Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Moţnosti rozšíření environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Uherském Brodě Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová PhD.
Vypracovala: Bc. Michaela Raková
Brno 2013
Zadání práce
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Moţnosti rozšíření environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Uherském brodě vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne……………………………….. podpis studenta…………………...
Poděkování Chtěla bych poděkovat všem, kteří mi byli oporou při tvorbě diplomové práce. Zvláštní poděkování patří vedoucí diplomové práce doc. RNDr. Janě Kotovicové PhD., za odbornou pomoc, připomínky a rady, a vedoucí ekocentra Chrpa MVDr. Michaele Kadlecové za ochotu při poskytování materiálů. Také děkuji mé rodině za podporu při celém vysokoškolském studiu.
ABSTRAKT Název práce: Moţnosti rozšíření environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Uherském Brodě Autor práce: Bc. Michaela Raková Tato diplomová práce se zabývá moţnostmi rozšíření environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Uherském Brodě. Při řešení práce probíhala spolupráce se vzdělávacím střediskem ekocentrum Chrpa. Na základě jejich poţadavku došlo k vytvoření výukového programu „ Umíš chránit Uherskobrodsko?“, který seznamuje ţáky s chráněnými územími v okolí města. Pro úplnost byl výukový program ověřen v praxi a následně bylo navrţeno jeho zařazení do stávajícího EVVO v Uherském Brodě. Klíčová slova: EVVO, vzdělávací program, chráněná území, ekocentrum Chrpa, Uherskobrodsko ABSTRACT Thesis title: Expandability of environmental education and awareness in Uherský Brod Author: Bc. Michaela Raková This thesis deals with the possibilities of expansion of environmental education and awareness in Brod. During solving the thesis, autor cooperated with educational center Ecocentre Chrpa. Tutorial was created based on their requirement , "Can you protect Uherskobrodsko?" Tutorial clarifies to pupils protected areas around the city. The tutorial was verified in practice and then it was subsequently proposed for the existing EE in Brod. Keywords: EVVO, a tutorial, protected areas, ecocentre Chrpa, Uherskobrodsko
OBSAH
1 ÚVOD ........................................................................................................................8 2 CÍL PRÁCE ...............................................................................................................9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 10 3.1 Součastný stav řešené problematiky v České republice ......................................10 3.1.1 Environmentální vzdělání, výchova a osvěta (EVVO) ..................................... 10 3.1.2 Environmentální vzdělávání a poradenství ...................................................... 10 3.1.3 Základní pojmy a definice ............................................................................... 11 3.1.4 Legislativa environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.......................... 14 3.1.5 Současný stav a cíle Státního programu EVVO ............................................... 15 3.1.6 Zajištění EVVO státem ................................................................................... 16 3.1.7 Akční plán EVVO........................................................................................... 18 3.1.8 Informovanost veřejnosti ................................................................................ 18 3.1.9 Děti, mládeţ, pedagogičtí a odborní pracovníci ............................................... 19 3.2 Metodická doporučení k přípravě a provozování ekologických výukových programů ................................................................................................................. 23 3.2.1 Ekopedagogovo osmero .................................................................................. 24 3.2.2 Činitelé ekopedagogického působení .............................................................. 27 3.3 Metody vhodné pro environmentální výchovu ................................................... 28 4 MATERIÁL A METODIKA .................................................................................... 32 4.1 Aktuální situace v oblasti EVVO v Uherském Brodě ......................................... 32 4.2 Identifikace moţnosti rozšíření nabízených vzdělávacích programů ....................... 36 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ....................................................................................... 37 5.1 Vytvoření nového vzdělávacího programu se zaměřením na problematiku přírody a krajiny .................................................................................................................. 37 5.2 Výukový program Umíš chránit Uherskobrodsko .............................................. 39
5.3 Ověření nově vytvořeného vzdělávacího programu ................................................ 62 5.4 Navrţení způsobu zařazení ověřeného vzdělávacího programu do stávajícího EVVO v Uherském Brodě ....................................................................................... 68 6 ZÁVĚR .................................................................................................................... 69 7 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ...........................................................................70 Literární zdroje ........................................................................................................ 70 Internetové zdroje .................................................................................................... 71 Zákony .................................................................................................................... 72 8 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 73 9 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 73 10 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ..................................................................... 74 11 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 75
1 ÚVOD Jako téma diplomové práce jsem si zvolila vytvoření další moţnosti rozšíření environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Ačkoliv je více způsobů, jak dostat tuto oblast vzdělávání do podvědomí občanů, já jsem zvolila formu výukového programu na uherskobrodském ekocentru Chrpa. V diplomové práci jsem se snaţila navázat na bakalářskou práci, ve které jsem analyzovala stav environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Uherském Brodě v roce 2011. Výstupem bakalářské práce bylo shrnutí, ţe daný mikroregion má špatnou strukturu vzdělávacích zařízení. Zřízená pracoviště sice nabízejí pestrou škálu výukových programů, přesto jsem na konzultaci s vedoucí uherskobrodského ekocentra byla upozorněna na absenci výukových programů pro ţáky druhého stupně základní školy. V souvislosti s touto informací jsem se rozhodla spojit poţadavek ze strany ekocentra s nabytými vědomostmi během mého studia Mendlovy univerzity a vytvořila jsem
nový
výukový
na Uherskobrodsku. k nabízeným
program
zaměřený
na
ochranu
přírody
a
krajiny
Toto, dle mého názoru velmi důleţité téma i vzhledem
moţnostem
regionu,
v nabídce
ekocentra
chybí.
Na
území
Uherskobrodska se nachází památné stromy a lokality Natura 2000, zvláště chráněná území, velké mnoţství maloplošných chráněných území, velkoplošná chráněná území a do nich spadající Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. V závěru práce je popsán výstup s realizace výukového programu a navrţení, jak je zapojit do nabídky sluţeb uherskobrodského ekocentra. Přílohy práce pak obsahují metodický list k výukovému programu, tabulky a pracovní listy k výukovému programu. Fotografie pořízené při samotné realizaci programu jsou umístěny v textové části.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je určit moţnosti rozšíření EVVO v Uherském Brodě. Jako variantu rozšíření jsem si zvolila tvorbu nového výukového programu zaměřeného na ochranu přírody a krajiny. V části s literárním přehledem jsem krátce popsala aktuální situaci v České republice. Dále jsem zde uvedla metodická doporučení k přípravě a provozování ekologických výukových programů a metody vhodné k environmentální výchově. V metodické části je popsána aktuální situace v Uherském Brodě a identifikována moţnost, jak ve městě ještě více rozšířit EVVO. Je zde také popsán vznik podnětu pro tvorbu výukového programu. V části s výsledky je navrţen nový výukový program „Umíš chránit Uherskobrodsko?“. Podrobně jsou v něm vysvětleny jeho jednotlivé body. Dále je zde popsán průběh ověření nově vytvořeného programu a jeho zařazení do stávající nabídky EVVO v Uherském Brodě.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Součastný stav řešené problematiky v České republice 3.1.1 Environmentální vzdělání, výchova a osvěta (EVVO) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je v České republice aplikována jiţ delší dobu, ovšem výrazně byla posunuta aţ v devadesátých letech. Přelomovým bodem se stalo přijetí základního strategického dokumentu, který zajišťuje dlouhodobý rozvoj EVVO v České republice. Tento dokument se jmenuje Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a byl přijat v roce 2000. V dokumentu je stručně objasněna problematika EVVO a vysvětleny základní pojmy a termíny. Program je zaměřen na různé cílové skupiny, u kterých jsou rozdílné poţadavky na environmentální vzdělávání - děti a mládeţ, veřejná správa, podnikatelský sektor a veřejnost. Po propojení jednotlivých sekcí dochází ke vzniku systému, který otevřeně spolupracuje a snadněji dosahuje harmonického stavu, kdy jsou uplatňovány principy trvale udrţitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, ţe potřeba environmentálního vzdělávání a osvěty stále roste, je nezbytné se touto problematikou intenzivně zabývat. S ohledem na fakt, ţe vzdělávání patří mezi jednu z hlavních priorit české vlády při sestavování státního rozpočtu, je i Státní program EVVO podporován z těchto prostředků. Investice do této oblasti se projevuje ve významných úsporách při napravování poškozeného ţivotního prostředí a zdraví obyvatel.
[24]
3.1.2 Environmentální vzdělávání a poradenství Mezi důleţité preventivní nástroje Státní politiky ţivotního prostředí ČR patří environmentální vzdělávání, výchova a osvěta a environmentální poradenství. Jejich úkolem je směřovat občany k myšlení a jednání, které je v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje a k uvědomění si své odpovědnosti za udrţení příznivého stavu ţivotného prostředí a k úctě k ţivotu ve všech jeho formách. Environmentální vzdělávání náleţí mezi jeden z nástrojů celoţivotního vzdělávání a mezi jeho přínosy patří nejnovější znalosti a poznatky v oblasti výzkumu a vědy, nové legislativní normy, metody práce s veřejností a konkrétními cílovými skupinami, vyuţití 10
znalostí a zkušeností v odborné i soukromé sféře. Mezi jeden z hlavních úkolů lze zařadit postupné působení na mladší generaci, od dětí předškolního věku aţ po mládeţ, za účelem pochopení a přijetí zodpovědnosti za ochranu a péči o ţivotní prostředí. Osvěta je zaměřena na veřejnost a jde především o její obecnou informativnost. Poradenství v oblasti environmentalistiky poskytuje rady a doporučení určené nejen pro veřejnost. Snaţí se šířit výsledky a obeznamovat zájemce v oblasti vědy a výzkumu ţivotního prostředí, více přiblíţit šetrné ţivotní standardy poţadavkům veřejnosti a ovlivnit je směrem k udrţitelnému způsobu ţivota a rozvoji společnosti. Fungování EVVO předcházelo dlouholeté společné úsilí státních institucí, odborných pracovišť, organizací a nestátních neziskových organizací (NGO). Celý systém
environmentálního
vzdělávání
je
zajišťován
legislativními
normami
a diferenciovanými finančními zdroji, metodikami a tématy, informováním a osvětou veřejnosti, komunikací s veřejností či sítěmi školicích středisek. Za hlavního garanta celého environmentálního vzdělávání je povaţováno Ministerstvo ţivotního prostředí. [24]
3.1.3 Základní pojmy a definice Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) – Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udrţitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udrţení kvality ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek a k úctě k ţivotu ve všech jeho formách. [33] Trvale udrţitelný rozvoj (TUR) – Podle zákona č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí se jedná o alternativní model vývoje společnosti oproti dominující industriální ekonomice. Rozvoj, který součastným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Světová komise pro ţivotní prostředí a rozvoj si poloţila otázku, jak je moţné naplnit potřeby jak součastné, tak i budoucí generace ve světě, kde poţadavky lidí mnohdy překračují jejich reálné potřeby. Navíc jsou moţnosti značně limitovány chudobou a zničením ţivotního prostředí. Proto byla 11
projevena snaha o vytvoření sociálního, politického a ekonomického systému, které by naplnili naše potřeby a přání, ale zároveň byly zaloţeny na přijatelných ekologických principech. Tento úkol je poloţen především vzdělávacím systémům, které vytváří lidský potenciál a zvyšují odpovědnost lidí. Je tedy nutné, aby učitelé a školy měli představu o udrţitelném rozvoji a nezapomínali na kulturní odlišnosti a globální etiku. [31]
Pojem udrţitelný rozvoj se poprvé objevil ve „zprávě Brundtlandové“, jejímţ výsledkem bylo, ţe se nesmí zastavit ekonomický rozvoj, ale pouze jde o to, aby se změnila jeho podoba a byl trvale udrţitelný. Zátěţ ţivotního prostředí je závislá na ekologické náročnosti technologických postupů, hospodářský růst můţe dál pokračovat bez zvyšování zátěţe ţivotního prostředí a spotřeba energie materiálů, produkce odpadů nemusí růst, ba naopak se můţe sniţovat. [26] Ochrana ţivotního prostředí – Ochrana ţivotního prostředí zahrnuje činnosti, jimiţ se předchází znečišťování nebo poškozování ţivotního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých sloţek, druhů organismů, nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu ţivotního prostředí jako celku. [33] Ekologický výukový program (EVP) – „interaktivní tvořivá výchovně vzdělávací lekce s cílem obohatit učivo všech stupňů škol o ekologický a environmentální rozměr. Probíhá zpravidla mimo školu, tj. v přírodě, ve středisku ekologické výchovy, v zahradě apod.“ Ekologická (environmentální) výchova – „veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehoţ cílem je zvyšovat spoluodpovědnost lidí za součastný i příští stav přírody a ţivotního prostředí, rozvíjet tvořivost, citlivost a vstřícnost lidí k řešení problémů péče o přírodu, utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality ţivota. V praktické pedagogické činnosti jde o dosaţení vyváţeného souladu nezbytných odborných ekologických poznatků s citovými a smyslovými proţitky, které pomáhají nalézt lásku k přírodě a zvyšovat úroveň mezilidských vztahů.“ [18]
12
Zvláště chráněné území (ZCHÚ) – území, která jsou přírodovědecky či esteticky významná nebo jedinečná. Nejčastěji jsou to lokality s unikátní biologickou rozmanitostí, s významnou geologickou stavbou či velmi charakteristickými prvky krajinného rázu kulturní krajiny. Cílem jejich zřízení je udrţení, případně zlepšení dochovaného stavu území. [34], [25] Chráněná krajinná oblast (CHKO) – rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, typickým reliéfem, velkým podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, významným zastoupením dřevin a dochovanými památkami historického osídlení. [34] Národní přírodní rezervace (NPR) – území menší rozlohy s mimořádnými přírodními hodnotami. Na přirozený reliéf a geologickou stavbu jsou vázány ekosystémy významné či jedinečné v národním a mezinárodním měřítku. Jsou zde stanoveny podmínky ochrany. Vyuţívání tohoto území je moţné pouze v případě zachování či zlepšení dosavadního stavu ţivotního prostředí. [34] Přírodní rezervace (PR) – menší území, ve kterém jsou soustředěny přírodní hodnoty se zastoupením ekosystémů, které jsou typické a významné pro příslušnou geografickou oblast. [34] Národní přírodní památka (NPP) – přírodní útvar s menší rozlohou, především geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných a ohroţených druhů s národním či mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Patří sem i útvary, které byly formovány nejen působením přírody, ale i antropogenním vlivem. [34] Přírodní památka (PP) – útvar s menší rozlohou, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných nerostů či ohroţených druhů. Tyto útvary jsou významné ekologicky, vědecky či esteticky na regionální úrovni.
[34]
Přírodní park (PřP) – je území, které bylo zřízeno k ochraně krajinného rázu se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Je zřizován obecně závazným předpisem za účelem omezení činnosti, která by mohla vést ke zničení, poškození nebo rušení stavu v této lokalitě. [34]
13
Významný krajinný prvek (VKP) – ekologicky, geomorfologicky či esteticky hodnotná část krajiny, která tvoří typický vzhled nebo napomáhá k udrţení její stability. Patří sem lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, mokřady, stepní trávníky, remízy, trvalé travní plochy, skalní útvary, naleziště nerostů, ale i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad.
[34]
3.1.4 Legislativa environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Legislativní nástroje zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí (EIA) zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ţivotním prostředí zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších přepisů Usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO ČR Akční plán Státního programu EVVO [30] Východiska programu EVVO Mezi platné právní normy, usnesení vlády, mezinárodní závazky a předpisy Evropské unie lze zařadit:
Agenda 21 (kapitola o
podpoře vzdělávání,
veřejného
povědomí
a odborného školení)
Směrnice č. 90/313/EHS, o svobodném přístupu k informacím o ţivotním prostředí
Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záleţitostech ţivotního prostředí (1998)
Agenda 2000
Dokument OECD o politice, stavu a vývoji ţivotního prostředí České republiky (1999) 14
Národní program přípravy České republiky na přijetí České republiky do Evropské unie (MŢP, 1999)
Souhrnná koncepce resortu pro osvětu, vzdělávání, výchovu a informování veřejnosti v záleţitostech ţivotního prostředí (MŢP, 1999)
Meziresortní dohoda o spolupráci v oblasti environmentální osvěty, vzdělávání
a
výchovy
mezi
Ministerstvem
ţivotního
prostředí
a Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy (8.12.1999) [18,30]
3.1.5 Současný stav a cíle Státního programu EVVO V roce 2011 byl vypracován projekt „Cíle a indikátory pro EVVO v České republice“ na základě zadání Ministerstvem ţivotního prostředí. Jeho účelem bylo stanovit jak obecné, tak rámcové cíle EVVO, formulovat je pro různé cílové skupiny a navrhnou postupy pro vyhodnocení plnění těchto cílů. Dále má tento projekt slouţit vzdělávacím institucím, nestátním neziskovým organizacím, zájmovým sdruţením právnických osob, organizačním sloţkám veřejné správy a dalším poskytovatelům environmentálního vzdělávání a osvěty. Ministerstvo ţivotního prostředí můţe dokument vyuţít při hodnocení projektů v oblasti EVVO nebo při certifikaci poskytovatelů EVVO. Navrţením způsobu hodnocení účinnosti EVVO dochází k plnění úkolů, které plynou z Akčního plánu EVVO. EVVO patří mezi průřezová témata Rámcových vzdělávacích programů a jeho zařazování do výuky probíhá jiţ mnoho let. Vzniká jako výsledek spolupráce několika institucí - Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstva ţivotního prostředí, specializovaných pedagogických a vědeckovýzkumných institucí, škol a nestátních neziskových institucí. Ovšem nelze tento dokument povaţovat za náhradu metodických pokynů MŠMT. Cíle EVVO lze rozdělit na dvě skupiny – obecné a rámcové. Obecným cílem je rozvoj environmentálně odpovědného jednání, tedy jednání, které je podle dané situace a daných moţností co nejpozitivnější k součastnému i budoucímu stavu ţivotního prostředí, dále příznivé chování k přírodě a přírodním zdrojům, spotřebitelské chování a aktivní působení na své okolí. EVVO se snaţí připravovat a motivovat k environmentálně odpovědnému jednání, samotné jednání je ovšem jiţ svobodným 15
rozhodnutím kaţdého jedince. Toto chování lze tedy charakterizovat jako co nejpříznivější k ţivotnímu prostředí a lidskému zdraví. Jde o chování osobní, občanské i profesní. Dále EVVO rozvíjí znalosti, dovednosti a postoje pro environmentálně odpovědné jednání v oblasti vztahů k přírodě, vztahů k místu, ekologickým dějům a zákonitostem, environmentálním problémům a připravenosti jednat ve vztahu k ţivotnímu prostředí. Rámcové cíle se mohou také vyuţívat při hodnocení EVVO na národní, regionální či lokální úrovni. [18,22]
3.1.6 Zajištění EVVO státem Veřejná správa Veřejná správa je charakterizována spoluprací ministerstev, nestátních institucí a dalších organizací na základě usnesení vlády České republiky č. 232/1992, ke strategii státní podpory ekologické výchovy na 90. léta. To vše je řízeno ministerstvem ţivotního prostředí. Ovšem součastný stav EVVO je v oblasti veřejné správy na špatné úrovni, přesto ţe patří mezi významný nástroj ochrany ţivotního prostředí. Proto ze strany ministerstva dochází ke snaze o tvorbu podmínek, které by postupně podporovali environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Dokument Souhrnná koncepce resortu pro osvětu, vzdělávání, výchovu a informování veřejnosti v záleţitostech ţivotního prostředí lze tedy povaţovat za přínosný.
Školství Od osmdesátých let
se
začalo
pouţívat
označení ekologická
výchova,
coţ zdůrazňovalo snahu o zapojení ekologických aspektů do vzdělávání. Ovšem jiţ v 70. letech se vlivem světových událostí do výuky zapojovala ochrana přírody a věci s ní spojené. V období totality se ekologická výchova vyjadřovala ve spoustě projektů, ovšem jejich zapojení do praxe bylo nulové. V současnosti proběhla výrazná změna v zapojení environmentálního vzdělávání do školského systému. Jejich působení mělo vliv na učebnice přírodovědy, vlastivědy, přírodopisu, zeměpisu, občanské výchovy
16
a další dokumenty vyuţívané při vzdělávání. Vyuţití pojmu udrţitelný rozvoj bylo jen částečné. Velký podíl na environmentálním vzdělávání ve školství mají nestátní neziskové organizace, které ve svých specializovaných zařízeních – ekocentra, střediska ekologické výchovy – pořádají vzdělávací programy pro školy. Částečně jsou podporována Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, ovšem jejich plné vyuţití při vzdělávání není stále doceněno. Za největší problém je povaţována malá vzdělanost a připravenost pedagogických pracovníků v oblasti ţivotního prostředí. Na rozdíl od jiných států v Evropě je u nás podceněno pořádání kurzů a seminářů, které by školily pedagogy nejen v oblasti ţivotního prostředí, ale i v didaktice environmentálního vzdělávání a výchovy. Podniková sféra Vliv podnikové sféry na ţivotní prostředí lze charakterizovat jako jeden z nejvýznamnějších. V minulosti se tato sféra výrazně podílela na jeho zlepšení, jak v rozsahu, tak v termínech a tento pozitivní posun neměl v Evropě obdoby. Důleţitá je spolupráce ministerstva ţivotního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. Investice podnikatelských subjektů do ţivotního prostředí byly vyvolány novou legislativou, která byla uzákoněna na počátku 90. let a přesahovaly rozsah investic v jiných sektorech. Řada společností, které byly svou činností zaměřeny na ţivotní prostředí, se uchopily příleţitosti a došlo k jejich růstu. Některé mezinárodní programy napomohly rozšíření povědomí o moţnostech pozitivních environmentálních vazeb průmyslu a společnosti – PHARE, USAID. Probíhala školení konzultantů, zaměstnanců malých a středních firem, rekvalifikováni zaměstnanci ve státní sféře a výsledkem je součastný přechod některých firem na evropské standardy. Veřejnost Na vzdělávání veřejnosti v oblasti EVVO se podílí instituce státní správy – ministerstvo ţivotního prostředí, okresní úřady, správa NP a CHKO a další instituce se zaměřením na ţivotní prostředí – vysoké školy, odborné vědecké ústavy, zdravotnická nebo osvětová a kulturně vzdělávací zařízení apod. Další organizace, které mohou vzdělávat veřejnost, jsou nestátní neziskové organizace – občanská sdruţení, zdravotnická poradenská zařízení a specializované firmy v ochraně ţivotního 17
prostředí – odpadového hospodářství, energetiky apod. V současnosti je uplatňována snaha o zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti ţivotního prostředí, komunitní spolupráce a je kladen důraz na vzdělávací programy v oblasti zdravého ţivotního stylu. Občanská sdruţení, která se přímo zaměřují na EVVO, ochranu ţivotního prostředí a ochranu přírody zabezpečují věcně i finančně údrţbu a provoz objektů a zařízení. Vzhledem k malým investičním prostředkům dochází k postupnému narůstání problémů. V současnosti jsou majetkoprávní vztahy natolik komplikované, ţe je sníţená příleţitost získat finanční zdroje na modernizaci, údrţbu a provoz těchto zařízení. Environmentální osvěta je málo propagována i ve veřejných sdělovacích prostředcích. Tato situace má za následek nízké a deformované environmentální povědomí celé populace.
3.1.7 Akční plán EVVO Při práci na této kapitole jsem komunikovala se zástupci CENIA. Byli velmi vstřícní a komunikace, ačkoliv byla pouze v elektronické podobě, probíhala příjemně. Ujasnili mi, ţe akční plán v současnosti nebyl aktualizován a tudíţ stále platí Akční plán na léta 2010-2012 s výhledem do roku 2015. Tento plán se snaţí navázat na předešlé akční plány a reagovat na výstupy a doporučení. Některá opatření mají průběţný charakter - metodická, informační, finanční podpora, část opatření jsou zcela nové aktivity, které napomáhají lepšímu nastavení systému EVVO na národní a regionální úrovni – úprava vzdělávacích programů, finanční mechanismy, sběr a distribuce dat apod. Nejsou zde zahrnuty opatření, která se týkají environmentálního poradenství. To je od roku 2010 upravováno samostatně v Rozvojovém programu environmentálního poradenství v České republice pro období 2008 – 2013. [21]
3.1.8 Informovanost veřejnosti Směrnicí č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o ţivotním prostředí je uloţena povinnost institucím, které jsou placeny z veřejných prostředků, zajistit veřejnosti volný přístup k informacím o ţivotním prostředí. Tyto informace mají být předloţeny na ţádost. Směrnice je zakotvena v zákoně č. 123/1998 Sb. o právu
18
na informace o ţivotním prostředí. V tomto zákoně jsou vysvětleny i další pojmy, které spadají do této problematiky. Jedná se především o informace o stavu ţivotního prostředí, jeho sloţkách, příčinách a důsledcích stavu ţivotního prostředí, činnostech, které by mohly změnit stav ţivotního prostředí, o správních řízeních, ekonomických a finančních analýzách v rozhodování, o mezinárodních závazcích apod. Dále s informováním veřejnosti souvisí zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jsou v něm stanovena pravidla poskytování informací a upravovány podmínky práva svobodného přístupu k informacím.
3.1.9 Děti, mládeţ, pedagogičtí a odborní pracovníci Hlavním cílem environmentálního vzdělávání další generace je vzbudit u dětí a mladistvých potřebu ţít podle principu trvale udrţitelného rozvoje, coţ je chápáno jako:
poskytnout dětem a mládeţi základní podmínky pro nabytí vědomostí a dovedností o zákonitostech biosféry, o vztazích mezi člověkem a ţivotním prostředím, o vývoji a problémech součastné populace a moţnostech a způsobech jak je řešit,
klást důraz na propojení mezi poznatky a domýšlet si důsledky jednání a chování a programově utvářet postoje k osobní odpovědnosti za stav ţivotního prostředí,
tvořit návyky kladného jednání a chování v přírodním prostředí,
mít vliv na tvorbu názorů, postojů, hierarchii ţivotních hodnot, ţivotní styl a na pochopení kvality ţivota,
vzbuzovat úctu a cit k ţivé a neţivé přírodě a jedinečnosti ţivota na Zemi,
vzbudit zájem o aktivní zapojení do péče o ţivotní prostředí.
Je důleţité, aby EVVO bylo samozřejmou součástí jak všeobecného vzdělávání, tak i odborné přípravy v celém školním systému. Spolu s tím musí být zabezpečen i rozvoj v mimoškolní oblasti. Celé je to dlouhodobý proces, který je součástí celoţivotního vzdělávání. Velký význam mají realizátoři EVVO, coţ jsou učitelé a další pedagogičtí pracovníci, vychovatelé, pečovatelé, sociální pracovníci, lékaři, zdravotníci, lidé pracující v nestátních neziskových organizacích apod. 19
Tento celek je rozdělen do čtyř základních okruhů podle cílové skupiny. Environmentálním vzděláváním dětí a mládeţe lze ovlivnit i výraznou část dospělé populace, především jejich postoje k ţivotnímu prostředí a úctu k ţivotu. V předškolním věku má největší roli rodina a prostředí, v němţ dítě vyrůstá. Dále působí dětská literatura, televize, osvětová a kulturně vzdělávací střediska, centra a střediska ekologické výchovy. Ze strany školství je snaha o přímé ovlivňování prostřednictvím výchovy v mateřských školách a také spoluprací s výše uvedenými subjekty. Cílem je vytvořit kladný vztah dětí k přírodě, k ţivotnímu prostředí a zprostředkovat vytváření dovedností a návyků správného jednání. Za cílové skupiny jsou povaţovány děti v mateřských školách, děti předškolního věku obecně a rodina. Plnění cílů lze rozdělit na několik dílčích úkolů, mezi něţ patří začlenění environmentálního vzdělávání a výchovy do výchovných metod a forem, vyuţít poradenství a sociálních sítí k ovlivnění rodiny, prostředí mateřských škol vyuţít jako místo, kde se spolupracuje s rodinami a vytváří se návyky zdravého ţivotního stylu. Je vhodné vyuţívat programy, které nabízí centra a střediska ekologické výchovy nebo nabídky osvětových a kulturně vzdělávacích institucí s environmentálním zaměřením. Děti a mládeţ základních, středních a vyšších odborných škol jsou ovlivňováni školou i mimoškolními zařízeními. Cílem je poskytnout dětem a mládeţi v průběhu vzdělávání znalosti, dovednosti a návyky, které lze vyuţít při ochraně ţivotního prostředí a při pochopení principu trvale udrţitelného rozvoje. Nabízet podmínky pro integraci znalostí vyuţíváním praktických metod vzdělávání. Nastavit strukturu učiva a další aktivity, které ovlivňují způsob myšlení, rozvíjí samostatnost a tvořivost, při kontaktu s okolím a odbornou praxí ovlivňují celkový vývoj osobnosti ve smyslu trvale udrţitelného rozvoje. Také podpořit propojení škol s dalšími mimoškolskými oblastmi, jako je rodina, obec, podniky nebo pracoviště environmentálního vzdělávání a výchovy, nestátní neziskové organizace, osvětové a kulturně vzdělávací zařízení a posílit aktivní péči o ţivotní prostředí. Mezi jednotlivé úkoly patří poučit pedagogické pracovníky o významu, pojetí a řešení environmentálního vzdělávání a výchovy, poskytnout jim vyhovující učební dokumenty, metodické náměty a učební pomůcky. Je důleţité podpořit EVVO u všech druhů základních, středních a vyšších odborných škol a zkušenosti z těchto zařízení se zaměřením na environmentální vzdělávání rozšířit i do ostatních školních institucí. Vhodné je zajistit, aby jejich provoz a provoz jejich 20
okolí byl šetrný k ţivotnímu prostředí a přírodním zdrojům. Je nutné rozvíjet spolupráci škol s mimoškolními zařízeními, zvyšovat vzdělání pedagogických pracovníků pro environmentální vzdělávání a výchovu, klást důraz na kontakt s ţivou přírodou a více vyuţívat programy středisek environmentální výchovy, nestátních neziskových organizací a jiných subjektů činných v EVVO. Ačkoliv vysoké školy řeší EVVO dle vlastního úsudku, jsou pro ně zpracována určitá doporučení zaměřená na obsah, metody, postupy a formy environmentálního vzdělávání. Hledisko trvale udrţitelného rozvoje je v nich prosazováno v souladu s akreditačním systémem pro jednotlivé studijní obory. Cílovou skupinou jsou studenti všech typů vysokých škol a postgraduálního studia. Cílem je mít vysokoškolsky vzdělané odborníky, kteří mají cit a pochopení pro základní principy péče o ţivotní prostředí a trvale udrţitelný rozvoj. Odborníky, kteří jsou schopni pouţít a rozvíjet aspekty své odbornosti, spolupracovat v týmu a navzájem komunikovat, šířit dál informace a vytvářet zájem o principy trvale udrţitelného rozvoje u ostatních lidí. Ve všech oborech je úkolem zajistit informace týkající se trvale udrţitelného rozvoje, pojetí environmentální problematiky jako celku a celkové propojení ekonomických, legislativně právních a sociálních nástrojů. Také rozvoj schopností samostatného přístupu
k problematice
ţivotního
prostředí,
podpora
a
náleţité
ohodnocení
environmentálního vzdělávání v kreditním systému, při zkouškách a diplomových pracích a podpora alternativních a mezioborových studiích. Důleţitá je motivace pro zvyšování vzdělání vysokoškolských odborníků po obsahové i metodické stránce. Příprava odborníků pro péči o ţivotní prostředí a udrţitelný rozvoj - na středních školách a vyšších odborných školách je cílem připravit odborníky k aktivnímu řešení různých environmentálních problémů v ochraně přírody, environmentálním vzdělávání a dalších zaměření podle poţadavků praxe. Je nutné postupné zdokonalování a zvyšování vzdělání, podle poţadavků praxe pořádat rekvalifikační kurzy se zaměřením na ţivotní prostředí a to především v regionech, kde je niţší zaměstnanost. Tato příprava je zaměřena na studenty středních, vyšších odborných škol a studující v různých formách dalšího vzdělávání zaměřených na péči o ţivotní prostředí. Úkolem je zkombinovat poţadavky, které byly dány při vstupu České republiky do Evropské unie a poţadavky z praxe, při tom tolerovat priority kladené v oblasti ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje a moţnosti uplatnění středoškolských odborníků 21
na trhu práce. Je nutné nastavit rovnováhu mezi všeobecným a odborným vzděláním pro péči o ţivotní prostředí. Jako další úkol je zlepšit úroveň dalšího vzdělávání o ţivotním prostředí, navazovat kontakty s dalšími vysokými školami, vyměňovat zkušenosti a podpořit spolupráci mezi jednotlivými středními školami a vyššími odbornými školami. Podporovat projekty škol, kde studenti individuálně řeší zadané projekty, zejména na regionální úrovni. Dále zabezpečit podporu v podobě odborné literatury, učebních pomůcek, zajistit dostupné informační zdroje ke stálé aktualizaci znalostí. Je nutné vyţadovat rozšiřování odborné a metodické úrovně pedagogů. Při přípravě vysokoškolských odborníků je cílem vzdělat odborníky, kteří jsou zaměřeni na péči o ţivotní prostředí a schopni rozvíjet teorii a strategii o trvale udrţitelném rozvoji, věnovat se společenskovědním, právním, zdravotním, technickým, ekonomickým i politickým rozměrům udrţitelného rozvoje a zajistit vzdělávání dalších vysokoškolských odborníků v problematice ţivotního prostředí. Při vzdělávání odborníků je nutné se zaměřit na praxi a na standardy Evropské unie. Mezi vysokoškolskými odborníky lze cílovou skupinu charakterizovat jako studenty oborů, které jsou zaměřeny na problematiku ţivotního prostředí a studenty v dalších formách vzdělávání a rekvalifikace pro péči o ţivotní prostředí. Úkolem je respektovat potřebu praxe a brát v úvahu pozdější uplatnění na trhu práce, podporovat vztah mezi výukou a rozvojem vědy a výzkumu péče o ţivotní prostředí, zajistit stálou inovaci poznatků, snaţit se o stálé vydávání odborných materiálů, organizování pracovních dílen, seminářů a konferencí. Dále podporovat rozšiřování informací o trvale udrţitelném rozvoji, stále zvyšovat odbornost a pedagogickou úroveň vysokoškolských odborníků, kteří připravují odborníky pro ţivotní prostředí formou stáţí a studijních pobytů a šířit výsledky odborné práce. Učitelé a pedagogičtí pracovníci pro environmentální vzdělávání mají rozhodující význam při environmentálním vzdělávání ve školách i mimoškolních zařízeních. Jsou aktivní v příslušných zařízeních, nestátních neziskových organizacích i ziskovém sektoru. Jejich cílem je kvalitní příprava všech pedagogických pracovníků v oblasti ţivotního prostředí. Cílovými skupinami jsou studenti pedagogických fakult, učitelé mateřských, základních a středních a vyšších odborných škol, pedagogičtí pracovníci vzdělávající učitele pro environmentální vzdělávání a výchovu, pedagogové v mimoškolní výchově a řídící pracovníci ve školství. Úkolem je se zaměřit 22
na mezipředmětové přístupy v environmentalistice s ohledem na odbornost pedagoga, umoţnění manaţerského vzdělání a připravit pedagogy na všestranné uplatnění environmentální výchovy a principů trvale udrţitelného rozvoje. Dále průběţně poskytovat aktuální informace, nabízet nové způsoby a metody práce i didaktické postupy, které lze pouţít v environmentálním vzdělání, umoţnit pedagogům výměnu zkušeností jak v České republice, tak na mezinárodní úrovni a vytvořit systém celoţivotního vzdělávání pedagogů, který bude přizpůsobitelný různým specializacím a bude seznamovat s principy trvale udrţitelného rozvoje a s ochranou ţivotního prostředí. [30]
3.2 Metodická doporučení k přípravě a provozování ekologických výukových programů Ekologický výukový program patří mezi jednu z variant naplnění poslání a cílů středisek ekologické výchovy. Pracovníci těchto středisek se snaţí, aby kvalita těchto programů byla co nejvyšší. Proto byla při Středisku ekologické výchovy Pavučina vyčleněna skupina pracovníků, která ujasnila pojem ekologický výukový program a „ekopedagogovo osmero“, tedy zásady pro přípravu a realizaci ekologického výukového programu. Ekologický výukový program je výchovně vzdělávací lekce, která má obohatit vzdělávání ţáků ve všech stupních škol v oblasti ekologie a environmentalistiky. Cílem těchto programů je důraz na ekologické myšlení a jednání, na nekonzumní hodnoty, na uvědomění si spoluzodpovědnosti člověka za stav ţivotního prostředí. To vše je uskutečňováno prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod, které jsou aplikovány dle věkové kategorie ţáků a jejich zkušeností. Je sloţen z prvků ekologických, environmentálních, biologických a ochranářských. Většinou probíhají mimo školu, tedy ve volné přírodě, přírodních učebnách, zahradách či střediscích ekologické výchovy. [13]
23
3.2.1 Ekopedagogovo osmero 1. Ekologický výukový program je plánovaný a pečlivě připravený (cíle, důleţitost a flexibilita přípravy)
EVP
má
jasně
zformulované
výchovně
vzdělávací
cíle
zahrnující
environmentální rozměr a je moţné je alespoň částečně ověřovat (tzn., nestačí jen, „aby se to dětem líbilo“ nebo „aby se naučily něco o přírodě“).
Ekopedagog má cíle programu stále na vědomí a program podle situace upravuje tak, aby jich v co největší míře dosáhl.
EVP má zpracovanou písemnou přípravu s vytyčenými cíly, postupy s časovou dotací, pomůckami, metodami hodnocení, atd.
Příprava ponechává prostor (případně je variantní) pro specifické zvláštnosti konkrétní skupiny (program pro „ţivé“ děti např. bude klást větší důraz na práci se skupinou, atd.).
2. EVP je nejenom hezký, ale i smysluplný (obsah a smysl EVP v širších souvislostech)
Cíle a obsah EVP směřují k hledání a nalézání příčin, důsledků a řešení problémů ţivotního prostředí a vytváření souvislostí.
Obsah navazuje na cíle a zdůrazňuje smysluplnost pro ţáky (tj. upřednostňuje to, co ţáci o dané věci opravdu potřebují a chtějí vědět).
Informace obsaţené v programu jsou v souladu se současným stavem poznání v daném oboru a ekopedagog se v oboru orientuje.
Ekopedagog se nebojí ţákům předkládat informace ke kritickému posouzení.
EVP nezůstává ostrovem v moři vzdělávání, ale účelně navazuje na příslušný Rámcový
vzdělávací
program,
zejména
v oblasti
průřezového
tématu
Environmentální výchova a podporuje rozvoj klíčových kompetencí. Středisko ekologické výchovy jej v rámci svých moţností přizpůsobuje jednotlivým školním vzdělávacím programům (ŠVP) a potřebám školy.
24
3. EVP má hlavu i patu (struktura a obsah programu)
EVP má jasně vytvořenou strukturu s logickým sledem aktivit („červenou nit“), která napomáhá dosaţení stanovených cílů.
Dílčí aktivity EVP jsou cílevědomě vyuţívány jako prostředky k dosaţení těchto cílů.
Všechny fáze programu probíhají v logické návaznosti.
4. EVP je v dobré formě (metody a formy)
Metody v EVP jsou zvoleny a poţity tak, ţe vedou k dosaţení cílů. Metody jsou vhodné pro dané téma a přiměřené věku ţáků.
V EVP jsou vyuţívány metody, které umoţňují aktivizovat všechny ţáky a podporují jejich vzájemné působení (komunikaci, rozvoj vztahů).
EVP poskytuje dostatek prostoru skupinové práci, která není samoúčelná, ale zahrnuje např. promyšlený způsob dělení do skupin nebo práci s časem apod.
5. Ekopedagog se přírody ani TURa nebojí (podmínky a prostředí pro výuku)
Během programu i v celém provozu střediska je patrná snaha o promítnutí zásad (trvale) udrţitelného rozvoje do praxe (biopotraviny, třídění odpadu, šetření s vodou atd.)
EVP probíhá v příjemném prostředí, které je motivační a vhodné pro aktivity programu.
Je-li to moţné a z hlediska programu přínosné, ekopedagog v programu preferuje přímý kontakt s přírodou před učebnou.
V učebně, ale i jinde ve středisku ekopedagog pouţívá pomůcky estetické, přírodní či odráţející zásady (trvale) udrţitelného rozvoje (tzn. např. recyklovaný papír, vícenásobně pouţitelné pomůcky, dřevo – leč nikoliv mahagonové atd.)
Pomůcky jsou zároveň bezpečné a praktické vzhledem k věku ţáků.
25
6. Ekopedagog v akci (lektor během programu)
Ekopedagog propojuje v průběhu EVP nové poznatky s tím, co ţáci o problematice vědí, ukazuje jejich praktické vyuţití a souvislosti s místní, regionální i globální, přírodní i sociální.
Ekopedagog se na začátku programu představí a informuje ţáky o středisku i programu.
Ekopedagog oslovuje ţáky jménem, věnuje jim rovnoměrnou pozornost a vytváří otevřenou atmosféru.
Ekopedagog nastaví společně se ţáky pravidla chování a komunikace a během programu se na ně odkazuje.
Ekopedagog podporuje vzájemnou spolupráci mezi sebou a ţáky a mezi ţáky navzájem.
Ekopedagog vytváří prostor pro vyjádření názorů a nápadů ţáků, klade jim smysluplné otevřené otázky.
Ekopedagog se snaţí o maximální autenticitu – z jeho chování je patrný soulad se sdělovanými postoji, přitom ale nevystupuje jako „mentor“ ani jako „zapálený aktivista“.
Ekopedagog dbá na bezpečnou atmosféru, vnímá a reaguje na aktuální potřeby ţáků, předchází vzniku problémových situací.
Ekopedagog se domlouvá s pedagogem o jeho roli během programu.
7. Součástí EVP je také hodnocení
Ekopedagog poskytuje ţákům v průběhu programu zpětnou vazbu k jejich práci a snaţí se přitom pouţívat popisný jazyk (např. „Podařilo se ti vybrat důleţité informace z textu.“).
Na konci programu je věnován prostor závěrečné reflexi/opakování. Je pouţita taková metoda, která je vhodná pro stanovené cíle a umoţňuje ţákům se vyjádřit.
EVP má předem promyšlený systém hodnocení míry dosaţení svých cílů.
26
K hodnocení
přispívají
účastníci,
doprovázející
pedagog
či
kolegové
ze střediska.
Výsledky hodnocení programu nekončí v koši, ale jsou vyuţity pro další zkvalitňování EVP.
8. Ekopedagoga je radost vidět i slyšet (mluvený a další projev lektora)
Ekopedagog se pohybuje tak, aby zaujal pozornost ţáků
Ekopedagog mluví spisovnou češtinou vhodně doplněnou hovorovou tak, aby mu ţáci rozuměli. Jeho písemný projev je čitelný.
Ekopedagog vypadá a vystupuje tak, aby neodrazoval děti od environmentální výchovy.
Ekopedagog bývá kritický sám k sobě i k programu. Snaţí se neupadnout do stereotypu a hledá další moţnosti, jak program inovovat či změnit.
Ekopedagog se průběţně vzdělává a zdokonaluje v profesních kompetencích a odborných vědomostech. [13]
3.2.2 Činitelé ekopedagogického působení V procesu učení jsou tři významné činitele – osobnost samotného pedagogického pracovníka, studenti, kteří střediska navštěvují a ekologický výukový program. Významné je i samotné prostředí střediska. 1. Osobnost ekopedagoga – Pedagog by měl mít přírodovědné i pedagogické vzdělání vyţadující patřičné komunikační dovednosti, schopnost spolupráce ve více lidech, rozumět a orientovat se v aktuálních environmentálních otázkách, umět se orientovat v přírodě a přemýšlet i v širším kontextu. Měl by mít pozitivní vztah k přírodě, mít v sobě nadšení pro daný obor i téma, umět vzbudit zájem o téma u dětí a mládeţe a mít potřebu se sebevzdělávat. 2. Ţáci a studenti – Studenti by měli být v průběhu programu ovlivňováni na rozumové úrovni pomocí poznatků, emocionální promocí proţitků a volní, kde si určují své postoje. Je důleţité porozumění nejen jednoduchým poznatkům a informacím, ale hlavně souvislostem mezi jevy a skutečností, propojení vědomostí s dovednostmi a logické uvaţování, kdy ţáci domýšlí důsledky jednotlivých činností. Proţitky mohou být uskutečňovány pozorováním 27
a dotýkáním se ţivé přírody, staráním se o ţivé tvory, stimulovaným či reálným proţitkem
nedostatku,
rozumovým
proţitkem
pochopení,
proţitkem
sounáleţitosti se skupinou či vţitím se do určených rolí. Výukový program by měl v ţácích vzbudit tvorbu názorů a postojů, zamyšlení se nad otázkou, jako mohou přispět oni či rozvíjet spolupráci ve skupinách. 3. Ekologický výukový program – Jde zde o rozvoj tvořivosti u ţáků, o praktickou kreativitu nejen při práci s přírodninami, ale i o rozmanité přístupy při řešení problémů, tvorbu vlastního názoru, hledání vlastních řešení či umět dohledat správné aktuální informace. Je potřeba podmínit vztah k přírodě, podpořit přirozenou zvídavost u dětí, touhu objevovat a prozkoumávat přírodu. Dále rozvíjet komunikaci a práci ve skupině, hledání kompromisů, schopnost řešit konflikty a naslouchat jiným názorům a v případě potřeby i věcně argumentovat. [13]
3.3 Metody vhodné pro environmentální výchovu V současnosti je environmentální výchova zařazena do průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání. Tato témata jsou příleţitostí pro individuální uplatnění ţáků a snaţí se rozvíjet postoje a hodnoty ţáka. Proto je doporučeno vyuţívání škály vhodných metod, prostřednictvím kterých se u ţáků rozvíjí znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty. Mezi vyučovací metody vyuţívané pro environmentální vzdělávání patří výuka v terénu, přírodovědná pozorování,
monitoring stavu jednotlivých sloţek ţivotního prostředí, práce
s přírodninami apod. Činnost přímo v přírodě je spojena s praktickou ochranou přírody a péčí o ţivotní prostředí. Dále jsou prováděny experimenty, autentická činnost, práce na školních pozemcích, hry s ekologickou tematikou, názorné řešení problémových situací, řízené diskuze, práce s přírodními materiály a další tvořivá činnost. Výklad Výklad patří mezi nejvíce vyuţívané metody, nejčastěji zabírá aţ 60 % výuky, ovšem patří mezi málo efektivní a pro ţáky nudné. Pro učitele je výhodný tím, ţe se na něj nemusí moc připravovat a je to rychlá metoda na seznámení ţáků s učivem.
28
Přesto dochází ke sniţování vyuţití této metody. V případě, ţe vyučující výkladem dokáţe zaujmout, stává se vhodným vyučovacím nástrojem. Dialogické metody Při této metodě dochází k dialogu mezi učitelem a ţáky pomocí kladení otázek. Ţákům jsou předávány informace a dochází k interakci, například kdyţ chceme ţákům danou věc vysvětlit logicky. Kladením otázek zjistíme, co studenti o dané problematice ví a zároveň vyuţijeme zpětné vazby k ujištění, co všechno se ţáci na hodině dozvěděli. Vedlejší efektem je rozvíjení komunikativnosti. Tato metoda vyţaduje zdatnost při vytváření a kladení otázek. Diskuze Patří mezi jednu z klíčových metod pro environmentální výchovu. Jde o volně plynoucí rozhovor, ţáci mohou vyjádřit svůj názor či postoj, myšlenky, ale také si vyslechnou názor jiných členů diskuze. Tato metoda je vhodná při výuce témat týkajících se hodnot, postojů, pocitů, nebo pokud chceme ţáky naučit vytvářet vlastní názory, posuzovat názory jiných a argumentovat. Ovšem metoda klade velký nárok na toho, kdo ji řídí a také na zájem a ukázněnost diskutujících. Mnohdy se stává, ţe se diskuzi nepovede rozvést. Skupinová práce a kooperativní metody Schopnost spolupráce je jednou z nejdůleţitějších dovedností pro aktivní zapojení ţáků do řešení otázek ţivotního prostředí. Pokud jsou vhodně zvolené úkoly, je zde větší pravděpodobnost, ţe řešení problematiky bude ţáky bavit. Při skupinové práci dochází k zapojení ţáků, kteří se individuálně moc neprojevují. Ovšem můţe dojít i k opačnému efektu, kdy ţáci zjistí, ţe lze zodpovědnost převést na ostatní v kolektivu. Dalším problémem, který se můţe vyskytnout, je, ţe jeden člen skupiny dominuje nad ostatními, a ti poté nemají prostor se projevit. Simulační hry Při těchto hrách jsou ţákům poskytnuty podmínky, kdy se vţívají do různých rolí a jednají podle daného scénáře. Hra, do které jsou vnášeny prvky reality, poskytuje 29
ţákům moţnost vyzkoušet si situace, do kterých by se ve svém věku nedostali. Mezi tyto aktivity platí jak propracované a sloţité kdy, tak i jednoduché situace, jako je například rozhovor úředníka s obyvatelem na nějaké environmentální téma. Ţákům je při této metodě umoţněno zjistit případně rozvíjet své dovednosti, dělat chyby, za které ještě nenesou zodpovědnost a poučit se z daných situací. Za velmi důleţitou část této metody výuky je povaţována závěrečná reflexe a zhodnocení, vytyčení si chyb, které jsme při hře udělali a případně se z nich poučit. Určit si, které části jsou podobné skutečnosti případně zhodnotit, jak jsme se v dané situaci cítili. Projektové vyučování Na rozdíl od simulačních her je tato metoda vyuţívána při znázorňování situací, do kterých se mohou běţně dostat a aktivně se zapojit do jejich řešení. Jsou zde důleţité cíle, způsoby jak jich dosáhnout a také výsledná změna. Vše je přenecháváno reţii ţáků, mohou vyuţít své znalosti a dovednosti v podmínkách, které jsou velmi podobné skutečnosti. Ve výuce rozvíjí schopnost se samostatně rozhodovat, učit se a řešit problémy. Metody řízeného objevování Tyto metody výuky jsou vhodné především tehdy, pokud chceme ţákům vyjasnit přístupy a metody procesu. Ţákům jsou předloţena pouze vstupní data a oni sami přichází na dané principy. Jsou zkoumána témata jako vztahy v ekosystémech, koloběh látek, jak a čím je způsobena eroze půdy, apod. Tyto metody jsou aktivní, zábavné a ţáci jsou při nich motivováni. Napomáhají k pochopení věci pomocí jiţ nabytých znalostí a zkušeností, kladou důraz na vyuţití myšlenkových pochod vyššího řádu, učí ţáky hodnotit, vedou k řešení daných problémů, analýze a syntéze. Metody vyuţívající tvořivost a sebevyjádření Vyuţití těchto metod je velmi rozmanité, schopnost tvořit je velmi důleţitá, pokud se chceme podílet na řešení problémů a hledání řešení. Umoţňuje různým způsobem zapojit ţáky do aktivní pomoci přírodě v okolí, ať uţ vytvořením zajímavé reklamy na nějakou událost (př. poster na Den Země) nebo výrobou košů na třídění odpadu. Pokud v člověku uspokojíme touhu po tvorbě, zvýšíme i motivaci ţáků, dáme jim
30
moţnost zkoumat nejen své pocity, ale i pocity jiných. Při aktivitách, které jsou zaměřeny na ochranu ţivotního prostředí, umoţňujeme tvorbu kladného vztahu k přírodě. [27]
31
4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Aktuální situace v oblasti EVVO v Uherském Brodě V současnosti je v Uherském Brodě několik organizací, které se zabývají environmentálním vzděláním, výchovou a osvětou. Některé z nich jsem zmínila i v mé bakalářské práci. Jednou z nich je organizace Centaurea, která je pobočkou nestátní neziskové organizace Českého svazu ochránců přírody. Tato organizace v Uherském Bodě vznikla v roce 1992 a spadá pod největší nevládní organizaci v České republice. V roce 2004 byla při ZO ČSOP v Uherském Brodě zřízena ekoporadna. Ta nabízí poradenství a konzultaci v oblasti ekologie a ţivotního prostředí, pro veřejnost pořádá besedy s odborníky, dále exkurze, výlety, vycházky. V případě zájmu jsou schopni zorganizovat programy a akce tzv. na klíč, kdy si zadáte poţadavky a oni celou událost připraví. Poskytují spolupráci a poradenství při realizaci projektů místních i evropských rozměrů. V rámci města zajišťují údrţbu zeleně, rekonstrukci a údrţbu zahrad. Zabývají se poradenstvím v oblasti ekologizace domácností a firem. V jejich prostorách jsou k dispozici knihovna a videotéka, kde jsou nejrůznější materiály v oblasti ţivotního prostředí, včetně letáčků a broţurek s ekotematikou. Dále se stávají rádci v oblasti zdraví, zdravého ţivotného stylu, biopotravin, alternativních zdrojů energie, likvidace odpadů, ochrany ovzduší, vody a půdy. Tato ekoporadna je součástí Sítě ekologických poraden České republiky STEP. Všichni pracovníci poradny jsou neustále vzděláváni v dané problematice. Za svou cílovou skupinu organizace povaţuje jak veřejnost, tak i školy, vzdělávací zařízení, spolky, sdruţení a firmy. Za svůj cíl a poslání povaţují šíření osvěty, vzdělávání a zpřístupňování informací, které vedou k rozvoji zodpovědnosti člověka za ţivotní prostředí. [23] Dalším z míst, která se aktivně věnují EVVO v Uherském Brodě je Mateřská škola Klíček. V roce 2012- 2013 se řídí mottem: „ I ta nejkrásnější květina, ten největší strom vyklíčil z malého semínka.“ Snaţí se navrátit do doby, kdy bylo běţné, ţe se děti procházely bosky a kdy byl kontakt s přírodou naprosto běţný. Na proměně semínka v plod chtějí dětem ukázat co je naprosto běţné a přirozené. Svá témata mají rozdělena dle jednotlivých měsíců a při jednotlivých činnostech se snaţí v dětech vybudovat 32
přirozený vztah k přírodě, ovlivnit jejich rozum a činnosti, při kterých budou v budoucnu ovlivňovat osud celé planety Země. Řídí se myšlenkou, ţe pokud člověk začne u sebe, můţe pomoci celému lidstvu. Dokazují, ţe kaţdé dítě můţe v této oblasti získat sebevědomí a najít své místo. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta na středoškolské úrovni probíhá i na Střední odborné škole Uherský Brod. Mají vybavený „ekologický kabinet“, coţ je místnost, v níţ se nacházejí skříně s biologickými a ekologickými sbírkami, biologická a ekologická knihovna a videotéka, přístrojová technika a laboratorní pomůcky a koutek ţivé přírody. V tomto koutku jsou umístěna terária pro chov některých ţivočichů, insektárium a chovná zařízení. Biologické a ekologické sbírky jsou sloţeny z botanických, zoologických, antropologických a mineralogických exponátů. Ţivočichové, kteří jsou ve sbírce obsaţeni, byli sbíráni aţ po jejich uhynutí ve volné přírodě. Knihovna a videotéka je sloţena z odborných publikací, populárněnaučných publikací a časopisů (ŢIVA, Vesmír, Bedrník, Bílé Karpaty, ALCEDO aj.). Dále jsou zde obsaţeny učebnice pro základní a střední školy a metodické materiály. Ve videotéce jsou jak zakoupené kazety, tak i nahrávky tematických pořadů z televize. Vše je průběţně doplňováno podle finančních moţností. Koutek s ţivou přírodou se nachází
ve
střešním
prostoru
a
obsahuje
demonstrační
sukulentní
stoly
se sukulentními rostlinami. Slouţí k prezentaci základních způsobů rozmnoţování rostlin a zásady péče o domácí rostliny. Jsou zde chovány pakobylky a strašilky, na kterých je demonstrován biologický jev mimikry, tropické mnohonoţky, na kterých je zobrazen proces mineralizace, veleštír obrovský, který je příkladem jedového ţivočicha a zvláštního způsobu příjmu a zpracování potravy. Nacházejí se zde také rostliny, jak vzácnější druhy, tak i běţné pokojové rostliny, na kterých je znázorněno jejich pěstování a péče o ně. V areálu školy je také umístěna demonstrační vitrína a ekologická nástěnka. Ve vitríně jsou monotematicky zaměřené exponáty, např. ekosystém moře a mořského pobřeţí. Na nástěnce jsou zveřejňovány aktuální informace k daným tématům, např. negativní vlivy ţivotného prostředí na ţivot člověka či týrání zvířat. Za všechny tyto prostory, exponáty, aktualizaci informací a literatury zodpovídá koordinátor pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Nejvýznamnějším environmentálnímu
subjektem, vzdělávání,
který výchově 33
se a
v
[29]
Uherském
osvětě
je
Brodě
věnuje
Ekocentrum
Chrpa.
Je to přírodovědné oddělení Domu dětí a mládeţe (DDM) Uherský Brod, p.o. Zaměřuje se nejen na děti a mládeţ, ale také pedagogy, odborné pracovníky, veřejnost, maminky s dětmi apod. Slouţí k trávení volného času dětí z Uherského Brodu a okolí. Výukové programy, které ekocentrum poskytuje, jsou určeny pro mateřské, základní a střední školy. Činnost ekocentra lze rozdělit na pravidelnou a nepravidelnou. Mezi pravidelné aktivity se řadí krouţky a oddíly s ekologickým, přírodovědným, výtvarným, rukodělným a pohybovým zaměřením. Nepravidelná činnost je zastoupena akcemi pro školy a veřejnost, letními tábory, školními olympiádami, soutěţemi, kurzy, atd. Konkrétně mezi ně patří například Den bez aut, Den Země, soutěţ Zelená stezka- zlatý list. [18] Ekocentrum Chrpa poskytuje řadu vlastních výukových programů, ale je částečně schopno se přizpůsobit i poţadavkům školy. U všech programů se projevuje snaha o návaznost na osnovy školního plánu a učivo, které se probírá ve škole. Tím je usnadněno zapojení ţáků do činnosti. Velmi netradiční formou jsou procvičovány jak známé věci, tak i nové informace. Ţáci jsou motivačním způsobem vtaţeni do děje a je jim přiblíţena daná problematika. Dochází k rozvíjení tvořivosti a vytváření nových názorů a postojů. Nejvíce je projevována snaha o vzbuzení zodpovědnosti za dění v okolním ţivotním prostředí, prohlubování pozitivního přístupu k věcem kolem nás. Výukové programy jsou uskutečňovány jak běţnou formou výuky, tak i netradičními formami, mezi něţ lze zařadit stimulační hry, pohybové a smyslové hry, výtvarné a rukodělné činnosti, práce s odbornými podklady či diskuze. Výuka probíhá buď v interiéru - pracoviště Ekocentra Chrpa, Středisko environmentální výchovy (SEV) Maršov nebo v exteriéru. Při domluvě je moţnost návštěvy pedagoga přímo ve škole, i kdyţ je to méně obvyklé. Nejvhodnější je návštěva ekocentra nebo SEV Maršov, protoţe zde ţáci výukový program nevnímají jako součást školních aktivit, ale spíše jako hru. Z tabulky č. 3 lze vyčíst, ţe v průběhu druhé poloviny školního roku 2010-2011 a celého školního roku 2011-2012 se na ekocentru Chrpa pořádalo 149 akcí pro všechny věkové kategorie. Programy byly nejrůznějšího charakteru- environmentální výukové programy, sportovní akce, akce zaměřené na Fair trade, na různá roční období, Vánoce, 34
Velikonoce, cestopisné přednášky, akce a soutěţe pro oddíly patřící pod DDM Uherský Brod apod. Celkem se jich zúčastnilo 10675 lidí a nejvíce byly oblíbeny aktivity pro základní školy. Děti ve věku do 6 let navštívili celkem 37 aktivit, 15 z nich bylo formou výukového programu. Zařízení nabízí celkem 12 výukových programů pro tuto věkovou kategorii. Nejvíce oblíbený byl výukový program Les. Dále byl oblíbený výukový program Mravenčí říše. Ostatní programy byly navštíveny pouze jednou. Nejčastěji sluţby ekocentra vyuţila Mateřská škola v Bánově, která navštívila celkem 5 výukových programů. Dále programy navštívily jak Mateřské školy z Uherského Brodu, tak i z okolních vesnic. Ţáci ve věku do 15 let byli přítomni na 75 akcích. Z deseti nabízených výukových programů byl nejvíce navštěvován program Les a program Rybník. Byly navštěvovány třídami z Uherského Brodu i okolních obcí. Studenti této věkové kategorie kromě výukových programů také navštěvovali sportovní akce, soutěţe zaměřené na přírodopis a rukodělné dílny s různou tematikou. Studenti středních škol byli přítomni na 35 akcích. Většina z nich byla sportovního charakteru nebo akce určeny pro širokou veřejnost. Na ekocentru je nedostatek výukových programů pro střední školy, tento poznatek je patrný i v tabulce. Aktivity pro dospělé byly druhé nejnavštěvovanější. Návštěvníci starší 18 let se zúčastnili celkem 54 akcí. Nejoblíbenější byly kurzy efektivní výchovy, které jsou provozovány formou cyklu 9 dvouhodinových lekcí. Dále byly navštěvovány cestopisné přednášky, tvořivé dílny a akce pro veřejnost, např. Den bez aut nebo Den Země. Středisko environmentálního vzdělávání Škola Maršov patří mezi jedno z pracovišť DDM Uherský Brod, p. o. Je umístěno ve vesničce, která se nachází cca 6 km od Uherského Brodu a kolem něj se rozléhá Vizovická vrchovina. Dříve byly prostory vyuţívány jako obecní úřad či základní škola. Od roku 1987 patří mezi jedno z externích pracovišť DDM Uherský Brod, p. o. V roce 2009 byla ukončena výrazná rekonstrukce nemovitosti a celý objekt byl výrazně zmodernizován. Byla projevena snaha o co nejmenší nároky na ţivotní prostředí, a proto jsou zde vyuţívány alternativní zdroje elektrické energie a topného systému. K objektu náleţí i travnaté hřiště a ohniště, 35
která jsou umístěny v blízkosti. V současnosti jsou zde pořádány jak jednodenní akce tak více denní pobyty. Jednou z výhod je i to, ţe okolí bylo zpracováno do map, které jsou vyuţívány při orientačním běhu. Je zde moţnost uskutečnit adaptační kurzy, školy v přírodě, výlety, tematicky zaměřené pobyty, sportovní a kulturní události, školení pro zaměstnance firem, záţitkové pobyty, teambuildingové a outdoorové aktivity, zotavovací akce, tábory, semináře a kurzy. [28]
4.2 Identifikace moţnosti rozšíření nabízených vzdělávacích programů Uherskobrodské ekocentrum Chrpa má ve své nabídce širokou řadu výukových programů, avšak většina z nich je určena pro děti z mateřských škol a ţáky niţších ročníků základních škol. Tyto výukové programy mají u zástupců škol velmi pozitivní ohlasy a mnozí pedagogové vyjádřili zájem o realizaci obdobných výukových programů i pro starší ţáky 8. a 9. třídy. Výukové programy, realizované prostřednictvím ekocentra Chrpa, by jim usnadnily naplnění rámcového vzdělávacího programu, který patří mezi důleţité prvky základního vzdělání a pomáhá ţákům rozvíjet postoje a hodnoty v oblasti ţivotního prostředí. Všechna témata rámcového vzdělávacího programu jsou propojením vzdělávacích oborů. Pokud se učitel rozhodne pojmy uvedené v environmentální výchově neintegrovat do vyučovacích předmětů, můţe je zapojit v podobě projektů, seminářů, kurzů, samostatných předmětů či výukových programů. Jako hlavní náplň environmentální výchovy lze povaţovat vysvětlení vztahu člověk a ţivotní prostředí a pochopení trvale udrţitelného rozvoje společnosti a nutnosti nést zodpovědnost za svá jednání jednotlivců i celé společnosti. Potřebou vyučujících naplnit rámcový vzdělávací program vznikl tedy podnět pro vytvoření nového výukového programu na ekocentru Chrpa. Vzhledem k tomu, ţe jiţ dlouhodobě aktivně působím jako externí pedagogický pracovník na ekocentru a zároveň jsem studentkou agroekologie, napadlo vedoucí pracoviště oslovit s nápadem na tvorbu výukového programu právě mě. Z důvodu absence vzdělávacího programu v oblasti ochrany přírody a krajiny na Uherskobrodsku jsme se dohodli na zpracování právě této tématiky. Tvorbu výukového programu jsem poté zpracovala ve své diplomové práci.
36
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Vytvoření nového vzdělávacího programu se zaměřením na problematiku přírody a krajiny Nový výukový program „Umíš chránit Uherskobrodsko?“ jsem vytvořila na základě důkladné konzultaci s lektorkou ekocentra Chrpa. Snaţila jsem se splnit všechny jejich poţadavky, především zaměření na věkovou skupinu ţáků 8. a 9. tříd. Při tvorbě výukového programu jsem se snaţila dodrţet všechna metodická doporučení k přípravě a provozování ekologických výukových programů, která jsem uvedla v literárním přehledu. Jako nejlepší pomůcka poslouţilo ekopedagogovo osmero, ve kterém jsou uvedeny pravidla pro přípravu a samotnou realizaci výukového programu. Dále jsem vycházela z metod, které jsou vhodné pro environmentální výchovu. Aplikovala jsem dialogickou metodu, kterou jsem vyuţila při prvním úkolu „Teorie o chráněných územích“. Skupinovou práci a kooperativní metody jsem vyuţila při plnění úkolu „záchrana orchidejí“. Ţáci museli spolupracovat při doplňování názvů a popisků posbíraných rostlin. Metodu skupinové práce jsem vyuţila i při zpětné vazbě, především ve hře „AZ kvíz“. Další uvedené metody, jako např. projektové vyučování či metody řízeného objevování jsem v programu nepouţila, ovšem v literární části jsou uvedeny i z důvodu jejich další aplikaci při obnově či rozšíření výukového programu. Metodu výkladu bych nedoporučovala programu vyuţívat. Výukový program je koncipován na 2 hodiny, přičemţ je dále členěn na dílčí části – úvod, hlavní část programu a závěr. Úvodní část je především zaměřena na přivítání ţáků, jejich seznámení s tématem programu a jeho průběhem. Na úvod plynule navazuje část hlavní, v níţ se studenti seznamují s mikroregionem Uherskobrodsko, se systémem ochrany přírody, s konkrétními chráněnými územími v našem regionu a s pravidly chování v těchto oblastech. Závěrečná část je pak vymezena na zopakování nabytých vědomostí, zhodnocení programu a jeho ukončení. Výukový program je zaměřen především prakticky a je realizován jak v učebně, tak i venku v terénu. Jednotlivé úkoly řeší ţáci buď individuálně, anebo v rámci svého týmu. Nové poznatky získávají prostřednictvím her a pohybových aktivit, zaměřených
37
na vzdělávání v oblasti environmentální výchovy. Herní formy výuky by měly vést k prohloubení získaných vědomostí. Jednotlivé
aktivity
výukového
programu
jsou
přehledně
zpracovány
na samostatných listech. U kaţdé aktivity uvádíme její dílčí cíl, dále délku její realizace, prostředí, kde bude probíhat (interiér x exteriér) a nutné pomůcky na její přípravu. Následuje samotný popis aktivity – její obsah, otázky, úkoly aj. Pro usnadnění práce lektora zároveň přikládám odpovědi na otázky a řešení daných úkolů.
38
5.2 Výukový program Umíš chránit Uherskobrodsko
1.
ÚVOD
Dobrý den na výukovém programu Dílčí cíl: přivítání ţáků, seznámení je s průběhem výukového programu. Doba trvání: 10 min. Prostředí: interiér ekocentra Chrpa. Pomůcky: papírová páska a černý fix na napsání jmenovek. Volné povídání s ţáky, nenucené kladení otázek a seznámení s prostředím ekocentra, časovým průběhem a náplní výukového programu (2 hodiny, teoretická část v klubovně, praktická část venku, zhodnocení programu), vysvětlení pojmu „výukový program“, vysvětlení bezpečnosti a pravidel, která je potřeba dodrţovat pro klidný průběh programu, napsání a nalepení jmenovek ţáků i lektora pro lepší komunikaci při výukovém programu.
2.
HLAVNÍ ČÁST PROGRAMU
Trocha teorie na začátek – umíš chránit přírodu? Dílčí cíl: metodou indukce získáme základní informace o ochraně přírody a krajiny a o chráněných územích na území Uherskobrodska. Doba trvání: 10 min. Prostředí: interiér ekocentra Chrpa. Pomůcky: tabule s archem papíru, předtištěné pomocné otázky.
39
Na velký papírový arch lektor napíše pojem ochrana přírody, studenti nahlas říkají vše, co si pod tímto pojmem představí, co je zrovna napadne (metoda brainstormingu). Lektor jim můţe napomoci jednoduchými otázkami: -
K čemu slouţí ochrana přírody? (ochrana nejvýznamnější místa, rostliny, ţivočichové)
-
Proč ji chráníme? (trvale udrţitelný rozvoj, zachování pro další generace)
-
Je ochraně přírody nadřízená nějaká instituce? (Ministerstvo ŢP)
-
Věděl by někdo, jak se nazývá zákon k ochraně přírody a krajiny? (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ţivotním prostředí)
-
Co se děje s celky území, které je potřeba chránit? (chráněná území)
-
Máme nějaké dělení těchto území? (maloplošná, velkoplošná)
-
Jak se nazývá území s nejvyšší ochranou (národní park)
-
Kolik jich celkem v ČR máme? (4)
-
Umíte je vyjmenovat? (Krkonošský, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko)
-
Dále znáte jaká chráněná území? (CHKO)
-
Kolik jich celkem v ČR máme? (25)
-
Víte, které je k nám nejbliţší? (Bílé Karpaty)
-
Čím jsou například významné Bílé Karpaty? (orchideje)
-
Víte, jaké máme další stupně chráněných území (NPR, NPP, PR, PP)
-
Znáte nějaké v okolí?
-
Jaký nejmenší prvek ochrany přírody by vás napadl? (Památný strom)
-
Víte, kde v UB nebo jeho okolí takové stromy najdeme? ( Pilecká lípa, Hruška v brodských vinohradech)
-
Víte co se nesmí v chráněném území?
-
Proč myslíte, ţe se to nesmí?
-
jak můţe člověk vyuţívat chráněná území? (relax, inspirace, turistika)
-
Jaká přímá a vedlejší činnost by mohla narušit ekosystém v chráněných územích?
40
Obr. 1 Přehled systému chráněných území (Raková; 2013) Slepá mapka Uherskobrodska Dílčí cíl: ţáci se naučí orientovat ve slepé mapě, orientovat se v lokalitě Uherskobrodska a zjistí polohu chráněných území v mikroregionu. Doba trvání: 10 min. Prostředí: interiér ekocentra Chrpa. Pomůcky: kopie slepé mapky Uherskobrodska s vyznačenými významnými obcemi, vedle mapky napsány názvy chráněných území a nastříhané papírky s jejich krátkými popisky. Studenti dostanou jednotlivě slepou mapu Uherského Brodu a okolí. Dále dostanou lístečky s názvy chráněných území. Jejich úkolem je určit polohu území v mapce a poté ve skupinkách přiřadit texty s popisem chráněných území.
41
Materiál:
Obr. 2 Slepá mapka (Raková; 2013)
Obr. 3 Seznam chráněných území na Uherskobrodsku (Raková; 2013)
42
Obr. 4 Popis chráněných území na Uherskobrodsku- část první (Raková; 2013)
43
Obr. 5 Popis chráněných území na Uherskobrodsku- část druhá (Raková; 2013)
44
Velká mapa Dílčí cíl: hlavní náplní tohoto úkolu je kontrola úkolu předchozího. Délka: 5 min. Prostředí: interiér ekoncentra Chrpa. Pomůcky: velký arch papíru s nakreslenou mapou Uherskobrodska s doplněnými chráněnými územími a památnými stromy. Na velkém archu nakreslená mapa Uherskobrodska s jiţ doplněnými územími a památnými stromy. Ţáci si spolu s lektorem podle ní zkontrolují své mapky z předchozí aktivity, případně doplní své informace a ujasní si nesrozumitelnosti.
Materiál:
Obr. 6 Velká mapa s chráněnými územími na Uherskobrodsku (Raková; 2013)
45
Záchrana orchidejí Dílčí cíl: ţáci se naučí poznat významné druhy rostlin, které se nacházejí v Bílých Karpatech a dalších chráněných územích Uherskobrodska. Délka: 20 min. Prostředí: exteriér, hřiště v blízkosti ekocentra Chrpa. Pomůcky: kartičky s chráněnými druhy rostlin, pracovní listy s názvy rostlin pro jednotlivé skupiny. Do vymezeného prostředí připraví lektor kartičky s různými druhy chráněných rostlin. Skupiny ţáků se seřadí na svých stanovištích (jejich vzdálenost od území je u všech skupin stejná). Z kaţdého stanoviště vţdy vybíhá jeden ţák do území, kde si vybere jednu kartičku s chráněnou rostlinou a vrací se zpět ke svému druţstvu, kde předává štafetu dalšímu. Tímto způsobem posbírají členové druţstva všechny své kartičky z území, přičemţ musí sledovat, kterou kartičku s chráněnou rostlinou jiţ mají a kterou ještě ne. V případě, ţe nedopatřením seberou kartičky se stejným druhem, načítá se jejich druţstvu trestný bod. Sesbírané kartičky s chráněnými rostlinami posléze lepí do pracovního listu a přiřazují k nim názvy. Jakmile jsou všechna druţstva s úkolem hotova, následuje krátké povídání lektora o sečení luk v CHKO Bílé Karpaty. Aktivitu je nutné přizpůsobit aktuálnímu počasí, v případě nepřízně je moţné ji realizovat ve vnitřních prostorech ekocentra.
46
Materiál:
Obr. 7 List s rostlinami rostoucími v chráněných územích (http://cs.wikipedia.org, upraveno Raková; 2013)
47
Obr. 8 Kartičky s rostlinami rostoucími v chráněných územích (Raková; 2013)
Obr. 9 Kartičky s popisem rostlin – první část (Raková; 2013)
48
Obr. 10 Kartičky s popisem rostlin – druhá část (Raková; 2013)
Kříţovka Dílčí cíl: ţáci si procvičí vědomosti o chráněných územích, zároveň úkol slouţí jako zpětná vazba pro lektora. Délka: 10 min. Prostředí: interiér ekocentra Chrpa. Pomůcky: kříţovky a texty pro doplnění pro všechny ţáky, tuţky, jeden vyplněný text pro lektora, velká kříţovka na závěrečnou kontrolu úkolu. Lektor rozdá ţákům do skupinek kříţovky a texty, které budou potřebovat pro jejich doplnění. Ţáci řeší úkol samostatně v časovém limitu 10 minut. Ten, kdo kříţovku vyluští dříve, můţe tajenku pošeptat lektorovi, jenţ utvrdí ţáka v jeho správnosti či nesprávnosti. Po uplynutém čase vyzradí lektor tajenku všem ţákům a společnými silami si kříţovku zkontrolují a případně doplní.
Materiál: Označení památný strom nese mimořádně významný strom, seskupení stromů či stromořadí. Vždy jsou vyhlášeny podle zákona a označeny malým státním znakem (4). Tyto stromy jsou významného stáří (3), vzrůstu, tvaru (13) a tvoří významný prvek v krajině. Kolem dřeviny je vždy vytyčeno ochranné pásmo, ve kterém nesmí být 49
používána hnojiva (26), odvodňovací zařízení apod. Stromy se nesmí kácet a ani do nich zasahovat bez povolení úřadů. Ve městě a jeho blízkém okolí máme dva zástupce památných stromů- Pileckou lípu a Hrušku v brodských vinohradech (22). V okolí Uherského Brodu se nachází jak maloplošná chráněná území, tak i velkoplošná chráněná území (8). Jako zástupce přírodních rezervací zde můžeme navštívit Kovářův žleb (10). Toto území je tvořeno travnatými a křovinatými stráněmi. V členitém terénu lze spatřit květnaté louky a extenzivně obhospodařované ovocné sady (23), ve kterých rostou a žijí teplomilné rostliny a živočichové. Můžeme zde spatřit i kriticky (21) ohrožené druhy rostlin, například len chlupatý či některé druhy orchidejí (1). Mezi květinami můžeme spatřit poletující otakárky fenyklové. Jako zástupci dřevin se zde hojně vyskytují dub letní, trnka obecná, svída krvavá a také nevítaný trnovník akát. Rizikem v této chráněné oblasti jsou náletové dřeviny (15), které musí být postupně odstraňovány či výstavba rekreačních chat. V další blízké přírodní rezervaci Vlčnovský háj můžeme kromě typických dubů a habrů spatřit také bohaté bylinné (20) patro. Mezi rostlinami roste typická prvosenka (6) jarní, které se lidově říká Petrklíč. Dále zde můžeme najít, ale v žádném případě nesmíme trhat, ohroženou ladoňku rakouskou, léčivý plicník lékařský, sasanku hajní či orchideje vstavač bledý a vstavač mužský. Mezi korunami (11) stromů můžeme spatřit strakapouda velkého, sýkoru koňadru, žluvu hajní a datla černého. Území je ohrožováno zvěří (5), kterou návštěvníci rezervace přikrmují a ta má tendence se tu shlukovat a způsobovat škody (18) na mladých dřevinách. Jako zástupce přírodní památky máme v okolí našeho bydliště Terasy Vinohradné, což jsou bývalé ovocné sady (24) terasovité struktury s významným výskytem teplomilných (19) rostlin a živočichů. Mezi rostlinami můžeme spatřit velké množství více či méně chráněných motýlů a hmyzu. Když budeme pozorní a chovat se podle pravidel přírodní rezervace, můžeme spatřit chráněnou kudlanku nábožnou(7), střevlíka koženého nebo roháče obecného. To, že v okolí nemáme žádnou národní přírodní památku nám alespoň částečně svou rozlohou i významností vynahrazuje národní přírodní rezervace (2)Javořina. Tento lesní porost (17) pralesovitého charakteru se rozkládá na svazích nejvyššího vrcholu Bílých Karpat Javořině. Původní porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého 50
ve vyšších polohách (14) přechází do porostu pralesa. Díky drsnému klimatu mají stromy ve vyšších partiích pokroucené tvary. Dříve se zde hojně vyskytovali prstnatec bezový a hořeček žlutý, ovšem hojným využíváním minerálních hnojiv byli vyhubeny. Mezi bylinami můžeme vidět zvonek širolistý či řeřišnici luční. V minulosti byly javořinské louky lokalitou výskytu vzácného (9) motýla jasoně červenookého, který se dnes v této lokalitě vyskytuje velmi vzácně. Z obojživelníků se zde hojně vyskytuje mlok (25) skvrnitý, z plazů ještěrka živorodá. To že se louka vrací do původního stavu lze odvodit od výskytu orchidejí. Toto navrácení je zajištěno pravidelným kosením (12) a hospodařením podle pravidel národní přírodní rezervace. Přírodní park Prakšická vrchovina patří mezi obecně chráněná území a nachází se severozápadně od města Uherský Brod. Je zde značná rozmanitost biotopů s různorodým rostlinstvem i živočišstvem. Na tomto území bylo spatřeno 38 chráněných (16) druhů obratlovců a 80 druhů vzácných motýlů.
51
Obr. 11 Plný text křížovky pro lektora (Raková; 2013)
2.
6.
11.
p
k 12.
r
r
v
h
5. o
o z s 4. z s 7.
17.
p
o
19.
t
e
9. ž n e a l d 16. r 18. p
v 23.
21. i s
o k 13. 14.
r o t p
22.
26.
1. e 3.
n
25. o
10. u s v o 15.
m j
l i
r e t z v e n 8. v l a n r o ř ch o š l 20. k n a 24. o v
ch r á n ě n á ú z e m í u h e r s k o b r o d s k a
i v ř a ř k b z á b i m
d a í k í a o e c
e c
j e
e
m
ž m n
n í é
á v á t o m y i h y a
ch i n
n ě
d i l t r
y l i i a
d
y
í
o
u
h
o
y n
ý
ch
n n c d
ý n k e
ch é y ch
Obr. 12 Správně vyplněná křížovka pro lektora (Raková; 2013)
Označení památný strom nese mimořádně významný strom, seskupení stromů či stromořadí. Vždy jsou vyhlášeny podle zákona a označeny malým státním Tyto stromy jsou významného
(3), vzrůstu,
(4).
(13) a tvoří významný
prvek v krajině. Kolem dřeviny je vždy vytyčeno ochranné pásmo, ve kterém nesmí být používána
(26), odvodňovací zařízení apod. Stromy se nesmí kácet a ani do
nich zasahovat bez povolení úřadů. Ve městě a jeho blízkém okolí máme dva zástupce památných stromů- Pileckou lípu a Hrušku v brodských 52
(22).
V okolí Uherského Brodu se nachází jak maloplošná chráněná území, tak i velkoplošná chráněná
(8). Jako zástupce přírodních rezervací zde můžeme navštívit
Kovářův
(10). Toto území je tvořeno travnatými a křovinatými stráněmi.
V členitém terénu lze spatřit květnaté louky a extenzivně obhospodařované ovocné
(23), ve kterých rostou a žijí teplomilné rostliny a živočichové.
Můžeme zde spatřit i (21) ohrožené druhy rostlin, například len chlupatý či některé druhy
(1). Mezi květinami můžeme spatřit poletující otakárky fenyklové. Jako
zástupci dřevin se zde hojně vyskytují dub letní, trnka obecná, svída krvavá a také nevítaný trnovník akát. Rizikem v této chráněné oblasti jsou náletové
(15),
které musí být postupně odstraňovány či výstavba rekreačních chat. V další blízké přírodní rezervaci Vlčnovský háj můžeme kromě typických dubů a habrů spatřit také bohaté
(20) patro. Mezi rostlinami roste typická
(6) jarní,
které se lidově říká Petrklíč. Dále zde můžeme najít, ale v žádném případě nesmíme trhat, ohroženou ladoňku rakouskou, léčivý plicník lékařský, sasanku hajní či orchideje vstavač bledý a vstavač mužský. Mezi
(11) stromů můžeme spatřit strakapouda
velkého, sýkoru koňadru, žluvu hajní a datla černého. Území je ohrožováno
(5),
kterou návštěvníci rezervace přikrmují a ta má tendence se tu shlukovat a způsobovat
(18) na mladých dřevinách.
Jako zástupce přírodní památky máme v okolí našeho bydliště Terasy Vinohradné, což jsou bývalé ovocné
(24) terasovité struktury s významným výskytem
(19)
rostlin a živočichů. Mezi rostlinami můžeme spatřit velké množství více či méně chráněných motýlů a hmyzu. Když budeme pozorní a chovat se podle pravidel přírodní rezervace, můžeme spatřit chráněnou kudlanku
(7), střevlíka koženého nebo
roháče obecného. To, že v okolí nemáme žádnou národní přírodní památku nám alespoň částečně svou rozlohou i významností vynahrazuje národní přírodní lesní
(2) Javořina. Tento
(17) pralesovitého charakteru se rozkládá na svazích nejvyššího vrcholu
Bílých Karpat Javořině. Původní porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého ve vyšších
(14) přechází do porostu pralesa. Díky drsnému klimatu mají
stromy ve vyšších partiích pokroucené tvary. Dříve se zde hojně vyskytovali prstnatec bezový a hořeček žlutý, ovšem hojným využíváním minerálních hnojiv byli vyhubeny. Mezi bylinami můžeme vidět zvonek širolistý či řeřišnici luční. V minulosti byly 53
javořinské louky lokalitou výskytu
(9) motýla jasoně červenookého, který se
dnes v této lokalitě vyskytuje velmi vzácně. Z obojživelníků se zde hojně vyskytuje (25) skvrnitý, z plazů ještěrka živorodá. To že se louka vrací do původního stavu lze odvodit od výskytu orchidejí. Toto navrácení je zajištěno pravidelným
(12) a hospodařením podle pravidel národní přírodní rezervace.
Přírodní park Prakšická vrchovina patří mezi obecně chráněná území a nachází se severozápadně od města Uherský Brod. Je zde značná rozmanitost biotopů s různorodým rostlinstvem i živočišstvem. Na tomto území bylo spatřeno 38 druhů obratlovců a 80 druhů vzácných motýlů.
54
(16)
Obr. 13 Prázdný text křížovky pro žáky (Raková; 2013)
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.
Obr. 14 Křížovka na vyplnění pro žáky (Raková; 2013)
55
Obr. 15 Plakát s velkou křížovkou pro kontrolu úkolu (Raková; 2013)
56
AZ-kvíz Dílčí cíl: Procvičení vědomostí získaných při výukovém programu. Délka: 20 min. Prostředí: interiér ekocentra Chrpa. Pomůcky: vytištěné otázky, arch papíru s nákresem „AZ-Kvíz“. Ţáci jsou opět rozděleni do skupin. Střídavě si skupinky vybírají písmenko a lektor má pod kaţdým z nich připravenou otázku. Vţdy odpovídá druţstvo, které si písmenko vybralo, v případě, ţe nezná správnou odpověď, jsou dotázána další druţstva. Ve skupině můţe odpovědět kterýkoliv člen, který si myslí, ţe zná správnou odpověď. Vyhrává druţstvo, které mělo nejvíce správných odpovědí. Materiál: Otázky k jednotlivým písmenkům.
Tabulka 1 Otázky k úkolu „AZ kvíz“ (Raková; 2013) A
Jak se jmenuje náletová dřevina, která je v České republice velmi neoblíbená?
Akát
B
Chráněná krajinná oblast v blízkosti Uherského Brodu?
Bílé Karpaty
C Č D
Lze v okolí uherského brodu spatřit vlka? Kolik máme Národních Parků v ČR? Kolik máme v České republice CHKO?
NE Čtyři Dvacet pět
H
Nachází se nejvyšší místo Bílých Karpat pouze na území České republiky? Jak se cizím názvem nazývá rostlinstvo? Jak se jmenuje elektronická pomůcka k určení souřadnic? Jak se jmenuje památný strom nacházející se nejblíže naší momentální poloze?
CH
Co se nesmí používat v ochranném pásmu chráněného prvku?
Chemický posyp silnic
I J
Rostla by nám na zahrádce orchidej přinesená z Bílých Karpat? Jediná NPR na území Uherskobrodska?
NE Javořina
K
Hmyz, který je známý tím, že samička po pohlavním styku sežere samečka?
Kudlanka nábožná
E F G
57
NE Flóra GPS Hruška v brodských vinohradech
L
Národní strom České republiky?
Lípa
M
Do jaké kategorie spadají PR, PP?
Maloplošná chráněná území
N
Jak se nazývá území s nejvyšší ochranou?
Národní park
O
Jak se nazývají rostliny, které ke svému růstu potřebují v půdě houby? Jsou typické např. pro území Bílých Karpat.
Orchideje
P Q
Ja se nazývá strom, který je významný svým stářím, výškou, tvarem apod. Který NP je Uherskobrodsku nejblíže?
Památný strom NP PODYJÍ
R
Co nesmíme provádět v chráněném území?
Rozdělávat oheň
Ř
Technická rostlina, která pokrývá většinu polí v okolí Uherského Brodu
Řepka olejná
S
Jak se jmenuje organizace starající se o Chráněná území?
Správa chráněného území
Š
Jak se jmenuje národní park nacházející se v jihozápadní části ČR?
Šumava
T
Jak se jmenuje PP vyznačující se terasovitou strukturou?
Terasy vinohradné
U
Jak se jmenuje seznam, kam jsou zapisována nejzajímavější místa světa?
UNESCO
V
Jak lze nazvat tyto tři organizované hodiny?
Výukový program
Z
Ž
Kde je určena přesná definice chráněných území, co se v nich smí a nesmí dělat apod. Zákon Jak dvouslovně odborně nazvat vše, co utváří podmínky pro existenci rostlin a Životní živočichů? prostředí
58
Obr. 16 Plakát „AZ kvíz“ (Raková; 2013)
59
3.
ZÁVĚREČNÁ ČÁST
Zhodnocení programu a rozloučení se Dílčí cíl: rozloučení se s ţáky, kteří se zúčastnili výukového programu, zpětná vazba na výukový program. Délka: 10 min. Prostředí: Interiér ekocentra Chrpa. Lektor rozdá ţákům kartičky, na kterých budou z obou stran obrázky – z jedné strany usmívající se obličej, z druhé mračící se obličej. Na tabuli nakreslí dva sloupce, jeden nadepíše jako kladný (program se mi líbil, rád bych si podobný zopakoval), a druhý záporný (program mě nebavil a nenadchnul). Ţáci vstanou a mlčky umístí svou kartičku na tabuli – usmívající obličej do kladného sloupce, zamračený obličej do sloupce záporného. Svou volbu mohou ústně doplnit, říci co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, která aktivita byla nejlepší, nejhorší apod. Na závěr se lektor s ţáky rozloučí.
4.
DOPLŇKOVÁ AKTIVITA PRO DELŠÍ ČASOVOU DOTACI PROGRAMU
Otázky na chráněná území Dílčí cíl: ţáci si při aktivitě procvičí práci s GPS a s klasickou mapou. Rozšíří si informace o chráněných územích a procvičí vědomosti, které nabyli v předchozích úkolech. Délka: 20 min. Prostředí: okolí rybníka na sídlišti v Uherském Brodě nebo okolí SEV Maršov. Pomůcky: bílé papíry na nákresy mapky, tuţky, lístečky s otázkami, GPS. Ţáci od lektora dostanou lístečky se souřadnicemi pro GPS. Vydají se na dané místo, kde naleznou připravený arch s otázkou na téma ochrany přírody. Na tuto otázku správně odpoví a získají tak další souřadnice směřující na následující místo s otázkou. 60
Během cesty místa s otázkami zakreslují do svých map. V případě správné orientace se dostanou na cílové místo k památnému stromu. Materiál: 1. Můţu si s partou zajet do I. zóny Bílých Karpat pod stan? a) Ano b) Ne 2. Celkem máme 4 maloplošná chráněná území? a) Ano b) Ne 3. Na louce v Národní přírodní rezervaci si můţu natrhat květiny do vázy? a) Ano b) Ne 4. V okolí Uherského Brodu máme 1 Národní přírodní památku? a) Ano b) Ne 5. Památný strom je vţdy osamocený strom v krajině? a) Ano b) Ne
61
5.3 Ověření nově vytvořeného vzdělávacího programu Ověření v praxi se ukázalo být velmi důleţitým prvkem. Povedlo se mi určit základní chyby vytvořeného vzdělávacího programu. Nejdříve bylo potřeba sepsat krátký popis programu, který byl posílán vyučujícím do škol. Programu se zúčastnila 7. třída. S faktem, ţe třída byla o jeden ročník níţe, neţ bylo původně navrţeno, se dalo snadno pracovat, protoţe úkoly byly metodicky snadné na pochopení. Stačilo pouze nejobtíţnější úkoly zjednodušit z hlediska nových informací. Jako jediný problém se ukázal čas, protoţe přesto, ţe jsem si stanovila časovou dotaci ke kaţdému úkolu i s rezervami, vypracování a plnění úkolů probíhalo vţdy déle. Vzhledem k počasí nebyla moţnost uskutečnit výukový program venku, a proto musel být „za chodu“ přizpůsoben podmínkám vnitřních prostor ekocentra. Úvod proběhl bez jakýchkoliv výrazných problémů. Po krátkém seznámení se s ţáky a napsání jmenovek, aby byla usnadněna komunikace a oslovování, jim bylo krátce představeno ekocentrum Chrpa. Někteří zde jiţ byli se školou, jiní navštěvují krouţky a oddíly spadající pod ekocentrum, ovšem pár ţáků bylo na ekocentru poprvé. Z představení zařízení se plynule přešlo do popisku pojmu výukový program. Dále byly stanoveny povinnosti a pravidla ţáků, které se musely během programu dodrţovat. Mezi pravidla patří nepokřikování, oslovování se jmény na cedulkách, vţdy kdyţ chce ţák něco říct, tak se přihlásí, neskáče ţákům ani lektorovi do řeči, neběhá po prostorách apod. Tato pravidla usnadňují výuku a zároveň učí ţáky disciplíně a toleranci.
62
Obr. 17 Tabule s materiálem vzniklým při úkolu č.1(Raková; 2013).
Jako zahajující činnost jsem zvolila „Teorii o chráněných územích“. Formou brainstormingu se studenti snaţili přijít na co nejvíce informací k pojmu „ochrana přírody“. Předem byly pro vyučujícího připraveny otázky, které pomáhaly ţáky navést na informace potřebné k dobrému průběhu výukového programu. U lektora byla viditelná snaha u ţáků odbourat stud a nervozitu, coţ je základním předpokladem pro dobrý průběh této formy učení. U některých se to povedlo, jiní bohuţel nebyli schopni se aktivně zapojit do úkolu. Jako poznatek z tohoto úkolu byla potřeba vytvořit dva plakáty, jeden s jasným systémem chráněných území, druhý s vypsanými názvy chráněných území Uherskobrodska.
63
Obr. 18 Skupinka žáků pracující se slepou mapou (Raková; 2013).
Po vysvětlení všech informací k ochraně přírody se přešlo na úkol se slepou mapou. Ţáci dostali papír s předtištěnou slepou mapou a museli do ní zakreslovat chráněná území. Ti, kteří s rodinou či krouţky jezdí do přírody, měli spoustu chráněných území zakreslených správně. Pro některé ţáky byl tento úkol velmi sloţitý, protoţe neměli ţádnou představu, kde by se daná chráněná území mohla nacházet. Našli se i ţáci, kteří nevěděli, kterým směrem se v regionu nachází CHKO Bílé Karpaty, coţ jsem povaţovala vzhledem k rozloze chráněného území za velmi snadné. Nadstavbou tohoto úkolu bylo přidělit popisky chráněných území k jejich názvům. V následujícím úkolu došlo ke kontrole předchozího úkolu u velké mapy území Uherskobrodska. Ţáci lektora naváděli, ve kterých místech by se mohla území nacházet. U plošně velkých území to nebyl problém, protoţe ţáci je buď navštívili, nebo z přírodopisu věděli, kde by se mohla nacházet. Ovšem menší, tudíţ i méně známá chráněná území měli spíše špatně. Ta, jejichţ název je odvozen od blízké vesnice či lokality, měli přiřazená správně. 64
Obr. 19 Žáci při hře „Záchrana orchidejí“ (Raková; 2013).
Obr. 20 Žáci při hře „Záchrana orchidejí“(Raková; 2013).
65
Další bod programu musel být téměř zcela pozměněn vzhledem k počasí a k omezeným vnitřním prostorám. Hra "Záchrana orchidejí" byla původně na louku vedle ekocentra. Ţáci byli rozděleni do skupinek a jejich úkolem bylo posbírat co nejvíce listů s obrázkem chráněných i běţných rostlin vyskytujících se v okolních chráněných územích. Vzhledem k omezeným prostorám ţáci nosili vţdy jeden druhého na zádech, ten co byl nesen, se nemohl dotknout podlahy. Nesení na zádech bylo vysvětleno záminkou, ţe se po orchidejových loukách nesmí šlapat, aby nebylo poškozeno stanoviště těchto rostlin. Dále dostali lístečky s názvy rostlin a lístečky s jejich krátkým popiskem. Úkolem bylo je opět správně seřadit. Při úkolu byl ţákům vysvětlen význam orchidejí v Bílých Karpatech, jejich výjimečnost a péče o orchidejové louky. Záchrana orchidejí u ţáků sklidila úspěch vzhledem k akčnějšímu průběhu.
Obr. 21 Žák při vyplňování křížovky. (Raková; 2013)
66
Obr. 22 Vyplněné pracovní listy. (Raková; 2013) Předposlední část programu slouţila zároveň i jako zpětná vazba. Úkolem bylo doplnit slova do plynulého textu a zároveň je pouţít v kříţovce. Tento úkol, ačkoliv se mi zdál jako velmi jednoduchý, se stal nejsloţitější částí celého programu. Všechny potřebné informace pro doplnění textu se ţáci dozvěděli v průběhu celého výukového programu. Největším problémem byla délka daného textu a to, ţe šla doplňovaná slova na přeskáčku. Proto jsem se s lektorkou domluvila na úpravě úkolu. Ţáci budou rozděleni na více skupinek a těm budou přiděleny jednotlivé odstavce. Poté se na tabuli pověsí velká kříţovka a ţáci budou postupně číst text a společně si doplňovat správné odpovědi. Tento postup jsem upravila v části se zpracovaným výukovým programem uvedeným výše. Jako poslední úkol byl AZ kvíz. Ten byl do programu určen jako druhý bod zpětné vazby. Ţáci byli rozděleni do skupinek jako v předchozích úkolech. Tentokrát spolupracovali jako tým. Vţdy se přihlásil ten člen, který věděl správnou odpověď na danou otázku. Všechny otázky se vztahovaly k problematice ochraně přírody a chráněným územím v okolí Uherského Brodu. Na závěr celého programu si ţáci krátkým povídáním s lektorem shrnuli celý výukový program, sdělili své dojmy a proběhlo rozloučení. 67
5.4 Navrţení způsobu zařazení ověřeného vzdělávacího programu do stávajícího EVVO v Uherském Brodě Vypracovaný a v praxi ověřený vzdělávací program bude do vzdělávání ţáků zvolených ročníků zařazen stejnou formou jako další výukové programy ekocentra Chrpa. Jeho název a krátký popisek bude přidán do seznamu na webových stránkách ekocentra a také do broţury, která je nabízena školám. Také je vţdy školám zasílán seznam aktuálních výukových programů formou elektronické pošty. K programu jsem doplnila i další aktivity, které je moţno vyuţít v případě, ţe se jedná o delší časovou dotaci výukového programu. Lektorka z ekocentra projevila zájem program navrhnout i na delší časový úsek s tím, ţe by se vyučoval na Středisku environmentálního vzdělávání Maršov. Zde by se dalo do programu zapojit i aktivity s GPS navigací, kdy by se pomocí učených souřadnic šlo k památnému stromu. Tento prvek by byl výrazným zpestřením výuky, ovšem v časových o prostorových podmínkách je na ekocentru nezapojitelný. Dále by se dala zapojit hra s GPS navigací, kdy by pomocí zadaných souřadnic ţáci hledali lístečky s otázkami. V případě správné odpovědi by byli poslaní k další otázce, ovšem pokud by odpověděli špatně, byli by navigováni k lístečku s pobídnutím k vrácení se zpět.
68
6 ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat moţnosti rozšíření nabízených vzdělávacích programů v Uherském Brodě a okolí, vytvoření nového vzdělávacího programu pro potřeby ekocentra Chrpa se zaměřením problematiku přírody a krajiny a jeho následné ověření a navrţení způsobu, jak jej lze zařadit do stávajícího EVVO v Uherském Brodě. Konkrétní
poţadavky
na
tvorbu
programu
byly
vzneseny
ze
strany
pracovníků uherskobrodského ekocentra Chrpa, kde na základě poptávky vyučujících ze základních škol v Uherském Brodě a okolí vznikla potřeba vytvořit program pro danou věkovou skupinu. Bliţší specifikaci tématu, především oblast, jíţ se věnuje, jsem sama vytvořila a následně ji konzultovala s vedoucí ekocentra. Téma ochrany přírody a krajiny bylo zvoleno díky vysokému počtu chráněných území v okolí Uherského Brodu a také mému studijnímu oboru a především zájmu o tuto problematiku. K výukovému programu, který byl ověřován, jsem připojila ještě aktivitu na rozšíření při delší časové dotaci, například pokud by byl výukový program aplikován v jiných prostorech (na SEV Maršov aj.). Vyučovaný program probíhal pouze v interiéru vzhledem k nepříznivému počasí. Z tohoto faktu plyne, ţe program je moţno vyučovat
buď
ve
standardních
podmínkách,
které
jsou
v něm
uvedeny,
nebo jej libovolně přizpůsobovat. Celkem se programu zúčastnilo 21 ţáků 7. ročníku základní školy. Vyučující této třídy projevili zájem o můj výukový program jako jediní ve zvoleném časovém termínu. Ostatní pedagogové buď neměli prostor na absolvování programu v daném čase, nebo neprojevili zájem o toto téma, protoţe se nevztahovalo k jejich součastné probírané látce. Z 18 kontaktovaných vyučujících na naši výzvu neodpovědělo pouze pět. Z tohoto faktu plyne, ţe ze strany základních škol je zájem o výuku nově vytvořeného programu na Uherskobrodském ekocentru.
69
7 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje [1]
FORMAN, RICHARD T., 1993: Krajinná ekologie: právní stav k 1.1.2006.
Academia, Praha, 583 s. [2]
GORE A., PERLÍN R., 2000: Země na misce vah: ekologie a lidský duch. Argo,
Praha, 374 s. [3]
KOHÁK E., PERLÍN R., 2010: Domov a dálava: kulturní totožnost a obecné lidství v
českém myšlení. Filosofia, Praha, 422 s. [4]
KOHÁK E., PERLÍN R., 2000: Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky.
Sociologické nakladatelství, Praha, 204 s. [5]
KOTOVICOVÁ J., PERLÍN R., 2009: Ochrana životního prostředí II. Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 111 s. [6]
KOTOVICOVÁ J., PERLÍN R., 2009: Vybrané kapitoly z environmentalistiky.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 111 s. [7]
KRUGDER K., KARGEROVÁ J., SRBOVÁ K., 2007: Rozvoj učebních dovedností.
Projekt Odyssea, Praha, 64 s. [8]
LÁZNIČKA V., 2005: Ochrana přírody a krajiny. Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně, Brno, 84 s. [9]
LIBROVÁ H., PERLÍN R., 1991: Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR:
(kapitoly o ekologickém luxusu). Výskumný ústav pôdnej úrodnosti, Bratislava, 106 s. [10]
LIBROVÁ H., PERLÍN R., 1994: Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti.
Veronica, Hnutí duha, Brno, 218 s. [11]
LIBROVÁ H., PERLÍN R., 2003: Vlažní a váhaví: (kapitoly o ekologickém luxusu).
Doplněk, Brno, 319 s. [12]
LIPSKÝ Z., 1993: Krajinná ekologie: pro studenty geografických oborů. Academia,
Praha, 129 s.
70
[13]
MÁCHAL A., 2007: Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Reprocentrum a.s.
Blansko, 205 s. [14]
MOLDAN B., PERLÍN R., 2009: Podmaněná planeta. Karolinum, Praha, 419 s.
[15]
NEPOMUCKÝP., CUDLÍNOVÁ E., 1996: Krajinné plánování. Vysoká škola
báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 100 s. [16]
PODHRÁZSKÁ J., DUFKOVÁ J., 2005: Protierozní ochrana půdy: (kapitoly o
ekologickém luxusu). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 95 s. [17]
PRIMACK R., 2001: Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha, 349 s.
[18]
RAKOVÁ, M., 2011: Analýza programů EVVO ve vybrané regionu. Bakalářská
práce, Mendlova univerzita v Brně, Brno, 39 s. [19]
SÁDLO J., 2008: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny
českých zemí. Malá Skála, Praha, 255 s. [20]
STEJSKAL V., 2006: Krajina a revoluce: právní stav k 1.1.2006. Linde, Praha,
591 s.
Internetové zdroje [21]
Akční plán EVVO http://www.mzp.cz/cz/akcni_plan_evvo_2010 [cit. 2013-02-20]
[22]
Cíle a indikátory EVVO http://www.mzp.cz/cz/cile_indikatory_evvo_dokument
[cit. 2013-02-20] [23]
Ekoporadna Uherský brod http://www.ekoporadnaub.info/ [cit. 2013-02-21]
[24]
Informace o EVVO http://www.mzp.cz/cz/evvo [cit. 2013-02-10]
[25]
Informace o chráněných územích http://www.mzp.cz/cz/zvlaste_chranena_uzemi
[cit. 2013-02-10] [26]
Naše společná budoucnost http://www.enviwiki.cz/wiki/Na%C5%A1e_spole%C4%
8Dn%C3%A1_budoucnost [cit. 2013-02-20]
71
[27]
Občanské
sdruţení
pro
EVVO
ve
Zlínském
kraji
www.liska-evvo.cz
[cit. 2013-03 12] [28]
[29]
SEV Škola Maršov http://www.ddmub.cz/sev-skola-marsov/ [cit. 2013-02-21] SOŠ
Uherský
Brod
http://www.oazlin.cz/proj_06/lekce10/hyp12.htm
[cit. 2013-02 21] [30]
Státní program EVVO http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategicke_dok
umenty_evvo_cr/$FILE/OEV-OVO_SP%20EVVO-20081105.pdf [cit. 2013-02-20] [31]
Světová komise pro ţivotní prostředí a rozvoj http://www.enviwiki.cz/wiki/Sv%C4
%9Btov%C3%A1_komise_pro_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD _a_rozvoj [cit. 2013-02-20] [32]
Rámcový vzdělávací program http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramc
ove-vzdelavaci-programy [cit. 2013-03-10] .
Zákony [33]
Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí
[34]
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
[35]
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
[36]
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
[37]
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
[38]
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)
[38]
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
[39]
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
72
8 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Otázky k úkolu „AZ kvíz“ (Raková; 2013) ................................................... 57 Tabulka 2 Metodický list k výukovému programu „Umíš chránit Uherskobrodsko?“ ... 75 Tabulka 3 Seznam akcí a jejich charakteristika provozovaných na ekocentru Chrpa v letech 2011 a 2012 ......................................................................................................76
9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Přehled systému chráněných území (Raková; 2013) ..........................................41 Obr. 2 Slepá mapka (Raková; 2013) ............................................................................ 42 Obr. 3 Seznam chráněných území na Uherskobrodsku (Raková; 2013) ........................ 42 Obr. 4 Popis chráněných území na Uherskobrodsku- část první (Raková; 2013)..........43 Obr. 5 Popis chráněných území na Uherskobrodsku- část druhá (Raková; 2013)......... 44 Obr. 6 Velká mapa s chráněnými územími na Uherskobrodsku (Raková; 2013) ...........45 Obr. 7 List s rostlinami rostoucími v chráněných územích (http://cs.wikipedia.org, upraveno Raková; 2013) .............................................................................................. 47 Obr. 8 Kartičky s rostlinami rostoucími v chráněných územích (Raková; 2013) ...........48 Obr. 9 Kartičky s popisem rostlin – první část (Raková; 2013) .................................... 48 Obr. 10 Kartičky s popisem rostlin – druhá část (Raková; 2013) ................................. 49 Obr. 11 Plný text křížovky pro lektora (Raková; 2013) ................................................ 52 Obr. 12 Správně vyplněná křížovka pro lektora (Raková; 2013) .................................. 52 Obr. 13 Prázdný text křížovky pro žáky (Raková; 2013) ............................................... 55 Obr. 14 Křížovka na vyplnění pro žáky (Raková; 2013) ............................................... 55 Obr. 15 Plakát s velkou křížovkou pro kontrolu úkolu (Raková; 2013) ......................... 56 Obr. 16 Plakát „AZ kvíz“ (Raková; 2013) ................................................................... 59 Obr. 17 Tabule s materiálem vzniklým při úkolu č.1(Raková; 2013). ........................... 63 Obr. 18 Skupinka žáků pracující se slepou mapou (Raková; 2013)............................... 64 Obr. 19 Žáci při hře „Záchrana orchidejí“ (Raková; 2013)......................................... 65 Obr. 20 Žáci při hře „Záchrana orchidejí“(Raková; 2013).......................................... 65 Obr. 21 Žák při vyplňování křížovky. (Raková; 2013) .................................................. 66 Obr. 22 Vyplněné pracovní listy. (Raková; 2013) ......................................................... 67
73
10 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK CENIA
- česká informační agentura ţivotního prostředí
CHKO
- chráněná krajinná oblast
ČSOP
- český svaz ochránců přírody
DDM
- dům dětí a mládeţe
EIA
- posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí
EVP
- ekologický výukový program
EVVO
- environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
GPS
- global positioning systém (globální druţicový polohový systém)
MŢP
- ministerstvo ţivotního prostředí
NGO
- non-governmental organization (nestátní nezisková organizace)
NPP
- národní přírodní památka
NPR
- národní přírodní rezervace
OECD
- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
PP
- přírodní památka
PR
- přírodní rezervace
PřP
- přírodní park
RVP
- rámcový vzdělávací program
SEV
- středisko environmentální výchovy
STEP
- síť ekologických poraden
TUR
- trvale udrţitelný rozvoj
VKP
- významný krajinný prvek
ZCHÚ
- zvláště chráněná území 74
11 PŘÍLOHY Tabulka 2 Metodický list k výukovému programu „Umíš chránit Uherskobrodsko?“
Název aktivity: Cíl:
Motivace: Příprava:
Umíš chránit Uherskobrodsko? " Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrţ si ji vypůjčujeme od našich dětí." Antoine de Saint-Exupéry seznámit s pojmem ochrana přírody a krajiny vysvětlit dělení a stupně chráněných území podrobněji popsat chráněná území na Uherskobrodsku podívat se na jedno chráněné místo naučit ţáky chovat se a pozitivně přistupovat ke chráněným územím Jen v případě, ţe se dozvíme více o ochraně přírody ve svém, okolí budeme schopni i svou rukou přispět k dílu.
Postup:
Pomůcky: Předpokláda ný časový nárok: Cílová skupina: Rozvoj klíčových kompetencí
tato aktivita se můţe konat v okolí ekocentra Chrpa, na SEV Maršov nebo ve školní zahradě úvodní seznámení a první aktivity je vhodnější realizovat v pracovně, protoţe venku je pozornost ţáků narušena v pracovně je vhodné ţáky poučit o bezpečnosti jak v interiéru tak i v přírodě, seznámit je s programem a motivovat je. seznámení ţáků s excentrem, s průběhem výukového programu teoretická část, brainstorming, systém ochrany přírody praktická část, práce se slepou mapou, s GPS zpětná vazba, kříţovka, „AZ kvíz“.
Pracovní listy, gps navigace, slepá mapka Uherskobrodska, velká mapa Uherskobrodska, velký přehled chráněných území. dopoledne (2 hodiny)
7. -9. třída, -
KK řešení problémů KK komunikativní KK pracovní KK sociální a personální KK k učení
75
Tabulka 3 Seznam akcí a jejich charakteristika provozovaných na ekocentru Chrpa v letech 2011 a 2012 Počet akcí pro věkové skupiny datum předškolní
Leden 2011
Supervize Efektivní výchovy VP Ruční papír proMŠ Bánov na Chrpě Výstava les - VP, mikroskopování Chrpa
dospělí
18
3
x
147
1
x
67
7
9
1
x
14
1
x
15
1
20
1
x
x
mistrovské utkání ve volejbale KADETKYVsetín Kurz Efektiní výchova seznámení , úvod cestopisná beseda SKOTSKO Spontánky Sluníčková klubovna kurz efektivního rodičovství spontánní Odpoklub - EkoCHRPA
x
x x
x
x
Festival přátelství
x
2
1
36
3
1
13
3
1
43
2
1
12
2
1
95
3
1
14
2
1
35
3
1
118
3
4
13
2
1
73
2
1
x
6
2
1
x
13
2
1
x
x x x
x
x
x
x
x x x
x
x
x
x
burza oblečení
x
x
x
cestopis Jeruzalém kurz efektivního rodičovství Krajský volejbalový turnaj UB Krajský volejbalový turnaj Hošťálková bioůl. Olympiáda
VP odpady MŠ KORYTNÁ spontánní Odpoklub - EkoCHRPA
14 x
VP Odpady - ZŠ Velehrad kurz efektivního rodičovství Slavnostní otvírání Ekocentra kurz efektivního rodičovství spontánní Odpoklub - EkoCHRPA
kreslení na sklo
celkem počet počet spont. účastníků hodin organizátorů Aktivity 1
kurz efektivního rodičovství
Duben 2011
rodiče a děti
6
cestopis Indie
Březen 2011
15 – 18 let
x
Projektový den
Únor 2011
do 15 let
x
x
36
1
x
10
1
x x
x
x
x x
76
57
4
1
44
2
1
20
2
1
14
3
1
spontánní Odpoklub - EkoCHRPA kurz Efektivní výchovy kurz Efektivní výchovy VP Les s veverkou ZŠ Popovice Den Země kurz Efektivní výchovy výprava ZÚ DRÁČATAvandrácká 50 mistrovské utkání kadetek - Kroměříž krajský turnaj ve volejbale -kadetky Alkor výprava na Den země do Brna Orientální odpoledne
x
x
kurz Efektivní výchova kurz Efektivní výchova VP - hra Královská koruna Brodský máj -břišní tance
x
14
2
1
x
14
2
1
34
3
1
x
x
1082
4
9
11
2
1
5
3
1
x
x
x
x
x
x
10
3
1
x
x
44
4
1
x
x
10
x
x
x
x
126
3
2
142
8
8
x
10
2
1
x
10
2
1
28
2
1
10
2
1
40
3
1
x
10
2
1
x
10
2
1
x
14
2
1
x
16
2
2
x
x
x x x
x
1
Světlo orientu
x
x
20
3
1
Zlatá včela
x
x
104
4
2
x
x
155
3
2
77
3
1
10
2
1
16
2
1
x
9
2
1
x
8
2
1
HopeDDM in line show VP Les MŠ Bánov Maršov Kurz Efektivní výchova VP Rybník MŠ Těšov Červen 2011
1
x
VP Les ZŠ Velehrad Květen 2011
3
x
ZSZL kurz Efektivní výchova kurz Efektivní výchova VP Les MŠ Havřice Maršov kurz Efektivní výchova
47
x
x
x
x x x
Kurz Efektivní výchova Kurz Efektivní výchova VP Rybník ZŠ
x
54
3
1
VP Rybník 3.A.
x
25
3
1
186
8
2
medový den
x
x
x
77
x
výprava ZÚ Dráčata
x
Rybářské závody
x
x
54
výprava ZÚ ALKOR
x
x
12
x
x
Hurá akce - den otevřených dveří Hra - královská koruna - lektorování na SEV Maršov Den bez aut Září 2011
Projekt proměny příspěvek k semináři SEV Maršov spontánní odpokluby EkoCHRPA Chovatelská výstava - výprava ZÚ Chlupáči VP život na vsi MŠ Bánov
Říjen 2011
x
Listopad 2011
x
2
1
1033
4
8
6
2
1
9
3
1
x
62
3
1
x
x
16
1
1
x
x
121
2
2
5
3
1
x
x
x x
113 9
1
x
9
1
x
32
1
39
2
1
x
22
1
1
x
10
1
1
5
2
1
12
4
1
41
2
1
8
3
1
x
x x
x
56
x
x
x
x
x
x
157
38
Kurz Efektivní výchova - následné lekce
x
Vánoční focení Hrátky se zvířátky návštěva Ekocentra MŠ Radlice
x
x
Adventní věnce
Prosinec 2011
x
x
volejbal kadetky UB
dopis pro Ježíška
x
x
výlet ZÚ Alkor
1
11
x
x
2
3
x
VP 4 roční období
4
2
x
x
1
29
x
x
účast v soutěži Světlo orientu Břišní tanečnice
x
x
Výstava draků
VP Mravenec MŠ Strání Kurz Efektivní výchovy spontánní Odpoklub - EkoCHRPA
x x
VP plody podzimu Burza dětského oblečení Soutěž Města UB s GPS spontánní Odpoklub - EkoCHRPA Pohár zlínského kraje - volejbal Kadetky mistrovský turnaj volejbal Kadetky UH
6
x x
78
1
9
2
1
44
3
2
17
2
1
Kurz Efektivní výchova - následné lekce Kurz Efektivní výchova - následné lekce Vánočníí dílny Vůně Vánoc Vánoční dílny pro veřejnost spontánní Odpoklub - EkoCHRPA Výprava GPS Luhačovice Volejbal Kadetky mistrák ve Vsetíně Vánoční výprava ZÚ Alkor Vánoční výprava ZÚ Dráčata
x
9
2
1
x
9
2
1
71
4
4
x
121
3
9
x
86
4
4
4
1
x x
x
x
x
x
x x
x x
3 x
9
1
x
11
1
x
6
2
1
54
2
2
20
2
1
53
4
6
9
1
1
15
2
1
6
7
1
24
1
1
x
15
2
1
x
16
2
1
x
17
2
1
41
3
2
5
3
1
x
25
1
1
x
30
2
1
26
2
1
98
6
2
57
2
2
Silvestrovské prskání
Leden 2012
Únor 2012
VP zvířata v lese MŠ Havřice Projektový den ZŠ Újezdec spontánní Odpoklub - EkoCHRPA vystoupení zú břišní tanečnice na plese DK Kurz Efektivní výchovy - zahájení pololetní prázdniny zvěřinec VP-Musíme se bát MŠ Bánov Kurz Efektivní výchovy - rodinné konstelace Kurz Efektivní výchovy - chování dítěte Kurz Efektivní výchovy povzbuzování Narozeninová párty - CHRPA na novém 1.rok spontánní Odpoklub - EkoCHRPA Barevný volejbal UH VP Bylinky - MŠ Prim.Hájka
77
x x x x x x x x
x
x x
x
114
161
kurz Efekt Březen 2012
VP Zvířátka na statku MŠ Strání Vítání jara - setkání zvířátek
x
VP JAK Jarní Burza
x
x x
x
x
79
Velikonoční focení
x
Biol. Olympiáda "C" Soutěž BD-Tova Veselá zvířátka spontánní Odpoklub - EkoCHRPA
x x
x x
Festival přátelství
x
volejbal - kadetky
Duben 2012
x
Velikonoční dílny
x x
spontánní Odpoklub - EkoCHRPA Orientální odpoledne
x
x
Barevný volejbal
x
Červen 2012
x
x
x
62
4
2
10
1
1
77 69
3
48
4
2
18
2
1
71
4
3
2761
6
9
31 45
2
1
x
x
230
6
2
9
3
1
52
4
1
50
4
2
x
47 11
5
42
3
1
x
13
2
1
x
9
4
1
73
3
1
x
23
3
1
x
171
8
3
x
x
x
x x x
x
x x x
2
x
x
x
2
x
x
Rozlučka s kroužky Medový den
x
x
ZSZL
spontánní aktivity Odpoklub EkoCHRPA Barevný volejbal žačky - turnaj Brno HopeDDM in line show Barevný volejbal žačky - turnaj UH
x
x
x
Volejbalový pohár ZK
Květen 2012
x
x
Den Země Kovosteel
spontánní Odpoklub - EkoCHRPA Soutěž břišních tanců - Uh.Ostroh víkend pro rodinu Fair Trade Brodský Máj vystoupení Břišní tance Barevný volejbal UH VP Mravene MŠ B ánov
x x
Květinový den
Den Země UB
x
24
x
29 9
x
x
88
x
9
rybářské závody
x
61
závěrečná výprava ZÚ ALKOR na PULČÍNSKÉ SKÁLY
x
Červenec 2012
tábor Sluníčko Jelenovská
Srpen 2012
volejbalové soustředění
x
x x
80
2 3
3 1
5
2
10
1
32
3
5
1
