Monitorování návštěvnosti a odhad vlivu návštěvnosti v chráněných územích: případová studie v NPR Vůznice

Bohemia centralis, Praha, 31: 517–546, 2011

Monitorování návštěvnosti a odhad vlivu návštěvnosti v chráněných územích: případová studie v NPR Vůznice Visitor monitoring and visitor impact assessment in protected areas: the Vůznice National Nature Reserve case study Petra Skalková1 a Pavel Špryňar2 1

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, Benátská 2, 128 01 Praha 2; e-mail: [email protected]

2

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Benátská 2, 128 01 Praha 2; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. The Vůznice National Nature Reserve in the Křivoklátsko Protected Landscape Area Central Bohemia) is a well-preserved forest area with the only short pathway where tourists are allowed. In the rest of the area the attendance and the passage are prohibited by Act on the Protection of Nature and the Landscape No. 114/1992, as amended later. Nevertheless, many visitors walk illegally into the area´s prohibited parts, due to easily passable paths and roads there. The aim of this study was 1) to examine the importance of the different ways of the visitor monitoring for specially protected area management; 2) to describe the illegal tourism in central part of the Vůznice NNR; 3) to estimate possible impact of tourism on the endangered plant species, vegetation and birds (as a decision-making tool for proposal on establishing another tourist pathway within the area). Using the automatic turnstiles (Fig. 1) as well as the questionnaire method (Tab. 2) we can assess the numbers of legal and illegal visitors (Tab. 4), the main reasons for illegal passages (Graph 2), the visitors´ knowledge of local conservation regime, etc. (Tab. 5). The most frequent passages into the prohibited area were observed at the marked hiking trail (near the ruins of Jinčov). The visitors entering illegally into the prohibited area walk only on the roads and paths and they do not enter outside the paths. The known data of the vegetation characteristics and the endangered plants occurrence we combined in the map of vulnerability (fig 28, p. 576). From the total of 17 studied plant species (Tab. 7), only three specially protected plant species (Leucojum vernum, Lunaria rediviva, Lilium martagon) occur there, as well as one more severely endangered species (Malus sylvestris) does more frequently in the nearest surroundings of the roads in the study area. The disturbing influence of tourism can probably affect particularly larger bird species, e.g. Accipiter gentilis, Milvus milvus and Ciconia nigra.

517

BOHEMIA CENTRALIS 31

The authors tried to compare the observed numbers of visitors with data on the occurrence of the valuable habitats, endangered species and their susceptibility to the tourism interference and disturbance Consequently they provide recommendations on future management and development within the study area. Further possible visitor impact on other protected areas in Central Bohemia is discussed in the article. ▒ Key words: Křivoklátsko Protected Landscape Area, vulnerability map K článku patří obrázek č. 28 zařazený v barevné příloze na str. 576.

Úvod Chráněná území, která dnes pokrývají 12,2 % plochy zemského povrchu (Secretariat of the Convention on Biological Diversity 2010), hrají zásadní roli v cestovním ruchu a navštěvuje je čím dál více návštěvníků (Buckley 2003). Podpora národních parků a dalších chráněných území by měla vést tedy k popularitě a přitažlivosti těchto oblastí (Job 2008). Hlavní typy dopadu cestovního ruchu na přírodní prostředí především ve středoevropských podmínkách shrnuje tab. 1. Cestovní ruch představuje významnou část ekonomiky hospodářsky vyspělých zemí, produkuje 4,4 % světového HDP a zaměstnává kolem 200 milionů lidí po celém světě (Eagles et al. 2002). Cestovní ruch se tak řadí k nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím. Zároveň je doloženo, že se přednostně rozvíjí v chráněných územích, kde roste až čtyřnásobně rychleji než v jiných oblastech (Patzelt 2008). Podíl HDP přímého cestovního ruchu na celkovém HDP se podílel v roce 2007 v ČR 2,9 %, HDP z přímého cestovního ruchu činil 5 mld. USD (Internet 1). Na otázku, proč vlastně monitorovat cestovní ruch v chráněných územích, se tak může nabízet logická odpověď – z důvodů ochrany přírody či před nadměrnou zátěží návštěvníky (Patzelt 2010). Při hlubším zkoumání ale dojdeme k závěru, že na místě je i opačný pohled, cílem monitorování je umožnit maximální využití ekonomického potenciálu přírodně atraktivních území v cestovním ruchu (Patzelt 2010). Tedy monitoring může být klíčovým pro plánování a řízení cestovního ruchu v chráněných oblastech (např. Higginbottom et al. 2010, Hennig et Kunzl 2011). Různé způsoby monitoringu návštěvnosti pak poskytují výstupy s rozdílným využitím (např. Wolf et al. 2011). Určení nosné kapacity pro V předkládaném článku se pokoušíme na příkladu chráněného území NPR Vůznice popsat a kvantifikovat návštěvnost a pomocí jednoduché multikriteriální analýzy odhadnout její možný dopad na přírodní prostředí. To v naší studii reprezentují chráněné druhy rostlin, vegetace a ptactvo, o kterých existují ve sledovaném území dostatečně podrobné průzkumy (což je hlavní podmínka pro odhad, jaký vliv na tyto složky prostředí má návštěvnost). 518

P. Skalková a P. Špryňar: Monitorování návštěvnosti a odhad vlivu návštěvnosti: případová studie v NPR Vůznice

Územím NPR Vůznice vede jak turisticky vyznačená a tedy veřejnosti přístupná cesta (o délce asi 0,5 km), tak cesty, na nichž je vstup veřejnosti zakázán (podle § 29, písm. d), zákona č. 114/1992 Sb.). Pokusili jsme se tedy také porovnat vliv legálních návštěvníků s těmi, kteří překračují zákaz vstupu (tyto označujeme v dalším textu jako „ilegálně vstupující návštěvníky“ nebo zkráceně jako „ilegální návštěvníky“). Předkládaný text je zkráceným, upraveným a doplněným výtahem z diplomové práce první z autorů (Skalková 2011). Křivoklátsko – turisticky přitažlivá oblast Oblast chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko představuje velkou škálu turistických atraktivit jak pro pěší, tak pro cyklisty, vodáky i automobilisty; jejich bližší popis poskytnou četné turistické průvodce (z těch recentních jmenujme např. publikace Jedlička et Embertová 2008, David et al. 2006). Oblast je protkána sítí turistických značených cest, dostupnost zajišťuje poměrně hustá silniční síť a územím prochází poměrně frekventovaná železniční trať z Rakovníka do Berouna. Hlavním přírodním koridorem je tu samozřejmě řeka Berounka, do které ústí řada větších i menších přítoků. Nejzachovalejší příroda je chráněna ve 24 maloplošných chráněných územích: 4 národní přírodní rezervace (NPR), 15 přírodních rezervací (PR), 5 přírodních památek (PP) – např. Kolbek et al. 2001, Ložek et al. 2005). Návštěvníci se zájmem o přírodu zde v současnosti naleznou celkem 9 naučných stezek (dále NS). Jedním z hlavních turistických symbolů celé oblasti je hrad Křivoklát, v jehož okolí vede nad řekou mezi obcemi Roztoky a Bránov NS U Eremita, zaměřená na bohatost dřevinné skladby této oblasti. Z Křivoklátu do Zbečna směřuje NS Brdatka s výhledy na řeku Berounku. Významnou památkou lidové architektury je Hamousův statek ve Zbečně. Zvláště pro školní výpravy je určená jednosměrná Školní naučná stezka přírodovědná Křivoklát, která popisuje geologii, zdejší typy lesa, botanické a zoologické bohatství Křivoklátska a péči o ptactvo i o zvěř. Od Křivoklátu vede NS Paraplíčko s panoramatickým výhledem na Roztoky u Křivoklátu a okolí. Za povšimnutí stojí také NS Lánská obora, vedoucí od budovy Lesní správy v Lánech, kde návštěvníci mají příležitost v demonstrační obůrce pozorovat z velkého posedu oborní zvěř. Další zajímavá stezka, NS Údolí ticha, se nachází v jižní části CHKO nedaleko hradů Točník a Žebrák. Do dob keltské kultury návštěvníky zavede NS keltského oppida Stradonice. Nedaleko lze navštívit zámek Nižbor s informačním centrem keltské kultury, které nabízí zajímavou a unikátně pojatou expozici. Především vodáci ocení NS Berounka, která začíná na Zvíkovci a končí až u Hlásné Třebáně v Českém krasu. Několik vlastivědných zastávek v křivoklátské části této stezky přibližuje vodákům zajímavosti o řece Berounce, geologickou minulost Křivoklátska, paleontologické nálezy v údolí řeky, 519


francouzského badatele Joachima Barranda i spisovatele Otu Pavla. V oblasti této stezky lze navštívit hrad Týřov, PR Skryjská jezírka, muzeum Joachima Barranda ve Skryjích či přívoz a pamětní síň Oty Pavla v Luhu pod Bránovem. Pro cyklisty je určena naučná stezka Křivoklát – Rakovník. Pro exaktní podchycení hodnot návštěvnosti v národních přírodních rezervacích instalovala Správa CHKO Křivoklátsko od roku 2009 na 6 lokalitách automatické monitorovací turnikety. Pomocí těchto turniketů je sledována především ilegální návštěvnost (vstup mimo značené cesty) na 4 lokalitách v NPR Vůznice a v oblasti Oupořského potoka v NPR Týřov. Na turistické stezce (dále TS) je automatické sčítací zařízení umístěno na trase ve směru od Skryjí na Týřov (žlutá turistická stezka). Hlavní cíle předkládané studie: 1) Zhodnotit význam systematického monitorování návštěvnosti v NPR Vůznice s použitím kombinace tří metod: automatických turniketů, manuálního sčítání a dotazníkového šetření. 2) Posoudit, zda a jak často návštěvníci vstupují mimo značené cesty v NPR Vůznice (a zda a jak často opouštějí cesty vůbec a vstupují do volného terénu), popsat celkovou návštěvnost území a zjistit podíl ilegální návštěvnosti v centrální oblasti NPR Vůznice, stanovit její podoby a příčiny. 3) Pokusit se posoudit možné dopady návštěvnosti (se zvláštním zřetelem na případné zřízení nové turistické trasy v NPR Vůznice) na předmět ochrany, v naší studii reprezentovaný chráněnými druhy rostlin, vegetací a ptactvem. Území NPR Vůznice Národní přírodní rezervace Vůznice byla vyhlášena v roce 1984, má plochu 231,22 ha a rozkládá se na středním a dolním toku potoka Vůznice, který se u obce Nižbor vlévá z levé strany do Berounky. Hlavním důvodem vyhlášení NPR Vůznice byla ochrana přirozených lesních ekosystémů stupně doubrav a dubových bučin, typických pro středoevropskou pahorkatinu a zachování těchto lesních biocenóz s jejich vazbou na potok s okolím (např. Hůla, Štěpánek et al. 1996, Ložek et al. 2005). Vstup do NPR Vůznice je povolen pouze do severní části území, a to po červené turistické stezce ke zřícenině hradu Jinčov. Do vnitřní části území je vstup zakázán, i když celým územím vedou další dobře schůdné nebo i průjezdné cesty. Podle zákona č. 114/1992 Sb., § 29, písm. d) je totiž na území NPR zakázáno „vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánů ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků“. I přes toto omezení je však oblast, kde platí zákaz vstupu, často navštěvována ilegálně vstupujícími návštěvníky, které lákají především dobře přístupné existující cesty, zejména poměrně široká údolní štěrková lesní cesta vedoucí od zříceniny Jinčova na jih do obce Nižbor. 520

sledovaná veličina faktory

imise, resp. depozice

populační křivky ohrožených druhů (výr aj.) [ks]

rušení vývoje živé přírody (především chráněné druhy) poškozování skalních povrchů

neukázněnost (vybočování z tras) přetížení

špatná schůdnost

příčiny subjektivní

zapříčiněno cestovním ruchem

zapříčiněno managementem cestovního ruchu zapříčiněno zejména cestovním ruchem zapříčiněno nepřímo cestovním ruchem

zapříčiněno cestovním ruchem

vlivy nezávislé na cestovním ruchu

záměrné poškozování NOx, NO3-

záměrné poškozování sešlap

nadměrný hluk eutrofizace prostředí

neukázněnost (zkracování cest) nevhodné trasování

vlivy hospodaření přetížení

vlivy nepřímo závislé na cestovním ruchu sběr lesních plodů

obrušování zapříčiněno cestovním ruchem skalních povrchů sešlapem [mm] nové nápisy (ryté, zapříčiněno cestovním ruchem sprejem) [ks m-2] množství imisí [kg doprava ha-1 rok-1]

množství odneseného materiálu, riziko opakování či urychlení [m3]

eroze

poškozování plošné nebo plošně vegetace významné vlivy nezávislé na cestovním ruchu poškozování běžné lesní či luční vegetace [m2 na m2 zapříčiněno cestovním ruchem cesty, resp. % plochy lokality] zapříčiněno zejména cestovním ruchem

následky

vyloučení vstupu na vyhlídky za mokra (a v zimě); zpevnění povrchu (dřevěné lávky, …) sankce

změna trasy (zvlášť u neodvodnitelných úseků) omezení počtu návštěvníků organizační (snížení počtu návštěvníků, dopravní omezení) a technická opatření sankce

organizační (snížení počtu návštěvníků) a technická opatření organizační opatření meteorologické náprava škod události působení na hospodařící subjekty organizační (snížení počtu návštěvníků) a technická opatření zábradlí; sankce

opatření objektivní svah budování schodišť překážky (např. včasné odstraňování překážek vývraty) zamokření odvodnění cesty zábradlí; sankce

Tab. 1. Typology of the load area caused by tourism activities (from Pásková et Zelenka 2005)

Tab. 1. Typologie zátěže území způsobené aktivitami cestovního ruchu (převzato z práce Pásková et Zelenka 2005)


521


V plánu péče na léta 2008–2016 je navrženo vybudovat přes údolí Vůznice turistickou stezku od Nižbora na Jinčov (Moucha et al. 2008). Zhodnocení vlivu návštěvnosti na tuto část území je proto aktuální. Metodika V následujících čtyřech podkapitolách je stručně popsána metodika použitá při průzkumu návštěvnosti a při hodnocení dopadu na rostlinstvo a ptactvo. Co se týče podrobností, odkazujeme na původní text diplomové práce (Skalková 2011). Sledování návštěvnosti pomocí elektronického sčítacího zařízení

Automatický monitorovací systém byl ve sledovaném území instalován v červenci 2009. Bylo použito sčítací zařízení (turnikety), které vyvinula obecně prospěšná společnost Nisa ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko a které bylo již dříve použito v NP České Švýcarsko (Kala et Salov 2010). Zařízení má podobu dvou sloupků umístěných proti sobě po stranách monitorované cesty. Zařízení se skládá z vysílače a přijímače umístěných do sloupků. Do jednoho ze sloupků je umístěn vysílač, který vysílá paprsek infračerveného světla na přijímač (ve druhém sloupku), který kontroluje jeho přijetí. Každé přerušení paprsku při průchodu (průjezdu) objektů (osob) je zaregistrováno a uloženo do paměti (Bláha 2008).

Obr. 1. Automatický monitorovací turniket v nejjižnější části NPR Vůznice, na cestě směrem od Nižbora. Fig. 1. Automatic monitoring turnstile in the southernmost part of the Vůznice NNR, on the path to the village of Nižbor. 522


Tab. 2. Upravený dotazník pro legální turisty (lokalita Jinčov) a ilegální turisty (turisté z Vůznice). Tab. 2. The modified questionnaire for legal tourists (Jinčov) and illegal visitors (tourists from Vůznice). Číslo

Otázka

1.

Pohlaví?

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Nabídnuté možnosti odpovědí

muž / žena do 18 let / od 19 do 60 let / nad Věková kategorie? 61 let základní / středoškolské / Nejvyšší dosažené vzdělání vysokoškolské Místo trvalého bydliště? obec, město: Kategorie? cyklista / pěší / jiná: autobusem / vlakem / autem / na Jakým způsobem jste se do oblasti Křivoklátska dostali? kole / pěšky / jiný způsob: dále do údolí Vůznice / dále přes Kam je dále naplánována Vaše cesta (směr)? údolí Vůznice, až do Nižbora / jiné místo, obec, město: poprvé / 2 až 10 návštěva / víc Kolikrát jste za svůj život oblast Jinčova navštívili? než 10 návštěv zřícenina hradu Jinčov / hezká Co Vás především do oblasti přilákalo? krajina / flora a fauna / sport / jiný důvod:

10.

Věděli jste, že Vůznice je národní přírodní rezervace?

ano / ne

11. 12.

Všimli jste si označení NPR? Víte, jak se označuje NPR?

ano / ne ano / ne

13.

Víte, že v národních přírodních rezervacích nelze vstupovat mimo vyznačené turistické cesty?

ano / ne

14. 14. alt. 15. 16. 17. 17. A 18. 19. 20. 20. alt.

Věděli jste, že dále do údolí NPR Vůznice se nesmí vstupovat (jelikož zde není vyznačena stezka)? alternativa pro turisty z Vůznice: Věděli jste, že do údolí NPR Vůznice jste vstupovali ilegálně? Považujete za správné, aby na Křivoklátsku byl do vybraných míst omezen nebo zakázán vstup z důvodů nerušeného vývoje flóry a fauny? Víte, že by se na části CHKO Křivoklátsko měl vyhlásit národní park (NP)? Vidíte vyhlášení NP Křivoklátsko jako pozitivní věc? Pokud ne, jaký máte k tomu důvod? Myslíte si, že vyhlášení části Křivoklátska v NP by zvýšilo turistickou atraktivitu? Považovali byste za správné, kdyby se za vstup do vybraných částí chráněné přírody vybíral poplatek určený na péči o tato území? Kdyby přes údolí Vůznice vedla turistická stezka, navštívili byste danou oblast? Uvítali byste, kdyby přes NPR Vůznice vedla turistická/cyklo stezka?

ano / ne ano / ne ano / ne / nevím ano / ne ano / ne / nevím ano / ne / nevím ano / ne / nevím ano / ne / nevím ano / ne

523


Tyto monitorovací turnikety (viz obr. 1) zaznamenávají počty průchodů návštěvníků na čtyřech neznačených stezkách v NPR Vůznice (viz mapa 1). Vždy je třeba tato data doplnit ručním sčítáním pro korelaci náhodných jevů (Bláha 2010). Data z turniketů za období červenec 2009 až prosinec 2010 nám ke zpracování a vyhodnocení laskavě poskytla Správa CHKO Křivoklátsko. Manuální sledování návštěvnosti a dotazníková šetření

V oblasti jsme provedli také vlastní šetření návštěvnosti, a to o květnových sobotách roku 2010, dubnových a květnových sobotách roku 2011. Pro zmapování dynamiky návštěvníků na území NPR Vůznice byla použita na 3 místech (viz mapa 2) metodika fyzického sčítání průchozích, a to pěších, cyklistů, automobilů apod. (viz např. Čihař et Staňková 2001). Na lokalitě Jinčov jsme rovněž v rámci našeho šetření s návštěvníky vyplňovali během řízeného rozhovoru dotazníky vytvořené ve spolupráci se Správou CHKO Křivoklátsko. Dotazníky byly konstruovány tak, abychom zjistili podrobnosti o návštěvnicích, zejména jejich původ, motivaci k návštěvě a znalostech ochranného režimu území. Metoda řízeného rozhovoru („interviewbased questionnaire“; viz též např. Čihař et al. 1999, Wolf et al. 2011), kdy dotazované osoby odpovídaly ústně na otázky, které jsme zaznamenávali do dotazníku, byla zvolena proto, abychom mohli přesně vysvětlit znění otázek a vyřešit případné nejasnosti. Znění otázek v předloženém dotazníku se mírně lišilo podle toho, zdali návštěvníci přicházeli po značené stezce na Jinčov (legální návštěvníci) či po neznačené z údolí Vůznice na Jinčov (tedy ilegálně se pohybující návštěvníci). Znění otázek pro obě alternativy je uvedeno v tabulce 2. Vyplněné dotazníky jsme takto získali od 168 legálních návštěvníků a 52 ilegálních návštěvníků (viz též graf 2). Abychom posoudili, jak často se návštěvníci v území pohybují zcela mimo cesty, pokusili jsme se doplnit naše pozorování také sčítáním osob ve svazích potočního údolí na třech místech NPR Vůznice (v jižní části rezervace, dále nad rybí líhní a také nad soutokem Pohodnice s Benešovým luhem). Toto sčítání jsme prováděli vždy z místa na okraji NPR s dobrým rozhledem, s použitím dalekohledu, o nedělích v měsíci květnu 2011 v čase 9–17 hodin. Kupodivu jsme touto metodou nezaznamenali žádné návštěvníky pohybující se v terénu (viz kapitola Výsledky). Odhad vlivu návštěvnosti na chráněné druhy rostlin a na vegetaci

Odhad možných dopadů diskutovaného zřízení nové turistické trasy napříč NPR Vůznice byl proveden jednoduchým posouzením ve vztahu k výskytu zvláště chráněných druhů flóry a ve vztahu k citlivosti hnízdících ptačích druhů na rušivé vlivy. Údaje o výskytu zvláště chráněné a ohrožené flóry (tab. 7) byly převzaty z výsledků dřívějšího monitoringu (Bílek et al. 2005; Kolbek et al. 2001; Kučera 1994) a byly doplněny i vlastním terénním průzkumem, kdy bylo pro nás důležité, zdali se chráněné druhy rostlin vyskytují ve svazích či kolem 524


cest. Pracovali jsme s polohami výskytu zvláště chráněných druhů rostlin (podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a druhů z Červeného seznamu (Procházka 2001) z kategorií C2 a C3. Druhy z Červeného seznamu zařazené v kategorii C1 se v území nevyskytují a druhy z kategorie C4 jsme do analýzy nezahrnuli z důvodu jejich nižšího ohrožení. Jedinou výjimkou se stal druh zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), který je sice v národním Červeném seznamu veden v kategorii C4a, ale regionální studie mu navrhuje vyšší stupeň ohrožení, C2 (Kolbek et al. 2001: 62). Současně jsme použili charakteristiky segmentů vegetačního pokryvu (zranitelnost a zachovalost), které jsme převzali z mapování biotopů Natura 2000 (viz Internet 2). Přesnost lokalizace výskytu zvláště chráněných druhů mohla být ovlivněna odchylkou GPS zařízení (proto v některých případech může vyplynout, že zvláště chráněný druh se vyskytuje v méně cenném biotopu – viz obr. 28 na str. 576). Nízká úroveň rozlišení map při zpracování mohla způsobit, že nejcennější biotopy se zdánlivě nacházejí na cestách (obr. 28 na str. 576). Odhad vlivu návštěvnosti na ptactvo

Vliv návštěvnosti jsme se pokusili vztáhnout také na hnízdící ptáky. Naším cílem nebylo provést detailní ornitologickou studii, nýbrž jsme se pokusili použít jednoduchou metodu kolektivní konzultace (podle návrhu J. Reifa). Citlivosti vyskytujících se ptačích druhů vůči rušivým vlivům byla stanovena na základě vyjádření reprezentativní skupiny znalců z oblasti ornitologie. Své vyjádření laskavě poskytli pánové (řazeni abecedně podle příjmení, bez titulů) J. Flousek, D. Horák, J. Chytil, V. Jelínek, J. Koleček, O. Sedláček, J. Reif, M. Tichai, Z. Vermouzek, P. Voříšek. Ornitologové posuzovali citlivost jednotlivých druhů vůči rušení pohybem návštěvníků po cestě procházející v nejbližším místě asi 50 m od jejich hnízda (volba ze tří možností v tabulce 3). Zvláště chráněné ptačí druhy (tab. 6) byly vybrány z mapování po liniovém transektu, které proběhlo v letech 2005–2010 (Fuchsová 2010), a z údajů v aktuálním plánu péče (Moucha et al. 2008). Jako výslednou hodnotu ovlivnění jsme použili aritmetický průměr názoru deseti znalců zaokrouhlený na celé číslo. Tab. 3. Stupnice použitá při hodnocení vlivu turismu na ptactvo. Tab. 3. Scale used in the tourism impact assessment on the birds. 0

Žádné či slabé narušení

1

Mírné narušení

2

Silné narušení

Výsledek hnízdění není návštěvníky nijak negativně ovlivněn. Hnízdění většinou není vlivem návštěvnosti neúspěšné, ale fitness může být snížena oproti stavu bez rušení (rodiče mohou věnovat méně času krmení mláďat nebo sebe samých). Turistický ruch by mohl způsobit opuštění hnízda nebo teritoria. 525


Jako pomocný podklad pro formulaci závěrů byla vypracována v prostředí ArcMap s použitím multikriteriálního hodnocení mapa zranitelnosti území (viz obr. 28, str. 576). V této metodice vycházíme z hodnocení maloplošných chráněných území metodou tzv. HBU´s (homogeneous biological units), kdy je zapotřebí stanovit územní jednotky (Lajeunesse et al. 1995), což v našem případě představují segmenty mapování biotopů Natura 2000. Nejprve jsme sestavili mapu cennosti území, která vznikla proložením vrstev reprezentativnosti (hodnoty 0–3), zachovalosti (hodnoty 0–3) a priority dle směrnice EU (hodnoty ano, ne; viz např. Guth 2002). Hodnoty reprezentativnosti a zachovalosti byly převzaty z mapování biotopů Natura 2000 (Internet 2). Mapou cennosti jsme poté proložili vrstvu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin, čímž jsme získali mapu zranitelnosti území (obr. 28, str. 576). Celková stupnice cennosti biotopů vyšla od 0 do 7. Tab. 4. Celkové měsíční průchody v NPR Vůznice a NPR Týřov, registrované od 1. ledna do 31. prosince 2010 v čase 8:00–20:00 hodin monitorovacími turnikety (data z Týřova byla přidána pro porovnání). Tab. 4. Total monthly passages in the Vůznice and Týřov National Nature Reserve, measured from January 1st to December, 2010 at 8:00–20:00 by monitoring turnstiles (the data from Týřov NNR were added for comparison). Počty průchodů v období 1.1.–31.12.2010 NPR Vůznice měsíc

Vůznice pod Jinčovem

Vůznice Benešův luh

Vůznice od Nižbora

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

175 148 140 234 705 614 481 712 260 156** 307 58 3 990

174 104 101 159 223 277 262 242 113* 57* 109 118 1 939

– – – 25***** 314 353 428 393 377 393 212 94 2 589

NPR Týřov

Vůznice nad Oupořský TS Týřov potok přehradou 36 32 13 33*** 111 115 229 206 97 175 125 100 1 272

4 46 90 82**** 206 139 182 150 92 347 179 88 1 605

186 83 503 2 014 2 407 3 345 4 013 3 411 1 434 1 506 732 55 19 689

Data byla poskytnuta Správou CHKO Křivoklátsko. Pozn. hodnoty jsou ovlivněny, jelikož docházelo k výpadku měření, či k zastínění, označení v tabulce: * Turniket byl od 18. září 16:30 do 23. října 15:30 trvale zastíněn. ** Turniket byl trvale zacloněn od 3. října 17:15 do 25. října 9:15. *** Turniket Vůznice nad přehradou byl 11.4.–27.4. mimo provoz (zcizena baterie, vytržen konektor) **** Turniket Oupořský potok byl mimo provoz 25.4.–28.4. (zalepené průzory blátem). ***** Turniket Vůznice-vchod od Nižbora byl zprovozněn až 28.4.2010, proto z předcházejících měsíců nejsou data k dispozici

526


1 (20)

3 (8)

4 (5) 2 (12)

Mapa 1. NPR Vůznice: mapa s polohou monitorovacích turniketů (černé kroužky č. 1–4) a zaokrouhlené hodnoty průměrných denních průchodů (čísla v závorkách) za období květen až srpen roku 2011 (mapový podklad: www.mapy.cz). 1 – pod Jinčovem; 2 – od Nižbora; 3 – Benešův luh; 4 – nad přehradou.

Map 1. National Nature Reserve Vůznice: map of the automatic turnstile positions (black dots no. 1–4) and the rounded average daily values of passages (numbers in brackets) from period May–August 2011. (base map: www.mapy.cz).

Výsledky 1. Monitoring návštěvnosti a) Výsledky z automatického monitoringu

Z výsledků monitorování je patrné, že ilegální vstup a pohyb mimo značené cesty je ve sledovaném území poměrně častou událostí. Tabulka č. 4 ukazuje počty registrovaných průchodů v jednotlivých měsících roku 2010 na 4 lokalitách v NPR Vůznice, kam návštěvníci vstupují ilegálně. Výsledky 527


automatického monitoringu v NPR Vůznice dokládají, že návštěvníci nejvíce navštěvují oblast od Nižbora a pod Jinčovem. Tudy zároveň vede trasa navrhované turistické stezky (TS). Do tabulky byla dále pro porovnání přidána data z oblasti NPR Týřov, kde se sleduje jednak legální návštěvnost (sledovací místo TS Týřov) a ilegální návštěvnost (sledovací místo Oupořský potok). V oblasti NPR Vůznice jsou průchody během roku ve srovnání s průchody na TS Týřov spíše vyrovnanější. Nápadně nízké počty registrovaných průchodů na sledovacím místě TS Týřov v zimních měsících jsou nepochybně způsobeny především velmi špatnou schůdností turistické stezky v tomto období.

1 (112) 2 (17)

3 (25) Mapa 2. Mapa lokalit (černé kroužky č. 1–3), kde probíhalo ruční sčítání návštěvníků, se zaokrouhlenými hodnotami průměrných denních (sobotních) průchodů (čísla v závorkách) za květen roku 2011 (mapový podklad: mapy.cz). Legálně vstupující návštěvníci: 1 – Jinčov; ileg. vstup. návštěvníci: 2 – pod Jinčovem; 3 – od Nižbora.

Map 2. Map of locations (black dots no. 1–3) where tourists were hand-counted. Numbers in brackets are the rounded average values of daily (Saturdays) passages during May 2011 (base map: www.mapy.cz). 528


b) Výsledky manuálního monitoringu Graf 1. Porovnání sobotních průchodů za rok 2010 (šedá) a 2011 (černá), měřených v termínu 30.4.–29.5. od 9:00 do 17:00 hod. Graph 1. Comparison of the Saturday passages in 2010 (grey) and 2011 (black), measured between April 30 and May 29, at 9:00–17:00 p.m. 600 513 500 410 400 2010 300

2011 176

200

140 81

100

110

0

Jinčov - leg. návšť.

Pod Jinčovem - ileg. návšť.

Od Nižbora - ileg. návšť.

Z ručního sledování průchodů monitoringu návštěvnosti je patrné, že podíl ilegálních průchodů pod Jinčovem na průchodech legálních na Jinčově za rok 2010 činil 34,15 % a za rok 2011 činil pouze 15,8 %. V roce 2011 tedy proti roku 2010 legálních návštěvníků přibylo, zatímco těch ilegálních ubylo. O důvodech této změny lze pouze spekulovat, příčin může být vícero (viz kapitola Diskuse). Rozdílné hodnoty potvrzují, že návštěvnost může rok od roku výrazně kolísat a vysledování trendu v těchto hodnotách by vyžadovalo několikasezónní sledování. Při manuálním sčítání o 12 sobotách jsme v oblasti NPR Vůznice rozdělili návštěvníky podle kategorie (pěší, cyklisté, automobily apod.). Velmi zajímavé je zjištění, že v roce 2011 korelovala návštěvnost oblasti s dělením návštěvníků dle kategorie. V oblasti TS na Jinčov (legální návštěvníků) spíše přicházeli pěší. To je dané především tím, že návštěvníci tuto oblast navštěvují nejčastěji automobilem, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, z 67 %. Naproti tomu u návštěvnosti v údolí NPR Vůznice, směr od Nižbora, byl shodný počet pěších a cyklistů. To může být dáno tím, že oblast je velmi lákavá pro cyklisty, avšak obtížněji dostupná pro pěší. Poměrně překvapivým výsledkem je, že během našeho monitoringu nebyli pozorování žádní návštěvníci, kteří by se pohybovali v NPR Vůznice mimo cesty (zejm. ve svazích). Toto zjištění dokládá, že pohyb osob ve volném terénu je ve sledovaném území zcela zanedbatelný až takřka nulový. Jedinou výjimku snad tvoří v letních měsících houbaři (se kterými jsme se v oblasti setkali při mapování zvláště chráněných druhů rostlin v roce 2010). 529


legálně vstupující respondenti (Jinčov)

ilegálně vstupující respondenti (Vůznice)

Graf 2. Respondenti rozděleni dle důvodu návštěvy v oblasti Jinčova. Graph 2. Respondents divided according to the visit reason near Jinčov.

Tab. 5. Vybrané výsledky dotazníkového šetření. Tab. 5. Selected results from questionnaire survey.

Otázky, na něž respondenti odpověděli ano: Zda-li je Vůznice NPR vědělo: Zda-li ví, že do NPR Vůznice nesmí vstupovat, vědělo: Zda-li vstupovali do NPR Vůznice ilegálně, vědělo: Zda-li ví, že do NPR smí vstupovat pouze po znač. stezkách, vědělo: Věděli (nebo si aspoň mysleli, že vědí), jak se označují NPR: Všimli si označení NPR: Považují za správné omezení vstupu do nejcennějších částí přírody na Křivoklátsku: Vybírání poplatku do chráněných území na péči o ně, považují za správné: Vidí navrhované vyhlášení NP Křivoklátsko jako pozitivum: Kdyby přes Vůznici vedla TS, navštívili by respondenti danou oblast: Uvítali by respondenti, aby přes Vůznici vedla turistická/cyklistická stezka

Odpovědi legálně vstupujících návštěvníků (Jinčov) [%]

Odpovědi ilegálně vstupujících návštěvníků (Vůznice) [%]

61

79

58

N

N

57

92

96

74

94

57

73

77

77

55

60

58

60

89

N

N

62

Poznámky: N – pro tuto formulaci otázky v příslušné verzi dotazníku neexistovala odpověď.

530


c) Výsledky dotazníkového šetření

Z dotazníků vyplynulo, že oblast nejvíce navštěvují občané z Prahy (28 %), z Kladna (28 %) a následně z Unhoště (7 %). Ostatní respondenti byli např. z Berouna, Rakovníka, Bělče a z dalších okolních obcí. Výběr dalších zajímavých výsledků uvádíme v grafu 2 a v tab. 5. Tab. 6. Studované druhy ptáků vyskytující se v NPR Vůznice a jejich průměrné ohrožení turismem. Zvláštní ochrana: §1 – kriticky ohrožený druh; §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh. SPA – ptačí druhy uvedené v přílohách směrnice č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků. Tab. 6. Studied bird species occurring in the Vůznice NNR and their average threat by tourism. Legal protection: §1 – critically endangered species; §2 – severely endangered species; §3 – endangered species. SPA – bird species mentioned in EU Directive 2009/147/EC (the Birds Directive).

Zvláště chráněné druhy ptáků v NPR Vůznice

Ochrana (vyhl. č. 395/1992 Sb.)

krahujec obecný čáp černý datel černý holub doupňák jestřáb lesní krkavec velký krutihlav obecný ledňáček říční lejsek bělokrký lejsek malý luňák červený ořešník kropenatý rorýs obecný strakapoud prostřední ťuhýk obecný včelojed lesní vlaštovka obecná žluna šedá

§2 §2, SPA SPA §2, SPA §3 §3 §2 §2, SPA SPA §2, SPA §1, SPA §3 §3 §3, SPA §3, SPA §2, SPA §3 SPA

Accipiter nisus Ciconia nigra Dryocopus martius Columba oenas Accipiter gentilis Corvus corax Jynx torquilla Alcedo atthis Ficedula albicollis Ficedula parva Milvus milvus Nucifraga caryocatactes Apus apus Dendrocopos medius Lanius collurio Pernis apivorus Hirundo rustica Picus canus

Ohrožení návštěvností (průměr) – viz tab. 3 1 2 1 1 2 2 0 0 0 0 2 1 0 0 0 2 0 1

Poznámky: Zvláště chráněné druhy ptáků zaznamenané v NPR Vůznice byly vybrány z výsledků monitoringu z let 2005–2010 (Fuchsová 2010) a z plánu péče (Moucha et al. 2008).

2. Odhad vlivu na ptactvo

Po zhodnocení názorů ornitologických znalců (podrobněji viz metodika) je patrné, že ze všech uvedených zvláště chráněných druhů lze předpokládat 531


možné rušení pohybem návštěvníků po vymezené stezce především v případě čápa černého (Ciconia nigra) a patrně i dravců jako je jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), luňák červený (Milvus milvus). Není překvapením, že nejvíc ohroženi rušivými vlivy jsou převážně větší druhy ptáků, kteří mají též i delší únikovou vzdálenost (Blumstein 2006). Tab. 7. Výskyt ohrožených druhů rostlin v NPR Vůznice, zaznamenaných v aktuálních botanických průzkumech a při mapování v letech 2010–2011. Zvláštní ochrana: §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh. Ohrožení: C2 – silně ohrožený druh, C3 – ohrožený druh, C4a – vzácnější taxon vyžadující další pozornost, méně ohrožený. Tab. 7. Occurrence of endangered plant species in the NRP Vůznice, according to recent literature and mapping in 2010–2011. Legal protection: §2 – severely endangered species; §3 – endangered species. Red Data List: C2 – severely endangered species, C3 – endangered species, C4a – rare or scattered taxon, requiring further study and monitoring – less endangered. České jméno

Latinské jméno

Zvláštní Ohrožení ochrana (vyhl. (Procházka č. 395/1992 Sb.) 2001)

bělozářka liliovitá

Anthericum liliago

§3

C3

blatěnka vodní

Limosella aquatica

–

C3

bledule jarní

Leucojum vernum

§3

C3

chrpa chlumní

Centaurea triumfettii

§3

C3

jabloň lesní

Malus sylvestris

–

C2

jalovec obecný

Juniperus communis subsp. communis

–

C3

kruštík modrofialový

Epipactis purpurata

§3

C3

křivatec rolní

Gagea villosa

–

C2

lilie zlatohlavá

Lilium martagon

§3

C4a

medovník meduňkolistý

Melittis melissophylum

§3

C3

měsíčnice vytrvalá

Lunaria rediviva

§3

C4a

sněženka podsněžník

Galanthus nivalis

§3

C3

tařice skalní

Aurinia saxatilis

§3

C4a

tis červený

Taxus baccata

§2

C3

třemdava bílá

Dictamnus albus

C3

vikev hrachovitá

Vicia pisiformis

§3 –

zapalice žluťuchovitá

Isopyrum thalictroides

–

C3 C4a(→ C2)

3. Odhad vlivu na ohrožené rostliny

Výsledkem propojení údajů o cennosti a zachovalosti biotopů a o poloze výskytu ohrožených druhů rostlin se stala mapa zranitelnosti území (obr. 28 na 532


str. 576). Z ní vyplývá, že většina zvláště chráněných druhů rostlin se v území vyskytuje především ve svazích, relativně stranou od sítě cest. Toto tvrzení naopak neplatí pro cennost biotopů (blíže popsáno v kap. metodika), neboť její rozložení nezávisí na sklonu svahu (viz mapa na obr. 28, str. 576). K biotopům s největší cenností patří především údolní jasanovo-olšové luhy vyskytující se kolem toku Vůznice a dále suťové lesy, suché acidofilní doubravy a středoevropské bazifilní teplomilné doubravy pokrývající zejména různé části svahů NPR Vůznice. Naopak nejméně cenné biotopy jsou lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami, které do oblasti zasahují na okrajích, a také paseky s nitrofilní vegetací. V oblasti NPR se podle publikovaných a rukopisných inventarizačních průzkumů území (Bílek et al. 2005; Kolbek et al. 2001; Kučera 1994) vyskytuje 17 rostlinných druhů, které jsou buď zařazeny na Červeném seznamu v kategoriích C2 a C3 (podle prací Procházka 2001, Kolbek et al. 2001) anebo jsou chráněny vyhláškou č. 395/1992 Sb. (celkem 11 druhů) anebo splňují obě charakteristiky (tab. 7). Příkladem zvláště chráněného druhu rostliny, která se v území vyskytuje kolem cest (a proto by mohla být poškozena vysokou návštěvností – nejen trháním nebo vyrýpáváním, ale i sešlapem), je bledule jarní (Leucojum vernum), ohrožený druh. Mezi velmi atraktivní druhy také rostoucí v okolí cest patří i lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), obě zařazené v Červeném seznamu v nižší kategorii C4a. Ostatní druhy rostlin z Červeného seznamu se vyskytují především ve svazích (viz mapa na obr. 28, str. 576). Jejich případné poškození by tedy bylo při zřízení turistické stezky minimální. Diskuse Výhody a úskalí použitých metod

Sledování návštěvnosti chráněných přírodních území je bezesporu nezbytné, pokud chceme seriózně stanovit vliv návštěvnosti na přírodní prostředí těchto území. Moderní metody (v našem případě použití elektronického sčítacího zařízení) pak poskytují mnohem přesnější a objektivnější data z libovolně dlouhého monitorovacího období, než jaká bychom dostali pouhým manuálním sčítáním. Nelze se ovšem stoprocentně vyvarovat selhání techniky způsobené nejrůznějšími příčinami (např. v období námi zpracovávaného monitoringu se vyskytly prodlevy v chodu zařízení v délce několika dnů, týdnů až měsíců, viz tab. 4). V praxi může dojít i k nadhodnocování dat z monitorovacích turniketů (příčinou mohou být např. děti hrajíci si kolem turniketů; Muhar et al. 2002). Průběžná údržba a kontrola chodu zařízení je nezbytná. V oblastech s nízkou intenzitou cestovního ruchu mohou být data významně ovlivněna divokou zvěří (Muhar et al. 2002) (automatické sčítací zařízení může jen obtížně rozlišit průchod člověka a vyššího zvířete). Velmi důležité je i to, jaký typ monitorovacího turniketu bude v dané studii použit. Turnikety, 533


instalované v NPR Vůznice, se nedají přehlédnout, a pravděpodobně i proto často docházelo k jejich poškození. Tyto nevýhody by bylo možné překonat použitím jiné metody. Asi nejspolehlivější údaje o pohybu návštěvníků ve zkoumaném území poskytuje sledování pomocí GPS (Wolf et al. 2011); tento způsob lze ovšem použít na jednotlivé osoby, nikoliv pro úhrnné zachycení návštěvnosti. Námi zjištěný podíl ilegálních návštěvníků se mezi lety 2010 a 2011 snížil na polovinu. O příčinách lze v podstatě jen spekulovat, ale kromě vlivu počasí považujeme za možnou příčinu i to, že se návštěvníci mohli dozvědět o monitorování návštěvnosti v oblasti a turniketům se buď vyhýbali, nebo dokonce území méně navštěvovali z důvodu obavy z postihů. Manuální sčítání

Výhodou monitoringu návštěvnosti prováděného osobou pozorovatele (manuální či ruční sčítání) je především to, že kromě samotného počtu procházejících osob lze získat i další zjištění o pozorovaných návštěvnících, např. o směru jejich pohybu. Právě v naší studii byl právě tento údaj jedním z klíčových, neboť v hlavním turistickém uzlu v území, v oblasti zříceniny Jinčov, jsme takto rozlišovali legální pohyb návštěvníků po značené cestě a ilegálně se pohybující návštěvníky po neznačených cestách (viz též tab. 4). V našem případě jsme tento přístup zkombinovali i s dotazníkovým šetřením. Dotazníkové metody mají mnoho úskalí, vedle samotného znění otázek je klíčový i způsob vyplňování. V naší studii jsme zvolili tu možnost, kdy dotazník (tab. 2) vyplňuje tazatel při řízeném rozhovoru s respondentem, abychom předešli možným zkreslením při individuálním přístupu respondentů. Manuálním sčítáním a dotazníkovým šetřením jsme zachytili a popsali návštěvnost území v dubnovém a květnovém období (soboty od 9 do 17 hod.), které jsme zvolili s předpokladem relativně vysoké reprezentativnosti pro návštěvnost území a zároveň jako období, které spadá do hlavního rozvoje vegetace a hnízdění ptactva. Hlavní nevýhodou manuálního sčítání je pochopitelně nárok na osobu pozorovatele, což vede k tomu, že takto získané údaje jsou vždy jen více či méně reprezentativním výběrem ze základního souboru. Pozorovatel samotný navíc už svou přítomností může ovlivňovat chování a rozhodování sledovaných návštěvníků (např. respondenti, kteří poskytli údaje do dotazníku, budou bezprostředně poté více náchylní k tomu, aby dodrželi vyznačený zákaz vstupu). Vliv návštěvnosti na přírodní prostředí

Cílem naší studie byl i pokus o odhad vlivu návštěvnosti na přírodní prostředí sledovaného území. Vliv návštěvnosti, resp. návštěvnosti území (či cestovního ruchu) je ovšem jevem komplexním jak v možných způsobech a směrech působení (tab. 1), tak v cílových složkách živé a neživé přírody v dotčených ekosystémech. Jeho uchopení a popsání je tedy zpravidla možné jen 534


při značném zjednodušení. Touto cestou jsme se vydali i v naší studii, kdy jsme se zaměřili na vybrané dobře prozkoumané složky živé přírody. Vliv na rostlinstvo

S použitím systému GIS jsme jednoduchým způsobem analyzovali polohu cest v území vůči výskytům ohrožených druhů rostlin resp. vůči segmentům vegetace s různou mírou zachovalosti a zranitelnosti. Jedním z našich hlavních výsledků je mapa na obr. 28 (str. 576), která v sobě kombinuje výše uvedené parametry přírodního prostředí a představuje tak mapu zranitelnosti území. Ta může být využita nejen pro řešení otázek vlivu nebo rozvoje návštěvnosti území (konkrétně pro navržení optimální trasy budoucí uvažované značené turistické stezky), ale také např. pro plánování managementových zásahů území (např. při sestavování plánu péče v budoucnu). Chráněné a ohrožené druhy rostlin

Jedním ze zajímavých konkrétních poznatků je např. to, že v území nejrozšířenější rostlinný druh z Červeného seznamu, měsíčnice vytrvalá (Lunaria redivivia), je sice zákonem chráněný a jeho výskyt v nivě potoka Vůznice a jeho přítoků se prostírá přibližně okolo dvou třetin délky zdejší sítě cest, z hlediska odborně podloženého Červeného seznamu (Procházka 2001) se však jedná o druh s nižší úrovní ohrožení (kategorie C4a). Nepovažujeme jej proto za druh významně ovlivněný nebo ovlivnitelný návštěvností. Naproti tomu silně ohrožená jabloň lesní (Malus sylvestris), která není zákonem chráněná, roste v blízkosti hlavní údolní cesty v jižní části území a zvýšená návštěvnost by pro ni mohla představovat zvýšené riziko ohrožení (zejména poškozením kmenů a větví). Dobře známý rozpor ve výběru druhů v aktuálních seznamech zvláště chráněných druhů (vyhl. č. 395/1992 Sb.) a v odborně podložených, ale právně nezávazných Červených seznamech (u rostlin Procházka 2001) může vést k různé váze při posuzování významu těchto druhů nebo při jejich ochraně. Je nápadné, že oba druhy rostlin, které jsou ve sledovaném území podle Červeného seznamu nejvíce ohrožené křivatec rolní (Gagea villosa) a jabloň lesní (Malus sylvestris), oba v kategorii C2, nejsou na seznamu zvláště chráněných druhů rostlin vůbec zařazeny (viz též tab. 7). Mapa zranitelnosti území

Zatímco poloha výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin lze stanovit objektivně, parametry vymapovaných vegetačních jednotek jsou určovány subjektivně mapovatelem (Guth 2002). Proto musí být do jisté míry subjektivní i výsledná hodnota cennosti, kterou jsme určili z jednoduché kombinace hodnot zachovalosti a zranitelnosti. Cennost je v našem pojetí (mapa na obr. 28, str. 576) definována tak, že nejcennější jsou ty zmapované segmenty, které jsou nejzachovalejší a zároveň nejzranitelnější. Bylo by ovšem možné zvolit i jiné 535


přístupy – jako nejcennější by bylo možné hodnotit např. segmenty s nejvyšším počtem druhů (resp. chráněných či ohrožených druhů) nebo segmenty s klimaxovými společenstvy (tj. upřednostnit zachovalost před zranitelností). Multikriteriální přístup tohoto typu je v podobných studiích používán dosti často. Naší studii se podobá např. přístup v práci Lajeunesse et al. (1995), kde bylo při hodnocení zranitelnosti území využito tří kritérií: vzácnost vegetačního typu v dané základní vymapované jednotce, reprezentativnost vztažená k určitému referenčnímu stavu a počet vzácných druhů, které se na územní jednotce vyskytují. V prezentované mapě zranitelnosti území (obr. 28, str. 576) je pro barevné znázornění použita výsledná osmibodová stupnice, přičemž ale hodnoty 1 a 3 není v mapě zastoupen vůbec a plochy s hodnotou 2 jsou tak malé, že v daném měřítku jsou prakticky nerozeznatelné. Jedním z výrazných a často studovaných vlivů návštěvnosti na vegetaci bývá sešlap (např. Liddle 1997; viz též tab. 1). V naší studii jsme jej však nezohlednili, neboť jej ve sledovaném území nepovažujeme za významný. Jak ukázala naše šetření, návštěvníci se územím pohybují především na zpevněných cestách (průjezdných i osobním automobilem), na nichž je vliv sešlapu na vegetaci nepatrný. Výjimkou mohou být návštěvníci pohybující se volně v terénu, resp. houbaři zejména v letním a podzimním období (houbaření lze rozhodně považovat za druh účelové turistiky, viz např. Macků 1975). Při našich šetřeních na konci dubna a v květnu jsme však v území žádné osoby pohybující se mimo značených cest nezaznamenali. Vliv na ptactvo

Jiný přístup jsme zvolili k vybrané heterotrofní ekosystémové složce, tj. k fauně hnízdících zvláště chráněných druhů ptáků. Na rozdíl od rostlin to jsou vysoce pohyblivé organismy a i polohy jejich hnízd se v různých sezónách zpravidla mění. Z dosavadních ornitologických průzkumů jsme vybrali druhy zvláště chráněné (kategorie §1 až §3) a uvedené ve směrnici č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (tab. 6). Popsanou metodou skupinové konzultace jsme pak ke každému druhu z názorů dotazovaných odborníků určili hodnotu citlivosti druhu vůči návštěvnosti z jednoduché tříbodové stupnice (tab. 3). Ač by se náš postup mohl jevit jako primitivní, získané výsledky považujeme za dostatečně robustní. Shoda deseti dotazovaných odborníků byla dosti vysoká. Potvrzením je mj. to, že u žádného z posuzovaných druhů ptáků se hodnocení odborníků nepohybovalo v rozpětí celé stupnice (0–2), viz tab. 3. Ze zoologického pohledu jsme se zaměřili pouze na odhad ovlivnění ptactva, ale turismus má pochopitelně větší či menší vliv i na další živočišné druhy (např. Leung et Monz 2008). Ptáky jsme si zvolili jako ideální a reprezentativní modelovou skupinu, v území dostatečně dobře prozkoumanou, jejíž životní nároky, bionomie a etologie je velmi dobře známá. Další skupina obratlovců, která by se nabízela pro obdobné zhodnocení, by byla např. spárkatá zvěř. Ta 536


sama navíc zřetelně ovlivňuje vegetaci území zejména při přemnožení (Moucha et al. 2008). Nápadný je okus mladých stromků či četné vyšlapané pěšinky ve sledovaném území NPR Vůznice. Vliv návštěvnosti na bezobratlé živočichy

Pokud bychom chtěli zhodnotit vliv návštěvnosti na bezobratlé živočichy, bylo k tomu vhodnější užít spíše přístup, jaký jsme použili pro odhad vlivu návštěvnosti na rostliny. Obecně lze říci, že by však bezobratlí byli pro studii tohoto typu méně vhodnou skupinou prostě proto, že o nich máme v NPR Vůznice mnohem méně poznatků. To však rozhodně neznamená, že by fauna bezobratlých byla ve sledovaném území nevýznamná. Za všechny zmiňme např. vzácnou mnohonožku hrbuli Listrocheiritium septentrionale Gulička, 1965, která byla v území NPR Vůznice nedávno zjištěna (Kocourek 2009, Kocourek et Tajovský 2011). Tento poměrně nedávno pro vědu popsaný druh je považován za středoevropského endemita a právě neregulovaný turismus (činnosti narušující povrch půdy v lese) jej může ohrožovat (Kocourek 2009). NPR Vůznice – modelové území pro studium vlivu ilegální návštěvnosti

Sledované území NPR Vůznice poskytuje názorný příklad lokality, kterou vedou široké, dobře schůdné a dokonce sjízdné cesty, které jsou však v důsledku přísného ochranného režimu národní přírodní rezervace ze zákona veřejnosti nepřístupné. Návštěvník, který by chtěl tyto existující cesty využít (ať už z neznalosti, ze zvědavosti či např. z nutnosti dané okolnostmi) tak do území vstupuje ilegálně, dopouští se přestupku a vystavuje se možnosti postihu. Na druhou stranu zejména hlavní údolní cesta územím, která vede z jihu od Nižbora na sever k turisticky atraktivní zřícenině Jinčov, je logickou nejkratší spojnicí mezi turistickým východiskem (zejm. železniční stanicí) a mezi vyhledávaným cílem. I když je to cesta ze zákona pro veřejnost nepřístupná, přihlédneme-li k psychologickému hledisku, nelze se divit, že právě na této trase jsou ilegálně do území vstupující návštěvníci častým jevem (viz též tab. 4; graf 1). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že návštěvníci většinou ví (přes 90 %), že do NPR nesmí vstupovat mimo vyznačené cesty. Ale to, že do centrální oblasti NPR Vůznice je právě proto vstup zakázán, vědělo už pouze 58 % respondentů. Respondenti si často neuvědomovali, že když územím NPR Vůznice pokračuje „pěkná“, ale neznačená cesta, že se tam nesmí vstupovat. Během dotazníkové studie konané v Austrálii (Moore and Polley 2007) bylo zjištěno, že v nejatraktivnějších chráněných územích většinou převažují návštěvníci, kteří jsou v dané oblasti poprvé. V případě NPR Vůznice to je poněkud odlišné, návštěvníci se sem zřejmě častěji vracejí (mezi legálními návštěvníky bylo jen 30 % těch, co tu byli poprvé; ilegálně vstupující návštěvníci zde byli poprvé ze 48 %).

537


Doporučení ke zvažovanému zpřístupnění území NPR Vůznice Elegantním řešením problému ilegální návštěvnosti by mohlo být zvažované zpřístupnění území (Moucha et al. 2008), tedy vyznačení nové turistické stezky na této nebo na některé z dalších dosud nepřístupných cest. Při takovém zpřístupnění národní přírodní rezervace, tedy území prakticky s nejpřísnějším režimem ochrany přírody v ČR (který je srovnatelný pouze s 1. zónami národních parků) je třeba ovšem předem zvážit efektivitu takového kroku a jeho možné pozitivní i negativní dopady na přírodní prostředí. Naše provedená hodnocení naznačují, že aktuální návštěvnost pravděpodobně nemá významný vliv na vegetaci (viz mapa zranitelnosti území – obr. 28 na str. 576). Návštěvníci, ať legální či ilegální, se v území pohybují převážně po stávajících cestách. Avšak z porovnání zjištěných počtů návštěvníků s údaji o výskytu chráněných druhů ptáků a o citlivosti těchto druhů na rušivé vlivy vyplývá, že neřízená návštěvnost zde může mít nepříznivý vliv na vývoj některých zvláště citlivých druhů ptáků (zejm. čáp černý, jestřáb lesní, včelojed lesní či luňák červený). Některá doporučení ornitologických znalců upřednostňují spíše řízené návštěvy s průvodci a uvádějí, že by turistická stezka mohla omezit výskyt a hnízdění větších ptačích druhů (dravci, sovy, čápi, někteří šplhavci, ledňáčci či skorci). 1. Sezónně přístupná turistická stezka

Jako možná nejschůdnější cestu k řešení problému poměrně vysoké ilegální návštěvnosti, která se omezuje téměř pouze na průchod územím po cestách, doporučujeme vyznačit novou turistickou stezku. Na ni by mohlo platit omezení, že nebude přístupná v době hnízdění citlivých ptačích druhů. Tento časově omezený periodický zákaz vstupu by současně bylo třeba návštěvníkům vysvětlit na informačních tabulích u všech výchozích míst na sezónně přístupnou stezku. Vycházíme z úvahy, že návštěvníci budou respektovat především ten zákaz vstupu, který sami pochopí a u kterého porozumí příčině, proč byl vydán. 2. Zavedení certifikovaných průvodcovských služeb

Pro další rozvoj využití lokality v cestovním ruchu by mohla připadat v úvahu možnost řízené návštěvnosti formou zavedení certifikovaných průvodcovských služeb, nejlépe pod koordinací Správy CHKO Křivoklátsko. Tím by byla zajištěna kontrola nad počtem návštěvníků a dále by byl umožněn řízený časový harmonogram návštěvnosti s vyloučením rušení například v době hnízdění ptactva. K dalšímu posouzení se nabízí, nakolik by byly průvodcovské služby pro veřejnost atraktivní (resp. jak průvodcovské služby učinit co nejatraktivnějšími).

538


3. Potřeba odstavných parkovacích ploch

Při rozsáhlejším zpřístupnění území, např. formou nově vyznačené turistické stezky přes NPR Vůznice, by bylo nutné brát v úvahu, že návštěvníci budou nechávat automobily v jižní části rezervace, kde v současnosti nejsou parkovací kapacity. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 67 % legálně vstupujících návštěvníků se do oblasti dostává automobilem. Už v současnosti se v jižní části NPR Vůznice v jarních měsících hromadí mnoho aut, podobně jako na parkovišti nedaleko Jinčova. Bylo by tedy třeba počítat se zřízením resp. vymezením odstavných ploch pro auta. 4. Vybrané části ponechat bez zásahu

Ilegální pronikání návštěvníků do NPR Vůznice by bylo možné na vybraných úsecích cest nebo i mimo ně zmírnit tím, že by se tato místa nechala napospas ekologické sukcesi (zarůstání). Nepotřebné cesty by se neprořezávaly, polomy a padlé kmeny by se ponechaly bez zásahu (jak je tomu pod Jinčovem k soutoku Pohodnice a Benešova luhu). Tímto způsobem lze ovlivnit především cyklisty. 5. Nevhodnost zpřístupnění pro cyklisty

Zřízení cyklotrasy není v uvedené lokalitě vhodné, jelikož cesta má místy velký sklon a docházelo by k nadměrnému rušení okolí i k výraznému narušování půdního povrchu. Nezanedbatelné není ani riziko střetu cyklistů s pěšími návštěvníky, vysoké zejména v méně přehledných úsecích. Pěší návštěvníky je třeba v přírodně nejcennějších územích typu NPR jednoznačně preferovat před cyklisty. 6. Značení a vysvětlující tabule

Jako hlavní doprovodné opatření doporučujeme zlepšit současné označení hranic NPR Vůznice a doplnit jej tabulemi vysvětlujícími důvody omezení vstupu a zákazu vjezdu na kolech na všech přístupových trasách. 7. Informace pro návštěvníky v terénu – budoucnost QR kódů?

Jako velmi perspektivní a zároveň šetrná k přírodnímu prostředí se v poslední době jeví možnost rychlého poskytování informací na internetu pomocí technologie tzv. QR kódů. Tato technologie je v současnosti čím dál víc využívána v souvislosti s rychle rostoucím počtem uživatelů vybavených mobilním telefonem s QR čtečkou a s připojením k internetu. Místo nákladných a často i rušivě umístěných informačních tabulí tak stačí kdekoliv v terénu umístit samotný QR kód (čtvercový obrazec o velikosti zpravidla jen několika cm). Zájemce si po jeho přečtení QR čtečkou zobrazí příslušné informace přímo na displeji svého mobilního telefonu. Podmínkou je pochopitelně dostupnost signálu GSM sítě. 539


Odpadají poměrně vysoké náklady na pořízení i na údržbu klasických informačních tabulí. Obsah webových stránek, na které je uživatel nasměrován, lze snadno a levně aktualizovat a rozvíjet. Zájemce o informace konečně přestává být odsouzen do role pouhého pasivního čtenáře, neboť si může zobrazovaný obsah volit podle svých zájmů, navíc s použitím lákavé moderní interaktivní informační technologie. Tyto převládající výhody jasně předurčují budoucí masivní využívání tohoto rychlého a elegantního přístupu k informacím. Pohyb návštěvníků v chráněných územích – analogie odjinud Na území středních Čech nalezneme řadu dalších národních přírodních rezervací a dalších chráněných území (např. Ložek et al. 2005), u kterých mohou nastat (a mnohdy nastávají) podobné problémy s vysokou návštěvností mimo značené cesty. Pro přehled uvádíme několik příkladů. Ostatní NPR na Křivoklátsku: Kohoutov, Týřov, Velká Pleš

NPR Týřov (420,6 ha) je skoro 2× rozlehlejší než NPR Vůznice (231,2 ha), zpřístupnění tohoto území je však podobně omezeného rozsahu. Vede tudy jediná turisticky značená cesta, a to po okraji území od skryjského mostu ke zřícenině hradu Týřov o délce asi 1,5 km. Návštěvníci zříceniny se musí vrátit stejnou cestou zpět, protože při dalším pohybu v území by už porušovali zákaz vstupu daný zákonem. Také v tomto území je od roku 2009 sledován průchod návštěvníků pomocí automatického sčítacího zařízení (viz též tab. 4). Zbývající dvě národní přírodní rezervace na Křivoklátsku nejsou v současnosti zpřístupněny vůbec, jde však o území plošně mnohem menší (Kohoutov – 30 ha, Velká Pleš – 95,7 ha). Vzhledem k tomu, že zmíněná území by měla představovat nejcennější ekosystémy v celé oblasti, je na místě nejen jejich přísná ochrana, ale také jejich představení široké veřejnosti vhodnou formou (např. u NPR Velká Pleš je to vhodně řešeno informační tabulí umístěnou na protějším břehu Berounky u silnice z Týřovic do Roztok, s pěkným výhledem na severozápadní svahy chráněného území). NPR Karlštejn

Klasickým případem častého překračování zákazu vstupu mimo značené cesty může být NPR Karlštejn v CHKO Český kras, což je území turisticky velice atraktivní zejména množstvím opuštěných lomů a důlních děl (podzemní štoly v oblasti jámového lomu Malá Amerika byly a jsou pro nejrůznější návštěvníky doslova magnetem – viz např. Pohunek 2007). Jedním z typických indikátorů vysoké návštěvnosti tohoto území jsou četné živelně vznikající cestičky a pěšiny (viz např. Leung et al. 2011). Správci území na ilegální 540


návštěvnost v posledním desetiletí reagovali 1) důsledným znepřístupněním a uzavřením zejména podzemních objektů, kde hrozí reálné nebezpečí úrazu či ohrožení života a 2) naopak zpřístupněním nejatraktivnějších turistických cílů zřízením nových nebo přesměrováním stávajících značených turistických cest (k jámovému lomu Malá Amerika se tak dnes lze legálně dostat po žluté turistické cestě; nepřístupnou Velkou Ameriku si zájemci mohou alespoň prohlédnout z příjemně upravené vyhlídky u silnice). Přitažlivé turistické cíle byly opatřeny vysvětlujícími a naučnými tabulemi. Některé z nepřístupných podzemních objektů lze legálně navštívit s průvodcem a při dodržování bezpečnostních pravidel při pravidelně organizovaných akcích pro veřejnost (např. Evropská netopýří noc – jeskyně v lomu Chlum u Srbska; Evropský den parků – vybrané štoly v oblasti Malé Ameriky). PR Prokopské údolí

V Praze je jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území PR Prokopské údolí. V této kategorii ochrany není ze zákona vstup mimo značené cesty zakázán, nicméně příliš vysoká návštěvnost může negativně ovlivňovat zejména biotopy skalních stepí. Před deseti lety se pražský Magistrát pokusil usměrnit volný pohyb návštěvníků terénem tím, že nechal ve východní části území vybudovat novou mlatovou cestu (např. Špryňar et Kubíková 2001). Tato stavba sice lokálně měla bezprostřední negativní dopad (skrývka půdy zničila část xerotermního trávníku), ale dnes lze konstatovat, že hlavní cíl byl splněn. Stezka zpřístupnila atraktivní část území (zejm. Dívčí hrady), ale zároveň usměrnila pohyb návštěvníků. Pokud je v území k dispozici pohodlná cesta, většina lidí nemá potřebu pohybovat se po okolních hůře schůdných, ale přírodovědně nesmírně cenných skalních stepích. NPR Libický luh

Příkladem spíše nedostatečného turistického zpřístupnění může být NPR Libický luh. Území je mimo jiné častým cílem přírodovědných exkurzí, neboť představuje zachovalý zbytek lužního lesa, klasickou lokalitu četných výzkumů, botanicky i zoologicky velice atraktivní modelové území. Tímto chráněným územím vedou dvě značené komunikace: červená turistická trasa od severu na jih a štěrková cesta sloužící přístupu a příjezdu k chatové osadě Oseček z Velkého Oseka (částečně žlutá turistická trasa). Ostatní cesty v území, včetně např. cesty k hájovně ve středu území či cesty podél břehu Labe, tak dávají příležitost k ilegálnímu turismu. Geocaching – novodobá motivace pro pohyb v přírodě

V posledním desetiletí táhne do terénu nové návštěvníky nová záliba, tzv. geocaching. Jedná se o hru na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skrytého objektu zvaného „cache“ („keš“, „keška“), o němž jsou známy jen jeho geografické souřadnice 541


(http://wiki.geocaching.cz/). Se stále rostoucím počtem příznivců geocachingu stoupá význam této činnosti jako motivace pro pohyb v přírodě, a to často volně v terénu. Z toho důvodu se jedná o trend významný i pro ochranu přírody, který může mít pozitivní i negativní dopad na přírodní prostředí (Vítek 2007). Vhodně umístěné „kešky“ mohou přitáhnout návštěvníky do chráněných území a mohou se být i zdrojem informací o příslušné oblasti. Okolo často navštěvovaných stanovišť ovšem může dojít např. k zvýšenému sešlapu vegetace nebo k disturbancím různého druhu (např. při hledání „kešky“ ukryté v dutině stromu, pod kamenem apod.). Nevhodně umístěná schránka na území NPR nebo 1. zóny národního parku ovšem může stimulovat ilegální turismus. Tak je tomu v současnosti např. v často navštěvované NPR Karlštejn, kde se „kešky“ nacházejí na více místech zejména v opuštěných lomech mimo značené cesty (http://www.geocaching.com/). Na Křivoklátsku, kde je tato hra také rozšířená, však umístění „kešek“ respektují ochranný režim území, takže ani v NPR Vůznice, ani v ostatních třech národních přírodních rezervacích se mimo značené cesty tyto schránky nevyskytují. Obecným pravidlem pro hráče i pro zřizovatele schránek v terénu by mělo být respektování zásad a požadavků ochrany přírody. Řešení návštěvnosti jádrových zón navrhovaného národního parku Křivoklátsko

Podobný ochranný režim jako pro NPR platí i pro první zónu národního parku. Podle § 16, odst. 2, písm. b) zákona 114/1992 Sb. je v ní zakázáno „vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků“. Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu vhodným způsobem (zákon 114/1992 Sb., § 17, odst. 2). Odborné odůvodnění návrhu národního parku na Křivoklátsku je obecně přijímané (např. Hůla 2009). Vymezení první zóny ochrany v navrhovaném národním parku se však mimo jiné právě vzhledem k zákazu vstupu stalo citlivou záležitostí ne ani tak pro budoucí příležitostné návštěvníky z řad návštěvníků, ale především pro obyvatele okolních obcí, kteří jsou zvyklí se v území navrhované první zóny pohybovat. Je třeba ocenit, že veřejností sledovaná jednání o budoucí podobě národního parku včetně vymezení jeho první zóny se snažila zohlednit požadavky místních obyvatel; lidé s trvalým bydlištěm na území NP by navíc měli dostat výjimku ze zákazu vstupu do první zóny (viz např. Šůra 2011).

542


Závěry 1) Na příkladové lokalitě NPR Vůznice bylo ověřeno, že monitorování návštěvnosti je nezbytné pro exaktní hodnocení intenzity zatížení přírodního prostředí cestovním ruchem. K dispozici byly jak výsledky z automatických sčítacích zařízení (mapa 1, tab. 4), tak i výsledky ručního sčítání počtu návštěvníků (mapa 2, graf 1) a výsledky dotazníkového šetření (tab. 2, 5). Monitoring dovolil přesně stanovit, jaký podíl osob z celkového počtu návštěvníků ilegálně vstupuje do veřejnosti nepřístupné části území (graf 1). V sezónách 2010 a 2011 jsme zaznamenali v návštěvnosti významné rozdíly (např. graf 1), takže obecně lze potvrdit, že monitoring návštevnosti je třeba provádět dlouhodobě, ideálně více let, protože teprve z vícesezónní řady pozorování lze určit dlouhodobé trendy. Kombinace automatického monitoringu s manuálním sčítáním se ukázala jako velmi vhodná. 2) Podíl ilegálních průchodů pod Jinčovem proti počtu legálních průchodů na Jinčově v roce 2010 činil 34 %, zatímco v roce 2011 klesl na 16 % (např. graf 1). Naprostá většina návštěvníků jak na turistické stezce, tak především v území se zákazem vstupu, se pohybuje pouze po cestách a nevniká volně do terénu mimo cesty. To považujem za významné zjištění pozitivní pro ochranu přírody. Nejvyšší průchodů byl zaznamenán v srpnu 2010 na lokalitě pod Jinčovem: průměrně 23 osob/den. V porovnání s návštěvností jiných území v ČR tedy oblast NPR Vůznice není nijak nadměrně zatěžována. Například v Libereckém kraji v Josefově dole dosahují denní průměry 469 návštěv, v CHKO Český ráj (Malá skála – Panteon) průměrné průchody za den činní 238 osob (Bláha 2010). Relativně nízká návštěvnost NPR Vůznice je pravděpodobně způsobena mimo jiné i poměrně omezenou dopravní dosažitelností území (nejbližší obce se od hranic NPR nachází poměrně daleko, ve vzdálenosti cca 2 km: Běleč, Nižbor). Po případném vyhlášení národního parku (např. Hůla 2009) by se návštěvnost na zdejších turistických stezkách zřejmě poněkud zvýšila. Ze zkušeností odjinud však vyplývá, že většina chráněných území byla zajímavá pro rekreaci a přitažlivá pro turisty už před svým vyhlášením (Kajala 2004). 3) Při možném zpřístupnění cest v dnes legálně nepřístupné oblasti (srovnej Moucha et al. 2008) by patrně nedošlo k významnějšímu vlivu na vegetaci, protože návštěvníci procházejí především po cestách vedoucí napříč údolím a mimo ně nevstupují. V blízkosti cest se vyskytuje jen malá část z celkového počtu chráněných a ohrožených druhů rostlin, rostoucích v NPR Vůznice (mapa na obr. 28, str. 576). Zvýšená návštěvnost by však pravděpodobně mohla mít negativní rušivý vliv především na větší druhy ptáků (tab. 6), jako je např. čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus) či luňák červený (Milvus milvus).

543


Poděkování Děkujeme především RNDr. Zdeňku Patzeltovi, který jako školitel diplomové práce první z autorů poskytoval všestrannou pomoc při realizaci celé studie a stal se i zdrojem inspirace pro mnohé úvahy. Děkujeme také pracovníkům Správy CHKO Křivoklátsko za ochotné poskytnutí informací a dat pro naši studii (zejména dat z monitorovacích turniketů), a dále Martině Váňové a Jakubovi Miesbauerovi za pomoc při fyzickém sčítání návštěvníků v terénu. Za navržení metodiky k hodnocení ptactva děkujeme Mgr. Jiřímu Reifovi, Ph.D., a také všem ornitologům, kteří byli ochotni ohodnotit sledované druhy ptáků. Za pomoc při práci s GISem jsme velmi vděční Ing. Lubošovi Matějíčkovi, Dr. Za laskavé poskytnutí mapových podkladů děkujeme Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky. Literatura Bílek O. et al. (2005): Národní přírodní rezervace Vůznice, Botanický inventarizační průzkum. GeoVision, Plzeň. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno] Bláha P. (2008): Monitorovací turnikety – základní technické údaje. Nisa o.p.s. – Ms. [depon. in: Nisa o.p.s, Rychnov u Jablonce nad Nisou] Bláha P. (2010): Výsledky monitorování ve vybraných oblastech a jejich využití v praxi. – Ochrana přírody, 65, Suppl. Zvláštní číslo: 31–32. Bláha P. (2010): Objektivní měření zatížení turistických lokalit Libereckého kraje. Nisa o.p.s. – Ms. [depon. in:Nisa o.p.s, Rychnov u Jablonce nad Nisou] Blumstein D. T. (2006): Developing an evolutionary ecology of fear: how life history and natural history traits affect disturbance tolerance in birds. – Animal Behaviour, 71: 389–399. Buckley R. C. (2003): Ecological indicators of tourist impacts in parks. – Journal of Ecotourism, 2: 54–66. Čihař M. et Staňková J. (2001): Ukazatele udržitelného turismu v Národním parku Podyjí a hodnocení jeho managementu veřejností. – Thayensia, Znojmo, 4: 33–41. [http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/thayensia/cislo4/Ukazatele_udrzitelneho_turismu.pdf (19. 10. 2011)] Čihař M., Třebický V. et Tancošová Z. (1999): Udržitelný turismus a jeho monitoring v jádrové zóně Národního parku a biosférické rezervaci Šumava. – Silva Gabreta, Vimperk, 3: 229–242. David P., Dobrovolná V. et Soukup V. (2006): Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. 53. Křivoklátsko. – S&D, Praha, 190 p. [ISBN 80-86899-96-9] Eagles P., McCool S. et Haynes Ch. (2002): Sustainable Tourism in Protected Areas Guidelines for Planning and Management, IUCN – The World Conservation Union., 183 p. Fuchsová A. (2010): Jednotný program sčítání ptáků v ČR – Inventarizační průzkum v NPR Vůznice. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno] Guth J. (2002): Metodika mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – AOPK ČR, Praha, 38 p. Hennig S. et Kunzl M. (2011): Applying integrated nature conservation management: Visitor management and monitoring of winter recreation activities focusing grouse species in Berchtesgaden National Park. – In: Zhelezov G. (ed.): Sustainable development in mountain regions: Southeastern Europe, p. 239–253. Higginbottom K., Carter R. W., Moore S., Rodger K. et Narayanan Y. (2010): Current practices in monitoring and reporting on sustainability of visitor use of protected areas. – CRC for Sustainable Tourism, Gold Coast, Queensland, 200 p.

544

P. Skalková a P. Špryňar: Monitorování návštěvnosti a odhad vlivu návštěvnosti: případová studie v NPR Vůznice Hůla P., Štěpánek P. et al. (1996): Biosférická rezervace Křivoklátsko. – Empora, Praha, p. 67– 88. Hůla P. (2009): Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. – Ochrana přírody, 64/1: 3–5. Internet 1: Statistika cestovního ruchu v České republice za rok 2008, http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Statistiky-Analyzy/Statistika-cestovniho-ruchu-CR-za-rok-2008, (20. 6. 2011) Internet 2: Natura 2000 – Evropsky významná lokalita Vůznice [http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000040787 (1. 7. 2011)] Jedlička J., Embertová R. (2008): Průvodce po naučných stezkách CHKO Křivoklátsko. – AOPK ČR, Správa CHKO Křivoklátsko, 30 p. Job H. (2008): Estimating the regional economic impact of tourism to national parks: Two case studies from Germany. – Gaia, 17: 134–142. Kala L. et Salov T. (2010): Národní park České Švýcarsko. – Ochrana přírody, 65, Suppl. Zvláštní číslo: 34–37. Kajala L., Erkkonen J., Perttula M. (2004): Measures for developing sustainability of nature tourism in protected areas. – Working papers of the Finnish Forest Research institute, 2: 236–241. Kocourek P. (2009): Inventarizační průzkum v CHKO Křivoklátsko. Závěrečná zpráva za rok 2009, dodatek: Skvrněnka severní Listrocheiritium septentrionale a špičatka suťová Pachypodoiulus eurypus – dvě vzácné mnohonožky CHKO Křivoklátsko. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno] Kocourek P. et Tajovský K. (2011): Mnohonožky (Myriapoda: Diplopoda) CHKO a BR Křivoklátsko. – Bohemia centralis, Praha, 31: 285–300. Kolbek J. et al. (2001): Vegetace chráněné krajinné oblasti a Biosferické rezervace Křivoklátsko, 2. Rozbor a syntéza. – Botanický ústav AV ČR, Praha, 132 p. Kučera T. (1994): Flóra a vegetace v NPR Vůznice. – Bohemia centralis, 23: 91–108. Leung Y. et Monz Ch. (2006): Visitor impact monitoring: old issues, new challenges. An Introduction to this Special Issue. – The George Wright Forum, 23 (2): 7–10. [http://www.georgewright.org/232leung.pdf (15. 7. 2011)] Leung Y. F., Newburger T., Jones M., Kuhn B. et Woiderski B (2011): Developing a monitoring protocol for visitor-created informal trails in Yosemite National Park, USA. – Environmental Management, 47: 93–106. Liddle M. (1997): Recreation ecology. The ecological impact of outdoor recreation. – Kluwer Academic Publisher Group, 672 p. Ložek V., Kubíková J. et Špryňar P. [ed.] (2005): Střední Čechy. Chráněná území ČR XIII. – AOPK ČR & EkoCentrum Brno, Praha, 904 p. Macků J. (1975): Příspěvek k sociologii houbaření. Mykologický zpravodaj – Věstník mykologického kroužku při Moravském muzeu a houbařské poradny botanického oddělení Moravského krasu v Brně, 19 (3): 91–95. Moore S. A., Pooley A. (2007) Defining Indicators and Standards for Tourism Impacts in Protected Areas: Cape Range National Park, Australia. Environmental Management, 39: 291–300. Moucha P., Černá K., Hoffmannová A. et Embertová R. (2008): Plán péče o NPR Vůznice na rok 2008–2016. SCHKO Křivoklátsko. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno] Muhar A. et al. (2002): Methods for Visitor Monitoring in Recreational and Protected Areas: An Overv. Conference Proceedings ed by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar 2000, 1–6. http://www.boku.ac.at/ifl/veranst/mmvconference/docs/proceedings/Monitoring_Methods.pdf Pásková M. et Zelenka J. (2005): Vybrané teoretické aspekty rozvoje cestovního ruchu a optimálního využívání přírodních a kulturních památek. [www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/9991.aspx (20. 5. 2011)] Patzelt Z. (2008): Editorial. – Ochrana přírody, 3: 2. [http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/editorial-2008-3.html] Patzelt Z. (2010): Význam monitorování cestovního ruchu. – Ochrana přírody, 65, Suppl. Zvláštní číslo: 29–30. Pohunek J. (2007): Lomy Amerika – etnografie Země nikoho. – Český kras,Beroun, 33: 44–55 Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166. Secretariat of the Convention on Biological Diversity (2010): Global Biodiversity Outlook 3. – Secretariat of the Convention on Biological Diversity, Montreal, 94 p.

545

BOHEMIA CENTRALIS 31 Skalková P. (2011): Význam monitorování návštěvnosti pro chráněná území na příkladové studii v NPR Vůznice. – Ms., dipl. práce, Ústav pro životní prostředí, PřF UK, Praha. [depon. in: Knihovna Ústavu pro životní prostředí, PřF UK, Praha] Šapovaliv P. (2003): Herpetologická inventarizace: Obojživelníci a plazi, NPR Vůznice. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno] Špryňar P. et Kubíková J. (2001): Pozoruhodné jevy v přírodních rezervacích a na lokalitách ohrožených druhů. – Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 15: 42–44. Šůra A. (2011): Národní park k vašim službám. – Respekt, 22/32(8.–14.8.2011): 46–52. Vítek O. (2007): Geocaching, turistika se srdcem moderních technologií. – Ochrana přírody, 62/6: 24– 26. Wolf I. D., Hagenloh G. et Croft D. B. (2011): Visitor monitoring along roads and hiking trails: How to determine usage levels in tourist sites. – Tourism Management, 33: 16–28.

Recenzovali: Ing. Martina Pásková, Ph.D. RNDr.Viktor Třebický, Ph.D.

546

Monitorování návštěvnosti a odhad vlivu návštěvnosti v chráněných územích: případová studie v NPR Vůznice

Recommend Documents