotazovaných Graf č. 3 – Investování volných finančních prostředků


Z těchto odpovědí vyplývá, ţe dotazovaní z větší části své volné finanční prostředky neinvestují.

Shrnutí: Z těchto předešlých třech otázek lze závěrem říci, ţe lidé si začínají uvědomovat, ţe své volné finanční prostředky je nevhodné nechávat leţet doma ladem, a je třeba je začít zhodnocovat, bohuţel jak z průzkumu vyplývá, volí k tomu poněkud nešťastný nástroj dostupný na trhu, a tím je ukládání peněz na běţném účtu. Většina dotazovaných se vyhýbá investování těchto volných finančních prostředků.

68

Dále je připojena statistika, jaké banky jsou nejvíce vyuţívány pro vedení běţných účtů, na něţ jsou volné finanční prostředky nejvíce ukládány. Z počtu dotazovaných osob má po jednom účtu zaloţeno 105 dotazovaných, více účtů neţ jeden, má zaloţeno 36 dotazovaných, a pouze 2 dotazovaní nemají dosud běţný účet zaloţený. Graf č. 4 – Přehled bank, u kterých jsou nejčastěji vedeny běžné účty


Rozloţení zaloţení účtů je následující: nejvíce vyuţívanými bankami pro vedení účtů dotazovaných jsou Československá obchodní banka, Česká spořitelna a Komerční banka. Zbývajících 21% ostatních je zastoupeno těmito společnostmi: GE Money Bank, Poštovní spořitelna, Oberbank AG, mBank a UniCredit Bank Czech Republic. Součástí průzkumu je také zjištění jak se dotazovaní rozhodují pro své investice, čím se řídí při jejich výběru a zdali využívají služeb finančních poradců. 1) Sluţby finančního poradce vyuţívá následující procento dotazovaných osob: 44% dotazovaných, vyuţívá sluţeb občas, 12% dotazovaných pravidelně, 40% dotazovaných nevyuţívá sluţeb finančního poradce, a 4% dotazovaných zamýšlí, ţe sluţeb v nejbliţší době vyuţije.

69

Graf č. 5 – Využití služeb finančního poradce


Z průzkumu vyplývá, ţe se lidé přiklánějí k moţnosti vyuţít sluţeb odborníka, avšak je zde ve velkém poměru zastoupen i názor nevyuţívání této sluţby. 2) Rozhodování dotazovaných při uloţení svých peněz,vyjadřuje následující graf: celých 34% dotazovaných dá na rady poskytnuté finančními poradci, shodně, tedy také 34% dotazovaných dává přednost zkušenostem z předchozích investic, 26% dotazovaných se řídí doporučeními od svých přátel a rodiny, 1% připadlo důvěře z reklamních spotů, a 3% dotazovaných si vybrali jinou moţnost podle které se řídí (např. rozumem, dle svých zájmů, podle informací z internetu, nabídkou banky, nebo neinvestuji). Graf č. 6 – Rozhodování o investicích


70

Z předešlého grafu vyplývá, ţe lidé se při rozhodování o investování převáţně řídí doporučením finančního poradce, rodiny a přátel a vysoké procento téţ zaujímají zkušenosti z předešlého investování. Shrnutí: Z této části průzkumu vyplývá, ţe lidé s důvěrou vyuţívají sluţeb finančních poradců a jejich radami se z 34% také řídí. Nedají však dopustit i na svůj úsudek a na vlastní zkušenosti s investováním finančních prostředků.

2. část – Bankovní produkty Tato část průzkumu je věnována bankovním produktům, které jsou zastoupeny spořícím účtem, termínovaným vkladem a stavebním spořením.

1) Na otázku zda-li mají dotazovaní zaloţený spořící účet, byli uvedeny následující odpovědi: 55% dotazovaných zaloţený spořící účet nemá, 2% dotazovaných ale o jeho zaloţení uvaţuje, a zbylých 43% dotazovaných vlastní spořící účet, a dokonce 3% z nich mají zaloţeno více neţ jeden spořící účet Graf č. 7 – Založení spořícího účtu


Výsledky vyjadřují, ţe přes 55% dotazovaných nemá spořící účet zaloţený, a naopak určité malé procento dotazovaných má spořících účtů zaloţeno i více. Následující graf ukazuje, jaké částky jsou za období jednoho roku zhruba na spořící účty vkládány.

71

Graf č. 8 – Procentuální vyjádření částek vkládaných na spořící účet v průběhu 1 roku


Ti, co jsou majiteli spořících účtů, vkládají v průměru ročně na tyto účty: Z 25% částku menší neţ 10 000 Kč, nejvíce, tedy 62% ukládají částku mezi 10 000 – 50 000 Kč a 13% ukládá více jak 50 000 Kč. 2) Jak se v průzkumu ukázalo, ukládání peněz na termínované účty se mezi dotazovanými netěší přílišné oblibě. Pouze 5% dotazovaných ukládá své volné finanční prostředky na termínované vklady a to většinou na období 3-5 let s částkou ve výši mezi 10 000 – 50 000 Kč. 3) Za to stavební spoření se ukázalo jako jeden z nejvíce vyuţívaných spořících produktů mezi dotazovanými. Celých 68% dotazovaných má zaloţeno jedno, a dalších 13% dokonce více neţ jedno stavební spoření. Dohromady tedy tvoří tato skupina celých 81% dotazovaných, kteří mají stavební spoření zaloţeno, a další 3% o jeho zaloţení uvaţují. Stavební spoření tak nemá zaloţeno 16% dotazovaných.

72

Graf č. 9 – Založení stavebního spoření


Dotazovaní, kteří odpověděli na otázku kladně, zároveň v dotazníku určovali i výši cílové částky, na které mají stavební spoření zaloţeno. Ti respondenti, kteří mají zaloţeno stavebních spoření více, uváděli téţ výši cílové částky, ale pouze toho stavebního spoření, na které si uplatňují nárok na státní podporu. Ve 13% uvedli dotazovaní ţe výše jejich cílové částky je menší neţ 100 000 Kč, nejvíce dotazovaných, tj. 54% uvedli, ţe výše jejich cílové částky se pohybuje v rozmezí 100 000 – 250 000 Kč, 29% dotazovaných se pohybuje v rozmezí cílové částky 250 000 – 500 000 Kč, a nad výši 500 000 Kč ukládá své peníze celých 8% dotazovaných. Graf č. 10 – Procentuální vyjádření ukládání peněz na stavební spoření


73

Další otázka doprovázející stavební spoření byla v dotazníku zacílena na zjištění způsobu zaloţení stavebního spoření. Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe 59% dotazovaných si stavební spoření zaloţilo samo, z 38% bylo stavební spoření zaloţeno rodiči, a dotazovaní v tomto spoření pokračují, a ve 3% uvedli dotazovaní, ţe při zaloţení jejich stavebních spoření bylo vyuţito obou moţností. Shrnutí: Z této části dotazníku vyplývá, ţe téměř polovina dotazovaných má zaloţen spořící účet, na který je nejčastěji ukládána částka mezi 10 000 aţ 50 000 Kč za rok. Nejméně oblíbeným nástrojem pro zhodnocení volných finančních prostředků se podle průzkumu jeví termínovaný účet, který je vyuţíván pouhými 5% dotazovaných. Největšího úspěchu mezi spořicími produkty dosahuje stavební spoření, které má zaloţeno přes 80% dotazovaných. Atraktivitu tohoto spořícího produktu jistě zajišťuje státní podpora a relativně vysoký úrok.

3.část – Pojištění Do průzkumu byly také zahrnuty otázky týkající se spoření na důchodový věk, na životní pojištění, a v jaké výši je na tyto produkty přispíváno zaměstnavateli. 1) Jednou z forem spoření peněz na důchodový věk, je forma penzijního připojištění. Tato forma spoření je mezi dotazovanými vcelku oblíbeným nástrojem. Těchto výhod vyuţívá 69% dotazovaných. Dalších 9% uvaţuje o zaloţení penzijního připojištění. Ti, kteří si touto formou na důchod peníze neodkládají tvoří 22%. Graf č. 11 – Založení penzijního připojištění


74

Z průzkumu vyplývá, ţe většina dotazovaných tuto formu spoření vyuţívá nebo si chce v nejbliţší době penzijní připojištění zaloţit. Roční příspěvky na penzijní připojištění mezi dotazovanými tvoří z 30% ti, kteří ukládají částku menší neţ 5 000 Kč. Zbývajících 70% tvoří ti, kteří uloţí na penzijní připojištění ročně částku ve výši mezi 5 000 – 25 000 Kč. 2) Ţivotní pojištění se spořicí sloţkou má zaloţeno 61% dotazovaných. Z toho 51% tvoří dotazovaní mající jedno ţivotní pojištění, a 10% tvoří dotazovaní, kteří mají zaloţeno více neţ jedno ţivotní pojištění se spořící sloţkou. Dalších 37% tvoří dotazovaní, kteří toto pojištění zaloţeno nemají a zbývající 2% o jeho zaloţení uvaţují. Graf č. 12 – Založení životního pojištění


Z předešlého grafu je zřejmé, ţe přes polovinu dotazovaných má zaloţeno ţivotní pojištění se spořící sloţkou. Z otázek v průzkumu také vyplývají následující hodnoty: Na ţivotní pojištění uloţí 15% dotazovaných ročně částku menší neţ 5 000 Kč, naprosto nejvíce dotazovaných, tj. 78% vloţí ročně na toto pojištění částku mezi 5 000 – 25 000 Kč. Částku v rozmezí 25 000 – 50 000 Kč ročně vloţí na ţivotní pojištění 7% dotazovaných. Co se týče jiţ zmiňovaných příspěvků zaměstnavatele (na penzijní připojištění nebo na ţivotní pojištění se spořící sloţkou), na tyto formy spoření přispívá 31% zaměstnavatelů, coţ samozřejmě není určitě málo, ale jako forma motivace, odměn a prémií pro zaměstnance by mohla být vyuţívána častěji. Shrnutí: Dotazovaní v této části spoření ukázali, ţe své finanční prostředky v dost velké míře věnují na zabezpečení svého penzijního věku a pojištění. Samozřejmě velmi častou formou vyuţívanou k uloţení peněz se stalo penzijní připojištění, které je zřejmě oblíbené pro státní příspěvky.

75

4.část– Investice do nebankovních produktů Další část průzkumu se věnuje investování peněz do takových nástrojů finančního trhu jako jsou akcie, dluhopisy, podílové fondy a investicemi do hmotných aktiv. 1) Na otázku, zda dotazovaní mají zkušenosti s investováním peněz do akcií, odpovědělo 86% dotazovaných, ţe nemají s investováním peněz do akcií ţádné zkušenosti, 4% dotazovaných o jejich koupi uvaţují, a 10% dotazovaných má s nákupem akcií zkušenosti. Graf č. 13 – Procentuální vyjádření zkušeností s nákupem akcií


Z výše uvedeného vyplývá, ţe naprostá většina dotazovaných nemá ţádné zkušenosti s nákupem akcií. Ti, kteří uvedli, ţe jsou majiteli akcií, byli v dotazníku poţádáni k vyplnění doplňující otázky, a to zda jako majitelé akcií se účastní zasedání valné hromady. 1 dotazovaný uvedl, ţe se účastní, 2 respondenti, ţe se účastní občas, a zbytek, tedy 11 dotazovaných uvedlo, ţe se valné hromady neúčastní vůbec. Někteří dotazovaní vyplnili i část, které společnosti akcie vlastní. Jsou to tyto společnosti: KB, a.s., ČEZ a Mercedes Benz. 2) S podobnými výsledky jako u zkušeností s investováním do akcií se můţeme setkat i se zkušenostmi s nákupem dluhopisů. Ţádnou zkušenost s nákupem dluhopisů nemá 93% dotazovaných, 5% zkušenosti má, a 2% dotazovaných uvaţují o jejich nákupu.

76

Graf č. 14 – Procentuální vyjádření zkušeností s nákupem dluhopisů


S nákupem dluhopisů nemá naprostá většina dotazovaných ţádné zkušenosti. 3) Na otázku, zda dotazovaný nyní investuje, nebo někdy investoval do podílových fondů, byly výsledky následující: 83% dotazovaných nemá ţádné zkušenosti s investicemi do podílových fondů, 2% uvaţují o tom, ţe v nejbliţší době do podílových fondů budou investovat, a 15% dotazovaných s investicemi do podílových fondů zkušenosti má. Graf č. 15 – Procentuální vyjádření zkušeností s nákupem podílových listů


U podílových fondů se téţ nesetkáváme s přílišnou oblibou vyuţívání tohoto nástroje ke zhodnocení volných finančních prostředků. Většina dotazovaných nemá s investicemi do podílových fondů ţádné zkušenosti.

77

4) Odpovědi na otázku zda dotazovaní ukládají peníze v podobě hmotných statků zněli takto: 92% dotazovaných své peníze do hmotných statků neukládá, 5% má takto peníze uloţeny, a 3% o uloţení peněz tímto způsobem uvaţují.

Graf č. 16 – Procentuální vyjádření ukládání peněz v podobě hmotných statků


Z grafu je patrné, ţe ani uloţení peněz do hmotných statků není mezi dotazovanými příliš oblíbené. Ti, kteří odpověděli, ţe mají uloţeny své peníze v podobě hmotných statků také upřesnili, ţe se jedná například o zlato, šperky, sbírku mincí a chovné koně.

5) V případě otázky, zda jsou dotazovaní vlastníky nějaké nemovitosti a jak s ní nakládají, jsou výsledky následující: 49% dotazovaných není vlastníkem ţádné nemovitosti, ti, kteří vlastníky jsou, tak ji z 37% sami uţívají, z 9% pronajímají a z 5% rekonstruují a připravují tak k vlastnímu uţívání.

78

Graf č. 17 – Vlastnictví nemovitosti a její užití


Otázku vlastnictví nemovitostí můţeme rozdělit na dvě poloviny. První polovina dotazovaných nemovitost nevlastní a druhá polovina je vlastníkem nemovitosti a převáţně ji pouţívá k vlastním potřebám. Shrnutí: Tato sekce otázek se ukázala jako nejméně zajímavá pro dotazující. V případě investování peněz do akcií, dluhopisů, podílových fondů a hmotných statků, nemá téměř 90% dotazovaných ţádné zkušenosti s takovýmto způsobem zhodnocování peněz. Nejlépe z celé kategorie těchto otázek dopadly nemovitosti, kterými, jak se ukázalo, se můţe pyšnit polovina dotazovaných a jsou převáţně uţívány samotnými majiteli nemovitostí.

4.2

Výsledky a hodnocení

V této části dochází k porovnání výsledků zjištěných průzkumem trhu, který byl proveden v rámci této diplomové práce a výsledků zhodnocení jednotlivých produktů z příkladů počítaných průběţně ve 3 kapitole.

79

Tabulka č. 16 – Procento zhodnocení jednotlivých druhů investic

Název investice

Zhodnocení v %

Pořadí dle nejvyššího zhodnocení

Termínovaný účet

6,4

8

Spořicí účet

2,5

9

Stavební spoření

16,9

4


25,7

2

Podílové listy – zajištěný fond

11,7

6

Podílové listy – akciový fond

31,1

1

Akcie

12,8

5

Dluhopis

6,6

7

Pronájem nemovitosti

24,5

3


Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe v příkladech pouţitých pro výpočet nejlepšího zhodnocení pouţitých v této práci, se nejvíce zhodnotily volné finanční prostředky vloţené do podílových listů akciového fondu. Jak bylo uvedeno v začátku této práce, kaţdé vysoké procento zhodnocení je kompenzováno vysokou mírou rizika, coţ samozřejmě platí i v této situaci. V případě uvedeného akciového fondu bylo jeho riziko ohodnoceno jako nejvyšší moţné. Tato investice je tedy spíše určena pro lidi protřelejší investováním, které neznepokojí kaţdý větší výkyv výnosu této investice a ví, ţe trpělivost v podobě čekání několik let, jim vynese zaslouţený výnos. Druhého nejvyššího zhodnocení vloţených finančních prostředků bylo dosaţeno pravidelným ukládáním peněz na penzijní připojištění. Toto vysoké zhodnocení je způsobeno státními příspěvky, které jsou pravidelně připisovány k vkladům účastníka. Je nutné také brát v úvahu dobu uloţení těchto peněz, která v tomto konkrétním případě tvoří 35 let, coţ je opravdu dlouhodobý horizont této investice. Pozici třetí nejlépe zhodnocené investice zaujaly peníze zhodnocené pronájmem nemovitosti, a to i přes její vysoké náklady, spojené s touto činností (výdaje spojené s údrţbou bytu, daň z příjmu z pronájmu, daň z nemovitosti). Opět se jedná o investici spojenou s dlouhodobým časovým horizontem.

80

Neméně výhodným se ukázalo i zhodnocení finančních prostředků na stavebním spoření. Na zhodnocení této investice o 16,9% mají patrně největší zásluhu státní příspěvky, které jsou účastníkovi připisované k jeho vkladům a jistě také zvýhodnění, ţe státní příspěvky a výnosy ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně z příjmu. Zhodnocení akcií uvedených v této práci činí 12,8%, coţ je jistě přijatelný výnos s ohledem na to, ţe akciová společnost se můţe rozhodnout dividendy nevyplácet i několik let po sobě, coţ by jistě výnos z této investice dost sníţilo. Nevýhodou je tedy nevyzpytatelnost situace, ale na druhou stranu výhodou je moţnost tuto situaci ovlivnit na zasedání valné hromady. O něco málo výhodnější, co se týče procentuálního zhodnocení finančních prostředků, neţ zhodnocení u akcií, je zhodnocení investice do podílových listů zajištěného fondu. Toto niţší zhodnocení je opět dáno mírou rizika, které je v daném případě ohodnocené jako nejmenší moţné. Na příkladech investování do podílových listů je vidět, jak je míra výnosu závislá na míře rizika. Investice do rizikovějšího akciového fondu, posunula procento zhodnocení této investice na první místo ve výše uvedené tabulce, kdeţto investice do nejméně rizikového, zajištěného fondu, přinesla zhodnocení, které stačí pouze na šesté místo v uvedeném pomyslném ţebříčku nejvyššího dosaţeného procentuálního zhodnocení. Téměř srovnatelné zhodnocení finančních prostředků přináší investice dluhopisů a vloţení peněz na termínovaný účet. Jejich zhodnocení se pohybuje kolem 6,5% za dobu trvání investice. Jako nejhůře zhodnocující se investicí se ukázalo ukládání finančních prostředků na spořicí účet. U tohoto produktu došlo ke zhodnocení o 2,5% za dobu 5 let. Podle výsledků z provedeného průzkumu v rámci této diplomové práce bylo zjištěno, ţe lidé si začínají uvědomovat, ţe k zhodnocení vlastních finančních prostředků nedojde v případě, ţe je mají uloţeny doma. Proto se snaţí najít cesty, kam začít peníze ukládat, aby jen tak nečinně neleţely doma, ale naopak začaly svým majitelům vydělávat další peníze. Bohuţel, jak bylo také z průzkumu zjištěno, nadpoloviční většina dotazovaných zvolila pro zhodnocení svých peněz ne příliš vhodnou cestu, a to cestu ukládání volných finančních prostředků na běţný účet. Je to snad důsledek toho, ţe jsou opatrnými investory a nechtějí podstupovat vyšší rizika u lépe úročených finančních produktů, anebo je to odraz finanční vzdělanosti, která není lidem aţ tak vlastní. Většina dotazovaných uvedla, ţe 81

si rádi nechají poradit od finančních poradců, a 34% dotazovaných se jejich radami řídí. Tímto vzniká otázka, proč se tedy stále setkáváme s takovým velkým mnoţstvím peněz ukládaných na běţné účty. Můţe to být strachem lidí investovat a poddávat se tak většímu riziku, moţná je to způsobeno malou finanční gramotností a nevědomostí kam své prostředky uloţit. Graf č. 18 – Procentuální vyjádření ukládání peněz do jednotlivých investic


Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe dotazovaní své finanční prostředky ukládají, kromě běţného účtu, nejvíce na stavební spoření a penzijní připojištění. Tedy do produktů, které jsou podporovány státem, a to formou státních příspěvků, a mají niţší procento rizikovosti. Dalším nejvíce vyuţívaným investičním nástrojem se stal u dotazovaných spořicí účet, i přes jeho malé procento zhodnocení. Zdá se, ţe pro dotazované jsou tyto tři investice zásadní, a zbytek moţností není téměř vyuţíván. Zhodnocení peněz formou investice do dluhopisů, nebo vloţením peněz na termínovaný účet, jsou vůbec ty nejméně vyuţívané investice mezi všemi. O trochu lépe jsou na tom akcie, výnosy z pronájmu nemovitosti a investice do podílových listů.

82

Tabulka č. 17 – Srovnání investic dle výše zhodnocení a preferencí dotazovaných

Název investice

Pořadí dle nejvyššího zhodnocení

Pořadí dle oblíbenosti dotazovaných investorů

Podílové listy – akciový fond

1

4


2

2

Pronájem nemovitosti

3

6

Stavební spoření

4

1

Akcie

5

5

Podílové listy – zajištěný fond

6

4

Dluhopis

7

7

Termínovaný účet

8

7

Spořicí účet

9

3


Ve výše uvedené tabulce je zobrazeno přehledné srovnání zhodnocení a preference jednotlivých investic, zjištěné z provedeného průzkumu v rámci této práce. Z tabulky je zřejmé, ţe oblíbenost jednotlivých investic se značně liší od moţného nejvýše dosaţitelného výnosu. Dotazovaní více preferují produkty s menším rizikem a podpořenými příspěvky od státu. Takovými produkty jsou stavební spoření a penzijní připojištění. Největším rozdílem mezi stupněm zhodnocení a stupněm oblíbenosti mezi dotazovanými, je spořící účet. I přesto, ţe ve výsledcích zhodnocení obdrţel spořící účet nejhoršího hodnocení, těší se velké oblibě, a to hned za stavebním spořením a penzijním připojištěním. Pro dotazované je to zřejmě jedna z nejlehčích moţných variant, jak své peníze ukládat, mít k nim takřka neomezený přístup a s nejniţší moţnou mírou rizika. Proto lze jistě říci, ţe lidé, respektive respondenti dotazníku provedeného v rámci diplomové práce, preferují pravidelné ukládání částek, s nízkým rizikem a s průměrným stupněm zhodnocení. Oproti tomu investice jednorázového charakteru vyšších částek není příliš oblíbenou variantou zhodnocování peněz. To potvrzuje i výsledky průzkumu, který byl proveden v rámci zjištění finanční gramotnosti a který je uveden v první kapitole této práce.

83

Závěr Cílem diplomové práce bylo ukázat moţnosti zhodnocení volných finančních prostředků fyzických osob. V práci byly popsány moţnosti uloţení peněz vyskytující se na dnešním trhu, rozdělené do tří skupin a to na bankovní produkty, cenné papíry a hmotné statky. Kaţdou skupinu tvořily vybrané produkty, u kterých byly popsány jejich základní parametry, principy fungování, výhody a nevýhody, a v neposlední řadě byla u kaţdého z produktů provedena na příkladu ukázka moţnosti výše zhodnocení daného produktu. V závěru práce byl proveden průzkum trhu, který byl zaměřen na znalost moţností investování, spoření peněz, a jejich vyuţívání. Předmětem bylo zjištění, kam nejčastěji dotazovaní ukládají své volné finanční prostředky. Poté byly výsledky průzkumu porovnány s výsledky zhodnocení jednotlivých produktů. Mezi bankovní produkty byly zařazeny tyto produkty – vkladový účet (rozdělený na termínovaný účet a spořící účet), stavební spoření a penzijní připojištění. K nejvyššímu zhodnocení z bankovních produktů došlo vloţením finančních prostředků na penzijní připojištění a stavební spoření, které patří mezi lidmi k velice oblíbeným moţnostem ukládání volných finančních prostředků, a to zřejmě díky státním příspěvkům, které jsou na tyto produkty poskytovány, a také díky malému riziku této investice. Nejméně výhodné ukládání finančních prostředků z hlediska výše zhodnocení, se ukázaly vkladové účty. V práci byly mezi cenné papíry zařazeny tyto – dluhopis, akcie a podílové listy. Podílové listy byly dále v příkladech na výši zhodnocení rozděleny na fond akciový a fond zajištěný. Nejvyššího zhodnocení ze všech produktů bylo dosaţeno právě investicí peněz do podílových listů akciového fondu, který se také ukázal jako nejvíce riziková investice ze všech. S ukládáním peněz do podílových listů mají lidé malé zkušenosti, a dávají přednost menšímu riziku, tedy případnému investování do podílových listů s menším rizikem a tím pádem i niţším výnosem, optimálně tedy do zajištěných fondů. U dluhopisů a akcií také nedochází k přemrštěnému zhodnocení vloţených prostředků, proto patří mezi jedny z nejméně vyuţívaných produktů na trhu.

84

Pro výpočet zhodnocení investování peněz do hmotných statků byl uveden jeden příklad, a to zhodnocení formou koupě bytu a jeho následného pronájmu. Tato moţnost se ukázala jako jedna z nejméně vyuţívaných moţností zhodnocování peněz, i přes její poměrně vysokou výši zhodnocení. Důvodem jsou zřejmě velké počáteční náklady na pořízení bytu. Z provedených příkladů na výpočet výše zhodnocení jednotlivých příkladů bylo zjištěno, ţe nejvyššího zhodnocení můţe být dosaţeno investicí do podílových listů akciového fondu, ukládáním peněz na penzijní připojištění a pronájmem nemovitosti. Jejich průměrné zhodnocení se pohybuje kolem 25%. Ovšem tak vysoké zhodnocení musí ubrat na atraktivnosti u dalších parametrů. U podílových listů akciového fondu je to vysoké riziko této investice, u penzijního připojištění zase doba, po kterou se peníze ukládají, někdy i 40 let, a u nemovitostí jak jiţ bylo uvedeno, jsou to vysoké prvotní náklady na koupi nemovitosti. Menšího zhodnocení v průměru kolem 11%, můţe být dosaţeno investováním peněz do akcií nebo nákupem podílových listů zajištěného fondu. Další v pořadí ve výši zhodnocení jsou dluhopisy a termínovaný účet, které dosahují zhodnocení v průměru kolem 6%. Vůbec nejmenšího zhodnocení je dosaţeno ukládáním peněz na spořící účet, který je ale velice oblíben mezi lidmi. Z provedeného průzkumu bylo zjištěno, ţe je několik způsobů, jak člověk můţe zhodnotit své finanční prostředky. Většina lidí však nejčastěji ukládá své volné prostředky na stavební spoření, penzijní připojištění a na spořící účet. Méně oblíbené je ukládání volných finančních prostředků do nemovitostí, podílových listů nebo do akcií. Nejméně oblíbené je investování na termínovaných vkladech a do dluhopisů. U provedených výpočtů výše zhodnocení je nutné podotknout, ţe výsledky dosaţené v této práci nejsou všeobecně platné, a mají působnost pouze na uvedené produkty v závislosti na stále se měnícím peněţním trhu, podmínkách jednotlivých produktů a samozřejmě i moţností investování u jiných společností. To samé se týká i provedeného průzkumu, jelikoţ se jedná pouze o malý vzorek dotazované skupiny lidí, nelze proto říci, ţe takové preference a názory mají všichni lidé.

85

Většina lidí si přeje ukládat peníze do takových druhů produktů, které by co nejvíce vydělávaly a přitom by nemuseli podstupovat příliš vysoké riziko. Na trhu je hodně moţností, jak zhodnocovat své finance, ale široký okruh lidí s tím nemá zkušenosti. Velké mnoţství lidí se bojí díky své neznalosti do čehokoliv investovat. Často této problematice nerozumí, nebo rozumí pouze částečně, ale většina nemá ani zájem cokoliv nového se dozvědět. Proto vidím velkou budoucnost právě ve finanční výchově jiţ od dětství, a to formou výuky finanční gramotnosti na základních a středních školách. Pokud dojde k zautomatizování základních pojmů a vědomostí jak trh a jeho jednotlivé produkty fungují, lidé se naučí se svými prostředky lépe hospodařit. Tím by v budoucnu nemusela vznikat tak velká zadluţenost.

86

Seznam použité literatury Knižní publikace 1) Cox, D., Fardon, M., The business of banking, 1989, Northwick Publisher, ISBN 0907135-50-1 2) Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit, 1.vydání, Praha, 2006, Nakladatelství C. H. Beck, ISBN 80-7179-466-X 3) Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, 1. vydání, Praha, 2006, Nakladatelství C. H. Beck, ISBN 80-7179-523-2 4) Filip, M., Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi, 1. vydání Praha, 2006, Nakladatelství C. H. Beck, ISBN 80-7179-416-3 5) Hartlová, V., Soldánová, M., Svobodová, J., Ţlebková, M.,Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Praha, 2004, Nakladatelství Fortuna, ISBN 80-7168-900-9 6) Jílek, J., Akciové trhy a investování, Praha 2009, GRADA Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-2963-3 7) Jílek, J., Finanční trhy a investování, 1. vydání, Praha, 2009, GRADA Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-1653-4 8) Kalabis, Z., Bankovní sluţby v praxi – Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů, 1. vydání, Brno, 2005, Nakladatelství Computer Press, a. s., ISBN 80251-0882-1 9) Kohout, P., Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 3.vydání, Praha, 2003, GRADA Publishing, a.s., ISBN 80-247-0560-5 10) Prčík, T., Stavební spoření v kostce, 1. vydání, Brno, 2002, Vydavatelství ERA, ISBN 80-86517-29-2 11) Radová, J., Dvořák, P., Finanční matematika pro kaţdého, Praha, 2003, GRADA Publishing, a.s., ISBN 80-247-0473-0 12) Rachman, D., Mescon, M., Business today, Fourth edition, New York, 1985, Random House Business Division, ISBN 0-394-33629-1

87

13) Skořepa, M., Skořepová, E., Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia, Praha, 2008, Nakladatelství SCIENTIA, spol. s. r. o., ISBN 978-80-86960-40-1 14) Syrový, P., Novotný, M., Osobní a rodinné finance, 2. aktualizované vydání, Praha, 2005, GRADA Publishing, a.s., ISBN 80-247-1098-6 15) Talián, F., a kol., Průvodce kapitálovým trhem pro střední a vysoké školy, Praha, 2004, Nakladatelství Fortuna, ISBN 80-7168-883-5 Internetové stránky www.kurzy.cz www.finmag.cz www.finance.cz www.mfcr.cz www.klubbohacu.cz www.fpv.cz www.mesec.cz www.cmss.cz www.diamonds-offer.com www.iddapk.blogspot.com www.ihned.cz www.apfcr.cz www.investicedokomodit.blogspot.com www.digireality.cz www.domybytypozemky.cz www.trhy.penize.cz www.abros.cz

88

Zákony Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech

89

Seznam příloh, tabulek, grafů a obrázků Seznam příloh Příloha č. 1 – Standardy finanční gramotnosti Příloha č. 2 - Výše státního příspěvku penzijního připojištění Příloha č. 3 - Ukázka vybraných ČSOB zajištěných fondů Příloha č. 4 - Základní údaje vybraného ČSOB zajištěného fondu Příloha č. 5 - Ukázka vybraných ČSOB akciových fondů Příloha č. 6 - Základní údaje vybraného ČSOB akciového fondu Příloha č. 7 - Souhrnná ratingová stupnice Příloha č. 8 – Základní údaje emise dluhopisů společnosti ČSOB Leasing, a.s. Příloha č. 9 – Výpočty ke koupi a pronájmu bytu Příloha č. 10 - Výpočet nákladů spojených s pronájmem bytu Příloha č. 11 – Dotazník Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Ukázka znehodnocení peněz při kaţdoroční inflaci 5% Tabulka č. 2 – Přehled úrokových sazeb termínovaných účtů ČSOB Tabulka č. 3 – Postup výpočtu výnosu ze stavebního spoření Tabulka č. 4 – Způsoby čerpání naspořených prostředků penzijního připojištění Tabulka č. 5 – Seznam penzijních fondů a zhodnocení prostředků účastníků Tabulka č. 6 – Výpočet výnosu z penzijního připojištění Tabulka č. 7 – Stupnice pro hodnocení rizika investice Tabulka č. 8 – Přehled fondů ČSOB Tabulka č. 9 – Výkonnost zajištěného ČSOB fondu Tabulka č. 10 – Výpočet výnosu zajištěného fondu Tabulka č. 11 – Výkonnost akciového ČSOB fondu Tabulka č. 12 – Výpočet výnosu akciového fondu Tabulka č. 13 – Vyplacená dividenda (Kč/na akcii) Tabulka č. 14 – Výnosy z dluhopisu Tabulka č. 15 – Příjmy a výdaje z pronájmu nemovitosti Tabulka č. 16 – Procento zhodnocení jednotlivých druhů investic Tabulka č. 17 – Srovnání investic dle výše zhodnocení a preferencí dotazovaných

90

Seznam grafů Graf č. 1 – Uloţení volných finančních prostředků doma Graf č. 2 – Uloţení finančních prostředků na běţném účtu Graf č. 3 – Investování volných finančních prostředků Graf č. 4 – Přehled bank, u kterých jsou nejčastěji vedeny běţné účty Graf č. 5 – Vyuţití sluţeb finančního poradce Graf č. 6 – Rozhodování o investicích Graf č. 7 – Zaloţení spořícího účtu Graf č. 8 – Procentuální vyjádření částek vkládaných na spořící účet v průběhu 1 roku Graf č. 9 – Zaloţení stavebního spoření Graf č. 10 – Procentuální vyjádření ukládání peněz na stavební spoření Graf č. 11 – Zaloţení penzijního připojištění Graf č. 12 – Zaloţení ţivotního pojištění Graf č. 13 – Procentuální vyjádření zkušeností s nákupem akcií Graf č. 14 – Procentuální vyjádření zkušeností s nákupem dluhopisů Graf č. 15 – Procentuální vyjádření zkušeností s nákupem podílových listů Graf č. 16 – Procentuální vyjádření ukládání peněz v podobě hmotných statků Graf č. 17 – Vlastnictví nemovitosti a její uţití Graf č. 18 – Procentuální vyjádření ukládání peněz do jednotlivých investic Seznam obrázků Obrázek č. 1- Kvadranty získávání příjmů Obrázek č. 2 – Vyjádření vztahu rizika, výnosu a likvidity Obrázek č. 3 – Pyramida rizika Obrázek č. 4 – Schodiště likvidity

91

Příloha č. 1 Standardy finanční gramotnosti 1. Standardy finanční gramotnosti pro základní vzdělání Peníze 1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ

Obsah

Obsah

-hotovostní a bezhotovostní forma peněz

-nakládání s penězi

-způsoby placení

-tvorba ceny

-banka jako správce peněz

-inflace

Výsledky

Výsledky

-používá peníze v běžných situacích

-na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení

-odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze

-na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH -objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny -popíše vliv inflace na hodnotu peněz

Hospodaření domácnosti 2. stupeň ZŠ

1. stupeň ZŠ Obsah -rozpočet, domácnosti

Obsah příjmy

a

výdaje

-rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti

-nárok na reklamaci

-základní práva spotřebitelů

Výsledky

Výsledky

-na příkladu ukáže, proč není možné realizovat všechny chtěné výdaje

-sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů -objasní princip vyrovnaného, přebytkového rozpočtu

schodkového

a

-vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele

Finanční produkty 1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ

Obsah

Obsah

-úspory

-služby bank, aktivní a pasivní operace

-půjčky

-produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků -pojištění -úročení

Výsledky

Výsledky

-vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

-uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení -uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) -vysvětlí význam úroku placeného a přijatého -uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít

2. Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání Peníze Obsah

Výsledky

-placení (v tuzemské i zahraniční měně)

-používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku

-tvorba ceny

-stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH -vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa, období… -rozpozná běžné cenové D’PH…) a klamavé nabídky

-inflace

triky

(cena

bez

-vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit

Hospodaření domácnosti Obsah -rozpočet domácnosti

Výsledky -rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti -navrhne jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti

--přebytek finančních prostředků

-navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti…) -vybere nejvýhodnější produkt mpro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč

-nedostatek finančních prostředků

-vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu -posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení -vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN

-pojištění

-vybere nejvýhodnější s ohledem na své potřeby

pojistný

produkt

Práva spotřebitele Obsah

Výsledky

-předpisy na ochranu spotřebitele

-na příkladu vysvětlí jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb včetně produktů finančního trhu)

-obsah smluv

-na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejich všeobecných podmínek

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SBFG_25_326-07_.pdf [2009-04-28]

Příloha č. 2 Výše státního příspěvku penzijního připojištění

Měsíční platba

Státní příspěvek

100 – 199

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 – 299


300 – 399


400 – 499


500 a více

150 Kč

Zdroj: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/statni-prispevek/ [2009-12-7].

Příloha č. 3 Ukázka vybraných ČSOB zajištěných fondů

Registrovaný název

Český název

Měna

Cena

Datum

1 rok (p.a.)

Datum vzniku

Fund Partners CSOB Asian Growth 2

ČSOB Asijského růstu 2

CZK

10,3500

29.01.2010

9,18 %

23.11.2006

Fund Partners CSOB Financials Short Term Growth 1

ČSOB Bankovního růstu 1

CZK

9,9100

29.01.2010

5,99 %

09.05.2007

CSOB Europe Growth Plus 1

ČSOB Evropského růstu+ 1

CZK

9,9500

29.01.2010

7,10 %

29.10.2006

Horizon CSOB Kratkodobeho evropskeho rustu 1

ČSOB Krátkodobého evropského růstu 1

CZK

9,4000

29.01.2010

5,03 %

09.05.2008

Horizon Globalniho Plus 10

ČSOB Globálního růstu+10

CZK

9,7000

29.01.2010

3,74 %

07.07.2008

ČSOB Světový strom CZK 1

CZK

10,8000

29.01.2010

5,88 %

07.04.2005

CSOB

ČSOB Světových pivovarů 2

CZK

10,0600

29.01.2010

7,02 %

09.05.2008

Partners Variable

ČSOB Variabilního růstu 1

CZK

9,6000

29.01.2010

3,12 %

08.02.2008

CSOB rustu

Fund Partners CSOB World Tree CZK 1 KBC Click Breweries 2 Global CSOB Growth 1

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Fondy/Zajistene-fondy/Stranky/default.aspx[2010-02-16]

Příloha č. 4 Základní údaje vybraného ČSOB zajištěného fondu zajištěný

Typ fondu

1

Stupeň rizika Vlastní kapitál (mil.)

232,38 CZK 7.4.2005

Datum vzniku

CZK

Měna Typ výnosu

kapitalizační

Cena

10,800000

Datum aktualizace

29.1.2010

ISIN

LU0209275188

Vstupní poplatek

2%

Poplatek za obhospodařování

1%

Minimální investice

5000 CZK (jeden podíl = 10 CZK) KBC AM

Správce / obhospodařovatel Distribuční síť

ČSOB, ČMSS 29.4.2011

Datum splatnosti Domicil

Lucembursko

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/LU0209275188.aspx[2010-02-16]

Vývoj fondu ČSOB Světový strom CZK 1

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/LU0209275188.aspx[2010-02-16]

Příloha č. 5 Ukázka vybraných ČSOB akciových fondů Registrovaný

Český název

název ČSOB akciový fond

ČSOB

–

fond – Střední a

Střední

a

Východní Evropa ČSOB akciový mix

KBC Equity Fund Technology Top 20

ČSOB

akciový

mix

Technology

KBC Equity Fund

ČSOB

CSOB BRIC

fond BRIC

Top

Europe

Akciový

EMIF

World

Emerging Equities

Emerging Equities

KBC Equity Fund

KBC

BRIC

Fund BRIC

KBC Equity Fund

KBC Equity Fund

Europe

Europe

KBC Equity Fund

KBC Equity Fund

New Markets

New Markets

World

Fund

3 roky

(p.a.)

(p.a.)

CZK

0,5465

10.02.2010

43,18 %

CZK

0,6566

10.02.2010

35,86 %

-14,74 %

USD

144,6400

12.02.2010

44,28 %

-3,03 %

EUR

206,1200

12.02.2010

66,39 %

-14,21 %

CZK

753,0300

12.02.2010

41,96 %

USD

3302,0900

11.02.2010

61,46 %

1,57 %

EUR

1317,4400

12.02.2010

55,63 %

1,47 %

EUR

980,7900

12.02.2010

30,99 %

-15,72 %

EUR

1269,3900

12.02.2010

58,73 %

-1,63 %

EUR

201,4800

12.02.2010

26,81 %

-9,41 %

20

Small Caps

Index

1 rok

KBC Equity Fund

Caps

KBC

Datum

Východní Evropa

EMIF

World

Cena

akciový

EMIF Europe Small

EMIF

Měna

Equity

KBC Index Fund World

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove-fondy/Stranky/default.aspx[2010-02-16]

Příloha č. 6 Základní údaje vybraného ČSOB akciového fondu Typ fondu

akciový

Stupeň rizika

7

Vlastní kapitál (mil.)

64,00 EUR

Datum vzniku

29.5.2006

Měna

EUR

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

1317,440000

Datum aktualizace

12.2..2010

ISIN

BE0946137966

Vstupní poplatek

2,5%

Poplatek za obhospodařování

1,5 %

Minimální investice

ekvivalent 5000 CZK

Správce / obhospodařovatel

KBC AM

Distribuční síť

ČSOB

Domicil

Belgie

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/BE0946137966.aspx[2010-02-16]

Vývoj fondu KBC Equity Fund BRIC

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/BE0946137966.aspx[2010-02-16]

Příloha č. 7 Souhrnná ratingová stupnice Moody's

S&P

Fitch

Dlouhé Krátké Dlouhé Krátké Dlouhé Krátké období období období období období období Aaa

AAA

Aa1

AA+

Aa2

AA

Aa3

P-1

A+

A2

A

Baa1 Baa2 Baa3

P-2 P-3

A-1+

AA-

A1 A3

AAA

ABBB+ BBB BBB-

AA+ AA

A-1 A-2 A-3

A+ A ABBB+ BBB BBB-

BB+

BB+

Ba2

BB

BB

Ba3

BB-

B1

B+

B2

B

B

B3

B-

B-

B

Caa3

CCC-

CCC-

Ca

CC

CC

C

C

D

F1+

C

D

F1

Velmi kvalitní

Střední kvalita vyšší

Investiční stupně

F2 F3

B+

Caa2

CI

Nejvyšší kvalita

BB-

Not CCC+ Prime CCC

C

Stupeň

AA-

Ba1

Caa1

Hodnocení

Střední kvalita niţší

Spekulativní B Vysoce spekulativní

CCC+

Značná rizika

CCC

Extrémně spekulativní

D

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rating[2010-03-03]

C

S velmi nízkou perspektivou D

Velmi vysoká pravděpodobnost úpadku

Spekulativní stupně

Příloha č. 8 Základní údaje emise dluhopisů společnosti ČSOB Leasing, a.s. Emitent:

ČSOB Leasing, a.s.

Hlavní manažer, administrátor a agent pro výpočty

Československá obchodní banka, a .s.

Měna:

Koruna česká (Kč)

Celková jmenovitá hodnota

9 000 000 000 Kč

Forma dluhopisů

cenné papíry na doručitele

Podoba dluhopisů

listinné cenné papíry

Datum vydání emise

19.12.2007

Splatnost dluhopisů

1.4.2010

Úrokový výnos

Pohyblivý; 3M PRIBOR - 0,02 % p.a.

Výplata úrokového výnosu

čtvrtletně vždy k 1.10.příslušného roku

Zdanění

podléhá srážkové dani vybírané u zdroje (tj. emitentem při úhradě úroku) a to ve výši 15%

Zdroj: http://www.csobleasing.cz/cz/spolecnost/emise-dluhopisu [2010-02-19]

1.1.,

1.4.,

1.7.

a

Příloha č. 9 Výpočty ke koupi a pronájmu bytu Průměrná prodejní cena bytu 3+1 v Táboře Druh bytu

m2

Cena bytu

Byt 3+1 - Tábor, ul. Minská

69

999 000

Byt 3+1 - Tábor, ul. Jaselská

82

1 450 000

Byt 3+1 Tábor, Pražské sídliště

63

1 090 000

průměr 71,3 1 179 967 Zdroj: www.digireality.cz [2010-02-17], www.domybytypozemky.cz[2010-02-17], vlastní úprava.

Výpočet průměrné prodejní ceny za 1 m2 bytu 3+1

Průměrná prodejní cena za 1 m2 je 16 549 Kč. Průměrná cena pronájmu bytu 3+1 v Táboře Druh bytu

m2

Pronájem bytu bez energií

Byt 3+1 Tábor - nám. Přátelství

77

5 800

Pronájem bytu 3+kk na sídlišti nad Lužnicí

66

5 600

Pronájem 3+1 Tábor Palackého

106

7 500

průměr 83 Zdroj: www.domybytypozemky.cz [2010-02-17], vlastní úprava.

6 300

Výpočet průměrné ceny za pronájem za 1 m2 bytu 3+1

Průměrná cena za pronájem 1 m2 je 76 Kč. Výpočet m2 k pronájmu a ceny pronájmu

Pronajímaná plocha je 60,4 m2 a měsíční nájem za tuto plochu bude ve výši 4 590 Kč.

Příloha č. 10 Výpočet nákladů spojených s pronájmem bytu Daň z nemovitosti Výpočet daně z nemovitosti Měrná jednotka

Výpočet

m2

Výměra podlahové plochy jednotky

Poplatník 60,4

Koeficient

1,20 m2

Základ daně (zaokr. na celé m2 nahoru)

60,4 . 1,20

Kč/ m2

Základní sazba daně

73 2

Koeficient dle počtu obyvatel v obci

2,5 Kč/ m2

Výsledná sazba daně (zaokr. na 2 des.místa)

2 . 2,5

5,00

73 . 5,00

365

Daň ze staveb (zaokr. na celé Kč nahoru)

Kč

Výše nároku na osvobození

Kč

0

Daňová povinnost

Kč

365


Koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti Základ daně Do základu daně se započítává výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně Stavba, zastavěná plocha určená pro

2009

2010

obytný dům

1 Kč / m2 zastavěné plochy


stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy



garáže vystavěné odděleně od obytných domů a u 4 Kč / m2 zastavěné plochy 8 Kč / m2 zastavěné plochy samostatných nebytových prostorů užívaných jako nebo garáže

stavby sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství

upravené

plochy

podlahové nebo

upravené

podlahové

plochy

1 Kč / m2 zastavěné plochy 2 Kč / m2 zastavěné plochy nebo plochy

upravené

podlahové nebo plochy

upravené

podlahové

stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu

5 Kč / m2 zastavěné plochy 10 Kč / m2 zastavěné plochy nebo

upravené

plochy

podlahové nebo

upravené

podlahové

plochy

stavby pro ostatní podnikatelskou činnost

10 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy

ostatní stavby

3 Kč / m2

byty a ostatní samostatné nebytové prostory

6 Kč / m2

1 Kč / m2 upravené podlahové 2 Kč / m2 upravené podlahové plochy

plochy

U staveb kromě bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se sazba daně u jednotlivých podlaţí zvyšuje o 0,75Kč za každý 1 m2 za kaţdé další nadzemní podlaţí, jestliţe zastavěná plocha nadzemního podlaţí přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za kaţdé další nadzemní podlaţí. V případě obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se výsledek dále vynásobí koeficientem, uvedeným v tabulce: Koeficient Počet obyvatel "od" Počet obyvatel "do" 1,0

-

1.000

1,4

1.000

6.000

1,6

6.000

10.000

2,0

10.000

25.000

2,5

25.000

50.000

3,5

50.000

a více

Koeficient

Město

3,5

Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady

4,5

Praha

Poznámka: pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0. Místní koeficient Obec můţe obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory. Zdroj: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/dan-z-nemovitosti/dan-z-nemovitosti-stavby/ [2010-02-21]

Daň z příjmu z pronájmu nemovitosti Výpočet daně z pronájmu nemovitosti Příjmy z pronájmu: Příjmy:

55 080,00 Kč

Výdaje:

0,00 Kč

(Pronájem paušální výdaje):

16 524,00 Kč

Základ daně z pronájmu:

38 556,00 Kč

Základ daně:

38 556,00 Kč

Základ daně po odčitatelných položkách:

38 556,00 Kč

Daňová povinnost: Zaokrouhlený základ daně:

38 500,00 Kč

Daň před slevami:

5 775,00 Kč

Pozn.: Paušální výdaje tvoří 30% z příjmů. Zdroj:http://www.mesec.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/ [2010-02-23].

Příloha č. 11 Dotazník

Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který bude sloužit jako podklad k vyhotovení analýzy trhu, která je součástí diplomové práce s názvem: Možnosti zhodnocení finančních prostředků fyzickou osobou, v rámci studia na Bankovním institutu v Praze. Dotazník je zaměřen na investování a zhodnocování volných finančních prostředků. Děkuji za Váš čas. Odpovědi zvýrazněte tučně, případný text vpisujte na určené místo

Dotazník: 1. část – obecné informace Své úspory, respektive volné finanční prostředky (ohodnoťte každou kategorii zvlášť: 5 – vždy, 4 – nejčastěji, 3 - méně často, 2 – téměř nikdy, 1 – nikdy)

a) mám uloţeny doma b) vkládám na běţný účet c) investuji

5–4–3–2-1 5–4–3–2-1 5–4–3–2-1

Využívám služeb finančního poradce a) b) c) d)

ano pravidelně ano občas ne, ale uvaţuji, ţe sluţeb v blízké době vyuţiji ne

Při rozhodování o investování peněz se řídím podle a) b) c) d) e)

doporučení finančního poradce doporučení rodiny a přátel reklamy (televizní, rozhlasové, letáky..) zkušenosti z předchozích investic jiná moţnost …………………….

Představte si, že investujete částku 3000,- Kč. Kterou z uvedených variant byste zvolili jako výhodnější možnost zhodnocení (za rok)? a) navýšení částky o 300,- Kč b) zhodnocení částky o 15%

2. část – bankovní produkty Mám založený běžný účet a) b) c) d)

ano, jeden ano, více ne ne, ale uvaţuji o zaloţení

Uveďte název banky (nebo zkratku), u které máte svůj bankovní účet vedený ……………………………………………………………………………………………… Mám založený spořicí účet a) ano -

jeden, více (uveďte počet)………… ročně na něj/ně celkem vloţím částku:

menší neţ 10 000,- Kč 10 000-50 000,- Kč větší neţ 50 000,- Kč

b) ne c) ne, ale uvaţuji o zaloţení Mám uložené peníze na termínovaném účtu a) ano -

jeden více (uveďte počet)…………. na dobu100: jednoho roku, 1-3 roky, 3-5 let, na více neţ 5 let částka: do 10 000,- Kč 10 000-30 000,- Kč 30 000-50 000,- Kč nad 50 000,- Kč

b) ne c) ne, ale uvaţuji o tom

100

Pokud máte více termínovaných účtů, vyberte a uveďte jeden pro dobu trvání i částku

Mám založené stavební spoření a) ano -

jedno, více101(uveďte počet)………… výše cílové částky je: do 100 000,- Kč 100 000-250 000,- Kč 250 000-500 000,- Kč nad 500 000,- Kč

b) ne c) ne, ale uvaţuji o tom Doplňující otázka v případě odpovědi „ano“ předcházející otázky: Stavební spoření: a) jsem si zaloţil sám/sama b) mi zaloţili rodiče a já v něm pokračuji c) obě moţnosti

3. část – pojištění Prostřednictvím penzijního připojištění se státními příspěvky si šetřím peníze na důchod a) ano -

za rok na něj uloţím částku:

menší neţ 5 000,- Kč 5 000-25 000,- Kč 25 000-50 000,-Kč větší neţ 50 000,- Kč


Mám uzavřenou smlouvu o životním pojištění se spořící složkou a) ano -

jednu více ročně na něj/ně vloţím celkem částku:

do 5 000,- Kč 5 000-25 000,- Kč 25 000-50 000,- Kč nad 50 000,- Kč


101

Pokud máte více neţ jedno stavební spoření, uveďte to, na které uplatňujete státní podporu

Na penzijní připojištění / životní pojištění mi částečně přispívá zaměstnavatel a) ano b) ne

4. část – investice do nebankovních produktů Mám zkušenosti s investováním peněz do akcií a) ano -

uveďte názvy společností jejichţ akcie vlastníte………………………………

b) ne c) ne, ale uvaţuji o koupi akcií Doplňující otázka v případě odpovědi „ano“ předcházející otázky: Účastním se jednání valné hromady: a) ano pravidelně b) ano občas c) ne Mám zkušenosti s nákupem dluhopisů (obligací) a) ano b) ne c) ne, ale uvaţuji o koupi

Investuji (nebo jsem někdy investoval) do podílových fondů a) ano b) ne c) ne, ale uvaţuji o tom

Peníze mám uloženy v podobě hmotných statků (sbírky, cenné obrazy, šperky, zlato…) a) ano -

uveďte druh statku………………………………………………………….


Jsem vlastníkem nemovitosti, a) b) c) d) e)

ze které mám pravidelný měsíční příjem v podobě nájmu která prochází rekonstrukcí, ale bude určena k pronájmu kterou sám uţívám která prochází rekonstrukcí, ale bude určena k osobnímu uţívání nejsem vlastníkem nemovitosti

Možnosti zhodnocení finančních prostředků fyzickou osobou

Recommend Documents