Moje knížka o
S T R O M E CH
Jméno: ……………………………………… 1
Co víš o stromech ? Stromy patří mezi nejstarší organismy na Zemi. Jsou výjimečné i jinak. Osud lidí byl odedávna spojen s lesem, se stromy. Dříve to bývalo tak, že člověk považoval za nejvhodnější místo pro stavbu sídlišť menší světliny uprostřed lesů. Les mu poskytoval úkryt, zdroje potravy a užitečné materiály. Lesy poskytují obživu a přístřeší tisícům živočichů včetně lidí a rostlin. Stromy jsou největší rostliny na Zemi. Duby se mohou dožít mnoha stovek let. Stromy mají plody. Ze semen uvnitř plodů mohou vyrůst nové stromy. Některé plody jsou dužnaté a jejich semínka měkká. Jiné dužnaté plody mají semeno ukryté do tvrdé pecky. Další plody (například ořechy) mají pevnou a tvrdou skořápku. Některé z plodů jsou zdrojem obživy zvířat a ptáků.
Proč jsou stromy pro člověka životně důležité? Bez nich by nebylo života na Zemi. „Vydechují“ kyslík a „vdechují“ oxid uhličitý. Jeden větší strom dává čistý vzduch nejméně deseti lidem. Zvyšují vzdušnou vlhkost, zachycují prach, hluk, poskytují stín.
2
Proč stromy na podzim shazují listy ? Rostlina jako živý organismus potřebuje nutně ke svému životu vodu. Rostlina ji saje svými kořeny z půdy. Hlavní silou, která dopraví potřebnou vodu do těla rostliny, je odpařování vody z povrchu listů. Pomocí malých otvůrků na rubu listů se neustále odpařuje z listů voda v podobě vodní páry. Na jediném listu slunečnice je jich asi 13 milionů, na vzrostlém buku miliardy. Kolik vody se na povrchu listů odpaří, tolik ji musejí kořeny z půdy vysát a dodat do cév a listů. Jinak by rostlina uschla. A toto množství není malé! Pokusy bylo zjištěno, že vzrostlá bříza odpaří v létě denně asi 38 litrů vody. Mladý košatý buk odpaří denně asi 75 litrů vody. V bukovém lese na ploše 1 ha to činí celkem 300 hl vody denně. Z toho vyplývá i význam lesů pro vlhkost vzduchu v krajině. Rostliny si jdou pro tuto vodu někdy velmi hluboko. Např. žito v dobré půdě zapouští kořeny hlouběji než samo vyrůstá nad zem. Nestačí jenom délka kořenů, musí jich být mnoho. Ovšem těch jemných. Ty vlastně všechny zůstanou v půdě, i když rostlinku vytrhnete „s kořeny“. Už u jednoletého smrčku byste naměřili délku všech kořínků přes 1 km. Stromy mají mnoho kilometrů kořenové délky, jinak by potřebné množství vody v létě nevysály. Jak to vše souvisí s padáním listů? V zimě zmrzne u nás půda do hloubky asi 70-80 cm. V této vrstvě mají stromy nejvíce svých sacích kořínků. Ze zmrzlé půdy vodu sát nemohou. Kdyby listy vodu dále vypařovaly a kořeny novou nedodávaly, stromy by musely uschnout. Shazují proto listy.
3
Co víš o listech ? Listy jsou maličké továrny na živiny. Jejich úkolem je přeměnit sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na výživu nezbytnou pro růst rostliny. Různé rostliny mají různé listy, které se liší tvarem, velikostí, strukturou a vzorem.
Vyrob si otisk listu Dej list lípy z druhé strany papíru a lehce ho přejeď hranou voskovky. V rámečku se Ti objeví celý list v plné kráse.
4
Jak cestují semena? Na podzim dozrávají semena stromů. Ze semínek na jaře vyrostou nové rostlinky. Stromy se snaží rozšířit svá semena do co největší vzdálenosti, ale protože neumějí chodit jako zvířata, musejí využívat různé triky. Některá semena si pořídila padáčky na cestování vzduchem, jiné se plaví po vodě. Některé rostliny využívají k rozšiřování zvířata, kterým se jejich plody přichytí na kožich nebo se jimi nechají sníst a počkají, kde je vytrousí. Nejjednodušší je využití zemské tíže – plod spadne na zem a sám se vlastní vahou odkutálí dost daleko.
K jakým stromům patří plody na obrázku ? Jak se dostávají na nové stanoviště? 1) Olše – roste u vody a semínka na ní padají. Voda je pak odnese na místo, kde mohou vyklíčit. 2) Javor – má křidélka, která se roztočí závanem větru – tak se semena dostanou daleko od mateřského stromu. 3) Jírovec – plody kaštanu jsou dost těžké – vesele se kutálí ze svahu a mohou vyklíčit dost daleko. 4) Dub – jeho plody roznášejí zvířata a ptáci – někdy tak, že si dělají skrýše na které zapomenou, jindy je sojka neudrží v zobáku, protože nejsou úplně malé … Roste-li strom ve svahu, plod se kutálí na nové stanoviště sám. 5) Lípa – křidélko jejího plodu se zdá malé, ale když se do něj opře vítr, snadno ho odnese. 6) Habr – i tento plod má křidélko – od mateřského stromu jej odnese vítr. 5
7) Tis – jehličnatý strom, který je celý jedovatý. Jedinou nejedovatou částí je červený míšek, který je lákavou pochoutkou pro některé ptáky. Spolu s ním sezobnou i semeno, které potom někde vytrousí.
6
Kůže stromů Víš, že i stromy mají kůži? Říká se jí kůra a je to vnější vrstva stromů nebo jiných dřevin. Stejně jako vaše kůže má za úkol chránit vše uvnitř. Jak strom roste, začne mu být jeho kůže malá. Proto kůra praská, láme se, loupe a odhaluje novou vrstvu kůry.
Tenká, nebo tlustá kůže? Kůru tvoří vnitřní a vnější vrstvy. Vnitřní vrstva se nazývá kambium. Tvoří ji miliony malinkých stavebních částic zvaných buňky, které se neustále dělí. Když tyto buňky odumřou, stane se z nich kůra. Každý rok vznikne nová vrstva kůry a stará vrstva je odsunuta směrem ven. Kůra stromu může být tenká jeden nebo silná až třicet centimetrů.
Pozorování stromů ? Všechny rostliny potřebují kyslík a oxid uhličitý. Dýchají kmenem stejně jako listy. Prohlédni si pozorně kůru stromu a pokus se v ní najít dýchací otvory.
Co máme z kůry? Skořice, voňavé koření, je kůra stromu, který roste v Indii a na Srí Lance. Kůra mladých stromků se oseká a vysuší. Korek je zase kůra korkového dubu. Zhruba každých deset let se sloupne vnější vrstva až ke kambiu (vnitřní vrstvě). Z korku se vyrábějí zátky, podrážky, podlaha i nábytek.
7
Klíč k minulosti Občas nám příroda dovolí zahlédnout dávnou minulost díky svým vlastním výtvorům. Když se strom poraní, začne z rány vytékat pryskyřice (smůla), která ji zacelí jako strup. Hmyz, například mouchy, někdy v pryskyřici uvíznou. Zkamenělé smůle pravěkých stromů se říká jantar a hmyz je v něm někdy dodnes uchován.
Vyrob si otisky kůry Postup: Přilož na kůru stromu papír, který na rozích přilepíš. Opatrně přes něj přejížděj voskovkami a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat.
8
Otisk kůry lípy
9
Otisk kůry javoru
10
Otisk kůry borovice
11
Otisk kůry topolu
12
Letokruhy Jak člověk roste, jeho paže a nohy se prodlužují a jeho tělo roste do výšky. Každý rok je o něco vyšší a silnější. Stromy rostou podobně. Jejich větve rostou do délky i do šířky. Kmen je rok co rok silnější. Živiny, voda a sluneční světlo je stejně jako člověka udržují zdravé a pomáhají jim růst.
Kolik je ti let? Stromy mohou žít stovky let. Některé, jako například americké sekvoje, jsou až tisíce let staré. Věk stromu můžete určit pomocí letokruhů v kmeni. Každý letokruh představuje jeden rok růstu.
Pomalu, rychle, rychle, pomalu Některé stromy mají letokruhy velmi husté. To znamená, že podmínky růstu stromu příliš nepřály. Když jsou ale letokruhy dál od sebe, stromy rostly rychleji.
Zkamenělé lesy Když život stromu skončí, často se kmen skácí. Pokud k tomu dojde v rašeliništi, může jeho dřevo zkamenět. Rašelina zachová tvar kmenu i poté, co strom uhynul. Zkamenělé lesy mohou vypadat trochu strašidelně.
Zahrej si na detektiva. Prozkoumej řez kmenem. Pokud se projevíš jako bystrý detektiv, vypoví ti celou svou minulost.
13
Jak strom žil v jednotlivých letech ? A 0 - 5 let ………………………………………………………………… B 5 - 10 let ………………………………………………………………… C 10 - 15 let ………………………………………………………………… D 15 – 30 let ………………………………………………………………… E 30 – 36 let …………………………………………………………………
14
Vyrob si vlastní letokruhy Pomůcky : papír, nůžky, fixy, piliny, lepidlo
1. 2. 3. 4. 5.
Na čtvrtku namalujte kruh. Uvnitř kruhu namalujte spirálu. Začněte od středu. Podél čar ji rozstřihněte. Jednu stranu nabarvěte a ozdobte flitry. Na druhou stranu nalepte hobliny a ozdobte ji párátky, třpytkami a barvou. Nechte zaschnout. Ve středu spirály propíchněte jehlou otvor a provlékněte zlatou nit. Zavěste spirálu do volného prostoru.
15
Stáří stromu Jak poznáš stáří stromu? Několika způsoby. 1. Pokud strom stojí odděleně od ostatních a) Pomocí 1,5 m tyče Vezmi 1,5 m dlouhou tyč a postav ji na zem. Její stín bude 2 m dlouhý. Strom, který měříš, vrhá stín dlouhý 12 metrů. Výšku vypočteš takto: 12 : 2 = 6. strom je 6krát vyšší než tyč, tedy 1,5 x 6 = 9 metrů. b) Pomocí výškoměru
16
Výškoměr – 1 m dlouhou tyčku - rozděl na dílky po 10 centimetrech. Vezmi si tuto tyčku a postav se 5 m před strom. Tyčku přidrž asi 50 cm před očima tak, abys měl v rovině konec tyčky se základem stromu. Pak, aniž pohneš hlavou, se podívej na špičku stromu. Kde se očima protneš s měřící tyčkou, přečti hodnotu v centimetrech. Každých 10 cm odpovídá jednomu metru výšky stromu. Pokud je strom vyšší než můžeš svým výškoměrem změřit, stoupni si o 5 m dál a výsledek zdvojnásob, nebo o 10 m dál a výsledek ztrojnásob. 2. Pokud strom stojí mezi ostatními stromy V prsní výšce stromu ( cca 1,3 m od země ) změř krejčovským metrem obvod stromu a vyděl naměřené číslo číslem 3. Výsledkem je přibližné stáří stromu. Např. Naměříš, že obvod stromu je 155. Toto číslo vyděl 3. 155 : 3 = 51,6 Strom je tedy přibližně starý 51 let. Toto měření není však vždy spolehlivé. Rychleji rostou stromy s dostatkem vláhy, světla, prostoru. Pomaleji s nedostatkem vláhy, zastíněné. 3. Pokud je strom pokácený Jednoduše spočítáš letokruhy. Co letokruh, to jeden rok. 17
Papír a papírovina Víte, že váš oblíbený časopis nebo kniha byly na počátku stromem v lese? Jak se z vysokého stromu stanou stránky knížky?
Cesta začíná Hlavní složkou při výrobě papíru je dřevo. Stromy se pokácejí a převezou na pilu. Tam se dřevo nařeže pro výrobu různých věcí. Většinou zbude jen dřevěná drť. A právě ta se používá k výrobě papíru.
Přeměna na papírovinu Obrovské náklaďáky směřují se svým nákladem k papírnám. Tam cestuje dřevěná drť soustavou potrubí do velkých strojů zvaných čističky. Pomocí vody, páry a velkých otáčivých bubnů se z dřevěné drti stává řídká kaše – papírovina.
Síto Papírovina se pak dostává na rychle se pohybující pás neboli síto. Zde se z kaše pomocí pump odsává voda a papírovina se lisuje na pásy surového papíru. Pak se suší, žehlí a zjemňuje pro tisk a natáčí na obrovské role. Pak se papír řeže na potřebnou velikost.
Za zákazníkem Jakmile se papír nařeže, nákladní auta nebo vlaky jej rozvážejí do celého světa. Pak se z papíru stane váš oblíbený časopis nebo kniha. 18
Jak poznáš stromy ? Stromy se liší tvarem a strukturou listů, pupenů, kůry. Můžeš je také ale poznat i na dálku podle typických tvarů korun.
Jaké stromy máš před sebou?
Stromy se neliší jen tvarem korun, ale i svými kořeny.
1. 2. 3.
Kořenový systém s plošnými kořeny. Kořenový systém s kulovým. Kořenový systém se srdčitým kořenem.
19
Správné řešení: Jak strom žil v jednotlivých letech? A) V pěti letech mu soused znemožnil rovný růst, a tak se vyvíjel jen z jedné strany. Soustřednost letokruhů je porušena. B) V deseti letech se narovnal, a proto má již pravidelné letokruhy. C) V patnácti letech se mu stala nehoda. Pravděpodobně ho zasáhl oheň a z jedné strany sežehl kůru. D) Od patnácti do třiceti let rostl velmi pomalu (husté letokruhy). Ale ve třiceti letech se růst značně zrychlil. Zřejmě vykáceli sousední stromy a on měl dostatek světla a zemní vláhy. E) V posledních letech jeho života bylo velmi sucho, rostli pomalu, a proto má husté letokruhy. F) Praskliny jsou způsobeny silnými mrazy Jak cestují plody? 1G, 2E, 3C, 4B, 5D, 6F, 7A Jaké stromy máš před sebou? Smrk, borovice, bříza, topol vlašský, vrba, dub.
Text a grafická úprava : Milada Vrbová Kresby : Ing. Jaroslav Šimíček Grafická úprava a tisk : Jan Macek Náklad : 500 výtisků Počet stran : 20 Vydání 1., květen 2007 Vydala : Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Klenice v roce 2007 Vydáno : za finanční podpory Lesů ČR, s.p. v rámci programu ”Podpora působení na veřejnost, podpora zvyšování spotřeby českého dřeva jako obnovitelného zdroje“ Použitá literatura : Přítel lesa, Renée Kayser, Osvěta 2004; Rostliny, Junior, Bratislava 2000; Malá tajemství přírody, Jana Dobroruková, Luděk.J. Dobroruka, Albatros 20
