Možnosti využití technologií Open Source a Free Software v malých a středních podnicích

Možnosti využití technologií Open Source a Free Software v malých a středních podnicích Ivo Šír Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze e-mail: [email protected]

Abstrakt: text uvádí do problematiky Open Source Software a Free Software, charakterizuje typické informatické potřeby malých a středních podniků a vymezuje jejich poptávku po IS/ICT. Na těchto základech pak specifikuje kritéria nasazení Open Source a Free Software v malých a středních podnicích, rozebírá možnosti ousourcingu, stanovuje nejčastější překážky a uvádí konkrétní příklad využití OSS&FS v MSP. Klíčová slova: malé a střední podniky, informační systém, Open Source Software, Free Software, Linux, outsourcing.

1. Vymezení pojmů Cílem tohoto textu je analyzovat možnosti využití technologií označovaných jako Open Source Software a Free Software v malých a středních podnicích. Pro zmíněný typ software budu nadále užívat zkratku OSS&FS, pro malé a střední podniky pak zkratku MSP. Nejprve ve stručnosti popíši, co rozumím oběma pojmy. Open Source Software (viz [ASI]) je programové vybavení, které primárně není produktem softwarových firem. Na jeho vzniku se podílí proměnlivé množství programátorů z celého světa, kteří většinou pracují bez formálních vztahů a nároku na finanční odměnu. Jako komunikační kanál využívají Internet. Součástí distribuce takto vzniklého software je vždy i jeho zdrojový kód. Odtud pramení název Open Source – otevřený kód. Důvodem zpřístupnění zdrojového kódu je v první řadě jeho další vývoj a zlepšování ze strany odborné veřejnosti. O tom, co je dále povoleno s takovým kódem dělat, hovoří licenční ujednání, které se ovšem může případ od případu velmi lišit. Protože se situace v oblasti licencování Open Source Software postupně velmi znepřehlednila (Open Source Initiative uvádí 54 různých licencí označujících se jako Open Source – viz [OSI]) a samotný pojem Open Source Software začal být zneužíván, objevil se díky Nadaci pro svobodný software (Free Software Foundation) pojem Free Software (viz [STA]). Free Software – svobodný software (anglický termín lze pochopit i jako „software, který je možné získat za nulovou cenu“, což je ale výklad nezamýšlený) – funguje na podobných principech jako Open Source Software, přívrženci tohoto hnutí se však z hnutí Open Source v průběhu času vyčlenili. Podstatou myšlenky Free Software je definice činností, jak lze s programem nakládat. Základními svobodami uživatele je program za libovolným účelem spouštět, kopírovat, distribuovat, studovat, měnit a zlepšovat jej (viz [FSF]). Tyto možnosti jsou upraveny pravidlem zvaným „copyleft“, které nedovoluje při redistribuci programu některé z uvedených svobod omezit. Typická a nejrozšířenější „copyleftová“ licence se nazývá General Public License (viz [GPL]). Tato licence je také nejstriktnější co se týče propojování s „nesvobodným“ softwarem. V realitě nyní existují různě silné licence pro OSS&FS, které se více či méně blíží GPL.

52

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2004

Možnosti využití technologií Open Source a Free Software v malých a středních podnicích

Malé a střední podniky jsou vymezovány v první řadě množstvím zaměstnanců, které se pohybuje do 50 lidí u malých podniků a do 250 v případě středních (v USA do 500). Některé zdroje ([VEB], [OEC]) navíc rozlišují mikropodniky, které mají méně než 10 zaměstnanců a často jsou tvořeny pouze jedním podnikatelem – majitelem firmy. V následujícím textu se budu držet tohoto rozdělení. Mezi dalšími rozlišovacími parametry MSP bývají zmiňovány ekonomické ukazatele – obrat za období, celková hodnota aktiv, podíl na trhu. Typickými atributy jsou nezávislost (tzn. v cizích rukou není více než 25% kapitálu), jednoduchá struktura řízení, relativně omezená členitost produkce a technologií, zaměření na lokální trhy (podle [RYD], [VEB]). Proč je důležité se MSP zabývat, jakou roli hrají v ekonomice, čemu se převážně věnují? Hlavní doménou činnosti malých a středních podniků je sektor služeb. Zde se dokáží orientovat na uspokojování rozmanitých potřeb zákazníka a dostat se na nižší rozlišovací úroveň, než jsou schopny velké firmy. Operativně tak rozšiřují sortiment a objem produkce, jsou vysoce přizpůsobivé, rychle reagují na požadavky trhu. Zvláštní kapitolou jsou MSP, které poskytují speciální služby znalostní ekonomiky (např. tvorba software, poskytování konektivity, zpracování dat, výzkum, testování). Jejich vztah k IS/ICT je velmi specifický, informační technologie jsou primární součástí jejich činnosti a proto stojí mimo problematiku tohoto textu. Ve „starých“ státech EU tvoří MSP 99% firem, 93% všech firem má dokonce parametry mikropodniků. V USA je tento podíl okolo 50% ([OEC], str. 8). MSP současně produkují více než polovinu výkonu států G7, zaměstnávají téměř polovinu všech pracovních sil, vytvářejí velkou část nových pracovních míst při relativně nízkých nákladech. Jsou hlavním zdrojem nových pracovních míst v době recese, produkují kvalifikované pracovníky se širokou profesní specializací. Jsou též otevřené vývoji a aplikaci nových technologií, které jim mohou přinést inovaci a konkurenční výhodu (podle [OEC], [RYD], [VEB]). Hrají bezesporu významnou stabilizační roli v otevřených tržních ekonomikách a proto je třeba podporovat je nejen verbálně. Problémy, se kterými se typický MSP potýká a jež jsou relevantní z hlediska tohoto textu, se dají shrnout do těchto bodů: relativně omezené kapitálové zdroje, velký tlak konkurence způsobující nutnost vysoké flexibility a nízkých nákladů, malá dostupnost infrastruktury a vhodných IS/ICT řešení. Jejich výsledkem je fakt, že MSP se většinou plně soustředí na hlavní předmět své činnosti a na jiné, podpůrné či okrajové aktivity včetně IS/ICT jim již nezbývají zdroje. Jsou sice tahouny inovací, nemají ale většinou kapacity na vlastní výzkum. Právě zde se dle mého názoru skrývá prostor pro úspěšnou aplikaci OSS&FS.

2. Charakteristika typických aplikací IS/ICT v MSP Základním východiskem této kapitoly jsou potřeby podniku. V mikropodniku zabývajícím se výrobou a prodejem občerstvení jistě probíhají jiné podnikové procesy, než v mikropodniku poskytujícím připojení do Internetu v místní lokalitě. Stejně tak bude mít jiné potřeby firma se stejnou náplní činnosti, ovšem se 250 zaměstnanci. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2004

53

Ivo Šír

Pod jednotícím pojmem MSP se skrývá značně nehomogenní soubor podnikatelských subjektů, jejichž potřeby a nároky mohou být velmi odlišné a je třeba je jistým způsobem rozrůznit. Současně se ale domnívám, že určitou potřebu informačního systému mají naprosto všechny podniky bez ohledu na velikost a obor činnosti. Každý z nich je kupříkladu nucen legislativou pravidelně vykazovat informace o svých obchodních aktivitách. Rozdíl samozřejmě je, jestli drobný podnikatel pro tento účel provozuje informační systém na základě tužky a bloku, nebo tuto činnost (byť nevědomky) outsourcuje, či zda využívá vlastních prostředků IS/ICT. Společným znakem všech druhů malých a středních podniků, které jsem stručně načrtl, je dle mého názoru fakt, že IS/ICT pro ně jsou, nebo mohou být významným prostředkem pro podporu základních firemních procesů (core business). Vycházeje z tohoto tvrzení, rozdělím v následujících kapitolách modelově kategorii MSP na tři případy: • mikropodnik, 5 pracovníků (např. malá autoopravna), • malý podnik, 25 pracovníků (cestovní kancelář), • střední podnik, 150 pracovníků (výroba dřevoobráběcích strojů). Ve všech třech případech jsem zvolil takový příklad, ve kterém nejsou prostředky IS/ICT součástí hlavní náplně činnosti. Rovněž abstrahuji od různých možných forem vlastnictví, provozu a správy IS/ICT. Outsourcingu ve spojitosti s OSS&FS se věnuji v kapitole 4.6.

2.1 Základní software v MSP Mikropodnik obslouží své požadavky na informační systém zpravidla jedním osobním počítačem. Nároky na základní software (operační systém) jsou jednoduché: spolehlivost, transparentnost, bezpečnost, minimální potřeba údržby. Provoz v jednouživatelském, jednoúlohovém režimu, možnost připojení k WAN přes modem, resp. pomocí pevné linky. Nároky malého podniku jsou obdobné, jako u mikropodniku. Hlavní rozdíl je v počtu osobních počítačů – většinou jich je více a jsou vzájemně propojené LAN. Základní software proto musí být schopen práce v počítačové síti. Je-li užit vyhrazený server, většinou na něm běží specializovaný síťový operační systém optimalizující práci s diskovým prostorem, umožňující funkci aplikačního a tiskového serveru, zprostředkovávající kontakt s WAN, apod. Střední podnik většinou navíc zaměstná ve své IS/ICT infrastruktuře více specializovaných serverů.

2.2 Aplikační software v MSP V oblasti aplikačního software, ať již typového (TASW), či individuálního (IASW), je situace poněkud zajímavější, než v případě ZSW. Mikropodnik zcela jistě využije typový kancelářský a komunikační software. Další takřka nezbytnou aplikací je skladová evidence a účetní systém (zárodek MIS), stejně jako evidence zakázek a zákazníků (miniaturní CRM). Všechny tyto agendy mohou být obsluhovány TASW, pouze v některých případech, vyžaduje-li to obor činnosti firmy, je vyvíjen a implementován IASW (velkou podporou základních podnikových procesů může být ve výše zmíněném konkrétním případě například 54



elektronický katalog náhradních dílů umožňující on-line propojení s dodavatelem, resp. aplikace pro sledování historie oprav). Malý podnik navíc může úspěšně využít typový groupware, resp. dodatečné funkce kancelářského systému podporující týmovou práci. TASW zmíněný v předchozím odstavci bude pravděpodobně rozšířen o personalistiku a agendu mezd (budoucí Human Resources management), navíc musí být vybaven možností sdíleného přístupu. Pro komunikaci zaměstnanců v rámci LAN je třeba využít systém pro zasílání zpráv, pro kontakt s WAN je pak nezbytný software pro obsluhu e-mailů (MTA – Mail Transfer Agent), případně software pro publikaci a výměnu dat (WWW, FTP server), software pro ochranu vnitřní sítě (firewall), apod. Dobře využitelnou aplikací TASW v malém podniku může být elektronický obchod (viz kapitola 2.3). Střední podnik se svými nároky na aplikační software blíží podniku velkému. Kromě aplikací zmíněných v případě malého podniku zde uplatnění mohou najít nástroje pro plánování a řízení výroby, pro manažerské rozhodování, taktické a operativní řízení, modelování, controlling, řízení vztahů se zákazníky a dodavateli, elektronickou výměnu dat, logistiku (podle [DOH]).

2.3 Elektronický obchod a MSP Elektronický obchod je pro MSP jedinečná možnost, jak dosáhnout na globální trhy a získat globální obchodní partnery. To je důvod, proč zařazuji tuto kapitolu mezi typické aplikace IS/ICT v MSP. Vztah firem k elektronickému obchodu se může nacházet ve třech rovinách, z nichž z hlediska tohoto textu jsou relevantní první dvě: • podnikání na Internetu je hlavní činností firmy, • podnikání na Internetu je podpůrnou činností firmy, • firma je poskytovatelem řešení pro podnikání na Internetu. Nejdůležitější výhodou tohoto způsobu podnikání jsou z pohledu MSP malé vstupní a provozní náklady. Pronájem infrastruktury pro provoz elektronického obchodu je velmi malou nákladovou položkou ve srovnání s fyzickým obchodem a skladem zboží. Existují bezesporu i důležité problémy, které s sebou tato forma podnikání přináší (nedůvěra zákazníků, zajištění platebních transakcí, způsob dodání zboží), které jsou dostatečně diskutovány v jiných materiálech. Pro některé MSP může být elektronický obchod významnou podpůrnou činností. Nemusí se jednat přímo o prodej produktů prostřednictvím Internetu, jak je nejčastěji elektronický obchod představován, ale také o poskytování servisu, řešení vztahů s dodavateli, nebo o čistě propagační činnost dosahující daleko za hranice fyzické lokality, kterou by podnik byl schopen obsáhnout jiným způsobem (viz například vzorový projekt ve společnosti Tesla, a.s. – Hloubětín, realizovaný firmou IBM a Vysokou školou ekonomickou, http://www.emsp.cz/index.php?sec=emsp&pg=71). Z hlediska technické infrastruktury je elektronický obchod typovým ASW. Z předchozích odstavců je zřejmé, že požadavky MSP na IS/ICT se z věcného hlediska nevyznačují žádnými velkými zvláštnostmi, většinu z nich je možné obsloužit typovým aplikačním softwarem. Specifická je však poptávka po IS/ICT ze strany MSP.


55

Ivo Šír

3. Specifika poptávky MSP po IS/ICT Připomeňme si dva problémy malých a středních podniků, které jsem zmínil v první kapitole: omezené kapitálové zdroje a nutnost vysoké flexibility při nízkých nákladech. Informační systém pro MSP musí právě tyto faktory brát v úvahu. Ideálně dimenzovaný informační systém je připraven na situaci, kdy se malá firma začne transformovat ve střední a střední a velkou. IS musí v takovém okamžiku růst s ní, nesmí způsobovat překážku v tomto rozvoji. Navíc bez přehnaných nákladových a kapacitních nároků a při udržení kontinuity stávajících služeb IS/ICT v průběhu výměny verzí či produktů, kdy se obvykle přerušuje chod jednoho systému a nahrazuje se jiným (podle [UČE]). Z hlediska firem nabízejících IS/ICT jsou malé a střední podniky problémovými zákazníky. MSP si většinou nemohou dovolit velké náklady na informatiku i kdyby se zjevně jednalo o výhodnou dlouhodobou investici směřující do budoucnosti. Z tohoto důvodu je pro ně většinou nedostupný „velký“ komplexní aplikační software. Ovšem ani vývoj IASW, který může být zdlouhavý a nákladný, zde není možný. Je třeba aplikovat a vzájemně integrovat hotové programové produkty a na míru tvořit pouze specializované funkce v nevyhnutelných případech. Projektování IS/ICT zde proto mění svůj charakter. Jedná se hlavně o přizpůsobování se hotovému produktu a jeho úpravy podle potřeb zákazníka, navíc s maximální snahou o uchování dříve vynaložených prostředků, tzn. co největší integraci stávajících zdrojů do inovovaných IS/ICT. K řešení této nelehké situace nepřispívá ani fakt, že v MSP často chybí jakákoliv koncepce tvorby a rozvoje IS/ICT. Strategické, taktické a operativní řízení se v osobě majitele firmy slučuje do jednoho člověka, resp. strategické a taktické řízení neexistuje vůbec. Funkce v podniku nejsou diferencovány, vedení je přetíženo, řízení informatiky je okrajovou záležitostí, která se řeší svépomocí, často s neuspokojivým výsledkem. Kapacita pro spolupráci s IT firmami při implementaci IS/ICT je limitovaná. Je proto na dodavatelích informatiky, aby sami nabídli řešení odpovídající potřebám MSP, které by respektovalo všechna výše uvedená specifika.

4. Kritéria nasazení OSS&FS v MSP V obecném povědomí je hlavním představitelem Open Source Software operační systém Linux. Jeho první verze vznikla v roce 1991. Od té doby se ze zajímavosti a hračky pro nadšence stal vyspělým systémem, jenž je schopný tvořit stabilní platformu pro širokou škálu aplikací, od malých internetových, souborových, či tiskových serverů, přes klientské a kancelářské systémy, po velká výpočetní či databázová souservří. Linux, resp. některou z jeho distribucí, lze bez nároku na podporu zdarma stáhnout z Internetu, nebo koupit za manipulační poplatek u některého z obchodníků se softwarem. Právě uživatelská podpora a cena OSS&FS jsou předmětem neustálých spekulací a diskusí, proto jim věnuji následující dvě kapitoly.

4.1 Podpora OSS&FS Jeden z klasických mýtů okolo OSS&FS tvrdí, že tento software trpí nedostatečnou podporou. Není to pravda, problém je pouze v různém úhlu pohledu. 56



Podle tradičního modelu poskytuje podporu svého produktu výrobce, který je (zjednodušeně řečeno) k dispozici na zavolání a v případě problémů jako jediný autorizovaný subjekt zjednává nápravu. V případě OSS&FS je zřejmé, že tato „nejvyšší instance“ neexistuje. V naprosté většině případů není možné jednoduše kontaktovat autora programu a žádat opravu, natož ho jakkoliv smluvně vázat. Za většinou projektů OSS&FS stojí relativně velké množství vývojářů z celého světa. Tato komunita samozřejmě velmi intenzivně komunikuje jak mezi sebou navzájem, tak s uživateli svých produktů. Ke komunikaci slouží veřejně přístupné mailing listy, diskusní skupiny, elektronické konference a jiné služby Internetu, ze kterých následně vznikají archívy a databáze znalostí. Množství a hlavně kvalita informací zde obsažených tvoří vynikající uživatelskou podporu, dostupnou zdarma. Heslovitě řečeno, pro Open Source Software je k dispozici Open Source Support. Nedostatkem tohoto způsobu uživatelské podpory je její roztříštěnost. V naprosté většině neexistuje centrální místo, kam by se uživatel se svým problémem mohl obrátit a byl si jist, že právě tam nalezne řešení. Teoretickou možnost nápravy problému tvoří též dostupnost zdrojových kódů aplikací. Je-li uživatel dostatečně kvalifikovaný, může situaci vyřešit vlastními silami. Je asi dostatečně zřejmé, že v praxi (a to nejen v případě MSP) není ani jeden z výše popsaných způsobů realizace uživatelské podpory vhodný. Nabízí se zde ale řešení vstupem třetího subjektu – IS/ICT firmy, systémového integrátora, který ve vztahu k uživatelům – podnikům přebírá závazek poskytování podpory, zaručuje se za informační systém a tvoří tak autoritu „druhé instance“. Na tento mezičlánek jsou ovšem kladeny velké nároky co do kvalifikace, zodpovědnosti a podnikatelského rizika: zavazuje se ručit za software, který není jeho vlastním produktem. Tento model se ukazuje být reálným a životaschopným. Existují firmy, které úspěšně nabízejí řešení postavené na OSS&FS a samozřejmě k němu poskytují i podporu. Jak již bylo řečeno, tyto firmy musí disponovat relativně velkým know-how. Jejich zaměstnanci musí být vysoce kvalifikovaní odborníci. Na trhu práce je takových jedinců stále nedostatek, což se odráží v ceně jejich práce a tím i v nákladech firmy. Jak je to tedy doopravdy s cenou OSS&FS?

4.2 Cena OSS&FS Další z mýtů, jimiž je Open Source a Free Software opředen, říká, že tento software je zdarma. Následuje nevyřčený dodatek, že zdarma tudíž musí být vše, co se OSS&FS týká, včetně služeb. To samozřejmě není pravda. Vlastní programové vybavení lze opravdu získat zdarma. O jeho implementacích, řešeních na něm postavených a službách s ním spjatých to ale již neplatí. Častým argumentem odpůrců OSS&FS je tvrzení, že absence licenčních poplatků je draze vykoupena vysokými náklady na implementaci, správu, zaškolení uživatelů, resp. vysokými náklady na vlastnictví (Total Cost of Ownership – TCO). Této problematice se šířeji věnuji v kapitole 4.7. Seriozním argumentem k zamyšlení je ona vysoká cena práce odborníků, kteří se na OSS&FS specializují. Položme si v souvislosti s touto skutečností dvě otázky: proč tomu tak je a jak je možné, že jsou náklady s tímto softwarem spjaté přesto konkurenceschopné. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2004

57

Ivo Šír

Proč existuje málo kvalifikovaných odborníků, kteří by byli schopni implementovat a spravovat OSS&FS? Odpověď je nasnadě. Současné školství neposkytuje ucelené vzdělání v tomto oboru, který je pravděpodobně stále ještě příliš málo konvenční. Neposkytuje ho proto, že chybí tlak ze strany IS/ICT manažerů firem, kteří ovšem získávají vzdělání ve stejných školách. Požadavek nepřichází ani ze státní správy, čemuž se ale při kompetenci politiků a úředníků s rozhodovacími pravomocemi nelze divit. Vzhledem k principu vzniku OSS&FS zde neexistují ani velké softwarové firmy, které by o svých produktech šířily osvětu, pořádaly školení a distribuovaly znalosti. Naprostá většina současných specialistů získala své knowhow svépomocí, na základě vlastní motivace a zájmu. Přes vysoké náklady na práci jsou však IS/ICT firmy poskytující řešení na platformě OSS&FS konkurenceschopné a ziskové. Domnívám se, že je to velkou měrou způsobeno právě neexistujícími licenčními poplatky, tzn. nulovými vstupními náklady. Přidaná hodnota, kterou systémový integrátor do implementace vkládá, tedy může být za stejnou výslednou cenu výrazně vyšší. Na základě této úvahy by v souvislosti s rozšířením OSS&FS bylo možné v dlouhodobém horizontu očekávat výrazný pokles cen IS/ICT, zvláště pak u typizovaných řešení. Z hlediska podniku však není nejvýznamnějším faktorem výše ceny. Je jím především kvalita a funkčnost, která je za tuto cenu nabízena. Jinými slovy software, který opravdu bude dělat to, co tvrdí, že bude dělat. I v tomto případě platí, že chybějící je menším zlem, než nefungující.

4.3 OSS&FS jako základní software Co do funkčnosti, je nabídka OSS&FS opravdu široká. Linux jako operační systém je ohromně flexibilní, škálovatelný a adaptabilní. Umožňuje doslova vytěžit maximum z minima. Jádro systému, sdílené knihovny, ovladače a systémové služby podporují širokou škálu hardwarových platforem, od Intel x86 a IA-64 bitů, přes Power PC, DEC VAX, Compaq Alpha, Sun SPARC a UltraSPARC (podle [KER]) po mobilní telefony a autorádia. K dispozici jsou pokročilé služby, jako je multithreading, symetrický multiprocessing, clustering, load balancing. Na úrovni zdrojového kódu existuje meziplatformní kompatibilita, takže Linux může fungovat jako jednotící vrstva, pod kterou lze téměř libovolně zaměňovat hardware. Problémem je místy nedostatečná spolupráce mezi výrobci hardware a vývojáři linuxového jádra, která ústí v obtížnou podporu některých hardwarových komponent, zvláště nejnovějších. Někteří hardwaroví producenti dokonce systematicky odmítají kooperovat při vývoji ovladačů, které pak buď vůbec nejsou k dispozici, nebo vznikají metodou reverzního inženýringu (nicméně výsledek občas předčí originál). Linuxové jádro se rovněž vyznačuje vynikající interoperabilitou (podle [WEL]). Je schopné připojit nejrůznější souborové systémy, komunikovat pomocí nejrůznějších protokolů jak v LAN (IPX, NetBIOS), tak WAN (TCP/IP). Bez problémů přebírá funkci serverových operačních systémů velkých softwarových producentů (Samba – Microsoft Windows Network). Významným pozitivem Linuxu je jeho stabilita a bezpečnost. Díky UNIXové koncepci striktního oddělení hardware od běžících procesů aplikací, jejichž požadavky jsou vždy zprostředkovávány jádrem, je minimalizována možnost zhroucení celého operačního systému za běhu. Systém je rovněž od základu navržen jako víceuživatelský, což s sebou nese principiální ochranu proti škodám, 58



které může způsobit (ať již vědomě či nevědomě) běžný uživatel. S tím souvisí i problematika počítačových virů, metly světa produktů firmy Microsoft. Linux je proti těmto virům z podstaty své architektury imunní. Často je slyšet názor, že v případě rozšíření Linuxu na desktopy v takovém měřítku, jako je tomu dnes s operačními systémy Microsoft Windows, by i zde došlo k velkému nárůstu virové nákazy. Tato myšlenka je dle mého názoru zcestná a svědčí o neznalosti principů operačního systému UNIX.

4.4 OSS&FS jako aplikační software Open Source a Free Software poskytuje velké množství aplikací nejrůznějšího druhu. Zpočátku byla patrná hlavně orientace na serverový software, v poslední době se však výrazně zvýšila i rozmanitost typických aplikací desktopových (office, multimedia, apod.). Tradičním znakem programového vybavení UNIXových operačních systémů je ohromná flexibilita a parametrizovatelnost (oblíbený bonmot tvrdí na adresu textového editoru Emacs, že je to výborný operační systém, kterému ale schází dobrý textový editor). Tato vlastnost umožňuje sestavit z množství malých, jednoúčelových programů aplikaci přesně na míru. Současně však klade velké nároky na znalosti a schopnosti implementátora. Výrobci typového software, zvláště toho, který je určen pro použití na serverech, začali v poslední době portovat své produkty i na operační systém Linux. Tím se zvětšila jeho využitelnost pro podnikové informační systémy. Dominance operačních systémů firmy Microsoft na desktopech však stále způsobuje, že některé specializované aplikace jsou dostupné pouze pro tuto platformu. Do určité míry lze tento problém vyřešit pomocí knihoven, které umožňují běh takových aplikací v prostředí OS Linux (Wine), ale ne vždy je tento postup úspěšný. I v oblasti individuálního software nabízí OSS&FS velké možnosti. Pro operační systém Linux existují kompilátory a interpretery snad všech vyšších programovacích jazyků, často ve více variantách. Překladač jazyka C nazvaný GCC je dokonce považován za jeden z nejlepších na světě. K dispozici jsou modelovací nástroje i pokročilá integrovaná vývojová prostředí. Zvláštní zmínku je třeba věnovat programovacímu jazyku Java, který je v Linuxu samozřejmě možné používat. Jádro systému má navíc podporu pro přímé spouštění bytekódu.

4.5 Návrat z technologického opojení Vraťme se znovu ke dvěma klíčovým problémům malých a středních podniků z 1. kapitoly: omezené kapitálové zdroje a nutnost vysoké flexibility při nízkých nákladech. Jak může OSS&FS přispět k jejich řešení v kontextu předchozích kapitol? Profil nabídky IS/ICT firem pro MSP může vycházet čistě z nákladů na implementaci. Není třeba řešit problém diferenciace cen softwarových licencí podle velikosti podniku, protože zde žádné licence neexistují. Cena řešení může být stanovena podle funkčnosti, přičemž rozšíření funkčnosti lze dosáhnout pouhým překonfigurováním, nebo výměnou některé části informačního systému bez zásahu do jiných. Informační systém tak může bez velkých nákladových a kapacitních nároků plnit potřeby firmy během jejího růstu, čímž koresponduje se specifiky poptávky MSP podle 3. kapitoly. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2004

59

Ivo Šír

OSS&FS má proto potenciál stát se platformou pro ideálně dimenzovaný IS pro MSP. Jeho cenu lze škálovat podle konkrétní situace stejným způsobem, jako jeho funkčnost podle požadavků firmy. Dodavatel se přitom nemusí ohlížet na cenu software, v extrémním případě může jít až na nulovou cenu implementace a pokrýt náklady dodatečnými platbami. Taková situace, která je v podstatě nájmem IS/ICT, se označuje jako outsourcing.

4.6 Možnosti outsourcingu IS/ICT na platformě OSS&FS Základní myšlenku outsourcingu by bylo možné vyjádřit takto: podnik nepotřebuje vlastnit IS/ICT, potřebuje řídit svůj business. Technické prostředky i programové vybavení samo o sobě jsou pro něj v podstatě bezcenné. Významná je služba, kterou je možné na základě informačních technologií získat (podle [BRU]). Všimněme si, jak přesně vystihuje tuto myšlenku koncept OSS&FS. Cena software není žádná, hodnotu přináší a předmětem prodeje je až služba pomocí software vyprodukovaná. Z tohoto úhlu pohledu je možné konstatovat, že v principu je OSS&FS pro outsourcing ideální volbou. Jaké jsou praktické ukazatele použití OSS&FS pro outsourcing? Z technického hlediska není problém poskytovat outsourcing určité části, či komplexního IS/ICT – jeho nasazení, provozu, správy, vývoje a správy aplikací, dat, administrace LAN a WAN, desktopů, serverů. UNIXové operační systémy, mezi něž Linux patří, mají pro outsourcing dobré předpoklady. Patří mezi ně mj. otevřenost, transparentnost a stabilita, díky které není za běžných podmínek nutné často provádět servisní zásahy za fyzické přítomnosti techniků. Dochází tak ke zjednodušení správy, obnovy a údržby informačních systémů a tím i ke zefektivnění a snižování finančních nákladů spojených s jejich provozováním. Z ekonomického hlediska se pro firmu poskytující outsourcing jeví být využití OSS&FS rovněž zajímavým. Teoreticky totiž umožňuje dosáhnout většího rozdílu mezi náklady a výnosy, tzn. maximalizace zisku, což je podle ekonomické teorie jeden ze základních cílů podnikání. Určitou „extrémní“ formou outsourcingu je v poslední době často skloňovaná služba ASP (Application Service Providing). Jde o čistý outsourcing služeb, při kterém je zcela upozaděna technická stránka věci. Software je nahlížen pouze prostřednictvím služby, která je předmětem obchodních vztahů (podle [VOŘ]). Objevuje se zde tatáž paralela s konceptem OSS&FS, kterou jsem nastínil na počátku této kapitoly. Programové vybavení je provozováno kompletně u poskytovatele ASP a zákazníkovi jsou poskytovány jeho funkce prostřednictvím komunikační infrastruktury (Internetu či privátní sítě). Uživatel je vybaven pouze jednoúčelovým tenkým klientem. Tímto způsobem lze teoreticky pronajmout celou IS/ICT infrastrukturu, resp. produkty jejího provozu. Grafické rozhraní OS Linux zvané X Window System je přímo ukázkovou technickou platformou pro poskytování služeb ASP. Je založeno na architektuře client/server. Na straně klienta běží v operační paměti jádro systému a spuštěn je grafický režim. Všechny aplikace včetně správce oken (Window Manager) jsou pak volány z aplikačního serveru pomocí standardizovaného protokolu X. Obdobným způsobem jsou například řešeny terminály v knihovně VŠE v Praze na Žižkově. Z pohledu MSP je outsourcing bezesporu velmi zajímavou volbou. Napomáhá podniku řešit problémy nedostatečných odborných kapacit, umožňuje mu ovládnout činnosti, které by jinak pravděpodobně měl mimo kontrolu. Dovoluje mu zaměřit se 60



na strategické priority, zdokonalit hlavní procesy, firma získává přístup ke zdrojům na vysoké úrovni, aniž by musela rozsáhle investovat do informačních technologií, podnikatelské riziko se rozkládá mezi více subjektů (podle [BRU]). Vzhledem k tomu, že druh a objem nakupované služby lze narozdíl od IS/ICT infrastruktury relativně často a jednoduše měnit, může MSP pomocí outsourcingu zvýšit svou již několikrát zmiňovanou flexibilitu.

4.7 TCO komerčního a OSS&FS TCO (Total Cost of Ownership) společnosti Gartner Group je ukazatel nákladů na produkt, kterým je v našem případě informatická služba. Protože se jedná o relativně abstraktní konstrukci, zahrnující takové parametry, které není možné zcela jednoznačně ohraničit (charakter podnikání, postavení podniku na trhu, apod.), je TCO tradičním nástrojem v soupeření protivných táborů komerčního software (v čele s firmou Microsoft) na jedné straně a OSS&FS na straně druhé. Pokud by srovnání vycházelo pouze z pořizovacích cen software, je OSS&FS jednoznačným vítězem. Je to způsobeno hlavně mezními náklady na dodatečné licence, které jsou v případě řešení na platformě OSS&FS nulové. Konkrétní údaje jsou zachyceny v následující tabulce (podle [CY2]). Uvedené ceny zahrnují programové vybavení pro jeden e-business server, jeden intranetový server, jeden proxy/firewall server, jeden mail server, dvě grafické/designérské stanice, tři vývojářské stanice, jeden resp. dva resp. pět tiskových serverů a 45 resp. 95 resp. 245 pracovních stanic. Jako základní software jsou v případě komerčního software využity operační systémy MS Windows XP Professional a MS Windows 2000 Advanced Server, v případě OSS&FS SuSE Linux 7.3. V oblasti TASW je pak za komerční software zastoupen Norton Antivirus 2002, MS Internet Information Server, MS SQL Server 2000, MS Commerce Server, MS ISA Standard Server 2000, MS Exchange Standard Server 2000, Adobe Photoshop 6, MS Visual Studio 6.0 a MS Office 2000 Standard. V případě OSS&FS jsou využity produkty Apache (web server), PostgreSQL (SQL databáze), The Exchange Project (e-Commerce system), iptables (firewall), Squid (proxy server), Sendmail resp. Postfix (mail server), GIMP (grafický nástroj), KDevelop (IDE), StarOffice (kancelářský balík).

počet stanic

Microsoft – cena v $

Linux – cena v $

50

69 987,00

79,95

100

136 734,00

79,95

250

282 973,50

79,95

Součástí celkových nákladů samozřejmě nejsou pouze pořizovací ceny. Velkou roli hrají náklady na implementaci, správu informačního systému, resp. obecně právě náklady na vlastnictví. Podle jedné z dostupných studií (viz [MI1]) se při nasazení operačního systému Linux ukazuje, že provozní náklady některých společností mohou převážit počáteční úspory při pořízení, takže celkové náklady na vlastnictví operačního systému Linux jsou vyšší než v případě systému Windows. Je to způsobeno hlavně náklady na plánování systému (vyšší o 5 až 25 %) a náklady na školení (vyšší SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2004

61

Ivo Šír

o 15 %). Přesto dochází společnost Forrester Research, která je autorem analýzy, k závěru, že Open Source a Free Software je využíván, nebo plánován k využití většinou oslovených firem. Při přechodu z komerčních UNIXových systémů a v nových aplikacích IS/ICT postavených pouze na OSS&FS je dokonce řešení jednoznačně nákladově výhodnější, než při použití komerčního software. Hlavním závěrem studie je zjištění, podle kterého je OSS&FS připraven pro masové nasazení a firmy očekávají od jeho zavedení hlavně úsporu nákladů. Mezi největší problémy patří nedostatek kvalifikovaného personálu a malá dostupnost uživatelské podpory. Další studie od společnosti Yankee Group (viz [MI2]) vykazuje podobné výsledky, jako [MI1]. Totiž že OS Linux je ve většině hledisek platformou srovnatelnou s komerčními UNIXy i s Microsoft Windows. Zvláště zajímavé z hlediska tématu tohoto textu je rozlišení podle velikosti podniku. V malých firmách a v projektech postavených „na zelené louce“ je OSS&FS nákladově výhodnější, ve velkých firmách jsou však s jeho nasazením spojené problémy související hlavně s migrací existujícího software a s výrazně vyššími platy správců (o 20 až 30 %). Analýza organizace BearingPoint (viz [MI3]), stejně jako studie společnosti IDC (viz [MI4]) bohužel nejsou nezávislé, neboť byly sponzorovány firmou Microsoft. Podle [MI3] se náklady na licence a technickou podporu porovnávaných systémů (Windows Server 2003, Red Hat Enterprise Linux 3 a Novell/SUSE Linux 8) v různých zkoumaných scénářích velkých a středních podniků nijak významně neliší. Problém tohoto srovnání tkví ve skutečnosti, že z Linuxových distribucí nebyly vybrány ty, které je možné získat bez poplatku, což samozřejmě výrazně ovlivnilo pořizovací cenu IS/ICT. Studie [MI4] dochází k závěru, že ve sledovaném pětiletém období je informační systém postavený na platformě Microsoft Windows 2000 o 11 – 22 % levnější, než OSS&FS. Jako hlavní důvod tohoto zjištění jsou opět uvedeny náklady na IT personál, které se na celkových nákladech podílejí ze 62,2 %. Z jiných analýz (viz [CY1]) naopak jednoznačně vyplývá, že i přes vyšší náklady na IT personál je z hlediska TCO nejvýhodnější Open Source Software a Free Software. Je patrné, že všechny výše zmíněné studie vykazují určité styčné body. Nejvýraznějšími mezi nimi jsou vysoké náklady na správu a obsluhu IS/ICT postaveného na OSS&FS. Tento fakt, který je pravděpodobně jediným všeobecným konsensem, koresponduje s mými závěry z kapitoly 4.2 o nedostatku specialistů a vysoké ceně jejich práce. K veškerým srovnáním tohoto typu je však třeba přistupovat obezřetně a s rezervou, protože vztah komerčního software a OSS&FS je stále zatížen iracionálními pohnutkami a vášněmi.

4.8 Problém ideologické zátěže Fenomén Open Source Software a Free Software je bohužel obklopen ideologickou zátěží, která jeho smysluplnému využití rozhodně není nápomocna. Mnohá literatura, která se tématu věnuje, je názorová a neseriozní. Velmi často z obou znesvářených stran vycházejí neobjektivní informace, mající za cíl v první řadě poškodit protivníka. Typickým příkladem je agresivní rétorika výkonného ředitele firmy Microsoft Steva Ballmera, který označuje myšlenky OSS&FS za komunistické, neslučitelné s liberálním tržním prostředím a podkopávající základní principy, na nichž stojí Spojené státy americké (viz [LEA]).

62



Zajímavým jevem je i určitý mentální blok uživatelů a administrátorů operačních systémů Microsoft Windows, kteří zavile lpí na svém přesvědčení a principiálně odmítají jakoukoliv alternativu. Ze strany ryzích zastánců OSS&FS se jim za to dostává nejhlubšího opovržení. Atmosféra v tomto společenství se vyznačuje silnou emocionalitou a velkou osobní angažovaností. Osobně jsem však přesvědčen, že nehledě na tyto antipatie má OSS&FS co nabídnout a jeho využitelnost a využívanost se bude nadále zvyšovat.

5. Typické překážky nasazení OSS&FS v MSP 5.1 Monopol v datových formátech Problematika uzavřených datových formátů vyvrcholila s příchodem kancelářského balíku Microsoft Office 97, který byl zpětně nekompatibilní se svým předchůdcem, verzí 95. Vzhledem k jeho téměř monopolnímu rozšíření způsobil tento krok doslova celosvětové problémy. Od té doby je patrná obecná snaha o osvobození se ze závislosti na proprietárním datovém formátu jednoho dodavatele. Praktickým výsledkem této snahy je standard XML, který se postupně ujímá v praxi. Přesto například velké množství státních institucí České republiky stále používá na svých webových stranách soubory ve formátu DOC a nutí tak občany k užívání textového editoru Microsoft Word (viz např. tiskopisy České správy sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz/tiskopisy/).

5.2 Nedůvěra managementu OSS&FS se stále potýká s handicapem malého image, který způsobuje nedůvěru řídících pracovníků ve firmách. Částečně je to způsobeno nedostatečnou informovaností, o které jsem se zmínil v kapitole 4.2, zčásti myšlenkovým zkratem, kterému někteří manažeři podléhají: co je zadarmo, nemá cenu, tudíž je bezcenné. Tato situace se postupně zlepšuje, hlavně díky podpoře velkých firem (Sun, IBM, Novell), které se v OSS&FS angažují.

5.3 Málo zkušeností na straně dodavatelů Kvalifikovaných odborníků v oblasti OSS&FS není dostatečné množství, proto ani IS/ICT firmy nemohou nabízet odpovídající služby. Více jsem se tímto problémem zabýval v kapitole 4.2. Problémem z hlediska IS/ICT firem je rovněž levná, často relativně málo kvalifikovaná pracovní síla v podnikových útvarech informatiky.

5.4 Problém kvalifikace zaměstnanců Počítačová gramotnost, jak je vnímána veřejností, prosazována státní správou a šířena vzdělávacími institucemi, se omezuje pouze na bezmyšlenkovou schopnost ovládání určitého software. Globální programy typu ECDL (European Computer Driving License), které mají za cíl zvýšit schopnost práce s počítačem a stanovit určitý standard v této dovednosti, jsou spíše mistrným marketingovým tahem konkrétních softwarových firem.


63

Ivo Šír

6. Konkrétní příklad využití OSS&FS v MSP Na tomto místě navazuji na kapitoly 2.1 a 2.2, kde jsem v teoretické rovině popsal nároky MSP na základní a aplikační software. Nyní navrhnu realizaci těchto potřeb pomocí konkrétního software.

6.1 Základní software Mikropodnik – operační systém Linux s jednoprocesorovým jádrem a grafickým uživatelským rozhraním X Window System. Malý podnik – větší množství stanic popsaných v případě mikropodniku. Jeden server s operačním systémem Linux, v případě odpovídajícího hardware jádro podporující více procesorů, textové uživatelské rozhraní. Podpora pro distribuci souborového systému (NFS), X server pro funkci aplikačního serveru. Střední podnik – více specializovaných serverů podle výše zmíněné konfigurace.

6.2 Aplikační software Mikropodnik – kancelářský balík OpenOffice, komunikační software Mozilla, databázový server PostgreSQL, specifické aplikace podporující podnikové procesy. Malý podnik – oproti mikropodniku navíc firewall na úrovni jádra (iptables), MTA (Postfix), proxy server (Squid), DNS server (Bind), DHCP server, web server (Apache), FTP server (ProFTPd). Střední podnik – další specifické aplikace pro podporu podnikových procesů.

6.3 Elektronický obchod Mikropodnik – pronájem prostoru na webovém serveru s OSS&FS e-Commerce systémem. Malý, střední podnik – systém postavený na webových technologiích, databázový server MySQL, skriptovací jazyk PHP, resp. jiná technologie umožňující programování na straně serveru, například Tomcat – rozšíření web serveru Apache o možnost spouštění servletů v jazyce Java. Implementace OSS&FS e-Commerce systému.

6.4 Varianty využití OSS&FS V kapitolách 6.2 a 6.3 jsem nikoliv náhodou navrhl pro obsluhu datové základny dva různé databázové servery (PostgreSQL resp. MySQL). Zatímco některé aplikace OSS&FS jsou takřka jedinými zástupci svého druhu a jejich názvy se staly synonymem pro funkci, kterou vykonávají (např. proxy server Squid, nebo web server Apache), v jiných oblastech vládne vyrovnaná konkurence. Je tomu tak kupříkladu právě u databázových serverů. Dva výše zmíněné produkty jsou v podstatě libovolně zaměnitelné, přesto však mají určitá specifika, které je předurčují pro konkrétní využití. Zatímco PostgreSQL je tradičním SQL serverem nabízejícím uživateli vlastnosti obvyklé u „velkých“ databází (triggery, vnořené dotazy, transakce, zabezpečení referenční integrity) a je proto vhodný pro klasické client/server aplikace, databázový server MySQL je navržen s ohledem na 64



maximalizaci rychlosti za cenu omezení některých funkcí. Pro svůj vysoký výkon a současně nenáročnost je velmi často využíván jako třetí, datová vrstva ve webových aplikacích. Podobná situace je v oblasti serverového software pro obsluhu elektronické pošty (MTA). I zde je k dispozici několik produktů, z nichž mezi nejpoužívanější patří Sendmail a Postfix. Jejich vztah je podobný jako u databázových serverů v předchozím odstavci. Sendmail je dnes již klasickým MTA, vyznačujícím se vysokou parametrizovatelností a škálovatelností. Jeho nevýhodou je velká složitost, obtížné nastavení a relativně časté problémy s bezpečností vyžadující aplikace záplat (patch). Postfix je mnohem mladším produktem než Sendmail. Nenabízí uživateli tak široké možnosti konfigurace, zato je ale velmi rychlý, nenáročný na zdroje a jednoduše spravovatelný. Cílem této kapitoly bylo ukázat, že mezi aplikacemi OSS&FS existuje množství variant, které lze libovolně využít a kombinovat dle potřeby a zkušeností implementátora. Spatřuji v této skutečnosti jednu z podstatných výhod, které svobodný software poskytuje.

6.5 Případová studie Řešení navržené v kapitolách 6.1, 6.2 a 6.3, které využívá čistě jen OSS&FS, není samozřejmě jediné; možné varianty použitého software a jeho konfigurace se mohou lišit případ od případu. Často může být žádoucí zachovat části stávajícího IS podniku a začlenit je do nového systému. Vzniká pak hybridní prostředí, ve kterém může např. server s operačním systémem Linux obsluhovat požadavky stanic s Microsoft Windows. Toto řešení je v praxi velmi časté, aplikoval jsem ho osobně ve dvou firmách z kategorie MSP. První z nich se zabývá výrobou dřevoobráběcích strojů, má cca 100 zaměstnanců. Druhý je podnik se státní účastí s asi 25 zaměstnanci, zajišťuje správu silnic všech tříd na úrovni kraje. V obou případech bylo impulsem pro inovaci IS/ICT stěhování do nového objektu. Jedním z hlavních požadavků však bylo maximální využití stávajících prostředků IS/ICT. Hlavní změnou v informačním systému byl proto přechod ze síťové infrastruktury Novell Netware a Microsoft Windows na Linux. Stávající servery byly odpojeny, data zkopírována a původní aplikace přeneseny na nový server. Na tomto serveru byl nainstalována distribuce RedHat Linux 7, resp. SuSE Enterprise Linux 7. V obou případech bylo k dispozici pevné připojení do Internetu, server proto poskytoval služby překladu adres z a do neveřejné sítě a firewallu. Na stanicích byly zachovány různé verze operačních systémů Microsoft Windows, pro které byl na serveru spuštěn produkt Samba simulující síťové prostředí Microsoft Network. Přidělování IP adres stanicím bylo realizováno pomocí služby DHCP. Pro překlad doménových jmen (DNS) byl nainstalován software Bind, pro obsluhu elektronické pošty produkt Postfix. V jednom případě byla součástí IS/ICT dynamická webová prezentace, pro kterou byl využit web server Apache s modulem pro skriptovací jazyk PHP a databázový server MySQL. Na této platformě byl nainstalován redakční systém phpRS umožňující uživatelům publikovat články bez znalostí jazyka HTML či jiných technologií.


65

Ivo Šír

Běžné servisní zásahy je v obou případech možné provádět vzdáleně přes SSH terminál. Vzhledem k tomu, že sídla obou firem jsou relativně vzdálené, znamená tato skutečnost významnou úsporu nákladů na provoz a údržbu. Implementované informační systémy se vyznačují vysokou stabilitou. Během dnes již několikaletého provozu nebyla zaznamenána žádná výjimečná událost.

7. Závěrem Pokusil jsem se v tomto textu uvést do souvislosti problematiku Open Source Software a Free Software a malých a středních podniků, ukázat na možné souvislosti a průsečíky těchto dvou specifických oblastí a načrtnout možnosti využití OSS&SF v MSP. Domnívám se, že toto spojení by mohlo být užitečné z mnoha hledisek. Kapitola 4.6 pojednávající o outsourcingu by mohla posloužit jako inspirace pro IS/ICT firmy a kapitola 5. pak pro zamyšlení nás všech, kteří se dění ve světě informatiky nějakým způsobem účastníme.

Literatura [ASI]

[BRU] [CY1]

[CY2]

[DOH] [FSF]

[GPL] [KER] [LEA]

[MI1]

66

Asiri, S.: Open Source Software. ACM SIGCAS Computers and Society Volume 33, Issue 1, březen 2003, dostupné on-line na adrese http://www.acm.org/dl, autorizovaný přístup. Bruckner, T., Voříšek, J.: Outsourcing a jeho aplikace při řízení informačního systému podniku. Ekopress, 1998. Linux vs. Windows Total Cost of Ownership Comparison. Cybersource, dostupné on-line na adrese http://www.cyber.com.au/cyber/about/linux_vs_windows_tco_comparison. pdf, citováno 30. 8. 2004. Linux vs. Windows The Bottom Line. Cybersource, dostupné on-line na adrese http://www.cyber.com.au/cyber/about/linux_vs_windows_ pricing_comparison.pdf, citováno 30. 8. 2004. Dohnal, J., Pour, J.: Architektury informačních systémů v průmyslových a obchodních podnicích. Ekopress, 1997. The Free Software Definition. Free Software Foundation, dostupné on-line na adrese http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html, citováno 13. 9. 2004. GNU General Public License. Free Software Foundation, dostupné on-line na adrese http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html, citováno 30. 8. 2004. The Linux Kernel Archives. Dostupné on-line na adrese http://www.kernel.org/, citováno 30. 8. 2004. Lea, G.: MS' Ballmer: Linux is communism. The Register, červenec 2000, dostupné on-line na adrese http://www.theregister.co.uk/ 2000/07/31/ms_ballmer_linux_is_communism/, citováno 30. 8. 2004. Podrobná finanční analýza ukazuje, že celkové náklady na Linux jsou o 5 až 20 % vyšší než na Windows. Microsoft, dostupné on-line na adrese http://www.microsoft.com/cze/fakta/analyses/opencost.mspx, citováno 14. 9. 2004.



[MI2]

[MI3]

[MI4]

[OEC] [OSI] [RYD] [STA]

[UČE]

[VEB] [VOŘ] [WEL] [WHE]

Velké organizace: Přechod z Windows na Linux „Neúměrně nákladný, vysoce složitý, žádné hmatatelné přínosy“. Microsoft, dostupné on-line na adrese http://www.microsoft.com/cze/fakta/analyses/entcost.mspx, citováno 14. 9. 2004. Náklady na licence a technickou podporu systémů Windows Server, SUSE Linux a Red Hat Enterprise Linux jsou srovnatelné. Microsoft, dostupné on-line na adrese http://www.microsoft.com/cze/fakta/analyses/ comparable.mspx, citováno 14. 9. 2004. Windows 2000 Versus Linux in Enterprise Computing. IDC, dostupné online na adrese http://www.microsoft.com/windows2000/docs/TCO.pdf, citováno 14. 9. 2004. OECD Small and Medium Enterprise Outlook. OECD, 2000. The Approved Licenses. Open Source Initiative, dostupné on-line na adrese http://www.opensource.org/licenses/, citováno 13. 9. 2004. Rydvalová, P.: Malé a střední podnikání. Technická univerzita v Liberci, 2002. Stallman, R.: Why „Free Software“ is better than „Open Source“. Free Software Foundation, dostupné on-line na adrese http://www.gnu.org/ philosophy/free-software-for-freedom.html, citováno 30. 8. 2004. Učeň, P.: Střední a malé firmy v hledáčku IT firem. In Sborník příspěvků z konference Systémová integrace 2003, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. Veber, J. a kolektiv: Podnikání v malé a střední firmě. Vysoká škola ekonomická, 1999. Voříšek, J., Pavelka, J., Vít, M.: Aplikační služby IS/ICT formou ASP. Grada, 2004. Welsh, M., Dalheimer, M. K., Dawson, T., Kaufman, L.: Running Linux, 4th Edition. O'Reilly, 2002. Wheatley, M.: The Myths of Open Source. CIO Magazine, březen 2004, dostupné on-line na adrese http://www.cio.com/archive/030104/open.html, citováno 30. 8. 2004.

Summary: the text introduces a reader into a domain of Open Source Software and Free Software, describes typical IT needs of Small and Medium Enterprises and defines its IS/ICT demand. On the basics, criteria of the Open Source and Free Software utilization in the Small and Medium Enterprises are specified, an outline of an outsourcing is given, most common barriers are determined and a particular example of an application of the OSS&FS in the SME is shown.


67

Možnosti využití technologií Open Source a Free Software v malých a středních podnicích

Recommend Documents