MOJE UNIVERZITA. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ z Veletrhu dalšího vzdělávání dospělých ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ

ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ

MOJE UNIVERZITA www.mojeuni.cz

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ

z Veletrhu dalšího vzdělávání dospělých

Projekt Moje univerzita, reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0007, je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Sborník příspěvků z Veletrhu dalšího vzdělávání dospělých

Vysoká škola logistiky o.p.s.

VELETRH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 30. 5. 2013

15:00–18:00 hod.

Budova Vysoké školy logistiky o.p.s. Palackého 25, Přerov Rozšiřte své vzdělání v praktických oborech každodenního života. Přidejte ke své profesi poznatky z jiných oborů a získejte výhodu na pracovním trhu. Odpolední školy ve vašem městě nabízejí vzdělání v řadě atraktivních oborů. Přijďte na jejich veletrh a přesvědčte se sami.

ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ www.mojeuni.cz

PROGRAM: ZAHÁJENÍ VELETRHU Moje univerzita a potřeba dalšího vzdělávání dospělých JUDr. Ivan Barančík, rektor Vysoké školy logistiky o.p.s. PROJEV HLAVNÍHO HOSTA VELETRHU Prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., rektor Univerzity Palackého v Olomouci VYSTAVOVATELÉ Blanka Hudecová – agentura SIVENA Gymnázium Palackého a Střední odborná škola živnostenská Přerov, s.r.o. Hc-účto s.r.o. PANGEA International s.r.o. Počítačová služba s.r.o. PPŠ – institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Středisko celoživotního vzdělávání při SSOŠ Hranice, s.r.o. Vysoká škola logistiky o.p.s. Vyšší odborná škola živnostenská Přerov, s.r.o. a další VZDĚLÁVACÍ OCHUTNÁVKA Ukázková bezplatná výuka kurzů projektu Moje univerzita „Technika v našich rukou“, „Jak rozumět informačním technologiím“, „Život v elektronickém věku“, „Jak poznat svůj region s geocachingem“, „Jak nespadnout na dno“, „Jak se bránit před znečištěním životního prostředí“, „Aktivní přístup k obhajobě svých práv“, „Čo bolo, bolo, aneb dopady manipulace na současnost a obhajobu lidských práv“ HUDEBNÍ VYSTOUPENÍ Millenium X, Disfunction SOUTĚŽ O CENY Slosovatelná tipovací soutěž „Kolik proběhlo kurzů v rámci Mojí univerzity v roce 2013?“ Vítězové budou vylosováni a odměněni před budovou školy. Hlasovací lístky k dispozici již nyní na www.mojeuni.cz. VSTUP ZDARMA. DROBNÉ OBČERSTVENÍ ZAJIŠTĚNO.

Projekt Moje univerzita, reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0007, je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov 30. 5. 2013 Realizováno v rámci projektu Moje univerzita, reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0007, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

www.mojeuni.cz • ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ

Úvod Přednášky, které jsou součástí elektronického sborníku, byly přednášeny na 1. veletrhu dalšího vzdělávání pro dospělé dne 30. 5. 2013 pořádaným Vysokou školou logistiky o.p.s. Veletrh dalšího vzdělávání byl součástí projektu Moje Univerzita, který měl za cíl zvýšit kvalitu odborných a obecných kompetencí obyvatel ČR v oblasti občanského vzdělávání a zvýšit motivaci a posílit aktivní postoj jednotlivců k dalšímu vzdělávání. Přednášející v rámci projektu poskytli zájemcům vzdělávací kurzy v rozsahu 10 hodin. Zájemci kurzu měli možnost dovědět se informace od odborníků na daná témata:

Jak rozumět informačním technologiím

Život v elektronickém věku

Technika v našich rukou – poznávání a ochrana života

Jak poznat svůj region s geocachingem

Jak nespadnout na dno

Aktivní přístup k obhajobě svých práv

Jak se bránit před znečištěním životního prostředí

Čo bolo, bolo? Aneb dopady manipulace na současnost a obhajobu lidských práv

Tímto bychom chtěli poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci veletrhu a kurzů, dále samotným přednášejícím a také zástupcům Vysoké školy logistiky o.p.s., kteří byli iniciátorem těchto aktivit.

Řešitelé projektu

< 1 >

ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ • www.mojeuni.cz

OBSAH RUKOVANSKÝ I. UPLATNĚNÍ MODERNÍCH OSOBNÍCH MOBILNÍCH TECHNOLOGIÍ V ŽIVOTĚ ..................................................................................................................................... 3 JAŠEK R. ŽIVOT V ELEKTRONICKÉM VĚKU (BEZPEČNOST NA INTERNETU, SÍŤOVÁ ETIKETA A NETIKETA)....................................................................................................................... 10 CEDIDLA J. TECHNIKA V NAŠICH RUKOU- POZNÁVÁNÍ A OCHRANA ŽIVOTA................................................................................................................................................ 16 PROCHÁZKA H., RÁJA J. JAK POZNAT SVŮJ REGION S GEOCACHINGEM...............24 HLAVSOVÁ M. JAK NESPADNOUT NA DNO- ZADLUŽENOST.............................................. 30 ZLÁMALOVÁ M. JAK SE BRÁNIT PŘED ZNEČIŠTĚNÍM ODPADY..................................... 36 RÁJA J. ČO BOLO, BOLO? (MANIPULACE DĚJINAMI, ROZPOZNÁNÍ MANIPULACE A JEJÍ DOPADY NA SOUČASNOST........................................................................... 40

< 2 >


UPLATNĚNÍ MODERNÍCH OSOBNÍCH MOBILNÍCH TECHNOLOGIÍ V ŽIVOTĚ Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. Vysoká škola logistiky o.p.s., Palackého 1381/25, 750 02 Přerov I – Město Tel.:, +420 581 259 132, [email protected] Abstrakt: Moderní mobilní technologie, počínaje smartphony, notebooky, iPady, iPody, a další jsou součástí našeho života – počínaje od dětí předškolního věku až po seniory. Využívají se jako nezbytné nástroje v pracovním procesu, ve volném čase, pro různé hry, ve vzdělávání, atd. Smartphony (inteligentní mobilní telefony), díky pokroku v oblasti elektrotechnologie a unikátním operačním systémům mohou přebírat čím dál více funkcí počítače (WiFi, Bluetooth, GPS, multimediální funkce, a řadu dalších). K nejrozšířenějším aplikacím pak můžeme řadit smartbanking, GSM banking, internetový obchod, elektronická komunikace se státní správou. Mobilní technologie se trvale zdokonalují, zmenšují, zvyšují počet funkcí. Klíčová slova: smartphony, notebooky, iPod, iPad, WiFi, Bluetooth, smartbanking, iOS6. Android, mikroSIM, nanoSIM, iPhone5, Samsung Galaxy S4, čtyřjádrový procesor. Ve své práci, v domácnostech i ve volném čase v současné době naprosto běžně využíváme celou řadu mobilních zařízení počínaje mobilními telefony, notebooky, netbooky, iPady, iPody, tablety, různé přenosné přehrávače, atd.

Smartphony K nejznámějším a nejrozšířenějším bezesporu patří mobilní telefony. Jsou zpravidla známé jako iPhony a Smartphony. iPhone je produkt společnosti Apple, který v sobě spojuje funkce mobilního telefonu s kapesním počítačem. Smartphone, u nás zavedeným názvem – chytrý telefon. Mezi výrobce chytrých telefonů patří HTC, Nokia, Motorola, Apple, Samsung, LG, Hewlett-Packard a mnoho dalších.

< 3 >


Vlajková loď společnosti Samsung byla donedávna ve světě nejprodávanějším chytrým telefonem. Obr. 1 - Samsung Galaxy SIII

Zdroj: firemní foto Samsung, http://media.novinky.cz/050/320501-original1-qd64s.jpg Galaxy S III je vybaven 4,8palcovým displejem s rozlišením 1280 x 720 obrazových bodů. Přístroj patří díky čtyřjádrovému procesoru se základním kmitočtem 1400 MHz k nejvýkonnějším telefonům na trhu. K dispozici má 1024 MB operační paměti. Ve výbavě některých mobilních telefonů nechybějí ani bezdrátové adaptéry Wi-Fi a Bluetooth umožňující připojení k počítačové síti, či celkem slušný fotoaparát (např. osmimegapixelový), který umožňuje natáčet videa v rozlišení například 1280 x 720 obrazových bodů. U některých typů nalezneme vestavěný GPS čip a micro USB konektor, nebo též možnost pořizovat trojrozměrné snímky díky funkci 3D panorama. Na trhu se objevil nedávno nový špičkový smartphone iPhone 5(Apple), s velmi nízkou hmotností, vybaven zbrusu novým výkonným procesorem a novým operačním systémem iOS6 Obr. 2 - Smartphone iPhone 5 (Apple)

Zdroj: http://www.alza.cz/iphone-5-16gb-bily-d354190.htm < 4 >


U tohoto smartphone nalezneme celou řadu vylepšení. Vylepšen byl hudební přehrávač a vylepšila se kvalita zvuku. Na velkém displeji iPhonu 5 je stálé se zobrazující lišta ukazující pozici v přehrávané skladbě. Na internet se lze připojit i přes Wi-Fi 802.11 a/b/g/n. Pro specifikaci jsou podporovány frekvence 2,4 GHz a 5 GHz. Bluetooth je ve verzi 4.0. Satelitní navigace podporuje standard A-GPS . Dochází ke zvýšení zvukové kvality hovoru. iPhone 5 má celkem tři mikrofony a tak je zvuková kvalita při telefonování znatelně lepší i mimo síť T-Mobile. iPhone 5 má nový formát SIM karty nazvaný nanoSIM. Dá se předpokládat, že se z nanoSIM stane stejný standard, jakým byla microSIM, se kterou přišel iPhone 4. Nyní používá microSIM většina špičkových smartphonů. Fotoaparát je vybaven automatickým ostřením umožňujícím označit místo zaostření dotykem na displej. Fotoaparát také dostal podporu detekce obličeje (platí i pro videonahrávky) a možnost v průběhu nahrávání videa pořizovat snímky. iPhone 5 je jedním z nejlépe fotografujících současných smartphonů. Pro nejnáročnější se objevuje od firmy SAMSUNG nový model „chytrého telefonu“ – (Smartphone-SAMSUNG-i9505-Galaxy-S4). [2]

SAMOLED displej s full HD rozlišením 1920 × 1080 pixelů čtyřjádrový procesor 1,9 GHz 2 GB RAM Vnitřní paměť 16 GB zadní fotoaparát 13 Mpix přední fotoaparát 2 Mpix slot na microSD kartu (až 64 GB) Wi-Fi GPS NFC Bluetooth 4.0 pokročilé možnosti ovládání a sdílení multimediální funkce Android 4.2 hmotnost 130 gramů.

Výkonný čtyřjádrový procesor a 2 GB RAM pracující se základním kmitočtem 1,9 GHz zajistí nejen zcela plynulé ovládání, ale také dostatečný výkon pro přehrávání filmů v nejvyšším rozlišení a hraní moderních 3D her. Zadní fotoaparát s rozlišením 13 MPix umí samozřejmě natáčet full HD video při 30 snímcích za sekundu. Je vybavený automatickým ostřením a LED bleskem. Přední kamerka pro videohovory má pak rozlišení 2 Mpix. Nová verze grafické nadstavby TouchWiz využívá přední kameru k tomu, aby sledovala, kam se uživatel dívá.

< 5 >


Díky tomu dokáže nejen kontrolovat, kdy je vhodné ztlumit jas displeje, ale také umí pozastavit přehrávání videa, když se uživatel podívá mimo. Telefon lze mimo jiné ovládat i gesty ruky nebo jeho nakláněním! Přehrává naprostou většinu běžných formátů hudby, videa a obrázků. K dalším vlastnostem patří:

SAMOLED displej s full HD rozlišením 1920 × 1080 pixelů vnitřní paměť 16 GB slot na microSD kartu (až 64 GB) Wi-Fi GPS NFC Bluetooth 4.0 multimediální funkce operační systém: Android 4.2 hmotnost 130 gramů.

Notebooky Dalším, velice rozšířeným mobilním zařízením jsou tzv. notebooky. Notebook, někdy také laptop, je označení pro přenosný počítač. Notebooky používáme na stejné úlohy jako stolní počítače. Mají zabudované komponenty, které poskytují srovnatelné funkce jako komponenty stolních počítačů; komponenty notebooků a stolních počítačů však nejsou zaměnitelné. Notebooky používají k zobrazování zabudovaný LCD displej, jako optickou mechaniku používají tenkou DVD mechaniku. Klávesnice je nízkozdvihová, jako vstupní zařízení se většinou používá touchpad; jeho účelem je pohybovat kurzorem po obrazovce podle pohybů uživatelova prstu. Myš a externí klávesnici je možné připojit přes USB port. V současnosti není cenový rozdíl mezi stolním a přenosným počítačem tak velký, a tím výrazně stoupá i zájem o notebooky. Mimo budovy je možné se připojit na místech pokrytých Wi-Fi signálem s internetovým připojením. V některých městech jsou místa s veřejně dostupným připojením (zdarma, určené hlavně pro turisty a návštěvníky města) nebo toto připojení poskytuje většina internetových kaváren. S uvedením nového dotykového operačního systému představili výrobci tablety, ultrabooky a all-in-one počítače neobvyklých konstrukcí. Podívejme se na ty nejzajímavější.

< 6 >


Obr. 3 - Různé provedení notebooků a netbooků

Zdroj: http://notebooky.idnes.cz/pocitace-s-windows-8-04b/vyrobci.aspx?c=A121025_131931_ vyrobci_nyv Netbookem se označuje počítač menší než notebook, který se zaměřuje na mobilitu, upřednostňuje nízkou spotřebu, cenu i váhu, a orientuje se především na poskytnutí přístupu k Internetu, a jednodušší kancelářské práce. Netbooky používají méně náročné operační systémy s procesory s nízkým odběrem elektrické energie. Konstrukčně velmi podobné běžným notebookům jsou iPady (tablety). Mají stejnou klávesnici, ale navíc obsahují dotykový displej a kloub, který umožňuje víko s displejem, kromě vyklápění, také otočit kolem své vertikální osy až o 180°.

< 7 >


Obr. 4 - Apple iPad 4

Zdroj: http://mobilizujeme.cz/clanky/apple-ipad-4-se-stal-tabletem-s-nejvetsi-interni-pameti-na-trhu/ iPad je multimediální počítač typu tablet od společnosti Apple. Používá iOS a lze ho použít k práci s různými multimediální formáty včetně novin, časopisů, knih, učebnic, fotografií, videí, hudby, textových dokumentů, tabulek a videoher. Zvládá také provozovat stávající aplikace pro iPhone a iPod Touch Je třeba si uvědomit, že iPad není počítač, a to ani ve třetí verzi. Stále jde o tablet, nástroj stvořený spíše pro konzumaci obsahu než pro jeho tvorbu.

Audio přehrávače V rámci mobilních zařízení je velice rozšířená skupina různých přenosných audio přehrávačů. MP3 přehrávač je digitální audio přehrávač, zkráceně DAP (digital audio player). MP3 přehrávač, ukládá, organizuje a přehrává digitální audio soubory. iPod je multimediální přehrávač firmy Apple. Tento název se užívá pro celou rodinu přenosných MP3 přehrávačů od Apple. Zkráceně se tak také velmi často označuje nejvyspělejší klasický přehrávač, iPod Classic (iPod 6G). iPody mají jednoduché uživatelské rozhraní, které se ovládá pomocí dotykového kolečka (tzv. clickwheel). Výjimkou je model iPod Touch a poslední model iPod Nano který se ovládá pomocí dotykového displeje. [5]

< 8 >


Digitální audio přehrávače jsou obecně roztříděny podle paměťových médií. Přehrávače založených na technologii Flash: Jedná se o paměťové zařízení, které mají digitální soubory uložené na interní flash paměti nebo na vyjímatelné paměťové kartě. Přehrávače s pevným diskem čtou digitální audio soubory z pevného disku (HDD) a mají vyšší kapacitu CD/DVD MP3 přehrávače: Přenosné CD přehrávače, které umí dekódovat a přehrávat MP3 soubory uložené na CD. Tyto přehrávače jsou obvykle mnohem levnější, než přehrávače s pevným diskem nebo flash přehrávače

Další zdroje: [1] Alza [onlline]. 2000 – 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://www.alza.cz/iphone-5-16gbbily-d354190.htm [2] Datart [onlline]. 2012 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://www.datart.cz/Smartphone-SAMSUNGi9505-Galaxy-S4-Black-Mist.html [3] iDnes [onlline]. 1999 – 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://notebooky.idnes.cz/pocitace-swindows-8-04b-/vyrobci.aspx?c=A121025_131931_vyrobci_nyv [4] mobilizujeme [onlline]. 2008 – 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://mobilizujeme.cz/clanky/ apple-ipad-4-se-stal-tabletem-s-nejvetsi-interni-pameti-na-trhu/ [5] Alza [onlline]. 2000 – 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://www.alza.cz/ipod-touch-4th-16gbwhite-d354234.htm [6] Wikipedie, otevřená encyklopedie [onlline]. 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/ wiki/Smartphone [7] Wikipedie, otevřená encyklopedie [onlline]. 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/ wiki/IPhone [8] iDnes [onlline]. 1999 – 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://mobil.idnes.cz/recenze-iphone-50i8-/iphone.aspx?c=A120922_143809_iphone_ada [9] Wikipedie, otevřená encyklopedie [onlline]. 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/ wiki/Notebook [10] Apple Events [onlline]. 2011 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://events.apple.com.edgesuite. net/1103pijanbdvaaj/event/index.html [11] Mobilmánia o mobilech víme vše [onlline]. 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://www.mobilmania. cz/default.aspx?article=1320334#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_ campaign=copylink [12] Wikipedie, otevřená encyklopedie [onlline]. 2013 [2013-5-15]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/ wiki/MP3_p%C5%99ehr%C3%A1va%C4%8D

< 9 >


ŽIVOT V ELEKTRONICKÉM VĚKU (Bezpečnost na internetu, síťová etiketa a netiketa) doc. Mgr. Roman Jašek, Ph.D. (mim.prof.) Fakulta aplikované informatiky, Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín Tel.: +420 576 035 376, [email protected] Abstrakt: Příspěvek představuje hlavní oblasti bezpečnostních rizik ve virtuálním prostředí a seznamuje čtenáře se specifickými způsoby chování v prostředí internetu. Poukazuje také na ztrátu soukromí, riziko elektronického bankovnictví a další rizika spočívající v používání kreditních karet. Závěr příspěvku je zaměřen na způsoby bezpečného chování ve virtuálním prostředí a síťovou etiketou – „netiketou“. Klíčová slova: Bezpečnost na internetu, virtualita, netiketa.

Bezpečnost na internetu Doby, kdy hlavním prostředkem pro výměnu informací ve společnosti byl papír, tužka, dopisní obálka, meotar a v dávných dobách telegraf jsou nenávratně pryč. Člověk je odjakživa tvor zvídavý, toužící po nových, kvalitnějších a levnějších službách a technologiích fungujících mnohonásobně rychleji a přesněji, takže není divu, že díky možnostem dnešní doby je rozdíl mezi minulostí a přítomností je obrovský. Technologické firmy tyto požadavky dokázali vzít v potaz a vytvořit pro časově i finančně vytíženou společnost prostředí a aplikace s různorodými vlastnostmi. Dnes si už ani neumíme představit firmu bez počítačů, na kterých denně zaměstnanci pracují pomocí aplikací vytvořených „na míru“ jejich potřebám a povinnostem a internetu, celosvětovém prostředí pro výměnu informací. Tam, kde se dřív využíval papír a tužka je dnes aplikace pro psaní textu v počítači, sdílený kalendář pro všechny zúčastněné, klient pro elektronickou poštu, místo meotaru se dnes používají aplikace pro tvorbu prezentací promítaných na plátně díky dataprojektorům přímo z počítače a pro hlasovou komunikaci firmy využívají telefony a firmy s větším technickým zázemím dokonce VoIP telefony. Uvedené prostředí ale má také svá rizika a významná specifika. To, že informace mohou mít určitou tržní hodnotu, že je možné s nimi zacházet jako se zbožím – majetkem, tedy je kupovat, prodávat, ale i krást, popř. ničit, vědí lidé už velmi dlouho. Hodnotu informace může představovat především její výlučnost (vím něco, co jiný neví), ale také přesnost a vypovídací hodnota. Důvěrné informace se v každé době přísně střežily, a pokud byly v písemném tvaru, ukládaly se „pod sedm zámků“. Vždy se věnovala pozornost jejich ochraně a udržení diskrétnosti. Cenné informace zůstávají i nadále hodnotami, které se musí chránit. Proto se současně s rozmachem informačních technologií řeší i způsoby jejich zabezpečení a vzniká tak nový pojem – informační bezpečnost (Information Security). Pod pojmem bezpečnost, si každý z nás může představit něco jiného a to právě podle toho, jakou bezpečnost má na mysli. < 10 >


V každém případě ale nalezneme shodu v tom, že bezpečnost znamená určitou míru jistoty, která snižuji pocit ohrožení. Bezpečnostní problematika provází člověka již od počátků jeho existence. Důvody a metody zabezpečení se ovšem v průběhu historie měnily, avšak hlavním objektem - předmětem zabezpečení a ochrany byly vždy následující tři hlavní skupiny: 1. zdraví a život (vše, co souvisí s fyzickou existencí jedinců); 2. majetek (vše, co je spojeno s vlastnickými vztahy k věcem a předmětům hmotného i nehmotného charakteru); 3. informace a znalosti na těchto informacích založené (vše, co je spojeno s prosazováním a ochranou zájmů jednotlivých osob a skupin v rámci jejich existence ve společenství).

V řadě případů tyto skupiny spolu úzce souvisejí (např. porušení bezpečnosti informace a její ztráta může vést ke ztrátám na majetku) a často se i prolínají, zejména v případě ochrany nehmotných statků a informací a znalostí na informacích založených. Zvláštní skupinou jsou poznatky a znalosti získané na základě informací. Jde o takové znalosti a informace, které nejsou běžně dostupné, nebo jejichž zpracování je náročné a méně dostupné většímu okruhu subjektů. Nejsou to tedy veškeré informace, ale jen takové, které mají určitou (často velmi významnou) hodnotu pro jejich nositele a pro určitý okruh subjektů v případě, že by tuto informaci (znalost) získaly. Současně jde o informace s omezenou dostupností. Jsou to tedy informace a znalosti, které jejich nositeli umožňují získat určitou výhodu před ostatními subjekty a jejichž ztráta (prozrazení atp.) by mu mohla způsobit újmu. Pro proces kvalifikovaného poznání a posouzení stavu bezpečnosti konkrétního subjektu a formulaci doporučených následných opatření k dosažení žádoucí úrovně bezpečnosti se v praxi organizací vžilo několik označení: bezpečnostní expertíza, bezpečnostní analýza, bezpečnostní audit, bezpečnostní posouzení. Informační bezpečnost jako obor zabývající se zabezpečením informací v počítačových technologiích je relativně nový pojem. Jeho počátky je možné vysledovat v první polovině osmdesátých let v období, kdy se v masovém měřítku začínají přesouvat agendy a data všeho druhu do privátních výpočetních systémů. Tyto systémy, jejichž hodnotu zatím představovala jen jejich pořizovací cena, se rázem stávají centrem soustředění nesmírných hodnot. Finanční domy vedou ve svých informačních systémech evidence účtů svých klientů, podniky je používají pro řízení výroby, armády do nich umisťují i ty nejutajovanější informace. Informační bezpečnost tedy chápeme jako zodpovědnost za ochranu informací během jejich vzniku, zpracování, ukládání, přenosů a likvidace prostřednictvím logických, technických, fyzických a organizačních opatření, která musí působit proti ztrátě důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto hodnot. Bezpečný informační systém definujeme jako systém, který chrání informace během jejich vstupu, zpracování, uložení, přenosu a výstupu proti ztrátě dostupnosti, integrity a důvěrnosti a při jejich likvidaci proti ztrátě důvěrnosti. < 11 >


Cílem provozovatele IS je dosažení co nejvyšší bezpečnosti systému, který zaručuje minimální úniky a možnosti zneužití informací. V případě selhání některého z bezpečnostních mechanizmů pak co nejrychleji napravit vzniklé škody a v rámci možností dopadnout, nebo identifikovat viníka. V současné době připomíná zabezpečení IS – systém zabezpečení a ochrany významného objektu. Hlavním cílem je komplexnost a provázanost jednotlivých dílčích opatření. Pro dosažení maximálního účinku je nutná spolupráce informační bezpečnosti s personální, majetkovou a dalšími typy zabezpečení příslušné organizace. Protože se každý informační systém (IS) skládá z více součástí, může být bezpečný IS vybudován pouze aplikací komplexních ochranných mechanizmů. Bezpečnost informačního systému je tedy chápána jako komplexní zajištění systému. Jde nám tedy o přístup do systému, manipulaci s hodnotami (tedy i s daty), vytváření záloh, antivirovou ochranu a další specifické aspekty daného informačního systému. Subjektem ochrany jsou všichni uživatelé informačních systémů, tedy ti, v jejichž zájmu se zabezpečení a ochrana provádí. Základním cílem je ochrana a eliminace hrozeb včetně jejich dopadů.

Hrozbami jsou například:

kompromitace

nedovolená modifikace (změna hodnot)

destrukce části, nebo celého informačního systému

zneužitím citlivých informací

použití klamných dat, ze kterých budou odvozeny chybné výsledky a závěry

špatná interpretace hodnot

neoprávněný přístup k hmotným (hardware) i nehmotným (data, informace) hodnotám.

únik informací (kopie, krádež, odvození požadovaných údajů ze získaných zdrojů dedukcí)

Internet je bezkonkurenčním zdrojem informací a základnou pro výměnu informací. S tím jak roste počet uživatelů Internetu, roste i počet potenciálních útočníků. Na Internetu hrozí rizika každému a ze všech stran. Zatímco počet laických uživatelů Internetu roste závratnou rychlostí, počet uživatelů, kteří skutečně ovládají technologie Internetu a zaslouží si označení „geek“, je v porovnání s laiky velmi nízký. Takže kromě cíleného útoku odborníka (který mj. zahrnuje komplikované maskování přítomnosti v systému) zde hrozí riziko útoku z neznalosti. Dalším problémem na Internetu je distribuce virů, která vlastně také velmi úzce souvisí s neznalostí uživatelů. Toto může být (spolu s různými „usnadňujícími“ funkcemi aplikací a operačního systému) doslova smrtící kombinací pro uživatelova data. Další, co je nutno si v otázkách bezpečnosti na Internetu uvědomit, je možnost odposlechu přenášených informací – základní protokoly totiž přenášejí data v otevřené formě a pro odborníka není problém tyto informace získat. Neméně nebezpečnou je možnost záměny identity, nikdy není možno s jistotou vědět, kdo je „na druhé straně“ není-li použita zabezpečená komunikace. Samozřejmě rizik na Internetu existuje mnohem víc (např. zahlcení služby – Denial Of Service, nesprávně volená hesla – např. heslo karel21 zjistí každá aplikace k tomuto účelu určená). < 12 >


Dále můžete narazit na úmyslné poskytování nepravdivých informací na šíření materiálů, které jsou v rozporu se zákonem.

Síťová etiketa – Netiketa Od posledního desetiletí 20. století používáme téměř všichni zcela běžně velmi efektivní a poměrně spolehlivou službu elektronické pošty. Vzhledem k novému výhodnému kontaktu ubývá služeb přes fax i telefon. Docela na vymření jsou takové dříve nepostradatelné vynálezy jako telefonní budka. Denně nebo občas komunikujeme se svými přáteli a blízkými. Počáteční praxe si postupně vynutila svá pravidla, protože stejně jako při porušení listovního tajemství, mohou v elektronické poště vzniknout nepříjemnosti, mnohdy s těžko představitelnými následky. Etiketa síťové komunikace - netiketa (ze slova netiquette) označuje slušné zacházení s elektronickými síťovými komunikačními nástroji. Často se stává, že své komunikační partnery znáte jen prostřednictvím počítače a vše ostatní kromě jména a profesního postavení - tedy vystupování, jednání - zůstává utajené. Užívání všech dostupných formálních zvyklostí se stává poměrně výstižnou odpovědí o vás, podobnou té, která dává informace o sečtělém člověku. Nebude tedy na škodu seznámit se s desaterem netikety, které vzniklo jako jednoduchá příručka dobrých mravů na počítači v Americe.

Chovejte se tak, abyste nepoškozovali ostatní uživateli. Neomezujte ostatní při jejich vlastní práci na síti. Nenahlížejte do souborů ostatních uživatelů. Nevyužívejte počítače ke krádežím. Nevyužívejte síť ke zveřejnění falešných údajů, falešného svědectví. Nevyužívejte ani si nekopírujte software, za který jste nezaplatili. Nevyužívejte zdroje ostatních uživatelů bez autorizace. Nepřisvojujte si duševní bohatství ostatních. Uvažujte o společných důsledcích programu, který tvoříte. Používejte počítač s úctou, s respektem a ohleduplně.

Typické zkratky používané v síťové komunikaci: BTW by the way (mimochodem), EOD end of the day (konec dne), FYI for your information (pro tvou informaci), IMHO in my humble/honest opinion (podle mého skromného mínění), IMO in my opinion (dle mého názoru), BCNU be seeing you (uvidíme se), ASAP as soon as possible (co nejdříve), OIS oh, I see (aha, už vím), FAQ frequently asked questions (často kladené otázky), FW forward (přeposlání e-mailu dalšímu adresátovi), OBO or best offer (nebo nejlepší nabídka), TIA thanks in advance (předem děkuji), WAYTA what are you talking about? (o čem to mluvíš?)

Rady pro běžnou komunikaci z praxe: Pokud komunikujete e-mailem, počítejte vždy s tím, že dopis, který odesíláte, by měl mít všechny náležitosti jako každý jiný - jen s tím rozdílem, že datum připojí program sám auto< 13 >


maticky. Váš mail by měl odcházet s vyplněnou rubrikou subject (předmět), v ní v krátkosti definujete obsah, kterého se vaše pošta týká.

Oslovení záleží na vašem postoji k adresátovi: formální, pokud jde o obchodní dopis, jméno, pokud jde o přítele. Do svého podpisu není správné uvádět soukromou adresu a telefon. Text v políčku nemusí být věta, ale krátká reflexe, definice poslané pošty. Zprávy by měly být stručné, jasné a srozumitelné, běžná délka je do 20 řádků. Uvědomte si, že každá zaslaná zpráva je vaše jazyková vizitka a schopnost srozumitelného logického vyjadřování! U každého e-mailového sdělení mějte vždy na zřeteli hledisko obsahové i formální. Počítačové programy se pro jistotu píší bez diakritiky, nikdy nevíte, k jakému typu počítače dorazí. Počítače umožňují úpravy textu různými barvami, možnost používání různých typy písma. Vzhledem k používání různých počítačových systémů bychom se měli těchto grafických výtvarných změn vyvarovat! Pokud chcete zaslat adresátovi nějaký objemnější program (zprávu), můžete jej vložit do přílohy (tam už jsou běžné háčky a čárky, diakritika), případně použít nějaké úložiště a adresátovi poslat informaci o místě uložení dat. Zároveň by na tuto okolnost měl být adresát upozorněný. Takto oddělenou zprávu může každý uložit a přečíst v době, kterou si sám určí. Při psaní používejte obvyklé zvýraznění a odlišení v textu: hvězdičky kolem slova zvýrazňují důležité části textu. Ale pozor, versálky mimo nadpisy jsou výkřikem, nepoužívejte je! Tituly, na které chcete upozornit, označte podtržítkem. Svou elektronickou poštu udržujte, ve schránce by po smazání mělo být jen skutečně nutné minimum zpráv. Ty, se kterými chcete ještě pracovat, můžete přesunout (uložit) na disk.

Na co si dát obzvláště pozor

< 14 >

Odpověď na každý mail zasílejte nejlépe okamžitě, pokud byste se k e-mailové poště nedostali do 48 hodin, přidejte omluvu. V případě, že nemáte čas obšírněji odpovědět, zašlete svému partnerovi zprávu, která potvrzuje příjem pošty, a informujte také o přibližném termínu odpovědi. Při psaní zpráv se vyhněte jakýmkoliv sarkasmům, dvojsmyslům či humoru. Takový způsob komunikace je považován za nepatřičný. Použití emotikonů, symbolů, které interpretují váš dušení stav, předem pečlivě zvažte! Při komunikaci za pomoci e-mailové pošty by se neměly používat vykřičníky. Vše (i hodně důrazné vyjádření) lze vyjádřit větou s klidnou tečkou na konci. Pozor, jednou odeslaná zpráva se nemůže nikdy vrátit zpět. Raději si zprávu před odesláním zkontrolujte, nezasílejte neřízené střely. Příloha vaší pošty by neměla obsahovat velké soubory (například katalogy, obrázky). O zaslání takového souboru byste měli adresáta napřed informovat. Přenos je nejen dražší, ale navíc zabírají na disku mnoho místa. Anonymita e-mailové komunikace může navádět k tykání. Ale právě mnoho neznámých při komunikaci s příjemcem je důvodem pro vykání.


Nikdy neposílejte nežádanou poštu (tzv. spamming). Vyskytuje se stejně často jako reklamní letáky ve schránce. Na internetu je spamming považovaný za jeden z nejhorších nešvarů proti pravidlům slušného chování na síti a nevyžádané zásilky nejsou právě levnou záležitostí. Neposílejte ani tzv. řetězové dopisy (tedy hromadné e-maily). Neoznačujte zprávu za důležitou, pokud není okamžitá reakce skutečně urgentní. Každý z vás ví o existenci slušné doby na možnost odpovědi, a tu nikdo na síti zbytečně neprodlužuje. Nikdy neopravujte gramatické nedostatky v dopise, který jste obdrželi. Bez zakódování neuchovávejte věci důvěrné či intimní, bez souhlasu autora dopisu byste neměli nikdy předávat (FW) zásilku dále. Takové chování se považuje za nesprávné a nevychované.

Nejpoužívanější emotikony :-)

úsměv, používá se k pobavení. Znázorňuje také, že věta je myšlená ironicky nebo humorně.

:-(

zamračený obličej (znamení lítosti, smutku)

_-)

mrknutí na znamení, že něco má být bráno s rezervou

:-e

zklamání 

:-/

rozpaky

:-D

šok, překvapení

:-o

údiv

:-x

budu mlčet

:_)

uživatel pláče, ovšem smíchy

Použité zdroje: [1] Netiketa [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Chování EU. Dostupné z WWW: [2] Hrozby civilizace [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. IDNES. Dostupné z WWW: [3] ZELINKA, Ivan, Když se řekne umělá inteligence. Trilobit. [online]. 2010 [cit. 2013-02-11]. Google. Dostupné z WWW:

< 15 >


TECHNIKA V NAŠICH RUKOU – POZNÁVÁNÍ A OCHRANA ŽIVOTA Ing. Jaroslav Cedidla Lužní 5, 75002 Přerov, 581 225 230, [email protected] Abstrakt: Existence života na Zemi byla a je stále jednou z otázek, které si lidé na naší Zemi často pokládají. A stalo se pravidlem, že s každou otázkou, na kterou současná věda nalezne odpověď, objeví se nejméně tři nové otázky čekající na odpověď. A tak i otázky týkající se vzniku, vývoje, současnosti i budoucnosti všech forem života na Zemi, obracejí naši pozornost daleko do hlubin a minulosti vesmíru stejně jako na povrch a do hlubin naší rodné planety. Pokusíme se tedy alespoň letmo zmapovat tyto otázky, jejich případné odpovědi či teorie vedoucí alespoň k částečnému poznání. Podívejme se, jak můžeme využít nejvyspělejší techniku a technologie k získávání informací o životě a jeho formách na Zemi a jak můžeme přispět ke zkvalitnění současných životních podmínek a k jejich udržení i pro následující generace života na modré planetě. Klíčová slova: Historie vesmíru, historie Země, vznik života, podmínky života, životní prostředí, monitoring Země, úprava prostředí, větrání, klimatizace, ekologie prostředí.

Vznik a vývoj života na Zemi Podle posledních poznatků vědy je naše Země stará již 4,7 mld. let. Je to těžko představitelné číslo, ale pokusíme se je dostat do časové osy tak abychom pochopili svou vlastní existenci. Jedním z hlavních vědních oborů, který studuje vznik a vývoj života na naší Zemi je PALEONTOLOGIE.

Vznik života Od doby kdy se člověk začal zajímat o svůj původ a původ života vůbec, vznikla řada teorií o jeho vzniku:

Náboženské teorie opírající se o víru v Boha a jeho zásluhy o stvoření světa.

Teorie o mimozemském původu života jsou zahaleny a opředeny tajemstvím probíhajících vesmírných procesů a mimozemských kontaktů – komet, asteroidů, meteoritů apod.

Některé teorie naopak izolují Zemi od okolního vesmíru a předpokládají vznik života z neživé hmoty – tento proces byl nazván ABIOGENEZE.

Charles Darwin sám přímo vznikem života nezabýval, přesto je jeho teorie o dalším vývoji životních forem nejpřijatelnější teorií pro naši generaci.

< 16 >


Obr. 5 - Charles Darwin

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/ Připomeneme si některá data, která jsou v současné době stavebními pilíři při sestavování historické časové osy Země:

před 4,7 mld. let = vznik planety Země

cca před 4 mld. let = Země má pevný povrch, oceán a atmosféru bez O2

před 3,4 mld. let = vznikl na Zemi život, život vznikl ve vodním prostředí

první organismy = jednobuněčné bez jádra (sinice, bakterie)

Proveďme i malý náhled do Darwinova života a díla:

Zformuloval v ucelené podobě teorii přírodního výběru

Vystudoval teologii

1831 - 1836 plavba na lodi Beagle kolem světa (velký význam Galapágy pěnkavy, želvy)

1859 - kniha „O původu druhů přírodním výběrem“

teorie existence evoluce (organismy se vyvíjejí, vznikají nové druhy)

teorie o společném původu druhů (všichni živočichové mají stejného předka)

teorie postupné divergence (rozcházení, rozbíhání) druhů

teorie pohlavního výběru (zdatnější jedinci častěji vyhledávanější samicemi)

…….asi připustíme, že pan Charles Darwin měl v mnohém pravdu – i když….?

Některé další teorie o vzniku života na ZEMI (vývoj a přehled teorií)

kreační teorie život vznikl náhle zásahem nadpřirozené síly (Boha)

teorie samoplození < 17 >


vznik organismů přímo z neživé hmoty (např. žáby z bahna, myši z obilí apod.) vyvrátil francouzský chemik Louis Pasteur

teorie panspermismu život rozšířen v celém vesmíru ve formě tzv. kosmozoí, která se ve vhodných podmínkách rozvinou do vyšších forem nevysvětluje tedy vznik života jako takového, jen jeho objevení se na Zemi (tuto teorii stále zastává i H. C. Crick - jeden z objevitelů struktury DNA)

V časnosti se předpokládá, že při nárazu vesmírných těles na zemský povrch by byly jakékoliv organismy zničeny. Nově nalézané organické sloučeniny na povrchu meteoritů však podporují názor, že na Zemi se tímto způsobem mohly dostat v již kompletním stavu alespoň některé základní organické molekuly, tudíž že ne všechny základní stavební kameny života musely vzniknout přímo na Zemi.

teorie evoluční, autochtonní abiogeneze vznik života postupných vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi Chemická evoluce (základní sloučeniny) Biologická evoluce (živé buňky)

Další méně známé teorie vzniku života na Zemi Teorie prebiotické polévky - teorie o postupném vzniku organických molekul z jednoduchých anorganických látek, přítomných na mladé Zemi. Myšlenka prebiotické polévky však ne zcela dobře propracovala otázku vzniku a vývoje genetického kódu. Teorie RNA světa - RNA svět je hypotéza o vzniku života, podle které přenosu genetické informace pomocí DNA předcházelo období, kdy zachování informace zajišťovala RNA. Obr. 6 – Šroubovnice RNA a dvoušroubovnice DNA

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/. < 18 >


Teorie hydrotermálních průduchů - Hydrotermální průduchy, zvané také jako černé kuřáky, se nachází na mořském dně ve velkých hloubkách (kolem 2000 metrů). Prostředí hydrotermálních systémů bylo také bohaté na minerály a kovy, které mohly fungovat jako katalyzátory mnoha reakcí, například při syntéze aminokyselin. Navíc teorie vzniku života v okolí černých kuřáků řeší i to, že některé sloučeniny potřebují ke své syntéze chlad a jiné teplo. Proto se tu mohlo dařit organickým molekulám, schopným vytvářet série samoudržujících chemických reakcí. To znamená, že zpočátku ani nebyly potřeba informační molekuly. Obr. 7 - Hydrotermální průduch (kuřák)

Teorie živých jílů - Teorie živých jílů je zajímavá, avšak nikoliv všeobecně přijímaná hypotéza o vzniku života na zemi, kterou navrhl v roce 1982 britský chemik a molekulární biolog Graham Cairns-Smith. Základem je fakt, že minerální krystaly rostou podle určité struktury, dělí se a následně rostou dál. Pro vznik života jsou podle autora vhodné zejména jíly, složené z mnoha různorodých plochých krystalků, které navíc dokážou měnit své prostředí (například kyselost vody) a mohou se po vyschnutí šířit větrem do dalších míst. Mají tedy některé vlastnosti dnešních živých organismů. Teorie světa lipidů vychází z faktu, že prvními předchůdci života tak mohly být samovolně vznikající lipidové membrány, které v sobě mohly uzavřít organické látky a dokázaly svou částečnou propustností přijímat a pohlcovat živiny z okolí. Uvnitř těchto Zdroj: http://cs.wikipedia.org/ membrán pak mohly probíhat různé chemické reakce, až se vyvinul systém, jak uchovat katalytické funkce metabolismu i genetickou informaci. Obr. 8 - Představa o lipidové „troubě“

Teorie světa zinku. Podle této teorie život vznikl na pórovitém povrchu sfaleritu (sulfid zinečnatý), který se v prostředí rané Země mohl hojně srážet například v prostředí hydrotermálních systémů. Sfalerit svými katalytickými vlastnostmi umožňoval vznik prvních biopolymerů a bránil jejich rychlému rozpadu pohlcováním nebezpečného záření. Vznik života pod ledem. Hypotéza pracuje s variantou, že teploty na rané Zemi byly kvůli nedostatečnému výkonu mladého Slunce velmi nízké a povrch oceánů pokrývala vrstva ledu. Chladná voda pod tímto Zdroj: http://cs.wikipedia.org/ < 19 >


ledovým krunýřem mohla být vhodným prostředím pro vznik života, chráněným před ultrafialovým zářením i dopady meteoritů.1

Hierarchie organismů2 1. biomakromolekuly (bílkovina, DNA) 2. nadmolekulární soustava (ribozom) 3. buněčné organely (mitochondrie, plastidy, jádro) 4. buňka - základní jednotka živých soustav 5. tkáně - živočichové (nervová tkáň), pletiva - rostliny (vodivé pletivo) 6. orgány (mozek, list) 7. orgánové soustavy (trávicí soustava) 8. organismus (člověk, myš, pelargónie) 9. obligátní společenstvo - jedinec není schopen přežít sám (mraveniště, termitiště)

A JAK TO BYLO DOOPRAVDY? Tak to je stále jedna z těch nezodpovězených otázek. I ta nejnovější technika nám dává pouze malou nápovědu. V současnosti jsou to nové a velmi cenné informace o stáří Vesmíru, naší Galaxie (Mléčná dráha), Sluneční soustavy i naší Země. Nejvyspělejší technologií vybavené satelity, meziplanetární sondy a Hubbleův teleskop nám v poslední době dali nahlédnout hluboko do minulosti Vesmíru i do samotných mechanismů Sluneční soustavy a samotné Země. Obr. 9 – Sonda Voyager

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Voyager_1 Sonda Voyager již opustila naši Sluneční soustavu a po 35 letech své pouti nám státe, poskytuje cenné informace které ze vzdálenosti 14,5mlrd km letí k naší Zemi více jak 17hodin.

1 2

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/. Zdroj: http://www.biomach.cz/obecna-biologie-4/hierarchie-organismu.

< 20 >


Obr. 10 - Hubbleův Teleskop

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled Hubbleův Teleskop na oběžné dráze Země dokázal v roce 2013 „dohlédnout“ téměř na samý „Okraj“ vesmíru a přinesl senzační snímky galaxii tak jak existovaly v době „těsně“ po vzniku samotného Vesmíru.

A JAK VIDÍME NAŠI EXISTENCI „DNES A ZÍTRA“? Lidstvo- tedy člověk, který dostal po jednoduchých organismech a po dinosaurech tu jedinečnou možnost „ovládnout“ naši nádhernou planetu si s tím moc doposud neví rady. Část lidského pokolení dělá vše pro zničení života na Zemi a jiná část se snaží o jeho ochranu. Kdo zvítězí? Hrozící jaderné katastrofy? Drancování zdrojů a odlesňování Země? Otrava ovzduší z neekologických technologií? Nebo to bude rozum a ekologické přístupy v „soužití s přírodou“? Život samotný však ohrožuje i samotná jeho matka Země. Samotný její mechanismus – žhavé nitro, posuvy zemských desek, hrozící mega a supervulkány jsou stejným nebezpečím pro budoucnost jakým je hrozba z vesmíru. Nekontrolovatelný pohyb některých „planetek a asteroidů“, životnost našeho Slunce a „deště kosmických záření“ a spousta dalších faktorů může v budoucnu výrazně ovlivnit již tak velmi křehkou „rovnováhu sil“, které udržují jedinečnost života na Zemi. Dnes již víme, že život na Zemi, z hlediska vesmírných rozměrů a vesmírného času, jednou zanikne. Nevíme jen, kdy to bude a jak se to stane. Útěchou nám budiž ujištění vědců, kteří studují tuto problematiku, že to nebude ani zítra , ani pozítří – věřme a doufejme. Snažme se v současnosti udržet kvalitu života na Zemi. Rozvoj technologií, které mohou zkvalitnit náš život a ochránit nás před škodlivostmi, které produkujeme my sami, ale i naše okolí, takový rozvoj je dnes na prvním místě mezi úkoly lidské společnosti. Ochránit sami sebe, před sebou samými. Neekologickou výrobu doplňujeme čističkami a odlučovači, pracoviště, ale i společenské místnosti a svá obydlí vybavujeme různými větracími systémy, klimatizacemi, vysoušeči, < 21 >


zvlhčovači – prostě zařízeními, která mají na jedné straně „dohnat „ to, co člověk, na straně druhé, většinou sám způsobil. Obr. 11 - Různé typy čištění, větrání a chlazení pro obytné místnosti

Zdroj: http://oze.tzb-info.cz/ Různé typy čištění, větrání a chlazení pro obytné místnosti, podobné systémy v průmyslovém provedení používáme při úpravě prostředí na pracovištích i ve společenských místnostech. Vyrovnat se s následky „globalizace“, odhaduje se, že na Zemi žijí v současnosti na statisíce různých životních forem a vlivem globalizace a neekologického chování „pánů“ Země jich, i mimo přirozený vývoj, každým rokem tisíce zanikají! I to je úkol lidské populace na celém světě. Kvalita našeho života je nejen závislá na zdravém prostředí, kvalitních potravinách, dobré lékařské péči ale i na dobré koexistenci s celou živou i neživou přírodou na Zemi. Snažme se, abychom prožili nejen my, ale i generace našich potomků, svůj vesmírně krátký život co nejlépe - rozumně, zdravě a šťastně. –J.C-

Použité zdroje: [1] ATTENBOROUGH, David. Život na Zemi. Praha: Panorama, 1986. [2] BRANIŠ, Martin. Základy ekologie a ochrany životního prostředí: učebnice pro střední školy. 3., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 203 s. ISBN 978-80-7333-024-8. [3] HAJNAL, László a Anton MARKOŠ. Staré pověsti (po)zemské aneb Malá historie planety a života. 1. vyd. Praha: Pavel Mervart, 2007. ISBN 978-80-86818-37-5. < 22 >

www.mojeuni.cz • ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ [4] KUTÍLEK, Miroslav. Racionálně o globálním oteplování. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363183-3. [5] STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 295 s. ISBN 978-807-3876029. [6] SZÉKYOVÁ, Marta. Větrání a klimatizace. 1. vyd. Bratislava: Jaga, 2006, 359 s. ISBN 80-807-6037-3. [7] TŮMA, Jan. Domácí klimatizace a čističky vzduchu - Umíte si vybrat? 1. vyd. Praha: Era, 2007, 85 s. ISBN 978-80-7366-081-9. [8] VYKOUŘIL, Jaroslav. Nová teorie vzniku života na Zemi. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2010. ISBN 8025131831. [9] Archiv 2006 – 2010. Statutární město Přerov [online]. 2000. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www. prerov.eu/cs/samosprava/archiv-2006-2010/. [10] Biologický odpad. Europa: Přehledy právním předpisů EU [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http:// europa.eu/legislation_summaries/environment/waste_management/index_cs.htm. [11] Hierarchie organismů. BIOMACH: výpisky z biologie [online]. 2005 - [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/obecna-biologie-4/hierarchie-organismua. [12] Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://chmu.cz/. [13] World Health Organization [online]. 2013 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.who.int/en/. [14] Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.szu.cz/. [15] Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. 7. 3. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia. org/. [16] TZB-info: Technická zařízení budov [online]. 2001[cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/.

< 23 >


JAK POZNAT SVŮJ REGION S GEOCACHINGEM Ing. Hynek Procházka, Mgr. et Mgr. Jan Rája Vysoká škola logistiky o.p.s., Palackého 1381/25, 750 02 Přerov I – Město, Tel.: +420 581 259 146, [email protected], [email protected] Abstrakt: Cílem příspěvku je vysvětlit v čem spočívá geocaching – aktivita na pomezí hry a sportu. Je zde rozebrána motivace lidí, kteří se této hře věnují. V příspěvku jsou vysvětleny základní pojmy v geocachingu používané a pozornost je věnována také srdci této hry – webu geocaching.com. Hru dále pomáhá přiblížit popis jednotlivých typů keší (schránek, jejichž nalezení je cílem hry) a jejich členění dle velikosti, obtížnosti nálezu a terénní náročnosti. V návaznosti na to je zmíněn možný obsah keší, nezbytnost potvrzení nálezu zápisem a vysvětlena pravidla výměny obsahu vč. správné manipulace se speciálními předměty (tzv. trasanty). Poslední část se věnuje navigačním přístrojům, jejich možnostem a vhodnosti použití jednotlivých typů pro geocaching. Klíčová slova: geocaching, navigace, GPS, geocache, hra, turismus Geocaching (geokešink; anglicky džiokešin) je sport či hra, která spočívá v tom, že vezmete do ruky navigační přístroj, vyrazíte ven a pokusíte se najít ukrytou krabičku, tzv. geocache (cache, geokeš či jen keš nebo kešku). Této na první pohled podivně vyhlížející činnosti se ve světě věnuje více než 5 milionů lidí (u nás cca 50 000), takto ukrytých krabiček jsou už 2 miliony (u nás přes 32 000) a měsíčně je zapsáno vice než 4,5 milionu nálezů. Na setkáních příznivců této hry najdete bez výjimky všechny věkové skupiny – od dětí po důchodce. Kde hledat důvody jejich počínání? Třeba v tom, že mají rádi přírodu a turistiku, zajímají se o historii a památky, chtějí poznávat nová místa, mají v sobě kus soutěživosti či sběratelské vášně a třeba se i rádi seznámí s novými lidmi. Traduje se, že geocaching vytáhl ven od počítače a internetu spoustu dětí a mládeže, a to i přesto, že právě přístup k internetu je pro hledání nezbytný. Hledání se věnují i celé rodinné týmy, kterým geocaching nabídl další možnost, jak společně trávit čas. Dobrým nápadem je také použít geocaching jako turistického průvodce po kraji, který jsme přijeli poznávat. A kdo chce, může si užít i adrenalin.

Důležité je při této specifické činnosti znát některé pojmy.

Geocaching (geokešing) je tedy hra na pomezí sportu a turistiky, ke které se používá navigační přístroj.

Geocache (keš, geokeš, keška, krabička, krabka) je schránka, jejíž nalezení je cílem geokešingu.

Geocacher (kačer, kešer, keškař) je účastník hry geokešing; pojmenování je díky anglické výslovnosti dosti specificky počeštěno.

Mudla (Muggle) je člověk geokešing neprovozující. Při hře se kačer snaží chovat tak, aby se mudlové o umístění keše nedozvěděli a nehrozilo tak její zničení či odcizení.

< 24 >


Logbook je sešitek či samostatný papír vložený v keši, na který se kačer zapíše a tím potvrdí její nalezení.

Log, logování je zápis do logbooku potvrzující nalezení keše a současně také pojem pro elektronický zápis nálezu na webu geocaching.com.

Listing je popis keše. Obsahuje její souřadnice (či postup jejich získání), informace o místě uložení či tématu keše, pomocné souřadnice (parkování, přístupová cesta). Tedy vše, co chce autor keše hledači sdělit.

Hint je krátká nápověda, která pomůže s odhalením úkrytu keše. Nachází se na konci listingu a je zašifrována jednoduchým klíčem. Po odkrytí (odkaz Decrypt) se zobrazí, což lze často provést i v navigačním přístroji na místě samotného hledání. Někdy autor hint zpestří tím, že je zašifrovaný ještě jednou, většinou jednoduše – např. slova jsou pozpátku či použije slovní hříčku. Vhodné je použit hint v případě, že v blízkosti keše se pohybuje hodně mudlů a delším hledáním by mohlo dojít k nežádoucímu upoutání pozornosti či prozrazení keše.

Waypoint (WP, WPT) je významné místo, určené souřadnicemi, které je pro danou keš nějak významné. V případě multikeší nás může navádět na jednotlivá místa (tzv. Stages), kde zjišťujeme potřebné informace k nalezení keše. Parkovací waypoint nám zase napoví, kde nejlépe zanechat automobil. Waypointy nám také mohou pomoci nalézt přístupovou cestu ke keši nebo nás dovést na nějaké zajímavé místo (výhled, studánka, zajímavý objekt, …). Waypointy jsou formou tabulky uvedeny ve spodní části listingu, hned za hintem. Waypointy je dobré si dopředu uložit do navigačního přístroje.

Informace o všech keších lze nalézt na stránkách www.geocaching.com, které provozuje americká společnost Groundspeak. Provoz a rozvoj tak rozsáhlého webu, jako je geocaching. com, není zadarmo. Peníze na to získává Groundspeak od tzv. Prémiových členů (Premium Member). Přechod z bezplatného běžného členství (Basic Member) přijde na cca 600 Kč/rok. Prémiové členství má jisté výhody: lepší vyhledávání keší podle různých kritérií (třeba i podél plánované trasy) a jejich hromadný přesun do navigačního přístroje, přístup ke keším určeným jen pro prémiové uživatele, podrobné statistiky vlastních nálezů, upozornění (notifikace) na nové keše. Členství také umožní ohodnotit keše tzv. favorite pointem (FP). Prémiové členství podpoří geokešing jako takový, ale na druhou stranu velká část hráčů zůstává u členství základního, bezplatného. Dalším zdrojem financování hry jsou tzv. trasanty (vysvětleny níže) – za každé vydané identifikační číslo (tracking number) odvádí výrobce geocoinů či štítků na travel bugy Groundspeaku určitou částku. Také oficiální aplikace od Groundsepaku na podporu geokešingu v mobilních přístrojích jsou převážně placené.

< 25 >


Obr. 12- Titulní strana www.geocaching.com

Zdroj: www.geocaching.com Pro bližší pochopení geocachingu je nutné uvést základní typy keší a jejich specifika. Tradiční keš (tradička, Traditional Cache) je nejběžnější typ keše. Souřadnice jsou známy, pokud nemá keš vyšší obtížnost či terénní náročnost, není třeba se na ni nijak zvlášť připravovat. Multikeš (multina, Multi-Cache) znamená, že k nalezení krabičky vede různě dlouhá cesta. Na výchozích souřadnicích keše se většinou hledají indicie (počet oken, druh stromu, letopočet na pomníčku atp.), ze kterých ze zjistit (většinou po dosazení do vzorečku) souřadnice keše nebo další zastávky (tzv. stage). Na jednotlivých zastávkách lze také hledat schránku, kde jsou další (či finální) souřadnice uvedeny. U Mystery keše (mysterka, Mystery Cache, Unknown Cache) na začátku nejsou známy souřadnice keše. K jejich získání je nutné splnit úkol, který autor vymyslel. Např. vyluštit křížovku, zjistit fakta historická či zcela současná, vyluštit šifru, vyřešit matematický problém nebo najít jiné keše, ve kterých jsou potřebné indicie. Earth keš (érfka) je zaměřena na geologické zajímavosti naší planety (jeskyně, skály, horniny…). Hlavní zajímavostí je, že u tohoto typu keše není ukrytá žádná schránka. Abyste mohli keš zalogovat, musíte splnit zadání, které vám autor připravil. Většinou je to pořízení fotky daného místa a zaslání e-mailu s odpověďmi na otázky, které se daného místa týkají – většinou právě z oblasti geologie. Letterbox (letrboxka, Letterbox Hybrid) vychází z podstatně starší hry, než je geokešing, z tzv. Letterboxingu, jejímž cílem je najít schránku, která obsahuje razítko a zápisník. Hráč otiskne své razítko do zápisníku a razítko ze schránky si zase orazí do zápisníčku svého. Keš typu Letterbox Hybrid, které na tuto hru navazuje, taktéž obsahuje razítko, ale není povinnost mít své. Hlavní vlastností této keše je, že cestu většinou nevykonáváte s pomocí GPS, ale podle popisu cesty (jděte k velkému < 26 >


stromu na obzoru, odtud 300 m SV směrem, kde narazíte na rozcestník…). Wherigo keš (Wherigo Cache) přibližuje geokešing počítačovým hrám. Při hledání používáte virtuální nástroje, rozprávíte s virtuálními postavami, plníte různé úkoly. Na rozdíl od počítačových her ale pohyb ve virtuálním světě neprobíhá na obrazovce, ale ve světě skutečném. Navigační přístroj totiž „ví“, kde se nacházíte, a proto hra může reagovat na váš pohyb v terénu. Nutností je mít přístroj, který wherigo podporuje – určité navigace nebo „chytré“ telefony či tablety s doinstalovanou aplikací. Zalogování po nálezu krabičky se provádí jak na webu geocaching. com, tak také na wherigo.com. Event (Event Cache) je setkání s dalšími kačery za účelem seznámení se, popovídání, výměny zkušeností, či sběratelských předmětů (CWG – viz níže). Předávají se tu také trasanty. Event mívá stanovenu konkrétní, velmi různorodou náplň. Např. soutěž o nejlepší fotku s tématem geokešing, nejhezčího pivního tácku, krojovaný ples, otužilecké plavání, turistiku, výpravu na běžkách, noční prohlídku hradu či zoo. Pokud se na eventu setká více než 500 kačerů, dostane tento status Mega-Eventu. CITO Event (Cache In Trash Out Event) je speciální druh setkání s cílem odstranit z přírody odpadky (z lesa, lomu, okolí hradu...) či jinak zkrášlit různá místa, např. posekat trávu a náletové dřeviny v zámeckém parku či na hřbitově. Probíhají ve spolupráci se správcem dané lokality, který zajistí odvoz nasbíraných odpadků, poskytne nářadí, popř. připraví nějaký bonus (prohlídka běžně nepřístupných míst, seznámení s přírodními zajímavostmi, atp.). Hlavní odměnou je však dobrý pocit z odvedené práce, která měla smysl a danému místu pomohla. Každá keš je autorem hodnocena stupněm obtížnosti od 1 – 5 hvězdiček, používané jsou i půlhvězdy. Obtížnost 1 označuje keš nejsnadněji nalezitelnou, obtížnost 5 keš nejnáročnější, často vyžadující složitou přípravu (hledání informací, luštění šifer, počítání matematických úloh…) a/nebo velmi důmyslně ukrytou. Hodnocení terénní obtížnosti je hlavním ukazatelem, podle kterého se lze rozhodovat, jestli je keš pro kačera vhodná. Terénní obtížnost 1 hvězdičky znamená, že keš je na zpevněné cestě a je dosažitelná i hledačem na invalidním vozíku. U terénu 5 je třeba speciální vybavení, nejčastěji horolezeckou výbavu či vybavení pro potápění. Terén 4 – 4,5 znamená, že speciální vybavení není nezbytně nutné, ale hledání vyžaduje fyzickou i psychickou zdatnost. Často se jedná o keše umístěné ve výškách (strom, sloup), hloubkách (jeskyně, kanalizace) či na místech vyžadujících plavání (ostrůvek, kmen čouhající z vody). Může se také jednat o keše dosažitelné jen dlouhým pěším pochodem, třeba i několikadenním. U listingu keše mohou být také zobrazeny atributy keší, které jednoduchým grafickým způsobem vyjadřují, co by měl kačer očekávat na místě nálezu. Atributy keše, stejně jako obtížnost nálezu a terénu, zadává autor při jejím založení. Měly by především upozornit na překážky, které při lovu mohou nastat a na podmínky, za kterých může být keš nalezena. Atributy přitom mohou mít pozitivní, ale i negativní význam. Např. může být uvedeno, že je keš vhodné hledat při procházce se psem, či naopak k okolí keše nemají psi přístup. Atributy stejně jako u obtížnosti nalezení a terénní obtížnosti keše pomůžou s rozhodnutím, zda je pro kačera keš vhodná, jestli pro její nalezení není třeba speciálního vybavení, jak se lze dostat na místo, jak se chovat v okolí keše, jestli při hledání mohou hrozit nějaká nebezpečí či jakými službami je vybaveno zázemí. Keše rozdělujeme do skupin podle velikosti na mikro (micro) – často váleček od 35mm filmu, krabička od tic-tacu, nevyfouklá pet lahev...; mikrokeš lze nalézt většinou ve městech, < 27 >


kde se větší keš těžko ukrývá. Nejmenší mikrokeše, velké asi jako nehet, se označují jako nanokeš. Malá (small) má velikost jako např. malá plastová krabička na potraviny, střední (regular) je pak větší krabička s vnitřním objemem 1 – 3,5 l. Velká (large) je větší než předchozí kategorie, např. kýbl, kufr, truhla… Obr. 13 - Velikosti keší

Zdroj: wiki.geocaching.cz, vlastní Obsahem keše je vždy logbook, do kterého je nutné zápisem potvrdit, že byla keš skutečně nalezena. Trvalou součástí keše bývá také tzv. mudlokarta, což je informace pro náhodné nálezce z řad mudlů, kde je vysvětleno, co to našli, a kde je také prosba, aby keš nepřemisťovali nebo nezničili. V keši bývá také tužka pro zalogování. Ve větších keších můžeme objevit různé drobnosti, většinou hračky, kteréžto jsou motivací zejména pro dětské kačery. Předměty v keši jsou zde na výměnu. Jsou věci, které do keše nepatří. Patří mezi ně potraviny, které mohou obsah keše znehodnotit či k ní přivábit hmyz nebo i větší zvířenu. Dále např. sirky, zapalovače, cigarety nebo věci, které někoho mohou zranit. Českou specialitou jsou tzv. CWG (Czech Wood Geocoin), což jsou jakési osobní vizitky kačerů v podobě dřevěných koleček o průměru 35mm s laserem vypáleným motivem. CWG je vítaný sběratelský předmět. Pro výměnu v keších mají hodnotu 10 Kč, jakýmsi nepsaným pravidlem však je, že se mění CWG za CWG. Dalším předmetem obsahu keše je Geocoin (GC) a Travel Bug (TB). Geocoin (geokoin) je kovová mince opatřená číslem umožňujícím její jednoznačnou identifikaci. Travel Bug (trevl bag) je libovolný předmět, kde je identifikační číslo vyraženo na kovovém přívěsku, který je k předmětu přichycen. Těmto předmětům se souhrnně říká trasovatelné (trackovatelné) či krátce trasanty nebo též cestovatelé. Nejsou určeny pro běžnou výměnu, ale díky kačerům putují z keše do keše, často po celém světě.

< 28 >


Pro navigaci ke keši lze použít celou řadu přístrojů. Každý přístroj dokáže navigovat na bod v terénu, který lze zadat pomocí jeho souřadnic. Tento bod lze většinou do přístroje uložit (jako tzv. waypoint). Různé navigační přístroje vyžadují různý formát souřadnic, s čímž je na webu geocaching.com počítáno a souřadnice lze zobrazit v nejrůznějších formátech. Nejoblíbenější mezi kačery jsou turistické navigace. Jejich výhodou je odolnost proti povětrnostním vlivům, dlouhá výdrž na baterii a poměrně velká přesnost. Často také geokešing přímo podporují, což znamená, že po vložení keše z internetu dokážou kromě navedení na přesné místo v terénu zobrazit také listing keše, popř. nápovědu, logy předchozích nálezců či případné waypointy (stage, parkování...). Mobilní telefony či tablety s GPS modulem mají hlavní výhodu v tom, že nejsou pořizovány jen kvůli geokešingu, tudíž jejich použití nevyžaduje zvláštní investici. Nevýhodou však bývá malá výdrž baterie a nižší přesnost zařízení, což mohou být v terénu věci zásadní. Souřadnice keš lze do těchto přístrojů vložit stažením tzv. LOC soubory. V LOC souboru jsou však většinou pouze souřadnice, chybí tedy listing i další údaje. Z tohoto důvodu je lepší doinstalovat do přístroje aplikaci, která geokešing podporuje. Existuje však celá řada mobilních operačních systémů – Android (Google), iOS (Apple), Windows Phone či Windows 8 (Microsoft) nebo Symbian (používaný ve starších telefonech Nokia). Je tedy třeba najít aplikaci, která v daném zařízení v návaznosti na konkrétní operační systém funguje.

Použité zdroje: [1] Groundspeak, Inc. Server geocaching.com [online]. [cit. březen 2013]. Dostupné na internetu: http:// www.geocaching.com/ [2] wiki.geocaching.cz. GeoWiki - česka encyklopedie Geocachingu [online]. [cit. březen 2013]. Dostupné na internetu: http://wiki.geocaching.cz/

< 29 >


JAK NESPADNOUT NA DNO - ZADLUŽENOST Ing. et Ing. Markéta Hlavsová Vysoká škola logistiky o.p.s., Palackého 1381/25, 750 02 Přerov I – Město Tel.: +420 581 259 144, [email protected] Abstrakt: Cílem příspěvku je vysvětlit základní pojmy zadlužování. Následně je vysvětlen rozdíl mezi úvěrem a půjčkou a taktéž rozdíl mezi úrokovými sazbami a sazbami RPSN, které se velmi často používají při nabídce finančních půjček a úvěrů. Rozebírána je taktéž zadluženost domácností České republiky a to jak z pohledu zadlužení spotřebními úvěry, tak celkovým počtem poskytnutých úvěrů za několik minulých let. Z grafů lze vyčíst boom poskytnutých půjček okolo roku 2007, což je možné vysvětlit jako důsledek celosvětové finanční krize. V závěru příspěvku je na základě průzkumu časopisu dTest rozebráno tzv. Desatero odpovědného zadlužování, takže na co si občan má dát pozor a co by si měl uvědomit, než si o úvěr opravdu zažádá. Klíčová slova: Dluh, věřitel, dlužník, RPSN, úroková sazba, zadlužování. V úvodu je důležité definovat, co chápeme pod pojmem „dluh“. Dluhem většinou označujeme to, co je někdo někomu povinen vyrovnat. Je to předmět vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, který zahrnuje oprávnění věřitele a povinnost dlužníka, aby dluh vyrovnal. Věřitel má tedy pohledávku za dlužníkem a dlužník má vůči věřiteli dluh. Označení věřitel vzešlo kdysi ze skutečnosti, že půjčující osoba věřila nebo věří, že jí dlužník dlužnou částku někdy splatí. Dlužník dlužníka je poté nazýván poddlužník. Z hlediska věřitele vztah mezi věřitelem a dlužníkem označujeme jako pohledávku, to znamená, že pohledávka je oprávnění věřitele požadovat od dlužníka vyrovnání dluhu, tedy takzvané plnění. Dluh se obvykle prokazuje písemným potvrzením dlužníka věřiteli a bývá doprovázen splátkovým kalendářem, který stanoví, jak se bude splácet. Toto tvrzení však není vždy podmínkou. Mezi písemná potvrzení dluhu můžeme zařadit například směnku či dluhopis, které patří do tzv. finančních instrumentů. Dluh je obvykle peněžní a vzniká na základě právního titulu a to půjčkou, úvěrem, nákupem s odloženou platbou atp. Dlužník tak může získat prostředky nebo komodity, které splatí až později, většinou však za půjčené prostředky platí navíc úrok. Většinou tušíme, že mezi úvěrem a půjčkou je nějaký rozdíl, ale v praxi to na nás nemá dopad. V každém případě to nejhrubší rozdělení je v tom, že úvěr obdrží právnická osoba, zatímco půjčku osoba fyzická, tedy občan. V obou případech je vhodné tento instrument financování jakékoliv činnosti získat od renomovaného bankovního domu, nebo firmy, která má k této činnosti povolení od ČNB. V žádném případě nepřistoupit na nabídky podivných firem, nebo jednotlivců, kteří slibují půjčit peníze bez jakéhokoliv zjišťování likvidity eventuálního dlužníka (likvidita je schopnost zaplatit své dluhy). Věřitel, který úvěr poskytuje, nese samozřejmě náklady, které jsou jednak složeny z ceny peněz, kterou všichni obecně známe jako hodnota úroku. Je třeba si uvědomit, že většina seriózních věřitelů zásadně uvádí úrok roční, označovaný jako p. a. Uvádění jakéhokoliv jiného úroku, jako měsíční týdenní, nebo denní je signálem ne zcela korektního přístupu věřitele. < 30 >


Úvěr si můžeme sjednat různými způsoby jako na příklad v bance, na internetu nebo přes telefon. Dá se také využít zprostředkovatelů, což jsou osoby, které zajišťují uzavření smlouvy mezi klientem, tedy následným dlužníkem a věřitelem. Zprostředkovatelé jsou například úvěrový či finanční poradci. Dlužník, který chce půjčku, či úvěr získat by se však neměl zajímat jen o tuto cenu peněz. Pro něj je daleko podstatnější hodnota roční procentní sazby nákladů, tzv. RPSN. Uvědomme si, že banka má náklady při uzavírání smlouvy o půjčce, vede úvěrový účet, podává dlužníkovi různé informace atd., takže roční náklady nemohou být pouhá hodnota úroku p. a. Pro eventuálního dlužníka je tedy více rozhodující informace o RPSN, než roční úrok. Má to však jeden háček. Uváděné hodnoty RPSN nemusí odpovídat skutečným celkovým ročním nákladům, takže zákazník je vlastně klamán. V grafu je uveden rozdíl mezi bankou proklamovanou hodnotou RPSN a skutečnými ročními náklady dlužníka. Hodnoty viz graf níže byly uvedeny ve zdroji www.novinky.cz. Jaký je tedy rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN? Úrok je odměna, kterou platí klient bance nebo nějaké jiné finanční společnosti po určité období za půjčení peněz. Velikost úroku se většinou vyjadřuje pomocí úrokové sazby v procentech. Úroková sazba je poměr úroků a jistiny, tedy částky, kterou si klient půjčí. Úroková sazba se vždy udává za určité období, většinou však za rok jak bylo výše zmíněno. Při nízkém úroku může být udávána výše úroku například za měsíc, kdy to poté musí být vynásobeno počtem měsíců, po které se bude úrok splácet. Kdežto RPSN je roční procentuální sazba nákladů a toto číslo znamená, kolik v procentech průměrně za úvěr skutečně ročně zaplatíme. Když si bereme půjčku, je to pro nás nejdůležitější údaj. RPSN totiž vyjadřuje nejenom úrok půjčených peněz, ale zároveň má v sobě další poplatky o které se celkově úvěr navýší. Skryté poplatky jsou například poplatky za uzavření smlouvy, za správu úvěru nebo za vedení účtu. Graf 1 - Rozdíl mezi RPSN a skutečnými ročními náklady dlužníka

Zdroj: Zpracováno podle http://www.novinky.cz/ekonomika/196890-vetsina-bank-manipuluje-se-sazbou-rpsn.html. < 31 >


Za povšimnutí stojí, že jediná poštovní banka uváděla hodnotu RPSN takovou, jaká skutečně byla. Na druhé straně je pak ČSOB, jejíž skutečné RPSN v modelovém případě bylo o více jak 20% vyšší, než proklamované. Je tedy třeba při sjednávání půjčky, úvěru, hypotéky dobře zvážit podmínky, které věřitel poskytne a pak teprve smlouvu uzavírat. Již na této úrovni je zřejmé, že i tak jednoduchý úkon občana, jako uzavření úvěrové smlouvy vyžaduje přece jenom více než jen pocit potřeby půjčení peněz. I v tomto případě je jasné, že budoucí dlužník musí dobře zvážit, zda je vůbec schopný splátky půjčky i hodnotu RPSN a nejen tedy úroků uhradit. Pro vlastní potřebu by měl ještě dlužník uvážit, zda nemusí platit další poplatky za platby z účtu, protože i ty pak navyšují cenu peněz z pohledu dlužníka. Na závěr lze říci, že peníze jsou prakticky zboží, které banka může půjčit. Banku tyto peníze něco stojí a tato cena je pak vyjádřena hodnotou ročního úroku. Na druhou stranu dlužník, který si tyto peníze půjčuje, za ně zaplatí mnohem více, protože jeho cenou peněz je hodnota RPSN. Někteří z Vás možná slyšeli tvrzení ekonomů, že cizí peníze jsou levnější než vlastní. Toto pravidlo však platí jen pro firmy, kde do hry vstupují ještě takové jevy, jako je daň z příjmu právnických osob. Úroky a tedy i RPSN jsou platby, které jsou pro účely daně z příjmu tzv. daňově uznatelné, a tedy snižují hodnotu, velikost daně, kterou firma musí jednou ročně zaplatit. Pro občana, který je zaměstnanec, však tato možnost neexistuje, pokud ovšem neplatí některé slevy na dani, jako např. u hypoték, penzijního spoření apod. Když se podíváme na zadlužování českých domácnostní v předchozích letech (jak zobrazuje graf níže), tak se zde odráží situace domácností ve znamení dopadů světové finanční krize, která se u nás projevila s určitým zpožděním. Negativní vývoj se významně promítl na trhu práce a odrazil se zejména na situaci domácností samostatně výdělečně činných. Postupně pak zasáhl i další skupiny domácností. Graf znázorňuje množství poskytnutých spotřebních úvěrů v několika minulých letech. Co to tedy spotřební neboli spotřebitelský úvěr je? Tento úvěr poskytují banky i nebankovní společnosti fyzickým osobám. Slouží především k nákupu spotřebního zboží, jako je nákup auta, ledničky, pračky či dalšího domácího spotřebiče. Pokud je úvěr neúčelový, můžeme ho využít k nákupu nebo zaplacení čehokoliv. Spotřebitelské úvěry se dají čerpat hotovostně i převodem na účet a to jak jednorázově tak postupně. Doba splatnosti se pohybuje většinou od šesti do sedmdesáti dvou měsíců. Výše úrokové sazby závisí na typu úvěru, na době splatnosti úvěru případně i na jiných okolnostech, které finanční společnost při stanovení výše úroků zohledňuje. V současné době se úroková sazba spotřebitelských úvěrů pohybuje obvykle v rozpětí od 8,5 % do 35 % ročně. Největší výhodou spotřebitelského úvěru je okamžité uspokojení současných potřeb aniž bychom museli dlouhodobě spořit. Vždy se ale musí zvážit veškeré podmínky a hlavně vlastní schopnost splácet úvěr v budoucnosti. Spotřební úvěry jsou ty, o nichž se v souvislosti se zadlužováním nejčastěji mluví. Dlouhodobě však tvoří maximálně pětinu celkového objemu úvěrů domácnostem.

< 32 >


Graf 2 – Spotřební úvěry domácnostem v České republice (1997 – 2011)

Zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-domacnosti-v-ceske-republice--dluzime-pres-bilion-vetsinu-na-bydleni-17037.html. Celková výše úvěrů, kterou domácnosti v České republice dluží v Kč a cizí měně, dosáhla k 31.12.2011 úctyhodné výše 1,098 bilionu Kč, tedy téměř desetkrát tolik, než jak tomu bylo v roce 1993 jak vidět na grafu č. 3. Graf 3 – Úvěry domácnostem v České republice (1993 – 2011)

Zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-domacnosti-v-ceske-republice--dluzime-pres-bilion-vetsinu-na-bydleni-17037.html. < 33 >


Boom zadlužení je možné sledovat po příchodu nového milénia, ekonomice se dařilo a chuť půjčovat byla obrovská. Rekordní růst úvěrů přišel v roce 2007, kdy se zvedla výše poskytnutých úvěrů o +34,4 %. Celkové množství úvěrů se i v současné době stále zvyšuje, i když ne tak rapidně jako tomu bylo v roce 2007. Zatímco zadluženost domácností k jejich ročním příjmům byla v roce 2009 v ČR jen na 55 % oproti 96 % v EU-27, dluhy českých domácností ve srovnání s objemem jejich čistých finančních aktiv byly vyšší než evropský průměr (56 % oproti 53 % v EU-27). V prosinci roku 2012 zpracoval časopis dTest tzv. Desatero odpovědného zadlužování, aneb co si zjistit předtím než podepíšeme úvěrovou smlouvu. Zde je 10 rad a připomínek:

1. Nepůjčujte si na zbytečnosti Vždy je velmi důležité si rozmyslet, zda věci či službu, na kterou si chceme půjčit finanční prostředky, opravdu potřebujeme. Mnoho obyvatel České republiky si tuto úvahu nepřipouští a pak si kupuje zbytečné věci, které potom leží ladem.

2. Nepřeplácejte životnost Důležité je taktéž uvědomění si životnosti kupované věci či služby. Nekupujte na úvěr žádnou věc nebo službu, které budete splácet delší dobu, než ji lze užívat. Tak jako mnoho obyvatel si půjčuje finanční prostředky například na dovolenou (která za 14 dní pomine a splácí další rok) nebo na Vánoce z důvodů možného citového působení úvěrových společností. Tyto úvěry určitě nejsou vhodné ani výhodné.

3. Neriskujte krach Jak bylo výše v příspěvku zmíněno, je důležité zjistit veškeré informace o úrocích a sazbách RPSN a uvědomění si kolik vlastně můžeme měsíčně splácet, nezapomenout na zadní vrátka a finanční rezervu na horší časy.

4. Nedůvěřujte všem Základním pravidlem je pečlivě si prověřit subjekt, který nabízí úvěry, půjčky apod., protože dnes je může poskytovat v podstatě kdokoliv. Společnosti, které neprověřují žadatele v úvěrových registrech, si kompenzují riziko výší úroků nebo jinými sankcemi. Známe tyto pochybné půjčky z letáčků na ulicích, lamp, zastávek a jiných veřejných prostranství, kde jsou nabízeny například tzv. finské půjčky a půjčky bez ručitele až do výše jednoho milionu apod.

5. Neunáhlujte se Neberte hned první nabídku úvěru, kterou dostanete. Pečlivě zvažte, který typ úvěru je pro vaše potřeby nejvhodnější. Nechvátejte a porovnávejte různé podmínky. Podmínky většiny úvěrů lze v dnešní době porovnávat na internetových srovnávačích a tím pádem máme možnost zjistit, který úvěr je nejvýhodnější pro vlastní potřeby a kde jsou jiné skryté poplatky a cena úvěru se tak navyšuje.

< 34 >


6. Neporovnávejte pouze úroky Opět bylo výše popsáno jaký je rozdíl mezi úrokovou sazbou a sazbou RPSN. Zjistěte si, kolik úvěr reálně stojí včetně všech poplatků za správu úvěru, uzavření smlouvy a dalších. Neporovnávejte úrokové sazby, ale sazby RPSN a celkový objem peněz, které zaplatíte.

7. Nepodepisujte neznámé Vždy je velmi důležité podrobně se seznámit se smlouvou a úvěrovými podmínkami včetně případných sankcí či pokut. Nepodepisujte nic, čemu nerozumíte. V případě potřeby se poraďte s odborníky. Opět většina obyvatel z lenosti své smlouvy nečte, aby obdrželi své peníze co nejrychleji, což je veliká chyba a pak se není čemu divit…

8. Nemyslete jen na současnost Své závazky plaťte řádně a včas. V případě potřeby se pojistěte pro případ neschopnosti splácet v budoucnu. I banka je jen a pouze „podnikatel“ a pokud víte, že opravdu nebudete schopni splácet své závazky, běžte a pokuste se domluvit na snížení splácené částky. I věřitel své finanční prostředky raději uvidí za delší časové období než nikdy.

9. Nepůjčujte si na půjčku Pokud přes všechna opatření nastane situace, kdy nelze splácet, nepůjčujte si další peníze na vyrovnání dluhu. Snažte se domluvit na řešení opět přímo s věřitelem.

10. Nevěřte na zázraky Pokud vaši žádost o úvěr odmítne seriózní finanční instituce, zamyslete se znovu nad svou ekonomickou situací dříve, než budete jinde žádat o dražší. Pamatujte na to, že tím nechrání jen sebe, ale i vás.

Použité zdroje: [1] HLAVSOVÁ, Markéta a Jaroslav ŠENKÝŘ. Jak nespadnout na dno [brožura v rámci projektu Moje univerzita reg. č. CZ.1.07/3]. 1. vydání. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2013, 24 s. [2] Bankovní poplatky.com: Internetový ombudsman bankovních klientů. Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení [online]. 29. 03. 2012. 2012 [cit. 2013-0620]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com. [3] Většina bank manipuluje se sazbou RPSN. Novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/196890-vetsina-bank-manipuluje-se-sazbou-rpsn.html. [4] Banky v ČR - Informační portál. [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.banky.cz/. [5] Desatero odpovědného zadlužování [Časopis dTest]. Občanské sdružení spotřebitelů TEST, Černomořská 419/10, Praha 10, 2012, 3 s. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: www.dTest.cz. [6] Životní podmínky českých domácností. Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2010. 2011. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3012-11.

< 35 >


JAK SE BRÁNIT PŘED ZNEČIŠTĚNÍM ODPADY Ing. et Ing. Marie Zlámalová Vysoká škola logistiky o.p.s., Palackého 1381/25, 750 02 Přerov I – Město Tel.: +420 581 259 135, [email protected] Abstrakt: Cílem článku je poskytnout informace o problematice související s odpady, legislativou, která stanovuje činnosti nakládání s odpady a tím poskytuje ochranu před znečištěním životního prostředí a možnosti využití odpadu. Tento článek si klade za cíl, aby si čtenář uvědomil, že každá členská země, která patří do společenství EU, musí respektovat vydané směrnice EU. Normy a limity, které jsou implementovány do zákonů ČR, zajišťují snižování množství odpadů, třídění, recyklaci a následné použití. My jako občané, kterých se kvalitní či znečištěné životní prostředí nejvíce dotýká, bychom měli napomáhat k dodržování dané legislativy. Klíčová slova: Odpad, ochrana životního prostředí, zákon o odpadech, RFID. V úvodu je důležité definovat, co chápeme pod pojmem „odpad“. Zákon o odpadech zákon č.185/2001 Sb. jasně definuje, co pojem odpad znamená: „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů – např. zůstatky z výroby, výrobky neodpovídající požadované jakosti atd.“ Základní dělení odpadu je podle skupenství hmoty – na kapalné a pevné. Dále členění podle původu odpadu: odpady vznikající z těžby, průmyslový odpad, zemědělské a komunální odpady. Zpracování odpadu, ať už vystupujeme jako fyzická osoba či právnická je zpoplatněno. Z pohledu občana, který platí za svoz komunálního odpadu, by mělo být nejvhodnější způsob snižování množství odpadu tzv. předcházení vzniku odpadu. Evropská unie sama považuje za zásadní předcházení vzniku odpadu. Tabulka 1- Priority v nakládání s odpady

1 2 3 4 5

Předcházení vzniku odpadu Opětovné využití Materiálové využití (recyklace) Energetické využití Skládkování – POSLEDNÍ STUPEŇ

Zdroj: vlastní zpracování Prevence v odpadovém hospodářství by měla směřovat ke snižování množství vznikajících odpadů. Chápeme-li odpad jako materiál či surovinu, zjistíme, že odpadová prevence významně zasahuje do spotřeb primárních surovin při výrobě nových produktů a výrobků.

< 36 >


Cíle pro předcházení vzniku odpadů:

V maximální možné míře zajišťovat na všech úrovních informační dporu o programech a problematice předcházení vzniku odpadů.

Podpora opětovného používání nebo oprav vyřazených výrobků nebo jejich složek.

Účinně působit na státní a veřejnou správu a na širokou veřejnost za účelem snižování množství odpadů a dosažení udržitelné spotřeby v každodenním životě.

Podporovat všemi dostupnými prostředky výzkum a vývoj za účelem zavádění nízkoodpadových technologií a technologií šetřící vstupní suroviny a materiály, podporovat výrobní sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby.

Současná situace v České republice a Evropské unii V členských státech se každoročně vyprodukují téměř 2 miliardy tun odpadů, včetně těch zvláště nebezpečných, a toto číslo neustále roste. Ukládání odpadů není přijatelným řešením a jejich současný způsob likvidace nevyhovuje, protože vytváří emise a vysoce koncentrované a znečisťující zbytky. Evropská unie si dále klade za cíl, že skládkování neupraveného komunálního odpadu bude ukončeno v roce 2023. Tato situace nahrává současné situaci v ČR, kdy kapacita skládek bude v nejbližší době naplněna. Dalším důležitým faktem je skutečnost, že v komunálním odpadu měst a obcí se nachází 50% podílu materiálově využitelných složek.

Skladba komunální odpadu v ČR /rok 2012/:

Směsný komunální odpad 73%

Separované složky 13% Papír 33% Sklo 25% Plasty 21% Kovy 11% Ostatní 10%

Svoz objemného odpadu 11%

Odpady z komunálních služeb 3%

Technologie ve svozu komunálního odpadu Motivací pro zvýšení tříděného odpadu může být pro občany měst a obcí použití RFID identifikace při svozu odpadu. Díky automatizované identifikaci odpadových nádob lze také získávat informace a doklady o četnosti vyprazdňování nádob, nebo o efektivnosti jejich rozmístění.

< 37 >


Obr. 14 - Komponenty RFID technologie umístěné na vozidle

Zdroj: archiv Gaben, spol. s r.o.

Znečištění z obalů Obal je jedním z důležitých nástrojů marketingové komunikace. Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí zvláště při nákupu potravin dochází většinou až na místě prodeje, je obal často jediným komunikačním prostředkem, který zákazníka ovlivňuje. Vysoká cena ekologických obalů zatím na českém trhu brání jejich masovému rozšíření. Biopotraviny se v drtivé většině balí do stejných obalů jako potraviny konvenční. Obaly z polyetylentereftalátu jsou jedním z nejběžnějších typů obalů na nápoje. Uvádí se, že v některých státech světa je až 80 % obalů vyrobeno právě z PET. V České republice se PET stal synonymem pro nevratné plastové láhve. Jeho podíl na komunálním odpadu se rok od roku zvyšuje, takže je třeba řešit otázku jeho recyklace.

Minimalizace množství odpadů Možnost jak se stát „domácím ekologem“ a tím minimalizovat dopad svého chování na životní prostředí je možné i z pohledu jednotlivce.

10 tipů, jak v každodenním životě minimalizovat množství odpad: Mysli před tím, než nakoupíš! 1. Vždy upřednostňovat výrobky recyklovatelné, tedy určené ke zpětnému či opakovatelnému použití a recyklaci. Tím dojde k výrazné úspoře materiálu a přírodních zdrojů. < 38 >


2. Upřednostňujte koupi výrobků (zvláště potravin, nápojů) ve společném větším balení. Dojde tak k úspoře množství vzniklých odpadů z obalu a většinou i k úspoře cenové. Obecně platí nebalit tam, kde to není nutné, a tam, kde to nutné je, použít opakovaně použitelné obaly (např. textilní nákupní tašky). 3. Nakupujte vždy strategicky, s vlastním seznamem, a jen to, co skutečně potřebujete. Nepodléhejte reklamám a nadměrné spotřebě věcí, které v podstatě vůbec nepotřebujete. 4. Volte dlouhotrvající kvalitu u všech výrobků, pokud to je možné. Tj. výrobky s dlouhou dobou životnosti. 5. Zkuste více navštěvovat bleší trhy, bazary či second handy. Nemusíte si vždy kupovat hned výrobek nový, v některých případech lze použít i již zachovalý použitý výrobek.

Mysli před tím než odhodíš! 6. Staré oblečení má mnoho druhů použití: lze ho předat místní charitě, či do speciálních kontejnerů, do second handu či předat někomu potřebnému (např. v rámci tzv. freecyclingu: www.freecycle.org, www.nevyhazujte.cz). 7. Zbytky barev a jiné podobné odpady předejte do sběrných dvorů. 8. Rostlinné zbytky potravin se mohou stát úrodnou půdou pro tvorbu domácího kompostu. Na zahradě či malého doma. Dobrým receptem je vytvořit vrstvu uhlíkových materiálů (suché listí, drcený papír, odumřelé rostliny) s dusíkatým materiálem (zelený plevel, tráva, neživočišné zbytky z kuchyně) v poměru 3 : 1. 9. Důsledně recyklujte čisté (i barevné) sklo, starý papír, plasty, hliník a tetrapacky do místních příslušných kontejnerů či sběrných dvorů. 10. Starý nepoužívaný nábytek se snažte prodat či předat k dalšímu používání, nebo předat k další recyklaci – místním úřadům či charitám.

Použité zdroje: [1] ZLÁMALOVÁ, Marie. Jak se bránit před znečištěním životního prostředí [brožura v rámci projektu Moje univerzita reg. č. CZ.1.07/3]. 1. vydání. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2013, 17 str. [2] Energie z odpadů [online]. 2013 [2013-7-1]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/energie-zodpadu-I [3] Studie možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu v Olomouckém kraji [online]. 2012 [2013-5-15]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/odpadove-hospodarstvi-cl-269.html [4] Studie proveditelnosti – Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Olomouckém kraji včetně možnosti energetického využití zbytkových směsných komunálních odpadů [online]. 2012 [2013-5-15]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/odpadove-hospodarstvi-cl-269.html [5] Minimalizace množství odpadů [online]. 2012 [2013-2-28]. Dostupné z: http://www.vasevec.cz/blogy/ umime-predchazet-vzniku-odpadu

< 39 >


ČO BOLO, BOLO? (Manipulace dějinami, rozpoznání manipulace a její dopady na současnost) Mgr. et Mgr. Jan Rája Vysoká škola logistiky o.p.s., Palackého 1381/25, 750 02 Přerov I – Město, Fax: +420 581 259 131, [email protected] Abstrakt: Manipulace dějinami, rozpoznání manipulace a její dopady na současnost je problémem, který je často přehlížen. Dějiny sloužily panovníkům, politicky aktivním složkám společnosti, vítězům a zdatným manipulátorům odjakživa. Historie se záměrně zkreslovala za různými účely. S tématem manipulace dějinami souvisí i problém historického mýtu, jehož účelem je oslavit nebo alespoň očistit určité události a osoby. Musí za ní stát značná vrstva obyvatelstva nebo alespoň elita té které země. Každý národ v průběhu svého dějinného vývoje vytváří své mýty. České mýty mají zvláštní a pro tuto zemí typický rys. Zdůrazňují, jak jsme jako malý národ předjali světové události. Snad nejvíce je to vidět na mýtech o husitském hnutí a jeho „předznamenání“ protestantismu, který v Evropě nastupuje až o dvě staletí později. Mýtus napomáhal také vytvářet českou národní povahu. Zajímavým příkladem manipulace dějin lze nalézt v médiích, nejlépe na filmových příkladech. Film mohutně přispívá k historickému vědomí. Je to médium, které má obrovský potenciál ovlivňovat široké skupiny lidí na základě audiovizuálních vjemů, které jsou velmi silné a zanechávají vědomé či podvědomé vzpomínky diváků na pasáže z filmu, jeho symboliku nebo alespoň celkovou náladu a vyznění. Stejně je tomu s filmy zobrazujícími dějiny. Proto je jejich využití pro manipulativní snahy velmi časté. Klíčová slova: Manipulace, dějiny, mýtus, média, film Otázka manipulace dějinami je stará jako dějiny samy. Dějiny samotné sloužily panovníkům, politicky aktivním složkám společnosti, vítězům a zdatným manipulátorům odjakživa. Historie se záměrně zkreslovala za účelem vyzdvižení vlastních schopností (ať už jedince či skupiny), glorifikování více či méně „slavných“ událostí, ponížení vnitřního či vnějšího nepřítele či jeho úplného „vymazání“ z dějin, ale důvodů bylo velmi mnoho a jsou i dnes různorodé. Manipulace dějinami totiž není otázkou minulosti, ale s příchodem do nové éry využívající rostoucí sílu médií se stává daleko běžnější než v dobách minulých. Jak se média stávala stále významnější součástí veřejného života, zajímali se o možnosti jejich využití stále více i ti, kteří se snažili prosadit svoje ideje, získat nebo udržet si podíl na moci a přesvědčit o oprávněnosti svých požadavků i ostatní členy společnosti. Tato snaha je pochopitelně starší a předchází vzniku a vývoji masových médií - s jejich nástupem a rozvojem však získává nový rozměr.[1] Zatímco faraon ve starověkém Egyptě nechával pracně vyhladit jméno některého nepohodlného předchůdce ze zdí chrámů, dnešní doba dokáže poměrně jednoduše vymazat památku na celé široké skupiny obyvatel. Mystifikace, využívání a překrucování (zneužívání) jednotlivých událostí nemusí byt záležitostí propagandy totalitních režimů nebo totalitárních vlád. Výuka dějepisu na školách byla, je a bude součástí ideových nebo v horším případě < 40 >


ideologických konstrukci o národních dějinách. V žádném případě nemůžeme říci, že by se jednalo o problém předchozích generací. Pokud se zaměříme na téma manipulace dějinami, dostaneme se vždy k pojmu historického mýtu. Ten je totiž zdařilým produktem přímé nebo i nepřímé manipulace dějinami. Při manipulaci dějin nemusí jít pouze o propagandu či záměrné zkreslování, nepřímá manipulace může představovat kolektivní deformaci minulosti, která se může projevovat i celospolečenským „vyčištěním“ paměti od určité části historie a zaměřením vzpomínek pouze na určitá témata. Pro tvorbu a udržení historického mýtu je však spíše typická záměrná manipulace, ať už s čistými úmysly nebo s těmi opačnými. Definovat mýtus je složitý úkol, jelikož definic existuje mnoho. Dějinný mýtus je ale určitě založen na obecném pojetí mýtu, které může být charakterizováno jako výklad „posvátného“ příběhu. Ten popisuje významnou událost počátků nějaké instituce (např. státní) či skupiny lidí (např. národa) formou nadpozemského hrdinství a hrdinů. Je to „svatý“ příběh, který má být (a často také je) přijímán bez pochyb. Opakováním a zdůrazňováním mýtu mají být dle některých skupin a jedinců podpořeny hrdinské sklony společnosti a její morální síla. Historické mýty nicméně nepopisují pouze počátky zrodu národa, sociální skupiny nebo instituce, ale jsou širší. Silně totiž ospravedlňují nároky na určitá práva, ať už politická nebo územní. Přesto jsou historické mýty srovnatelné s mýty ostatními, jelikož vypráví příběh, který nelze zpochybnit, příběh nesoucí nesporné pravdy. Tyto dějinné mýty hovoří o jednotlivcích nebo skupinách v minulosti, které dosáhly něčeho velmi významného z pohledu tvůrců mýtu. V jejich očích byly právě jednotlivci nebo skupiny svým způsobem nadpřirozenými hrdiny. Opakováním mytizovaných částí dějin výkladem nebo četbou, znázorňováním na obrazech a památnících, organizováním vzpomínkových slavností a pevným zakořeněním v náplni výuky dějepisu se mytizovaná minulost oživuje a umožňuje všem zúčastněným identifikovat se s mýtickými předky a získat tak hrdost a sebevědomí. Existuje však i jiný náhled na otázku mytizace dějin, která se v současnosti projevuje především v národní mytizaci. Klást rovnítko mezi mýtus a klam či přímo lež je zjednodušení, podstatou mýtu je něco jiného než výhradně klam. Každý režim má tendenci legitimizovat sám sebe tím, že předchozí režim líčí jako špatný. Podstatou mýtu je tak snaha o vysvětlení a zhodnocení toho, co je kolem nás. Tam, kde se historie stává měřítkem hodnot, tam se stává i mýtem. Je patrné, že interpretace historických pohledů na danou dobu se výrazně odlišují. Historikové jsou děti své doby, jejichž uvažování je, do jisté míry, filtrováno současnými zájmy a problémy. Zdědili také určité struktury pro interpretaci minulosti od předcházejících generací historiků, což také ovlivňuje jejich myšlení. Dílo současných historiků tak není nutně „lepší“, „hodnotnější“, „závažnější“ (více odpovídající skutečnosti) či „úplnější“ než dílo dřívějších historiků. Používá pouze jiného systému, jiného kritéria pro rozhodnutí, co je důležité či relevantní pro porozumění určité historické události či historickému období. [2] Zajímavým příkladem manipulace dějin lze nalézt v médiích, nejlépe na filmových příkladech. Film mohutně přispívá k historickému vědomí. Je to médium, které má obrovský < 41 >


potenciál ovlivňovat široké skupiny lidí na základě audiovizuálních vjemů, které jsou velmi silné a zanechávají (při dobré práci tvůrců filmu) vědomé či podvědomé vzpomínky diváků na pasáže z filmu, jeho symboliku nebo alespoň celkovou náladu a vyznění. Stejně je tomu s filmy zobrazujícími dějiny. Odborníci filmové vědy a historici vnímají historické filmy především jako výpověď o době, ve které byl film vyroben. Veřejnost je však vnímá odlišně, jako zobrazení minulosti. To je často pojímáno jako pravdivé, zvláště když dodržuje zažité šablony a názory na minulost, zakořeněné zde po desetiletí či staletí. Stále častěji jsou při dodržení tradičního vnímání dějin použita zkratkovitá vysvětlení, která jsou dnešní době blízká. Jako ukázka může sloužit období tzv. temného středověku. Ve skutečnosti se nejedná o žádné dějinné období, jelikož temný středověk je jen pozdější snahou o celkové vylíčení středověku jako úpadkového období evropské civilizace. Tento pojem se objevuje již v 18. století, kdy byl použit osvícenci pro manipulaci dějin, která měla za cíl odsoudit toto období a vybrané složky společnosti, vůči nimž osvícenci zaujímali nepřátelský postoj. Jde tedy o již tradiční pojetí raného středověku, které je ale ve filmech často používáno pro středověk jako celek. Aby byl divák spokojen a cítil, že se zobrazení doby tvůrcům filmu zdařilo, očekává v rámci filmu pohledy na hlad, bídu, nemoci, plenění, válku a barbarské činy. Tmavá zákoutí a špatné počasí pak dokreslují onu „temnou“ atmosféru středověku. Ačkoliv historici vidí toto silně zkreslující zobrazení středověku neradi, je jisté, že i další filmy z období středověku budou hrát především na osvědčenou strunu „temnoty“ a budou mít v tomto duchu úspěch. Film už ze své vizuální podstaty směřuje ke zkratkovitosti a k názornosti. Proto často ukazuje spíše symboly nebo personifikace, např. osobností jako byl Stalin či Hitler, ať už jako geniálního vůdce-spasitele nebo naopak jako původce všeho zla. Je to tradiční stereotypní vidění a znázorňování, stejně jako obrazy hrdinů či nepřítele ve filmu. Moderní propaganda se během 20. století stávala stále více spojením nového a starého, tedy filmu a dějin. Ideologové a filmaři ve službách totalitních režimů viděli právě ve spojení filmu a historie vhodný materiál pro výrobu legitimity příslušných režimů.[3] Vynikajícím příkladem manipulovaného historického filmu je Vávrova husitská trilogie. Toto dílo vzniklo na motivy románů Aloise Jiráska, natočeno bylo v 50. letech 20. století, přesněji v roce 1954 (Jan Hus), 1955 (Jan Žižka) a 1956 (Proti všem). Navštěvování kin bylo v 50. letech ještě masovou a celospolečenskou událostí. Film byl považován za nejúčinnější způsob propagandy a prostředek ke změně myšlení lidí (již Lenin je důležitostí filmu pro propagaci komunistické ideologie přesvědčen, když říká „Ze všech umění je pro nás nejdůležitější film“). Děje a postavy filmů pronikaly do běžného hovoru a životů velké části obyvatelstva. Film měl znázorňovat „pokroková“ období národních dějin, držet se marxistického výkladu. Význam husitské trilogie dokládá i to, že pro ni byl uvolněn tehdy ještě vzácný barevný filmový materiál. Za natočením trilogie stála snaha vytvořit monumentální dílo na základech románů Aloise Jiráska, jejichž pojetí české historie je silně ideově zamořeno a stalo se předpokladem pro značně deformované pojetí českých dějin. Jiráskovo dílo však mělo poměrně odlišný charakter, než jaký se objevuje ve filmech husitské trilogie. Zde promluvil komunistický režim, který se pokusil o tvorbu jednoho z prvních historických snímků plně odpovídají< 42 >


címu době a komunistické ideologii. Účelem snímku tak nebylo zachytit dějiny při snaze o historickou přesnost, ale vytvořit na rozsáhlém historickém pozadí dílo, které bude jedním z legitimizujících faktorů nového režimu. Toto dílo mělo působit na vjemy diváků, pohltit je monumentalitou a jednoznačně vymezit dobro a zlo na základě marxistického třídního vidění světa. Třídní boj a třídní nepřátelé se objevují v celém díle a proti jejich zvůli bojuje radikální křídlo husitů, které je vylíčeno jakožto předchůdce dělnicko-rolnické utlačované třídy. Masy radikálních husitů vybavených ideály ne nepodobnými těm, které byly 50. létům velmi blízké, jsou ochotny obětovat svůj život za dobro celku a budovat novou, lepší společnost. V jejich čele stojí Jan Hus a Jan Žižka. Jan Žižka je zde vyobrazen nikoliv jako vojevůdce s radikálními názory rozhodný likvidovat jakékoliv odlišné názory mečem a ohněm, ale jako charizmatický vojevůdce plný kladných vlastností. Jan Hus pak není náboženský reformátor stojící na svém vidění věroučných otázek, ale je vylíčen jako člověk bojující za český národ proti všemu německému (zde vychází film z předlohy Jiráska a jeho pokřiveného pojetí husitství jako hnutí národního vzedmutí a odporu) a především v zájmu třídního boje proti všem utlačujícím vrstvám společnosti. Mezi ně patří především církev a šlechta, tedy skupiny tradičně považované za nepřátelské vůči komunismu, které byly v rámci výkladu dějin vykreslovány silně negativně. V rámci husitské trilogie jsou pak církev a šlechta pojaty jako bohaté třídy vykořisťující chudinu. Zdůrazňována je především materiální stránka, církev a páni jsou bohatí a touží po dalším majetku a moci. Jan Hus dle husitské trilogie i tehdejšího výkladu českých dějin ve skutečnosti volal po spravedlivém sociálním řádu, mohl tak však činit jen formou náboženské vzpoury. Tato náboženská vzpoura je tedy chápána jen jako záminka, z postavy náboženského reformátora Jana Husa měla být vytvořena postava sociálního reformátora bojujícího za práva prostého lidu a proti třídnímu útlaku. Nejchudší (nejširší) vrstvy (tj. proletariát 15. století) jsou schopny zažehnout oheň revoluce, jediné podléhají revolučním náladám, jsou prosté a mravně čisté a jako jediné mohou posunout svět k lepším zítřkům. Oproti tomu patří mezi negativně zobrazené části obyvatelstva mimo již zmíněného panovníka, šlechty a církve také inteligence, která je zastoupena mistry vysokého učení pražského, tedy Univerzity (dnes Karlova univerzita). Ti se ve filmu namísto třídního boje za lepší společnost oddávají pouze disputacím. Nechtějí tedy budovat novou a lepší společnost a mnohdy se vůči ní i vymezují. Zde je samozřejmě znovu jasně patrný soudobý negativní náhled na inteligenci jakožto ideologického nepřítele komunismu. V trilogii lze také sledovat zástupce měšťanů – vysoce postavených úředníků, konšelů, kupců apod., kteří jsou vyklíčeni jakožto podporovatelé útlaku širokých vrstev, pro které je důležitý jen vlastní zisk, prospěch a moc a nezajímají se o dobro celku. Důvody pro takto negativní vykreslení lze hledat ve snaze ukázat ve filmu buržoazii, která jako složka společnosti vzniká podstatně později, tyto části středověké společnosti však měly být jejím předchůdcem. K těmto několika negativně vykresleným částem společnosti lze přidat cizince, především německé obyvatelstvo. Zde filmy vychází ze staršího a chybného (resp. manipulativního) konceptu husitství jakožto národního boje a protiněmeckého boje. Trilogie nicméně velmi často spojuje toto staré pojetí s novými manipulativními záměry směřujícími k vytvoření historického předchůdce komunistického režimu a tedy k vytvoření jedné z mnoha částí historické legitimity režimu. Toto propojení lze pozorovat např. v heslech „Bijme Němce, papežence“, tedy staré vymezení vůči Němcům spojené s novým vymezením vůči katolické církvi. Husitská trilogie je tedy < 43 >


vynikajícím příkladem manipulovaného historického filmu, který je nutný sledovat jako obraz padesátých let, nikoliv jako obraz husitství. To je tedy jeden z příkladů, typický pro české prostředí a film v minulosti. Mystifikace a překrucování jednotlivých událostí však nemusí byt záležitostí propagandy totalitních režimů nebo totalitárních vlád, je blízká i dnešní době a je proto nutné o ní vědět a počítat s ní.

Použité zdroje: [1] SEKERA Martin. Média a politická propaganda. Metodický portál RVP. [online]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/557/MEDIA-A-POLITICKA-PROPAGANDA.html/ [2] STRADLING, Robert. Multiperspektiva při vyučování dějepisu [online]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/NHStradlingMultiperspectivita.pdf [3] KOPAL, Petr. Film a dějiny jako sborník č. 2: Adolf Hitler a ti druzí. Filmové obrazy zla. In: Film a dějiny. Vyd. 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, s. 11.

< 44 >


Fotogalerie z 1. Veletrhu dalšího vzdělávání dospělých

< 45 >

ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ

Publikace je spoufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

MOJE UNIVERZITA. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ z Veletrhu dalšího vzdělávání dospělých ZAMĚSTNÁNÍM VZDĚLÁVÁNÍ NEKONČÍ

Recommend Documents