Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií

Bohemia centralis, Praha, 28: 287–320, 2007

Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií Hill Doutnáč in National Nature Reserve Karlštejn, a model site of studies in geobotany Jarmila Kubíková Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra botaniky, Benátská 2, Praha 2, Česká republika; e-mail: [email protected]; Agentura ochrany přírody a krajiny, U Šalamounky, Praha 5; e-mail: [email protected]

Abstract. The hill Doutnáč is a part of national nature reserve Karlštejn (Bohemian Karst, Czech Republic). It serves as a model site of zonal and extrazonal communities on calcareous rocks in warm and dry climate of Central Bohemia. The highest point of the hill reaches 432 m a.s.l. with slopes about 100 m high. Three different forest communities can be distinguished: Melampyro-Carpinetum on plateua and moderate slopes, Cephalanthero-Fagetum on humid northern slope and Lathyro versicolorisQuercetum on dry and warm southern slopes. This last community alternates with treeless rocky grasslands with many xerophytic species. The vegetation and microclimate of this locality were studied in detail in 1959 and the same localities were revised in 2005. The comparison of phytocoenological relévés is given in Table 1 and 2. No substantial difference was found in the forest communities, only some increase in the presence of nitrophilous species as Alliaria petiolata was noted. More dynamics was found in the rocky grassland. Out of more than 100 species only 13 ones have shown stability in frequency and cover: Carex humilis, Helianthemum grandiflorum, Thymus pulegioides, Alyssum montanum, Euphorbia cyparissias, Potentilla arenaria, Scabiosa canescens, Stachys recta, Artemisia campestris, Koeleria macrantha, Teucrium chamaedrys, Verbascum lychnitis, Galium glaucum. On the other hand, a group of subthermophilous species, characteristic of dry woodland is at present more abundant in open grassland, as Dictamnus albus, Anthericum ramosum, Vincetoxicum hirundinaria. Also grasses as Phleum phleoides, Stipa capillata, Festuca valesiaca, Melica transsilvanica, Koeleria macrantha increased their cover in 2005 compared with 1959. A list of species found on hill Doutnáč by several authors since 1943 is given. Several species found only in the fourties are printed in italics. However, most of them are not

287

Bohemia centralis 28-2.indd 287

14.11.2007 12:12:03

BOHEMIA CENTRALIS 28

missing in other parts of Bohemian Karst, but others as for example Festuca amethystina, Cephalanthera longifolia, Gymnadenia conopsea, Neottia nidus-avis are gradually disapearing everywhere. Key words: Bohemian Karst, deciduous forest, thermophilous grassland, monitoring, floristics

Úvod

V lesním komplexu severně od Srbska leží tři význačné lokality – Velká hora, Boubová a Doutnáč. Spolu s travnatou stepí u bývalé Komárkovy boudy patří k nejbohatším lokalitám xerofilní vegetace a zvířeny Českého krasu. Je tomu tak díky skalnatému terénu se svahy orientovanými k jihu a západu, kde se vlivem místního mikroklimatu v krajině velmi chudé na srážky (maximálně kolem 500 m za rok, s delšími obdobími beze srážek) rozvolňuje pokryv lesa a vznikají světlé travnaté „skalní stepi“. Všechny lokality jsou častými cíly botanických a zoologických exkurzí, ale také podrobného výzkumu. Výzkum Velké hory a současný stav vegetace a květeny shrnuje práce Hoffmanna (2007). Na kopci Doutnáč byly v letech 1959–1960 vypracovány tři diplomové práce, které se zabývaly teplotními a vlhkostními poměry vybraných lokalit (Chocholová 1960, Pachnerová 1960) a dále půdním chemismem (Kučerová 1960). Prvé dvě práce obsahují též fytocenologické snímky a floristické seznamy ze studovaných lokalit. Bohužel žádná z prací nebyla publikována, pouze Průša uvedl některá měření ve své knize o českých pralesích (Průša 1985). Step na kopci Boubová studoval ve své diplomové práci Janko (1965), který zejména prověřoval v té době nové metodiky kvantitativní ekologie. K Doutnáči se v letech 1968–1969 vrací pedologická studie Kubíkové a Ruska (1970). V roce 1989 publikovali Jeník, Soukupová a Osbornová-Kučerová studii o vlivu dlouhodobě osídlené jezevčí nory na Doutnáči na vegetaci a květenu bezprostředního okolí. Údaje o celém vrcholovém komplexu Doutnáče však nejsou od počátku 60. let k dispozici, takže rozpětí bezmála 50 let vybízí ke studiu změn ve složení vegetace na podrobně studovaných plochách fytocenologických snímků za uplynulé období. Z uvedených prací, současného stavu a dřívějšího popisu Domina (1943) byl pořízen též floristický seznam, který bude možno průběžně revidovat. Nomenklatura taxonů byla upravena podle příručky Kubáta et al. (2002). Poloha Kopec Doutnáč leží ve střední části rezervace Karlštejn, jihozápadně od obce Bubovice, jižně od samoty Boubová. Je ohraničen údolím Bubovického potoka na východě a jihu a úvalem s cestou (červeně značenou turistickou cestou Srbsko–Svatý Jan pod Skalou) na západě. Severně orientovaný svah navazuje na pole a silnici Bu-

288


14.11.2007 12:12:03

Jarmila Kubíková: Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií

Obr. 1. Kopec Doutnáč s vyznačenou polohou fytocenologických snímků Fig. 1. Hill Doutnáč with sites of phytocoenological relevés

bovice–Hostim. Nejvyšší vrchol měří 432,6 m n. m., směrem k severu se táhne hřeben s několika dalšími menšími vrcholy o výšce 422 až 430 m n. m. Úpatí kopce na severu leží ve výšce 380 m n. m., směrem k jihu spadají svahy do údolí Bubovického potoka až na 330 m n. m. Nejvyšší vrchol leží asymetricky blíže k jižní straně lokality, převýšení činí kolem 100 m, a proto sklon jižních svahů je značně strmý, místy i více než 30º, případně až 40º. Ke komplexu Doutnáče počítá Domin (1943) též hřeben táhnoucí se k jihozápadu mezi úvalem se značenou cestou k silnici Srbsko–Hostim. Této části říká západní Doutnáč, dnes se tato lokalita nazývá Boubová, jak již byl tento název použit v práci Janka (1965). Floristické údaje z této lokality byly zahrnuty též do floruly Doutnáče. Geologie Zkoumané území tvoří zvrásněné devonské vápence. Většinou se jedná o lochkovské vápence, které tvoří současný povrch antiklinály. Z botanického hlediska je nejzajímavější sled vrstev na jižním bezlesém svahu kopce. Zde můžeme vidět na vrcholu lochkovské vápence v drobné synklinále, pak těsně pod vrcholem úzký pruh požárského souvrství, dále po svahu dolů opět lochkovské vápence, následované koněpruskými vápenci a dalšími typy devonských vápenců na již zalesněném dolním 289


14.11.2007 12:12:04


úpatí kopce. Lochkovské vápence bývají promíšeny s rohovci a to je činí poněkud odolnějšími větrání a rozpadu, takže v terénu vytvářejí strmé svahy. Vegetace Vybraná lokalita je převážně zalesněná, a to v severní polovině bučinami a dubo-habrovými lesy, na jižní polovině na JZ, J, a JV expozicích šipákovou doubravou. V této xerofilní doubravě jsou četné větší či menší světliny, které na nejstrmějším svahu vytvářejí rozlehlé bezlesí, travní a skalní step, která patří k přírodovědecky nejcennějším společenstvům Českého krasu. Vegetace byla dokumentována celkem více než 60 snímky jak současnými, tak převzatými z nepublikovaných diplomových prací. Tyto snímky jsou zapsány v programu TURBOWEG a jsou transportovány do tabulek EXCEL. V příloze je tabulka lesních snímků (tab. 1) a jejich popis, dále tabulka stepních snímků (tab. 2) a popis stepních snímků. Pro hodnocení současné vegetace je relevantní srovnání se starší literaturou. Z ní je třeba jmenovat práci Domina (1943), který uvádí popisy vegetace a květeny Doutnáče kolem několika exkurzních tras z konce 30. let. Dalším pramenem jsou diplomové práce Pachnerové (1960) a Chocholové (1960), jejichž hlavním cílem bylo měřit a vyhodnotit mikroklimatické poměry společenstev na J-S a V-Z transektech této lokality, které však také podrobně charakterizují pomocí fytocenologických snímků místa svých měřišť. Přesné lokality měřišť a fytocenologických snímků viz obr. 1. Další pramen představuje pedologická studie Kubíkové a Ruska (1976), která též místa sond popisuje pomocí fytocenologických snímků. Odběrová místa v této práci byla shodná s některými měřišti Pachnerové a Chocholové, takže je k dispozici několikastupňová časová řada. Všeobecně se květeně a vegetaci Českého krasu věnuje studie Skalického a Jeníka (1974).

Přehled aktuální vegetace kopce Doutnáč

Třída Querco-Fagetea Řád Fagetalia sylvaticae Svaz Carpinion betuli Asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum Svaz Fagion, podsvaz Cephalanthero-Fagenion Asociace Cephalanthero-Fagetum Řád Quercetalia pubescenti-petraeae Svaz Quercion pubescenti-petraeae Asociace Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis

290


14.11.2007 12:12:04


Třída Festuco-Brometea Řád Festucetalia valesiacae Svaz Festucion valesiacae Asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae Carici humilis-Festucetum sulcatae Svaz Helianthemo cani-Festucion pallentis Asociace Helianthemo cani-Caricetum humilis Tyto vegetační jednotky jsou na jedné straně značně druhově bohaté, na druhé straně však jsou jejich hranice často nezřetelné, a to zejména mezi bučinou a habrovou doubravou, mezi habrovou doubravou a šipákovou doubravou. Šipáková doubrava přechází přes světlomilný lem do travní a skalní stepi. Vlastní skalní step je velice heterogenní a variabilita je primárně podmíněna výstupy skalního podloží mikrolokality a následně hloubkou půdy a typem humusového horizontu (viz Kubíková et Rusek 1976). Gradient od protorendziny k mulové rendzině vyznačuje výskyt společenstev s dominantní Festuca pallens přes společenstvo s Festuca valesiaca ke společenstvu s Festuca rupicola. Výše uvedené jednotky jsou doloženy fytocenologickými snímky současnými, ve srovnání s historickými snímky z těchže míst. Byla vyhledána původní měřiště Pachnerové a Chocholové, takže místa snímků jsou obdobná. Pouze na tzv. Velké stepi nebylo možno přesná místa najít, takže pro srovnání slouží celý soubor snímků jako celek. Mimo studia původních měřišť byly zaznamenány snímky i z širšího území celého Doutnáče, z výrazných biotopů. Vzhledem k tomu, že současně se stalo bezzásahové území Doutnáče předmětem velice podrobného lesnického výzkumu, který bude dokumentován též fytocenologicky, zaměřila se tato studia více na srovnání současného a historického stavu. Též bylo více pozornosti věnováno bezlesím, travní a skalní stepi. V dalších odstavcích budou podrobně popsána a komentována jednotlivá společenstva a v příloze jsou popsány lokality a struktura jednotlivých snímků. Lesy třídy Querco-Fagetea Lesní společenstva mohou být jasně tříděna podle dvou odlišných řádů: Fagetalia sylvaticae a Quercetalia pubescenti-petraeae. Fagetalia sylvaticae jsou středně vlhké listnaté lesy kolinního až submontánního stupně, které rostou na Doutnáči na makroklimaticky vyrovnaných plošinách a na severních, severozápadních a severovýchodních svazích. V současné době zde nalézáme vápnomilné bučiny as. Cephalanthero-Fagetum a habrové doubravy as. Melampyro-Carpinetum. Bučiny dokládají snímky B1, B2, B3 z roku 2005 (v tab. 1 viz č. 21, 22, 23). Jde o rozsáhlou lokalitu na celém severním svahu Doutnáče nad samotou Boubová, kde buk je ve stáří osmdesát až devadesát let a koruny buku jsou zapojené na 90 %, pouze

291


14.11.2007 12:12:05


s příměsí dalších dřevin, jako je javor mléč, klen, lípa velkolistá a habr. Jestliže si prostudujeme práci Domina (1943, s. 27), zjistíme však, že na tomtéž místě našel autor v roce 1939 zcela jiný les: stromové patro tvořila Tilia platyphyllos, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Ulmus scabra, s podrostem Fagus sylvatica, řídké keřové patro pak Corylus avellana, Daphne mezereum, Cornus sanguinea, Ribes alpinum. Je pozoruhodné, jak se během 60–70 let zcela změnila dominanta stromového patra! K proměnám docházelo zřejmě pravidelně i hlouběji v minulosti. Průša (1985) uvádí lesnickou mapu z roku 1806, kde na sledovaném svahu rostly tyto druhy: dub, lípa, habr, osika. Ani tehdy nebyl buk významněji přítomen, ale byl přimíšen ve všech okolních porostech ve stinných polohách. Stejně chyběl i javor, který je v mapě z roku 1806 uváděn jen ojediněle. Na druhou stranu, bylinné patro se prakticky nezměnilo od dob Domina (cituji druhový seznam, autor používá své zkratky pro abundanci a dominanci, které jsou dnes již těžko srozumitelné): Aconitum vulparia, Aegopodium podagraria, Elymus caninus, Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Bromus ramosus, Campanula rapunculoides, Campanula trachelium, Convallaria majalis, Festuca amethystina, Galium aparine, Galium odoratum, Galium sylvaticum, Geranium robertianum, Hedera helix, Hepatica nobilis, Heracleum sphondylium, Lamium galeobdolon, Lapsana communis, Lathyrus vernus, Maianthemum bifolium, Melica nutans, Mercurialis perennis, Milium effusum, Mycelis muralis, Phyteuma spicatum, Polygonatum odoratum, Pulmonaria obscura, Ranunculus auricomus, Scrophularia nodosa, Stellaria holostea, Viola mirabilis. Při srovnání se současnými snímky (viz B1, B2, B3) zjistíme téměř úplnou shodu bylinného patra, až na absenci vzácnějších druhů, jako je Aconitum vulparia a Festuca amethystina (tento druh nebyl na Karlštejnsku v posledních letech vůbec sbírán). Jak uvidíme dále, tento soubor druhů se prolíná do habrových doubrav na výslunnějších V a Z svazích, takže vedení přesných hranic mezi bučinou a habrovou doubravou je obtížné. Je vidět, že druhy řádu Fagetalia mají širokou ekologickou amplitudu a jen některé jsou úžeji vázány na určitou dominantu stromového patra. Habrové doubravy as. Melampyro nemorosi-Carpinetum jsou vyvinuty na většině plochy zkoumaného území. Na gradientu oslunění a vlhkosti navazují na jedné straně na bučiny a na druhé straně na teplomilné doubravy. Jsou dokumentovány snímky z práce Chocholové (1960) – M1A, M2A, M3A, M5A, M6A, M12A a snímky z roku 2005 z těchže měřišť – M1B, M2B,… atd. a dále snímky D1, D2. V tab. 1 viz č. 1–10, 17–20. Domin (1943, s. 28, 29) popisuje souborně habrové doubravy na západních svazích Doutnáče takto: stromové patro – Tilia platyphyllos, Tilia cordata, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, A. campestre, Fagus sylvatica, Ulmus scabra, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Sorbus torminalis, Sorbus aria, Pyrus communis, keřové patro – mladí jedinci uvedených stromů a dále Cornus sanguinea, Corylus avellana, Crataegus monogyna, C. laevigata, Daphne mezereum, Euonymus

292


14.11.2007 12:12:05


europaea, Ligustrum vulgare, Lonicera xylosteum, Ribes alpinum, Viburnum opulus, bylinné patro – Actaea spicata, Aconitum vulparia, Aegopodium podagraria, Elymus caninus, Ajuga reptans, Alliaria petiolata, Anemone nemorosa, Arabis pauciflora, Asarum europaeum, Astragalus glycyphyllos, Bromus ramosus, Bupleurum longifolium, Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Campanula trachelium, Carex digitata, Carex montana, Cephalanthera longifolia, Clematis recta, Convallaria majalis, Securigera varia, Dactylis aschersoniana, Dentaria bulbifera, Epilobium montanum, Epipactis latifolia, Festuca amethystina, Festuca heterophylla, Fragaria moschata, Fragaria vesca, Galium odoratum, Galium sylvaticum, Geranium robertsianum, Geum urbanum, Hedera helix, Hieracium lachenalii, Hieracium murorum, Hypericum hirsutum, Hypericum montanum, Inula conyza, Lamium galeobdolon, Lapsana communis, Laserpitium latifolium, Lathyrus niger, Lathyrus vernus, Lilium martagon, Luzula nemorosa (jen na ochuzených místech), Melica nutans, Melittis melissophyllum, Mercurialis perennis, Milium effusum, Mycelis muralis, Myosotis sylvatica, Neottia nidus-avis, Phyteuma spicatum, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, Prenanthes purpurea, Primula veris, Pulmonaria obscura, Ranunculus auricomus, Rubus saxatilis, Sanicula europaea, Scrophularia nodosa, Serratula tinctoria, Silene nemoralis, Stellaria holostea, Pyrethrum corymbosum, Thlaspi montanum, Veronica teucrium, Vicia sylvatica, Viola hirta, Viola mirabilis, Viola riviniana. Domin uvádí ještě jeden záznam z habrové doubravy na jižním úpatí Doutnáče, a to dosti přesně na místě měřiště 12 (viz snímky M12A, M12B). V 30. letech zde zjistil toto složení: Quercus petraea, Carpinus betulus, Cornus mas, Cornus sanguinea (a jiné křoviny), v bylinném patře hojně Cephalanthera rubra a dále Alliaria petiolata, Anacamptis pyramidalis, Astragalus glycyphyllos, Bupleurum falcatum, Campanula persicifolia, Carex montana, Cephalanthera longifolia, Pyrethrum corymbosum, Securigera varia, Crepis praemorsa, Euphorbia cyparissias, Festuca euovina, Fragaria vesca, Fragaria viridis, Genista tinctoria, Hepatica nobilis, Hieracium lachenalii, Hieracium murorum, Hierochloe australis, Melampyrum cristatum, Myosotis sylvatica, Orchis purpurea, Poa nemoralis, Primula veris, Silene nutans, Thalictrum minus, Trifolium alpestre, Trifolium medium, Viola hirta. Od skupiny společenstev řádu Fagetalia se výrazně liší teplomilné doubravy řádu Quercetalia pubescenti-petraeae. Vyskytují se na J, JZ a JV svazích, na jejich osluněném vrcholu, nikoliv na zastíněném úpatí. Jsou dokumentovány snímky z měřiště M8 (M8A, B, C, v tab. 1 č. 11, 12, 13) a M11 (M11A, M11B, v tab. 1 č. 15, 16), přechodné společenstvo k habrové doubravě představují snímky D1 a D2 (v tab. 1 č. 19, 20), přechod k xerotermním trávníkům snímek z měřiště M4 (M4A, M4B, tab. 2, č. 1, 2) a z měřiště M9 (M9A, tab. 1 č. 14). Domin (1943) popisuje teplomilné doubravy takto: Křovinaté světlé porosty, které tvoří Quercus pubescens, Cornus mas, Sorbus aria, Cotoneaster integerrimus, dále

293


14.11.2007 12:12:06


Berberis vulgaris, Ligustrum vulgare, Sorbus torminalis, Crataegus monogyna, největší šipáky jsou na světlinách pod vrcholem (naše měřiště M7), z bylin zaznamenává: Anthericum ramosum, Arabis hirsuta sessilifolia, Asperula cynanchica, Asperula tinctoria, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Campanula bononiensis, Carduus acanthoides, Carduus nutans (a jejich kříženec), Centaurea triumfettii, Centaurea stoebe, Clinopodium vulgare, Securigera varia, Dictamnus albus (velmi hojně), Galium glaucum, Genista tinctoria, Geranium sanguineum, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Lactuca quercina stricta, Lathyrus sylvestris, Melampyrum cristatum, Melica transsylvanica, Origanum vulgare, Peucedanum cervaria, Phleum phleoides, Polygonatum odoratum, Potentilla heptaphylla, Salvia pratensis, Sedum maximum, Sesleria calcaria (řídce), Silene nemoralis, Silene nutans, Stachys recta, Teucrium chamaedrys, Thlaspi montanum, Trifolium alpestre, Trifolium aureum, Verbascum lychnitis, Vincetoxicum hirundinaria. Xerotermní bezlesí Teplomilné trávníky na jižním svahu patří k přírodovědecky nejzajímavějším lokalitám v Českém krasu. Po léta se vede spor o jejich přirozený výskyt či o jejich druhotný původ po odstranění teplomilné doubravy během tisíciletého osídlení. V současné době se prosadil názor, že bezlesé enklávy byly vždy přirozeným vegetačním typem na osluněných jižních svazích, zejména na vápencích, bazaltech či břidlicích. Domin (1943) však považuje světliny v teplomilné doubravě víceméně za jejích součást a nevěnuje jim zvláštní pozornost, nazývá je „druhotné polostepní louky“. Říká o nich, že „nejsou sociologicky vůbec ustálené a nehodí se pro snímek pro svůj druhotný ráz a z něho vyplývající kolísavou strukturu“ (Domin 1943, s. 31). Popisuje výskyt rudohlávku jehlancovitého (Anacamptis pyramidalis) na více místech na jižním svahu na okraji těchto světlin a při té příležitosti jmenuje několik druhů, které jej doprovázejí: Stachys recta, Securigera varia, Achillea pannonica, Arrhenatherum elatius, Carex humilis, Centaurea stoebe, Dianthus carthusianorum, Festuca valesiaca, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Hieracium echioides, Koeleria gracilis (=macrantha), Potentilla arenaria, Salvia pratensis, Scabiosa ochroleuca, Teucrium chamaedrys, Trifolium arvense, Verbascum lychnitis, Vicia hirsuta. Na jiném místě na JZ a JJZ svahu popisuje další druhy na světlinách: Alyssum montanum, Anemone sylvestris, Arabis hirsuta, Aster amellus, Aster linosyris, Centaurea triumfettii, Colchicum autumnale, Inula hirta, Lactuca perennis, Melica transsilvanica, Potentilla arenaria, Pulsatilla nigricans, Sedum maximum, Stachys recta, Trifolium alpestre, Vincetoxicum hirundinaria. Na skalnatějším místě se vyskytla Sesleria calcaria, dále Betonica officinalis, Thesium bavarum, Thesium linophyllon, Adonis vernalis, Lathyrus pannonicus subsp. collinus, Medicago minima, Melampyrum cristatum, Muscari tenuiflorum, Rosa gallica, Seseli hippomarathrum a další (nejmenované).

294


14.11.2007 12:12:07


Je škoda, že se autor těmto světlinám více nevěnoval, takže dnes není možné posoudit jejich dynamiku. Při srovnání snímků z xerotermních trávníků na měřištích M7, M9, M10 (celkem 37 snímků z let 1960, 1970 a 2005) lze pouze konstatovat, že prakticky všechny druhy pozorované Dominem se na Doutnáči stále vyskytují, zejména se udržuje početná populace rudohlávku jehlancovitého. Výskyty vzácných a ohrožených druhů sleduje podrobně K. Němcová ve své disertační práci, proto jim nebyla věnována speciální pozornost v této studii. K druhům, které nebyly v posledních létech pozorovány na vlastním Doutnáči, patří např. Adonis vernalis a Thesium bavarum. Hlaváček jarní roste stále hojně na úpatí Boubové, což je podle Domina západní Doutnáč. Změny společenstev je možné posoudit při použití koeficientů podobnosti jednotlivých snímků nebo souborů snímků. Pro účel této inventarizace byla zpracována dostupná databáze a na jejím základě je možné postupně spočítat floristickou variabilitu mezi snímky z různých období. Jako příklad byl spočítán Sörensenův koeficient floristické podobnosti pro snímky z měřiště M7, a sice mezi roky 1960 a 2005, mezi roky 1960 a 1970 a 1970 až 2005. Koeficient se vyjadřuje v procentech: 1960–1970 … 67 % 1960–2005 … 57 % 1970–2005 … 47 % Tyto orientační výsledky ukazují, že dochází k určité změně rok od roku, podle výkyvů počasí v jednotlivých letech, ale nelze pozorovat nějaký trend ve vývoji společenstev. Existuje trvalý soubor druhů, který tvoří základ travního společenstva, a k nim přibývají další druhy podle měnících se podmínek prostředí. K základním druhům patří: Achillea collina, Alyssum montanum, Asperula cynanchica, Aster linosyris, Carex humilis, Centaurea stoebe, Securigera varia, Euphorbia cyparissias, Festuca rupicola, Galium glaucum, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Koeleria macrantha, Potentilla arenaria, Salvia pratensis, Stachys recta, Teucrium chamaedrys, Thalictrum minus, Verbascum lychnitis. Jedná se o subxerofilní společenstvo, které řadím do as. Carici-Festucetum rupicolae. Další vyhodnocení snímků z tzv. Velké stepi bylo provedeno srovnáním konstance v souboru snímků z roku 1960 a z roku 2005. Snímky z roku 1960 (9 snímků) Druhy v konstantní třídě V (80–100% frekvence): Carex humilis, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Sedum sexangulare, Thlaspi perfoliatum, Thymus pulegioides.

295


14.11.2007 12:12:08


Druhy v konstantní třídě IV (60–80% frekvence): Alyssum montanum, Galium glaucum, Euphorbia cyparissias, Potentilla arenaria, Scabiosa canescens, Seseli osseum, Stachys recta, Valerianella locusta. Druhy v konstantní třídě III (40–60% frekvence): Ajuga genevensis, Artemisia campestris, Festuca rupicola, Koeleria macrantha, Teucrium chamaedrys, Verbascum lychnitis.

Ostatních 36 druhů se vyskytovalo s frekvencí do 40 %. Snímky z roku 2005 (11 snímků) Druhy v konstantní třídě V: Alyssum montanum, Carex humilis, Festuca valesiaca, Galium glaucum, Koeleria macrantha, Phleum phleoides, Potentilla arenaria, Stachys recta, Teucrium chamaedrys. Druhy v konstantní třídě IV: Anthericum ramosum, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Salvia pratensis, Thymus pulegioides, Aster linosyris, Melica transsilvanica, Scabiosa canescens, Euphorbia cyparissias, Verbascum lychnitis, Centaurea stoebe. Druhy v konstantní třídě III: Acinos arvensis, Artemisia campestris, Cerastium arvense, Polygonatum odoratum, Lithospermum arvense, Orobanche sp., Dianthus carthusianorum, Festuca pallens, Hypericum perforatum.

Dalších 55 druhů se vyskytovalo ve frekvenci nižší než 40 %. Přehled frekvenčních tříd jednotlivých druhů v letech 1960 (9 snímků) a 2005 (11 snímků) Druhy stálé (frekvence 40 až 100 %) Carex humilis Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Thymus pulegioides Alyssum montanum Galium glaucum Euphorbia cyparissias Potentilla arenaria Scabiosa canescens Stachys recta Artemisia campestris Koeleria macrantha Teucrium chamaedrys Verbascum lychnitis Druhy s nižší frekvencí v roce 2005 Seseli osseum Sedum sexangulare Thlaspi perfoliatum

1960

2005

V.

V.

V. V. IV. IV. IV. IV. IV. IV. III. III. III. III.

IV. IV. V. V. IV. V. IV. V. III. V. V. IV

IV V. V.

méně méně méně

296


14.11.2007 12:12:08


Valerianella locusta Ajuga genevensis Festuca rupicola Druhy se zvýšenou frekvencí v roce 2005 Festuca valesiaca Phleum phleoides Anthericum ramosum Salvia pratensis Aster linosyris Melica transsilvanica Centaurea stoebe Stipa capillata Acinos arvensis Cerastium arvense Polygonatum odoratum Lithospermum arvensis Orobanche sp. Dianthus carthusianorum Festuca pallens Hypericum perforatum

IV. III. III.

méně méně méně

méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně méně

V. V. IV. IV. IV. IV. IV. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Na prvý pohled je patrné, že došlo k posunu ve frekvenci druhů na skalní stepi. Jestliže z hodnocení vyjmeme druhy jednoleté, jejichž prezence se velice mění podle ročního chodu počasí, vidíme, že je jen málo druhů, které tvoří stálou páteř xerotermního stepního společenstva: Carex humilis, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Thymus pulegioides, Alyssum montanum, Galium glaucum, Euphorbia cyparissias, Potentilla arenaria, Scabiosa canescens, Stachys recta, Artemisia campestris, Koeleria macrantha, Verbascum lychnitis, Teucrium chamaedrys. Pozoruhodná je dynamika v přírůstu frekvence některých trav, jako Festuca valesiaca, Festuca pallens, Stipa capillata, Phleum phleoides, Melica transsilvanica, a naopak úbytek Festuca rupicola. Protože Festuca valesiaca i Festuca pallens jsou druhy mnohem xerofilnější než Festuca rupicola, překvapuje na druhé straně úbytek Seseli osseum, což je druh vysloveně skalní, a přírůstek druhů xerotermních lemů, jako Anthericum ramosum, Polygonatum odoratum, nebo druhů až suchých luk, jako je Salvia pratensis. Je nápadné, že počet druhů v roce 2005 je celkově vyšší než v roce 1960. Nejde přitom o druhy ruderální, ale spíše o druhy poněkud více mezofilní a druhy lesních lemů. Je možné spekulovat, že s celkovou eutrofizací prostředí se i na výsušných svazích daří uchycení náročnějších druhů. Je známo, že vyšší obsah dusíku může fyziologicky suplovat nedostatek vláhy. I za současného stavu je možné většinu snímků zařadit do společenstva Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae. Některé snímky s větší pokryvností Festuca pallens a Seseli osseum se blíží as. Helianthemo cani-Caricetum humilis, i když výskyt Helianthemum canum kolísá v jednotlivých letech. 297


14.11.2007 12:12:08


Závěry

Kopec Doutnáč je pěkným příkladem, jak se vyvíjejí zonální i extrazonální společenstva na vápencích Českého krasu. Zonálním společenstvem je nesporně habrová doubrava (Melampyro-Carpinetum), kterou najdeme na plošinách a mírných svazích k východu a západu. Za extrazonální společenstvo můžeme označit chladnomilnější vápnomilnou bučinu (Cephalanthero-Fagetum) na severních svazích, která má většinu druhů shodných s habrovou doubravou, ale odlišuje se přítomností Cephalanthera damasonium, C. rubra, Epipactis sp., Daphne mezereum, Maiathemum bifolium apod. Tato bučina, jak popisuje Domin, byla v roce 1943 v juvenilním stadiu vývoje, jako mladý podrost pod starými lípami a javory, ale během dalších let do současnosti se prosadil buk jako silná dominanta. Jak dalece byl tento vývoj podpořen lesnickou činností, není jasné. Vzhledem k tomu, že Doutnáč byl vyhlášen jako bezzásahové území, bude možné posoudit přirozený vývoj v budoucnosti. V doubravách na vrcholu kopce se v jarním období objevují velké populace česnáčku (Alliaria petiolata) a velmi časté semenáčky jasanu. Objevují se i další druhy naznačující možnou eutrofizaci při vyčesávání srážek, jako Galium aparine nebo Anthriscus sylvestris. Na jižních svazích přechází habrová doubrava do extrazonální teplomilné doubravy s dubem šipákem a dřínem (Lathyro versicoloris-Quercetum), ve které se nalézají větší či menší světliny. Zůstává otázkou, jak velké byly tyto světliny v minulosti, zda se na jejich větším rozsahu nepodílelo tisícileté osídlení Českého krasu, či zda jsou čistě přírodním výsledkem edafických a mikroklimatických faktorů. Výzkum v minulosti (viz Chocholová, Pachnerová, Kubíková a Rusek) ukázal velké odlišnosti v půdních vlastnostech a mikroklimatu otevřených ploch a teplomilné doubravy. Je fakt, že dlouhodobé pozorování rozsahu volných ploch (které v minulosti zaměřil pouze lesník Průša) ukazuje, že v současné době jsou křoviny velice vitální a světliny se zmenšují, některé průchody zarůstají a malá stepní ploška, označená M4, zmizela úplně pod porostem dřínu a muku. Další pozorování se zaměřením okrajů křovin by mohla na tuto otázku v dlouhodobé perspektivě odpovědět. Současné výsledky pozorování vegetace otevřených „skalních stepí“ v porovnání s údaji před padesáti lety dokládají stabilitu prezence a frekvence pouhých 13 základních populací xerotermích druhů a ukazují na probíhající dynamiku vitality dalších druhů, která má kořeny v genetických vlastnostech druhu (keříčky s omezeným stářím jedince, trávy s klonálním rozmnožováním, dvouleté a jednoleté druhy, geofyty apod.) a ve výkyvech klimatu (příliš dlouhé sucho, zimní mrazy). Jestliže se podíváme na soupis floruly Doutnáče a Boubové, zjistíme jen málo úbytků při srovnání s popisem Domina z konce třicátých let. Např. v poslední době nebylo zaznamenáno Bupleurum longifolium, Cephalanthera longifolia, Crepis prae-

298


14.11.2007 12:12:09


morsa, Epilobium montanum, Epipactis latifolia, Festuca amethystina, Gymnadenia conopsea, Hieracium echioides, Hypericum hirsutum, Hypericum montanum, Lactuca quercina, Lathyrus sylvestris, Muscari tenuiflorum, Neottia nidus-avis, Prenanthes purpurea, Rosa gallica, Serratula tinctoria, Thesium bavarum, Trifolium aureum. Také chybí záznamy o Ulmus glabra, který zřejmě doplatil na epidemii houbové choroby. Výše uvedený seznam, až na výjimky, odpovídá pozorované stále větší vzácnosti populací těchto druhů i v jiných chráněných územích.

Literatura Domin, K. (1943): Vegetační obrazy z Poohří, středních a východních Čech. – Rozpravy II. třídy České akademie věd a umění, Praha, 52 (1942)/14: 1–44. Hoffmann, A. (2007): Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn – současný stav a vyhodnocení změn. – Bohemia centralis, Praha, 28: 49–116. Chocholová J. (1960): Rostlinná společenstva Doutnáče a jejich.vztah ke stanovištní vlhkosti. – Ms. [Diplomová práce, depon. in: Knih. katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha]. Janko J. (1965): Xerotermní porost na Boubové, kvantitativní analýza. – Ms. [Diplomová práce, depon. in: Knih. katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha]. Jeník J., Soukupová L. et Osbornová-Kučerová J. (1989): Ruderální biotop po jezevcích ve svahové stepi na Doutnáči (Český kras). – Bohemia centralis, Praha, 18: 143–159. Kubát K. (ed.) et al. (2002): Klíč ke květeně české republiky. – Academia, Praha. Kubíková J. et Rusek J. (1976): Development of xerothermic rendzinas. A study in ecology and soil microstructure. – Rozpravy československé akademie věd, řada mat.-přír., Praha, 86 (6). Kučerová J. (1960): Dynamika nitrátů v lese, lesostepi a stepi. – Ms. [Diplomová práce, depon. in: Knih. katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha]. Pachnerová L. (1960): Teplotní a světelné poměry vegetace na Doutnáci. – Ms. [Diplomová práce, depon. in: Knih. katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha]. Průša E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder. – Academia, Praha. Skalický V. et Jeník J. (1974): Květena a vegetační poměry Českého krasu z hlediska ochrany přírody. – Bohemia centralis, Praha, 3: 101–140.

Recenzovala RNDr. Zdenka Neuhäuslová, CSc.

299


14.11.2007 12:12:09


Tab. 1. Lesní snímky Číslo snímku

1 2

3 4 5 6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

3 2

3 3 3 2

3

+ 2 3

.

.

E3 Quercus petraea

.

.

.

.

4 3

2

2

.

.

3

Carpinus betulus

2 1

3 1 3 .

3

.

2 3

.

.

.

.

.

.

2 2

3

2

+ 2 3

Tilia cordata

.

.

2

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Tilia platyphyllos

2 3

2 2 5 .

.

4 .

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

4 .

Fraxinus excelsior

1 3

2 .

.

3

.

+ .

.

2

.

2 .

.

.

.

1

.

2

.

.

.

Sorbus torminalis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2 1

+ 1

.

.

+

Quercus pubescens

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3

3 2 5

5 .

.

.

.

.

.

.

.

Cornus sanguinea

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Cornus mas

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

3

.

.

2 .

.

.

.

.

.

Acer campestre

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

1

+ .

3

.

.

3 1

2

1

.

.

.

Crataegus laevigata

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Betula pendula

.

.

.

.

2 .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Fagus sylvatica

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

4

2 3

Acer platanoides

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

2

.

.

1

2 .

Ligustrum vulgare

.

.

+ .

+ + + .

+ .

+ .

1 + 1 2

+ 2

.

.

.

.

.

Cornus sanguinea

+ .

.

.

+ .

+ .

+ .

.

.

.

.

1 + .

.

.

+ .

.

.

Sorbus torminalis

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

Crataegus monogyna

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2 .

.

1

.

1

.

.

.

.

.

Acer campestre

.

1

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

1 r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Rosa sp.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

+ .

.

.

1 + .

.

.

.

.

.

.

Sorbus aria

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

Berberis vulgaris

r .

+ .

.

.

.

.

.

.

+ .

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

Corylus avellana

4 .

3 .

.

1

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

Crataegus laevigata

r .

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1 .

.

.

.

.

.

.

.

Euonymus europaeus

r .

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Tilia platyphyllos

.

.

.

1 .

.

.

+ .

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1 .

Fraxinus excelsior

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

Cornus mas

+ 2

.

.

.

1

.

.

.

.

.

4 4 + 2 2

.

2

.

2

.

.

.

Cotoneaster integerrimus

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

2

.

2 + .

1

.

.

.

.

.

.

.

Daphne mezereum

r .

.

.

r

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r .

Ribes alpinum

+ .

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + .

Poa nemoralis

2 1

1 1 1 1

.

1 .

1

2

+ 2 2

+ 1

3 1

+ + + + +

Polygonatum odoratum

+ + + + + + r

+ + .

1

1 2 2

1 .

2 2

r

.

.

.

.

2

E2

.

E1 Druhy mezické doubravy 1

.

.

.

300


14.11.2007 12:12:10


Číslo snímku

1 2

3 4 5 6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Bromus benekenii

.

1

.

1 .

1

.

+ .

1

.

+ .

.

.

1

.

Anemone nemorosa

.

1

.

2 .

1

.

2 .

.

.

.

.

.

.

.

+ + + .

2

1 1

Viola mirabilis

+ 2

+ 1 + 2

+ 2 + .

.

.

.

.

+ .

.

+ + 2

.

+ .

Stellaria holostea

+ 1

+ .

+ 1 r

.

.

.

.

r .

.

r

Campanula trachelium

.

+ .

+ 1 .

1

+ + + + .

.

3

.

+ .

Elymus caninus

.

+ r

1 .

+ + .

Hepatica nobilis

+ 1

Fragaria moschata

.

Pulmonaria obscura

+ .

Lapsana communis

.

Convallaria majalis

1 .

Campanula persicifolia

.

Fragaria vesca

+ .

.

.

+ .

Festuca gigantea

1 .

.

.

+ .

Dactylis polygama

+ 2

.

.

.

1

+ 1 + 2

Astragalus glycyphyllos

+ + + .

r

.

.

+ .

.

Galium odoratum

1 1

.

1 .

1

1 1 1

Carex digitata

+ .

1 .

.

.

1

.

.

Melica nutans

+ .

+ + .

.

.

+ .

Melampyrum nemorosum

1 .

1 .

.

1

+ r

Calamagrostis arundinacea 1 .

1 .

1 .

Lathyrus vernus

+ 3

+ 2 + 2

Silene nemoralis

+ .

r

Lathyrus niger

+ + .

Hieracium lachenalii

+ .

+ .

Carex montana

.

.

Galium sylvaticum

.

. .

+ 1 1 1

+ . .

+ . .

+ .

. 1

+ 1 1 1

+ + . 1

+ .

.

+ + .

.

+ 1

+ +

.

+

+ r

.

.

.

.

r

.

.

.

+ + 2

2

2

2 1

+ .

1 1 + r .

.

.

1 .

1

.

1 .

.

.

+ .

.

.

1

.

+ + .

+ .

+

1 .

1

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ .

+

.

.

.

.

+ .

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1 1

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

+ .

.

r

+ + .

.

+ r + r

+ .

.

.

+ .

+ .

1

.

.

+ + .

+ .

+ + .

.

.

+ .

r

r

.

.

.

1 .

.

.

.

.

.

+ .

1

.

.

.

.

+ .

r

+ .

1 1

1

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

1 r

2

2

2

3 2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

1 r

1

1

.

.

r

+ .

.

.

.

.

+ .

+ + .

+ .

+ + 1 .

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

r .

.

1

.

.

.

1

.

.

1 + 1

2

1

1 1

+ 1 .

+ .

.

.

1 .

2 .

1 . .

1

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ r .

.

.

.

.

.

1 r

1

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+ .

.

1

2 + + + .

.

2

+ 2

+ 2 + 2

r

2 + 2

.

.

.

.

.

.

.

1

r

.

+ 1

Clinopodium vulgare

.

.

.

.

.

+ + + .

.

.

.

.

.

.

Mercurialis perennis

.

+ .

.

.

.

.

r

.

+ .

.

.

Pyrethrum corymbosum

.

2

+ 1 + + + + + 1

+ + + 1

+ 1

1 1

+ 1

.

.

+

Heracleum sphondylium

.

.

r

+ .

Dentaria bulbifera

.

.

.

+ + .

Myosotis sylvatica

.

+ + .

Primula veris

.

1

Avenella flexuosa

.

.

.

+ .

1

.

.

. .

.

.

+ .

1 .

1

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

+ 1 + .

r

+ + .

1

2 3 2

.

+ + + + 1

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ .

2 .

.

r

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

Melampyrum pratense

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Hieracium laevigatum

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ 1 .

.

.

.

.

.

r

.

.

r

+ .

.

r r

.

r

.

.

.

Festuca heterophylla

.

.

.

1 .

+ .

+ .

.

.

Veronica chamaedrys

.

.

r

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

301


14.11.2007 12:12:10


Číslo snímku

1 2

3 4 5 6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Daphne mezereum

.

.

.

.

+ 1

.

.

+ + .

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ 1 +

Scabiosa canescens

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

Carex pairae s.lat.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

1 .

.

.

.

Melittis melissophyllum

.

.

r

1 + 1

.

1 .

1

.

.

.

.

.

r 1

.

.

+ + .

Sanicula europaea

.

.

.

.

2

.

+ .

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Asarum europaeum

.

.

.

1 2 1

.

1 + 1

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

Hieracium murorum

.

.

+ 1 .

+ 1 + .

.

.

.

.

.

.

.

+ r

1

.

.

.

.

+ .

+ + + + 1

r .

+ .

.

.

Ranunculus auricomus

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

+ .

+ .

.

.

Viola reichenbachiana

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

+ + .

.

Hordelymus europaeus

+ .

.

.

.

1

.

+ .

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Brachypodium sylvaticum

.

.

.

.

.

.

+ .

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Hierochloe australis

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1 .

.

.

.

.

.

Hieracium sabaudum

r .

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Luzula luzuloides

+ .

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Berberis vulgaris juv.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

r

+ .

.

.

.

r .

r

r

.

.

.

Fagus sylvatica juv.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

2

+ 2

Carpinus betulus juv.

.

.

.

.

.

+ .

.

+ .

.

.

.

.

.

.

r 1

Quercus petraea juv.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r 1

r

+ .

Lonicera xylosteum juv.

.

.

+ .

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + 2 1

r

.

Acer campestre juv.

.

+ .

.

+ 1

Crataegus monogyna juv.

.

+ .

.

.

Sorbus torminalis juv.

+ .

Tilia platyphyllos juv.

.

1

Ligustrum vulgare juv.

.

Fraxinus excelsior juv.

.

2

.

2 .

.

+ .

+ .

.

+ 2

Cornus sanguinea juv.

.

.

.

.

+ .

+ .

+ .

.

.

+ .

.

+ .

.

+ .

+ . .

. .

.

1 .

1

.

.

.

.

.

.

.

+ 1

+ 2

1 1

+ .

+ .

.

+ .

.

.

.

.

.

+ .

r

1

+ +

+ + .

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

r + .

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

r

r

r

1

.

.

+ r

.

+ .

.

.

.

.

.

+ 2

.

+ .

.

.

r

2

2

+ +

.

.

+ + +

2

+ + + . .

1 + 2

.

.

.

.

Druhy teplomilné doubravy Teucrium chamaedrys

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ + + 1

r .

.

.

.

.

Hylotelephium maximum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

+ r

.

.

.

r

.

.

.

Campanula bononiensis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

Veronica teucrium

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

Arabis pauciflora

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

r + .

.

.

.

.

Bupleurum falcatum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + + r

+ 1

+ 1

.

.

.

.

.

Verbascum lychnitis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

r .

.

.

Geranium sanguineum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+ .

.

r 1

.

.

.

.

.

.

.

Hypericum perforatum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

r .

.

.

.

.

.

Euphorbia cyparissias

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

Inula hirta

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

r

.

.

+ .

.

.

.

.

.

Securigera varia

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ r

.

.

.

.

r .

.

.

.

.

.

302


14.11.2007 12:12:10


Číslo snímku

1 2

3 4 5 6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Galium mollugo agg.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

Carex muricata agg.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

Pyrus pyraster

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

Galium glaucum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

Carex humilis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

Clematis recta

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

r

Centaurea triumfettii

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + .

Taraxacum sp.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

+ .

.

.

Achillea collina

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Orchis purpurea

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ r

.

.

.

.

.

Vicia tenuifolia

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

+ .

.

+ .

.

.

.

+ .

+ .

1

1 + 1

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

+ + .

.

1 r

.

.

.

.

.

2 .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

+ + + .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Lathyrus pannonicus .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + .

+ + .

.

.

.

Melampyrum cristatum

subsp. collinus

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+ + + .

+ .

.

.

.

.

.

Ajuga genevensis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

Vincetoxicum hirundinaria

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

1

.

.

.

Genista tinctoria

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + + .

1

r + .

.

.

.

.

Trifolium alpestre

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ .

2

+ + .

.

.

.

.

Cephalanthera rubra

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r r

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

+ .

.

.

.

.

1

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

+ .

.

.

+ . r

.

1 1

r

Sorbus aria juv.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Betonica officinalis

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

+ + + r

.

Asperula tinctoria

.

r

.

.

.

.

.

.

.

+ 1 .

r

1 .

+ + .

Dictamnus albus

.

+ .

2 1 2

+ 2

r 1

Origanum vulgare

1 .

Cornus mas juv.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

r + .

.

.

.

.

Inula conyza

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

r .

.

.

.

.

.

Brachypodium pinnatum

.

.

.

.

.

.

1

.

+ .

.

.

1 + .

2

1 .

.

.

.

.

.

.

.

.

. .

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

1 + r + + + .

Helianthemum grandiflorum .

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Arabis hirsuta

subsp. obscurum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

+ r

.

+ r .

.

.

.

.

.

Trifolium medium

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Anthericum ramosum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

1 r

.

1

.

+ .

1

.

.

.

Stachys recta

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Euonymus europaeus juv.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

Cotoneaster integerrimus

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

1 .

.

.

.

+ + r

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

1

Druhy bučiny Tilia cordata juv.

.

+ .

Maianthemum bifolium

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + +

Senecio nemorensis agg.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + .

303


14.11.2007 12:12:11


Číslo snímku

1 2

3 4 5 6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Acer pseudoplatanus juv.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

2

Polygonatum multiflorum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

Lilium martagon

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + + + +

Acer platanoides

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

r

2

Milium effusum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ + .

Carex sylvatica

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

Alliaria petiolata

.

1

.

.

.

.

.

1 .

.

2 1 + + 2

+ + .

.

.

.

Galium aparine

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1 1 .

.

.

.

r

r

r

.

.

1

Geranium robertianum

.

1

.

.

.

.

+ .

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Chaerophyllum temulum

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

+

Fallopia convolvulus

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Geum urbanum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

Taraxacum sect. Ruderalia

.

.

r

.

r

.

r

.

r

.

r

.

.

+ .

.

r .

.

.

Impatiens parviflora

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Poa angustifolia

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

Rosa sp.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

+ r

.

+ .

.

.

1 . +

+ 1

Druhy nitrofilní a ruderální r

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

+ +

Tab. 1 – Druhy v jednom snímku: sn. 1 – Rubus caesius r, Agrostis canina +, Acinos arvensis +, sn. 5 – Platanthera bifolia r, sn. 9 – Trifolium dubium r, Rosa canina +, sn. 11 – Anemone sylvestris +, Thlaspi perfoliatum +, Thymus pulegioides +, Valerianella locusta r, Veronica austriaca +, Lactuca perennis +, Corylus avellana juv. +, Potentilla arenaria +, Lotus corniculatus +, Cerastium arvense +, Salvia pratensis +, Mycelis muralis r, Linaria vulgaris +, sn. 12 – Festuca valesiaca r, Anacamptis pyramidalis +, Avenula pubescens +, Peucedanum cervaria +, sn. 13 – Silene nutans r, Lactuca quercina +, Fallopia convolvulus +, sn. 14 – Hieracium pilosella r, Vicia angustifolia 1, Veronica officinalis +, Laserpitium latifolium +, Thlaspi montanum r, sn. 15 – Vicia cracca r, Salvia nemorosa +, sn. 17 – Trifolium rubens +, Viola riviniana +, Viola hirta +, Medicago falcata +, Anthriscus sylvestris +, Campanula rapunculoides 2, Crataegus laevigata juv. +, sn. 18 – Quercus pubescens juv. r, sn.19 – Cephalanthera damasonium +, sn. 20 – Carex caryophyllea +, sn. 21 – Anemone ranunculoides +, sn. 23 – Epipactis sp. r

304


14.11.2007 12:12:11


400.00

400.00

400.00

400.00

400.00

2005

2005

2005

22

40.00

2005

2005

25.00

1960

2005

100.00

1960

100.00

100.00

400.00

100.00

2005

1970

1960

100.00

1960

2005

30.00

400.00

1960

2005

2005

25.00

400.00

1960

100.00

400.00

2005

400.00

50.00

1960

1960

400.00

2005

2005

50.00

1960

Rozloha [m2]

305

23

21

20

19

18

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

Číslo Rok snímku vzniku

0

0

0

0

90

0

180

180

203

180

180

180

180

0

0

90

90

0

0

360

360

0

0

0

0

0

0

25

0

15

20

20

5

15

15

20

0

0

40

30

0

0

40

40

0

0

Orientace Sklon [º] [º]

Tab. 1 – Hlavička lesních snímků

80

90

90

60

60

65

60

40

30

100

20

40

50

40

40

80

50

50

90

40

60

80

70

5

5

10

20

0

20

1

40

30

2

90

80

55

0

3

1

15

5

5

5

25

20

15

60

70

80

60

50

60

65

80

75

50

60

30

80

60

70

40

60

55

60

40

60

60

70

Pokryvnost [%] E3 E2 E1

38

30

33

60

37

58

69

35

31

61

36

39

69

25

35

40

35

36

36

30

38

39

43

Počet druhů

Snímek B3. Bučina na plošině nad svahem. Kubíková

Snímek B2. Bučina va severním úpatí vlevo od cesty. Kubíková

Snímek B1. Bučina va severním úpatí nad poli u Bubovic, vpravo od cesty vzhůru. Kubíková

Snímek D2. Doubrava na východním svahu na hřbetu pod druhým nižším vrcholem. Kubíková

Snímek D1. Doubrava na východním svahu protáhlého hřbetu vrchu Doutnáč. Kubíková

Snímek M12B. Doubrava na jižním svahu pod velkou stepí. Kubíková

Snímek M12A1. Habrová doubrava na jižním svahu pod „velkou“ stepí. Chocholová

Snímek M11B. Východní okraj „velké“ stepi. Kubíková

Snímek M11A. Okraj šipákové doubravy na V okraji „velké“ stepi. Chocholová

Snímek M9A. Šípáková doubrava okolo světliny. Chocholová

Snímek M8C. Lesostep nad velkou stepí, dtto M8A, M8B. Kubíková

Snímek M8B. Šipáková doubrava mezi „horní“ a „velkou“ stepí. Kubíková

Snímek M8A. Šipáková doubrava na jižním svahu, mezi „horní“ a „velkou“ stepí. Chocholová

Snímek M6B. Les na východním svahu, níže na plošince. Kubíková

Snímek M6A. Les na východním svahu, níže na plošince. Chocholová

Snímek M5B. Les na V svahu pod vrcholem. Kubíková

Snímek M5A. Les na V svahu pod vrcholem. Chocholová

Snímek M3B. Les v sedle na severu. Kubíková

Snímek M3A. Les v sedle na severu. Chocholová

Snímek M2B. Les na S svahu pod vrcholem. Kubíková

Snímek M2A. Les na S svahu pod vrcholem. Chocholová

Snímek M1B. Les na vrcholu. Kubíková

Snímek M1A. Les na vrcholu. Chocholová

Poznámky


14.11.2007 12:12:11


Lokality většiny lesních snímků byly vymezeny při diplomových pracích Chocholové a Pachnerové v roce 1959 – viz přiloženou mapku z jejich práce (obr. 1). Bylo zachováno označení bodů jejich transektu: M1 les na vrcholu, M2 les na severním svahu pod vrcholem, M3 les v sedle na severu pod vrcholem, M5 les na východním svahu pod vrcholem, M6 les v sedle pod východním svahem, M8 parkový les na jižním svahu, M9 parkový les na jihozápadním svahu v kontaktu s otevřenou světlinou, M11 rozvolněný křovinatý les na východním okraji velké stepi, M12 les na jižním úpatí velké stepi pod skalním stupněm. Na těchže místech byly zapsány snímky v roce 2005. Dále byly zapsány snímky v doubravách na východním svahu protáhlého hřbetu kopce Doutnáč, který se táhne od kóty severním směrem. Snímky označené D1 a D2 jsou zakresleny také v této mapce. Na severním svahu kopce Doutnáč, na jeho úpatí k samotě Boubová, byly zapsány další snímky v porostu bučiny, viz B1, B2, B3. Poznámky ke snímkům v tab. 1: Snímek č. 1, č. 2 – Lesní porost na vrcholu kopce Doutnáč v okolí vyznačené kóty, označení M1A pro historický snímek, M1B pro snímek z roku 2005. Jde o porost nezapojené doubravy (pokryvnost stromového patra 60–70 %), kde se zúčastní na skladbě dub zimní, habr, lípa velkolistá a jasan. Podíl jasanu od prvého snímku v roce 1959 stoupl z 5% na 25 %. V keřovém patru se snížil podíl lísky a zvýšil se podíl dřínu na 15 %. V bylinném patru je možné vysledovat řadu změn, které však nemění charakter společenstva. Je možné pouze konstatovat i jinde pozorovanou expanzi jasanu, která se projevuje velkým počtem semenáčků – 15 % pokryvnosti bylinného patra, a dále nápadný (zejména na jaře ) výskyt česnáčku (Alliaria petiolata), který indikuje zvýšený přísun dusíku. Na úživnější půdu poukazuje i větší zastoupení některých náročnějších lesních druhů, jako je Viola mirabilis, Galium sylvaticum, Dactylis polygama, Lathyrus vernus. Snímek č. 3, č. 4 – les na severním svahu pod vrcholem (M2A, M2B) má řídký zápoj stromového patra kolem 50 %, zápoj se poněkud snížil během sledovaného období, rostou zde dub zimní, lípa velkolistá, habr a v malé míře jasan. Pokryvnost keřového patra je velmi malá, dříve hojná líska ustoupila. V bylinném patru je nápadné přibývání náročnějších druhů, jako jsou semenáčky jasanu, Anemone nemorosa, Galium sylvaticum, Lathyrus vernus, Asarum europaeum, Festuca heterophylla. Snímek č. 5, č. 6 – les v sedle pod severním svahem (M3A, M3B) má v současné době řídký zápoj tvořený dubem zimním, jasanem, lípou srdčitou a babykou. Během sledované doby došlo k ústupu břízy a habru, stejně tak k výměně lípy velkolisté za lípu srdčitou (i když v tomto případě nelze vyloučit nepřesnosti) a k nástupu jasanu do stromového patra. V keřovém patru se uplatňuje lípa, líska, dřín a ptačí zob. V bylinném patru je opětovně možné pozorovat nástup již jmenovaných náročnějších druhů, zejména semenáčků jasanu, dále Galium sylvaticum, Lathyrus vernus, Mercurialis perennis, Sanicula europaea, Asarum europaeum. Snímek č. 7, č. 8 – les na východním strmém svahu, dosti hustý zápoj (80 %), kde se během sledovaného období změnila smíšená doubrava s dubem, habrem a lípou na převažující porost lípy velkolisté s přimíšeným jasanem. Keřové patro tvoří jen mladé stromky lípy a u bylinného patra je možné pozorovat obdobnou tendenci k většímu výskytu již jmenovaných náročnějších druhů – Viola mirabilis, Galium sylvaticum, Lathyrus vernus, Anemone nemorosa. Snímek č. 9, č. 10 – les na východním svahu, na plošince ve středu svahu, řídký zápoj vzrostlých dubů a habrů s přimíšenou lípou velkolistou se podstatně nemění, keřové patro prakticky chybí, bylinné patro má obdobnou celkovou pokryvnost, ale dominanty se dosti různí: přibyla v 15 % Mercurialis perennis, významný podíl mají semenáčky jasanu, přibývá Convallaria majalis, Galium sylvaticum, Dactylis polygama, objevují se nově druhy Melittis melissophyllum, Sanicula europaea. Snímek č. 11, č. 12, č. 13 – křovinatý porost dubu šipáku na jižním svahu uprostřed mezi menší tzv. Horní stepí a Velkou stepí, opakované snímky v roce 1960, 1970 a 2005. Během tohoto období se složení stromového a keřového patra v podstatě nemění. Je určitá nesrovnalost v hodnocení patrovitosti ve snímcích Chocholové a Kubíkové, ale vysoký podíl Quercus pubescens a Cornus mas se opakovaně potvrzuje. Opět se

306


14.11.2007 12:12:12


zde uplatňuje jasan, ale jeho podíl je stabilní, nelze říci, že by během sledovaného období stoupal. V bylinném patře naopak došlo k dosti podstatné změně, způsobené vyšším zápojem keřového patra, zejména dřínu, a tím k zastínění bylinného patra. Řada druhů bezlesí, zjištěná v snímku 11 z roku 1960, chybí a přibývají druhy polostinné, jako Polygonatum odoratum, Primula veris, Anthericum ramosum, a udržuje se stabilní výskyt Hepatica nobilis, ale i Dictamnus albus a Betonica officinalis. O přísunu dusíku svědčí zvýšený výskyt česnáčku Alliaria petiolata a celkem znepokojivý výskyt Galium aparine v letech 1970 a 2005. Snímek č. 14, č. 15, č. 16 – jedná se o lemy šipákové doubravy na rozhraní lesa a bezlesí na jižním svahu, snímek 14 je na okraji měřiště M9, světlina na JJZ svahu (viz obr. 1), snímky 15 a 16 reprezentují měřiště M11 na východním okraji Velké stepi. Hlavní roli v dřevinném porostu hraje dub šipák, dřín, dále babyka, ptačí zob a hlohy, v nižším keřovém patru skalník celokrajný. Jasan v těchto okrajích nebyl zaznamenán. Ve světlém bylinném patru je řada druhů společných s bezlesím: Teucrium chamaedrys, Bupleurum falcatum, Centaurea triumfettii, Carex humilis, dále typické lemové druhy, jako Geranium sanguineum, Origanum vulgare, Vincetoxicum hirundinaria, Trifolium alpestre, Asperula tinctoria, Dictamnus albus, Genista tinctoria, Melampyrum cristatum. Uplatní se i druhy habrových doubrav, jako je Hepatica nobilis, Poa nemoralis, Pyrethrum corymbosum. Opět znepokojivý je přibývající podíl česnáčku Alliaria petiolata, který ukazuje na přísun dusíku do hraničních společenstev (vyčesávání srážek?) a který může v dlouhodobém horizontu způsobit změnu v celkovém druhovém složení. Snímek č. 17, č. 18 – jde o les na úpatí pod Velkou stepí, pod skalním stupněm, měřiště M12. Hlavní dominantou stromového patra jsou dub zimní a habr, s příměsí břeku a babyky, ke kterým přibývá v roce 2005 javor mléč a jasan. V roce 2005 byl zaznamenán také nárůst keřového patra, kde se uplatňuje hloh, jasan, dřín a ptačí zob. Ve velice pestrém bylinném patru se najdou druhy habrové doubravy, jako Carex muricata, Polygonatum odoratum, Poa nemoralis, Primula veris, Anemone nemorosa, Pulmonaria obscura, ale i vzácné orchideje, jako Orchis purpurea, Cephalanthera rubra, Anacamptis pyramidalis (v těsné blízkosti) a vzácný Lathyrus pannonicus subsp. collinus. Snímek č. 19, č. 20 – jde o dva porosty na hřebenu Doutnáče s mírným sklonem k východu a na plošině hřebenu. Snímky byly zapsány v roce 2005 pro dokreslení poměrů na této lokalitě. Porost je zapojený jen asi na 60 %, s otevřenými světlinami, tvoří jej dub zimní, habr, babyka, břek, jasan a lípa velkolistá. U snímku 20 se uplatní i keřové patro s dřínem, svídou a lískou, snímek 19 je prakticky bez keřového patra. Oba porosty jsou si podobné směsí druhů habrové doubravy a druhů šipákové doubravy, jako je na jedné straně Bromus benekeni, Carex muricata, Hepatica nobilis, Campanula persicifolia, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Melampyrum nemorosum a na druhé straně pronikáním druhů, jako je Dictamnus albus, Carex montana, Melittis melissophyllum, Anthericum ramosum. Snímek č. 21, č. 22, č. 23 – jedná se o lesy na severním svahu Doutnáče nad polem navazujícím na silnici Bubovice–Hostim, jde o dominantní porosty buku ve stáří asi 80 let, hustě zapojené, s příměsí lípy velkolisté, javoru mléče, habru a na sušší plošině (snímek 23) s lípou malolistou a dubem zimním, s malým podílem keřového patra a poměrně pestrým bylinným patrem. V bylinném patru mimo semenáčků buku, lípy, javoru mléče, javoru klenu, babyky a jasanu nacházíme řadu druhů společných s habrovými doubravami, např. Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Galium odoratum, Anemone nemorosa, vzácně i Anemone ranunculoides, Bromus benekenii, ale též druhy bučin, jako je Milium effusum, Maianthemum bifolium, Senecio nemorensis agg., Polygonatum multiflorum (na rozdíl od Polygonatum odoratum, které je obecné v habrových i šipákových doubravách), Lonicera xylosteum, Lilium martagon, Daphne mezereum, Sanicula europaea. Rostou tu i druhy charakteristické pro vápnomilné bučiny, jako je Cephalanthera rubra a Epipactis sp.

307


14.11.2007 12:12:12


Tab. 2. Snímky na „skalní stepi“ Číslo snímku

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15

16

Carex humilis

+

1

1

2

2

.

1

+

2

2

.

1

.

+

2

1

Festuca rupicola

2

1

3

1

1

3

3

4

.

.

.

.

.

.

2

+

Koeleria macrantha

.

.

+

.

.

.

1

1

+

+

.

1

1

.

.

r

Festuca valesiaca

.

.

.

.

.

.

2

2

1

+

.

.

1

.

.

.

Melica transsilvanica

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

1

.

.

.

Phleum phleoides

.

.

1

+

+

+

+

.

+

+

r

2

2

r

.

.

Druhy xerotermního bezlesí

Festuca pallens s.lat.

.

.

1

+

1

.

.

.

+

.

r

2

.

.

2

.

Sesleria varia agg.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

1

Stipa capillata

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

Centaurea stoebe s.lat.

r

.

+

.

.

.

.

+

r

.

.

.

.

r

+

.

Hypericum perforatum

r

+

r

+

.

.

.

.

+

+

.

.

.

.

.

r

Scabiosa canescens

.

.

+

r

r

.

+

.

.

.

.

.

.

r

r

+

Alyssum montanum

.

.

.

.

r

.

.

r

.

.

.

1

1

+

+

+

Euphorbia cyparissias

.

.

.

.

r

.

+

r

+

+

.

+

.

+

.

+

Artemisia campestris

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

r

.

+

r

.

.

Salvia pratensis

+

2

+

1

+

.

+

+

r

.

.

2

.

r

.

.

Securigera varia

+

.

r

.

+

.

+

+

r

r

.

.

.

.

.

.

Stachys recta

+

.

.

r

.

.

.

1

.

.

.

1

1

+

+

.

Thymus pulegioides

+

.

+

r

1

.

.

.

1

+

.

1

1

1

+

2

Verbascum lychnitis

+

.

+

+

+

1

+

1

1

1

.

1

1

2

.

1

Galium glaucum

.

2

+

r

2

1

2

1

+

+

+

1

+

+

+

1

Teucrium chamaedrys

.

2

1

+

.

.

2

1

1

1

+

1

1

r

.

1

Aster linosyris

.

.

+

.

.

+

+

+

1

1

.

.

.

.

.

.

Helianthemum grandiflorum obscurum .

.

+

.

+

+

.

+

.

.

.

.

.

r

r

2

Potentilla arenaria

.

.

+

+

+

.

.

r

1

1

.

2

1

3

2

1

Seseli hippomarathrum

.

.

+

.

.

.

.

.

+

r

.

.

.

.

.

.

Seseli osseum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

2

Ajuga genevensis

1

.

.

+

r

.

.

.

.

+

.

.

.

2

2

.

Cuscuta species

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

Scabiosa ochroleuca

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

Thymus praecox

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

Hieracium cymosum

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

.

.

.

Hieracium pilosella

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

r

.

.

.

.

.

Lactuca perennis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

r

Veronica austriaca

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

Orobanche sp.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

308


14.11.2007 12:12:13


17

18 19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33 34

35

36 37

1

2

r

2

+

1

1

2

1

1

+

2

1

1

2

1

2

2

+

2

1

+

+

+

1

.

.

.

.

+

.

1

2

.

.

.

.

.

.

1

.

.

r

+

2

+

.

.

+

+

+

+

+

+

+

+

1

.

1

2

2

1

1

.

+

.

+

.

.

+

+

4

+

2

2

1

.

1

.

.

2

2

2

2

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

.

+

.

.

.

+

+

1

1

2

1

.

1

.

.

.

.

1

.

.

.

+

2

1

+

1

2

.

1

2

+

1

.

.

.

.

.

1

2

2

.

2

.

.

2

1

1

2

1

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

+

.

+

.

.

.

2

.

.

.

2

2

3

.

r

.

.

.

r

.

+

+

.

+

.

.

.

+

+

1

.

1

1

.

1

r

.

.

.

.

.

r

r

.

r

.

.

+

.

.

+

.

1

+

.

.

1

.

.

+

+

+

r

+

.

+

.

1

+

r

1

.

.

1

.

1

.

r

+

.

r

r

r

1

r

.

r

.

.

2

1

1

1

1

1

.

+

1

+

r

r

+

+

+

+

+

r

+

.

.

r

+

.

.

r

+

1

.

1

+

+

.

+

.

r

1

1

.

1

.

.

.

1

1

.

1

.

.

.

1

+

.

r

.

.

.

+

+

r

+

+

1

1

+

+

.

.

.

.

1

.

r

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

+

.

.

.

+

+

.

.

1

+

+

2

1

1

1

1

1

+

1

.

1

1

1

1

+

1

1

1

1

1

+

2

2

r

2

.

.

.

+

.

1

.

1

1

.

1

1

1

1

.

+

.

+

+

+

1

1

.

1

.

.

+

.

1

.

1

1

1

.

1

1

+

.

.

+

r

1

+

1

+

1

2

+

+

1

1

1

+

2

2

2

+

2

.

.

r

2

1

+

2

+

+

1

.

1

2

2

2

2

2

2

.

r

+

.

+

.

.

+

+

.

+

.

+

+

+

1

.

.

2

2

2

.

2

1

+

+

+

+

+

+

1

+

+

.

+

+

+

+

.

+

1

.

.

2

+

1

.

+

2

2

2

+

2

+

1

2

2

2

2

3

.

.

2

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

2

+

r

1

r

2

.

2

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

1

1

+

.

r

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

.

+

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

.

1

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

r

r

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

r

.

r

.

r

r

.

.

+

r

.

.

.

.

309


14.11.2007 12:12:14


Číslo snímku

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15

16

Sedum acre

.

.

.

.

r

.

r

.

+

+

.

+

+

.

.

.

Sedum sexangulare

1

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

2

1

+

Dianthus carthusianorum

r

.

+

+

+

.

.

.

.

.

.

1

1

.

.

.

Lotus corniculatus

+

.

.

.

.

.

.

1

+

+

+

.

.

.

.

.

Centaurea triumfettii

r

.

.

.

.

+

.

.

+

r

r

.

.

.

.

.

Echium vulgare

r

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

.

r

.

.

.

Arabis hirsuta

+

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

+

r

Achillea collina

.

.

+

.

+

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

Veronica prostrata

.

.

.

1

+

.

.

r

.

.

.

.

.

r

.

.

Fragaria viridis

.

.

+

1

+

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Pseudolysimachion spicatum

.

.

.

.

+

.

.

1

.

.

.

.

.

.

1

.

Pulsatilla pratensis ssp. nigricans

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

.

.

.

Asperula cynanchica

+

.

.

.

r

.

.

2

+

r

r

.

.

.

.

.

Carex muricata agg.

+

2

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

Centaurea scabiosa

+

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Allium senescens ssp. montanum

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Medicago falcata

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

Helianthemum canum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Silene nutans s.lat.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Allium vineale

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Anthericum ramosum

1

1

+

.

+

.

.

.

1

1

.

.

.

.

.

.

Thalictrum minus

.

.

1

+

.

4

2

3

.

.

.

.

.

.

.

.

Betonica officinalis

r

2

.

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Bupleurum falcatum

r

.

.

.

.

.

.

.

r

1

r

.

.

.

.

.

Genista tinctoria

+

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Geranium sanguineum

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Inula hirta

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Polygonatum odoratum

.

.

.

1

1

.

.

r

+

1

1

.

.

.

.

. .

Druhy teplomilné doubravy

Dictamnus albus

+

2

.

.

.

1

.

.

r

.

r

.

.

.

.

Melampyrum cristatum

+

+

+

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Primula veris

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

Quercus pubescens

.

+

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Anemone sylvestris

.

.

+

+

.

+

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Campanula bononiensis

.

.

+

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

Trifolium alpestre

.

.

.

.

.

1

.

+

.

.

+

.

.

.

.

.

Rosa species

.

.

r

.

.

2

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

Aster amellus

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

Poa angustifolia

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

310


14.11.2007 12:12:14


17

18 19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33 34

35

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

1

1

+

.

.

.

.

36 37 .

.

+

+

1

1

r

1

+

1

.

1

.

.

.

+

+

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

1

1

.

+

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

r

+

.

.

.

.

.

.

r

+

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

r

.

.

.

.

.

.

+

+

+

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

1

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

+

r

.

.

.

+

.

.

+

.

.

.

r

.

.

.

.

.

+

+

.

+

.

.

+

+

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

+

.

+

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

+

.

+

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

+

.

.

1

+

.

+

1

r

2

.

+

1

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

1

1

.

1

.

2

.

.

.

.

2

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3

.

.

+

1

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

+

.

+

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

311


14.11.2007 12:12:14


Číslo snímku

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15

16

Anthoxanthum odoratum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

Filipendula vulgaris

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

Pyrethrum corymbosum

+

1

+

+

.

.

.

.

+

+

+

.

.

.

.

.

Anacamptis pyramidalis

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Vincetoxicum hirundinaria

+

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

Veronica chamaedrys

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

Thlaspi perfoliatum

.

.

r

r

.

.

.

+

+

r

.

.

.

+

+

+

Valerianella locusta

.

.

r

r

.

+

.

.

1

.

.

.

.

+

2

+

Myosotis arvensis

.

.

.

.

.

1

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Myosotis ramosissima

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

Myosotis stricta

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

Veronica dillenii

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Veronica verna

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

Arabis auriculata

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Cerastium arvense

.

.

.

+

+

+

+

.

.

r

.

.

.

+

.

.

.

.

.

+

Druhy jednoleté

Cerastium holosteoides

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

Cerastium semidecandrum

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Erophila verna

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Lithospermum arvensis

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

.

r

Vicia hirsuta

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Medicago minima

.

.

.

.

r

.

.

r

+

.

.

.

r

.

.

.

Teucrium botrys

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

.

.

.

Thesium linophyllon

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Holosteum umbellatum

.

.

.

.

.

r

r

.

.

.

.

.

.

+

.

.

Acinos arvensis

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

Vicia tetrasperma

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

Arenaria serpyllifolia

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

Stellaria media

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1

+

+

Galium aparine

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Tab. 2 – Druhy v jednom snímku: Sn. 1 – Berberis vulgaris r, Cornus mas 1, Cornus sanguinea +, Corylus avellana +, Cotoneaster integerrimus r, Laserpitium latifolium r, Linaria vulgaris r, Melittis melissophyllum r, Peucedanum cervaria r, Sorbus aria +, sn. 2 – Arabis glabra r, Origanum vulgare +, Stellaria holostea +, sn. 5 – Agrostis canina r, Thlaspi montanum +, Veronica teucrium r, sn. 7 – Carex caryophyllea r, Potentilla heptaphylla +, sn. 8 – Lactuca viminea r, sn. 10 – Asperula tinctoria +, sn. 11 – Brachypodium pinnatum +, Calamagrostis arundinacea +, Campanula trachelium 2, Galium mollugo r, Geum urbanum r, Lathyrus vernus r, Melampyrum pratense r, Poa nemoralis 2, Hylotelephium maximum r, Silene nemoralis r, Vicia angustifolia +, sn. 14 – Carex montana 1, Silene vulgaris r, sn. 26 – Fallopia convolvulus +, sn. 30 – Anthyllis vulneraria r, sn. 34 – Hieracium piloselloides +

312


14.11.2007 12:12:15


17

18 19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33 34

35

36 37

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

+

+

1

+

+

r

1

+

1

.

.

.

r

r

.

r

.

.

.

.

.

r

+

+

+

+

r

+

+

+

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

+

.

1

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

r

+

.

.

.

.

+

1

1

.

.

.

1

r

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

r

+

.

+

.

r

.

r

r

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

r

+

r

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

.

+

.

.

.

r

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

.

+

.

.

.

r

+

.

+

+

.

.

.

.

r

.

.

r

.

r

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

+

+

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

r

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

313


14.11.2007 12:12:15


Tab. 2 – Hlavička stepních snímků Číslo snímku

Rok vzniku

Rozloha [m2]

Orientace [º]

1

1960

9.00

270

2

2005

12.00

0

3

1960

4.00

4

1960

5 6

Inklinace [º]

Pokryvnost E1 [%]

Počet druhů

15

80

0

60

44 20

180

15

95

33

4.00

180

15

80

25

1960

4.00

180

15

80

29

2005

9.00

180

15

100

20

7

2005

9.00

180

15

95

21

8

1970

9.00

180

15

100

36

9

1960

4.00

225

10

75

36

10

1960

4.00

225

10

70

38

11

1960

4.00

180

5

65

33

12

2005

9.00

180

30

60

16

13

2005

9.00

180

30

60

20

14

1960

4.00

180

30

80

28

15

1960

4.00

180

25

85

24

16

1960

4.00

180

30

80

24

17

1960

4.00

180

30

50

26

18

1960

4.00

180

30

80

27

19

1960

4.00

180

30

40

14

20

1960

4.00

180

30

50

23

21

1960

4.00

180

30

80

21

22

1960

4.00

180

15

40

21

23

2005

16.00

180

20

75

45

24

1970

16.00

180

20

80

46

25

1970

16.00

180

20

95

23

26

1970

16.00

180

25

80

47

27

2005

9.00

180

20

80

35

28

2005

9.00

180

30

75

24

29

2005

9.00

180

30

65

28

30

2005

9.00

180

30

60

33

31

2005

9.00

180

30

75

34

32

2005

9.00

180

30

70

21

33

2005

9.00

180

30

65

21

34

2005

9.00

180

30

80

25

35

2005

9.00

180

30

80

22

36

2005

9.00

180

30

90

23

37

2005

9.00

180

30

60

20

314


14.11.2007 12:12:15


Poznámky Snímek M4A. Step na vrcholu. Chocholová Snímek M4B. Step na vrcholu na západě, prakticky celá zarostla. Kubíková Snímek M7A1. Horní step na jihu. Chocholová Snímek M7A2. Horní step na jihu. Chocholová Snímek M7A3. Horní step na jihu. Chocholová Snímek M7B1. Horní step. Kubíková Snímek M7B2. Horní step. Kubíková Snímek M7C. Horní step. Kubíková Snímek M9A1. Světlina na JZ, obklopena šípákovou doubravou. Chocholová Snímek M9A2. Světlina na JZ, obklopena šípákovou doubravou. Chocholová Snímek M9A3. Světlina na JZ, obklopena šípákovou doubravou. Chocholová Snímek M9B1. Světlina na JZ, celé narušeno od prasat. Kubíková Snímek M9B2. Světlina na JZ, celé narušeno od prasat. Kubíková Snímek M10A1. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A2. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A3. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A4. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A5. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A6. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A7. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A8. Více snímků na velké stepi. Chocholová Snímek M10A9. Více snímků na velké stepi. Chocholová. Snímek M10B1. Velká step, uprostřed skalnaté stepi. Kubíková . Snímek M10C1. Velká step, uprostřed skalnaté stepi, totožné místo s M10B1. Kubíková 2005. Snímek M10C2. Velká step, dolní polovina,. 385 m n. m. Kubíková Snímek M10C3. Snímky z bezlesí na Doutnáči z roku 1970. 390 m n. m. Kubíková Snímek M10B2. Velká step, západní okraj v lemu křovin. Kubíková Snímek M10B3. Velká step, západní část v úrovni měřiště 8, střed plochy nad suchým stromem. Kubíková Snímek M10B4. Velká step, několik metrů na východ blíže pěšiny. Kubíková Snímek M10B5. Velká step, horní okraj pod cestičkou. Kubíková Snímek M10B6. Velká step, horní okraj několik metrů navýchod od M10B5. Kubíková. Snímek M10B7. Velká step horní výběžek na východě, střed plochy. Kubíková Snímek M10B8. Velká step, na východním okraji mezi okrajem lesa a velkou skupinou stromů a keřů uprostřed stepi. J. K. Snímek M10B9. Velká step, západně od předchozí skupiny se Sorbus aria, směrem k osamělému dřínu. J. K. Snímek M10B10. Velká step, dolní zazemněná část, nad skupinou Ligustrum a dvou Q. pubescens. Kubíková Snímek M10B11. Velká step, o patnáct metrů západněji než M10B10. Kubíková Snímek M10B12. Západní část cca 10m od pěšiny, sukcese po narušení, rozrytí prasaty. Kubíková

315


14.11.2007 12:12:16


Popis lokalit snímků z roku 2005

Zaniklá malá step na vrcholu měřiště M4 je dokumentována snímky 1 a 2. Snímek 2 z roku 2005 zřetelně ukazuje na proměnu stanoviště ze „stepi“ ve světlý les. Výrazně přibyly druhy jako Dictamnus albus, Carex muricata, Betonica officinalis, Origanum vulgare, Laserpitium latifolium a plochu zaujaly keře dřínu, muku a dubu šipáku. Podobný trend je možno pozorovat na více místech. Tzv. horní step, měřiště M7, je zarostlá hustým porostem trav, z nichž je dominantní Festuca rupicola, druhou dominantou v současné době je Thalictrum minus, Festuca pallens je střídána Festuca valesiaca, fyziognomie porostu nedoznala změny a floristická podobnost podle Sörensena (viz výše) je relativně dosti vysoká. Malá step na západě, měřiště M9, se celkově též změnila rozlohou, volné skupiny křovin se zapojily a zůstala volná centrální plocha. Ta je pro svou izolaci oblíbená u divokých prasat, takže celé části drnu jsou rozryty a chutné rostliny zkonzumovány. Tento osud potkal např. Polygonatum odoratum, Centaurea triumfettii, Pyrethrum corymbosum, jejich místo zaujímá např. Dianthus carthusianorum nebo Teucrium chamaedrys. V každém případě narušení je podstatné a při vysokém stavu zvěře se nezlepší. Z „velké stepi“ pochází 24 snímků, 12 současných, 12 historických. I zde je místy značné narušení rozrýváním od prasat, ale zatím jde o menší plochy, které se střídají a opětovně regenerují. Je to zřejmě přirozený cyklus, který zvyšuje a udržuje diverzitu lokality. Z historických snímků mohl být opakován pouze snímek č. 23, který byl zapsán na skalnatém středu stepi. Při srovnání se snímkem 24 z roku 1970 bylo vidět, že opětovně ubyly xerofilnější druhy, např. Seseli osseum, ale přesto je floristická podobnost značná. Snímky zapsané v roce 2005 byly dosti variabilní podle hloubky půdy a humusové vrstvy. Ze srovnání snímků vyplývá, že celkově přibyla Stipa capillata, Festuca valesiaca, Koeleria macrantha i Melica transsilvanica. Pokud se týče řazení do asociací, je třeba značné opatrnosti, a nesnažím se o detailní přiřazení snímků k popsaným asociacím. V podstatě plochy více xerofilní, kde značnou roli hraje Festuca pallens, řadím do as. Helianthemo cani-Caricetum humilis, snímky se značným podílem Festuca valesiaca, Koeleria macrantha a Stipa capillata do as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae. Jde o vzájemně propojený komplex na skalnatém, pravidelně svažitém svahu k jihu, který podléhá výkyvům podle chodu počasí, stupně narušení pastvou, resp. rozrýváním prasaty a podle půdních podmínek.

316


14.11.2007 12:12:16


Floristický seznam druhů cévnatých rostlin zjištěných na kopci Doutnáč

Souhrn druhů zaznamenaných v pracích Domin (1943), Pachnerová (1960), Chocholová (1960), Janko (1965), Kubíková et Rusek (1976), Jeník, Soukupová et Osbornová-Kučerová (1989) a druhy zjištěné při terénních pracích v roce 2005. V seznamu jsou zahrnuty i druhy zjištěné na kopci Boubová, který Domin nazývá západní Doutnáč. Druhy psané tučnou kurzivou zjistil pouze Domin (1943), všechny ostatní druhy byly průběžně zaznamenány ve všech citovaných pracích. U druhů, které zaznamenal pouze Domin (1943), jde vesměs o druhy jinde v Českém krasu hojné, až na druhy jako Bupleurum longifolium, Cephalanthera longifolia nebo Gymnadenia conopsea, jejichž četnost se obecně snižuje. Nomenklatura je upravena podle Kubát et al. (2002). Adonis vernalis Acer campestre Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acinos arvensis Aconitum vulparia Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrostis canina Achillea collina Achillea pannonica Ajuga genevensis Ajuga reptans Alliaria petiolata Allium montanum Allium vineale Alyssum montanum Anacamptis pyramidalis Anemone nemorosa Anemone ranunculoides Anemone sylvestris Anthericum liliago (?) Anthericum ramosum Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Arabidopsis thaliana Arabis auriculata Arabis glabra Arabis hirsuta

Arabis pauciflora Arenaria serpyllifolia agg. Arrhenatherum elatius Artemisia campestris Asarum europaeum Asperula cynanchica Asperula tinctoria Aster amellus Aster linosyris Astragalus glycyphyllos Avenella flexuosa Avenula pubescens Ballota nigra Berberis vulgaris Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Briza media Bromus benekenii Bromus ramosus (snad záměna za B. benekenii) Bupleurum falcatum Bupleurum longifolium Calamagrostis arundinacea Campanula bononiensis Campanula persicifolia Campanula rapunculoides Campanula trachelium Carduus acanthoides Carduus nutans 317


14.11.2007 12:12:16


Carex caryophyllea Carex digitata Carex humilis Carex leporina Carex montana Carex muricata Carex praecox Carex sylvatica Carpinus betulus Centaurea scabiosa Centaurea stoebe Centaurea triumfettii Cephalanthera alba Cephalanthera longifolia Cephalanthera rubra Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cerastium semidecandrum Cerastium vulgare Cirsium vulgare Clematis recta Colchicum autumnale Convallaria majalis Cornus mas Cornus sanguinea Corylus avellana Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata Crataegus monogyna Crepis praemorsa Cuscuta epithymum Dactylis polygama Daphne mezereum Dentaria bulbifera Dianthus carthusianorum Dictamnus albus Echium vulgare Elymus caninus Epilobium montanum Epipactis helleborine Epipactis sp. Erophila verna Eryngium campestre Euonymus europaea Euphorbia cyparissias Fagus sylvatica

Fallopia convolvulus Festuca amethystina Festuca euovina Festuca gigantea Festuca heterophylla Festuca pallens Festuca rupicola Festuca valesiaca Filipendula vulgaris Fragaria moschata Fragaria vesca Fragaria viridis Fraxinus excelsior Fumaria schleicheri Galeobdolon luteum s.l. Galium aparine Galium glaucum Galium mollugo Galium odoratum Galium sylvaticum Genista tinctoria Geranium columbinum Geranium robertianum Geranium sanguineum Geum urbanum Gymnadenia conopsea Hedera helix Helianthemum canum Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Hepatica nobilis Heracleum sphondylium Hieracium bauhini Hieracium echioides Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium piloselloides Hieracium sabaudum Hierochloe australis Holosteum umbellatum Hordelymus europaeus Hylotelephium maximum Hypericum hirsutum Hypericum montanum Hypericum perforatum

318


14.11.2007 12:12:17


Chaerophyllum temulum Impatiens parviflora Inula conyzae Inula hirta Inula salicina Iris aphylla (vysazen před rokem 1960, Domin jej neuvádí) Koeleria macrantha Koeleria pyramidata (u Chocholové – zřejmě záměna za K. macrantha) Lactuca perennis Lactuca quercina Lactuca viminea Lapsana communis Laserpitium latifolium Lathyrus niger Lathyrus pannonicus subsp. collinus Lathyrus sylvestris Lathyrus vernus Ligustrum vulgare Lilium martagon Linaria vulgaris Lithospermum arvense Lonicera xylosteum Lotus corniculatus Luzula luzuloides Maianthemum bifolium Medicago falcata Medicago minima Melampyrum cristatum Melampyrum nemorosum Melampyrum pratense Melica nutans Melica transsilvanica Melittis mellisophyllum Mercurialis perennis Milium effusum Muscari tenuiflorum Mycelis muralis Myosotis arvensis Myosotis ramosissima Myosotis stenophylla Myosotis stricta Myosotis sylvatica Neottia nidus-avis Orchis purpurea

Origanum vulgare Orobanche caryophyllea Orobanche sp. Peucedanum cervaria Phleum phleoides Phyteuma spicatum Platanthera bifolia Poa angustifolia Poa nemoralis Polygonatum multiflorum Polygonatum odoratum Potentilla alba Potentilla arenaria Potentilla heptaphylla Potentilla reptans Prenanthes purpurea Primula veris Prunus fruticosa Prunus spinosa Pseudolysimachion spicatum Pulmonaria obscura Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Pyrethrum corymbosum Pyrola minor Pyrus communis Pyrus pyraster Quercus petraea Quercus pubescens Ranunculus auricomus agg. Ranunculus bulbosus Ranunculus polyanthemos Rhamnus cathartica Ribes alpinum Rosa canina Rosa dumalis subsp. subcanina Rosa gallica Rubus caesius Rubus saxatilis Salvia nemorosa Salvia pratensis Sambucus nigra Sanicula europaea Saxifraga tridactylites Scabiosa canescens Scabiosa ochroleuca Scrophularia nodosa

319


14.11.2007 12:12:17


Securigera varia Sedum acre Sedum sexangulare Senecio nemorensis agg. Serratula tinctoria Seseli hippomarathrum Seseli osseum Sesleria caerulea Silene nemoralis Silene nutans Silene vulgaris Sorbus aria Sorbus torminalis Stachys recta Stellaria holostea Stellaria media Stipa capillata Taraxacum sect. Ruderalia Taraxacum sp. Teucrium botrys Teucrium chamaedrys Thalictrum minus Thesium bavarum Thesium linophyllum Thlaspi montanum Thlaspi perfoliatum Thymus praecox Thymus pulegioides Tilia cordata Tilia platyphyllos

Trifolium alpestre Trifolium arvense Trifolium aureum Trifolium dubium Trifolium medium Ulmus glabra (vymizel?) Urtica dioica Valerianella locusta Verbascum lychnitis Veronica austriaca Veronica dillenii Veronica chamaedrys Veronica hederifolia s.l. Veronica praecox Veronica prostrata Veronica teucrium Viburnum opulus Vicia angustifolia Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sylvatica Vicia tenuifolia Vicia tetrasperma Vincetoxicum hirundinaria Viola hirta Viola mirabilis Viola reichenbachiana Viola riviniana Viola tricolor

320


14.11.2007 12:12:17

Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií

Recommend Documents