Možnosti informatické výuky seniorů v ČR a EU

Možnosti informatické výuky seniorů v ČR a EU Helena Benáčanová, Martin Valenta Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze [email protected]

Abstrakt Článek se věnuje vzdělávání seniorů v oblasti informačních technologií. Pokouší se zmapovat oblast vzdělávání seniorů v České republice z různých úhlů pohledu a toto srovnává se situací v Evropské unii. Hodnotí vzdělávací programy a popisuje trendy ve vývoji vzdělávání seniorů. Uvádí i analýzu pohledu seniorů na informatickou výuku v rámci U3V na VŠE. Klíčová slova: Celoţivotní vzdělávání, univerzity třetího věku (U3V), Mezinárodní asociace univerzit 3. věku, Evropská federace pro seniory, U3V na VŠE Abstract This article is devoted to education in later life in the sphere of information technology. It is focused on the scope of senior´s education from the different angeles in Czech Republic and this compares with the situation in the European Union. The article accesses educational programms and indicates new trends in later life education. It also presents an analysis of older´s view on the informatics tutorials at the U3A at the University of Economics in Prague. Keywords: Later life education, Universities of the Third Age (U3A), International Association of Universities of the Third Age (AIUTA),European Federation of Older Students (EFOS), U3A at the University of Economics in Prague

Úvod Obrovský rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) v posledních desetiletích s sebou přináší mnoho nových věcí, avšak starší generace si daleko hůře na tyto novinky zvyká. E-maily místo dopisů, digitální fotografie místo fotografických filmů, internetové odkazy místo telefonních čísel, nebo kreditní karta místo bankovek - to vše jsou „vylepšení”, na která si mnozí senioři zvykají mnohdy dost těţko. Ne vţdy však stačí mít vůli naučit se něčemu novému. V první řadě musí existovat zdroje pro výuku, instituce podporující výuku a informace směřující k těmto zdrojům. Tento systém funguje v ČR velmi dobře a je podporován, doplňován a vylepšován institucemi EU. Proč je vlastně důleţité spojovat věkovou skupinu seniorů s informatikou? Jedním ze zásadních důvodů je jednoduše velký počet seniorů a jejich podíl v celkové demografické skladbě obyvatelstva ČR. Závěr z výsledků sčítání lidu 2001 týkající se věkové struktury obyvatelstva České republiky byl jednoznačný: Česká republika stárne a její stárnutí se urychlilo. Stárnutí populace je problém týkající se celé Evropy. Podle průzkumů agentury Eurostat se v horizontu necelých 50ti let zvýší ve světovém měřítku počet seniorů více neţ dvakrát. EU se s tímto problémem můţe vyrovnávat například lepším začleněním seniorů do moderní “informační” společnosti. Ověřené demografické studie uvádějí, ţe kolem r. 2020 bude ve vyspělých evropských státech tvořit podíl obyvatel starších 60 let aţ 30% z celkového počtu obyvatel. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2009

77

Helena Benáčanová, Martin Valenta

Je třeba si uvědomit fakt, ţe informatika zaznamenala největší rozmach v oblasti osobních počítačů aţ v posledních desetiletích. Jedná se o způsob vyhledávání informací za pouţití počítačů a v jistém smyslu i ţivotní styl, proto se lze domnívat, ţe rozvoj informatiky se s určitým zpoţděním plně promítne i do věkové kategorie seniorů. Formou vzdělávání seniorů lze tento proces urychlit. Jedním z dalších důvodů pro zapojení seniorů do informatického vzdělávání je i psychologická stránka. Senioři většinou nepotřebují počítač ke kaţdodenní práci. Mentalita seniorů je zcela odlišná od mentality jiných skupin obyvatelstva, a proto je potřeba k nim přistupovat jinak. Prioritou seniora je především jistota, pocit klidu, bezpečí, porozumění apod. Pokud senior dostane moţnost a bude-li se chtít přiučit něčemu novému, vytrhne ho svět počítačů z kaţdodenní rutiny. Internet mu nabídne moţnost uniknout před osamělostí, nalézt nové přátele a komunikovat s příbuznými a přáteli i zahraničními (hovoří se o tzv. budování mezigeneračního klimatu). Vycházíme-li ze známého vztahu úrovně vzdělání a zdravotního stavu, pak můţeme očekávat, ţe budoucí senioři budou aktivnější, sebevědomější a se širšími zájmy neţ kdykoliv dříve. Období stárnutí pro ně nebude jiţ jen ţivotní fází doţívání, ale dobou uvolnění a realizace zájmů, na které jim předtím nezbyl čas. Mělo by jít i o odstraňování pocitu méněcennosti u seniorů vůči mladší počítačově gramotnější generaci.

1. Význam celoživotního vzdělávání Celoţivotní vzdělávání je souhrnný proces vzdělávání, kterým prochází kaţdý z nás a který zahrnuje vzdělávání povinné i dobrovolné. Význam celoţivotního vzdělávání lze pojmout z několika hledisek. Asi nejdůleţitější je celospolečenský význam, jehoţ potřeba neustále roste. Vzdělání je chápáno jako velice důleţitý artikl, který je spojen s růstem národního blahobytu. Celoţivotní vzdělávání lze rozdělit do dvou etap. Jedná se o počáteční a další vzdělávání. Do první zmíněné skupiny patří základní, střední a terciární vzdělávání. Druhou skupinu tvoří další vzdělávání. To probíhá po dosaţení určitého stupně vzdělání a po vstupu jedince na trh práce [1]. Další vzdělávání má širokou škálu zaměření. Do této skupiny patří i univerzity třetího věku (U3V), jejichţ cílem je poskytovat pro občany v důchodovém věku buď ucelené vzdělávací programy (1-3leté) nebo jen semestrální kurzy na univerzitní úrovni většinou inovační povahy v oblasti nových technologií. Škála vzdělávacích aktivit U3V je velmi široká a zahrnuje např. i konverzační jazykové kurzy, aktivity na podporu fyzické a psychické kondice a v neposlední řadě i často navštěvované cykly populárně naučných přednášek a doprovodných „volnočasových“ aktivit. Kromě společenského významu celoţivotního vzdělávání nelze zanedbat ani význam ekonomický. Lidé se doţívají důchodového věku v dobré fyzické i duševní kondici a jsou schopni se dále aktivně podílet na společenském dění. K tomu je však třeba rozšířit i nabídku celoţivotního vzdělávání (jak do obsahu, tak forem), neboť odborná úroveň veškerého lidského konání stále více odráţí rychlý vědecký a technologický rozvoj. Je dále nesporné, ţe lidé udrţující se v dobré fyzické i duševní kondici vyţadují mnohem menší péči, coţ přispívá např. i ke sníţení nákladů na zdravotní a sociální sluţby [2]. V současnosti však u seniorů převládá motiv spíše zájmový, navštěvování U3V berou jako zpestření volného času[3]. V rámci studia U3V vznikají i nejrůznější seniorská sdruţení a kluby, které poskytují další program a zajímavé moţnosti (na VŠE např. Senior Internet klub). 78

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2009

Možnosti informatické výuky seniorů v ČR a EU

Programy U3V lze studovat prezenční nebo kombinovanou formou (existuje i moţnost studovat paralelně v kurzech určených pro prezenční studenty). Univerzita třetího věku je aktivita s jiţ více jak dvacetiletou historií. V současné době probíhá v různých podobách na téměř všech českých univerzitách. Uvádí se, ţe celkově je nabízeno více jak čtyři sta různých vzdělávacích programů a touto formou studuje v celé České republice asi 16 000 seniorů. Tato výuka je však aţ na výjimky vázána na univerzitní, tedy především krajská města. Pro většinu seniorů z menších měst a venkova je tato moţnost aktivního stáří nedostupná buď vzhledem ke vzdálenosti či zdravotnímu handicapu, které jim neumoţňují navštěvovat přednášky v sídle vysoké školy či univerzity. Pro tyto seniory je určena virtuální výuka U3V, která představuje společnou aktivitu vysokých škol a Asociace Univerzit třetího věku. Virtuálním vzděláváním prošlo jiţ témţ 500 seniorů a je nyní dostupné na dvaceti místech (konzultačních střediscích). Systém výuky je zaloţen na přednáškách natočených vysokoškolskými lektory, které se prostřednictvím internetu dají realizovat nezávisle na čase a místě výuky (přednášky jsou příp. dostupné i na CD nebo v tištěném sylabu). Přednášky mohou senioři v konzultačních střediscích shlédnout jednou za 14 dní a po kaţdé přednášce následuje společná diskuze vedená moderátorem. Nejasnosti či příp. doplnění lze realizovat (obvykle v období dalšího samostudia) i formou e-mailové komunikace s lektory. Pilotní projekt probíhá jiţ druhý rok a dosud jej řešily 4 vysoké školy: ČZU, UK, MU a UTB. Účastníci U3V mají sice status posluchače vysoké školy, nejsou však studenty ve smyslu zák. 111/1998 Sb. a absolutorium neposkytuje vysokoškolské vzdělání ani ţádnou kvalifikaci. Většinou jde o pokračování ve studiu předmětu, který je celoţivotním zájmem seniora nebo o studium oboru, na který v aktivním věku „nebyl čas“ nebo ţivotní partneři hledají společný zájem. Studentům U3V je umoţněn přístup do knihovny, mohou pro samostudium vyuţívat počítačové učebny i v čase, kdy v nich neprobíhá výuka. Univerzity třetího věku jsou stále více provázané mezi sebou, a to nejen v národním, ale i evropském a celosvětovém měřítku. Pořádají se výzkumné činnosti nebo projekty a U3V se tímto přibliţují aktivitám klasických univerzit. Komunikaci a kooperaci mezi jednotlivými U3V zastřešují některé mezinárodní organizace. Mezi ty celosvětově nejvýznamnější podporující vzdělávání seniorů patří International Association of Universities of the Third Age (dále jen AIUTA). AIUTA začala působit jako spojka mezi univerzitami třetího věku a nyní zastřešuje především organizace sdruţující jednotlivé U3V a udrţuje kontakty s dalšími mezinárodními organizacemi, které se zabývají problematikou seniorů a především jejich vzděláváním. Velmi podobné cíle jako AIUTA si stanovila i federace EFOS (European Federation of Older Students), jejíţ oblastí zájmu je pouze Evropa. Další organizací zabývající se prosazováním zájmů seniorů na evropské úrovni je EURAG, jejíţ cíle jsou spíše obecnější (především sociálního charakteru), neţ je tomu např. u organizace EFOS. Vstupem ČR do EU se otevřela nová perspektiva i pro oblast vzdělávání seniorů, a to jak z pohledu na oblast vzdělávání starších vůbec, tak se zde otevírá i moţnost přímého srovnání s Evropou.


79


2. Podpora vzdělávání seniorů v ČR a srovnání s Evropou Porovnáme-li úroveň a spektrum kurzů nabízených jednotlivými univerzitami třetího věku, patří Česká republika v rámci členských států Evropské unie ke špičce. Je to důsledek i toho, ţe je tento druh vzdělávání ve velké míře finančně podporován Ministerstvem školství a Ministerstvem práce a sociálních věcí [3]. Prostředníkem mezi ministerstvy a univerzitami třetího věku je Asociace univerzit třetího věku České republiky1, která U3V v ČR sdruţuje. Vyučované kurzy či vzdělávací programy U3V musí být garantovány některou z univerzit s akreditovaným studijním programem v daném oboru, aby byla zajištěna odbornost. Hlavními úkoly AU3V jsou podpora a koordinace aktivit univerzit třetího věku i českých vysokých škol v oblasti vzdělávání a zajišťování a rozvíjení mezinárodních kontaktů s vedoucími evropskými organizacemi. Dále je AU3V partnerem pro jednání se subjekty ve státní a veřejné správě (plní funkci analytika a konzultanta v problematice seniorského vzdělávání) a je i poradcem v oblasti metodiky a didaktiky seniorského vzdělávání. V současné době má AU3V několik desítek členů, mezi něţ patří i Vysoká škola ekonomická v Praze. Pro srovnání AU3V s evropskou organizací, která zastává stejnou funkci jako AU3V, uvádíme např. organizaci The Third Age Trust působící ve Velké Británii, která sdruţuje nejméně 126 univerzit třetího věku. Všechny univerzity třetího věku ve Velké Británii musí být členy The Third Age Trust, aby mohly pouţívat jméno a zkratku univerzity třetího věku2, avšak kurzy vyučované těmito U3V nemusí být garantovány klasickou univerzitou, coţ je výrazná odlišnost od českého pojetí.

3. Vzdělávací programy pro seniory se zaměřením na ICT Programy Evropské unie V rámci Evropské unie existuje jednotný vzdělávací program Socrates, který se týká všech členských zemí. Ten je dále členěn do osmi podprogramů (např. program Erasmus zaměřující se na vysokoškolské vzdělání v rámci EU a z dalších je i program Grundtvig, jehoţ náplní je vzdělávání dospělých a celoţivotní učení. Projekty podporované programem Socrates-Grundtvig, které se týkají oblasti ICT, nebo internetu:

Self-organised Learning in Later Life (SoLiLL)3 První z evropských projektů pro vzdělávání seniorů, do kterého se zapojila i Česká republika (konkrétně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), byl projekt SoLiLL. Ten byl zahájen v roce 2000 a skončil v roce 2002. V projektu SoLiLL byly sestaveny týmy studentů-seniorů z U3V ze šesti evropských zemí (Německo, Francie, Španělsko, Holandsko, Itálie a Česká republika), aby cestou „učení se

1

Podrobnější informace viz [4]. V angličtině: The Univeristy of the Third Age (zkratka: U3A); v množném čísle: The Universities of the Third Age (zkratka: U3As). 3 více informací viz [5] 2

80



skrze výzkum“4 řešily společná témata - „Proměnná kultura” a “Ţivotní styl a ţivotní prostory”5 - s pouţitím nových informačních a komunikačních technologií. Projekt byl významný z důvodu mezinárodního sbliţování jednotlivých U3V, zároveň v něm byly pouţity některé nové nebo pokročilé výukové metody a postupy (vyuţití týmů, samovýuka, učení se prostřednictvím výzkumu, konstruktivní přístup k problému, vyuţití ICT), coţ moţná prolomilo některé bariéry v oblasti vzdělávání seniorů.

European Computer Network (EuCoNet)6 Projekt byl řešen od roku 2002 do roku 2004. Jeho cílem bylo zvýšit vyuţívání internetu seniory. Projektu se zúčastnilo celkem pět evropských zemí (Česká republika, Slovensko, Itálie, Německo a Skotsko). Z ČR to byly tyto U3V: VUT v Brně a ČVUT Praha. Východiskem projektu byla skutečnost, ţe pouţívání internetu vzrůstá, a rovněţ fakt, ţe některé informace jsou dostupné jiţ pouze přes internet, a proto je nutné. připravit pro práci s internetem i generaci seniorů. Účastníci projektu srovnávali rozdíly jednotlivých zemí ve vztahu k internetu, o výsledcích průzkumu následně vedli diskusi.

Seniors in Network (SEN-NET) [7] Projekt je zaměřen obecně na podporu vzdělávání seniorů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Hlavním bodem projektu je správné zaškolení učitelů a vyvinutí výukových nástrojů pro oblast vzdělávání seniorů v ICT.

e-Learning in Later Life (eLiLL) Projekt eLiLL byl zaměřen na rozvoj digitální gramotnosti seniorů v Evropě. Projektu se zúčastnila také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s cílem zmapovat a následně předloţit informace o vyuţívání informačních a komunikačních technologií v celoţivotním vzdělávání, zejména v programech a aktivitách určených seniorům v České republice [8]. Z provedeného šetření vyplynuly i určité problémy. Nejčastější problémy v realizaci vzdělávacích programů, kurzů i projektů s podporou Internetu a nových ICT určených specificky seniorům jsou spatřovány v nepřiměřených, resp. nedostatečných finančních zdrojích a dotacích, v nedostatečné technologické infrastruktuře určené ke vzdělávání seniorů, malé technické podpoře a v obtíţích při získávání kvalifikovaných pedagogů a lektorů. Na základě zkušeností institucí a výpovědi vyučujících je patrné, ţe senioři mají z informačních a komunikačních technologií obavy a strach, ţe jim v učení s podporou ICT činí překáţky malé technické dovednosti a nedostatečná motorická zručnost (často je uváděno prvopočáteční obtíţnější zvládání „počítačové myši“).

4

v originále: learning through research v originále: “eating culture-bread” and “life styles- life spaces” 6 více informací viz [6] 5


81


Programy České republiky Senioři k počítačům V roce 2006 vznikl projekt internetového magazínu Pozitivní noviny, který nese příhodný název “Senioři k počítačům“. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zvýšení internetové gramotnosti mezi seniory za masové podpory médií. Projekt získal značnou podporu médií v roce 2006, ale bohuţel se nepodařilo nalézt hodnocení tohoto projektu po několika letech.

Senioři komunikují Vzdělávání seniorů v oblasti informačních technologií probíhá mimo U3V také prostřednictvím jiných kurzů. Ty jsou financovány nejčastěji z nadací a fondů. Jedním z takových fondů je i Nadační fond Livie a Václava Klausových, který finančně podporuje projekt Senioři komunikují. Hlavním cílem projektu je aktivní seznámení seniorů se základní obsluhou PC, s vyuţíváním moţností internetu, s pouţíváním elektronické pošty a s psaním textu. Cílem je také naučit seniory pouţívat mobilní telefon a platební kartu. Tento projekt má významné finanční partnery (Nadace České spořitelny a T-Mobile Czech Republic, a.s) a je stále plně aktivní. Kurzy financované tímto projektem jsou pořádány po celé České republice.7 Dalším příkladem je jiţ dříve zmiňovaný pilotní projekt virtuální výuky U3V.

4. Srovnání U3V v ČR a EU První odlišnost, která zaujme při porovnávání U3V, je poměrně vysoká kvalita zpracování webových stránek českých univerzit třetího věku. Někdo by snad mohl namítnout, ţe je to typický pohled informatika a kvalita instituce se podle toho nedá posuzovat. Rozdíly jsou ovšem tak zřejmé, ţe i laik lehce pozná, ţe české U3V si v porovnání s většinou zahraničních U3V8 dají velmi záleţet na vlastní prezentaci prostřednictvím internetu, a ţe i sluţby nabízené prostřednictvím webu velmi vysoké úrovni. Úroveň našich U3V se projevuje i na odbornosti jednotlivých kurzů. U zahraničních (např. britských) U3V se objevují kurzy jako např.: pozorování ptactva, čtení knih, ochutnávka vín, šachy nebo kuţelky.9 Pro kurzy tohoto typu by se spíše hodil přívlastek “zájmový”, čímţ nelze nijak sniţovat hodnotu takového druhu činností. U českých U3V se naopak setkáváme většinou s velmi odbornými kurzy, které jsou vesměs hodny přívlastku „univerzitní“.

7

O konkrétní podobě kursu je možné dozvědět se např. z internetových stránek Krajské knihovny v Karlových Varech: http://www.knihovna.kvary.cz/cs/pronavstevniky/pro-seniory/seniori-komunikuji-ii222.html . 8 ze zahraničí byly vybrány především U3V z Velké Británie a některé U3V ze Španělska. Britské univerzity byly náhodně zvoleny ze seznamu organizace The Third Age Trust. Seznam je k nahlédnutí na adrese: http://www.u3a.org.uk/index.php?option=com_content&task=view&id=248&Itemid= 231 . 9 nabídka kurzů jedné Britské U3V: http://www.alsageru3a.org.uk/Activities.htm 82



Na některých zahraničních školách se objevuje i nový trend – společná výuka seniorů se ţáky základních škol (např. univerzita v Ulmu).

5. U3V na VŠE Na VŠE probíhá kaţdý semestr přes 50 kurzů, z toho je 17 zaměřených na společensko-vědní discipliny, 23 se zabývá informatickou problematikou (s různými úrovněmi dle pokročilosti) a 1 předmět je zdravotně-tělovýchovný. Za účelem zjištění pohledu seniorů na informatiku a počítače byl na Vysoké škole ekonomické v Praze proveden v rámci bakalářské práce vlastní průzkum týkající se seniorů a jejich práce s počítačem. Anketa byla realizována formou tištěných dotazníků. Celkový počet kompletně vyplněných dotazníků byl 136, coţ lze povaţovat za reprezentativní vzorek účastníků Univerzity třetího věku na VŠE. Výsledky průzkumu lze tedy povaţovat za dostatečně přesné. Předpokládáme, ţe závěry průzkumu je moţné generalizovat na všechny ostatní studenty informatiky na U3VVŠE a lze soudit, ţe i na studenty informatiky jiných univerzit třetího věku v České republice. Průzkum proběhl na výuce sedmi základních informatických předmětů vyučovaných v rámci U3V-VŠE. Jak jiţ bylo uvedeno, celkově se v rámci U3V-VŠE vyučuje 17 informatických předmětů, ale v pokročilejších kurzech nebývá tak velká účast a navíc studenti současně studují v několika předmětech, takţe by byly výstupy duplicitní. Z průzkumu vyplynulo, ţe o vzdělání na univerzitě třetího věku mají zájem především ţeny (63%). Tento fakt je v rozporu s tím, ţe všeobecně vyšší počítačové vzdělání mají muţi, a to v jakékoli věkové kategorii.10 Je patrné, ţe studium na univerzitách třetího věku vyuţívají především lidé v důchodovém věku.11 Věk respondentů se nejčastěji pohyboval v rozmezí 60-70 let (79%), nad 70 let bylo 16% seniorů a mladších 60 let pouze 5%. Dále z průzkumu vyplynulo, ţe se zvyšujícím se vzděláním roste zájem o další studium (alespoň v oblasti informatiky). Ţádný z respondentů neměl nejvyšší dokončené vzdělání základní (vysokoškolské převaţovalo s 51%). Celých 65% respondentů vyuţívá počítač pravidelně k zájmové či pracovní činnosti - nejčastěji k surfování na internetu a vyřizování emailů, úpravě digitálních fotografií a ke kancelářské práci. Z toho je dobře vidět, ţe práce na počítači nemusí být pro seniory jen nutností, ale i zajímavým koníčkem. Další oblasti vyuţití počítače ukazuje graf 1.

10 11

Na základě výzkumu Českého statistického úřadu pro rok 2007. U3V mohou navštěvovat i osoby, které jsou v důchodu invalidním.


83


Graf č. 1 Oblasti vyuţití počítače z pohledu seniorů Celých 90% respondentů mělo svůj vlastní počítač i doma a 78% dotázaných doma tráví u počítače i nejvíce času. Většina dotázaných si první počítač pořídila jiţ před 4-6 lety. (pro srovnání uvádíme, ţe vybavenost všech domácností osobním počítačem byla v roce 2006 pouze 36%). Nejčastějším důvodem navštěvování kurzů Univerzity třetího věku bylo pouze rozšíření obzorů, tedy potřeba rozumět tomu, čemu rozumí většina lidí. Pro 13% respondentů je práce na počítači především zábava. Respondenti uvedli dva komunikační programy, se kterými pracují - 35% dotázaných pouţívá na počítači icq, nebo skype (9% z nich dokonce oba dva). Internetové volání vyuţívá více neţ čtvrtina dotázaných. Více neţ třetina respondentů tráví u počítače 20 a více hodin týdně (viz graf 2). To je poměrně hodně času, kdyţ uváţíme, ţe respondenti jsou téměř výhradně důchodci, kteří nepotřebují na počítači pracovat z pracovních důvodů. O důvod více předpokládat, ţe se práce na počítači můţe stát pro seniory zajímavým koníčkem.

Graf č. 2 Kolik hodin týdně tráví senioři u počítače 84



6. Závěr Důvodů pro zapojení seniorů do informatického vzdělávání je hned několik. Jedním z nich je stárnutí populace nejen v ČR, ale v celé EU. Tento fakt znamená do budoucna váţné ekonomické problémy, které je nutné řešit. Pokud však budou senioři dostatečně kvalifikovaní a snad i více motivovaní k práci, lze tento problém omezit. Nové znalosti mohou senioři získat na univerzitách třetího věku, které jsou u nás na velmi vysoké (opravdu univerzitní) úrovni. Motivaci k dalšímu nabývání znalostí by U3V měly také poskytovat, neboť je výuka na nich často koncipována formou zájmových krouţků (především na zahraničních U3V). Senioři se navíc dnes doţívají vyššího věku, jsou více vitální a U3V i jiné aktivity jsou vhodným mechanismem pro jejich lepší začlenění do společnosti. Uţ samotná moţnost dalšího vzdělávání má navíc dobrý vliv na psychiku seniorů. Symbolizuje myšlenku, ţe v moderní společnosti je s nimi stále počítáno. Dalším z důvodů, proč je vzdělávání seniorů v oblasti informatiky důleţité, je prudký rozvoj ICT v posledních letech, doprovázený stoupajícím vyuţíváním internetu jako základního prostředku k získávání informací. Důvodem by také mohla být příprava celého vzdělávacího systému pro budoucí generace starších studentů, neboť jejich řady se neustále rozšiřují a informatika je moderním a perspektivním oborem. Evropská unie si je dobře vědoma zmíněných vývojových trendů a na základě toho jiţ několik let aplikuje ve svých členských státech zastřešující strategie pro rozvoj ICT, zvýšení dostupnosti internetu, zvýšení počítačové gramotnosti a podporu vzdělávání. Tyto strategie mají konceptuální charakter a kaţdá členská země by ji měla zakomponovat do své politiky v souladu se svými národními specifiky a předpoklady. V tomto duchu má EU jednotnou strategii k dosaţení svých cílů – lépe řečeno jednotné cíle a doporučenou strategii k jejich dosaţení. V oblasti vzdělávání seniorů vytvořila EU program Socrates-Grundvig, v jehoţ rámci jsou uskutečňovány četné vzdělávací projekty aplikující mnohdy nové metody výuky. Hlavní smysl těchto mezinárodních programů lze spatřovat právě ve sjednocování a vylepšování moţností vzdělávání formou jakýchsi impulsů. Univerzity třetího věku ČR se do projektů pravidelně zapojují. Česká republika se můţe pochlubit vysokým standardem svého vzdělávání, a to nejen na klasických univerzitách, ale i na U3V, které bývají součástí univerzit klasických, coţ ve světě není úplně běţné. Kromě sítě U3V, zastřešených Asociací U3V, existuje v ČR i několik dalších programů či hnutí prosazujících vzdělávání seniorů v oblasti informatiky. Vysoká odbornost vzdělávání seniorů na U3V v ČR motivuje, a v jistém smyslu i předpokládá, zájemce o další vzdělávání z řad seniorů s vyšším vzděláním. Informatika je velmi důleţitým oborem a znalost práce s počítačem dokáţe člověku usnadnit i zpříjemnit ţivot, stejně jako její neznalost dokáţe člověka odsunout mimo moderní společnost. Otázkou tedy je, zda je vysoká odbornost U3V v ČR ţádoucí, kdyţ chybí podobně rozsáhlý systém institucí s niţší odborností, který by měl moţná v souboru všech seniorů širší záběr. Problémem není neexistence základních počítačových kurzů na U3V, ale odlišnosti vnímání U3V u nás (jako Univerzity) a v zahraničí, tedy především v Británii, kde jsou U3V vnímány jako zájmové krouţky mnohdy s naprosto neodbornou tematikou, čímţ se otevírají kaţdému staršímu člověku, který má chuť ţít společensky. V kaţdém případě by nebylo na škodu nechat se inspirovat tímto “zahraničním” systémem i u nás a obohatit tak náš vzdělávací systém o jinou dimenzi. Velmi dobré ohlasy na program SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2009

85


předmětů U3V VŠE z provedeného průzkumu nasvědčují tomu, ţe i britské (zahraniční) U3V se mohou nechat inspirovat naším vzdělávacím systémem a ţe zcela jistě najdou hojné zastoupení zvídavých seniorů, kteří budou mít zájem studovat někdy i velmi odborné předměty.

Použité zdroje [1] ADÁMEK, V.: Masarykova univerzita Brno. Celoţivotní vzdělávání – právní úprava a význam nejen z hlediska financování vysokých škol [on-line]. [cit. 2008-11-11]. Dostupné na: . [2] AU3V ČR. Dlouhodobý záměr seniorského vzdělávání na vysokých školách na období 2008–2015 [on-line]. 2007. [cit. 2008-11-15]. Dostupné na: . [3] VAVŘÍN, P.: Třetívěk.cz. AU3V ČR. Vzdělávání na Univerzitách třetího věku v ČR. [on-line]. Publikováno dne 13.8.2006. [cit. 2008-11-15]. Dostupné na: < http://www.tretivek.cz/?p=231 [4] http://au3v.vutbr.cz/ . [5] http://www.solill.net/ [6] http://www.gemeinsamlernen.de/euconet [7] http://sennet.felk.cvut.cz/index.php?lang=cz [8] ŠEMBEROVÁ, J.:Senioři v programech celoţivotního vzdělávání a v Evropských projektových aktivitách [online]. [cit. 2008-11-15]. 3s. Dostupné na: http://www.elill.net/pdf/survey07elill_cz.pdf

86


Možnosti informatické výuky seniorů v ČR a EU

Recommend Documents