MOŽNOSTI POUŽITI MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ PRO ZPRACOVÁNÍ SKLÁDKOVÝCH VÝLUHOVÝCH VOD Ing. Nataliya Savchuk, Ing. Lubomír Machuča MemBrain s.r.o., Pod Vinicí 87, 47127 Stráž pod Ralskem; e-mail:
[email protected],
[email protected] Abstrakt Pro likvidaci skládkových výluhů ze skládky tuhých odpadů byla na základě laboratorních analýz a dlouhodobého monitoringu navržena a experimentálně ověřena technologická linka čištění skládkových výluhů. Technologie zahrnuje tlakový membránový proces – reverzní osmózu, elektromembránový proces – elektrodialýzu a dvoustupňovou předúpravu. Při navrhování technologie byl kladen důraz především na kvalitu vyčištěné vody a minimalizaci odpadů. Byly provedeny laboratorní a pilotní experimenty, které zahrnovaly testování jednotlivých procesů i celkové ověření integrované technologie na reálné skládce tuhých odpadů. Během pilotních testů technologické linky skládkových výluhů byly dosaženy stabilní podmínky provozu a kvalita odtékající vyčištěné vody byla prakticky stejná i přes to, že koncentrační složení vstupující vody se měnilo v závislosti na počasí. Reverzní osmóza se ukázala jako účinný a energeticky nenáročný nástroj čištění kontaminovaných vod. Další membránový proces - elektrodialýza může být zařazen do technologie čištění kontaminovaných vod jako nenáročná technologie pro podstatnou minimalizaci odpadního proudu – přibližně 20-25 % původního objemu retentátu reverzní osmózy. Klíčová slova: skládkové výluhy; čistírna odpadních vod; předúprava; membránové technologie; reverzní osmóza; elektrodialýza. Abstract The main technology of the landfill leachate treatment plant for solid-waste landfills was based on laboratory analyzes and long-term monitoring of wastewater quality from the landfill. After the production, the landfill leachate treatment plant was experimentally validated in the laboratory and in the real solid-waste landfill. Technology includes a pressure membrane process - reverse osmosis, electromembrane process - electrodialysis and twostages pretreatment. In technology designing we were focused on the quality of treated water and waste minimization. The laboratory and pilot experiments were provided for testing of individual processes and overall verification of integrated technology in the real solid-waste landfill. During the pilot testing of landfill leachate treatment plant we achieved stable operating conditions and the quality of the treated water was nearly the same, despite the concentration of some pollutants in landfill leachate were varied. Reverse osmosis is provide to be an efficient and low-power technology for treatment of the contaminated water. Another membrane process electrodialysis can be included in landfill leachate treatment plant for solid-waste like unpretentious technology for minimizing of the waste stream - approximately 20-25% of the original volume of reverse osmotic retentate. Keywords: landfill leachate; wastewater treatment plant; pretreatment; membrane technology; reverse osmosis; electrodialysis. 1
Úvod Průsakové vody ze skládek často mají komplexní složení a obsahují vysoké koncentrace organických a anorganických polutantů. Složení průsakových vod může být velice různorodé a koncentrace jednotlivých kontaminantů závisí na stáří skládky, probíhajících chemických a mikrobiálních procesech a na aktuálních fyzikálních podmínkách prostředí. Nejnebezpečnější (toxické a karcinogenní) jsou soli těžkých kovů, fenoly, kvarterní amoniové sloučeniny, některé povrchově aktivní látky (tenzidy), meziprodukty a produkty oxidace organických látek, metabolity a toxiny produkované hnilobnými mikroorganismy a spousta dalších specifických sloučenin, které se mohou dostat na skládku. Velice nepříjemná je i mikrobiologická situace na skládkách. V teplém období se skládka stává ideálním místem pro aktivní rozmnožování různých bakterií, plísní a řas, z nichž je většina patogenní. Odstranění skládkového výluhu je jednou z hlavních ekologických i technických komplikací, se kterou se setkávají provozovatelé skládek. Do určité míry si s takovým znečištěním mohou poradit i přírodní samočisticí procesy. Půdní bakterie celkem účinně oxidují organické molekuly, přírodní komplexotvorné látky produkované rostlinami mohou vázat ionty těžkých kovů, sluneční záření a enzymy rostlin a živočichů podporují odstranění i těžkorozložitelných organických látek. Nicméně v místě velkého nahromadění nebezpečných odpadů je ve většině případů třeba použít efektivnější způsoby čištění, aby nedocházelo k průnikům nebezpečných látek spolu s dešťovými vodami do povrchových a podzemních vod. Obecně dnes existuje několik cest nakládání se skládkovými výluhy: • zpracování výluhů společně s kanalizačními kaly (čerpají se do městských čistíren odpadních vod a zpracovávají se společně s domovními kaly). Tato cesta je použitelná hlavně pro skládky, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti čistíren odpadních vod odpovídající kapacity, anebo mají připojení na veřejnou kanalizaci. Jinak je transport větších objemů skládkových vod velice komplikovaný a spojený s vysokými náklady. • rozstřikování po loukách, zatravněných plochách nebo uzavřených skládkách (půda a odpady působí jako biologický a fyzikální filtr – množství výluhu limitováno 40-50 m3/ha za rok). Tato cesta vyřešení problematiky skládkových výluhů je vhodná hlavně pro skládky, které se nacházejí ve větší vzdáleností od zemědělských oblastí, a mají poměrně mále množství vznikající vody. Účinnost takového postupu je velice závislá na počasí a kvalitě vody. • čištění odpadních vod přímo v místě vzniku. V dnešní době existuje řada metod zpracování znečištěných vod, které lze obecně rozdělit na fyzikálně-chemické a biologické. Tato cesta se v současnosti jeví z ekologického hlediska jako nejperspektivnější. Membránové procesy Membránové technologie můžeme považovat za čistou a energeticky úspornou alternativu k tradičním procesům. Tyto technologie zahrnují velmi širokou skupinu procesů, které mají jeden společný rys, a to použití membrány jako semipermeabilního rozhraní. Vstupující kapalina je pomocí semipermeabilní membrány dělena na dva vystupující proudy – ochuzený, a obohacený o separované složky. V případě, že se jedná o separaci kapalin – lze membránové procesy obecně rozdělit do dvou kategorií – tlakové membránové procesy a elektromembránové procesy. Pro zpracování kontaminovaných vod, jako jsou i skládkové výluhy, přicházejí v úvahu všechny membránové procesy s tlakovou hybnou silou, tedy mikrofiltrace, ultrafiltrace, 2
nanofiltrace a reverzní osmóza. Jednotlivé procesy se odlišují velikostí pórů v membráně, tedy i potřebným transmembránovým tlakem. Pracovní tlak roste s klesajícím průměrem pórů v membráně. U reverzní osmózy a nanofiltrace hraje významnou roli také překonání osmotického tlaku separovaných roztoků. Jsou to účinné separační nástroje, které se často používají pro čištění průmyslových a odpadních vod. Mají výhodu v tom, že se do vody nevnáší žádné jiné látky, jsou energeticky nenáročné a jsou schopny kontinuálního provozu. Vzhledem k citlivosti membrán, často ale potřebují vhodnou předúpravu vstupní vody. Pro zpracování skládkových vod připadá v úvahu i použití tzv. elektromembránových procesů. Při nich působí stejnosměrné elektrické pole na pohyb disociovaných složek solí ve vodném roztoku tak, že se kationty pohybující ke katodě jsou propouštěny kationvýměnnými membránami a zadržovány anionvýměnnými membránami, zatímco anionty přitahované k anodě jsou propouštěny anionvýměnnými membránami a zadržovány na kationvýměnných membránách. Mezi tyto separační procesy řadíme zejména elektrodialýzu a elektrodeionizaci. Experimentální zařízení Na základě výsledků analýz vzorků výluhové vody za bezdešťového počasí a informaci o množství a kvalitě vznikajících skládkových výluhů, byl rozpracován technologický koncept základní technologické linky čištění skládkových výluhů, která byla vyzkoušená při pilotním testování na skládce komunálního odpadů po dobu 2 měsíců. Jedná se o poměrně jednoduchý systém, jehož hlavní součásti je tlakový membránový proces – reverzní osmóza. Bylo provedeno laboratorní a pilotní testování jednotlivých součástí technologického návrhu. Základní linka čistírny skládkových výluhů obsahovala 3 technologické stupně. Jako první stupeň technologické linky byl zvolen proces flotace, s použitím koagulačního a flokulačního činidla pro zvýšení účinností odstranění koloidních látek. V laboratorních podmínkách byly provedeny koagulační a flokulační testy pro nalezení vhodných činidel, jejich optimálních dávek a zjištění efektivity procesu koagulace, a následně byly provedeny pilotní testy flotační jednotky jak v laboratoři s použitím reálné skládkové vody, tak i přímo na skládce. Druhý stupeň představuje písková filtrace. Pro účely pilotního testování byl zvolen tlakový pískový filtr s vícevrstvou náplní „triple medium“, která má nejlepší separační účinky a částečně odstraní i zbytkové železo z vody. Sloužil jako pojistný stupeň před membránovou technologií, která je velice náročná na přítomnost nerozpouštěných látek ve vodě. Třetí stupeň pilotní linky byl tvořen jednotkou reverzní osmózy se speciálními membránami, které obsahují ochrannou vrstvu proti foulingu (zanášení). V tomto stupni docházelo k odstranění až 98% veškerých látek rozpuštěných ve vodě. V laboratorních podmínkách byl rovněž testován ještě jeden technologický stupeň čistírny skládkových výluhů, a to proces elektrodialýzy. Důvodem byla snaha minimalizace objemu vzniklého odpadního proudu (tzv. retentátu) z reverzní osmózy. Procesem elektrodialýzy lze produkovat koncentrovaný roztok s maximální koncentrací, který představuje finální odpadní proud a musí se zpracovávat jako nebezpečný odpad. Objemové množství koncentrovaného roztoku však tvoří pouze 20 – 25 % původního objemu zpracovaného retentátu z reverzní osmózy. Odsolený proud z elektrodialýzy je vracen zpět do technologie jako nástřik do reverzní osmózy. Celý schematický návrh integrované technologie je uveden na následujícím obrázku.
3
Surová voda
Reverzní osmóza
Filtrace
Flotace
Diluát
Permeát (vyčištěná voda)
Elektrodialýza Koncentrát (odpadní proud)
Obr. 1: Návrh technologického uspořádání základní technologické linky čištění skládkových výluhů
Výsledky Během pilotního testování technologie byla provedena četná analytická stanovení sledovaných složek ve vlastní zpracovávané skládkové vodě i v jednotlivých proudech po každém technologickém stupni. Hlavním účelem tohoto monitoringu bylo nalezení optimálních podmínek navrhované předúpravy vody před reverzní osmózou. Průměrné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 1: Srovnání některých ukazatelů ve skládkovém výluhu a vyčištěné vodě z jednotlivých stupňů technologie
Veličina
Skládkový výluh
Flotace
Filtrace
Reverzní osmóza (permeát)
Elektrodialýza (diluát)
CHSKCr [mg/l]
883
693
680
7
1440
NL [mg/l]
81
62
19
<5,0
38
RL [mg/l]
4956
4693
4686
153
748
Namon [mg/l]
530
526
527
42
21
SO42- [mg/l]
170
167
169
<5,0
148
Ca2+ [mg/l]
122
84
82
0,2
33
Na+ [mg/l]
903
878
897
37
114
vodivost [mS/cm]
10,6
10,3
10,3
0,3
6,3
Koncentrát s elektrodialýzy, který je hlavním odpadním proudem celé technologie, měl velice rozkolísané hodnoty koncentrace jednotlivých polutantů a jeho složení vždy bylo velice závislé na kvalitě vstupní vody – a to jak na chemickém složení, tak i na teplotě. Průměrné složení koncentrátu je uvedeno v následující tabulce, nicméně nelze takové průměrné složení považovat za směrodatný výsledek:
4
Tab. 2: Průměrné složení koncentrátu elektrodialýzy
Ukazatel pH rozp. látky nerozp. látky CHSKCr ClSO42Mn Ag Al As B Ba Be Ca Cd Co Cr Cu Fe K Li Mg Mn Mo Na Ni P Pb Sb Se Si Tl
Měrná jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l
Koncentrát 7,73 12460 200 1440 5670 2442 1,829 <0,0050 0,051 0,077 9,70 0,0594 <0,00020 364 <0,0020 0,0334 0,246 0,0534 9,24 2830 0,947 241 1,97 0,0071 2270 0,189 0,747 <0,010 <0,020 <0,030 23,8 <0,010
Závěr Pro likvidaci skládkových výluhů ze skládky tuhých odpadů byla navržená a experimentálně ověřená technologická linka čištění skládkových výluhů, jejíž základem jsou membránové technologie. Technologie zahrnuje tlakový membránový proces – reverzní osmózu, elektromembránový proces – elektrodialýzu a dvoustupňovou předúpravu.
5
Je třeba konstatovat, že uváděné výsledky experimentální pilotáže lze garantovat pouze u konkrétních skládkových vod, v lokalitě, kde probíhalo pilotní testování technologické linky čištění průsakových výluhů, a to ještě v letních měsících za prakticky bezdeštného počasí. Je zřejmé, že skládkové výluhy mohou mít rozdílné složení a koncentrace v závislosti na ročním období a charakteru skládek. Pro exaktní návrh provozní čistírny skládkových výluhů v obecném pohledu lze doporučit vždy provést monitorovací technologické pilotáže s důkladným monitoringem vstupních i výstupních proudů. Výsledky pilotního testování lze shrnout do následujících bodů: -
-
-
-
Během pilotního testování technologické linky skládkových výluhů byly dosaženy stabilní podmínky provozu, a kvalita odtékající vyčištěné vody byla prakticky stejná i přes to, že koncentrační složení vstupující vody se měnilo v závislosti na počasí. Dvoustupňová předúprava – flotace a písková filtrace – se jeví jako dostatečná pro danou vodu. Výsledky laboratorních testů potvrdily, že flotací lze odstranit až 60 % nerozpuštěných látek ve vodě a zároveň i podstatně snížit koncentraci organických látek. To je však dosahováno především při aplikaci vysokých provozních dávek chemikálií a vyšší koncentraci trojmocných iontů v již vyčištěné vodě – což by mohlo poškodit membrány následujících technologických stupni. Reverzní osmóza se ukázala jako účinný a energeticky nenáročný nástroj čištění kontaminovaných vod. V průběhu pilotáže byla reverzní osmóza provozována za poměrně nízkého tlaku - pod 2 MPa, přičemž bylo dosaženo konverze 75 %. Další membránový proces – elektrodialýza – může byt zařazen do technologie čištění kontaminovaných vod jako nenáročná technologie pro podstatnou minimalizaci odpadního proudu – přibližně 20-25% původního objemu retentátu. Účinnosti odstranění kontaminantů ze vstupního roztoku reverzní osmózu dosahuje až 97 %. Ale i přes to je koncentrace některých látek ve vyčištěné vodě, zejména amoniakálního dusíku, příliš vysoká. V případě následného vypouštění vyčištěné vody do vod povrchových by se jednalo o překročení výpustních limitů a pro vyřešení tohoto problému by bylo nutné zařádit další technologický stupeň.
Použitá literatura M. Kubal, J. Burkhard, M. Březina (2001): Dekontaminační technologie, FRVŠ 0621/F1. S. Renou, J.G. Givaudan, S. Poulain, F. Dirassouyan, P. Moulin (2007): Landfill leachate treatment: Review and opportunity, J Hazard Mater. Feb 11; 150(3): 468-93. Z. Honzajková, M. Kubal, M. Podhola a kol. (2011): Membránové technologie a jejich použití při čištění podzemních vod a skládkových výluhů, Chem. Listy, 105: 245-250. Bruggen B., et al (2003).: A review of pressure-driven membrane processes in wastewater treatment and drinking water production, Environmental Progress, 22 (1): 46-56 L. Machuča, D. Tvrzník (2012): Continuous electrodialysis – scale up from laboratory to industrial modele, Electromembrane Processes and Materials, ISBN 978-80-905035-3-3, L6-4
6
