Moţnosti vyuţití sportovně rekreačních aktivit v jihočeském regionu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Jaromíru Fuchsovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými mi přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům a dotazovaným, kteří si našli čas a vyjádřili své názory k danému tématu.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Moţnosti vyuţití sportovně rekreačních aktivit v jihočeském regionu
Bakalářská práce
Autor: Iveta Tepříková
Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs
Jihlava 2012
Copyright © 2012 Iveta Tepříková
Abstrakt TEPŘÍKOVÁ, Iveta: Moţnosti vyuţití sportovně rekreačních aktivit v jihočeském regionu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2012. 89 stran. Tato bakalářská práce se zabývá komplexním rozborem sportovně rekreačních aktivit v regionu Česká Kanada. Na základě dostupných dokumentů, které se týkají této oblasti a informací dostupných na turistických portálech, analyzuje stav nabídky. Na základě dotazníkového šetření, analyzuje spokojenost návštěvníků. Cílem práce je na základě strukturovaného rozhovoru postihnout problémy obcí a organizací, které se touto problematikou zabývají a doporučit řešení, které by případné problémy mohly pomoci vyřešit. Klíčová slova Cestovní ruch. Česká Kanada. Volný čas. Rekreace. Sportovně rekreační aktivity.
Abstract
TEPŘÍKOVÁ, Iveta: Possibilities of using sport leisure activities in South Bohemia region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work Mgr. Jaromír Fuchs. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 89 pages. This bachelor thesis provides complex analysis of sport sports/leisure activities in Česká Kanada Region. The author uses two main sources for the analysis - documents and on-line information about the region for the tourists and data obtained via research on the visitors' satisfaction. The aim of this thesis is to identify problems concerning sports/leisure activities that affect communities and organizations and recommend solution. Keywords Tourism. Česká Kanada. Free time. Leisure. Sport and leisure activities.
Obsah Úvod .......................................................................................................................... 14 Teoretická část ...........................................................................................................16 1. Vysvětlení základních pojmů ................................................................................ 16 1.1 Volný čas ...........................................................................................................16 1.2 Rekreace ............................................................................................................ 17 1.3 Sport .................................................................................................................. 18 2. Vlivy sportovně rekreačních aktivit na ţivotní prostředí .................................... 19 3. Charakteristika oblasti .......................................................................................... 20 4. Analýza potencionálu České Kanady ................................................................... 21 4.1 Analýza lokalizačních předpokladů .................................................................... 21 4.1.1 Přírodní předpoklady ............................................................................... 21 4.1.2 Kulturně-správní předpoklady ............................................................................. 24 4.2 Analýza selektivních předpokladů......................................................................28 4.2.1 Objektivní předpoklady ...........................................................................28 4.2.2 Subjektivní předpoklady ..........................................................................29 4.3 Analýza realizačních předpokladů......................................................................29 4.3.1 Dopravní předpoklady ............................................................................. 29 4.3.2 Materiálně technické předpoklady ........................................................... 30 Praktická část ............................................................................................................ 32 5. Komplexní rozbor sportovně rekreačních aktivit ................................................ 32 5.1 Sportovní a rekreační zařízení ............................................................................ 32 5.2 Nejzajímavější sportovní akce pořádané v roce 2012 ......................................... 36 5.3 Rekreační střediska ............................................................................................ 38
12
6. Dotazníkové šetření ............................................................................................... 51 6.1 Vyhodnocení dotazníkové šetření ......................................................................51 6.2.1 Výsledky výzkumu .................................................................................. 52 6.2 Profil návštěvníka .............................................................................................. 60 7. Strukturovaný rozhovor........................................................................................ 61 7.1 Seznam otázek ................................................................................................... 61 7.2 Vyhodnocení strukturovaného rozhovoru........................................................... 62 7.3 Návrh na zlepšení .............................................................................................. 66 8. Závěr ...................................................................................................................... 68 Seznam pouţité literatury ......................................................................................... 71 Seznam příloh ............................................................................................................ 78
13
Úvod Toto téma jsem si vybrala vzhledem k tomu, ţe vybraná oblast, tedy Česká Kanada, je mi velice blízká. Nejenţe zde jiţ několik let ţiji, ale také jsem zde navštívila několik míst a vyuţívám některé sportovně - rekreační aktivity, které tato oblast nabízí. Stále je však co objevovat a poznávat a toto je cesta, která vybízí k tomu, se o aktivitách vyuţití volného času v regionu Česká Kanada dozvědět co nejvíce. Zároveň zastávám názor, ţe právě rozvoj sportovních a rekreačních aktivit, by mohl přispět ke zlepšení cestovního ruchu v tomto regionu a přilákat ročně více a více spokojených návštěvníků. První kapitola se zabývá teoretickými informacemi o základních pojmech, které budou celou práci doprovázet. Zaměřím se na vlivy sportovně - rekreačních aktivit na ţivotní prostředí, charakteristiku oblasti a provedu analýzu potencionálu České Kanady pro rozvoj sportovně - rekreačních aktivit. V praktické části se budu zabývat komplexní nabídkou sportovně rekreačních aktivit v regionu Česká Kanada. Zaměřím se na nejzajímavější sportovní události a akce připravované na rok 2012, dále zpracuji nabídku sportovních zařízení a rekreačních středisek, u kterých zpracuji cenovou nabídku. Dále praktická část bude obsahovat vyhodnocení dotazníkového průzkumu, který byl proveden terénním šetřením mezi návštěvníky oblasti Česká Kanada. Dotazník byl sloţen ze čtrnácti otázek, z jedenácti otázek uzavřených, kdy má respondent na výběr z několika daných moţností a třech otázek otevřených, kdy se respondent k dané otázce můţe libovolně vyjádřit svými slovy podle vlastního uváţení. Zvolila jsem převahu otázek uzavřených kvůli snadnějšímu a přesnějšímu vyhodnocení a také proto, ţe jsem se setkala s reakcemi respondentů na obtíţnost interpretovat své vlastní myšlenky a názory. Dotazník byl rozmístěn v Turistickém informačním centru v Nové Bystřici, Jindřichově Hradci a ve Slavonicích a to v období od 1. února 2012 do 10. dubna 2012. Cílem dotazníku je zjistit profil návštěvníka, jaké sportovně - rekreační aktivity během svého pobytu vyuţívá, zda je spokojen s nabídkou těchto aktivit a z jakých důvodů Českou Kanadu navštívil. Dále bude praktická část obsahovat zpracování odpovědí strukturovaného rozhovoru, který jsem vedla se starosty měst, organizacemi, které nabízí aktivní vyuţití volného času a turistickými informačními centry v rámci oblasti 14
Česká Kanada. Na základě těchto rozhovorů se pokusím postihnout problémy obcí a organizací, které se zabývají touto problematikou a navrhnout případné řešení. Podobnou problematikou se na Vysoké škole polytechnické zabývala v roce 2002 Petra Chadimová, která navrhla cyklotrasy v oblasti Česká Kanada a v roce 2010 Anna Havlíčková, která ve své bakalářské práci zpracovala téma venkovské turistiky v oblasti Česká Kanada. K vypracování bakalářské práce bude vyuţito kniţních publikací, filmových a seriálových dokumentů a tištěných informačních letáků, které se týkají oblasti Česká Kanada a internetových zdrojů, které vyuţiji pro zjištění stávající nabídky sportovně rekreačních aktivit.
15
1. Vysvětlení základních pojmů 1.1 Volný čas Lidé vnímají a hodnotí běţné události, svůj aktivní ţivot a záţitky téměř vţdy v souvislosti s časem. Času lidé podřizují své kaţdodenní činnosti, a tak není divu, ţe někteří lidé mají pocit časového stresu. Proto je dobré, aby si kaţdý jedinec našel chvíli, kterou má sám pro sebe. Takovou dobu označujeme jako volný čas. Volný čas tedy můţeme definovat jako dobu, časový prostor, v němţ jedinec nemá ţádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němţ se pouze na základě svého svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. [Slepičková, 2000; str. 12] Volný čas definuje několik autorů v odborných publikacích a všechny se shodují na tom, ţe volný čas je doba, která umoţňuje uspokojit lidské potřeby. Jednou z lidských potřeb, je i nutnost odpočinku, zregenerovat se, nabrat nové síly a energii. Jednou z několika moţností jak se zregenerovat, je mimo jiné i moţnost vyuţití rekreačních či sportovních aktivit. Je záleţitostí svobodné volby, určitá forma činnosti, symbol sociálního statusu a plní funkci ţivotního stylu. Pro většinu z nás je trávení volného času příjemná záleţitost. Avšak mohou přinést i problémy jak pro jedince, tak i pro celou společnost. Záleţí totiţ na tom, jak volný čas trávíme a jak s ním naloţíme. To vše ovlivňuje věk, pohlaví, blízké sociální prostředí, kterým je rodina či škola, demografické a přírodní prostředí, kulturní zvyklosti, sociálně ekonomické podmínky atd. [Slepičková, 2000] Moţností, jak trávit volný čas je nespočet, přitom časový prostor, který máme k dispozici, uţ tak velký není. Kaţdý z nás svůj volný čas tráví rád jinak, proto není samozřejmostí, ţe kaţdý bude mít zájem se ve volném čase věnovat sportovním aktivitám. Sportu totiţ konkuruje velké mnoţství nejrůznějších aktivit, jako například návštěva historických objektů, relaxace v lázeňských zařízeních, wellness pobyty apod. Co je skutečně důleţité, jestli člověk vůbec „má“ volný čas. V dnešní uspěchané době, slyšíme velmi často od lidí, ţe nemají dostatek volného času a nemohou se aktivně či pasivně volnému času věnovat. Je tedy otázkou, zda tyto pocity jsou skutečně objektivní. [Slepičková, 2000]
16
Volný čas není záleţitostí pouze jedince, ale souvisí s ţivotem celé společnosti. Umění dobře proţít volný čas se jedinec musí naučit. Je proto zapotřebí volnému času lidí věnovat pozornost nejen při výchově v rodině, ale v rámci celé společnosti. [Slepičková, 2000; str. 18]
1.2 Rekreace V odborných publikacích, pojem rekreace označuje čas nebo aktivitu, kdy se lidé věnují aktivnímu či pasivnímu odpočinku. Je to doba, kdy lidé nabírají nové síly a jejich tělo a mysl probíhá jakousi regenerací. Během rekreace se jedinec můţe věnovat svým zálibám, či jiným aktivitám, které ho naplňují a uspokojují. S rekreací je spojena jak zábava, tak i odpočinek a především znovunabytí psychických a fyzických sil. Dle Torkildsena (1994) je rekreace činností obvykle prováděnou a získávanou v rámci volného času a obvykle dobrovolně zvolenou pro vlastní uspokojení, potěšení nebo tvůrčí obohacení. [Horner, Swarbrooke, 2003; str. 335] Rekreace se dělí z několika hledisek. Rekreace můţe být kulturně-umělecká, intelektuální, sociální, zájmová či pohybová. Ale rekreaci také můţeme vnímat podle toho, jak se rekreujeme, respektive jakou činnost během rekreace děláme. Pak rozeznáváme rekreaci ve formě tance, cvičení pro tělesnou kondici, aktivní účast v týmové hře, individuální sporty jako vzpírání, rizikové aktivity jako horolezectví a lyţování, vodní sporty, například plavání, vodní lyţování, windsurfing, lov zvěře a ryb a formy dopravy, které patří k rekreačním aktivitám, například cyklistika nebo jezdectví. [Horner, Swarbrooke, 2003], [1] Je tedy jasné, ţe rozlišujeme několik druhů rekreace, coţ poukazuje na sloţitost marketingu v tomto sektoru a je velice důleţité nejen nabídnout druh rekreace, ale také patřičné ubytovací a stravovací sluţby, které s nabídkou rekreačních aktivit velice souvisejí. Kaţdý dává přednost jinému způsobu a jiné formě rekreace. Výběr záleţí na kaţdém z nás, ovlivňuje ho prostředí, ve kterém ţijeme, výchova, kulturní tradice, ale také aktuální ţivotní situace. [Slepičková, 2000]
17
Některé rekreační aktivity lidé mohou provozovat doma, či v blízkém okolí, ale mluvíme-li o cestovním ruchu, máme na mysli takové aktivity, kdy účastníci cestovního ruchu vycestují. Určité druhy sportovních, či rekreačních aktivit vyţadují potřebné zařízení nebo přírodní podmínky, například skály, vodní plochy, speciální terén apod.
1.3 Sport Pohledy na sport se s dobou velice výrazně mění. Prochází vývojem stejně tak, jako se vyvíjí společnost. Sport můţeme vnímat ze dvou pohledů. První pohled je takový, ţe společnost na sport reaguje a druhý je ten, ţe sport ovlivňuje společnost. Za vývoj sportu jsou v dnešní době povaţovány hlavně dva hlavní trendy, kterými jsou globalizace a individualizace. Globalizace pro sport znamená především stírání hranic mezi zeměmi, rychlé šíření nových sportovních disciplín, ale také globalizaci problémů, se kterými se současný sport musí potýkat, jako jsou komercionalizace či doping. [Slepičková, 2000; str. 19] Je nutno podotknout, ţe existuje ještě jeden velice důleţitý aspekt, který sport ovlivňuje. Jsou to lidé, kteří vymýšlí nové „sportovní aktivity“. Ze začátku se jim věnují třeba jen pro zábavu, či dokonce z jakési recese. Avšak s postupem času, se z takovéto aktivity stává tzv. prvek výkonu, kdy se začínají tvořit pravidla této aktivity. Tímto způsobem pak vznikla velká řada nových sportů a sportovních disciplín. [Slepičková, 2000] Vlastní pojetí sportu vyplývá nejen z historie, ale podléhá především aktuálním potřebám dnešní společnosti. Součástí sportu jsou jedinci se svými potřebami a očekáváními a fungují zde různá vnitřní pravidla. Tyto skutečnosti způsobují, ţe je velmi obtíţné vytvořit jediné a jednoznačné členění sportu. [Slepičková, 2000; str. 23] Dnešní sport přináší velkou různorodost, a tak nabízí moţnosti pro zapojení se všech sociálních skupin. Sport není jen za účelem výhry, či prohry, ba naopak přináší jedinci radost, zábavu, dobrodruţství a dobrou fyzickou kondici.
18
2. Vlivy sportovně - rekreačních aktivit na ţivotní prostředí Nárůst cestovního ruchu v jakékoliv oblasti s sebou přináší řady změn. Jednak vede ke zvýšení ekonomických aktivit, ale také narušuje přírodní prostředí. Jeho regulaci nelze provádět pouze nařízeními a zákazy, ale jako mnohem úspěšnější cesta se jeví vhodné přesměrování zájmu účastníků z ohroţených oblastí do méně ohroţených. V poslední době rostou poţadavky rekreantů na čistotu a přírodní hodnotu oblasti pobytu, coţ tradiční cestovní ruch jiţ ne zcela splňuje. Dalším trendem sledovaným v poslední době je posun od masovosti a pasivity, spíše k individuálnímu a aktivnímu způsobu trávení volného času. Tyto formy cestování jsou často označovány jako tzv. soft turismus neboli měkký turismus. Za jeho zakladatele je označován R. Jungk. [2] Cestovní ruch a rekreace se mohou v krajině projevovat řadou negativních vlivů, které je třeba eliminovat. Například v chatových oblastech, kde bývá ve většině případů nedostatek hygienických zařízení, můţe docházet k ohroţování zdrojů pitné vody a také můţe docházet vlivem mnoţství odpadků k znečišťování krajiny. V nejhorších případech aţ dokonce k vytváření tzv. „černých skládek“. Jelikoţ je Česká Kanada známá pro svojí zalesněnou krajinu a většina rekreačních středisek se nachází v blízkosti lesa, je zde velké riziko vzniku poţáru od otevřeného ohně. Dále pak turisté svým pohybem uvolňují a strhávají drny v zemi a tím otevírají prostor ničivé erozi. V posledních letech se rozšiřují škody způsobené zejména jízdou na horských kolech mimo cesty. K poškození přírodního prostředí dochází zejména v oblastech se zvýšenou koncentrací těchto rekreačních aktivit. Bohuţel se jedná většinou o místa chráněných oblastí, přírodních rezervací, místa výskytu vzácných rostlin a ţivočichů. Pro odstranění negativních vlivů je třeba tyto vlivy znát a informovat o nich i návštěvníky v těchto oblastech. Například správným značením cest a upozorněními, které upozorňují turisty na případné chráněné rostlinné druhy a ohroţené druhy zvěře. Horolezecká činnost je naopak pro ţivotní prostředí negativní právě pro poškozování skal, kdy dochází k rytí do skal, obrušování a odlamování skal. Při sjezdovém lyţování hrozí eroze sjezdovek, kdy jejich intenzivním sportovním vyuţíváním dochází k ničení vegetace okrajů a tím se ničí krásná krajina. [2] Avšak rekreace přináší i svá pozitiva. Vzhledem k tomu, ţe se budují nová rekreační a sportovní zařízení, vytváří se tak nové pracovní příleţitosti v oblasti cestovního ruchu a sluţeb. To kladně ovlivňuje stabilitu kaţdého regionu a zlepšuje ţivotní úroveň jeho 19
obyvatel. Tím, ţe se návštěvníci do dané destinace, oblasti, regionu musí nějakým způsobem dopravit, tak je vytvářen tlak na zlepšení ţivotního prostředí a stav infrastruktury, coţ je z hlediska rekreace a mnoţství lidí spojených s ní, velice prospěšné všem. Tím, ţe lidé jezdí za rekreací, tím se zvyšuje příliv finančních prostředků, a tak napomáhá jeho rozvoji. [2]
3. Charakteristika oblasti Jiţ v nejstarších textech i obrazových publikacích o České Kanadě bylo za její jádro povaţováno především území zhruba v rozmezí bývalého politického okresu Jindřichův Hradec podle správního uspořádání z roku 1868 (do roku 1938) se dvěma soudními okresy Jindřichův Hradec a Nová Bystřice, k nimţ se účelově, vzhledem k atraktivnosti některých památek a přírodních lokalit a jejich propagaci, postupně připojovala další místa v nejbliţším okolí. [Jirásko, 2011; str. 7] Po více jak jedno století je tato oblast nazývána Českou Kanadou, která se nachází na samém okraji posledních výběţků Českomoravské vysočiny. Vyniká především neobyčejnou krajinou s mnoţstvím zalesněných vrchovin, rybníků a rybníčků a kamennými útvary z ţulových balvanů. Od nejníţe poloţených sídel v blízkosti Jindřichova Hradce, se zvedá na severu aţ ke Kamenici nad Lipou, směrem k jihu aţ ke státní hranici Rakousko - Nová Bystřice a na východě sahá aţ k moravským Dačicím a Slavonicím. V okolí Kardašovy Řečice a Stráţe nad Neţárkou přechází do rovinatější Třeboňské pánve. [3] Za svůj název vděčí poměrně drsnému podnebí s niţšími průměrnými teplotami a vydatnými sráţkami. Charakteristické jsou především vodní plochy a rozsáhlé komplexy lesů s rozsetými balvany. Je to dáma tvrdá a romantická zároveň, která dostala do kolen nejednoho protřelého návštěvníka, ač uţ svou téměř panenskou přírodou či rozmanitými památkami. V rámci oblasti Česká Kanada je toto území s okolními přírodními rezervacemi vymezeno nařízením Jihočeského kraje jako Přírodní Park Česká Kanada o rozloze 291 km2, který zohledňuje především přírodní ráz krajiny. [4, 5, 6]
20
Historie Dějiny tohoto regionu se datují jiţ do dob 12. století, kdy se oblast Jindřichohradecka dostala do vlastnictví rodu Vítkovců, kteří zde pak začali s postupnou kolonizací. Ve 13. a 14. století začínají vznikat první hrady, města a městečka. V této době došlo i ke stavbě hradu Landštejn, který se nachází 12 km od města Slavonice a 11 km od města Nová Bystřice. Můţeme říct, ţe právě hrad Landštejn se stal srdcem České Kanady a je tak vnímán i dodnes. Významnými středisky se v těchto dobách stala města jako Jindřichův Hradec, Slavonice, Nová Bystřice, Kardašova Řečice, Kunţak a Strmilov. 16. století přineslo rozvoj hospodářství. Začaly se budovat rybníky, lesy a města bohatla. Právě v tomto století vznikla nádherná architektura měst Slavonice a Jindřichův Hradec, která se dochovala dodnes. V 18. století pokračuje rozvoj měst. O slovo se začala hlásit manufakturní výroba, zaměřená především na textilní produkci, sklo a ţelezo. Avšak tento rozvoj výroby zastavila skutečnost, ţe touto oblastí nevedly dosud ţádné významné ţelezniční tratě. Ani po vzniku Československé republiky, se tato oblast většího rozvoje průmyslu nedočkala. Díky těmto okolnostem, se zde zachovala krásná krajina a relativně zdravé ţivotní prostředí, které dává předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. [David, Soukup, 1995]
4. Analýza potencionálu České Kanady pro rozvoj sportovně rekreačních aktivit 4.1 Analýza lokalizačních předpokladů 4.1.1 Přírodní předpoklady RELIÉF Severozápadní část České Kanady tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, na kterou na jihozápadě navazuje Třeboňská pánev. Největší část oblasti však pokrývá kopcovitá a velmi zalesněná ţulová Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na Českomoravskou vrchovinu. Nejvýchodnější část pak tvoří Dačická pahorkatina. V celé oblasti se nachází celkem tři přírodní parky, kterými jsou Česká Kanada, Homolka – Vojířov a Javořická vrchovina. [7] Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunţaku, který dosahuje nadmořské výšky 738 m a jehoţ úpatím se vine úzkokolejka z roku 1987. Tento vrchol 21
je technickou památkou a je volně přístupný. Mezi další dominanty patří Šibeník (732 m n. m.), Studnice (722 m n. m.), Bukový vrch (721 m n. m.), Kunějovský vrch (725 m n. m.), Větrov (714 m n. m.), Suchdolský vrch (714 m n. m.) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700 m n. m.). Krajina nabízí především kopcovitý terén, s balvany na vrcholech. Tyto balvany se nejčastěji objevují s tzv. skalními mísami, které jsou pro tuto krajinu typické. Takovéto skalní mísy lze nalézt například v okolí hradu Landštejn. Pro lesy České Kanady jsou tyto skalní ţulové útvary typickou součástí. Asi nejkrásnější skalní seskupení se nacházejí v okolí obcí Kunţak, Zvůle a Stálkov. [8] KLIMA Podnebí v tomto regionu se zdá být drsné, s niţšími průměrnými teplotami a četnými dešťovými sráţkami. Zimy zde bývají dlouhé, s dostatkem sněhu, coţ je důvodem pro rozvoj lyţařské turistiky, která v posledních letech zaznamenává úspěch. Léta jsou zde krásná, slunečná, s příjemnými letními teplotami, které díky hustým lesům nedosahují příliš vysokých teplot. Avšak klimatické podmínky jsou zde velice proměnlivé. Ne kaţdou zimu je Česká Kanada pokryta dostatečným mnoţstvím sněhu a ne kaţdé letní měsíce jsou hřejivé a slunečné. Právě navzdory těmto okolnostem je turistům nabídnuta velká řada aktivit, které lze vyuţít za kaţdého počasí. VODSTVO Česká Kanada je na rybníky velmi bohatá, ne však tak, jako oblast Třeboňska, která je pro své rybníky proslulá. Klidné vodní plochy, ve kterých se odráţí jehličnaté stromy, husté porosty mokřadních rostlin, rašelinné louky a jiné, to je vodstvo České Kanady. Nejvýznamnější řekou oblasti je Neţárka, do které ústí i větší část potoků. K největším potokům pak patří Hamerský, Kardaš, Radouňský a Ţirovnice. Největší a nejdůleţitější rybníky jsou Velká Holná, Kačleţský, Krvavý, Velký Řečický, Ratmírovský, Mutina, Hejtman u Strmilova, Blanko, Komorník, Osika, Zvůle a mnoho dalších. Krvavý rybník svůj název získal podle zbarvení hlinitého dna, které připomíná červenou barvu krve. O tomto rybníku se vypráví mnoho pověstí, právě spojené s jeho červeným zabarvením. Rybník Blanko je zajímavý nejen tím, ţe se nachází na česko-rakouské hranici, ale navíc se jedná o přírodní rezervaci. [9] Rybníky slouţí především pro chov ryb, ale často i k závlahám a mnohé z nich jsou hnízdištěm pro mnohé ptactvo. V létě jsou pak některé rybníky přístupné turistům k rekreaci a vodním sportům. Ale pozor, některé rybníky jsou chráněny zákonem a je 22
zde přísný zákaz jak rybolovu, tak i koupání. Nesmím opomenout ani vodní nádrţ Landštejn, která je zásobárnou pitné vody v tomto regionu. Kdo se napije místní vody, uţ nechce pít jinou. Říká se, ţe pitná voda z této přehrady je jedna z nejchutnějších a nejzdravějších pitných vod u nás. [10, 11]
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI Národní přírodní památka Kaproun Tato národní přírodní památka byla vyhlášená roku 1987 jako přírodní výtvor. Avšak roku 1992 byla prohlášená za národní přírodní památkou o rozloze 2, 92 ha. Kaproun se nachází mezi městy Kunţak a Nová Bystřice. Chráněna jsou společenstva lučního rašeliniště a bezkolencových luk se zbytkovou populací kriticky ohroţeného prstnatce Transteinerova. Je to jedna ze dvou lokalit tohoto druhu v České republice. Součástí chráněného území je také malý rybníček s úzkým lemem litorálních vysokých ostřic. [12, 13] Přírodní rezervace Hadí vrch Hadí vrch se nachází poblíţ obce Staré Město pod Landštejnem a důvodem ochrany této oblasti jsou porosty jalovce obecného. Toto území bylo jako chráněné vyhlášené roku 1987 a je o rozloze 13, 47 hektarů. Balvanitý hřbet a svahy vrcholu Výhon mají bývalé pastviny s acidofilními vřesovištními společenstvy a hlavně vitálními porosty jalovce obecného. Místo je jediným nalezištěm motýla pernatušky vřesovištní v ČR, podobné je to u bedlobytky. Okraj území je přístupný po veřejné cestě. Lokalita je významná i z důvodu vysoké estetické hodnoty krajiny, proto je vyhledávaná turisty. [14] Přírodní památka Jalovce u Valtínova Tuto přírodní památku můţeme obdivovat jako rozlehlou louku posetou touto vzácnou dřevinou, která se rozprostírá u obce Valtínov, nedaleko Jindřichova Hradce. V roce 1987 bylo místo vyhlášeno přírodní památkou a její rozloha činá 0,5 hektarů. [15]
23
4.1.2 Kulturně-správní předpoklady KULTURNÍ PAMÁTKY Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec se nachází přesně mezi Prahou a Vídní. Největší výhodou tohoto města je, ţe krajina není jednotvárná a je velice výhodná hlavně pro cykloturistiku. Vţdy na začátku a na konci sezony město pořádá pro cyklisty akci zvaná Přes kopec na Hradec, aneb jindřichohradecký pedál. Jedna akce probíhá v měsíci květnu a druhá v říjnu. Jindřichův Hradec je křiţovatkou cyklotras, které navazují na trasu 32, zvanou Greenway, Praha – Vídeň. Zdejší hradní a zámecký komplex je svým rozsahem třetí největší v České republice. V letní sezoně zámek nabídne svým turistům celkem tři prohlídkové okruhy. Velkou atrakcí pro turisty jsou noční prohlídky s Bílou Paní, které probíhají kaţdý rok v srpnu a to vţdy o víkendu. Jen pár kroků od jindřichohradeckého zámku turisté mohou navštívit městské muzeum, které se pyšní největším mechanickým betlémem, který je zapsán do Guinessovy knihy rekordů. [16] Kunţak Obec Kunţak je pro turisty velice atraktivní svou přírodou, která se pyšní krásnými lesy a rybníky. Dominantou města je kostel sv. Bartoloměje z roku 1370, rokoková kašna na náměstí a kašna z jednoho kusu kamene pod základní školou. Okolní rybníky, jako Zvůle či Komorník, lákají turisty k rekreaci. Kunţak nabízí moţnosti trávení aktivní dovolené. Turistům nabízím velké mnoţství cyklistických tras, turistických stezek a v zimních měsících běţecké trasy. 5 km od Kunţaku se nachází vesnička Lomy, kde se nachází zastávka úzkorozchodné ţeleznice, o které jsem se jiţ zmínila. Návštěvníci v okolí obce Kunţak mohou obdivovat četná uskupení balvanů a viklanů, které patří mezi zajímavé přírodní památky tohoto regionu. [17] Nová Bystřice Nová Bystřice se nachází na rakouských hranicích asi 17 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Zvláštností je, ţe z Prahy, Brna i Vídně, se sem najede naprosto stejný počet kilometrů. Ze všech tří velkoměst je to rovných 165 km. Toto město má za sebou velice komplikovanou historii, coţ je důvod, proč se zde nerozvíjel průmysl 24
a díky tomu, se zde zachovala krásná neporušená příroda. V Nové Bystřici je o turistu postaráno jak v letních měsících, kdy největší sportovní atraktivitou jsou cyklotrasy, tak i v zimních měsících. Nachází se zde celkem 3 běţecké trasy o celkové délce 25 km, které navazují na další běţecké trasy v nedalekém okolí. Nejkurióznější z nich je trasa, vedoucí přes golfové hřiště. Tato trasa připomíná šumavské pláně, jen místo horských luk se běţkuje přes golfové hřiště. Myslím, ţe toto je pro turisty velice zajímavá zkušenost, kterou nikde jinde v republice nenaleznou. Právě v těchto místech, kde se trasa nachází, byla před dvaceti lety neprůstupná ţelezná opona. Mimo jiné zde naleznete tenisové kurty, kuţelkové dráhy a v zimních měsících si můţete zalyţovat na nedaleké sjezdovce, kde je moţno vyuţít i velice atraktivní noční lyţování. Naopak v letních měsících město nabízí velké mnoţství pěších naučných stezek a cyklostezek. Nová Bystřice má turistům zkrátka co nabídnout a to po celý rok a turisté se zde jistě nenudí. [18] Slavonice Město Slavonice je malebné městečko, které najdete na jihu Čech při hranici s Rakouskem. Velice zajímavé je, ţe z tohoto města je to blíţe do Vídně, neţ do Prahy. Právě blízkost Rakouska je pro tento region v mnohém určující. Slavonice jsou tzv. renesanční perlou České republiky a to díky dochovaným domům z dob gotiky a renesance, které lze obdivovat na Horním náměstí a na Náměstí Míru. Slavonice se světu otevřely v době, kdy byla odstraněna ţelezná opona a to dalo příleţitost začít s rozvojem cestovního ruchu v tomto malém příhraničním městečku. To přineslo moţnosti i několika výtvarným řemeslníkům, kteří se zde zabydleli a nyní nabízí návštěvníkům města, si některé řemeslné tradice vyzkoušet. Mezi nejatraktivnější z nich jistě patří malování keramiky v místní keramické dílně, či textilní řemeslná dílna paní Zuzany Krajčovičové, kdy obzvláště za nepříznivého počasí můţou turisté příjemně strávit svůj volný čas. Dále zde turisté mohou navštívit podzemí, které nabízí dvě trasy a velké záţitky pro milovníky adrenalinu.
25
Město nejvíce navštěvují cykloturisté a to díky upraveným cyklostezkám a krásné krajině. Kdo není milovníkem cyklistických výletů, můţe vyuţít nabídky pro pěší turistiku. Město zpřístupnila a zrekonstruovalo několik naučných stezek a vybere si jistě kaţdý. Ten, kdo přijede do Slavonic, jistě odjede s novými záţitky z dobrodruţství, které toto město nabízí. [19] Staré město pod Landštejnem Toto město se nachází 8 km severně od města Slavonice. Jiţ název napovídá, ţe v blízkosti je známý hrad Landštejn, který je turistům otevřen kaţdou letní sezonu. Město se rozkládá na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, v oblasti Novobystřické vrchoviny. Jiţní část obce hraničí s Rakouskem. V okolí se nachází značná síť turistického značení cyklostezek a zimních běţeckých tratí. Turistům je nabízeno velké mnoţství sportovních aktivit. Mezi ně patří biatlonový areál se střelnicí, která má 25 mechanických stavů pro maloráţkovou a vzduchovou pušku. Kromě střelnice je zde trvale udrţované celkem 7 běţeckých okruhů. Ročně jsou zde pořádány soutěţe Českého poháru v letním biatlonu a v roce 2011 zde proběhl Mistrovství České republiky dorostu a dospělých v letním biatlonu a Mistrovství světa v orientačním biatlonu. Místními i turisty je vyuţívána in-line stezka, kde jezdci mohou jezdit buď na in-line bruslích či na kolečkových lyţích. Avšak rok 2010 přinesl největší atraktivitu tohoto městečka a to lanové centrum. Je to novinka v regionu Česká Kanada, která přispívá ke zlepšení cestovního ruchu. Nalezneme zde 21 vysokých překáţek, nízké lanové překáţky pro děti, ale takové lukostřelba či aquazorbing. Lanové centrum je pro příznivce aktivního trávení volného času zpřístupněno od května do září. Staré město pod Landštejnem je sice malé město s malým počtem obyvatel, ale turistům nabízí velké moţnosti. [20] Hrad Landštejn Hrad Landštejn je kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu. Při samotné prohlídce hradu, mohou návštěvníci obdivovat ukázky rané hradní architektury, která patří v českých zemích k nejpozoruhodnějším. Návštěvníkům je zpřístupněn celý hradní areál, vyhlídková věţ a je připravena expozice archeologie. Během léta se zde koná několik kulturních akcí, jako například koncerty folkových skupin, představení historických souborů, které lákají návštěvníky na ukázky šermu či 26
historických tanců, vystoupení kejklířů, atd. V hradním příkopu jsou pak připraveny hry pro děti. Pokud se turisté tohoto regionu rozhodnou hradní zříceninu navštívit, doporučuji na hrad vyrazit s dobrou mapou. Na hrad vedou celkem tři turistické trasy a okolí hradu nabízí návštěvníkům krásnou přírodu a samozřejmě příjemné posezení v příjemných tamějších hospůdkách. [21] Maříţ Maříţ je malinkatá vesnička asi 3 km od její místní části, města Slavonice. Nachází se tedy na samém jihozápadě Moravy, při hranicích s Čechami a rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy. Po pádu ţelezné opony Maříţ vypadala jako po válce. Zdevastovaná příroda, zničené domy, ale přesto se zde zachovalo místo se zajímavou atmosférou. I přes to, ţe vesnička má asi deset stálých obyvatel, ostatní jsou převáţně chalupáři a chataři, má návštěvníkům opravdu co nabídnout. Největším lákadlem je keramická dílna, ve které turisté mohou jednak toto řemeslo obdivovat, ale také si mohou sami namalovat hrneček, či jiný keramický předmět a odnést si tak domů velice hezkou vzpomínku. [22, 23] V roce 2008 zde vznikla tzv. pracovní skupina pod názvem Maříţský park, která bojuje za obnovu Maříţského parku. Vznikla z iniciativy členů výboru petice ze srpna 2007 ,,Stop kácení v Maříţském zámeckém parku“. Tato petice vznikla z obav o budoucnost parku. Na jaře roku 2010 tato skupina vytvořila ve spolupráci s odborníky koncept revitalizace Maříţského parku. Na opravu parku byly získané dotace z evropských fondů z projektu „Evropský park Bavorsko - Čechy. Nyní je park zpřístupněn, otevřen veřejnosti a kaţdý návštěvník, který do parku vstoupí, bude obklopen překrásnou přírodou, ze které dýchá minulost této pohraniční vesničky. [24] Pfaffenschlag Pfaffenschlag je zaniklá středověká osada, která pravděpodobně zanikla někdy v průběhu 12. století. Osada zanikla navzdory velkému poţáru a dodnes jsou zde zachovány kamenné základy domů. Dozvědět se více o této osadě mohou návštěvníci ve Slavonickém muzeu, kde je k vidění i maketa uspořádání domů tak, jak to před velkým poţárem doopravdy vypadalo. Tato atraktivita je dostupná jednak pěšky po turisticky značené trase, tak na kole nebo autem. Vzhledem ke krásné klidné přírodě, doporučuji pěší procházku. [25] 27
„Malá Hluboká“ v obci Český Rudolec Tento historický objekt se mohl stát jedním z hlavních magnetů České Kanady. Avšak místo vyšperkovaného panského sídla si dnes kolemjdoucí s údivem fotografují zánik v přímém přenosu. Malá Hluboká je přezdívaný zámeček, který se nachází v obci Český Rudolec. Jedná se o kulturní památku, která v současné době, díky dotacím z Evropské unie, dostává podobu, jakou měla kdysi. Říká se, ţe zámek Hluboká nad Vltavou, byl postaven po vzoru právě tohoto zámečku. [26] Vodní pila Penikov Vydají-li se turisté z Českého Rudolce po Graselově stezce, anebo po modré turisticky značené trase, dostanou se do obce Penikov, kterou uvidí asi po zhruba 40 - ti minutové pěší chůzi. Pod hrází rybníka pak uvidí malou celodřevěnou pilu s vodním pohonem. Její úplnost, původnost i zachovalost je ojedinělá a pila je proto prohlášená za nemovitou kulturní památku. Cílem obnovy bylo nejenom pilu zachovat, ale také ji uvést do provozuschopného stavu. To se podařilo a návštěvnici tuto raritu mohou obdivovat právě v České Kanadě. [27]
4.2 Analýza selektivních předpokladů 4.2.1 Objektivní předpoklady Politické faktory, které se zapsaly do minulosti, sehrály velmi významnou roli v České Kanadě a jejich dopady vnímáme dodnes. Na přelomu 40. a 50. let 20. století bylo v oblasti zřízeno hraniční pásmo, tzv. ţelezná opona a velká část byla lidem nepřístupná a to aţ do začátku 90. let. Dnes jiţ ţádná omezení nejsou a návštěvnici si mohou uţívat nenarušené
přírody,
která
se
díky
dřívější
izolaci
zachovala.
Největším
a nejvýznamnějším městem České Kanady je Jindřichův Hradec, menšími významnými městy jsou Nová Bystřice, Kunţak, Dačice, Slavonice a Jemnice. Tyto města spojuje síť silnic, která je na dobré úrovni. V tomto regionu se nenachází ţádné rychlostní silnice a ani ţádná dálnice tuto oblast neprotíná, coţ je dobré vzhledem k ţivotnímu prostředí. Naopak je zde spoustu malých silniček a stezek, které nachází uplatnění především pro cykloturistiku. Demografické údaje nejsou k dispozici, jelikoţ Český statistický úřad zatím nesleduje potřebné údaje o této oblasti. [Havlíčková, 2010]
28
4.2.2 Subjektivní předpoklady Oblast Česká Kanada si kaţdoročně získává více a více návštěvníků. Lidé s postupem času dochází k názoru, ţe i Česká republika má co nabídnout a ţe i krásnou dovolenou plnou záţitků mohou získat v České republice. Trávení volného času aktivně, si získává své příznivce a od opalování u moře pomalu ustupují. Myslím, ţe Česká Kanada svou nabídkou, jak aktivně trávit svůj čas, láká čím dál více návštěvníků. Právě tento region svými přírodními předpoklady má své kouzlo a ty nejlepší podmínky pro krásně strávenou dovolenou s rodinou nebo kamarády.
4.3 Analýza realizačních předpokladů 4.3.1 Dopravní předpoklady Česká Kanada je oblast s dostatečným mnoţstvím silnic první a druhé třídy, a tak se turisté mohou bez problémů dostat do jakéhokoliv města či vesničky. Avšak některé přírodní krásy lze obdivovat pouze po turisticky značených stezkách a cyklostezkách. Autobusová doprava tvoří pravidelnou linku na trase Slavonice – Nová Bystřice – Jindřichův Hradec, kdy tato linka zajíţdí aţ k hradní zřícenině Landštejn. V letní sezoně je pak tato linka posílena o speciální cyklotrans, který slouţí převáţně pro přepravu cyklistů. Za přepravu kola, v jakékoliv vzdálenosti, zaplatí turisté pouhých 20 Kč. Problémem v přepravě autobusem můţe být doprava mezi jednotlivými vesnicemi, kdy i v některých obcích jezdí autobus pouze jedenkrát denně. Velkým problém, který jsem zaznamenala je určitě spojení o svátcích a víkendech, kdy nejsou ţádná spojení. Vlakem se turisté do České Kanady také mohou dostat. Cesta vlakem je určitě pohodlnější a navíc se turista můţe kochat krásami zdejší přírody. I vlaková doprava umoţňuje přepravu kol. Jak uţ jsem zmínila, velkou raritou a velice oblíbeným druhem vlakové dopravy, obzvláště v letních měsících, je úzkorozchodná ţeleznice společnosti JHMD a. s., jejíţ trasa vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a druhá trasa vede přes Kamenici nad Lipou do Obrataně. Tyto jízdy jsou pro turisty velice oblíbené především kvůli překrásné přírodě, kterou během jízdy vlak míjí. Mezi další druhy dopravy nesmím opomenout cyklistické, běţkařské a trasy a hipostezky, tedy stezky pro jízdu na koních. Seznam doporučených a nejzajímavějších tras uvádím v příloze.
29
4.3.2 Materiálně technické předpoklady UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ Moţnosti ubytování jsou v regionu Česká Kanada velice různorodé a vţdy záleţí na potřebách kaţdého jedince. V některých případech i na ročním období a jaký typ ubytovacího zařízení si turista vybere. Moţnosti jsou tedy široké. Nalezneme zde hotely, penziony, ubytování v soukromí, ubytovny, chalupy, chaty a přírodní podmínky naskýtají moţnost ubytování v kempu. Hotely jsou klasifikovány od dvou aţ po čtyři hvězdy. S takovým typem ubytování se setkáme především ve větších městech, jako například v Jindřichově Hradci, Nové Bystřici nebo Slavonicích. Luxusnější hotely pak návštěvníci jistě ocení v Jindřichově Hradci a to Hotel Concertino – Zlatá Husa a Nové Bystřici – Lesní hotel Peršlák. Ve Slavonicích – Hotel U Růţe, kde se ceny za dvou lůţkové pokoje pohybují od 600 Kč do 1 700 Kč. Co se týče ubytování v penzionech, nabídka je velice široká a lze toto ubytování nalézt po celé oblasti České Kanady. Zde se ceny pohybují od 300 Kč do 1 200 Kč. Levnějším typem ubytování mohou být ubytovny, které obzvláště v letních měsících jsou hojně vyuţívány. V poslední době jsou ubytovny zaměřené právě na cyklisty a je zde velká nabídka ubytoven s úschovnou kol a jejich cena není vysoká. Nalézt lze ubytovny od 100 Kč za noc. Pokud turisté plánují delší dovolenou, jistě rádi vyuţijí nabídky ubytování v soukromých apartmánech, kde se ceny pohybují od 200 Kč za noc. Další rekreační zařízení jako například kempy či chatové osady v letních měsících doslova praskají ve švech a pokud není daná rezervace, jen těţko se zde v hlavní sezoně ubytujete. Tato zařízení jsou jiţ dnes plně vybavena kvalitním sociálním zařízením či bývá hostům k dispozici vyuţít sportovní zařízení daného kempu. Hostům bývá k dispozici půjčovna lodí, hřiště, stolní tenis, společenské hry aj. Nejlevněji vyjde postavení vlastního stanu – jiţ od 50 Kč za noc nebo přistavení vlastního karavanu – kolem 90 Kč za noc. STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ Tento typ zařízení mohou návštěvníci regionu vyuţít buď jako samostatné soukromé podniky, anebo jsou součástí ubytovacích zařízení, jako například hotelů, či penzionů. Stejně jako ubytovací zařízení, tak i stravovací se nachází především ve větších turistických střediscích, avšak v letních měsících nalezneme menší hospůdky, bary, rychlá občerstvení
30
i v menších obcích a vesničkách. Ostatní zařízení jsou většinou otevřena celoročně, ale pravdou zůstává, ţe největší vyuţití je během sezony. Co se týče určité úrovně sluţeb stravovacích zařízení v této oblasti, mohu dle svých zkušeností říci, ţe vzhledem k cenám, většina z nich poskytuje kvalitní sluţby na dobré úrovni. Ta zařízení, která nenabízela kvalitní sluţby, uţ jsou dnes většinou zavřena. Velice zajímavé a atraktivní stravovací zařízení je například u obce Staré Město pod Landštejnem, kde na jedné z cyklostezek, se cyklisté mohou občerstvit a nabrat síly v tzv. BikeBaru, kterým jistě nepohrdne ţádný kolem projíţdějící cyklista. INFORMAČNÍ CENTRA Turistická informační centra plní v regionu Česka Kanada nezastupitelnou roli stejně tak, jako v kaţdé jiné turistické oblasti. Sluţeb informačního centra mohou turisté vyuţít ve městech Jindřichův Hradec, Nová Bystřice, Slavonice, Jemnice a Dačice.
Kontakty na turistická informační centra: TIC Dačice adresa: Palackého náměstí 1/1, telefon: +420 384 401265, www.dacice.cz TIC Jemnice adresa: Husova 2, telefon: +420 721 508 737, www.tic.jemnice.cz TIC Jindřichův Hradec adresa: Panská ulice 136/1, telefon: +420 384 363 546, http://infocentrum.jh.cz TIC Nová Bystřice adresa: Mírové náměstí 54, telefon: +420 384 385 622, www.novabystrice.cz TIC Slavonice adresa: Svatopluka Čecha 103, +420 384 493 320, www.i.slavonice-mesto.cz
31
5. Komplexní rozbor sportovně - rekreačních aktivit V této části jsem vypracovala kompletní seznam všech sportovních nebo relaxačních aktivit, které mohou vyuţít jak místní obyvatelé ve svém volném čase, tak i návštěvníci regionu Česká Kanada. Z důvodu příprav nových ceníků na letošní letní sezonu, jsem u některých provozoven a aktivit nemohla uvést ceny.
5.1 Sportovní a rekreační zařízení [28, 29, 30] Aquaparky -
Dačice: Venkovní aquapark
-
Jindřichův Hradec: Venkovní aquapark Tab. 1: Ceník vstupného do aquaparků
Vstupné
Kde celodenní Dačice
Jindřichův Hradec
dospělí = 60 Kč
děti = 40 Kč
6 - hodinové dospělí = 40 Kč
děti = 30 Kč
2 - hodinové dospělí = 30 Kč
děti = 20 Kč
celodenní
dospělí = 80 Kč
děti = 50 Kč
6 - hodinové dospělí = 60 Kč
děti = 40 Kč
2 - hodinové dospělí = 50 Kč
děti = 30 Kč
Zdroj: [31, 32]
Fitcentra -
Dačice: Fitness Oáza
-
Jindřichův Hradec: Fitcentrum Merkur
-
Jindřichův Hradec: Fitness Piketa
-
Jindřichův Hradec: Fitstudio Eden
Golfová hřiště a kluby -
Autokemp Zvůle: Minigolf v areálu kempu
-
Jindřichů Hrade: Minigolf restaurace Gentleman
-
Nová Bystřice: Golfový klub
-
Nová Bystřice: Minigolf
32
In – line dráha -
Staré Město pod Landštejnem
Jízdárny a ranče [33] -
Horní Dvorce: Statek – projíţďky na koních
-
Jindřichův Hradec: Penzion Najdek – projíţďky na koních
-
Jindřichův Hradec: Stanislav Šamal – projíţďky na koních
-
Nová Bystřice: Lesní hotel Peršlák Jan Novák – projíţďky na koních
-
Nová Bystřice: Jiří Svoboda – projíţďky na koních
-
Nový Vojířov: Ivan Reich – projíţďky na koních
-
Rodvínov: Projíţďky na koních
-
Slavonice: Projíţďky na koních
Keramická dílna -
Maříž: Keramické dílny Kryštofa Trubáčka a Jana Boháče
-
Slavonice: Keramická dílna pana Boháče
Koupaliště a bazény -
Albeř: rybník Osika
-
Jemnice: Plavecký bazén
-
Jindřichův Hradec: Plavecký bazén
-
Malý Ratmírov: Ratmírovský rybník
-
Mosty: rybník Zvůle
Kuţelny a bowlingové herny -
Dačice: Bowling – Sportcentrum Rockhill – 2 dráhy
-
Dačice: Kuţelna – 4 dráhy
-
Jindřichův Hradec: Bowling – Paradise Club – 4 dráhy
-
Nová Bystřice: Kuţelna – 4 dráhy
-
Slavonice: Kuţelna – 4 dráhy
Lanová centra -
Landštejn: Coody outdoor
33
Lezecké stěny -
Dačice: Sportcentrum Rockhill
-
Jindřichův Hradec: Fitstudio Eden
Lyţařská střediska -
Nová Bystřice: Lyţařský vlek
Paintballové hřiště -
Dačice: Paintballové hřiště
-
Jemnice: Paintballové hřiště – outdoor a indoor paintball
Sauna -
Český Rudolec: Sauna
-
Dačice: Sportcentrum Rockhill
-
Jindřichův Hradec: Fitstudio Eden
Solná jeskyně -
Dačice
-
Jindřichův Hradec: Solná jeskyně Beruška
Skateparky -
Jindřichův Hradec: Skatepark Sportrelax s. r. o.
Spinning -
Dačice: Fitness Oáza
-
Jindřichův Hradec: Fitstudio Eden
Sportovní areály a stadiony -
Dačice: Sportovní stadion
-
Dačice: Sportovní hala
-
Dačice: Sportcentrum Rockhill
-
Jindřichův Hradec: Tyršův stadion – TJ Slovan
-
Jindřichův Hradec: Fotbalové hřiště s umělým povrchem
-
Jindřichův Hradec: Sportoviště u rybníku Vajgar
-
Jindřichův Hradec: Sportovní hala Sportrelax s. r. o.
34
-
Nová Bystřice: Sportovní hala
-
Nová Bystřice: Víceúčelové sportovní hřiště
-
Slavonice: Víceúčelové sportovní hřiště
Squashové a ricochetové kurty -
Jindřichův Hradec: Ricochetové kurty
Střelnice -
Nová Bystřice: Celoroční sportovní střelnice
-
Nový Vojířov: Veřejná krytá střelnice
-
Slavonice: Veřejná střelnice
-
Staré Město pod Landštejnem: Veřejná střelnice
Tenisové kurty a haly -
Dačice: Tenisové kurty TJ Centropen
-
Jindřichův Hradec: Teniscentrum s. r. o.
-
Jindřichův Hradec: Tenisové kurty TJ Slovan
-
Nová Bystřice: Tenisová hala u Hotelu Nobys
-
Nová Bystřice: Tenisové kurty Penzion „U Dračice“
-
Nová Bystřice: Tenisové kurty pan Vacek
-
Nová Bystřice: Tenisové kurty za víceúčelovým sportovním hřištěm
-
Otín Jindřichův Hradec: Tenisové kurty
-
Slavonice: Antukové kurty při Základní škole
Volejbalové kurty -
Nová Bystřice: Sportovní hala
Vyhlídkové lety a lety balonem -
Dačice: Aeroklub pro ultra lehká letadla
-
Jindřichův Hradec: Aeroklub, s. r. o.
Zimní stadiony a hokejové haly -
Jindřichův Hradec: Zimní stadion Sportrelax s. r. o.
35
5.2 Nejzajímavější sportovní akce pořádané v roce 2012
Závody psích spřeţení Českou Kanadou
V sobotu a neděli 11. a 12. února 2012 Musher´s Club Long Hair Tails Veclov pořádal jiţ 7. ročník závodů psích spřeţení v okolí Kláštera u Nové Bystřice. Česká Kanada je ideální na jízdu se psím spřeţením a nedotčená příroda k tomuto přímo vyzývá. Letos se na závod přihlásilo více jak 50 závodníků. Trasa je kaţdý rok dlouhá 50 km a prochází nesmírně zajímavou krajinou, která byla aţ donedávna veřejnosti neznámá. Z větší části totiţ trasa vedla podél rakouské hranice, která se nachází v bývalém nepřístupném pásmu, dále přes několik zaniklých vesnic, hlubokými lesy a podél rozsáhlých pastvin. [34]
Rally Vrchovina
Dne 6. a 7. dubna 2012 proběhlo Mistrovství České republiky ve sprintrally, které letos mělo centrum celého závodu ve Slavonicích, kde bylo umístěno ředitelství závodu. Zde se účastníci závodu registrovali a proběhlo zde slavnostní zahájení i ukončení celého závodu. Slavonické náměstí se tak v sobotu ráno zaplnilo více jak stovkou závodních aut, ale přišlo se podívat i mnoho nadšenců tohoto sportu. Tato akce byla v terénu také přístupná divákům a kaţdý, kdo se jel podívat na závod, si odnesl ojedinělé záţitky. Pro závodníky byly připraveny celkem tři náročné trasy, podél kterých byla vyznačená místa pro diváky. Tohoto závodu se také zúčastnila známá herečka a zpěvačka Olga Lounová, která si mezi ţenami přijela pro druhé místo. Příští rok Rally Vrchovina bude opět startovat ve Slavonicích. [35]
Přes kopec na Hradec aneb Jindřichohradecký pedál
Tradiční cyklistický výlet do okolí Jindřichova Hradce se koná dne 6. 10. 2012 jako zakončení turistické sezóny. Účastníci si mohou vybrat podle náročnosti ze tří tras a na závěr proběhne slosování o hodnotné ceny. V obci Políkno bude na účastníky čekat doprovodný program v podobě soutěţí a pro děti několik atrakcí, jako například skákací hrad, trampolíny, jízdy na koních. Závodu se kaţdý rok účastní více jak dvě stě závodníků a je mezi místními i návštěvníky velice oblíben. [36]
36
MTB Maraton
Landštějnský CykloCamp pořádá v sobotu 1. září 2012 jiţ třetí ročník Cyklocamp Maratonu. Pojedou se dvě trati – krátká a dlouhá, které jsou dále rozděleny podle pohlaví a věkových kategorií. Dlouhá trasa je především pro opravdové profesionální závodníky a fajnšmekry. Krátká trasa je určena turistům a svátečním jezdcům. Je připravena bohatá tombola a pro vítěze hodnotné ceny. Cyklocamp doporučuje pojmout tuto akci jako celovíkendovou rodinnou akci, případně jako víkendové soustředění. Pro účastníky je připraveno ubytování v místním cyklistickém kempu. [37]
Českou Kanadou na kole
Tato akce se uskuteční ve dnech 7. aţ 9. září 2012 na značených cykloturistických stezkách v okolí města Slavonic (okres Jindřichův Hradec). Připraveny budou dvě trasy rozdílné délky pro trekkingová/horská kola. Kratší trasa 33 km bude pro rekreační jízdu a delší 64 km pro zdatnější cyklisty. Obě trasy povedou nádhernou krajinou chráněné oblasti Česká Kanada. Projede se téměř neporušenou přírodu okolo historických a přírodních památek a jiných zajímavých míst. Nejedná se o závod, ale o společné rekreační cestování pod vedením zkušených průvodců. Na trase bude připravena občerstvovací stanice, bezplatný servis kol a pohotovostní vozidlo. [38]
Chalupa Cup 2012 – mezinárodní veslařská regata
Jiţ několik let se v Jindřichově Hradci scházejí nejlepší veslaři z celé České republiky, aby ukončili závodní veslařskou sezonu exhibicí na netradiční krátké trati na rybníce Vajgar. Závod svou účastí ozdobí i slavní zahraniční veslaři. Tato událost se uskuteční na přelomu měsíce září a říjen. [39]
O zlatý keš – geocaching – okolí Jindřichova Hradce
Dne 16. 10. 2012 se uskuteční soutěţní klání „O zlatý keš“. Tento závod je určený milovníkům geocachingu a vyhrává ten, kdo nalezne nejvíce skrytých schránek s poklady, kdyţ má k dispozici pouze jejich GPS souřadnice. Soutěţit se bude v 3-5-ti členných týmech, bez omezení věku. [40]
37
5.3 Rekreační střediska REKREAČNÍ CENTRUM ČESKÁ KANADA Rekreační středisko se nachází v těsné blízkosti města Kunţak a je umístěn v romantickém kraji hlubokých lesů, jezer a rybníků. Centrum nabízí ubytování v panenské přírodě a slibuje relaxaci, odpočinek, sportovní a kulturní vyţití. Dále pak nabízí levné ubytování pro jednotlivce i skupiny. K dispozici jsou pokoje v penzionu s příslušenstvím, bungalovy s příslušenstvím nebo chatky s hygienickým zařízením ve zděné budově. Součástí jsou i stravovací sluţby v restauraci, která se nachází v areálu. V okolí pak turisté mohou svůj čas trávit velice aktivně. Nabízí se zde moţnosti aktivit jako cykloturistika, pěší stezky a vodní sporty pro mladé a aktivní turisty, ale také pro rodiny s dětmi. Sportovní vyţití nabízí i zimní měsíce, kdy turisté mohou běţkovat nebo uskutečnit výlet na sněţnicích. Vybavení areálu nabízí návštěvníkům mnoho moţností, jak zde aktivně strávit čas. Nachází se zde tělocvična, stolní tenis, stolní fotbal, ruské kuţelky, pétanque, venkovní dětské hřiště, pískoviště, trampolína, vnitřní dětské hřiště, fotbalové hřiště, hřiště pro pláţový volejbal a nohejbalové hřiště. Dále je zde vyhrazen prostor pro táborové ohně s velice příjemným zastřešeným posezením. [41]
Ceník ubytování na rok 2012 Typ ubytování: Penzion (studia s vlastním sociálním zařízením) Tab. 2: Ceník ubytování – penzion (týdenní pobyt)
Týdenní pobyt (od soboty do soboty) Se snídaní
S polopenzí
Jednolůţkový
440 Kč za os/noc
510 Kč za os/noc
Dvoulůţkový
390 Kč za os/noc
460 Kč za os/noc
Vícelůţkový
340 Kč za os/noc
410 Kč za os/noc
Dítě 3 - 12 let
320 Kč za os/noc
370 Kč za os/noc
Zdarma
Zdarma
150 Kč za os/noc
Zdarma
Ubytování
Dítě do 3 let bez nároku na lůţko zdarma Dítě do 3 let s nárokem na lůţko, bez stravy
Zdroj: [41], zpracování vlastní
38
Tab. 3: Ceník ubytování - penzion (pobyt kratší neţ 1 týden) Kratší pobyt neţ 1 týden Se snídaní
S polopenzí
Jednolůţkový
490 Kč za os/noc
560 Kč za os/noc
Dvoulůţkový
440 Kč za os/noc
510 Kč za os/noc
Vícelůţkový
390 Kč za os/noc
460 Kč za os/noc
Dítě 3 - 12 let
320 Kč za os/noc
370 Kč za os/noc
Zdarma
Zdarma
150 Kč za os/noc
Zdarma
Ubytování
Dítě do 3 let bez nároku na lůţko zdarma Dítě do 3 let s nárokem na lůţko, bez stravy
Zdroj: [41], zpracování vlastní
Typ ubytování: Bungalov
Tab. 4: Ceník ubytování – bungalov
Ubytování Cena bez stravy 3 lůţkový
850 Kč za bungalov/noc
4-6 lůţkový 1 050 Kč za bungalov/noc 6-8 lůţkový 1 250 Kč za bungalov/noc Zdroj: [41], zpracování vlastní
Typ ubytování: Chata
Tab. 5: Ceník ubytování – chata
Ubytování
Cena bez stravy
Chata s vlastními lůţkovinami
400 Kč za chatu/noc
Chata s vypůjčenými lůţkovinami
400 Kč za chatu/noc (pozn.)
Zdroj: [41], zpracování vlastní
Poznámka: K této ceně se připočítává na kaţdou osobou v chatě 1x paušální poplatek v ceně 70 Kč na celý pobyt.
39
Typ ubytování: byt Tab. 6: Ceník ubytování – byt
Ubytování
Cena bez stravy
2 osoby
1 000 Kč za byt/noc
3 osoby
1 200 Kč za byt/noc
4 - 5 osob
1 500 Kč za byt/noc Zdroj: [41], zpracování vlastní
Ke kaţdému typu ubytování je moţné přiobjednat stravu za ceny, uvedené v následující tabulce. Tab. 7: Ceník - stravování
Strava: dospělí a děti od 12 let Snídaně
Cena 90 Kč za osobu/den
Polopenze
160 Kč za osobu/den
Plná penze
220 Kč za osobu/den Zdroj: [41], zpracování vlastní
S pobytem v tomto rekreačním středisku mohou být spojeny i další poplatky, které jsou uvedené v následující tabulce. Tab. 8: Ceník – ostatní poplatky
Ostatní poplatky
Cena
Zvíře - pes, kočka
100 Kč/noc
Parkovné - auto, motorka
10 Kč/noc
Poplatek městskému úřadu
12 Kč za osobu/noc
Zdroj: [41], zpracování vlastní
AUTOKEMP OSIKA Tento kemp nalezneme v jednom z nejromantičtějších zákoutí Javořické vrchoviny, v krajině plné lesů, luk, rybníků a dravých říček, v krajině oplývající mnoha vzácnými druhy ţivočišné i rostlinné říše. Rybník Osika, podle kterého je kemp pojmenovaný, je znám a oblíben pro svou velmi čistou vodu, kterou si udrţuje po celou rekreační sezonu. 40
Velká plocha rybníka umoţňuje sportovní vyţití, jako například windsurfing, projíţďky na šlapadlech, lodích či kánoích. Autokemp Osika nabízí tyto druhy ubytování: chaty, karavany nebo stany. V kempu je umístěno sociální zařízení, sprchy, umývárny s teplou vodou, prádelna a kuchyňka s elektrickými spotřebiči. Součástí areálu je i recepce, kde se nachází společenská místnost s půjčovnou společenských her nebo sportovního nářadí (míče, stolní tenis, apod.). Tyto sluţby kemp poskytuje svým ubytovaným návštěvníkům zdarma. Autokempem Osika prochází úzkokolejná ţelezniční trať, která vede z Nové Bystřice a pravidelně kempem projíţdí. V hlavní sezoně se pak po této trati projíţdí i parní vlak. Okolím kempu prochází několik dobře značených turistických a cykloturistických tras, které návštěvníky zavedou do těch nejhezčích míst této oblasti. Kemp poskytuje mnoho sluţeb, mimo jiné i půjčovnu kol, lodí nebo šlapadel. [42]
Ceník ubytování na rok 2012 Ceny ubytování za pronájem čtyřlůţkových chatiček se pohybují od 520 Kč do 940 Kč na noc a to podle typu a umístění chaty. Ceník pro moţnost ubytování v karavanu, či stanu se nyní připravuje. CHATOVÝ RÁJ BRANDLÍN Chatový ráj Brandlín leţí v pěkné krajině jiţních Čech v obci Brandlín a východně asi 18 km od Jindřichova Hradce. Kemp nabízí ubytování v budově a ve srubech oploceným areálem. Vhodné pro pro školy v přírodě, ozdravné pobyty, rodiny s dětmi, rekreaci, sport, turistiku či cyklistiku. Celková kapacita na chatkách je 60 lůţek s přistýlkou 70 lůţek. Na kaţdé chatě jsou dvě loţnice po třech lůţkách a kaţdá chatka má svou vlastní terasu, kde je velice příjemné posezení ve večerních hodinách. V areálu se nachází i restaurace, dětský koutek a hřiště na nohejbal a fotbal. Velkým lákadlem je i bazén o velikosti 7 x 4 metry, který mohou ubytovaní návštěvníci vyuţít zdarma, ale koupání je moţné i v nedalekých rybnících. Parkování je moţné buď u chatky, nebo na parkovišti. V okolí se nachází desítky pěších tras i cyklotras, na které se návštěvníci mohou vydat, anebo mohou navštívit několik kulturních, nebo přírodních památek. [43]
41
Ceník ubytování a dalších sluţeb na rok 2012 Tab. 9: Ceník sluţeb
Ubytování
Cena
V sezoně
1 028 Kč/chata/den
Mimo sezonu
800 Kč/chata/den
Ostatní poplatky Poplatek za psa
50 Kč/den
Parkovné
30 Kč/den
Poplatek úřadu
15 Kč/den
Lůţkoviny pro 1 lůţko
50 Kč/celý pobyt
Zdroj: [43], zpracování vlastní
Chatový ráj Brandlín je vhodný například pro školy v přírodě, rodiny s dětmi, či houbaře. Okolí areálu je rájem pro houbaře. Kaţdý, kdo se chce zrekreovat, nabrat nové síly a odpočinout, je toto rekreační středisko to pravé. REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ AGMAR – MALÝ RATMÍROV Rekreační zařízení Agmar se nachází v Malém Ratmírově, asi 12 km od Jindřichova Hradce, uprostřed kouzelné přírody. Středisko je umístěno u Ratmírovského rybníku cca 50 m od příjezdové cesty v mírném svahu. Okolí nabízí velkou řadu zajímavých moţností, kam vyrazit na výlet a přímo vybízí k návštěvě historických objektů, hradů a zámků a také k projíţďkám na kole, nebo procházkám ve zdejší přírodě. V tomto zařízení je moţné se ubytovat ve čtyřlůţkových chatičkách. Jediná moţnost stravování je v restauračním zařízení. [44]
Ceník ubytování na rok 2012 Tab. 10: Ceník ubytování
Ubytování
Cena
V sezoně
7 900 Kč/chata/7 nocí
Mimo sezonu
5 900 Kč/chata/7 nocí
Zdroj: [44], zpracování vlastní
42
Chaty jsou většinou pronajímány na 7 nocí, ale po telefonickém kontaktu a rezervaci předem, si lze domluvit i kratší termín ubytování. REKREAČNÍ STŘEDISKO WALTER – NOVÁ BYSTŘICE Rekreační středisko Walter se nachází v krásném prostředí krajiny Česká Kanada a nabízí ubytování v patrových pětilůţkových dřevěných chatách. V blízkosti kempu se nachází rybník Osika, který je přibliţně 300 m vzdálený. Chaty jsou vytápěny elektrickým topením, sociální zařízení jsou společná ve zděné budově zvlášť pro ţeny a muţe. Pro děti je v areálu k dispozici pískoviště, kolotoč a houpačky. Pro ostatní rekreanty je zde k dispozici volejbalové hřiště a pingpongový stůl. Stravování je individuální, avšak po domluvě je moţné zařídit hromadné stravování v areálu střediska. [45]
Ceník ubytování na rok 2012 Tab. 11: Ceník ubytování
Ubytování
Cena
Podkroví chaty
2 lůţka/7 dní = 2 300 Kč
Přízemí chaty
3 lůţka/7 dní = 3 500 Kč
Zdroj: [45], zpracování vlastní
V ceně ubytování je zahrnuto ubytování, parkování v areálu střediska, elektrická energie spotřebovaná osvětlením chaty. Ostatní výdaje na spotřebu energie v ceně nejsou zahrnuty a počítá se skutečné odebrané mnoţství. Dále se na kaţdou osobu starší 15 let připočítává rekreační poplatek ve výši 12 Kč na den, který se odvádí městskému úřadu. REKREAČNÍ STŘEDISKO JANOV U DAČIC – STARÉ HOBZÍ Rekreační středisko Janov u Dačic se nachází 10 km od města Dačice a 6 km od Slavonic. V okolí se nachází velké mnoţství kulturních památek a přírodních krás, jako například Telč, Slavonice, hrad Landštejn a mnoho dalších. V areálu je malé fotbalové hřiště, volejbalové a basketbalové hřiště, stůl na stolní tenis, půjčovna soft-tenisu, lodiček a další sportovních potřeb. Lze zajistit projíţďky na koních ve vesnici Plačovice, která se nachází 12 km od střediska. Kapacita tohoto střediska je 120 lůţek a turisté se mohou ubytovat minimálně na dva dny. Ceny se pohybují od 250 Kč za noc, včetně polopenze. [46] 43
CHATOVÁ OSADA LEŠTINA – STRMILOV Návštěvníkům tohoto rekreačního střediska je nabízeno ubytování ve 4 lůţkových a 5-ti lůţkových chatkách se stravováním ve formě plné penze. Součástí areálu je centrální budova s jídelnou a hospůdkou, hřiště pro míčové hry, dětské hřiště, bazén, společné ohniště a písečná pláţ. Dovolená v chatové osadě Leština je ideální pro rodiny s dětmi, milovníky houbaření, turistiky, cykloturistiky a všechny, kteří chtějí strávit příjemnou dovolenou v srdci České Kanady. [47] V cenách jsou zahrnuty poplatky za spotřebu elektrické energie a pouţití lůţkovin. Za nepříznivého počasí je moţno v chatkách, za poplatek, přitopit elektrickým topením.
Ceník ubytování a stravování na rok 2012 Tab. 12: Ceník ubytování a stravování
Ubytování
Cena
4 lůţková chata
4 200 Kč/ týdenní pobyt
5 - ti lůţková chata
4 750 Kč/týdenní pobyt
Stravování
Plná penze
Dospělá osoba
235 Kč/den
Dítě do 10 - ti let
185 Kč/den
Dítě do 3 let
Zdarma
Zdroj: [47], zpracování vlastní
RELAX CAMP SLUNEČNICE – STRMILOV Tato chatová osada se nachází na břehu vodní nádrţe Ratmírovský rybník nedaleko Jindřichova Hradce u obce Stříţovice. Nachází se zde 4 lůţkové sruby s kuchyňkou, lednicí a dvojvařičem. Tři sruby mají i své vlastní sociální zařízení. V areálu lze vyuţít nohejbalového hřiště, dětských hřišť s prolézačkami a pískovištěm. Součástí je i útulná hospůdka s vlídným zacházením a wi-fi připojením. Okolí campu vybízí k mnoha moţnostem trávení volného času. Ubytování je vhodné pro pohodovou, klidnou
44
rodinnou dovolenou, sportovní soustředění, vzdělávací kurzy, třídní srazy či pobyty s domácími mazlíčky. Rezervace je moţné udělat telefonicky nebo na internetových stránkách. [48]
Ceník ubytování a dalších poplatků na rok 2012 Tab. 13: Ceník ubytování
Ubytování
Cena
V sezoně
750 Kč/os/noc
Mimo sezonu
150 Kč/os/noc
Zdroj: [48], zpracování vlastní Tab. 14: Ostatní poplatky
Parkovné
50 Kč/1 den
Pes
50 Kč/1 den
Děti do 2 let
Zdarma
Zdroj: [48], zpracování vlastní
AUTOKEMP ZVŮLE Asi 12 km od státní hranice s Rakouskem a 12 km od Jindřichova Hradce, se v krásné zalesněné krajině České Kanady nachází kemp Zvůle. Stejnojmenný rybník o rozloze 10 ha patří mezi jedny nejhezčí a nejčistší rybníky v této oblasti. Návštěvníkům kempu je nabídnuto ubytování a všestranné sportovní vyţití přímo v areálu kempu. Dobrou pohodu doplní restaurační a stravovací zařízení, která nabízí grilovaná selata, rybí speciality a vynikající pekařské výrobky. Z vlastních zkušeností tento kemp mohu všem jen doporučit. [49]
45
Ceník ubytování na rok 2012 Tab. 15: Ceník ubytování
Ubytování
Počet lůţek
Cena
Chata
6
1 500 Kč/den
Chata
4
1 200 Kč/den
Chata
4
1000 Kč/den
Chata
4
800 Kč/den
Chata
2
500 Kč/den
Zdroj: [49], zpracování vlastní
BEJČKŮV MLÝN SLAVONICE Atmosféra tohoto penzionu kaţdého turistu zhýčká a pobyt v penzionu uspokojí i ty nejnáročnější, kteří touţí po kvalitním odpočinku v klidném a zdravém prostředí. Penzion se nachází 2 km za městem Slavonice v blízkosti lesa. Penzion Bejčkův Mlýn nabízí speciální nabídky pro školní pobyty za velice zvýhodněné ceny. Dále je zde moţnost konání firemních akcí, školení a workshopů. Zajistí také teambuildingové a záţitkové programy a to vše ve velice příjemném prostředí. V areálu penzionu mohou turisté obdivovat domácí zoo a botanickou zahradu. V okolí penzionu umoţňuje návštěvníkům pobytovou i poznávací rekreaci spojenou s turistikou i s cykloturistikou, koupáním, výlety do okolních lesů apod. [50]
Penzion nabízí ubytování v jedno, dvou, tří a čtyřlůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením nebo čtyřlůţkových chatkách, které mají společné sociální zařízení ve zděném objektu. Některé pokoje mají bezbariérový přístup. Ke standardní výbavě pokojů ve zděném objektu patří vlastní koupelna a WC, trezor, vysoušeč vlasů, telefon s přímým telefonním číslem, rádiový přijímač, barevný televizní přijímač LCD a vysokorychlostní internet. Pokoje jsou certifikovány na kategorii *** superior, klienti si však mohou zvolit i výbavu odpovídající niţší kategorii ** za niţší cenu. Hosté penzionu mohou vyuţívat wellness v Hotelu U Růţe, vzdáleném 2 km od penzionu. [51]
46
Ceník ubytování a základních sluţeb na rok 2012 Pobyty 3 a více nocí Tab. 16: Ceník ubytování
Cena/1 den/ Ubytování
Cena/1 den/
Cena/1 den/
kategorie**
kategorie***
kategorie*** vč. wellness
1 lůţkový pokoj
820 Kč
930 Kč
1 235 Kč
2 lůţkový pokoj
970 Kč
1 070 Kč
1 490 Kč
3 lůţkový pokoj
1 200 Kč
1 400 Kč
1 920 Kč
4 lůţkový pokoj
1 540 Kč
1 740 Kč
2 380 Kč
310 Kč
310 Kč
520 Kč
rodinné apartmá (6 lůţek)
2 300 Kč
-
-
rodinné apartmá (7 lůţek)
2 630 Kč
-
-
670 Kč
-
-
přistýlka
4 lůţková chata
Cena/1 den/ Další sluţby
Cena/1 Cena/1 den/kategorie** den/kategorie***
kategorie*** vč. wellness
TV na pokoji
100 Kč
v ceně
v ceně
Internet na pokoji
100 Kč
v ceně
v ceně
Trezor na pokoji
50 Kč
v ceně
v ceně
Vysoušeč vlasů
30 Kč
v ceně
v ceně
Domácí zvíře do 8 kg
85 Kč
85 Kč
85 Kč
Domácí zvíře nad 8 kg
170 Kč
170 Kč
170 Kč
Zdroj: [51], zpracování vlastní
47
Pobyty 1 a 2 noci Tab. 17: Ceník ubytování
Cena/1 den/ Ubytování
Cena/1 den/
Cena/1 den/
kategorie**
kategorie***
kategorie*** vč. wellness
1 lůţkový pokoj
930 Kč
1 030 Kč
1 340 Kč
2 lůţkový pokoj
1 070 Kč
1 180 Kč
1 590 Kč
3 lůţkový pokoj
1 300 Kč
1 510 Kč
2 030 Kč
4 lůţkový pokoj
1 630 Kč
1 850 Kč
2 470 Kč
310 Kč
340 Kč
540 Kč
rodinné apartmá (6 lůţek)
2 394 Kč
-
-
rodinné apartmá (7 lůţek)
2 740 Kč
-
-
670 Kč
-
-
přistýlka
4 lůţková chata
Cena/1 den/ Další sluţby
Cena/1 Cena/1 den/kategorie** den/kategorie***
kategorie*** vč. wellness
TV na pokoji
100 Kč
v ceně
v ceně
Internet na pokoji
100 Kč
v ceně
v ceně
Trezor na pokoji
50 Kč
v ceně
v ceně
Vysoušeč vlasů
30 Kč
v ceně
v ceně
Domácí zvíře do 8 kg
85 Kč
85 Kč
85 Kč
Domácí zvíře nad 8 kg
170 Kč
170 Kč
170 Kč
Zdroj: [51], zpracování vlastní
Ubytování lze rezervovat telefonicky na číslech +420 384 493 181, +420 605 572 916 nebo prostřednictvím emailu na adrese:
[email protected] [51]
48
CHATOVÁ OSADA BŘESKÁČ – DOLNÍ SKRÝCHOV
Toto ubytovací zařízení se nachází v blízkosti rybníka Břeskáč nedaleko obce Dolní Skrýchov na Jindřichohradecku. Na své si zde přijdou především milovníci houbaření, jelikoţ se osada nachází v těsné blízkosti lesa. Koupání je moţné přímo v rybníku Břeskách, anebo je moţno navštívit aquapark v Jindřichově Hradci. Chaty jsou 4 – lůţkové a cena ubytování v chatce za 7 nocí je 4 100 Kč pro 1 aţ 4 osoby. Platí se zde za pronájem chatky, ne za osobu. [52] CYKLOCAMP POD LANDŠTEJNEM – STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM
Cyklocamp pod Landštejnem nabízí ubytování nejen cyklistům, ale také turistům a příleţitostným návštěvníkům České Kanady. Nabízí ubytování ve 2 lůţkových a 4 lůţkových chatkách, nebo chatkách bez postelí, coţ je nejlevnější varianta ubytování. Cyklocamp umoţňuje spaní ve vlastních spacích pytlích, nebo lze zapůjčit čisté povlečení a deky. Další moţností je postavení vlastního stanu a pro karavany a obytná auta je k dispozici zpevněná plocha kempu. Cena ubytování je tedy vţdy závislá na vyuţití vlastních prostředků. Součástí ceny za ubytování můţe být parkovné za automobil, vyuţití elektrické přípojky či poplatek za ubytování domácího mazlíčka. Pro návštěvníky je v areálu kempu k dispozici zrekonstruovaná umývárna se šesti sprchovými boxy, které jsou placené. Sprchovat se lze za 20 Kč na 7 minut. Dále je zde moţnost vyuţití kuchyňky s přívodem teplé vody. Zdarma nabízí úschovu kol a některé doplňkové sluţby, jako například dobíjení mobilních telefonů nebo připojení k bezdrátovému internetu. [53]
49
Ceník ubytování, stravování a ostatních sluţeb na rok 2012 Tab. 18: Ceník ubytování, stravování a ostatních sluţeb
Ubytování
Cena
Základní poplatek Předškolní dítě
Zdarma
Dospělí a děti školou povinné
70 Kč/noc
Ostatní poplatky Chata pro 2 osoby
100 Kč/noc/chata
Chata pro 4 osoby
160 Kč/noc/chata
Ubytování v hlavní budově
120 Kč/noc/osoba
Stan malý
40 Kč/noc
Stan velký
50 Kč/noc
Obytný vůz
90 Kč/noc
Osobní automobil
50 Kč/noc
Domácí zvíře
40 Kč/noc Zdroj: [53], zpracování vlastní
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ KOVÁŘKA – SEDLO
Rekreační zařízení Kovářka se nachází nedaleko Jindřichova Hradce a ubytování zde je vhodné pro pobytovou rekreaci, pobyty škol v přírodě, pořádání jazykových a firemních kurzů a pořádání školení. Okolí rekreačního zařízení je obklopeno převáţně lesy a nabízí moţnost ničím nerušeného pobytu s moţností pěší i cyklistické turistiky a sportovního rybolovu v blízkých rybnících. V blízkosti zařízení se nachází četné turistické trasy i euro cyklistická trasa z Prahy do Vídně. Rekreační středisko disponuje hřišti pro rekreační fotbal, volejbal, stolní tenis, zapuštěným bazénem a vlastním rybníkem. Vlastní rekreační středisko má kapacitu 17 lůţek v 7 pokojích (apartmán, pokoje se sociálním příslušenstvím i bez), velkou kuchyní s kompletním vybavením a jídelnou. Dále je moţnost ubytování v 10 čtyřlůţkových chatkách. Chatky mají společné sociální zařízení nacházející se ve zděné budově. V případě zájmu většího mnoţství ubytovaných je zde moţnost domluvit si stravování ve formě polopenze nebo plné penze. [54] 50
Ceník za ubytování na rok 2012 Tab. 19: Ceník ubytování
Ubytování
Cena
Chata
84 Kč/os/noc
Pokoje se sociálním zařízením 147 Kč/os/noc Pokoje bez sociálního zařízení 126 Kč/os/noc Zdroj: [54], zpracování vlastní
6. Dotazníkové šetření 6.1 Vyhodnocení dotazníkové šetření Výzkum, který jsem v bakalářské práci provedla, jsem uskutečnila dotazníkovým šetřením. Dotazník byl určen pro návštěvníky regionu Česká Kanada, kteří region jiţ v minulosti navštívili nebo sem uskutečnili první návštěvu. Z tohoto základního souboru jsem vybrala zkoumaný vzorek, tedy 115 respondentů, kteří se podíleli na vyplnění patnácti otázek v dotazníku. Dotazník se skládal z dvanácti otázek uzavřených, kde měl respondent na výběr z několika daných moţností a třech otázek otevřených, kde se respondent k dané otázce mohl vyjádřit svými slovy. Dotazník byl rozmístěn v Turistickém informačním centru v Nové Bystřici, Jindřichově Hradci a ve Slavonicích a to od 1. února 2012 do 10. dubna 2012. Dále jsem vyuţila odkazu na sociální síti a kontaktovala respondenty pomocí e-mailu. Cílem dotazníku bylo zjistit profil návštěvníka, jaké sportovně - rekreační aktivity takový návštěvník během svého pobytu vyuţívá, zda je spokojen s nabídkou těchto aktivit a z jakých důvodů Českou Kanadu navštívil. Dále pak co se mu na oblasti Česká Kanada líbí nejvíce a co se mu naopak nelíbí.
51
6.2.1 Výsledky výzkumu Graf č. 1: Návštěvnost regionu [zdroj vlastní]
Navštívil/a jste jiţ někdy v minulosti region Česká Kanada? ne, jsem zde poprvé
26%
51%
ano, byl/a jsem zde 1 - 3x ano, byl/a jsem zde jiţ vícekrát
38%
Z celkového počtu 115 – ti dotazovaných návštěvníků regionu Česká Kanada, region poprvé navštívilo 26 % návštěvníků, 38% z nich region navštívili jednou aţ třikrát a 51% návštěvníků region navštívili vícekrát a mnozí z nich odpověděli, ţe Českou Kanadu navštěvují pravidelně a rádi se do oblasti vracejí. Graf č. 2: Společnost během navštívení regionu [zdroj vlastní]
S kým jste region Česká Kanada navštívil/a? 8%
3% 3% 55%
s rodinou
s přítelem/přítelkyní s přáteli se školou
sám/sama
31%
Jak lze vyčíst z grafu číslo 2, nejvíce region Česká Kanada lidé navštěvují s rodinou (55%), dále zde pak svůj volný čas tráví ve společnosti svého partnera (31%), další skupinu tvoří ti, kteří do regionu přijeli s přáteli (8%) Zanedbatelná část návštěvníků přijela do oblasti sama, anebo v rámci školního výletu (3%). 52
Graf č. 3: Důvody navštívení [zdroj vlastní]
Z jakého důvodu jste region navštívil/a? 10%
3% 40%
12%
Krása nedotčené přírody Historické objekty Rodinný výlet/dovolená Návštěva přátel či příbuzných Sportovní vyţití
13%
Houbaření
22%
Tato otázka byla otevřená, a tak se respondenti k otázce mohli libovolně svými slovy vyjádřit. Ze zpracování vyplynuly nejrůznější důvody, které jsou jasně čitelné v grafu. To, co návštěvníky do oblasti Česká Kanada nejvíce láká, je nádherná, nedotčená příroda (40%) a návštěva historických objektů (22%). 13% dotazovaných odpovědělo, ţe oblast je vhodná pro rodinné výlety nebo dovolené, 12% region navštívilo v rámci návštěvy příbuzných, nebo přátel, kteří v České Kanadě ţijí, 10% respondentů region navštěvují z důvodu sportovního vyţití, které je zde jak v letních, tak i v zimních měsících naprosto dostačující a 3% respondentů do České Kanady jezdí houbařit. Graf č. 4: Vyuţití sportovních aktivit [zdroj vlastní]
Jaké sportovní aktivity vyuţíváte během pobytu v regionu Česká Kanada? 11%
3%
2% 26%
13%
21%
cykloturistika pěší turistika zimní sporty vodní sporty adrenalinové sporty návštěvy sportovních akcí venkovská turistika
24%
53
Z předchozího grafu je zřejmé, ţe v oblasti Česká Kanada je mnoho způsobů, jak svůj volný čas trávit aktivně. Nejvíce návštěvníků přijíţdí za cykloturistikou (26 %) a pěší turistikou (24 %). Právě pro tyto aktivity jsou v České Kanadě ideální přírodní podmínky s velice dobře vyznačenými stezkami jak pro pěší, tak i pro cykloturistiku. Terén je nenáročný, vhodný jak pro rodiny s dětmi, tak i pro starší návštěvníky. Velkou oblibou v zimních měsících se u návštěvníků stává lyţařská turistika (zimní sporty – 21 %) pro krásné tratě vedoucí nádhernou přírodou a v letních měsících je zde velice oblíbeno koupání (vodní sporty – 13 %) v lesních rybnících, kde návštěvníci nejsou obklopeni davy návštěvníků, jako tomu bývá například v aqvaparcích a mohou v klidu relaxovat. 11 % respondentů během své dovolené, výletů, pobytů rádi vyuţívají adrenalinových sportů, jako například auqazorbing, paintball, bungee running a lanové překáţky. 3 % respondentů v regionu navštívila sportovní událost/akci a 2 % dotazovaných do oblasti láká venkovská turistika, která v lidech vyvolává zájem o tradiční způsob ţivota. Graf č. 5: Spokojenost s nabídkou aktivit [zdroj vlastní]
Myslíte si, ţe tento region nabízí dostatečné mnoţství sportovně rekreačních aktivit pro všechny věkové kategorie? 34% 66% ano ne
Tato otázka byla pro respondenty jasná a stručná a nevyţadovala příliš velké zamyšlení. Jak můţeme z předchozího grafu vidět, 66 % respondentů je spokojených s nabídkou sportovně rekreačních aktivit v oblasti Česká Kanada. 34 % návštěvníků je s nabídkou nespokojených a do především z důvodů nedostatku aktivit pro rodiny s dětmi. Nad tím by se mohli zamyslet organizace a města, která se touto problematikou zabývají a navrhnout tak případné řešení.
54
Graf č. 6: Vyuţití rekreačních zařízení [zdroj vlastní]
Vyuţil/a jste nějaké rekreační zařízení během Vašeho pobytu? 28% 72% ano ne
Pokud region Česká Kanada návštěvníci navštíví, více jak 72 % vyuţijí moţnosti ubytovat se v rekreačním zařízení, coţ je velice dobré pro místní ubytovatele. Pouze 28 % dotazovaných této moţnosti nevyuţije. Důvody jsou například takové, ţe návštěvníci přenocují u svých příbuzných, známých, nebo oblastí pouze projíţdějí a nemají potřebu zde přenocovat. Graf č. 7: Spokojenost se sluţbami [zdroj vlastní]
Byl/a jste spokojená se sluţbami v tomto zařízení? 42% 58% ano ne
Je pozitivní, ţe alespoň více jak polovina respondentů (58 %) byla se sluţbami v jakémkoliv rekreačním zařízení spokojená. Pro místní ubytovatele je to velice dobrá vizitka, ale to neznamená, ţe své sluţby nemohou zlepšovat a získat si tak větší přízeň návštěvníků. 42% návštěvníků se sluţbami spokojeno nebylo pro nedostatek sluţeb pro 55
rodiny s dětmi, v některých případech se na nespokojenosti odrazila cena vzhledem k úrovni sluţeb a dále pak návštěvníci postrádají u některých rekreačních zařízení moţnost přiobjednání stravy (snídaně, polopenze, plná penze). Graf č. 8: Atraktivity v České Kanadě [zdroj vlastní]
Co se Vám v regionu Česká Kanada nejvíce líbí?
příroda historické objekty sportovní vyţití
2% 4%
3%
2% 2% 2% 2%
město Slavonice
41%
hrad Landštejn
vesnice Maříţ
7%
zámek v Jindřichově Hradci jindřichohradecká úzkokolejka přátelskost místních obyvatel
12% 23%
široká nabídka ubytovacích zařízení cyklobus na trase Č. Budějovic - Znojmo
Tato otázka byla otevřená, tudíţ se návštěvníci mohli libovolně vyjádřit. Z grafu je jasně patrné, ţe největší atraktivitou v této oblasti je jednoznačně příroda (41 %) a její podmínky vhodně pro vyuţití sportovně-rekreačních aktivit. Dále se návštěvníkům líbí historické objekty (města, zámky, zříceniny, apod.) – 23 %. Překvapivé je, ţe právě historické objekty si u návštěvníků získaly větší oblibu neţ sportovní vyţití, které je atraktivní pro 12 % respondentů. 7 % dotazovaných bylo nadšeno z města Slavonice, coţ je pro mě, jako pro obyvatelku tohoto města velice uspokojivé. 4 % obdivují zříceninu hradu Ladštejn, 3 % vesničku Maříţ a po 2 % se návštěvníkům líbí zámek v Jindřichově Hradci, přátelskost místních obyvatel vůči turistům, široká nabídka ubytovacích zařízení a cyklobus, který v sezoně jezdí pravidelnou linku na trase České Budějovice – Znojmo.
56
Graf č. 9: Nedostatky v České Kanadě [zdroj vlastní]
Co se Vám v regionu Česká Kanada nelíbí?
nízká nabídka kulturního vyţití chybí koupaliště
7%
2% 2% 1%
28%
10%
nedostatečná propagace regionu nízká nabídka aktivit pro rodiny s dětmi špatný stav silnic
13%
neochota personálu v TIC nedostatek autobus. a vlak. spojů
16%
21%
přístup místních obyvatel nedostatek obchodů
Velkým nedostatkem tohoto regionu je velice nízká nabídka kulturního vyţití (28 %), především pro mladé návštěvníky i obyvatele. 21 % respondentů odpovědělo, ţe jim v regionu chybí koupaliště. S touto odpovědí jsem celkem znepokojena, protoţe region nabízí velkou řadu přírodních koupališť a dva aquaparky (Dačice, Jindřichův Hradec). Spíš si myslím, ţe k této odpovědi návštěvníky vedla malá informovanost o těchto moţnostech, coţ se prokázalo i v následující odpovědi, nedostatečná propagace regionu (13 %). 10 % návštěvníků bylo znepokojeno špatným stavem silnic, kdy obzvláště v zimních měsících bývá špatná sjízdnost. 7 % respondentů odpovědělo, ţe bylo znepokojeno chováním a neochotou personálu v turistických informačních centrech, nad čímţ by se právě tyto organizace měli zamyslet, aby oblast Česká Kanada zbytečně nepřicházela o své návštěvníky. 2 % chybí dostatečné mnoţství autobusových a vlakových spojů, obzvláště v letní sezoně o víkendech a svátcích. V poslední řadě byli turisté znepokojeni chováním místních obyvatel vzhledem k návštěvníkům (2 %) a 1 % postrádá dostatek obchodů a obchodních center.
57
Graf č. 10: Uvítání změn ke zlepšení cestovního ruchu [zdroj vlastní]
Uvítal/a byste jakékoliv změny, které by přispěly ke zlepšení cestovního ruchu v tomto regionu? 20% 80% ano ne
V předchozím grafu je jasně vidět, ţe 80 % respondentů by změny ke zlepšení přivítali. Jednalo by se především o zlepšení informovanosti o sportovně rekreačních aktivitách, kulturního programu, vybudování více rekreačních středisek zaměřených na rodiny s dětmi a zaměřit se na zlepšení kvality silnic. 20 % respondentů je spokojeno a změny by neuvítali. Graf č. 11: Výdaje za víkendový pobyt [zdroj vlastní]
Jakou částku byste jste ochotni zaplatit za víkendový pobyt v České Kanadě na 1 osobu? 10% 47%
1 500 Kč - 2 500 Kč 2 500 Kč - 3 500 Kč 3 500 Kč a více
43%
Nejvíce odpovědí bylo, ţe za víkendový pobyt v České Kanadě by návštěvník byl ochoten utratit finanční částku v rozmezí 1 500 Kč aţ 2 500 Kč (47 %). V rozmezí od 2 500 Kč aţ 3 500 Kč pak 43 % a pouhých 10 % by byla ochotna uhradit více jak 3 500 Kč. 58
Graf č. 12: Výdaje za týdenní pobyt [zdroj vlastní]
Jakou částku jste ochotni zaplatit za týdenní pobyt v České Kanadě na 1 osobu? 28%
23%
2 500 Kč - 3 500 Kč 3 500 Kč - 4 500 Kč 4 500 Kč a více
49%
V tomto grafu jsou výsledky překvapivě stejné. Většina respondentů, tedy téměř polovina (49%) by byla ochotna za dovolenou v České Kanadě utratit 3 500 Kč aţ 4 500 Kč. Splnění tohoto finančního limitu je vzhledem k poměrně nízkým cenám moţné. Často se setkávám s názory, obzvláště od návštěvníků z velkoměst, ţe ceny jsou zde oproti jiným krajům velice nízké, s čím ovšem místní obyvatelé souhlasit nebudou. 28 % respondentů by za dovolenou utratilo 2 500 Kč aţ 3 500 Kč a 23 % více jak 4 500 Kč. Graf č. 13: Pohlaví respondentů [zdroj vlastní]
Jaké je Vaše pohlaví? 60%
40%
muţ ţena
59
Z celkového počtu 115 respondentů, byla více jak polovina ţenského pohlaví (60 %) a 40 % muţského pohlaví. Graf č. 14: Věková kategorie respondentů [zdroj vlastní]
Jaká je Vaše věková kategorie? 5%
3%
34%
17%
19 - 25 let 26 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 18 let a méně více neţ 50 let
18% 23%
Oblast je hojně navštěvována turisty ve věkovém rozmezí 19 - 25 let (34%). Jsou to převáţně mladí lidé, studenti, pro které je oblast, díky mnoţství sportovních aktivit a poměrně nízkým cenám, vhodná. Další skupinu tvoří návštěvníci mezi 26 aţ 30 lety (23 %), věkovou skupinu 31 – 40 let pak tvoří 18 % dotazovaných a jedná se především o rodiny s dětmi. Následují pak lidé starší 40 let (17 %), mladší 18 let (5%) a v poslední řadě návštěvníci starší 50 let (3%).
6.2 Profil návštěvníka Na základě výsledků získaných v dotazníkovém šetření, jsem stanovila profil návštěvníka, který oblast České Kanady nejčastěji navštěvuje.
Ţena ve věku 19 – 25 let
Dovolenou zde tráví s rodinou či známými
Hlavním motivem příjezdu do oblasti je krása zdejší přírody
Aktivně zde tráví svůj volný čas (cykloturistika)
Za víkendový pobyt by byla ochotna zaplatit částku v rozmezí 1 500 – 2 500 Kč
Za týdenní pobyt by byla ochotna zaplatit částku v rozmezí 3 500 – 4 500 Kč
60
7. Strukturovaný rozhovor Strukturovaný rozhovor obsahoval celkem 9 otázek týkajících se zapojování měst a organizací do cestovního ruchu, konkrétně do tvorby nabídky sportovně-rekreačních aktivit pro návštěvníky oblasti Česká Kanada. Rozhovor jsem vedla konkrétně s těmito osobami, či organizacemi a to osobním kontaktem vţdy po předchozí domluvě.
Pan Josef Urban – starosta města Slavonice
Pan Jaroslav Čapek – starosta města Kunţak
Mgr. Petra Vacková – vedoucí Turistického informačního centra v Nové Bystřici
Paní Věra Fialová – vedoucí Turistického informačního centra ve Slavonicích
Mgr. Vladimír Novotný – člen skupiny podnikatelů pro rozvoj cestovního ruchu a kultury ve Slavonicích a provozovatel turistického portálu www.slavonicko.cz
Paní Ivana Masařová – správce letiště v Jindřichově Hradci
Ing. Martin Musil – provozovatel turistického portálu www.novadomus.cz
Pan Martin Paclík – člen skupiny podnikatelů pro rozvoj cestovního ruchu a kultury ve Slavonicích a provozovatel outdoorového centra
7.1 Seznam otázek 1) Co podle Vás nejvíce láká turisty, aby oblast Česká Kanada navštívili? 2) Myslíte si, ţe je veřejnost dostatečně informovaná o všech moţnostech vyuţití volného času v regionu Česká Kanada? Pokud ne, co postrádáte? 3) Jakým způsobem informujete o těchto moţnostech? 4) Jak konkrétně se zapojujete do cestovního ruchu v tomto regionu? 5) Připravujete nějaké sportovně - rekreační aktivity pro návštěvníky? Pokud ano, jaké? 6) Jak tyto aktivity financujete? 7) Myslíte si, ţe Česká Kanada nabízí turistům dostatečné mnoţství rekreačních středisek? Pokud ne, co postrádáte?
61
8) Máte nějaké plány do budoucna, které by mohly pomoci rozvinout cestovní ruch v dané lokalitě? Pokud ano, jaké? 9) Myslíte si, ţe existují překáţky, které brání v rozvíjení se cestovního ruchu v dané lokalitě? Pokud ano, jaké?
7.2 Vyhodnocení strukturovaného rozhovoru 1. otázka: Co podle Vás nejvíce láká turisty, aby oblast Česká Kanada navštívili? Na mou první poloţenou otázku jsem dostávala naprosto stejné odpovědi a to, ţe největším lákadlem pro turisty je přírodní prostředí s moţností vyuţití aktivní dovolené v kombinaci s návštěvou historických objektů za účelem relaxace a odpočinku. Příroda v oblasti Česká Kanada je opravdu jedinečná a vhodná oblast pro cykloturistiku, pěší turistiku a mnoho dalších aktivit. 2. Myslíte si, ţe je veřejnost dostatečně informovaná o všech moţnostech vyuţití volného času v regionu Česká Kanada? Pokud ne, co postrádáte? Zde jsem se překvapivě setkala s různými názory. Například pan starosta města Slavonice se domnívá, ţe veřejnost je dostatečně informovaná a podotýká, ţe se rok od roku informovanost zlepšuje a přibývá nabídek záţitkových aktivit pro různé cílové skupiny návštěvníků. Pan starosta města Kunţak přiznává, ţe v jejich městě je velkým nedostatkem chybějící turistické informační centrum, které je obzvláště v letních měsících návštěvníky vyhledávané. Turistická informační centra ve Slavonicích a Nové Bystřici si myslí, ţe v rámci svých finančních a jiných moţností, jsou návštěvníci dostatečně a kvalitně informováni o těchto moţnostech. Avšak ostatní dotazovaní se shodli na jednom velkém nedostatku, kterým je propagace regionu jako celku. Na internetu lze vyhledat informace o jednotlivých městech, obcích, kulturních památkách, organizacích, apod., ale chybí komplexní informace o všech moţnostech vyuţití volného času. 3. otázka: Jakým způsobem informujete o těchto moţnostech? U této poloţené otázky jsou různé odpovědi s ohledem na to, komu byla otázka poloţena. Turistická informační centra informují návštěvníky buď osobně, přímo v centru, dále pak prostřednictvím internetových stránek, informačních letáků 62
a broţurek a samozřejmě nechybí propagace města na veletrzích cestovního ruchu. Další dotazovaní provozují své vlastní turistické portály. Například pan Martin Musil je provozovatel internetového portálu Novadomus.cz, kde přehledně poskytuje turistům informace o České Kanadě a Jindřichově Hradci. Pan Vladimír Novotný je provozovatelem internetového portálu Slavonicko.cz, kde poskytuje informace o moţnostech vyuţití volného času na Slavonicku. Letiště v Jindřichově Hradci své vlastní internetové stránky nemá, a tak o svých aktivitách informuje prostřednictvím informačních letáků, které jsou dostupné v okolních hotelích a penzionech, coţ já osobně povaţuji za nedostatečné. Ze svých osobních zkušeností mohu říci, ţe jsem se nikdy s ţádným takovým informačních letáčkem nesetkala a o aktivitách letiště v Jindřichově Hradci vím pouze od známých. Je velká škoda, ţe letiště není více propagováno, jelikoţ má turistům opravdu co nabídnout. Outdoorové centrum, Coody outoodor Landštejn, tedy majitel tohoto centra pan Martin Paclík, provozuje velice kvalitní a přehledné internetové stránky, kde dostatečně informuje o aktivitách centra, dále tyto aktivity propaguje prostřednictvím reklamních plachet, které jsou velice přehledné a turistu určitě zaujmou. Dále pak informuje pomocí informačních letáků, které jsou dostupné v informačních centrech a rekreačních zařízeních. 4. otázka: Jak konkrétně se zapojujete do cestovního ruchu v tomto regionu? Pan Martin Paclík se účastní jednání o koncepci rozvoje cestovního ruchu ve Slavonicích a turistům nabízí velice kvalitní záţitkové aktivity. Město Slavonice pečuje o zlepšení infrastruktury, dopravní obsluţnost a památky. Společně s místními organizacemi buduje cyklostezky a ve spolupráci s informačním centrem připravuje kulturní programy, avšak v rámci svých finančních moţností. Informační centrum v Nové Bystřice organizuje cyklistické a pěší výlety, stejně tak jako informační centrum ve Slavonicích a pan Novotný, provozovatel internetového portálu Slavonicko.cz., který mimo jiné zajišťuje ubytování návštěvníkům města Slavonice. Zprostředkovává firmám a organizacím prostory pro moţnost konání kurzů a školení, s moţností aktivního vyuţití volného času. Ing. Martin Musil poskytuje informace pomocí turistického portálu, dále pak nabízí průvodcovské sluţby, které ale jak sám říká, jsou většinou nevyuţívané. Podporuje jezdeckou turistiku a zabývá se výzkumem o návštěvnosti oblasti Česká Kanada. Město Kunţak prodává publikaci Krajinou čertových kamenů, zpracovává a prodává pohledy, zabývá se výstavbou a péčí o turistickou infrastrukturu, 63
jako například značení cyklistických tras, zimních běţeckých tras, hřišť a informačních tabulí. Dále pak finančně podporuje sportovní a kulturní akce, které se v městě Kunţak konají. 5. otázka: Připravujete nějaké sportovně - rekreační aktivity pro návštěvníky? Pokud ano, jaké? Město Kunţak nepřipravuje pro své návštěvníky ţádné sportovně - rekreační aktivity a myslím, ţe je to velká škoda. Hlavní překáţkou jsou finance, avšak existuje moţnost získání finančních prostředků z grantů, které takového aktivity podporují. Město by získalo více návštěvníků a to by přineslo zisk nejen městu, ale i menším podnikatelským subjektům, jako například ubytovacím a stravovacím zařízením. Coody outdoor svým návštěvníkům nabízí moţnost strávit svůj volný čas velice aktivně. Nabízí lanový park, který se pyšní 21 vysokými překáţkami a nízkými překáţkami vhodnými pro děti jiţ od 5 - ti let. Dále nabízí paintball, auqazorbning, lukostřelbu, bungee running, bumperball a mnoho dalších aktivit jak pro jedince, tak i skupiny všech věkových kategorií. V centru se návštěvníci mohou i ubytovat a jsou zde pořádány nejrůznější kurzy a programy vytvářené přímo na přání zákazníka. Město Slavonice konkrétně ţádné aktivity nepřipravuje. Pokud jsou nějaké aktivity připravovány a návštěvníkům nabízeny, snaţí se je vhodným způsobem podporovat. Informační centrum ve Slavonicích kaţdoročně pořádá cyklistické výlety a cyklistická setkání, stejně tak jako Informační centrum v Nové Bystřici. Aeroklub v Jindřichově Hradci nabízí lety balonem. 6. otázka: Jak tyto aktivity financujete? Ti, co provozují vlastní internetový portál, financují tuto aktivitu pouze z vlastních finančních prostředků. Pan Paclík z lanového centra všechny své aktivity, tedy provoz lanového centra, provozuje také z vlastních prostředků a pomocí úvěrů z bank. Turistická informační centra financují sportovně - rekreační aktivity buď z rozpočtů měst, nebo pomocí grantů od Jihočeského kraje, který zprostředkovává organizace Silva Nortica se sídlem v Jindřichově Hradci.
64
7. otázka: Myslíte si, ţe Česká Kanada nabízí turistům dostatečné mnoţství rekreačních středisek? Pokud ne, co postrádáte? Na tuto otázku jsem dostávala jednoznačné odpovědi. Všichni dotazovaní se domnívají, ţe nabídka rekreačních středisek v oblasti Česká Kanada je dostačující. Dokonce si myslí, ţe je zde velký prostor pro rozvoj dalších středisek, specifických pro konkrétní cílové skupiny. Pan Musil však podotýká, ţe ačkoliv je nabídka dostatečná, druhou stránkou je, zda jsou střediska kvalitní, vhodně rozmístěná a dobře propagovaná. 8. otázka: Máte nějaké plány do budoucna, které by mohly pomoci rozvinout cestovní ruch v dané lokalitě? Pokud ano, jaké? Většina se shodla na tom, ţe by do budoucna ráda pokračovala se svými výše zmíněnými aktivitami. Od pana Paclíka se turisté mohou do budoucna těšit na novou nabídku aktivit pro zimní sezonu, které bych chtěl zaměřit na konkrétní cílové skupiny. Aeroklub v Jindřichově Hradci vzhledem k nedostatku finančních prostředků ţádné aktivity do budoucna neplánuje, stejně tak jako Turistické informační centrum v Nové Bystřici. Naproti tomu, Turistické informační centrum ve Slavonicích bude připravovat nové vycházkové a cyklistické trasy. Město Kunţak plánuje výstavbu areálu odpočinku pod názvem Nové Podolí, kde bude k dispozici jak místním obyvatelům, tak především návštěvníkům koupaliště, wellness sluţby a široká nabídka rekreačních sportů a dalších aktivit. Myslím, ţe to bude jistě velký přínos pro rozvoj cestovního ruch, jak ve městě Kunţak, tak i v ostatních rekreačních oblastech. A mě nezbývá, neţ drţet palce, aby v cestě za vybudováním nového rekreačního střediska nestály ţádné překáţky. 9. otázka: Myslíte si, ţe existují překáţky, které brání v rozvíjení se cestovního ruchu v dané lokalitě? Pokud ano, jaké? Největší překáţkou je nedostatek finančních prostředků, které brání dalšímu rozvíjení se cestovního ruchu. Většina aktivit, se totiţ musí předem předfinancovat a aţ po uskutečnění, se můţe zaţádat o grant od Jihočeského kraje, nebo od Evropské unie, který právě pro oblast Česká Kanada, v rámci Jihočeské kraje, zprostředkovává organizace Silva Nortica, se sdílem v Jindřichově Hradci. Jak však říká vedoucí Informačního střediska ve Slavonicích, paní Věra Fialová, je to jeden velký problém. Většina grantů bývá zamítnuta, a pak nezbývá, neţ aktivity financovat z vlastních
65
finančních prostředků, kterých je bohuţel nedostatek a zisk z prodeje zboţí a sluţeb, na financování všech aktivit je nedostačující. Další překáţkou je nezájem a neochota obyvatel a podnikatelských subjektů podílet se na rozvoji cestovního ruchu. Na základě tohoto faktu, vznikla v letošním roce skupina podnikatelů, jejichţ cílem je rozvíjet cestovní ruch a kulturu ve Slavonicích a okolí. Usiluje o zlepšení stávající situace a snaţí se zapojit do aktivit jak místní obyvatelé, tak především podnikatelské subjekty.
7.3 Návrh na zlepšení Myslím, ţe podmínky pro lepší rozvíjení se cestovního ruchu v regionu Česká Kanada, by mohlo být zajištěním více promyšleného destinačního managementu. Pro snazší orientaci návštěvníka nebo turisty, by mohl být vytvořen přehled všech moţných sportovních či rekreačních aktivit s cenovými nabídkami, kontakty na patřičné organizace a případně otevírací doby. Do tohoto bych zahrnula i program kulturních a sportovních událostí. Mohlo by se to týkat i vytvoření přehledu ubytovacích a stravovacích zařízení. Města, organizace, ubytovatelé a provozovatelé sportovně rekreačních aktivit, by mohli efektivněji vyuţít komunikaci. Jednak osobní komunikaci, která se převáţně týká informačních center, kde komunikace se zákazníkem je na prvním místě. Z mého dotazníkového šetření také vyplynulo, ţe právě zájem a ochota zaměstnanců, podotýkám pouze v některých těchto centrech, by se mohla určitě zlepšit. Ale i neosobní komunikace je velice důleţitá, jelikoţ její nejdůleţitější součástí je reklama. Mám na mysli lepší způsob celkové propagace regionu, která by například mohla být prováděna pomocí masmédií. Určitě by návštěvníci uvítali kvalitní webové stránky, kde by byly k dispozici všechny tyto informace a to pohromadě. Destinační management by se měl zaměřit i na segmentaci a typologii návštěvníka a jeho cíle, motivy a preference, které mimo jiné vyplývají z předchozího dotazníkového šetření. Na základě toho by mohlo dojít k mnoha zlepšením, například vytvoření více nabídek pro rodiny s dětmi, jelikoţ právě tento segment tuto oblast nejvíce navštěvuje. Jak uţ bylo řečeno, největší překáţkou pro rozvoj jakýchkoliv aktivit je nedostatek financí. Doporučením pro řešení tohoto problému můţe být snad jen větší snaha o získání finančních prostředků vlastní činností a větší zájem podnikatelských subjektů, které by mohly některé plány do budoucna finančně podpořit. Dále pak vytvářet takové 66
aktivity a programy, kterým by se podařilo získat podporu od Jihočeského kraje a Evropské unie, a tím tak získat finanční prostředky z grantové politiky. Vzhledem k častým odpovědím o nedostatku dopravních spojů mezi jednotlivými městy a obcemi v letních měsících, by určitě bylo dobré spoje posílit jak v pracovním týdnu, tak i o svátcích a víkendech, kdy za dobrodruţstvím a záţitky vyráţí nejvíce turistů.
67
8. Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo provést komplexní rozbor nabídky sportovně - rekreačních aktivit v regionu Česká Kanada. Tento cíl jsem rozdělila na několik dílčích částí. V první části jsem provedla komplexní zhodnocení tohoto území z hlediska vhodných moţností pro provozování těchto aktivit, kterou jsem provedla dle lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů. K tomuto mu poslouţily především materiály získané v Turistickém informačním centru ve Slavonicích, Nové Bystřici a Jindřichově Hradci, internetové zdroje a především vlastní zkušenosti a poznatky. Díky tomuto bylo zjištěno, ţe oblast Česká Kanada je díky svým přírodním podmínkám a relativně čistému ţivotnímu prostředí velice vhodnou oblastí pro provozování sportovně - rekreačních aktivit; převáţně pěší, cyklistické a lyţařské turistiky. Oblast má také výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu díky kulturně – historickým předpokladům. V praktické části práce, bylo vyhodnoceno dotazníkové šetření. Pro vyhodnocení bylo vyuţito výsledků a informací získaných z dotazníkového šetření, které probíhalo v období od 1. února 2012 do 10. dubna 2012 mezi návštěvníky oblasti. Dotazník obsahoval jak otázky otevřené, tak především uzavřené a podařilo se mi získat celkem 115 výpovědí. Na základě výzkumu jsem pak stanovila profil návštěvníka a pomocí grafů jednotlivé výsledky vyhodnotila a okomentovala. Turisté v dotazníku jednoznačně vyjádřili, ţe hlavním důvodem návštěvy tohoto regionu jsou ojedinělé přírodní podmínky, které vybízí k mnoho moţnostem aktivnímu strávení volného času. Pokud turisté do České Kanady přijedou, většina se ubytuje v některém z rekreačních zařízení a s poskytovanými sluţbami jsou spokojeni. Během svého pobytu se rádi věnují především sportovním aktivitám, jako například cykloturistice nebo pěší turistice. Dále rádi navštěvují historické objekty, kde největším obdivem z řad návštěvníků, se můţe pyšnit hradní zřícenina Landštejn a zámek v Jindřichově Hradci. Z měst návštěvníky nejvíce láká město Slavonice, které láká svojí ojedinělou architekturou a historií. Výsledky
dotazníkového
šetření
by
mohly
poslouţit
informačním
centrům
a organizacím, které se zabývají přípravou a vytvářením nabídek moţností, jak vyuţít volný čas, ubytovatelům, ale také veřejnosti.
68
Dále jsem vedla strukturované rozhovory se starosty měst Slavonice a Kunţak, vedoucími turistických informačních center ve Slavonicích a Nové Bystřici a s dalšími důleţitými osobami, zapojujících se do nabídky sportovně – rekreačních aktivit v této oblasti. Kaţdého dotazovaného jsem telefonicky kontaktovala a poté proběhla osobní schůzka, kde jsem se dotazovaných ptala na jednotlivé otázky. Ze získaných odpovědí vyplynulo, ţe oblast Česká Kanada je velice vhodnou oblastí pro strávení aktivní dovolené v kombinaci s návštěvou historických památek a ţe největší předností tohoto regionu je ojedinělé přírodní a relativně čisté ţivotní prostředí. Podmínky pro rozvoj sportovně - rekreačních aktivit se i přes nedostatek finančních prostředků rok od roku zlepšují a nabídek rozhodně přibývá. Vytváří se nejen nová rekreační zařízení zaměřená na nejrůznější segmenty, ale také se budují nová sportovní centra, která jsou k dispozici nejen návštěvníkům, ale také místním obyvatelům. K rozvoji sportovně - rekreačních aktivit by do budoucna rád přispěl pan Martin Paclík, majitel a provozovatel outdoorového centra, který jak řekl, by rád svou činnost rozšířil i o nabídku zimních sportovně - rekreačních aktivit, kterých je v oblasti zatím nedostatek. Díky výzkumu, který jsem v praktické části provedla, jsem zjistila, ţe by se měla zlepšit propagace oblasti jako celku, do které by bylo potřeba zahrnout aktuální komplexní informace o tomto regionu. Další cílem práce bylo informovat veřejnost o výsledcích dotazníkového výzkumu a strukturovaného rozhovoru. To jsem provedla tak, ţe jsem výsledky upravila pro přehlednější orientaci a roznesla jsem je po informačních centrech, některých sportovních zařízeních a dále jsem výsledky dala k dispozici všem, kteří byli ochotni zodpovědět otázky ve strukturovaném rozhovoru. Rozvíjení sportovně - rekreačních aktivit v oblasti Česká Kanada je na dobré cestě a já doufám, ţe se podaří zapojit síly nejen podnikatelských subjektů, ale získat si i zájem obyvatelů. Tak by se region Česká Kanada mohl stát nejen známou oblastí, ale také oblastí turisticky vyhledávanou. Avšak dostat tento region do podvědomí ještě více návštěvníků a stát se známou a oblíbenou destinací, záleţí pouze na týmové spolupráci a moţnosti získání finančních prostředků, které by napomohly lepší propagaci regionu. Podmínkou rozvoje regionu Česká Kanada je zachování principu trvale udrţitelného rozvoje. Je to dlouhá cesta a je jen na lidech, jaká ta cesta bude a kam povede.
69
Myslím si, ţe vzhledem k přírodním podmínkám a příznivému ţivotnímu prostředí, oblast nabízí i široké moţnosti pro rozvoj venkovského turistického ruchu, se zaměřením na agroturistiku. V práci bylo dosaţeno všech cílů a opět bylo prokázáno, ţe region Česká Kanada je vhodnou
oblastí
pro
rozvoj
cestovního
ruchu,
konkrétně
pro
rozvoj
sportovně -rekreačních aktivit. Díky přírodním podmínkám je oblast vhodná pro cykloturistiku a pěší turistiku. V zimě běţky, v létě kola – to je Česká Kanada. Vhodná oblast především pro turistiku, která je šetrná k ţivotnímu prostředí.
70
Seznam pouţité literatury Monografie SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas. 1. Vydání. Praha: Karolinum 2000. 111 stran. ISBN 80-246-0044-7. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s. 2003, 486 stran. ISBN 80-247-0202-9. JIRÁSKO, Luděk. Česká Kanada: Jindřichohradecko a Novobystřicko. 1. Vydání. Praha: Paseka 2011. 104 stran. ISBN 978-807432-117-7. HAVLÍČKOVÁ, Anna. Venkovská turistika v oblasti Česká Kanada. Jihlava, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Česká Kanada, Jindřichohradecko. Praha: S & D, 1995. 1. Vydání. 143 stran. ISBN 80901866-0-2. VANÍČEK, Jiří. Destinační management a marketing, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2007. Skripta.
Internetové zdroje [1] Wikipedia [online]. c2012 [cit. 2012-03-19]. Vysvětlení pojmu rekreace. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Rekreace > [2] Fakulta informatiky a managamentu Univerzita Hradec Králové [online]. c2007 [cit. 2012-04-7]. Udrţitelný cestovní ruch. Dostupné z WWW:
71
[3] Oficiální internetové stránky obce Český Rudolec [online]. c2006 [cit. 2012-04-7]. Česká Kanada. Dostupné z WWW: [4] Oficiální internetové stránky prezentace služeb cestovního ruchu regionu Jindřichova Hradce a České Kanady [online]. c2003-2010 [cit. 2012-04-8]. Obecné informace o České Kanadě. Dostupné z WWW: < http://novadomus.cz/ck_informace.php> [5] Oficiální internetové stránky Česká Kanada [online]. c2011 [cit. 2012-03-27]. Mapa České Kanady. Dostupné z WWW: <www.ceskakanada.cz/uploads/page/attachments/ceska_kanadaA3[1].pdf> [6] Oficiální internetové stránky Česká Kanada [online]. c2011 [cit. 2012-03-27]. Historické souvislosti. Dostupné z WWW: < http://www.ceska-kanada.cz/historicke-souvislosti.html> [7] Oficiální internetové stránky iTras – průvodce na cestách [online]. c2009-2012 [cit. 2012-03-29]. Reliéf České Kanady. Dostupné z WWW: < http://itras.cz/ceska-kanada/> [8] Oficiální internetové stránky průvodce po hradech a zámcích [online]. c1995-2012 [cit. 2012-03-29]. Reliéf České Kanady. Dostupné z WWW: [10] Oficiální internetové stránky Graselových stezek [online]. c2010 [cit. 2012-03-27]. Vodstvo České Kanady. Dostupné z WWW: [11] [7] Oficiální internetové stránky iTras – průvodce na cestách [online]. c2009-2012 [cit. 2012-03-29]. Vodstvo České Kanady. Dostupné z WWW: < http://itras.cz/ceska-kanada/> [12] Průvodce po České a Slovenské republice [online]. c2000-2012 [cit. 2012-04-03]. Národní přírodní památka Kaproun. Dostupné z WWW:
72
[13] Ochrana přírody a krajiny v ČR [online]. c2008 [cit. 2012-04-03]. Národní přírodní památka Kaproun. Dostupné z WWW: [14] Oficiální stránky pro vyhledávání map, ubytování a tras. [online]. c2012 [cit. 2012-04-03]. Přírodní rezervace Hadí vrch. Dostupné z WWW: [15] Internetový průvodce [online]. c2007-2012 [cit. 2012-04-03]. Jalovce u Valtínova. Dostupné z WWW: [16] Oficiální stránky televizního pořadu Cyklotoulky. [online]. c2000-2012 [cit. 2012-03-28]. Jindřichův Hradec. Dostupné z WWW: [17] Oficiální stránky obce Kunžak. [online]. c2005-2012. [cit. 2012-03-28]. Kunţak. Dostupné z WWW: [18] Oficiální stránky televizního pořadu Cyklotoulky [online]. c2000-2012 [cit. 2012-03-27]. Nová Bystřice. Dostupné z WWW: [19] Oficiální stránky Turistické centra Slavonice [online]. c2004-2012 [cit. 2012-03-27]. Slavonice. Dostupné z WWW: <www.i-slavonice.cz> [20] Oficiální stránky obce Staré Město pod Landštejnem [online]. c2010-2012 [cit. 2012-03-28]. Staré Město pod Landštejnem. Dostupné z WWW: [21] Oficiální stránky hradu Landštejn [online]. c2003-2012 [cit. 2012-03-30]. Landštejn. Dostupné na WWW: [22] Internetový průvodce [online]. c2007-2012 [cit. 2012-03-30]. Maříţ. Dostupné z WWW: [23] Informace o pohraničí [online]. c2003 [cit. 2012-04-01]. Maříţ. Dostupné z WWW:
73
[24] Oficiální stránky Mařížského parku [online]. c2012. [cit. 2012-04-01]. Maříţský park. Dostupné z WWW: [25] Internetový průvodce [online]. c2007-2012 [cit. 2012-04-02]. Pfaffenschlag. Dostupné z WWW: [26] Internetový zpravodaj [online]. c1999-2012 [cit. 2012-04-02]. Malá Hluboká. Dostupné z WWW: [27] Oficiální stránky Pila Penikov [online]. c2005 [cit. 2012-04-02]. Vodní pila. Dostupné z WWW: [28] Oficiální stránky Turistické centra v Jindřichově Hradci [online]. c2011 [cit. 2012-04-15]. Sportovní a rekreační zařízení. Dostupné z WWW: [29] Oficiální stránky města Nová Bystřice [online]. c 2002-2008 [cit. 2012-04-18]. [30] Oficiální stránky města Dačice [online]. c2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: [31] Sportoviště Dačice [online]. c2009 [cit. 2012-04-21]. Koupaliště. Dostupné z WWW: [32] Tipy na výlet [online]. c2010-2012 [cit. 2012-04-21]. Vstupné do aquaparku. Dostupné z WWW: [33] Oficiální stránky Občanského sdružení pro podporu jezdecké turistiky [online]. c2007 [cit. 2012-04-21]. Jízdárny a ranče. Dostupné z WWW: [34] Informační portál o České Kanadě [online]. c2003-2012 [cit. 2012-04-21]. Závody psích spřeţení. Dostupné z WWW: [35] Oficiální stránky Rally Vrchovina [online]. c2012 [cit. 2012-04-21]. Rally Vrchovina. Dostupné z WWW: 74
[36] Tipy a rady na výlet po Česku [online]. c2012 [cit. 2012-04-21]. Jindřichohradecký pedál. Dostupné z WWW: [37] Oficiální stránky Cyklocampu pod Landštejnem [online]. c2010-2012 [cit. 2012-04-22]. MTB Maraton. Dostupné z WWW: [38] Informační portál o městě Slavonice [online]. c2012 [cit. 2012-04-19]. Českou Kanadou na kole. Dostupné z WWW: [39] Informační portál o soutěži Chalupa Cup [online]. c2006-2012 [cit. 2012-04-19]. Chalupa Cup 2012. Dostupné z WWW: [40] Atlas Česka [online]. [cit. 2012-04-19]. O zlatý keš v České Kanadě. Dostupné z WWW: [41] Oficiální stránky rekreačního střediska Centrum Česká Kanada [online]. c2012 [cit. 2012-04-10]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [42] Oficiální stránky autokempu Osika [online]. c2012 [cit. 2012-04-10]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [43] Oficiální stránky Chatové osady Brandlín [online]. c1998 [cit. 2012-04-10]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [44] Oficiální stránky Rekreačního zařízení Agmar [online]. c2003 [cit. 2012-04-09]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [45] Oficiální stránky Rekreačního střediska Walter [online]. c2008 [cit. 2012-04-09]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW:
75
[46] Informační portál pro cestování na kole. [online]. c2005-2011 [cit. 2012-04-11]. Rekreační středisko Janov u Dačic. Dostupné z WWW: [47] Oficiální stránky Chatové osady Komorník [online]. c2009 [cit. 2012-04-11]. Chatová osada Leština. Dostupné z WWW: [48] Oficiální stránky Chatové osady Slunečnice [online]. c2012 [cit. 2012-04-11]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [49] Oficiální stránky Autokempu Zvůle [online]. c2009 [cit. 2012-04-11]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [50] Oficiální stránky Penzionu Bejčkův Mlýn Slavonice [online]. c2007 [cit. 2012-04-13]. Informace o penzionu. Dostupné z WWW: [51] Oficiální stránky Penzionu Bejčkův Mlýn Slavonice [online]. c2007 [cit. 2012-04-13]. Ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [52] Chatová osada Břeskáč [online]. [cit. 2012-04-13]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [53] Oficiální stránky Cyklocampu [online]. [cit. 2012-04-13]. Ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [54] Rekreační zařízení Kovářka [online]. [cit. 2012-04-15]. Informace a ceník sluţeb. Dostupné z WWW: [55] Novadomus [online]. [cit. 2012-04-24]. Cyklotrasy. Dostupné z WWW: [56] Novadomus [online]. [cit. 2012-04-24]. Pěší trasy. Dostupné z WWW: [57] Novadomus [online]. [cit. 2012-04-24]. Lyţařská turistika. Dostupné z WWW:
76
[58] Novadomus [online]. [cit. 2012-04-24]. Trasy pro jízdu na koních. Dostupné z WWW: [59] Cestovní kancelář Geoturist [online]. [cit. 2012-04-24]. Foto Slavonice. Dostupné na WWW: [60] Bohemia Hotel [online]. [cit. 2012-04-24]. Foto Zámek v Jindřichově Hradci. Dostupné na WWW:
[61] Hrady a zámky České republiky [online]. c2008-2012. [cit. 2012-04-24]. Foto hrad Landštejn. Dostupné na WWW:
[62] Zámek Červená Lhota [online]. c2009 [cit. 2012-04-24]. Foto úzkokolejka. Dostupné na WWW: [63] Informační portál o České Kanadě [online]. [cit. 2012-04-24]. Foto musherský závod. Dostupné na WWW:
77
Seznam příloh Příloha 1 – Mapa oblasti Příloha 2 – Přehled doporučených cyklotras Příloha 3 – Přehled doporučených tras pro pěší turistiku Příloha 4 – Přehled doporučených tras pro lyţařskou turistiku Příloha 5 – Přehled doporučených tras pro turistiku na koni Příloha 6 – Dotazník pro návštěvníky oblasti Česká Kanada Příloha 7 – Fotodokumentace Příloha 8 – Seznam tabulek Příloha 9 – Seznam grafů
78
Příloha 1 – Mapa oblasti
[Zdroj: http://www.bukova.cz/]
79
Příloha 2 – Přehled doporučených cyklotras [55] 32
Tučapy – Červená Lhota – J. Hradec – Horní Ţďár – Dolní Ţďár – Malíkov nad Neţárkou – Nová Ves – Peršlák – Nová Bystřice – Albeř – Klášter – Landštejn – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice
1003 Staré Město pod Landštejnem – Trojmezí – Maříţ – Slavonice 1004 Slavonice – Stálkov – Matějovec – Český Rudolec – Peníkov – Vlastkovec – Slavonice 1006 Klášter – Filipov – Stříbrný vrch – Dobrotín – Staré Město pod Landštejnem – Stálkov – rozcestí pod Vichrovým kopcem 1007 Peršlák – Nová Bystřice – Artoleč – Větrov – Návary – Veclov – Dobrohoř – Staré Město pod Landštejnem 1007a prodluţuje cyklostezku č. 1007 na hraniční přechod Košťálkov – Kleintaxen 1007b prodluţuje cyklostezku č. 1007 na hraniční přechod Romava – Reingers 1008 Nová Bystřice – Mnišský rybník – ke hranicím – Artoleč 1009 Rozcestí U Nové Vsi – Sedlo – Nový Vojířov 1113 J. Hradec – Jindřiš – Malý Ratmírov – Strmilov – Zahrádky – Mrákotín – Telč 1115 Kunţak – rozcestí Pod Skalkou – rozcestí Pod Šibenikem – Roţnov – Landštejn 1116 Kunţak – Klenová – Albeř 1117 Lásenice – Bílá – Číměř – Dobrá Voda – Senotín – Klenová – Roţnov – Matějovec 1118 Kunţak – Jalovčí – Olšany – Heřmaneč 1119 Dobrá Voda – Člunek – Lomy u Kunţaku – Zvůle – Mosty – Suchdol – Jalovčí 1241 J. Hradec – Otín – Hrutkov – Kačlehy – Kačleţský rybník – Kunějov – Kaproun – Matějovec – Český Rudolec 1242 Kačlehy rozcestí – Hospříz – Krvavý rybník – Stříţovice – Budkov – Strmilov – Olšany – Heřmaneč – Markvarec – Český Rudolec 80
Příloha 3 – Přehled doporučených tras pro pěší turistiku [56]
Červeně značené trasy:
Jindřichův Hradec - Jindřišské údolí - Malý Ratmírov (13 km) Malý Ratmírov – Kunţak (10 km) Kunţak - Vysoký Kámen – Landštejn (18 km) Landštejn - Staré Město pod Landštejnem – Slavonice (13 km)
Zeleně značené trasy:
Lesní hotel Peršlák - Nový Vojířov - Nová Bystřice (7 km) Lesní hotel Peršlák - U prokopského kříţe - U nové vsi – Hejlíček (12 km) Landštejnský okruh (8 km)
Ţlutě značené trasy:
Jindřichův Hradec - Otín - Hospříz - Kačlehy - Kačleţský rybník - Kunějov - Klenová – Landštejn (13 km)
Modře značené trasy:
Nová Bystřice - Osika - Klášter - Pomezí – Landštejn (13 km) Landštejn - Český Rudolec (11 km)
Ostatní trasy:
Landštejn - Stálkov – Slavonice (13 km) Landštejn - Roţnov - Šibenik - Vysoký kámen (13 km) Vysoký kámen - Skalka - Mosty - Suchdol - Valtínov - Terezín – Zvůle (24 km)
Naučné stezky:
Po stopách loupeţníka Grassela (Slavonice - Český Rudolec) – 12 km Graselova stezka (kolem Nové Bystřice) – 29 km Textilní stezka (okruh nad Novou Bystřicí) - 25 km Stezka 20. století (okruh od Nové Bystřice na jihovýchod) - 19 – 30 km Stezka vyznání (okruh od Nové Bystřice na jihovýchod) – 50 km Příloha 4 – Přehled doporučených tras pro lyţařskou turistiku 81
Příloha 4 – Přehled doporučených tras pro lyţařskou turistiku [57] Jediné moţnosti lyţování jsou u obce Hradiště u Nové Bystřice, kde se nachází 350 m dlouhá sjezdovka s vleky poma. Avšak mimo oblast Česká Kanada je nejbliţší moţnost sjezdového lyţování u obce Mrákotín a mezi obcemi Horní Radouň a Okrouhlá Radouň u Nové Včelnice. Značené a udrţované běţecké trasy v regionu Česká Kanada: ZBT01
Maříţ - Trojmezí - Staré Město pod Landštejnem - Landštejn – Matějovec (cca 15,5 km)
ZBT01
Matějovec - Terezín - Zvůle - Na Jitrách (cca 7,5 km)
ZBT01A Trojmezí - U Kadolce - Slavonice - Maříţ (cca 8,4 km) ZBT01B Trojmezí - Košťálkov (cca 7,3 km) ZBT02
Matějovec - Roţnov - Pstruhovec - Matějovec (cca 11 km)
ZBT03
Matějovec - Stoječín - Bukový vrch - Matějovec (cca 5 km)
ZBT04
Matějovec - Dolní Radíkov (cca 2,5 km)
ZBT05
Malý okruh kolem Zvůle (cca 4 km)
ZBT06
Kunějov - Kunějovské dvory - Senotín - Kunějov (cca 8,5 km)
ZBT07
spojnice ZBT06 kolem Kunějovského vrchu (cca 1,5 km)
ZBT08
Dobrá voda - Kunějovské samoty - Kunějov - Dobrá voda (cca 7,6 km)
ZBT09
Nová Bystřice - Hradiště - Nový Vojířov - Peršlák - Nová Bystřice
(cca 12,4 km) ZBT10
Štramberský okruh u Nové Bystřice (cca 3,3 km)
ZBT11
Okruh Dolní oborou u Nové Bystřice (cca 2,7 km)
82
Příloha 5 – Přehled doporučených tras pro turistiku na koni [58] Červená trasa Najdek - Dolní Radouň - Rodvínov - Dvoreček - Malý Ratmírov - Člunek - Lomy u Kunţaku - nad Kaprounem - Pod Skalkou. Trasa vedoucí směrem od Tábora, kolem Jindřichova Hradce, přes Dvoreček, letovisko Malý Ratmírov, kolem Kaprounu do lesů pod Kunţakem. Stanice: Najdek, Jindřiš, Dvoreček.
Červená trasa Pod Skalkou - Zvůle - Horní Radíkov - Dolní Radíkov - Peníkov - nad Pfaffenschlagem - Kadolec - Maříţ Stanice: Struhy u Kunţaku, Peníkov, Maříţ.
Červená trasa Maříţ - Chvaletín - Janov - Bělčovice - Plačovice - Dešná Trasa vedoucí podél hranic směrem na hraniční přechod Vratěnín a dále na Vranov nad Dyjí a Znojmo. Stanice: Maříţ, Janov, Plačovice, Dančovice.
Červená trasa Chvaletín - Cizkrajov - Chlumec - Bába - Červený Hrádek - Bohuslavice - Telč Trasa směřující do kraje Vysočina, s napojením směrem na Telč, jedná se o část mezinárodní trasy Telč - Maříţ - Lichtenberg. Stanice: Maříţ, Cizkrajov, Chlumec, Bohuslavice, statek Telč
83
Příloha 6 – Dotazník pro návštěvníky oblasti Česká Kanada Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické oboru cestovní ruch a dovoluji si Vás poţádat o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní a výsledky budou součástí mé bakalářské práce. Mockrát děkuji! 1. Navštívil/a jste jiţ někdy v minulosti region Česká Kanada? (1 odpověď) a) ne, jsem zde poprvé b) ano, byl/a jsem zde 1 – 3x c) ano, byl/a jsem zde jiţ vícekrát 2. S kým jste region navštívil/a? (i více odpovědí) a) s rodinou b) s přítelem/přítelkyní c) s přáteli d) se školou e) sám/sama 3. Jaký byl/je důvod Vaší návštěvy? …………………………………………………………………………………………… 4. Jaké sportovní aktivity jste vyuţil/a během Vašeho pobytu? (i více odpovědí) a) pěší turistika b) cykloturistika c) koupání, vodní sporty d) lyţování, zimní sporty e) venkovská turistika f) návštěvy sportovních akcí g) adrenalinové sporty (aquazorbing, paintball a další) 5. Myslíte si, ţe tento region nabízí dostatečné mnoţství sportovně-rekreačních aktivit pro všechny věkové kategorie? a) ano b) ne
84
6. Vyuţil/a jste nějaké rekreační zařízení během Vašeho pobytu? a) ano b) ne (otázku č. 6 přeskočte) 7. Byl/a jste spokojen/a se sluţbami v tomto zařízení? a) ano b) ne 8. Co se Vám v regionu Česká Kanada nejvíce líbí a s čím jste byl/a nejvíce spokojen/a? …………………………………………………………………………………………… 9. Co se Vám naopak nelíbilo a s čím jste nebyl/a spokojen/a? ………………………………………………………………………………………….. 10. Uvítal/a byste jakékoliv změny, které by přispěly ke zlepšení cestovního ruchu v tomto regionu? a) ano b) ne 11. Kolik byste byl/a ochotna uhradit za víkendový pobyt (doprava, ubytování, stravování, další sluţby) v České Kanadě? a) 1 500 Kč – 2 500 Kč b) 2 500 Kč – 3 500 Kč c) 3 500 Kč a více 12. Kolik byste byl/a ochotna uhradit za týdenní pobyt (doprava, ubytování, stravování, další sluţby) v České Kanadě? a) 2 500 Kč – 3 500 Kč b) 3 500 Kč – 4 500 Kč c) 4 500 Kč a více 13. Vaše věková kategorie? a) 18 let a méně b) 19 – 25 let 85
c) 26 – 30 let d) 31 – 40 let e) 41 – 50 let f) více neţ 50 let 14. Vaše pohlaví? a) muţ b) ţena
86
Příloha 7 – Fotodokumentace
Náměstí ve Slavonicích [59]
Zámek v Jindřichově Hradci [60]
Hrad Landštejn [61]
Úzkokolejka [62]
Musherský závod v České Kanadě [63]
Centrum Česká Kanada [41]
87
Příloha 8 – Seznam tabulek Tabulka 1: Ceník vstupného do aquaparků, strana 32 Tabulka 2: Ceník ubytování – penzion (týdenní pobyt), strana 38 Tabulka 3: Ceník ubytování – penzion (pobyt kratší neţ 1 týden), strana 39 Tabulka 4: Ceník ubytování – bungalov, strana 39 Tabulka 5: Ceník ubytování – chata, strana 39 Tabulka 6: Ceník ubytování – byt, strana 40 Tabulka 7: Ceník - stravování, strana 40 Tabulka 8: Ceník – ostatní poplatky, strana 40 Tabulka 9: Ceník sluţeb, strana 42 Tabulka 10: Ceník ubytování, strana 42 Tabulka 11: Ceník ubytování, strana 43 Tabulka 12: Ceník ubytování a stravování, strana 44 Tabulka 13: Ceník ubytování, strana 45 Tabulka 14: Ostatní poplatky, strana 45 Tabulka 15: Ceník ubytování, strana 46 Tabulka 16: Ceník ubytování, strana 47 Tabulka 17: Ceník ubytování, strana 48 Tabulka 18: Ceník ubytování, stravování a ostatních sluţeb, strana 50 Tabulka 19: Ceník ubytování, strana 51
88
Příloha 9 - Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost regionu, strana 52 Graf 2: Společnost během navštívení regionu, strana 52 Graf 3: Důvody návštěvy, strana 53 Graf 4: Vyuţití sportovních aktivit, strana 53 Graf 5: Spokojenost s nabídkou aktivit, strana 54 Graf 6: Vyuţití rekreačních zařízení, strana 55 Graf 7: Spokojenost se sluţbami, strana 55 Graf 8: Atraktivity v České Kanadě, strana 55 Graf 9: Nedostatky v České Kanadě, strana 57 Graf 10: Uvítání změn ke zlepšení cestovního ruchu, strana 58 Graf 11: Výdaje za víkendový pobyt, strana 58 Graf 12: Výdaje za týdenní pobyt, strana 59 Graf 13: Pohlaví respondentů, strana 59 Graf 14: Věková kategorie respondentů, strana 60
89