MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ

MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Mgr. Hana Pinkavová

Brno, březen 2012

Bc. Táňa Bartošová

Anotace

Jméno a příjmení autora:

Bc. Táňa Bartošová

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název diplomové práce:

Možnosti vzdělávání seniorů

Vedoucí práce:

Mgr. Hana Pinkavová

Počet stran:

95

Počet příloh:

3

Rok obhajoby práce:

2012

Možnosti vzdělávání seniorů V diplomové práci se zabývám problematikou možností vzdělávání seniorů a mapuji, zda se senioři vzdělávají, jaké vzdělávací aktivity preferují a zjišťuji důvody, které brání seniorům se dále vzdělávat. Práce je rozdělena na teoretickou část zaměřenou na charakteristiku seniorského věku, historii vzdělávání, pohled na seniorskou populaci po stránce biologických, psychických a sociálních změn. Empirickou část tvoří kvantitativní dotazníkové šetření, zpracování získaných dat, analýzu výsledků a zamyšlení se nad danou problematikou, jakou je vzdělávání seniorů. Vždyť aktivita oddaluje stárnutí, přispívá ke spokojenosti a zlepšuje kvalitu života v seniorském věku.

Klíčová slova: senioři, involuční změny, vzdělávání, radosti stáří

Annotation Suriname and name of the autor:

Bc. Táňa Bartošová

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine Department of Nursing

Name of the work:

Educational options of seniors

The head of the work:

Mgr. Hana Pinkavová

Number of pages:

95

Number of appendices:

3

Year of the defence:

2012

Educational options of seniors The thesis is concerned with issues of options of education seniors and I chart, whether seniors to educate, which educational activities seniors prefer and I find reasons, which are prevented seniors from additional educating. The thesis is divided into theoretical part, which is aimed at characteristics of senior age, history of education, view of the senior population in terms of biological, psychological and social changes. Empirical part consists of quantitative questionnaire, processing of obtained data, analysis of results and reflection of the issues like is education of seniors. Activity slowing the aging process, contributes to satisfaction and improved quality of life in elderly.

Keywords: seniors, involutional changes, education, joy age

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré použité literární zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně dne 30. 3. 2012

Bc. Táňa Bartošová

Děkuji Mgr. Haně Pinkavové za odborné vedení a za cenné rady při zpracování magisterské práce. Velké poděkování patří také anonymním respondentům, kteří se ochotně podíleli na vyplnění dotazníku a svými názory a náměty přispěli k dané problematice a v neposlední řadě rodině za morální podporu během celého studia.

OBSAH

ÚVOD

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 STÁRNUTÍ 1.1 Sociální význam stáří v dnešní době 1.2 Senior a proces stárnutí 1.3 Demografický přehled

10 11 12 13

2 ZMĚNY JEDINCE SOUVISEJÍCÍ SE STÁRNUTÍM

16

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Změny kognitivních funkcí seniora Změny v oblasti citového života seniora Duševní změny ve stáří Stárnutí a intelekt Změny v oblasti somatické

16 17 18 18 19

3 ŽIVOTNÍ POSTOJ K VLASTNÍMU STÁŘÍ 3.1 Diogenův syndrom 3.2 Násilí páchané na seniorech 3.3 Stárnutí a budoucnost

22 23 23 24

4 HISTORICKÉ A SOUČASNÉ MEZNÍKY VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ 4.1 Nejstarší světově dochované záznamy 4.2 Historické vzdělávání seniorů v českých zemích 4.2.1 Mezinárodní vzdělávací organizace 4.2.2 Vzdělávací organizace v České republice 4.2.3 Zásady vzdělávání seniorů

26 26 28 29 30 30

5 REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ V ČESKÉ REPUBLICE 5.1 Univerzity třetího věku 5.2 Akademie třetího věku 5.3 E-learningové vzdělávání 5.4 Seniorská centra a kluby pro seniory 5.5 Problémy vzdělávání seniorů

33 33 34 34 35 36

EMPIRICKÁ ČÁST 6 CÍLE A HYPOTÉZY DIPLOMOVÉ PRÁCE 7 CHARAKTERISTIKA PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ 7.1 Metodika šetření 7.1.1 Charakteristika respondentů 1 7.2.1 Charakteristika výzkumného nástroje 7.2.2 Metodika statistického zpracování hypotéz

38 40 40 40 41 41

8 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ 8.1 Analýza výsledků položek dotazníkového šetření 8.2. Statistické testování a ověřování hypotéz ve vztahu k uvedeným cílům 8.2.1 Statistické testování hypotézy č. 1 8.2.2 Statistické testování hypotézy č. 2 8.2.3 Statistické testování hypotézy č. 3 8 2.4 Statistické testování hypotézy č. 4 8.2.5 Statistické testování hypotézy č. 5 8.2.6 Statistické testování hypotézy č. 6

42 42 60 60 61 64 65 66 68

9 DISKUZE

71

10 NÁVRH ŘEŠENÍ SOUČASNÉ SITUACE

80

ZÁVĚR

83

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ

85

SEZNAM ZKRATEK

87

SEZNAM TABULEK

88

SEZNAM GRAFŮ

89

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Počet obyvatel podle věkových skupin v České republice Příloha č. 2 Statistický nárůst počtu stoletých osob v letech 2000 až 2009 Příloha č. 3 Dotazník ,,Možnosti vzdělávání seniorů“

90 90 91 92

Člověk má vědět, co bude dělat, až nebude moci dělat to, co dělá dosud. Niall Ferguson

ÚVOD

Stáří je často připodobňováno k podzimu – podzimu života. Pod pojmem podzim si většina z nás představí sychravo, chladno, plískanice. Ale jsou to také krásné slunečné dny, ještě teplé a příjemné, které vítáme po letních únavných horkých dnech a nocích. Ať se na stáří i podzim dívám z lepší či horší stránky, jedno mají společné – přípravu na závěrečné období roku a života. Vzhledem k lidskému životu to není příliš optimistická představa. Při rozhovorech se starými lidmi, zejména s těmi, které považujeme za velmi staré, jsem však zjistila, že jejich pohled na konec života není tak stresující. Mnozí z nich se smrti nebojí, jsou s ní smířeni. Pro mladšího člověka je to naprosto nepochopitelné. Pro mladé je mnoho aspektů spojených se stárnutím a stářím nepochopitelných. Odmítají přijmout fakt, že se involuce týká i jich a že ve stáří je jen nápadnější. S obavou sledují, jak jim přibývají roky. Bojují s projevy stárnutí, často maskují tyto změny nepřiměřeným chováním, oblékáním, životním stylem, chirurgickými zákroky. Odmítají přijmout fakt, že stárnou. Proč? Myslím si, že hlavním důvodem je všeobecně nastavené pravidlo, že jen mladý může být krásný, úspěšný a chytrý. Nevím, kdo udal tento trend, který diskriminuje všechny, kteří si k věku přidávají koncovku – sát. U mládeže se projevuje ageismus. Jedno je však jisté. Senioři nemohou pasivně čekat na změnu. Musejí být sami aktivní. Přizpůsobit se změnám ve společnosti a tempu, jakým se vše vyvíjí, musíme všichni. Patrně je to zákonitost, kterou jsme dosud nemuseli všichni akceptovat. Jednou z možností, jak pomoci starším lidem tento trend zachytit, je jejich vzdělávání. Vědomosti a schopnost jejich aplikace patří k největšímu bohatstvím každého jedince. Pokud v této souvislosti uvažujeme vzhledem k seniorům různého věku, bude

8

velmi záležet na tom, aby nabídnuté aktivity respektovaly jejich specifika, byly využitelné, účelné. Především však musí být dostupné, finančně nenáročné a bezpečné. Téma magisterské práce jsem si zvolila z důvodu mého sociálního cítění a s cílem pracovat se seniory, kdy budu starším spoluobčanům předávat profesní zkušenosti a zároveň čerpat z jejich letitých poznatků. Ve své práce jsem se zaměřila na teoretické aspekty vzdělávání seniorů, situaci v terénu a také na přímou práci se skupinou respondentů. Prostudovala jsem mnoho materiálů. Zjistila jsem, že vzdělávání seniorů se postupně prosazuje v praxi. Současně bych si také přála, aby byl teoreticky i prakticky zakomponován do programů jak vlád, ale i samospráv měst a obcí. Organizátoři upozorňují na vyšší finanční náročnost vzdělávání, a proto pro seniory může být méně dostupné. Pokud i sami senioři zjistí, že vzdělávání pro ně není jen vyplněním volného času, a začnou získané informace využívat, jistě budou ochotni podílet se také na finančních nákladech těchto aktivit. Věřím, že se tento pozitivní trend poněkud zrychlí a bude oslovovat stále více těch, jimž je určen. V teoretické části, která je členěna do kapitol se pokusím nastínit problematiku stárnutí a stáří, popsat charakteristické znaky geriatrického věku, historií vzdělávání a vzdělávání v České republice. Empirická část je zaměřena na výsledky a analýzu získaných údajů od seniorské populace formou dotazníkového šetření v návaznosti na stanovené cíle, diskuzi a řešení zjištěných nedostatků.

9

TEORETICKÁ ČÁST

„Při velkých výkonech nezáleží na tělesné síle, obratnosti nebo rychlosti, ale na rozvaze, vážnosti a správných názorech, a to jsou přednosti, o které stáří nejen není ochuzováno, ale které mu dokonce přibývají.“ Cicero

1 STÁRNUTÍ Stárnutí neboli involuce postihuje veškerou populaci. V podstatě probíhá od početí, ale za skutečné stárnutí je považována doba od poklesu funkcí, které nastávají, pokud jedinec dosáhne sexuální dospělosti1. Jde o složitý komplex dějů na mnoha úrovních, které se vzájemně podmiňují a současně jsou velmi individuální. Výsledkem stárnutí je tedy stáří – senium. Biologické stárnutí je stárnutí nenápadné. Snižuje se obranyschopnost

organismu,

zvyšuje

náchylnost

k infekcím,

zvyšuje

se

sklon

k nádorovým onemocněním, snižuje se schopnost hojení ran, ztrácí se pružnost vaziva, sklerotizují cévy. Nemoci z dětství v pozdním věku stárnutí pravděpodobně ovlivňují, stejně jako nesprávná životospráva, zátěže organismu a stres. Haškovcová popisuje stárnutí jako specifický, neopakovatelný a nenávratný proces2. Nejběžnějším měřítkem stárnutí je chronologický věk. Srovnáme-li však několik jedinců téhož chronologického věku, většinou zjistíme, že se mohou dost podstatně odlišovat, zejména v oblasti biologických změn a sociálního věku.

1 2

Srov. KALVACH, Z., Geriatrie a gerontologie, s. 67 HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 100

10

1.1 Sociální význam stáří v dnešní době Koho můžeme považovat za starého? Stáří je možné označit za fenomén doby. Ve vyspělých zemích světa byl dlouho ignorován či nepovažován za podstatný problém. Svět však “stárne“ a projevy tohoto procesu již přesahují oblast zájmu jedince. Mnoho z nás si klade otázku: Jak bude vypadat naše společnost za třicet let? Budeme dostatečně připraveni po ekonomické stránce na to, že třetina obyvatel bude v postproduktivním věku? Kde budou senioři bydlet? Jaké budou aktivity těchto lidí? Problematika péče o seniory se dostává do popředí v naší společnosti a do politických debat. Ti ekonomicky činní přímo či nepřímo rozhodují o tom, jak bude žít dnešní seniorská populace a současně si připravují podmínky pro vlastní stáří3. Ovlivňují ekonomiky a morálku jednotlivých zemí. Ani nám se tato skutečnost nevyhýbá. Zatím však stále není jasné, jak se Česká republika s tímto zesilujícím faktorem bude vyrovnávat. Politici se stále ještě nedohodli ani na tom, kdy už bude člověka možno považovat za hodného starobního důchodu. Hranice odchodu do starobního důchodu je často politiky zvyšována. Důchod je signálem přechodu ze středního věku do stáří a představuje náročné období, které má i symbolický význam. Člověk v důchodu odchází i ze společnosti, často se uzavírá do svého soukromí. Pro veřejnost se stává anonymním důchodcem a profesní uplatnění ztratilo oficiální význam. Po odchodu do důchodu se mění i postoje k hodnotám, mění se role nejenom ve společnosti, ale i v rodině. Období odchodu do důchodu může být i mylně prezentováno jako období prázdnoty, kdy senioři neumějí využít volný čas, zorganizovat si každodenní činnosti a vůbec se sami rozhodovat4. Spokojené stáří prožije podle odborníků ten, kdo bude schopen porozumět vlastnímu stáří, ten, který bude připraven na duševní a tělesné změny, které s postupem roků přibývají. Důraz je kladen především na udržení aktivit každodenního života, společenského uplatnění. Člověk je jedinečný díky genomu, ale i způsobu života a schopnostem vyrovnávat se s problémy. Nelze jednoznačně stanovit hranici stáří. V 65 letech je většina lidí aktivních, často pracujících. Plní ve společnosti důležité role. Většinou jsou plně samostatní a soběstační. Kromě toho se často podílejí na finančním zabezpečování širší rodiny, výchově vnoučat, péči o své partnery. Jen malá část populace z této věkové kategorie je odkázána na pomoc druhých. Většinou se jedná o dlouhodobě či závažně nemocné, sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. 3 4

Srov. GRUSS, P., Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje, s. 125 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, s. 355

11

1.2 Senior a proces stárnutí Členění věkového rozmezí seniorů se u různých autorů liší. Světová zdravotnická organizace WHO doporučila členění dle kalendářního věku, kterou uvádí Příhoda (1974)5. 45 – 59 let střední věk, 60 –74 let rané stáří, 75 – 89 let vlastní stáří, 90 a více let dlouhověkost.

Zatímco v 60. letech navrhla B. L. Neugartenová členění stáří do tří skupin, které používají gerontologické společnosti.6 65 – 74 let mladí senioři, 75 – 84 let staří senioři, 85 a více let velmi staří senioři. Je zjevné, opakovaně se objevující perioda věk kolem 75 let.

Proces stárnutí je velmi individuální. Většinu jeho projevů máme sice geneticky podmíněnou, nicméně dobu jejich nástupu můžeme do značné míry sami ovlivňovat. Zejména životní styl, informovanost o stáří, vhodně nastavené priority a motivace k přirozenému a klidnému stárnutí vytvářejí předpoklady k tomu, abychom se na toto období dokázali připravit a přijmout je jako neodvratný fakt. Pokud se stávající demografické trendy nijak významně nezmění, průměrný věk ještě nějakou dobu poroste. Česká společnost s tímto problémem teprve začíná být konfrontována. Ze zahraničních poznatků však vyplývá, že tento proces je nezvratný a že může přinést skutečně značné ekonomické, sociální a tudíž i politické problémy. Z pohledu seniorů je v současné době patrně jedním z nejdůležitějších úkolů pochopení podstaty stárnutí a smíření se s jeho projevy. Udržet si přijatelný životní styl, který lze shrnout do několika částí:
Udržení si autonomie a soběstačnosti proti bezmocnosti a závislosti.
Vytvořit si nebo udržet sociální kontakt a vztahy proti pocitu osamělosti a izolaci.
Zachování si lidské důstojnosti a individuální osobnosti ve stáří.

5 6

PŘÍHODA, V., Ontogeneze lidské psychiky, s. 62 KALVACH, Z. a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 47

12

Je důležité, aby naše společnost chránila a obnovovala pocity smysluplné existence. Podporovala chuť do života, kdy důraz je kladen na komplexní a neoddělitelný přístup zdravotní a sociální složky ke každému seniorovi. Většina koncepcí je zaměřena na posilování kvality života, bezproblémovou adaptaci na stáří a úspěšné stáří. Důraz je kladen na udržení si dostatečné aktivity i v seniorském věku, přestože přibývají zdravotní problémy. Tohoto cíle se dá dosáhnout nejen celoživotním vzděláváním, ale také vzdělávacími aktivitami cíleně zaměřenými pouze na skupinu seniorů. Ostatní systémová řešení budou vyžadovat delší čas, finance, ale hlavně politickou vůli k jejich řešení.

1.3 Demografický přehled Zastoupení seniorů v demografických statistikách v rámci Jihomoravského kraje a České republiky. S věkem 65 roků jako s hranicí stáří pracují také demografické přehledy. Následující přehled uvádím jako statistický údaj o počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích. V první tabulce jsou uvedeny přehledy ve všech krajích České republiky (příloha č. 1). V následujících přehledech se zaměřím především na Jihomoravský kraj, zejména proto, že moje práce se orientuje na seniory v tomto kraji (příloha č. 2). V Jihomoravském kraji žilo ke konci roku 2009 celkem 1,15 mil. obyvatel, což ho řadí na čtvrté místo v pořadí krajů. Podíl dětské složky populace na jižní Moravě se snížil v porovnání s rokem 1991 o 6,7 procentního bodu, zatímco u nejstarší věkové kategorie došlo ke zvýšení jejího podílu o 2,5 procentního bodu (graf č. 1). Počet velmi starých lidí v rámci Jihomoravského kraje se v porovnání roků 2000 a 2009 zvýšil více než trojnásobně. Podobně je tomu i v dalších krajích (graf č. 2).7

7

http://www2.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4003-10

13

Graf č. 1: Věková struktura a index stáří obyvatel v Jihomoravském kraji

Graf č. 2: Průměrný věk mužů a žen a počet obyvatel v Jihomoravském kraji

Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činil 40,9 let (spolu se Zlínským krajem čtvrtá nejvyšší hodnota), od roku 1991 se zvýšil o 4,2 roků.8 Na otázku, kdy se člověk stává starým, se proto autoři ve svých specifikacích liší a politici se musí zabývat otázkami financování služeb sociální péče a s tímto pak nabývá na svém významu jeho stabilizace. Starý člověk se musí době, ve které žije přizpůsobit. To se nenaučí ze dne na den. Velmi záleží, v jakých podmínkách žije a s kým žije. Důležité je i optimistické či pesimistické naladění seniorů a potřeba stimulace se dále 8

http://www2.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4003-10

14

aktivně zapojit do každodenního dění ve společnosti a uplatnit svoje vědomosti, moudrost a zkušenosti získané během let. Úkolem zodpovědných osob a politiků je třeba zakomponovat vzdělávání ve stáří do celkového společenského kontextu sociálních služeb.

15

2 ZMĚNY JEDINCE SOUVISEJÍCÍ SE STÁRNUTÍM

„Stáří je parazit vlastního mládí“ Karel Čapek

Při biologickém stárnuti dochází ke změnám v organismu, které postihuje orgány a tkáně, ale u každého jedince neprobíhají stejně. Jednotlivé orgány v těle zaznamenávají změny - zpomalení a oslabení funkcí. Dochází k poklesu adaptačních mechanismů. Při stárnutí dochází ke změnám v charakteristických rysech. U seniorů můžeme pozorovat změny povahových rysů, kdy např. člověk šetrný se stává lakomý, úzkostný se stává bojácným. Klesá intenzita citového prožívání a emocí.9

2.1 Změny kognitivních funkcí seniora Při stárnutí dochází k atrofii, která postihuje všechny orgány a tkáně, kdy je nejvíce na změny citlivý mozek. Jeho specifická část je nahrazována tkání pojivovou. Neurony odumírají. Bylo však dokázáno, že vhodným cvičením mohou činnost nefunkčních neuronových spojů převzít jiné mozkové okruhy. Je také možné dosáhnout toho, že se zvýší počet synapsí – např. využitím techniky biofeedback. Změny v mozkové tkáni jsou však velmi individuální. Pokud stárnoucí člověk neonemocní jakoukoliv nemocí poškozující mozek a mající vliv na jeho činnost, můžeme sledovat mezi jedinci značné rozdíly. Ve stáří se zpomaluje ukládání informací, nově nabyté informace se těžko vybavují, jsou nepřesné, mají nízkou míru využitelnosti. Kognitivní funkce jsou oslabovány10. S tím souvisejí změny psychiky. Snížené vnímání v kombinaci s oslabenou činností některých smyslů (zejména sluchu a zraku) způsobují nejistotu, strach a úzkost.

9

Srov. MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J., Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory, s. 8 10 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří, s. 317

16

Jsou zpomaleny poznávací procesy, což vede ke zhoršení kognitivních funkcí11. Starý člověk nestačí zpracovat všechny nabízené informace. Koncentrace pozornosti u seniorů klesá, pokud ji zatížíme dalšími rušivými podněty. Senior není schopen zvládnout úkol, který by za příznivých okolnosti zvládnul. Kvalita pozornosti je důležitá pro celkovou úroveň fungování kognitivních schopností. Senior se začíná obávat kontaktů s mladšími lidmi, nechce vycházet z domova. Zejména po 80. roce se více objevují poruchy paměti, nastupují demence postihující kognitivní funkce - intelekt, paměť, motivaci. Snižuje se soběstačnost a schopnost sebe péče12. Další závažnou komplikací bývá odchod životního partnera a přátel. Důsledkem bývá sociální izolovanost seniora a často nechuť žít dál.

2.2 Změny v oblasti citového života seniora Starý člověk je mnohem citlivější. Emotivněji prožívá i malé změny ve svém životě, domově i okolí. Ve stáří se často mnohé rysy osobnosti člověka prohlubují. Byl-li jedinec zvyklý na neustálou pozornost okolí, dožaduje se jí ještě mnohem více i za cenu citového vydírání a zneužívání blízkých. Byl-li nesnášenlivý, stává se téměř nesnesitelným kritikem, citliví lidé bývají přecitlivělí a podobně13. Od dětství se učíme, že seniorům je třeba prokazovat úctu, náklonnost a brát na ně větší ohledy. To senioři očekávají a často je míra těchto projevů neuspokojuje, přestože ji dostávají. I to u nich prohlubuje nelad a zklamání. Senioři si uvědomují psychické změny, ke kterým u nich dochází. Vzpomínají na svůj předešlý život, srovnávají, hodnotí. Jejich závěry nebývají často objektivní, přesto se musí s novou realitou vyrovnávat. Kvalita jejich další psychické pohody a celého života potom závisí na tom, jak přistoupí k řešení své životní situace.

11

Srov. MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J., Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory, s. 9 12 Srov. MŐHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 40 13 Srov. STUART- HAMILTON, I., Psychologie stárnutí, s. 151

17

2.3 Duševní změny ve stáří Duševní změny patrně nejvíce ovlivňují náš postoj ke stárnutí. Jsou utvářeny a formovány

především

zkušenostmi,

zdravotním

stavem,

ekonomickou

situací

a společností. Mohou se měnit k lepšímu i horšímu. Z toho jednoznačně vyplývá, že je může stávající senior do značné míry ovlivnit sám. Stáří a jeho projevy, zejména nástup nemocí či zhoršování zdravotního stavu často vedou k tomu, že člověk odchází do ústraní, nesnaží se zapojovat do běžného života. Tak může ztrácet kontakt s okolím a svými vrstevníky. Mnozí z nich své stárnutí nemohou bez pomoci zvládnout. Chřadnou a tak zvaně se ztrácejí před očima, ztrácejí chuť žít dál. Proto dochází v seniorském věku k vyššímu počtu sebevražd.14

2.4 Stárnutí a intelekt Všeobecně zažitá představa, že ve stáří člověk ztrácí intelekt a senilní, se nezakládá na pravdě. Její podstatu lze hledat snad v tom, že s přicházejícím stářím projevy člověka se zpomalují, v mnoha činnostech ztrácí jistotu, je nerozhodný a bojácnější. Z čeho plynou tyto projevy, jsem uvedla v předešlých kapitolách. V oblasti inteligence lze staršího člověka definovat spíše tak, že je moudrý, ale má menší míru důvtipu a bystrosti. Pokud si vybavíme umělecká díla starých mistrů, nebo popisy filozofů a jiných učenců, jedná se většinou o staré muže s moudrou tváří, bílými vlasy a vousy. Tak se ztělesňovala a popisovala moudrost. Dokonce i Bůh je ztvárněn jako moudrý stařec. Zároveň jsou staří lidé popisováni jako pomalu myslící a těžce chápající. Po staletí se tak stávali terčem humoru. Jenže toto obecné mínění vůbec nekoresponduje s vědeckými poznatky. K přehodnocení tohoto názoru dochází ve společnosti v 60. letech 20. století, kdy s rozvojem vědy a techniky dospěli specialisté v oboru zdravotnictví, školství, psychologie k názoru, že inteligence nemusí být v důsledku stáří změněná. Původně převládal názor, že inteligence představuje jeden celek, nedělitelnou schopnost. Většina vědců dnes zastává názor, že inteligence se skládá z několika vzájemně propojených schopností. Definice těchto schopností není jednoznačná. Nejvšeobecněji je přijímaný tzv. hierarchický přístup. Podle něho vycházejí všechny schopnosti intelektu z celkových

14

http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-4

18

předpokladů intelektu a opírají se o specializované dovednosti, kterými řešíme konkrétní úlohy. V 70. letech minulého století identifikovali dvě takové schopnosti vědci Cattell a Horn. Nazvali je krystalickou a fluidní inteligencí. Krystalická inteligence odpovídá pojmu moudrost, fluidní pojmu důvtip. To znamená, že krystalická inteligence udává množství vědomostí, které člověk získal v průběhu života. Fluidní inteligenci můžeme definovat jako schopnost řešit problémy, pro které neexistují řešení, k nimž by bylo možné dojít na základě formálního vzdělání či zkušenosti15. Měřitelná míra obou typů je zjistitelná testováním. Je však nevyřešenou otázkou, jakou míru rozdílů ve prospěch mladších lidí sehrávají faktory, na které nemají sledovaní starší lidé již vliv – jedná se zejména o zdravotní stav, úroveň získaného vzdělání či socioekonomické prostředí, v němž vyrůstali a žili. Tento rozdíl se nazývá efektem kohorty. Kohortou je myšlena skupina lidí narozená či vychovaná ve stejném prostředí a období. Efekt kohorty však lze při testování kompenzovat. Například tak, že se sleduje stejná skupina lidí v průběhu mnoha let. Tímto způsobem prováděné testování potvrdilo, že krystalická inteligence sledovaných lidí se až do šesté dekády jejich života výrazněji nesnižovala. Teprve po sedmdesátém roce života dochází ke zhoršování. Naproti tomu fluidní inteligence se snížila. Výrazné zlepšení nebylo zaznamenáno ani při zrušení časového limitu pro seniory. Mezi staršími lidmi jsou však také značné rozdíly. Ty jsou zdůvodňovány zejména biologickými změnami mozku, například úbytkem neuronů v určitých částech mozku. Po kratším tréninku dosáhli starší lidé dříve nabytých a časem zapomenutých znalostí. Tyto závěry zcela jednoznačně odpovídají na pochybnosti kritiků vzdělávání seniorů o efektivitě této činnosti. Vzdělávání jednoznačně zkvalitňuje život seniorů, zvyšuje jejich vitalitu a schopnost přizpůsobovat se současným podmínkám. Kromě toho jsou vzdělaní senioři mnohem samostatnější, adaptabilnější a flexibilnější.16

2.5 Změny v oblasti somatické Nejvíce patrné jsou změny zevnějšku u stárnoucího. Jsou také nejvíce obávané, neboť právě tyto změny ovlivňují jeho sociální status. Většina stárnoucích lidí se neobává 15 16

Srov. HAMILTON, I., Psychologie stárnutí, s. 50 Srov. MǗHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 132

19

toho, že ztloustne či zhubne, ale ztráty svých typických rysů. Prohlubují se vrásky, výrazně se mění kvalita kůže, která je křehká, objevuje se stále více pigmentových skvrn, vlasy ztrácejí svou kvalitu, řídnou, šediví. Nastávají závažnější problémy s chrupem. Oslabují smysly, zejména sluch a zrak, což často vede k izolovanosti člověka. Pokud nedostatečně slyší, má ostych neustále se ptát co bylo řečeno. Staří lidé proto často odpovídají na mnoho otázek souhlasně či úsměvem, aby nedávali najevo, že promluvě vlastně nerozumí. Často z tohoto důvodu vznikají nedorozumění v komunikaci, aniž její účastníci odhalí pravou příčinu. Oční vady se dají korigovat lépe. Bohužel se starý člověk k oční operaci málokdy odhodlá. Buď nemá dostatek financí, nebo trpí obavou z neúspěšného zákroku. I když není stáří samo o sobě chorobným stavem, zvýšený výskyt nemocí organismus velmi zatěžuje. Často se hovoří o geriatrických syndromech17. Změna tělesné konstituce je viditelná. Zmenšuje se výška díky vysychání meziobratlových plotének, ubývá kostní hmoty, vazivo je méně pružné. Tuhnou chrupavky, snižuje se pohyblivost kloubů. Pohyby starých lidí jsou pomalejší, řídnou kosti a dochází ke zvýšenému riziku zlomenin. Páteř se ohýbá a starý člověk se více hrbí. Klesá pružnost a síla svalových stažení, hladké svalstvo pracuje jen s mírnějšími změnami. Kardiopulmonální systém je méně okysličen, klesá vitální kapacita plic. Dochází ke snížení průtoku krve ve všech orgánech. V cévách dochází k ukládání tukových látek a vápníku. Stěny cév jsou méně pružné a méně elastické. V trávicím systému dochází k pomalejšímu vstřebávání potravy. Játra i slinivka pracují na menší výkon. Staří lidé často trpí zácpou kvůli snížené peristaltice střev. U pohlavních orgánů dochází k poklesu jejich činnosti. U žen je časté onemocnění pokles dělohy, u mužů pak zbytnění prostaty. Ledviny nezvládnou očistit organismus dokonale. Klesá pružnost a kapacita močového měchýře, ochabují svěrače uretery, což má za příčinu močovou inkontinenci. Ta postihuje 15 až 30 % osob starších 60 let. Senioři trpí poruchou termoregulace, poruchami spánku. Díky opotřebovanému vestibulárnímu systému hrozí riziko pádů. Z těchto důvodů vzniká mnoho úrazů.18 Každé chronické onemocnění má sociální důsledky a nezřídka i příčiny. Kumulace chronických nemocí u seniora má vliv na kvalitu života. Osoby, které se aktivně zajímaly o zdravý životní styl, zejména vhodnou stravu, sportovaly a odříkaly se různých zlozvyků – např. kouření, alkoholismu, přejídání, ale také nedostatku odpočinku, nadměrné tělesné i duševní zátěži, se neobjevují projevy

17

18

Srov. KALVACH, Z., Úvod do gerontologie a geriatrie, s. 53 Srov. KLEVETOVÁ, A., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 104

20

stárnutí tak brzy. Uchovávají si déle tělesnou, ale i duševní svěžest. Jejich postoj k životu bývá mnohem pozitivnější, jsou adaptabilnější a snáze se vyrovnávají i se závažnějšími problémy (nemoci, změny životního stylu). Je-li člověk aktivní po většinu svého života, s největší pravděpodobností z něho bude aktivní senior. Z vlastní zkušenosti vím, že si starší lidé všímají svých lépe vypadajících vrstevníků a často se dají přesvědčit k jakékoliv činnosti, která je vytrhne z šedi stáří. Kladné příklady proto považuji za nejvýznamnější počiny, jakých se může seniorům dostat. Jako příklad mohu uvést staré ženy, které nebyly schopny ujít více než tisíc metrů. Po rehabilitačních cvičeních a postupném tréninku absolvují dnes v náročném horském terénu túry. Jejich pohybový aparát se upevnil, získaly větší jistotu v pohybu, ale hlavně mají obrovskou motivaci a jiný pohled na své stáří. Stejným příkladem jsou dlouholetí členové Sokola. I ve vysokém věku chodí pravidelně cvičit, nacvičují společné sestavy, připravují pro rok 2012 celorepublikový všesokolský slet v Praze. Samozřejmě, že tyto akce probíhají pod odborným vedením a respektují možnosti seniorů. Každý jedinec se vyrovnává se změnami po svém. Je-li jedinec na stáří připraven a dostatečně motivován, má-li aktivní program a realitu stárnutí dokáže zvládnout, nepodléhá depresím, stresu, které na mozkovou činnost a potažmo další orgány velmi negativně působí, má větší předpoklad stáří prožít spokojeně.19

19 Srov.

MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 25

21

3 ŽIVOTNÍ POSTOJ K VLASTNÍMU STÁŘÍ Senioři mají potřebu udržet si citovou vazbu k blízkým a okolí, ale s přibývajícími roky v rámci úbytku sil a energie eliminují staří lidé kontakty a vztahy s okolím. V důsledku toho zaujímají určité postoje k životu a změnám osobnosti je možné seniory dle Haškovcové (1990) začlenit do několika kategorií dle postoje k životu20. Konstruktivní přístup – jedinec akceptuje realitu stárnutí, je optimistický, vstřícný, má radost ze života a aktivním přístupem dbá na udržení vlastní samostatnosti.

Strategie závislosti – jedinec akceptuje realitu, je relativně optimistický, ale pasivní. Využívá zdravotní a jiné obtíže k tomu, aby mohl manipulovat se svým okolím, nejčastěji s příbuznými. Citově vydírá rodinu.

Obranná strategie – této strategie využívá člověk, který v produktivním věku zastával vedoucí funkci a odmítá stárnout. Brání se tím, že odmítá odejít do penze i pod různými záminkami.

Strategie nepřátelství – V této formě strategie senior odmítá být starý a nechce se smířit se změnami, které s přibývajícími roky nastávají. Strategie je velice zatěžující jak pro seniora, tak pro jeho okolí. Nespokojenost s věkem, způsobem života, senior prožívá velmi těžce, v samotě, cítí pocit křivdy na něm napáchané.

Strategie sebenenávisti – Stáří považuje za něco strašného, katastrofického. Rezignují a pesimisticky se staví k vlastnímu stáří. U této skupiny seniorů převládá deprese, smutek.

Ne vždy postoj a chování seniora koresponduje s určitou strategii. Pohybují se mezi jednotlivými skupinami a jejich životní postoj nemusí být stále stejný. Velkou měrou závisí na postoji jedince samotného a přístupu k vlastnímu stáří a okolí. Podobnou teorii popisuje i B. Bromleye, kdy teorie vykazují stejné znaky. Stejné či velmi podobné závěry najdeme i v pracích Langmeiera21. Zajímavé je procentuální 20

21

HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 114-116 Srov. LANGMEIER, J., Vývojová psychologie, s. 344

22

zastoupení jednotlivých popisovaných skupin. Skupina aktivních a optimistů je zastoupena zhruba 20 %, převládají v ní ženy, většinou z vesnice. Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou jsou vůdčí typy zvyklé celý život pracovat – představují 10 % seniorů. V této kategorii převládají muži, ale je zde také početná skupina úřednic a pedagožek. 9 % zastoupení vykazuje skupina lidí do jisté míry závislých, jejich největší radostí bývá péče o vnoučata či sledování telenovel.

3.1 Diogenův syndrom Často se setkáváme u nemotivovaných starých lidí s tzv. „Diogenovým syndromem“.22 Pokud nastane generalizovaný rozpad osobnosti seniora, projevuje se zanedbaností zevnějšku. Příznačné je označení tohoto stavu jako syndrom zanedbaného starce. Bohužel nejde jen o projev zanedbaného zevnějšku. Tento stav odráží to, jaký je člověk uvnitř. Nechuť dále žít, pohodlnost a lenost však vedou ke stále hlubší duševní nespokojenosti, apatií, depresím. Pokud není tento jev spojen s těžší fází demence a jeho příčinou je pouze nízká motivace k životu, dá se poměrně úspěšně zvládnout náprava změnou životního stylu. Zejména fyzická cvičení a trénování mysli, kontakt s přáteli přinášejí zanedbanému starému člověku novou chuť do života, více duševní spokojenosti a často se zlepší i projevy mnoha nemocí.

3.2 Násilí páchané na seniorech Množí se však i případy neohleduplného až agresivního přístupu k seniorům. Ageismus je postoj jedince, který sdílí přesvědčení o nízké nekompetentnosti stáří. Tato forma násilí je zaměřená na seniora samotného nebo na populaci seniorů. Považuje staré lidi za méněcenné, nekompetentní rozhodovat. Za těchto okolností společnost nic pozitivního od seniorů neočekává. Zdravotní a sociální chování vůči seniorům je o to závažnější jelikož veřejnost se nedoví, že dochází v jejím okolí k týrání seniora. Okolí je nevšímavé a svůj podíl viny nese i daná společnost, kdy se na veřejnost dostane pouze malé procento informací o týraných seniorech. Starý člověk je bezbranný a často k týrání

22

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II., s. 350

23

dochází tam, kde o seniora pečuje rodina či pečovatel. Spouštěcím mechanismem je dlouhodobá závislost na rodině, nemoc a nadměrný stres pečujících. Dle způsobu násilí na starém člověku lze rozdělit ageismus dle Vágnerové (2007) následovně:

Zneužívání, kdy se od starého člověka vyžaduje více fyzické, psychické a ekonomické pomoci, než je schopný po ekonomické a zdravotní stránce poskytnout. Dochází tak k finančnímu a materiálnímu vykořisťování seniora. Zanedbávání, kdy dochází k deficitu v citových vztazích. Odmítnutí či nedostatečně uspokojené základní potřeby seniora jako je např. strava, voda, osobní hygiena, bezpečí. Zanedbávání vede k neplnění povinnosti postarat se o starého člověka či opuštění seniora. Týrání, může být fyzické či psychické. Psychické strádání těchto lidí velmi ovlivňuje psychiku a kvalitu jejich života. Nedokážou si většinou sami pomoci.23 Statistické údaje uvádějí v seniorském věku zvýšený počet sebevražd nebo pokusů o sebevraždy.24 Zneužívání seniorů je v poslední době častý jev v naší společnosti a to nejenom v domácím prostředí, kdy ze sdělovacích prostředků slýcháváme o nevhodném někdy i agresivním zacházení se seniory. Každý občan České republiky má ze zákona povinnost hlásit jakoukoliv formu zneužívání seniorů v naší společnosti.

3.3 Stárnutí a budoucnost Společnost se bude v budoucnu rychle vyvíjet zejména v oblasti technologické. Připravit starší lidi na tyto změny je nejvýše žádoucí. V současné době se zdá nepravděpodobné, že by nové psychologické metody a další objevy mohly nějak výrazně zmírnit obtíže spojené se stárnutím. Zejména problematika léčby demencí je velmi náročná a hledání léků zatím nepřináší uspokojivé výsledky. S největší pravděpodobností se řešení problémů stáří bude týkat hlavně fyzických projevů. V současné době je plastická chirurgie a hormonální léčba schopna z lidského vzhledu ubrat deset i více roků.

23 24

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, s. 350 http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-4

24

Jedná se sice o kosmetické a placené služby, je však možné se domnívat, že jejich cena časem klesne a bude dostupnější širšímu okruhu lidí. Také lékařské obory se vyvíjejí. Úpravou stravy a prostředí lze již dnes výrazně prodloužit život. Jenže tyto změny řeší jen vnější projevy stárnutí. Vědci předpokládají, že v tomto trendu nelze spatřovat jen pozitiva. Mohou se objevit nové psychózy – v mladistvém těle zůstane uvězněna stárnoucí mysl25. Mnozí psychologové si pokládají otázku, zda by nebylo lépe, kdyby lidé stárli přirozeně jak fyzicky, tak duševně. Tato otázka by se měla řešit výzkumy mezi stárnoucími a starými lidmi. Z pohledu mladého člověka, nebo člověka ve středním věku by odpověď patrně nebyla objektivní. Vzhledem k tomu, že i já již patřím do generace, která je považována za „stárnoucí“ a v očích mladých za vysloveně „starou“, dovoluji si přidat i svoji zkušenost. Mám mnoho známých a kolegů, kteří se chystají do penze, ale nejsou to takoví důchodci, jak by měli být. Odmítají přijmout obecně zažitou představu o unaveném člověku, který se dobrovolně a často rád podvolí režimu důchodce. Nebojí se změn, třebaže by za ně byli společností odsouzeni či zesměšněni. Ženy skutečně absolvují zkrášlovací chirurgické zákroky, cvičí, zajímají se o zdravý životní styl, moderní technologie, sportují, cestují, nebojí se navazování nových vztahů. Muži jsou aktivními sportovci, často si pořizují mladší partnerky, mnozí i děti. Bourání konvencí vyvolává rozporuplné reakce, nicméně tito lidé nutí společnost, aby měnila své názory na stárnutí a jeho projevy. I když osobně s mnohými změnami nesouhlasím, musím uznat, že tito aktivní jedinci myslí jinak, plánují budoucnost, méně myslí na stáří a jeho projevy. Jsou optimističtější a dokážou mnohem úspěšněji řešit své problémy. Jejich fluidní inteligence je na vyšší úrovni než u vrstevníků, kteří trpí po odchodu do penze nedostatkem komunikačních a jiných aktivit. Zvyšující se podíl starých lidí v populaci je velkou nákladovou položkou státního rozpočtu. Jde o důchody, systém sociální a zdravotní péče. Pokud bude objeveno něco, co by výrazně přispělo k prodloužení lidského života, bude to efektivní, pokud se současně nezvýší kvalita života? Zatím však jde pouze o teoretickou otázku, protože preparáty prodlužující délku života jsou testovány pouze v laboratořích. Stárnutí však nelze oddalovat do nekonečna. V životě každého člověka nastane doba, kdy pocítí projevy stárnutí intenzivně a ty začnou omezovat jeho život. S tímto problémem se pojí další morální otázka. Objektivně vzato se věk lidí prodlužuje a nástup stáří oddaluje, proč tedy nevyužít období, kdy je tzv. senior ještě schopný žít naplno a využít jeho moudrosti, zkušenosti, chutí a elánu se dále vzdělávat a tyto vzdělávací programy rozšiřovat a aktivně nabízet. 25

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 133

25

4 HISTORICKÉ A SOUČASNÉ MEZNÍKY VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

,,Nám jde o lepší budoucnost, a proto se nesmíme zastavit v hledání prostředků, které ji mají umožnit.“ J. A Komenský

Jak uvádí (Mőhlpachr 2009) Koncept Vzdělávání světa není již novou ideou. Podnětem k vytvoření konceptu je řešit globální světové problémy, mezi které patří i vzdělávání a především vzdělávání dospělých. Myšlenky a vliv vzdělávání se prolínají dějinami od antiky až po současnost. Názory o síle vědomostí a vzdělaností jsou zaznamenány již z dob před Kristem.

4.1 Nejstarší světově dochované záznamy První poznatky se datují již z dob 4000 př. n. l. ve Smithovým papyrosu. Ve starém Izraeli byla úcta ke stáří součástí učení a společenské etiky. Starý zákon v Knize Mojžíšové přikazuje: ,,Před šedivou hlavou povstaň a ucti starce26“. Hippokrates (460-375 př.n.l.) doporučuje optimální stravu ve stáří. Platón (427 – 347 př.n.l.) zastával názor, že životospráva v mládí má vliv na další vývoj jedince ve stáří jak po stránce fyzické, tak i po stránce duševní. Aristoteles (384-322 př.n.l.) ve svých knihách poukazuje na moudré stáří a současně upozorňuje na křehkost starých lidí. Cicero ve svých 63. letech napsal spis Cato starší, aneb o stárnutí, ve kterém obhajuje stáří a poukazuje na změny ve stáří. V tomto spise se zabývá myšlenkou učení ve stáří jako prevenci duševních chorob a neduhů těla.

26

Srov. HEGYI, L., Geriatria, s. 19

26

Naproti tomu středověk byl obdobím poklesu vzdělanosti, kdy převažoval zájem o výrobu elixíru mládí. Bohatí a vlivní lidé se obávali stáří, které s sebou přináší nemoci, nemohoucnost, ztráty fyzické síly a krásy27. Nezdráhali se vynakládat nemalé peníze na výrobu těchto zaručeně účinných elixíru. V období renesance Leonardo da Vinci (14521519) studoval změny lidského těla během stárnutí. Holanďan Gerhard van Swieten přednesl na univerzitě ve Vídni přednášku, ve které poukazuje na nutnost zachování zdraví starých lidí. Ve své přednášce vyslovil myšlenku, že velké činy se neuskuteční a neměří fyzickou silou, obratností, rychlostí, ale rozvahou, modrostí, životními zkušenostmi získané pouze přibývajícími roky a zdravým způsobem života. Životními zkušenostmi, které jsou nadále předávány mladším vrstevníkům28. V 19. století mnoho lékařů, filozofů zvučných jmen ve svých knihách vyslovili názor, že stárnutí je přirozený biologický proces a biologický věk člověka se nemusí ztotožňovat s jeho věkem kalendářním. Francouz Lambert-Adoplhe-Jagues Queteles upozornil na souvislosti mezi sociálními a biologickými vlivy, které mají vliv na stárnutí a stáří29. Poněkud lepší situace byla ve vyspělejších evropských státech. Zejména v 70. letech minulého století hledaly tyto státy konstruktivní řešení pro naplnění volného času seniorů. V této době vzniká koncepce kvalitního druhého životního programu pro tyto lidi a velmi rychle se šíří po Evropě. V roce 1973 byla v Toulouse založena první univerzita třetího věku. Je spojena se jménem francouzského lékaře P. Vellase, prezidenta Asociace univerzit třetího věku. Programově byla tato univerzita určena lidem, kteří se nechtějí věnovat jen svým zálibám. Na univerzitu se však hlásilo mnohem širší spektrum zájemců. Byli to ti, kteří se dále chtěli vzdělávat ve svém původním oboru, ti, kteří nemohli z různých důvodů studovat dříve, ale také lidé, kteří chtěli studovat úplně jiné obory a rozšiřovat si tak své vědomosti. Nejprve byl systém koncipován spíše jako pravidelné přednášky pro určitou skupinu lidí, později byl rozšířen až na možnost získání vysokoškolského vzdělání. Tento typ vzdělávání se brzy rozšířil do Belgie, Španělska, Polska. Rok 1993 byl v Evropě vyhlášen Rokem univerzit třetího věku. Jde o zavedené instituce, které seniorům nabízejí stále širší možnosti studia. První Akademie 3. věku na

27

Srov. HEGYI, L., Geriatria s. 21 Tamtéž, s. 19 29 Tamtéž, s. 20 28

27

Slovensku vznikla v Trenčíně a Malackách v roce 1986. Po roce 1990 se zakládaly univerzity 3. věku a další vzdělávací aktivity zaměřené na seniory po celém Slovensku.

4.2 Historické vzdělávání seniorů v českých zemích Jan Ámos Komenský navrhoval ve svém pedagogickém díle vzdělávání seniorů. Dílo, ve kterém tuto koncepci uvedl, se jmenovalo Pampaedie (Vševýchova). Navrhoval rozšířit školu na stupně tak, aby se člověk mohl vzdělávat celý život. Tato myšlenka nalezla uplatnění až v založení univerzit třetího věku. Škola se měla dělit na následující stupně: zrození, dětství, chlapectví, jinošství, mladosti, mužnosti a stáří. Ve škole mužnosti se měli lidé naučit předcházet chronickým nemocem stáří, užívat život s moudrostí a plnit svůj životní úkol. Ve škole stáří měl překonat stařecké chyby. Koncepce výuky byla promyšlena tak, aby respektovala možnosti starých lidí a ti aby chtěli smysluplně prožít své stáří a byli připraveni na uzavření života. Škola stáří měla mít tři třídy. První třída byla určena pro lidi na prahu stáří. Měli zde hodnotit svůj dosavadní život. Z dnešního pohledu by se jednalo o věkovou kategorii 65 – 74 roků. Druhá třída měla být určena lidem, kteří již nemají možnost něco nového tvořit, současně jim však zbývá ještě dostatek elánu k dokončení životního úkolu. Jednalo by se o věk asi 75 – 89 roků. Ve třetí třídě se měl člověk naučit správně přijmout přicházející smrt30. Komenského se lidé takového věku nedožívali. Tato koncepce vzdělávání starých lidí je velmi průkopnická. Ve 20. století, kdy do důchodu odcházela většina lidí, kteří naplňovali věk pro odchod do penze, se zjistilo, že ve společnosti neexistuje ucelený program pro seniory. Jen někteří byli ihned zaměstnáni rodinou a pomáhali při výchově dětí či dobrovolně pečovali o starší seniory. Málokterý přijal jinou pracovní příležitost, která se jim nabízela (úklidové práce, ostraha objektů), nebo se příležitostně věnovali své předešlé profesi. V roce 1990 vznikl v naší republice Svaz důchodců. Lidé se zde scházeli na přednáškách, pořádali společné zájezdy, věnovali se koníčkům. Práci se seniory se v této době věnovala také městská kulturní střediska. V roce 1996 vznikla politická strana Důchodci za životní jistoty, později přejmenovaná na Stranu za životní jistoty. V zahraničí tyto strany již dříve existovaly, šlo tedy o jejich analogii. V naší společnosti se však tato 30

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 125

28

iniciativa nesetkala s větší podporou a do politického boje za požadavky svých příznivců příliš nezasáhla. Haškovcová uvádí, že V Československu stále chyběl uznávaný životní program pro seniory. Jen občas byli zváni do svých bývalých podniků na setkání s kolegy. Objevil se sice termín „náhradní program“, ale v podstatě opět prezentoval jen pěstování individuálních koníčků. Náhradní program vždy reprezentuje devalvované činnosti.

4.2.1 Mezinárodní vzdělávací organizace V roce 1996 vyšly významné mezinárodní dokumenty o celoživotním vzdělávání. Je to dokument Learning: The treasure within – učení: dosažitelný podklad (UNESCO). Zpráva pro UNESCO je předkládána složenou mezinárodní komisí zabývající se vzděláváním v 21. století. Další dokument Lifelong lering for all – Celoživotní učení pro všechny (OECD): tento dokument je založen na analýze dostupných poznatků o současné situaci na poli výchovy, učení, vzdělávání a jejich potřeb. V tomto dokumentu je zakomponovaná dohoda mezi ministry ohledně dalšího vzdělávání obyvatelstva a strategií pro uskutečnění podepsané dohody. Bílá kniha o vzdělávání – dokument přináší společenské a ekonomické faktory, které mají vliv na výchovu, vzdělání a vzdělávání. Účelem těchto dokumentů je najít společnou myšlenku a cestu ke vzdělávání mladé i dospělé populace jakéhokoliv věku31. K organizacím zabývající se celoživotním vzděláváním patří BAG (Bundesarbeitsgemeinschaft) se sídlem v Německu, AIUTA (Association internationale des universites de troisieme age). Působnost této organizace je celosvětová. EFOS (European Federation of Older Students at the Universities) je organizací, která sdružuje samotné studenty seniory32.

31

Srov. MǗHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 126 Tamtéž

32

29

4.2.2 Vzdělávací organizace v České republice Postupně vzniklo také několik organizací a jejich úkolem je rozšiřovat a zkvalitňovat vzdělávání seniorů. V České republice sdružuje vzdělávání senioru Asociace univerzit třetího věku. Sídlí v Brně a sdružuje více než 45 vysokých škol.

4.2.3 Zásady vzdělávání seniorů

Moderní přístup ke vzdělávání seniorů usiluje o to, aby starší i staří lidé zůstávali co nejdéle aktivní. Využívá k tomu vhodné motivační nástroje a v procesu vzdělávání seniorů specifické zásady, které zvyšují a zlepšují komunikaci mezi učitelem a žákem.

Mezi doporučované zásady patří:

 Starší člověk potřebuje k pochopení nových poznatků vlastní způsob a tempo. Je obtížné sladit potřeby a schopnosti několika seniorů. Individuální přístup ve vzdělávací skupině se samozřejmě předpokládá. Je však pro vyučujícího velmi náročný. Vhodná motivace vede však většinou seniory k tomu, aby se našel vhodný kompromis a všichni byli spokojeni. Nerespektování této zásady či nechuť nebo neschopnost přizpůsobit se může vést k ukončení vzdělávací aktivity a ztrátě motivace.

 Starší člověk potřebuje mít k dispozici přehledné a názorné písemné informace. Senioři se učí jinak než děti a mladí lidé. Přehledný systém a možnost vracet se k informacím vede k upevňování předávaných poznatků. Koncentrace seniorů může být ovlivněna mnoha okolnostmi. Pokud se nedaří v momentě předávání informací tyto udržet v paměti, může se k nim jedinec vrátit později. Senior nedokáže zvládnout a přijmout mnoho informací naráz, je lépe je rozdělit na více částí33.

 Zvýšená unavitelnost a nedostatky v oblasti kognitivních funkcí způsobují to, že senior pomaleji přijímá informace. Přenos těchto podnětů z krátkodobé paměti do dlouhodobé má ve vyšším věku také svá specifika. Probíhá pomaleji. Při předávání 33

Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 55

30

informací seniorům není třeba spěchat a zahltit je informacemi, jež nedokáží přijmout a které pro ně v konečném důsledku postrádají smysl.

 Při vzdělávání seniorů je důležité správně posoudit jejich schopnosti, respektovat jejich možnosti a dovednosti. Nerespektování této zásady může seniory od vzdělávání natrvalo odradit. Senior by měl mít možnost rozvíjet již dříve nabyté poznatky, tudíž se předpokládá, že ve zvolené problematice nebude začátečníkem, bude mít o aktivitu zájem a jeho vzdělávání bude probíhat na pokročilejší úrovni. Ale má mít také možnost vzdělávat se v oblastech, které jsou pro něho nové. Pak bude patrně začátečníkem a také zvolené pracovní tempo by mělo odpovídat jeho schopnostem. I tady platí Komenského pravidlo o přiměřenosti ve způsobu a množství předaných poznatků.

 Vzdělávající by se měl vyjadřovat srozumitelně, pomaleji a častěji se ujišťovat, zda senior problematice rozumí, zda ji správně chápe. Na nesprávně pochopenou informaci se nedá většinou smysluplně navázat. Nepochopení může vzniknout z mnoha důvodů. Pokud je to možné, měl by lektor či jiná vzdělávající osoba tyto vlivy co nejvíce eliminovat.

 Pokud je prováděn nácvik používání nových pomůcek, je nutné jednotlivé kroky opakovat a dbát na to, aby je senior zkoušel sám. Lze tak v počátcích odstranit chyby. Je také nutné dobře vysvětlit význam jednotlivých kroků, aby senior pochopil logiku v jejich návaznosti. Často se stává, že byl senior s novou metodou, přístrojem apod. podrobně seznámen, odcházel s tím, že vše samostatně zvládl. Při samostatné aplikaci získaných znalostí čí dovedností však může vzniknout problém. Zapomenutý krok naráz znemožní použití.34 Pokud však jedinec pochopil logiku postupu, dokáže často následnost mezi jednotlivými kroky sám odvodit. Kromě zvýšené motivace přispívá tento úspěch také k rozvoji plasticity mozku.

 Není vhodné dávat seniorovi mnoho úkolů. Už samotný fakt, že se senior vzdělává – zařídil si aktivitu, dostavil se, udržuje se v pozornosti, vede si zápisy, přemýšlí, přijímá nové podněty, může být vysilující. Starší člověk potřebuje k relaxaci více času. Není proto motivující stresovat ho vidinou povinnosti. Je již na zaslouženém odpočinku a své schopnosti učit se, plnit povinnosti spojené se vzděláváním a celoživotním pracovním nasazením už prokázal. Jeho vzdělávání v seniorském věku má jiný účel. 34

Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 55

31

 Senior má znát smysluplnost svého konání, včetně svých možností. Podle této zásady by vzdělávací aktivita měla být vždy smysluplná. Vzdělávání je vhodné a vždy uvést informací o tom, k čemu nabytá znalost bude, jaká je její využitelnost v životě. Zvolená témata by měla respektovat životní potřeby a výhledy seniorů.35

Vzdělávání motivuje seniora k úspěchu a je důležité ocenit píli a snahu. Opět se jedná o obecnou pedagogickou zásadu vycházející z učení J. A. Komenského. Pochvala a ocenění totiž vytváří motivaci k další práci. Je však nutné, aby senior nebyl chválen, pokud není důvod. Rychle si uvědomí, že něco není v pořádku, že se patrně jedná o akt milosrdné lži. To může vyvolat rozporuplné dojmy vedoucí až k pocitu méněcennosti. Pokud budou vzdělávající dodržovat tyto postupy, senior v sobě objeví nové schopnosti a zjistí, že nikdy není pozdě k tomu, aby se naučil něco nového. Výuka seniorů má probíhat v dopoledních nebo odpoledních hodinách, kdy u seniorů je větší předpoklad vyšší koncentrace a pozornosti. Během výuky je třeba dodržovat pravidelné přestávky.

35 Srov.

KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 57

32

5 REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Realizace celoživotního vzdělávání se vyvíjí i u nás a nabízí seniorům různé vzdělávací programy v seniorských centrech, klubech, Univerzitách 3. věku či na Akademiích 3. věku.

5.1 Univerzity třetího věku U nás se vznik univerzit třetího věku poněkud opozdil. První z nich byla otevřena v roce 1986 v Olomouci. Garantem byl Československý červený kříž. Teprve od roku 1991 se stala zřizovatelem olomoucká univerzita. Tato iniciativa je spojena se jménem Viléma Klegy a jeho kolegů. Další následovaly pod záštitou Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně lékařské fakulty v roce 1987. Jejím tehdejším děkanem byl v té době geriatr Vladimír Pacovský. V této době byl u nás uznávaným odborníkem v oborech gerontologie a geriatrie. Studium na Univerzitě třetího věku Karlovy univerzity bylo původně rozděleno do dvou semestrů, po vyhodnocení prvních zkušeností bylo rozšířeno na čtyři semestry. V roce 1989 se poprvé konalo slavnostní zakončení této formy vzdělávání. Absolventi obdrželi Pamětní list. Každoročně je přijímáno 352 studentů (odpovídá místům v aule pražského Karolina), průměrný věk studentů je 67,5 roku. Od přijímacího řízení bylo upuštěno. Od té doby začaly univerzity třetího věku organizovat také další fakulty a další univerzity v ČR (České republice), kdy společenským předpokladem bylo předávat informace na vysokoškolské úrovni. Univerzity nabízejí zralým lidem výukové programy zaměřené i na psychosociální zdraví a komunikaci. Senioři mimo jiné využívají i univerzitní knihovny. Počty studentů se v současné době pohybují v řádu desítek tisíc. Studentům – seniorům přednášejí uznávaní odborníci s vysokou společenskou prestiží. To je důkazem toho, že senioři jsou důležitou a neopomíjenou skupinou obyvatel. Jejich vzdělávání je koncepční, smysluplné, vychází stále více ze znalosti potřeb a možností seniorů. Zájem seniorů o studium byl v roce 1987 tak velký, že je pražská univerzita 33

nemohla všechny přijmout. Proto založila ekonomka paní Dana Steinová Přípravný kurz pro studium na U3V (Univerzitě 3. věku). Tento seniorský „nultý“ ročník byl mezi seniory velmi oblíbený. Organizovaly se v něm zajímavé přednášky, ale chyběly zkoušky, zápočty a další podstatné aktivity vysokoškolského studia. V roce 1993 změnila D. Steinová tuto formu studia na Univerzitu volného času. Bylo možné po roce studia přejít na Univerzitu 3V, ale nebylo to podmínkou. Pro ty, kteří již nechtěli či nemohli dále studovat, byla Univerzita volného času přetransformována na Centrum zdravého stárnutí. Nultý ročník zůstal jeho součástí a nadále slouží těm, kteří si zatím na studium univerzity netroufají, nebo se ještě nerozhodli, který obor budou studovat. V rámci studia jsou realizovány také výměnné pobyty seniorů v zahraničí. Jsou přizpůsobeny finančním i fyzickým a mentálním možnostem seniorů.

5.2 Akademie třetího věku Další formou vzdělávání seniorů jsou akademie třetího věku. Na rozdíl od univerzit nepožadují od zájemců učební nasazení a plnění povinností studenta. Jejich úkolem je nabízet zajímavý a příjemný program, který senior přijímá, aniž by vyvíjel zvýšenou intelektuální činnost. Na Akademii třetího věku studují senioři, kteří se chtějí něčemu novému naučit a rozvíjet svoje zájmy. Zpravidla se jedná o dvousemestrální cykly buď monotematických přednášek a besed, nebo naopak zaměřených na různá témata, především sociálně-kulturní a kulturně-osvětové.

5.3 E-learningové vzdělávání Další z možností, která se začíná postupně prosazovat je e-learningové vzdělávání. Mnoho seniorů ovládá práci s počítačem. Jsou to zejména ti, kteří odešli do penze v posledních letech a v předešlém zaměstnání využívali počítačovou techniku. Počítačová gramotnost je velmi dobrým předpokladem do další životní etapy. S její pomocí zůstávají lidé v kontaktu s bývalými spolupracovníky, přáteli. Vyhledávají důležité informace. Mohou zůstat ve spojení i v případě dočasné či trvalé mobility. Někteří poskytovatelé internetových služeb již na seniorskou skupinu pamatují a nabízejí své produkty buď se slevou, nebo s možnostmi, které běžný uživatel uvítá (technická podpora, osobní 34

poradenství při obtížích apod.). O tom, že se tato forma vzdělávání začíná výrazněji uplatňovat, svědčí již zavedené wwwadresy. Bohužel není mnoho seniorů, kteří počítačovou gramotnost zvládají na takové úrovni, aby se bez problému zapojovali. Z hlediska časového výhledu jich však bude neustále přibývat, a proto si tato oblast jistě zaslouží více pozornosti. Je nutné naučit seniory také odhalovat nebezpečí, která internet skýtá a naučit je bezpečnému používání těchto technologii a v souvislosti s tím rozvinout i poradenská centra. I u seniorů hrozí nebezpečí z toho, že budou převážnou většinu času trávit u počítače na úkor rozvoje tělesného a přímého kontaktu s kamarády a ostatními lidmi.

5.4 Seniorská centra a kluby pro seniory V těchto centech se scházejí senioři, kteří zde nadále rozvijí aktivní způsob života. Rozsah aktivit v těchto centrech je rozmanitý a zaměřený na přání klientů. Jedná se o kurzy, odborné semináře, besedy na různé téma. Centra slouží jako prevence izolace od společenského dění seniorů. Tyto formy studia nelze srovnávat, neboť každá z nich je určena jiné skupině seniorů. Všichni nejsou schopni plnit požadavky univerzitního studia. Mnozí nikdy nestudovali a ani ve stáří tento zájem nemají. Rádi si však poslechnout zajímavou přednášku a besedu. Je to pro ně hezký zážitek a možnost ke společenskému vyžití. V těchto klubech se schází senioři s cílem strávit příjemný volný čas a naplnit ho vzdělávacími aktivitami s různým odborným zaměřením. Úkolem těchto klubů je umožnit a rozvíjet u starší generace bohatý a plnohodnotný život.

Cílem vzdělávání seniorů je smysluplně kultivovat čas těchto lidí. Z pohledu společenského i individuálního má vzdělávání seniorů vysokou hodnotu. Plní především následující funkce:36 -

preventivní (velmi napomáhá procesu přirozeného stárnutí a zvyšuje kvalitu života seniora)

36

-

rehabilitační (udržuje, případně přiměřeně rozvíjí duševní schopnosti seniora)

-

posilovací (rozvíjí určitý zájem, a tak podporuje vhodné naplňování volného času)

HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 129

35

-

komunikační (zajišťuje kontakt seniorů se společností, hlavně však se skupinou, s níž má podobné zájmy a potřeby).

5.5 Problémy vzdělávání seniorů V současné době se systém vzdělávání potýká s ekonomickými problémy. Odpůrci vzdělávání seniorů argumentují s tím, že jde o aktivity, jejichž ekonomická návratnost je velmi nejistá, eventuelně vůbec žádná. Domnívám se, že tento názor je buď velmi krátkozraký, nebo se za ním schovává jiný důvod. Úroveň morálky ve společnosti a její vyspělost se pozná právě podle toho, jak se dokáže smysluplně postarat o své nejbezbrannější spoluobčany a senioři do této skupiny patří. Byly publikovány argumentace, že o své seniory se má starat rodina, především děti. S tímto názorem lze do značné míry souhlasit. Bohužel situace je zatím spíše opačná. Senioři se sami starají a pomáhají svým dětem a vnukům, často jsou zdrojem financí. Společnost obecně vnímá názory a chování seniorů jako zastaralé, v současné době nepoužitelné, tudíž se k nim v lepším případě chová velmi shovívavě. Se starými lidmi je často nevhodně manipulováno nejen v různých institucích, ale především se stávají oběťmi různých obchodních firem a jiných podvodníků. Vzdělávání seniorů je jednou z možností, jak zabránit jejich zneužívání a připravit je na nevhodné a urážející chování mladších lidí. Ekonomická návratnost či názor, že senioři se stejně už nic, co by bylo pro společnost přínosného, nemohou naučit, jsou zvrácené a velmi nebezpečné. Urážejí a společensky vylučují stále početnější skupinu obyvatel. Ekonomický pohled by rozhodně neměl být kritériem, kterým by se vzdělávání seniorů mělo posuzovat. Znám mnoho starších lidí, kteří různé formy vzdělávání navštěvují. Jsou spokojení, mnozí nadšení, ale hlavně rozumí dnešní společnosti a jejím problémům. Naučili se novým dovednostem – ovládat počítač, pracovat s mobilními telefony, videotechnikou, orientují se v oblasti finanční gramotnosti, dovedou předcházet rizikům. Mají totiž více volného času, který dovedou za pomoci odborníků vhodně využít. Mnozí z nich mi řeknou, že vůbec nemají čas. Zaznamenala jsem u nich změny s náplní konverzace i v myšlení. Již si nepovídají o svých trápeních a nemocech či o tom, kdo zemřel, ale zajímají je možnosti kulturního a společenského vyžití. Jedna známá, která je v penzi již deset roků začala v 65 letech studovat univerzitu třetího věku a vždy, když jí potkám, vypráví mi o seminářích, zkouškách, zajímavých přednáškách. Od dnešních studentů se liší nejenom věkem, ale 36

hlavně zápalem a pílí, se kterou studuje. Senioři dnes studují obory, které nejsou finančně náročné, navíc si na vzdělávání přispívají. Často se vzdělávající senioři setkávají se zlehčováním požadavků i výstupů svého studia. Nejen mladá, ale i střední generace se nedokáže vžít do možností a schopností seniorů. Generace žijí v mnoha ohledech uzavřeny do svého světa a svých problémů, nechápou se navzájem. Tento nedostatek společenské tolerance je třeba samozřejmě také řešit. Tomuto problému se společnost nikdy cíleně nevěnovala, jenže senioři začínají tvořit nejpočetnější skupinu obyvatel a neexistence normy úcty a tolerance bude stále více chybět.

37

EMPIRICKÁ ČÁST

6 CÍLE A HYPOTÉZY DIPLMOVÉ PRÁCE

Cíl 1: Zjistit vztah mezi zájmem seniorů o další vzdělávání v souvislosti s jejich věkem, dosaženým vzděláním a předešlým zaměstnáním.

Pracovní hypotézy:

1H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a zájmem o další vzdělávání. 1HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a zájmem o další vzdělávání.

2H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi dosaženým vzděláním respondentů a zájmem o další vzdělávání. 2HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi dosaženým vzděláním respondentů a zájmem o další vzdělávání.

3H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi rozdílným zaměstnáním v produktivním věku a dalším vzděláváním respondentů. 3HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi rozdílným zaměstnáním v produktivním věku a dalším vzděláváním respondentů.

38

Cíl 2: Ověřit, zda vybrané faktory (zdravotní stav, místo bydliště, finanční zajištění) znemožňují další vzdělávání respondentů. Pracovní hypotézy:

4H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem respondentů a zájmem o další vzdělávání. 4HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem respondentů a zájmem o další vzdělávání.

5H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště respondentů a dalším vzděláváním. 5HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště respondentů a dalším vzděláváním.

6H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi finančním zajištěním respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání. 6HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi finančním zajištěním respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání.

39

7 CHARAKTERISTIKA PRŮZKUMOVÉHO ŠETŘENÍ

7.1 Metodika šetření Průzkumové šetření bylo zaměřeno na možnosti vzdělávání seniorů a zjištění zda senioři mají zájem se nadále vzdělávat a jaké překážky jim brání v dalším vzdělávání. Šetření bylo realizováno kvantitativním výzkumem formou anonymního dotazníkového šetření. Distribuce dotazníků byla na základě písemné žádosti vedením fakultní nemocnice umožněna v ambulantní části. Nemocnici navštěvuje mnoho seniorů z různých obcí a měst Jihomoravského kraje za doprovodu rodinných příslušníků. Samotné dotazníkové šetření probíhalo v měsíci říjnu a listopadu roku 2011. Tato metoda zajišťuje v relativně krátkém časovém úseku sběr velkého množství informací. Nevýhodou může být nepochopení některé položky či nedostatečně vyplněný dotazník. Aby se předešlo nepochopení položek ze stran respondentů, byl proveden pilotní předvýzkum u náhodně vybraných dvaceti seniorů, kteří měli možnost se k jednotlivým položkám vyjádřit. Z připomínek respondentů jsem dvě sporné položky upravila.

7.1.1 Charakteristika respondentů Dotazník (viz příloha č. 3) byl distribuován ve Fakultní nemocnici v Brně v ambulantní části mezi náhodně oslovené seniory splňující věkovou kategorii 65 roků a více. Podmínka pro distribuci dotazníku byla minimální věková hranice respondentů 65 roků, protože v literatuře je označován senior člověk nad 65 let. Za pomocí pověřených osob bylo následně osloveno 230 respondentů, kdy šetření bylo zcela dobrovolné a anonymní. Větší zájem projevili muži. Přestože vyplnění dotazníku bylo anonymní, všichni oslovení respondenti měli možnost případné nejasnosti konzultovat se mnou nebo s pověřenou osobou. Za celou dobu sběru informací jsem se nesetkala i díky pilotní studii s nepochopením položek. .1

40

7.2.1 Charakteristika výzkumného nástroje Dotazník obsahuje 18 položek. Položka číslo 1-6 je zaměřena na identifikační údaje respondentů. Položka číslo 7, 8, 9 mapuje pracovní zařazení a názor na náročnost zaměstnání v produktivním věku. Položka číslo 10-16 je zaměřena na zdroje při získávání informací o vzdělávacích akcích a chutí se nadále vzdělávat, kdy u položky 12 a 14 je možnost vícečetných odpovědí. Položka číslo 17 je zaměřena na překážky, které brání respondentům se vzdělávat i v seniorském věku a v 18 položce mohou respondenti svými připomínkami a názory se vyjádřit k dané problematice.

7.2.2 Metodika statistického zpracování hypotéz V práci jsem si stanovila dva cíle a šest hypotéz v podobě nulové a alternativní. V hypotéze nulové (H0) neexistuje mezi zkoumanými veličinami statisticky významná závislost a výsledky jsou náhodné. U alternativní (HA) hypotézy existuje mezi zkoumanými veličinami statisticky významná závislost a výsledky nejsou náhodné. Ze získaných údajů byla hladina významnosti upravena pomocí Bonferroniho korekce (alfa = 0,05/počet hypotéz = 0,0083). Testování a pravdivost hypotéz bylo provedeno pomocí testu normality Kolmogorova-Smirnovova a Lillieforsova testu. Tyto testy hodnotí, zda data pocházejí z populace a z určité distribuční funkce. Testuje se hypotéza H0:F(x) = F0(x) proti alternativě H1:F(x) ≠ F0(x). Hladina významnosti je stanovená 0,001. Lilliefors upravil tuto hodnotu na statistickou významnost *p<0,0537. Při zpracovávání statistických údajů a sledování závisle proměnné mezi zkoumanými skupinami byl použit Kruskal - Wallisův test pro jednoduchou analýzu rozptylu (zda hodnocené skupiny jsou podobné či tvoří určité identifikovatelné skupiny) a test Mann-Whitney U pro porovnání dvou průměrů, kdy hodnota signifikace pod kritickou hladinu 0,05 značí statisticky významné rozdíly. ) ) D = max F ( yi ) − F ( yi ), F ( yi ) − F ( yi −1 ) 1≤ i ≤ N ) F (x ) je kumulativní distribuce vzorku F (x ) je normální kumulativní distribuce s průměrem a rozptylem odvozeným ze vzorku

(

37

)

HENDL, J., Přehled statistických metod zpracování dat, s. 233

41

8 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ

V této části jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření z 210 dotazníků, které jsou zpracovány do tabulek v absolutních a relativních číslech v programu. Microsoft Word. Výsledky statistických údajů ze stanovených hypotéz jsou zpracovány do tabulek a jednotlivé dotazníkové položky jsou slovně zhodnoceny. Pro lepší orientaci jsou tabulky doplněny grafy v relativní četnosti v programu Microsoft Word. Celkem bylo distribuováno 230 dotazníků. Z celkového počtu 230 dotazníků, byla návratnost 215 dotazníků tj. 93,47 %. Pro neúplnost vyplněných dotazníků bylo vyřazeno dalších 5 tj. 2,22 %. K samotnému statistickému vyhodnocení bylo použito 210 dotazníků 91,3 % z celkového počtu 230. Pro výzkum byla použita univariační analýza, kdy každá otázka je zpracována samostatně. Získané údaje jsou dále zpracované do přehledných tabulek s absolutní četností a relativní četností v % a jednotlivé položky slovně okomentované.

8.1 Analýza výsledků položek dotazníkového šetření Položka č. 1: Vaše pohlaví? Tabulka 1: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Žena Muž Celkem

Absolutní četnost (n) 91 119 210

Relativní četnost (%) 43,30 56,70 100,00

Ve sledované skupině respondentů je větší zastoupení mužů a to v počtu 119 (56,7 %) a 91 (43,3 %) žen.

42

Graf 3: Pohlaví

procento dotazovaných

60 50 40 Žena

30

Muž

20 10 0 43,3%

56,7%

Položka č. 2: Kolik je Vám let? Tabulka 2: Věk respondentů Absolutní četnost (n) 123 63 24 210

Věk respondentů 65 - 74 75 - 84 85 a více Celkem

Relativní četnost (%) 58,57 30,00 11,43 100,00

Z tabulky a grafu vyplývá, že nejvíce respondentů tvoří senioři ve věku 65-74 roků v počtu 123 (58,57 %), druhá skupina je zastoupena respondenty ve věku 75-84 roků v počtu 63 (30,0 %) a skupina respondentů ve věku 85 a více je v počtu 24(11,43 %).

Graf 4: Věk

procento dotazovaných

70 60 50 65 - 74

40

75 - 84

30

85 a více

20 10 0 58,57%

30%

11,43%

43

Položka č. 3: Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Tabulka 3: Vzdělání respondentů Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 33 15,71 70 33,33 16 7,62 56 26,67 35 16,67 210 100,00

Vzdělání respondentů Základní Vyučení bez maturity Vyučení s maturitou Středoškolské Vysokoškolské Celkem

Nejvíce respondentů 70 (33,33 %) udává jako nejvyšší dosažené vzdělání vyučení bez maturity, 56 respondentů (26,67 %) středoškolské vzdělání, 35 (16,67 %) vysokoškolské vzdělání, 33 respondentů (15,71 %) základní vzdělání a pouze 16 (7,62 %) vyučení s maturitou. Graf 5: Vzdělání

35

procento dotazovaných

30 25

Základní Vyučení bez ma turi ty

20

Vyučení s maturitou 15

Středoškolské Vysokoškolské

10 5 0 15,71%

33,33%

7,62%

26,67%

16,67%

44

Položka č. 4: Jaký je Váš rodinný stav? Tabulka 4: Stav respondentů Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 3 1,30 23 10,95 47 22,52 127 60,47 10 4,76 210 100,00

Stav respondentů Svobodný Rozvedený/á Ovdovělý/á Ženatý, vdaná S druhem/žkou Celkem

Struktura souboru podle rodinného stavu ukazuje na soužití v manželství (60,47 %) což je z celkového počtu 210 u 127 respondentů, druhou nejpočetnější skupinou jsou ovdovělí v počtu 47 dotázaných (22,5 %), rozvedení tvoří (10,95 %), 10 (4,76 %) žije s druhem nebo s družkou a pouze 3 respondenti (1,3 %) udávají, že jsou svobodní.

procento dotazovaných

Graf 6: Stav respondentů 70 60 50

Svobodný

40

Rozvedený/á

30

Ovdovělý/á

20

Ženatý, vdaná

10

S druhem

0 1,3%

10,95%

22,52%

60,47%

4,76%

45

Položka č. 5: S kým nyní bydlíte?

Tabulka 5: Způsob bydlení Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 39 18,57 32 15,24 119 56,67 10 4,76 5 2,38 5 2,38 210 100,00

Způsob bydlení Sám S dětmi S manželem/kou, S druhem/žkou S jinou osobou V penzionu pro seniory Celkem

U této položky společně sdílí domácnost s manželem, manželkou 119 (56,67 %) respondentů. 39 (18,57 %) bydlí sám/sama, 32 (15,24 %) uvádí společné bydliště s dětmi. S druhem nebo družkou bydlí ve společné domácnosti 10 (4,76 %) dotázaných a shodně 5 osob (2,38 %) bydlí s jinou osobou a stejný počet osob (2,38 %) má bydliště v penzionu pro seniory. Graf 7: Způsob bydlení

procento dotazovaných

60

Sám

50

S dětmi 40

S manželem

30

S jinou osobou V penzionu pro seniory

20

S družkou 10 0

18,57%

15,24%

56,67%

2,38%

2,38%

4,76%

46

Položka č. 6: Jaké je Vaše místo bydliště?

Tabulka 6: Bydliště respondentů Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 71 33,81 97 46,19 39 18,57 3 1,43 210 100,00

Bydliště respondentů Vesnice Město do 100 000 obyvatel Velkoměsto nad 100 000 obyvatel Chatová osada Celkem

Z celkového počtu dotázaných respondentů bydlí ve městě do 100 000 obyvatel 97 (46,19 %), 71 (33,81 %) bydlí na venkově bez rozdílu počtu obyvatel. Bydliště ve velkoměstě udává 39 (18,57 %) oslovených a v chatové kolonii trvale žije 3 (1,43 %) seniorů. Graf 8: Místo bydliště 50 45

procento dotazovaných

40 35

Vesnice

30

Město

25

Velkoměsto 20

Chatová osada

15 10 5 0 33,81%

46,19%

18,57%

1,43%

47

Položka č. 7: Jste v současné době v pracovním procesu?

Tabulka 7: Pracovní proces Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 18 8,57 13 6,19 19 9,05 160 76,19 210 100,00

Pracovní proces Ano, pracuji na plný úvazek Ano, pracuji na částečný úvazek Pracuji příležitostně Nepracuji Celkem

Již nepracuje 160 (76,19 %) a je v důchodu, příležitostně pracuje 19 (9,05 %) respondentů. Práci na plný úvazek využívá 18 (8,57 %) respondentů a práci na částečný úvazek 13 (6,19 %) respondentů. Část respondentů uvádí práci i v seniorském věku jako nutnost k zajištění živobytí.

Graf 9: Pracovní proces

80

procento dotazovaných

70

Ano, pracuji na plný úvazek 60

Ano, pracuji na částečný úvazek

50 40

Pracuji příležitostně 30

Nepracuji

20 10 0

8,57%

6,19%

9,05%

76,19%

48

Položka č. 8: Vaše pracovní zaměstnání v produktivním věku? Tabulka 8: Původní zaměstnání

Původní zaměstnání Odborný technický pracovník (technik kvality, dispečer, kontrolor) Odborný netechnický pracovník Pracovník ve zdravotnictví Pracovník ve školství Pracující v administrativní sféře Pracující v oblasti služeb a obchodu Pracující ve strojírenství Pracující v řemeslné výrobě Pracující v zemědělství Pracovník ve stavebnictví V domácnosti Celkem

Absolutní četnost (n) 14

Relativní četnost (%) 6,67

11 17 14 18 32 9 50 11 26 8 210

5,23 8,10 6,67 8,57 15,24 4,29 23,81 5,23 12,38 3,81 100,00

Z tabulky je patrno, že nejvíce respondentů 50 (23,81 %) uvádí původní zaměstnání v řemeslné výrobě, jako druhé nejvíce zastoupené zaměstnání je v oblasti služeb a obchodu 32 (15,24 %), 26 respondentů (12,38 %) pracovalo ve stavebnictví. Počty respondentů pracující v administrativní sféře 18 (8,57 %) a ve zdravotnictví 17 (8,10 %) jsou téměř shodné. Původní zaměstnání ve školství a jako odborný technický pracovník uvádí 14 (6,67 %) respondentů. Shodně 11 (5,23 %) respondentů uvádí práci v zemědělství a jako odborný netechnický pracovník. Ve strojírenství pracovalo pouze 9 (4,29 %) z celkového počtu 210 dotázaných. V domácnosti 8 respondentů z důvodu špatného zdravotního stavu nebo péči o děti.

49

Položka č. 9: Vaše původní zaměstnání hodnotíte? Tabulka 9: Náročnost povolání Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 41 19,52 77 36,67 16 7,62 68 32,38 8 3,81 210 100,00

Náročnost povolání Méně fyzicky namáhavé Fyzicky namáhavé Méně duševně náročné Duševně náročné Nepracoval/a jsem Celkem

Fyzicky namáhavé zaměstnání v produktivním věku hodnotí 77 (36,67 %) respondentů a duševně namáhavé udává 68 (32,38 %). Z těchto údajů je zřejmé, že náročnost zaměstnání po fyzické a duševní stránce je rozdílné pouze počtem devíti respondentů. K méně fyzicky namáhavému zaměstnání se přiklání 41 (19,52 %) respondentů. Zaměstnání, které bylo pro respondenty méně duševně náročné, uvádí 16 (7,62 %) a 8 (3,81 %) nepracovalo. Graf 10: Náročnost povolání

procento dotazovaných

40 35 30

Méně fyzi cky na má ha vé

25

Fyzi cky na má ha vé

20

Méně duš evně ná ročné

15

Duš evně ná ročné Nepra cova l /a js em

10 5 0 19,52%

36,67%

7,62 %

32,38 %

3,81%

50

Položka č. 10: Máte možnost vzdělávacích akcí v bydlišti?

Tabulka 10: Vzdělávání v bydlišti Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 64 30,48 47 22,37 69 32,86 30 14,29 210 100,00

Vzdělávání v bydlišti Ano Ano, ale nevím nic určitého Nevím Ne Celkem

Z počtu 210 náhodně oslovených seniorů 69 (32,86 %) neví o vzdělávacích akcích v místě bydliště. Zajímavostí je, kdy 64 (30,48 %) seniorů zná vzdělávací akce v místě bydliště a dokážou je i vyjmenovat, 47 (22,37 %) seniorů ví o vzdělávacích akcích, ale současně přiznávají, že neví nic konkrétnějšího. Vzdělávací akce v místě bydliště nejsou k dispozici u 30 (14,29 %) seniorů.

Graf 11: Vzdělávání v bydlišti

procento dotazovaných

35 30 25

Ano

20

Ano, ale nevím nic určitého

15

Nevím Ne

10 5 0 30,48%

22,37%

32,86%

14,29%

51

Položka č. 11: Máte zájem o další vzdělávání?

Tabulka 11: Zájem o vzdělávání Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 130 61,90 80 38,10 210 100,00

Zájem o vzdělávání Ano Ne Celkem

U této položky jsem předpokládala vyšší zájem o další vzdělávání, kdy odchodem do penze budou mít senioři více času, který budou chtít vyplnit vzděláváním, což je zřejmé i z tabulky č. 11 a grafu č. 12. U 130 respondentů (61,90 %) převládá zájem o vzdělávání a 80 (38,1 %) dotázaných uvádí nezájem o další vzdělávání v seniorském věku.

Graf 12: Zájem o vzdělávání

70

procento dotazovaných

60 50 40

Ano Ne

30 20 10 0 61,9%

38,1%

52

Položka č. 12: Kde získáváte informace o vzdělávacích aktivitách pro seniory?

Tabulka 12: Informace o aktivitách Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 22 9,36 89 37,87 65 27,66 43 18,30 16 6,81 235 100,00

Informace o aktivitách Z informačních nástěnek obce Ze sdělovacích prostředků Od známých, příbuzných Z internetu Jiné, uveďte Odpovědí celkem

U této položky byla možnost vícečetných odpovědí. Největší procento respondentů 37,87 % shodně udává získávání informací ze sdělovacích prostředků, např. rádia, televize, místního rozhlasu. Od známých, příbuzných byli informování ve 27,66 %, Pozoruhodné je i vysoké procento 18,30 % při získávání informací pomocí internetu. Jiné zdroje uvádí 6,81 % a informace z nástěnek využívá pouze 9,36 % respondentů. Graf 13: Informace o aktivitách

procento dotazovaných

40 35 30

Z informačních nástěnek obce

25

Ze sdělovacích prostředků

20

Od známých, příbuzných

15

Z internetu

10

Jiné, uveďte

5 0

9,36%

37,87%

27,66%

18,3%

6,81%

53

Položka č. 13: Využíváte některé z nabídek vzdělávacích aktivit?

Tabulka 13: Využití vzdělávacích aktivit Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 41 19,52 83 39,53 86 40,95 210 100,00

Využití vzdělávacích aktivit Ano Příležitostně Ne Celkem

Z celkového počtu 210 respondentů 41 (19,52 %) využívá pravidelně nabízené vzdělávací aktivity, 83 (39,53 %) se zúčastňuje vzdělávání příležitostně a pozoruhodný je počet 86 respondentů (40,95 %), kteří nevyužívají nabízené vzdělávací aktivity. Graf 14: Využití vzdělávacích aktivit

45 40

procento dotazovaných

35 30

Ano 25

Příležitostně 20

Ne

15 10 5 0 19,52%

39,53%

40,95%

54

Položka č. 14: Které z nabídek vzdělávacích akcí využíváte?

Tabulka 14: Využití nabídek Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 62 36,90 33 19,64 34 20,24 23 13,69 11 6,55 5 2,98 168 100,00

Využití nabídek Zdravá výživa Historie Vzdělávací programy Teologie a duchovní aspekty života Studium na univerzitě 3. věku jiné Odpovědí celkem

K této položce se vyjádřili pouze respondenti, kteří využívají vzdělávací nabídky a to v počtu 124. I u této položky byla možnost vícečetných odpovědí. Z šetření se nejvíce 36,90 % dotázaných zajímá o zdravou výživu, 20,24 % respondentů projevilo zájem o vzdělávací programy, které měly vztah k zaměstnání v produktivním věku. 19,64 % preferuje získat nové vědomosti z oblasti historie. O duchovní problematiku se zajímá 13,69 % respondentů a na Univerzitě 3. věku studuje 6,55 % dotázaných. Jiné vzdělávací aktivity upřednostňuje 5 respondentů, což představuje 2,98 %.

Graf 15: Druhy vzdělávání 40 30 25 20 15 10 5

Zdravá výživa

procento dotazovaných

35

Historie Vzdělávací programy Teologie a duchovní aspekty života

Studium na univerzitě 3. věku

0 36,9%

19,64%

20,24%

13,69%

6,55%

2,98%

jiné

55

Položka č. 15: Co Vás motivuje k dalšímu vzdělávání?

Tabulka 15: Motivace Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 45 36,29 10 8,07 30 24,19 36 29,03 3 2,42 124 100,00

Motivace Potřeba získávat nové informace Potřeba uplatnit se ve společnosti Potřeba kontaktu s jinými lidmi Smysl života ve stáří Jiná motivace Celkem

Tito respondenti se jako v předešlé položce dále vyjadřovali k otázce motivace, kdy převážná část seniorů 45 (36,29 %) uvádí získání nových informací, najít nový smysl života ve stáří udává 36 (29,03 %) seniorů a současně potřebu kontaktu s jinými lidmi preferuje 30 (24,19 %) z celkového počtu 124 odpovědí. Pouze 10 (8,07 %) udává další uplatnění ve společnosti. Převážně se jedná o zaměstnané seniory. Jinou motivaci udává 3 (2,42 %) seniorů z celkového počtu. Graf 16: Motivace

procento dotazovaných

40

Potřeba získávat nové informace Potřeba uplatnit se ve společnosti Potřeba kontaktu s jinými lidmi Smysl života ve stáří

35 30 25 20 15

Jiná motivace

10 5 0 36,29% 8,07% 24,19% 29,03% 2,42%

56

Položka č. 16: Co Vám přináší další vzdělávání v běžném životě?

Tabulka 16: Přínos vzdělávání

Přínos vzdělávání Lépe se orientuji v ekonomických změnách Více komunikuji s okolím Znovu jsem získal/a smysl života Více dbám na duševní hygienu a zdravý životní styl Nabyté vědomosti dále uplatňuji i v zaměstnání Celkem

Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 28 22,58 35 28,23 28 22,58 24 19,35 9 7,26 124 100

Tuto otázku zodpověděli pouze ti respondenti, kteří využívají vzdělávací nabídky, kdy 35 (28,23 %) seniorů hodnotí přínos vzdělávání kladně v oblasti zlepšení komunikace s okolím. Současně 28 (22,58 %) seniorů se díky vzdělávání lépe orientuje v ekonomické sféře a shodně 28 (22,58 %) udává získání nového smyslu života i v době odchodu do penze. 24 (19,35 %) více dbá na duševní hygienu a zdravý životní styl a 9 seniorů (7,26 %) hodnotí vzdělávání jako přínos nových informací uplatňující v zaměstnání.

Graf 17: Přínos vzdělávání

procento dotazovaných

30 25

Lépe se orientuji v ekonomických změnách

20

Více komunikuji s okolím

15

Znovu jsem získal/a smysl života

10

Více dbám na duševní hygienu a zdravý životní styl

5

Nabyté vědomosti dále uplatňuji i v zaměstnání

0 22,58% 28,23% 22,58% 19,35%

7,26%

57

Položka č. 17: Co Vám brání účastnit se vzdělávacích akcí? Tabulka 17: Překážky ve vzdělávání Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 26 12,38 9 4,29 28 13,33 20 9,52 20 9,52 107 50,95 210 100,00

Překážky ve vzdělávání Fyzický stav Psychický stav Nedostupnost z bydliště Finanční situace Jiné Nic mi nebrání Celkem

U této položky jsem předpokládala, že většina respondentů jako překážku zabraňující další vzdělávání uvede špatný fyzický a psychický stav. Z odpovědí 107 (50,95 %) respondentů je patrné, že jim nic nebrání se dále vzdělávat. Nedostupnost z místa bydliště konstatuje 28 (13,33 %) respondentů. Špatný fyzický stav je překážkou u 26 (12,38 %) respondentů a shodně odpovědělo 20 (9,52 %) respondentů jako důvod finanční situaci a jiné překážky. Pouze 9 respondentů (4,29 %) trpí špatným psychickým stavem.

procento dotazovaných

Graf 18: Překážky ve vzdělávání

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Fyzický stav Psychický stav Nedostupnost z bydliště Finanční situace Jiné Nic mi nebrání

12,38%

4,29%

13,33%

9,52%

9,52%

50,95%

58

Položka č. 18: Vaše náměty a připomínky? Tabulka 18: Náměty a připomínky

Náměty a připomínky Ano Ne Celkem

Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 6 2,86 204 97,14 210 100,00

K této položce se vyjádřilo 6 respondentů 2,86 % a 97,14 % neuvádí žádné připomínky ani dotazy.

59

8.2. Statistické testování a ověřování hypotéz k uvedeným cílům Na získaných datech bylo testováno šest hypotéz, hladina významností byla upravena pomocí Bonferroniho korekce na ɑ = 0,0083.

8.2.1 Testování hypotézy č. 1

1H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a zájmem o další vzdělávání. 1HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a zájmem o další vzdělávání.

Kolmogorov – Smirnovův test normality byl signifikantní pro věk, D (210) = 0,096, p < 0,001, i pro zájem o vzdělávání, D (210) = 0,222, p < 0,001. Pro ověření hypotézy jsme proto použili Spearmanův koeficient pořadové korelace. Tabulka č. 19: Porovnání věku a dalším zájmu o vzdělávání Zájem o vzdělání a věk: průměr, směrodatná odchylka a test normality Kolmogorov-Smirnovův testa n

m

s

D

df

p

Zájem o vzdělání

210,00

1,170

1,198

0,222

210,000

0,000*

Věk

210,00

70,010

7,010

0,096

210,000

0,000*

a

Lillieforsova korekce statistické významnosti *p < 0,05 Zájem o vzdělání signifikantně koreloval s věkem: rs = −0,191, p = 0,005, R2 = 0,0365 (1 – β = 0,558).

V první hypotéze jsme testovali, zda věk respondentů má vliv na další vzdělávání. Předpokládám, že s přibývajícími roky ztrácí senioři zájem se dále vzdělávat. Z tabulky je patrné, že průměrný věk respondentů je 70 roků. Pravděpodobnost získaných výsledků je 0,005 než stanovená hladina statistické významnosti ɑ = 0,0083. Existuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a dalším vzděláváním. Předpoklad se potvrdil. Závěr: Zamítáme hypotézu nulovou a potvrzujeme hypotézu alternativní. 60

8.2.2 Testování hypotézy č. 2 2H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi dosaženým vzděláním respondentů a zájmem o vzdělávání. 2HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi dosaženým vzděláním respondentů a zájmem o vzdělávání.

Kormogorov – Smirnovův test normality byl signifikantní pro všechny skupiny seniorů dle dosaženého vzdělání: D (33) = 0,378, p < 0,001; D (70) = 0,242, p < 0,001; D (16) = 0,343, p < 0,001; D (56) = 0,193, p < 0,001; D (35) = 0,235, p < 0,001. Protože však mají všechny skupiny dostatečný počet vzorků, lze se při tomto narušení normálního rozložení spolehnout na robustnost ANOVy. Rozptyly skupin seniorů dle dosaženého vzdělání se nelišily, Levenův test F (4; 205) = 1,652, ns. K ověření hypotézy jsme proto použili ANOVu.

Tabulka č. 20: Zájem o další vzdělávání dle dosaženého vzdělání Zájem o vzdělávání dle dosaženého vzdělání: průměry, směrodatné odchylky a testy normality Kolmogorov-Smirnov testa Dosažené vzdělání n m s D df p 1. Základní 33,000 0,520 0,795 0,378 33,000 0,000* 2. Vyučený/á bez 70,000 0,930 0,983 0,242 70,000 0,000* maturity 3. Vyučený/á s 16,000 0,560 0,727 0,343 16,000 0,000* maturitou 4. Středoškolské 56,000 1,200 1,151 0,193 56,000 0,000* 5. Vysokoškolské 35,000 2,510 1,147 0,235 35,000 0,000* a Lillieforsova korekce statistické významnosti *p < 0,05 V druhé hypotéze jsme testovali, zda dosažené vzdělání ovlivnilo i vzdělávání v seniorském věku. Z tabulky a grafu je patrné, že nejvíce respondentů je vyučeno v oboru bez maturity, středoškolsky vzdělaní respondenti zaujímají druhé místo a třetí nejpočetnější skupinou respondentů jsou vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Ze statistických výpočtů vyplynul největší zájem o další vzdělávání v seniorském věku právě u této třetí skupiny respondentů.

61

Dosažené vzdělání mělo signifikantní efekt na zájem o další vzdělávání, F (4; 205) = 21,094, p < 0,001, f = 0,642 (1 − β = 1,000).

Graf 19: Vzájemné porovnávání úrovní dosaženého vzdělání a zájmem o vzdělávání

Tabulka č. 20a: Porovnání respondentů dle dosaženého vzdělání Vzájemné porovnávání úrovní dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání ∆m p (upravená) Základní x Vyučen/á bez -0,413 0,056 maturity Vyučen/á bez maturity x 0,366 0,196 Vyučený/á s maturitou Vyučený/á s maturitou x -0,634 0,029 Středoškolské Středoškolské vzdělání x -1,318 0,000 Vysokoškolské vzdělání *p < 0,0083 Největší rozdíly jsou statisticky významné u středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných respondentů (viz tab. č. 20a). Plánované kontrasty rovněž odhalily významný rozdíl mezi čtvrtou a pátou skupinou (tj. středoškolské a vysokoškolské vzdělání): 62

m = 1,200, s = 1,151; m = 2,51, s = 1,147; p < 0,001. Ze statistického šetření potvrzujeme alternativní hypotézu, kdy nulová hypotéza nebyla potvrzena.

Závěr: Existuje statisticky významná závislost mezi dosaženým vzděláním respondentů a zájmem o vzdělávání i v seniorském věku.

63

8.2.3 Testování hypotézy č. 3 3H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi rozdílným zaměstnáním v produktivním věku a dalším vzděláváním respondentů. 3HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi rozdílným zaměstnáním v produktivním věku a dalším vzděláváním respondentů.

Kolmogorov – Smirnovův test normality byl signifikantní pro některé skupiny seniorů dle předešlého zaměstnání: (viz tabulka č. 21). Rozptyly skupin seniorů dle jejich předešlého zaměstnání se lišily, Levenův test F (10; 199) = 2,158, p = 0,022..Pro ověření hypotézy jsme proto použili neparametrický test.

Tabulka č. 21: Zájem o vzdělávání dle zaměstnání v produktivním věku Zájem o vzdělávání dle předešlého zaměstnání: průměry, směrodatné odchylky a testy normality Kolmogorov-Smirnův testa n m Předešlé zaměstnání 1. 14,000 2,000 Odborný technický pracovník 2. 11,000 1,730 Odborný netechnický pracovník 3. 17,000 1,880 Pracovník ve zdravotnictví 4. 14,000 2,070 Pedagogický pracovník 5. 18,000 1,560 Pracovník v administrativní sféře 6. 32,000 0,690 Pracovník v oblasti služeb a obchodu 7. 0,780 P Pracovník ve strojírenství 9,000 8. 50,000 0,880 Pracovník v řemeslné výrobě 9. 0,820 Pracovník v zemědělství 11,000 10. 0,690 Pracovník v stavebnictví 26,000 11. 8,000 1,250 V domácnosti a Lillieforsova korekce statistické významnosti *p < 0,05

s

D

df

p

1,177

0,214

14,000

0,081

1,191

0,221

11,000

0,139

1,495

0,134

17,000

0,200

1,385

0,194

14,000

0,163

1,381

0,237

18,000

0,009*

0,780

0,311

32,000

0,000*

0,833

0,269

9,000

0,059

1,043

0,261

50,000

0,000*

0,982

0,252

11,000

0,049*

0,736

0,288

26,000

0,000*

1,581

0,285

8,000

0,054

64

Předpokládám, že zaměstnání v produktivním věku bude mít značný vliv i na dalším vzdělávání v posproduktivním věku. Kruskal – Wallisův test ukázal signifikantní rozdíl mezi zájmem o další vzdělávání seniorů podle jejich předešlého zaměstnání: H (10) = 34,213, p < 0,001. Přestože se mi předpoklad potvrdil, rozdíly nebyly velmi významné. U třetí hypotézy zamítáme nulovou hypotézu a potvrzujeme alternativní hypotézu.

Závěr: Existuje statisticky významná závislost mezi rozdílným zaměstnáním v produktivním věku a dalším zájmem o vzdělávání.

Ověření cíle č. 2

8.2.4 Testování hypotézy č. 4 4H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem respondentů a zájmem o další vzdělávání. 4HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem respondentů a zájmem o další vzdělávání.

Kolmogorov – Smirnův test normality byl signifikantní pro všechny skupiny seniorů dle jejich zdravotního stavu: D (175) = 0,209, p < 0,001; D (35) = 0,477, p < 0,001. Rozptyly skupin seniorů dle jejich zdravotního stavu se lišily, Levenův test F (1; 208) = 12,035, p = 0,001. Pro ověření hypotézy jsme proto použili neparametrický test. Tabulka č. 22: Zdravotní stav ovlivňující zájem o vzdělávání Zájem o vzdělávání dle zdravotního stavu: průměry, směrodatné odchylky a testy normality Kolmogorov-Smirnov testa Zdravotní n m s D df p stav 1 Dobrý 175 1,330 1,201 0,209 175,000 0,000 2 Špatný 35 0,370 0,808 0,477 35,000 0,000 a Lillieforsova korekce statistické významnosti *p < 0,05

65

U čtvrté hypotézy jsme zkoumali zda zdravotní stav má vliv na další vzdělávání v seniorském věku. Mann – Whitney U test ukázal signifikantní rozdíl mezi zájmem o další vzdělávání mezi zdravými seniory (m = 1,330, s = 1,201) a seniory se zdravotními potížemi (m = 0,370, s = 0,808): U = 1553,500, p < 0,001, r = 0,332. Zdravotní stav hraje významnou roli v dalším vzdělávání, kdy jedinci s fyzickým či psychickým onemocněním jsou omezováni ve vzdělávání. Pravděpodobnost získaných výsledků je menší než stanovená hladina statistické významnosti ɑ = 0,0083 a proto zamítáme nulovou hypotézu a potvrzujeme alternativní hypotézu.

Závěr: Existuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem a zájmem o další vzdělávání.

8.2.5 Testování hypotézy č. 5

5H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi místem bydlištěm a dalším vzděláváním. 5HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi místem bydlištěm

a dalším vzděláváním. Kolmogorov – Smirnův test normality byl signifikantní pro všechny skupiny seniorů dle jejich bydliště: D (71) = 0,287, p < 0,001, D (97) = 0,204, p < 0,001, D (39) = 0,164, p = 0,002, D (3) = 0,385, p < 0,001. Rozptyly skupin seniorů dle jejich bydliště se lišily, Levenův test F (3; 206) = 4,418, p = 0,005. Tabulka č. 23: Zájem o vzdělávání dle místa bydliště Zájem o vzdělávání dle bydliště: průměry, směrodatné odchylky a testy normality Kolmogorov-Smirnov testa Bydliště n m s D df p 1. Vesnice 71,000 0,830 0,956 0,287 71,000 0,000* 2. Město 97,000 1,190 1,130 0,204 97,000 0,000* 3. Velkoměsto 39,000 1,770 1,495 0,164 39,000 0,010* 4. Chatová 3,000 1,000 1,732 0,385 3,000 0,000* kolonie a Lillieforsova korekce statistické významnosti *p < 0,05 66

U této hypotézy jsem předpokládala, že místo bydliště sehraje podstatnou roli ve vzdělávání seniorů. Nedostupnost z bydliště zvláště z menších měst a obcí, kdy se ruší autobusové a železniční spoje bude překážkou v dalším vzdělávání, což potvrdilo 13,33 % respondentů Kruskal – Wallisův test ukázal signifikantní rozdíl mezi zájmem o další vzdělávání seniorů dle jejich bydliště: H (3) = 11,783, p = 0,008. Pro ověření hypotézy jsme proto použili neparametrický test. Pravděpodobnost získaných výsledků je menší než stanovená hladina statistické významnosti ǡ = 0,0083. Proto existuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm a dalším vzděláváním. Zamítáme nulovou hypotézu a potvrzujeme alternativní hypotézu.

Závěr: Existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště a dalším vzděláváním.

Tabulka č. 23a: Porovnání respondentů dle místa bydliště

Vesnice x Chatová kolonie Vesnice x Město Vesnice x Velkoměsto Chatová kolonie x Město Chatová kolonie x Velkoměsto Město x Velkoměsto *p < 0,0083

Vzájemné porovnání místa bydliště p (upravená) z -0,020 1,000 -1,926 -3,375 0,493 1,103

0,325 0,004* 1,000 1,000

-1,961

0,299

Párové porovnávání rovněž odhalilo významný rozdíl mezi skupinou s bydlištěm ve vesnici (m = 0,830, s = 0,956) a skupinou s bydlištěm ve velkoměstě (m = 1,190, s = 1,130): z = −3,375, p = 0,004. Největší rozdíly jsou patrné z (tabulky č. 23a) mezi obyvateli bydlícími na vesnici a ve velkoměstě, kdy senioři z velkoměsta mají nejvíce příležitosti navštěvovat vzdělávací akce.

67

Graf č. 20: Vzájemné porovnání místa bydliště a zájmem o další vzdělávání

8.2.6 Testování hypotézy č. 6 6H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi finančním zajištěním respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání. 6HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi finančním zajištěním respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání.

Kolmogorov – Smirnův test normality byl signifikantní pro všechny skupiny seniorů dle jejich zařazení do pracovního procesu, kromě skupiny pracujících na částečný úvazek: D (18) = 0, 205, p = 0,044; D (13) = 0,194, ns.; D (19) = 0,309, p < 0,001; D (160) = 0,268, p < 0,001. Rozptyly skupin seniorů dle jejich zařazení do pracovního procesu se nelišily. Levenův test F (3; 206) = 1,326, p = 0,267. Pro ověření hypotézy jsme proto použili neparametrický test. 68

Tabulka č. 24: Zájem o vzdělávání dle pracovního zařazení v produktivním věku Zájem o vzdělávání dle zařazení do pracovního procesu: průměry, směrodatné odchylky a testy normality n m Zařazení do pracovního procesu 1. 18,000 1,830 Plný úvazek 2. 13,000 2,230 Částečný úvazek 3. 19,000 1,470 Příležitostná práce 4. 160,000 0,980 Nepracuje a Lillieforsova korekce statistické významnosti *p < 0,05

s

Kolmogorov-Smirnov testa D df p

1,295 1,166 0,772 1,160

0,205 0,194 0,309 0,268

18,000 13,000 19,000 160,000

0,044* 0,195 0,000* 0,000*

U šesté hypotézy jsme zkoumali, zda u pracujících seniorů je větší zájem o vzdělávání z důvodu lepšího finančního zajištění. Kruskal – Wallisův test ukázal signifikantní rozdíl mezi zájmem o další vzdělávání seniorů dle jejich zařazení do pracovního procesu: H (3) = 23,220, p < 0,001. Senioři, kteří v důchodovém věku mají možnost dále pracovat, připustili lepší finanční zajištění a větší možnost více investovat i do vzdělávání. Pokud v místě bydliště nemají takové nabídky vzdělávacích aktivit, o které mají zájem, jsou ochotni i dojíždět do vzdálenějších míst.

Závěr: Nulovou hypotézu zamítáme a potvrzujeme hypotézu alternativní.

Tabulka č. 24a: Vzájemné porovnání respondentů dle pracovního procesu Vzájemné porovnání úrovní zařazení do pracovního procesu p (upravená) z Nepracuje x Příležitostná 2,396 0,099 práce Nepracuje x Plný úvazek 2,899 0,022 Nepracuje x Částečný 3,621 0,002* úvazek Příležitostná práce x Plný 0,424 1,000 úvazek Příležitostná práce x 1,286 1,000 Částečný úvazek Plný úvazek x Částečný -0,889 1,000 úvazek *p < 0,0083

69

Párové porovnávání rovněž odhalilo významný rozdíl mezi skupinou nepracujících (m = 0,980, s = 1,160) a skupinou pracujících na částečný úvazek (m = 2,230, s = 1,166) : z = −3,621, p < 0,001. Tabulka č.24a porovnává jednotlivé skupiny respondentů s různým zařazením do pracovního procesu a největší signifikantní rozdíl je mezi nepracujícími s minimálním zájmem se nadále vzdělávat a pracujícími na částečný úvazek, kde zájem o vzdělávání je vysoký.

Závěr: Existuje statisticky významná závislost na finančním zajištění a dalším vzděláváním.

70

9 DISKUZE Při každodenním kontaktu se seniory a práci s nimi jsem si všimla, že senioři, kteří se i v pokročilém věku věnují různým aktivitám a sebevzdělávání jsou vitálnější, pozornější a mají optimističtější náhled na život. S těmito seniory je lepší spolupráce i díky jejich pozitivnímu myšlení. Téma magisterské práce jsem si proto zvolila Vzdělávání seniorů a zjištění, co motivuje seniory se nadále vzdělávat i ve vysokém věku. Samostudiem a hledáním dostupných informací jsem zjistila skutečnost, že tato problematika je často zájmem i jiných institucí, které provádí průzkumné šetření zaměřené na volnočasové aktivity seniorů v domácím prostředí i v institucích, kde jsou senioři umístěni. (např. časopis Geriatria č. 4 z roku 2004, č. 3 z roku 2008). MZ ČR připravuje: ,,Projekt PROGRESS“, který je zaměřen na problematiku aktivního vzdělávání seniorů, zaměřený na posluchače nejenom Univerzit třetího věku37.

Dotazníkové šetření obsahovalo 18 položek. Odpovědí sloužily ke stanovení 2 cílů, které jsem podpořila hypotézami. První cíl je zaměřen na zjištění, zda věk, dosažené vzdělání a zaměstnání v produktivním věku má vliv na další vzdělávání v seniorském věku. Druhý cíl ověřuje u vybraných faktorů (zdravotním stavu, místa bydliště a finančním zajištění) zda znemožňují další vzdělávání seniorů.

Anonymního dotazníkového šetření se účastnilo o něco více mužů 56,7 % než žen 43,3 % (položka č. 1). Vyšší procento mužů je způsobeno vyšší ochotou mužské populace zúčastnit se dotazníkového šetření. Předpoklad, že věk bude hrát významnou roli při vzdělávání, jelikož s vyšším věkem narůstají zdravotní problémy i poruchy kognitivních funkcí, zjišťoval (cíl č. 1). Věk respondentů je zahrnut v položce č. 2, kdy ve skupině 65-74 letých je zastoupení nejvyšší a to 58,57 % respondentů, ve věku 75-84 letých 30 % a u skupiny 85 a více letých dotazník vyplnilo 11,43 % respondentů. Průměrný věk respondentů je 70 roků. Nejstaršímu respondentovi je 90 roků. Přesto tento pán uvedl, že se vzdělával celý život a to samostudiem historie a architektury. Zjišťováním nejvyššího dosaženého vzdělání a chutí se nadále vzdělávat zjišťoval (cíl č. 1), kdy nejvyšší zastoupení je u respondentů vyučených v učebním 37

http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/projekt-inovativnich-politik-aktivniho-starnuti_2515_8.htm

71

oboru bez maturity různých profesí (zedník, pekař, truhlář, obuvník, švadlena, cukrářka apod.) 33,3 %, středoškolské vzdělaní uvádí 26,67 % respondentů nejčastěji pracujících v produktivním věku a to ve školství, v administrativní sféře, ve zdravotnictví. Základní vzdělání uvádí 15,71 % respondentů, 7,62 % má vyučení s maturitou. Vysokoškolské vzdělání uvádí 16,67 % (položka č. 3). U této skupiny jsem nepředpokládala takové vysoké procento. A právě tato skupina respondentu dále uvádí v dotazníku účast na vzdělávacích programech i v seniorském věku. Z šetření (UK v Plzni u posluchačů Univerzity 3. věku v roce 2008) bylo zjištěno vyšší zastoupení studentů z řad středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí, což se potvrdilo i v mém šetření, kdy dosažené vzdělání sehrává důležitou roli při vzdělávání i v seniorském věku. U položky č. 4 a 5 jsem zjišťovala rodinný stav a způsob bydlení. Harmonické rodinné prostředí by mělo být pro seniora ideální jako prevence sociální izolace. U položky (číslo 4) 60,47 % respondentů uvádí rodinný stav v manželství. Vzhledem k tomu, že průměrný věk oslovených respondentů je 70 roků, předpokládám vyšší procento ovdovělých seniorů, což udává 22,52 % respondentů. Rozvedených je 10,95 % a malé procento 4,76 % žije s druhem. Svobodných respondentů je pouze 1,30 %. Ve společné domácnosti (položka č. 5) s manželkou či manželem bydlí 56,67 % respondentů. Jsou to právě ti respondenti, kteří v dotazníku uvádějí návštěvu dalších vzdělávacích akcí často společně i s partnerem. Harmonická rodina v manželském páru sehrává významnou úlohu o zájem se nadále vzdělávat i v seniorském věku. Tyto páry jsou shledávány spokojenějšími a šťastnějšími, jak uvádí (Hamilton, 1999). U respondentů bydlících osaměle 18,57 % je vysoké riziko sociální izolace, deprese a negativismu jak uvádí (Křivohlavý, 2011).38 Proto předpokládám, že právě tato skupina bude mít zájem o vzdělávací akce a vyhledávat společnost ostatních lidí (viz dále v otázce č. 11). Společně s dětmi bydlí 15,24 %, což ukazuje na trend dnešní doby, kdy děti dávají předost vlastnímu bydlení a nežijí s rodiči. S druhem či družkou žije 4,76 %. Shodné procento 2,38 % udává bydliště v penzionu či s jinou osobou, kterou blíže nespecifikovali. Místo bydliště (cíl č. 2) sehrává významnou roli při vzdělávání seniorů. Z celkového počtu respondentů 46,19 % uvádí místo bydliště město, 33,81 % trvale bydlí na vesnici, 18,57 % respondentů bydlí ve velkoměstě a pouze malé procento 1,43 % dotázaných bydlí trvale v chatové kolonii (položka. č. 6). Respondenti bydlící ve městech více využívají vzdělávací programy, z důvodu širších nabídek vzdělávacích aktivit a dobrou dostupností na

38

KŘIVOHLAVÝ, J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie, str. 29

72

tyto akce z místa bydliště, které jsou finančně i časově méně náročné. Ke stejnému závěru dospěla i Čiková (2008) ve své práci. Z položky číslo 7 zaměřené na pracovní proces vyplývá, že 76,19 % seniorů již nepracuje a užívá si zasloužilého odpočinku, 9,05 % pracuje příležitostně a právě z této skupiny respondentů nejvíce kladných odpovědí jsou týkající se návštěvy vzdělávacích akcí. 6,19 % seniorů pracuje na částečný úvazek a tím si finančně přilepšují k důchodu a 8,57 % pracují na plný úvazek, kdy někteří respondenti jako důvod uvádějí nízké finanční zajištění státem, nutnost kontaktu s lidmi a pocitu užitečnosti pro společnost. Z odpovědí respondentů vyplývá, že pokud si mohou finančně přilepšit k důchodu, jsou více ochotni se vzdělávat (cíl č. 2). Zjišťování typu a náročnosti zaměstnání v produktivním věku a vzdělávání se v seniorském věku (cíl č. 1) bylo předmětem položky (č. 8, 9). Přestože v dotazníku 30 respondentů uvádí středoškolské či vysokoškolské vzdělání v produktivním věku, jejich pracovní zařazení nekorespondovalo se vzděláním (např. práce ve skladu, řidič, skladník, pracující na stavbě...). Právě tito respondenti dále uvádějí zájem o vzdělávání v seniorském věku. Důvodem je absence využití vzdělání v oboru, který vystudovali z různých důvodů (jiné politické přesvědčení, zdravotní problémy). Nejvíce respondentů pracovalo v řemeslné výrobě 23,81 %, 15,24 % pracovalo ve službách a obchodu a třetí nejvíce zastoupené odvětví 12,38 % bylo zaměstnání ve stavebnictví. Nejméně respondentů 3,91 % uvádělo práci v domácnosti a to převážně ženy (viz tab. č. 8, s. 49). Respondenti, kteří byli nuceni zaměstnavatelem se vzdělávat i při zaměstnání mají potřebu se vzdělávat i v seniorském věku, kdy studium jim nečiní potíže. Devátá položka souvisí s předešlou (cíl č. 1), kdy respondenti hodnotí náročnost původního zaměstnání. Hodnocení je subjektivní záležitostí respondentů. Fyzicky namáhavé zaměstnání ohodnotilo 36,67 %, méně fyzicky namáhavé 19,52 %, jako duševně náročné zaměstnání uvádí 32,38 %, méně duševně náročné 7,62 % a 3,81 % respondentů nepracovalo. Jednalo se opět převážně o ženy. 10. položka se zaměřuje na znalost vzdělávacích akcí v místě bydliště. Zarážející je vysoké procento 32,86 % odpovědí, kdy senioři neví (dále rozvedu v nápravných opatřeních), 30,48 % respondentů s jistotou ví o vzdělávacích akcích v místě bydliště, 22,37 % o nabídkách ví, ale současně přiznávají, že neví nic určitého a 14,29 % nemá v místě bydliště vzdělávací akce vůbec. Tyto odpovědi mohou úzce korespondovat s položkou č. 12 a 13. Nabízí se otázka, zda neinformovanost seniorů není příčinou záporných odpovědí.

73

Respondenti, kteří uvádějí, absenci vzdělávacích akcí, bydlí na vesnici (cíl č. 2). Názvy vesnic se mi nepodařilo zjistit (nebylo předmětem šetření) a i z důvodu anonymity respondentů. U položky číslo 11 uvádí 61,90 % dotazovaných respondentů zájem o vzdělávání i v seniorském věku. Jedná se převážně o seniory, kteří žijí ve společné domácnosti s manželkou či manželem. Ze zjištění se dá usuzovat o větší opoře v partnerovi, vyšší zájem stále něco podnikat, ale i větší chuť prožít každý den. Nezájem o vzdělávání uvádí 38,10 % respondentů. V tomto zastoupení jsou zahrnuti i osaměle žijící, kdy zájem o vzdělávání je nízký a v šetření ti samí respondenti uvádí jako důvod ztrátu smyslu života bez partnera. Zjištění je alarmující, neboť jsem se domnívala, že právě osaměle žijící respondenti budou vyhledávat společnost stejně věkově blízkých osob. U této skupiny respondentů dochází ke zhoršení sociální adaptace.39 Můj předpoklad o vyšším zájmu této skupiny respondentů se nadále aktivně vzdělávat se nenaplnil. V položce číslo 12 (Kde získáváte informace o vzdělávacích aktivitách?) měli možnost respondenti uvést více odpovědí. Z celkového počtu 130 respondentů, kteří kladně odpověděli na předešlou otázku, má 27,66 % informace od známých, příbuzných, kteří již sami navštívili některou z nabízených akcí. Také sdělovací prostředky 37,87 % a internet 18,30 % sehrávají významnou roli při informování. 9,36 % respondentů informace získává z informačních nástěnek obce a 6,81 % respondentů uvádí jiné zdroje. Zpravidla jde o informace přímo v místě bydliště na Obecním úřadě. Odpovědi na položku č. 13, zjišťující, zda senioři využívají nabízené vzdělávací programy, nutí k zamyšlení, kdy 40,95 % respondentů nevyužívá žádný program. Nabízí se otázka, zda senioři, kteří nevyužívají vzdělávací akce, nepreferují trávení volného času méně náročnými aktivitami. Část respondentů uvedla špatnou dostupnost na vzdělávací akce, zdravotní problémy a nezájem i z jiného důvodu, jako je péče o vnoučata, nedostatek času, nabídky jsou nezajímavé. Respondentů využívajících vzdělávací programy příležitostně je 39,53 % a 19,52 % nabídek využívá pravidelně. Ti respondenti, kteří odpověděli kladně na položku číslo 13, měli možnost u 14. položky, které vzdělávací akce preferují, vícečetných odpovědí. Zájem o zdravou výživu a zdravý životní styl projevilo 36,90 % dotázaných. Reklamy v televizi a rádiu sehrávají důležitou úlohu. Dále seniory ovlivňují i nemoci a dodržování doporučených dietních opatření, kdy mají zájem se dovídat více o zdravé životosprávě a zdravém životním stylu. Vzdělávací programy preferuje celkem 20,24 %. Jsou to převážně senioři, kteří nadále pracují, kdy upřednostňují práci na počítači, právní problematiku, filozofii. 19,64 % uvádí 39

Srov. KALVACH, Z. a kol., Úvod do gerontologie a geriatrie, s. 69

74

zájem o domácí a světovou historii zaměřenou na válečnou problematiku. Studium teologie preferuje 13,69 % respondentů, kdy se mohu pouze domnívat, že tyto vzdělávací programy navštěvují respondenti ze zvědavosti, kdy se chtějí dozvědět o náboženství více nebo jsou věřící. 6,55 % seniorů navštěvuje Univerzitu 3. věku a 2,98 % jiné studium. Dva respondenti uvádí myslivost a jeden navštěvuje kurz rybolovu. Tito respondenti shodně uvádějí zájem o přírodu. Dva respondenti se zajímají o finanční programy a poradenství. U položky č. 15 zaměřené na důvody dalšího vzdělávání v seniorském věku mě nepřekvapilo vysoké procento 36,29 % odpovědí – potřeba získat nové informace. V dnešní hektické době plné změn je důležité nejenom pro seniory neustále získávat informace z politického a hospodářského dění v naší společnosti, které jsou důležité pro každodenní život. Smysl života ve stáři uvádí jako motivaci 29,03 %. Jde převážně o seniory, kteří v produktivním věku zastávali důležité funkce a těžce se smiřují s odchodem do penze, což v dotazníku uvádí celkem 10 respondentů. 8,07 % seniorů odchod do důchodu vnímají jako nepatrnou změnu a nadále hledají uplatnění ve společnosti. 24,19 % respondentů má potřebu kontaktu s jinými lidmi, jelikož se cítí být osamocenými. Z dotazníků vyplývá, že se jedná o seniory, kteří v pracovním procesu byli pravidelně v kontaktu s jinými lidmi a seniory bydlícími ve městě. Pouze 2,42 % dotázaných uvádí jinou motivaci (vyrovnat se vnukům a přesvědčit je o svých vědomostech a jeden respondent uvedl zvědavost jako motivaci). 16.

položka

byla

zaměřena

na

přínos

vzdělávání

v každodenním

životě.

35 respondentů (28,23 %) uvádí zlepšení komunikace s okolím, kdy preferují získání nových informací, které dále použijí při konverzacích. O něco menší procento respondentů 22,58 % uvádí shodně: ,,Vzdělávání mi znovu otevřelo cestu k nalezení smyslu života po odchodu do důchodu, kdy jsem se cítil odstrčený, nepotřebný“. Stejné procento uvádí lepší orientaci v ekonomických změnách ve společnosti. Zdravý životní styl díky získaným vědomostem dodržuje 19,35 % a 7,26 % respondentů uplatňuje nabyté vědomosti i v zaměstnání. Překážky znemožňující vzdělávání v seniorském věku patří mezi stěžejní (položka č. 17, cíl č. 2). Jako největší překážku nedostupnost z bydliště konstatuje 13,33 % dotázaných. Senioři dále uvádějí, pokud by vzdálenost a dostupnost byla přijatelnější, rádi by navštěvovali Univerzitu 3. věku a další zajímavé vzdělávací akce. Přestože stáří není choroba, jak uvádí Kalvach (1997), zdravotní problémy zabraňující aktivní účast na vzdělávacích aktivitách uvádí 12,38 % respondentů a psychické problémy 4,29 % respondentů. V šetření uvedlo 9,52 % seniorů jako překážku dalšího vzdělávání nedostatek finančních prostředků. Dle Holmerové (2007) senioři v České republice velmi obtížně vychází se svými příjmy, přestože čeští senioři netrpí chudobou. Senioři, kteří nadále pracují buď na plný úvazek, nebo 75

příležitostně jsou ochotní část finančních prostředků věnovat na vzdělávací aktivity. Ke stejnému závěru dospěla i Čiková (2008) v diplomové práci. Jiné překážky jako péči o nemocného partnera, nedostatek času, nedostatek příležitostí uvedlo 9,52 % seniorů a 50,95 % neví o překážkách, které by jim bránily se nadále vzdělávat. V 18. položce se mohli respondenti vyjádřit připomínkami a názory k dané problematice. Dva respondenti napsali, že čas konání vzdělávacích programů je nevyhovující. Tři respondenti by uvítali psychologické programy a více kurzů zaměřené na práci s počítačovou technikou. Jeden respondent navrhuje více vzdělávacích programů pro mladší generaci v oblasti morálky a vzdělávání zdarma.

Statistické zpracování dat z dotazníkového šetření vedlo ke splnění cílů diplomové práce na základě stanovených hypotéz.

Věk byl determinantou hodnocenou v první hypotéze, kde byla zjišťována hypotéza nulová či alternativní.

1H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi zájmem seniorů o další vzdělávání a věkem respondentů. 1HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi zájmem o další vzdělávání seniorů a věkem respondentů.

Na základě ověření hypotézy byly použity položky č. 1 a 13. Potvrdila se první alternativní hypotéza. Věk nejenom kalendářní má vliv na vzdělávání seniorů. S věkem dochází ke změnám, kdy každý člověk stárne svým tempem. Lze konstatovat, že stárnutí je individuální a asynchronní proces jedince.

Druhá hypotéza byla zaměřena na skutečnost, zda dosažené vzdělání má vliv na aktivní vzdělávání i v seniorském věku.

2H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi zájmem seniorů o další vzdělávání a dosaženým vzděláním respondentů. 2HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi zájmem seniorů o další vzdělávání a dosaženým vzděláním respondentů.

76

K ověření hypotézy byly použity položky č. 3, 8, 9, 13 a 14. Statistické šetření prokázalo vztah mezi dosaženým vzděláním a chutí respondentů se vzdělávat i v seniorském věku. Potvrdila se alternativní hypotéza a nulovou hypotézu zamítáme. Dosažené vzdělání sehrává důležitou roli při vzdělávání i v seniorském věku, kdy zájem se zvyšuje s úrovní dosaženého vzdělání.

Ve třetí hypotéze byl hodnocen postoj respondentů ke vzdělávání v seniorském věku v závislosti na náročnosti zaměstnání v produktivním věku.

3H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi zájmem seniorů o další vzdělávání a zaměstnáním respondentů v jejich produktivním věku. 3HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi zájmem seniorů o další vzdělávání a zaměstnáním respondentů v jejich produktivním věku.

Analýzou položek č. 7, 8, 9 byla potvrzena alternativní hypotéza č. 3. Zaměstnání v produktivním věku ovlivňuje vzdělávání seniorů. Rozdíly u sledované hypotézy byly ale nepatrné.

Prvním cílem diplomové práce bylo prokázáno, že věk sehrává důležitou úlohu v aktivním vzdělávání seniorů. Senioři, kteří absolvovali střední školy nebo mají vysokoškolské vzdělání aktivněji vyhledávají vzdělávací nabídky. Současně u této populace vzdělaných seniorů, kteří byli povinní se vzdělávat již v produktivním věku, převládá názor o nutnosti získávat informace i ve věku, kdy jsou v penzi. U respondentů s odlišným pracovním vytížením v produktivním věku byly nepatrné rozdíly v ochotě se nadále vzdělávat.

Čtvrtá hypotéza hodnotila vztah mezi zdravotním stavem respondentů a zájmem o další vzdělávání. 4H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání. 4HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi zdravotním stavem respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání.

77

Stáří není nemoc, přesto seniorský věk s sebou přináší změny zdravotního stavu a dochází ke kumulací chronických nemocí40. K ověření hypotézy byly použity položky č. 13 a 17, kdy se potvrdila alternativní hypotéza č. 4 a nulovou zamítáme. Zdravotní stav významně ovlivňuje vzdělávání v seniorském věku.

V páté hypotéze se testoval vztah závislosti mezi místem bydliště respondentů a zájmem o další vzdělávání.

5H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště

respondentů jejich zájmem o další vzdělávání. 5HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště

respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání.

Z šetření vyplývá, že bydliště respondentů hraje určitou úlohu při rozhodování se nadále vzdělávat. K ověření páté hypotézy byly použity položky č. 6, 10 a 17, kdy se potvrdila alternativní hypotéza a zamítáme hypotézu nulovou. Ti respondenti, kteří bydlí ve velkoměstě nebo větším městě, mají více příležitostí se vzdělávat i díky lepší dostupnosti na tyto vzdělávací akce.

Šestá hypotéza ověřovala vztah mezi finančním zajištěním a zájmem o další vzdělávání u oslovených respondentů.

6H0 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi finančním zajištěním respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání. 6HA Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi finančním zajištěním respondentů a jejich zájmem o další vzdělávání.

V rámci statistického ověřování 6 hypotézy z položek č. 5, 13, 17 vyplývá, že finanční zajištění sehrává důležitou roli při rozhodování se nadále vzdělávat. Potvrdila se alternativní hypotéza a nulovou zamítáme.

40

Srov. MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J., Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory, s. 19

78

Druhým cílem diplomové práce byla prokázaná skutečnost, že zdravotní stav, místo bydliště a finanční zajištění seniorů ve velké míře negativně ovlivňuje zájem vzdělávat se v posledních dekádách lidského života. Zhoršující se zdravotní stav, snížení finančních prostředků odchodem do penze a v neposlední řadě vzdálenost z místa bydliště do vzdělávacích center jsou limitujícími faktory, které jsou pro seniory těžko překonatelné.

79

10 NÁVRH NA ŘEŠENÍ SOUČASNÉ SITUACE

Z dotazníkového šetření a z osobního kontaktu s respondenty je zřejmé, že problematika vzdělávání seniorů nabývá na stále větší důležitosti v naší společnosti. Vzdělávání seniorů není všemi lidmi akceptováno, ale v dnešní době je důležitost vzdělávání nezastupitelné. Přístup ke vzdělání není dán pouze věkem, ale postojem a chutí se nadále vzdělávat. Subjektivní spokojenost a pohled na kvalitu života i v seniorském věku má být pro společnost

prvořadá.

Kvalita

života

úzce

souvisí

s historickým,

ekonomickým

a společenským začleněním v dané společnosti. Pokud politické složky České republiky mají zájem o vzdělanost obyvatel a nejenom mládeže, musí vytvořit určité podmínky. Vytvořit takové zákony, které zvýší kvalitu v oblasti zdravotní a sociální politiky. Pokud stáří má být aktivní a plnohodnotné je třeba, aby jedinec byl zdravý po stránce fyzické i psychické. Hlavní význam by měl být kladen na prevenci v minulosti často podceňovanou. Ke spokojenosti dnešní seniorské populace přispívá i finanční zajištění. V dotazníku část respondentů uvedla nutnost zaměstnání i z důvodu udržení životní úrovně, kdy odchodem do penze poklesly finanční příjmy. Tito respondenti dále uvedli nemožnost se vzdělávat z důvodu nedostatku financí, či nutnosti finanční výpomoci dětem. Je otázkou, zda mladá generace potřebuje finanční výpomoc a pomoc v domácnosti od rodičů, prarodičů či nedochází pouze k zneužívání jejich dobrosrdečnosti a skromnosti. Zda odchodem do penze senioři nevyhledávají další uplatnění, které jim společnost nenabízí. Důležité je proto umožnit seniorům aktivně pomáhat ve veřejně prospěšných činnostech, více je zapojit do společenského života. Senioři také musí sami ke stáři přistupovat zodpovědně a aktivně tuto etapu života naplnit. Mnoho seniorů navštěvuje vzdělávací centra, účastní se vzdělávacích programu a navštěvují U3V. Přesto je nahlíženo na seniora jako na člověka nemocného, popleteného, který je na obtíž. Bohužel tyto názory pramení od dnešních adolescentů a veřejnosti středních let, kteří jsou v produktivním věku. Proto by bylo vhodné více sblížit mladou generaci a seniory i ve vzdělávacích centrech. Navrhuji vybrané přednášky zorganizovat společně pro seniory a mladou generaci studentů. Mohlo by se jednat např. o přednášky zaměřené na kulturu, historii, psychologické aspekty, sociální problematiku, literaturu. Domnívám se, že v těchto oblastech mohou senioři 80

předávat zkušenosti a vědomosti mladším studentům a tím změnit názor mladé generace na ně. Vzdělávací programy musí současně vycházet ze zájmu studentů - seniorů. S touto aktivitou úzce souvisí nutnost rozšířit nabídky vzdělávacích programů. Největší zájem je o kurzy na počítačích pro začátečníky a pokročilé, kurzy zaměřené na finanční a právní problematiku, studium cizích jazyků. Vzdělávání seniorů má probíhat v dopoledních hodinách a krátce v odpoledních hodinách s pravidelnými přestávkami, jelikož pozornost seniorů klesá i díky věku. Při vzdělávání seniorů je důležité aktivně zapojovat studenty do výuky, formou diskuze. Důležité je používání vhodných pomůcek, knih, edukačního materiálu, CD nosičů. Bohužel učební materiály, které jsou přizpůsobeny věku starších studentů na našem trhu, stále chybí nebo jsou v omezeném množství a velmi těžko dostupné. Jedná se např. o studijní materiál potřebný k výuce cizích jazyků. Pozornost ohledně vzdělávání by se měla zaměřit i na seniory, kteří nemají středoškolské či vysokoškolské vzdělání. Vhodnými specializovanými vzdělávacími programy aktivně působit na seniory s nižším stupněm vzdělání tak, aby si zvyšovali sebevědomí a aktivně se sebevzdělávali. Při vzdělávání seniorů sehrává určitou roli i osobnost vzdělavatele. V dnešní společnosti je nedostatek kvalifikovaných mentorů, kteří dokáži bezchybně komunikovat se seniory. Seniorský věk je charakteristický různorodostí typů a chování.41 Proto je žádoucí pořádat specializované vzdělávací programy pro mentory seniorů. Alarmující jsou i záporné odpovědi seniorů, kteří žijí osaměle a jejich nezájem se nadále vzdělávat, získávat nové informace a jejich negativního postoje k životu. V menších obcích se obyvatele znají, jsou dobře informováni o problémech sousedů, ale anonymita ve větších městech staví osamělé seniory do ještě větší izolace. Zde hrají důležitou úlohu obvodní lékaři, sociální pracovnice, ale i sousedé. Je potřeba systematicky vhodným způsobem navrátit seniora do aktivního života. Jsem přesvědčena, že část seniorů bude ochotna se opět aktivně začlenit do každodenního života i různých vzdělávacích aktivit a znovu hledat smysl života. V dotazníkovém šetření uvedlo určité procento respondentů neznalost nebo pouze částečnou informovanost o vzdělávacích akcích v místě bydliště. Řešení se nabízí zajištěním informačních tabulí na obecním úřadě, informování seniorů prostřednictvím dobře čitelných informačních letáku zasílaných do schránek seniorů, exkurzí na vzdělávací místa, možností 41

Srov. MǗHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 144

81

přístupu na počítač v prostorách určených pro veřejnost (např. knihovny, obecní úřad, školy), kde by měl být k dispozici pracovník, který bude ochoten pomoci poradit při výběru vzdělávacích akcí a pomoci při práci s počítačem. Tyto informační centra musí být přístupná i pro hendikepované seniory, kdy větší část této populace již při chůzi používá různé kompenzační pomůcky. Významné místo mají i regionální sdělovací prostředky (rádiové stanice), které by informovaly seniorskou populaci o zajímavých vzdělávacích aktivitách. Část respondentů dále uvádí nemožnost navštěvovat vzdělávací programy, které jsou pouze ve velkých městech, např. U3V, práce s počítačovými programy, studium cizích jazyků z důvodu ztížené dostupnosti z místa bydliště a vyšší finanční náročnost za jízdné. Zlepšit dostupnost dopravních prostředků do místa bydliště zvláště do menších měst a vesnic by bylo žádoucí, ale bohužel v dnešní době zřejmě nemožné i díky tzv. „úsporným balíčkům“ vlády. I zdravotní problémy omezují seniory k aktivní účasti na vzdělávacích programech. Velice přínosná je tzv. virtuální výuka. Jedná se o formu distančního vzdělávání pro seniory, která je zpřístupněná seniorům, kteří se nemohou pravidelně účastnit prezenčního studia U3V z důvodu hendikepu a špatného zdravotního stavu či ztížené dostupnosti z místa bydliště. Tento typ vzdělávání současně učí studenty, seniory pracovat s počítačem a to nenásilnou formou. Virtuální výuku je třeba rozšířit i do menších měst a obcí a nejenom do velkých měst, kde jsou univerzity. Finanční zajištění výuky by mělo být povinností státu. Senioři, kteří uvedli nemožnost se účastnit vzdělávání a aktivního zapojení do společenského života z důvodu celodenní péče o osobu blízkou, by měli mít osobního asistenta, který by zajistil tuto péči v domácím prostředí v daném časovém úseku. Přestože fakulty a vzdělávací centra jsou částečně finančně dotovány státem, 25 respondentů uvedlo jako připomínku a podnět k zamyšlení - cituji: ,,Finance jsou nedostačující a instituce, které umožňují další vzdělávání nás seniorů (studentů) si zaslouží více peněz na tuto smysluplnou a společensky prospěšnou činnost“.

82

ZÁVĚR

,,Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří“ Aristoteles

Diplomová práce je zaměřená na vzdělávání seniorů. Předpokladem vzdělávání ve stáři je především znalost potřeb stárnoucího a starého člověka a zajištění podmínek splňující důstojné stáří seniorů v naší společnosti. Problematika aktivního vzdělávání seniorů je často diskutovaná na konferencích i s mezinárodní účastí. Cílem práce bylo zjištění, jaké vzdělávací aktivity preferuje seniorská populace a důvody, které brání seniorům se nadále vzdělávat. V práci jsem si vytýčila dva cíle a šest hypotéz.

První cíl zjišťoval, zda existuje vztah mezi vzděláváním seniorů v souvislosti s věkem, dosaženém vzdělání a zaměstnáním v produktivním věku.

Druhý cíl zjišťoval, zda zdravotní stav, místo bydliště a finanční zajištění mají vliv na další vzdělávání seniorů. Cíle jsem podpořila hypotézami:

Výsledky šetření lze shrnout následovně: 

Dnešní seniorská populace má zájem se vzdělávat, ale jak sami senioři uvedli,

kalendářní věk je jeden z limitujících faktorů, který nelze ovlivnit. Průměrný věk nejvíce aktivních seniorů, majících zájem se vzdělávat i postproduktivním věku, je 70 roků. 

Dosažené vzdělání sehrává důležitou roli při vzdělávání. Senioři se středoškolským či

vysokoškolským vzděláním mají větší chuť se nadále vzdělávat. Důvodem je, jak sami uvedli, nutnost celoživotního vzdělávání. 

Zaměstnání v produktivním věku ovlivňuje vzdělávání v seniorském věku, i když

rozdíly nebyly významné. 

Zdravotní stav je důležitým determinantem mající vliv na vzdělávání i v seniorském

věku. Přestože stáří není nemoc, s věkem přibývají nemoci, které omezují seniory se nadále vzdělávat.

83



Místo bydliště ovlivňuje vzdělávání seniorů. Senioři bydlící ve městě více využívají

vzdělávací nabídky. Přestože jsou zajímavé, senioři bydlící na venkově se méně vzdělávají i z důvodu obtížné dostupnosti z místa bydliště. 

Finanční prostředky sehrávají významnou roli při rozhodování se nadále vzdělávat.

Přestože vzdělávací akce jsou finančně dostupné a senioři by měli zájem se vzdělávat, uvedli omezené finanční prostředky v penzi často jako důvod odmítnutí nabídek vzdělávacích akcí. Význam vzdělávacích aktivit pro seniorskou populaci je v tom, že nabízí informace, pozitivně podporuje stárnutí a stáří a učí jedince aktivně prožít stáří. Aktivní zapojení do společenského dění zvyšuje u seniorů chuť do života a pocit, že nejsou společnosti na obtíž. Proto je žádoucí, aby společnost podporovala pocit smysluplné existence našich spoluobčanů - seniorů a zdůraznila jejich zásluhovost, kdy celý život pracovali, odváděli daně, budovali naši společnost. Jsem přesvědčena o tom, že je třeba vychovávat a vzdělávat celou společnost k úctě, toleranci a ohleduplnosti. Dobře nastavené a uplatňované mezigenerační vztahy vidím jako jedinou správnou cestu ke starým lidem. Vždyť jsou to rovnoprávní členové naší společnosti, ti kteří nás vychovali.

84

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 1. Číková, Z., Jak tráví volný čas senioři, diplomová práce LF MU, Brno, 2008. 89 s. 2. Gregor, O., Stárnout, to je kumšt. 2. vydání. Praha: Olympia, 1990. 280 s. ISBN 80-7033040-6. 3. Gruss, P., Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje. Praha: Portál, 2009. 222 s. ISBN 978-80-7367-605-6. 4. Hamilton, I., Psychologie stárnutí. 1. vydání. Praha: Portál s.r.o., 1999. 293 s. ISBN 807178-274-2. 5. Haškovcová, H., Fenomén staří. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990. 330 s. ISBN 80-7038158-2. 6. Haškovcová, H., Fenomén staří. 2. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 355 s. ISBN 978-80-87109-19-9. 7. Hegyi, L., Krajčík Š., Geriatria. Bratislava: Herba, 2010. 299 s. ISBN 978-80-89171-73-8. 8. Hendl, J., Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál,2006. 583 s. ISBN 807367-123-9 9. Holmerová, I. a kol., Vybrané kapitoly z gerontologie, Praha: Ekon, 2007.143s. ISBN 97880-254-0179-8 10. Hrozenská, M. a kol., Sociálná práca so staršími ľuďmi. Martin: Osveta spol. s. r. o., 2008. 172 s. ISBN 978-80-8063-282-3. 11. Jedlička, V. a kol., Praktická gerontologie. 2. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1991. 182 s. ISBN 80-7013-109-8. 12. Kalvach, Z. a kol., Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. 864 s. ISBN 80-2470548-6. 13. Kalvach, Z. a kol., Úvod do gerontologie a geriatrie. Praha: Karolinum, 1997. 193 s. ISBN 80-7184-366-0. 14. Kalvach, Z., Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vydání. Praha: Grada, 2008. 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4. 15. Kalvach, Z., Onderková, A., Stáří. Příloha periodika Florence, ročník II. Č. 11. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5. 16. Klevetová, D., Dlabačová, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9 17. Křivohlavý, J., Mít pro co žít. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2010. 136 s. ISBN 978-80-250-3710

18. Křivohlavý, J., Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada, 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3604-4 19. Malíková, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3 20. Minibergerová, L., Dušek, J., Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. Brno: Brno, 2006. 67 s. ISBN 57-854-06 21. Mlínková, J., Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80247-3872-7 22. Motschnig, R., Nykl, L., Komunikace zaměřená na člověka. Praha: Grada, 2011. 176 s. ISBN 978-80-247-3612-9 23. Mühlpachr, P., Gerontopedagogika. Brno: Bonny Press, 2009.203 s. ISBN neuvedeno 24. Pacovský, V., O stárnutí a staří. Praha: Avicenum, 1990. 136 s. ISBN 80-201-0076-8 25. Placheta, Z. a kol. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 40 s. ISBN 80-210-2431-3 26. Pokorná, A., Komunikace se seniory. 1. vydání. Praha: Grada, 2010. 158 s. ISBN 978-80247-3271-8 27. Poledníková, Ľ. a kol., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2006. 216 s. ISBN 80-8063-208-1. 28. Vágnerová, M., Vývojová psychologie II. Karlova univerzita v Praze, Karolinum 2007. 461s. ISBN 978-80-246-1318-5 Internetové zdroje: 31. Asociace univerzit 3. věku [online], dostupné z http:// au3v.vutbr.cz [cit. 20.11.2011] 32. Projekt Progress [online], dostupné z http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/projektinovativnich- politik-aktivního-stárnuti_2515_8.htm [cit. 20.10.2011] 33. Věkové složení obyvatelstva v roce 2009 [online], dostupné z http://www2.czso.cz/csu/ 2010edicniplan, [cit. 25.11.2011] 34. Vzdělávání dospělých [online], dostupné z http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ ep4 [cit. 25.11.2011] 35. Žijeme naplno [online], dostupné z http://www.zijemenaplno.cz [cit. 25.11.2011]

SEZNAM ZKRATEK

AIUTA

Association internationale des universites de troisieme age

BAG

Bundesarbeitsgemeinschaft

Bc.

Bakalář, vysokoškolský titul

cit.

citace

č.

číslo

EFOS

European Federation of Older Students at the Universities

Mgr.

Magistr, akademický titul

např.

například

OECD

dokument, dohoda mezi ministry výchovy

Př.n.l.

před naším letopočtem

srov.

srovnání

tab.

tabulka

tj.

to je

tzv.

tak zvaně

UNESCO

Světová organizace pro kulturu, vědu, výchovu

U3V

univerzita 3. věku

viz

imperativ slova viděti

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1

Pohlaví

42

Tabulka č. 2

Věk

43

Tabulka č. 3

Vzdělání

44

Tabulka č. 4

Stav respondentů

45

Tabulka č. 5

Způsob bydlení

46

Tabulka č. 6 Bydliště

47

Tabulka č. 7 Pracovní proces

48

Tabulka č. 8 Původní zaměstnání

49

Tabulka č. 9 Náročnost povolání

50

Tabulka č. 10 Vzdělávání v bydlišti

51

Tabulka č. 11 Zájem o vzdělávání

52

Tabulka č. 12 Informace o aktivitách

53

Tabulka č. 13 Využití vzdělávacích aktivit

54

Tabulka č. 14 Využití nabídek

55

Tabulka č. 15 Motivace

56

Tabulka č. 16 Přínos vzdělávání

57

Tabulka č. 17 Překážky ve vzdělávání

58

Tabulka č.18 Náměty a připomínky

59

Tabulka č.19 Zájem o vzdělání a věk

60

Tabulka č. 20 Zájem o vzdělávání dle dosaženého vzdělání

61

Tabulka č. 20a Vzájemné porovnávání úrovní dosaženého vzdělání respondentů

62

Tabulka č. 21 Zájem o vzdělávání dle předešlého zaměstnání

64

Tabulka č. 22 Zájem o vzdělávání dle zdravotního stavu

65

Tabulka č. 23 Zájem o vzdělávání dle bydliště

66

Tabulka č. 23a Vzájemné porovnání místa bydliště respondentů

67

Tabulka č. 24 Zájem o vzdělávání dle zařazení do pracovního procesu

69

Tabulka č. 24a Vzájemné porovnání úrovní zařazení do pracovního procesu

69

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Věková struktura a index stáří obyvatel v Jihomoravském kraji

14

Graf č. 2 Průměrný věk mužů a žen a počet obyvatel v Jihomoravském kraji

14

Graf č. 3 Pohlaví

43

Graf č. 4 Věk

43

Graf č. 5 Vzdělání respondentů

44

Graf č. 6 Stav respondentů

45

Graf č. 7 Způsob bydlení

46

Graf č. 8 Místo bydliště

47

Graf č. 9 Pracovní proces

48

Graf č. 10 Náročnost povolání

50

Graf č. 11 Vzdělávání v bydlišti

51

Graf č. 12 Zájem o vzdělávání

52

Graf č. 13 Informace o aktivitách

53

Graf č. 14 Využití vzdělávacích aktivit

54

Graf č. 15 Druhy vzdělávání

55

Graf č. 16 Motivace

56

Graf č. 17: Přínos vzdělávání

57

Graf č. 18 Překážky ve vzdělávání

58

Graf č. 19 Vzájemné porovnávání úrovní dosaženého vzdělání a zájmem

62

Graf č. 20 Vzájemné porovnání místa bydliště a zájmem o další vzdělávání

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Počet obyvatel podle věkových skupin v České republice

90

Příloha č. 2 - Statistický nárůst počtu stoletých osob v letech 2000 až 2009

91

Příloha č. 3 - Dotazník ,,Možnosti vzdělávání seniorů“

92

Příloha č. 1: Počet obyvatel podle věkových skupin v České republice

Index stáří vyjadřuje počet obyvatel v poproduktivním věku připadající na 100 obyvatel v předproduktivním věku. V roce 2009 dosáhl v Jihomoravském kraji hodnoty 114,2 (na 100 dětí připadalo 114,2 obyvatel starších 65 let), v roce 1991 připadalo na 100 dětí pouze 65,1 obyvatel v poproduktivní kategorii (viz graf č. 1 str. 14) Index ekonomického zatížení, což je počet osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let připadající na 100 obyvatel v produktivním věku, dosáhl v Jihomoravském kraji v roce 2009 hodnoty 42,4 (v České republice 41,7) a mezi kraji byl čtvrtý nejvyšší. Na 100 obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) tak připadalo 42,4 závislých osob. V roce 1991

připadalo na 100 osob v produktivním věku 51,5 „závislých“, docházelo tedy k postupnému snižování této hodnoty zásluhou růstu podílu osob v aktivním věku (viz graf č. 1 na str. 14).

Příloha č. 2: Statistický nárůst počtu stoletých osob v letech 2000 až 2009

Ze statistických údajů je patrné, že počet stoletých osob v České republice narůstá. V roce 2000 to bylo 27 osob a v roce 2009 již 84 osob v Jihomoravském kraji. Z tabulky je patrný vzestupný trend.

Příloha č. 3 Dotazník: Možnosti vzdělávání seniorů

Dobrý den Jmenuji se Táňa Bartošová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. V závěrečné práci se zabývám problematikou možnosti vzdělávání seniorů. Proto Vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku, který je zcela anonymní a bude mi nápomocen pouze ke studijním účelům. Prosím, vyberte pouze jednu odpověď, pokud nebude u otázky uvedeno jinak.

Děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku Bartošová Táňa studentka

Dotazník: 1. Vaše pohlaví? □

žena

□

muž

2. Kolik je Vám let? …….........

3. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? □

základní

□

vyučen/á bez maturity

□

vyučen/á s maturitou

□

středoškolské

□

vysokoškolské

4. Jaký je Váš rodinný stav? □

svobodný/a

□

rozvedený/á

□

ovdovělý/á

□

ženatý, vdaná

□

s druhem/žkou

5. S kým nyní bydlíte?  sám  s dětmi  s manželem/kou,  s druhem/žkou  s jinou osobou  v penzionu pro seniory

6. Jaké je Vaše místo bydliště?  vesnice  město do 100 000 obyvatel  velkoměsto nad 100 000 obyvatel  chatová osada

7. Jste v pracovním procesu? □

ano, pracuji na plný úvazek

□

ano, pracuji na částečný úvazek

□

pracuji příležitostně

□

nepracuji

8. Vaše pracovní zaměstnání v produktivním věku? prosím vypište....................................

9. Vaše původní zaměstnání hodnotíte ? □

méně fyzicky namáhavé

□

fyzicky namáhavé

□

méně duševně náročné

□

duševně náročné

□

nepracoval/a jsem

10. Máte vzdělávací akce v místě bydliště?  ano  ano, ale nevím nic určitého  nevím  ne

11. Máte zájem o další možnosti vzdělávání? Pokud ano, uveďte číslo  ano,

1 = malý zájem, 2 = běžný zájem, 3 = velký zájem  ne

12. Kde získáváte informace o vzdělávacích aktivitách pro seniory? (lze uvést více možností) □

z informačních nástěnek obce

□

ze sdělovacích prostředků (např. novin, televize, rádia)



od známých, příbuzných

□

z internetu

□

jiné, uveďte……………

13. Využíváte některé z nabídek vzdělávacích aktivit?  ano  příležitostně  ne

Pokud jste odpověděli NE, pokračujte v otázce č.17

14. Které nabídky vzdělávacích aktivit využíváte? (lze uvést více možností)  zdravá výživa a zdravý životní styl  studium historie a (prohlídky galerií, zámků, hradů, zájezdy)  vzdělávací programy (např. práce s počítačem, cizí jazyky, právní

problematika…)  teologie a duchovní aspekty života  studium na univerzitě 3. věku  jiné, uveďte……………..

15. Co Vás motivuje k dalšímu vzdělávání?  potřeba získat nové informace  potřeba uplatnit se ve společnosti  potřeba kontaktu s jinými lidmi  smysl života ve stáří  jiná motivace, uveďte........................

16. Co Vám přináší další vzdělávání v běžném životě?  lépe se orientuji v ekonomických změnách ve společnosti  více komunikuji s okolím  znovu jsem získal/a smysl života  více dbám na duševní hygienu a zdravý životní styl  nabyté vědomosti dále uplatňuji i v zaměstnání

17. Co Vám brání účastnit se vzdělávacích akcí?  fyzický stav (např. zdravotní problémy..)  psychický stav  nedostupnost z bydliště  finanční situace  jiné, uveďte……………… ………

 nic mi nebrání

18. Vaše náměty a připomínky............

Souhlasím s tím, aby moje magisterská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne 30. 3. 2012

Bc. Táňa Bartošová