Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
MOŢNOSTI FINANČNÍ PODPORY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE Possibilities of Financial Support for Starting Enterpreneurs
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Autor: Bc. Petra Apostolidu
Brno, 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
APOSTOLIDU Petra, Bc.
Obor:
Finance
Název tématu:
MOŽNOSTI FINANČNÍ PODPORY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE Possibilities of Financial Support for Starting Enterpreneurs
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Cílem DP je definovat mnoţinu finančních podpor, které můţe vyuţít začínající podnikatel v kontextu ČR a zhodnotit jejich význam pro faktickou podporu začínajícího podniku.
Postup práce a použité metody: 1) Analyzujte dostupné literární prameny s cílem definovat moţnosti financovat začínající podnik vlastními zdroji. 2) Analyzujte dostupné literární prameny s cílem definovat moţnosti financovat začínající podnik cizími zdroji v obecné rovině. 3) Proveďte literární rešerši dostupných pramenů s cílem definovat přehled teoreticky (potenciálně) dostupných finančních podpor pro začínající podnikatele. 4) Definované zdroje finančních podpor pro začínající podnikatele kvantifikujte a posuďte jejich reálnou dostupnost. 5) Zjištěné skutečnosti o zdrojích finančních podpor uveďte ve vyčerpávajícím přehledu (souhrnu) a zhodnoťte jejich reálný význam pro faktickou podporu začínajícího podniku. Pouţité metody: Popis, literární rešerše, analýza a syntéza.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: SYNEK, MILOSLAV. Manažerská ekonomika. 3., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. Manažerské finance. Edited by Eva Kislingerová. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. xl, 745 s. ISBN 978-80-7179-903. DOLEJŠOVÁ, MIROSLAVA. Zdroje financování malých a středních podniků. 1. vyd. Bučovice: Nakladatelství Martin Stříţ, 2008. 71 s. ISBN 978-80-87106-17. WAWROSZ, PETR. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 1999. 335 s. ISBN 80-7208-106-3. Zdroje financování podniku. Edited by Stanislav Mareš. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2003. 107 s. ISBN 80-86754-12-X.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:
Bc. Petra Apostolidu Moţnosti finanční podpory pro začínající podnikatele Possibilities of Financial Support for Starting Enterpreneurs Financí Ing. František Kalouda, CSc., MBA 2012
Anotace Tato diplomová práce se zabývá moţnosti finanční podpory pro začínající podnikatele. Začínající podnik má obvykle nedostatek vlastních zdrojů pro financování podnikatelských aktivit a také přístup k cizím zdrojům bývá zpravidla velmi omezený. Práce poskytuje přehled vybraných alternativních forem financování a dále přehled moţných finančních podpor, které můţe v České republice začínající podnikatel získat. Práce je rozdělena na dvě části. V první teoretické části věnuje vymezení malých a středních podniků, jejich významu v kontextu Evropské unie i České republiky a obecným moţnostem veřejné podpory. Dále je zde uveden přehled moţností financování začínajícího podniku vlastními i cizími zdroji. Praktická část je věnována jiţ konkrétním programům podpory, jejich kvantifikaci a zhodnocení jejich významu pro začínající podnikatele. Annotation This thesis deals with the possibilities of financial support for starting entrepreneurs. A starting enterprise usually suffers from lack of its own resources to finance its business activities and also its access to external resources is usually very limited. My thesis provides an overview of selected alternative forms of financing,as well as an overview of possible financial support available to new business in the Czech Republic. This treatise is divided into two parts. The first, theoretical, part deals with the definition of small and medium businesses, their importace within the context of the European Union and the Czech Republic, and general possibilities of public support. There is also an overwiev of financing options for start-up businesses, including external sources of funding. The practical part of the work deals with specific support programs, their quantification and an evaluation of their significance for starting entrepreneurs. Klíčová slova Začínající podnik a podnikatel, malé a střední podnikání, podpora podnikání, programy podpory, inovace Keywords Starting enterprise and entrepreneurs, Small and medium-sized enterprises, support of business, programs of support, innovation
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Moţnosti finanční podpory pro začínající podnikatele vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Kaloudy, CSc., MBA a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 23. dubna 2012 _________________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františku Kaloudovi, CSc., MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Jiřímu Šafránkovi za poskytnuté odborné materiály, informace a konzultace.
Obsah Obsah ..........................................................................................................................................7 Úvod............................................................................................................................................9 1 Význam malých a středních podniků.....................................................................................11 1.1 Přednosti a nevýhody malých a středních podniků ........................................................11 1.2 Definice malého a středního podnikání v prostředí Evropské unie a České republiky ..12 1.3 Malé a střední podnikání v kontextu Evropské unie.......................................................12 1.3 Malé a střední podnikání v České republice ...................................................................15 2 Podpora podnikání v rámci Evropské unie ............................................................................17 2.1 Veřejná podpora podnikání .............................................................................................17 2.1.1 Formy veřejné podpory ............................................................................................17 2.2 Evropská politika soudrţnosti .........................................................................................18 2.2.1 Strukturální fondy jako nástroj politiky soudrţnosti EU .........................................19 2.2.2 Regiony s nárokem na podporu ze strukturálních fondů a územní statistické jednotky ............................................................................................................................21 2.3 Iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu v období 20072013 ......................................................................................................................................22 2.4 Společná zemědělská politika EU...................................................................................23 3 Výběr právní formy podnikání ..............................................................................................24 3.1 Podnikání fyzických osob ...............................................................................................25 3.2 Podnikání právnický osob ...............................................................................................25 3.2.1 Osobní společnosti ...................................................................................................26 3.2.2 Kapitálové společnosti .............................................................................................26 3.2.3 Druţstva ...................................................................................................................26 3.2.4 Evropské společnosti a sdruţení ..............................................................................27 3.3 Fáze vývoje podniku .......................................................................................................27 4 Moţnosti financování podniku ..............................................................................................29 4.1 Dluhové financování .......................................................................................................30 4.1.1 Bankovní úvěry ........................................................................................................30 4.1.2 Dodavatelský úvěr ...................................................................................................33 4.1.3 Zálohy od odběratelů ...............................................................................................33 4.1.4 Obligace ...................................................................................................................33 4.2 Alternativní zdroje financování ......................................................................................34 4.2.2 Faktoring ..................................................................................................................35 4.2.3 Forfaiting .................................................................................................................36 4.2.4 Rizikový kapitál .......................................................................................................36 4.2.5 Business angels ........................................................................................................37 4.2.6 Projektové financování ............................................................................................37 4.2.7 Dotace ......................................................................................................................37 5 Vyuţití factoringu a forfaitingu v ČR ....................................................................................38 5.1 Factoring .........................................................................................................................38 5.2 Forfaiting ........................................................................................................................39 6 Rizikový kapitál a business angel v České republice ............................................................40
6.1 Česká asociace private equity a venture kapitálu ........................................................... 40 6.2 Investice private equity a venture kapitálu v ČR ............................................................ 40 6.3 Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. ............................................................ 43 6.4 Financování prostřednictvím business angels v ČR ....................................................... 46 7 Operační program podnikání a inovace ................................................................................. 47 7.1 Prioritní osa vznik firem ................................................................................................. 48 7.1.1 Program podpory Start – podpora začínajícím podnikatelům ................................. 48 7.1.2 Vyuţití nových finančních nástrojů ......................................................................... 50 7.2 Prioritní osa Rozvoj firem .............................................................................................. 50 7.2.1 Progres ..................................................................................................................... 50 7.2.2 Záruka ...................................................................................................................... 52 7.4 Prioritní osa Prostředí pro podnikání a inovace .............................................................. 53 8 Program rozvoje venkova ...................................................................................................... 56 8.1 Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje ......................................... 56 8.2 Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu..................................................................... 58 9 Podpora podnikání v Jihomoravském kraji ........................................................................... 60 9.1 Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012 ......... 60 9.2 Jihomoravské inovační centrum ..................................................................................... 61 9.2.1 Preinkubační program .............................................................................................. 61 9.2.2 Inkubační program ................................................................................................... 61 9.3 Rekvalifikační kurz Základy podnikání.......................................................................... 63 10 Zhodnocení dostupnosti a kvantifikace jednotlivých přímých podpor................................ 65 10.1 Podpory z Operačního programu podnikání a inovace................................................. 65 10.1.1 Výzvy v rámci programu Start .............................................................................. 65 10.1.2 Výzvy v programu Progres .................................................................................... 65 10.1.3 Výzvy v programu Záruka ..................................................................................... 66 10.1.4 Výběrová kritéria pro programy Start, Progres a Záruka ...................................... 67 10.2 Způsob získání dotace a hodnocení jednotlivých ţádostí z Programu rozvoje venkova – Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniku a jejich rozvoje a III.1.3 Podpora cestovního ruchu ..................................................................................................................................... 69 10.3 Dostupnost podpory podnikání v Jihomoravském kraji ............................................... 72 10.3.1 Získání podpory z Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012 .................................................................................................. 72 10.3.2 Moţnost vstupu do inkubačního programu JIC ..................................................... 73 Závěr ......................................................................................................................................... 74 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 76 Seznam internetových zdrojů ................................................................................................... 76 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 77 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 78 Seznam grafů ............................................................................................................................ 78 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 79 Přílohy....................................................................................................................................... 79
Úvod Těţištěm mé diplomové práce je podpora začínajících podnikatelů. Hned v úvodu je třeba poznamenat, ţe přesná definice začínajícího podnikatele neexistuje. Pokud bychom se orientovali podle podmínek jednotlivých programů podpory nebo i podle podmínek bank při poskytování úvěrů, mohli bychom si začínajícího podnikatele, neboli podnikatele bez historie definovat jako podnikatele, který má uzavřeno pouze jedno anebo dosud ţádné účetní období. Z této „definice― jsem vycházela i při tvorbě své práce. Začátek podnikání je vţdy náročný. Mimo spousty odhodlání a sil jsou potřeba také finanční zdroje, kterých má však málokdo nadbytek. Začátky podnikání jsou spojeny s velkými výdaji, a pokud nemá podnikatel našetřenou dostatečnou výši finančních prostředků, je nutné najít dodatečné zdroje financování. Většina začínajících podnikatelů spoléhá především na banky, a to i díky jejich reklamním aktivitám. Nicméně se získáním komerčních úvěrů mají začínající podnikatelé obecně problém. Financovat rozjezd podnikání bývá pro většinu bank velmi riskantní. Tyto překáţky mohou pomoci překonat, resp. zmírnit programy podpory podnikání. Právě mnoţině finančních podpor se věnuji ve své práci. Jejím cílem je jednak definovat mnoţinu finančních podpor, které můţe začínající podnikatel vyuţít v kontextu České republiky, jednak zhodnotit faktický význam těchto podpor pro start v podnikání. Dále se snaţím zhodnotit i význam některých alternativních forem financování, konkrétně se jedná o faktoring, forfaiting, rizikový kapitál a financování prostřednictvím business angels. Širokou skupinu začínajících podnikatelů jsem v této práci zúţila na oblast malého a středního podnikání, která je důleţitou oblastí kaţdé ekonomiky. V České republice je podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů přes 99 % a na celkovém počtu pracovních míst se podílejí více neţ 60 %.1 Díky vlivu malých a středních podniků na celkový ekonomický rozvoj země, je i v České republice věnována této problematice velká pozornost, a to i díky moţnostem čerpat finanční prostředky na podporu podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie. Malé a střední podnikání by tedy mělo být těmito programy podpořeno, důraz je kladen především na stabilitu, rozvoj, zvyšování konkurenceschopnosti a podporu inovací. Programy podpory však mají i své odpůrce. První námitka je přímo z ekonomické teorie, podle níţ je veřejná podpora narušením hospodářské soutěţe. Další námitka říká, ţe dotace se mnoha podnikatelům zdají být jistějším příjmem neţ sám podnikatelský záměr. Jeden z předních českých ekonomů, člen NERV2, Pavel Kohout o dotacích říká: „Dotace jsou zhouba Evropy. Ani jediné zemi nepřinesly trvalou prosperitu, ţádný trvalý efekt. Leda ten, ţe kofinancování dotací přineslo zátěţ pro státní rozpočet.―3 1
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 – [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294 2 NERV - Národní ekonomická rada vlády (NERV) je nezávislým poradním orgánem, který pomáhá vládě nalézt nejvhodnější podobu reforem a ekonomických opatření. Členové NERV nejsou placeni státem, poradní činnosti v rámci NERV se věnují ve svém osobním volnu. 3 M. Cvrček, B. Pečinka: Ţijeme v socialismu s prvky kapitalismu―, Reflex, 14: 18-19, (duben 2012)
9
Další námitky připomínají riziko korupce, ať při hodnocení či výběru jednotlivých projektů nebo moţné korupce jiţ při tvorbě programů podpory, kdy mohou být nastavena kritéria tak, aby vyhovovaly některým firmám více neţ druhým. V této práci se však tématu vhodnosti podpor nevěnuji, námitky jsem uvedla především z důvodu uceleného pohledu na dané téma. Práci jsem rozdělila do deseti kapitol. První čtyři kapitoly se věnují především teorii. V první kapitole jsem se věnovala vymezení malých a středních podniků, shrnutí předností a nevýhod tohoto sektoru a dál jejich postavení jak v Evropské unii, tak v České republice. Druhá kapitola se zabývá vymezením a podmínkami poskytnutí veřejné podpory a jednotlivými reţimy veřejné podpory v české republice. Třetí kapitola pojednává o podmínkách jednotlivých právních forem podnikání a také jsou zde naznačeny fáze vývoje podniku v souvislosti s různými poţadavky a moţnostmi financování během vývoje podniku. Ve čtvrté kapitole popisuji moţnosti financování podniku z vlastních i cizích, resp. interních a externích zdrojů. Další část práce je uţ věnována praktické stránce věci a konkrétním programům podpory a moţnostem financování. Pátá kapitola je věnována faktoringu a forfaitingu, jejich fungování v České republice a moţnostem vyuţití těchto forem financování pro začínající podnikatele. Šestá kapitola se zabývá moţným financováním začínajících podnikatelů pomoci rizikového kapitálu a prostřednictvím business angels. V sedmé kapitole jsem popsala jednotlivé moţnosti čerpání podpory pro začínajícího podnikatele z Operačního programu podnikání a inovace. Osmá kapitola se věnuje Programu rozvoje venkova a opatřením, které lze vyuţít z tohoto programu. Devátá kapitola popisuje moţnosti podpory začínajících podnikatelů v Jihomoravském kraji. V poslední desáté kapitole jsem shrnula jednotlivé programy podpory a snaţila jsem se posoudit jejich reálnou dostupnost. K dosaţení stanoveného cíle jsem vyuţila následující metody: popis, literární rešerše, analýza a syntéza.
10
1 Význam malých a středních podniků Malé a střední podniky sehrávají v ekonomice České republiky i ostatních členských zemích Evropské unie a celého demokratického světa velmi významnou roli. Ve srovnání s velkými podniky tvoří svým počtem a podílem na celkovém počtu podnikatelských subjektů naprostou převahu. Jsou schopny adaptovat se mnohem rychleji neţ větší podniky na změny, jeţ v dnešních turbulentních podmínkách postihují všechny firmy i státy.
1.1 Přednosti a nevýhody malých a středních podniků Přednosti malých podniků spočívají zejména v těchto skutečnostech: jednodušší řídící struktura a tím rychlejší přijímaní podnikatelských rozhodnutí, větší pruţnost a citlivost na poţadavky trhu, aktivní účast na inovačním procesu, vytváření nových pracovních příleţitostí při nízkých kapitálových nákladech, čili podněcování ekonomického růstu, zmírňování negativních důsledků strukturálních změn a podpora rozvoje strukturálně postiţených a hospodářsky slabých regionů, dodávání ediktů/sluţeb velkým podnikům a vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou objektem zájmu velkých podniků, napomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí, podněcování podnikatelského ducha členů společnosti k podstoupení rizika podnikání. K nevýhodám resp. slabým stránkám malých a středních podniků patří především: nízký trţní podíl a omezené moţnosti získávání výhod z rozsahu produkce, omezená kapacita, obtíţnější přístup k financování, bankovní sférou jsou malé a střední podniky povaţovány za rizikovou skupinu, coţ zhoršuje přístup ke kapitálu, špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejích změnách, ztíţený přístup k veřejným draţbám, problémy se zapojováním se do náročných výzkumných projektů, omezené moţnosti při zaměstnávání odborníků a niţší odborné znalosti i profesionalita nejen zaměstnanců, ale i vlastníků, ztíţené moţnosti při pronikání na zahraniční trhy, vyšší náklady spojené respektováním technických předpisů, značná závislost na zákaznících i dodavatelích.4
4
Zpracováno podle: SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání páté přepracované, 498 stran. ISBN 978-80-7400-336-3, str. 374,375
11
1.2 Definice malého a středního podnikání v prostředí Evropské unie a České republiky Podle legislativy České republiky i Evropské unie, která je české legislativě nadřazená, lze malé a střední podniky (dále jen MSP)5 definovat podle několika kritérií: - počet zaměstnanců, - roční obrat, - bilanční suma aktiv z roční rozvahy, - nezávislost. Podle definice Evropské komise č. 2003/361/EC ze dne 6. května 2003, která vstoupila v platnost 1. ledna 2005 lze podniky klasifikovat následovně: Tabulka č. 1: Kategorizace malých a středních podniků podle definice Evropské unie Kategorie Počet Roční obrat nebo Roční suma aktiv podniku zaměstnanců Střední < 250 ≤ € 50 mil. ≤ € 43 mil. Malý < 50 ≤ € 10 mil. ≤ € 10 mil. Mikro < 10 ≤ € 2 mil. ≤ € 2 mil. Pramen: Small and medium-sized enterprises (SMEs) – [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW:
Malý a střední podnikatel je nezávislý, pokud vlastní méně neţ 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší) v jednom nebo několika jiných podnicích a/nebo jiné podniky nevlastní více neţ 25 % jeho základního kapitálu nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší).
1.3 Malé a střední podnikání v kontextu Evropské unie Podle denních zpráv lze lehce nabýt dojmu, ţe evropské ekonomice vládnou velké nadnárodní společnosti. Jejich miliardové fúze, plány na světovou expanzi či hrozby bankrotů dominují předním stránkám novin. Skutečnost je ale taková, ţe v Evropské unii existuje necelých 21 miliónů podniků a z toho 99,8% tvoří malé a střední podniky, které současně zajišťují 2 ze tří pracovních míst v soukromé sféře. S určitostí tedy můţeme konstatovat, ţe MSP tvoří páteř ekonomiky EU a jsou nosným pilířem hospodářství. Jsou odpovědné za bohatství i hospodářského růst a hrají klíčovou roli v oblasti inovací a výzkumu a vývoje.
5
V angličtině se pouţívá zkratka SME, Small and medium-sized enterprises
12
Tabulka č. 2: Počet podniků a zaměstnanců podle velikosti podniku v Evropské unii v roce 2010 Mikro Malý Střední MSP Velký Počet celkem podniků celkem Podniky Počet 19,198,539 1,378,401 219,252 20,796,192 43,034 20,839,226 % 92,1 6,6 1,1 99,8 1,2 100 Zaměstnanci Počet 38,905,519 26,605,166 21,950,107 87,460,792 43,257,098 130,717,890 % 29,8 20,4 16,8 66,9 33,1 100 Pramen: The Annual Report on European SMEs – [online]. [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/index_en.htm#h2-2
Z tabulky je patrné, ţe devět z deseti malých a středních podniků jsou skutečnými mikropodniky s méně jak deseti zaměstnanci. Podle údajů Evropské komise poskytuje v průměru kaţdý z nich zaměstnání pro dva zaměstnance. Pro posílení pozice malých a středních podniků bylo přijat v červnu 2008 tzv. „Small business Act―6 (SBA). Tato iniciativa na podporu malých a středních podniků je rámec opatření EU, který má posílit malé a střední podniky, aby mohly růst a vytvářet nová pracovní místa. V letech 2008–2010 uskutečnila Komise spolu s členskými státy EU kroky stanovené v SBA s cílem zmírnit administrativní zátěţ malých a středních podniků, usnadnit jim přístup k financím a podporovat je ve vstupu na nové trhy. Přestoţe většina iniciativ plánovaných v SBA jiţ byla zahájena, z přezkumu jejich realizace vyplývá, ţe v rámci pomoci malým a středním podnikům je třeba udělat více.7 Evropská komise povaţuje i v budoucnu MPS za prioritu a v souladu s cílem neustále zlepšovat podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky navrhuje v řadě prioritních oblastí další kroky, které by měly i mimo jiné dopomoci MSP k lepšímu přístupu k financím prostřednictvím úvěrových záruk, trhů s rizikovým kapitálem a umoţnění všem bankám, bez ohledu na jejich velikost, snadno implementovat půjčky Evropské investiční banky a nástroje EU. Podle některých názorů spočívá problém implementace opatření SBA i v tom, ţe Evropský akt pro malé a střední podniky má podobu sdělení Komise. Nejde tedy o závaznou směrnici nebo nařízení. Například podle Aleny Vlačihové, zástupkyně ředitele CEBRE8, je hlavním nedostatkem skutečnost, ţe zásady SBA nikdo nevymáhá, a tak pokrok závisí pouze na vůli jednotlivých národních vlád. „Původně zamýšlená závaznost balíčku SBA se z návrhu
6
V českém překladu „Zelenou malým a středním podnikům― Evropská iniciativa „Small Business Act― podporuje malé podniky a posiluje růst – [online].[cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_218_cs.htm 8 CEBRE - Česká podnikatelské reprezentace při EU 7
13
vytratila a dnes tak neexistuje nástroj, který by členské státy nutil SBA naplňovat,― stěţuje si Vlačihová.9 Evropská asociace řemeslníků, malých a středních podniků UEAPME, která provádí pravidelný průzkum implementace Aktu o drobném podnikání, jehoţ cílem je posoudit, do jaké míry evropské instituce a národní vlády plní svůj závazek respektovat zásadu „mysli nejdříve na malé― a realizovat sliby učiněné v SBA, zveřejnila na podzim 2011 hodnotící zprávu za poslední rok. Z tohoto průzkumu vyplývá, ţe i ze strany Evropské Komise a Parlamentu došlo ke zpomalení implementace principů, a to pravděpodobně v důsledku zrušení opatření zajišťujících podporu v krizi. Klesající trend byl zaznamenán v 8 z 10 oblastí politik. Podle UEAPME by proto mělo dojít k další podpoře pomocí revize SBA a nové sítě národních vyslanců malých a středních podniků, tzv. SME Envoys.10 Následující graf ukazuje, jak jsou z pohledu malých a středních podnikatelů v jednotlivých zemích EU respektovány principy a politiky zveřejněné v SBA při tvorbě legislativy týkající se MSP. Graf č. 1: Implementace a respektování principů SBA v % v jednotlivých zemích EU v roce 2011 90 80
76.4 74.4 73.6 71.9 66.9
70
60.6 60.5 60.1 60
53.4
52
50.8 50.6
50
48.1 36.8 35.3 33.9
40 30 20 10 0 CZ
SI
DE
UK
FR
NL
SE
AT
EL
PL
CY
DK
ES
IE
BG
RO
Pramen : Think Small Test and SBA Implementation Scoreboard 2011 – [online].[ cit. 2012-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.ueapme.com/spip.php?rubrique121
Výsledky tohoto průzkumu jsou zaloţeny na vyhodnocení odpovědí, které byly získány od členů evropských, národních, regionálních i odvětvových sdruţení malých a středních podniků. Je tedy zřejmé, ţe se nutně jedná o subjektivní pohled ze strany malých a středních 9
Podnikatelé: Small Business Act naši situaci nezlepšil – [online].[cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: http://www.euractiv.cz/podnikani-a-zamestnanost/clanek/podnikatele-small-business-act-nasi-situaci-nezlepsil007511 10 MSP: Implementace SBA je příliš pomalá – [online].[cit. 2012-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.cebre.cz/cz/archiv-zprav/zprava-5164
14
podniků, a proto se výsledky odlišují od výsledků ostatních průzkumů, které získávají vstupní data z mezinárodních statistik, nebo ze zpráv vypracovaných vládami členských států. Rozhodně je velmi zajímavé zjištění, ţe v tomto hodnocení zástupců malých a středních podniků je Česká republika na prvním místě, v implementaci a respektování principů SBA.
1.3 Malé a střední podnikání v České republice I v České republice mají malé a střední podniky nezastupitelnou roli. Podle Českého statistického úřadu byl podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2010 celkem 99,84 %, přičemţ tyto podniky zaměstnávají 60,88% všech zaměstnanců.11 Vývoj počtu MSP v posledním desetiletí ukazuje následující graf.
1,019,595
1,075,995 806,083
837,280
1,043,520 826,931
820,612
839,120
999,472
995,701 839,118
858,051
988,697 844,386
971,210 634,829 746,127
635,735 744,133
800,000
823,974
1,000,000
1,002,045
1,200,000
1,034,479
Graf č. 2: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v letech 2000 - 2010
213,512
216,589
195,359
178,860
156,583
143,994
144,311
147,236
111,298
200,000
108,398
400,000
238,715
600,000
0 2000
2001
2002
2003
Počet MSP - právnické osoby
2004
2005
2006
Počet MSP - fyzické osoby
2007
2008
2009
2010
Počet MSP - celkem
Pramen: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 – [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294
11
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 – [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294
15
Z grafu je zřejmé, ţe i přes mírný pokles v roce 2010 počet MSP v ČR stále roste. I proto se Česká republika, alespoň podle představitelů Ministerstva průmyslu a obchodu, snaţí o kontinuální zlepšování podnikatelského prostředí. Podle hodnocení Světové banky v rámci projektu Doing business 2011 z června 2011 se to však v ČR moc nedaří. Celkově se ČR umístila aţ na 63. místě, ze států Evropské unie jsou za námi uţ jen Polsko, Itálie a Řecko. Nejvíce problémovou oblastí je asi placení daní – sloţitost systému daňové správy (119. místo), zahájení podnikání (104. místo), ochrana investorů (97. místo), vynutitelnost smluv (78. místo) a přístup k úvěrům (48. místo). Tuto skutečnost a stejně tak i obecnou teorii o výhodách a nevýhodách MSP, která je uvedena v kapitole 1.1 potvrzuje i následující analýza SWOT. Tabulka č. 3: SWOT analýza malých a středních podniků v České republice Silné stránky Slabé stránky Pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost Nedostatečná kapitálová vybavenost, lokálních trhů či potřeby zákazníků; zejména malých a drobných podnikatelů a Přizpůsobivost pracovní síly; samostatně podnikajících fyzických osob; Vysoká motivace k výkonu u vlastníků Slabý důraz na marketing z důvodů firem; omezených financí; Kvalitní produkty; Omezené finanční prostředky na technické Inovační potenciál; vybavení podniků; Vytváření pracovních míst. Ochrana duševního vlastnictví; Převaha výroby s malou přidanou hodnotou; Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů (další profesní vzdělávání); Nedostatečná spolupráce mezi MSP. Příleţitosti Hrozby Rozvoj obchodu – expanze na zahraniční Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil trhy; v technických oborech; Benefity vyplývající ze síťování podniků Vysoká konkurence; (klastry); Administrativní zátěţ podnikání; Široká nabídka dotačních programů pro Legislativní omezení; MSP; Technické a technologické zaostávání Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP; podniků. Spolupráce MPS a výzkumných institucí; Zvýšení podílů MSP na veřejných zakázkách.
Pramen: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 – [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294
16
2 Podpora podnikání v rámci Evropské unie 2.1 Veřejná podpora podnikání Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o zaloţení Evropských společenství je veřejná podpora definována takto: Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěţ tím, ţe zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.12 Podpora, která splňuje všechna čtyři výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory můţe být povolena na základě blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. Bloková výjimka je nařízení Evropské komise. Pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, můţe být taková podpora poskytnuta, aniţ by ji bylo nutné znovu schvalovat ze strany Komise. Poskytovatel podpory však musí Komisi zaslat přehled informací, které se týkají poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, regionální rozvoj a další. Všechna tato nařízení byla 6. srpna 2008 sloučena do jednoho Nařízení Komise (ES) č.800/2008 – tzv. „superbloková výjimka―. Programy podpory, které připravuje státní sektor, musí být schvalovány Evropskou Komisí. Ta uţ potom neschvaluje jednotlivé projekty, které jsou v rámci schváleného programu podpořeny. V praxi to tedy znamená, ţe např. v České republice byl Evropskou komisí schválen Operační program podnikání a inovace, ale jednotlivé projekty podpořené z tohoto programu jiţ Komise neschvaluje. 2.1.1 Formy veřejné podpory Protoţe by se mohla stát, ţe veřejná podpora naruší konkurenční prostředí v rámci EU, platí pro její poskytnutí určitá omezení. Existují dva moţné způsoby veřejné podpory: Podpora de minimis13 Tato podpora nepodléhá oznamovací povinnosti Evropské komisi. Vychází se z předpokladu, ţe podpora malého rozsahu neovlivní obchod mezi členskými státy. Tato podpora poskytnutá jednomu příjemci nesmí za dobu předchozích tří let převýšit částku 200 000 EUR. Výjimku představuje odvětví silniční dopravy, kde je podpora stanovena na maximálně 100 000 EUR celkem za předchozí tři roky. 12
Smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství [online].[cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf 13 Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o podpoře de minimis
17
Podporu lze poskytnout na všechna odvětví s výjimkou: oblasti rybolovu a akvakultury, oblasti prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o zaloţení ES, nabývání vozidel na nákladní silniční dopravu poskytovanou podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, odvětví uhlí, exportu a podpory podmiňující pouţití domácího zboţí na úkor dováţeného zboţí, podniků v obtíţích.14 Regionální mapa intenzity veřejné podpory Určuje maximální míru veřejné podpory (procento z vhodných investičních nákladů), která můţe být podpořenému podniku poskytnuta v daném regionu soudrţnosti NUTS II.1516 Je realizovaná podle nařízení Komise (ES) 800/2008. Tabulka č. 4: Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR – platnost od 1. 1. 2007 Region soudrţnosti NUTS II Intenzita veřejné podpory (v % z nákladů) Velké podniky Střední podniky Malé podniky Moravskoslezsko 40 50 60 Střední Čechy 40 50 60 Severozápad 40 50 60 Střední Morava 40 50 60 Severovýchod 40 50 60 Jihovýchod 40 50 60 Jihozápad 30 40 50 Pramen: Upraveno dle Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR – platnost od 1. 1. 2007[online].[cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.compet.cz/verejna-podpora/zakladni-pojmy/
Region Praha není od 1. ledna 2009 pro regionální podporu způsobilý.
2.2 Evropská politika soudržnosti Tato kapitola je zpracována na základě publikace Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) „Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace―17 a publikace Evropské 14
KLIMOVA, V.: Rozvoj a podpora podnikání. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, e-verze listopad 2010, str. 97 15 Veřejná podpora - [online].[cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/malea-stredni-podnikani/verejna-podpora-a-de-minimis/1000503/45175/?rtc=2 16 Region soudrţnosti NUTS II viz kapitola 2.2.2 17 Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument64668.html
18
komise „Politika soudrţnosti 2007-2013.18 Prostřednictvím politiky soudrţnosti usiluje Evropská unie o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Mezi hlavní cíle patří zmírnění rozdílů v ţivotní a ekonomické úrovní chudších a bohatších členských států EU, jinými slovy se tedy jedná o rozvíjení hospodářské, sociální a územní soudrţnosti. Tato politika zaujímá jedno z vedoucích postavení v rámci hospodářské politiky Evropského společenství a je pro ni vyhrazena zhruba jedna třetina rozpočtu, přičemţ největší podpora směřuje do strukturálně postiţených a zaostávajících regionů. Evropská unie jako celek by tak měla být schopna čelit výzvám 21. Století pomocí vytváření otevřené, flexibilní a soudrţné společnosti, s vysokou mírou zaměstnanosti, vysokou konkurenceschopností a s udrţitelným růstem inovací. 2.2.1 Strukturální fondy jako nástroj politiky soudržnosti EU Hlavním nástrojem realizace evropské politiky soudrţnosti jsou strukturální fondy EU. Finanční prostředky určené ke sniţování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy se rozdělují právě jejich prostřednictvím. V letech 2007-2013 je regionální politika realizována prostřednictvím tří hlavních fondů: Strukturální fondy (SF – Structural Funds): o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF – Europian Regional Development Fun) o Evropský sociální fond (ESF – European Social Fund ) Fond soudrţnosti (CF – Cohesion Fund) Kromě prostředků evropských fondů jsou operace podporovány také ze zdrojů Evropské investiční banky a dalších finančních nástrojů Společenství, jejich financování je však spíše doplňkové. Čerpání prostředků v rámci kohezní politiky je v současném programovacím období zaměřeno na splnění následujících tří prioritních cílů: Cíl „Konvergence― je zaměřen na podporu růstu a podporu zaměstnanosti v nejméně rozvinutých regionech a to prostřednictvím investic do materiálních a lidských zdrojů, podpory výzkumu a vývoje, podpory inovací, rozvoje znalostní ekonomiky, ochrany ţivotního prostředí nebo zvýšením efektivity státní administrativy. Financován je z ERDF, ESF i CF. Ze strukturálních fondů mohou čerpat prostředky územní celky, odpovídající úrovni NUTS 219, jejichţ hrubý domácí produkt na obyvatele je niţší neţ 75% průměru Společenství na úrovni EU-25 a přechodnou klesající podporu aţ do roku 2013 mohou čerpat ty regiony, které by byly v rámci cíle „Konvergence― způsobilé čerpat prostředky, pokud by případný práh zůstal na hodnotě 75% EU-15. Z Fondu soudrţnosti mohou čerpat prostředky členské státy, jejichţ hrubý národní důchod je niţší neţ 90% průměru Společenství a přechodnou klesající podporu aţ do roku 2013 mohou čerpat ty členské státy, které by byly 18
a publikace Evropské komise Politika soudrţnosti 2007-2013, Poznámky a úřední texty - [online].[cit. 201203-31]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2007/publications/guide2007_cs.pdf 19 Viz. kapitola 2.2.2
19
způsobilé čerpat prostředky z CF, pokud by případný práh zůstal na hodnotě 90% EU-15 a ne EU-25. Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost― pokrývá všechny regiony Evropské unie, které nejsou způsobilé pro cíl „Konvergence―. Financován je z ERDF a ESF. Prostředky z ERDF jsou vynakládány na podporu konkurenceschopnosti a posílení atraktivity regionů, na podporu inovací, hospodářských a společenských změn, podnikavosti, ochrany ţivotního prostředí, a na prevenci rizik a dále i na podporu společnosti zaloţené na znalostech. ESF pak podporuje rozvoj trhu práce a sociální začleňování občanů. Tento cíl je určen pro vyspělejší regiony, ve kterých realizuje opatření především preventivního charakteru k zabezpečení jejich harmonického rozvoje. Cíl „Evropská územní spolupráce‖ funguje jakou doplněk obou předchozích cílů, jelikoţ vhodné regiony mohou být současně způsobilé pro cíl „Konvergence― i cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost―. Je zaměřen na posílení spolupráce na třech úrovních: příhraniční spolupráce na úrovni regionů NUTS 320, spolupráce na nadnárodní úrovni a meziregionální spolupráce. Je financován z ERDF a snahou je podporovat společná řešení pro orgány jednotlivých členských zemí v oblasti městského, venkovského a pobřeţního rozvoje, rozvoje ekonomických vztahů a vytváření malých a středních podniků. Spolupráce se zaměřuje na výzkum, vývoj, ţivotní prostředí, prevence rizik a integrované vodohospodářství. Na právě probíhající programové období 2007—2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard EUR. Graf č. 3: Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 15,95%
Cíl Evropská územní spolupráce - 2,52%
Cíl Konvergence81,54%
Pramen: Vlastní zpracování dle Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument64668.html
20
Region NUTS 3 V ČR = kraj
20
2.2.2 Regiony s nárokem na podporu ze strukturálních fondů a územní statistické jednotky Pro účely strukturální politiky se v Evropské unii pouţívá dělení na územní statistické jednotky, tzv. NUTS21. Území České republiky (NUTS 1) je rozděleno na 8 regionů soudrţnosti (NUTS 2), 14 krajů (NUTS 3), 77 okresů (NUTS 4) a 6249 obcí (NUTS 5) včetně hlavního města Prahy. Regiony NUTS 2 jsou v ČR tvořeny jednou aţ třemi jednotkami NUTS 3. Regiony soudrţnosti NUTS 2 byly v ČR vytvořeny pro potřeby koordinace politiky soudrţnosti EU. V České republice je cíl „Konvergence― realizován na celém území ČR kromě hlavního města Prahy, pokud jde o operace spolufinancované ERDF a ESF. Operace spolufinancované Kohezním fondem mohou být realizovány na území celé ČR včetně Prahy. Do rámce cíle „Konvergence― patří i Operační program Podnikání a inovace (OPPI)22 v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, který je financovaný ze zdrojů ERDF. V rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost― je v ČR moţné předkládat pouze projekty realizované na území hl. města Prahy. Tomuto účelu slouţí operační programy a Praha Konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Tabulka č. 5: Rozdělení ČR na regiony NUTS Klasifikace NUTS NUTS 1 NUTS 2 – region soudrţnosti Praha Střední Čechy Severozápad Jihozápad Česká republika Severovýchod
Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
NUTS 3 - kraj Praha Středočeský Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Pramen: Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument64668.html
21 22
z francouzského Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques Více samostatná kapitola
21
2.3 Iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu v období 2007-2013 Evropská komise vytvořila ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF) v rámci programového období 2007–2013 čtyři společné iniciativy s cílem dosáhnout účinnější a udrţitelnější politiky soudrţnosti. Dvě z nich se týkají prosazování nástrojů finančního inţenýrství (JEREMIE a JESSICA) a druhé dvě (JASPERS a JASMINE) fungují jako nástroje technické pomoci. JEREMIE23 (Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky) - země EU mohou vyuţít část finančních prostředků jim přidělených evropskými strukturálními fondy na investice do revolvingových nástrojů, jako jsou fondy rizikového kapitálu, zápůjčkové či záruční fondy. Z ERDF jsou přidělovány příspěvky zápůjčkovým fondům, záručním fondům či fondům rizikového kapitálu na investice do podniků. Tyto investice mohou mít podobu vlastního kapitálu, půjček a/nebo záruk.24 JASMINE25 (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě) - poskytování technické pomoci a finanční podpory nebankovním poskytovatelům mikroúvěrů s cílem zlepšit kvalitu jejich provozu, rozšiřovat sluţby a stát se udrţitelnými. Zároveň se JASMINE zasazuje o propagaci osvědčených postupů v oblasti mikroúvěrů a vznik souboru pravidel pro mikroúvěrové instituce. V období od 15. listopadu 2011 do 15. dubna 2012 byla vyhlášena zatím poslední výzva, jejímţ cílem je vybrat aţ 30 evropských nebankovních poskytovatelů mikroúvěrů, které budou vyuţívat technickou pomoc v rámci iniciativy "Jasmine" v průběhu roku 2012.26 JASPERS27 (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech) - nástroj technické pomoci pro dvanáct zemí EU, které přistoupily k EU v letech 2004 a 2007. Poskytuje dotyčným členským státům podporu potřebnou k přípravě kvalitních velkých projektů, které budou spolufinancovány z finančních prostředků EU.28 JESSICA29 (Společná evropská podpora udrţitelných investic do městských oblastí) – pomocí mechanismů finančního inţenýrství podporuje udrţitelný městský rozvoj a obnovu.30
23
Joint European Resources for Micro to medium Enterprises JEREMIE: společné evropské zdroje pro nejmenší aţ střední podniky - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/instruments/jeremie_cs.cfm#2 25 Joint Action to Support Micro-finance Institutions in Europe 26 JASMINE: společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/instruments/jasmine_cs.cfm#1 27 Joint Assistance to Support Projects in European Regions 28 JASPERS: společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/instruments/jaspers_cs.cfm#1 29 Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas 30 JESSICA: společná evropská podpora udrţitelných investic do městských oblastí - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/instruments/jessica_cs.cfm#1 24
22
2.4 Společná zemědělská politika EU Rozvoj venkova je další důleţitou oblastí politiky Evropské Unie, zejména vhledem ke skutečnosti, ţe téměř 60 % obyvatel 27 členských států EU ţije ve venkovských oblastech, které pokrývají 90 % území Unie. Evropské strategické směrnice pro rozvoj venkova byly vytyčeny jiţ v únoru 2006. Politika rozvoje venkova byla posílena tak, aby venkovské oblasti mohly lépe reagovat na hospodářské, sociální a ekologické problémy 21. století. Nový právní rámec a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova zdůrazňují nutnost stimulování růstu a vytváření nových pracovních míst v těchto oblastech s cílem zlepšení udrţitelného rozvoje v souladu s lisabonskou strategií a závěry zasedání Evropské rady v Göteborgu.31 Politika rozvoje venkova v období 2007–2013 se soustředí na tři oblasti odpovídající třem tematickým osám stanoveným novým nařízením o rozvoji venkova: Osa I - zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Osa II - zlepšování ţivotního prostředí a podporování hospodaření s půdou, Osa III - zlepšování kvality ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Čtvrtá osa, „osa Leader―, je zaloţena na zkušenostech s iniciativami Společenství označovanými názvem Leader a je zaměřena na provádění místních strategií rozvoje venkova prostřednictvím místních partnerství veřejného a soukromého sektoru.32
31
Pomoc venkovským společenstvím [online].[cit. 2012-04-06]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/agriculture/capexplained/assistance/index_cs.htm 32 Zpracováno podle Společná zemědělská politika - [online].[cit. 2012-04-06]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/agriculture/capexplained/assistance/index_cs.htm
23
3 Výběr právní formy podnikání Jedním z důleţitých rozhodnutí začínajícího podnikatele je výběr vhodné právní formy podnikání. Z hlediska financí se jedná o důleţitý a především dlouhodobě působící činitel, proto je potřeba klady i zápory jednotlivých právních forem podnikání důkladně posoudit. V průběhu podnikání je sice moţné zvolenou právní formu změnit, jedná se ale o poměrně komplikovaný úkon, náročný jak na potřebný čas, tak i na vynaloţené finanční prostředky. Jednotlivé právní formy se liší zejména v těchto základních charakteristikách: nároky na počáteční kapitál, rozsah a způsob ručení za závazky podniku, počet zakladatelů, způsob řízení podniku, finanční moţnosti podniku, zvláště přístup k cizím zdrojům, daňové zatíţení, zveřejňovací povinnost.33 Problematiku právních forem podnikání upravují tyto základní předpisy: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.34 Z právního pohledu se rozlišují dvě základní formy podnikání, tak jak je zachyceno v následujícím schématu:
33
KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H. Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 97880-7400-194-9, str. 3 34 ŠIMAN, J., PETERA, P.: Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. C.H. Beck, Praha, 2010. Vydání první, 192 stran. ISBN 978-80-7400-117-8, str. 33
24
Obrázek č. 1: Právní formy podnikání Právní formy podnikání Podnikání právnických osob
Osobní společnosti
Veřejná obchodní společnost
Druţstva
Komanditní společnost
Podnikání fyzických osob
Kapitálové společnosti
Společnost s ručením omezeným
Evropské společnosti a sdruţení
Akciová společnost
Pramen: Vlastní zpracování dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
3.1 Podnikání fyzických osob Jedná se o nejjednodušší formu podnikání. K charakteristickým rysům této právní formy patří zejména: osobní angaţovanost podnikatele, který firmu nejen vlastní, ale podnikatelskou činnost i sám vykonává, nízké nároky na počáteční kapitál (relativně nízké nároky na vybavení majetkem), téměř ţádné zřizovací výdaje (pouze jednorázový výdaj za vydání ţivnostenského oprávnění), nízká administrativní náročnost (fyzická osoba nemusí být zapsána v obchodním rejstříku, v případě rozšíření, přerušení nebo ukončení činnosti nejsou potřeba sloţité právní úkony, ţivnostníci většinou vedou daňovou evidenci a jsou plátci daně z příjmů fyzických osob), omezený přístup ke kapitálu, neomezené ručení, kdy podnikatel ručí za závazky podniku celým svým majetkem, v obchodních vztazích mají fyzické osoby malou vyjednávací sílu (platby za hotové, nutnost platit zálohy)
3.2 Podnikání právnický osob Právnické osoby musí být zapsány do obchodního rejstříku. Podnikání právnických osob je moţné v těchto formách: osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), 25
kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), druţstva, evropské společnosti a sdruţení. 3.2.1 Osobní společnosti Pravidla jejich fungování upravuje obchodní zákoník. K základním charakteristikám těchto společností patří: nízká kapitálová vybavenost (u veřejné obchodní společnosti není vytvoření základního kapitálu povinné, u komanditní společnosti musí pouze komanditisté vloţit minimální vklad určený společenskou smlouvou, minimálně 5000 Kč), neomezené ručením celým svým majetkem (u veřejné obchodní společnosti ručí společníci společně a nerozdílně, u komanditní společnosti ručí neomezeně komplementáři). Pro osobní obchodní společnosti jsou charakteristické podobné vlastnosti jako pro podnikání fyzických osob s tím rozdílem, ţe podnikání zde umoţňuje díky většímu počtu osob rozsáhlejší činnost. 3.2.2 Kapitálové společnosti Tyto společnosti patří k nejsloţitějším právním formám. základními charakteristikami:
Vyznačují se následujícími
zakladatelé mají povinnost přinést kapitálový vklad (u společnosti s ručením omezeným 200 000 Kč35, u akciové společnosti 2 mil. Kč resp. 20 mil. Kč při veřejné nabídce akcií), společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, společníci však u s.r.o. ručí pouze do výše svých nesplacených vkladů, akcionáři za závazky společnosti neručí, většinou oddělení vlastnictví společnosti od jejího řízení, rozšířené moţnosti přístupu k získávání cizích zdrojů. 3.2.3 Družstva Obchodní zákoník definuje druţstvo jako společenství neuzavřeného počtu osob zaloţené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Druţstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě
35
Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech, jehoţ účinnost je schválena od 1. ledna 2014 se u společnosti s ručením omezeným sniţuje nejniţší moţný základní kapitál na 1 Kč
26
právnické osoby. Za porušení svých závazků odpovídá druţstvo celým svým majetkem, členové však za závazky druţstva neručí. Základní kapitál musí činit nejméně 50 000 Kč.36 3.2.4 Evropské společnosti a sdružení Evropská společnost (Societas Europaea) je forma podnikání podléhající právním normám Evropského společenství. Zaloţit ji lze jen přesně vymezenými způsoby podle směrnic EU. Evropské hospodářské zájmové sdruţení je právnickou osobou zaloţenou smlouvou o sdruţení. Jeho právní poměry jsou ustaveny Radou Evropského hospodářského společenství.37
3.3 Fáze vývoje podniku Tato kapitola je zpracována podle stránek Agentury pro podporu podnikání CzechInvest.38 Ţivotní cyklus podniku lze rozdělit do několika fází. Z následujícího obrázku je vidět, ţe pro kaţdou z těchto fází připadají v úvahu rozdílné zdroje financování. Obrázek č. 2: Fáze vývoje podniku
Vysoké
Rodina / přátelé
R I Z I K O
Business angels Venture kapitálové fondy Strategický partner Kapitálový trh Banky / leasing Dotace / mikropůjčky
Nízké
Seed
Start - up
Počáteční růst
Expanze
Pramen: Fáze vývoje firmy - [online].[cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW http://www.czechinvest.org/fazevyvoje-firmy
36
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání páté přepracované, 498 stran. ISBN 978-80-7400-336-3, str. 81 38 http://www.czechinvest.org/faze-vyvoje-firmy 37
27
Seed Jedná se o ranou fázi ţivotního cyklu firmy, kdy má podnikatel základní představu o svém podnikatelském záměru a produktu. Předmětem financování zde bývá příprava podnikatelského plánu, výzkum a vývoj, průzkum trhu. Jedná se o nejrizikovější stadium financování s dlouhou dobou návratnosti vloţených investic. Start-up V této fázi je společnost jiţ zaloţená, ale ještě nezahájila komerční prodej svých výrobků nebo sluţeb a nemá ţádný zisk. Zná uţ ale svoje místo na trhu a je připravena poskytovat sluţby nebo vyrábět. Financování můţe v této fázi představovat např. nákup zásob nebo dlouhodobého majetku. I zde je riziko ještě stále vysoké. Počáteční růst Firma jiţ vyrábí svůj produkt, má vymezené vlastní místo na trhu i vyjasněné obchodní i finanční vztahy se svými partnery. Financování se v této fázi zaměřuje především na zajištění provozního chodu firmy a pokrytí počátečních investic. Pro tuto fázi je charakteristická jiţ niţší rizikovost investic společně s kratší návratností. Expanze Růstová fáze ţivotního cyklu jiţ existující firmy se vyznačuje intenzivní soutěţí, nákupem, přípravou nových produktů, které mohou představovat významnou změnu v nabídce apod. V této fázi je financování spojené s rozvojem a růstem společnosti, investuje se do růstu výrobních kapacit nebo do vývoje nových produktů či sluţeb.
28
4 Možnosti financování podniku Financování podniku lze dělit z několika hledisek. Asi nejběţnější a pro účely této práce i nejvhodnější je členění kapitálu podle jeho původu: vnitřní (interní financování) – zdrojem kapitálu je podniková hospodářská činnost, jejímţ výsledkem je zisk, odpisy a dlouhodobé rezervní fondy vnější (externí financování) – kapitál zde přichází z vnějšku, ze zdrojů mimo podnik, toto financování lze dělit na financování z vlastních zdrojů (vklady a podíly zakladatelů, vlastníků a spoluvlastníků) a financování z cizích zdrojů (obligace všech druhů, úvěry všech druhů, dotace a nové nástroje financování).39 Přehled jednotlivých druhů financování ukazuje následné schéma. Obrázek č. 3: Přehled druhů financování Financování
Vnější Vnitřní z vlastních zdrojů - ze zisku - z dlouhodobých rezerv -dlouhodobé rezervní fondy
- akcie - podíly
z cizích zdrojů - úvěr - bankovní - dodavatelský - odběratelský - od zaměstnanců - zálohy od odběratelů - obligace - leasing - faktoring, forfaiting - dotace
Pramen: Upraveno podle: SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání páté přepracované, 498 stran. ISBN 978-80-7400-336-3, str. 247
Financování z interních zdrojů je moţné tehdy, pokud jiţ firma existuje, jelikoţ jsou výsledkem hospodářské činnosti podniku. Pro začínající podnik tedy tato forma financování nepřipadá v úvahu, proto tento typ financování nebudu dále rozvádět. 39
Upraveno podle: SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání páté přepracované, 498 stran. ISBN 978-80-7400-336-3, str. 247
29
Z výše uvedených vlastních zdrojů, jsou moţné pro začínající firmu bez historie pouze vklady a vlastníků a spoluvlastníků, které tvoří základní kapitál. Poţadavky na výši základního kapitálu podle zvolené právní formy podnikání jsou uvedeny v kapitole 3.
4.1 Dluhové financování Pokud chybí podniku vlastní zdroje, zatím nejběţnější formou získání kapitálu k dalšímu rozvoji je v České republice právě dluhové financování. Mezi nejčastější typy tohoto druhu financování patří bankovní úvěry. 4.1.1 Bankovní úvěry V České republice je bankovní úvěr nejčastějším zdrojem financování. Bankovní financování je na českém trhu dlouhodobě zavedené a existují zde desítky úvěrových produktů od různých bankovních ústavů. Jednotlivé banky nabízejí vlastní varianty, které se v detailech liší, nicméně podstata úvěrových produktů je podobná. Běţný úvěr40 Běţný úvěr od banky je nejčastějším externím zdrojem financování. Úvěr bývá poskytován po uzavření uvěrové smlouvy, ve které se dohodne částka úvěru, doba splatnosti a termíny splátek a úroková sazba. Pro případ nesplacení poţadují banky různé formy zajištění a další smluvní závazky. Výše poskytnutých prostředků závisí na subjektu, kterému banka půjčuje. Malým a středním podnikům půjčují banky většinou menší částky, které lze čerpat pouze jednorázově v plné výši. Velkým podnikům s velmi dobrým úvěrovým hodnocením nabízejí banky tzv. úvěrové rámce. Podnik můţe v libovolný okamţik čerpat určitou sumu peněz tzv. tranši se zvolenou splatností. V ţádný okamţik však nesmí objem všech vyčerpaných prostředků přesáhnout stanovený úvěrový rámec. Úročení je většinou navázáno na trţní úrokovou sazbu PRIBOR41. K sazbě PRIBOR je pak připočítána úroková marţe, která zohledňuje zisk, rizikovou prémii a reţii banky. Menším a více rizikovým podnikům stanoví banka vyšší marţi, u velkých ziskových podniků s malým úvěrovým rizikem, kde existuje konkurence bank pro jejich financování, pak bude marţe na podstatně niţší úrovni. Výsledná úroková sazba pak odpovídá součtu sazby PRIBOR, vyhlášené v den čerpání a úrokové marţe stanovené bankou. Některé banky mají svoji sazbu na PRIBOR overnight a sazba se pak můţe měnit prakticky kaţdý den, některé pak např. 40
Zpracováno podle KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 978-80-7400-1494-9, str. 581-584 41 PRIBOR – Prague Interbank Offer Rate – je referenční úroková sazba, za kterou si tuzemské banky vzájemně půjčují peníze. Výpočet provádí kaţdý den ČNB, a to podle úrokových sazeb referenčních bank, zveřejněných mezi 10:30 – 10:45, ze kterých pak podle pevně stanovených pravidel vypočte matematický aritmetický průměr zaokrouhlený na dvě desetinná místa.
30
na 3M PRIBOR, sazba se pak mění čtvrtletně. Další náklady úvěru pak tvoří poplatky např. za uzavření smlouvy nebo za právní či konzultantské sluţby, které jsou stanoveny buď v absolutní částce, nebo procentem z úvěrového rámce. K posouzení úvěruschopnosti podniku vyţaduje banka celou řadu podkladů, například finanční výkazy, zprávu auditora nebo potvrzení o bezdluţnosti vůči úřadům státní správy (finanční úřad, správa sociálního zabezpečení) apod. Dále banka poţaduje různé formy zajištění úvěru. Můţe se jednat o nemovitosti, pohledávky, zásoby, podíly ve společnostech nebo zajištění třetí osobou. Opět zde záleţí na rizikovosti a atraktivitě klienta. Podle doby splatnosti je moţné úvěry dělit: krátkodobé – splatnost do 1 roku střednědobé – splatnost od 1 roku do 5 let dlouhodobé – splatnost je více jak 5 let. Mezi nejčastější typy dlouhodobých úvěrů patří termínované půjčky a hypotekární úvěry. Termínované půjčky Tento typ úvěru je většinou poskytován na rozšiřování hmotného dlouhodobého majetku podniku, proto bývají označovány také jako investiční úvěry. Mezi jejich charakteristické znaky patří pravidelné splátky, převládající pevná úroková sazba, částečné krytí investičních výdajů i z jiných zdrojů, sjednané záruční podmínky a podmínky pro případ neplnění závazků. Termínová půjčka se pak jednotlivými splátkami postupně umořuje.42 Hypotekární úvěry43 V tomto případě se jedná o úvěr, který můţe podnik obdrţet oproti zástavě nemovitého majetku. Zpravidla se jedná o pozemkový nebo bytový majetek. Pro tento typ úvěrů je typické refinancování emisí hypotéčních zástavních listů. Tyto listy mohou emitovat pouze banky mající k tomuto oprávnění. Ručí pak za ně celým svým jměním. Postup získání tohoto úvěru lze znázornit v těchto krocích:
42
Zpracováno podle VALACH, J. a kol.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí, přepracované a rozšířené, 513 stran. ISBN 978-80-86929-71-2, str. 396-397 43 Zpracováno podle VALACH, J. a kol.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí, přepracované a rozšířené, 513 stran. ISBN 978-80-86929-71-2, str. 398-399
31
Obrázek č. 4: Postup získání hypotéčního úvěru Nabídka nemovitého majetku k zástavě
Zatíţení tohoto majetku hypotékou, tj. zápisem do veřejné evidence nemovitostí (pozemkového katastru)
Emise hypotéčních zástavních listů bankou do určité výše sumy zastaveného majetku a jejich předání podniku
Prodej zástavních listů na kapitálovém trhu a získání úvěru Pramen: Upraveno podle: VALACH, J. a kol.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí, přepracované a rozšířené, 513 stran. ISBN 978-80-86929-71-2, str. 398
Často se stává, ţe banka emitované hypotéční listy nepředá podniku, ale prodá si je sama. Důleţitým momentem je zde odhad trţní ceny, kdy nadcenění majetku můţe v případě nutného prodeje znamenat pro banku obtíţe se splácením. Banky jsou proto v tomto velmi opatrné a určují si vlastní postupy pro oceňování. Získání tohoto typu úvěru je pro podniku zdlouhavé a sloţitější neţ u jiných typů úvěrů. Tento druh bývá v České republice podniky vyuţíván spíše ojediněle. Mezi další typy bankovních úvěru pak můţe patřit kontokorentní úvěr nebo revolvingový úvěr. Kontokorent44 Jedná se o produkt, sjednaný k běţnému účtu, který povoluje čerpat z účtu peníze (tzv. kontokorentní úvěr) i v případě, ţe na účtu není dostatečná hotovost. Banka tedy v takovém případě operativně potřebné finanční prostředky půjčí a na účtu je moţné čerpat peněţní prostředky aţ do povolené výše debetu. Tento povolený debet je pak úročen dohodnutou úrokovou sazbou. Banka určí úvěrový limit, tedy maximální částku, kterou tímto způsobem poskytne, úrokovou sazbu, tedy cenu takto vypůjčených peněz, a poplatky za sjednání a vedení kontokorentu. U kontokorentních úvěrů nebývá obvykle stanovena pevná splátka, většinou je však stanovena určitá doba, ve které je třeba úvěr splatit, tedy nebýt v debetu. Poté je moţné opětovné čerpání kontokorentního úvěru, není-li smlouva o sjednání kontokorentu časově omezená. Kontokorentní úvěr je jedním z nejdůleţitějších a nejběţnějších krátkodobých
44
Zpracováno podle KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 978-80-7400-1494-9, str. 584
32
úvěrů. Jedná se o značně flexibilní nástroj, který je vhodný na financování krátkodobých pasiv, zejména pro pokrytí nenadálých potřeb zdrojů a při dolaďování likvidity podniku. Kontokorentní úvěr patří mezi neúčelové a nezajištěné úvěry. Díky těmto skutečnostem i díky flexibilitě v čerpání bývají úrokové sazby o něco vyšší a objem takto poskytnutých prostředků zase o něco niţší neţ u běţných bankovních úvěrů. Jelikoţ si banky musí stále kontrolovat svoji likviditu a musí počítat s tím, ţe prostředky poskytnuté formou kontokorentního úvěru mohou být kdykoliv čerpány, většinou účtují poplatek i za nevyčerpaný objem peněţních prostředků. Revolvingový úvěr Tento úvěr funguje podobně jako kontokorentní úvěr, na rozdíl od něj není závislý na určitém účtu a většinou je účelový. Předmětem financování jsou oběţná aktiva, především bonitní pohledávky, doplňkově i zásoby. Pokud podnik část dluţné částky splatí, můţe si opět půjčit aţ do výše úvěrového rámce. Úroková míra bývá díky účelovosti výrazně niţší, neţ u kontokorentního úvěru.45 4.1.2 Dodavatelský úvěr Tento typ úvěrů se pouţívá při dodávkách větších, finančně náročných celků např. strojních nebo technologických zařízení, ale v podstatě je poskytován vţdy, kdy dodavatel nepoţaduje úhradu okamţitě. Dodavatelský úvěr nebývá explicitně úročený, odběratel zde neplatí ţádný poplatek, který by se dal pokládat z účetního pohledu za finanční náklad. Dodavatel ale musí pohledávku nějakým způsobem financovat a v ceně dodávky je tedy skryta určitá poplatek za poskytnutí odloţené splatnosti. Jeho výši lze zjistit např., kdyţ dodavatel poskytuje slevu za předčasné splacení.46 4.1.3 Zálohy od odběratelů V některých případech dochází k tomu, ţe spolu s objednávkou zaplatí odběratel i zálohu na dodávku zboţí či sluţeb. Jedná se tedy také o určitý druh úvěru. Tyto zálohy nebývají úročené.47 4.1.4 Obligace Obligace emitované podnikem patří k dalším významným zdrojům externího financování z cizích zdrojů. Nicméně pro začínající podnik bez historie nemá tato forma financování velký význam. Kdyţ bychom pominuly všechny podmínky, které je nutné splnit, aby byla 45
MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manaţerské finance. Institut certifikace účetních, a.s., 2011. Vydání druhé, 365 stran. ISBN 978-80-86716-73-2, str. 85 46 KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 97880-7400-1494-9, str. 579 47 KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 97880-7400-1494-9, str. 579
33
emise vůbec povolena48, lze jen těţko předpokládat, ţe neznámu začínajícímu podniku, by se podařilo obligace na trhu umístit.49
4.2 Alternativní zdroje financování Kromě bankovních úvěrů existují také alternativní zdroje financování. Kaţdý z nich se hodí pro různě velké společnosti v různých fázích rozvoje. V následujícím textu popisuji ty nejznámější a nejběţnější z nich. 4.2.1 Leasing Leasing je finanční nástroj, který umoţňuje uţívání dlouhodobého majetku bez jeho nákupu. V podstatě se jedná o získání majetku, aniţ by se musela ihned uhradit plná kupní cena. Majetek je uţíván na základě uzavřené smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. Dochází zde tedy k oddělení vlastnictví majetku a jeho uţívání. Hlavní výhodou leasingu je, ţe nedochází k jednorázovému většímu výdaji peněţních prostředků. Protoţe jsou leasingové platby daňově uznatelným nákladem50, šetří leasing oproti úvěru peníze. Nevýhodou je zejména skutečnost, ţe celkově je leasing draţší neţ jednorázové pořízení předmětu leasingu, jelikoţ leasingové splátky zahrnují nejen cenu pronajímaného majetku ale i zisk leasingové společnosti. Nejčastěji se leasing dělí podle doby pronájmu na dva základní typy: operativní, finanční. Operativní (provozní) leasing Předmět leasingu se pouţívá pouze dočasně a to bez přenosu většiny rizik a uţitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu a bez jakéhokoliv smluvního nároku na moţný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce. Smlouva je uzavřena na kratší dobu, neţ je ţivotnost předmětu leasingu a po skončení leasingu zůstává předmět leasingu ve vlastnictví leasingové společnosti. Součástí smluvního vztahu je i servis pronajatých věcí a smlouvu lze obvykle vypovědět v průběhu smluvního vztahu. Finanční (kapitálový) leasing Účelem je dlouhodobé uţívání předmětu leasingu s přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a uţitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce. Leasing není 48
Emise podnikových obligací je regulována státem. Zpracováno podle VALACH, J. a kol.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí, přepracované a rozšířené, 513 stran. ISBN 978-80-86929-71-2, str. 386-388 50 Leasingová smlouva musí být uzavřena na dobu delší neţ 3 roky. Pokud by byla uzavřena na kratší dobu, přišel by nájemce o daňovou úsporu, jelikoţ by leasingové platby jako pronájem nebylo moţné účtovat jako platbu za sluţby. 49
34
vypověditelný, náklady na údrţbu a servis předmětu leasingu na sebe přebírá nájemce a po splacení celého předmětu leasingu dochází k převodu vlastnictví na nájemce. V rámci finančního leasingu se rozlišují další typy: Přímý finanční leasing Nájemce si určí druh majetek, který poţaduje, pronajímatel zpracuje podmínky leasingu, koupí poţadovaný majetek od výrobce a pronajme ho nájemci. Nepřímý finanční leasing Za účelem řízení toku hotovosti a zajištění likvidity prodá podnik předmět leasingu leasingová společnosti, která mu ho zpětně pronajme. Všechna rizika zůstávají na nájemci. Za pronájem nájemce leasingové společnosti platí a na konci splácení přechází předmět leasingu zpět na nájemce. Leverage leasing Jde o nejobvyklejší typ leasingu. Jedná se o třístranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem. Nájemce si vybere poţadovaný majetek. Pronajímatel majetek koupí, přičemţ část financuje svým kapitálem a na část si půjčuje od věřitele (banka, pojišťovna nebo penzijní fond). Investoři nemají právo ţádat po pronajímateli splacení svých půjček. Mají však obvykle zástavní právo na pořizované zařízení.51 4.2.2 Faktoring Předmětem faktoringu je pravidelný odkup krátkodobých pohledávek. Jako finanční nástroj tak pomáhá řešit problémy, které vznikají při poskytování dodavatelského úvěru při dodání zboţí nebo sluţeb. Smluvně sjednaná splatnost těchto pohledávek většinou nepřesahuje 90 dnů. Kromě profinancování postoupených pohledávek, zajišťuje faktoringová společnost i sluţby v oblasti správy a inkasa pohledávek. Faktoring se dále dělí: pravý (bezregresní) – riziko za nezaplacení pohledávky nese faktoringová společnost, která nemá moţnost postihu prodávající v případě, ţe odběratel nezaplatí nepravý (regresní) – riziko nesplacení pohledávky zde nese stále dodavatel Dodavatel dostane v případě postoupení pohledávek od faktoringové společnosti zálohu ve výši 80-90% nominální částky pohledávky a zbytek částky po zaplacení pohledávky odběratelem. Faktoringová společnost si účtuje provizi a úrok. Provize pokrývá 51
Tato kapitola je zpracována podle VALACH, J. a kol.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí, přepracované a rozšířené, 513 stran. ISBN 978-80-86929-71-2, str. 418-424
35
administrativní náklady a v případě pravého faktoringu zohledňuje přibírané riziko a úrok odpovídá ceně peněz na trhu.52 4.2.3 Forfaiting Předmětem forfaitingu je odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek a to bez moţnosti zpětného postihu prodávajícího. Forfaitingem se většinou zabývají velké finanční ústavy a vyuţívají ho spíše podniky středního a většího typu. Systém funguje tak, ţe banka půjčí dohodnuté procento z dluţné sumy na základě záruk. Pohledávka je většinou zajištěna směnkou vystavenou odběratelem. Další výhodou je, ţe finanční prostředky lze čerpat v průběhu obchodu, například část při podpisu smlouvy, další část při první, dílčí dodávce a zbytek po konečné dodávce.53 4.2.4 Rizikový kapitál Financování prostřednictvím rizikového kapitálu neboli private equity a venture capital54 je zaloţeno na vstupu investora do vybraného podniku prostřednictvím navýšení jeho základního kapitálu. Znamená tedy střednědobé aţ dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, které nejsou obchodovány na burze. Investuje se do podniků, které mají předpoklad rychlého růstu. Investor se tedy stává menšinovým podílníkem, většinou s právem veta. Spolu s investovaným kapitálem předává investor firmě také odbornou pomoc. Forma pomoci se jednotlivých případů liší, ale nejčastěji se jedná o finanční a strategickou pomoc při rozvoji firmy, např. role pasivního poradce nebo posílení týmu managementu či dodání nových kontaktů. Investice by měla firmě pomoci v postupu do další fáze jejího vývoje i přispět k růstu trţní hodnoty. Investor pak plánuje i výstup z firmy tzv. exit, který je zpravidla uskutečňován prodejem podílu původnímu majiteli případně jinému investorovi. Rizikový kapitál představuje riziko především pro investora, který vstupuje do firem v rané fázi jejich ţivotního cyklu nebo při některé z jejich expanzí. Jelikoţ se v obou případech jedná o zatím neprověřené moţnosti, znamená to, ţe k plánovanému zhodnocení investice dojít nemusí. Za podstoupení tohoto rizika očekává investor značné zhodnocení své investice v podobě budoucích výnosů.55
52
Zpracováno podle KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 978-80-7400-1494-9, str. 589 53 KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 97880-7400-1494-9, str. 589 54 Anglický pojem private equity bývá překládán jako soukromý kapitál, venture capital pak jako rizikový kapitál. V obou případech se jedná o investici do veřejně neobchodované společnosti za podíl na jejím základním kapitálu. Přičemţ pojem private equity v sobě zahrnuje celou skupinu těchto investic. Patří sem odkupy firem firemním nebo externím managementem a právě i venture kapitál, který značí kapitál investovaný do zaloţení (seed), rozběhu (start-up) a dalšího rozvoje podniku. 55 Zpracováno podle Základní informace o rizikovém kapitálu - [online].[cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi-investovani/zakladni-informace-o-rizikovemkapitalu/1000464/4209/
36
4.2.5 Business angels Financováni firem prostřednictvím business angels je obdobou financování prostřednictvím rizikového kapitálu, s tím rozdílem, ţe probíhá v menších objemech a prostřednictvím jednoho investora. Investor je v tomto případě fyzická osoba, která byla (nebo je) ve svém profesionálním ţivotě úspěšným podnikatelem či manaţerem. Jelikoţ vkládá investor do projektu vlastní peníze, je pro tento druh investice velmi důleţitá vzájemná důvěra a komunikace mezi vlastníkem společnosti a investorem, který musí věřit v budoucí úspěch podnikatelského záměru společnosti a důvěřovat jejímu managementu. Business angel většinou investují do perspektivních malých a středních firem s výrazným růstovým potenciálem, zpravidla ve fázi seed, start-up, nebo expanzní fázi jejich ţivotního cyklu. Investor přináší do firmy i odborné znalosti a orientaci v daném oboru popřípadě i kontakty na další partnery. Stejně jako u venture kapitálu je i zde investice uskutečněna pouze na určité období, po jehoţ uplynutí investor svůj podíl prodá. Business angels tedy investují v oblastech, ve kterých se mohou aktivně angaţovat a na podporu rozvoje podniku mohou vyuţívat svých kontaktů a zkušeností.56 4.2.6 Projektové financování Projektové financování bývá vyuţíváno pro finanční krytí rozsáhlých, finančně náročných akcí, kdy riziko i finanční náročnost přesahují reálné moţnosti jednoho investora. Pouţívá se především v energetice, při zpracování a těţbě nerostů nebo při různých developerských projektech (stavby administrativních budov nebo obchodních center). Financování bývá odděleno od stávajících aktivit podniku. Zakládá se proto speciální projektová firma. Charakteristickým rysem projektového financování je velký počet účastníků, kterými jsou sponzoři projektu, projektová firma, stavební firma, provozovatel, budoucí dodavatelé a odběratelé, pojišťovací společnosti, nezávislí experti na právní vztahy a marketing atd. Hlavním zdrojem financování jsou banky, které nohou plnit i některé jiné funkce např. spolupracují s projektovou firmou při zpracování dokumentů, mohou nechat ocenit riziko projektu, kontrolují dodrţování podmínek apod. Tento typ financování se z důvodů své orientace pro začínající podniky nehodí.57 4.2.7 Dotace Dalším zdrojem alternativního financování mohou být dotace. Dotace bývá poskytována na financování investičního či jiného záměru s cílem podpořit výstupy plynoucí z tohoto projektu. Dotace jsou nevratné, cenou za poskytnutí dotace není podíl na zisku ani úrok, ale příjemce musí splnit všechny podmínky stanovené poskytovatelem.58
56
Zpracováno podle Business angels [online].[cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.org/business-angels 57 Zpracováno podle KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 978-80-7400-1494-9, str. 587-588 58 Zpracováno podle MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manaţerské finance. Institut certifikace účetních, a.s., 2011. Vydání druhé, 365 stran. ISBN 978-80-86716-73-2, str. 69
37
5 Využití factoringu a forfaitingu v ČR Factoring i forfaiting jako nástroj financování začínají české firmy vyuţívat ve stále větší míře. Tato forma financování má hned několik výhod. Umoţňuje nejen plynulé profinancování pohledávek, společnost můţe mít na účtu peníze téměř ihned po vystavení, ale společností nabízející tyto produkty velmi často provádí i správu a inkaso pohledávek, správu saldokonta nebo prověřují bonitu odběratele. Výhodou můţe být i to, ţe u těchto forem financování se nehodnotí úvěrové riziko klienta, ale budoucí platební schopnost odběratele, coţ můţe být pro některé firmy výhodou. Mohou mít sice smlouvy s kvalitními odběrateli, ale např. díky současné nebo minulé krizi mají špatné finanční výsledky a banka jim provozní úvěr neposkytne. Naopak faktoringové a forfaitingové společnosti hodnotí kvalitu odběratelů. Další výhodou můţe být i to, ţe bezregresně odkoupené pohledávky se mohou vyvést z bilance a pohled na firmu je tak daleko příznivější. Jednou z nevýhod těchto forem financování je skutečnost, ţe poskytnutí těchto sluţeb je vázáno na stanovený minimální roční obrat pohledávek nebo velikost jednotlivé pohledávky u forfaitingu, coţ můţe být pro spoustu zejména začínajících společností nedosaţitelné.
5.1 Factoring V současné době funguje v ČR přibliţně pět velkých faktoringových společností. Jejich podmínky minimálního ročního obratu a poplatky za faktoringové sluţby jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 6: Factoring v ČR v číslech Minimální pohledávek Factoring ČS 30 mil. ČSOB Factoring 20 mil. Factoring KB 10 mil. NLB Factoring 5 mil Transfinance 20 mil.
roční
obrat Poplatek (v % z objemu postoupených pohledávek) 0,3 – 1,5 0,2 – 1,4 0,3 – 1,1 0,35 – 1,9 0,2 – 1,0
Pramen: Vlastní zpracování dle webových stránek jednotlivých společností
Poplatek za sluţbu sestává ze dvou základních sloţek: Factoringový poplatek - zahrnuje náklady na administrativní zpracování, za správu, inkaso a případné pojištění pohledávek, jeho výše se pohybuje dle tabulky a je nepřímo úměrná ročnímu objemu postoupených pohledávek. Úroková sazba – úročeny jsou poskytnuté zálohy za postoupené pohledávky sazbou většinou na úrovni sazeb krátkodobých bankovních úvěrů. 38
Společnost NBL Factoring poţaduje v rámci faktoringového balíčku pro malé podnikatele nejmenší roční obrat pohledávek, nicméně tato sluţba je podmíněna minimálně jedním uzavřeným účetním obdobím a také kladným provozním ziskem.
5.2 Forfaiting V České republice nabízejí tuto sluţbu především velké banky – Komerční banka, Česká spořitelna nebo Československá obchodní banka. Podle mého názoru však není tento produkt pro začínající podnikatele široce vyuţitelný. Minimální výše jednotlivé pohledávky je stanovena na cca 1 mil. Kč, coţ je pro většinu začínajících podnikatelů jistě velká částka. V ČR zájem o forfaiting a zejména faktoring stále roste. Například společnosti Tansfinance, a.s. vzrostl objem postoupených pohledávek za první pololetí 2011 o více neţ 30 %.59 Přesto si myslím, ţe se tyto nástroje začínajícími podnikateli v široké míře vyuţít nedají a to z výše uvedených omezení. Vyuţitelné jsou pro podniky, které mají jednak svůj okruh odběratelů a hlavně větší objem nasmlouvaných zakázek.
59
Factoring slouţí k financování provozu i k vylepšování rozvahy. Finanční management, 27.09.11. Odkaz: http://financnimanagement.ihned.cz/. Zkratka zdroje: CEFM, Identifikace: CEFM20110927010035. ISSN 12149292, str. 24
39
6 Rizikový kapitál a business angel v České republice 6.1 Česká asociace private equity a venture kapitálu Asociace, která sdruţuje investory private equity a venture kapitálu vznikla v roce 1997. Cílem České asociace private equity a venture kapitálu (CVCA) je rozvíjet a podporovat oblast venture kapitálu a private equity v České republice a reprezentovat, obhajovat a řídit profesní zájmy jejích členů. Jedná se o zájmové sdruţení právnických osob, jehoţ cílem není dosaţení zisku, ale naplňování stanovených cílů. Mezi hlavní cíle CVCA patří především: spolupráce s vládou České republiky i dalších zemí, státními orgány i jinými institucemi na vytvoření legislativního, finančního a fiskálního rámce, který bude adekvátní jak pro investory, tak pro příjemce kapitálu; udrţování a rozvíjení profesionální a etické úrovně svých členů; organizace seminářů, konferencí a setkání členů a obchodních partnerů; prostřednictvím broţur, webových stránek, publikací a článků podávat informace o aktivitách CVCA a o aktuální situaci v oblasti private equity a venture kapitálu. V CVCA je moţná dvojí forma členství. Řádné členství je určeno firmám investujícím venture kapitál a přidruţené členství je pro firmy, které poskytují poradenské sluţby v této oblasti. V současné době má CVCA 14 řádných členů a 28 přidruţených členů. CVCA je členem Evropské asociace private equity a venture kapitálu (EVCA) a jejím prostřednictvím je v kontaktu i s dalšími asociacemi, zejména z regionu střední a východní Evropy.
6.2 Investice private equity a venture kapitálu v ČR Podle Petry Kursové60, tajemnice CVCA, proinvestovali členové asociace v letech 2009 a 2010 v ČR celkem 1,5 miliardy EUR. V roce 2009 to bylo 1 386 miliónů EUR celkem do 22 společností a v roce 2010 193 miliónů EUR do 15 společností. Výše prostředků v roce 2009 je však ovlivněna investicí do společnosti StarBev, která přesáhla 1 miliardu EUR. Od roku 1990 se uskutečnilo více neţ 100 investic v celkové hodnotě přesahující 2400 miliónů EUR. Jednotlivým sektorem s největším podílem investovaných prostředků byly IT, telekomunikace a internet. Mezi nejznámější investice mimo výše zmiňovanou společnost StarBev patří např. CCS, a.s., Kofola, a.s., Gumotex, a.s., Tatra, a.s., Pietro Filipi, s.r.o., Hamé s.r.o., Profimedia.CZ, s.r.o., T-Mobile Czech Republic a.s. a další.
60
V hledáčku privátního kapitálu je typicky firma s delší historií. Finanční management, 25.11.11. Odkaz: http://financnimanagement.ihned.cz/. Zkratka zdroje: CEFM, Identifikace: CEFM20111125010040. ISSN 12149292, str.24
40
Na českém trhu se nacházejí zajímavé projekty, které jsou pro investory soukromého kapitálu atraktivní. Většina prostředků se však investuje do projektů s historií, které se přece jen vyznačují vyšší mírou stability. Na projekty začínajících firem, které jsou rizikovější, stále není dostatek prostředků i přesto, ţe pokud dojde k jejich úspěšné realizaci, jsou výnosově zajímavější. Největší nabídka PE/VC61 je v oblasti financování expanze a manaţerských odkupů podniků. Naopak velmi malá je nabídka v oblasti startovního financování a nabídka na předstartovní financování pak téměř neexistuje. Ve srovnání se zbytkem Evropy jsou ale podle statistiky Evropské asociace private equity a venture kapitálu (EVCA)62 investice rizikového kapitálu v České republice téměř zanedbatelné. Ve statistice za rok 2010 jsme se umístili aţ na 23. místě, méně investic uţ bylo jen v Bulharsku, Řecku a zemích bývalé Jugoslávie.63 Následující tabulka nám udává přehled řádných členů CVCA, jejich preferované investice a odvětví a přehled dosud uskutečněných investic v ČR.
61
private equity a venture kapitál European Private Equity and Venture Capital Association 63 Private equity investments as % of GDP in 2010 - [online].[cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.evca.eu/uploadedfiles/Home/Knowledge_Center/EVCA_Research/Statistics/Yearbook/Evca_Yearbo ok_2011.pdf 62
41
Tabulka č. 7: Přehled řádných členů CVCA a jejich činnosti Název
Typ investic
Preferovaná výše jedné investice
Preferovaná odvětví
Credo Ventures
startovní financování, financování růstu, financování expanze startovní kapitál, financování rané fáze, financování expanze; vybrané případy předstartovního financování, pozdější fáze a speciální situace manaţerské odkupy, konsolidace odvětví, financování růstu, příleţitostně téţ financování rané fáze financování růstu, financování expanze, manaţerské odkupy
0,25 – 2 miliony EUR
IT & internet, mobilní komunikace, zdravotnictví
0,5 – 5 milionů EUR do základního kapitálu
média, software & IT, elektronika & hardware, life sciences (především zdravotní technika), chemický průmysl, materiály, alternativní energie
0
3-10 milionů EUR
bez preferencí
22
3 – 20 milionů EUR
5
manaţerské odkupy, financování, expanze, konsolidace odvětví manaţerské odkupy, financování expanze, konsolidace odvětví ve středních firmách manaţerské odkupy, konsolidace odvětví, financování expanze akvizice společností, manaţerské odkupy, financování expanze, konsolidace odvětví akvizice společností, manaţerské odkupy, financování expanze, konsolidace odvětví manaţerské odkupy, financování expanze, konsolidace odvětví manaţerské odkupy, financování expanze neuvedeno akvizice, manaţerské odkupy, financování expanze, konsolidace odvětví
min. 30 milionů EUR
spotřebitelský průmysl, sluţby, media&marketing, technologie, telekomunikace, energetika a ţivotní prostředí bez preferencí
5-15 milionů EUR
bez preferencí
neuvedeno
10 – 40 milionů EUR (equity)
bez preferencí
6
5 – 50 milionů EUR
bez preferencí
7
1 – 100 milionů EUR
bez preferencí
6
3 - 15 milionů EUR
bez preferencí
5
do 100 milionů EUR neuvedeno 50 - 200 milionů EUR
bez preferencí
1 5 5
manaţerské odkupy, financování expanze
15-150 EUR
neuvedeno telekomunikace, média, zdravotní sluţby, farmacie, energetika, doprava, logistika, maloobchod, výroba, základní průmysl, chemický průmysl, zemědělská výroba bez preferencí
GCP gamma capital partners
Genesis Limited
Capital
3TS Capital Partners
Advent International
Amundi Private Equity Funds
ARGUS Capital Group Limited ARX Equity Partners
Enterprise Investors
Gimv
INVEST EQUITY KBC Private Equity Mid Europa Partners
Riverside Partners
Europe
milionů
Počet transakcí v ČR 2
3
4
Pramen: Vlastní zpracování dle webových stránek CVCA - [online].[cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.cvca.cz/cs/clenove-asociace/radni-clenove/
42
Z tabulky je vidět, ţe 14 řádných členů CVCA nabízejí moţnost startovního financování pouze 3 společnosti a tzv. seed kapitál na financování předstartovní fáze pak nabízí pouze 1 z členů CVCA. Ani u těchto tří společností však není tento druh financování rozhodující. Společnost GCP gamma capital partners zatím v České republice neuskutečnila ţádnou investici. Společnost Credo Ventures má zatím v ČR investice dvě, ţádná z nich však není do začínající firmy. Nejvíce investicí ze všech společností, které jsou řádnými členy CVCA uskutečnila společnost Genesis Capital Limited, a to 14 jiţ realizovaných a 8 současných. Do start-up fáze však investovala pouze 2x. V roce 1999 do společnosti Český mobil a.s. (později Oskar Mobil a.s., nyní Vodafone Czech Republic a.s.) a v roce 2000 do společnosti Globopolis, která provozovala mezinárodní kulturní informační portál v podobě vícejazyčného kulturně lifestylového online průvodce východoevropskými metropolemi. Tato investice se však nevydařila a společnost Globopolis po přibliţně jednom roce fungování ukončila v roce 2001 svůj provoz.
6.3 Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. Podmínkou nutnou pro rozvoj podnikání moderních inovačních firem je schopnost získat dostatek kapitálu pro svůj rozjezd. Jak vyplývá z předešlé kapitoly, rizikový kapitál pro nejmenší a nově vznikající firmy v české republice prakticky neexistuje. I z tohoto důvodu se v debatách o mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky stále více objevuje problematika efektivní podpory začínajících inovativních firem prostřednictvím takzvaného seed kapitálu, tedy start-up financování za vyuţití rizikového kapitálu. Na ministerstvu průmyslu a obchodu ve spolupráci s mnoha experty v současné době probíhá příprava této formy financování za vyuţití prostředků z fondů EU. V průběhu jara by měla být připravena hrubá koncepce tohoto seed fondu. Ta by pak měla být v dalších měsících implementována a podle MPO by první investice mohly proběhnout ve druhé polovině roku 2012. Projekt "Realizace pilotního Seed fondu pro začínající inovační podnikatele, s ním spojených finančních nástrojů a opatření pro podporu aktivit spojených s firmami v early stage (rané fázi)" je součástí pilíře "Finanční trhy" Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 aţ 2020. Projekt nese pořadové číslo 30. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.64 V rámci tohoto projektu rozhodla vláda ČR dne 23. listopadu 2011 o zaloţení nové akciové společnosti Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. ve 100% vlastnictví státu.65 Tato akciová společnost pak poţádá o povolení k činnosti fondu kolektivního investování (konkrétně státního fondu kvalifikovaných investorů, dále SFKI) a jehoţ obhospodařováním bude pověřena správní investiční společnost vybraná na základě otevřeného zadávacího řízení. Souběţně bude MPO v rámci veřejné zakázky vybírat depozitáře fondu, tedy banku se 64
Projekt 30 Realizace pilotního Seed fondu pro začínající inovační podnikatele (Strategie MK) – [online].[cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/strategie-mezinarodkonkurenceschopnosti/smk-realizace-pilotniho-seed-fondu/1001958/62714/ 65 Usnesení vlády č. 862 z 23. listopadu 2011. Dostupné z WWW: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2011&11-23
43
sídlem nebo organizační sloţkou na území ČR. Rolí depozitáře je vedení účtů fondu a úschova (kontrola) nad veškerými aktivy fondu, tzn. depozitář posuzuje kaţdou platbu a její soulad se statutem fondu.66 Pro tyto účely se budou vyuţívat finanční prostředky Operačního programu Podnikání a inovace vyjednané v rámci dodatečné alokace strukturálních fondů EU v ČR s ministerstvem pro místní rozvoj. Fond by měl disponovat částkou přibliţně 1,3 miliardy Kč, přičemţ 85% bude z fondů EU a ze státního rozpočtu bude 15%. Minimální účast soukromého investora je 30%.67 "Cílem rozhodně není, aby si stát hrál na soukromého investora. Naopak právě soukromé investory chceme motivovat k tomu, aby začali hledat příleţitosti ke zhodnocení svých prostředků v začínajících firmách. Takovým způsobem totiţ vznikly společnosti jako je třeba Apple nebo Google. Být to ovšem v České republice, nápady zakladatelů těchto firem by dodnes byly jen na papíře, protoţe tu dnes — zatím — není nikdo, kdo by jim věnoval prostředky do začátku," vysvětluje Petr Očko, ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu.68 Investiční strategie tedy bude zaměřena na raná stadia podnikání, tedy na fázi zaloţení a rozjezdu firmy. Vhodné začínající firmy s dobrým inovačním potenciálem bude vyhledávat a připravovat na vstup investora projekt CzechEkoSystem. Jedná se projekt agentury Czechinvest, který je schválen MPO. Projekt je realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, 2007 – 2013 (OPPI), prioritní osy 6 „Sluţby pro rozvoj podnikání― programu Poradenství. Cílem projektu je vytvořit v České republice prostředí, ve kterém budou podnikatelé připraveni postavit na svém nápadu fungující podnik. Placení odborníci budou vybírat vhodné projekty a budou pomáhat začínajícím podnikatelům s přípravou podnikatelského plánu a přípravou na získání investice. Výzva k předkládání ţádostí o podporu v rámci projektu CzechEkoSystem, na kterou je alokováno 60 mil. Kč., byla vyhlášena 11. ledna 2012. Příjem ţádostí bude zahájen dne 1. 5. 2012 a ukončen dne 29. 6. 2012. Projekt seed fondu v sobě zahrnuje i vytvoření fondu rizikového kapitálu zaměřeného na investice do zralejších firem, které připraví nový vysoce inovativní produkt a dále pak i záruky a zvýhodněné úvěry zaštítěné Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.
66
Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu - [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: www.mpooppi.cz/document.file.php?idDocument=1424 67 Pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků a Rámec pro veřejnou podporu formou rizikového kapitálu stanovený nařízením Komise (ES) č. 800/2008 poţadují v podporovaných regionech financování soukromými investory minimálně z 30%. Česká republika je podporovaným regionem s výjimkou území hl.m. Prahy. 68 Stát pomůţe rozvoji rizikového kapitálu – [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument92784.html
44
Tabulka č. 8: Základní pilíře a alokace finančních prostředků v rámci projektu seed fond Číslo pilíře
Soubor aktivit
Stav realizace
Termín
Alokace
I.
Sluţby pro začínající podnikatele (CzechEkoSystem)
Interní projekt Zahájení agentury listopad 2011 Czechinvest, schváleno MPO
II.
Záruky za úvěry na Probíhá jednání inovativní projekty zárukách v OPPI s EK
III.
Investiční fond Seed/VC „Rychlá varianta―
Finalizace projektové Předpoklad fiše, červenec 2012 vyjednávání s MF a investory. Příprava zaloţení akciové společnosti MPO (schválení vládou ČR). Příprava statutu fondu a dalších podkladů podle Zákona o kolektivním investování.
660 mil. Kč
IV.
Holdingový fond
Vyjednávání s EIF, Předpoklad řešení otázek leden 2013 české legislativy (Rozpočtová pravidla) a veřejné soutěţe
560 mil. Kč
206 mil. Kč (z programu Poradenství)
o Bude dojednán s EK
Pramen: Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu - [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: www.mpo-oppi.cz/document.file.php?idDocument=1424
Prostředky z investičního fondu je potřeba vyčerpat do konce roku 2015. I přes dobře míněnou snahu ministerstva podpořit co nejúčinněji rozvoj inovativního podnikání, tak projekt vyvolává řadu otázek. Především zda se za 40 měsíců stihne rozumně utratit plánovaných 660 mil. Kč, zda existuje dostatek kvalitních projektů i odborníků, kteří budou umět vhodné projekty vybrat a v neposlední řadě, zda se najde dostatek soukromých investorů, kteří budou ochotni projekty spolufinancovat.
45
6.4 Financování prostřednictvím business angels v ČR Investice prostřednictvím business angels nejsou v České republice zatím příliš rozšířené. Jelikoţ neexistují ţádné statistiky, lze mnoţství těchto investic u nás spíše jen odhadovat. Za jednu z nejznámějších lze povaţovat projekt Bezrealitky.cz.69 Investor zde do studentského projektu vloţil podle svých slov 3 mil. Kč výměnou za 50% podíl ve firmě a server byl po několika letech prodán v řádech desítek miliónů Kč. Investorem byl Kamil Vacek, majitel společnosti Glocal Consulting, a.s. Tato společnost je i jedním z organizátorů a Kamil Vacek jedním porotců soutěţe „Startup roku―. Je ale také potřeba říci, ţe výše zmiňovaný projekt byl zatím jediný, který se zrodil v této soutěţí a byl takto veleúspěšný.70 V ČR existují i jiné soutěţe tohoto typu např. Den D v České televizi nebo Rozjezd roku společnosti T-Mobile atd. Nalezením soukromých investorů se zabývají i různé společnosti. Kromě různých soukromých společností, kterých je moţno na internetu nalézt několik, mohu jmenovat i organizace podporované ze státního rozpočtu, např. Jihomoravské inovační centrum, které je podporováno z rozpočtu Jihomoravského kraje. Pro začínající podnikatele má určitě nalezení soukromého investora spoustu výhod. Výhodou je získání peněz s přidanou hodnotou ve formě poradenství, kontaktů, odborných zkušeností. Vloţené prostředky není nutné splácet, riziko v tomto případě nese investor. Jako nevýhoda se samozřejmě ale můţe jevit ztráta 100% vlastnického podílu a z toho vyplývající povinnost respektovat investora při řízení chodu podniku. Vyuţití této formy podpory podnikání resp. alternativního financování není zcela jistě pro kaţdého začínajícího podnikatele. Spíše naopak je moţné tvrdit, alespoň v podmínkách České republiky, ţe tento způsob vyuţije jen několik málo začínajících podnikatelů. Na oplátku za velké riziko, které investor podstupuje, očekává vysoké zhodnocení své investice. A k tomu je potřeba nový, inovativní, neotřelý nápad. Podnikatelé, kteří začínají jiţ v zaběhnutých oborech a konkurovat chtějí např. kvalitou nebo cenou své „byznys anděly― asi nepotkají.
69
Internetový portál www.bezrealitky.cz – vyhledávač pronájmu či prodeje bydlení bez účasti klasické realitní kanceláře 70 Zpracováno dle článku T. Sacher: „Nápady jak zbohatnout―, Respekt, 50: 60 (prosinec 2011)
46
7 Operační program podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v letech 2007 — 2013. Tento tematický operační program Ministerstva průmyslu a obchodu, na jehoţ základě je v současném programovacím období českým podnikatelským subjektům podpora z ERDF poskytována, byl koncipován na základech a principech Lisabonské strategie, která je primárně orientována na dosaţení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udrţitelného rozvoje.71 Tento program vychází na hlavní strategické dokumenty ČR, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje, Strategie udrţitelného rozvoje atd., a rozpracovává významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce České republiky na léta 2007 — 2013 "Konkurenceschopná česká ekonomika". Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je také významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013 schválené usnesením vlády České republiky č. 392/2006.72 České podnikatelské subjekty i nadále zaostávají z hlediska své kvality, vybavenosti, efektivity či inovativnosti za zeměmi Evropské unie. Operační program Podnikání a inovace na období let 2007-2013 je proto orientován právě na odstranění či eliminaci naznačených problémů a nedostatků. Jeho globálním cílem je proto zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a sluţeb a rozvoj podnikání, udrţení přitaţlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje (VaV), komercializace výsledků VaV, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství zaloţeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií.73 Operační program Podnikání a inovace je financován ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle „Konvergence‖. Podporu v jeho rámci je tedy moţné poskytovat projektům realizovaným na celém území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. V rámci programu OPPI je stanoveno sedm prioritních os, z nichţ kaţdá se člení na několik oblastí podpory.
71
Operační program Podnikání a inovace 2007 - 2013 (OPPI) - [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument94351.html 72 Dokumenty vlády 2006-04-12 – [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2006&04-12 73 Operační program Podnikání a inovace 2007 - 2013 (OPPI) - [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument94351.html
47
Tabulka č. 9: Přehled prioritních os a programů podpory v rámci OPPI Prioritní osa Celkové zdroje v € Programy podpory 1. Vznik firem 93 028 383 Start Progres Záruka 2. Rozvoj firem 780 007 217 Rozvoj ICT v podnicích ICT a strategické sluţby 3. Efektivní energie 286 241 181 Ekoenergie Inovace 4. Inovace 800 182 644 Potenciál Spolupráce Prosperita 5. Prostředí pro podnikání a inovace 1 266 617 226 Školící střediska Nemovitosti Poradenství 6. Sluţby pro rozvoj podnikání 246 525 217 Marketing 7. Technická pomoc 105 412 892 Pramen: Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument64668.html
Na podporu začínajících podnikatelů je moţné vyuţit některé programy z prioritních os Vznik firem, Rozvoj firem a nepřímou podporu pak nabízí i některé programy z prioritních os Prostředí pro podnikání a inovace a Inovace.
7.1 Prioritní osa vznik firem 7.1.1 Program podpory Start – podpora začínajícím podnikatelům Tato kapitola je zpracována podle oficiálního znění programu Start a jeho jednotlivých výzev.74Program Start je vyhlášen na období 2007 – 2013. Cílem programu je umoţnit realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Program je realizován podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů a v reţimu podpor malého rozsahu75. Program se orientuje především na realizaci projektů v oblasti nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb. Je určen drobným podnikatelům s méně jak 10 zaměstnanci, který je zaregistrován jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě76 74
Oficiální znění programu Start a jednotlivé výzvy programu - [online].[cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-oppi.cz/start/ 75 podpora de minimis 76 podle § 33, odst. (1) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění
48
v roce podání ţádosti o podporu nebo v roce předchozím anebo minimálně po sedmi letech od ukončení předcházející registrace. Podpora je poskytována formou bezúročného úvěru anebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Ţádosti o podporu přijímají pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (ČMZRB). Podporovaná ekonomická činnost, na kterou můţe být podpora poskytnuta, je vymezená seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).77 Bezúročný úvěr je poskytován aţ do výše 90 % předpokládaných způsobilých výdajů projektu. Doba splatnosti bezúročného úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně 7 let. Bezúročný úvěr pro fyzickou osobu nebo pro podnikající právnickou osobu s jedním společníkem je poskytován aţ do výše 0,75 mil. Kč, pro podnikající právnickou osobu s více společníky či členy aţ do výše 1,5 mil. Kč. Bezúročný úvěr je zajišťován směnkou vystavenou příjemcem podpory avalovanou nejméně jednou fyzickou nebo právnickou osobou. Zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru je poskytována pouze k úvěrům bank, které mají uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem s ČMZRB. Záruka je poskytována aţ do výše 80 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru. Zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč s dobou splatnosti delší neţ 3 roky. Příjemce podpory hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 % p.a. z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je mu poskytnut finanční příspěvek 3 % p. a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Spolu se zárukou je poskytován finanční příspěvek k zaručovanému úvěru, a to ve výši 15 % vyčerpaného zaručeného úvěru. Finanční příspěvek k zaručovanému úvěru je vyplacen, pokud příjemce podpory doručí do 2 let ode dne uzavření smlouvy o podpoře poskytovateli podpory zprávu o ukončení realizace projektu a plnění podmínek programu a potvrzení úvěrující banky o vyčerpané částce zaručovaného úvěru a jeho řádném splácení. Způsobilé výdaje, které jsou hrazeny z tohoto programu, musí být vynaloţeny v souladu s cílem programu a musí být vynaloţeny nejdříve v den uzavření smlouvy o zaručovaném úvěru. Způsobilými výdaji, ke kterým můţe být čerpán bezúročný nebo zaručovaný úvěr, jsou: pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku (u příjemců podpory vedoucích účetnictví), resp. hmotného majetku a pozemků (u příjemců podpory vedoucích daňovou evidenci), pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, pokud není příjemcem podpory veden jako dlouhodobý hmotný majetek, resp. majetek, pořízení drobného nehmotného majetku, pokud je příjemcem podpory vykazován jako náklad/výdaj. 77
Seznam OKEČ – CZ NACE, který je platný pro poslední platnou výzvu programu Progres je uveden v příloze
1
49
DPH je součástí příslušného způsobilého výdaje. Veškeré podmínky jsou pak upřesněny v jednotlivých výzvách. Dosud byly v programu Start vyhlášeny výzvy dvě, bylo přijato celkem 328 ţádostí a uzavřeno bylo 174 smluv.78 7.1.2 Využití nových finančních nástrojů V rámci prioritní osy 1 se na začátku programovacího období 2007-2013 předpokládala podpora investic pro rozvoj MSP pomocí rizikového kapitálu a to zavedením nových finančních nástrojů, které by měly napomoci řešit problematiku financování projektů s vysokou rizikovostí vyplývající z charakteru příjemců o podporu a typů realizovaných projektů. Předpokládalo se vyuţití finančních nástrojů typu JEREMIE aj. Jak se uvádí ve Výroční zprávě OPPI 201079, v roce 2009 pak byla vypracována externí „Studie moţnosti implementace finančních nástrojů JEREMIE v rámci OPPI 2007 – 2013 s vyuţitím poznatků realizace v EU" s cílem posoudit další moţnosti vyuţití JEREMIE v podmínkách OPPI. Podle Výroční zprávy pak ze studie vyplývá, ţe tento nástroj není vyuţitelný okamţitě, nýbrţ aţ v delším časovém horizontu. Na základě závěrů uvedené studie bylo navrţeno uţití prostředků původně určených pro JEREMIE v jiných oblastech podpory OPPI, kde mohou efektivněji a rychleji reagovat na ekonomické podmínky a jejich dopady zejména na sektor MSP. K vyuţití nových finančních nástrojů tedy zatím v ČR tedy zatím nedochází.
7.2 Prioritní osa Rozvoj firem Programy v této prioritní ose sice nejsou určeny primárně na podporu vzniku firem, tak jak je to u osy jedna, ale podporu v rámci programů Progres a Záruka mohou vyuţít i začínající podnikatelé. 7.2.1 Progres Tato kapitola vychází z oficiálního znění programu Progres a jeho jednotlivých výzev.80 Cílem programu PROGRES je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů umoţnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů a pomocí podpory ve formě finančního příspěvku k podřízenému úvěru motivovat tyto podnikatele ke zvyšování zaměstnanosti. Program Progres si také klade za cíl prostřednictvím této podpory ve formě zvýhodněných úvěrů a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru umoţnit realizaci projektů malých a středních podnikatelů v oblasti
78
Podrobněji kapitola 10 Výroční zpráva OPPI 2010 – [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument90957.html 80 Oficiální znění programu Progres a jeho jednotlivé výzvy - [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-oppi.cz/progres/ a podle Výročních zpráv OPPI 2007- 20010 - online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument90957.html 79
50
energetických sluţeb, které svými efekty přispívají ke sníţení spotřeby energie a zvýšení efektivnosti výroby energie. Podpora je poskytována ve formě podřízeného úvěru anebo podřízeného úvěru s finančním příspěvkem. Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Podporovaná ekonomická činnost, na kterou můţe být podpora poskytnuta, je opět vymezená seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), který je uveden v příloze 1. Podpora je určena malým a středním podnikatelům. K financování projektu musí být souběţně předpokládáno pouţití dalšího externího financování formou bankovního úvěru, leasingu, nebo úvěru poskytnutého právnickou osobou, která poskytuje úvěry a má s ČMZRB uzavřenu smlouvu o spolupráci, a to nejméně ve výši podřízeného úvěru. Podřízený úvěr je poskytován ve výši aţ 25 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 3% p.a. Doba splatnosti podřízeného úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně 11 let a odklad splátek jistiny úvěru je maximálně 6 let (období podřízenosti). Výše podřízeného úvěru nesmí přesáhnout 75% předpokládaných způsobilých výdajů projektu, pokud intenzita veřejné podpory dosáhne zvýšené úrovně přípustné pro malé a střední podnikatele. Podřízený úvěr je zajišťován směnkou vystavenou příjemcem podpory avalovanou nejméně jednou fyzickou nebo právnickou osobou. Finanční příspěvek je poskytován ve výši 10% z vyčerpaného podřízeného úvěru, maximálně však ve výši nesplacené jistiny úvěru ke dni, kdy bylo prokázáno splnění podmínek programu platných pro jeho přiznání. Finanční příspěvek bude přiznán, pokud příjemce podpory prokáţe zvýšení zaměstnanosti minimálně o 3 zaměstnance oproti výchozímu počtu zaměstnanců. Výchozím počtem zaměstnanců je stav zaměstnanců ke konci kalendářního roku předcházejícího roku podání ţádosti. Způsobilými výdaji, ke kterým můţe být čerpán podřízený úvěr, jsou: pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku (u příjemců podpory vedoucích účetnictví), resp. hmotného majetku a pozemků (u příjemců podpory vedoucích daňovou evidenci), pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, koupě podniku v konkurzu (podle § 476-488 obchodního zákoníku). DPH je součástí příslušného způsobilého výdaje. Přesné podmínky jsou vţdy uvedeny v jednotlivých výzvách programu. V programu Progres byly vyhlášeny dosud tři výzvy, přičemţ třetí výzva byla jiţ dvakrát prodlouţena. Celkem bylo přijato 485 ţádostí a uzavřeno bylo 245 smluv.
51
7.2.2 Záruka Tato kapitola je zpracována podle oficiálního znění programu Záruka a jeho jednotlivých výzev.81 Cílem programu Záruka je pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru usnadňovat zejména realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů. Podpora je poskytována ve formě zvýhodněné záruky anebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Podpora je určena malým a středním podnikatelům. Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Podporované ekonomické činnosti, na které můţe být podpora poskytnuta, jsou opět vymezené seznamem OKEČ. Zvýhodněná záruka je poskytována malým a středním podnikatelům aţ do výše 80% jistiny zaručovaného úvěru. Podnikatel hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 – 0,3% p.a. z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je mu poskytnut finanční příspěvek ve výši aţ 4% p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky.82 Výše zaručovaného úvěru nesmí v případě, kdy je poskytována záruka na základě Nařízení Komise č. 70/2001 a intenzita veřejné podpory dosáhne zvýšené úrovně přípustné pro malé a střední podnikatele, překročit 75% předpokládaných způsobilých výdajů projektu. Záruka za úvěr či část úvěru určenou na pořízení zásob a drobného hmotného a nehmotného majetku je poskytována pouze jako podpora de minimis. Pokud má úvěrující banka s poskytovatelem podpory uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným způsobem83, mohou být takto zaručovány bankovní úvěry do výše 5 mil. Kč. Výše záruky v tomto případě činí aţ 70% jistiny zaručovaného úvěru a cena záruky hrazená příjemcem podpory je pevně stanovena ve výši 0,1% p.a. z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je příjemci podpory poskytnut finanční příspěvek 3% p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Záruka můţe být v těchto případech poskytnuta jen jako podpora de minimis. Zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru můţe být poskytnuta pouze malému podnikateli jako podpora de minimis. Zaručovaný úvěr musí být určen na financování projektu, který bude umístěn na území regionů se soustředěnou podporou státu.84 Záruka se poskytuje pouze k úvěrům do výše 5 mil. Kč s dobou splatnosti delší neţ 3 roky. Ostatní podmínky zůstávají stejné jako u zvýhodněné záruky. Spolu se zárukou je poskytován finanční příspěvek k zaručovanému úvěru, a to ve výši 10% vyčerpaného zaručeného úvěru. Finanční příspěvek k zaručovanému úvěru je vyplacen, pokud příjemce 81
Oficiálního znění programu Záruka a jeho jednotlivé výzvy - [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-oppi.cz/zaruka/ a podle Výročních zpráv OPPI 2007- 20010 - online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument90957.html 82 Záruka za úvěr je poskytována jako podpora podle Nařízení Komise č. 70/2001 nebo jako podpora de minimis. Maximální intenzita veřejné podpory nesmí v případě poskytnutí záruky podle Nařízení Komise č. 70/2001 přesáhnout hranici stanovenou regionální mapou veřejné podpory viz kapitola 83 Seznam bank lze najít na internetové adrese ČMZRB - www.cmzrb.cz. 84 Tyto regiony jsou vymezeny v příloze usnesení vlády č. 560/2006 a usnesením vlády č. 829/2006 a jsou uvedeny v příloze 2
52
podpory doručí do 2 let ode dne uzavření smlouvy o podpoře poskytovateli podpory zprávu o ukončení realizace projektu a dodrţování podmínek programu a potvrzení úvěrující banky o vyčerpané částce zaručovaného úvěru a jeho řádném splácení. Způsobilými výdaji, ke kterým můţe být čerpán zaručovaný úvěr, jsou: pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku (u příjemců podpory vedoucích účetnictví), resp. hmotného majetku a pozemků (u příjemců podpory vedoucích daňovou evidenci), pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, pokud není příjemcem podpory veden jako dlouhodobý hmotný majetek, resp. hmotný majetek, pořízení drobného nehmotného majetku, pokud je příjemcem podpory vykazován jako náklad/výdaj. Zaručovaný úvěr, ke kterému je poskytnuta pouze zvýhodněná záruka (bez finančního příspěvku k zaručovanému úvěru), můţe být pouţit na koupi podniku v konkurzu85. DPH je součástí příslušného způsobilého výdaje. V rámci programu Záruka byly do dnešní doby vyhlášeny tři výzvy, které uvádějí přesné podmínky pro získání podpory. Bylo přijato celkem 2 908 ţádostí a uzavřeno 1981 smluv.
7.4 Prioritní osa Prostředí pro podnikání a inovace Tato kapitola je zpracována podle oficiálního znění programu Prosperita, dle jednotlivých výzev tohoto programu, podle Výročních zpráv OPPI 2077-2013 a dle webových stránek agentury CzechInvest.86 Programy v rámci této prioritní osy jiţ neposkytují začínajícím podnikatelům přímou podporu, ale soustředí se na vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Jedná se tedy o podporu nepřímou, ale podle mého názoru, je vhodné se o nich také zmínit. Podpora ve formě dotací je zaměřena na zakládání, činnost a další rozvoj podnikatelských inkubátorů, vědecko-technologických parků, center pro transfer technologií a na zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích. Program věnuje pozornost i podpoře sítí business angels na podporu vznikajících malých a středních podniků. Největší význam pro začínající podnikatele má určitě podpora zakládání a fungování podnikatelských inkubátorů. Podnikatelský inkubátor je prostředí – budova či malá podnikatelská zóna – převáţně pro začínající inovativní firmy, které vyuţívají za předem 85
Podle § 476-488 OZ Oficiální znění programu Prosperita a jeho jednotlivé výzvy - [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-oppi.cz/prosperita/, Výroční zprávy OPPI 2007- 20010 - online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument90957.html, Agentur CzechInvest - online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.org/prosperita 86
53
stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a sluţeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém horizontu na trhu. Podpora je novým firmám poskytována většinou ve formě zvýhodněného nájmu kancelářských, laboratorních, výrobních či jiných prostor a cenově zvýhodněných konzultantských sluţeb, školení, rekvalifikací a dalších sluţeb. Další výhodou inkubátoru je moţnost společně sdílet prostory, laboratoře a celkové zázemí, coţ zefektivňuje vzájemnou spolupráci a komunikaci s ostatními firmami uvnitř inkubátoru. Je tedy zřejmé, ţe i tato forma podpory můţe začínajícím firmám velice pomoci. Pokud má začínající firma jasný, dobře propracovaný a ţivotaschopný podnikatelský záměr, který provozovatel inkubátoru či osoba pověřená výběrem projektů vhodných k inkubaci doporučí k realizaci, znamená to jistě nemalou úsporu počátečních výdajů.
7.5 Prioritní osa Inovace Tato kapitola je zaloţena na oficiálním znění programu Inovace a dle Výzvy II tohoto programu.87 Ani programy v rámci této prioritní osy neposkytují podporu určenou přímo k financování podnikání, ale program Inovace – patent můţe pomoci ušetřit některé výdaje. Program Inovace – patent podporuje získání průmyslově-právní ochrany nehmotných statků v podobě patentů, uţitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Podpora je vyhrazena pouze pro MSP, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a fyzické osoby. Zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest. V současné době je vyhlášeno prodlouţení Výzvy II, kdy příjem ţádostí byl zahájen 1. Září 2011 a ukončení je plánováno na 30. září 2012. Plánovaná alokace finančních prostředků na tuto výzvu je 0,05 mld. Kč. Podpora je poskytována formou dotace ve výši 40 tis. Kč - 1 mil. Kč a je omezena procentními limity. Malý a střední podnik nebo fyzická osoba mohou získat dotaci ve výši max. 45% způsobilých výdajů se zohledněním podílu příjemce podpory na právech předmětného průmyslového vlastnictví. Podpora je poskytována dle pravidla de minimis. Podporu lze získat na podávání přihlášek a vynálezů v zahraničí a ČR, uţitných vzorů v zahraničí a ČR a průmyslových vzorů a ochranných známek v zahraničí. Nelze tedy podpořit aktivity směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví pouze v ČR. Mezi způsobilé výdaje patří: sluţby oprávněných zástupců – sluţby oprávněných zástupců spojené s řízením o udělení patentu, zápisu průmyslového vzoru, uţitného vzoru či ochranné známky, překlady – překlady dokumentace pro účely řízení o udělení patentu, zápisu průmyslového vzoru, uţitného vzoru či ochranné známky v zahraničí, 87
Oficiálního znění programu Inovace a Výzva II – prodlouţení - [online].[cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.org/projekty-na-ochranu-prav-prumysloveho-vlastnictvi-vyzva-ii-prodlouzeni
54
správní poplatky – správní poplatky hrazené příslušnému úřadu ochrany průmyslového vlastnictví do doby udělení či zapsání průmyslového práva. Dotace je vyplácena zpětně, přičemţ před proplacením musí být způsobilé výdaje prokazatelně zaplaceny příjemcem dotace. Pokud by si chtěl začínající podnik či podnikatel nechat patentovat výstup své dosavadní činnosti, můţe s pomocí tohoto programu, samozřejmě při splnění všech podmínek, ušetřit část výdajů. U všech ostatních programů v rámci OPPI, které zde nezmiňuji, jsou jiţ nutnou podmínkou k získání podpory resp. podání ţádosti uzavřená minimálně dvě po sobě jdoucí zdaňovací období.
55
8 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova.88 Byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/200589 a prováděcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíţe specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispívá k dosaţení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udrţitelného rozvoje, zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umoţňuje vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program také podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, sníţit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáleţitost obyvatel na venkově.90 Program Rozvoje venkova je realizován ve čtyřech základních osách. Pro začínající podnikatele je z toho programu důleţitá Osa 3, a to Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje a Opatření III.l.3 Podpora cestovního ruchu. Dotace z programu venkova je moţné vyuţít pouze v obcích s počtem obyvatel do 2000. K 1. lednu 2011 bylo v České republice celkem 5 579 obcí s méně jak 2000 obyvateli, to je 89,3 % ze všech obcí.91
8.1 Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Tato kapitola je zpracována na základě dokumentu Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV - Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje.92 Opatření je zaměřeno na podporu zakládání nových a rozvoj existujících podniků nejmenší velikosti – mikropodniků, včetně nových ţivností v oblasti výroby a zpracování. 88
Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/koncepce-a-strategie/narodni-strategickyplan-rozvoje-venkova.html 89 NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) 90 Program rozvoje venkova [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd 91 Velikostní skupiny obcí podle krajů, okresů - počet obcí - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1302-11 92 Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV - Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa3
56
Cílem opatřením je v prvé řadě tvorba nových pracovních míst a rozvoj hospodářské struktury nezemědělských podnikatelských aktivit. V rámci tohoto opatření je podpora určena na tyto záměry: zakládání a rozvoj mikropodniku - zejména v oblasti, rozvoj aktivit se zaměřením na oblast doplňkové a řemeslné výroby a dalších činností, výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu včetně kombinované výroby tepla a elektřiny, výstavba a modernizace zařízení na výrobu biopaliv. V souladu s cílem práce se budu v dalším textu zabývat podporou určenou na záměr zakládání a rozvoje mikropodniku. Příjemcem dotace můţe být fyzická nebo právnická osoba podnikatel a to právě i bez historie93, nesmí mít však všechny ţivnosti zrušené nebo přerušené, která splňuje zařazení do kategorie mikropodniků a zároveň se nejedná o zemědělského podnikatele dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, tudíţ ţadatel nesmí být evidován v Evidenci zemědělského podnikatele. Podpora se poskytuje ve formě nenávratné dotace při dodrţení maximální intenzity veřejné podpory. Minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000,- Kč na projekt, maximální výdaje, ze kterých je stanovena dotace jsou 10 000 000,- Kč na projekt. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů, příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů. Projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy. Výdaje, na které můţe být dotace poskytnuta, mohou být: nová výstavba, rekonstrukce, modernizace či přestavba provozovny určené pro zakládání a rozvoj existujících mikropodniků – stavební materiál, stavební práce, bourací práce atd. úprava povrchů v areálu podnikatelské provozovny, nákup strojů, technologií a dalších zařízení, nákup vybavení provozovny v souvislosti s projektem, nákup nezbytné výpočetní techniky v souvislosti projektem, projektová dokumentace, technická dokumentace, nákup pozemků a staveb v souvislosti s projektem do 10% z výdajů, ze kterých je stanovena dotace, DPH za podmínky, ţe jde o neplátce DPH.
93
Ţadatel, který má účetně uzavřený pouze jeden nebo dosud ţádný rok historie podnikání a není právním nástupcem ţadatele s historií
57
Přesná specifikace všech výdajů a podmínek je vţdy uvedena v jednotlivých Pravidlech, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace.
8.2 Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu V této kapitole vycházím z dokumentu Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV - Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu.94 Toto opatření je zaměřeno na rozvoj aktivit v rámci rozvoje venkovské ekonomiky směrem k činnostem v cestovním ruchu – především venkovské turistice, zejména na vyuţití potenciálu zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Podpora je určena na tyto záměry: budování pěších a lyţařských tras a stezek, hippostezek, vinařských stezek a dalších tematických stezek mimo území lesů, výstavba, modernizace, rekonstrukce či přestavba malokapacitních ubytovacích zařízení (max. 60 lůţek) slouţících pro přechodné ubytování a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovní vyţití, kdy realizací předloţeného projektu (ţádosti) vznikne funkční celek. Opět v souladu cíle své diplomové práce se budu podrobněji zabývat druhým záměrem. Příjemcem dotace mohou být fyzické i právnické osoby, podnikající i nepodnikající v zemědělské výrobě. Subjekt, který podniká v oblasti cestovního ruchu, musí mít ke dni podání Ţádosti o dotaci kratší neţ dvouletou historii. Podpora se poskytuje ve formě nenávratné dotace při dodrţení maximální intenzity veřejné podpory. Minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000,- Kč na projekt, maximální výdaje, ze kterých je stanovena dotace jsou 10 000 000,- Kč na projekt. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů, příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů. Projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy. Mezi výdaje, na které můţe být dotace poskytnuta, patří: náklady na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci či přestavbu malokapacitního ubytovacího a stravovacího zařízení – ubytovací jednotky, vnitřní komunikace, společenské prostory, kuchyň, jídelna, garáţe, základní wellness (vířivka, sauna, pára) – stavební materiál, stavební práce, technická infrastruktura atd. náklady na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci či přestavbu půjčovny sportovních potřeb např. půjčovny kol, lodí, lyţařského vybavení atd., 94
Zpracováno podle dokumentu Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu- [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa3
58
náklady na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci či přestavbu sportovních zařízení v areálech jak vnitřních tak venkovních např. hřiště, koupaliště, jízdárna atd., nákup vybavení pro malokapacitní ubytovací nebo stravovací zařízení (nábytek, kuchyňské vybavení, elektrospotřebiče), nákup vybavení sportovních potřeb pro půjčovny sportovních potřeb a sportovní zařízení, náklady na výstavbu odstavných stání, náklady na výstavbu poţárních nádrţí v areálu do objemu 10 m3 nákup a výsadba doprovodné zeleně v souvislosti s projektem, nákup pozemků a staveb v souvislosti s projektem do 10% z výdajů, ze kterých je stanovena dotace, nákup nezbytné výpočetní techniky v souvislosti s projektem, technická dokumentace, DPH za podmínky, ţe jde o neplátce DPH. Samostatné stravovací zařízení nesmí být předmětem projektu, můţe být budováno pouze jako součást ubytovacího zařízení se stabilními lůţky a musí být společně s náklady na ubytovací zařízení předmětem jednoho projektu. Předmět dotace musí být prokazatelně přístupný veřejnosti. Přesná specifikace všech výdajů a podmínek je i u tohoto opatření vţdy uvedena v jednotlivých Pravidlech, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace.
59
9 Podpora podnikání v Jihomoravském kraji 9.1 Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012 Podkladem pro zpracování této kapitoly byl dokument Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 201295. Rada Jihomoravského kraje schválila 22. března 2012 Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012. Cílem programu je podpořit drobné podnikatele v počáteční fázi podnikání poskytnutím dotace a tím zvýšit zaměstnanost a rozvíjet podnikatelské prostředí v nejvíce hospodářsky postiţených regionech Jihomoravského kraje. Dotační program je určen pro drobné začínající podnikatele – fyzické osoby. Pro tento program je na rok 2012 určeno 1 500 000,- Kč. Minimální výš dotace činí 20 000,- Kč na jeden projekt, maximální výše je 60 000,- Kč na jeden projekt. Podnikatel se musí na uznatelných výdajích spolupodílet minimálně 50%. Dotace je poskytována jako podpora de minimis. Poţádat o dotaci můţe fyzická osoba, která splňuje následující podmínky: trvalý pobyt na území Jihomoravského kraje v obcích spadajících do správní působnosti těchto obcí s rozšířenou působností: Hodonín, Znojmo, Kyjov, Veselí nad Moravou, Moravský Krumlov, Mikulov, Břeclav. je oprávněna k podnikání na území České republiky podle ţivnostenského zákona96, registrace k podnikání vznikla buď v roce podání ţádosti o dotaci, nebo v roce předchozím a byla provedena buď poprvé, nebo minimálně po 5 letech od ukončení předcházející registrace, je registrována jako poplatník daně z příjmů u místně příslušného správce daně 97a to buď v roce podání ţádosti o dotaci, nebo v roce předchozím, registrace musí být provedena buď poprvé, nebo minimálně po 5 letech od ukončení předcházející registrace. Poskytnutou dotaci lze pouţít např. na: pořízení budov a staveb, pořízení strojů a zařízení, pořízení výpočetní techniky včetně softwarového vybavení, pořízení nářadí, reklamu a nákup reklamních předmětů, nákup pozemku, pořízení nábytku do provozovny, 95
Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012 - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/2248-506 Dotacni+program+Jihomoravskeho+kraje+pro+zacinajici+podnikatele+pro+rok+2012.aspx 96 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 97 § 125 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
60
nákup dopravního prostředku, pořízení licencí a patentů, tvorbu webových stránek, tvorbu katalogu zboţí, leasing, úhradu nájemného za prostory, v nichţ ţadatel vykonává činnost dle projektu, a to ve výši, která je v čase a daném místě obvyklá. Ţádosti o dotace je moţné podávat od 28. března 2012 do 15. října 2012. Pokud budou finanční prostředky určené na tento program vyčerpány dříve, bude příjem ţádostí zastaven. Přesné podmínky čerpání jsou uvedeny v Pravidlech dotačního programu.
9.2 Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum (JIC) vzniklo v roce 2003. Jedná se o zájmové sdruţení právnických osob, jehoţ členy jsou Jihomoravský kraj, Statutární město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. JIC pomáhá inovačním firmám, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům a vynálezcům. JIC podporuje spolupráci mezi průmyslem, výzkumnými pracovišti a veřejnou správou. Centrum vytváří prostředí pro snadnější inovační podnikání na jiţní Moravě. Innovation Park Jihomoravského inovačního centra získal 3. místo v mezinárodní soutěţi The Best Incubator Award v kategorii nejlepší mezinárodně zapojený inkubátor za rok 2011.98 9.2.1 Preinkubační program Preinkubační program JIC se snaţí podporovat podnikavost studentů a budoucích podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet vlastní inovační projekt. Program zahrnuje tyto aktivity: MIC Akcelerátor – jedná se o čtyřměsíční program, který je zaměřený na studenty vysokých škol, kteří uvaţují o samostatném podnikání, v rámci programu získají účastníci znalosti, které pak mohou uplatnit při komerčním rozvoji svého projektu. MIC Minutes – jedná se o krátké setkání s odborníky s praxe, kde mohou účastníci uvaţující o samostatném podnikání získat rychle zpětnou vazbu ke svému podnikatelskému záměru. 9.2.2 Inkubační program Cílem tohoto programu je kompletní podpora začínajících inovačních firem. Pro firmy vybrané do inkubačního programu zajišťuje JIC finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci a pomoc při transferu technologií. 98
Jihomoravské inovační centrum se řadí mezi nejlepší na světě - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/162091-jihomoravske-inovacni-centrum-se-radi-mezi-nejlepsi-nasvete/
61
Finance fond mikropůjček - malá půjčka 250-750 tis. Kč na 3 roky, s moţností odkladu splátek jistiny o 12 měsíců, patentový a licenční fond - malá půjčka do 400 tis. Kč s odkladem splátek, v ceně zahrnující i konzultace pro oblast komercializace, inovační vouchery - dotace v hodnotě aţ 150 tisíc korun, určená na nákup znalostí (sluţeb) od jedné z brněnských univerzit, dotační management - poskytnutí informací o moţnostech financování podniku, podnikatelského záměru či vývoje a výroby nového produktu, a to jak z veřejných prostředků, tak i z jiných zdrojů, pomoc s hledáním investora pro rozvoj firmy nebo získáním finančních prostředků na výzkum a vývoj. Prostory Pokud se firma dostane do inkubačního programu, nabízí se jí moţnost pronájmu virtuální kanceláře bez nutnosti podnájmu prostor, pronájmu kanceláře či laboratoře a dále i moţnost vyuţití sluţeb souvisejících s pronájmem jako je moţnost vyuţívání zasedacích místností, prezentační techniky, kancelářské techniky, serverů, sluţeb recepce apod. Všechny tyto sluţby jsou cenově zvýhodněné oproti komerčně pronajatým prostorám. JIC disponuje tzv. Innovation parkem, jehoţ součástí jsou v současné době dva areály o celkové rozloze cca 6000 m2. Budova INTECH se nachází v Brně v areálu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem. Má celkovou pronajímatelnou plochu cca 1500 m2, čtyři vybavené zasedací místnosti, tiskárny, kanceláře vybavené nábytkem, denní místnost a technické a sociální zázemí. Na odborné garanci výběru firem se podílí Vysoké učení technické v Brně. Budova INBIT se nachází v novém kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Zaměřuje se na biotechnologické firmy a související obory a opět je zde kompletní vybavení – vybavené multifunkční kanceláře a laboratorní prostory, zasedací místnosti, kuchyňky, technické a sociální zařízení, sluţby recepce, výpočetní technika atd. Budova získala také prestiţní ocenění agentury CzechInvest "Podnikatelská nemovitost roku 2008". Na odborném výběru firem do Innovation Parku INBIT se podílí Masarykova univerzita. V Innovation parku se nejedná o běţné komerční prostory. JIC se snaţí o to, aby všechny firmy zde byly kvalitní inovativní, aby vytvářely nová kvalifikovaná místa v regionu a aby zapadaly do tvůrčího prostředí areálu. JIC také pořádá pravidelné akce, které podporují spolupráci mezi firmami v Innovation parku. 62
Pro firmy v Innovation parku zajišťuje JIC i další sluţby, jako je nalezení investora či dalších moţných finančních zdrojů, pomoc s rozvojem firmy, konzultace s interními a externími odborníky, pomoc s vyhledáním expertů, výzkumných týmů nebo partnerů apod. Poradenství Firma v inkubačním programu získá svého konzultanta, který s firmou spolupracuje po celou dobu programu, pomáhá jí tak udrţet si přehled o svém směrování a předejít případným problémům. Kontakty JIC pomáhá se zprostředkováním dodavatelů sluţeb a pořádá i formální či neformální akce, konference, vzdělávací semináře apod. Propagace Firmám v inkubačním programu pomáhá JIC s propagací prostřednictvím webů a portálů JIC, můţe pomoci se zajištěním sdílené účasti na společném stánku na konkrétním veletrhu či výstavě apod. Transfer technologií Zde JIC pomáhá s obousměrným zprostředkováním nových technologií, znalostí či výsledků vědecké práce mezi věděcko-výzkumnými organizacemi a komerční sférou.
9.3 Rekvalifikační kurz Základy podnikání Regionální hospodářská komora Brno pořádá obvykle dvakrát ročně akreditovaný rekvalifikační kurz Základy podnikání, který je určen zejména začínajícím podnikatelů resp. zájemcům o podnikání. Kurz je zaměřen na obecnou přípravu a osvojení si základních podnikatelských dovedností, včetně zpracování vlastního podnikatelského plánu a příslušné dokumentace (např. zpracování kalkulace úplných vlastních nákladů, účetních výkazů, cash flow, bilance zdrojů a potřeb, specifikace nákladů na zahájení, rozběh a počáteční rozvoj podnikání, atd.) a to pod vedením zkušených konzultantů. Kurz je zakončen obhajobou podnikatelského plánu. Úspěšné absolvování kurzu a obhájení podnikatelského plánu pak zvyšuje šanci začínajícího podnikatele na poskytnutí úvěru některou z komerčních bank nebo na přidělení dotace z některého z dotačních programů. Rekvalifikační kurz můţe uhradit za potencionálního ţadatele i příslušný Úřad práce. V tomto případě se nejedná o přímé poskytnutí finanční podpory na rozjezd podnikání, zdá se mi ale vhodné zmínit se i o tomto druhu nepřímých podpor. Pomoc s tvorbou podnikatelského 63
plánu a vytvořením reálného pohledu na vlastní záměr např. pomocí kalkulace nákladů, můţe pomoci potencionálním ţadatelům o podporu z některého z dotačních programů vyhnout se případnému zamítnutí ţádosti z důvodů vysokého rizika či nepropracovanosti a nepromyšlenosti projektu.
64
10 Zhodnocení dostupnosti a kvantifikace jednotlivých přímých podpor Předchozí text ukazuje, ţe existuje relativně široká paleta podpor pro začínající podnikatele. Ne všechny se však hodí pro kaţdého. Následující text je věnován moţnostem poskytnutí přímých finančních podpor, jejich kvantifikaci a zhodnocení jejich dostupnosti.
10.1 Podpory z Operačního programu podnikání a inovace Údaje pro zpracování následujících kapitol jsem čerpala z Výročních zpráv OPPI 2007 – 2010 a z oficiálního znění jednotlivých Výzev programu Start, Progres a Záruka.99 10.1.1 Výzvy v rámci programu Start V programu Start byly zatím vyhlášeny 2 výzvy. První výzva byla vyhlášena v červnu 2007 a příjem ţádostí byl ukončen dnem 31. ledna 2008 z důvodu vysokého počtu zaregistrovaných ţádostí o podporu vzhledem k finančním limitům pro dané období. V této výzvě byla podpora poskytována jak formou bezúročného úvěru, tak i formou zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Celkem bylo v rámci Výzvy I podáno 270 ţádostí o bezúročné úvěry a zvýhodněné záruky, z nichţ podpora byla poskytnuta ve 135ti případech. Důvodem zamítnutí ţádosti bylo ve většině případů nepřiměřeně vysoké úrokové riziko spojené s poskytnutím podpory. Bylo poskytnuto 37 záruk ve výši 24 mil. Kč / 0,9 mil. EUR, na které bylo z programu vyuţito 10 mil. Kč / 0,38 mil. EUR a 98 bezúročných úvěrů v celkové výši 63,2 mil. Kč / 2,37 mil. EUR. Druhá výzva byla vyhlášena 5. ledna 2010 a příjem ţádostí byl ukončen 31. prosince 2010. V této výzvě byla podpora poskytována ve formě zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. V rámci druhé výzvy programu podpory START bylo podáno v roce 2010 celkem 58 ţádostí o zvýhodněné záruky ve výši 3,9 mil. EUR/98,5 mil. Kč v objemu poţadovaných podpor ve výši 1,43 mil. EUR (36 mil. Kč). Poskytnuto bylo 39 záruk ve výši 2,5 mil. EUR/63 mil. Kč o celkové výši podpory 0,96 mil. EUR/24 mil. Kč. 10.1.2 Výzvy v programu Progres V tomto programu byly doposud vyhlášeny tři výzvy. První výzva byla vyhlášena dne 29. června 2007. Příjem ţádostí o podřízené úvěry byl zahájen 2. července 2007 a měl být ukončen 31. prosince 2008. Z důvodu vysokého počtu přijatých ţádostí o podporu překračující finanční moţnosti zdrojů na realizaci tohoto programu byl příjem ţádostí o podporu v programu PROGRES v rámci Výzvy I ukončen dne 19. října. 2007. V rámci
99
Výroční zpráva OPPI 2007 – 2010 – [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument90957.html a jednotlivých Výzvy programu Start, Progres a Záruka - [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-oppi.cz/start nebo /zaruka nebo / progres
65
Výzvy I bylo v programu PROGRES poskytnuto 122 úvěrů ve výši 1 028,2 mil. Kč /38,84 mil. EUR. Dne 13. března 2009 vyhlásilo MPO text Výzvy II v rámci úvěrového programu PROGRES, příjem ţádostí probíhal od 16. března 2009 - 31. prosince 2009. Bylo podáno 65 ţádostí o podřízené úvěry s výší úvěru 17,4 mil. EUR a uzavřeno bylo 34 smluv o podřízeném úvěru ve výši 7,6 mil. EUR. Výzva III byla vyhlášena 5. ledna 2010 a příjem ţádostí probíhal od 5. ledna 2010 do 31. prosince 2010. V této výzvě se jiţ dále nepoţaduje pouţití dalšího externího financování formou bankovního úvěru, leasingu, nebo úvěru poskytnutého právnickou osobou, tak jak v předchozích dvou výzvách. V rámci Výzvy III programu PROGRES bylo podáno v roce 2010 celkem 152 ţádostí o podřízené úvěry ve výši 1 417,6 mil. Kč/56,2 mil. EUR. Poskytnuto bylo 89 úvěrů ve výši 625,1 mil. Kč/24,8 mil. EUR. V roce 2010 se v porovnání s rokem 2009 i právě díky flexibilnějšímu nastavení podmínek pro spolufinancování projektů provedených ve Výzvě III výrazně zvýšila intenzita realizace programu, kdy došlo k nárůstu o cca 300 % v porovnání s rokem 2009. Dne 3. ledna 2011 vyhlásilo MPO I. prodlouţení Výzvy III k předkládání projektů v rámci programu PROGRES. Příjem ţádostí probíhal od 3. ledna 2011do 31. prosince 2011. Plánovaná alokace pro tuto výzvu byla 600 mil. Kč. Jelikoţ ještě není k dispozici Výroční zpráva programu OPPI za rok 2011, nejsou ani známy přesné údaje o počtu podaných ţádosti a poskytnutých úvěrů a jejich výši. 2. ledna 2012 bylo vyhlášeno MPO II. prodlouţení Výzvy III100 k předkládání projektů v rámci programu PROGRES. Příjem ţádostí byl zahájen 2. ledna 2012 a měl být ukončen 31. prosince 2012. Plánovaná alokace pro tuto výzvu byla 300 mil. Kč. Příjem ţádostí však MPO pozastavilo jiţ 20. března 2012, jelikoţ jiţ v této době překročily podané ţádosti o úvěry disponibilní zdroje úvěrového fondu na toto prodlouţení Výzvy III. 10.1.3 Výzvy v programu Záruka Program Záruka byl vyhlášen 29. června 2007. Příjem ţádostí Výzvy I byl zahájen od 2. července 2007 a měl probíhat do 31. prosince 2008. Příjem ţádostí byl ale pozastaven jiţ 15. srpna 2008. Poté byl v období od 7. listopadu 2008 do 28. listopadu 2008 byl program Záruka zařazen do opatření Národního protikrizového plánu101 obnovením příjmu ţádostí v reakci na řešení dopadů finanční krize na MSP. Podpora byla zaměřena na investiční projekty ve vybraném okruhu ekonomických činností. V první výzvě tohoto programu bylo uzavřeno celkem 1 425 smluv v celkové výši objemu záruk 5 047 mil. Kč / 190,03 mil. EUR a z prostředků záručního fondu byla v souvislosti s jejich poskytnutím vyuţita částka 1 593,4 mil. Kč / 60 mil. EUR. 100
Text této poslední výzvy uvádím v příloze 3 Národní protikrizový plán - [online].[cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/ 101
66
V roce 2009 byla MPO vyhlášena Výzva II programu Záruka. Ţádosti byly přijímány od 23. února 2009 do 31. prosince 2009. Celkem bylo podáno 454 ţádostí o záruky. Uzavřeno bylo uzavřeno 274 smluv o záruce ve výši 130,1 mil. EUR s nároky na prostředky záručního fondu ve výši 56,9 mil. EUR. Poslední výzva programu Záruka byla vyhlášena v roce 2010. Příjem ţádostí probíhal v období 5. ledna 2010 – 31. prosince 2010. V rámci Výzvy III bylo podáno celkem 635 ţádostí o zvýhodněné záruky. Poskytnuto bylo 282 záruk ve výši 2 499,3 mil. Kč/99 mil. EUR nároky na čerpání prostředků záručního fondu ve výši 986,2 mil. Kč /39,1 mil. EUR. 10.1.4 Výběrová kritéria pro programy Start, Progres a Záruka Podklady pro tuto kapitolu jsem čerpala z oficiálního znění přílohy Výběrová kritéria jednotlivých výzev programů Start, Progres a Záruka.102 103Pro hodnocení kaţdé ţádosti o podporu v rámci programů Start, Progres a Záruka se pouţívají dva typy kritérií: Binární kritéria typu ano/ne, kdy pro kladné rozhodnutí o poskytnutí podpory musí být splněna všechna kritéria. Bankovní kritérium úvěrovatelnosti projektu – komplexní posouzení rizikovosti poţadovaného financování vycházející z finanční analýzy zaloţené na výstupech z ekonomických výsledků příjemce podpory a jejich předpokládaného vývoje předpokládaného vývoje i mimoekonomických kritérií rizikovosti. Výsledkem je výstup binární povahy, tj. úvěrovatelný či neúvěrovatelný. Podpořeny mohou být pouze úvěrovatelné projekty. Binární kritéria zjišťují, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené jednotlivými výzvami příslušných programů. Patří sem otázky typu: Náplň projektu je v souladu s hlavními cíli daného programu? Projekt je umístěn na území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy? Projekt je převáţně zaměřen na realizaci některé z podporovaných ekonomických činností vymezených příslušnou výzvou? Projekt je převáţně investičně zaměřen? Projekt má pozitivní či neutrální vliv na udrţitelný rozvoj, a to po stránce ekonomické, sociální a environmentální (ekonomické a sociální aspekty jsou prokázány vyhodnocením projektu jako úvěrovatelného ze strany úvěrující banky)? Ţadatel splňuje podmínky pro zařazení do kategorie drobný/malý/střední podnikatel podle definice uvedené v příloze I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008? Ţadatel je oprávněn k podnikání na území České republiky odpovídajícímu podporované ekonomické činnosti, k jejímuţ účelu je realizován projekt? Projekt nebyl podpořen z jiného operačního programu? 102
Oficiální znění přílohy Výběrová kritéria a jednotlivé výzvy programů Start, Progress a Záruka [online].[cit. 2012-04-06]. Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.org/ostatni-programy 103 Výběrová kritéria pro poslední výzvu programu Progres uvádím v příloze 4
67
-
A další otázky, které zjišťují splnění stanovených podmínek. Mezi bankovní kritéria patří např.: účetní závěrky za předcházející uzavřené účetní období (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce), vč. zprávy auditora tabulky ve struktuře účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty), údaje o úvěrech a ostatních závazcích ţadatele (přehled věřitelů, druh a výše závazků, splatnost), údaje o ekonomických vazbách ţadatele, účast ţadatele nebo společníků ţadatele na řízení nebo základním kapitálu jiné právnické osoby, vyjasněnost majetkoprávních vztahů souvisejících s realizací projektu, technicko-technologická charakteristika projektu, dodavatelské zajištění realizace projektu, zajištěnost vstupů projektu (energie, suroviny atd.) struktura výdajů a zajištěnost ostatních zdrojů financování projektu, postavení společnosti na trhu nyní a po realizaci projektu, stav konkurence, marketingové aktivity, zabezpečení prodeje, hlavní odběratelé, regionální struktura odbytu, úroveň smluvních vztahů s odběrateli, rozbor trţeb po náběhu projektu, rozbor provozních nákladů po náběhu projektu, silné stránky a rizika projektu, případná předchozí úvěrová historie Zájem o tyto tři programy a úspěšnost při získávání podpor shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 10: Přehled žádostí v letech 2007 - 2010 Program Přijaté Uzavřené Odstoupení ţádosti smlouvy od ţádosti Start – 100 76 11 záruka Start – úvěr 228 98 28 Progres 485 245 155 Záruka 2908 1981 484
Zamítnuté ţádosti 13
Úspěšnost v % 85,4
102 85 443
49 74,2 81,7
Pramen: Vlastní zpracování dle Výročních zpráv OPPI 2007 – 2010 - [online].[cit. 2012-04-06]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument90957.html
Z přehledu lze vyčíst, ţe nejméně úspěšní byly ţadatelé o bezúročný úvěr v programu Start, naopak nejvíce schválených ţádostí bylo v programech obou záruk. Podle Výročních zpráv OPPI bylo důvodem zamítnutí ţádostí ve většině případů neúměrně vysoké riziko spojené s poskytnutím podřízeného úvěru nebo záruky. I přesto, ţe se v některých případech můţe jednat o v podstatě dobrý podnikatelský záměr, důvodem vysokého rizika mohou být předchozí výsledky podnikatele, jeho nízká profesionální připravenosti, špatná a nedokonalá 68
propracovanost podnikatelského plánu či příliš velká existující konkurence. I v případě, ţe je rizikovost projektu přijatelná, je potřeba dávat pozor i a další aspekty. Kromě vysokého rizika patří mezi další nejčastější důvody odmítnutí ţádosti především tyto skutečnosti: ţadatel dluţí státu, svým zaměstnancům a dalším institucím vyjmenovaným ve znění programu, ţadatel nemá povolení k podnikání na činnost, která je předmětem podporovaného projektu, nebo nemá ţádné povolení k podnikání na území České republiky, ţádost je neúplná nebo obsahuje nepravdivé údaje nebo nebyly předloţeny všechny poţadované přílohy.104 Z výše uvedeného vyplývá, ţe dobrý nápad sám o sobě ve většině případů nestačí. Vţdy je nutné mít kvalitní, propracovaný a dobře promyšlený podnikatelský záměr. Podnikatel resp. ţadatel o podporu musí mít jasnou představu o tom, jaký projekt chce uskutečnit a zda je schopen ho realizovat a spolufinancovat. Záměr také musí být v souladu se zaměřením příslušného programu podpory a v neposlední řadě by měl být také dostatečně efektivní a udrţitelný.
10.2 Způsob získání dotace a hodnocení jednotlivých žádostí z Programu rozvoje venkova – Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniku a jejich rozvoje a III.1.3 Podpora cestovního ruchu Tato kapitola je zpracována na základě oficiálně stanovených pravidel pro čerpání těchto dotací.105 Ministerstvo zemědělství vyhlašuje výzvy o vyhlášení kola příjmu ţádostí o dotace. V jednotlivých výzvách jsou vţdy uvedeny konkrétní opatření, ke kterým lze v daném kole podávat ţádosti. Ke kaţdému jednotlivému vyhlášenému kolu příjmu ţádostí o dotace jsou vţdy zveřejněny i aktuální Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace. Příjem ţádostí probíhá v termínu stanoveném ve výzvě. V tomto termínu musí ţadatel předloţit ţádost na příslušný regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). V případě, ţe ţadatel splnil všechny náleţitosti podání ţádosti, je jeho ţádost úspěšně zaregistrována. Poté probíhá administrativní kontrola ţádosti. V případě zjištění nedostatků je ţadatel vyzván k jejímu doplnění. Dále probíhá kontrola přijatelnosti a hodnocení projektů. V případě, ţe je projekt schválen ke spolufinancování a nejsou shledány nedostatky v přílohách předkládaných ţadatelem při podpisu Dohody, je s ţadatelem sepsána Dohoda, která znamená příslib dotace za podmínky, ţe ţadatel neporuší stanovená Pravidla. Dotace je z Programu rozvoje venkova ve většině opatření poskytována zpětně na základě předloţené
104
Pokyny pro ţadatele o podřízený úvěr – [online].[cit. 2012-04-06]. Dostupné z WWW: http://www.cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/podrizeny-uver-v-programu-progres 105 Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV - Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje a Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu- [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa3
69
ţádosti o proplacení a proplacených faktur, coţ tedy znamená, ţe ţadatel si musí projekt nejprve financovat sám.106 Podané ţádosti jsou hodnoceny tzv. preferenčními kritérii. Pro kaţdé opatření jsou dána určitá kritéria, která mají přidělen vţdy určitý počet bodů. V průběhu fáze hodnocení jsou jednotlivým projektům podle těchto preferenčních kritérií přidělovány body. Ke schválení a spolufinancování jsou pak logicky vybrány projekty s nejvyšším počtem takto získaných bodů. V případě rovnosti bodů rozhoduje výše poţadované dotace, tzn. ţádosti s niţší poţadovanou dotací mají přednost. Příklady preferenčních kritérií jsou ukázány v následující tabulce. Tabulka 11 – Příklad preferenčních kritérií pro hodnocení projektu v rámci Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu Kritérium Moţný bodový zisk Obec, na území které je projekt realizován má 1001-1500 obyvatel 5 bodů Obec, na území které je projekt realizován má 501-1000 obyvatel 7 bodů Obec, na území které je projekt realizován má méně neţ 501 obyvatel 10 bodů Projekt vytváří jedno pracovní místo 5 bodů Projekt vytváří dvě pracovní místa 8 bodů Projekt vytváří tři a více pracovních míst 12 bodů Ţadatelem je podnikatel s kratší neţ dvouletou historií podnikání 5 bodů Předmětem projektu je ubytovací zařízení, hromadné stravovací 5 bodů zařízení a půjčovna sportovních potřeb Předmětem projektu je ubytovací zařízení, hromadné stravovací 10 bodů zařízení a půjčovna sportovních potřeb a sportovní zařízení Předmětem projektu je ubytovací zařízení, hromadné stravovací 15 bodů zařízení a půjčovna sportovních potřeb a ţadatel podniká minimálně dva roky v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdější předpisů Ţadatel předloţil v daném kole na daný záměr pouze jednu ţádost 5 bodů Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou 1 bod působností, ve kterém je projekt realizován je 8,5 – 10,1 % Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou 3 body působností, ve kterém je projekt realizován je 10,2 % a více Ţádost o dotaci je zaslána v elektronické podobě 3 body Pramen: Zpracováno podle dokumentu Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV - Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa3
106
Jak poţádat o dotaci [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/zakladni-informace/jak-ziskatdotaci-z-prv/
70
Program rozvoje venkova je platný pro programovací období 2007 - 2013. V rámci Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniku a jejich rozvoje bylo podáno od 1.l ledna 2007 do 31. prosince 2010 celkem 1544 ţádostí. Schválených projektů bylo 827 a proplacených/realizovaných projektů bylo do konce roku 2010 celkem 382. V naprosté většině schválených ţádostí se jednalo o podporu jiţ stávajícího mikropodniku, zaloţení nového podniku představovalo pouze 11 % ţádostí. V rámci Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu bylo od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010 podáno celkem 1 046 ţádostí o poskytnutí dotace. Schváleno bylo 440 projektů a proplaceno/realizováno bylo do konce roku 2010 celkem 150 projektů. Většina projektů byla zaměřena na modernizaci ubytovacích zařízení a to zejména v oblasti agroturistiky.107 Celkové mnoţství prostředků a výši jejich čerpání ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 12: Čerpáni rozpočtu Programu rozvoje venkova Opatření rozpočet na proplaceno schválené zbývá k období závazky závazkování EUR III.1.2 110 513 38 404 136 48 364 199 52 148 846 Podpora 045 zakládání podniku a jejich rozvoje III.1.3 79 444 204 21 576 473 61 135 445 18 308 759 Podpora cestovního ruchu
Zbývá v Kč (kurz 25,3) 1 319 365 800
463 211 595
Pramen: Upraveno dle Implementace PRV – duben 2012 - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/zakladni-informace/stavimplementace/
I z Programu rozvoje venkova je tedy moţné získat podporu na financování začínajícího podnikání. Je zde uţ ale poměrně hodně podmínek, které je nutné splnit. Výrazně je omezena moţnost místa podnikání, restrikce jsou i ve velikosti podniku a stejně tak je i oproti moţné podpoře z OPPI omezen předmět podnikání. Další komplikací můţe být i skutečnost, ţe dotace se vyplácí zpětně a tak si musí podnikatel financování zajistit zpočátku jiným způsobem. Úspěšnost ţadatelů v Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniku a jejich rozvoje je 53,5% a u Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu pouze 42%. Je tedy vidět, ţe poptávka zde, ostatně tak jako u všech ostatních podpor, převyšuje moţnou nabídku.
107
Výroční zpráva za rok 2010 - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/hodnoceni-a-monitoring/
71
10.3 Dostupnost podpory podnikání v Jihomoravském kraji 10.3.1 Získání podpory z Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012 Výchozím dokumentem pro zpracování této kapitoly bylo oficiální znění Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012.108 Jak bylo uvedeno jiţ v kapitole 9.1, ţádosti o dotace je moţné podávat od 28. března 2012 do 15. října 2012. Pokud budou finanční prostředky určené na tento program vyčerpány dříve, bude příjem ţádostí zastaven. Ţádosti o podporu přijímá Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který je administrátorem projektu, a který také provádí jejich administrativní a odborné posouzení. Administrátor pak předkládá seznam ţádostí o dotace doporučených k poskytnutí podpory k projednání řídícímu orgánu. Funkci řídícího orgánu plní Rada Jihomoravského kraje nebo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje, a to dle výše dotací poskytnutých ve stávajícím kalendářním roce jednomu ţadateli. Řídící orgán rozhoduje zejména o přidělení dotace a její výši. Projekty jsou posuzovány a hodnoceny dle následujících kritérií: projektu je v souladu s Programem rozvoje Jihomoravského kraje a s vyhlášeným dotačním programem, poskytnuté prostředky jsou prokazatelně vyuţity ve prospěch rozvoje Jihomoravského kraje, projekt je z podnikatelského hlediska kvalitní a udrţitelný, rozpočet výdajů je reálný a průhledný, jsou doloţeny vlastní finanční zdroje ke spolufinancování. Přijaté ţádosti o dotace jsou vyhodnocovány průběţně aţ do vyčerpání finančních prostředků určených na tento dotační program. V případě, ţe řídící orgán rozhodne o poskytnutí dotace, je s ţadatelem uzavřena Smlouva a dotace je příjemci vyplacena na bankovní účet do 30 dnů od podpisu Smlouvy. Dotaci je pak moţné čerpat na výdaje vynaloţené na projekt nejdéle 6 měsíců před podáním ţádosti a vynaloţené nejpozději do 6 měsíců od platnosti a účinnosti smlouvy. Přesné podmínky čerpání jsou uvedeny v Pravidlech dotačního programu. V programu je na letošní rok celkem 1 500 000,- Kč. Maximální výše dotace na jeden projekt je 60 000,- Kč. Pokud by tedy kaţdý ţadatel vyčerpal maximální moţnou částku, mohlo by dotaci získat celkem 25 ţadatelů. Toto číslo není nijak vysoké, spíše naopak, zájemci o dotaci by tedy zcela jistě neměli otálet a ţádost podat co nejdříve. Na druhou stranu je ale nutné připomenout, ţe dotace můţe krýt max. 50% celkových výdajů, proto je potřeba ještě alespoň jeden zdroj financování. 108
Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012 - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/2248-506Dotacni+program+Jihomoravskeho+kraje+pro+zacinajici+podnikatele+pro+rok+2012.aspx
72
10.3.2 Možnost vstupu do inkubačního programu JIC Vzhledem k široké nabídce sluţeb, které JIC nabízí, a také díky jejich vysoké kvalitě, je zájem o inkubaci veliký. Pokud však chce být firma vybrána do inkubačního programu, musí její podnikatelský záměr stavět na inovaci a skýtat potenciál zhodnocení investic. Zájemce o inkubaci musí projít přijímacím procesem, během něhoţ se hodnotí právě inovačnost projektu, kvalita podnikatelského plánu a moţnosti dalšího rozvoje firmy. Do inkubačního procesu je tak přijat pouze přibliţně jeden uchazeč z deseti, tak jak ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 13: Přehled zájemců o inkubaci a vybraných firem v období 2004-2010 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet zájemců o inkubaci
33
35
43
121
119
159
170
Počet inkubovaných firem
9
16
24
23
21
22
21
Pramen: Výroční zpráva 2010/2010 - [online].[cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://jic.data.quonia.cz/HKOS/dokumenty/Vyrocni_zprava_JIC_annual_report_20102011.pdf Z tabulky je vidět, ţe o inkubaci je veliký zájem, mnohem větší, neţ jaké jsou moţnosti JIC a tato forma podpory tak opravdu není pro širokou veřejnost. Pokud se však začínající firmě podaří do programu dostat, znamená to jistě velikou pomoc v začátcích podnikání. Je zde však především potřeba nový, neotřelý nápad s vysokým potenciálem rozvoje a růstu.
73
Závěr Cílem mé práce bylo definovat mnoţinu finančních podpor pro začínající podnikatele v kontextu České republiky. Finančních podpor existuje několik, nicméně je zřetelné, ţe ne všechny jsou vyuţitelné pro všechny začínající podnikatele. Před rozhodnutím, kterou podporu a zda vůbec nějakou vyuţít, je třeba situaci důkladně posoudit a vzít v úvahu všechny relevantní faktory. Jako nejdostupnější a nejuniverzálnější se jeví podpory z programu Progres a Záruka. Ţádost o podporu z těchto programů můţe podat podnikatel z jakéhokoliv regionu vyjma hlavního města Prahy. Výjimku tvoří pouze zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru z programu Záruka, kdy zaručovaný úvěr musí být určen na financování projektu, který bude umístěn na území regionů se soustředěnou podporou státu.109 Činnosti, na které lze podporu získat jsou sice částečně omezeny, z přílohy 1 ale vyplývá, ţe i přesto je jejich seznam poměrně obsáhlý. Podřízený úvěr z programu Progres a zvýhodněnou záruku z programu Záruka můţe získat malý a střední podnikatel a tato podpora je poskytována v reţimu maximální intenzity veřejné podpory. Pouze záruka za úvěr určený na pořízení zásob a drobného hmotného a nehmotného majetku je poskytována jako podpora de minimis. Nejvíce restrikcí má zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem, která je určena pouze malým podnikatelům a je poskytovaná jako podpora de minimis. U těchto dvou programů podpory je i nejvyšší úspěšnost ţadatelů. Nejvýhodnější produktem je podle mého názoru bezúročný úvěr z programu Start. Je sice určen pouze pro drobné podnikatele s méně neţ deseti podnikateli, ale je poskytovaný v reţimu de minimis a můţe pokrývat aţ 90% způsobilých výdajů. Pro výběr mezi zvýhodněnou zárukou z programu Start a zárukou z programu Záruka je rozhodující výše úvěru, ke kterému by se záruka měla vztahovat. Záruka z programu Start můţe krýt aţ 80 % jistiny, ale maximální výše úvěru je 1,5 mil., záruka z programu Záruka můţe krýt jen 70% jistiny, ale výše úvěru můţe být aţ 5 mil. Výše úvěru není samozřejmě jediné hledisko, potřeba je podrobně projít všechny podmínky daných programů a jednotlivých výzev. Velkou výhodou podpor z těchto programů je také skutečnost, ţe jsou na rozdíl od dotací poskytovány ihned po schválení ţádosti. Podle stránek ČMZRB je standardní doba vyřízení ţádosti obvykle 3 - 4 týdny od předloţení kompletně vyplněné ţádosti, v případě vyšší náročnosti projektu se můţe prodlouţit o 1 - 2 týdny. Nevýhodou těchto podpor je ovšem skutečnost, ţe ţádosti o podporu nelze podávat neustále, ale pouze v období vyhlášených výzev. Nikde se mi ale nepodařilo vyčíst, s kterými výzvami se na to které období počítá. To je podle mého názoru nedostatek, který bych navrhovala zlepšit. Ale i pokud by se o jednotlivých výzvách vědělo třeba i s jednoročním předstihem, je potřeba se přihlásit nejlépe ihned po jejich vyhlášení. Naposledy vyhlášená výzva programu
109
viz příloha 2
74
Progres byla z důvodu vyčerpání přidělených finančních prostředků ukončena o devět měsíců dříve, neţ se plánovalo. Další moţností podpory pro začínající podnikatele je získání dotace z Programu rozvoje venkova. U tohoto druhu dotace uţ ale existují poměrně široká omezení. Tím asi nejzásadnějším je omezení velikosti obce, kde se projekt uskuteční, na méně neţ dva tisíce obyvatel. Podpora je určena pouze drobným podnikatelům a zejména u Opatření III.1.3 Rozvoj cestovního ruchu je značně omezen i druh činností, na které je určena. Nevýhodou je i skutečnost, ţe podpora je vyplácena formou dotace, takţe podnikatel musí projekt financovat nejdříve z jiných zdrojů. Dotace je vázána splnění mnoha podmínek, takţe i po přislíbení dotace, se můţe stát, ţe pokud podnikatel některou z nich nedodrţí, peníze se nakonec na jeho účtu neobjeví. O podporu začínajících podnikatelů usiluje i Jihomoravský kraj. Bohuţel i zde se jedná o velmi omezené moţnosti. Dotační program pro začínající podnikatele je podle mého názoru poměrně zajímavý, za jeho velkou výhodu poţaduji skutečnost, ţe ačkoliv se jedná o dotaci, je moţné čerpat prostředky jiţ v průběhu projektu. Velmi omezená výše prostředků určených pro tento program však činí tuto formu dotace poměrně málo dostupnou. Jihomoravské inovační centrum, další subjekt, který poskytuje podporu začínajícím podnikatelům v Jihomoravském kraji, nabízí podle mého názoru velmi kvalitní sluţby. Díky tomu je zájem o jejich inkubační program mimořádně veliký, coţ ho činí dostupným pouze pro malou část ţadatelů. V roce 2010 uspěl pouze přibliţně kaţdý desátý ţadatel. Pokud budu hodnotit alternativní zdroje podnikání, o kterých se ve své práci také zmiňuji, mám za to, ţe ani zde se nejedná o široce vyuţitelnou podporu. Faktoring a forfaiting jsou sice nástroje, které mohou svým způsobem nahradit provozní úvěr, ale zejména pro své omezení minimálního objemu ročních pohledávek se hodí pouze pro některé podniky. Nicméně výrobní podniky s produktem, o který je mezi odběrateli zájem, by se mohli o tuto formu financování zajímat. Financování pomocí rizikového kapitálu či prostřednictvím business angels je v České republice zatím ve velmi rané fázi a investice tohoto typu do začínajících podniků jsou víceméně ojedinělé. Pomoci by mohl připravovaný Seed Fond, kde by mělo dojít, pokud půjde vše podle plánu, k financování prvních projektů koncem letošního roku. Pokud bych tedy měla zhodnotit moţnosti podpory začínajících podnikatelů v České republice, mohu konstatovat, ţe sice existuje moţná i poměrně široká nabídka programů, ale dle mého názoru se většina začínajících podnikatelů musí stále spoléhat především na vlastní úspory.
75
Seznam použité literatury 1. DOLEJŠOVÁ, M.: Zdroje financování malých a středních podniků. Nakladatelství Martin Stříţ, Bučovice, 2008. Vydání první, 71 stran. ISBN 978-80-87106-17 2. KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manaţerské finance. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání třetí, 811 stran. ISBN 978-80-7400-1494-9 3. MAREŠ, S.: Zdroje financování podniku. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Praha, 2004. Vydání první, 108 stran. ISBN 80-86754-12-X 4. MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manaţerské finance. Institut certifikace účetních, a.s., 2011. Vydání druhé, 365 stran. ISBN 978-80-86716-73-2 5. NOVOTNÝ, J a kol.: Činitelé podněcující a tlumící zakládání a rozvoj malých a středních podniků v České republice jako členské zemi Evropské unie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 2008. Vydání první, 206 stran. ISBN 978-80-7380-092-5 6. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání páté přepracované, 498 stran. ISBN 978-80-7400-336-3 7. VALACH, J. a kol.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí, přepracované a rozšířené, 513 stran. ISBN 978-80-86929-712 8. VOJIK, V.: Specifika podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí. Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010. Vydání první, 276 stran. ISBN 978-80-7357-534-2 9. WAWROSZ, P.: Zdroje financování podnikatelské činnosti. Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, 1999. Vydání první, 317 stran. ISBN 80-7208-106-3
Seznam internetových zdrojů Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest - www.czechinvest.org Businessinfo - www.businessinfo.cz České asociace private equity a venture kapitálu – www.cvca.cz Česká podnikatelská reprezentace při EU - www.cebre.cz Česká televize - www.ceskatelevize.cz Českomoravská záruční a rozvojová banka - www.cmzrb.cz Český statistický úřad - www.czso.cz ČSOB Factoring - www.csobfactoring.cz Dotační portál Krajského úřadu Jihomoravského kraje – www.dotace.kr-jihomoravsky.cz Evropská unie - portál o EU - www.euractiv.cz 76
European Association of Craft, Small and Medium-sized Enterprises - www.ueapme.com European Commission – www. ec.europa.eu European Private Equity and Venture Capital Association - www.evca.eu Euroskop – www.euroskop.cz Factoring KB - www.factoringkb.cz Factoring České spořitelny - www.factoringcs.cz Jihomoravské inovační centrum - www.jic.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu - www.mpo.cz Ministerstvo zemědělství – www. eagri.cz NLB Factoring - www.nlbfactoring.cz Operační program podnikání a inovace - www.mpo-oppi.cz Státní zemědělský intervenční fond - www.szif.cz Transfinance - www.transfinance.cz Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe - www.compet.cz Vláda ČR – www.vlada.cz
Seznam použitých zkratek CEBRE CF CVCA ČMZRB EIB EIF ERDF ES ESF EU-15 EU-25 EVCA JASMINE JASPERS JEREMIE JESSICA JIC MPO MSP NERV
Česká podnikatelské reprezentace při EU Fond soudrţnosti (Cohesion Fund) Česká asociace private equity a venture kapitálu Českomoravská záruční a rozvojová banka Evropská investiční banka Evropský investiční fond Evropský fond pro regionální rozvoj (Europian Regional Development Fun) Evropské společenství Evropský sociální fond (European Social Fund) Původních 15 členských státu Evropské unie před rozšířením v roce 2004 25 členských státu Evropské unie po rozšíření v roce 2004 Evropská asociace private equity a venture kapitálu (European Private Equity and Venture Capital Association) Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky Společná evropská podpora udrţitelných investic do městských oblastí Jihomoravské inovační centrum Ministerstvo průmyslu a obchodu Malé a střední podnikání Národní ekonomická rada vlády 77
NUTS OKEČ OPPI PE/VC PRIBOR PRV SBA SF SFKI SME SZIF UEAPME VaV
Územní statistické jednotky (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program podnikání a inovace Private equity a venture kapitál Prague Interbank Offer Rate – referenční úroková sazba Program rozvoje venkova Small business Act Strukturální fondy (Structural Funds) Státní fond kvalifikovaných investorů Small and medium-sized enterprises Státní zemědělský intervenční fond Evropská asociace řemeslníků, malých a středních podniků Výzkum a vývoj
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Kategorizace malých a středních podniků podle definice Evropské unie……. 12 Tabulka č. 2: Počet podniků a zaměstnanců podle velikosti podniku v Evropské unii v roce 2010……………………………………………………………………………………...13 Tabulka č. 3: SWOT analýza malých a středních podniků v České republice……………....16 Tabulka č. 4: Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR – platnost od 1. 1. 2007…………………………………………………………………………………...…18 Tabulka č. 5: Rozdělení ČR na regiony NUTS…………………………………..…………. 21 Tabulka č. 6: Factoring v ČR v číslech……………………………………………………... 38 Tabulka č. 7: Přehled řádných členů CVCA a jejich činnosti…………………………….... 42 Tabulka č. 8: Základní pilíře a alokace finančních prostředků v rámci projektu seed fond……………………………………………………………………………………... 45 Tabulka č. 9: Přehled prioritních os a programů podpory v rámci OPPI…………..……….. 48 Tabulka č.10: Přehled ţádostí v letech 2007 – 2010………………………………………. 68 Tabulka č. 11: Příklad preferenčních kritérií pro hodnocení projektu v rámci Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu………………………………………………………………. 70 Tabulka č. 12: Čerpáni rozpočtu Programu rozvoje venkova………………………..……... 71 Tabulka č. 13: Přehled zájemců o inkubaci a vybraných firem v období 2004-2010…….... 73
Seznam grafů Graf č. 1: Implementace a respektování principů SBA v % v jednotlivých zemích EU v roce 2011……………………………………………………………………………………...14 Graf č. 2: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v letech 2000 – 2010……………………..15 Graf č. 3: Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů………………………..20
78
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Právní formy podnikání……………………………………………………....24 Obrázek č. 2: Fáze vývoje podniku…………………………………………………….…...26 Obrázek č. 3: Přehled druhů financování…………………………………………….……..28 Obrázek č. 4: Postup získání hypotéčního úvěru…………………………………………....37
Přílohy Příloha 1: CZ-NACE – program PROGRES, Výzva III (2. prodlouţení) Příloha 2: Regiony se soustředěnou podporou státu Příloha 3: Výzva III (2. Prodlouţení) k předkládání porjektů v rámci OPPI - Program PROGRES Příloha 4: Výběrová kritéria - Program PROGRES - Výzva č. III (2. prodlouţení)
79
