MONOGRAFIE N 26 UNODC NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

N° 26

MONOGRAFIE UNODC

Mezinárodní standardy prevence užívání drog

NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Tato publikace je pøekladem prvního vydání zprávy „International Standards on Drug Use Prevention“, která byla v angliètinì publikována UNODC v roce 2013.

Autor pùvodního vydání/ © UNODC, 2013 © Vydal Úøad vlády Èeské republiky, 2014 1. vydání v jazyce èeském ISBN 978-80-7440-097-1

Pøeklad/ Mgr. Jiøí Bareš Editor a odpovìdný redaktor èeského vydání/ Mgr. Lucie Grolmusová Jazyková korektura/ PhDr. Alena Palèová

Podìkování

UNODC chce vyjádøit své podìkování všem následujícím subjektùm a osobám za jejich neocenitelný pøínos pøi vzniku tìchto standardù: Vládì Norského království za víru v tento projekt a jeho podporu a vládám Švédska a Finska za poskytnutí dalších potøebných prostøedkù;

Control Commission, CICAD) za její úèast na tvorbì standardù a vytvoøení podmínek pro zapojení latinskoamerických expertù do celého procesu;

Vládì Italské republiky za poskytnutí prostøedkù k budoucímu šíøení tìchto standardù;

Harrymu Sumnallovi z Liverpool John Moore University (LJMU) za možnost využít pro tento proces výsledky prùbìžného systematického zkoumání relevantní literatury, kterým se zabývá jeho pracovištì;

Kanadskému centru pro otázky užívání návykových látek (Canadian Centre on Substance Abuse, CCSA) za jeho iniciativu pøi navazování prvotních kontaktù s mezinárodními partnery v zájmu rozpracování jeho vlastních standardù do materiálu s celosvìtovou platností;

Zili Slobodové, konzultantce UNODC a øeditelce pro výzkum a vývoj americké spoleènosti JBS inc., za realizaci první bibliografické rešerše, zpracování podkladù pro první kolo konzultací a poskytnutí prùbìžné odborné pomoci v rámci celého procesu tvorby standardù;

Evropskému mezinárodnímu centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za poskytnutí odborných konzultací ve všech fázích procesu vzniku standardù, a to zejména v oblasti metodologie, jakož i za informace z jeho portálu pøíkladù nejlepší praxe (http://www.emcdda.europa.eu/best-practice);

Angelinì Brotherhoodové, konzultantce UNODC, za prostudování literatury a extrakci pøíslušných dat a èlenùm Expertní skupiny pro standardy prevence za poskytnutí relevantních vìdeckých poznatkù a odborného poradenství. Jsou to jmenovitì (v abecedním poøadí):

Panamerické komisi pro pøeshranièní spolupráci v boji proti drogám (Inter-American Drug Abuse

Hisham F. Al Arabi, Spojené arabské emiráty; Masoud AlBeloushi, Spojené arabské emiráty; Luis Alfonzo, PAHO; Omar Khalfan Ali, Spojené

arabské emiráty; Ali Al-Marzooqi, Spojené arabské emiráty; Juma Sultan AlShamsi, Spojené arabské emiráty; Abdulelah Mohamed Al-Shareef, Saúdskoarabské království; Feras Alzu’bi, Jordánsko; Sofia Aragon Sanchezová, Španìlsko; Gustavo Ascacibar, Peru; Rubi Blancasová, Mexiko; Douglas Bllingsová, USA; Jazmín Bósquezová, Panama; Gilbert Botvin, USA; Angelina Brotherhoodová, UK; Gregor Burkhart, EMCDDA; Rachel Calamová, UK; Graziela Beatriz Castro dos Santos de Castro, Brazílie; Richard Catalano, USA; Heather Clarková, Kanada; Nicholas Clark, WHO; Patricia Conrodová, Kanada; Royer Cook, USA; William Crano, USA; Ramba Dedi; Ken Douglas, Trinidad a Tobago; Mark Eddy, USA; Carlos Alberto Escalante, Salvador; Lucia Fabriciová, Brazílie; Fabrizio Faggiano , Itálie; Sara Fanfarillová, Itálie; Marica Ferriová, EMCDDA; Angela Fincková, Brazílie; Valentina Forastieriová, ILO; Silvia Guadarrana, Mexiko; Diana Hammesová, Nìmecko; Frances Hardingová, USA; Nadine Harkerová, Jihoafrická republika; Rebekah Herschová, USA; Wang Hongru, China; Heyam Wahbeh Ibrahim, Jordánsko; Jadranka Ivandiæová Zimiæová, Chorvatská republika; Johan Jongbloet, Belgie; Valentina Kranzelicová, Chorvatsko; Karol Kumpferová, USA; Jeff Lee, UK; Rosalie LIKIBI-BOHO, Kongo; Maria Paula Luna, CICAD; Artur Malczewski, Polsko; Jim McCambridge, UK; Lynn McDonaldová, UK; Chris Mikton, WHO; Brenda Millerová, USA; Maristela G Monteiro, USA; Zhanerke OMAROVA; Akwasi Owusu Osei, Ghana; Hanno Petras, UK; Methinin Pinyuchonová, Thajsko; Radu Pop, Rumunsko; Melva Ramirezová, Panama; Shanti Ranganathanová, Indie; Eve Reiderová, USA; Elizabeth Robertsonová, USA; Ingeborg Rossowová, Norsko; Myriam Safatlyová, Francie; Fernando Salazar, Peru; Teresa Salvadorová, COPOLAD Consortium EU-LA; Ohene Sammy Kwane, Ghana; Alejandro Sanchez Guerrero, Mexiko; Nara Santosová, Brazílie; Michael Schaub, Švýcarsko; Borikhan Shaumarov; Elisabetta Simeoniová, Itálie; Milina Skipina, Bosna a Hercegovina; Markku Soikkeli, Finsko; Richard Spoth, USA; Jack Stein, USA; Vladimir Stempliuk, Brazílie; Harry Sumnall, UK; Bian How Tay, Srí Lanka; Juana Tomas-Rossellová, Thajsko; Suriyadeo Tripathi, Thajsko; Bart Uitterhaegen, Nizozemsko;

Peer van der Kreeft, Belgie; Shamil Wanigaratne, Spojené arabské emiráty a Evelyn Yangová, USA. V neposlední øadì patøí podìkování: dalším pracovníkùm detašovaných úøadoven UNODC za zprostøedkovávání kontaktù se státními orgány a odborníky na celém svìtì a za poskytování zásadních informací praktické povahy; Nikolaosi Stamatakisovi a Jasonu Baskerovi, stážistùm u UNODC, za vyhledávání a tøídìní vìdeckých podkladù, odborné pracovnici Hannì Heikkilaové za realizaci znaèné èásti výchozího výzkumu, analýzu literatury, spolupráci na koordinaci celého procesu a za zpracování èástí tohoto dokumentu, Wadihu Maaloufovi za jeho podíl na realizaci výchozího výzkumu, zpracování èásti tohoto dokumentu a zpìtnou vazbu, Elisabeth Mattfeldové za její odborné rady ve všech fázích tvorby standardù, Giovannì Campellové, programové koordinátorce ze Sekce pro prevenci, léèbu a rehabilitaci, za koordinaci a øízení celého procesu, zpracování èástí tohoto dokumentu a jeho finalizaci.

OBSAH 1 ÚVOD 1/1 Podstatou prevence je zdravý a bezpeèný vývoj dìtí 1/2 Prevence užívání drog a zneužívání návykových látek 1/3 Výzkum v oblasti prevence 1/4 Mezinárodní standardy Proces tvorby mezinárodních standardù Vlastní dokument

8 9 11 12 13 14 15

2 INTERVENCE A POLITIKY V OBLASTI PROTIDROGOVÉ PREVENCE Intervence zamìøené na tìhotné ženy s poruchami vyvolanými zneužíváním návykových látek 2/1 Kojenecký vìk a rané dìtství Pøedporodní a poporodní návštìvy Výchova v raném dìtství 2/2 Mladší školní vìk Programy zamìøené na rozvoj rodièovských dovedností Výchova zamìøená na rozvoj osobních a sociálních dovedností Existující metodické materiály a zdroje dalších informací Programy zamìøené na zlepšování prostøedí ve školní tøídì Politiky zamìøené na podporu školní docházky 2/3 Raná adolescence Preventivní výchova založená na osobních a sociálních dovednostech a vlivu sociálního prostøedí Školní politiky a kultura Øešení rizikových psychologických rysù osobnosti Mentoring 2/4 Adolescence a dospìlost Krátká intervence Preventivní programy na pracovišti Politiky v oblasti alkoholu a tabákových výrobkù Komunitní vícesložkové iniciativy Mediální kampanì Prostøedí zábavy

20 21 21 22 22 23 24 25 27 27 27 28 29 31 32 33 33 34 35 36 37 38 39

3 PREVENTIVNÍ PROBLEMATIKA VYŽADUJÍCÍ DALŠÍ VÝZKUM Sport a další volnoèasové aktivity Prevence neindikovaného užívání léèiv dostupných výhradnì na lékaøský pøedpis Intervence a politiky zamìøené na dìti a mladé lidi vystavené zvýšenému riziku Prevence užívání nových psychoaktivních látek nespadajících mezi substance kontrolované na základì pøíslušných úmluv OSN

42 43 43 44

4 CHARAKTERISTIKY EFEKTIVNÍHO SYSTÉMU PREVENCE 4/1 Komplex výzkumem provìøených intervencí a politik 4/2 Výchozí politika a regulaèní rámec 4/3 Velký dùraz na výzkum a vìdecky podložená fakta Plánování podložené výsledky vìdeckého výzkumu Výzkum a plánování 4/4 Zapojení rùzných sektorù na rùzných úrovních 4/5 Silná infrastruktura realizaèního systému 4/6 Udržitelnost

46 47 48 49 49 50 51 52 53

OBRAZOVÁ PØÍLOHA SCHEMATICKÉ ZNÁZORNÌNÍ CELOSTÁTNÍHO SYSTÉMU PROTIDROGOVÉ PREVENCE

54

POZNÁMKA EDITORA

55

44

7

Ú VOD

ÚVOD

Byly doby, kdy se aktivity v oblasti protidrogové prevence omezovaly na tištìní pøíruèek upozoròujících mladé lidi na nebezpeènost drog, aniž bylo mnohdy dosaženo výrazné nebo vùbec nìjaké zmìny v jejich chování. V souèasnosti nám již vìda nabízí jiné možnosti. Na základì výzkumem podložených preventivních strategií uplatòovaných v prostøedí rodiny, školy i celé spoleènosti lze zajistit, aby zejména dìti a mládež z nejmarginalizovanìjších a sociálnì nejslabších skupin obyvatelstva mohly vyrùstat a celý svùj život žít zdravým a bezpeèným zpùsobem. Na jeden každý dolar investovaný do prevence pøipadá minimálnì desetinásobná úspora na prostøedcích, které by byly v budoucnu vynaloženy ve zdravotní, sociální a trestnìprávní oblasti1.

Tyto globálnì pojaté mezinárodní standardy poskytují pøehled aktuálnì dostupných vìdecky podložených poznatkù a popisují intervence a politiky, u nichž byly prokázány pozitivní preventivní výsledky, vèetnì jejich charakteristik. Tyto celosvìtovì uplatnitelné mezinárodní standardy souèasnì oznaèují hlavní prvky a rysy efektivního národního systému protidrogové prevence. Pevnì vìøíme, že èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik v rùzných èástech svìta budou s pomocí tìchto mezinárodních standardù vytváøet programy, politiky a systémy, které budou skuteènì efektivní investicí do budoucnosti našich dìtí a dospívajících, rodin a komunit. Tato práce rozvíjí a navazuje na dílo mnoha jiných organizací (napø. EMCDDA, CCSA, CICAD, Mentor, NIDA, WHO2), které již døíve zpracovaly standardy a metodické pokyny týkající se rùzných aspektù prevence užívání drog.

1/1

Podstatou prevence je zdravý a bezpeèný

vývoj dìtí Primárním úkolem protidrogové prevence je pøispìt k tomu, aby lidé, zejména pak mládež, nezaèínali s užíváním návykových látek, pøípadnì aby svou první zkušenost s návykovou látkou co nejvíce oddálili, anebo pokud už užívat zaènou, aby u nich nedošlo k rozvoji nìjaké související poruchy (napø. závislosti). Obecný cíl prevence užívání návykových látek je však mnohem širší: je jím zdravý a bezpeèný vývoj dìtí vytváøející podmínky pro uplatnìní jejich nadání a potenciálu stát se platnými èleny své komunity a celé spoleènosti. Efektivní prevence užívání návykových látek významnì pøispívá u dìtí, mládeže i dospìlých k pozitivnímu rozvoji vazeb v rámci rodiny, školy, pracovištì a celého spoleèenství. Prevence jako vìdní obor zaznamenala v posledních 20 letech nebývalý rozmach. V jeho dùsledku mají dnes odborníci z praxe i èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik k dispo1 Spoth, R. L., Clair, S., Shin, C., & Redmond, C. (2006). Long-term effects of universal preventive inter2

ventions on methamphetamine use among adolescents. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 160(9), 876. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), www.emcdda.europa.eu; Kanadské centrum pro otázky užívání návykových látek (CCSA), www.ccsa.ca/Eng/; Panamerická komise pro pøeshranièní spolupráci v boji proti drogám (CICAD) pøi Organizaci amerických státù, http://cicad.oas.org/main/default_eng.asp; nadace Mentor Foundation (Mentor), www.mentorfoundation.org/; Národní institut pro užívání drog (NIDA), www.drugabuse.gov/; Svìtová zdravotnická organizace (WHO), www.who.int/.

9

1

1

ÚVOD

zici ucelenìjší pøedstavu o faktorech, které jednotlivce èiní náchylnìjším k tomu, aby zaèal užívat návykové látky („rizikové faktory“), a to jak v individuální, tak i v environmentální rovinì. Spíše než nedostatek informací o drogách a dopadech jejich užívání patøí podle dostupných poznatkù mezi nejdominantnìjší rizikové faktory biologické procesy, osobnostní rysy, duševní poruchy, zanedbávání rodièovské péèe a špatné zacházení v rodinì, nedostateèné zapojení se do života školy a komunity, minimální vliv pøíznivých sociálních norem a prostøedí zajišujících pozitivní formování osobnosti, jakož i vyrùstání v marginalizovaných a sociálnì deprivovaných lokalitách. Naproti tomu psychická a emoèní pohoda, osobní a sociální kompetence a silná vazba na peèující a fungující rodièe a dobøe spravované a organizované školy a komunity jsou faktory, které pøispívají k nižší náchylnosti jedincù k užívání drog a jiným typùm nežádoucího chování (ochranné èi protektivní faktory, v poslední dobì oznaèované také jako „aktiva“ [assets]). Je tøeba zdùraznit, že výše zmínìné rizikové faktory jsou z vìtší èásti mimo kontrolu daného jedince (nikdo nemùže za to, že ho rodièe zanedbávají!) a pojí se s mnoha typy rizikového chování a souvisejících zdravotních problémù, jako napø. pøedèasné ukonèení školní docházky, agresivita, delikvence, násilí, rizikové sexuální chování, deprese a sebevraždy. Nemìlo by být proto žádným pøekvapením, že podle závìrù výzkumu v oblasti prevence mohou mnohé intervence a politiky zamìøené na protidrogovou prevenci pùsobit preventivnì také na jiné typy rizikového chování. Z výzkumu vyplývá, že nìkteré z faktorù, které u lidí zvyšují jejich náchylnost k tomu, aby zaèali užívat návykové látky (nebo je naopak pøed takovým poèínáním chrání), se liší podle vìku. Vìdci zjistili existenci rizikových a protektivních faktorù spadajících do kojeneckého vìku, dìtství i rané dospìlosti, které mají zejména souvislost s rodièovskou výchovou a vztahem ke škole. V dalších fázích lidského života mohou náchylnost èlovìka k užívání návykových látek a dalším typùm rizikového chování ovlivòovat škola, pracovištì, místa, kde vyhledává zábavu, nebo média. Není tøeba pøipomínat, že marginalizovaná mládež v sociálnì vylouèených lokalitách s minimální nebo nulovou podporou ze strany rodiny a omezeným pøístupem ke školnímu vzdìlání je ohrožena ve zvýšené míøe. Stejnému riziku èelí také dìti, jednotlivci a komunity sužované válkami nebo pøírodními katastrofami. Je možné uzavøít konstatováním, že prevence užívání drog je nedílnou souèástí obecnìjších snah o zajištìní zdravìjších a bezpeènìjších podmínek pro život a osobnostní rozvoj dìtí a mládeže.

10

ÚVOD

1/2

Prevence užívání drog a zneužívání návykových látek Prevence je jedním z hlavních komponent zdravotnì orientovaného systému øešení drogové problematiky, jež se opírá o tøi stávající mezinárodní úmluvy3. Tento dokument se zamìøuje na prevenci první aktivní zkušenosti s návykovou látkou a prevenci vzniku poruch následkem užívání drog. Na jiné typy prevence (napø. prevenci zdravotních a sociálních následkù užívání drog), péèi o drogovì závislé a jejich léèbu nebo opatøení v trestnìprávní oblasti se tyto globálnì pojaté mezinárodní standardy nevztahují. Nechceme tím øíci, že úsilí vyvíjené v tìchto jiných oblastech není smysluplné. Je naopak nutné zdùraznit, že žádné efektivní preventivní intervence, politiky nebo systémy nemohou vznikat nebo být realizovány samy o sobì, v izolaci. Každý efektivní, a už místní èi národní, systém prevence, je zakotven a integrován v kontextu rozsáhlejšího zdravotnì orientovaného a vyváženého systému øešení drogového problému, jehož souèásti tvoøí èinnost represivních složek a opatøení zamìøená na snižování dostupnosti drog, léèba drogové závislosti a prevence zdravotních a sociálních dopadù užívání drog (napø. HIV nebo pøedávkování). Hlavním zastøešujícím cílem tohoto zdravotnì orientovaného a vyváženého systému pak má být zajištìní dostupnosti kontrolovaných pøípravkù a substancí pro lékaøské a vìdecké úèely, aniž by pøitom docházelo k jejich pronikání na èerný trh a zneužívání. Pøestože tyto celosvìtovì pojaté mezinárodní standardy kladou hlavní dùraz na prevenci užívání drog spadajících do režimu kontroly vymezeného zmínìnými tøemi mezinárodními úmluvami (mimo jiné vèetnì neindikovaného užívání léèiv dostupných výhradnì na lékaøský pøedpis), èerpají rovnìž z uvádìných prùkazných skuteèností týkajících se prevence užívání dalších psychoaktivních látek, jako je tabák, alkohol a tìkavé látky. Tyto doplòkové oblasti prevence mohou být zdrojem mnoha užiteèných informací a paralel, což však není zdaleka jediný dùvod pro co nejkomplexnìjší obraz, který nám nejnovìjším výzkumem ovìøené poznatky poskytují. Devastující následky užívání vysoce toxických tìkavých látek volají po urychlených preventivních opatøeních, jejichž cílem by bylo pùsobit na mladé lidi, aby s nìèím takovým vùbec nezaèínali. U dìtí a dospívajících je navíc prevence první zkušenosti s tabákem a alkoholem souèasnì úèinným nástrojem prevence ve vztahu k užívání nelegálních drog. U dìtí a dospívajících není mozek ještì plnì vyvinut, pøièemž výzkum v oblasti prevence nám øíká, že èím døíve zaènou s užíváním psychoaktivních látek, tím bude pravdìpodobnìjší, že se u nich v dalším životì vyvine nìjaká porucha zpùsobená užíváním drog nebo jiných návykových látek4. 3 Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 ve znìní protokolu o jejích zmìnách z roku 1972, 4

Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988. Ve zbývající èásti tohoto dokumentu pracujeme s následující terminologií: „Užíváním drog“ se rozumí užívání substancí podléhajících režimu kontroly podle pøíslušných tøí mezinárodních úmluv pro jiné než lékaøské a vìdecké úèely. „Zneužíváním návykových látek“ se rozumí „škodlivé nebo rizikové užívání psychoaktivních látek“. Vedle užívání drog sem patøí užívání tabáku, abúzus alkoholu, zneužívání tìkavých látek a volnì prodejných léèivých pøípravkù a užívání nových psychoaktivních látek (tzv. „legal highs“ nebo „smart drugs“).

11

1

1

ÚVOD

1/3

Výzkum v oblasti prevence

Díky vìdeckým aktivitám v oblasti prevence máme dostatek informací o tom, které formy prevence zneužívání návykových látek jsou efektivní a které nikoli. Je tøeba poznamenat, že vìdecké poznatky nepadají z nebe. Za to, co víme, vdìèíme odhodlání a úsilí výzkumných pracovníkù i odborníkù z praxe, kteøí systematicky vyhodnocovali pøíslušné preventivní programy, jakož i organizacím, které tento výzkum financovaly. Úèelem tohoto dokumentu je zpracovat všechna zjištìní získaná bìhem celé doby trvání tohoto výzkumu do formátu, jehož pomocí budou èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik schopni èinit fundovaná rozhodnutí vycházející z vìdeckých poznatkù. Neznamená to, že už všechno víme. Pøi bližším analyzování dostupných materiálù byly zaznamenány ve výstupech výzkumu v oblasti prevence mnohé rezervy. Vìtšina výzkumných projektù byla realizována jen v nìkolika málo vysokopøíjmových zemích Severní Ameriky, Evropy a Oceánie. Jen málo studií pochází z jiného kulturního prostøedí nebo z nízko- a støednìpøíjmových zemí. Vìtšina studií jsou studie zamìøené na ovìøování „úèinnosti“ (efficacy), které zkoumají dopad intervencí v kontrolovaném prostøedí malého rozsahu a s dobrým zázemím. Studií zkoumajících efektivitu èi úèelnost (effectiveness) intervencí v prostøedí „reálného života“ je málo. Není také pøíliš mnoho studií, které hodnotily pøíslušné intervence a politiky z hlediska jejich nákladové prospìšnosti a nákladové efektivity (vedle pouhého posuzování úèinnosti a efektivity). V neposlední øadì lze zaznamenat jen málo studií, které by ve vykazovaných datech zohledòovaly pohlaví. Další úskalí vyplývá z toho, že na základì èasto nedostateèného poètu studií nelze jednoznaènì urèit „úèinnou látku“, tj. složku èi složky, které jsou nezbytnì nutné pro úèinnost èi efektivitu intervence nebo politiky, vèetnì zohlednìní zpùsobu realizace dané strategie (napø. kdo zajistí nejlepší realizaci, jaké kvality a kvalifikaèní pøedpoklady jsou k tomu nutné, jaké metody je tøeba uplatnit?). V nìkterých prostøedích, zejména pak v nízko- a støednìpøíjmových zemích, není dostatek prostøedkù a pøíležitostí k provádìní kvalitních evaluací. Neznamená to, že práce, která se zde provádí, je neefektivní. Nìkteré z realizovaných kvalitativních evaluací naznaèují slibné výsledky. Pokud však nebude pøíležitost ovìøit tyto strategie metodologicky pøesným vìdeckým zpùsobem, není jednoduše možné rozhodnout, zda efektivní jsou èi nikoli. Stejnì jako v lékaøských, spoleèenských i behaviorálních vìdách i zde pak pøedstavuje znaèný problém tzv. „publikaèní bias“, který spoèívá v tom, že studie referující o nových pozitivních zjištìních mají vìtší šanci na publikování než studie, které referují o negativních zjištìních. Znamená to, že naše analýza podstupuje riziko nadhodnocení úèinnosti a efektivity intervencí a politik v oblasti protidrogové prevence. Existuje silná a naléhavá potøeba podnìcování a podpory výzkumných aktivit v oblasti protidrogové prevence. Je rovnìž bezpodmíneènì nutné poskytovat podporu aktivitám v oblasti výzkumu prevence v nízko- a støednìpøíjmových státech, nicménì výrazné investice do kvalitních evaluací tuzemských programù a politik pøispívajících do globální vìdomostní zá-

12

ÚVOD

kladny by mìly v rámci národních systémù protidrogové prevence probíhat ve všech zemích. Doufejme, že budoucí aktualizovaná vydání tìchto standardù již budou moci pøedstavit mnohem komplexnìjší obrázek dostupných vìdeckých poznatkù. Co lze mezitím podniknout? Mìli by èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik poèkat s implementací preventivních iniciativ, dokud nebudou doplnìny všechny chybìjící informace? Jakým zpùsobem lze pøedcházet užívání drog a zneužívání návykových látek a zajistit tak, aby dìti a mládež vyrùstaly ve zdravých a bezpeèných podmínkách již NYNÍ? Absence nìkterých vìdecky podložených skuteèností by nás sice mìla vést k obezøetnosti, avšak nemìla by nás odradit od konkrétních èinù. Preventivní pøístup, který se osvìdèil v jedné èásti svìta, bude mít pravdìpodobnì vìtší pøedpoklady k úspìchu než opatøení, které vzniklo v místních podmínkách pouze na základì dobré vùle a subjektivního úsudku. Zejména to platí v pøípadì intervencí a politik zamìøených na rizikové aspekty, které hrají významnou roli napøíè rùznými kulturami (napø. povahové rysy nebo zanedbávání rodièovské péèe). Pøístupy, které se neosvìdèily nebo které mìly v nìkterých zemích negativní dopady, jsou navíc hlavními adepty na selhání èi zpùsobení iatrogenních následkù i jinde. Preventisté z praxe, èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik a øadoví obèané podílející se na preventivních aktivitách v oblasti užívání drog a zneužívání návykových látek jsou povinni vzít takové pøedchozí výsledky v úvahu. To, co máme k dispozici, jsou cenné dílèí informace, která nás mohou pøivést na správnou cestu. Vyjdeme-li z tìchto poznatkù a budeme-li je prùbìžnì doplòovat o další evaluace a výzkum, budeme èinitelùm odpovìdným za koncipování pøíslušných politik schopni poskytnout podklady, které potøebují k vytváøení celostátních systémù prevence, opírajících se o vìdecké poznatky a vytváøejících dìtem, mládeži i dospìlým v rùzných prostøedích podmínky pro pozitivní, zdravý a bezpeèný životní styl.

1/4

Mezinárodní standardy

V tomto dokumentu jsou popsány intervence a politiky, u nichž výzkum prokázal pozitivní preventivní dopad a které by mohly sloužit za základ efektivních zdravotnì orientovaných národních systémù protidrogové prevence5. Mezinárodní standardy rovnìž poskytují obecné 5 V celém tomto dokumentu se aktivity v oblasti protidrogové prevence pro zjednodušení oznaèují slovem „intervence“ nebo „politiky“. Intervencí se rozumí soubor èinností. Mùže jím být program realizovaný v konkrétním prostøedí jako doplnìk k aktivitám, které se v daném prostøedí standardnì realizují (napø. školou poøádané preventivnì zamìøené besedy na téma užívání návykových látek). Tytéž aktivity lze však také realizovat v rámci standardní školní výuky (napø. hodiny vìnované protidrogové prevenci jako souèást metodického plánu zdravotní výchovy ve školách). Za normálních okolností jsou fakta o vìtšinì intervencí èerpána z konkrétních „programù“, jichž mùže v rámci jedné intervence existovat celá øada. Existuje napøíklad mnoho programù zamìøených na prevenci užívání drog prostøednictvím rozvoje rodièovských dovedností (napø. „Strengthening Families Program“, „Triple-P“ nebo „Incredible Years“). Jedná se o rùzné programy, jimiž se realizuje tatáž intervence. Politikou se míní urèitá regulatorní koncepce uplatòovaná buï v urèitém prostøedí, nebo na úrovni celé populace. Pøíkladem mohou být politiky v oblasti užívání návykových látek ve školách nebo na pracovišti, nebo omezování reklamy na tabák nebo alkohol. V textu standardù se pak nìkdy v zájmu výrazové úspornosti používá souborný termín „strategie“, který v sobì zahrnuje intervence i politiky (tj. strategií mùže být jak intervence, tak politika).

13

1

1

ÚVOD

informace týkající se doporuèeného zpùsobu implementace jednotlivých intervencí a politik, které vyplývají ze základních charakteristik intervencí a politik, u nichž byly zjištìny pozitivní výsledky. V neposlední øadì je v dokumentu pojednáno o doporuèeném zpùsobu zakomponování jednotlivých intervencí a politik do kontextu národních systémù prevence tak, aby mohly na základì relevantních dat a podkladù pøispívat k jejich prùbìžnému rozvoji, implementaci, monitoringu a evaluaci. Proces tvorby mezinárodních standardù Tento dokument zpracoval a vydal UNODC6 ve spolupráci se skupinou 85 výzkumníkù, èinitelù podílejících se na tvorbì politik, odborníkù z praxe a zástupcù nestátních a mezinárodních organizací reprezentující zemì z rùzných èástí svìta. Èlenové této expertní skupiny byli z èásti vytipováni UNODC na základì jejich výzkumné èinnosti a aktivit v oblasti protidrogové prevence. Další èleny nominovaly èlenské státy, které byly všechny vyzvány k úèasti na procesu. Èlenové skupiny se sešli celkem dvakrát: v lednu 2012, aby UNODC pøedložili obecná doporuèení týkající se rozsahu celého procesu, a v èervnu 2012, aby provedli zhodnocení doposud shromáždìných podkladù a prvního návrhu znìní dokumentu. Expertní skupina pomáhala UNODC s pøípravou metodiky pro systematické vyhodnocení shromáždìných podkladù. Podrobný popis metodiky použité ke sbìru a vyhodnocování podkladù je obsahem pøílohy tohoto dokumentu (Pøíloha II)7. Metodika uplatnìná pøi zpracování informací obsažených v tomto dokumentu je struènì popsána v následujících odstavcích. K podkladùm, z nichž tento dokument vychází, pøispìla expertní skupina. Èlenové této skupiny poskytli zásadní práce nejen z podrobnì probádaných oblastí, ale také výsledky ménì obvyklých výzkumù, a už jde o jednotlivá témata nebo geografické oblasti. Pøijaty byly publikaèní výstupy ve všech jazycích, a už pocházely z vìdeckých èasopisù nebo ze zpráv rùzných organizací. Seznam všech 584 studií zohlednìných bìhem tohoto procesu je uveden v Pøíloze I. Všechny obdržené studie prošly orientaèní analýzou s cílem identifikovat v nich informace o výzkumu, který by vypovídal o úèinnosti nebo efektivitì nìjaké intervence nebo politiky ve vztahu k prevenci zneužívání návykových látek (tímto „sítem“ prošlo 225 studií). V pøípadì intervencí zamìøených na malé dìti prošly do užšího výbìru také pøíspìvky referující o prokázaných úèincích na dùležité rizikové a protektivní faktory (31 studií). Dùvodem je, že ne u všech intervencí zamìøených na tuto vìkovou skupinu je vždy pøíležitost sledovat úèastníky v pozdìjším životì a ovìøit tak dopad dané intervence na jejich zneužívání návykových látek v budoucnu. Epidemiologické studie zabývající se problematikou prevalence, incidence a rùznými formami náchylnosti i odolnosti ve vztahu ke zneužívání návykových látek nebyly do níže popsaného procesu zahrnuty, ale jsou obsaženy v referenèním pøehledu literatury spoleènì se studiemi, které zkoumají rùzné dùležité aspekty prevence zneužívání návykových látek (268 studií).

6 Pozn. redaktora: UNODC – United Nations Office on Drugs and Crime – Úøad OSN pro drogy a kriminalitu

7 Všechny pøílohy a dodatky jsou k dispozici na webových stránkách UNODC: http://www.unodc.org/ unodc/en/prevention/prevention-standards.html.

14

ÚVOD

Po prvotním roztøídìní byly studie rozdìleny do kategorií podle použité metodologie na systematické pøehledy (137), randomizovaná kontrolovaná hodnocení (60) a jiné primární studie, napø. nerandomizovaná kontrolovaná hodnocení, longitudinální studie apod. (60). Pro úèely další analýzy bylo z praktických dùvodù nutné provést další selekci studií a snížit tak jejich poèet. V souboru zùstaly všechny systematické pøehledy, ale primární studie (randomizovaná kontrolovaná hodnocení, nerandomizovaná kontrolovaná hodnocení, longitudinální studie a jiné primární studie) byly zahrnuty pouze v pøípadì, že nìjakým zpùsobem doplòovaly poznatky o konkrétní intervenci nebo politice uvádìné v pøehledových studiích, zejména z hlediska užívání drog nebo geografického zastoupení. Výsledkem tohoto selekèního procesu bylo 16 randomizovaných kontrolovaných hodnocení a 8 dalších primárních studií. Následnì byla posuzována kvalita pøehledových prací i vybraných primárních studií. Toto posuzování probíhalo prostøednictvím nástrojù, jež vycházejí z metod považovaných za nejlepší praxi v oblasti medicíny i sociálních a behaviorálních vìd. Studie byly hodnoceny jako „dobré“, „pøijatelné“ a „nepøijatelné“. Následné analýze byly podrobeny pouze studie klasifikované jako „dobré“ nebo „pøijatelné“ (70 systematických pøehledù, 10 randomizovaných kontrolovaných hodnocení a jedna další primární studie). K tomu je tøeba dodat, že mezinárodní standardy uvádìjí pouze ty intervence a politiky, jež mají oporu v „dobrých“ nebo „pøijatelných“ studiích. Také je však tøeba poznamenat, že není možné klást rovnítko mezi kvalitu studií a skuteènì možný dopad dané intervence nebo politiky. Najdeme pøípady, u nichž „dobré“ systematické pøehledy konstatovaly nedostateèné množství dostupných studií nebo nejednoznaèné výsledky takových studií. V textu se v této souvislosti hovoøí o „intervencích, které by mohly nebo mohou preventivnì pùsobit proti zneužívání návykových látek“. Vlastní dokument Na tento úvod navazuje vlastní dokument, který je tvoøen tøemi hlavními èástmi. V první jsou popsány intervence a politiky, u kterých byl prokázán jejich pozitivní preventivní dopad na užívání drog a zneužívání návykových látek. Jednotlivé intervence a politiky jsou rozøazeny do skupin podle vìku cílové skupiny, který pøedstavuje významnou vývojovou fázi v životì èlovìka: tìhotenství, kojenecký vìk a rané dìtství, mladší skolní vìk, raná adolescence, adolescence a dospìlost8. Nìkteré intervence a politiky se mohou zamìøovat (nebo mít dopad) na více než jednu vìkovou skupinu. V takovém pøípadì se jejich charakteristika již neopakuje. Jsou uvedeny u vìku, u nìhož vykazují nejvyšší relevanci, s pøípadným odkazem na další vývojové fáze, u nichž byl rovnìž zdokumentován možný pøínos takových intervencí a politik.

8 Každé dítì je jedineèné a na jeho vývoj navíc pùsobí široká škála socio-ekonomických a kulturních faktorù. Proto také nebyla tato vývojová období vymezena konkrétním vìkem. V obecných rysech však mùžeme vycházet z následující kategorizace: do kojeneckého vìku a raného dìtství spadají pøedškolní dìti, vìtšinou ve vìku 0–5 let; maldší školní vìk odpovídá dìtem na prvním stupni základní školy, ve vìku cca 6–10 let; raná adolescence odpovídá období druhého stupnì základní školy, 11–14 let; období adolescence spadá do let støedoškolského studia, cca od 15 do 18/19 let, a dospìlostí se pak oznaèují následné roky života. Nìkdy se též hovoøí o rané dospìlosti (roky vysokoškolského studia, vìk 20–25 let), neboť tato kategorie se èasto vyskytuje v odborné literatuøe. Ve standardech se však s tímto vývojovým obdobím z praktických dùvodù nepracuje.

15

1

1

ÚVOD

Popis každé strategie obsahuje v pøimìøeném rozsahu tyto položky: n n n

struènou charakteristiku, dostupné relevantní podklady, hlavní znaky, z nichž lze usuzovat na jejich souvislost s pozitivními, nulovými èi negativními výsledky.

Struèná charakteristika V této èásti je struènì popsána daná intervence nebo politika, hlavní èinnosti, které ji tvoøí, a její teoretické východisko. Je zde rovnìž uvedeno, zda je daná strategie vhodná pro populaci jako celek (všeobecná prevence) nebo je mínìna pro specificky ohrožené skupiny (selektivní prevence), nebo pro specificky ohrožené jednotlivce (indikovaná prevence, do jejíhož rámce spadají také osoby, které již pøípadnì zaèaly s návykovými látkami experimentovat, a jsou proto ve zvýšené míøe ohroženy možností následného rozvoje nìjaké související poruchy). Dostupné relevantní podklady V textu jsou popsány dostupné relevantní podklady a zjištìní v nich obsažená podle typu návykové látky. Pokud jsou tyto hodnoty k dispozici, vždy se uvádí také „velikost úèinku“ (effect size), tak jak o ní referují zdrojové studie. Na základì údaje o geografickém pùvodu podkladù mohou èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik získat pøedstavu, zda se o efektivitì urèité strategie již ví také v jiném geografickém prostøedí. A koneènì, pokud je obsažena informace o nákladové efektivitì, uvede se rovnìž v rámci tohoto odstavce. Tato èást textu je založena výhradnì na studiích, které byly zahrnuty do analýzy relevantních podkladù a byly vyhodnoceny jako „pøijatelné“ nebo „dobré“ (Pøíloha II). Charakteristiky a zjištìní jednotlivých studií jsou pak pøehlednì zpracovány v dodatku v Pøíloze II. Hlavní znaky související s pozitivními, nulovými èi negativními výsledky Dokument rovnìž v obecných rysech informuje o hlavních znacích, u nichž èlenové expertní skupiny shledali spojitost s pozitivními výsledky, pøípadnì, podle dostupných podkladù, s nulovými èi negativními výsledky. Z tìchto údajù však nelze vyvozovat vztah pøíèiny a následku. Jak jsme již poznamenali, pro takovou analýzu není k dispozici dostatek prùkazných faktù. Jde zde spíše o naznaèení smìru postupu, který by podle spoleèných poznatkù a praktických zkušeností skupiny expertù zvýšil šanci na úspìch. V tabulce 1, která bezprostøednì následuje za touto kapitolou, je uveden pøehled intervencí a politik, které podle dostupných zjištìní vedou k pozitivním výsledkùm pøi prevenci zneužívání návykových látek, a to podle vìku cílové skupiny a prostøedí, jakož i podle míry rizika a zjištìné úèinnosti. Údaj o úèinnosti je kombinací „síly prùkazu“ (strength of evidence) posuzované podle výše popsané metodologie a popisu reálnì dosažitelných výsledkù, jež jsou popsány v èásti II. Je tøeba zdùraznit, že tyto údaje jsou èistì orientaèní a nemìly by být v žádném pøípadì chápany jako normativní doporuèení. V druhé èásti jsou nastínìny nìkteré vybrané otázky z oblasti prevence, které je tøeba podrobit dalšímu bližšímu zkoumání. Patøí sem intervence a politiky, k nimž nebyly nalezeny žádné kvalitní podklady, ale také aktuální problémy v oblasti zneužívání návykových látek a problematika specificky ohrožených skupin. Ve všech pøípadech je podle možností pøipojeno struèné pojednání o strategiích k øešení tìchto problémù.

16

ÚVOD

Tøetí a poslední èást popisuje možné komponenty efektivního národního systému prevence postaveného na vìdecky podložených intervencích a politikách a zamìøeného na zdravý a bezpeèný vývoj dìtí a mládeže. Také tuto oblast je nutno podrobit urychlenì dalšímu výzkumu, nebo studie se tradiènì soustøedí spíše na efektivitu individuálních intervencí a politik. Ke zpracování této èásti proto významnì pøispìla erudice a konsenzus èlenù expertní skupiny. Tabulka 1: Pøehled intervencí a politik, které podle dostupných zjištìní vedou k pozitivním výsledkùm pøi prevenci zneužívání návykových látek Rané Prenatální dìtství období a kojenecký vìk Rodina

Mladší školní Raná vìk adolescence

Adolescence Dospìlost

Selektivní Pøedporodní a poporodní návštìvy ** Selektivní Intervence zamìøené na tìhotné ženy s poruchami vyvolanými zneužíváním návykových látek * Všeobecná a selektivní Rodièovské dovednosti ****

Škola

Selektivní Výchova v raném dìtství ****

17

1

1

ÚVOD

Rané Prenatální dìtství období a kojenecký vìk

Mladší školní Raná vìk adolescence

Adolescence Dospìlost

Všeobecná Osobní a sociální dovednosti *** Všeobecná Práce s tøídou *** Selektivní Politiky zamìøené na podporu školní docházky ** Všeobecná a selektivní Preventivní výchova založená na osobních a sociálních dovednostech a vlivu sociálního prostøedí *** Všeobecná Školní politiky a kultura ** Indikovaná Øešení rizikových osobnostních rysù ** Komunita

Všeobecná Politiky v oblasti alkoholu a tabákových výrobkù **** Všeobecná a selektivní Komunitní vícesložkové iniciativy ***

18

ÚVOD

Rané Prenatální dìtství období a kojenecký vìk

Mladší školní Raná vìk adolescence

Adolescence Dospìlost

Všeobecná a selektivní Mediální kampanì * Selektivní Mentoring * Všeobecná Prostøedí zábavy * Pracovištì

Všeobecná, selektivní a indikovaná Prevence na pracovišti ***

Zdravotnický sektor

Indikovaná Krátká intervence ****

POZNÁMKY: Pøíslušná strategie s uvedením její úèinnosti (* omezená/ ** adekvátní/ *** dobrá/ **** velmi dobrá/ ***** vynikající). Povaha informací vyplývajících z tohoto údaje je popsána na pøedcházející stránce. Všeobecná = strategie vhodná pro populaci jako celek; selektivní = strategie vhodná pro specificky ohrožené skupiny; indikovaná = strategie vhodná pro specificky ohrožené jednotlivce.

19

1

I NTERVENCE A POLITIKY V OBLASTI PROTIDROGOVÉ PREVENCE

INTERVENCE A POLITIKY …

2/1

Kojenecký vìk a rané dìtství

U dìtí pøedškolního vìku dochází k první interakci s okolím v rodinì. Podmínky pro vznik rizika mohou u tìchto dìtí vzniknout tehdy, když jejich rodièe nebo jiné osoby, které je mají v péèi, výchovnì selhávají, k èemuž u nich mùže docházet v dùsledku absence odpovídajících rodièovských dovedností v neuspoøádaném rodinném prostøedí, zneužívání návykových látek nebo duševní poruchy. Z provedených výzkumù jednoznaènì vyplývá, jak negativnì pùsobí na vývoj plodu, pokud matka v tìhotenství pije alkohol, kouøí nebo bere drogy. Takové deficity mají následnì negativní dopad na rozvoj významných kompetencí, a zvyšují tak u daného dítìte riziko jeho náchylnosti k negativním formám chování v pozdìjším vìku. Disruptivní chování, výbuchy vzteku, neposlušnost a destruktivita se u dìtí mùže zaèít projevovat již ve vìku 2 nebo 3 let. Pokud se tyto osobnostní rysy nezaènou adekvátnì øešit, mohou v pozdìjším životì pùsobit problémy. Hlavními vývojovými cíli v raném dìtství je rozvoj pocitu bezpeèí plynoucího z pevného vztahu s lidmi, kteøí dítì vychovávají, jazykových dovedností úmìrných vìku a dalších exekutivních kognitivních funkcí, mezi nìž patøí seberegulace nebo prosociální postoje a dovednosti. Takové kompetence se dají nejlépe vypìstovat v kontextu vstøícného rodinného a sociálního prostøedí. Intervence zamìøené na tìhotné ženy s poruchami vyvolanými zneužíváním návykových látek Struèná charakteristika Tìhotenství a mateøství jsou obdobími velkých a nìkdy stresujících zmìn, v jejichž dùsledku mohou ženy pociovat vìtší potøebu øešit svou závislost. Komplexní, výzkumem podloženou léèbu látkové závislosti, která zohledòuje specifické potøeby pacientek z øad budoucích matek, lze prùbìžnì doplnit edukací zamìøenou na jejich rodièovskou roli. Zneužívání návykových látek v tìhotenství je nebezpeèné jak pro matku, tak pro budoucí vývoj jejího dítìte. Nabídka léèby pro tìhotné ženy by proto mìla být prioritou a je nutné, aby se tato léèba øídila pøesnými klinickými postupy vycházejícími z výzkumem ovìøených faktù. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referují dva dobré pøehledové èlánky9. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že integrovaná, výzkumem podložená léèba poskytovaná tìhotným ženám mùže mít pozitivní dopad na vývoj dítìte a na jeho emoèní a behaviorální fungování, jakož i na rodièovské dovednosti matky. Èasový rámec udržitelnosti takových výsledkù a pùvod tìchto poznatkù nelze jasnì urèit. Vedle toho další dobrý pøehledový èlánek10 referuje o zjištìních týkajících se pøedporodních a poporodních návštìv u žen s poruchami z užívání alkoholu anebo drog a jejich pozitivního vlivu na zdraví matky i dítìte. K jednoznaènému závìru však není k dispozici dostatek dat.

9 Niccols (2012a) a Niccols (2012b). 10 Turnbull (2012).

21

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 3 integrovaná léèebná péèe poskytovaná tìhotným ženám, které trpí poruchami z užívání návykových látek, vèetnì komorbidních duševních poruch, 3 kombinace s intervencemi zamìøenými na „kontaktní rodièovství“ (attachment-based parenting).

Pøedporodní a poporodní návštìvy Struèná charakteristika V rámci tìchto programù kvalifikovaná zdravotní sestra nebo sociální pracovnice navštìvuje nastávající a novopeèené maminky, aby jim pomohla s osvojováním si rodièovských dovedností a poskytla jim podporu pøi øešení nejrùznìjších otázek (zdraví, bydlení, zamìstnání, soudní øízení apod.). Tyto programy se èasto zamìøují jen na urèité specifické skupiny považované za nejrizikovìjší, nejsou urèeny plošnì všem ženám. Dostupné relevantní podklady O zjištìních ve vztahu k této intervenci referuje jedno randomizované kontrolované hodnocení vyhodnocené jako pøijatelné. Podle této studie mohou tyto programy pøedcházet zneužívání návykových látek v pozdìjším životì a mohou být rovnìž nákladovì efektivní z hlediska prostøedkù vynaložených na sociální a zdravotní péèi11. Tyto poznatky pocházejí z USA. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 3 realizace kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky, 3 pravidelné návštìvy až do dvou let vìku dítìte, zpoèátku v dvoutýdenních intervalech, v závìru jednou za mìsíc nebo i ménì èasto, 3 seznamování se základními rodièovskými dovednostmi, podpora matek pøi øešení nejrùznìjších socio-ekonomických otázek (zdraví, bydlení, zamìstnání, soudní øízení apod.).

Výchova v raném dìtství Struèná charakteristika Výchova v raném dìtství pøispívá k pozitivnímu sociálnímu a kognitivnímu vývoji pøedškolních dìtí (ve vìku od 2 do 5 let) z deprivovaných lokalit a patøí tedy mezi preventivní intervence selektivního typu.

11 O téže studii referují Kitzman (2010) a Olds (2010).

22

INTERVENCE A POLITIKY …

Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referují dva dobré pøehledové èlánky12. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že nabídka výchovnì-vzdìlávacích služeb pro dìti raného vìku vyrùstajících ve znevýhodnìných lokalitách mùže pøispìt k nižší míøe užívání konopí mezi osmnáctiletými a mùže rovnìž vést ke snížení míry užívání jiných typù nelegálních drog, jakož i kouøení. Výchovné intervence aplikované na dìti raného vìku mohou mít navíc preventivní efekt na další formy rizikového chování a pozitivnì ovlivòovat duševní zdraví, sociální zaèleòování a dosažené vzdìlání. Veškeré tyto poznatky pocházejí z USA. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 3 pozitivní dopad na kognitivní, sociální a jazykové dovednosti dìtí, 3 intervence realizována formou každodenních setkání, 3 realizováno kvalifikovanými pedagogickými pracovníky, 3 rodinám je poskytována podpora i pøi øešení dalších socio-ekonomických problémù.

2/2

Mladší školní vìk

V období mladšího školního vìku tráví dìti již stále více èasu mimo rodinu, nejèastìji ve škole a mezi svými vrstevníky. Rodina nicménì nadále zùstává rozhodujícím socializaèním èinitelem. Souèasnì s tím však rovnìž posiluje role školy a dalších výchovnì-vzdìlávacích zaøízení a vrstevnických skupin. Z hlediska bezpeèného a zdravého emoèního, kognitivního a sociální vývoje nabývají v tomto ohledu stále více na významu normy dané komunity, kultura školního prostøedí, kvalita vzdìlání a další faktory. V mladším školním vìku roste role sociálních dovedností a prosociálních postojù, které se postupnì stávají klíèovými protektivními faktory u dítìte školního vìku, ovlivòujícími mimo jiné také povahu a rozsah jeho fungování ve škole a interakci s vrstevníky. V mladším školním vìku patøí mezi hlavní vývojové cíle další rozvíjení jazykových a numerických dovedností úmìrných danému vìku, jakož i kontroly impulzù a sebeovládání. V této dobì se také zaèíná utváøet schopnost cílevìdomého chování, spoleènì s dovednostmi potøebnými k pøijímání rozhodnutí a øešení problémù. Duševní poruchy, které se v té dobì již zaèínají projevovat (napø. úzkostné poruchy, porucha kontroly impulzù nebo poruchy chování), mohou rovnìž narušit rozvoj zdravé interakce se školou, schopnost kooperativní hry s vrstevníky, adaptivní uèení nebo seberegulaci. Dìti z dysfunkèních rodin se v té dobì èasto zaèínají družit s deviantními vrstevníky, èímž se vystavují zvýšenému riziku zkušeností s aktivitami, které jsou nežádoucí z hlediska dalšího bezproblémového života, napø. zneužívání návykových látek nebo úèast na páchání trestné èinnosti.

12 D’Onise (2010) a Jones (2006).

23

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

UPOZORNÌNÍ. Poznatky týkající se zpùsobu øešení rizikových psychologických rysù osobnosti v období rané adolescence lze rovnìž vztáhnout na tutéž intervenci uplatòovanou na jedince ve fázi raného dìtství. V této èásti se o nich nicménì nehovoøí. Programy zamìøené na rozvoj rodièovských dovedností Struèná charakteristika Velmi jednoduše øeèeno, programy zamìøené na rozvoj rodièovských dovedností mají z rodièù udìlat lepší rodièe. Z dosavadních poznatkù vyplývá, že výchovný styl založený na vøelém citovém vztahu, v jehož rámci rodièe stanovují pravidla pøijatelného chování, dùslednì monitorují, jak dítì tráví volný èas a s kým se kamarádí, pomáhají dítìti osvojovat si dovednosti, na jejichž základì je schopno èinit informovaná rozhodnutí, a mohou jít dítìti sami pøíkladem, je jedním z nejúèinnìjších protektivních faktorù z hlediska zneužívání návykových látek a dalších forem rizikového chování. Tyto programy je možné realizovat také pro rodièe dìtí nacházejících se v období rané adolescence. Jelikož dané pøehledové studie se z vìtší èásti vztahují na všechny vìkové skupiny bez rozdílu a uplatòované zásady jsou si více ménì podobné, hovoøíme o této intervenci pouze zde. Intervence tohoto typu lze realizovat v rámci všeobecné i selektivní prevence. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referuje devìt dobrých a ètyøi pøijatelné pøehledové studie13. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že všeobecnì orientované programy založené na práci s rodinou vykazují pozitivní preventivní dopad na užívání alkoholu u mladých lidí, kdy sice tento úèinek není nijak velký, ale je celkovì konzistentní a pøetrvávající ve støednìdobém i dlouhodobém horizontu. Bylo rovnìž opakovanì prokázáno, že tento typ programù mùže vést k abstinenci od návykových látek v dobì 12 mìsícù a více od realizace intervence, jak vyplývá z vlastních výpovìdí respondentù, kteøí program absolvovali. Potenciál efektivity práce zamìøené na rodinu z hlediska dosahování dlouhodobého snížení míry zneužívání návykových látek bude zøejmì nejvìtší u nejohroženìjší skupiny mladých lidí a u mladých lidí, kteøí vykazují více rizikových faktorù najednou. Intervence zamìøené na rodièe a rodinu pak také pøispívají k významnému a dlouhodobému zlepšení fungování rodiny (vèetnì rodièovských dovedností a chování dìtí) a mohou také pozitivnì ovlivnit chování a emoèní a behaviorální adaptaci dìtí do tøí let vìku. V neposlední øadì byla prokázána nákladová efektivita této intervence. Programy zamìøené na rodièovskou výchovu se realizují v Africe, Asii, na Blízkém východì i v Latinské Americe, ale pouze nìkteré z nich jsou koncipovány tak, aby byly schopny pùsobit na emoèní a behaviorální projevy, anebo jsou založeny na dostateènì robustní metodologii. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky:

13 Barlow (2005), Bühler (2008), Foxcroft (2011), Furlong (2012), Gates (2006), Jones (2006), Knerr (2013), McGrath (2006), Mejia (2012), Miller (2012), Petrie (2007), Spoth (2008), Thomas (2007).

24

INTERVENCE A POLITIKY …

3 posílení rodinných vazeb, tj. užšího vztahu mezi rodièi a dìtmi, 3 podpora rodièù pøi pøebírání aktivnìjší role v životì jejich dìtí, napø. monitorování jejich aktivit a okruhu pøátel a aktivní úèast na jejich vzdìlávání a výchovì, 3 podpora rodièù pøi zajišování pozitivnì motivovaných kázeòských pravidel pøimìøených vìku dìtí, 3 podpora rodièù v jejich snaze být pro dìti vzorem.

S pozitivním preventivním výsledkem se podle dalších dostupných poznatkù pojí také tyto charakteristiky: 3 organizování intervence takovým zpùsobem, který bude pro rodièe praktický a atraktivní (napø. mimo pracovní dobu, zajištìní obèerstvení, možnost pohlídání dìtí, zajištìní dopravy, malá pozornost za absolvování programu apod.), 3 obvykle koncipováno jako cyklus sezení (èasto cca 10 sezení, více v pøípadì práce s rodièi z marginalizovaných nebo sociálnì deprivovaných komunit nebo v rámci léèebného programu, kdy je jeden nebo oba rodièe závislí na alkoholu nebo drogách), 3 souèástí intervence jsou aktivity urèené pro rodièe, dìti i celou rodinu, 3 realizováno proškolenými pracovníky, v mnoha pøípadech bez jakékoli formální kvalifikace. Hlavní znaky související s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem: 7 podrývání rodièovské autority, 7 intervence realizovaná pouze formou pøednášek, 7 informování rodièù o drogách, aby mohli následnì o tématu hovoøit se svými dìtmi, 7 zamìøení výhradnì na dítì, 7 realizováno nedostateènì proškolenými pracovníky. Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n UNODC (2010), Compilation of Evidence-Based Family Skills Training Programmes, United Nations Office on Drugs and Crime, Vienna, Austria, n UNODC (2009), Guide to implementing family skills training programmes for drug abuse prevention, United Nations Office on Drugs and Crime, Vienna, Austria, n CCSA (2011), Strengthening Our Skills: Canadian guidelines for youth substance abuse prevention family skills programs, Canadian Centre on Substance Abuse, Ottawa, ON, Canada. Výchova zamìøená na rozvoj osobních a sociálních dovedností Charakteristika V rámci tìchto programù vyškolení pedagogové zapojují dìti do interaktivních èinností, pøi nichž mají pøíležitost si osvojit a procvièit širokou škálu osobních a sociálních dovedností. Tyto programy jsou obvykle realizovány pro všechny dìti prostøednictvím cyklù strukturovaných sezení (tzn. jedná se o intervence na úrovni všeobecné prevence). Tyto programy poskytují pøíležitost k nabytí dovedností potøebných k bezpeènìjšímu a zdravìjšímu zpùsobu zvládání obtížných situací v každodenním životì. Podporují rozvoj základních sociálních kompetencí, vèetnì duševní a emoèní pohody, a vìnují se rovnìž problematice sociálních norem a postojù. Tyto programy zpravidla nezahrnují témata týkající se konkrétních návyko-

25

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

vých látek, nebo ve vìtšinì komunit dìti v tomto vìku ještì s jejich užíváním nemají zkušenosti. Neplatí to však všude, a proto napøíklad programy zamìøující se na dìti, které se dostaly k návykovým látkám (napø. tìkavým látkám) již v tomto velmi nízkém vìku, mohou pøi zamìøení svých aktivit na jednotlivé návykové látky èerpat z informací uvedených v èásti „Preventivní výchova založená na osobních a sociálních dovednostech a vlivu sociálního prostøedí“ u vìkové kategorie „Raná adolescence“. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referuje pìt dobrých a osm pøijatelných pøehledových èlánkù14. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že podpora rozvoje osobních a sociálních dovedností v rámci prostøedí školní tøídy mùže mít pozitivní preventivní efekt na pozdìjší užívání drog a abúzus alkoholu. Nìkteré programy mají rovnìž vliv na rizikové faktory ve vztahu ke zneužívání návykových látek, napø. pøispívají k vìtšímu zájmu o školu, lepšímu prospìchu, sebehodnocení a duševní pohodì a k rozvoji dovedností odolávat tlaku okolí a dalších sociálních dovedností. Programy zamìøené na zvyšování schopnosti sebeovládání realizované pro dìti, které mají deset a ménì let, obecnì snižují projevy problémového chování. Kromì Austrálie, Kanady, Evropy a USA pocházejí uvádìné poznatky také z Afriky, Latinské Ameriky a Indie. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 3 zlepšení celé øady osobních a sociálních dovedností, 3 realizace formou cyklu strukturovaných setkání, která bývají èasto v dalších letech doplòována navazujícími akcemi realizovanými za úèelem upevnìní a zopakování pøedchozího obsahu intervence (booster sessions), 3 realizováno proškolenými pedagogy a moderátory, 3 primárnì interaktivní ráz jednotlivých setkání. Hlavní znaky související s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 7 uplatòování neinteraktivních metod, napø. pøednáška jako hlavní zpùsob realizace intervence, 7 poskytování informací o konkrétních návykových látkách, vèetnì vyvolávání strachu.

S nulovým nebo negativním preventivním výsledkem se podle dalších dostupných poznatkù pojí také tyto charakteristiky: 7 zamìøení výhradnì na budování vyššího sebehodnocení a emoèní výchovu. 14 Bühler (2008), Faggiano (2005), Foxcroft (2011), Jones (2006), McGrath (2006), Müller-Riemenschneider (2008), Pan (2009), Roe (2005), Schröer-Günther (2011), Skara (2003), Soole (2008), Spoth (2008), Thomas (2006).

26

INTERVENCE A POLITIKY …

Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n UNODC Guidelines on School Based Education on Drug Abuse Prevention, n CICAD Hemispheric Guidelines on School Based Prevention, n Canadian Standards for School-based Youth Substance Abuse Prevention. Programy zamìøené na zlepšování prostøedí ve školní tøídì Struèná charakteristika Tyto programy posilují schopnost pedagogù pracovat s tøídním kolektivem, pomáhají dìtem sociálnì se identifikovat se svou rolí žáka a pøispívají k minimalizaci raných projevù agresivního a disruptivního chování. Pedagogùm je standardnì poskytována metodická podpora pro realizaci souboru postupù ve vztahu ke každodennímu fungování celého tøídního kolektivu uplatòovaných mimo rámec výuky, jejichž cílem je pìstovat v žácích prosociální chování a eliminovat èi minimalizovat projevy nevhodného chování. Tyto programy pøispívají nejen k lepšímu osvojování si uèební látky, ale také k rozvoji socio-emoèních dovedností. Patøí k všeobecnì preventivním intervencím, protože se zamìøují na tøídu jako celek. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referuje jeden dobrý pøehledový èlánek15. Z jeho závìrù vyplývá, že dobrá práce pedagoga s tøídou významnì snižuje výskyt problémového chování v tøídním kolektivu, disruptivní a agresivní chování nevyjímaje (velikost úèinku na úrovni tøídy až 0,8), a pøispívá k prosociálnímu chování a lepším studijním výsledkùm dìtí. Èasový rámec udržitelnosti tìchto výsledkù není zøejmý. Veškeré výše uvedené poznatky pocházejí z USA a Evropy. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 3 èastá realizace bìhem prvních let školy, 3 souèástí intervence jsou postupy k øešení projevù nevhodného chování, 3 souèástí intervence jsou postupy sloužící k ocenìní vhodného chování, 3 souèástí intervence je zpìtná vazba ohlednì oèekávaných výstupù, 3 aktivní zapojení studentù. Politiky zamìøené na podporu školní docházky Struèná charakteristika Školní docházka, pozitivní vazba na školu a dosažení vìkovì adekvátní úrovnì jazykových a poèetních dovedností jsou pro dìti v tomto vìku dùležitými protektivními faktory. V nízkoa støednìpøíjmových zemích existují snahy o uplatòování celé øady politik, jejichž cílem je podpoøit školní docházku u dìtí, a zajistit tak celkovì jejich lepší vzdìlání.

15 Oliver (2011)

27

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

Dostupné relevantní podklady Dvì dobré pøehledové studie16 referují o poznatcích týkajících se tìchto politik: výstavba nových škol, poskytování stravy ve školách a motivování rodin nejrùznìjšími ekonomickými pobídkami. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že tyto politiky zvyšují školní docházku dìtí a zlepšují jejich jazykové a poèetní dovednosti. Zatímco prosté vyplácení hotovosti rodinám podle dosavadních poznatkù nevede k významnému pøínosu, opak je pravdou v pøípadì tzv. podmínìných plateb. Všechny tyto poznatky pocházejí z nízko- a støednìpøíjmových zemí. Èasový rámec udržitelnosti tìchto výsledkù není zøejmý.

2/3

Raná adolescence

Adolescence je vývojovým obdobím, kdy se dospívající mladý èlovìk na základì rostoucí míry svého kontaktu s lidmi a organizacemi, jež bìhem dìtství nemìl možnost poznat, setkává s novými myšlenkami a chováním. Je to doba, kdy si lze „vyzkoušet“ nìkteré role a povinnosti dospìlých, ale je to také doba charakterizovaná „plasticitou“ a tvárností mozku dospívajícího èlovìka, z èehož vyplývá, že stejnì jako v pøípadì dìtství je toto vývojové období èasem, kdy rùzné intervence mohou upevnit èi pozmìnit pøedchozí zkušenosti. Touha po pøijímání rolí dospìlých a vìtší nezávislosti v dobì, kdy se v dospívajícím mozku odehrává množství významných zmìn, mùže rovnìž vytváøet pøíhodné podmínky pro neuvážená rozhodnutí a uchylování se k potenciálnì škodlivému chování, k nìmuž patøí rizikové sexuální chování, kouøení a požívání alkoholu, riskantní chování pøi øízení vozidla nebo užívání drog. Na zdravé chování má významný vliv zneužívání návykových látek a deviantní chování mezi vrstevníky, respektive odmítání takového chování ze strany vrstevníkù, by nadále v tomto ohledu zùstává významný také vliv rodièù. Dùležitými protektivními faktory z hlediska užívání drog jsou rovnìž zdravé postoje k návykovým látkám a bezpeèná sociálnì normativní pøesvìdèení. Dobré sociální dovednosti a duševní a emoèní odolnost zùstávají klíèovými protektivními faktory po celou dobu období adolescence. UPOZORNÌNÍ. Tytéž poznatky týkající se intervencí zamìøených na rodièovské dovednosti ve vztahu k období mladšího školního vìku lze rovnìž aplikovat na tytéž intervence a politiky koncipované pro mládež v období rané adolescence, pøièemž v této èásti už o nich nebude znovu pojednáno. Podobnì platí, že mnohé intervence a politiky urèené starším adolescentùm mohou mít pozitivní preventivní dopad na zneužívání návykových látek i v dobì rané adolescence, nicménì z praktických dùvodù je o nich pojednáno pouze v následující èásti. Týká se to politik v oblasti alkoholu a tabákových výrobkù, mediálních kampaní, krátké intervence a komunitních vícesložkových iniciativ.

16 Lucas (2008), Petrosino (2012).

28

INTERVENCE A POLITIKY …

Preventivní výchova založená na osobních a sociálních dovednostech a vlivu sociálního prostøedí Struèná charakteristika V rámci preventivních programù založených na nácviku potøebných dovedností jsou žáci pod vedením proškolených pedagogù zapojování do interaktivních aktivit, pøi nichž mají možnost si osvojit a procvièit množství osobních a sociálních dovedností. Tyto programy se zamìøují na rozvoj schopnosti odmítnout nabídku návykové látky nebo jinou nežádoucí nabídku ze strany vrstevníkù, která mladým lidem umožní lépe èelit sociálním tlakùm na zneužívání návykových látek a zdravým zpùsobem se vyrovnávat s nástrahami každodenního života. Poskytují také pøíležitost k vìkovì pøimìøené diskuzi o rùzných sociálních normách, postojích a pozitivních a negativních oèekáváních spojených s problematikou zneužívání návykových látek, vèetnì jeho následkù. Dále se zamìøují na typickou prevalenci a spoleèenskou pøijatelnost zneužívání návykových látek z pohledu vrstevníkù a snaží se tak pùsobit na normativní pøesvìdèení týkající se tohoto jevu. Preventivní programy založené na posilování relevantních dovedností a vlivu sociálního prostøedí lze také uplatnit ve vztahu ke starším dospívajícím. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referuje 13 dobrých a 13 pøijatelných pøehledových èlánkù a jedno pøijatelné randomizované kontrolované hodnocení17. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že urèité interaktivnì pojímané školní programy mohou na zneužívání návykových látek preventivnì pùsobit i v dlouhodobém horizontu (vysoký úèinek (RR 0,82) se uvádí u užívání konopí). V rámci tìchto interaktivních programù se rozvíjejí osobní a sociální dovednosti a hovoøí se o vlivech sociálního prostøedí (sociálních normách, oèekáváních, normativních pøesvìdèeních apod.) souvisejících s užíváním drog. Vykazují obvykle pozitivní výsledky z hlediska všech typù návykových látek, jakož i z hlediska prevence dalších forem problémového chování, jakým je pøedèasné ukonèení školní docházky nebo záškoláctví. V této souvislosti existují urèité indicie, že programy zamìøené na mladé lidi ve fázi rané adolescence mohou dosahovat z hlediska prevence zneužívání návykových látek lepší výsledky než programy zamìøující se na mladší nebo starší dìti. Nejvíce relevantních podkladù existuje k všeobecnì preventivním programùm. Bylo nicménì prokázáno, že všeobecnì koncipovaná výchova založená na rozvoji potøebných dovedností mùže pùsobit preventivnì také mezi nejrizikovìjšími skupinami. Tyto programy standardnì realizují vyškolení moderátoøi, vìtšinou pedagogové. Ke snížení míry zneužívání návykových látek mohou však pøispìt také programy realizované prostøednictvím poèítaèe nebo on-line.

17 Bühler (2008), Champion (2012), Dobbins (2008), Faggiano (2005), Faggiano (2008), Fletcher (2008), Foxcroft (2011), Gates (2006), Jackson (2012), Jones (2006), Lemstra (2010), McGrath (2006), Moreira (2009), Müller-Riemenschneider (2008), Pan (2009), Porath-Waller (2010), Ranney (2006), Reavley (2010), Roe (2005), Schröer-Günther (2011), Skara (2003), Soole (2008), Spoth (2008), Thomas (2006), Thomas (2008), West (2004), Wiehe (2005).

29

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

Vìtšina tìchto podkladù pochází z USA, Evropy a Austrálie. Z poznatkù o dovednostnì zamìøených preventivních programech vyplývá také urèitá možnost jejich pøenositelnosti. Avšak vzhledem k tomu, že dostupné podklady z nízko- a støednìpøíjmových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky nevyznívají v tomto ohledu jednoznaènì, je tøeba k fázi adaptace a následné implementace tìchto intervencí pøistupovat velmi obezøetnì. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 3 využívání interaktivních metod, 3 realizace formou cyklu strukturovaných setkání (vìtšinou 10–15) poøádaných jednou týdnì, èasto doplnìných opakovacími a upevòovacími sezeními v prùbìhu dalších let, 3 realizováno školenými moderátory (pøípadnì rovnìž v kombinaci s proškolenými vrstevníky), 3 možnost procvièit a osvojit si širokou škálu osobních a sociálních dovedností, zejména tìch potøebných ke zvládání zátìžových situací, pøijímání správných rozhodnutí a odolávání tlaku okolí, konkrétnì pak ve vztahu ke zneužívání návykových látek, 3 dopad na vnímání rizik spojených se zneužíváním návykových látek, s dùrazem na bezprostøední následky, 3 rozptýlení falešných pøedstav o normativní povaze a oèekáváních spojených s jevem zneužívání návykových látek. Hlavní znaky související s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 7 uplatòování neinteraktivních metod, napø. pøednášek, jako primárního zpùsobu realizace intervence, 7 omezování se pouze na poskytování informací, zejména s cílem vyvolat strach.

S nulovým nebo negativním preventivním výsledkem se podle dalších dostupných poznatkù pojí také tyto charakteristiky: 7 intervence je založena na setkáních majících formu nestrukturovaného dialogu, 7 zamìøení výhradnì na budování vyššího sebehodnocení a emoèní výchovu, 7 dùraz pouze na etické/morální rozhodování nebo hodnoty, 7 využívání bývalých uživatelù drog jako odstrašujících pøípadù, 7 policisté jako realizátoøi programu. Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n UNODC Guidelines on School Based Education on Drug Abuse Prevention, n CICAD Hemispheric Guidelines on School Based Prevention, n Canadian Standards for School-based Youth Substance Abuse Prevention.

30

INTERVENCE A POLITIKY …

Školní politiky a kultura Struèná charakteristika Školní politiky týkající se zneužívání návykových látek hovoøí v tom smyslu, že žáci ani pracovníci školy by v prostorách školy a bìhem školních akcí a aktivit nemìli užívat návykové látky. Souèástí tìchto politik jsou rovnìž transparentní a nerepresivní mechanizmy k øešení pøípadù, kdy nìkdo návykovou látku užije, které z takového prohøešku uèiní pøíležitost pro výchovné pùsobení a zdravotní osvìtu. Školní politiky a konkrétní èinnost školy v této oblasti mohou navíc pøispìt k aktivnímu pøístupu studentù a jejich pozitivní vazbì na školu. Tyto intervence a politiky mají všeobecnì preventivní ráz, ale mohou rovnìž zahrnovat selektivní komponenty, spoèívající napøíklad v podpoøe jedincù, kteøí chtìjí pøestat s užíváním nìjaké návykové látky, nebo zprostøedkování kontaktu na nìjaké odborné služby. Standardnì se implementují spoleènì s dalšími preventivními intervencemi zamìøenými napøíklad na dovednostnì orientovanou výchovu nebo podporu rodièovských dovedností a posílení aktivního zapojení rodièù obecnì. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu politik referují tøi dobré pøehledové studie a jeden pøijatelný pøehledový èlánek18. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že školní politiky vztahující se na problematiku zneužívání návykových látek mohou mít preventivní dopad na kouøení. Pùsobení na školní prostøedí ve prospìch vìtšího zájmu o život školy, aktivity žákù a pozitivních sociálních vazeb a eliminace podmínek pro výskyt projevù negativního chování mohou také vést ke snižování míry užívání drog a dalších forem rizikového chování. Také v prostøedí vysokých škol lze zavádìním pøíslušných politik a kultury ve vztahu ke starším studentùm na pomezí adolescence a dospìlosti dosáhnout snížení míry nadužívání alkoholu, zejména jsou-li tato opatøení kombinována s možností krátké intervence (zaznamenán støednì velký úèinek (SMD 0,38) ve vztahu k omezení konzumovaného množství alkoholu). Èasový rámec udržitelnosti tìchto výsledkù není zøejmý. Je známo, že souèástí školních politik je také namátkové testování na pøítomnost drog. O zjištìních týkajících se tohoto komponentu referuje jedna pøijatelná randomizovaná kontrolovaná studie. Z jejích závìrù vyplývá, že tato praxe nevedla k nijak významnému snížení míry užívání drog a alkoholu19. Pøestože vìtšina materiálù vztahujících se k tomuto tématu vznikla v USA, Evropì a Austrálii, nìkteré relevantní podklady pocházejí také z Latinské Ameriky, Afriky a Asie. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 pùsobení v rámci bìžného chodu školy, nikoli rušivì, 3 podpora pozitivního školního étosu, zájmu o školu a aktivního pøístupu studentù, 3 koncipování pøíslušných politik za úèasti všech zainteresovaných stran (studentù, pedagogického sboru, organizaènì-technických pracovníkù školy a rodièù), 3 v pøíslušných politikách jsou jasnì vymezeny pøedmìtné návykové látky, jakož i místa (prostory školy) anebo pøíležitosti (školní akce), na nìž se daná politika vztahuje, 18 Fletcher (2008), Moreira (2009), Reavley (2010), Thomas (2008). 19 Goldberg (2007).

31

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

3 plošné uplatòování v rámci školy (platí pro studenty, pedagogický sbor, organizaènì-technické pracovníky školy, návštìvy apod.), 3 omezená nebo nulová dostupnost tabákových výrobkù, alkoholu nebo jiných návykových látek, 3 pozitivní sankce v reakci na porušení daných politik v podobì poskytnutí nebo zprostøedkování poradenských služeb, léèebné nebo jiné zdravotní péèe a psychosociálnì zamìøených služeb namísto trestu, 3 dùsledné a neprodlené prosazování daných politik, vèetnì uplatòování prvkù „pozitivního zpevnìní“ pøi jejich dodržování. Hlavní znaky související s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky: 7 namátkové testování na pøítomnost drog jako souèást politiky. Øešení rizikových psychologických rysù osobnosti Struèná charakteristika Se zvýšeným rizikem zneužívání návykových látek se pojí také nìkteré osobnostní rysy, jako napø. sklon vyhledávat vzrušující zážitky, impulzivita, pøecitlivìlost nebo negativní myšlení. Dospívajícím, kterým v tomto ohledu hrozí zvýšené riziko, pomáhají tyto programy indikované prevence uplatòovat konstruktivní zpùsoby zvládání emocí pramenících z jejich osobnostních dispozic jako alternativu k negativním copingovým strategiím, mezi nìž patøí napøíklad škodlivé užívání alkoholu. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence v dobì rané adolescence a adolescence referují ètyøi pøijatelná randomizovaná kontrolovaná hodnocení20. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že u osob, které absolvovaly programy zamìøené na øešení rizikových psychologických osobnostních rysù, bylo po dvou letech od intervence zaznamenáno snížení výskytu konzumace alkoholu (o 29 % menší pravdìpodobnost výskytu v porovnání s rizikovými studenty ve školách tvoøících kontrolní skupinu) a nárazového pití (o 43 % menší pravdìpodobnost výskytu). O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence ve støedním dìtství referuje jeden dobrý pøehledový èlánek21. Ze závìrù této práce vyplývá, že tento typ intervence mùže ovlivnit individuální zprostøedkující faktory, napø. sebeovládání, které mají dopad na zneužívání návykových látek v pozdìjším životì. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem Z dostupných relevantních podkladù vyplývá, že s pozitivním preventivním výsledkem se pojí následující hlavní znaky:

20 Conrod (2008, 2010, 2011, 2013) a O’Leary-Barrett (2010) referující o téže studii. 21 Piquero (2010).

32

INTERVENCE A POLITIKY …

3 realizováno proškolenými odborníky (napø. psycholog, pedagog apod.), 3 specifické osobnostní rysy jsou u úèastníkù urèovány pomocí validizovaných diagnostických nástrojù, 3 úèastníci si mají možnost osvojit dovednosti potøebné k pozitivnímu zvládání svých osobnostnì podmínìných emocí, 3 realizováno jako krátký cyklus sezení (2–5). Mentoring Struèná charakteristika Bylo zjištìno, že „pøirozený“ mentoring v rámci vztahù a interakcí mezi dìtmi/dospívajícími a dospìlými, kteøí s nimi nejsou v pøíbuzenském vztahu, napø. uèiteli, trenéry a vùdèími pøedstaviteli dané komunity, vykazuje souvislost s nižší mírou zneužívání návykových látek a násilím. Tyto programy spoèívají ve zprostøedkovávání kontaktu mezi mládeží, zejména ze sociálnì marginalizovaného prostøedí (selektivní prevence), s dospìlými, kteøí jsou ochotni organizovat pro mladé lidi rùzné èinnosti a pravidelnì s nimi trávit èást svého volného èasu. Dostupné relevantní podklady O zjištìních ve vztahu k této intervenci referují dvì dobré a jedna pøijatelná pøehledová studie22. Ze závìrù tìchto prací vyplývá, že mentoring mùže mít preventivní dopad na užívání alkoholu a drog mezi rizikovou mládeží, kdy výsledky intervence byly souèasnì patrné i po jednom roce od jejího skonèení. Veškeré tyto podklady pocházejí z USA. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 adekvátní proškolení a podpora mentorù, 3 založeno na silnì strukturovaném programu èinností.

2/4

Adolescence a dospìlost

S rostoucím vìkem dospívajících zaèínají nabývat na významu intervence realizované mimo prostøedí rodiny a školy, jmenovitì napøíklad na pracovišti, v prostøedí zábavy, v rámci zdravotní péèe nebo života komunity. UPOZORNÌNÍ. Poznatky týkající se intervencí a politik ve školách urèených pro mládež v období rané adolescence (napø. výukový plán tøídy, øešení rizikových osobnostních rysù, školní politiky v oblasti zneužívání návykových látek apod.), jakož i mentoringu lze rovnìž aplikovat na tytéž intervence a politiky koncipované pro mládež v období pozdní adolescence, pøièemž v této èásti už o nich nebude znovu pojednáno.

22 Bühler (2008), Thomas (2011), Tolan (2008).

33

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

Krátká intervence Struèná charakteristika Krátká intervence spoèívá v individuálních poradenských konzultacích, jejichž souèástí mohou být navazující kontrolní setkání nebo poskytnutí dalších materiálù k samostudiu. Tento typ intervence provádìný vìtšinou nejrùznìjšími kvalifikovanými zdravotnickými a sociálními pracovníky je urèen osobám, které se zneužíváním návykových látek vystavují riziku, aniž by ovšem mìly potøebu nebo byly nuceny vyhledat léèbu. Bìhem tìchto pohovorù se nejprve zjistí, zda je u dané osoby problém zneužívání návykových látek pøítomen, a následnì je jí bezprostøednì poskytnuto odpovídající základní poradenství, anebo je jí zprostøedkován kontakt na odborné služby v oblasti léèby závislostí. Tyto konzultace jsou strukturované a trvají zpravidla 5–15 minut. Krátká intervence se typicky realizuje v rámci systému primární zdravotní péèe nebo na oddìleních urgentního pøíjmu, ale pozitivní výsledky vykázalo rovnìž její uplatòování v rámci programù realizovaných ve školách nebo na pracovištích, a také byla-li nabízena on-line nebo prostøednictvím poèítaèe. Bìhem pohovorù koncipovaných jako krátká intervence lze rovnìž uplatnit techniku motivaèního rozhovoru, což je psychosociální technika, jejímž prostøednictvím lze rozvinout diskuzi o zneužívání návykových látek u dané osoby a nasmìrovat pacienta k tomu, aby v souvislosti se svým zneužíváním návykových látek uèinil potøebná rozhodnutí a stanovil si konkrétní cíle. V tomto pøípadì je realizace krátké intervence rozložena až do 4 hodinových sezení. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referuje 10 dobrých a 13 pøijatelných pøehledových èlánkù a jedno pøijatelné randomizované kontrolované hodnocení23. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že krátká intervence a motivaèní rozhovory mohou i v dlouhodobém horizontu významnì snížit míru zneužívání návykových látek. Váha tìchto dùkazù je znaèná, pøièemž bezprostøednì po intervenci byla zaznamenána znaèná velikost úèinkù u užívání alkoholu a drog (standardizovaný prùmìrný rozdíl = 0,79), pøi zachování výrazných hodnot ještì jeden rok po skonèení intervence (standardizovaný prùmìrný rozdíl = 0,15). Krátká intervence a motivaèní rozhovory mají stejnì pozitivní dopad jak na dospívající, tak na dospìlé, nicménì u žen nebyl zatím jednoznaènì prokázán dlouhodobý efekt tìchto intervencí v pøípadì užívání alkoholu, což hovoøí ve prospìch vìtšího dopadu na muže. I ve formì jednorázového sezení mùže mít krátká intervence nebo motivaèní rozhovor významný a dlouhodobý dopad. Delší prùbìh poradenství podle dostupných poznatkù nijak nezvyšuje pøínos intervence. Bylo zjištìno, že krátké intervence jsou nákladovì efektivní a pøenositelné. Dostupné poznatky pocházejí z USA, Evropy a Austrálie/Nového Zélandu a ze studií realizovaných v Africe. V Latinské Americe a Asii se rovnìž testuje metodika krátké intervence ASSIST vytvoøená Svìtovou zdravotnickou organizací. 23 Ballesteros(2004), Beich (2003), Bertholet (2005), Carney (2012), Christakis (2003), Dunn (2006), Kahan (1995), Kaner (2007), Khadjesari (2010), McQueen (2011), Nilsen (2008), Riper (2009), Smedslund (2011), Tait (2003), Vasilaki (2006), Wachtel (2010), White (2010), Wilk (1997).

34

INTERVENCE A POLITIKY …

Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 v rámci individuálního pohovoru se zjistí pøípadný problém se zneužíváním návykových látek a následnì je bezprostøednì poskytnuto základní poradenství, anebo zprostøedkován kontakt na pøíslušnou odbornou péèi, 3 realizováno proškolenými odborníky. Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n Orientaèní test na užívání alkoholu, tabáku a jiných návykových látek (The Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test, ASSIST) – souborný metodický materiál pro zdravotníky v primární péèi a jejich pacienty. Preventivní programy na pracovišti Struèná charakteristika Zneužívání návykových látek se z drtivé vìtšiny vyskytuje mezi pracujícími dospìlými. Poruchy zpùsobené zneužíváním návykových látek vystavují zamìstnance zdravotním rizikùm a komplikují jejich vztahy se spolupracovníky, pøáteli a rodinnými pøíslušníky. Ve vztahu k pracovišti pak konkrétnì znamenají bezpeènostní riziko. Vysoké riziko v tomto ohledu hrozí zejména mladým dospìlým, nebo bylo zjištìno, že pracovní zátìž významnì zvyšuje riziko vzniku drogové závislosti mezi mladými dospìlými, kteøí užívají drogy. Pro zamìstnavatele rovnìž znamená zneužívání návykových látek výraznou finanèní zátìž. Zamìstnanci, kteøí mají problémy se zneužíváním návykových látek, vykazují vyšší míru absence a nižší produktivitu, existuje u nich vyšší pravdìpodobnost zpùsobení nìjaké nehody, pøipadají na nì vyšší náklady na zdravotní péèi a vìtší fluktuace. Zamìstnavatelé jsou navíc povinni pøijmout a zachovávat opatøení k zajištìní bezpeènosti a zdraví pøi práci v souladu s platnými zákony a pøedpisy24. Preventivní programy na pracovišti sestávají zpravidla z více komponentù, mezi nìž patøí vedle rùzných preventivních prvkù a politik také poradenství a zprostøedkovávání kontaktù na léèebnou péèi. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referují jeden dobrý a jeden pøijatelný pøehledový èlánek. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že preventivní programy na pracovišti mohou pùsobit na užívání tabáku a alkoholu. Èasový rámec udržitelnosti tìchto výsledkù není zøejmý. Relevantní podklady pocházejí z USA, Austrálie a Evropy, by nìkteré zajímavé zkušenosti s tìmito intervencemi byly zaznamenány i v Latinské Americe, Asii a Africe. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 vytváøení za úèasti všech zainteresovaných stran (zamìstnavatelé, management, zamìstnanci), 3 zamìstnanci si musejí být jisti dùvìrným charakterem intervence, 3 souèástí a zároveò základem intervence je politika daného pracovištì týkající se problému zneužívání návykových látek, která byla formulována ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami a nemá represivní charakter,

24 ILO (1996). Management of alcohol- and drug-related issues in the workplace. An ILO code of practice, Geneva, International Labour Office.

35

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

3 poskytování krátké intervence (vèetnì její internetové varianty), jakož i poradenství, zprostøedkovávání léèebné péèe a resocializaèních služeb tìm zamìstnancùm, kteøí to potøebují, 3 souèástí je komponenta akcentující jasnou komunikaci, 3 intervence je organickou souèástí komplexu dalších zdravotních a rekreaèních programù (napø. prevence kardiovaskulárních chorob), 3 zahrnuje kurzy zvládání stresu, 3 vedoucí pracovníci, zamìstnanci a zdravotníci jsou seznámeni s tím, jaké role v daném programu plní, 3 testování na pøítomnost alkoholu a drog se v rámci intervence provádí pouze jako souèást celého programu s ohledem na charakteristiky popsané v pøedchozích bodech. Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n ILO (2012), SOLVE training package: Integrating health promotion into workplace OSH policies, Programme on Safety and Health at Work and the Environment (SAFEWORK), International Labour Organisation, Geneva, Switzerland, n UNODC ve spolupráci s ILO (ve fázi redakèní pøípravy), Guidelines on workplace prevention programmes, n CICAD (2009), CICAD Hemispheric Guidelines In Workplace Prevention. Politiky v oblasti alkoholu a tabákových výrobkù Struèná charakteristika Užívání tabáku a alkoholu, závislost na tìchto látkách a související poruchy jsou mnohem rozšíøenìjší než poruchy z užívání nelegálních drog, pøièemž mnohem vyšší je rovnìž zdravotní zátìž pøedstavovaná újmou pùsobenou kouøením a konzumací alkoholu. Zaène-li mladý èlovìk s kouøením a pitím alkoholu ve fázi rané adolescence, kdy se jeho mozek stále vyvíjí, výraznì se tím zvyšuje pravdìpodobnost, že se u nìj v pozdìjším životì rozvinou poruchy z užívání návykových látek a závislost. Mladí lidé, kteøí užívají drogy, navíc také èasto užívají alkohol, a to v nadmìrné míøe nebo v kombinaci s jinými látkami. Z toho dùvodu mají aktivity v oblasti prevence a snižování míry užívání tabáku a alkoholu mezi mládeží, vèetnì škodlivých vzorcù užívání tìchto látek, své místo v celkové strategii protidrogové prevence, kromì toho, že jsou jedním z hlavních prvkù jakékoli veøejnìzdravotní politiky. Dostupné relevantní podklady O zjištìních týkajících se politik v oblasti alkoholu referuje šest dobrých a šest pøijatelných pøehledových studií25, zatímco o zjištìních týkajících se politik v oblasti kouøení referuje pìt dobrých a ètyøi pøijatelné pøehledy26. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že zvýšení cen alkoholu a tabákových výrobkù vede ke snížení jejich spotøeby v celkové populaci. V pøípadì alkoholu se tento efekt podle všeho projevuje u umírnìných i intenzivních uživatelù alkoholu, pøièemž 10% navýšení podle dostupných zjištìní souvisí se 7,7% poklesem v konzumaci alkoholu. V pøípadì tabákových výrobkù se 10% navýšení projevilo 3,7% poklesem v poètu kuøákù. Bylo rovnìž zjištìno, že navýšení cen vede ke snížení míry intenzivní konzumace alkoholu mezi 25 Anderson (2009), Bühler (2008), Campbell (2009), Elder (2010), Hahn (2010), Hahn (2012), Middleton (2010), Popova (2009), Rammohan (2011), Smith (2009), Spoth (2008), Wagenaar & Toomey (2002).

26 Bühler (2008), Callinan (2010), Hopkins (2001), Lovato (2011), NCI (2008), Ranney (2006), Richardson (2009), Stead (2005), Thomas (2008).

36

INTERVENCE A POLITIKY …

vysokoškolskou mládeží a spotøeby tabákových výrobkù mezi dospívajícími a vysokoškoláky. Z dostupných poznatkù vyplývá, že vyšší ceny tabákových výrobkù pùsobí rovnìž na nízkopøíjmové skupiny obyvatel. V neposlední øadì pak vyšší ceny alkoholu vykazují souvislost s nižší mírou násilí. Zvyšování minimální vìkové hranice, od níž je ze zákona povoleno pít alkohol, snižuje míru jeho konzumace. V pøípadì tabáku nejsou dostupné poznatky v tomto ohledu natolik jednoznaèné. Na užívání tabáku mezi mládeží, zejména u dívek a tìch jedincù, kteøí již za sebou mají první fáze kuøácké kariéry (ostatní se èastìji dostávají k tabákovým výrobkùm prostøednictvím kamarádù), mohou pozitivnì pùsobit komplexní intervence, které najdou silnou odezvu mezi prodejci. Èasový rámec udržitelnosti tìchto výsledkù není zøejmý. Z poznatkù týkajících se navyšování relevantní zákonné odpovìdnosti provozoven prodávajících alkoholické nápoje nevyplývají žádné smìrodatné závìry. Èím více jsou dospívající vystaveni reklamì na alkohol, tím je pravdìpodobnìjší, že zaènou pít, pøièemž u osob, které již pijí, mùže vliv reklamy zvýšit množství konzumovaného alkoholu. Podobnì platí, že reklama na tabákové výrobky a jejich komerèní propagace zvyšují poèty osob, které zaènou tyto produkty konzumovat. Spotøebì tabákových výrobkù lze pøedcházet dlouhodobým zákazem reklamy na tyto výrobky. Aèkoli vìtšina výše zmiòovaných poznatkù pochází z USA/Kanady, Evropy a Austrálie, nìkteré relevantní podklady týkající se politik vztahujících se na tabákové výrobky mají pùvod také v zemích východní Asie a jižní Afriky. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 zvýšení cen tabákových výrobkù a alkoholu prostøednictvím zdanìní; u politik v oblasti alkoholu nemusejí být výsledky tak markantní v pøípadì zemí, kde naprostá vìtšina produkce a konzumace není nijak evidována, 3 navýšení minimální vìkové hranice pro prodej tabákových a alkoholických výrobkù, 3 opatøení k zamezení prodeje tabákových výrobkù a alkoholu mladým lidem, kteøí nesplòují pøíslušnou zákonnou vìkovou hranici, realizovaná v rámci komplexních programù, vèetnì aktivního a prùbìžného postupu kontrolních a represivních orgánù a edukace maloobchodních prodejcù uskuteèòovaná prostøednictvím nejrùznìjších strategií (osobní kontakt, média a informaèní materiály), 3 zákazy reklamy na tabákové výrobky a omezování reklamy na alkohol pùsobící na mladé lidi. Komunitní vícesložkové iniciativy Struèná charakteristika Na komunitní úrovni jsou vyvíjeny rùzné aktivity usilující o vytvoøení partnerství, pracovních skupin, koalic, akèních skupin atd., které spojují rùzné aktéry v dané komunitì pøi øešení problematiky zneužívání návykových látek. Nìkteré takové typy obèanské spolupráce fungují spontánnì. Avšak existence komunitních partnerství vìtšího rozsahu je obvykle produktem nìjakého speciálního programu, jehož prostøednictvím je komunitám poskytována finanèní a technická podpora potøebná k prùbìžné realizaci výzkumem podložených preventivních

37

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

intervencí a politik. Komunitní iniciativy obvykle sestávají z více rùzných složek, jež umožòují realizovat potøebná opatøení v rùzných prostøedích (napø. škola, rodina, média, oblast prosazování práva apod.). Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referuje sedm dobrých a šest pøijatelných pøehledových studií. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že komunitní vícesložkové iniciativy mohou mít preventivní dopad na užívání drog, alkoholu a tabákových výrobkù. Pøestože vìtšina výše uvedených poznatkù pochází z USA/Kanady, Evropy a Austrálie, nìkolik málo studií o komunitních vícesložkových iniciativách, týkajících se zejména tabáku, vzniklo také v Asii. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 podpora dùsledného uplatòování politik v oblasti tabákových výrobkù a alkoholu, 3 pùsobení v nejrùznìjších sférách spoleènosti (rodina a škola, pracovištì, prostøedí zábavy atd.), 3 zapojení vysokoškolských pracoviš jako zdroje podpory implementace prokazatelnì efektivních programù a jejich monitoringu a evaluace, 3 jednotlivým komunitám jsou poskytnuty adekvátní informace a prostøedky, 3 støednìdobý charakter realizovaných iniciativ (napø. déle než jeden rok). Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n CCSA (2010), Community-Based Standards, Canadian Standards for Youth Substance Abuse Prevention, Canadian Centre on Substance Abuse, Ottawa, Canada. Mediální kampanì Struèná charakteristika Mediální kampanì jsou èasto první anebo jedinou intervencí realizovanou èiniteli odpovìdnými za tvorbu politik týkajících se prevence užívání drog v populaci, nebo tato opatøení jsou dobøe viditelná a mají potenciál oslovit relativnì snadno znaèné množství lidí. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referují tøi dobré a tøi pøijatelné pøehledové studie27. Ze závìrù tìchto studií vyplývá, že v kombinaci s dalšími preventivními prvky mohou mít mediální kampanì preventivní efekt na užívání tabáku (uvádí se v prùmìru 2,4% pokles). Žádné významné výsledky však nebyly zjištìny v pøípadì zneužívání alkoholu a jen minimální efekt byl zaznamenán ve vztahu k užívání drog. Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 pøesné vymezení cílové skupiny kampanì, 3 založená na pevných teoretických základech, 3 sdìlení musí být koncipována v souladu s výsledky dùkladného formativního výzkumu, 3 silná návaznost na další existující programy protidrogové prevence na rodinné, školní i komunitní bázi, 27 Bühler (2008), Ferri (2013, v tisku), Hopkins (2001), NCI (2008), Ranney (2006).

38

INTERVENCE A POLITIKY …

3 adekvátní zacílení na danou cílovou skupinu po dostateènì dlouhou dobu, 3 provádìní systematické evaluace, a to i v prùbìhu kampanì, aby bylo možné sdìlení upravovat a maximalizovat tak jejich dopad, 3 zacílení na rodièe, nebo tímto zpùsobem lze nezávisle pùsobit také na dìti, 3 zamìøení na zmìnu kulturních norem týkajících se zneužívání návykových látek anebo poskytování informací o dùsledcích zneužívání návykových látek, anebo doporuèování strategií, jejichž prostøednictvím je možné odolat pokušení èi tlaku ke zneužívání návykových látek. Hlavní znaky související s nulovým nebo negativním preventivním výsledkem: 7 je tøeba se vyvarovat špatnì pøipraveným a nedostateènì odbornì a technicky zabezpeèeným mediálním kampaním, nebo takové projekty mohou v oèích cílové skupiny vyvolat odpor èi nezájem vùèi jiným intervencím a politikám a celou situaci spíše zhoršit. Prostøedí zábavy Struèná charakteristika Do prostøedí zábavy spadají bary, kluby, restaurace, jakož i vnìjší nebo speciální prostory, kde se konají rozsáhlejší akce. Tato prostøedí mohou na zdraví a psychickou pohodu obèanù pùsobit pozitivnì i negativnì. Na jedné stranì pøedstavují prostor pro setkávání lidí a souèasnì podporují místní ekonomiku, ale souèasnì jsou považována za vysoce riziková, nebo se pojí s rùznými formami rizikového chování, jako je napøíklad škodlivé užívání alkoholu, užívání drog, øízení motorových vozidel pod vlivem návykových látek nebo agresivita. Aktivity zamìøené na tento typ prostøedí se v poslední dobì stále více dostávají do popøedí zájmu výzkumníkù. Vìtšina preventivních programù uplatòujících se v prostøedí zábavy kombinuje nìkolik rùzných komponentù, mezi nìž patøí školení personálu a vedoucích pracovníkù o problematice odpovìdného prodeje a podávání alkoholických nápojù (responsible beverage service, RBS) a pøístupu k intoxikovaným hostùm, zmìny pøíslušné legislativy a politiky, napø. ve vztahu k podávání alkoholu mladistvým nebo podnapilým osobám nebo ve vztahu k øízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu, jasnì deklarované dùsledné prosazování platných zákonù a politik, komunikaèní strategie zamìøené na zvyšování informovanosti o daném programu a jeho obecné pøijetí a na zmìnu postojù a norem a nabídka odborné léèebné péèe vedoucím a personálu provozoven spadajících do prostøedí zábavy. Dostupné relevantní podklady O zjištìních vztahujících se k tomuto typu intervence referují dvì pøijatelné pøehledové studie28. Z jejich závìrù vyplývá, že ke snížení míry intoxikace mùže pøispìt školení personálu, zásahy do pøíslušné politiky a dùsledná kontrola dodržování zákonných pøedpisù. Je tøeba poznamenat, že poznatky o dopadu tìchto intervencí na zdravotní a sociální aspekty (napø. dopravní nehody nebo násilí) nebyly analyzovány, pøestože je podle všeho významný. Také u tìchto výsledkù není èasový rámec jejich udržitelnosti zøejmý. Veškeré poznatky pocházejí z USA/Kanady, Evropy a Austrálie.

28 Bolier (2011), Brennan (2011).

39

2

2

INTERVENCE A POLITIKY …

Hlavní znaky související s pozitivním preventivním výsledkem: 3 personál a vedoucí pracovníci jsou pouèeni o problematice odpovìdného podávání alkoholických nápojù a o tom, jak postupovat vùèi intoxikovaným hostùm, 3 zajištìní poradenství a léèby pro personál a vedoucí pracovníky pohostinských a zábavních zaøízení, kteøí to potøebují, 3 zahrnuje silný komunikaèní prvek zamìøený na zvyšování informovanosti o daném programu a jeho obecné pøijetí, 3 aktivní úèast kontrolnì-represivních složek a zdravotního a sociálního sektoru, 3 dùsledné vymáhání stávajících právních pøedpisù a politik týkajících se zneužívání návykových látek v prostøedí zábavy i v rámci dané komunity obecnì. Existující metodické materiály a zdroje dalších informací: n UNODC, Metodika prevence amfetaminových stimulancií (ATS) pro èinitele odpovìdné za tvorbu pøíslušných politik, n CICAD report: insights for a drugged driving policy.

40

P REVENTIVNÍ PROBLEMATIKA VYŽADUJÍCÍ DALŠÍ VÝZKUM

PREVENTIVNÍ PROBLEMATIKA …

Sport a další volnoèasové aktivity V mnoha zemích a komunitách je oblíbeno poøádání sportovních a jiných volnoèasových aktivit nesluèujících se s drogami nebo jinými návykovými látkami, jejichž cílem je poskytnout dospívajícím podmínky pro zdravou sociální interakci a odvádìt je tak od možných forem rizikového chování, vèetnì užívání drog. Z dostupných poznatkù však vyplývá, že sport jako takový se ve skuteènosti nutnì nepojí s nižší mírou zneužívání návykových látek a bývá dokonce asociován s vyšší mírou kouøení a nárazového pití alkoholu. Na základì analýzy dostupné literatury byly nalezeny dva dobré pøehledové èlánky a jeden pøijatelný pøehled, z nichž vyplynulo, že prakticky nejsou k dispozici žádné studie, které by hodnotily dopad organizování sportovních a jiných volnoèasových aktivit na zneužívání návykových látek nebo na zprostøedkující faktory u dìtí. V souèasnosti probíhá analýza nìkolika slibných studií zabývajících se pozitivními zkušenostmi se zaèleòováním prvku prevence zneužívání návykových látek do práce sportovních trenérù. Pokud se tedy tvùrci pøíslušných politik rozhodnou pro realizaci tohoto typu intervence, mìli by postupovat maximálnì obezøetnì, napø. zahrnout do intervence také prvek výzkumu jejího reálného dopadu. Další doplòující informace o možnostech využití sportovních aktivit pøi naplòování preventivních cílù lze nalézt v publikacích: n

n

UNODCCP (2002), Sport – Using sport for drug abuse prevention, United Nations Office on Drug Control and Crime Prevention, Vienna, Austria, UNODC (2003), EVERYONE WINS! Helping coaches, teachers and youth leaders lead a module on fair play, United Nations Office on Drugs and Crime, Vienna, Austria.

Prevence neindikovaného užívání léèiv dostupných výhradnì na lékaøský pøedpis Neindikované užívání preskribovaných léèiv, na která se vztahují ustanovení úmluv OSN o kontrole drog, stejnì jako zneužívání nìkterých volnì prodejných léèivých pøípravkù, je v mnoha zemích stále vìtším problémem a v øadì státù jej co do rozšíøenosti pøedèí pouze užívání konopí. Aèkoli nejmarkantnìji se tento jev projevuje v Severní Americe, významnou poptávku po léèbì v tomto ohledu vykazuje rovnìž Evropa, Afrika, jižní Asie a Latinská Amerika. Zdá se, že zvýšenému riziku jsou v tomto ohledu vystaveny nìkteré specifické skupiny obyvatel (napøíklad mládež, ženy, starší dospìlí, zdravotníci, ale také poulièní dìti a civilisté i pøíslušníci ozbrojených složek, kteøí byli v nedávné minulosti pøímými úèastníky nìjakého konfliktu), by vždy závisí na konkrétní zemi a typu látky. Zdravotní a sociální dùsledky neindikovaného užívání léèiv dostupných výhradnì na lékaøský pøedpis mohou být navíc stejnì závažné, jako je tomu u užívání nelegálních drog. V rámci analýzy vìdeckých podkladù se nepodaøilo najít žádné pøijatelné nebo dobré pøehledové studie. Znaèná èást poznatkù prezentovaných v pøedcházející èásti se vztahuje k intervencím zamìøeným na rizikové a protektivní aspekty, jež nejsou typické pro jednu konkrétní psychoaktivní látku. Jak lze i oèekávat, v tomto kontextu se vyhodnocuje množství primárních studií zabývajících se intervencemi realizovanými v rámci rodiny nebo školy, které vykazují pozitivní výsledky také ve vztahu k neindikovanému užívání lékù na pøedpis.

43

3

3

PREVENTIVNÍ PROBLEMATIKA …

Léèiva na pøedpis si lidé obstarávají „obíháním doktorù“, podvodným jednáním, krádežemi, pøes internet nebo od pøíbuzných èi pøátel. Vedle zmínìných intervencí by proto mìly být za pøíležitost pro prevenci považovány i všechny tyto zdroje. Na základì dosavadních poznatkù se lze domnívat, že zmìny stávající praxe pøedepisování léèiv ze strany lékaøù a omezení pøístupu k tìmto léèivùm pouze na pacienty, kteøí je skuteènì potøebují, je možné dosáhnout prostøednictvím oficiálních pokynù, jimiž by se mìli lékaøi øídit, jakož i omezováním a monitorováním receptù a vytváøením pøíslušných registrù. Vzhledem k velkému vlivu, který na mladé lidi mají jejich rodièe, a vzhledem k vysokému poètu lidí, kteøí uvádìjí, že si dané látky obstarávají od èlenù rodiny, se jako perspektivní mùže jevit pøístup spoèívající v zamìøování se na rodièe a na zvyšování jejich povìdomí o nutnosti užívat léky na pøedpis pouze podle pokynù lékaøe, a to jak u sebe samých, tak u svých dìtí. Jako slibná lze rovnìž vnímat praktická opatøení v rámci dané komunity sloužící k zajištìní bezpeèné likvidace léèiv, která jsou dostupná jen na lékaøský pøedpis a u nichž již prošla exspiraèní lhùta nebo je osoba, jíž byly urèeny, již neužívá. V neposlední øadì se jako pøíhodná varianta nabízí prùbìžné proškolování pracovníkù ve zdravotnictví o možných zpùsobech prevence, rozpoznávání a øešení neindikovaného užívání léèivých pøípravkù pouze na lékaøský pøedpis a dùsledkù z toho plynoucích. Další doplòující informace o možných intervencích a politikách, jimiž je možné pøedcházet neindikovanému užívání léèiv dostupných výhradnì na lékaøský pøedpis, lze nalézt v publikacích: n

n

UNODC (2011), The non-medical use of prescription drugs, policy direction issues, United Nations Office on Drugs and Crime, Vienna, Austria, CICAD (2012), Guide to preventing prescription drug abuse, Inter-American Drug Abuse Control Commission, Washington D. C., USA.

Intervence a politiky zamìøené na dìti a mladé lidi vystavené zvýšenému riziku Na základì analýzy literatury se nepodaøilo najít žádné pøijatelné nebo dobré pøehledové èlánky nebo primární studie zabývající se možnými zpùsoby prevence zneužívání návykových látek u tìchto specificky ohrožených dìtí a mladých lidí, pøestože z dostupných poznatkù vyplývá, že se èasto s drogami setkávají již ve velmi raném vìku. Do této skupiny patøí napøíklad dìti a mladí lidé, kteøí nechodí do školy, poulièní dìti, stávající a bývalí dìtští vojáci, dìti a mladí lidé náležející k obyvatelstvu, které muselo opustit svá pùvodní území nebo které prožilo nìjaký ozbrojený konflikt, dìti a mládež v pìstounské péèi, v dìtských domovech a ústavech pro mladistvé delikventy. UNODC v souèasnosti ovìøuje metodiku (na požádání k dispozici) urèenou k realizaci indikované prevence u afghánských dìtí, které pøicházejí do styku s drogami již ve velmi nízkém vìku. Prevence užívání nových psychoaktivních látek nespadajících mezi substance kontrolované na základì pøíslušných úmluv OSN V mnoha zemích se v poslední dobì rozmohlo užívání nových psychoaktivních látek (tzv. „legal highs“ nebo „smart drugs“), které nespadají do regulaèního rámce pøíslušných úmluv OSN29. Pøestože o výsledcích, které by se týkaly prevence užívání tìchto látek, nereferuje 29 UNODC (2013, v tisku), World Drug Report, United Nations Office on Drugs and Crime, Vienna, Austria

44

PREVENTIVNÍ PROBLEMATIKA …

žádná z analyzovaných studií, je tøeba stejnì jako u neindikovaného užívání léèiv dostupných pouze na pøedpis poznamenat, že vìtšina vìdecky ovìøených preventivních intervencí se neváže k nìjaké jedné konkrétní návykové látce. Zejména to platí u strategií zamìøených na øešení individuálních rizikových faktorù v raných fázích života nebo posilování dovedností potøebných ke zvládání zátìžových situací, jejichž prostøednictvím lze pøedejít, aby se jedinec uchyloval k negativním copingovým strategiím, vèetnì zneužívání návykových látek. Proto lze takové strategie právem považovat za efektivní nástroj také v rámci prevence užívání tìchto nových psychoaktivních látek. Nicménì i v této oblasti bude zjevnì ještì nutné provést další pøísnì vìdecky koncipované výzkumy.

45

3

C HARAKTERISTIKY EFEKTIVNÍHO SYSTÉMU PREVENCE

CHARAKTERISTIKY …

V rámci efektivního celostátního systému protidrogové prevence se realizuje integrovaný komplex intervencí a politik vycházejících z poznatkù vìdeckého výzkumu a uskuteèòovaných v nejrùznìjších prostøedích, zamìøených na konkrétní vìkové skupiny a na míru existujícího rizika. Takové pojetí nebude zøejmì žádným pøekvapením, uvìdomíme-li si složitý propletenec vzájemnì pùsobících faktorù, na jejichž základì se dìti, mladí lidé, ale i dospìlí stávají náchylnými ke zneužívání návykových látek a k jiným formám rizikového chování. Tyto individuální deficity nelze øešit realizací pouze jediné preventivní intervence, která je èasto uplatòována izolovanì a je limitována z hlediska èasového rámce i rozsahu pokrytí. Nezapomínejme, že v této souvislosti je zastøešujícím cílem podpora pøi zajištìní zdravého a bezpeèného rozvoje jednotlivcù. Systém, který má umožòovat realizaci integrovaného komplexu intervencí a politik, musí spoèívat na pevných a strukturovaných základech, které struènì popíšeme v následující èásti a mezi nìž patøí30: n n n n n

výchozí politika a legislativní rámec, vìdecké podklady a výzkum, koordinace všech relevantních sektorù a úrovní (národní, regionální, obecní/místní), edukace èinitelù odpovìdných za tvorbu pøíslušných politik i odborníkù z praxe, upøímná snaha o zajištìní dostateèných prostøedkù a dlouhodobé udržení systému.

4/1

Komplex výzkumem provìøených intervencí a politik V pøedchozí èásti byly zevrubnì pøedstaveny intervence a politiky, u nichž byl prokázán pozitivní preventivní dopad na zneužívání návykových látek. Jednotlivé strategie se liší ve tøech hlavních oblastech: vìk cílové skupiny, míra ohrožení dané cílové skupiny a prostøedí, v nìmž je intervence realizována. V rámci efektivního systému se realizuje komplex vìdecky podložených intervencí a politik, jejichž cílem je: n

n

n

n

podporovat dìti a mládež po celou dobu jejich vývoje, zejména pak bìhem kritických pøechodových fází, kdy jsou nejzranitelnìjší, napø. v kojeneckém vìku a raném dìtství a na prahu dospívání, vìnovat pozornost populaci jako celku (všeobecná prevence), ale poskytovat také podporu skupinám (selektivní prevence) a jednotlivcùm (indikovaná prevence) vystaveným zvýšenému riziku, zabývat se individuálními i environmentálními faktory, které pùsobí na náchylnost èi odolnost jedincù, oslovit danou populaci prostøednictvím rùzných prostøedí (napø. v rámci rodiny, školy, komunity nebo na pracovišti).

30 Ètenáøi mohou rovnìž nahlédnout do publikace EMCDDA (2011), European drug prevention quality standards, European Monitoring Centre on Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal, která o tìchto otázkách také pojednává.

47

4

4

CHARAKTERISTIKY …

4/2

Výchozí politika a regulaèní rámec

Žádný program, žádná politika nemùže existovat ve vzduchoprázdnu. Jak již bylo poznamenáno v úvodu, protidrogová prevence je jen jedním z nìkolika základních komponentù zdravotnì orientovaného systému, jehož cílem je zajistit, aby drogy byly k dispozici pro lékaøské a vìdecké úèely, aniž by docházelo k jejich pronikání na èerný trh a zneužívání, a aby ani jiné psychoaktivní látky nepùsobily zdravotní újmu. S ohledem na výše uvedené tak každý efektivní celostátní systém prevence musí splòovat následující podmínky: n

n

n

být zakomponován do komplexního a zdravotnì orientovaného systému kontroly drog, jehož zámìrem je zajistit dostupnost drog pro lékaøské a vìdecké úèely, aniž by docházelo k jejich pronikání na èerný trh a zneužívání; spadá sem snižování nabídky, léèba, péèe o drogovì závislé a jejich resocializace a prevence zdravotních a sociálních dopadù užívání drog (napø. HIV/AIDS, hepatitida typu C, pøedávkování atd.), vycházet z pojetí drogové závislosti jako chronické recidivující poruchy ovlivòující mozek, kterou zpùsobuje komplikovaná interakce genetických, biologických a psychologických deficitù s prostøedím a již je tøeba léèit, nikoli trestat, mít návaznost na národní veøejnozdravotní strategii usilující o zdravý a bezpeèný vývoj dìtí, mládeže i dospìlých, jejíž souèástí je prevence zneužívání návykových látek a léèebná péèe o uživatele tìchto látek, jakož i prevence dalších nežádoucích a rizikových chování.

Realizaci programù ze strany státních i nestátních subjektù mùže navíc výraznì prospìt, je-li prosazována a podporována na národní úrovni prostøednictvím odpovídajících koncepèních opatøení, jakými jsou napøíklad: n

n

n

n

n

n

národní standardy intervencí a politik v oblasti prevence užívání drog a zneužívání návykových látek, národní profesní standardy pro pracovníky pùsobící v oblasti prevence drog a jiných návykových látek, politika, podle níž jsou školy v rámci zdravotní èi individuální/sociální výchovy a osvìty povinny realizovat výchovnì-vzdìlávací programy a koncepce zamìøené na prevenci zneužívání návykových látek, vèetnì standardù urèujících správnou praxi pøi provádìní takových opatøení, politika, podle níž jsou zamìstnavatelé povinni realizovat na pracovišti koncepce èi programy zamìøené na prevenci zneužívání návykových látek, vèetnì standardù urèujících správnou praxi pøi provádìní takových opatøení, politika, podle níž jsou zdravotní, sociální a vzdìlávací služby povinny poskytovat rodinám podporu potøebnou k zajištìní fyzického, kognitivního a emoèního rozvoje jejich dìtí, úèinný systém analyzování a monitorování dat na místní i celostátní úrovni, který tvùrcùm pøíslušných politik na všech stupních, odborníkùm z praxe a výzkumníkùm slouží jako zdroj informací o nejnovìjších vzorcích zneužívání návykových látek (rùzné typy užívaných látek, nové zpùsoby užívání tradièních látek [napø. injekèní aplikace cracku] nebo existence nových skupin uživatelù) a evaluaèní proces, jež slouží k prùbìžné revizi preventivních a léèebných programù.

48

CHARAKTERISTIKY …

4/3

Velký dùraz na výzkum a vìdecky podložená fakta Každý efektivní národní systém protidrogové prevence by mìl vycházet z vìdeckých poznatkù a souèasnì podporovat výzkumné aktivity smìøující k dalšímu rozšiøování dùkazní základny. Tento proces má dvì dimenze. Na jedné stranì by jednotlivé intervence a politiky mìly být voleny na základì dobré znalosti reálného stavu vìcí. V rámci tohoto systémového pøístup budou mimo jiné identifikovány populace jedincù, u nichž hrozí nejvìtší nebezpeèí, že by mohly zaèít užívat návykové látky, možné dùvody, proè s užíváním tìchto látek zaèínají, a intervence a politiky, které tuto situaci nejvhodnìjším zpùsobem øeší. Na druhé stranì je tøeba dùkladnì vyhodnocovat efektivitu a vždy pokud možno také nákladovou efektivitu realizovaných intervencí a politik. Na základì této dùkladné evaluace budou mít nositelé rozhodovacích pravomocí možnost zjistit jejich dopad na sledované parametry, jako je snížení poètu mladých lidí, kteøí zaènou užívat drogy, a souèasnì bude možné doplnit a rozšíøit korpus dosavadních poznatkù týkajících se preventivních intervencí o další informace. Je rovnìž dùležité, aby byly výsledky tohoto výzkumu podrobeny odbornému recenznímu øízení a publikovány a staly se pøedmìtem co nejširší diskuze. Plánování podložené výsledky vìdeckého výzkumu V pøípadì první dimenze platí, že musí existovat nìjaký informaèní systém, jehož prostøednictvím bude možné získat pøehled o dané situaci, jakož i využít dostupná data pro potøeby plánování. K naplnìní cílù vztahujících se k této dimenzi je nutné, aby souèástí každého efektivního národního systému prevence byl: n

n

informaèní systém, který by pravidelnì shromažïoval a monitoroval informace o následujících skuteènostech: o prevalence: Jaké procento osob (podle vìku, pohlaví a dalších dùležitých charakteristik) užívá jaké látky? Jak èasto a v jakém množství? Jaké jsou zdravotní a sociální dopady? o poèátek uživatelské kariéry a postupný vznik poruch: V jakém vìku lidé (zejména mladí lidé) zaèínají s užíváním drog nebo jiných návykových látek? Kdy se u nich zaèínají projevovat poruchy zpùsobené zneužíváním návykových látek? o rizikové faktory: Proè lidé, zejména mladí, zaèínají s užíváním drog anebo se zneužíváním jiných návykových látek? V jaké situaci se dìti nacházejí ve vztahu k faktorùm, o nichž je známo, že se pojí se zneužíváním návykových látek (napø. špatná rodièovská výchova, duševní problémy, negativní vztah ke škole, násilí, týrání apod.)? Proè se u osob, které s užíváním zaèaly, postupnì projevují poruchy (na základì jakých faktorù se k tomu stávají náchylnými)? formální mechanizmus zajišující pravidelný pøísun dat generovaných daným informaèním systémem do procesu systémového plánování, bìhem nìhož budou muset být zohlednìny následující aspekty: o potøebné strategie: Které výzkumem podložené intervence a politiky se osvìdèily pøi øešení konkrétní situace? o dostupnost a zábìr stávajících strategií: Které z tìchto intervencí a politik se v souèasnosti implementují? Jaký procentuální podíl cílové populace je tìmito intervencemi a politikami zasažen?

49

4

4

CHARAKTERISTIKY …

o

o

o

o

kvalita stávajících strategií: Jsou probíhající intervence a politiky založeny na výsledcích vìdeckého výzkumu? (zde se myslí jak vìdecké pojetí øešených deficitù, tak systematická adaptace stávajících výzkumem podložených programù), efektivita stávajících strategií: Jsou strategie evaluovány (viz níže) a pokud ano, jaké jsou výsledky? Co data generovaná daným informaèním systémem vypovídají o efektivitì systému prevence jako celku? dostupná infrastruktura a prostøedky, které by bylo možné využít v rámci národního systému prevence, rezervy v dostupnosti, pokrytí, kvalitì a efektivitì stávajících systémových strategií, infrastruktur a prostøedkù v porovnání s optimálním stavem požadovaných strategií.

Výzkum a plánování Druhá dimenze se vztahuje k evaluaci konkrétních preventivních programù a politik. Jak již bylo øeèeno, výzkumem provìøené strategie prezentované v pøedchozí kapitole nemusí vždy nutnì odpovídat danému cíli, míøe dostupných prostøedkù nebo kulturnímu prostøedí charakteristickým pro konkrétní zemi, by v mnoha pøípadech tomu tak bude. Mohou existovat jiné programy nebo politiky, které mohou být lepším øešením pro takové problémy. Je nezbytnì nutné, aby vybrané programy a politiky: n

n

vycházely z vìdeckého pojetí deficitù, jež jsou pøedmìtem intervencí; jinými slovy, je napø. vysoce žádoucí, aby se vznikající programy a politiky zamìøovaly na rizikový faktor nebo situaci, jejichž souvislost s první zkušeností s návykovou látkou (nebo raným nástupem nebo vyšší prevalencí zneužívání návykových látek) vyplývá z výsledkù vìdeckého výzkumu a analýzy potøeb, nikoli z osobních pocitù jednotlivce, by vedených dobrým úmyslem a upøímným zájmem, zahrnovaly prvek vìdeckého monitoringu a evaluace, aby bylo možné zjistit, zda tyto intervence vedou k požadovanému výsledku. To se zøejmì neobejde bez spolupráce s akademickými a výzkumnými pracovišti (napø. univerzitami), jakož i využívání experimentálnì èi kvaziexperimentálnì pojímaných studií. V medicínì se provádìjí pouze takové výkony, u nichž byla vìdeckým výzkumem prokázána jejich úèelnost a bezpeènost. Totéž by mìlo platit pro intervence a politiky v oblasti protidrogové prevence.

Je tøeba poznamenat, že v pøípadì tìchto standardù šlo o poskytnutí základní informace o efektivitì, èi pøinejmenším úèinnosti urèitého typu intervencí a politik bez odkazù na konkrétní programy podložené výzkumem ovìøenými fakty. Pøíslušné poznatky nicménì pocházejí z evaluací konkrétních programù, a proto není nikdy možné usuzovat, že nìjaká strategie, která je „v podstatì podobnᓠjiné již výzkumem provìøené strategii, bude stejnì efektivní. A tak napø., zatímco existují objektivní dùkazy ve prospìch „programù pøedporodních a poporodních návštìv“ obecnì, nìkteré jejich konkrétní typy jsou znaènì efektivní a jiné konkrétní typy se ukázaly jako neefektivní, i když tøeba vykazují nìkteré „osvìdèené“ typologické charakteristiky. I to je jeden z dùvodù, proè je evaluace tak nepostradatelná. V této souvislosti chceme ètenáøe odkázat na evropské standardy kvality protidrogové prevence vydané nedávno EMCDDA, které poskytují maximum informací o možnostech zvyšo-

50

CHARAKTERISTIKY …

vání kvality programù v oblasti protidrogové prevence ve vztahu k tìmto a dalším fázím jejich cyklu, jakož i na kanadské portfolio standardù31. Neznamená to, že by v pøípadì implementace nìjakého vìdecky ovìøeného programu patøícího mezi intervence popsané v pøedchozí kapitole byla evaluace jakkoli ménì dùležitá. V pøípadì adaptace vìdecky ovìøených programù se totiž doporuèuje, aby takový proces zahrnoval: n

n

dùkladný a systematický proces adaptace, v jehož dùsledku nebudou nijak dotèeny klíèové komponenty programu, jen bude lépe uzpùsoben novému socio-ekonomickému/kulturnímu kontextu; v ideálním pøípadì se na tomto procesu podílejí autoøi daného programu. V této souvislosti stojí za zmínku metodický materiál UNODC, týkající se rozvíjení rodinných dovedností, který obsahuje kapitolu vìnovanou výhradnì problematice adaptace, prvek vìdeckého monitoringu a evaluace, aby bylo možné zjistit, zda je program v novém socio-ekonomickém/kulturním kontextu opravdu efektivní.

4/4

Zapojení rùzných sektorù na rùzných

úrovních Úkolem národních systémù protidrogové prevence je zajistit dìtem, mládeži i dospìlým podmínky pro zdravý a bezpeèný životní styl v rùzných prostøedích. Realizace systémových preventivních intervencí a politik se proto v celostátním mìøítku neobejde bez zapojení mnoha rùzných sektorù, jejichž role a èinnosti musí být jasnì definovány a koordinovány. Národní systém protidrogové prevence sestává z rùzných komponentù, na jejichž plánování, realizaci, monitorování a vyhodnocování by se mìly podílet jednotlivé státní sektory (napø. školství, zdravotnictví, práce a sociální vìci, justice apod.). Patøí sem: n

n

n

n

integrované úrovnì jednotné implementace: národní (federální), regionální (dílèí státní celky/kraje/okresy) a obecní, místní, celé spektrum klíèových aktérù; patøí sem zejména centrální a regionální orgány státní správy, vèetnì obecních a místních samospráv, státní poskytovatelé služeb, nestátní subjekty, obèané a vùdèí pøedstavitelé komunit, náboženská spoleèenství a jejich vùdci, vysoké školy a jiná výzkumná pracovištì a soukromý sektor, strukturované a dobøe definované role a odpovìdnosti všech relevantních aktérù: partnerství a spolupráce rùzných aktérù, kteøí spoleènì sdílejí odpovìdnost za rùzné prvky tvorby a implementace dané politiky, je velkým pøínosem, koordinaèní orgán s výraznou vùdèí rolí.

31 EMCDDA (2011). European drug prevention quality standards. European Monitoring Centre on Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal. Canadian Standards for Youth Substance Abuse Prevention

51

4

4

CHARAKTERISTIKY …

Je tøeba poznamenat, že neexistuje jediný zpùsob organizaèního pojetí realizace výzkumem ovìøených preventivních strategií. Nemusí být napøíklad nutnì uskuteèòovány ve formì programù, ale mohou být také zaèlenìny do každodenního provozu institucí a služeb, jakými jsou školy, organizace zamìøené na práci s mládeží nebo zdravotní a sociální služby. V tomto pøípadì se strategie plánují, øídí a koordinují centrálnì, nicménì vlastní realizace je koordinována na místní úrovni týmem odborníkù z rùzných oborù. Další možné pøíklady zpùsobu interakce rùzných úrovní: n

n

n

n

n

èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik na celostátní úrovni koordinují pøípravu národních politik, stanovují standardy kvality a podporují implementaèní infrastrukturu prostøednictvím odpovídajícího finanèního zajištìní realizace jednotlivých strategií a vzdìlávání relevantních aktérù, èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik anebo relevantní subjekty na místní úrovni realizují jednotlivé intervence a politiky, pøedávají data do informaèního systému a aktivnì pracují na rozvíjení svých znalostí a dovedností, nestátní neziskové organizace, obèané a vùdèí pøedstavitelé komunit (vèetnì náboženských spoleèenství a autorit) se aktivnì zasazují za zmìny v pøíslušných politikách nebo jejich obecné pøijímání, ovlivòují normy daného spoleèenství a realizují vìdecky podložené intervence a politiky; je tøeba poznamenat, že aktivizace na úrovni komunity je podle dostupných poznatkù efektivní participaèní mechanizmus uskuteèòování výzkumem ovìøených strategií, vysokoškolská a výzkumná pracovištì zajišují prostøednictvím analýzy relevantních dat lepší pøehled o situaci v oblasti zneužívání návykových látek a monitorování a vyhodnocování národních politik a souèasnì provádìjí evaluace konkrétních intervencí a politik, soukromý sektor aktivnì podporuje prevenci na pracovištích a podílí se na výzkumem ovìøených a inovativních intervencích a subjekty pùsobící v oblasti výroby a komerèní propagace alkoholických a tabákových výrobkù pøijímají efektivní opatøení k pøedcházení a minimalizaci újmy pùsobené jejich èinností, vèetnì seberegulaèních krokù.

4/5

Silná infrastruktura realizaèního systému

Efektivní realizace intervencí a politik se neobejde bez dostateèných prostøedkù a kapacit. n

n

n

n

n

Subjekty realizující jednotlivé intervence a politiky musí mít dostatek finanèních prostøedkù. Pracovníci realizující jednotlivé intervence a politiky musí být prùbìžnì adekvátním zpùsobem proškolováni. Èinitelé odpovìdní za tvorbu pøíslušných politik na rùzných úrovních, kteøí plánují a vytváøejí intervence a prosazují pøijaté koncepce, musí být prùbìžnì adekvátním zpùsobem proškolováni. Je tøeba zajistit prùbìžnou odbornou asistenci nezbytnou pro implementaci intervencí a politik a neustálé zvyšování jejich kvality. Je tøeba zajistit adekvátní financování akademických a výzkumných pracoviš.

52

CHARAKTERISTIKY …

4/6

Udržitelnost

Protidrogová prevence je efektivní i rentabilní, nicménì jako v pøípadì všech politik je i zde podmínkou plného využití jejího potenciálu výrazná støednìdobá èi dlouhodobá investice. V tomto ohledu se v zájmu udržení efektu výše zmiòovaných komponentù nabízejí následující možnosti: n n

n

n

n

mechanizmus pravidelného revidování a modifikací národního systému prevence, realizace vìdecky podložených intervencí a politik, jež budou naplánovány a finanènì zajištìny tak, aby mohly být udrženy v èinnosti minimálnì ve støednìdobém horizontu, pravidelný sbìr dat prostøednictvím informaèního systému, vèetnì zpìtného poskytování podkladù pro plánování a pøehodnocování stávajících politik, prùbìžná podpora výzkumu sloužícího k metodicky robustním evaluacím intervencí a politik, prùbìžná podpora vzdìlávání pracovníkù a odpovìdných èinitelù podílejících se na plánování, realizaci, monitorování a vyhodnocování strategií protidrogové prevence.

53

4

54

Ministerstvo školství

Ministerstvo sociálních vìcí

Ministerstvo vnitra

Obèanská spoleènost

Zpìtná vazba pro úèely plánování

Ministerstvo mládeže

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo financí

Koordinaèní subjekt

Spoleèné plánování vycházející z výzkumem provìøených poznatkù

Sociální pracovníci

Podnikatelské subjekty

Zdravotnì zamìøený systém kontroly drog

Metodicky pøesné monitorování a vyhodnocování výzkumem podložených intervencí a politik

Sbìr dat týkajících se situace v oblasti zneužívání návykových látek a dostupných kapacit a zdrojù

Výzkumem podložené intervence a politiky zamìøené na jednotlivá vývojová stadia a pøíslušné stupnì rizika (Tabulka 1)

Školy

Zdravotnická støediska

Ministerstvo práce

Náboženské komunity

Prùbìžné vzdìlávání

Výchozí regulaèní rámec

Finanèní a personální zajištìní

Realizace na místní úrovni

Církevní støediska

NNO

Koordinaèní subjekt

Podpora relevantních aktérù na místní úrovni

Výzkumné ústavy

Pracovištì

Mládežnická støediska

Obrazová pøíloha – Schematické znázornìní celostátního systému protidrogové prevence

Poznámka editora Pùvodní znìní textu International Standards on Drug Use Prevention je dostupné na http://www.unodc.org/unodc/en/prevention/prevention-standards.html, stejnì tak jako pøílohy tìchto standardù, které obsahují: n n

n n n

n n

odkazy na použité zdroje, popis metodiky pro sbìr, vyhodnocování a aplikaci vìdeckých dùkazù získaných v rámci tvorby Mezinárodních standardù prevence užívání drog, seznam promìnných, které mohou mít vliv na užívání drog mezi dìtmi a mládeží, kritéria pro hodnocení dostupných studií, které sloužily jako podklad pro standardy, seznam intervencí a designù studií, které lze považovat za vhodné z hlediska standardù prevence, shrnutí posouzení kvality dostupných studií, shrnutí výsledkù „dobrých“ a „pøijatelných“ studií.

55

Mezinárodní standardy prevence užívání drog © UNODC, 2013

© Vydal Úøad vlády Èeské republiky, 2014 1. vydání v jazyce èeském Redakènì uzavøeno 20. ledna 2014 Design Missing-Element Sazba Vladimír Vašek

ISBN 978-80-7440-097-1

56