Možnosti eliminace dopadů environmentálních aspektů vybraného průmyslového odvětví

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Možnosti eliminace dopadů environmentálních aspektů vybraného průmyslového odvětví Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.

Brno 2010

Bc. Pavla Kochová, DiS.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti eliminace dopadů environmentálních aspektů vybraného průmyslového odvětví vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

Poděkování: Moje poděkování patří panu RNDr. Jiřímu Procházkovy (ředitel společnosti EKOAUDIT, spol. s.r.o.) a celé jeho firmě, panu Ing. Miroslavu Pokornému za poskytnutá data a informace a doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za cenné rady při zpracování diplomové práce.

ABSTRAKT Environmentální aspekty a jejich dopady mohou ovlivňovat negativně i pozitivně životní

prostředí.

Tato

diplomová

práce

hledá

možnosti

eliminace

dopadů

environmentálních aspektů ve společnosti, která se zabývá výrobou desek plošných spojů. Stěžejními environmentálními aspekty jsou v tomto případě spotřeba vody a únik chemických látek při dávkování. První část práce definuje pojmy týkající se environmentálních aspektů a dobrovolných systémů řízení. Konkrétně je popsán Systém Environmentálního Managentu EMS dle normy ISO 14001 a dle Národního programu EMAS. V praktické části je navrženo několik variant řešení pro snížení spotřeby pitné i technologické vody a pro snížení úniku chemických látek při dávkování a skladování. Pro vyhodnocení návrhů byla použita analýza proveditelnosti.

klíčová slova: aspekt, dopad, EMS, spotřeba, únik, voda, chemické látky

ABSTRACT Environmental aspects and their impacts can influence living environment negative and pozitive. These thesis is looking for possibilities of elimination environmetal aspects impacts in company, which is producent of PCB. The main environmental aspects are water requirements and chemical dosing outflow. The first part of the thesis defines terms relating to environmental aspects and voluntery environmental managements. Concretely is described Environmetal Management Systém EMS according to ISO 14001 and National program EMAS. In the practical part are suggested several possible solutions for water requirements reduction and for reduction of chemical dosing outflow. The feasibility analysis was used for the evaluation of proposals.

key words: aspect, impact, EMS, water requirements, outflow, chemical agents

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE........................................................................................................................ 10

3

SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ...................................................................................... 10 3.1

Environmentální aspekty ............................................................................................. 10

3.1.1

Rozdělení environmentálních aspektů...................................................................... 11

3.1.2

Význam environmentálních aspektů pro organizaci ................................................. 12

3.1.3

Identifikace environmentálních aspektů................................................................... 13

3.1.4

Metody vyhodnocování významnosti environmentálních aspektů ............................ 14

3.2 3.2.1

Environmentální aspekty a dobrovolné přístupy........................................................... 20 Systém environmentálního managementu – EMS .................................................... 21

4 VLASTNÍ PRÁCE - MOŽNOSTI ELIMINACE DOPADŮ ENVIRONMETÁLNÍCH ASPEKTŮ V PODNIKU PRO VÝROBU DESEK PLOŠNÝCH SPOJŮ................................ 25 4.1

Seznámení se společností ............................................................................................ 25

4.2

Popis činnosti podniku ................................................................................................ 25

4.2.1

Základní parametry vyráběných desek plošných spojů (DPS) .................................. 26

4.2.2

Výrobní technologie................................................................................................ 26

4.3 4.3.1 4.4

5

Řízení environmentálních aspektů v podniku ............................................................... 27 Hodnocení významnosti environmentálních aspektů................................................ 27 Výběr významných environmentálních aspektů a stanovení cílů a cílových hodnot ...... 29

4.4.1

Environmetální aspekt – spotřeba vody ................................................................... 30

4.4.2

Environmetální aspekt – únik chemických látek při dávkování ................................ 43

SROVNÁNÍ SOUČASNÉ TECHNOLOGIE S BAT ........................................................ 51 5.1

Hlediska výběru nejlepších dostupných technik ........................................................... 51

5.2

Referenční dokumenty BREF ...................................................................................... 52

5.2.1 5.3

Rozdělění referenčních dokumentů.......................................................................... 53 Srovnání současné technologie s BAT a návrh optimalizace ........................................ 54

6

VÝSLEDKY A DISKUZE ................................................................................................. 56

7

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 58

8

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÉ ZDROJE ............................ 60

9

SEZNAM OBRÁZKŮ........................................................................................................ 63

10

SEZNAM TABULEK.................................................................................................... 63

11

SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 64

1

ÚVOD Stále více malých podnikatelů i velkých společností začíná využívat příležitostí,

které nabízejí ekologické sektory i šetrná výroba v dalších odvětvích. Pravidla, jež motivují k zodpovědnějšímu chování, vedou k přímému snížení nákladů a k získání lepší pozice těchto podniků na trhu. Pro perspektivní postavení na trhu je také důležitá reputace společnosti, kterou ekologické škody a znečištění snižují. Průzkum cambridgeské univerzity, kterého se zúčastnila třetina ředitelů 500 největších globálních společností, zjistil, že řadí ekologickou a sociální důveryhodnost mezi klíčové faktory ovlivňující pověst celé firmy. Snižuje se i riziko, že ignorování environmentálních aspektů firmám v budoucnu způsobí finanční důsledky, se kterými nyní nepočítají. Přesto řada firem kvůli krátkodobému zisku nadále pokračuje ve znečišťování, exploataci přírodních zdrojů i devastaci krajiny. [29] Základním požadavkem pro kvalitní a cílevědomé systematické řízení vztahu podniku k životnímu prostředí jsou dobré informace o environmentálních aspektech, které souvisí s jeho funkcemi a podnikáním. Předpokladem této dobré znalosti je především komplexní identifikace environmentálních aspektů podnikání, poznání a kvantifikace jejich dílčích dopadů na životní prostředí a následné vyhodnocení aspektů s ohledem na environmentální významnost jejich dopadů. Znalost environmentálních aspektů je nezbytná pro aplikaci preventivních opatření podniku směřujících k předcházení či omezování znečištění a dalších negativních dopadů na životní prostředí. Ošetření environmentálního aspektu je ošetřením zdroje možného dopadu, a jako takové je zpravidla efektivnější než koncové opatření, které slouží k omezení již vzniklého znečištění. Informace o environmentálních aspektech a jejich vývoji může být podkladem pro posuzování míry zlepšování a pro hodnocení výsledků preventivních opatření v rámci řízení vztahu podniku k životnímu prostředí. [30] Tato diplomová práce si klade za cíl objasnit problematiku environmentálních aspektů ve vybraném průmyslovém odvětví, kterým jsou povrchové úpravy, konkrétně výroba desek plošných spojů, a to jejich identifikaci a návrhy postupů jejich eliminace, dále srovnání současné technologie s BAT (Best Available Techniques-nejlepší dostupné techniky) a návrh její optimalizace.

-8-

Diplomová práce je rozdělena do dvou větších celků. V první části jsou obsažena teoretická východiska z oblasti čistší produkce, EMS (Environmentání Manažerské Systémy) a dalších dobrovolných přístupů v ochraně životního prostředí. Druhá část je věnována konkrétnímu případu možností eliminace environmentálních aspektů v podniku Gatema s.r.o., jehož předmětem činnosti je výroba desek plošných spojů. V loňském roce (2009) jsem absolvovala praxi ve firmě EKOAUDIT, spol. s r.o., která se kromě mnoho dalších činností věnuje poradenství v oblasti environmentalistiky, ekologie, systému řízení a energetiky. Tato příležitost a zkušenost mne vedla k výběru zvoleného tématu.

-9-

2

CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je objasnit problematiku environmentálních aspektů ve

vybraném průmyslovém odvětví, čímž je výroba desek plošných spojů, a to jejich identifikaci a návrhy postupů jejich eliminace, dále srovnání současné technologie s BAT (Best Available Techniques-nejlepší dostupné techniky) a návrh její optimalizace.

3

SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ Životní prostředí je nepochybně faktor, který významným způsobem ovlivňuje

úspěšný vývoj hospodaření podniku. Vztah životního prostředí a podniku a úroveň vzájemného působení je možno vymezit ve dvou (pochopitelně vzájemně se nevylučujících) základních rovinách: 1.

Životní prostředí a jeho zájmy, které jsou zastoupeny rozličnými státními i dobrovolnými institucemi, jsou externí determinantou činnosti podniku. Podnik v zásadě nemůže jejich působení ovlivnit a svoji aktivitou se těmto podmínkám přizpůsobuje.

2.

Aspekty vztahu životního prostředí a podniku jsou faktorem, který je předmětem podnikového řízení. Podnik může na tento faktor působit a jeho správným usměrněním a využitím pozitivně ovlivňovat výsledky hospodaření podniku.[1]

3.1

Environmentální aspekty Environmentální aspekt je takový prvek činností, výrobků nebo služeb, který

ovlivňuje nebo může ovlivňovat životní prostředí, tj. má nebo může mít dopad na životní prostředí bez ohledu na to, zda se jedná o kladné či záporné ovlivnění. (definice z ISO 14001)

- 10 -

3.1.1

Rozdělení environmentálních aspektů

▪ Přímé environmentální aspekty Tyto aspekty se týkají činností organizace, jejichž průběh vedení kontroluje, a mohou mimo jiné zahrnovat: a) emise do ovzduší, b) vypouštění do odpadních vod, c) předcházení, recyklace, opakované použití, přeprava a zneškodňování pevných a jiných odpadů, zejména nebezpečných odpadů, d) využívání a kontaminaci půdy, e) využívání přírodních zdrojů a surovin (včetně energie), f) místní problémy (hluk, vibrace, zápach, prach, vizuální vlivy, atd.), g) dopravní problémy (jak z hlediska zboží a služeb, tak z hlediska zaměstnanců), h) riziko nehod a dopadů na životní prostředí, které vznikají nebo mohou vzniknout důsledkem havárií, nehod a potenciálních mimořádných událostí, i) vliv na biologickou rozmanitost.

▪ Nepřímé environmentální aspekty Činnosti, výrobky a služby organizace mohou výsledně vést k podstatným environmentálním aspektům, které organizace nemůže plně kontrolovat. Tyto aspekty mohou mimo jiné zahrnovat: a) problémy související s výrobky (design, vývoj, balení, přeprava, použití a opakované použití/odstranění odpadu), b) kapitálové investice, poskytování půjček a pojišťovací služby, c) nové trhy, d) výběr a složení služeb (např. doprava nebo pohostinství), e) správní a plánovací rozhodnutí, f) složení nabídky výrobků, g) vliv činnosti organizace na životní prostředí a chování dodavatelů a subdodavatelů.

- 11 -

Tab.1 Příklady přímých a nepřímých EA[2] Přímé aspekty

Nepřímé aspekty

emise do ovzduší

design výrobku

emise do vody

investice

odpady

nové trhy

využití půdy

výběr služby

přírodní zdroje

správní úkony

hluk, zápach, vibrace

plánování

rizika, havárie

sortiment výrobků

vliv na biologickou rozmanitost

partneři

doprava

dodavatelský řetězec

a další….

a další…

Organizace

musí

být

schopna

prokázat,

že

byly

stanoveny

podstatné

environmentální aspekty související s jejími postupy pro zadávání zakázek a že podstatné dopady související s těmito aspekty jsou zohledněny v systému řízení. V případě nepřímých environmentálních aspektů musí organizace zvážit, jak může tyto aspekty ovlivnit a jaká opatření lze učinit ke snížení jejich dopadu (č.761/2001).

3.1.2

Význam environmentálních aspektů pro organizaci Organizace

je

odpovědná

za

stanovení

kritérií

pro

hodnocení

vlivu

environmentálních aspektů jejích činností, výrobků a služeb a za určení těch aspektů, které mají podstatný dopad na životní prostředí. Kritéria vyvinutá organizací musejí být komplexní, musejí umožňovat nezávislou kontrolu, musejí být reprodukovatelná a přístupná veřejnosti. Při stanovení kritérií pro hodnocení významu environmentálních aspektů organizace lze mimo jiné zohlednit: a) informace o stavu životního prostředí ke stanovení činností, výrobků a služeb organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí,

- 12 -

b) stávající data organizace o materiálových a energetických vstupech, vypouštění kapalných odpadů, odpadech a emisích s ohledem na rizika s tím spojená, c) stanovisko zúčastněných stran, d) aktivity organizace v oblasti ochrany životního prostředí, které jsou regulovány, e) zadávání zakázek, f) design, vývoj, výroba, distribuce, servis, použití, opakované použití, zpracování druhotných surovin a likvidace výrobků organizace, g) činnosti organizace s nejzávažnějšími náklady na ochranu životního prostředí a přínosem pro životní prostředí.

Při hodnocení významu dopadů činností organizace na životní prostředí zohlední organizace nejen běžné provozní podmínky, ale také podmínky při zahájení a ukončení činnosti a podmínky mimořádných událostí, které lze rozumně předvídat. Pozornost je věnována předchozím, současným a plánovaným činnostem (č.761/2001).

3.1.3

Identifikace environmentálních aspektů Zjišťování environmentálních aspektů představuje neustálý proces, jímž jsou

určovány minulé, stávající

i potenciální vlivy, kterými společnost působila, působí,

případně by mohla působit na životní prostředí v budoucnosti. Za tím účelem má společnost vypracován postup identifikace environmentálních aspektů a dopadů svých činností (služeb), které je schopna řídit a na které může dle očekávání působit. Postup identifikace aspektů je následující: 1.

Výběr činností nebo procesů pro identifikaci - environmentální aspekty jsou identifikovány u všech výrobních a pomocných činností, výrobků nebo služeb organizace. Velikost posuzované činnosti je volena tak, aby bylo účelné je smysluplně posuzovat a dostatečně malé, aby jim bylo možno porozumět.

2.

Určení

environmentálních

aspektů

-

každá

činnost

bude

mít

pravděpodobně více environmentálních aspektů, různé významnosti, podle závažnosti jejich dopadů na životní prostředí. Zjišťování

- 13 -

environmentálních aspektů musí zohledňovat jak běžné tak i mimořádné provozní podmínky. Při zjišťování environmentálních aspektů se vychází ze vstupů a výstupů zkoumaných činností (např. materiálových a energetických toků). Výsledkem zkoumání vstupů a výstupů bude získání přehledu pro určení environmentálních aspektů, který zahrnuje spotřebu surovin a pomocných prostředků, spotřebu energií, emise do vod, emise do ovzduší, emise do půdy, produkovaný odpad, používané závadné látky a jedy. 3.

Určení environmentálních dopadů - každý environmentální aspekt má nebo může mít dopad na některou složku životního prostředí. Jeden aspekt může mít více dopadů, nebo naopak na některou složku dopad mít nemusí. Mezi environmentální aspekty a dopady existuje vztah příčiny a následku. Ke každé činnosti a jí příslušným aspektům se přiřadí dopad na složky.

4.

Vyhodnocení významnosti dopadů - významnost environmentálního dopadu se vyhodnotí na základě zvolených kritérií. Míra naplnění daného kritéria se ohodnotí například pomocí tříbodové stupnice. Kritéria mohou být např.: soulad s platnými limity a závaznými požadavky, pravděpodobnost výskytu dopadu, náklady spojené s uvedeným dopadem, vliv na image podniku, a pod. Celková závažnost se vypočte součtem bodových ohodnocení jednotlivých kritérií. Z toho vyplynou nejzávažnější dopady a tím i aspekty, kterými je třeba se prioritně zabývat. Celý výše uvedený postup lze shrnout do tzv. Registru environmentálních aspektů, jehož příklad je uveden v příloze č. 1. [3]

3.1.4

Metody vyhodnocování významnosti environmentálních aspektů Pro zjištění dopadu na životní prostředí mohou být použity různé nástroje a metody.

V tab.2 jsou uvedeneny příklady těch nejvýznamnějších a nejpoužívanějších nástrojů a metod k vyhodnocování významnosti environmentálních aspektů.

- 14 -

Tab.2 Metody vyhodnocování významnosti environmentálních aspektů[4] Název metody

Použití

Analýza vstupů/výstupů

za účelem zjištění a vyhodnocení toků materiálů a energií používá se pro zhodnocení shody prováděných činností se zákony, legislativou, rozhodnutími státní správy a dobrovolnými závazky podniku, nejde o hodnocení dopadu životního prostředí pro zhodnocení správných postupů řízení uvedených v Podnikatelské chartě pro trvale udržitelný rozvoj, slouží pro úvodní zhodnocení environmentálního profilu organizace pro zhodnocení celkových dopadů vyplývajících z výroby produktu a to od získávání surovin až po konečné zneškodnění produktu po jeho využití pro zhodnocení potenciálních rizik pro zdraví nebo pro životní prostředí spojených s expozicí chemických látek pro zhodnocení a zabránění potencionálním havarijním situacím spojených s provozem systematická analýza všech aspektů environmentálního řízení podniku stanovující jeho rozsah a kvalitu jde o kvalitativní hodnocení vlivu, o multikriteriální stanovení prioritních vlivů pomocí bodovacích systémů, jeho součástí je riziková analýza

Audit shody s legislativními a jinými požadavky

Program vlastního zhodnocení (ESAP)

Analýza životního cyklu (LCA)

Riziková analýza člověka

Bezpečnostní analýza Mezinárodní environmentální bodovací systém (IERS) Odhad rizik

Podrobnější přiblížení významných metod: Analýza vstupů a výstupů Jde o soupis všech látkových a energetických vstupů a výstupů, které překračují zvolenou hranici systému. U vstupů je vhodným třídícím parametrem charakter použití látky ve výrobním procesu, neboť z něj vyplývá možnost vyloučení látky či její náhrada látkou jinou. Výstupy je vhodné rozdělovat podle příčiny jejich vzniku, neboť na jejím podkladě lze hledat způsob, jak vzniku příslušného odpadu zabránit. Za bilanční období se nejčastěji volí doba jednoho roku, neboť je z hlediska inventur nejvhodnější. - 15 -

Při získávání dat pro látkové a energetické toky lze vycházet z: •

účetních dokladů o nákupu surovin a prodeji výrobků

•

výdejek na dílnu a vnitropodnikového účtování

•

výkazů o spotřebě surovin

•

norem pro výrobu a spotřebu materiálu

•

údajů měřicích přístrojů

•

výkazů ztrát

•

evidence vzniklých odpadů

•

dokladů o přepravě odpadů a vážních lístků ze skládky nebo spalovny

•

chemických analýz

Ze získaných kvantitativních údajů o množství látkových nebo energetických toků se sestavují bilanční rovnice, které odrážejí zákon o zachování hmoty a energie. Platí, že: celková hmotnost vstupů = celková hmotnost výstupů Velký význam tkví ve zjištění skutečných látkových a energetických toků a v odkrytí příslušného úniku látek i energie.[5]

Program vlastního zhodnocení ESAP V roce 1991 vypracovalo devadesát jedna světových průmyslových společností za podpory Podnikatelské iniciativy trvale udržitelného rozvoje a z podnětu Světové iniciativy pro ekologicky orientované řízení podniku – GEMI (Global Environmental Management Initiative) program ESAP (Environmental Self-Assessment Program), program vlastního zhodnocení ochrany životního prostředí. Program je sestavený s cílem plnit záměry Podnikatelské charty trvale udržitelného rozvoje Mezinárodní obchodní komory (ICC1991) a její principy environmentálního řízení. Toto hodnocení obsahuje 16 základních principů, ve kterých jsou podrobně rozpracované základní požadavky na: priority a řízení společnosti, proces vzdělávání pracovníků, organizaci výzkumu a výroby, organizaci služeb zákazníkům, bezpečnost práce, dodavatelsko- odběratelské vztahy, styk s veřejností a dodržování předpisů tak, aby podnikatelské činnosti společnosti byly maximálně šetrné k životnímu prostředí.

- 16 -

Hodnocení vykonává společnost sama a slouží ji jako podklad pro certifikaci. Záměrem tohoto programu není zveřejnění výsledků.[6]

Tab.3 Principy v rámci ESAP č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

PRINCIP: PRIORITY PODNIKU INTEGRACE EKOPOLITIKY DO ŘÍZENÍ PROCES ZLEPŠOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ KVALIFIKOVANÝ ODHAD PŘED ZAPOČETÍM ČINNOSTI VÝROBKY A SLUŽBY RADY ZÁKAZNÍKŮM ZAŘÍZENÍ A PROVOZ PRŮZKUM BEZPEČNÝ PŘÍSTUP PARTNEŘI A DODAVATELÉ PŘIPRAVENOST ČELIT NEPŘEDVÍDANÝM UDÁLOSTEM PŘENOS TECHNOLOGIÍ PŘISPÍVÁNÍ KE SPOLEČNÉMU ÚSILÍ KOMUNITY VSTŘÍCNOST K ZÁJMOVÝM SKUPINÁM DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ A PODÁVÁNÍ INFORMACÍ

Analýza životního cyklu Metoda LCA je jedním z nejdůležitějších informačních nástrojů environmentálně orientované výrobkové politiky. Ve smyslu ČSN EN ISO 14040 lze metodu LCA definovat jako shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů na životní prostředí výrobkového systému během celého životního cyklu.

Metodika LCA se skládá ze 4 hlavních fází: 1. definice cílů a rozsahu Definice cílů a rozsahu slouží k definování, jak velká část životního cyklu produktu bude zahrnuta do hodnocení a k čemu bude hodnocení sloužit. Jsou zde popsána kritéria sloužící k porovnávání systémů a zvolený časový horizont.

- 17 -

2. inventarizační analýza Součástí inventarizace je popis materiálových a energetických toků v rámci produktového systému a především jeho interakce s okolím, spotřebované suroviny a emise do prostředí. Jsou zde popsány všechny významné procesy a vedlejší toky energie a materiálů.

3. hodnocení dopadů Podklady zjištěné z inventarizace slouží k hodnocení dopadů. Jsou zde vypočítávány výsledky indikátorů všech dopadových kategorií, vzájemně je zhodnocena významnost každé dopadové kategorie normalizací, případně i vážením. Výsledkem hodnocení dopadů bývá tabelární souhrn všech dopadů.

4. interpretace životního cyklu Interpretace životního cyklu zahrnuje kritické přezkoumání, zjištění citlivosti dat a prezentaci výsledků.[7] Obr.1 Schéma posuzování životního cyklu podle normy ČSN ISO 14040 [7]

SCHÉMA POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU VÝROBKU DEFINICE CÍLŮ A ROZSAHU

PŘÍMÉ POUŽITÍ: VÝVOJ A ZLEPŠOVÁNÍ VÝROBKU STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

INVENTARYZAČNÍ ANALÝZA

INTERPRETACE

OVLIVŇOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ MARKETING A DALŠÍ

HODNOCENÍ DOPADU

- 18 -

Riziková analýza člověka, bezpečnostní analýza, odhad rizik Analýza rizik, dále jen „analýza“, vyžaduje systematický postup při použití dostupných informací pro určité činnosti v určitém systému. Pro zpracování analýzy a hodnocení rizik nelze poskytnout detailní a univerzální metodický postup, neboť rozdílnost používaných technologií a činností, různá projekční a stavební řešení, rozdílná lokalizace objektů nebo zařízení v místě, rozdílné vlivy jiných objektů nebo zařízení v okolí a další proměnné faktory vytvářejí specifické situace na jiných místech a v jiných podmínkách neopakovatelné. Typy analýz: •

kvalitativní analýza – používá se kvalitativní odhad rizika určité události, tj. nečíselný popis skládající se z identifikace a popisu zdrojů rizik, relativního ocenění závažnosti zdrojů rizik, identifikace, sestavení a popisu scénářů havárií

•

semikvantitativní analýza - používá semikvantitativní odhad rizika určité události, tj. kategorie frekvencí a následků pro scénáře jsou definovány určitými stupni závažnosti slovně i kvantitativně (např. číselným rozpětím). Míra rizika je vyjádřena obdobně jako u kvalitativní analýzy s upřesněním kategorií závažnosti následků a frekvencí scénářů

•

kvantitativní analýza – je zde použit systematický postup numerického vyčíslení očekávané četnosti a následků potenciálních havárií spojených se zařízením nebo provozem, založený na

inženýrském odhadu, vyhodnocení a matematických

metodách.

Skládá se obvykle z těchto úloh: 1) identifikace a popis možných nebezpečných událostí (scénářů havárií) a jejich možných konečných stavů pro identifikované zdroje rizik, 2) odhad pravděpodobnosti výskytu každého možného

konečného

stavu

každé

nebezpečné události, 3) výpočet

následků

každého možného

konečného

stavu

události, 4) kombinace pravděpodobností a následků, tzv. míry rizika [8]

- 19 -

každé nebezpečné

3.2 Environmentální aspekty a dobrovolné přístupy V politikách životního prostředí sledujeme několik trendů. Jedná se především o posun od nápravných opatření k preventivním opatřením, od normativní regulace (uplatňování zákazů a příkazů) k využívání ekonomických a informativních nástrojů, od složek životního prostředí k průmyslovým sektorům, od odpovědnosti státu k odpovědnosti samotných podniků. Dobrovolné nástroje patří do skupiny nástrojů preventivní strategie, tzn. že se soustředí na odstraňování samotných příčin vznikajících problémů (předcházení znečišťování životního prostředí). Zásadní rozdíl mezi reaktivní (následnou) a preventivní strategií spočívá v tom, že preventivní strategie má nejenom pozitivní vliv na životní prostředí, ale vede i k finančním a ekonomickým úsporám, ke snížení nákladů a ke zvýšení konkurence schopnosti subjektu. Z hlediska vzniku odpadu a předcházení znečištění je preventivní přístup oproti následné strategii, která se zabývá odpadem až po jeho vzniku, výhodnější.

K dobrovolným nástrojům řadíme například: •

systém environmentálního managementu (EMS) dle ISO 14001,

•

systém environmentálního managementu (EMS) dle Národního programu EMAS,

•

čistší produkci

•

ekodesign

•

ekologické značení (ekolabelling)

Uvedené dobrovolné nástroje se mohou navzájem prolínat, například v rámci jedné strategie (EMAS) může být využito více dobrovolných nástrojů (ekodesign, ekolabelling, apod.), zároveň může docházet k zavádění různých druhů EMS v rámci jednoho podniku.[9]

Vzhledem k zaměření této práce se budou podrobně zabývat pouze systémy environmetálního managementu dle ISO 14001 a dle národního programu EMAS.

- 20 -

3.2.1

Systém environmentálního managementu – EMS Systém environmentálního managementu (EMS) je systém řízení, který je zaměřen

na sledování a zlepšování všech činností podniku, které ovlivňují, nebo mohou ovlivnit, kvalitu životního prostředí nebo zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Systémy environmentálního managementu jsou dobrovolným nástrojem, avšak jejich zavedením se podnik zavazuje, že bude veškeré činnosti vykonávat tak, aby došlo ke snížení zatížení životního prostředí i zdraví obyvatel. EMS se například zaměřuje na prevenci vzniku odpadů, efektivnější využívání surovin a paliv, spotřebu vody a čištění odpadních vod, emise do ovzduší, úniky nebezpečných látek a kontaminace vody a půdy a další. Zavedením systému environmentálního managementu podnik sděluje, že bere svůj zájem o životní prostředí vážně a usiluje o zmírnění negativních vlivů jeho činností. Zavedení EMS zároveň podporuje obchodní zájmy podniku, protože v dnešním světě již řadě obchodních partnerů záleží na tom, aby spolupracovali pouze s těmi, kteří se chovají zodpovědně. Ze zkušeností podniků vyplývá, že zavedení a rozvoj environmentálního managementu má pozitivní ekonomické dopady, protože omezování negativních vlivů na životní prostředí podniku zpravidla přinese snížení nákladů a rizik.[10] Při vytváření a zavádění systému environmentálního managementu se lze řídit dvěma "standardy": •

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.761/2001 (EMAS)

•

mezinárodní technická norma ISO 14001 (ČSN EN ISO 14001:2005)

Systém environmentálního řízení (EMS) se skládá z řady specifických kroků, které jsou vzájemně provázány a sledují dosažení jasně definovaného cíle: ochrany životního prostředí. Kroky v rámci EMS zahrnují: •

definování politiky životního prostředí,

•

úvodní přezkoumání environmentálních aspektů a jejich dopadů,

•

přehled zákonných požadvků a souladů s nimi,

•

stanovení environmentálního programu se specifickými cíli,

•

určení úkolů a jmenování osob odpovědných za jejich plnění,

- 21 -

•

programy školení a vzdělávání pro všechny zaměstnance

•

odpovídající dokumentace,

•

měření, pravidelný monitoring, mechanizmy zlepšování,

•

interní a externí audity, ověření,

•

interní a externí informovanost, komunikace, výroční zpráva o životním prostředí – tzv. environmentální prohlášení (EMAS).

Systém musí zajistit neustálé zlepšování environmentální výkonnosti. Požadavky nového Nařízení o programu EMAS jsou srovnatelné s požadavky normy ISO 14001, ale v některých případech kladou vyšší nároky. [11]

3.2.1.1 Systém environmentálního managementu dle Národního programu EMAS Systém environmentálního managementu podle EMAS představuje aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů svých činností na životní prostředí. Funguje na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001. V České republice je garantem programu EMAS Ministerstvo životního prostředí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č.761/2001 z 19. března 2001 umožňuje dobrovolnou účast organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí.Toto nařízení stanoví požadavky na systémy environmentálního řízení pro podniky a další organizace a definuje institucionální rámec pro zavádění systému podle EMAS, jeho ověřování a kontroly. Vytvoření institucionálního rámce pro EMAS v České republice začalo již před vstupem ČR do Evropské unie a v současnosti je registrováno v Registru EMAS několik českých podniků a další se na zavádění EMAS a následnou registraci připravují. Kromě toho bylo v červnu 2004 v neoficiálním seznamu společností s ISO 14001 vedeném Agenturou EMAS zapsáno 948 společností. Hlavní požadavky EMAS: •

plný soulad systému environmentálního řízení s požadavky normy ISO 14001,

•

zlepšování environmentální výkonosti a snížení environmentální zátěže,

•

soulad s environmentální legislativou,

•

pravidelné zveřejňováni environmentálních prohlášení. [12]

- 22 -

3.2.1.2 Systém environmentálního managementu dle ISO 14001 Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu (EMS). Z norem ISO řady 14000 je právě norma ISO 14001 tou, podle jejíž požadavků se systém zavádí a certifikuje. Základním záměrem normy je podpora ochrany životního prostředí a prevence znečišťování. Norma nestanovuje žádné absolutní požadavky na environmentální chování organizace, klade však důraz na dodržování legislativních požadavků týkajících se jednotlivých složek životního prostředí (voda, vzduch, půda, odpady, atd.). Základem je identifikace všech možných aspektů, které mají vliv na životní prostředí. Organizace sama si pak může určit, čím nejvíce životní prostředí zatěžuje a hledat vhodné metody k postupnému snižování dopadů do životního prostředí. Systém environmentálního managementu dle požadavků normy ISO 14001 je určen všem organizacím bez ohledu na obor činnosti nebo velikost, které chtějí aktivně zlepšovat svůj přístup k ochraně životního prostředí a vyhnout se pokutám od České inspekce životního prostředí za nedodržování požadavků legislativy. Ekologicky orientované řízení nemusí znamenat ekonomické zatížení firmy, zavádění EMS zpočátku vyvolává náklady, ale ve střednědobém horizontu by měl užitek z EMS převyšovat výdaje na zavedení, udržování a zlepšování systému. Hlavní přínosy fungujícího EMS: •

dodržování legislativních požadavků v oblasti životního prostředí a tím i snížení rizika případné pokuty,

•

celkové posílení stávajícího systému managementu organizace,

•

hospodárnějším využíváním surovin, energií, dalších zdrojů,

•

snížení rizika environmentálních nehod a havarijních stavů, za než podnik nese odpovědnost,

•

zvýšení podnikatelské důvěryhodnosti pro partnery, investory, peněžní ústavy, pojišťovny, veřejnou správu i širokou veřejnost,

•

snazší získání povolení a licencí,

•

získání konkurenční výhody,

•

zavedení pořádku (zejména v provozu, v dokumentaci, v organizační struktuře a v environmentálních odpovědnostech). [13] - 23 -

Tab.4 Srovnání přístupu ISO 14001 a EMAS [14] ISO 14001 Působnost Platnost

Zavedení

celosvětová všechny typy organizací (průmysl, služby, státní správy,…) v ekonomicky oddělené části organizace nebo v celé organizaci

Úvodní environmentální přezkoumání Soulad s legislativou

závazek dosáhnutí souladu

Veřejné dokumenty

pouze environmetální politika

Environmentální prohlášení

není

Zakončení procesu

certifikace

Zakončení procesu zajišťuje Četnost auditů Použití loga Registrace

nevyžaduje se, ale doporučuje

Nařízení Rady č.761/2001 EMAS členské země EU, od roku 1998 i ČR všechny organizace s vlivem na životní prostředí v celém areálu organizace, v jeho místě přezkoumání stavu životního prostředí - povinné dosažení souladu je povinné environmentální politika a prohlášení o stavu životního prostředí je vyžadováno prohlášení o stavu životního prostředí ověření prohlášení o stavu životního prostředí

auditor certifikační organizace

akreditovaný environmentální ověřovatel nejdéle tříletá

nestanovena není (vyjma loga certifikačního použití loga EMAS orgánu po dohodě) v rámci vydaných certifikátů u jednotlivých certifikačních organizací

- 24 -

odpovědné orgány jednotlivých členských států

4

VLASTNÍ PRÁCE - MOŽNOSTI ELIMINACE DOPADŮ ENVIRONMETÁLNÍCH ASPEKTŮ V PODNIKU PRO VÝROBU DESEK PLOŠNÝCH SPOJŮ

4.1 Seznámení se společností Společnost Gatema s.r.o. patří mezi špičkové výrobce desek plošných spojů nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Firma je schopna vyrobit takové desky, které se používají v osobních počítačích i v mobilních telefonech, ovšem spektrum použití je mnohem širší, například počínaje řídícími systémy používaných v dopravě, jdouce přes lékařská zařízení a konče jednoduchými spoji do vypínačů. Předním cílem společnosti je vytvářet produkty a poskytovat služby, které uspokojí nejnáročnější potřeby zákazníků. [15] Firma sídlí ve vlastních objektech, kde je k dispozici konzultační oddělení, servis, administrativa a vlastní výroba. Podnik v současné době zaměstnává cca 70 zaměstnanců.

4.2 Popis činnosti podniku Společnost je zaměřena na dvě základní činnosti a to výroba desek plošných spojů a poskytování komplexních služeb v oblasti informačních systémů podniku (autorizovaný vývojový partner firmy LCS internacional, Microsoft). Poskytované služby v oblasti výroby desek plošných spojů: •

výroba jednostranných desek

•

výroba dvoustranných desek s prokovenými otvory

•

výroba vícevrstvých desek včetně slepých a pohřbených otvorů

•

návrhy a kreslení filmů

•

sítotisk

•

poradenství v oboru návrh a výroba DPS [16]

Ve společnosti je zavedený systém řízeni QMS podle ČSN EN ISO 9001:2008. Nyní je společnost v procesu závádění systému řízení EMS podle ČSN EN ISO14001:2005. Tato diplomová práce se vztahuje pouze k první činnosti a to k výrobě desek plošných spojů. - 25 -

4.2.1

Základní parametry vyráběných desek plošných spojů (DPS)

•

tloušťky materiálů: jedno a dvouvrstvé 0,4 - 3,0 mm, vícevrstvé 0,5 - 3,0 mm

•

maximální čistý rozměr jedno a dvouvrstvých DPS: 340 × 450 mm

•

maximální čistý rozměr vícevrstvých DPS: 260 × 340 mm

•

minimální průměr vrtání: 0,15 mm

•

maximální průměr vrtání: 6,5 mm, větší otvory frézováním

•

minimální šířka vodičů: 0,1 mm

•

minimální šířka izolačních mezer: 0,1 mm

•

maximální poměr vrtaný otvor – tloušťka DPS 1:10

•

prokovení: minimální síla galvanické mědi v otvorech 20 um

•

povrchové úpravy: HAL, HAL bezolovnatý i olovnatý, chem. cín, chem. zlato, grafitová vodivá pasta, snímatelná nepájivá maska, plošné galvanické zlato

•

nepájivá maska: fotocitlivá nebo sitotisková barva COATES matná, zelená, černá, modrá, červená, bílá

•

potisk: fotocitlivá nebo sitotisková barva COATES – barva bílá, žlutá, černá

•

opracování na konečný tvar: stříhání, frézování, drážkování

4.2.2

Výrobní technologie − vrtání a frézování na CNC vrtačkách − pokovovací proces SHADOW − fotoproces vytváření motivu – suchý resist Morton, Du Pont − alkalické amoniakální leptání − fotocitlivá nepájivá maska nanášená clonou nebo sítotiskem, dvousložková sítotisková nepájivá maska COATES − popis DPS jednosložkovými, dvousložkovými nebo světlocitlivými barvami od COATES nanášenými sítotiskem − sítotiskem zhotovené vrstvy – grafitový lak, snímací lak, leptuvzdorný lak, stínící pasta CB028

- 26 -

− horkovzdušné nanášení pájky metodou HAL (Hot Air Levelling), HAL bezolovnatý, chemické cínování, imersní Ni/Au, plošné galvanické zlacení Ni/Au − galvanické zlacení konektorů − opracování na tvar – stříhání na optických nůžkách, frézování na CNC fréze, drážkování [17]

4.3 Řízení environmentálních aspektů v podniku Společnost

je

v současné

době

v procesu

zavádění

Environmentálního

Manažerského Systému EMS dle ČSN EN ISO 14001:2005. Na základě úvodního environmentálního zhodnocení provozu organizace byly identifikovány činnosti organizace s podstatným vlivem na životní prostředí. Organizace má vytvořen Registr environmentálních aspektů, do kterého se zapisují všechny identifikované environmentální aspekty a které se hodnotí podle níže popsaného postupu. 4.3.1

Hodnocení významnosti environmentálních aspektů Vyhodnocení významnosti enviromnetálních aspektů provádí ekolog společnosti ve

spolupráci s představitelem vedení společnosti a případně s dalšími zvolenými pracovníky. Každý identifikovaný aspekt se ohodnotí všemi kritérii. Míra naplnění daného kritéria se ohodnotí pomocí bodové stupnice. Při bodování jednotlivých kritérií se postupuje takto: Ekolog společnosti popíše daný aspekt, a navrhne přiřazení parametru pro filtr P (působení aspektu) a S (stav, ze kterého se environmentální aspekt objeví).

Filtr P: •

M – aspekt působí z minulosti (stará zátěž)

•

P – aspekt působí v přítomnosti (současný provoz)

•

B – aspekt bude působit v budoucnu

Filtr S: •

H – havárie

•

U – údržba

- 27 -

•

D – odstávka

•

L – likvidace technologie

•

Z – běžný provoz

Hodnotitel poté provede bodové ohodnocení aspektu podle stanovených kritérií. Pro jednotlivá kritéria se stanoví průměrné hodnoty, které se sečtou a stanoví tak celkovou hodnotu významnosti environmentálního aspektu. [18]

Pro vyhodnocení jsou stanovena následující kritéria: Kritérium 1 = soulad s legislativními a jinými požadavky •

2 – hodnoty pod hranicí limitu, nehrozí překročení limitu

•

4 – hodnoty dosahují hranice blížící se limitu, ten ale není překračován

•

6 – není soulad s legislativou, je dosahováno hodnot blízkých limitu, limit je překračován

Kritérium 2 = závažnost, míra poškození životního prostředí •

2 – vliv je málo významný

•

4 – vliv je středně významný

•

6 – významný vliv, negativní ovlivnění životního prostředí

Krirétium 3 = pravděpodobnost negativního dopadu environmentálního aspektu na životní prostředí, spotřebu a náklady •

1 – nízká

•

2 – střední

•

3 – vysoká

Celková hodnota významu aspektu

je dána součtem všech bodů přidělených

v jednotlivých kategoriích. Za environmentální aspekty s významnou závažností jsou považovány aspekty s významem A,B a C.

- 28 -

Tab.5 Rozhraní významnosti enviromnmentálních aspektů [18] Počet bodů >5-6 >6-9 > 9 - 12 > 12- 15 a více

Rozhraní významnosti aspekt je nevýznamný aspekt je málo významný aspekt je středně významný aspekt je velmi významný

Znak C B A

Stanovení významnosti environmentálních aspektů se zaznamenává do Registru environmentálních aspektů, přičemž významné environmentální aspekty musí být: − ve fázi plánování EMS určeny, − vzaty v úvahu při stanovení environmetálních cílů, − řízeny v rámci programu a postupů EMS, − zkoumány z hlediska případného zlepšování. [18]

4.4 Výběr významných environmentálních aspektů a stanovení cílů a cílových hodnot Na základě již zpracovaného Registru environmentálních aspektů, jsem si pro svoji práci vybrala 2 významné environmentální aspekty, které již byly identifikovány a zhodnoceny ekologem a vedením společnosti. Tyto aspekty podrobím analýze a navrhnu možnosti eliminace jejich dopadů.

Tab.6 Výběr významných environmentálních aspektů Aspekt

Místo vzniku

Dopad

všeobecně

Činnost zásobování vodou

Spotřeba vody Únik chem. látek při dávkování

sklad odpadů

skladování

ovzduší, voda

voda

Jedná se o environmetální aspekty, pro které ještě nebyly navrženy možnosti snížení jejich dopadu na životní prostředí.

- 29 -

Tab.7 Stanovení cílů a cílových hodnot Aspekt

Cíl

Spotřeba vody

snížení spotřeby vody

Cílová hodnota snížení spotřeby do 1 roku o 25%

Únik chem. látek při dávkování

nebude docházet k úniku chem. látek při dávkování

snížení úniku do 1 měsíce o 50%

4.4.1

Environmetální aspekt – spotřeba vody Soulad s legislativou a právními požadavky je jedním z kritérií řízení

environmentálních aspektů a podmínkou zavedení EMS v oraganizaci. Z toho důvodu jsem zde vybrala ty nejdůležitější zákony a výhlášky týkající se vody, kterými by se měla firma řídit. Seznam vztahujících se právních a jiných požadavků Zákony: Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění; Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění; Zákon č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Nařízení vlády: Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění. Vyhlášky: Vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění; Vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňovaní jejich škodlivých následků, v platném znění. Vyhláška MZd č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění - 30 -

Vyhláška MZe č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, v platném znění. 4.4.1.1 Průzkum provozu a popis současného stavu Organizace odebírá vodu jak z veřejného vodovodu na základě smlouvy, tak i z vlastní studny na základě povolení. Odběr vody z vodovodu je prováděn pro sociální potřeby i pro technologii. Množství takto odebrané vody je měřeno vodoměrem, který je ve vlastnictví vodáren. Odebíraná voda ze studny je používaná pouze v technologii. Odběr je prováděn na základě platného povolení. Množství takto odebrané vody je měřeno vodoměrem ve vlastnictví vodáren. V rámci povolení je stanoven limit pro roční odběr ve výši 7500 m3 Odpadní voda je odváděná přes kanalizaci na základě smlouvy s vodárnou. Část odpadní vody z technologie je čištěna v neutralizační stanici, která prošla rekonstrukcí. Množství vypouštěné vody z neutralizační stanice je měřeno vlastním průtokoměrem. [19]

Charakter odpadních vod zpracovaných v neutralizační stanici: V neutralizační stanici jsou zpracovány odpadní vody z výrobní technologie. Po smísení a homogenizaci vytváří odpadní voda, která vstupuje do reakčního tanku neutralizační stanice velmi složitou nerovnovážnou soustavu, jejíž složení je poměrně stálé. Odpadní voda je v neutralizační stanici zpracovávána po jednotlivých dávkách o objemu 2500 litrů. Dávka je tvořena smísením oplachové nebo vyčištěné vody s malým množstvím koncentrátu. Možné je i zpracování oplachové vody bez přídavku koncentrátů. Část vyčištěné vody (cca 15 %) se vrací do sběrných nádrží (voda z kalolisu) a čistí se znovu. Vyčištěná voda je odváděna z neutralizační stanice přes kontrolní jímku o objemu 1,2 m3, odkud je čerpadlem přes záznam průtoku odvedena potrubím do kontrolní šachty Š9. Za kontrolní šachtou dochází k jejímu smísení se sociálními vodami, ještě před napojením v šachtě Š4 do kanalizačního řádu města. Další potrubí je vedeno z prostoru vyvolávacích strojů přes kontrolní šachtu Š10, Š8 a Š10a také do kanalizace. Splaškové vody, vody ze střech, chladící vody a vody z výroby jsou vedeny do kanalizace zcela odděleně. Potrubní napojení je zachyceno v příloze č.2. [20]

- 31 -

Organizace provádí měsíční rozbory odpadních vod, samotné rozbory provádí vodárna, výsledky jsou organizaci předávány. Za vypouštěné vody je hrazeno stočné a ta na základě součtů odběrů z vodovodů a ze studny. Údaje o množství jsou získávány z vodoměrů ve vlastnictví vodárny. Dešťová voda je odváděna přes samostatnou kanalizaci, za odvod těchto vod je na základě výpočtu hrazeno stočné.[19]

4.4.1.2 Analýza vstupů a výstupů Tab.8 Spotřeba vody celkem (do roku 2007) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Užitková voda (m3) 5639 5211 5593 5546 5566 5493 5154 5039

Pitná voda (m3) 700 519 478 536 1308 4845 2780 1730

Celkem (m3) 6339 5730 6071 6082 6874 10338 7934 6769

Obr.2 Graf spotřeby vody celkem (do roku 2007) Spotřeba vody 2000-2007 11000 10000 9000 8000 7000 3 objem(m )6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

užitková voda pitná voda

rok

- 32 -

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

voda celkem

Z obr.2 (zdroj tab.8) vyplývá, že spotřeba vody v organizaci se od roku 2000 celkově zvyšuje. Ke snížení došlo v roce 2001 a poté až v roce 2006. V roce 2005 došlo k výraznému nárustu spotřeby pitné vody o 3464 m3. Důvodem bylo prasklé vodovodní potrubí. Voda zde unikala pod povrchem téměř celý rok, než se na závadu přišlo.

Tab.9 Vypouštění vod z neutralizační stanice (do roku 2008) 2006 (m3)

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

188,72 183,39 210,23 160,5 223,19 136,41 221 231,13 168,37 1723

2007 (m3) 239,3 227,9 243 175,5 210,13 266,3 203,36 227,13 196,52 219 238,33 168,04 2615

2008 (m3) 281,3 332,53 322,8 331,31 306 329,88 336,37 348,57 408,85 345,2 312,97 215,88 3872

Obr.3 Graf vypouštění vod z neutralizační stanice (do roku 2008)

objem (m3)

Vypouštění odpadních vod z NS 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2006 2007 2008

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

měsíc

- 33 -

8.

9. 10. 11. 12.

Z obr.3 (zdroj tab.9) vyplývá každoroční nárust (téměř o 50%) vypouštěných vod z neutralizační stanice. Jde o důsledek navýšení produkce výroby desek plošných spojů. V roce 2007 se vyrobilo 5067 m2 desek, kdežto v roce 2008 se výroba zvedla na 6 909 m2. V roce 2008 byl překročen limit stanovený kanalizačním řádem 3000 m3. Organizace poté zaslala hlášení o limitech Vodárenské akciové spolešnosti, a.s.. V roce 2009 již nebyl limit překračován.

Tab.10 Stočné a spotřeba vody v organizaci za rok 2007 Spotřeba (m3) II. III. IV.

I.

čtvrtletí

celkem

Stočné cena (Kč)

Pitná voda (vodovod)

442

404

441

443

1730

98188

Dešťová voda (střechy, okapy)

648

648

648

648

2592

72024

1249

1293

1332

1165

5039

140336 310548

Užitková voda (studna) cena celkem

Obr.4 Graf spotřeby vody v organizaci za rok 2007 Spotřeba vody za rok 2007 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 3 objem(m ) 700 600 500 400 300 200 100 0

Pitná voda (vodovod) Dešťová voda (střechy, okapy) Užitková voda (studna) I.

II.

III.

čtvrtletí

- 34 -

IV.

Obr.5 Graf stočného a vodného za rok 2007

Kč

Stočné a vodné v roce 2007 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Pitná voda (vodovod) Dešťová voda (střechy, okapy) Užitková voda (studna) I.

II.

III.

IV.

čtvrtletí

Vzhledem k tomu, že organizace nemá zpracované výsledky za rok 2008 a 2009, se budou veškeré návrhy a opatření týkající se spotřeby vody vztahovat k datům z roku 2007. U pitné vody je v ceně stočného započítána i cena vodného. Celková spotřeba vody ve firmě za rok 2007 je 6769 m3.

4.4.1.3 Zhodnocení současné situace Vysoká spotřeba vody může mít ekologický, tak i ekonomický dopad jak na životní prostředí (zbytečné plýtvání obnovitelným zdrojem) tak na finanční stránku podniku (stočné, vodné, náklady). Je důležité zamezit zbytečnému plýtvání s vodou jak u sociálních zařízení, tak v samotném provozu. Firma v minulosti již zavedla některá opatření pro úsporu vody, ale stále ještě není spotřeba omezena na použitelné minimum. Navíc u neutralizační stanice jsou tendence k překračování limitu vypouštěných odpadních vod do kanalizace. Je tedy nutné omezit spotřebu vody u výrobních linek, ze kterých odchází znečištěná voda do neutralizační stanice.

- 35 -

4.4.1.4 Vytvoření návrhu variant 1) Sociální zařízení – umyvadlové bezdotykové baterie − úspora vody − hygiena − snadné ovládání Bezdotykové baterie byly poprvé zavedeny v nemocnicích a na operačních sálech klinik a zdravotních středisek, které měly přísné požadavky na hygienu. Kromě toho, že jsou hygienické, získaly bezdotykové baterie popularitu také mezi běžnými zákazníky díky jejich funkcím snižujícím spotřebu vody a snadnému používání. Bezdotykové baterie jsou spouštěny elektronickým senzorem, který nahrazuje manuální způsob spouštení. Princip fungování: Bezdotykové baterie fungují na principu pohybu pod nebo před baterií, na základě čehož se aktivuje čidlo, které způsobí spuštění průtoku vody. Čidlo je napájeno lithiovými bateriemi, jejichž doba životnosti se pohybuje zhruba kolem tří až čtyř let. Na přicházející uplynutí životnosti baterie nás upozorní energetická kontrolka, která se rozsvítí. Baterie jsou zpravidla umístěny v oddělené krabičce, která se nachází přímo pod umyvadlem, což přispívá k velmi snadné výměně. Na tuzemském trhu existují i bezdotykové baterie, které mohou být přímo napojeny na elektrickou síť 230 V. Teplotu vody lze ručně nastavit dle aktuální potřeby, průtok vody je u většiny baterií optimálně nastaven přímo výrobcem. U kvalitních bezdotykových baterií můžeme nastavit dobu, po kterou bude voda vytékat z kohoutku a intenzitu průtoku vody. Ceny bezdotykových baterií se pohybují od 1000 Kč a výše. Záleží na kvalitě materiálu, výrobci a designu. Obr.6 Příklad bezdotykové baterie

zdroj: http://www.vplus.cz/cs-vodovodni_baterie-bezdotykova_baterie-1651

- 36 -

2) Sociální zařízení – úsporné splachovací systémy − úspora vody − vysoké nároky na hygienu − nízká hlučnost a spolehlivost Dnešním trendem je používání některého z úsporných systémů, buďto splachování start-stop, které umožní kdykoli splachování přerušit, nebo splachování dělené, pro malou a velkou potřebu zvlášť. Dříve používané množství 9 litrů pro splachování je již minulostí. Běžné je používání 6 litrů, k čemuž byly přizpůsobeny nejen splachovací systémy, ale především tvary WC mís. Princip fungování: •

Systém START-STOP: tlačítkem START - STOP dle potřeby ovlivňujeme množství vody potřebné ke spláchnutí. Prvním stisknutím tlačítka splachování spouštíme a druhým stisknutím zastavujeme.

•

Systém dvojího množství vody: ovládací tlačítko je dělené na dvě části. Stisknutím větší části tlačítka se spláchne větší množství vody (zpravidla 6 litrů), stisknutím malého tlačítka pak pouze asi polovina z tohoto množství.

Tlačítka lze zvolit také podle materiálu např. plast nebo kov, matně nebo leskle pochromovaná, mosazná. Na trhu jsou k dostání v různých barevných odstínech. Cena za ovládací tlačítko se pohybuje od 600 Kč do 1500 Kč.

Obr.7 Příklad splachovacího systému dvojího množství vody

zdroj:http://www.koupelna-koupelen.cz/Vybavenikoupelen/Predstenove_instalace/index.html

- 37 -

3) Modernizace stávajících výrobních linek − úspora vody − automatizace − vyšší kvalita produktů Organizace využívá pro výrobu desek plošných spojů nové i strarší stroje. Modernizací některých starších výrobních linek se sníží spotřeba vody a tudíž se sníží i objem vypouštěných vod z neutralizační stanice do kanalizace, zvýší se ochrana povrchových i spodních vod a půdy. Výrobní linky využívají technologie protiproudého kaskádového oplachu, avšak ne všechny jsou plně automatizované. Plná automatizace pomocí senzorů a elektroventilů poskytne hospodárnost oplachu, která je důležitá z hlediska vysoké ceny vody a nákladů na čištění odpadních vod. . Princip protiproudého kaskádového oplachu Kaskádové oplachy mají výhodu dosažení vysoké rychlosti čištění pouze s malým množstvím oplachové vody. Oplachy se provádí v protiproudém uspořádání ke směru vedení desek plošných spojů: čistá voda se používá v třetím stupni, kde se částečně znečistí. Slabě znečištěná voda se poté používá pro čištění ve druhém stupni a následně přechází do prvního stupně oplachu odkud odtéká do odpadu. Průtok vody mezi stupni je řízen přepadem. Oplachy mohou mít 2 a více stupňů. Oplach se provádí ponorem nebo postřikem v kaskádovitém uspořádání. Horizontální nebo vertikální uspořádání van

je dané

uspořádáním linky. [21]

Návrh modernizace u těchto linek: •

stroj na vyvolání nepájivé masky – typ RESCOTRON

•

linka pro strippování suchého rezistu

•

linka aktivace před HAL (Hot Air Levelling-horkovzdušné nanášení roztavené pájky na povrch spojů a otvorů)

- 38 -

Stroj na vyvolání nepájivé masky -

průběžný horizontální postřikový stroj

-

ovládání pomocí stalčítek START – STOP proškolenou a pověřenou osobou

-

doporučení – instalace senzoru pro indikaci desky, která vjíždí do linky a sepne elktroventil na přívod vody a časový spínač, který po uplynutí určitě doby přívod vody vypne

- úspora vody při výrobním procesu, minimalizace selhání lidského faktoru Obr.8 Stroj na vyvolání nepájívé masky

zdroj: http://pcb.gatema.cz/cz/vyroba-plosnych-spoju/technologie/technologie-slozka/fsl/

Linka pro strippování suchého rezistu -

technologie 3-kaskádového protiproudého oplachu

-

linka má instalovaný elektroventil a průtokoměr pro kontrolu spotřeby vody

-

doporučení – instalace senzoru pro minimalizaci selhání lidského faktoru

Linka aktivace pře HAL -

starší linka vyžadující kompletní modernizaci

-

doporučení – instalace senzoru a elektroventilu pro spuštění přítoku oplachové vody

-

minimalizace rizika selhání lidkého faktoru, úspora vody při výrobním procesu

4) Nákup nové výrobní linky − úspora vody − nejlepší dostupná technologie − kvalitní produkty, zvýšení kapacity

- 39 -

Organizace využívá zastaralou výrobní linku pro strippování cínu. U tohoto stroje není vhodná modernizace z hlediska celkového stavu linky. Linka je připojena na vodovod, tudíš spotřebovává pitnou vodu pro výrobní proces. Nákupem nové linky se zkvalitní provoz, sníži se zmetkovitost výrobků a sníží se spotřeba energie a vody, která již nebude odčerpávána z hlavního vodovodu. Zdrojem vody pro tuto technologii bude studna. Díky nové výrobní lince se sníží spotřeba vody a tudíž se sníží i objem vypouštěných vod z neutralizační stanice do kanalizace, zvýší se ochrana povrchových i spodních vod a půdy. Doporučuji linku s protiproudým kaskádovým oplachem a senzory, která je z hlediska úspory vody nejvhodnější. 4.4.1.5 Analýza proveditelnosti Pomocí analýzy proveditelnosti byly zhodnoceny výše uvedené návrhy (nákup a instalace bezdotykových baterií, nákup a instalalce úsporných splachovacích systémů, modernizace některých stávajících výrobních linek, nákup nové výrobní linky) a to z hlediska technického, ekonomického a environmentálního.

Nákup a instalace bezdotykových baterií Technické zhodnocení Výměna stávajících a instalace nových vodovodních bateríí proběhne na stávajících odběrných místech vody pro sociální potřeby. Instalaci provede technický zaměstnanec pro údržbu.

Environmentální zhodnocení Díky novým vodovodním bateriím se sníží spotřeba pitné vody a sníží se i množství vypouštěné odpadní splaškové vody do kanalizace.

Ekonomické zhodnocení Nákup nových vodovodních baterií bude proveden zaměstnancem podniku (referent nákupu, zaměstnanec divize nákupu).

- 40 -

•

stávající pákové baterie – 500Kč/ks → 2500Kč/5ks

•

nové bezdotykové baterie – 1000Kč/ks → 5000 Kč/5ks

•

počet zaměstnanců = 70 (použítí 2xdenně, spotřeba 0,5l vody)

•

celková spotřeba vody za den – 70 l

•

předpokládaná úspora za den – 50% tj. 35 l vody = 12 775 l/rok

•

cena vody (vodné + stočné/rok 2010) = 73 Kč

předpokládaná investice cca 5000 Kč finanční úspory – 933 Kč / rok návratnost investice – cca 5,3 roku

Nákup a instalace úsporných splachovacích systémů Technické zhodnocení Výměna stávajících a instalace nových úsporných splachovacích systémů proběhne v místech pro sociální potřeby. Instalaci provede zaměstanacec odpovědný za údržbu.

Environmentální zhodnocení Díky úsporným splachovacím systémům se sníží spotřeba pitné vody a sníží se i množství vypouštěné odpadní splaškové vody do kanalizace.

Ekonomické zhodnocení Nákup nových splachovacích systémů bude proveden zaměstnancem podniku (referent nákupu, zaměstnanec divize nákupu). •

stávající splachovací systémy – 1000Kč/ks → 5000Kč/5ks

•

nové úsporné systémy – 3500 Kč/ks → 17 500 Kč/5ks

•

počet zaměstnanců = 70 (použítí 2xdenně, spotřeba 10l vody)

•

celková spotřeba vody za den – 1400 l

•

předpokládaná úspora za den – 45% tj. 630 l vody = 229 950 l/rok

•

cena vody (vodné + stočné/rok 2010) = 73 Kč

předpokládaná investice cca 17 500 Kč finanční úspory – 16 786 Kč / rok návratnost investice – cca 1 rok - 41 -

Modernizace některých stávajících výrobních linek Technické zhodnocení Modernizace vybraných výrobních linek bude realizována po částech – na realizaci se budou podílet jak vlastní zaměstnanci (zlepšovací návrhy), tak odborní pracovníci externí firmy, která dodala senzory a elektroventily, modernizace výrobních linek si nevyžádá žádné další investice do změny stávající výrobní haly.

Environmentální zhodnocení Díky modernizaci výrobních linek bude produkováno méně odpadních vod (technologických), emisí do ovzduší, předpokládá se i hospodárnější nakládání s energiemi. Nižší produkcí odpadních technologických vod se sníží i objem vypouštěných vod z neutralizační stanice. Dalším efektem bude snížení namáhavosti lidské práce, zlepšení pracovního prostředí a zvýšení úrovně bezpečnosti práce.

Ekonomické zhodnocení Modernizací výrobních linek dojde ke zvýšení automatizace výroby a zlepšení ekonomických parametrů výroby, sníží se náklady na likvidaci odpadních vod a díky instalaci senzorů se minimalizuje selhání lidského faktoru. Celková investice do nákupu a instalace senzorů na stávající výrobní linky je cca 500 000 Kč. Úspora vody a celková návratnost investice se nedají přesně spočítat. Je předpokládáno, že díky modernizaci bude celková spotřeba vody na vyrobený počet m2 desek nižší. V roce 2008 byla spotřeba vody u těchto linek 1906 m3.

Nákup nové výrobní linky Technické zhodnocení Instalace nové výrobní linky bude realizována po částech. Na realizaci se budou podílet hlavně odborní pracovníci externí firmy, která novou linku dodala. Na realizaci se budou podílet i stávající zaměstnanci organizace jako poradní orgán a dohled nad instalací. Nová linka již nebude napojena na centrální vodovod. Zdroj vody pro tuto linku bude studna, která je celkově zdrojem vody pro technologické procesy v organizaci. Je nutno počítat s určitým objemem stavebních prací a případným rozšířením haly.

- 42 -

Environmentální zhodnocení Díky nákupu a instalaci nové výrobní linky bude produkováno méně odpadních vod (technologických), emisí do ovzduší, předpokládá se i hospodárnější nakládání s energiemi. Nižší produkcí odpadních technologických vod se sníží i objem vypouštěných vod z neutralizační stanice. Dalším efektem bude snížení namáhavosti lidské práce, zlepšení pracovního prostředí a zvýšení úrovně bezpečnosti práce.

Ekonomické zhodnocení Nákup nové výrobní linky bude největší uvažovanou investicí v podniku – předpokládaná investice je cca 2-4 000 000 Kč. Celkové úspory vody a celková návratnost investice se nedají přesně spočítat. Při rozhodnutí vedení pro nákup nové linky jde především o navýšení a zkvalitnění výroby a úspora vody zde bude doprovodným efektem. Zvýší se operativnost v rámci výroby (snadné přizpůsobení technologického zařízení vzhledem k určitému výrobku) i ve vztahu k zákazníkovi (nabídka více druhů výrobků), sníží se náklady na likvidaci odpadů. 4.4.2

Environmetální aspekt – únik chemických látek při dávkování Soulad

s legislativou

a

právními

požadavky

je

jedním

z kritérií

řízení

environmentálních aspektů a podmínkou zavedení EMS v organizaci. Z toho důvodu jsem zde vybrala ty nejdůležitější zákony a výhlášky týkající se nakládání s chemickými látkami, kterými by se měla firma řídit.

Seznam vztahujících se právních a jiných požadavků Zákony: Zákon č. 356/2003 Sb., chemický zákon, v platném znění; Zákon č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, v platném znění; Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, v platném znění. Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech, v platném znění. Nařízení vlády: NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, v platném znění;

- 43 -

NV č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálu, v platném znění. Vyhlášky: Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení Vyhláška MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku v platném znění Vyhláška MPO č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků v platném znění Vyhláška MŽP č. 115/2002 Sb., o podrobnostech v nakládání s obaly, v platném znění Vyhláška MZ č. 428/2004 Sb. o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické v platném znění Vyhláška MZ č. 443/2004 Sb. kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků v platném znění Vyhláška MŽP č. 219/2004 Sb. o zásadách správné laboratorní praxe v platném znění Vyhláška MŽP č. 220/2004 Sb. kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence v platném znění 4.4.2.1 Průzkum provozu a popis současného stavu Při průzkumu provozu jsem zjistila, že jedním z problémů v organizaci je dávkování chemických přípravku. K úniku dochází při přelévání a ředění koncentrátů, při přípravě chemických směsí a lázní do galvanických linek a při doplňování chemikálíí do zásobních nádob v neutralizační stanici. Díky tomu zde vzniká možnost negativního působení jak na životní prostředí, tak na zdraví zaměstnanců, protože většina těchto látek jsou žiravé a dráždivé látky. Chemické látky a přípravky jsou skladovány v plastových nádobách, lahvích a barelech. Dávkování se provádí pouze manuálně pomocí plastových odměrek.

- 44 -

Obr.9 Používané plastové barely a odměrky pro dávkování chem. látek

zdroj: Ekoaudit, s.r.o.

Doplnění a přípravu chemikálíí provádí obsluha příslušné výrobní linky či osoba k tomu pověřená a proškolená v rámci denního provozu a údržby. Obsluha provozu je povinna upozornit vedoucího střediska nebo odborné pracovníky na všechny okolnosti, které by mohly způsobit únik škodlivých látek do kanalizace nebo do spodních vod.

4.4.2.2 Zhodnocení současné situace Únik chemických látek při dávkování do prostředí může mít ekologický dopad na životní prostředí a zdraví zaměstnanců. Je důležité zamezit zbytečnému plýtvání s látkami, které jsou důležité pro provoz linky. Sníží se tím jak náklady firmy, tak zátěž pro životní prostředí. Tento aspekt lze postupně odstranit nákupem nových dávkovacích zařízení a používáním tzv. „kolébek“ k snadnějšímu přelévání tekutin. Důležitá školení zaměstnanců v oblasti BOZP a pravidelné zdravotní prohlídky.

- 45 -

jsou pravidelná

4.4.2.3 Vytvoření návrhu variant 1) Skladovací a dávkovací zásobníky − ekologické skladování chemikálií − přímá instalace dávkovacích čerpadel na zásobník − úsporná doprava a skladování stohovatelných záchytných van Dávkovací zásobníky jsou určeny pro bezpečné uchovávání tekutých chemikálií. Polyetylenové (PE) zásobníky vyráběné rotačním litím mají měrnou stupnici v litrech a galonech. V horním víku zásobníků jsou zatavená závitová pouzdra pro přímou instalaci dávkovacích čerpadel. Lze instalovat i sací sestavy a míchadla. Pro každou velikost zásobníku je k dispozici i záchytná vana o odpovídajícím objemu.

Charakteristika dávkovacích systémů: − provedení z UV stabilizovaného polyetylenu (PE) − užitečný objem: 35 - 1000 litrů − barevná základní provedení: přírodní bílá, černá, modrá, žlutá a červená − vnější fixační plošky v dolní části − zatavená závitová pouzdra ve víku pro instalaci dávkovacích čerpadel [22] Obr.10 Model dávkovacího PE zásobníku se záchytnou vanou

zdroj: http://www.prominent.cz/desktopdefault.aspx/tabid-6169/398_read-9060/

- 46 -

Tab.11 Rozměry dávkovacích zásobníků a záchytných van [22] Dávkovací PE zásobníky Záchytné PE vany Objem (l) Průměr (mm) Výška (mm) Objem (l) Průměr (mm) Výška (mm) 35 350 485 35 565 220 60 410 590 60 680 270 100 500 760 100 802 320 140 500 860 140 811 370 250 650 1100 250 917 520 500 820 1190 500 1155 670 1000 1070 1260 1000 1280 900

2) Dávkovací čerpadla − dávkování velmi malých množství − možnost manuálního a automatického provozu − nízká spotřeba erergie Membránová dávkovací čerpadla nabízí technologii i pro dávkování velmi malých množství. Tato objemová čerpadla s kmitavým pohybem fungují kontinuálně, bez závad a s maximální přesností, vzhledem k tomu, že jsou vybavena elektromotory a přesným ovládáním membrány. Vzhledem k jejich speciálním pohonům jsou čerpadla energeticky velmi úsporná. Spotřeba energie se pohybuje v hodnotách 11 nebo 19,5 W. Čerpadla se mohou využívat i k dávkování těkavých látek. Zaručuje to použitá chemicky odolná plně plastová skříň a dostupnost dávkovacích hlav z mnoha různých materiálů. Jsou velmi dobře vybaven pro nejnáročnější průmyslové aplikace.

Čerpadla mohou být plně vybavena mnoha zařízeními: a to bez ovládací elektroniky pro čistě manuální provoz, tak i verze s elektronickými ovládacími prvky s plně multifunkční elektronikou vybavenou mikroprocesorem. [23]

- 47 -

Obr.11 Model dávkovacího čerpadla připojeného na PE zásobník

zdroj: http://www.disa.cz/article.asp?nArticleID=153&nLanguageID=1

3) Mechanické dávkovače chemických látek − nízká cena − snadná obsluha a manipulace − široký výběr na trhu Mechanické dávkovače, pumpy, trychtýře a nálevky jsou nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak zabránit nechtěnému úniku při dávkování chemických i ostatních tekutých látek. Vyrábí se v mnoha provedeních a v různých velikostech. Záleží na tvaru a formě nádoby, pro kterou chceme dávkovač použít. Dávkovače jsou vyráběny z různých materálů, nejčastěji však plastové. Níže uvedu příklady těch zařízení, které jsou nejvhodnější k omezení úniku chemických látek . Plastové pneumatické čerpadlo na agresivní kapaliny − polypropylénová konstrukce − vytváří přetlak v nádobě − vysoká chemická odolnost – kyseliny, louhy − vhodné pro čerpání z plastových kanystrů

- 48 -

Ruční čerpadlo − vyrobeno z polypropylénu s možností volby těsnění − vybaveno 2-palcovým závitem, bezúkapovou tryskou (hubicí) − teleskopická tyč o délce 40-91cm − vhodné pro čerpání různých kapalin ze sudů a jímek Sudové plastové kohoutky − několik typů − jednoduché polyethylenové kohoutky pro méně náročné použití − uzamykatelné samozavírací kohoutky s uzávěrou proti plameni Odkapávací nálevka na sudy − nálevka usnadňuje nalévání látek do sudu − odkapávání − vnitřní tvar nálevky zabraňuje vystříknutí kapaliny do okolí − hmotnost 4,6 kg plastové trychtýře Záchytné plastové jímky pod sudy Záchytné rošty a vany Manipulační vozíky Plastové podstavce pod sudy [24] Obrazové ukázky všech těchto mechanických zařízení jsou ke shédnutí v příloze č. 3 4.4.2.4 Analýza proveditelnosti Pomocí analýzy proveditelnosti byly zhodnoceny výše uvedené návrhy (nákup skladovacích a dávkovacích zásobníků, dávkovacích čepadel, mechanických dávkovačů) a to z hlediska technického, ekonomického a environmentálního. Všechny varianty jsou hodnoceny dohromady.

- 49 -

Technické zhodnocení Osoby, které budou používat tato nařízení jsou povinny nastudovat manuál a návod na použití vybraného zařízení. Další školení nejsou nutná, jelikož ovládání těchto mechanických dávkovačů a dávkovacích zásobníků jsou zcela jednoduchá a nevyžadují další zvláštní znalosti.

Environmentální zhodnocení Pomocí jednoduchých manuálních systémů dávkování a jejich správným užíváním se celkově sníží únik chemických látek o 50%. Nebude tak docházet k zbytečnému plýtvání s látkami, které mohou znečistit jak pracovní prostředí zaměstnanců tak celkově životní prostředí. Dalším efektem je zkvalitnění práce a větší bezpečnost zaměstnanců. Díky novým dávkovacím zásobníkům a záchytným vanám nebude docházet k zbytečnému úniků chemikálií. Uniklé látky se nedostanou do kontaktu s vodou (jak povrchovou tak podzemní) ani s živými organismy (i člověk). Zlepší se vliv na životní prostředí a bezpečnost práce.

Ekonomické zhodnocení Tab.12 Srovnání cen jednotlivých návrhů varian řešení Produkt Dávkovací zásobník+ záchytná vana(objem 100 l) Dávkovací čerpadlo Plastové pneumatické čerpadlo Ruční čerpadlo Plastové kohoutky Odkapávací nálevka na sudy

Cena (Kč) 4 968 10000 3960 1325 45 1930

Organizace může využít všech navrhnutých možností eliminace úniku chemických látek přidávkování. Záleží na rozhodnutí vedení. Pro potřeby organizace přednostně doporučuji nákup ručních čerpadel a plastových kohoutků, které jsou z hlediska ceny nejdostupnější a z hlediska využítí nejpraktičtější.

- 50 -

5

SROVNÁNÍ SOUČASNÉ TECHNOLOGIE S BAT

BAT (Best Available Techniques) = nejlepší dostupné techniky Vysokého stupně ochrany životního prostředí je dosahováno předcházením znečišťování a pokud to není možné, tak omezováním emisí a jejich dopadů na životní prostředí použitím nejlepších dostupných technik. Nejlepšími dostupnými technikami se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž: − Technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu. − Dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice. − Nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí. [25]

5.1 Hlediska výběru nejlepších dostupných technik V souladu s přílohou č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci jsou při určování nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques – BAT) brána v úvahu (buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům prevence a předběžné opatrnosti), následující hlediska: − použití nízkoodpadové technologie, − použití látek méně nebezpečných, − charakter, účinky a množství příslušných emisí,

- 51 -

− podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu, − srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku, − technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci, − doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky, − datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu, − spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost, − požadavek prevence nebo omezení celkových odpadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum, − informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování

zveřejňované Evropskou

komisí

nebo

mezinárodními

organizacemi, − požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. [26]

Výše uvedená hlediska naplňují princip kontroly a řízení, prevence a kritéria vhodnosti a dostupnosti.

5.2 Referenční dokumenty BREF Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách BREF (Reference Document on Best Available Techniques) jsou referenčními (porovnávacími) dokumenty používanými příslušnými orgány členských států při vydávání integrovaných povolení. Každý referenční dokument BREF podává informace o příslušných kategoriích průmyslových činností v členských státech Evropské unie. Dokument BREF obsahuje např. produkční charakteristiky, popis technik a používaných postupů, úroveň emisí, spotřeby surovin a energií, přehled nejlepších dostupných technik (Best Available TechniquesBAT). [27]

- 52 -

Referenční dokumenty k BAT, tzv. BREF (BAT Reference Documents) shrnují a doporučují

(nikoliv závazně) nejlepší dostupné techniky v daném oboru. Jsou

připravovány tzv. technickými pracovními skupinami (Technical Working Groups, TWG) v Evropské unii. [28] 5.2.1

Rozdělění referenčních dokumentů Podle průmyslových činnotí lze rozdělit referenční dokumenty BREF na sektorové

referenční dokumenty a průřezové referenční dokumnety. Využití sektorového a horizontálního přístupu posiluje interdisciplinární přístup a zvyšuje efektivitu procesu posuzování žádostí o integrovaná povolení. Emisní úrovně a spotřeby dle BAT uváděné v referenčních dokumentech BREF jsou nezávazné. Referenční dokumenty BREF nestanovují závazné emisní limity, ale podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, o integrované prevenci jsou členské státy a jejich orgány povinny k nim přihlížet při stanovování podmínek integrovaných povolení. [27]

5.2.1.1 Sektorové referenční dokumenty BREF Jedná se o referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách BREF, které jsou zpracovávány pro jednotlivé kategorie průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a odpovídají hlavním odvětvím či průmyslovým činnostem (např. velká spalovací zařízení, neželezné kovy, slévárny a kovárny, papír a celulóza, textil, keramika apod.). 5.2.1.2 Průřezové referenční dokumenty BREF Jedná se o referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách BREF zaměřené svým rozsahem na všechny kategorie průmyslových činností nebo na větší počet kategorií průmyslových činností. Jedná se např. o referenční dokumenty Průmyslové chladící soustavy, Obecné principy monitorování, Nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny, Ekonomické aspekty a vícesložkové vlivy a Energetická účinnost.[28]

- 53 -

5.3 Srovnání současné technologie s BAT a návrh optimalizace Tab.13 Srovnání současné používané technologie s BAT

Předmět porovnání Výrobní technologie vyvolání nepájivé masky strippování suchého rezistu aktivace před HAL strippování cínu

Technické Nejlepší dostupná řešení v zařízení technika (srovnání (používané Návrh s BREF) stroje) optimalizace

odpovídá BAT

zastaralý stroj

není nutná

odpovídá BAT odpovídá BAT neodpovídá BAT

zastaralý stroj zastaralý stroj zastaralý stroj

není nutná není nutná nákup nové linky

Výroba je složitou řadou jednotlivých operací a liší se podle specifického typu desek (podle přání zákazníka). Při výrobě desek se uplatňuje více než 40 výrobních operací, i když pro výrobu určité desky nemusí být použity všechny výrobní operace. Řada z těchto operací má malý nebo žádný vliv na životní prostředí. Více jak 90% výroby v Evropě je založeno na metodě odleptání, kdy je měď odstraňována ze základní desky tak, že je ponecháno pouze vodivé propojení. [31] Organizace využívá při výrobě desek plošných spojů nejlepší technologické postupy, které jsou v současné době známy a které odpovídají postupům uváděných v Referenčních dokumentech BREF, konkrétně v sektorových dokumentech BREF – Povrchové úpravy kovů a plastů, kapitola 2-Výroba desek plošných spojů. Rozdíly můžeme najít pouze v používaných strojích a zařízeních. Některá zařízení sice splňují postupy nejlepších dostupných technik, avšak jejich konstrukce a technické řešení neodpovídá novým nejmodernějším strojům a linkám, které jsou v současné době na trhu. Používaná technologie (např. postřikové strippování s filtrací strippovací lázně, kaskádové oplachy atd.) je moderní, ale vlastní provedení stroje je zastaralé (způsob postřiku, filtrace lázně, chybí větší automatizace). Cena nových moderních strojů se pohybuje od 100 000 do 200 000 eur.

- 54 -

U linky strippování cínu (odstraňování cínu) je doporučen nákup nové výrobní linky, protože stávající zařízení je zastaralé a technické postupy neodpovídají BAT. Nová linka by měla být vybavena vanami s odsáváním vznikajících aerosolů. Optimalizace ostatních vybraných technologií není nutná, protože všechny výrobní postupy odpovídají BAT.

- 55 -

6

VÝSLEDKY A DISKUZE Hlavním cílem této diplomové práce bylo navrhnout možnosti eliminace dopadů

environmentálních aspektů ve společnosti, která se zabývá výrobou desek plošných spojů. Jako hlavní environmentální aspekty byly vybrány spotřeba vody a únik chemických látek při dávkování. Při stanovení cílů a cílových hodnot byl kladen důraz na snížení celkové spotřeby vody v organizaci a to jak vody pitné, tak vody používané v technologických procesech a na snížení úniku chemických látek, při jejich dávkování např. v neutralizační stanici, nebo do funkčních lázní. Na základě analýzy vstupů a výstupů jsem pro snížení dopadů těchto aspektů navrhla několik variant řešení, které mi přišly z hlediska ekonomického, technického i environmentálního nejvhodnější. Pro snížení spotřeby pitné vody doporučuji nákup a instalaci nových úsporných splachovacích systémů na 3l a 6l vody a nákup nových bezdotykových baterií na umyvadla, které jsou jak velice úsporné z hlediska spotřeby vody, tak maximálně hygienické. Díky těmto jednoduchým zařízením ušetří firma ročně cca 18 000 Kč. Pro snížení spotřeby vody v technologii doporučuji modernizaci některých výrobních linek a nákup nové výrobní linky na strippování cínu, která je v dnešní době již zastaralá. Modernizací je myšlena instalace senzorů pro indikaci desky, která vjíždí do linky. Senzor sepne elktroventil na přívodu vody a časový spínač, který po uplynutí určité doby přívod vody vypne (pokud se na dopravník nevloží další deska). V případě starších linek přívod vody otevírali a zavírali osoby pověřené a proškolené k práci na těchto linkách. Instalací těchto čidel se vyloučí selhání lidského faktoru a sníží se spotřeba vody, která již nebude zbytečně protékat linkou v případě, že v zařízení není zrovna žádná deska. U modernizace i nákupu nové výrobní linky nejsem schopna spočítat celkovou úsporu vody a celkovou návratnost. Po konzultaci s poradcem firmy v oblasti ekologie jsem zjistila, že nové stroje se většinou kupují pro zvýšení kapacity výroby a možnosti vyrábět složitější desky a celková úspora vody je předpokládána jako doprovodný efekt. Pro snížení úniku chemických látek při jejich dávkování doporučuji zakoupení ručních pneumatických čerpadel, která fungují na principu vzniku přetlaku. Tato čerpadla jsou pro firmu finančně dostupná (1325Kč), jednoduchá na použítí a plně nahradí přelévání chemikálií pomocí plastových nádob, aniž by došlo k nechtěnému úniku.

- 56 -

Druhým cílem diplomové práce bylo srovnat současnou využívanou techniku a technické postupy v organizaci s BAT (nejlepší dostupnou technikou). Na základě průzkumu provozu a srovnání s Referenčními dokumenty BREF jsem zjistila, že společnost využivá při výrobě desek plošných spojů nejlepší dostupné technické postupy, ale některá zařízení neodpovídají BAT. Doporučení jejich optimalizace vychází z návrhu modernizace stávajících linek a z návrhu nákupu nového výrobního stroje.

- 57 -

7

ZÁVĚR Systémy environmentálního řízení se primárně stávají základní podnikovou strategií

pro zvyšování úspor materiálových a energetických vstupů a teprve v následném kroku rovněž strategií snižování negativního vlivu na životní prostředí. Ačkoliv zavádění systémů environmentálního řízení kombinuje strategie pro zvýšení ziskovosti firmy se strategiemi snižování vlivu podniku na životní prostředí, pak není cílem zavádění těchto systémů úplné zamezení znečištění jednotlivých složek životního prostředí. Hlavním důvodem je skutečnost, že každá lidská aktivita je spojena s určitými vlivy na životní prostředí. Cílem zavádění EMS je tedy minimalizace těchto vlivů, jež je současně spojena s minimalizací finančních dopadů znečištění životního prostředí. Součástí procesu hledání úspor v rámci podniku se tak zavádění systémů environmentálního řízení stává dlouhodobou investicí, jež snižuje pravděpodobnost vzniku a celkové náklady případného znečištění životního prostředí v budoucím období. Společnost, která je předmětem mé diplomové práce je právě v procesu zavádění EMS dle normy ISO 14001:2005. Součástí této cerifikace je také práce s environmetálními aspekty. Práce s poznáváním environmentálních aspektů představuje v podniku proces průběžného shromažďování a hodnocení dat a informací, který má zajistit dostatečné poznání, kvantifikaci a vyhodnocení aktuálního stavu environmentálních aspektů i jejich vývojových trendů v rámci podniku i jeho smluvních partnerů. Cílem mé práce bylo vyhodnotit a navrhnout možnosti, jak eliminovat některé aspekty, které byly zaznaménany v průběhu zavádění environmetálního procesu řízení a srovnat současně používanou technologii s BAT. Pro sovu práci jsem si vybrala aspekt spotřeby vody a úniku chemických látek při dávkování, protože jsou to aspekty, které jsou jedním z hlavních předmětů diskuzí v organizaci. Obecně je znalost alespoň významných environmentálních aspektů v rámci EMS nutná

pro

zkvalitnění

práce

v oblasti

ochrany

životního

prostředí,

zlepšení

environmentálního povědomí zaměstnanců, plnění legislativních předpisů, zlepšení image, lepší havarijní připravenost, zlepšení environmentálního profilu, přehled v provozní dokumentaci, rozhodování o externí komunikaci, pro řízení environmentálně náročných a rizikových činností, plánování a řízení auditů v organizaci.

- 58 -

Po

úvodním

teoretickém

rozboru,

vymezení

pojmů

souvisejících

s environmetálními aspekty a environmentálními systémy řízení, následné analýze vybraných aspektů, návrhů možností jejich elimice a srovnání používáné technologie s BAT, považují cíl této diplomové práce za splněný.

- 59 -

8

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÉ ZDROJE 1. WAGNER J., 2003: Specifické otázky k zachycení environmetálních aspektů v manažerském účetnictví.Databáze on-line [2010-02-18]. Dostupné na: http://www.mzp.cz/www/zamest.nsf/62c5044df2e98482c12564ce0052d352/e333c7 a8c14c1c2bc1256d60003ee5f1?OpenDocument 2. KLÁŠTĚRKA J., RŮŽIČKA P., BABIČKA L. & REMTOVÁ K., 2007: EMAS Systém environmentálního managementu a auditu, Příručka k programu EMAS. Databáze on-line [2010-02-19]. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPAPFIVNKW4/$FILE/planeta1_final.pdf 3. JANOUŠEK R., 2000: EMS-systémy řízení ochrany životního prostředí, díl 17.Environmentální aspekty. Databáze on-line [2010-02-18]. Dostupné na: http://www.enviweb.cz/clanek/ems/20196/ems-systemy-rizeni-ochrany-zivotnihoprostredi-dil-17-environmentalni-aspekty 4. POLÁCH J., SMOLÍK D., 1999: Ekonomické aspekty aplikace environmetálních manažerských systémů, s. 26-27, I. vydání. VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostrava. 5. KOTOVICOVÁ J. a kol., 2007: Čistší produkce, s. 38-39. Mendelova Univerzita v Brně, Brno, 134 s. 6. VIRČÍKOVÁ E., 2007: Integrované manažerské systémy, s.83-84. Databáze on-line [2010-03-5]. Dostupné na: http://www.hf.tuomatu.com/down/ims.pdf 7. LIFE CYCLE ASSESSEMENT, 2010: Co je LCA?. Databáze on-line [2010-0106]. Dostupné na: http://www.lca.cz/cz/106-co-je-lca 8. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, 2004: Průvodce ekonomickým hodnocením projektů, programů a politik, s. 66, 72-73. Databáze on-line [2010-0310]. Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Upload/Programy-20072013/Pruvodce_ekonomickym_hodnoceni_VSE_FPH 9. VLČKOVÁ J., 2006: Podnikový ekolog, s. 35-36. IERAS, institut pro strukturální politiku, o. p. s., Praha. 10. EKONET, 2006: Systémy environmentálního managementu (EMS). Databáze online [2010-03-10]. Dostupné na: http://eko-net.cir.cz/systemy-environmentalnihomanagementu-ems-

- 60 -

11. ENGEL W. H., TÓTH G., překlad OUŘEDNÍKOVÁ K., KRČMA M., 2004: EMAS jednoduše!, s.1. CPC, Praha. Databáze on-line [2010-03-13]. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFGSEV4B/$FILE/emas_jednoduse.pdf 12. ENGEL W. H., TÓTH G., překlad OUŘEDNÍKOVÁ K., KRČMA M., 2004: EMAS jednoduše!, s.1. CPC, Praha. Databáze on-line [2010-03-13]. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFGSEV4B/$FILE/emas_jednoduse.pdf 13. MBK CONSULTING, s.r.o., 2008: Systém environmentálního managementu dle ISO 14001. Databáze on-line [2010-03-13]. Dostupné na: http://www.mbk.cz/iso14001 14. VLČKOVÁ J., 2006: Podnikový ekolog, s. 42. IERAS, institut pro strukturální politiku, o. p. s., Praha. 15. GATEMA, s.r.o., 2005: Úvodní strana. Databáze on-line [2010-03-20]. Dostupné na: http://pcb.gatema.cz/cz/vyroba-plosnych-spoju/uvodni-strana16. GATEMA, s.r.o., 2005: O společnosti Gatema. Databáze on-line [2010-03-20]. Dostupné na: http://pcb.gatema.cz/cz/vyroba-plosnych-spoju/o-divizi-ps/ 17. GATEMA, s.r.o., 2005: Parametry. Databáze on-line [2010-03-20]. Dostupné na: http://pcb.gatema.cz/cz/vyroba-plosnych-spoju/parametry/ 18. TOULOVÁ J., 2010: Dokument řízení environmentálních aspektů ve firmě Gatema, s. 3-6.Ekouadit s.r.o., Brno, s. 9. 19. LABAJ R., 2007: Úvodní přeskoumání pro zavedení environmentálního managementu (EMS) podle ČSN EN ISO 14001:2005 v rámci interovaného systému řízení (IMS) se systémem managementu jakosti (QMS) podle ČSN EN ISO 9001:2001 ve společnosti Gatema s.r.o., s. 23-24. Ekoaudit s.r.o., Brno, s.38. 20. GATEMA s.r.o., 2008: Provozní řád pro neutralizační stanici na čištění odpadních vod z výroby plošných spojů, s.16-17. Gatema s.r.o., Boskovice, s.34. 21. REFERENČNÍ DOKUMENTY BREF, 2007: Povrchové úpravy kovů a plastů, kapitola 2, s.89. Databáze on-line [2010-04-01]. Dostupné na: http://www.ippc.cz/dokumenty/DC0080 22. PROMINENT DOSIERTECHNIK CS spol s.r.o., 2010:Dávkovací zásobníky. Databáze on-line [2010-04-05]. Dostupné na: http://www.prominent.cz/desktopdefault.aspx/tabid-6169/398_read-9060/

- 61 -

23. DISA v.o.s., 2006: Dávkovací čerpadla. Databáze on-line [2010-04-05]. Dostupné na: http://www.disa.cz/article.asp?nArticleID=153&nLanguageID=1 24. REO AMOS spol. s.r.o., 2008: Skladové příslušenství. Databáze on-line [2010-0407]. Dostupné na: http://www.reoamos.cz/gwgate/files/pdfs_catalog/pdfs/9_cz.pdf 25. INFORMAČNÍ PORTÁL MPO-IPPC, 2009: Nejlepší dostupné techniky. Databáze on-line [2010-04-15]. Dostupné na: http://www.ippc.cz/obsah/nejlepsi-dostupnetechniky/ 26. INFORMAČNÍ PORTÁL MPO-IPPC, 2009: Hlediska výběru nejlepších dostupných technik . Databáze on-line [2010-04-15]. Dostupné na: http://www.ippc.cz/obsah/nejlepsi-dostupne-techniky/hlediska-vyberu-bat/ 27. INFORMAČNÍ PORTÁL MPO-IPPC, 2009: Referenční dokumenty BREF. Databáze on-line [2010-04-15]. Dostupné na: http://www.ippc.cz/obsah/referencnidokumenty/ 28. VLČKOVÁ J., 2006: Podnikový ekolog, s. 53. IERAS, institut pro strukturální politiku, o. p. s., Praha. 29. KOTECKÝ V., 2003: Čistá práce: přínosy ekologických opatření a zelených odvětví pro zaměstnanost a ekonomiku, s.83. Hnutí DUHA, Brno. 30. MAREK J., 2010: Environmentální aspekty-identifikace a vyhodnocování. Databáze on-line [2010-02-16]. Dostupné na: http://www.enviweb.cz/clanek/ems/80589/pozvanka-na-seminar-environmentalniaspekty-identifikace-a-vyhodnocovani 31. REFERENČNÍ DOKUMENTY BREF, 2007: Povrchové úpravy kovů a plastů, kapitola 2, s.109. Databáze on-line [2010-04-01]. Dostupné na: http://www.ippc.cz/dokumenty/DC0080

Použitá legislativa a normy − ČSN EN ISO 14001:2005 − NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), příloha VI.

- 62 -

9

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr.1 Schéma posuzování životního cyklu podle normy ČSN ISO 14040 Obr.2 Graf spotřeby vody celkem (do roku 2007) Obr.3 Graf vypouštění vod z neutralizační stanice (do roku 2008) Obr.4 Graf spotřeby vody v organizaci za rok 2007 Obr.5 Graf stočného a vodného za rok 2007 Obr.6 Příklad bezdotykové baterie Obr.7 Příklad splachovacího systému dvojího množství vody Obr.8 Stroj na vyvolání nepájívé masky Obr.9 Používané plastové barely a odměrky pro dávkování chem. látek Obr.10 Model dávkovacího PE zásobníku se záchytnou vanou Obr.11 Model dávkovacího čerpadla připojeného na PE zásobník

10 SEZNAM TABULEK Tab.1 Příklady přímých a nepřímých EA Tab.2 Metody vyhodnocování významnosti environmentálních aspektů Tab.3 Principy v rámci ESAP Tab.4 Srovnání přístupu ISO 14001 a EMAS Tab.5 Rozhraní významnosti enviromnmentálních aspektů Tab.6 Výběr významných environmentálních aspektů Tab.7 Stanovení cílů a cílových hodnot Tab.8 Spotřeba vody celkem (do roku 2007) Tab.9 Vypouštění vod z neutralizační stanice (do roku 2008) Tab.10 Stočné a spotřeba vody v organizaci za rok 2007 Tab.11 Rozměry dávkovacích zásobníků a záchytných van Tab.12 Srovnání cen jednotlivých návrhů varian řešení Tab.13 Srovnání současné používané technologie s BAT

- 63 -

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 Příklad registru environmentálních aspektů Příloha č.2 Schéma vnitřní kanalizace Příloha č.3 Ukázky mechanických dávkovacích zařízení

- 64 -

PŘÍLOHY

prvděpodobnost

četnost

náklady

vliv na image

sankce

3

3

3

3

2

3

únik do kanalizace

ne

3

3

3

3

3

2

lakování

man. s barvami, ředidly

TL OL

emise TL OL

ne 1kg/hod org.C

nevyhov.

3

3

2

2

1

2

dělení tyčoviny

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

3

3

1

1

3

tryskání, obrušování

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

3

2

2

2

2

2

shromažďování špon

manipulace se šponami

RL

únik RL

ne

ne

3

2

2

2

1

2

RL

únik RL

ne

ne

3

2

2

2

1

2

úkapy olejů vlivem netěsností

RL

únik RL

ne

ne

3

2

2

2

1

2 2

manip. s regenerantem

horn. prostř. voda

624 vod. zkušebna 110

tlakové zkoušky

ovzduší

208 lakovna 110

ovzduší

504 dělírna

ovzduší

206 obrušovna

horn. prostř. voda

206 hala 110

horn. prostř. voda

206 stroj SK16 stroj SKQ 12 a SKQ 206 NC

horn. prostř.

venk. kontejner

emisní limit

polutant

aspekt

činnost tlakové zkoušky

shromažďování špon

manipulace se šponami

RL

únik RL

ne

ne

3

2

2

1

2

ovzduší

206 brusírna

broušení

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

3

2

2

2

1

1

horn. prostř.

203 kontejner

shromažďování špon

manipulace se šponami

RL

únik RL

ne

ne

3

2

2

1

1

2

horn. prostř.

227 kontejner na špony

shromažďování špon

manipulace se šponami

únik RL

ne

ne

3

2

2

1

1

2

horn. prostř. voda prac. a horn. prostř.

624 vod. zkušebna 12

tlakové zkoušky

manip. s DIOLEM

RL DIOL HCl NaOH

ne

ne

2

2

2

2

2

2

522 sklad hořlavin

přečerp. nebezp. látek

manip. s nebezp. látkami

OL

únik do kanalizace únik do prac. a horn. prostř.

150 mg/m3

ne

2

2

2

2

2

2

ovzduší

203 hrotovna

broušení

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

2

2

2

1

2

ovzduší

227 brusírna 13

broušení nářadí

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

2

2

2

1

2

horn prostř.

227 nástrojárna 13

obrábění

manipulace s výrobky

RL

únik RL

ne

ne

2

2

2

2

1

1

ovzduší

227 brusírna

broušení nástrojů

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

2

2

1

1

2

prac. prostř.

203 tryskač GB

tryskání korundu

man. s použ. korundem

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

2

2

1

1

1

ovzduší

204 navařovna

navař. ventilů

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

2

2

1

1

1

ovzduší

204 navařovna

navař. ventilů

únik org. látek

OL

emise OL

150 mg/m3

ne

2

2

2

1

1

1

ovzduší

206 tryskač hala 108

tryskání

vznik tuhých emisí

TL

emise TL

100 mg/m3

ne

2

2

2

1

1

1

horn. prostř.

227 kalírna 12

nitridace

manipulace s PCE

ClU

emise ClU

20mg/m3

sonda 3

2

2

2

1

1

1

ZÁVAŽNOST

soulad s limity

ne

624 vod. zkušebna 110

měření/rozbor

ne

horn. prostř. voda

horn. prostř. voda

dopad/složkka únik do kanalizace

manip. s odpad. zkuš. látkou

regenerant DIOL HCl NaOH

místo vzniku

středisko

složka

Příloha č.1 Příklad registru environmentálních aspektů

Příloha č.2 Schéma vnitřní kanalizace 1.

2.

3.

4.

rampa Plastimex Š5

SW - Helios Š9

Š10

Gatema s.r.o.

Š8

Š6

výrobní hala DPS

Š10a

K

K

K Š10 výstup údržba, šatny, sklad materiálu

vrátnice

Škola - není součástí areálu firmy

veřejná kanalizace

Legenda: objekty

vnitřní kanalizace

K dešťová vpusť

shromaždiště NO

revizní šachta

sklady NCHL místa možného úniku

šachta

Příloha č.3 Ukázky mechanických dávkovacích zařízení Plastové pneumatické čerpadlo na agresivní kapaliny

Ruční čerpadlo

Sudové plastové kohoutky

Odkapávací nálevka na sudy

Plastové trychtýře

Záchytné plastové jímky pod sudy