2006/49 – 22.11.2006
Monitorování pohybu bobů po dráze Ing. Vojtěch Němec e-mail:
[email protected] Kybernetika,automatizace a měření Ústav kybernetiky,automatizace a měření, Údolní 53, 602 00 Brno, Česká republika
Letní bobová dráha je rekreačně sportovní zařízení pro návštěvníky Špindlerova Mlýna. Z důvodů zvýšení bezpečnosti návštěvníků, komfortu pro obsluhu dráhy a na základě osobních pracovních zkušeností byl vytvořen projekt na monitorování denního provozu tohoto zařízení. Návrh řešení je posuzován po stránce harwarové, softwarové a je zkoumáno jeho statistické použití pro management Bobové dráhy. Programové řešení je doplněno o simulační část. klíčová slova: Bobová dráha, snímače, RFID, Control Web, monitorování
1. Co je Letní bobová dráha 1.1 Popis a charakteristika bobů 2. Navržená hardwarová řešení 2.1 Terminologie 2.2 Kontrolní body 2.3 Umístění kontrolních bodů na dráze 2.4 Adresná identifikace pomocí RFID snímačů 2.5 Produkty pro vizualizaci a řízení 3. Popis navrhovaného programu 4. Programová struktura navržené aplikace 5. Navržené řešení aplikace 5.1 Simulace jízdy bobů 5.2 Monitorování pohybu bobů 5.3 Statistika provozu 6. Závěr Literatura
1. Co je Letní Bobová dráha Letní bobová dráha je sportovně rekreační zařízení určené pro aktivní využití volného času dlouhodobými i krátkodobými návštěvníky Špindlerova Mlýna. Právě silný zážitek z jízdy stojí za velkým počtem návštěvníků, což ovšem klade zvýšené požadavky na obsluhu a bezpečnost jezdců. Bohužel přepravní kapacita dráhy je omezená a tak se řízení provozu a bezpečnost jezdců při maximálních počtech lidí stává pro provozovatele dráhy nepříjemným problémem. A zde právě nastává ten správný okamžik, kde by mohla dnešní výkonná technika pomoci. Tím je myšlena pomoc při optimalizování a zabezpečení provozu za účelem uspokojení rostoucí poptávky. Každý návštěvník je ve spodní stanici, kde bobová dráha začíná a zároveň končí, při nástupu na vozík seznámen obsluhou s principem ovládání bobu a ve stručnosti seznámen s provozním řádem, popřípadě upozorněn na neobvyklé provozní podmínky na dráze( např.
49-1
2006/49 – 22.11.2006 delší brzdná dráha za mokra). Vozíky letní bobové dráhy, opatřené čtyřmi gumovými kolečky, jsou určeny pro jednu nebo dvě osoby. Podle svého rozhodnutí můžete jezdit buď samostatně nebo ve dvojici se svými dětmi nebo kamarády. Po odjezdu z nástupní stanice je bob automaticky zachycen na tažné lano. Následuje 400 metrů dlouhý vlek, který končí v horní stanici letní bobové dráhy. Zde bob opět zcela automaticky opouští tažné zařízení. Následuje příjemný a bezpečný zážitek z jízdy hladkým nerezovým žlabem, jehož délka je přibližně 1km. Konstrukčně účelné vozíky s účinnou brzdou umožní každému zvolit svou individuální rychlost i styl jízdy. V cíli je dráha zakončená brzdným pásem, kde návštěvník musí vysednout. Bob je poté na pohyblivém pásu automaticky dopraven do míst, kde nasedají další zájemci o jízdu.
49-2
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 1: Schéma Bobové dráhy
49-3
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 2: Letecký pohled na Bobovou dráhu
2. Popis a charakteristika bobů Plastové vozíky letní bobové dráhy jsou opatřené čtyřmi, nezávisle uchycenými, gumovými kolečky o průměru 16 cm. Vozíky váží přibližně 20 kg a jsou určeny pro jednu nebo dvě osoby. Pro zvolení optimální rychlosti slouží brzdná páka. Při stlačení páky úplně dopředu dolů se vozík rozjíždí, tahem páky k sobě se brzdí a to velmi účinně. Detailnější popis je v [1].
49-4
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 2: Pohled na stojící bob
3. Navržené hardwarové řešení V následujícím návrhu řešení se počítá s automatickým načítáním a sběrem dat ze snímačů, které jsou umístěny podél dráhy (tzv. kontrolní body). Předpokládá se použití rádiofrekvenčních (RFID) a optických snímačů, jejichž analýza a vhodnost aplikace na tento problém je předmětem samostatného úkolu [1].Dále tedy bude nastíněna jen jedna z uvažovaných hardwarových možností řešení. Tato varianta je sice cenově náročnější, ale řeší problematiku v celém rozsahu. Data ze snímačů budou zpracovávána graficky tak, aby měla obsluha k dispozici stále aktuální obrázek o polohách vozíků na trati. Důvodem je potřeba včas signalizovat výskyt havarijních situací na sledované dráze. 3.1. Terminologie Anonymní (neadresné) monitorování pohybů vozíků U těchto variant sledování vozíků je u snímačů výstupem pouze informace, zda vozík projel či neprojel daným kontrolním místem. Adresné monitorování pohybů vozíků
49-5
2006/49 – 22.11.2006 Lepší varianta monitorování s jejíž pomocí lze např. ihned odhalit vypadnutí vozíku z dráhy. Výstupem snímače v kontrolním bodě je informace o projetí vozíku daného čísla. 3.2. Kontrolní body U všech variant, které předpokládají realizaci sledování pohybu bobů po dráze, jsou zmiňovány tzv. kontrolní body. Jsou to místa podél bobové dráhy, ve kterých by bylo vhodné umístit snímače identifikace, popř. snímače pro sledování průjezdu vozíku daným místem. Výběr a vhodnost umístění těchto kontrolních bodů je pro správnou vypovídací hodnotu a funkčnost monitoringu stěžejní. Volba těchto míst je ovlivněna dvěma faktory. Zaprvé to jsou potřeby z hlediska monitorování. Tím je myšlena vhodnost umístění kontrolních bodů vzhledem k pravděpodobným místům výskytů možných kolizí či jiných problémů na dráze. Tato místa je snadné zjistit déletrvajícím pozorováním jízd návštěvníků, nebo se dají také odvodit z profilu a průběhu samotné dráhy resp. jízdy. Z hlediska umístění a nasměrování snímače je potřeba brát hlavně v úvahu fakt, že pro obsluhu je důležité vědět, zda inkriminovaným místem vozík úspěšně projel či nikoli. Proto by bylo vhodné snímač umístit kousek za místo, které chceme sledovat. Vzhledem k mnoha technickým problémům nelze však vždy přesně této potřebě vyhovět. Výběr vhodného místa je totiž také podmíněn možnostmi technické realizace instalace snímače. U všech variant řešení monitoringu na dráze se pracuje se snímači, které potřebují trvalý zdroj energie, tj. přítomnost síťového napětí v místě snímání. Druhým faktorem, znesnadňujícím výběr optimálního místa pro snímání, je bezpečnost návštěvníků během jízdy korytem dolů. Z tohoto hlediska je nepřípustné snímač umístit přímo na okraj dráhy, či do její bezprostřední blízkosti. Daní za obtížnost realizace dané problematiky je vysoká cena možných zařízení, které jsou schopny daný problém snímání řešit. S tím souvisí i další požadavek, kterým je ochrana před odcizením. Za vhodný kompromis z výše uvedených faktorů lze považovat možnost instalace snímačů na sloupy osvětlení dráhy.
3.3 Umístění kontrolních bodů na dráze Nyní k umístění snímačů podrobněji. Při návrhu umístění vycházím z varianty, kde budou na dráze rozmístěny jak snímače adresné, tak snímače anonymní. U snímačů rádiofrekvenčních je vzhledem k jejich ceně velmi choulostivá otázka jejich počtu, a proto pracuji s minimálním počtem, tj. 4 adresnými snímači. Počet anonymních můžeme považovat za volitelný, ale minimální počet jsou tři snímače. V případě varianty pouze anonymního monitoringu lze jednoduše adresné snímače nahradit anonymními. Rozmístění snímačů na trati se tím nezmění. V další práci předpokládáme variantu, že první snímač s označením 0 je umístěn těsně za koncem vleku, to je na začátku dráhy. U tohoto snímače není přílišná potřeba adresace, tj. čtení čísla bobu. Zde je tedy možné volit podstatně levnější snímač anonymní. S jeho pomocí se bude hlídat počet bobů na startu. Procedury určené pro monitoring je vhodné přesunout až na další snímač 1. V tomto bodě na startu by se musely poměrně komplikovaně ošetřovat "servisní" jízdy (kdy se bob vyndá z koryta a dál nepokračuje) a další nepředvídatelné situace, které se v běžném provozu poměrně často vyskytují.
49-6
2006/49 – 22.11.2006 Až snímač s číslem 1 by bylo vhodné zvolit adresný. K jeho instalaci by bylo vhodné využít sloupu osvětlení (stejně tak i v dalších případech) v první zatáčce. V tomto bodě je už jasné, že bob s největší pravděpodobností skutečně vyjel na trať. Až zde proto proběhne načtení čísla bobu a v jeho programové smyčce budou probíhat procedury pro další pohyb bobu na trati spolu se statistickými záznamy. V úseku k prvnímu tunelu jedou boby ještě relativně pomalu a téměř nikdy zde nedochází k problémům. V této časti trati je téměř nemožné, aby bob vyletěl z dráhy. Nicméně umístění aspoň jednoho anonymního snímače z důvodu detekce velmi pomalu jedoucích návštěvníků by jistě nebylo na škodu. Další snímač by bylo vhodné lokalizovat až za zatáčku po prvním tunelu. Jelikož zde dochází k častým nebezpečným situacím a vypadnutím bobu z dráhy, bylo by vhodné opět volit snímač adresný, aby došlo k rychlému rozpoznání případného chybějícího bobu. Snímač zde má již standardní programové procedury ošetřující běh monitoringu. Dostáváme se k nejkritičtějším bodům trati, ve kterých se nejčastěji vyskytují problémy. Je to v místech za druhým tunelem, kde sérii dvou velkých zatáček předchází dvě mělké mírné zatáčky. Při větších rychlostech je potřeba velmi dobré zvládnutí techniky jízdy, aby jezdec projel bez újmy tento úsek. Nejlepší se jeví varianta adresného snímače umístěného až za druhou velkou zatáčkou. Velmi vhodné by bylo jej kombinovat s anonymním snímačem umístěném za první zatáčku po druhém tunelu. Adresnému a anonymní snímači by opět odpovídaly standardní programové procedury. Takto rozmístěná dvojice snímačů by měla dostatečně pokrýt potřeby sledování bobů v kritických místech. Poslední místo, kde by bylo vhodné instalovat adresný snímač se nachází za mírným "esíčkem" dvě zatáčky před koncem. Tato pasáž zřejmě svádí k podcenění, ale při vysokých rychlostech v závěru trati je svým způsobem také nebezpečná. Navíc po projetí tohoto místa již víceméně nehrozí jezdci nějaké větší nebezpečí a lze předpokládat, že odsud už bob dojede v pořádku do cíle. Čili zde je poslední místo kde lze ověřit zachování pořadí bobů. Poslední snímač bude logicky umístěn těsně před koncem trati a není už pádný důvod, aby byl adresný. Anonymní varianta by měla potřebám programu a potažmo obsluhy stačit. Zde dojde pouze k vymazání vozíku ze seznamu bobů na trati.
49-7
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 3: Fotografie dráhy s kritickými úseky a snímači
3.4 Adresná identifikace pomocí RFID snímačů Jde o jednu z nejdražších variant, která ovšem řeší všechny body zadání v plném rozsahu. Je možné ji doplnit o prvek řízení a bezpečnostní signalizaci po trati. Tento systém adresné identifikace pracuje na principu radiofrekvenční komunikace vysílačů, umístěných na sloupech osvětlení podél trati, s přijímači upevněnými na všech vozících. Každý bob by se v průběhu dráhy postupně identifikoval se všemi radiofrekvenčními vysílači umístěnými v kontrolních bodech podél dráhy. Přijímače na bobech jsou aktivní, tj. jsou vybaveny zdrojem energie. Každý z nich komunikuje na jiné frekvenci v kmitočtovém pásmu v okolí 2,4GHz. Podrobněji viz [1] a [2].
49-8
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 4: Schéma návrhu identifikace pohybu bobů na dráze
5. Produkty pro vizualizaci a řízení Při realizaci určitého automatizačního projektu nelze koupit hotový univerzální produkt, který by splňoval různé požadavky. Musí být proto vytvořena jedinečná aplikace, jež bude přizpůsobena určitým konkrétním podmínkám. Aplikaci plnící podmínky technologického procesu lze vytvořit v libovolném programovacím jazyce. Grafické uživatelské prostředí je samozřejmou součástí operačních systémů a vývojové prostředky umožňují s bohatou nabídkou předem připravených komponent poměrně snadný vývoj aplikací. Pro opakovaně se vyskytující úlohy je dostupná celá řada hotových komponent a pro jejich použití již zpravidla stačí dotvořit pouze specifické vlastnosti dané aplikace. Nabídka produktů SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition) je v ČR opravdu velmi bohatá. Je nabízeno velké množství produktů od zahraničních či tuzemských dodavatelů. V nabídce je např. InTouch (USA), LabView (USA, obsahuje graficky orientovaný programovací jazyk G, vhodný především pro úlohy měření), Citect (Austrálie), WinCC a ProTool (Německo) , Control Web (ČR), Promotic (ČR), Aspic (ČR) a řada dalších. V této práci je pomocí systému SCADA zpracována aplikace pro monitorování pohybu bobů na trati. Vybral jsem produkt společnosti Moravské přístroje, a to Control Web 5, především z důvodu dostupnosti jak vlastního systému, tak i předpokládané perspektivy.
49-9
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 5: Vývojové prostředí Control Web 5
3. Popis navrhovaného programu V této části se budu věnovat popisu navrhovaného programu z teoretického a realizačního hlediska. Celý systém výpočtů algoritmů pro monitorování je prováděn cyklicky. Program během svého běhu stále dokola v dané sekvenci testuje projetí bobů v kontrolních bodech. Pokud u nějakého detekuje projetí, obslouží se daný bob výpočtem dat potřebných pro jeho monitorování. Předpokládá se, že doba potřebná pro obsluhu všech snímačů je díky současné moderní a výkonné technice dostatečně rychlá a nebude docházet i za plného provozu (na všech snímačích se budou provádět výpočty) ke zpomalení cyklu tak, že by samotné monitorování mělo podstatné zpoždění v jednotkách sekund. Výpočetní úkony se budou lišit pro adresný a anonymní snímač (jiné varianty snímačů nejsou zatím uvažovány). V dalším textu jsou názorně popsány situace pro rozmístění adresných i neadresných snímačů podél trati. U anonymního snímače se vlastně některé úkony pouze vynechají. U každého snímače se používají předem určené konstanty jako je celková vzdálenost od startu, mez pro průjezd rychle resp. pomalu jedoucího bobu, apod.
49-10
2006/49 – 22.11.2006 Více operací je prováděno na prvním adresném snímači, zde je po načtení identifikace bobu tento údaj spolu s časovou stopou uložen do monitorovací tabulky na jedinečný řádek. V tomto řádku budou až do průjezdu konce dráhy vedeny veškeré časové údaje z jeho jízdy. Každému dalšímu bobu je při výjezdu přiřazen další řádek v tabulce. Podobně se postupuje i pro zápis do statistik, kam se ale zanese jen číslo bobu a inkrementují se jeho individuální provozní data. Než se spočítají první fyzikální veličiny, proběhne detekce rychlosti bobu. To znamená, že se srovná jeho očekávaný čas projetí kontrolním bodem se skutečným. Pokud bude jeho čas vyšší resp. rychlejší než experimentálně určená mez, tak se vyvolá varovné hlášení o velmi rychle jedoucím bobu. K této proceduře dochází ještě před detekcí správného pořadí (porovnání správného čísla bobu), protože kdyby došlo k nějaké kolizi, tak bob určitě nebude splňovat normu pro velmi rychle jedoucí vozík. Naopak, pokud bob neprojede v očekávaném časovém intervalu, tak procedura detekce pomalého bobu dobu vyhodnotí jako kritickou a zapne signalizaci. Další procedura ověří, zda je zachované pořadí bobů. Pokud se detekuje chybějící bob, opět se vyvolá varovné hlášení. Jako první se vypočte dosavadní průměrná rychlost k danému bodu. A to jako podíl celkové vzdálenosti a času jízdy. Tyto výpočty se použijí i pro výpočet očekávaného času na dalším snímači a vše se zanese do monitorovací tabulky. Obdobně se pokračuje i na dalších snímačích.
4. Programová struktura navržené aplikace Vytvořenou programovou aplikaci lze rozdělit na tři části.
Obr. 6: Struktura programu V první je řešena a realizována simulace pohybů bobů po dráze. Jelikož jsou náklady na realizaci adresným snímačů velmi vysoké, bylo potřeba nějakým způsobem jejich činnost (posílaní binárních dat po sběrnici) simulovat. V základové stanici by byly údaje zpracovány a monitorovacím programem vyhodnoceny. Simulace přicházejících dat je tedy pouze virtuální a je tvořena programem. Po zásahu uživatele, tj. odstartování bobu určitou jízdní rychlostí, se vygeneruje náhodné číslo bobu a začne se počítat jeho doba jízdy a ujetá vzdálenost. Pokaždé, když ujetá vzdálenost dosáhne určité meze, tj. polohy snímače na trati, dojde k předání této informace monitorovací části
49-11
2006/49 – 22.11.2006 systému. Tato informace o průjezdu je reprezentována logickou hodnotou "jedna" specifické proměnné a tvoří výstup simulační části a je vstupem pro monitorování. Tyto hodnoty virtuálních snímačů jsou ukládány pro názornost do "simulační tabulky", která je zobrazena v simulační části aplikace. Zde je tato událost reprezentována časovým údajem, kdy bob projel virtuálním kontrolním bodem. Pokud se jedná o adresný snímač je spolu s detekcí projetí předáno i číslo projetého bobu, které je načteno ze simulační tabulky a přes proměnnou předáno monitorovací části. V tom případě jsou vstupem pro monitorování jak signál o projetí, tak číslo bobu. V případě, že uživatel klikne na "vypadnutí bobu", v simulační části se číslo inkriminovaného vozíku načte do proměnné, ale jinak se nic nezmění. Tudíž jsou v simulační tabulce dále zapisovány časy projetí jednotlivými snímači. Pouze v monitorování jsou pak přicházející data spjatá s tímto číslem ignorována, čímž se dosáhne efektu "neprojetí" daným snímačem. Monitorování pohybu je těžištěm celé aplikace. Jejím úkolem je umožnit obsluze mít přehled o pohybu bobů po trati a včasné signalizaci výskytu kolizních situací. Vstupem pro tuto část jsou data přicházející z virtuálních snímačů. Výstupem jsou údaje, které se ukládají do statistik o provozu dráhy. Vstupní data do monitorovací části jsou tvořena pouze logickými hodnotami, popřípadě číslem bobu. Na základě těchto údajů se signalizuje současná či předpokládaná poloha bobu na trati. Jakmile je detekováno projetí určitým kontrolním bodem dráhy, spustí se obslužné procedury, které zpracují, zaznamenají či přečtou potřebná data do resp. z monitorovací tabulky. Čili správná funkčnost této tabulky je stěžejní pro bezproblémový a správný chod celé aplikace. Ve statistické části aplikace se zpracovávají a uchovávají údaje přicházející z monitorování. Jsou to informace týkající se počtu jízd každého bobu, jeho rychlosti či počtu opuštění dráhy a časové údaje. Ty jsou také archivovány pro potřeby managmentu dráhy nebo ze servisních důvodů. Nutno podotknout, že monitorování a statistiky jsou i z hlediska programu odděleny schválně tak, aby bylo co nejjednoduší aplikaci nasadit do reálného prostředí bez nutnosti větších programátorských prací.
5. Navržené řešení aplikace Po spuštění aplikace v prostředí Control Web 5 se objeví úvodní obrazovka. Na ní můžeme pomocí kláves F1 až F4 zvolit jednu ze čtyř variant (1. Simulation, 2. Monitoring, 3. Statistics, 4. Intro) , popřípadě aplikaci ukončit kliknutím myši na tlačítko Quit Program. Tyto možnosti zůstávají aktivní po celou dobu běhu programu a lze kdykoli mezi jednotlivými režimy přepínat.
49-12
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 7: Úvodní obrazovka 5.1 Simulace jízdy bobů Pokud zvolíme klávesu F1, dostaneme se do režimu simulování jízdy bobu. V této části můžeme libovolně kliknutím na tlačítko "Další" startovat boby, resp. simulovat jejich vyjetí na dráhu. Otočným tlačítkem v levé části nastavujeme rychlost, kterou se bob pohybuje. Displej nad tímto tlačítkem zobrazuje zvolenou rychlost v [m/s]. Pro první tři boby je jejich čas jízdy a zvolená rychlost vidět na ukazatelích uprostřed horní části obrazovky po celou dobu simulace. Pro nasimulování vypadnutí bobu slouží tlačítko "Vypadnutí bobu", které po zmačknutí způsobí, že aktuální, posledně odstartovaný bob, už dalším snímačem neprojede. Spodní větší tabulka v této simulační obrazovce je nazvána "Monitorovací tabulkou". Její obsah je stěžejní pro správný chod celé aplikace. Jsou do ní zapisována a také čtena data o jedoucích bobech. V prvním sloupci je uvedeno číslo bobu, v druhém jeho pořadí. V následujících jsou červeně uvedeny časy průjezdů jednotlivými snímači a čas, ve kterém jsou očekávány v dalším kontrolním bodě, je zanesen černou barvou. Do posledního sloupce se zapisují čísla vypadlých bobů. Menší tabulka uprostřed nese název "Simulační tabulka". Slouží jen pro ověření správné simulace pohybu bobů. Zastupuje tedy simulovanou činnost snímačů umístěných podél tratě bobové dráhy. V prvním sloupci je opět číslo bobu, pak následuje pořadí a časy průjezdů jednotlivými snímači.
49-13
2006/49 – 22.11.2006 Na sekvenci barevných diod úplně vlevo si můžeme ověřit, stejně jako v simulační tabulce, pohyb simulovaných bobů na prvních úsecích dráhy.
Obr. 8: Simulační část aplikace 5.2 Monitorování pohybu bobů V případě, že zvolíme klávesu F2, zobrazí se monitorovací část programu. Máme zde přehledně zobrazen 3-D model celé dráhy, na kterém můžeme sledovat pohyb jednotlivých vozíků po trati. V levé části je umístěna "Legenda". Slouží pro vysvětlení jednotlivých vizuálních signalizací, které reprezentují zajímavé a důležité provozní situace na dráze. V pravém horním rohu je zobrazen aktuální počet bobů v prostoru startu a množství vozíků právě jedoucích na dráze.
49-14
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 9: Monitorování pohybu bobů po trati 5.3 Statistika provozu Po zmáčknutí tlačítka F3 máme možnost si prohlížet statistické údaje o provozu bobové dráhy. V horní tabulce jsou uvedena data denního provozu. Můžeme zde vidět údaje o čísle bobu, jeho aktuální době jízdy při průjezdu posledně projetým snímačem i průměrnou rychlost v témže bodě. Také je zde zvýrazněn denní počet uskutečněných jízd. Obsluha má rovněž možnost zjistit číslo chybějícího bobu. Ve spodní tabulce je prioritně vidět souhrnná historie provozu bobové dráhy za dobu od prvního spuštění aplikace. Jsou zde k dispozici údaje o celkovém počtu jak uskutečněných jízd všech bobů dohromady, tak i jednotlivých vozíků, popřípadě jejich počet vypadnutí. Hlavním úkolem těchto údajů je servisní aspekt při jejich provozu. Stejné údaje jsou v této tabulce archivovány i v denních periodách, což je k dispozici v jednotlivých listech, nesoucích jako název patřičné datum. Celá spodní tabulka se uloží po kliknutí myší na tlačítko v pravém spodním rohu do souboru "Historie.tbw". Tento soubor je automaticky načten resp. také uložen při dalším spuštění resp. zavření aplikace.
49-15
2006/49 – 22.11.2006
Obr. 10: Obrazovka statistik provozu
6. Závěr Těžištěm předkládaného příspěvku je návrh realizace projektu, který slouží k vyhodnocování provozních situací a získávání statistických dat o provozu na bobové dráze ve Špindlerově Mlýně. Z harwarového hlediska jsou uvažovány dvě základní varianty informací získávaných ze snímačů, přičemž odlišnost spočívá v tom, zda je v datech snímačů obsaženo číslo bobu projíždějícího kontrolním bodem. Stěžejním cílem vyhodnocování je smysluplné zobrazení pohybů bobů po dráze a taktéž informování obsluhy o konfliktních událostech na trati. V navrženém programovém vybavení jsou také realizovány procedury pro detekci příliš rychle či pomalu jedoucích vozíků, popřípadě jejich kolizí. Řešení zahrnuje podrobné generování dat pro následnou detailní archivaci provozu bobové dráhy. K úspěšnému řešení úkolu bylo nutné zhotovit programy pro simulaci provozu, tj. pohybů bobů po dráze. Tento proces je řešen pomocí speciálních algoritmů, programátorsky zcela oddělených od samotného procesu monitorování a sledování provozu. Uživatel má možnost volit čas výjezdu a rychlost bobu, popřípadě i simulovat nenadálé, v praxi velmi ojedinělé, vypadnutí vozíku z dráhy.
49-16
2006/49 – 22.11.2006 Zde navržený systém obsahuje zatím jen monitorovací služby provozu bobové dráhy. Do budoucna lze uvažovat o rozšíření aplikace řídícími funkcemi, např. o ovládání bezpečnostních a informačních signalizací podél tratě, atd.
Literatura [1] NĚMEC, V. : Monitorování pohybu bobů po trati, Brno, 2003. 37 s. Semestrální práce 1 na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na katedře Automatizace a měřící techniky. Vedoucí semestrální práce Doc.Ing Ludvík Bejček,CSc. [2] NĚMEC, V. : Monitorování provozu na bobové dráze, .Brno, 2003. 46 s. Semestrální práce 2 na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na katedře Automatizace a měřící techniky. Vedoucí semestrální práce Doc.Ing Ludvík Bejček,CSc. [3] BENADIKOVÁ, A : Čárové kódy - automatická identifikace, Druhé vydání. Praha: Grada, 1994. ISBN 8001018229. [4] ZAMEK, F. : Programové produkty pro vizualizaci a řízení, Automatizace 10/2002, Praha . [5] Dokumentace Control Web, Zlín: Moravské přístroje, 2004. [6] Firemní materiály fy Moravské přístroje, Zlín [7] Firemní materiály fy ART Brno, Controltech, Siemens, Nedap, Identco. [8] Dokumentace k Letní bobové dráze - Provozní přepisy
49-17
