Monitoring zahraniční pracovní migrace a jejích podmiňujících faktorů se zaměřením na česko-německé a česko-rakouské příhraničí

Monitoring zahraniční pracovní migrace a jejích podmiňujících faktorů se zaměřením na česko-německé a česko-rakouské příhraničí

Jana Vavrečková Ludvík Michalička Simona Severová Věra Malá

VÚPSV Praha 2004

Obsah 1. Úvod

3

2. Zdroje dat, metodika tvorby ukazatelů A. Regionální mapy a tabulky Česká republika Německo Rakousko B. Skutečná pracovní migrace českých občanů v SRN a v Rakousku C. Pobyt cizinců na území České republiky D. Základní srovnatelné údaje za ČR, SRN a Rakousko

5 10 37 54 65 67 71

3. Použitá terminologie

74

4. Získané poznatky a zkušenosti

84

Přílohy Příloha 1: Ekonomické faktory migračního potenciálu Příloha 2: Charakteristiky krajů (popř. okresů) v česko-německém a česko-rakouském příhraničí

87

2

88 90

1. Úvod Publikace předkládá nultou aplikaci monitoringu základních socioekonomických determinant zahraniční pracovní migrace a monitoring migrace ve vymezené oblasti. Teritoriálně je zaměřen na česko-německé a česko-rakouské příhraničí, a to na obou stranách společné hranice. Jak známo, Německo a Rakousko byly hlavními iniciátory přechodného období pro omezení volného pohybu českých pracovníků na jejich území při vstupu ČR do EU. K oběma protagonistům se postupně přidávaly další členské státy a neomezený volný pohyb osob a pracovníků je pro české občany možný pouze v Irsku, Velké Británii a Švédsku. Důvodem pro omezení volného pohybu obyvatel nově přistupujících států v EU je nestejná životní úroveň a hladina příjmů v těchto státech ve srovnání se státy „ staré Evropy“. Obavy z levné pracovní síly, porušení rovnováhy na trhu práce a zneužívání systémů sociálních dávek jsou dosud nejintenzivnější v příhraničních regionech. Délka přechodného období (max. 7 let od vstupu do EU) však bude postupně přehodnocována s první revizí v roce 2006. Státy uplatňující další existenci přechodného období budou nuceny předložit pro svůj postoj zdůvodňující argumenty. Nultá varianta zakládající migrační monitoring je pojata v širokém rozpětí. Obsahově je členěna do tří relativně samostatných tematických oblastí : A. Socioekonomické údaje sledovaných lokalit s prioritním důrazem na problematiku trhu práce na obou stranách společné hranice B. Skutečná pracovní migrace českých občanů v SRN a Rakousku C. Pobyt cizinců na území ČR Nejrozsáhlejší první tematická oblast zahrnuje údaje charakterizující s různým stupněm podrobnosti: - vymezené území příslušného příhraničního regionu (rozlohu, počet obcí, měst…) na obou stranách hranic, - obyvatelstvo zde žijící (počet obyvatel a hustotu osídlení, pohlaví, věk a mobilitu obyvatel), - základní faktory trhu práce českého, německého a rakouského příhraničního regionu míru a strukturu zaměstnanosti a nezaměstnanosti, - mzdové podmínky, tj. úroveň hrubé průměrné měsíční mzdy, odvětvová struktura mezd atd. Analogicky jsou tříděny i souhrnné údaje za Českou republiku, Německo a Rakousko, které navíc obsahují makroekonomická data všech tří států ve srovnatelných jednotkách (např. HDP, produktivita práce, odvětvová struktura HDP, míra inflace atd.). Druhá tematická oblast uvádí dostupné poznatky o rozsahu legální pracovní migrace českých občanů v Německu a Rakousku. Závěrečná část práce uvádí informace o pobytu cizinců v českých příhraničních regionech v sousedství Německa a Rakouska. Důraz je kladen na ekonomickou aktivitu cizinců se zvláštním zaměřením na občany SRN a Rakouska. Uvedené charakteristiky jsou dokumentovány z úrovně NUTS 4 a NUTS 3. Základ statistických dat tvoří regionální údaje na obou stranách společných hranic; jejich rozsah (zejména rozsah německých a rakouských statistických dat) je limitován dostupností zdrojů. Z tohoto důvodu odráží publikace skutečnost roku 2002. Migrační monitoring vychází z předem zpracované metodiky (viz „Metodika monitoringu základních charakteristik zahraniční migrace ve vztahu k sousednímu Německu a Rakousku v období vstupu ČR do EU“, průběžná zpráva VÚPSV 2003).

3

Přestože se vstupem ČR do EU bude stále intenzivněji docházet k harmonizaci evropských statistických systémů, je nezbytnou součástí publikace terminologické vyjasnění použitých pojmů. Publikace obsahuje i popis použitých zdrojů a geografické znázornění sledovaných příhraničních regionů doma a v zahraničí. Přílohová část volně navazuje na tabulkové části a v určitých aspektech je prohlubuje. Konkrétně se jedná o přílohy: - Ekonomické faktory migračního potenciálu pracovní síly ČR - Charakteristika českých příhraničních krajů v sousedství Německa a Rakouska

4

2. Zdroje dat, metodika tvorby ukazatelů Publikace obsahuje údaje z oficiálních zdrojů Českého statistického úřadu a adekvátních statistických úřadů v Rakousku a Německu, resp. v Bavorsku a Sasku. V jednotlivých zemích byly využity tyto konkrétní zdroje informací: 1. Česká republika Údaje charakterizující českou stranu příhraničí s členskými státy „staré Evropy“ vycházejí ze dvou základních zdrojů: a) úroveň NUTS 4 - čerpá z publikace „Okresy v ČR 2002“, ČSÚ 2003 b) úroveň NUTS 3 - čerpá z publikace „Zaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“, ČSÚ 2003. Údaje o mzdách vycházejí ze statistických publikací „Mzdy zaměstnanců za rok 2002“, ČSÚ 2003, „Úplné náklady práce za rok 2002 podle výsledků výběrového šetření“, ČSÚ 2003 a „Statistická ročenka ČR 2003“, ČSÚ 2003. ad a) „Okresy v ČR“ zahrnují základní charakteristiky vybraných okresů, obyvatelstva a jeho ekonomické aktivity (zaměstnanost, nezaměstnanost). Evidenční počet zaměstnanců a jejich průměrné mzdy na úrovni NUTS 4 zjišťoval ČSÚ tzv. pracovištní metodou, to znamená v těch okresech, ve kterých měli zaměstnanci skutečná pracoviště, nikoli pouze sídla závodů či provozoven. Pracoviště jsou zařazována do toho odvětví národního hospodářství, do kterého náleží celý subjekt svou hlavní činností. Údaje byly získány zpracováním výkazů Práce 3-01 (oddíl 189) a výkazů Práce 2-04 (oddíl 083) za stejný okruh ekonomických subjektů jako ve čtvrtletním zpracování, tj. za podnikatelskou sféru bez malých podniků a soukromých podnikatelů a za nepodnikatelskou sféru bez ohledu na počet zaměstnanců. Takto byly zjišťovány evidenční počty pracovníků a jejich průměrné mzdy v odvětvích OKEČ naposledy v roce 2001 (viz Okresy ČR v roce 2001, ČSÚ 2002). Toto šetření nadále neprobíhá a poslední data na základě výše popsané metodiky pocházejí z roku 2001. Od roku 2002 jsou evidenční počty pracovníků a jejich průměrné mzdy zjišťovány podnikovou metodou, tj. na základě sídla podniku, bez ohledu na sídlo konkrétního pracoviště. Mzdy jsou počítány za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců a za všechny zaměstnance nepodnikatelské sféry. Nezaměstnanost na úrovni NUTS 4 je zjišťována Ministerstvem práce a sociálních věcí podle údajů úřadů práce v jednotlivých okresech. Jedná se o tzv. registrovanou nezaměstnanost, jejíž nutnou podmínkou je registrace nezaměstnaného na úřadě práce v místě trvalého bydliště. ad b) Údaje za NUTS 3 (kraje) vycházejí především z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) organizovaného čtvrtletně Českým statistickým úřadem. Předmětem šetření jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě, přičemž není rozhodující a není ani sledováno, mají-li zde pobyt trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený. Naopak se šetření nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, např. za cizince, k dispozici v omezené míře. Výběrový soubor zahrnoval v každém čtvrtletí roku 2002 cca 24 tis. bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno cca 62 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je více než 52 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Všechny údaje zjištěné VŠPS byly převáženy věkovou strukturou obyvatelstva v roce 2002, která byla

5

projektována na základě koncových stavů demografických dat k 31. 12. 1999 a 31. 12. 2000. Při projekci byl promítnut přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva v průběhu roku 2000. Zdrojem dat předložené studie jsou celoroční průměrné hodnoty výběrového šetření pracovních sil za rok 2002. Údaje jsou vesměs srovnatelné s informacemi, které o problematice trhu práce předkládají mezinárodním organizacím země provádějící obdobná šetření. Použitá metodika je minimálně ovlivněna specifiky legislativy a ekonomickými podmínkami České republiky. Výsledky lze proto považovat za objektivní nástroj pro porovnání trhu práce se zeměmi EU. Zaměstnanost Výběrové šetření pracovních sil umožňuje oproti běžnému výkaznictví kvalifikovaně odhadnout výši zaměstnanosti v organizacích a firmách včetně osob samostatně výdělečně činných na základě živnostenského zákona. Zjišťuje aktuální strukturu zaměstnanosti podle pohlaví, věku a kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. K výpočtu ukazatelů se používá mezinárodní metodika ILO. Nezaměstnanost na úrovni NUTS 3 Výběrové šetření pracovních sil poskytuje rovněž informace o celkové nezaměstnanosti a jejím charakteru na základě mezinárodních definic ILO v celostátním i územním průřezu. Doplňuje tak pravidelné informace MPSV o vývoji nezaměstnanosti na českém trhu práce. Šetření je průběžně modifikováno v souladu s postupující harmonizací obsahu se standardem Evropské unie. Mzdy na úrovni NUTS 3 Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) vydává již několik let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců založené na výběrových šetřeních. Mzdy na krajské úrovni jsou v předložené publikaci dokumentovány: a) na výsledcích ISPV (Informační systém o průměrném výdělku) prováděném MPSV1. Tento systém se čtvrtletní periodicitou monitoruje údaje o vyplacených mzdách a odpracované době jednotlivých zaměstnanců vybraných podniků. Okruh zpravodajských jednotek IPSV tvoří ekonomické subjekty, které jsou právnickými osobami a mají více než 10 zaměstnanců. Šetření je vyčerpávající pro jednotky s počtem zaměstnanců 1 000 a vyšším. Pro jednotky s počtem zaměstnanců 10 až 999 je mzdové šetření výběrové. Pro 4. čtvrtletí 2002 tvořilo výběrový soubor 2 817 ekonomických subjektů v podnikatelské sféře s 1 113 627 zaměstnanci a 669 ekonomických subjektů nepodnikatelské sféry s 245 305 zaměstnanci. Statistické šetření prováděné Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR tak doplňuje státní statistiku práce, realizovanou Českým statistickým úřadem. Rozsah výběrového souboru a míra reprezentativnosti dovoluje zjišťovat i mzdovou úroveň v jednotlivých odvětvích a regionech. b) na šetření o mzdách provedených ČSÚ. Zpravodajskými jednotkami byly v tomto případě ekonomické subjekty podnikatelské sféry zapsané do obchodního rejstříku a ekonomické subjekty nepodnikatelské sféry (bez ozbrojených složek). Šetření zahrnovalo všechna odvětví národního hospodářství a všechny velikostní skupiny zpravodajských jednotek. U jednotek s 1 až 499 zaměstnanci bylo šetření výběrové a u jednotek s 500 a více zaměstnanci bylo šetření plošné. Celkem bylo osloveno 5 827 subjektů s cca 1 531 tis. zaměstnanci. Podle krajů se návratnost zaslaných výkazů pohybovala mezi 70 % až 93 %, s průměrem 79 %. Výsledky získané ze statistického souboru byly váženy na plný počet jednotek základního souboru z registru ČSÚ v rámci odvětví a velikostní skupiny.

1

První ze strukturálních šetření v období samostatné ČR provedl ČSÚ za rok 1996 a 1997. Vzhledem k duplicitě s již existujícím kontinuálním čtvrtletním šetřením ISPV realizovaným MPSV docházelo k neúměrné zátěži respondentů, a proto od r. 1998 ustoupil ČSÚ od vlastního šetření a využívá údaje ISPV, jehož struktura byla rozšířena o proměnné sledované ČSÚ. 6

Informace o legální pracovní migraci českých občanů v SRN byly získány ze SSZ MPSV na základě uzavřených bilaterálních dohod „O vzájemném zaměstnávání občanů“ mezi ČR a SRN. Informace o českých občanech v Rakousku nejsou z české strany dostupné. Bilaterální dohoda o výměně stážistů za účelem výměny odborných a jazykových znalostí a dohoda o zaměstnávání pracovníků v příhraničních oblastech není dosud v platnosti, neboť dosud nebyly schváleny rakouským parlamentem. Zdrojem dat se proto staly údaje ze servisu rakouského trhu práce AMS (Arbeitsmarktservice), který cizincům na území Rakouska věnuje značnou pozornost. Poznatky o cizincích v České republice byly čerpány z publikace ČSÚ „Cizinci v ČR“ 2003. Zdrojem dat se stalo Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR, neboť cizinecká policie shromažďuje údaje o všech cizincích (s výjimkou krátkodobých pobytů) pobývajících v České republice na základě platného povolení k pobytu. Poslední zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) prošel již několika novelami. V roce 2002 byla schválena tzv. euronovela (zákon č. 217/2002 Sb.), jejíž účinnost se datuje od 1.1.2003 s tím, že ustanovení týkající se volného pohybu občanů Evropské unie začnou být účinná okamžikem účinnosti smlouvy o přistoupení k Evropskému společenství. Současně probíhá proces přibližování vízového a pobytového režimu cizinců v ČR k zákonodárství Evropské unie (např. doporučení OSN k zavedení dlouhodobého pobytu cizinců od 1 roku výše).2 Předložená studie monitoruje rok 2002, kde probíhající změny nemohou být ještě zohledněny. 2. Německo Významným poznatkem při sběru německých regionálních statistik bylo zjištění, že přes nezbytnou harmonizaci dat z jednotlivých spolkových zemí v Berlíně nejsou údaje za Sasko a Bavorsko zcela totožné a kromě problematiky mezd nepocházejí ani ze stejných zdrojů. Přesto se v naprosté většině podařilo saské a bavorské údaje shromáždit do společných tabulek s výjimkou tematické části trhu práce (zaměstnanosti a nezaměstnanosti), kde vzhledem k rozdílnému třídění jsou údaje uváděny jednotlivě. Pro oblast mezd byla využita publikace vycházející v obou spolkových zemích „Bruttojahresverdienste im Produzierenden Gewerbe, im Handel, in Kreditinstituten und im Versicherungsgewerbe im Sachsen - Bayern“ (Hrubé roční mzdy v průmyslu, v obchodě v bankovnictví a pojišťovnictví v Sasku - Bavorsku). Hrubé roční výdělky jsou zjišťovány u dělníků (Arbeiter) a zaměstnanců (Angestellte) pracujících na plný pracovní úvazek v hornictví, těžbě surovin, zpracovatelském průmyslu, energetice a vodním hospodářství, stavebnictví, obchodě, instalaci a opravách automobilů a spotřebního zboží a v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Data jsou zjišťována na základě reprezentativního výběru podniků v ročních a čtvrtletních intervalech. Jedná se o dva samostatné průzkumy, neboť vzrůstající význam zvláštních mzdových příplatků (např. příplatky k Vánocům, dodatečné náhrady dovolených, zvláštní placené výkony) si vyžádal doplnit čtvrtletní šetření dodatečným šetřením kompletních ročních hrubých výdělků - viz údaje v předložené publikaci. Odchylky mezi oběma průzkumy jsou způsobeny okruhem osob. Zatímco čtvrtletní šetření zahrnuje i pracovníky, kteří v průběhu roku z podniku odešli nebo do něho nastoupili, roční šetření jen pracovníky s celoročním působením v podniku (firmě).3 Publikace obsahuje výsledky ročních šetření přepočtené na měsíční mzdy dělníků (Arbeiter - tj. osob manuálně pracujících) a zaměstnanců (Angestellte - osob s převahou duševní činnosti). Data o úřednících ve smyslu státních úředníků (Beamte) se nezveřejňují. Údaje pro obě skupiny jsou k dispozici pouze jako celek za Bavorsko a Sasko bez další regionální diferenciace. 2 3

Od roku 2000 jsou za dlouhodobé pobyty považována víza nad 90 dnů, oproti dřívější hranici od 180 dnů. Bližší údaje k provedenému šetření např. velikost výběrového vzorku apod. publikace neposkytují. 7

Nezaměstnanost, její strukturu, stav a vývoj dokumentují za obě spolkové země až do úrovně Landkreis (NUTS 4) údaje Spolkového úřadu práce v Norimberku. Statistiky Spolkového úřadu práce (od letošního roku Spolkové pracovní agentury Bundesarbeitsagentur) poskytují aktuální měsíční informace o trhu práce ve zvoleném regionu. Jedná se zejména o informace o počtu a struktuře nezaměstnaných a počtu a struktuře volných pracovních míst a zprostředkování pracovních míst. Sasko - další použitá data Kromě výše uvedených zdrojů byla další data ze sasko-českého příhraničí čerpána z publikace „Sächsische Kreiszahlen“ vydané Zemským statistickým úřadem ve Spolkové zemi Sasko (zveřejněná rovněž na internetových stránkách tohoto úřadu). Publikace obsahuje 434 ukazatele, přičemž předmětem našeho zájmu byly zejména informace o území, obyvatelstvu, ekonomické aktivitě, trhu práce. Zvolené charakteristiky jsou sledovány za územní celky NUTS 3 a NUTS 4 (Regierungsbezirk a Landkreis - viz Metodika monitoringu VÚPSV 2003). Bavorsko - další použitá data Zdrojem většiny statistických regionálních údajů v bavorsko-českém příhraničí je Statistická ročenka - „Statistisches Jahrbuch“ vydaná bavorským statistickým úřadem Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung. Tato každoročně vydávaná publikace nabízí široké spektrum vybraných informací z nabídky oficiálních statistických dat na spolkové, mezinárodní a regionální úrovni. Uveřejněné údaje se vztahují k území Spolkové země Bavorska, zachycují stav roku 2002 a vycházejí ze šetření Spolkového statistického úřadu4 pro území NUTS 3 i NUTS 4. 3. Rakousko Z hlediska teritoriální úrovně poznání je stav rakouských statistik dokumentován na spolkové a zemské úrovni, neboť podle sdělení Spolkového statistického úřadu ve Vídni (STATISTIK AUSTRIA) je úroveň politických okresů sledována hloubkovým sběrem dat jedenkrát za deset let na základě hromadného sčítání lidu. Poslední sčítání lidu proběhlo v Rakousku v roce 2001. Proto podstatná většina námi sledovaných údajů dokumentuje stav příhraničních spolkových zemí; rozlohou a počtem obyvatel se jedná samozřejmě o větší územní celky, než jsou české kraje. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že Rakousko o rozloze 83 871 km2 (ČR 78 868 km2) má celkem devět spolkových zemí.4 Ve vztahu k pracovní migraci českých obyvatel bylo do šetření zahrnuto i hlavní město Vídeň. To sice není bezprostředně sousedním regionem, ale svým klíčovým postavením v rámci Rakouska a migrační přitažlivostí si monitoring bezesporu zaslouží. K českým příhraničním krajům byla analogicky přiřazena Praha. Hlavním zdrojem rakouských regionálních statistik jsou: a) data mikrocenzu b) data AMS (Arbeitsmarktservice) ad a) Rakouský mikrocenzus je čtvrtletní výběrové šetření aktuálního stavu rakouského obyvatelstva, jeho ekonomických aktivit a bytové situace. V zásadě se jedná o kontinuální „malé sčítání lidu“. Kromě identifikace obyvatelstva je podstatná část věnována pracovnímu potenciálu a jeho vývoji. Mikrocenzus vychází z výběrového vzorku umožňujícího dokumentovat výsledky na celé Rakousko a jednotlivé spolkové země. Probíhá kontinuálně od roku 1996 a zahrnuje 33 600 domácností (bytů) a zhruba 60 000 osob, které ve vybraných bytech bydlí, tj. cca 0,5 - 2,5 % obyvatel spolkových zemí. Osmina adres je čtvrtletně 4

Burgenland, Kärnten, Niederösterreich, Oberösterreich, Salzburg, Steiermark, Tirol, Vorarlberg, Wien 8

vyměňována a samotný výběr domácností (bytů) probíhá podle standardizovaných, poměrně složitých pravidel. Šetření je povinné, honorované a probíhá metodou FACE to FACE. Hlavní tematické oblasti námi sledovaného průzkumu tvoří obyvatelstvo a ekonomická aktivita. ad b) Pro tematickou oblast zaměstnanosti a nezaměstnanosti byly využity informace ze systému AMS (Arbeitsmarktservice), který pravidelně monitoruje stav a vývoj trhu práce v Rakousku. Monitoring je řízen z ústředí Spolkového ministerstva pro hospodářství a práci (Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit). Údaje o nezaměstnanosti a její struktuře jsou dokumentovány podle okrsků (regionů) sídla pracovních úřadů (Arbeitsmarktbezirk), které nejsou totožné s územními celky NUTS 4. Zvolená metodika dovoluje sledovat základní parametry trhu i za jednotlivé lokality s ČR sousedících pracovních úřadů.

9

A. SOCIOEKONOMICKÉ ÚDAJE SLEDOVANÝCH LOKALIT

Česká republika

10

11

Česká republika - sledované regiony (úroveň NUTS 4)

Tematická oblast 1 CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH PRÍHR. OKRESU

úroven NUTS 4 T a b u l k a 1.1 Základní údaje o území celková rozloha území v km

pocet obcí celkem

podíl obyv. ve mestech (v %)

pocet obyvatel na km

a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

924,7 1 137,0 909,1 404,5 469,1 467,2 935,3 1 628,0 753,6 932,8

57 60 52 23 34 26 44 55 38 39

84,4 80,7 84,9 84,7 84,1 88,9 86,6 78,9 80,4 85,0

171 93 147 291 270 250 133 75 124 96

b) Cesko-bavorské príhranicí Cheb Tachov Domažlice Klatovy Prachatice

932,8 1 378,6 1 140,1 1 939,5 1 375,0

39 51 86 95 65

85,0 60,4 54,4 64,3 52,0

96 37 52 45 37

c) Cesko-rakouské príhranicí Prachatice Ceský Krumlov Ceské Budejovice Jindrichuv Hradec Znojmo Breclav

1 375,0 1 615,0 1 625,4 1 943,7 1 636,8 1 172,8

65 46 107 106 148 69

52,0 50,7 72,7 59,7 41,9 51,2

37 37 110 48 70 105

78 867,6

15 047

70,4

129

CR celkem Poznámka: stav k 31.12.2002 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003

12

Tematická oblast 2 POCET A STRUKTURA OBYVATELSTVA T a b u l k a 2.1 Pocet obyvatel* podle pohlaví a státní príslušnosti ukazatel obyvatelstvo celkem a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

muži

ženy

z toho cizinci

158 244 105 933 133 662 117 505 126 305 116 887 124 723 121 669 93 149 88 943

76 686 52 028 65 629 56 959 61 508 57 099 61 370 59 252 46 007 43 370

81 558 53 905 68 033 60 546 64 797 59 788 63 353 62 417 47 142 45 573

3 796 1 648 2 692 3 460 3 229 1 697 2 729 6 600 1 743 4 855


88 943 51 238 58 879 87 800 51 462

43 370 25 464 29 083 43 069 25 635

45 573 25 774 29 796 44 731 25 827

4 855 2 284 904 1 161 750


51 462 59 699 178 302 92 825 114 015 123 471

25 635 29 769 87 075 45 492 55 982 60 392

25 827 29 930 91 227 47 333 58 033 63 079

750 1 618 2 954 919 1 048 1 666

10 200 774

4 964 598

5 236 176

231 608

CR celkem

Poznámky a vysvetlivky: * strední stav obyvatel v roce 2002 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003, Cizinci v Ceské republice, CSÚ 2003

13

T a b u l k a 2.2 Složení obyvatel podle veku vekové skupiny 15 - 59 60 - 64

0 - 14

65+


25 159 18 556 22 115 19 459 20 416 19 226 21 132 18 989 16 404 14 298

104 457 71 762 88 740 77 912 83 715 77 772 84 378 80 015 62 294 59 743

7 709 4 569 6 315 5 822 6 733 5 995 5 854 6 301 4 821 4 382

20 782 11 094 16 461 14 396 15 771 13 753 13 380 16 581 9 708 10 684


14 298 8 886 9 409 13 396 8 620

59 743 34 566 38 774 56 879 34 114

4 382 2 401 2 873 4 401 2 355

10 684 5 476 7 839 13 004 6 321


8 620 10 352 28 049 15 161 19 005 19 733

34 114 40 214 117 846 60 588 74 932 81 744

2 355 2 680 8 833 4 240 5 141 5 958

6 321 6 571 23 795 12 857 14 983 15 830

1 589 766

6 681 305

514 236

1 417 962

CR celkem Poznámka: stav k 31.12.2002 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003

14

T a b u l k a 2.3 Složení obyvatel podle vzdelání* - 15letí a starší základní, nedokoncené základní a bez vzdelání

vyucen bez maturity

stredoškolské s maturitou a vyšší vysokoškolské odborné


30 681 23 437 31 537 24 195 30 942 28 381 30 389 27 849 24 209 20 720

51 354 36 477 44 656 35 810 42 055 37 999 40 204 38 705 30 726 27 892

37 307 20 716 27 673 28 224 25 394 23 441 24 434 28 289 17 093 19 975

11 252 4 538 5 039 7 239 5 210 5 091 4 610 6 772 3 072 4 228


20 720 12 776 12 395 18 491 11 144

27 892 16 502 20 699 29 778 17 180

19 975 10 044 12 688 20 297 10 941

4 228 2 102 2 620 4 915 2 591


11 144 13 644 31 497 20 617 28 686 30 443

17 180 19 642 53 744 31 385 37 749 40 986

10 941 12 154 46 579 19 587 21 841 25 062

2 591 2 816 15 109 4 688 5 216 5 646

2 013 041

3 255 400

2 431 171

762 459

CR celkem

Vysvetlivka: *stav k 1.3.2001 - Scítání lidu, domu, bytu, CSÚ 2001 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003

15

T a b u l k a 2.4 Pohyb obyvatel žive narození a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

saldo priroz. prírustku

zemrelí

pristehovalí

vystehovalí

saldo vnitrní migrace

1 535 1 078 1 356 1 258 1 230 1 160 1 280 1 093 955 901

1 675 1 041 1 487 1 325 1 539 1 345 1 278 1 194 806 851

-140 37 -131 -67 -309 -185 2 -101 149 50

2 136 1 588 1 525 1 967 2 197 1 443 1 454 2 971 1 324 1 858

2 240 1 529 1 466 1 836 1 383 1 472 1 538 2 831 1 343 1 571

-104 59 59 131 814 -29 -84 140 -19 287


901 476 532 796 497

851 425 628 1 039 520

50 51 -96 -243 -23

1 858 1 001 803 955 742

1 571 964 588 1 023 689

287 37 215 -68 53


497 631 1 626 838 1 012 1 005

520 480 1 658 958 1 113 1 229

-23 151 -32 -120 -101 -224

742 1 119 2 252 1 188 1 212 1 148

689 953 1 837 976 1 073 1 484

53 166 415 212 139 -336

92 786

108 243

-15 457

44 679

32 389

12 290

CR celkem Poznámka: prumer roku 2002 Pramen: Okresy v CR 2002, CSÚ 2003

16

Tematická oblast 3 CHARAKTERISTIKY TRHU PRÁCE A MZDOVÉ PODMÍNKY A. Zamestnanost T a b u l k a 3.1 Ekonomické postavení obyvatel v tis. osob populace celkem a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

ekonomicky aktivní

zamestnaní*

nezamestnaní **

158,2 105,9 133,7 117,5 126,3 116,9 124,7 121,7 93,1 88,9

84,8 56,0 69,7 62,1 64,6 61,3 65,5 65,2 49,3 47,9

39,3 26,7 29,6 30,5 26,8 33,4 28,1 30,2 21,7 20,1

7,6 5,3 10,6 9,4 11,9 14,4 12,1 6,7 6,2 3,2


88,9 51,2 58,9 87,8 51,5

47,9 27,6 30,9 44,1 26,0

20,1 12,5 13,4 19,4 9,5

3,2 2,6 1,9 3,3 1,9


51,5 59,7 178,3 92,8 114,0 123,5

26,0 32,1 92,6 46,8 57,2 63,3

9,5 12,8 57,7 21,9 19,8 24,7

1,9 3,5 4,3 3,1 8,6 7,4

10 200,8

5 253,4

3 184,7

514,4

CR celkem

Vysvetlivky: * se statutem zamestnance, ** podle registrace na ÚP Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003 Kraje CR 2002, CSÚ 2003 (údaj SLDB 2001)

17

T a b u l k a 3.2 Prumerný evidencní pocet zamestnancu a úroven hrubé mesícní mzdy okresy

prumerný evidencní pocet zamestnancu (abs.)

prumerná hrubá mesícní mzda v Kc


39 262 26 730 29 572 30 472 26 839 33 362 28 137 30 220 21 690 20 123

14 393 14 875 13 745 14 688 14 534 15 896 13 889 13 345 14 052 13 264


20 123 12 461 13 421 19 434 9 477

13 264 13 515 13 382 13 523 12 803


9 477 12 826 57 738 21 940 19 793 24 707

12 803 13 737 15 444 12 523 12 625 12 864

3 184 694

15 857

CR celkem Poznámka: stav prumer za rok 2002 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003

18

T a b u l k a 3.3 Registrovaná nezamestnanost a její struktura nezamestnanost nezamestnaní celkem a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

absolventi škol a mladiství

pocet volných pracovních míst míra registrované nezam. v procentech

uchazeci se ZPS

ženy

pocet uchazecu pro absolventy na 1 volné prac. škol místo

celkem

podíl dlouhodobe nezam. v procentech

7 649 5 284 10 598 9 383 11 854 14 401 12 144 6 704 6 169 3 242

768 495 937 928 1 029 1 129 859 769 621 341

3 901 2 695 5 204 4 541 6 012 7 100 5 890 3 077 2 788 1 414

1 120 785 1 197 1 062 1 629 1 471 1 030 712 536 387

9 9 15 15 18 22 18 10 13 7

740 469 702 510 181 250 291 397 361 468

73 188 145 152 73 51 10 119 52 29

10 11 15 18 66 58 42 17 17 7

33 26 41 48 50 58 46 43 40 24


3 242 2 597 1 873 3 307 1 917

341 197 174 370 209

1 414 1 252 980 1 640 1 035

387 476 331 333 354

7 9 6 7 7

468 301 305 499 276

29 0 48 9 21

7 9 6 7 7

24 40 27 31 24


1 917 3 474 4 284 3 136 8 580 7 429

209 388 679 384 778 767

1 035 1 806 2 279 1 684 4 505 3 677

354 310 526 449 914 1 175

7 10 5 7 10 12

276 332 442 287 281 174

21 26 180 75 37 32

7 11 10 11 31 43

24 33 18 26 29 30

514 435

59 895

257 218

66 907

10

40 651

7 383

13

37

CR celkem

Poznámka: stav k 31.12.2002 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003 (podle údaju MPSV)

19

T a b u l k a 3.4 Veková a vzdelanostní struktura registrovaných nezamestnaných vek do 19 a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

20 - 29

30 - 39

vzdelání 40 - 49

50 - 54

nad 55

základní a nedokoncené ZV

vyucen bez stredoškolské vysokoškolsk maturity s maturitou é

555 498 883 801 957 1 182 940 556 703 262

2 257 1 556 3 325 3 100 3 707 4 682 3 881 1 925 1 917 944

1 551 1 080 2 294 2 066 2 699 3 394 2 572 1 358 1 404 592

1 520 1 102 2 048 1 728 2 438 2 871 2 617 1 495 1 245 703

1 165 678 1 370 1 030 1 394 1 544 1 423 895 625 477

601 370 678 658 659 728 711 475 275 264

2 647 2 131 4 468 4 204 5 593 6 144 5 725 3 047 3 441 1 382

3 223 2 282 4 406 3 300 4 460 5 875 4 747 2 457 1 932 1 240

1 527 787 1 616 1 689 1 689 2 222 1 582 1 094 750 567

252 84 108 190 112 160 90 106 46 53


262 219 127 242 173

944 685 495 977 606

592 577 425 728 417

703 591 400 684 394

477 363 269 450 210

264 162 157 226 117

1 382 1 127 703 959 632

1 240 1 028 780 1 460 833

567 395 349 769 408

53 47 41 119 44


173 316 403 247 516 538

606 982 1 550 1 048 2 526 2 481

417 721 873 613 1 756 1 424

394 741 770 599 1 938 1 508

210 463 431 414 1 258 945

117 251 257 215 586 533

632 1 429 1 074 911 2 647 2 297

833 1 407 1 666 1 463 4 373 3 522

408 581 1 250 671 1 415 1 467

44 57 294 91 145 143

37 850

162 643

108 470

105 570

63 867

36 035

162 125

224 246

111 924

16 140

CR celkem

Poznámka: stav k 31.12.2002 Pramen: Okresy CR 2002, CSÚ 2003 (podle údaju MPSV)

20

Tematická oblast 4 MZDOVÉ PODMÍNKY r. 2002 viz tab.3.2 - Prumerný evidencní pocet zamestnancu a úroven hrubé mes. mzdy

T a b u l k a 4.1 Úroven prumerných hrubých mesícních mezd podle odvetví v roce 2001

zemedelství

prumysl

stavebnictví

obchod a opravy mot. pohostinství a vozidel a spotr. ubytování zboží

doprava, skladování, pošty a telekomunikace

penežnictví a pojišt ovnictví

nemovitosti, pronáj., služ. pro podniky, výzkum

verejná správa, obrana, sociální zabezpecení

školství

zdravotnictví, ostatní verejné, veter. a sociální sociální a cinnosti osobní služby


11 575 11 776 11 227 9 932 11 675 12 184 9 265 11 547 12 363 11 887

14 146 14 436 13 105 14 220 15 281 16 966 14 687 13 030 13 899 12 422

14 967 14 199 11 330 13 769 12 845 13 749 12 289 13 288 12 261 13 647

13 531 11 033 10 671 11 738 12 030 11 696 11 769 11 520 10 591 11 883

7 535 8 576 8 370 8 497 9 395 8 297 8 029 12 165 7 846 12 894

15 196 13 684 14 330 15 881 13 112 14 380 15 337 14 142 13 421 14 208

23 899 18 536 18 501 23 556 19 497 20 368 21 765 21 419 22 305 17 667

12 966 9 505 9 548 11 570 12 061 13 076 9 382 11 032 9 932 10 490

15 117 14 426 13 054 15 573 13 574 14 264 13 455 15 663 15 564 14 731

12 300 11 761 11 948 12 677 12 277 12 330 12 546 12 180 11 789 11 904

12 362 13 337 11 851 12 938 11 950 12 317 12 459 12 827 12 808 12 637

10 605 11 557 9 394 9 349 9 714 9 882 10 389 10 207 9 760 12 476


11 887 11 690 11 769 11 751 11 172

12 422 12 922 12 795 12 256 11 748

13 647 12 621 13 070 13 559 13 736

11 883 11 451 14 160 12 701 10 622

12 894 11 442 7 902 8 140 10 026

14 208 13 300 13 529 13 661 12 919

17 667 20 465 20 863 19 834 21 500

10 490 9 042 11 388 12 389 10 417

14 731 13 788 14 833 13 336 14 146

11 904 11 786 11 681 11 547 11 751

12 637 12 688 13 336 13 453 12 022

12 476 13 111 17 762 12 173 12 661


11 172 12 354 12 113 11 240 11 417 11 111

11 748 13 248 16 585 11 999 12 675 12 518

13 736 13 057 14 737 12 441 10 715 11 371

10 622 11 344 14 236 11 749 11 234 11 115

10 026 10 895 10 041 9 708 10 230 8 485

12 919 13 164 16 553 12 671 12 975 13 609

21 500 19 365 23 279 20 462 19 970 17 332

10 417 12 705 12 705 7 693 9 623 9 893

14 146 14 669 15 562 14 447 12 903 13 811

11 751 12 189 12 558 11 861 11 833 11 951

12 022 13 240 14 843 13 163 12 518 13 267

12 661 11 463 12 751 10 930 11 783 10 204

Poznámka: stav k 31.12.2001 Pramen: Okresy CR 2001, CSÚ 2002

21

22

Tematická oblast 1 CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH PRIHRANICNÍCH KRAJU ( vc. Prahy a CR)

úroven NUTS 3 T a b u l k a 1.1 Základní charakteristiky základní charakteristiky celková rozloha území v km podíl rozlohy kraje v rámci CR

Liberecký 3 162,9 4,0

Ústecký Karlovarský 5 335,1 3 314,4 6,8 4,2

kraj Plzenský 7 561,1 9,6

Jihoceský Jihomoravský 10 056,7 7 065,6 12,8 9,0

Praha 496,1 0,6

CR CR abs. 78 867,6 –

CR v % – –

celkový pocet obyvatel v tis.

427,3

819,7

304,2

594,4

625,1

1 121,8

1 161,9

10 203,3

100

z toho cizinci absolutne

9 069

16 180

13 198

10 815

8 698

20 039

70 978

231 608

2,3

podíl obyvatel kraje v rámci CR

4,2

8,0

3,0

5,8

6,1

11,0

11,4

–

–

hustota obyvatel na 1 km2

135

154

92

73

62

159

3 343

129

–

saldo vnitrní migrace *

266

1 365

408

832

1 024

-831

5 463

12 290

–

-341

-1 103

98

-1 058

-495

-1 870,00

-3 643

-15 457

–

saldo prirozeného pohybu obyvatel**

Poznámky a vysvetlivky: * vystehovalí - pristehovalí ** žive narození - zemrelí Pramen: Okresy Ceské republiky v roce 2002, CSÚ 2003 - stav k 31.12.2002 Cizinci v Ceské republice, CSÚ 2003

23

Tematická oblast 2 POCET A STRUKTURA OBYVATELSTVA T a b u l k a 2.1 Struktura obyvatel podle pohlaví a veku v tis. osob kraj Liberecký celkem obyvatel z toho muži ženy

Ústecký

Karlovarský

CR

Plzenský

Jihoceský

Jihomoravský

Praha

CR abs.

CR v %

429,3

826,7

303,7

550,3

625,4

1 132,9

1 172,4

10 248,9

100,0

209,2 220,1

405,6 421,1

148,4 155,3

269,6 280,8

307,2 318,2

549,3 583,6

555,9 616,6

4 989,9 5 258,9

48,7 51,3

vek - celkem 15 + celkem 15 - 29 30 - 44 45 - 59

358,6 101,0 85,1 98,0

690,5 197,3 165,9 187,2

254,0 71,6 62,2 68,1

466,4 125,5 109,0 124,8

524,9 145,3 126,4 137,9

958,2 263,3 228,8 247,3

1 019,4 253,4 231,5 286,1

8 643,1 2 370,7 2 061,8 2 283,5

84,3 23,1 20,1 22,3

MUŽI 15 + celkem 15 - 29 30 - 44 45 - 59

173,0 51,5 43,1 48,3

335,6 100,9 84,9 93,1

122,8 36,3 31,5 33,6

226,4 63,8 55,8 62,1

255,6 74,0 64,5 69,3

459,8 134,3 116,9 121,1

477,6 127,9 114,0 135,6

4 165,5 1 209,9 1 049,7 1 122,6

83,5 24,2 21,0 22,5

ŽENY 15 + celkem 15 - 29 30 - 44 45 - 59

185,6 49,4 42,1 49,7

354,9 96,4 81,0 94,1

131,2 35,3 30,6 34,5

240,0 61,7 53,3 62,7

269,3 71,3 61,9 68,6

498,4 129,0 111,9 126,2

541,8 125,5 117,5 150,5

4 477,5 1 160,8 1 012,0 1 160,9

85,1 22,1 19,2 22,1

70,6 28,1 33,1 70,3 54,6 68,6 29,3 19,7 54,9

136,1 55,3 64,9 136,1 106,9 131,8 55,4 39,4 100,7

49,7 20,3 23,5 49,5 40,5 48,6 19,5 15,4 36,8

83,9 34,7 41,6 86,4 71,8 85,9 38,9 27,9 79,3

100,6 41,3 49,2 98,0 83,1 96,7 41,3 29,1 86,1

174,7 74,7 88,2 179,3 149,9 169,9 77,4 56,1 162,7

153,0 65,5 85,3 183,6 150,6 188,0 98,1 58,2 190,3

1 605,8 666,6 790,7 1 628,9 1 346,2 1 580,5 703,1 501,8 1 425,2

15,7 6,5 7,7 15,9 13,2 15,4 6,9 4,9 13,9

podrobnejší clenení vek. skupin 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 54 55 - 59 60 - 64 65 +

Poznámka: stav prumer roku 2002 Pramen: Zamestnanost a nezamestnanost v Ceské republice podle výsledku výberového šetrení pracovních sil, CSÚ 2003

24

T a b u l k a 2.2 Struktura obyvatel starších 15 let podle vzdelání a pohlaví v tis. osob kraj Liberecký

Ústecký

Karlovarský

CR

Plzenský

Jihoceský

Jihomoravský

Praha

CR abs.

CR v %

pocet obyvatel 15 + základní vzdelání a nedok. ZV strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

358,6 86,1 144,0 102,6 25,2

690,5 178,5 280,9 187,7 41,9

254,0 69,0 97,7 73,0 14,3

466,4 101,7 182,4 142,8 39,5

524,9 122,0 196,1 162,1 44,5

958,2 212,2 333,2 299,3 113,5

1 019,4 131,9 253,2 413,2 219,9

8 643,1 1 920,4 3 234,4 2 661,7 821,2

100 22,2 37,4 30,8 9,6

MUŽI 15 + základní vzdelání a nedok. ZV strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

173,0 31,9 81,8 44,9 13,8

335,6 64,3 165,3 82,1 23,1

122,8 25,1 57,4 31,5 8,7

226,4 34,3 105,5 63,4 23,3

255,6 43,3 115,1 70,9 26,3

459,8 67,6 196,1 126,2 69,9

477,6 46,1 136,8 167,7 126,3

4 165,5 658,0 1 877,7 1 146,6 479,8

100 15,8 45,1 27,5 11,6

ŽENY 15 + základní vzdelání a nedok. ZV strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

185,6 54,2 62,2 57,8 11,4

354,9 114,2 115,7 105,6 18,8

131,2 43,9 40,3 41,5 5,5

240,0 67,4 77,0 79,4 16,3

269,3 78,8 81,1 91,2 18,3

498,4 144,7 137,1 173,1 43,6

541,8 85,8 116,4 245,5 93,6

4 477,5 1 262,4 1 356,7 1 515,1 341,3

100 28,2 30,3 33,8 7,6

Poznámka: prumer roku 2002 Pramen: Zamestnanost a nezamestnanost v Ceské republice podle výsledku výberového šetrení pracovních sil, CSÚ 2003

25

Tematická oblast 3 CHARAKTERISTIKY TRHU PRÁCE T a b u l k a 3.1 Ekonomické postavení populace 15 let a více v tis. Liberecký

Ústecký

Karlovarský

kraj Plzenský

CR Jihoceský

Jihomoravský

Praha

CR abs.

CR v %

základní charakteristiky populace 15 a více, celkem ekonomicky aktivní z toho: zamestnaní nezamestnaní ekonomicky neaktivní

358,6 217,1 206,9 10,2 141,5

690,5 415,3 362,2 53,1 275,3

254,0 157,7 145,9 11,8 96,3

466,4 282,0 268,9 13,2 184,4

524,9 315,2 299,5 15,7 209,7

958,2 557,9 515,5 42,4 400,3

1 019,4 638,4 615,2 23,1 381,1

8 643,1 5 173,0 4 796,0 377,1 3 470,0

100,0 59,9 55,5 4,4 40,1

MUŽI populace 15 a více, celkem ekonomicky aktivní z toho: zamestnaní nezamestnaní ekonomicky neaktivní

173,0 121,4 117,3 4,1 51,7

335,6 234,3 208,4 25,9 101,3

122,8 87,8 82,3 5,5 34,9

226,4 158,1 151,7 6,5 68,3

255,6 178,6 171,5 7,1 76,9

459,8 312,5 291,1 21,4 147,3

477,6 339,2 329,6 9,6 138,4

4 165,5 2 890,4 2 719,5 170,8 1 275,2

100,0 69,4 65,3 4,1 30,6

ŽENY populace 15 a více, celkem ekonomicky aktivní z toho: zamestnaní nezamestnaní ekonomicky neaktivní

185,6 95,8 89,6 6,1 89,8

354,9 181,0 153,8 27,2 174,0

131,2 69,9 63,6 6,3 61,4

240,0 123,9 117,2 6,7 116,1

269,3 136,5 127,9 8,6 132,7

498,4 245,4 224,4 21,0 253,0

541,8 299,2 285,6 13,6 242,7

4 477,5 2 282,7 2 076,4 206,2 2 194,9

100,0 51,0 46,4 4,6 49,0

Poznámka: prumer roku 2002 Pramen: Zamestnanost a nezamestnanost v Ceské republice podle výsledku výberového šetrení pracovních sil, CSÚ 2003, rocní prumery 2002

26

T a b u l k a 3.2 Zamestnanost v NH podle veku (v tis. osob)

zamestnaní v NH celkem z toho muži ženy

Liberecký 206,9

Ústecký Karlovarský 362,2 145,9

kraj Plzenský 268,9

Jihoceský Jihomoravský 299,5 515,5

Praha 615,2

CR CR abs. 4 796,0

CR v % 100,0

117,3 89,6

208,4 153,8

82,3 63,6

151,7 117,2

171,5 127,9

291,1 224,4

329,6 285,6

2 719,5 2 076,4

56,7 53,3

veková struktura - celkem 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

49,9 71,7 78,6 6,6

91,1 131,2 132,0 7,9

37,8 52,3 52,0 3,9

68,3 96,4 95,4 8,8

74,4 109,5 108,3 7,3

123,8 192,2 181,6 17,9

129,0 205,3 240,1 40,8

1 163,7 1 747,7 1 729,2 155,4

24,3 36,4 36,1 3,2

MUŽI 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

30,2 39,8 43,1 4,1

56,0 74,0 74,3 4,1

22,2 28,9 28,6 2,6

40,2 53,1 52,5 5,9

44,9 60,5 60,8 5,4

71,8 106,5 99,8 13,0

68,9 110,2 123,0 27,5

699,2 971,5 945,4 103,5

25,7 35,7 34,8 3,8

ŽENY 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

19,7 31,9 35,5 2,5

35,2 57,2 57,6 3,8

15,6 23,4 23,3 1,3

28,2 43,4 42,8 2,9

29,5 49,0 47,5 1,9

52,0 85,8 81,7 4,9

60,1 95,1 117,1 13,3

464,5 776,2 783,8 51,9

22,4 37,4 37,7 2,5

podrobnejší clenení vek. skupin 15 - 19 20 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 54 55 - 59 60 - 64 65 +

2,1 18,9 52,3 48,3 59,4 19,2 3,9 2,7

4,0 33,6 99,5 85,3 103,7 28,2 5,7 2,2

3,0 14,1 38,2 34,8 40,9 11,1 3,0 0,9

3,3 27,5 67,6 66,5 75,0 20,3 5,7 3,0

2,4 30,0 76,6 74,8 85,6 22,7 4,5 2,7

3,3 47,1 136,2 129,6 141,8 39,8 12,7 5,1

2,6 44,6 150,9 136,1 168,3 71,8 23,1 17,7

42,6 448,8 1 243,8 1 776,3 1 338,0 391,2 100,7 54,7

0,9 9,4 25,9 24,5 27,9 8,2 2,1 1,1


27

T a b u l k a 3.3 Zamestnanost v NH podle vzdelání (v tis. osob)

zamestnaní v NH celkem z toho: základní vzdelání a nedok. ZV strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

Liberecký 206,9 21,1 99,9 66,1 19,2

Ústecký Karlovarský 362,2 145,9 34,1 17,4 174,2 67,4 122,7 49,3 30,6 11,7

kraj Plzenský 268,9 21,9 120,6 96,1 30,3

Jihoceský Jihomoravský 299,5 515,5 23,6 34,4 135,1 209,9 105,4 183,1 35,3 88,1

Praha 615,2 16,7 158,7 265,7 173,9

CR CR abs. 4 796,0 351,1 2 081,1 1 727,1 635,0

CR v % 100,0 7,3 43,4 36,0 13,2

MUŽI základní vzdelání a nedok. ZV strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

10,2 64,6 30,9 11,2

14,6 116,5 60,1 16,9

8,1 43,7 23,4 7,1

8,8 79,5 45,0 18,3

10,4 89,3 50,7 21,1

10,9 139,1 84,8 56,4

4,7 101,9 119,5 103,4

137,4 1 377,3 818,2 385,3

5,0 50,6 30,1 14,2

ŽENY základní vzdelání a nedok. ZV strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

11,0 35,2 35,2 8,1

19,6 57,7 62,6 13,7

9,4 23,7 25,9 4,6

13,1 41,1 51,1 11,9

13,2 45,8 54,7 14,2

23,5 70,9 98,4 31,7

12,0 56,8 146,2 70,6

213,7 703,9 908,9 249,7

10,3 33,9 43,8 12,0


28

T a b u l k a 3.4 Zamestnanost v NH podle sektoru, odvetví a KZAM (v tis. osob)

Liberecký základní hospodárské sektory zemedelství prumysl, vc. stavebnictví služby základní hospodárská odvetví zemedelství, myslivost lesní hospodárství dobývání nerostných surovin zpracovatelský prumysl výroba a rozvod elektriny, plynu a vody stavebnictví obchod, opr. motor. vozidel a spotr. zboží pohostinství a ubytování doprava, skladování, pošty a telekomunikace penežnictví a pojišt ovnictví nemovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj verejná správa; obrana; sociální zabezpecení školství zdravotnictví, veter. a sociální cinnosti ostatní KZAM zákonodárci, vedoucí a rídící pracovníci vedectí a odborní duševní pracovníci techn.,zdravot.a pedagog.prac.* nižší administrativní pracovníci (úredníci) provozní pracovníci ve službách a obchode kvalifik. delníci v zem. a les.* remeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opravári obsluha stroju a zarízení pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Ústecký

Karlovarský

kraj Plzenský

CR Jihoceský Jihomoravský

Praha

CR abs.

CR v %

5,8 102,0 98,8

12,7 149,7 199,7

5,2 58,9 81,7

18,8 112,7 137,2

26,9 122,7 149,9

26,0 192,1 297,3

3,3 130,1 479,8

228,2 1 900,8 2 663,1

4,8 39,6 55,5

3,6 2,2 3,0 79,5 2,2 17,3 23,6 6,9 14,4 3,0

10,4 2,3 13,6 86,5 12,3 37,2 47,6 11,9 34,0 5,5

2,7 2,5 5,7 35,7 2,7 14,8 16,3 9,9 10,4 2,1

14,9 3,9 0,5 84,4 3,9 23,8 33,7 9,5 20,3 3,7

20,5 6,4 0,6 85,3 5,8 31,0 34,1 12,1 21,2 5,8

21,9 4,0 1,8 137,8 7,9 44,7 76,6 14,9 36,5 7,7

2,9 0,4 0,8 63,2 11,2 54,9 97,1 33,4 52,0 29,9

184,4 43,9 61,7 1 326,2 84,4 428,5 624,1 171,7 370,1 96,0

3,8 0,9 1,3 27,7 1,8 8,9 13,0 3,6 7,7 2,0

7,8

14,1

5,0

14,2

11,9

32,8

77,0

271,4

5,7

12,5 11,2 11,9 7,7

25,6 22,1 23,2 15,8

10,8 9,1 12,1 6,1

19,0 14,8 14,2 8,0

20,0 18,8 18,0 8,0

33,7 41,9 33,2 20,2

46,7 47,9 47,2 50,5

327,5 311,1 306,2 188,9

6,8 6,5 6,4 4,0

19,7 16,1 25,8 18,5 26,1 3,1 51,4 34 10,2

16,5 26,2 62,2 33,9 54,9 4,2 70,1 56,4 35

9,8 11,8 21,7 13,8 22,9 1,8 27 25,1 10,8

11,5 21,6 60,9 15,4 33,5 6,3 51,3 40 26,7

22,1 20,8 54,1 22,4 31,9 13,4 67,3 44,3 20

28,4 62,9 107,6 46,2 69,8 10,2 95 57,4 34,6

55,2 136,2 154,5 64,5 75,5 2,3 67,4 27,9 29,1

305,7 491 919,1 409,1 600,7 91,2 940,9 632,7 367,9

6,4 10,2 19,2 8,5 12,5 1,9 19,6 13,2 7,7

Poznámky a vysvetlivky: prumer roku 2002; * vc. príbuz. boru Pramen: Zamestnanost a nezamestnanost v Ceské republice podle výsledku výberového šetrení pracovních sil, CSÚ 2003, rocní prumery 2002

29

T a b u l k a 3.5 Postavení v zamestnání a míra ekonomické aktivity Ústecký Karlovarský 359,3 144,7 309,5 121,4 15,3 8,2 32,0 14,4

kraj Plzenský 267,2 227,9 7,5 30,5

Jihoceský Jihomoravský 296,4 512,1 249,7 435,9 11,2 21,0 33,6 52,3

postavení v zamestnání celkem zamestnanci,vc. clenu produkcních družstev zamestnavatelé pracující na vlastní úcet MUŽI zamestnanci,vc. clenu produkcních družstev zamestnavatelé pracující na vlastní úcet

91,7 7,0 16,8

171,3 11,8 22,1

64,4 6,0 10,7

121,8 6,1 22,1

134,3 8,6 25,7

233,8 16,7 36,7

231,6 25,7 69,7

2 139,4 150,0 391,5

79,7 5,6 14,6

ŽENY zamestnanci,vc. clenu produkcních družstev zamestnavatelé pracující na vlastní úcet

79,5 2,0 6,9

138,2 3,5 9,8

57,0 2,3 3,8

106,1 1,4 8,4

115,4 2,6 7,9

202,2 4,3 15,6

243,5 8,6 29,2

1 853,6 44,0 152,7

89,3 2,1 7,4

míra ekonomické aktivity - celkem míra ekonomické aktivity - MUŽI míra ekonomické aktivity - ŽENY

60,5 70,1 51,6

60,1 69,8 51,0

62,1 71,5 53,2

60,5 69,8 51,6

60,1 69,9 50,7

58,2 68,0 49,2

62,6 71,0 55,2

59,9 69,4 51,0

– – –


30

Praha 613,4 475,1 34,3 99,0

CR CR abs. 4 761,0 3 993,0 194,0 544,2

Liberecký 205,6 171,3 8,9 23,8

CR v % 100,0 83,9 4,1 11,4

T a b u l k a 3.6 Struktura nezamestnanosti (v tis.) a míra nezamestnanosti podle mezinárodní metodiky ILO

pocet nezamestnaných celkem muži ženy

Liberecký 10,2 4,1 6,1

Ústecký

Karlovarský 53,1 11,8 25,9 5,5 27,2 6,3

kraj Plzenský 13,2 6,5 6,7

Jihoceský Jihomoravský 15,7 42,4 7,1 21,4 8,6 21,0

Praha 23,1 9,6 13,6

CR CR abs. 377,1 170,8 206,2

CR v % 100,0 45,3 54,7

vek nezamestnaných 15 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 - 54 55 a více

2,6 1,3 1,4 1,5 2,7 0,7

14,9 8,1 5,2 11,0 11,6 2,4

3,1 1,7 1,1 2,4 3,2 0,3

2,5 2,1 1,4 1,9 3,2 2,0

3,5 2,8 2,0 3,2 3,4 0,8

11,8 5,6 4,3 8,9 9,8 2,1

4,7 3,5 1,7 3,9 5,6 3,7

93,7 57,6 42,1 76,6 84,4 22,7

24,9 15,3 11,2 20,3 22,4 6,0

vzdelání nezamestnaných základní vzdelání strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

2,8 4,5 2,5 0,4

17,5 22,6 11,4 1,5

4,9 4,6 2,2 0,1

3,9 5,0 3,1 1,2

3,7 7,0 4,2 0,8

9,9 20,3 11,2 1,0

3,1 7,4 10,5 2,0

91,7 177,2 93,4 13,8

24,3 47,0 24,8 3,7

OBECNÁ MÍRA NEZAM. v % muži ženy

4,7 3,4 6,4

12,8 11,1 15,0

7,5 6,3 9,0

4,7 4,1 5,4

5,0 4,0 6,3

7,6 6,8 8,5

3,6 2,8 4,5

– – –

7,3 5,9 9,0


31

T a b u l k a 3.7 Nezamestnanost podle pohlaví, veku a vzdelání v tis. osob - mezinárodní metodika ILO

celkem nezamestnaných

Liberecký 10,2

Ústecký Karlovarský 53,1 11,8

kraj Plzenský 13,2

Jihoceský Jihomoravský 15,7 42,4

Praha 23,1

CR CR abs. 377,1

CR v % 100,0

z toho

nezam. MUŽI vek 15 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 - 54 55 a více vzdelání základní vzdelání strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

4,1

25,9

5,5

6,5

7,1

21,4

9,6

170,8

100,0

1,1 0,3 0,9 0,4 1,2 0,1

8,8 4,0 2,0 4,9 4,6 1,6

1,6 0,9 0,4 1,3 1,3 0,2

1,5 0,7 0,6 0,8 1,6 1,3

1,9 1,1 0,6 1,5 1,4 0,7

6,9 3,1 1,8 3,8 4,8 1,1

2,5 1,4 0,6 1,1 2,4 1,6

50,3 24,9 15,2 30,3 36,9 13,3

29,5 14,6 8,9 17,8 21,6 7,8

1,4 2,0 0,7 –

8,2 11,8 5,1 0,8

2,3 2,5 0,6 0,1

1,9 2,4 1,4 0,8

1,7 3,5 1,4 0,6

4,3 12,2 4,2 0,6

1,5 3,9 3,1 1,0

42,9 88,8 31,9 7,1

25,1 52,0 18,7 4,2

nezam. ŽENY vek 15 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 - 54 55 a více

6,1

27,2

6,3

6,7

8,6

21,0

13,6

206,2

100,0

1,5 0,9 0,5 1,1 1,5 0,6

6,1 4,1 3,2 6,1 7,0 0,8

1,5 0,8 0,8 1,2 1,9 0,2

1,0 1,4 0,9 1,1 1,6 0,6

1,6 1,6 1,5 1,8 2,0 0,1

4,9 2,5 2,5 5,1 5,0 1,0

2,2 2,1 1,1 2,8 3,2 2,1

43,4 32,8 26,9 46,2 47,5 9,4

21,0 15,9 13,1 22,4 23,0 4,6

1,4 2,4 1,8 0,4

9,2 10,8 6,2 0,7

2,6 2,1 1,6 –

2,0 2,6 1,7 0,4

2,0 3,5 2,9 0,3

5,5 8,1 7,0 0,3

1,6 3,4 7,4 1,1

48,8 88,4 61,5 6,7

23,6 42,9 29,8 3,3

vzdelání základní vzdelání strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské


32

T a b u l k a 3.8 Nezamestnanost a její struktura podle údaju MPSV

nezamestnaní celkem v tis. muži ženy z toho absolventi škol uchazeci se ZPS pocet volných pracovních míst z toho: pro absolventy škol pocet uchazecu na 1 volné PM REGISTR. MÍRA NEZAM. v %

Liberecký 19 334 9 493 9 841

Ústecký Karlovarský 74 135 16 115 37 067 8 831 37 068 7 284

kraj Plzenský 20 226 9 870 10 356

Jihoceský Jihomoravský 21 118 63 777 9 841 31 952 11 277 31 825

Praha 23 691 11 230 12 461

CR CR abs. 514 435 257 217 257 218

CR v % 100,0 50,0 50,0

2 177 2 643

6 521 8 374

1 731 1 635

2 056 2 663

2 813 2 761

7 090 9 059

2 139 2 866

59 895 66 907

11,6 13,0

1 908 369 10,1

2 581 472 28,7

1 226 200 13,1

2 651 293 7,6

2 688 1 020 7,9

2 905 496 22,0

7 685 597 3,1

40 651 7 383 12,7

100,0 18,2 –

8,7

17,1

10,1

7,1

6,7

11,2

3,7

–

9,8

Poznámky a vysvetlivky: stav k 31.12.2002; * od nejhure postižených kraju Pramen: Zamestnanost a nezamestnanost v Ceské republice podle výsledku výberového šetrení pracovních sil, CSÚ 2003, rocní prumery 2002 Okresy CR 2002, CSÚ 2003

33

Tematická oblast 4 MZDOVÉ PODMÍNKY T a b u l k a 4.1 Hrubé mesícní mzdy podle pohlaví a hlavních tríd KZAM v Kc Liberecký

Ústecký

Karlovarský

kraj Plzenský

Jihoceský

Jihomoravský

Praha

CR

prumerná mesícní mzda celkem muži ženy

16 895 18 720 14 100

16 874 18 941 14 200

16 791 18 916 13 798

17 707 19 753 14 749

16 764 18 860 14 079

16 486 18 367 14 107

24 833 29 005 20 250

18 133 20 404 15 217

medián mezd celkem muži ženy

15 036 16 264 13 205

15 290 16 851 13 459

15 011 163 989 12 938

15 893 17 390 13 714

14 998 16 416 13 186

14 487 15 583 12 992

19 240 21 374 17 319

15 542 16 938 13 742

172,3 174,9 168,2 0,61

169,7 170,9 168,3 0,61

171,3 172,5 169,5 0,71

172,1 173,7 169,9 0,76

172,8 175,5 169,4 0,61

172,5 174,8 169,6 0,65

172,3 174,0 170,4 1,03

171,7 173,5 169,3 0,8

34 773 22 089 18 309 13 405 11 467 12 958 15 185 14 862 10 848

32 874 19 758 18 306 13 588 11 437 10 990 15 236 15 652 9 738

32 720 22 941 19 179 14 264 13 101 12 793 14 585 15 132 10 356

34 488 22 767 18 206 13 793 12 941 10 813 15 919 15 870 11 225

32 646 20 470 18 300 13 835 12 435 11 224 15 328 15 165 10 701

35 828 21 832 17 518 13 603 11 820 10 733 13 755 14 171 10 077

55 437 29 460 24 300 18 170 14 107 15 597 18 725 17 505 11 509

37 191 24 048 19 343 14 724 12 253 11 596 15 281 15 088 10 601

placený cas v hod/mes. celkem muži ženy variacní koeficient mezd KZAM zákonodárci, vedoucí a rídící pracovníci vedectí a odborní duševní pracovníci techn., zdravot. a pedagog. prac.* nižší administrativní pracovníci (úredníci) provozní pracovníci ve službách a obchode kvalifik. delníci v zem. a les.* remeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opravári obsluha stroju a zarízení pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Poznámky a vysvetlivky: prumer roku 2002; * vc. príbuzných oboru Pramen: Mzdy zamestnancu za rok 2002, CSÚ 2003

34

T a b u l k a 4.2 Struktura mesícních nákladu práce na pracovníka a struktura prumerné mesícní mzdy v %

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

kraj Plzenský

Jihoceský

Jihomoravský

Praha

CR

struktura mesícních nákladu práce na osobu 1. prímé náklady, celkem z toho: mzdy náhrady mzdy 2. neprímé náklady, celkem

70,8 88,8 11,2 29,2

70,7 89,4 10,6 29,3

70,8 89,0 11,0 29,2

70,8 89,4 10,6 29,2

71,2 89,3 10,7 28,8

71,1 89,6 10,4 28,9

69,7 90,5 9,5 30,3

70,4 89,6 10,4 29,6

struktura prumerné mesícní mzdy základní složka prémie, odmeny príplatky za prescas príplatky ostatní náhrady mzdy odmeny za pohotovost

63,7 18,2 0,9 6,3 10,5 0,4

65,9 15,3 0,8 7,2 10,5 0,3

65,8 16,0 0,8 6,5 10,5 0,4

65,8 15,9 0,9 6,9 10,1 0,4

62,7 18,7 0,9 6,7 10,7 0,3

66,9 14,9 0,8 6,7 10,3 0,3

66,9 17,2 0,5 5,3 9,8 0,2

66,0 16,2 0,8 6,4 10,4 0,3

Poznámka: prumer roku 2002 Pramen: Úplné náklady práce za rok 2002 podle výsledku výberového šetrení, CSÚ 2003 Mzdy zamestnancu za rok 2002, CSÚ 2003

35

Tematická oblast 5 ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELÉ T a b u l k a 5.1 Podíl hrubého domácího produktu kraje v rámci CR a EU 15 (v %)

HDP v Kc/obyv. (2001) podíl kraje na HDP (CR = 100) HDP na obyv. v PPP CR = 100 EU 15 = 100

Liberecký 187 994 3,5 83,6 50,5

Ústecký Karlovarský 180 631 177 054 6,4 2,3 79,5 48

78,4 47,4

Pramen: Statistická rocenka CR 2003, CSÚ 2003

36

kraj Plzenský 218 230 5,2 96,9 58,5

Jihoceský Jihomoravský 196 662 206 654 5,4 10 87,8 53,1

90,8 54,9

Praha 508 191 24,9 218,8 132,2

Německo

37

Příhraniční Sasko

Příhraniční Bavorsko

38

Tematická oblast 1 CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH PRÍHR. REGIONU

úroven NUTS 4 - Landkreis + NUTS 3 Regierung Bezirk T a b u l k a 1.1 Základní charakteristiky ukazatel region

celková rozloha v km2 1

pocet obcí celkem

z toho mest

2

3

pocet obyvatel na km2 4

a) Sasko-ceské príhranicí Annaberg Freiberg Vogtlandkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Aue-Schwarzenberg Chemnitz Bautzen Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Dresden Sachsen

438,17 913,55 1 309,84 595,36 528,24 6 096,92 955,47 698,52 887,89 765,63 7 930,57 18 413,33

17 28 46 23 22 210 30 35 26 18 214 527

9 8 17 6 8 77 5 9 12 9 62 179

197 164 151 155 258 260 161 215 162 162 212 236

b) Bavorsko-ceské príhranicí Kronach Hof Wunsiedel im Fichtelgebirge Oberfranken Tirschenreuth Neustadt a.d.Waldnaab Schwandorf Cham Oberpfalz Regen Freyung-Grafenau Niederbayern Bayern

651,44 892,54 606,46 7 230,94 1 084,29 1 429,87 1 472,78 1 511,87 9 690,39 975,06 984,20 10 329,91 70 549,44

18 27 17 214 26 38 33 39 226 24 25 258 2 056

– – – – – – – – – – – – –

115 121 139 154 73 71 98 87 112 85 84 115 176

Prameny: Sasko: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm Bavorsko: Statistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

39

Tematická oblast 2 POCET A STRUKTURA OBYVATEL T a b u l k a 2.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a státní príslušnosti ukazatel region

a) sasko-ceské príhranicí Annaberg Freiberg Vogtlandkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Aue-Schwarzenberg Chemnitz Bautzen Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Dresden Sachsen b) bavorsko-ceské príhranicí Kronach Hof Wunsiedel im Fichtelgebirge Oberfranken Tirschenreuth Neustadt a.d.Waldnaab Schwandorf Cham Oberpfalz Regen Freyung-Grafenau Niederbayern Bayern

obyvatelstvo celkem 1

muži

ženy

2

3

z toho cizinci celkem ženy 4 6

86 285 149 804 198 174 92 417 136 245 1 584 776 153 897 150 031 143 677 124 155 1 683 138 4 349 059

41 911 73 426 95 221 45 380 65 712 764 642 75 443 72 738 70 338 61 488 820 997 2 112 497

44 374 76 378 102 953 47 037 70 533 820 134 78 454 77 293 73 339 62 667 862 141 2 236 562

903 3 214 2 875 1 070 1 571 31 062 2 424 2 866 2 387 2 323 42 879 115 358

376 1 164 1 103 533 630 13 167 906 1 325 831 580 17 301 45 224

75 038 108 198 84 391 1 112 655 79 359 101 444 144 751 131 622 1 088 929 82 555 82 471 1 191 476 12 387 351

36 801 52 240 40 331 540 670 39 066 50 133 71 800 65 171 535 317 40 954 40 444 586 057 6 060 688

38 237 55 958 44 060 571 985 40 293 51 311 72 951 66 451 553 612 41 601 42 027 605 419 6 326 663

2 749 4 285 5 761 58 559 2 136 3 352 5 305 3 878 51 209 4 015 2 065 64 443 1 174 010

1 199 2 130 2 797 28 142 1 123 1 582 2 516 1 877 24 666 1 750 1 066 30 461 560 109

Poznámka: stav k 31.12.2002 Prameny: Sasko: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm Bavorsko: Statistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

40

T a b u l k a 2.2 Složení obyvatel podle veku v tis. region

do 6 let 1

7 - 14 2

15 - 18 3

ukazatel 19 - 25 4

31 - 50 6

51 - 64 7

65 a více 8

a) sasko-ceské príhranicí Annaberg Freiberg Vogtlandkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Aue-Schwarzenberg Chemnitz Bautzen Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Dresden Sachsen

3 820 6 525 7 810 4 023 5 515 65 083 6 806 6 141 6 064 5 648 74 156 184 979

6 315 11 397 13 954 7 213 10 070 111 477 11 662 11 019 10 516 9 537 121 707 309 091

3 455 6 228 7 621 4 033 5 454 61 118 6 984 6 287 5 941 5 385 69 315 172 021

8 131 14 227 16 451 8 608 12 298 139 780 14 830 13 495 12 199 11 471 159 506 400 092

24 607 43 549 57 571 26 555 38 700 457 249 45 946 42 303 41 639 37 906 498 771 1 290 218

18 025 29 896 42 259 18 685 28 890 338 039 29 351 30 809 30 854 24 741 338 344 893 908

17 398 30 146 43 224 18 571 28 460 333 331 30 134 32 964 29 536 22 831 328 409 866 261

b) bavorsko-ceské príhranicí Kronach Hof Wunsiedel im Fichtelgebirge Oberfranken Tirschenreuth Neustadt a.d.Waldnaab Schwandorf Cham Oberpfalz Regen Freyung-Grafenau Niederbayern Bayern

4 047 5 857 4 163 62 389 4 606 6 329 8 711 7 758 65 559 4 707 5 035 72 198 741 235

7 138 10 618 7 675 110 841 8 683 11 510 15 309 14 064 114 596 8 386 8 933 124 623 1 238 835

2 469 3 446 2 612 37 581 2 857 3 924 5 073 4 806 37 896 2 998 3 063 41 616 402 678

5 586 7 347 6 099 88 700 6 272 8 417 11 839 10 969 89 146 6 918 6 747 98 673 987 776

23 594 32 311 24 537 345 405 24 150 31 971 45 696 41 550 347 945 25 845 26 245 378 604 3 927 191

13 615 20 498 16 623 201 297 13 922 17 039 24 906 22 375 187 882 14 649 13 913 207 735 2 276 773

15 074 23 015 18 833 206 653 14 728 16 863 25 054 22 672 183 142 14 325 18 915 199 346 2 085 934

Poznámka: Údaje o vzdelanostní strukture obyvatel nejsou k dispozici Prameny: Sasko: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm, Bavorsko: Stattistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

41

T a b u l k a 2.3 Pohyb obyvatelstva - rok 2002 region a) sasko-ceské príhranicí Annaberg Freiberg Vogtlandkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Aue-Schwarzenberg Chemnitz Bautzen Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Dresden Sachsen b) bavorsko-ceské príhranicí Kronach Hof Wunsiedel im Fichtelgebirge Oberfranken Tirschenreuth Neustadt a.d.Waldnaab Schwandorf Cham Oberpfalz Regen Freyung-Grafenau Niederbayern Bayern

žive narození, celkem 1

zemrelí, celkem 2

ukazatel saldo prir. prírustku 3

pristehovalí, celkem saldo vnitrní migrace 4 6

633 1 099 1 280 626 931 10 872 1 184 992 1 004 987 12 703 31 518

1 088 1 617 2 715 1 016 1 788 19 802 1 685 1 830 1 725 1 339 18 356 50 096

-455 -518 -1 435 -390 -857 -8 930 -501 -838 -721 -352 -5 653 -18 578

1 399 3 352 3 729 1 713 2 332 37 189 3 028 2 639 3 551 3 761 50 091 126 444

-457 -1 236 -776 -673 -1 222 -9 196 -1 084 -1 439 -968 -255 -6 951 -16 505

615 874 599 9 418 650 891 1 269 1 075 6 548 675 780 10 892 113 818

881 1 385 1 174 12 242 974 998 1 469 1 349 10 790 869 820 11 658 119 755

-266 -511 -575 -2 824 -324 -107 -200 -274 -1 242 -194 -40 -766 -5 937

2 959 5 023 3 924 58 587 2 996 4 825 6 859 5 785 56 340 4 097 3 283 68 337 767 955

-154 -35 -312 1 691 -121 509 581 480 4 563 28 -42 6 775 63 574

Prameny: Sasko: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm; Bavorsko: Statistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

42

Tematická oblast 3 CHARAKTERISTIKY TRHU PRÁCE Evidence podle místa pracovište T a b u l k a 3.1 Ekonomické postavení obyvatel v tis. ukazatel region

z toho populace celkem

ekonomicky aktivní

1 a) sasko-ceské príhranicí Annaberg Freiberg Vogtlandkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Aue-Schwarzenberg Chemnitz Bautzen Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Dresden Sachsen b) bavorsko-ceské príhranicí Kronach Hof Wunsiedel im Fichtelgebirge Oberfranken Tirschenreuth Neustadt a.d.Waldnaab Schwandorf Cham Oberpfalz Regen Freyung-Grafenau Niederbayern Bayern

2

ekonomicky neaktivní 5

86,9 151,0 199,8 93,1 137,8 1 597,6 155,0 151,6 144,8 124,6 1 691,5 4 372,8

42,7 73,1 104,8 50,8 71,3 819,6 78,9 73,4 73,4 66,2 877,5 2 266,3

44,2 77,9 95,0 42,3 66,4 778,1 76,0 78,3 71,4 58,4 814,0 2 106,5

75,0 108,2 84,4 1 112,7 79,4 101,5 144,8 131,7 1 088,9 82,6 82,5 1 191,5 12 387,6

35,2 44,8 38,5 518,1 29,2 31,5 61,7 55,0 501,3 33,1 31,0 515,1 5 890,2

39,8 63,4 45,9 594,6 50,2 70,0 83,1 76,7 587,6 49,5 51,5 676,4 6 497,4

Prameny: Sasko: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm Bavorsko: Statistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

43

3.2 Zamestnanost a její struktura* Evidováno podle místa pracovište T a b u l k a 3.2.1 Zamestnané osoby podle pohlaví ukazatel region

zamestnaní celkem, ekonom. aktivní celkem 1

z toho muži 2

ženy 3


27 181 42 992 56 653 25 642 37 928 509 175 47 334 39 180 38 748 32 204 555 909 1 421 235

14 152 22 346 29 055 12 930 19 769 263 927 25 224 18 854 19 733 16 284 281 127 722 615

13 029 20 646 27 598 12 712 18 159 245 248 22 090 20 326 19 015 15 920 274 782 698 620


26 745 33 356 28 090 380 646 21 087 24 516 44 547 39 539 362 374 22 570 20 945 374 052 4 420 624

14 772 18 249 14 879 206 122 12 443 14 959 26 378 22 039 205 275 11 959 11 657 211 085 2 451 286

11 973 15 107 13 211 174 524 8 644 9 557 18 169 17 500 157 099 10 611 9 288 162 967 1 969 338

Vysvetlivka: * Sozialversicherungspflichtig beschäftigte Arbeitsnehmer Prameny: Sasko: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm Bavorsko: Statistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

44

T a b u l k a 3.2.2 Zamestnanost* podle odvetví a sektoru v NH v tis. osob - SASKO

region

1 zemedelství


937 2 098 2 007 1 128 1 021 12 777 1 301 1 379 1 404 1 835 12 896 33 085

2 3 hutnictví, težký zpracovatelský prumysl prumysl 280 251 292 245 609 6 439 626 447 712 266 8 361 20 850

8 106 11 331 16 735 7 416 10 303 124 642 10 679 7 911 7 768 7 085 107 393 281 678

ukazatel 6

4 stavebnictví

pohostinství

3 567 4 575 7 128 3 306 3 944 51 032 5 232 4 649 4 356 4 349 48 726 135 559

7 doprava a spoje

1 141 1 232 1 670 754 1 095 12 428 1 155 1 226 2 011 1 350 18 996 40 853

1 094 1 998 3 150 990 1 387 27 010 2 501 1 728 1 647 1 856 33 680 84 341

8

9

penežnictví

nemovitosti

504 831 666 699 760 10 215 1 134 740 808 318 12 180 35 226

sektory NH zemedelství a) Sasko-ceské príhranicí Annaberg Freiberg Vogtlandkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Aue-Schwarzenberg Chemnitz Bautzen Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Dresden Sachsen

937 2 098 2 007 1 128 1 021 12 777 1 301 1 379 1 404 1 835 12 896 33 085

prumysl celkem (vc. stavebnictví)

služby

11 953 16 157 24 155 10 967 14 856 182 113 16 537 13 007 12 836 11 700 164 480 438 087

14 291 24 736 30 489 13 546 22 050 314 260 29 496 24 794 24 506 18 664 378 520 950 008

* Sozialversicherungspflichtig beschäftigte Arbeitnehmer - evidováno podle místa pracovište k 30.6. 2002 Poznámky: Ukazatel 1 - vc. lesnictví, rybárství Ukazatel 5 - vc. instalací a oprav automibilu a spotrebního zboží Ukazatel 8 - vc. pojištovnictví Ukazatel 9 - vc. bytového hospodárství Pramen: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm

45

1 116 2 997 2 540 1 148 2 038 45 834 4 081 2 634 2 210 1 609 60 429 154 154

10 verejná správa 2 059 2 596 2 760 2 389 3 248 37 082 3 868 2 523 3 068 1 543 44 194 106 864

11 verejné a soukr.služby 5 204 9 651 12 919 4 631 8 483 112 170 10 515 10 924 10 095 7 875 141 125 341 489

T a b u l k a 3.2.3 Zamestnanost* odvetví a sektoru v NH v tis. osob BAVORSKO prumysl region


celkem

zemedelství

1

2 31,5 39,1 33,3 465,0 25,5 28,0 56,9 49,7 460,1 29,4 26,9 471,6 5 460,4

0,3 0,4 0,2 4,1 0,4 0,5 0,7 0,6 4,0 0,4 0,2 5,6 49,9

celkem

z toho zpracovatelský prumysl

3

4 17,5 19,5 14,7 182,9 12,6 13,8 23,5 21,3 171,2 11,5 10,4 182,5 1 788,4

15,6 16,6 12,9 152,8 10,1 11,6 19,9 15,8 135,6 9,0 7,6 140,4 1 443,8

obchod, pohostinství a doprava 7 4,9 8,5 7,8 107,9 4,7 4,6 12,1 11,1 106,6 7,0 6,9 109,9 1 337,8

služby z toho penežnictví, pronájem, podnik. služby 8

verejné a soukromé služby 9

2,8 2,2 2,6 47,0 1,8 1,6 5,3 3,6 47,0 2,8 1,4 45,5 786,2

* Sozialversicherungspflichtig besch äftigte Arebeitnehmer - evidováno podle místa pracovište - prumer roku 2002 Poznámky: Ukazatel 2 - vc. lesnictví, rybárství Ukazatel 5 - vc. instalací a oprav automibilu a spotrebního zboží Ukazatel 8 - vc. pojištovnictví Ukazatel 9 - vc. bytového hospodárství Pramen: Erwerbstätige am Arbeitsort in den kreisfreien Städten und Landkreisen Bayern von 1999 bis 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Statistische Berichte AVI6j 2002 Statistisches Jahrbuch Für Bayern 2002, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

46

6,0 8,5 8,1 123,1 6,0 7,6 15,3 13,1 131,3 7,7 7,9 128,0 1 498,1

T a b u l k a 3.3 Registrovaná nezamestnanost podle Spolkového úradu práce k 31.12.2002 region

pocet nezamestnaných abs.

míra nezamestnanosti v%

míra nezamestnanosti mládeže 15 - 24 let v %

míra nezamestnanosti žen v %


7 804 12 242 16 665 9 050 13 383 143 493 16 466 16 677 12 507 9 619 153 759 395 938

18,6 16,9 17,9 20,3 20,5 18,8 21,6 24,1 18,1 15,8 18,8 18,9

– – – – – 23,6 – – – – 20,3 21,8

– – – – – 13,7 – – – – 20,9 17,7


3 651 5 666 5 169 53 063 3 678 3 485 4 796 5 341 41 226 3 691 4 071 43 484 429 813

10,1 11,8 13,8 10,3 10,2 7,7 7,2 9,2 8,3 10,4 11,3 8,2 7,6

– – – 7,8 – – – – 5,5 – – 4,8 5,0

– – – 8,3 – – – – 6,1 – – 7,2 5,7

Prameny: www.regionalstatistik.de www. czso.cz

47

T a b u l k a 3.3.1 Nezamestnanost a její struktura* - SASKO ukazatel region


nezamestnaní celkem 1

z toho ženy 2

7 925 13 043 15 925 9 045 13 497 144 440 16 491 16 903 13 346 10 570 158 968 405 139

mladistvía) 4

cizinci 3 4 160 6 846 8 021 4 744 7 513 76 194 8 295 8 128 6 483 4 881 77 137 200 763

43 189 153 80 111 2 484 245 164 177 142 3 070 8 200

* prumer roku 2002 mladiství a absolventi do 24 let b) déle než 1 rok Pramen: http://www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm a)

48

1 008 1 654 1 660 978 1 470 16 111 1 964 1 891 1 636 1 432 20 004 48 011

dlouh. nezam.b) 6 2 804 5 375 4 183 3 227 5 079 54 290 7 245 7 735 4 872 4 172 66 304 159 081

ZPS 7 177 239 269 122 242 2 689 296 229 246 223 3 287 8 509

T a b u l k a 3.3.2 Nezamestnanost a její struktura* - BAVORSKO region

pocet nezamestnaných abs.


3 651 5 666 5 169 53 063 3 678 3 485 4 796 5 341 41 226 3 691 4 071 43 484 429 813

* stav ke 31.12. 2002 Pramen: www.statistikdaten.bayern.de

49

míra nezamestnanosti v % 10 11 13 10 10 7 7 9 8 10 11 8 7

Tematická oblast 4 ÚROVEN MEZD T a b u l k a 4.1 Prumerné hrubé mesícní mzdy ve vybraných odvetvích v roce 2002 (v €) SASKO OKEC prumyslová výroba celkem celkem muži ženy težba nerostných surovin celkem muži ženy zpracovatelský prumysl celkem muži ženy výroba potravinárských výrobku a nápoju, výroba tabák. výrobku celkem muži ženy výroba textilu a odevu celkem muži ženy zpracování dreva celkem muži ženy výroba papíru a tiskárenství celkem muži ženy chemický prumysl celkem muži ženy strojírenství celkem muži ženy výroba automobilu celkem muži ženy energetika a zásobování vodou celkem muži ženy stavebnictví celkem muži ženy

delníci - Arbeiter*

Vysvetlivky: * pracovníci s prevahou manuální práce * * pracovníci s prevahou duševní práce

50

zamestnanci - Angestellte** 2 284 2 394 1 967

3 010 3 378 2 441

2 385 2 379 2 423

3 059 3 460 2 514

2 281 2 430 1 905

3 039 3 406 2 455

2 099 2 311 1 781

2 709 3 217 2 203

1 467 1 709 1 331

2 019 2 396 1 789

1 893 2 002 1 516

2 685 3 059 1 945

2 532 2 742 2 325

3 148 3 617 2 812

2 410 2 516 2 246 0 2 491 2 519 2 326

3 071 3 561 2 630 0 3 151 3 392 2 586

2 658 2 691 2 454

3 402 3 647 2 902

2 858 2 909 2 732

3 076 3 332 2 758

2 032 2 045 1 916

2 736 3 227 1 922

T a b u l k a 4.1 Prumerné hrubé mesícní mzdy ve vybraných odvetvích v roce 2002 (v €) SASKO - pokrac. OKEC obchod, opravy motorových vozidel a spotrebního zboží celkem muži ženy bankovnictví celkem muži ženy pojišt ovnictví celkem muži ženy


Vysvetlivky: * pracovníci s prevahou manuální práce * * pracovníci s prevahou duševní práce xx neuvedeno Pramen: Bruttojahresverdienste im Produzierendenden Gewerbe, Handel, Kredit- und Versicherungsgewerbe in Sachsen 2000,

51

zamestnanci - Angestellte**

xx xx xx

2 113 2 414 1 799

xx xx xx

3 177 3 639 2 952

xx xx xx

3 332 3 506 3 223

T a b u l k a 4.2 Prumerné hrubé mesícní mzdy ve vybraných odvetvích v roce 2002 (v €) BAVORSKO OKEC prumyslová výroba celkem celkem muži ženy težba nerostných surovin celkem muži ženy zpracovatelský prumysl celkem muži ženy výroba potravinárských výrobku a nápoju, výroba tabák. výrobku celkem muži ženy výroba textilu a odevu celkem muži ženy zpracování dreva celkem muži ženy výroba papíru a tiskárenství celkem muži ženy chemický prumysl celkem muži ženy strojírenství celkem muži ženy výroba automobilu celkem muži ženy energetika a zásobování vodou celkem muži ženy stavebnictví celkem muži ženy


zamestnanci - Angestellte** 2 641 2 758 2 007

4 306 4 659 3 304

2 577 2 580 2 254

3 620 4 009 2 730

2 640 2 776 2 007

4 358 4 211 3 363

2 555 2 712 1 951

3 728 4 190 2 929

1 918 2 156 1 726

3 343 3 829 2 925

2 313 2 308 1 947

3 313 3 659 2 462

2 796 2 933 2 086

4 022 4 487 3 362

2 723 2 897 2 064

4 380 2 311 3 694

2 764 2 814 2 228

4 301 4 571 3 189

3 209 3 250 2 710

5 189 5 416 4 089

3 013 3 025 2 354

3 858 4 094 2 951

2 563 2 564

3 799 4 253 2 541

xx

Vysvetlivky: * pracovníci s prevahou manuální práce * * pracovníci s prevahou duševní práce

52

T a b u l k a 4.2 Prumerné hrubé mesícní mzdy ve vybraných odvetvích v roce 2002 (v €) BAVORSKO, pokrac. OKEC obchod, opravy motorových vozidel a spotrebního zboží celkem muži ženy bankovnictví celkem muži ženy pojišt ovnictví celkem muži ženy


zamestnanci - Angestellte**

xx xx xx

3 248 3 676 2 700

xx xx xx

3 524 3 986 2 944

xx xx xx

4 349 4 831 3 771

Vysvetlivky: * pracovníci s prevahou manuální práce * * pracovníci s prevahou duševní práce xx ... neuvedeno Pramen: Bruttojahresverdienste im Produzierendenden Gewerbe, Handel, Kredit- und Versicherungsgewerbe in Bayern 2000,

53

54

Rakousko

Niederosterreich

Oberosterreich

55

Tematická oblast 1 CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH PRÍHR. REGIONU

úroven NUTS 3 - Bundesland T a b u l k a 1.1 Základní charakteristiky

rozloha území v km2 podíl zemedelské pudy

spolková zeme Niederösterreich Oberösterreich 19 178 11 982 50,0 48,1

pocet politických sektoru* pocet obcí 2

pocet obyval na 1 km

Rakousko celkem Wien 415 17,0

83 871 31,4

25

18

1

99

573

445

1

2 359

81

115

3 737

96

Pramen: www.ams.or.at/statistik/berichte/bezprofile

56

Tematická oblast 2 POCET A STRUKTURA OBYVATELSTVA T a b u l k a 2.1 Pocet obyvatel podle pohlaví a státní príslušnosti

Niederösterreich 1550,9 757,7 793,3

spolková zeme Oberösterreich 1381,6 675,1 706,5

Wien 1550,9 733,3 817,6

Rakousko celkem 8053,1 3 901,0 4 152,1

93,3

99,3

242,8

707,9

35,6 20,8 36,8

56,5 13,1 29,8

105,8 42,0 95,0

310,9 131,4 265,6

Niederösterreich 261,1 180,0 209,7 259,2 203,9 186,1 134,5 116,3

spolková zeme Oberösterreich 248,0 175,6 194,4 233,2 176,1 147,7 111,0 95,7

Wien 227,8 163,7 242,0 265,4 206,7 200,5 115,8 129,0

Rakousko celkem 1 339,9 966,1 1 161,3 1 351,7 1 052,0 934,1 651,8 596,2

vekové skupiny podle rak. statistik do 14 let 15 - 24 24 - 44 45 - 59 60 a více

261,1 180,0 468,9 290,1 350,8

248,0 175,6 427,6 246,0 284,4

227,8 163,7 507,4 307,9 344,1

1 339,9 966,1 2 513,1 1 501,0 1 733,0

vekové skupiny podle ces. statistik do 14 let 15 - 59 60 - 64 65 a více

261,1 939,0 99,9 250,9

248,0 849,2 77,8 206,6

227,8 979,0 99,3 244,7

1 339,9 4 980,2 485,1 1 247,9

obyvatelstvo celkem v tis. muži ženy z toho: cizinci celkem z toho: bývalá Jugoslávie Turecko ostatní

Pramen: Mikrocensus 2003, prumer roku 2002, Statistik AUSTRIA

T a b u l k a 2.2 Složení obyvatel podle veku v tis.

0 - 14 let 15 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 54 55 - 64 65 - 74 75 a více


57

T a b u l k a 2.3 Složení obyvatel podle vzdelání v tis. spolková zeme Oberösterreich

Niederösterreich

Rakousko celkem

Wien

základní škola1

399,4

403,3

346,2

2 097,8

ucební obor2

485,2

427,1

371,2

2 378,6

148,3

99,2

149,1

705,3

186,0

138,6

296,7

1 052,9

19,6

22,4

24,8

124,1

odborná škola

3

4

vyšší škola

další vzdel. príprava

5

6

VŠ (vysoká škola)

obyvatelstvo 15 +, celkem

51,3

43,0

135,0

354,5

1 289,8

1 133,6

1 323,0

6 713,2

Vysvetlivky: Pflichtschule 2 Lehre 3 Fachschule - odb. škola bez maturity 4 Höhere Schlule - strední škola s maturitou 5 Hochschulverwandte Lehranstalt - další stupne vyšších í stredních škol 6 Hochschule (Universität) - klasická VŠ Pramen: Mikrocensus 2003, prumer roku 2002, Statistik AUSTRIA 1

T a b u l k a 2.4 Pohyb obyvatel v letech 1991 - 2001 v % spolková zeme Oberösterreich

Niederösterreich obyvatelstvo abs.

Rakousko celkem

Wien

1 545 804

1 376 797

1 550 123

8 032 923

saldo prirozeného prírustku1

-0,5

2,7

–

0,9

2

saldo migrace

5,4

0,5

–

2,2

zmena celkem

4,9

3,2

0,8

3

–

–

10 275

–

zmena v %

zmena 1991 - 2001 abs.

Vysvetlivky: Veränderung durch Geburtenbilanz (narození/zemrelí) 2 Veränderung durch errechnete Wanderungsbilanz (pristehovalí/vystehovalí) Pramen: www.ams.or.at/statistik/berichte/bezprofile/bul/tab_02.htm. 1

58

Tematická oblast 3 CHARAKTERISTIKY TRHU PRÁCE T a b u l k a 3.1 Ekonomické postavení obyvatel v tis. - Erwerbspersonen

obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní obyvatelstvo z toho: zamestnaní nezamestnaní (podle metodiky ILO) duchodci v domácnosti žáci a studenti ostatní

Niederösterreich 1 550,9 755,6

spolková zeme Oberösterreich 1 381,6 680,8

Wien 1 550,9 774,5

728,9 26,7 352,8 98,4 242,2 120,9

659,1 21,7 288,3 95,8 223,4 110,3

718,4 56,2 362,5 75,5 233,9 110,0

3 772,4 156,6 1 729,2 581,2 1 283,4 620,1

Wien 774,5 156,6 220,8 86,8 184,2 18,3 107,8

Rakousko celkem 3 929,0 779,9 1 635,0 458,4 671,4 98,3 286,1

celkem 8 053,1 3 929,0

Poznámka: prumer roku 2002, Labour-Force-Konzept Pramen: Mikrocensus 2003, prumer roku 2002, Statistik AUSTRIA

T a b u l k a 3.2 Pracovní síla podle vzdelání v tis. - Erwerbspersonen

výdelecne cinné osoby, celkem základní škola ucební obor odborná škola vyšší škola príprava obdobná VŠ VŠ

Niederösterreich 755,6 135,6 331,0 101,5 129,1 16,2 42,2

spolková zeme Oberösterreich 680,8 158,9 310,2 67,8 88,9 19,4 35,6


T a b u l k a 3.3 Pracovní síla podle postavení v zamestnání v tis.

zamestnanci (nesam. výdel. cinní)* z toho: delníci úredníci a ostatní samostatne výdelecne cinní** z toho: podnikající v zemedel. a lesnictví v ostatních oblastech

Niederösterreich 648,7

spolková zeme Oberösterreich 598,1

Wien 693,7

Rakousko celkem 3431,1

256,2 392,6 106,9

265,7 332,4 82,7

224,3 469,4 80,9

1397,2 2033,8 498,1

51,8 55,1

40,0 42,7

2,4 78,4

174,0 324,1

Vysvetlivky: * Unselbständige Beschäftigte ** Selbstätige Beschäftigte Pramen: Mikrocensus 2003, prumer roku 2002, Statistik AUSTRIA

59

T a b u l k a 3.4 Pracovní síla podle pohlaví a hospodárských sektoru v tis. Niederösterreich 755,6

spolková zeme Oberösterreich 680,8

Wien 774,5

Rakousko celkem 3 929,0

64,3 232,3 459,0

44,5 242,0 394,3

7,1 153,3 614,2

217,6 1 164,8 2 546,6

ekon. aktivní - MUŽI zemedelství, lesnictví prumysl verejné služby ekonomicky aktivní - ŽENY zemedelství, lesnictví prumysl verejné služby

421,6 33,9 182,3 205,4 334,0 30,4 50,0 253,6

381,1 21,2 194,3 165,6 299,7 23,3 47,8 228,7

412,2 5,1 117,8 289,4 362,3 2,0 35,5 324,8

2 182,9 114,9 930,8 1 137,2 1 746,1 102,7 234,0 1 409,4

zamestnanci celkem* z toho: muži ženy zemedelství, lesnictví prumysl verejné služby

648,7

598,1

693,7

3 431,0

359,1 289,7 12,5 221,4 414,8

335,9 262,2 4,5 234,0 359,6

362,6 331,1 4,7 143,7 545,3

1 885,6 1 545,3 43,6 1 106,3 2 281,0

samostatne výdel. cinní** z toho: muži ženy hospodárské sektory zemedelství, lesnictví prumysl verejné služby

106,9

82,7

80,9

498,1

62,5 44,4

45,2 37,5

49,6 31,2

297,3 200,8

51,8 10,9 44,2

40,0 8,0 34,7

2,4 9,6 68,9

174,0 58,4 265,6

ekon. aktivní osoby - celkem z toho: zemedelství, lesnictví prumysl verejné služby

Vysvetlivky: * Unselbständige ** Selbständige (samostatne výdelecne cinné osby vc. pomáhajících clenu rodiny) Pramen: Mikrocensus 2003, prumer roku 2002, Statistik AUSTRIA

60

T a b u l k a 3.5 Pocet zamestnancu* ve vybraných odvetvích v roce 2002 OKEC zemedel., lesn., rybárství celkem muži ženy výroba textilu a odevu celkem muži ženy zpracování dreva celkem muži ženy výroba zákl. kovu, hutních a kovodelných výrobku celkem muži ženy výroba doprav. prostredku celkem muži ženy stavebnictví celkem muži ženy obchod, opravy motor. vozidel celkem muži ženy doprava, skladování, spoje celkem muži ženy výroba hmotných statku celkem muži ženy služby celkem muži ženy celkem celkem muži ženy

Niederösterreich

spolková zeme Oberösterreich

Rakousko celkem

Wien

12 686 8 497 4 189

7 150 4 801 2 349

3 575 2 295 1 280

44 186 29 535 14 651

6 794 2 752 4 042

4 183 1 479 2 704

3 202 675 2 527

33 726 13 178 20 548

12 331 10 182 2 149

8 102 6 019 2 083

951 752 199

39 745 32 130 7 615

22 734 17 760 7 974

32 492 27 087 5 405

8 791 6 663 2 128

119 434 97 174 22 260

2 473 2 034 439

11 809 10 069 1 740

4 342 3 757 585

36 504 30 249 6 255

50 933 44 094 6 839

52 160 45 509 6 651

94 739 88 091 6 648

293 177 257 090 36 087

108 900 53 056 55 844

96 483 45 130 51 353

131 662 65 989 65 673

570 897 273 100 297 197

37 186 26 971 10 215

28 460 20 853 7 607

52 237 34 558 17 769

194 994 139 288 55 706

177 603 134 502 43 201

216 741 165 730 51 011

194 702 151 621 43 081

1 001 418 756 710 244 708

177 603 134 502 43 201

348 377 156 623 191 754

610 529 283 568 326 961

1 001 418 756 710 244 708

506 409 286 666 219 743

532 422 304 387 228 035

753 726 409 433 344 293

3 014 306 1 638 787 1 375 519

Vysvetlivka: * Unselbständige Beschäftigte Pramen: www.ams.or.at/statistik/berichte/bezprofile/bul/3/tab_011.htm

61

T a b u l k a 3.6 Míra ekonomické aktivity a nezamestnanosti v %, prumer roku 2002

Niederösterreich míra ekonom. aktivity v % celkem1 z toho: muži ženy míra nezamestnanosti ILO z toho: muži ženy míra registrované nezamestnanosti z toho: muži ženy


Rakousko celkem

Wien

75,3

74,1

79,8

74,8

80,7 69,2 3,5

80,5 67,0 3,2

80,7 78,8 7,3

80,6 68,4 4,0

3,4 3,8 6,9

3,0 3,5 4,7

8,3 6,0 9,0

4,1 3,9 6,9

7,2 6,5

4,6 4,8

10,3 7,6

7,2 6,4

Vysvetlivka: Erwerbsquote - nesamostatne a samostatne výdelecne cinní v % obyvatelstva (muži 15-64 let, ženy 15-60 let) Prameny: Microcensus 2003, STATISTIK, AUSTRIA www. ams.or.at/statistik.htm

1

T a b u l k a 3.7 Struktura registrované nezamestnanosti v roce 2002

Niederösterreich 38 424

spolková zeme Oberösterreich 26 583

Wien 74 894

Rakousko celkem 232 418

22 468 15 956 4 463 41,5 11,6

14 807 11 776 4 225 44,3 15,9

44 966 29 928 15 851 40,0 21,2

134 377 98 041 36 131 42,2 15,5

2,1 13,7 37,2 22,2 24,8

2,9 17,1 42,5 22,3 15,2

1,4 9,8 39,8 23,8 25,2

2,0 13,8 40,3 23,1 20,8

42,3 40,9 7,0 7,6 2,0

47,7 37,8 5,7 6,4 2,2

51,5 29,7 4,6 4,2 4,2

45,0 37,9 6,0 7,9 3,1

20,8 33,8 45,4

21,7 36,3 42,0

20,6 25,8 53,6

25,0 29,1 45,9

nezamestnané osoby celkem abs. z toho: muži ženy cizinci podíl žen na celkové nezam. v % podíl cizincu na celkové nezam. v % nezamestnanost podle veku v % 15 - 19 19 - 25 25 - 40 40 - 50 50 a více nezamestnanost podle vzdelání v % ZV a žádné vzdelání ucební obor + mistrovské zkoušky strední škola vyšší škola akademie, VŠ, univerzita nezamestnanost podle prof. struktury v % sezonní profese výrobní profese profese ve službách

Pramen: www.ams.or.at/statistik/berichte.htm

62

T a b u l k a 3.8 Nabídka volných pracovních míst - r. 2002

volná pracovní místa 2002 zmena v % 2001 - 2002

spolková zeme Oberösterreich 4 638 -16,8

Wien 3 518 -32,0

Rakousko celkem 23 189 -21,8

32,1 22,7 45,3

24,6 33,3 42,2

35,6 18,3 46,1

33,5 25,3 41,2

47,4 37,9 6,5 6,3 1,9

51,7 41,3 2,3 3,8 0,8

48,3 36,5 5,1 8,5 1,6

49,2 40,5 3,9 5,1 1,3

Niederösterreich 4 414 -23,9

struktura VPM podle charakteru práce % sezonní práce výrobní profese profese ve službách struktura VPM podle kvalifikace v % ZV a žádné vzdelání ucební obor, vc. mistrovských zk. strední škola vyšší škola akademie, VŠ, univerzita Pramen: www.ams.or.at/statistik.htm

T a b u l k a 3.9 Registrovaná nezam. podle okrsku prac. úradu (Arbeitsamtbezirk) r. 2002 okrsek pracovního úradu Gmund Hollabrun Horn Mistelbach Weiden an der Thaya Niederösterreich Freistadt Linz Rohrbach Oberösterreich Wien Rakousko celkem

míra nezamestnanosti 9,3 5,5 5,3 5,7 8,7 4,7 3,7 4,2 3,9 6,9 9,0 6,8

pocet volných pocet nezamestnaných pracovních zájemci o VPM absolutne míst (VPM) 1 420 49 693 1 035 153 2 450 655 69 629 1 824 192 2 076 926 26 409 38 424 4 638 46 981 903 164 874 7 326 1 519 14 262 863 73 924 26 583 4 414 48 693 74 894 3 518 35 553 232 418 23 189 276 145

Pramen: www.ams.or.at/statistik/bericht/berprofile/bul/menu.htm

63

Tematická oblast 4 MZDOVÉ PODMÍNKY T a b u l k a 4.1 Prumerné hrubé mesícní mzdy ve vybraných odvetvích v roce 2002 (v €) 1 EUR = 31,46 Kc (stav k 17.8.2004) OKEC

Niederösterreich

zemedel., lesn., rybárství celkem muži ženy výroba textilu a odevu celkem muži ženy zpracování dreva celkem muži ženy výroba zákl. kovu, hutních a kovodel. výrobku celkem muži ženy výroba doprav. prostredku celkem muži ženy stavebnictví celkem muži ženy obchod, opravy motor. vozidel celkem muži ženy doprava, skladování, spoje celkem muži ženy výroba hmotných statku celkem muži ženy služby celkem muži ženy celkem celkem muži ženy


Wien

Rakousko celkem

1 191 1 295 979

1 295 1 440 997

1 656 1 765 1 461

1 349 1 481 1 082

1 770 2 245 1 446

1 747 2 409 1 385

1 717 2 210 1 586

1 808 2 314 1 484

1 944 2 048 1 448

1 951 2 120 1 461

1 918 1 959 1 763

1 992 2 108 1 505

2 268 2 392 1 827

2 527 2 673 1 795

2 308 2 403 2 002

2 406 2 534 1 843

2 533 2 633 2 072

2 720 2 829 2 086

2 863 2 905 2 598

2 583 2 683 2 096

2 111 2 193 1 580

2 258 2 347 1 647

2 276 2 304 1 905

2 222 2 304 1 637

1 830 2 226 1 453

1 787 2 255 1 375

2 059 2 369 1 749

1 853 2 261 1 479

1 975 2 093 1 665

1 987 2 175 1 472

2 109 2 171 1 989

1 981 2 098 1 691

2 199 2 373 1 654

2 312 2 513 1 662

2 419 2 515 2 081

2 288 2 468 1 734

1 802 2 137 1 516

1 815 2 216 1 487

2 037 2 299 1 810

1 864 2 199 1 591

1 949 2 253 1 552

2 033 2 402 1 540

2 168 2 407 1 883

2 026 2 351 1 638

Pramen: www.ams.or.at/statistik/berichte/bezprofile.htm

64

Část B. SKUTEČNÁ PRACOVNÍ MIGRACE ČESKÝCH OBČANŮ V SRN A RAKOUSKU 1. Legální zaměstnávání českých občanů v Německu - rok 2002 1.1 Zaměstnávání českých občanů na základě bilaterálních dohod mezi vládou ČR a vládou SRN (zdroj MPSV) smlouvy nabídka SRN druh smlouvy celkem na dobu 18 měsícůa) na dobu 3 měs./rokb) počet IT specialistůc) počet potvr. žádostí 639 2 985 305 3 929 a) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném zaměstnávání občanů za účelem rozšíření odborných a jazykových znalostí b) Krátkodobé zaměstnávání českých občanů v rámci sezónních prací c) Program zelených karet pro počítačové experty Pramen: SSZ MPSV Praha

1.2 Zaměstnávání českých občanů v SRN na základě smlouvy o dílo Přehled čerpání kontingentu za hospodářský rok 2002 (10/1 - 9/02) - zdroj MPO profese

počet osob

restaurátoři stavební profese zpracovatelský průmysl ostatní celkem

20 940 557 187 1 503

Pramen: SSZ MPSV Praha

1.3 Přeshraniční dojížďka za prací českých občanů do německých příhraničních regionů* počet osob odhad počtu pendlerů po celé délce česko-německých hranic

4 500 - 5 000

Poznámka: * přes opakované žádosti a podporu MPSV nám Spolkový úřad v Norimberku konkrétní údaje o českých pendlerech v německém příhraničí neposkytl Pramen: informace z českých příhraničních ÚP na základě vydaných potvrzení ÚP o nepobírání dávek hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti

1.4 Celkový přehled legálního zaměstnávání českých občanů v Německu v roce 2002 počet osob

formy zaměstnávání

varianta a

smlouvy na dobu 18 měs. smlouvy na dobu 3 měs./roce smlouvy o dílo* přeshraniční dojížďka celkem celková zaměstnanost v SRN v tis. podíl Čechů na celkové zaměstnanosti SRN

varianta b 639 2 985 1 503 4 500 9 627

639 2 985 2 000 5 000 10 624 36 536

0,26

0,29

Výpočet VUPSV Vysvětlivka: * kontingent povolených pracovníků není stanoven v rozmezí kalendářního roku ale pouze do září

65

2. Legální zaměstnávání českých občanů v Rakousku k 30. 6. 2002 počet českých občanů 4 113

čeští občané zaměstnaní v Rakousku

změny během roku abs. v% + 30 + 0,7

Pramen: Arbeitmarktservice Österreich, Arbeitsmarktdaten, Juli 2002

2.1 Formy pracovních povolení českých občanů v Rakousku stav k 30. 6. 2002 počty osob

celkem 4 113

povolení BB* 1 010

povolení AE* 132

povolení BS* ostatní povolení 3 193 78

Poznámky a vysvětlivky: * Beschäftigungsbewilligung (viz. terminologie) c) Arbeitserlaubnis ( viz terminologie) d) Befreiungsschein (viz terminologie) Pramen: Arbeitmarktservice Österreich, Arbeitsmarktdaten, Juli 2002

2.2 Celková zaměstnanost cizinců v Rakousku podle státní příslušnosti, forem pracovního povolení v pořadí jednotlivých států (k 30. 6. 2002) zastoupené státy 1. Jugoslávie (částečně i bývalá) 2. Bosna - Hercegovina 3. Turecko 4. Chorvatsko 5. Maďarsko 6. Polsko 7. Slovinsko 8. Rumunsko 9. Slovensko 10. Makedonie 11. Česká republika

počet cizinců povolení BB povolení AE povolení BS 66 063 4 573 4 475 57 004 44 920 4 249 7 148 33 521 40 399 2 734 1 334 36 311 27 575 3 160 2 317 22 057 12 230 3 270 243 6 338 9 712 2 448 412 6 646 6 214 971 169 4 989 6 038 1 244 533 4 255 5 795 2 492 238 2 997 4 837 671 360 3 806 4 413 1 010 132 3 193

ostatní 11 2 20 38 2 379 206 85 6 68 78

Pramen: Arbeitmarktservice Österreich, Arbeitsmarktdaten, Juli 2002

2.3 Celkový přehled zaměstnanosti českých občanů v Rakousku celková zaměstnanost v Rakousku v tis. podíl Čechů na celkové zaměstnanosti v Rakousku

3 836 1,07

Výpočet VÚPSV

66

Cást C. POBYT CIZINCU NA ÚZEMÍ CESKÉ REPUBLIKY - ve sledovaných príhranicních regionech T a b u l k a 1 Cizinci v okresech pri hranici se SRN a Rakouskem pocet obyvatel okresu a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb b) Cesko-bavorské príhranicí Cheb Tachov Domažlice Klatovy Prachatice c) Cesko-rakouské príhranicí Prachatice Ceský Krumlov Ceské Budejovice Jindrichuv Hradec Znojmo Breclav CR celkem

povolení k pobytu povolení k trvalému cizincu - celkem pobytu

povolení k dlouhodobému pobytu*

podíl cizincu s podíl poctu cizincu trvalým pobytem na na celkovém poctu celk. poctu obyvatel obyvatel okresu okresu

podíl cizincu s dlouhod. pobytem na celk. poctu obyvatel okresu

158 107 105 981 133 631 117 589 126 635 116 786 124 744 121 886 93 227 89 107

3 796 1 648 2 692 3 460 3 229 1 697 2 729 6 600 1 743 4 855

1 328 1 191 1 661 1 330 1 897 922 1 356 3 287 901 2 348

2 468 457 1 031 2 130 1 332 775 1 373 3 313 842 2 507

2,4 1,55 2,01 2,94 2,55 1,45 2,19 5,41 1,87 5,45

0,84% 1,12% 1,24% 1,13% 1,50% 0,79% 1,09% 2,70% 0,97% 2,64%

1,56% 0,43% 0,77% 1,81% 1,05% 0,66% 1,10% 2,72% 0,90% 2,81%

89 107 51 329 58 895 87 680 51 410

4 855 2 284 904 1 161 750

2 348 765 402 445 330

2 507 1 519 502 716 420

5,45 4,45 1,53 1,32 1,46

2,64% 1,49% 0,68% 0,51% 0,64%

2,81% 2,96% 0,85% 0,82% 0,82%

51 410 59 817 178 523 92 846 114 061 123 265 10 203 269

750 1 618 2 954 919 1 048 1 666 231 608

330 494 896 374 512 638 75 249

420 1 124 2 058 545 536 1 028 156 359

1,46 2,70 1,65 0,99 0,92 1,35 2,27

0,64% 0,83% 0,50% 0,40% 0,45% 0,52% 0,74%

0,82% 1,88% 1,15% 0,59% 0,47% 0,83% 1,53%

poznámky a vysvetlivky: * s vízy nad 90 dní stav k 31.12.2002 Prameny: Cizinci v Ceské republice, CSÚ 2003; Okresy Ceské republiky v roce 2002, CSÚ 2003

67

T a b u l k a 2 Zamestnanost cizincu v okresech pri hranici se SRN a Rakouskem pracující cizinci celkem a) Cesko-saské príhranicí Liberec Ceská Lípa Decín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov Karlovy Vary Sokolov Cheb

3 543 645 1 364 1 166 1 159 1 178 1 259 3 074 659 2 719

b) Cesko-bavorské príhranicí Cheb Tachov Domažlice Klatovy Prachatice c) Cesko-rakouské príhranicí Prachatice Ceský Krumlov Ceské Budejovice Jindrichuv Hradec Znojmo Breclav CR celkem

cizinci zamestnanci* 1 559 146 13

cizinci živnostníci**

obcané SR registr. na ÚP

241 275 127 121 157 495

787 345 1 202 706 780 471 1 008 2 339 283 1 981

1 197 154 149 342 138 432 124 614 219 243

2 719 1 142 464 746 451

495 85 145 237 151

1 981 852 252 382 258

243 205 67 127 42

451 1 076 1 718 462 489 2 083

151 672 257 41 166 205

258 241 907 301 250 398

42 163 554 120 73 1 480

161 711

44 621

60 532

56 558

118

Poznámky a vysvetlivky: * na základe povolení k zamestnávání cizincu ** na základe živnostenského oprávnení stav k 31.12. 2002 Pramen: Cizinci v Ceské republice, CSÚ 2003

68

T a b u l k a 3 Pobyt a zamestnanost cizincu ve sledovaných príhranicních krajích

pracující cizinci celkem v tom: s platným povolením k zamestnání obcané SR registrovaní úrady práce s platným živnostenským oprávnením

Liberecký 6 224

Ústecký 7 160

Karlovarský 6 452

kraj Plzenský 6 696

Jihoceský 5 852

Jihomoravský 13 050

Praha 54 135

2 418 1 957 1 849

1 123 1 302 4 735

773 1 076 4 603

1 127 1 731 3 838

1 595 1 693 2 564

2 591 6 035 4 424

17 138 15 412 21 585

44 621 56 558 60 532

9 069

16 180

13 198

10 815

8 698

20 039

70 978

231 608

4 008 5 061

8 415 7 765

6 536 6 662

3 671 7 144

2 814 5 884

6 116 13 923

14 578 56 400

75 249 156 359

bydlící cizinci celkem v tom: s povolením k trvalému pobytu s vízy nad 90 dní Poznámka: stav k 31.12.2002 Pramen: Cizinci v Ceské republice, CSÚ 2003

69

CR 161 711

T a b u l k a 4 Cizinci podle kraje a úcelu pobytu

studium a praxe podnikání na živnostenský list úcast v právnické osobe zamestnání ostatní ekonomické aktivity volné právo usídlení (krajané, …) usídlení (povolení k trvalému pobytu) rodinní príslušníci a sloucení rodiny azylanti žadatelé o azyl; humanitární statut; docasná ochrana osoby bez platných povolení cekající na repatriaci jiné celkem

25 2 355 1 427 1 060 1 451 3 323 4 701 199

Karlovarský 19 2 808 697 800 6 197 2 776 3 228 17

kraj Plzenský 135 2 346 1 043 1 220 1 195 1 462 2 106 33

11

1

2

-

3

1

4

66

8

15

2

1

1

8

1

63

7 7 836

10 13 568

1 10 553

17 8 559

17 6 814

21 13 811

207 56 433

341 179 154

Liberecký 85 970 491 1 855 1 201 1 080 3 092 35

Ústecký

Poznámka: stav k 31.12.2002 Pramen: Cizinci v Ceské republice, CSÚ 2003

70

Jihoceský Jihomoravský 99 381 1 276 1 818 1 165 2 491 1 266 2 359 1 2 127 308 784 1 744 2 061 4 589 14 89

Praha 2 032 7 184 14 856 12 395 31 679 6 088 12 850 106

CR 3 420 26 645 26 742 38 421 59 3 417 25 745 53 582 653

D. ZÁKLADNÍ SROVNATELNÉ ÚDAJE ZA ČR, SRN A RAKOUSKO Úroveň NUTS 1 T a b u l k a 1 Základní charakteristiky rozlohy a obyvatelstva 2

78 867 10 201

SRN1 357 026 82 537

Rakousko 83 871 8 053

4 965 5 236 231,6 2,3

40 345 42 192 7 348,0 8,9

3 901 4 152 707,9 8,8

15,6 43,2 27,4 13,9

15,0 41,5 25,9 17,5

16,6 43,1 24,9 15,5

92,8 108,2 -15,4 -0,03

719,0 842,0 -122,0 0,12

75,52 78,3 -2,8 0,35

ČR

rozloha v km počet obyvatel v tis. z toho: muži ženy počet cizinců v tis. podíl cizinců na obyvatelstvu struktura obyvatel podle věku v % 0 - 14 15 - 44 45 - 64 65+ demografický vývoj obyvatelstva v tis. narození zemřelí přirozený přírůstek obyv. v roce 2002 pohyb obyvatelstva3 v %*

Poznámky a vysvětlivky: *celkový roční přírůstek/úbytek je součtem přirozeného přírůstku/úbytku a přírůstku/úbytku stěhováním Prameny: 1 www.statistik-bund.de 2 www.statistik.at/fachbereich_03/bevoelkerung 3 www.czso.cz

71

T a b u l k a 2 Charakteristiky trhu práce - ZAMĚSTNANOST Míra zaměstnanosti EU 15 = 64,3 ČR

míra zaměstnanosti celkem1 v % muži ženy celkové zaměstnanost3 v tis. muži ženy růst zaměstnanosti celkem muži ženy postavení v zaměstnání4 zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pomáhající členové rodin zaměstnanci podle hosp. odvětví v % zemědělství, myslivost těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod, oprava motor. vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava finanční služby nemovitosti, pronájem veřejná správa + obrana vzdělávání, školství zdravotnictví ostatní

65,4 73,9 57,0 4 765 2 700 2 065 1 1,3 0,5

SRN 65,3 71,7 58,8 36 536 20 336 16 200 -0,6 -1,3 0,2

Rakousko 69,3 75,7 63,1 3 836 2 139 1 696 0,4 -2,5 2,3

84,4 3,5 11,5 0,6

88,9 5,1 4,9 1,1

87,0 5,7 5,0 2,3

4,8 1,3 27,7 1,8 8,9 13,0 3,6 7,7 2,0 5,6 6,8 6,5 6,4 3,8

2,5 0,4 23,2 0,8 7,5 13,9 3,4 5,6 3,7 8,5 8,2 5,5 10,7 6,0

5,6 0,2 19,5 0,9 8,8 15,7 0,7 6,6 3,5 7,9 6,5 6,0 8,5 4,7

Poznámky a vysvětlivky: * vč. obrany, sociálního zabezpečení, zdravotní a sociální péče Prameny: 1,2 Eurostat, intranet.vupsv.local 3-6 Laboursta.ilo.org

T a b u l k a 3 Charakteristiky trhu práce - NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti EU 15 = 7,6 (ILO) ČR

míra nezaměstnanosti ILO1 muži ženy míra registrované2 nezaměstnanosti muži ženy nezaměstnané osoby2 celkem v tis. (ILO) muži ženy míra nezaměstnanosti mládeže v % (ILO)2,* podíl dlouh. nezam. na celkové nezam.

SRN 7,3 6,0 9,0 9,8 8,7 11,2 374 169 205 16,9 50,3

Poznámky a vysvětlivky: *mládež do 24 let Prameny: 1 Eurostat, www.intranet.vupsv.local 2 Laboursta.ilo.org 72

Rakousko 8,6 8,7 8,4 10,9 11,4 10,3 3 942 2 133 1 809 10,7 47,9

4,3 4,1 4,5 6,9 7,2 6,4 116 92 69 6,2 28,1

Tabulka 4

Průměrné hrubé měsíční mzdy v průmyslu a službách*

země

EUR

Německo1 Rakousko2 Česká republika3 EU 151 EU 15 + přistupující země1

3 287 2 262 532 2 915 2 542

relace v % (EU 15 + přistupující země celkem = 100) 129 89 21 115 100

Poznámky a vysvětlivky: * nezemědělský sektor (NH celkem bez zemědělství, lesnictví a rybolovu; zaměstnanci přepočteni na plný pracovní úvazek Prameny: 1 Eurostat, "Long-form indicators" 2004 2 "Yearbook of Labour Statistics" 2003, ILO, Geneve 3 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR, 2002, ČSÚ

Tabulka 5

Základní makroekonomické údaje za sledované státy ČR 1

HDP na obyvatele v PPS růst reálného HDP2 produktivita práce na zaměstnance3 produktivita práce (na odpracovanou hodinu)4 odvětvová struktura tvorby HDP (ve stálých cenách) v % zemědělství, lesnictví průmysl vč. stavebnictví obchod, opravy mot. vozidel, ubytování, doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování, pronájem, nemovitosti veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení, zdravotní a sociální péče míra inflace5 růst jednotkových pracovních nákladů6

SRN

Rakousko

63,5 2,0 55,1 −

102,5 0,2 97,7 107,9

112,0 1,4 99,1 103,5

2,9 33,9 25,4 16,4

1,0 26,7 16,7 28,2

2,2 28,7 22,4 22,2

14,1

20,1

18,7

1,4 3,9

1,3 -0,8

1,7 -0,6

Poznámky a vysvětlivky: 1 HDP na osobu v paritě kupní síly (PPS) (EU 15 = 100) 2 Tempo růstu HDP ve stálých cenách (1995 = 100) - Procentní změna k předchozímu roku 3 HDP v PPS na osobu zaměstnanou v EU 15 (EU 15 = 100) 4 HDP v PPS na odpracovanou hodinu relativně v EU 15 (EU15 = 100) 5 Roční přeměna míra změny harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICPs) 6 Růst jednotkových pracovních nákladů. Tempo růstu podílu: náklady zaměstnancům v běžných cenách dělené HDP (v běžných cenách) na celkovou zaměstnanost. Pramen: europa.eu.int/comm/eurostat/Public/datashop/primt-product

73

3. Použitá terminologie V souladu s harmonizací zákonodárství ČR se zákonodárstvím Evropské unie probíhá v české statistice za účelem komparace dat v rámci Evropského společenství již několik let kontinuální proces přizpůsobení se zvyklostem a systému Evropského statistického úřadu EUROSTATU a mezinárodní organizaci práce ILO. Podle jejich požadavků (doporučení) jsou definovány jednotlivé pojmy, určena obsahová náplň jednotlivých ukazatelů a způsoby sběru dat. Přesto však je nezbytné sladění dosud použité české, německé a rakouské terminologie. Důraz je kladen na problematiku trhu práce, ale i oblast legislativních ustanovení cizineckých pobytů a zaměstnávání cizinců v příslušném státě. I. Ekonomický statut obyvatelstva, trh práce, příjmy a mzdy A. Terminologie v České republice Ekonomický statut obyvatelstva vyjadřuje základní rozdělení obyvatelstva v produktivním a poproduktivním věku podle zařazení na trhu práce. Celková populace je členěna na dvě základní skupiny: a) obyvatelstvo ekonomicky aktivní (zaměstnaní a nezaměstnaní) b) obyvatelstvo ekonomicky neaktivní (děti, studenti, poživatelé starobního důchodu apod.) ad a) Obyvatelstvo ekonomicky aktivní - pracovní síla (Labour Force) zahrnuje všechny osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané; jinými slovy celkovou pracovní sílu tvoří: 1. zaměstnaní 2. nezaměstnaní ad 1) Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne byly v placeném zaměstnání, tj. měly status: - zaměstnanci - zaměstnavatelé a pracovníci na vlastní účet (osoby samostatně výdělečně činné) 1.1 pod statut zaměstnance spadají: - osoby "v práci", které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. - osoby "v zaměstnání, ale ne v práci", které již pracovaly ve svém současném zaměstnání; během vykazovaného období sice nebyly dočasně v práci, ale měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy). Zaměstnanci jsou tedy osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. Podle definice ILO patří mezi zaměstnance rovněž příslušníci armády (vojáci z povolání a vojáci v základní službě). Celá kategorie příslušníků armády je tedy zahrnuta do celkové zaměstnanosti v NH. Jako samostatná kategorie jsou klasifikováni členové produkčních družstev. Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou tyto osoby, na doporučení ILO, spojovány se skupinou zaměstnanců.

74

1.2 Mezi zaměstnavatele a pracovníky na vlastní účet spadají jedinci zaměstnaní ve vlastním podniku. Jedná se o - osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo v naturáliích. - osoby "v podniku, ale ne v práci", tj. jedinci s vlastním podnikem, kteří nebyli z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci. Za zaměstnané ve vlastním podniku se považují i pomáhající rodinní příslušníci bez ohledu na počet hodin odpracovaných během referenčního týdne.5 ad 2) Nezaměstnaní 2.1 Nezaměstnaní definovaní podle mezinárodní definice ILO jsou všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky: - nebyly zaměstnané (viz výše), - hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem, - byly připraveny k nástupu do práce, t.j. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.6 2.2 Nezaměstnaní podle metodiky MPSV Nezaměstnanost je rovněž zjišťována Ministerstvem práce a sociálních věcí podle údajů z jednotlivých úřadů práce. Tam je za nezaměstnaného považován ten, kdo není v pracovním poměru nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, nepřipravuje se soustavně na povolání a požádal osobně nebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání na územně příslušném úřadu práce v místě trvalého bydliště. Míra nezaměstnanosti podle definice ILO Míra nezaměstnanosti je ukazatel získaný na základě mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu. Čitatel: obsahuje nezaměstnané podle ILO Jmenovatel : zahrnuje pracovní sílu podle ILO (zaměstnané a nezaměstnané)

5

Pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, které však v referenčním období byly navíc v zaměstnání, jsou také považováni za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter. 6 Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na dobu nejpozději do 14 dnů. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané.

75

Míra nezaměstnanosti podle MPSV (tzv. registrovaná míra nezaměstnanosti) Registrovaná míra nezaměstnanosti je počítána jako poměr nezaměstnaných (viz výše) k disponibilním pracovním silám v daném okrese či regionu. Území českých okresů a okrsků úřadů práce jsou na rozdíl od SRN a Rakouska totožná. ad b) Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní zahrnuje všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období, nejsou ekonomicky aktivní a nesplňují tři základní podmínky pro nezaměstnané. Patří sem např. děti, nemocné a invalidní osoby, starobní důchodci apod. 3. Použité údaje o zaměstnancích a průměrných mzdách v důsledném územním průřezu jsou určeny k regionálnímu porovnání. Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším) ve zpravodajské jednotce. Nezahrnuje ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích vykonaných mimo pracovní poměr. V údajích nejsou zahrnuti zaměstnanci části resortu Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR a některých dalších ekonomických subjektů statisticky nesledovaných, např. osoby vykonávající veřejné funkce (poslanci, senátoři, soudci, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů atd.). Průměrné mzdy představují hrubé měsíční mzdy, tj. před srážkami pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky, daně z příjmu fyzických osob a další zákonné nebo zaměstnancem dohodnuté srážky. Do průměrné mzdy jsou zahrnuty částky v daném období zúčtované k výplatě bez ohledu na to, zda byly ve skutečnosti proplaceny. Úplné náklady práce jsou definovány jako celkové náklady zaměstnavatele na získání a výchovu zaměstnanců, na odměňování za práci a na zabezpečení jejich sociálních potřeb. Náklady práce zahrnují: a) přímé náklady práce - mzdy a platy za vykonanou práci, vč. naturální mzdy započtené do výdělku, - náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (náhrady za dovolenou, placené svátky, za překážky na straně zaměstnance i zaměstnavatele), b) nepřímé náklady práce - sociální požitky (příspěvky na stravování a bydlení, příspěvky do sociálních fondů, služební vozy, výrobky firmy poskytované zaměstnancům se slevou apod.), - sociální náklady a výdaje (ze zákona povinné pojistné na nemocenské a důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, náklady a výdaje na úhradu nadstandardního sociálního a penzijního pojištění, vyrovnání za dobu nemoci, výdaje v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, odstupné apod.), - personální náklady (náklady na přijímání a nábor pracovníků, výchovu učňů, - zvyšování kvalifikace a rekvalifikace zaměstnanců, na pracovní oděvy a ostatní náklady zaměstnavatele v souvislosti s regenerací pracovní síly, dopravou do zaměstnání apod.), - přijaté dotace a daně ukládané příslušnými orgány v souvislosti se zaměstnáváním lidí a s vyplácením mezd.

76

Úplné náklady práce jsou vyjádřeny v přepočtu na odpracovanou hodinu nebo na jednoho zaměstnance za měsíc. B. Terminologie v Německu a Rakousku Německo jako zakládající člen Evropské unie disponuje terminologickým vybavením statistického systému plně sladěným se zvyklostmi a požadavky mezinárodního statistického úřadu EUROSTATU a mezinárodní organizace práce ILO. V Rakousku docházelo k pojmové harmonizaci se státy EU od roku 1994 v souvislosti se vstupem Rakouska do EU. Lze konstatovat, že od tohoto období byla postupně harmonizována rakouská statistika v námi sledovaných oblastech (kromě cizineckých pobytů) s pojmoslovím německých statistických dat. Například: - na místo dříve uváděného pojmu Berufstätige je nadále používán termín Erwerbspersonen, - dřívější termín Beschäftigte byl nahrazen termínem Erwerbstätige, - pojem Arbeitslose zůstal nezměněn. Z důvodů zachování dlouhodobých časových řad jsou rakouské údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti zjišťované mikrocenzem nadále sledovány na základě dvou konceptů: a) podle LABOUR-FORCE konceptu - evidence dat a aplikovaná terminologie je plně v souladu s mezinárodní organizací práce ILO, používána v OECD a EUROSTATU, b) podle Lebensunterhalt konceptu - „tuzemský vnitřní koncept“ odpovídá metodice sběru dat od počátku probíhajících šetření.7 Pro pochopení německé (rakouské) terminologie v souladu s obecně používanými (výše definovanými) českými pojmy poslouží nejlépe níže uvedené schéma: 1. Pracovní síla (ekonomická aktivita) = Erwerbspersonen 1.1

Zaměstnaní = Erwerbstätige

1.2 Nezaměstnaní = Arbeitslose

1.1.1

Zaměstnanci = Unselbständige Beschäftigte ( Sozialversicherungsbeschäftigte )

1.1.2

Osoby samostatně výdělečně činné = Selbständige Beschäftigte

Sozialversicherungsbeschäftigte jsou osoby v pracovním poměru s povinností platit zákonem stanovené sociální pojištění (česky zaměstnanci); ty jsou na rozdíl od českých zvyklostí - v Německu i Rakousku dále členěny do tří kategorií: a) Arbeiter (v překladu dělníci) - pracovníci ve mzdě s převahou manuální činnosti. Patří sem vyučení, nevyučení i pomocní pracovníci vč. vyučených pracovníků v živnostenských profesích, b) Angestellte (v překladu zaměstnanci) - pracovníci ve mzdě s převahou jiných činností; pracují převážně v obchodních, technických a správních povoláních. Spadají sem i vedoucí pracovníci bez podílu vlastnictví. Jako „zaměstnanci“ mohou pracovat i mistři (přestože platí důchodové pojištění v kategorii dělníků) a hodnostáři církevních služeb. Jádro této kategorie tvoří pracovníci s obchodním a technickým vzděláním, 7

Ekonomická aktivita a zaměstnanost v regionálním třídění jsou u německých i rakouských statistik dále sledovány podle místa bydliště a místa pracoviště šetřených osob.

77

c) Beamte (v překladu úředníci) - jedná se o státní spolkové, zemské úředníky vč. pracovníků veřejné správy v obcích. Spadá sem i kategorie čekatelů na úřednický statut, připravujících se na úřednický statut, dále vojáci a někteří hodnostáři církevních služeb. Výše uvedená kategorizace je podstatná z hlediska z toho vyplývajících práv a povinností v personální, sociální a mzdové politice. Např. mzdy jsou statisticky evidovány a zveřejňovány pouze za kategorii dělníků a zaměstnanců. 2. Nezaměstnaní (Arbeitslose) jsou definováni podle závazných evropských regulí8 a evidováni dvojím způsobem: a) podle pravidel pro mezinárodní srovnání (definice ILO), b) podle registrace na úřadu práce v místě bydliště. Hledající práci ve smyslu statistiky trhu práce je ten, kdo v SRN (Rakousku) bydlí a kdo se kvůli zprostředkování zaměstnaneckého poměru nahlásil před více než sedmi kalendářními dny na pracovním úřadě v tuzemsku nebo zahraničí, může a smí vykonávat pracovní činnost a dovršil 15 let věku. U hledajících práci se rozlišuje mezi nezaměstnanými a hledajícími práci, kteří nejsou nezaměstnaní. Míra nezaměstnanosti je procento nezaměstnaných ze závislých civilních výdělečně činných osob (plátci povinného sociálního pojištění a zaměstnanci na částečný pracovní úvazek, úředníci, nezaměstnaní). Tato výpočtová metoda se uplatňuje ve starých spolkových zemích od ledna 1990 a nových spolkových zemích a východním Berlíně od ledna 1993, v Rakousku od vstupu do EU. 3. Terminologie mezd a příjmů obyvatelstva je k dispozici především z použitých bavorských a saských údajů; u rakouských mzdových statistik však nepředpokládáme výraznější odchylky. Oba státy sledují mzdy a příjmy obyvatelstva v ročních periodách.9 Roční výdělky jsou v obou státech evidovány za pracovní kategorii dělníků (Arbeiter) a zaměstnanců (Angestellte); mzdy státních úředníků (Beamte) nejsou součástí běžných mzdových statistik. Za Bavorsko, Sasko a Rakousko nejsou k dispozici příhraniční regionální údaje, ale celostátní hodnoty v členění podle pohlaví a odvětví NH. Bruttojahresverdienst (hrubý roční výdělek) zahrnuje všechny vyplacené výdělky, (Verdienste), platy (Gehälter) a mzdy (Löhne) vč. všech dodatečných plateb během šetřeného období (viz kapitola Zdroje dat) - tj. roční prémie, provize, zvláštní odměny, 13 plat, náhrady za dovolenou atd.). V těchto výdělcích nejsou započítány přídavky na děti, odškodné při odloučení, příspěvky na sociální pojištění a veškeré platby, které nepodléhají zdanění. Klasifikace podle hospodářských odvětví je odvozena od evropského členění a je pro všechny státy Evropské unie závazná.

8

Nezaměstnaní jsou osoby hledající práci do dovršení 65 let, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru nebo jsou v zaměstnaneckém poměru méně než 15 hodin týdně, dále ti, kteří nejsou žáky, studenty nebo účastníky dalšího profesního vzdělávání, kteří nejsou uznaní práceneschopnými, ti kteří nejsou příjemci starobního důchodů a jsou okamžitě k dispozici jako zaměstnanci pro opětovný návrat do pracovního vztahu. Nezaměstnaní se musí osobně přihlásit na příslušném pracovním úřadu. 9 Pro porovnání s našimi údaji byla hladina příjmů za rok převedena na - u nás obvyklé - měsíční hodnoty. 78

II. Pobyt a zaměstnanost cizinců A. Cizinci v ČR Obecně platí, že vstup a pobyt cizinců v ČR je v kompetenci policie ČR, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Občan, který nemá české státní občanství – cizinec smí na území ČR pobývat a) Přechodně, b) trvale. ad a) Přechodný pobyt cizinců je upraven různými druhy pobytových víz.10 V zásadě se jedná o dvě vzájemně odlišná víza: - krátkodobé vízum opravňuje k pobytu v ČR v celkové délce 90 dnů. Na žádost cizince lze krátkodobé vízum prodloužit při splnění zákonem stanovených náležitostí, - dlouhodobé vízum je vydáváno pro pobyt v ČR delší 90 dnů nejdéle však do 1 roku. Doba pobytu může být opakovaně prodloužena, pokud trvá stejný účel pobytu (např. studium, podnikání, zaměstnání atd.). Policie prodlužuje platnost víza v souladu s účelem pobytu (např. v případě prodloužení povolení k zaměstnání apod.). Současná právní úprava umožňuje více účelů pobytu cizinců v ČR.11 ad b) Trvalý pobyt cizinců na území ČR Povolení k trvalému pobytu se vydává s dobou platnosti na 15 let. Je vydáváno v souladu s mezinárodními dokumenty o lidských právech zejména s právem na slučování rodin. Po osmi letech nepřetržitého pobytu v ČR může cizinec v taxativně vymezených případech (např. soužití s občanem ČR …) požádat o neomezený pobyt v ČR. Po deseti letech nepřetržitého pobytu může o toto právo požádat každý cizinec. B. Cizinci v SRN a Rakousku Pobyt a práce cizinců v SRN a Rakousku podléhá pravidlům migrační politiky EU, která je členěna do několika odlišných směrů: - migrační politika mezi státy starých členských zemí (představuje neomezený pohyb obyvatel a pracovních sil v rámci prostoru Evropského společenství), - migrační politika vůči novým členským státům EU (v SRN a Rakousku se řídí pravidly přechodného období pro omezení volného pohybu v maximální délce sedmi let, s postupnou revizí po dvou a třech letech od vstupu), - restriktivní a selektivní migrační politika vůči občanům „třetích zemí“(vstup do země za účelem zaměstnání je možný pouze v případech, že nelze pracovní místo obsadit z domácích zdrojů pracovních sil, ze zdrojů pracovníků EU nebo legálně dlouhodobě pobývajícími cizinci na území SRN a Rakouska, kteří již tvoří součást trhu německého (rakouského) trhu práce). Pobyt a práce českých občanů v Německu je v době platnosti přechodných ustanovení pro volný pohyb pracovních sil v rámci EU nadále řízen mezivládní bilaterální dohodou mezi ČR a SRN o vzájemném zaměstnávání občanů uzavřenou mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Spolkovým úřadem práce v Norimberku. Zaměstnání českých občanů zahrnuje tyto oficiální formy:

10

Cizinec může pobývat v ČR bez víza, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva o zrušení vízové povinnosti, příp. ve zvláštních případech stanovených zákonem. 11 Občané Slovenské republiky podléhají zvláštnímu režimu: zákon č. 77/2000 Sb. , který umožňuje občanu SR vydání potvrzení k přechodnému pobytu s platností do 365 dnů. 79

1. ujednání o postupu při zprostředkování zaměstnání v SRN českým zájemcům na dobu nejdéle 3 měsíců v roce v rámci tzv. sezónních prací, 2. dohoda o vzájemném zaměstnávání českých a německých občanů za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí, 3. dohoda o vysílání českých občanů z podniků se sídlem v ČR do Německa v rámci smlouvy o dílo, 4. přeshraniční dojížďka do německého příhraničí s denním návratem do ČR - pendlování, 5. specialisté IT, pracující v SRN na základě programu „zelených karet“ pro počítačové experty. ad 1) Sezónní práce Ujednání o zprostředkování sezónní práce českým občanům v Německu byl první legislativní krok k oficiální regulaci pracovní migrace. Ujednání umožňuje vykonávat českým občanům v Německu časově omezené pomocné a sezónní práce v taxativně vymezených odvětvích NH - v sektoru zemědělství, lesnictví, v hotelových, pohostinských službách, v podnicích zpracovávajících ovoce a zeleninu a v pilařských závodech. V průběhu jednoho roku lze udělit povolení nejdéle na 3 měsíce, přičemž výjimku tvoří zábavní podniky, kde je možno jednou za dva roky pracovat devět po sobě jdoucích měsíců. O sezónní práce v SRN může požádat kterýkoliv občan ČR prostřednictvím svého úřadu práce. O počtu přijatých žádostí rozhoduje výhradně německá strana na základě potřeb a výkyvů na domácím trhu práce. Nezbytnou podmínkou přijetí českého občana je: - zájem ze strany německého zaměstnavatele, - prokázané úsilí, že nebylo možno místo obsadit německým občanem nebo občanem ze země s volným pohybem pracovních sil v rámci EU. ggad 2) Vzájemné zaměstnávání po dobu 12 - 18 měsíců Dohoda o vzájemném zaměstnávání za účelem rozšíření kvalifikace umožňuje občanům ČR vykonávat jednou v průběhu života v SRN časově omezenou kvalifikovanou práci, která není omezena na konkrétní profese. Jedná se o dobu jednoho roku s možností prodloužení maximálně na 18 měsíců. Předpoklady uchazečů: - věk uchazečů 18 - 40 let, - ukončené odborné vzdělání, - 2 - 3 roky odborné praxe, - zájem o zdokonalení jazykových znalostí. Z hlediska uchazeče je podmínkou přijetí složení jazykové zkoušky u nezávislého orgánu, z hlediska zaměstnavatele uplatnění většinového poměru s cílem prioritního zaměstnávání německých občanů a občanů s právy volného pohybu. ad 3) Zaměstnávání občanů ČR v rámci smlouvy o dílo Zaměstnávání občanů ČR v rámci smlouvy o dílo se realizuje na základě mezinárodní smlouvy z 23. 4. 1991. Jejím cílem je stanovení kontingentu a struktury pracovních sil, které v běžném roce dostanou povolení k práci, a definice podmínek, za jakých mohou české podniky své zaměstnance do Německa vysílat. Jedná se o formu subdodavatelských smluv s vymezením podmínek činnosti v těchto odvětvích: - stavebnictví, - restaurátorství, - ostatní nestavební profese (montáže, zemědělství, lesnictví).

80

Vyslaní pracovníci firmy zůstávají po celou dobu pobytu v SRN nadále pracovníky české firmy. Na vysílaného zaměstnance se vztahují pracovní a tarifní podmínky hostitelské země. ad 4) Přeshraniční dojížďka za prací - pendlování Pendlerství je upraveno bilaterální dohodou umožňující českým občanům za určitých podmínek pracovat v příhraničních německých regionech s předpokladem denního návratu do ČR. Podle § 6 odst. 1 ustanovení o výjimce ze zastavení náboru pracovních sil (Anwerbestopausnahmeverordnung) je umožněno českým občanům neomezeně pracovat v německých regionech vzdálených 50 km od státních hranic. V citovaném ustanovení jsou taxativně vymezeny okresy a jednotlivá města bavorského a saského pohraničí, kde je pendlování českým (polským) občanům povoleno.12 Jak dokumentuje níže uvedená tabulka, při hranicích s Bavorskem je hraničních zón s možností pendlovat nepoměrně více. Německé hraniční zóny ve smyslu § 6 ods.1 z výjimky o zastavení náboru PS na bavorsko - české hranici na sasko-české hranici Amberg - Sulzbach Annaberg Amberg Aue-Schwanzenberg Bayreuth Bautzen Bayreuth (Stadt) Freiberg Cham Löbau-Zittau Degendorf Mittler Erzgebirgkreis Freyung-Grafenau Sächsische Sweiz Hof Vogtlandkreis Hof (Stadt) Weisseritzkreis Kronach Kulmbach Neustadt a.d. Waldnaab Passau Passau (Stadt) Regen Schwandorf Straubing Straubing-Bogen Tischenreuth Weiden i.d. Opf. Wunsiedel i. Fichtelgebirge

Předpokladem pro přeshraniční dojížďku českých občanů za prací do SRN je dále doklad o nepobírání dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti a dávky sociální potřebnosti (tj. vyrovnání příjmů domácnosti do životního minima). Zaměstnávání pendlerů je plně v kompetenci Spolkového úřadu práce v Norimberku (Bundesanstalt für Arbeit ) a následně jednotlivých úřadů práce (Arbeitsamt) jmenovaných okresů. Pro udělení pracovního povolení nejsou podstatné kvóty podle jednotlivých zemí nebo profesí ani časové ohraničení práce; udělení vychází výhradně ze situace na pracovním trhu německých příhraničních regionů se zohledněním principu přednostního zaměstnávání místních občanů. Budoucí pendler nepotřebuje povolení k pobytu, nýbrž pouze takzvanou Grenzgängerkarte (kartu pro přeshraniční pendlování), jejíž platnost je stanovena na 2 roky. Zájemce o pendlování musí získat potvrzení o přijetí do zaměstnání od budoucího 12

viz Teilprojekt D-7 Pendlerpotenzial in den Grenzregionen an der EU-Aussengrenze. Methoden, Ergebnisse und Prognosen, Björn Alecke, Gerhard Untield, 2001 81

zaměstnavatele a souhlas příslušného německého úřadu práce, který vydává na konkrétní místo pracovní povolení. Na jeho základě může zájemce žádat na německém cizineckém úřadě o hraniční kartu. Německý zaměstnavatel je povinen zajistit zahraničním pendlerům stejné pracovní a sociální podmínky jako zaměstnancům německé národnosti (tj. alespoň minimální mzdové tarify a sociální pojištění). ad 5) Program „Zelených karet“ pro počítačové experty je součást imigrační politiky německé vlády podporující příliv vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Obecně je v SRN cizinec definován jako občan, který není Němec ve smyslu článku 116 odstavec 1 Ústavy SRN. Patří sem osoby bez státní příslušnosti a osoby s nevyjasněnou státní příslušností. Osoby, které mají jak německou, tak i jinou státní příslušnost, platí za německé státní příslušníky. Členové cizích vojsk umístěných na území SRN, jakož i zahraničních, diplomatických a konzulátních zastoupení nepodléhají spolu se svými rodinnými příslušníky ustanovením zákonů o cizincích a nejsou jako cizinci statisticky evidováni. Pobyt a práce českých občanů v Rakousku podléhá rovněž ustanovením plynoucím z přechodného omezení volného pohybu pracovních sil z nových členských zemí v prostoru EU. Znamená to, že na dobu minimálně dvou let od vstupu ČR do EU bude pro české občany usilující o práci v Rakousku platit režim „třetích zemí“. Mezi vládou České republiky a Rakouska byla vypracovaná mezivládní dohoda o výměně stážistů za účelem rozšíření odborných a jazykových znalostí a dohoda o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech. Obě dohody nebyly dosud schváleny rakouským parlamentem. Získat oficiální zaměstnání v Rakousku pro české občany vyžaduje: a) povolení k pobytu - Aufenthalstitel, b) povolení k zaměstnání - Zulassung zur Beschäftigung. Povolení k pobytu tzv. „Niederlassungsbewilligung“ - NB - stanovuje spolková vláda pomocí kvót pro cizince. Kvóty zahrnujíí i cizí příslušníky, kteří v Rakousku nepracují. Kromě toho existuje i tzv. „Arbeitsaufenthaltserlaubnis“ AAE - pro atypické zaměstnání, jehož zaměstnanci nemají v Rakousku stálé bydliště (např. pendleři). Tito občané nejsou, s výjimkou pendlerů, započítáváni do kvót pro cizince. Pendleři v Rakousku zahrnují dvě skupiny: - pendleři s prací a s pobytem v Rakousku, - pendleři s prací v Rakousku a denním návratem do původní vlasti, tzv. Grenzgänger. Obě skupiny potřebují zvláštní povolení k pobytu tzv. „Arbeitsaufenthaltserlaubnis“, který je časově omezen na dobu šesti měsíců. Jsou započítáváni do kvót pro cizince s výjimkou pendlerů s denním návratem do původní vlasti. Neomezené povolení k pobytu lze získat po pěti letech pobytu v případě, že žadatel je schopen doložit svou výdělečnou činnost a dostačující příjmy. V ostatních případech je délka povolení k pobytu vázána na pracovní povolení. Pracovní povolení existuje ve třech vzájemně odlišných formách: 1. Beschäftigungsbewilligung – BB, 2. Arbeitserlaubnis – AE, 3. Befreiungsschein – BS.

82

ad 1) Pokud občan z „třetích zemí“ usiluje o práci v Rakousku poprvé, je nutné, aby pro něj budoucí zaměstnavatel získal povolení k zaměstnání prvého typu - BB. To může být vystaveno pouze za situace, že „situace a vývoj na konkrétním pracovním trhu toto zaměstnání dovoluje“ (Aus/BG, § 4/1). Jestliže může být pracovní místo obsazeno rakouskými občany nebo občany ze „starých“ zemí EU, povolení nesmí být vydáno. Druhým prostředkem ochrany rakouského trhu práce je centrální stanovení kvóty pro zaměstnávání cizinců pro jednotlivé rakouské spolkové země. Počet povolených zaměstnanců cizí státní příslušnosti (mimo občany starých zemí EU) nesmí přesáhnout 8 % potenciálu rakouské pracovní síly (viz Aus/BG § 12a). Pracovní povolení typu BB je poskytováno maximálně na dobu jednoho roku a je plně vázáno na konkrétního zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec mění pracovní místo, musí jeho budoucí zaměstnavatel žádat o vystavení nového povolení. Prodloužení pracovního povolení prvého typu (BB) je sice možné, ale bez právního nároku. ad 2) Typ pracovního povolení AE je vystaven v případě, že cizinec byl již v Rakousku v posledních 14 měsících legálně zaměstnán. V tomto případě, na rozdíl od prvého typu pracovního povolení, odpadá revize na rakouském trhu práce. Platnost tohoto povolení je v maximální délce dvou let a je omezena na spolkovou zemi, v které bylo pracovní povolení vystaveno, a omezení se může týkat i oblasti pracovního působení. Právní nárok na prodloužení AE vzniká tehdy, jestliže byl žadatel minimálně 18 měsíců v době 14 měsíců před vystavením žádosti nebo během posledních dvou let v Rakousku legálně zaměstnán (Aus/BG, § 14 e). ad 3) Třetí typ pracovního povolení - BS je vystaven cizincům, kteří během posledních osmi let byli v Rakousku minimálně pět let oficiálně zaměstnáni. Jeho platnost je vyměřena na dalších pět let. Její prodloužení je možné za předpokladu, že zahraniční žadatel byl v příslušné spolkové zemi v posledních pěti letech minimálně 2,5 roku oficiálně zaměstnán (Aus/BG, § 15a/1). Další možnosti pro legální práci v Rakousku představují tzv. „übrigen Erteilunsarten“ (ostatní druhy povolení). Jedná se o souhrn zbývajících možností na základě povolení vládní agentury AMS (Arbeitsamtservice) cizím státním občanům, kteří v Rakousku dlouhodobě pobývají (tzv. Sicherungsbescheinigung - SB). U českých občanů byl v minulosti těchto povolení zaznamenán tak mizivý počet, že toto povolení nemá pro ně prakticky žádnou váhu. Kromě povolení k pobytu a pracovního povolení je pro získání zaměstnání nezbytné doložit potvrzení o ubytování a doklad o příjmech. Bez dostačujících příjmů nelze vydat povolení k pobytu. Vzhledem k tomu, že pobyt v Rakousku je svázán s prokazováním budoucích příjmů, jsou cizinci nezřídka nuceni akceptovat horší mzdovou úroveň než domácí obyvatelstvo. Získat práci v Rakousku bez předchozích zkušeností je velmi obtížné.

83

4. Získané poznatky a zkušenosti Z monitoringu regionálních bavorských, saských a rakouských statistických dat vyplynuly některé poznatky a zkušenosti, které pokládáme za důležité. Vybíráme následující skutečnosti: - evidence nezaměstnanosti Při nezaměstnanosti je třeba rozlišovat mezi: - nezaměstnaností registrovanou, kdy je uchazeč registrován na úřadu práce v místě svého trvalého bydliště a jeho evidence podléhá tuzemským pravidlům registrace, - nezaměstnaností obecnou, určenou pro mezinárodní komparace situace na evropském (světovém) trhu práce, podléhající pravidlům mezinárodní organizace práce ILO. Jedná se o komplementární údaje, jejichž rozlišení je při srovnávacích analýzách zcela nezbytné; v opačném případě dochází ke zkreslení situace (viz veřejné diskuse v českých médiích, kdy míra registrované nezaměstnanosti byla v některých případech srovnávána s obecnou mírou nezaměstnanosti v členských státech EU). Je nutné si uvědomit, že podle konceptu ILO dospíváme k vyšším hodnotám zaměstnanosti a naproti tomu k nižším údajům týkajícím se nezaměstnanosti (registrovaná nezaměstnanost je tak vždy o několik procentních bodů vyšší). Z důvodů vyšší harmonizace se statistikami trhu práce států EU je od srpna t.r. míra registrované nezaměstnanosti stanovena podle nové metodiky. Nová metodika operuje s pojmem dosažitelní uchazeči; to jsou ti, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Za dosažitelného uchazeče se tudíž nově nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě nebo ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči v rekvalifikačních kurzech, uchazeči pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo ti, kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, a uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání. - evidence dlouhodobé nezaměstnanosti a příjemců dávek sociální potřebnosti Na rozdíl od českých zvyklostí věnují uvedené zahraniční statistiky daleko větší pozornost dlouhodobé nezaměstnanosti a s tím souvisejícímu jevu - evidenci občanů žijících pod hranicí životního minima, tj. obyvatel odkázaných na pomoc státu při zajišťování svých základních životních potřeb. Zejména německá verze (Herzova koncepce trhu práce) usiluje o propojení statistických dat týkajících se registrované nezaměstnanosti s údaji navazujícího sociálního systému. V našich podmínkách prakticky neexistuje soustavná státem řízená evidence statistických dat o příjemcích dávek sociální potřebnosti (občanů žijících pod hranicí životního minima); informace o příjemcích jsou získány pouze na základě terénních průzkumů. - evidence volných pracovních míst Inspirativní pro českou statistiku trhu práce může být i detailnější analýza volných pracovních míst. Poptávková stránka trhu práce je v německých a rakouských statistikách evidována se stejnou naléhavostí jako stránka nabídková (identifikace nezaměstnaných). Volná pracovní místa jsou analyzována z hlediska sektorového, profesního a kvalifikačního a tvoří součást závazně sledovaných státních statistik. - evidence cizinců Za nejproblémovější oblast, při srovnání sousedních regionálních údajů, považujeme evidenci v ČR žijících a pracujících cizinců. V souvislosti s přípravou na vstup ČR do EU a samotným vstupem se sice situace zlepšila (např. od roku 2003 pravidelně vychází samostatná publikace ČSÚ s roční periodicitou „Cizinci v České republice“ v poměrně detailním třídění, v posledních měsících jsou nově zřízeny webové stránky ČSÚ „Cizinci v ČR“ s cílem poskytování pravidelného servisu pro v ČR žijící cizince, úřady

84

práce, sociální úřady a zaměstnavatele). Nicméně k propojení údajů o cizincích v ČR s běžně vykazovanou statistikou trhu práce na celostátní či regionální úrovni zatím nedošlo. U našich EU sousedů jsou cizí státní příslušníci nedílnou součástí statistik o obyvatelstvu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti na všech námi sledovaných regionálních úrovních (např. obyvatelstvo - z toho cizinců, zaměstnanost - z toho cizinců, nezaměstnanost - z toho cizinců atd.). Situace zřejmě souvisí i s ochranou českého trhu práce před přílivem cizinců z třetích zemí, která je dosud v ČR nedostatečná. V prostoru „staré“ Evropy panuje obecná restrikce vstupu cizinců z třetích zemí za účelem zaměstnání. V ČR stoupl od roku 1993 pobyt a celková zaměstnanost cizinců více než trojnásobně a zahraniční pracovní síla dosud využívá liberální české prostředí. Vzniká např. jev skryté zaměstnanosti pod záštitou falešného podnikání. Značný počet cizinců figuruje jako majitelé a společníci veřejných obchodních společností (VOS) a společností s ručením omezeným (s.r.o.), ale ve skutečnosti nemalý podíl z nich opět prodává pouze svoji pracovní sílu. Věrohodná evidence zaměstnaných cizinců se tak stává v současném legislativním prostředí více než 13 problematickou.

13

Do roku 1996 pracovalo v ČR více cizinců se statutem zaměstnanců, v druhé polovině devadesátých let dochází k rychlému růstu živnostenských oprávnění a cizinci „živnostníci“ převažují nad svými protějšky ve čtvrtině až třetině případů; existují národnostní enklávy, které na českém trhu výhradně podnikají (Vietnamci). 85

Závěrečné rezumé Studie nabízí široké spektrum statistických dat a informací ze sousedních českých, německých a rakouských regionů v úrovni NUTS 3 a NUTS 4. Jejím základním smyslem je především monitoring trhu práce po celé délce společné hranice mezi Českou republikou, Německem (Saskem a Bavorskem) a Rakouskem. Podnětem k jejímu vzniku byly otázky kolem volného pohybu pracovních sil v souvislosti se vstupem ČR do EU a sílící obavy našich EU sousedů z hromadného přílivu levné pracovní síly z ČR. Tyto obavy vyústily v nastolený režim přechodného období pro omezení volného pohybu osob a pracovníků z nově přistupujících států do prostoru „staré“ Evropy, s nejbližším termínem přehodnocení platnosti v roce 2006. Obavy z hromadného odchodu Čechů do Německa, Rakouska a jiných EU států se však nepotvrdily. První měsíce po vstupu ČR do EU ukazují, že k žádným dramatickým změnám nedošlo, a to ani do států, které již českým pracovníkům své pracovní trhy otevřely. Podle prvních odhadů ČSÚ nejsou Češi mezi hlavními třemi skupinami příchozích a je jich jen několik tisíc. Tomu ostatně odpovídají i zkušenosti z „jižního rozšíření“ Unie o Řecko, Španělsko a Portugalsko (ani tyto země nedosahovaly při vstupu do EU ekonomických parametrů většiny starých členů). Česká republika se stále zřetelněji prezentuje jako země, která sama dává práci velkému počtu cizinců, ale čeští občané za výdělkem do ciziny hromadně neodcházejí. Podle nejnovější studie ČSÚ příchody za prací do ČR téměř sedmkrát převyšují odchody za prací.14 Česká republika se tak stává pro určitou část cizinců cílovou zemí imigrace,15 čímž se ocitáme v podobném postavení jako staré země EU. Rovněž terénní průzkumy českého obyvatelstva o postojích k zahraniční pracovní migraci realizované VÚPSV v letech 2000/2001 a 2003 opakovaně prokazují, že majoritní část české populace (82,5 % r. 2003) o pracovní migraci neuvažuje a preferuje pobyt a práci doma. V průběhu posledních tří let došlo dokonce k snížení počtu potenciálních trvalých migrantů, který tvoří z celkové skupiny potenciálních migrantů uvažujících s různým stupněm závaznosti o pobytu a práci v cizině pouhých 8 %. Rozšíření EU předpokládá zejména vyšší ekonomickou prosperitu zúčastněných států, a tím i vyšší životní úroveň jeho obyvatel. Jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle je i využití komparativních výhod národních ekonomik. V prvních letech však půjde zejména o odbourání vzájemné nedůvěry. Ke snížení nedůvěry a bezproblémovému soužití zejména obyvatel ze sousedních příhraničních regionů přispívá bezesporu vzájemná informovanost. Předložená publikace představuje první krok k tomuto cíli. Dalším krokem migračního monitoringu bude vývoj sledovaných údajů v časových řadách od druhé poloviny devadesátých let.16 Doporučení Zpracování komparativních, regionálních údajů v příhraničních oblastech ČR s Německem a Rakouskem na obou stranách společné hranice z úrovně NUTS 4 (zejména jejich získání) se v praxi ukázalo časově metodologicky vysoce náročné. Řešitelé navrhují, při předpokládaném opakovaném monitoringu sociálně ekonomických faktorů podmiňujících zahraniční migraci, vycházet z úrovně NUTS 3; výjimku by tvořily charakteristiky trhu práce bezprostředně sousedících příhraničních regionů se zachováním původního regionálního členění. 14

ČSÚ, Drahomíra Dubská MF Dnes Na konci roku 2002 byli v pořadí platných povolení k pobytu na prvním místě občané Slovenské republiky, Ukrajiny a Vietnamu. 16 Shromažďování informací na regionální úrovni z mnoha různých zdrojů doma i v zahraničí se ukázalo koordinačně a časově náročnější, než byl původní předpoklad, a proto vývoj časových řad bude předmětem dalších etap řešení. 15

86

Přílohy

87

Příloha 1 Ekonomické faktory migračního potenciálu pracovní síly ČR Praktické poznatky z 90. let naznačují nízkou regionální mobilitu české pracovní síly, a to jak v rámci republiky, tak i vně. Pomoc v počátcích transformace, kterou ČSFR, resp. České republice nabídly země EU, zejména SRN, soustavou smluv o zaměstnávání českých občanů, pracovní síly ČR nevyužily. V důsledku hospodářské recese ve Společenství17 pozdější plošně uplatňovaná omezení pohybu pracovní síly z třetích zemí včetně České republiky neovlivnila významně trh práce v Čechách a na Moravě a vůbec ne vnitřní evropský trh práce a jednotlivé národní trhy práce členských zemí, zejména v SRN a v Rakousku. Po transformačním nárazu v letech 1990 - 1992, kdy jednorázově český trh práce opustily řádově desítky tisíc zaměstnanců, se počet migrující pracovní síly snižoval, a to jak v segmentu vysílaných pracovníků,18 tak i v segmentu osob zaměstnaných u zaměstnavatele v hostitelské zemi.19 Vedle sociálně psychických faktorů, které migraci za prací v českých podmínkách brzdí (obdobně jako ve vyspělých zemích Společenství), působí i ekonomické momenty, konkrétně příjmový profit migrujícího zaměstnance. V podmínkách České republiky transparentnost ekonomického přínosu migrace za prací do ciziny zkreslují podhodnocený směnný kurz Kč a nízká cenová hladina s projevem v rozevřených nůžkách mezi nominální (přepočet přes směnný kurz) a paritní (parita kupní síly) hodnotou příjmu. Připojení k jednotnému vnitřnímu evropskému trhu přináší zreálnění obou relací, tj. uzavírání nůžek mezi paritou a směnnou hodnotou Kč, a to jak cestou apreciace koruny, tak i vývoje pracovního příjmu a vyšší inflace v relaci k průměru EU - 15. Z ekonomických analýz20 vyplývá, že příjmové stimuly přestávají působit v případech: a) pobytové migrace při relaci 3/4 paritního čistého příjmu v domovské k hostitelské zemi, b) dojížďkové migrace při více než poloviční úrovni nominálního čistého výdělku v domovské zemi v relaci k hostitelské zemi. Uvedené relace se opírají o průměrný výdělek. Abstrahují od faktu, že migrující osoba má sklon přijímat nekvalifikované a méně hodnocené práce, o které v hostitelské zemi není zájem. 17

Státy EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko Česká republika neeviduje počet zaměstnanců vysílaných domácím zaměstnavatelem k dlouhodobému výkonu práce v zahraničí (zaměstnanec dostává mzdu, resp. výdělek v ČR). Podle odhadů VÚPSV se v rámci české pracovní smlouvy uzavřené v podnikatelské sféře pohybuje v ročním průměru zhruba 9 tis. osob, tj. pracovní síly, která teoreticky působí na trhu hostitelské země, a 2,5 tis. osob v rámci rozpočtové sféry, tj. pracovníků, kteří neovlivňují trh hostitelské země. O ekonomické výhodnosti vývozu české živé práce v rámci smluv o poskytování služeb (vysílání pracovníků k dlouhodobému výkonu práce v zahraničí) svědčí výrazný pokles limitů sjednaných na úrovni vlády SRN a ČSFR, resp. ČR, který klesl z úrovně 9 tis. osob v roce 1991 za federaci, alikvotní část na ČR - 6 tis. osob, na 3 tis. osob z ČR v roce 2001 při čerpání ve výši zhruba 1,3 tis. osob. viz str. 12 a příloha 1, J. Vlach a kolektiv, „Koncepce odměňování a poskytování kompenzace zvýšených životních výdajů zaměstnancům s trvalým pracovištěm v zahraničí“, VÚPSV 2002 19 Podle údajů ČSÚ se počet českých občanů reemitujících své výdělky z jiných zemí snížil ze zhruba 25 tis. osob v roce 1993 na 23 tis. osob v roce 2003 (16 tis. osob v roce 2001). Viz D. Dubská, „Z ČR odchází na mzdách výrazně více peněz než přichází“, ČSÚ 2004, www.czso.cz/csu.nsf/informace/ckta06030404.doc 20 Ivo Baštýř a kolektiv, „Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci“, VÚPSV 2001 18

88

Do konce první dekády 21. století se čistý průměrný výdělek v ČR zvýší v relaci ke svému nejbližšímu okolí. Relace čistých výdělků v ČR ke SRN a Rakousku země SRN SRN Rakousko Rakousko

přepočet

2002 předběžný propočet

EUR/Kč PPS EUR/Kč PPS

2010 predikce 1/4 1/2 1/3 2/3

2/5 2/3 1/2 4/5

Poznámka: údaje se týkají průměrné mzdy zaměstnanců ve II. a III. sektoru NH, kteří ve zpravodajské jednotce pracovali na plný úvazek většinu roku (cca 95 % roční pracovní doby) a nebyli dlouhodobě nemocní. Pramen: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1948 - 2003), ČSÚ 2004; The European Comparison Programme, Aggregate - preliminary results for 2002, European Commission, Eurostat 2002; propočty a predikce VÚPSV.

Z uvedené tabulky vyplývá snižování intenzity působení výdělkového faktoru pro migraci české pracovní síly do SRN a Rakouska.21 Po ukončení přechodného období týkajícího se volného pohybu pracovníků v případě SRN a Rakouska přestanou působit na českou pracovní sílu efektivní příjmové stimuly výjezdu za prací, a to jak v segmentu pobytové migrace ekonomické, tak i v segmentu pendlerství.

21

Vzhledem k příjmově výsadnímu postavení SRN v rámci Společenství a bezprostřední blízkosti lze z uvedených vztahů odvodit i intenzitu stimulů pro ostatní země.

89

Příloha 2 Charakteristiky krajů (popř. okresů) v česko-německém a česko-rakouském příhraničí Liberecký kraj 1. Všeobecná charakteristika Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Celý kraj je převážně hornatý. Jeho výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. 2. Rozloha a obyvatelstvo Rozloha Libereckého kraje činí 3 163 km2, 4,0 % území ČR. Podíl zemědělské půdy je vzhledem ke geografické poloze relativně malý (1 409 km2). Územně je Liberecký kraj rozdělen na 4 okresy: Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily, při hranici se SRN leží pouze dva, Liberec a Česká Lípa. Tyto okresy zaujímají 65 % rozlohy kraje a na jejich území leží 117 obcí. Žije v nich 61,8 % obyvatelstva kraje. Počet obyvatel ke konci roku 2002 činil 427 321, což představuje 4,2 % celkové populace ČR. Průměrná hustota osídlení je 135,1 obyvatel/km2, což mírně převyšuje republikový průměr. V Libereckém kraji výrazně převládá městské obyvatelstvo (78,2 %). Obyvatelstvo má proti republikovému průměru nepatrně mladší věkovou strukturu a rovněž i její vývoj je příznivější oproti jiným krajům ČR. 3. Ekonomika Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Tradičně je zde rozvinut průmysl skla a bižuterie, dále se jedná o výrobu a zpracování plastů, o odvětví strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. V důsledku útlumu v posledních letech ztratil svoje dominantní postavení tradiční textilní průmysl. Zemědělství v tomto kraji je pouze doplňkovým odvětvím. V kraji jsou rovněž prameny minerálních vod a léčivé rašeliny. V souvislosti s novými tržními podmínkami po roce 1990 nastal značný rozvoj malého a středního podnikání zaměřený zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Ve 2. polovině 90. let se projevil zřejmý příliv zahraničních firem, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle kraje. V posledních letech výrazně posílila pozice odvětví obchodu a dopravy. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky kraje je cestovní ruch. V surovinové základně Libereckého kraje dominují kvalitní sklářské a slévárenské písky. V minulosti byl kraj významný těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů, v současné době je lomová činnost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. S restrukturalizací průmyslu došlo k utlumení hlubinné těžby radioaktivních surovin (uranu), která vnesla v uplynulých letech do této oblasti velké ekonomické, sociální a ekologické změny. V roce 1990 byla ukončena hlubinná těžba uranu, v roce 1993 bylo rozhodnuto také o ukončení jeho chemické těžby. Restrukturalizace průmyslu a zemědělství současně s útlumem uranové činnosti se projevila na růstu nezaměstnanosti.

90

4. Doprava Na území Libereckého kraje činí celková délka železničních tratí 543 km. Hustota železniční sítě 0,172 km/km2 přesahuje téměř o polovinu celostátní průměr. Hlavní dopravní osa, čtyřproudá dálnice zajišťuje kvalitní spojení regionu s centrem státu. Z celkové délky silnic tvoří silnice druhé třídy 20,0 %, silnice třetí třídy 66,5 %. Nárůst automobilové dopravy se ovšem negativně odráží na životním prostředí. 5. Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity činila ke konci roku 2002 60,4 %. Nejvíce zaměstnaných osob bylo v průmyslu, v obchodě a opravách motorových vozidel a spotřeb. zboží, ve stavebnictví a v dopravě, skladování komunikacích. Míra nezaměstnanosti v kraji činila ke konci roku 2002 8,7 %, byla tedy nižší než republiková (10 %). Na 1 volné pracovní místo připadá v okrese Liberec 10,3 uchazeče, v okrese Česká Lípa 11,3 uchazeče. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti z celkové hodnoty v kraji činí 30,1 %, v okrese Liberec 33 %, v okrese Česká Lípa 26,2 %. 6. Mzdy Průměrná mzda v kraji činila ke konci r. 2001 14 081 Kč. Průměrná mzda v průmyslu 14 484 Kč, ve stavebnictví 14 720 Kč. 7. HDP Liberecký kraj se podílel 3,5 % na celkovém HDP České republiky, úroveň HDP na obyvatele činila 83,6 % HDP na obyvatele ČR.

Ústecký kraj 1. Všeobecná charakteristika Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, a to se spolkovou zemí Sasko. Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, ze kterých vystupuje historicky nejznámější hora Čech, Říp a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe. V kraji jsou rovněž prameny minerálních a termálních vod. 2. Rozloha a obyvatelstvo Rozloha Ústeckého kraje činí 5 335 km2, což představuje 6,8 % rozlohy ČR. Podíl zemědělské půdy je vzhledem ke geografické rozloze relativně malý (2 782 km2). Územně je Ústecký kraj rozdělen na 7 okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Při hranici se SRN leží 5 okresů: Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov. Tyto okresy zaujímají 59,7 % rozlohy kraje a na jejich území leží 179 obcí. Žije v nich 75,5 % obyvatelstva kraje. Počet obyvatel ke konci roku 2002 činil 819 712 (8 % z ČR). Průměrná hustota osídlení je 154 obyvatele/km2. V Ústeckém kraji výrazně převládá městské obyvatelstvo (79,7 %). Nejhustěji osídlená je Podkrušnohorská hnědouhelná pánev, její obyvatelé jsou relativně mladí (průměrný věk 38,3 roku), oblast Krušných hor je naopak řídce osídlená, s omezenými hospodářskými aktivitami.

91

3. Ekonomika V kraji lze vymezit čtyři významně odlišné oblasti. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Polabí a Poohří jsou proslulými ovocnářskými oblastmi, na Litoměřicku jsou dobré podmínky i pro vinařství. V posledních letech se i oblast Mostecka, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí, stává známou vinařskou oblastí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami, Děčínsko není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část, Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím. Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. Hospodářský význam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Z dalších důležitých surovin těžících se v kraji jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Nejvýznamnější zaměstnavatelé: Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly, Chemopetrol a nemocnice v Ústí nad Labem a Mostě. Průmyslová činnost z minulosti měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Dobře známy jsou i problémy s emisní situací v kraji. V posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení, což lze dokumentovat snižujícím se množstvím emisí, ale i přesto je kraj vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím. Neslavné prvenství kraj zaujímá v měrných emisích (t/km2) oxidu siřičitého, oxidů dusíku a uhlovodíků. V srpnu 2002 byl kraj významně poškozen povodněmi, zvláště oblasti v blízkosti toku řeky Labe. 4. Doprava Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou unii. Významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy prochází okresy Teplice a Litoměřice a u Lovosic přechází v dálnici D 8. Významná je také spojnice ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavní železniční tah: mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku. Na území kraje se nalézá 11 silničních celních přechodů, 3 železniční, 1 říční a mnoho nově zbudovaných přechodů pro pěší a cyklisty. 5. Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity činila ke konci roku 2002 60 %. Nejvíce zaměstnaných osob bylo ve zpracovatelském průmyslu, v obchodě a opravách motorových vozidel a spotř. zboží, ve stavebnictví, v dopravě, skladování a komunikacích. Míra nezaměstnanosti v kraji činila ke konci roku 2002 17,3 %, byla tedy výrazně vyšší než republiková (10 %). Na 1 volné pracovní místo připadá v kraji 28,7 uchazečů, v okresech Děčín 15,1, Teplice 65,5, Most 57,7, Chomutov 41,7 uchazečů. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti z celkové hodnoty v kraji činí 47 % (!), v okresech Děčín 40,9 %, Most 57,7 %, Teplice 50,4 %, Ústí n. Labem 48,3 %, Chomutov 45,9 % (!!!).

92

Příčiny vysoké míry nezaměstnanosti: pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství. 6. Mzdy Průměrná mzda v kraji činila ke v r. 2002 14 269 Kč. Průměrná mzda v průmyslu 15 722 Kč, ve stavebnictví 13 915 Kč. 7. HDP V roce 2001 se kraj podílel 6,4 % na HDP České republiky, úroveň HDP na jednoho obyvatele činila 94,9 % HDP na obyvatele ČR.

Karlovarský kraj 1. Všeobecná charakteristika Karlovarský kraj se rozkládá na západě území České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Území kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací z hlediska přírodních podmínek, hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. 2. Rozloha a obyvatelstvo Rozloha Karlovarského kraje činí 3 314 km2, což představuje 4,2 % území ČR. Podíl zemědělské půdy je vzhledem ke geografické rozloze a přírodním podmínkám kraje malý (1 247 km2), zalesněná plocha zaujímá 1 432 km2 . Územně je Karlovarský kraj rozdělen na 3 okresy: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, všechny leží při hranici se SRN. Na území kraje leží 132 obcí, v obcích do 20 000 obyvatel žije 63,7 % obyvatel kraje. Počet obyvatel ke konci roku 2002 činil 304 220. Průměrná hustota osídlení je 92 obyvatel/km2 , tedy mírně pod republikovým průměrem. V Karlovarském kraji jednoznačně převládá městské obyvatelstvo (81,1 %). Obyvatelstvo má proti republikovému průměru nepatrně mladší věkovou strukturu. 3. Ekonomika V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. V okrese Sokolov je to těžba hnědého uhlí, energetická, chemická a strojírenská výroba. Nezanedbatelný význam mají odvětví v kraji tradiční, jako výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. V Karlovarském kraji se nacházejí zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Významným zdrojem příjmů je velmi široká škála a počet kulturních a sportovních zařízení v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu, také množství pravidelně se opakujících kulturních, sportovních a mnohých jiných společenských akcí. 4. Doprava Železniční síť je relativně hustá, ale dopravní infrastruktura celkově neodpovídá potřebám kraje. V souvislosti s otevřením hranic mnohonásobně vzrostla silniční doprava, zejména nákladní, což má negativní dopad na životní prostředí.

93

5. Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity činila ke konci roku 2002 62 %. Nejvíce zaměstnaných osob bylo ve zpracovatelském průmyslu, v obchodě a opravách motorových vozidel a spotř. zboží, ve stavebnictví, v dopravě, skladování a komunikacích. Míra nezaměstnanosti v kraji činila ke konci roku 2002 10,1 %, byla tedy prakticky stejná jako republiková (10 %). Na 1 volné pracovní místo připadá v kraji 13,1 uchazeče, v okresech Cheb 6,9, Sokolov 17,1, Karlovy Vary 16,9 uchazečů. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti z celkové hodnoty v kraji činí 38,1 %, v okresech Cheb 24,4 %, Sokolov 40,2 %, Karlovy Vary 42,6 % . Nezaměstnanost v poslední době výrazně stoupá, příčinou byla zpočátku privatizace, dále racionalizace, útlum některých výrob, sektor služeb už nestačí absorbovat pracovní síly jako počátkem 90. let (síly uvolněné z výroby). Tento problém se netýká jen Karlovarského kraje. 6. Mzdy Průměrná mzda v kraji činila ke konci r. 2002 14 950 Kč. Průměrná mzda v průmyslu 14 947 Kč, ve stavebnictví 14 373 Kč. 7. HDP V roce 2001 se kraj podílel 2,3 % na HDP České republiky, úroveň HDP na jednoho obyvatele činila 78,2 % HDP na obyvatele ČR.

Plzeňský kraj 1. Všeobecná charakteristika Plzeňský kraj leží na jihozápadě České republiky. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem). V jednotlivých územních celcích jsou značně odlišné klimatické, geologické a hydrologické podmínky, stejně tak velikost a hustota osídlení, skladba obyvatelstva, ekonomický potenciál. V oblasti kolem Plzně se nacházejí zásoby nerostných surovin. Přírodní podmínky jsou příznivé pro zemědělství a lesní hospodářství. Životní prostředí je v poměrně dobrém, stavu s výjimkou města Plzně, v němž je extrémně narušeno. Osídlení kraje je pro ČR atypické: vysoký počet malých sídel, nerovnoměrně rozmístěných, chybí města střední velikosti. Největším městem je Plzeň. 2. Rozloha a obyvatelstvo Rozloha Plzeňského kraje činí 7 561 km2, což představuje 9,6 % území ČR. Podíl zemědělské půdy je relativně menší (3 481 km2), zalesněná plocha zaujímá 39,4 % rozlohy kraje. Územně je Plzeňský kraj rozdělen na 7 okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň - město, Plzeň - jih, Plzeň - sever, Rokycany, Tachov, při hranici se SRN leží pouze tři: Domažlice, Klatovy, Tachov. Tyto okresy zaujímají 58,6 % rozlohy kraje a na jejich území leží 232 obcí. Žije v nich 21 % obyvatelstva kraje. Počet obyvatel ke konci roku 2002 činil 594 374. Průměrná hustota osídlení je 73 obyvatel/km2, tedy výrazně nižší než republikový průměr. Městského obyvatelstva je vzhledem ke specifickému typu osídlení méně než v jiných krajích (61,8 %). Podle věkové struktury patří kraj k územím s nejstarším obyvatelstvem. 3. Ekonomika Průmysl je soustředěn především ve městě Plzeň - potravinářský, keramický, výroba automobilů a komponentů pro automobil. průmysl, výroba televizorů, elektrických zařízení a elektronických součástek. Nejvýznamnější těžební podniky jsou zaměřeny na dobývání kaolinu, vápence, cihlářských a keramických jílů. 94

Plzeňský kraj má dostatečné přírodní zdroje dřeva. Z celkového objemu těžební činnosti v ČR zaujímá druhé místo, hned za Jihočeským krajem (s převažující těžbou jehličnatého dřeva). V oblasti kolem Plzně se nacházejí zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen, v oblasti podhůří Šumavy vápenec. Kraj má také podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. 4. Doprava Silniční síť v Plzeňském kraji je tvořena 5 007 km silnic, z toho 407 km pokrývají silnice I. třídy, 1 511 km silnice II. třídy a 3 089 km silnice III. třídy. Délka železnic činila k 1.7.2003 v Plzeňském kraji 713 km, z toho je 237 km elektrizovaných. Plzní prochází 5 tratí celostátního charakteru, dále vede v Plzeňském kraji 10 tratí regionálního charakteru. Silniční síť zejména v oblasti Plzně je přetížená. Situace se bude zhoršovat, dokud nebude dokončena dálnice D 5. 5. Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity činila ke konci roku 2002 60,4 %. Nejvíce zaměstnaných osob bylo ve zpracovatelském průmyslu, v obchodě a opravách motorových vozidel a spotř. zboží, v dopravě, skladování a komunikacích, ve stavebnictví, významný podíl osob pracoval v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Míra nezaměstnanosti v kraji činila ke konci roku 2002 7,1 %, byla tedy zřetelně nižší než republiková (10 %). Na 1 volné pracovní místo připadá v kraji 7,6 uchazečů, v okresech Tachov 8,6, Domažlice 6,1, Klatovy 6,6 uchazečů. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti z celkové hodnoty v kraji činí 31,8 %, podíl dlouhodobé nezaměstnanosti dosahuje v okresech Tachov 24,4 %, Domažlice 40,2 %, Klatovy 42,6 %. Počet nezaměstnaných stoupá v souvislosti se změnami ve výrobě. 6. Mzdy Průměrná mzda v kraji činila v r. 2002 14 840 Kč. Průměrná mzda v průmyslu 15 700 Kč, ve stavebnictví 14 826 Kč, v zemědělství, lesnictví a rybolovu 12 032 Kč. 7. HDP V roce 2001 se kraj podílel 5,2 % na HDP České republiky, úroveň HDP na jednoho obyvatele činila 96,9 % HDP na obyvatele ČR.

Jihočeský (Budějovický) kraj 1. Všeobecná charakteristika Jihočeský kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. V jihočeské kotlině se rozkládají 2 pánve, a to Českobudějovická a Třeboňská. Jižní a západní hranici kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Otavou, Lužnicí, Malší, Blanicí atd.; v minulosti zde bylo vybudováno více než 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla (Lipno, Orlík - rozsáhlé rekreační oblasti, Římov - zásobárna pitné vody pro velkou část kraje). V posledních letech byla v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny v Temelíně vybudována vodní nádrž Hněvkovice. 2. Rozloha a obyvatelstvo Rozloha Jihočeského kraje činí 10 057 km2, což představuje 12,8 % území ČR. Podíl zemědělské půdy je vzhledem ke geografické rozloze kraje malý (4 958 km2), zalesněná plocha zaujímá cca 1/3 rozlohy kraje, vodní plochy 4 %.

95

Územně je Jihočeský kraj rozdělen na 7 okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, Jindřichův Hradec. Při hranici s Rakouskem a SRN (Bavorskem) leží okres Prachatice, při hranici s Rakouskem okresy České Budějovice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Tyto okresy zaujímají 65,2 % rozlohy kraje a na jejich území leží 232 obcí. Žije v nich 61,2 % obyvatelstva kraje. Počet obyvatel ke konci roku 2002 činil 625 097. Průměrná hustota osídlení je 62 obyvatel/km2, tedy výrazně pod republikovým průměrem a nejmenší v republice. Městského obyvatelstva je poněkud méně než v jiných krajích (64,4) %. Podle věkové struktury patří kraj k územím se starším obyvatelstvem. 3. Ekonomika Jihočeský kraj měl vždy spíše rekreační než průmyslový charakter. Umožňuje to právě dobré přírodní prostředí a množství kulturních památek. Nachází se tu jen málo surovin: písky a štěrkopísky, cihlářská hlína, kamenivo, sklářské písky. Dále je významná rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina, rula, žula a grafit. Významným přírodním bohatstvím jsou rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách; především jde o lesy jehličnaté, smrkové a borové. V kraji se nachází řada hraničních přechodů (9 silničních, 2 železniční a další otvírané pro pěší nebo cyklisty). Kraj má díky zachovalému životnímu prostředí příznivé podmínky pro cestovní ruch a nachází se v něm řada historických a kulturních památek. 4. Doprava viz výše 5. Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity činila ke konci roku 2002 60,0 %. Nejvíce zaměstnaných osob bylo v průmyslu, v obchodě a opravách motorových vozidel a spotř. zboží, v zemědělství, lesnictví a rybolovu, ve stavebnictví, v dopravě, skladování a komunikacích. Míra nezaměstnanosti v kraji činila ke konci roku 2002 6,7 %, byla tedy zřetelně nižší než republiková (10 %). Na 1 volné pracovní místo připadá v kraji 7,9 uchazečů, v okresech Prachatice 6,9, Český Krumlov 10,5, České Budějovice 9,7, Jindřichův Hradec 10,9 uchazečů. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti z celkové hodnoty v kraji činí 25,0 %, v okresech Prachatice 24,0 %, Český Krumlov 32,7 %, České Budějovice 17,9 %, Jindřichův Hradec 25,6 %. 6. Mzdy Průměrná mzda v kraji činila v r. 2002 14 481 Kč. Průměrná mzda v průmyslu 14 796 Kč, ve stavebnictví 14 513 Kč, v zemědělství, lesnictví a rybolovu 12 052 Kč. 7. HDP V roce 2001 se kraj podílel 5,4 % na HDP České republiky, úroveň HDP na jednoho obyvatele činila 87,8 % HDP na obyvatele ČR.

Jihomoravský (Brněnský) kraj 1. Všeobecná charakteristika Jihomoravský kraj sousedí se Slovenskem a členskou zemí EU Rakouskem. Má výhodnou polohu na spojnici Středozemí se střední a severní Evropou. Jednotlivé územní celky jsou velmi rozdílné podle přírodních podmínek a dopravní dostupnosti. Kraj má velký ekonomický potenciál.

96

2. Rozloha a obyvatelstvo Rozloha Jihomoravského kraje činí 7 066 km2, což představuje 9 % území ČR. Podíl zemědělské půdy je vzhledem ke geografické rozloze kraje a přírodním podmínkám vysoký (4 266 km2 - 84,2 % rozlohy kraje). Územně je Jihomoravský kraj rozdělen na 7 okresů: Brno, Brno-venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Blansko. Při hranici s Rakouskem leží pouze dva okresy Znojmo a Břeclav. Zaujímají 39,8 % rozlohy kraje a na jejich území leží 217 obcí. Žije v nich 21,2 % obyvatelstva kraje. Počet obyvatel ke konci roku 2002 činil 1 121 792. Průměrná hustota osídlení je 159 obyvatel/km2 a zřetelně převyšuje republikový průměr. Městského obyvatelstva je poněkud méně než v jiných krajích (63,5 %). Podle věkové struktury patří kraj k územím se starším obyvatelstvem. 3. Ekonomika Jihomoravský kraj je zemědělsko - průmyslový. V kraji jsou dobré podmínky pro zemědělství - pěstování obilovin, řepky, cukrovky, dále ovocnářství, zelinářství a vinařství. Významný je dále zpracovatelský průmysl, obchod a opravy spotřebního zboží, komerční služby a stavebnictví, zřetelný význam má turistický ruch. 4. Doprava Doprava je pro Jihomoravský kraj velmi důležitá. Významné jsou vazby mezi Brnem, Vídní a Bratislavou; dopravní spojení těchto oblastí je součástí evropské dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější dopravní uzel regionu je město Brno; je křižovatkou železničních tratí, ale je také přímo napojeno na dálnice D1 a D2. Civilní letiště Brno Tuřany je schopno přijímat celoročně všechny typy letadel. Zatímco délky silnic a dálnic zůstávají téměř nezměněny, problémem je neustálý nárůst počtu dopravních prostředků. 5. Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity činila ke konci roku 2002 58,0 %. Nejvíce zaměstnaných osob bylo ve zpracovatelském průmyslu, v obchodě a opravách motorových vozidel a spotř. zboží, ve stavebnictví, v komerčních službách, v dopravě, skladování a komunikacích, v zemědělství. Míra nezaměstnanosti v kraji činila ke konci roku 2002 11,2 %. Na 1 volné pracovní místo připadá v kraji 22 uchazečů, v okresech Znojmo 9,6, Břeclav 11,8. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti z celkové hodnoty v kraji činí 35,5 %, v okresech Znojmo 29,1 %, Břeclav 30,4 %. 6. Mzdy Průměrná mzda v kraji činila v r. 2002 14 597 Kč. Průměrná mzda v průmyslu 14 087 Kč, ve stavebnictví 14 823 Kč, v zemědělství 11 574 Kč, v komerčních službách 14 921 Kč. 7. HDP V roce 2001 se kraj podílel 10,0 % na HDP České republiky, úroveň HDP na jednoho obyvatele činila 90,8 % HDP na obyvatele ČR.

97

Monitoring zahraniční pracovní migrace a jejích podmiňujících faktorů se zaměřením na česko-německé a česko-rakouské příhraničí

Recommend Documents