Výroční konference OP Rybářství
12.prosince 2012
Monitoring katadromní migrace úhoře říčního (Anguilla anguilla L.) v ČR Musil J., Horký P., Slavík O., Vajglová T. a kol.
Úvod do problematiky
Výskyt
Druhová charakteristika Výskyt Celá říční sít spojená s úmořím Středozemního, Severního a Baltského moře včetně jižního Atlantiku až po Kanárské ostrovy (východní hranici areálu tvoří Pečora, Kolský záliv a Severní Dvina, nevyskytuje se v Grónsku a S. Americe, Berg, 1933) Habitat Všechny typy tekoucích, stojatých sladkovodních i brakických vod (početně závislý gradient)
Biologie Diadromní, katadromní, monocyklický druh, reprodukce v Sargasovém moři (Bermudský trojúhelník) v 100-500m, pelagické jikry (cca. 700 tis. kg-1), diferenciace pohlaví závislá na prostředí, věk samci 6-9 let (TL 35-39cm), samice 8-12 let (TL 61-85cm) Jak to bylo s úhořem? Johannes Schmidt 1. Leptocephalus brevirostris (Messina), Knaup, 1856 2. Identifikace larválního stádia (reprodukce ve Středozemním moři), Grassi, 1896 3. Nález leptocephalů v Atlantiku (Faerské ostrovy), Schmidt, 1912
Úvod do problematiky
Anadromní migrace
Reprodukce Subtropická konvergentní zóna, hloubka 100-500m Orientace Druhově specifický feromon – sociální chování (Kleckner et al., 1983), teplota vody, salinita (McLeave et al., 1987)
Drift Driftování s golfským proudem (aktivní x pasivní?), 8-9 měsíců x dříve uváděné 2-3 roky (Arai et al., 2000) Dosažení kontinentálního šelfu = ukončená I. metamorfóza (glass eels)
Úvod do problematiky
Katadromní migrace
Časový průběh (timing) Trvá kolem 1,5 roku (cca. 139 dní pro samice x 174dní pro samce v oceánu, Tesch, 2003), obvykle odlišný průběh v různých geografických šířkách (Tesch, 2003), je variabilní také v závislosti na lokalitě, 2 migrační vrcholy – a) březen-květen a b) srpen-říjen (Solomon a Beach, 2004), silnější podzimní tah (Tesch, 2003), neprobíhá nikdy ve dne a je nejintenzivnější za tmavých nocí v první nebo poslední fázi měsíce (Tesch, 2003) s největší aktivitou při soumraku a uprostřed noci (Deelder, 1984) Synchronizace migrace Obvykle synchronní pro velký počet jedinců (Tesch, 2003) vs značná lokální variabilita = problematická predikce Faktory prostředí ovlivňující migraci Migrace je výrazně ovlivněna teplotou vody, průtokem, turbiditou, světelnou intenzitou, lunárním cyklem a barometrickým tlakem (Durif a kol., 2008; Tesch, 2003) Pohybová kapacita Laboratorní studie pohybové kapacity (SL-74,7cm, W- 915g) – průměrná rychlost - 0,5 SL.s1, t-190C po 117 dní (přepočtená vzdálenost – 5533km), ztráta 19,7% hmotnosti těla
Z pohledu energetického jeden z nejvýkonnějších (nejúspornějších) rybovitých plavců - asi 4 x úspornější než salmonidé (tvar těla, svalová aktivita)
Úvod do problematiky
Katadromní migrace
Katadromní migrace vs morfologie Změna zbarvení na metalickou (stříbrnou), morfologicko-fyziologické změny: zvětšení očí (zvýšení citlivosti sítnice), tvar ploutví, ztluštění kůže, výskyt melanoforů, vymizení negativní fototaxe, zastavení příjmu potravy = histolýza střeva - > GSI až na 11-12% (adaptace na oceánskou migraci) Orientace v prostoru Teplotní gradient (schopnost rozlišit pokles teploty o 0,002oC.s-1) – vertikální diurnální migrace, specifické feromony - detekce chemických složek v koncentracích 1: 2,85 x 1018 (Teichmann, 1959) - homing behaviour, reotaxe, magnetismus (van Gennikken a kol., 2006)
Migrační úspěšnost (sensu EMP návratnost) Nejkritičtější životní perioda - enormní mortalita mechanickým zraňováním v důsledku provozu turbín MVE a VE od 0 do 100% (Winchell et al., 1992; Therrien a Bourgeois 2000) Migrační úspěšnost úhoře v rozmezí 40-50% v případě velkých, málo fragmentovaných toků (Rýn, SRN, Breukelaar a kol., 2009) Nařízením Rady EC 1100/2007 je požadovaná minimální hranice migrační úspěšnosti 40 %
Úvod do problematiky
Populační kolaps
Populační pokles úhoře říčního o 90- 99% !!! - Moriartry a Dekker, 1997; ICES, 2003…
Potenciální příčiny (= antropogenní tlaky) populačního kolapsu
(1) (2) (3)
Klimatické změny (Golfský proud) Habitatová degradace Invaze nepůvodního parasita Anguillicola crassus
(4) (5)
Nadměrný lov a současný management Migrační průchodnost, zelená energie Castonguay et al., 1994
Úvod do problematiky
Populační kolaps vs Anguillicola crassus
Anguillicola crassus story (1) Objevila se v Japonsku u importovaných úhořů A. anguilla (2) 1982 – introdukována do SRN společně s importem A. japonica (3) šíření Evropou – v důsledku rybích transferů (akvakultura a nasazování), přirozeně A. První nález v Anglii (Kennedy and Fitch, 1990) – Import úhořů na trh v Billingsgate – automobilová doprava – nechtěná introdukce při dovozu monté z Evropy
B. 1991 – první nález hlístice A. crassus v ČR (Labe) – Moravec, 1992 –Masový úhyn úhořů na Vranovské nádrži (Baruš, 1994) Jeden z faktorů vedoucích k rapidnímu poklesu populace úhoře?
Úvod do problematiky
Záchranné akce
CITES II (kontrola a regulace obchodu) ČR – nejde o chráněný druh !!!
Článek 2 – Plány managementu úhoře (EMP, MZE, Musil a kol., 2008) Článek 4 – snížit mortalitu a umožnit katadromní reprodukční migraci úhoře mimo území daného členského státu pro minimálně 40% populace úhoře (Součástí každého plánu managementu, který musí být řídícím orgánem EU schválen, je kromě návrhu a predikce účinnosti jednotlivých opatření také časový harmonogram, do kdy bude tento cíl splněn)
V souvislosti s článkem 4 byla provedena analýza migrační úspěšnosti úhoře z jednotlivých EMU na základě logistických modelů. EMU (%)
Mimo EMU (%)
lov
4
10-90
VE
25
65-75
ostatní
5
5-10
Migrační úspěšnost je „odhadována“ v povodí řeky Labe na 16%, v případě povodí řeky Odry na 22% (EMP, MZE, Musil a kol., 2008)
Cíle projektu
1. Stanovení migrační úspěšnosti úhoře v říční síti České republiky (EU, nutnost verifikace předešlých odhadů s realitou)
2. Stanovení migrační úspěšnosti v zájmových povodích (management nasazování, minimalizační opatření) 3. Detailní studium migračního chování za účelem možné predikce zahájení katadromní migrace (predikce migrace, minimalizační opatření) Ostatní aktivity 4. Mapování výskytu anguillikolózy a stanovení stupně invaze v závislosti na početnosti populace úhoře a variabilitě prostředí (management)
Materiál a metodika Metody odlovu Elektrolovná lod, hlubinný agregát GEKO, 350V, 25A, srpen-září, Sledované proměnné: abundance (CPUE) Radiová biotelemetrie Nejpřesnější a nejpopisnější metoda - jediná vhodná k studiu migrací – „escapement studies“ (Bunt a kol., 2011), digitálně kódovaná, omezení: h = 5m, vodivost - 500µS, výhody: vysoký počet jedinců na 1 frekvenci (=krátký scan čas), kombinace ATS a MT (Lotek Inc.), vysílač MCFT2-3FM (životnost 3 roky, frekvence 138.3 MHz, velikost 11 x 59mm, W = 4,6g)
Sledované proměnné: migrační úspěšnost – celková, povodí (ATS + MT), časový průběh katadromní migrace – zahájení, synchronizace, diurnální a sezónní cyklus (ATS + MT)
Metody studia migrace
Materiál a metodika Součinnost s CZ EMP (vymezené oblasti)
Lokalita
Materiál a metodika
ATS, odlovy a místa vypuštění značených ryb
Materiál a metodika
Co když ryby nemigrují?
Morfologicko-fyziologické změny (viz. 2. metamorfóza) 1. Oční index (Pankhurst, 1982) OI = *((A + B) / 4)2 x π/TL+ x 100 2. Metalické zbarvení těla (*) Y/N
3. Přítomnost melanoforů v postranní čáře (*) Y/N * The silvering index (Durif a kol., 2005), ICES, 2011
Zvětšení velikosti oka
Metalické zbarvení těla
Přítomnost melanoforů v postranní čáře
Výsledky
Početnost úhoře říčního v našich řekách
Početnost úhoře říčního vs typ prostředí a AC
Výsledky
AC 89 %
AC 89 -100 % AC 90-100 % AC 30-65%
Výsledky
Migrace v podélném profilu - Berounka
Výsledky
Migrace v podélném profilu - Ohře
Výsledky
Migrace v podélném profilu - Labe
Výsledky
Migrace v podélném profilu - Opava
Výsledky
Migrace v podélném profilu - Ostravice
Výsledky
Migrace v podélném profilu - Odra
Výsledky
Migrační úspěšnost v povodí Labe
Výsledky
Migrační úspěšnost v povodí Labe
povodí
počet značených
Počet migrujících
Záznam ATS
Migrační úspěšnost
Berounka Ohře Labe
20 18 19
1 5 2
0 1 0
0 20 0
celkem
57
8
1
12,5 (16 EMP)
Výsledky
Migrační úspěšnost v povodí Odry
Výsledky
Migrační úspěšnost v povodí Odry
povodí
počet značených
Počet migrujících
Záznam ATS
Migrační úspěšnost
Odra Opava Ostravice Olše
5 5 5 0 (5)
3 1 1
1 0 0
33.3 0 0
celkem
15 (20)
4
1
20.0 (22 EMP)
Výsledky
Celková migrační úspěšnost v ČR
Výsledky
Celková migrační úspěšnost v ČR
ATS
povodí
datum
čas
TL (mm)
BW (g)
V (km.den-1)
Bohumín Terezín
Odra Ohře
31.10. 28.10.
21:50 23:40
773 806
932 1143
4,5-6 3,8-5,9
Katadromní migrace vs morfologie
Výsledky ATS
povodí
datum
čas
TL (mm)
BW (g)
V (km.den-1)
Bohumín Terezín
Odra Ohře
31.10. 28.10.
21:50 23:40
773 806
932 1143
4,5-6 3,8-5,9
Ukazatel
Oční index
Zbarvení těla
Postranní čára
90-98
34-60
42-65
Popis Úspěšnost determinace (%)
Výsledky
Migrační chování v diurnálním a sezónním cyklu
Diskuze Význam projektu Monitoring katadromní migrace úhoře = významný kontrolní mechanismus (hodnocení efektivity nápravných opatření, Musil a kol., 2008). Významnost plnění tohoto plánu (resp. Nařízení) je kromě vlastní ochrany v současnosti kriticky ohroženého druhu (CITES) také v budoucím zajištění monté pro účely zarybňování volných vod, které je na národní úrovni (v oblastech v součinnosti s plánem managementu), finančně podporováno prostřednictvím Operačních programů ! Metodika Celkem naznačeno 72 ryb, 20 ks bude doznačeno v jarním období (viz. výsledky morfologie) Prvotní výsledky 1. Odhad migrační úspěšnosti v EMP podobný s realitou 2. Výsledky korespondují se současným managementem ale nezbytnost dalších kroků (minimalizační opatření, výzkum)
Prvotní výsledky
?
Migrační úspěšnost úhoře říčního, Anguilla anguilla v České republice – návrh opatření k zajištění katadromní migrace ve smyslu Nařízení Rady EC 1100/2007 Optimalizace managementu vysazování úhoře říčního (Anguilla anguilla) v říční síti České republiky: závislost prevalence a intenzity invaze parazita Anguillicoloides crassus na abundanci hostitele a variabilitě environmentálních parametrů
Tento projekt je financován z prostředků OP Rybářství.
Projekt Technologické agentury ČR NUMERICKÁ A FUNKČNÍ ANALÝZA SEKTORU AKVAKULTURY,
VČETNĚ REKREAČNÍHO RYBÁŘSTVÍ, ZAMĚŘENÁ NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY A ZLEPŠENÍ STAVU VODNÍCH EKOSYSTÉMŮ Lukáš Kalous & Jiří Musil Česká zemědělská univerzita v Praze
O ČEM PROJEKT JE
Identifikace vzájemných vlivů a interakcí, akvakultury, vodních ekosystémů a rekreačního rybářství.
Analýza ekonomických, sociálních a environmentálních parametrů. Akavkultura
Rekreační rybolov
Vodní ekosystémy
SPOLUPRÁCE
Informace a názor
Krátký dotazník mailem
Poskytnutí výsledků projektu
Dobrou chuť
