MODUL č. IV Mikrobiologie
OBECNÁ BAKTERIOLOGIE
Stavba bakteriální buňky
Základní tvary bakterií
Shlukování bakterií
Průkaz bakterií mikroskopické vyšetření bakterií (barvení dle Gramma): mikroby Grammpozitivní (Gramm +) - barví se modře mikroby Grammnegativní (Gramm -) - barví se červeně kultivace bakterií Jednou z typických vlastností bakterií je schopnost růst a množit se na neživých kultivačních půdách, které mohou být pevné nebo tekuté. Rozdíl: viry lze kultivovat pouze v živé buňce! Půdy mohou být přirozené(krev), umělé (agar) nebo smíšené (krevní agar). Existují půdy universální (rostou na nich všechny bakterie), selektivní (potlačují růst některých druhů) a diagnostické (podporují růst některých druhů). pokus na zvířeti
Princip působení bakterií
přímo pronikají do tkání kolují v krevním oběhu zaplavují organismus:
exotoxiny (vylučovány bakteriemi navenek) a endotoxiny (uvolňují se po rozpadu bakterie)
Bakterie v krevním oběhu
• • • •
Bakteriemie Sepse Pyemie Toxemie
Bakteriemie = stav, při které v krvi kolují bakterie, nikoli však jejich toxiny Příklady: po vytržení zubu, při běžných zraněních Imunitní systém je vychytává a ničí. Výjmečně se mohou se zachytit a pomnožit na některých místech (srdeční chlopně, moč).
Sepse (lidově „otrava krve“) = v krvi kolují bakterie a toxiny, obranyschopnost organismu je podlomena Důsledky sepse: septický šok, smrt, sklon ke krvácivosti, metastatické hnisání (bakterie se uchytí jinde, kam je donese krev).
Pyemie bakterie nekolují v krvi jednotlivě, nýbrž ve shlucích a v úlomcích infikovaných trombů (krevních staženin) Rozdělení pyemie: • Centrální • Periferní • Portální • Umbilikální
Toxemie 9 čistá = v místě vstupu infekce nejsou změny (botulismus, stafylokoková enterotoxikoza), 9 malé změny v místě vstupu infekce (tetanus), 9 vážné lokální změny a navíc toxin: např. plynatá sněť.
Vztah mikroba k makroorganismu saprofytičtí mikrobi - nepoškozují, žijí z odpadů symbiotičtí mikrobi - jsou s makroorganismem ve vzájemně prospěšném vztahu: žijí z odpadů, ale jejich odpady využívá makroorganismus (Escherichia colli ve střevě syntetizuje vitamin K a některé vitaminy B, u býložravců rozkládá střevní mikroflora celulozu) paraziti - ochuzují makroorganismus o živiny a mohou poškozovat i svými toxiny, enzymy apod., jedním z druhů parazitismu je patogenita.
Patogenita je dána 1. vnímavostí napadeného makroorganismu (vnímavost je odlišná rasově i druhově), 2. vstupní bráně, 3. bakteriální adherenci (schopnosti přilnout na povrchu sliznic nebo buněk), 4. infekční dávce = množství bakterií, které musí proniknout do organismu, aby nastalo onemocnění (záleží na virulenci mikroba), 5. stavem imunitního systému napadeného makroogranismu ve smyslu snížení i zvýšení očkováním, 6. virulencí mikroba, tedy jeho nebezpečností
Virulence mikroba se odvíjí od: INVAZIVITY (schopnosti pronikat do tkání a množit se v nich), TOXIGENITY (schopnosti produkovat toxiny a typem účinku toxinu), REZISTENCE (schopnosti odolávat zevním vlivům a léčebným prostředkům).
Obecná virologie
Rozdělení virů • dle buněk, které napadají: BAKTERIOFÁGY, ŽIVOČIŠNÉ VIRY, ROSTLINNÉ VIRY, • dle nukleové kyseliny, kterou obsahují: RNA-viry, DNA-viry • dle vstupní brány: VIRY PŘENOSNÉ RESPIRAČNÍ CESTOU, ALIMENTÁRNÍ CESTOU, SLIZNIČNÍ CESTOU (např. i VENERICKY), PORANĚNÍM, • dle výstupní brány: VIRY VYLUČOVANE HLENY, SLINAMI, KAPÉNKAMI, STOLICÍ, ODLUPOVÁNÍM KŮŽE, MOČÍ, • dle velikosti (20 až 300 nm), byly objeveny i VIROIDY s vlastnostmi samotných NK, • dle přežívání mimo hostitelskou buňku (velké rozdíly, např. viry přenosné krví nejsou schopny dlouhého přežití, viry přenosné kapénkově a alimentárně naopak), • dle stálosti antigenní struktury, • dle komplikovanosti struktury (bakteriofág složitější).
Stavba viru
Průkaz virů ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE: - imunofluorescencí (světélkování po navázání fluorescenčních protilátek na virus), - průkaz virových inkluzí v buňkách. RENTGENOVÁ KYSTALOGRAFIE (po zahuštění - kondenzaci virových částic dojde k jejich krystalizaci, krystaly se podrobí RTG počítačové analýze, která může určit přesný tvar a strukturu viru). KULTIVACE VIRŮ v živých buňkách (např. kuřecí embrya), ve zvířatech (sající myšky), ve tkáňových kulturách, v bakteriích (bakteriofágy). SEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ.
Replikace viru v buňce
Patogenita
= schopnost vyvolat onemocnění
Reakce buňky na virus • zánik buňky, • nádorová transformace buněk, • autoimunní choroby - po změně Ag-struktury napadené buňky (organismus proti ní počne produkovat protilátky), • oslabení imunity (HIV - napadá T-lymfocyty pomahače), • “pomalé virozy“ = dlouhodobá inkubace (virus roztroušené sklerozy), • “návratné virozy“ = onemocnění se vrací při oslabení organismu (herpes simplex, herpes zooster - po varicelle)
Šíření virových infekcí *LOKÁLNÍ VIROVÉ INFEKCE - brána vstupu i cílový orgán jsou stejné (např.respirační infekce), krátká inkubace, krátkodobá imunita, *ORGANOTROPNÍ VIROVÉ INFEKCE - brána vstupu odlišná od cílového orgánu, po vstupu se šíří krevně (viremie) či lymfaticky, množí se a nakonec a infikuje cílový orgán, např. poliomyelitis - obrna, klíšťová encefalitis, virová parotitis, pravé neštovice - do kůže, *POSTUP NERVOVÝMI VLÁKNY: A)z kůže či sliznic do CNS (vzteklina, poliomyelitis), B)z CNS do periferie (herpes simplex, herpes zooster), *TRANSPLACENTÁRNÍ PŘENOS (rubeola, cytomegalovirus).
Speciální mikrobiologie
Rozdělení infekcí dle průběhu MONOCYKLICKÉ: infikace -- onemocnění –- vyléčení nebo smrt.
POLYCYKLICKÉ: např. vznik zánětu mozkových blan po banálním zánětu v krku – meningokok se přenesl do cílového orgánu, kterým je v tomto případě plena mozková
Rozdělení infekcí dle přenosu • Respirační infekce • Alimentární infekce
RESPIRAČNÍ NÁKAZY
Chřipka (influenza) Vysoce nakažlivé onemocnění, inkubace: 1-4 dny, zdroj: nemocný člověk, přenos: přímý (aerogenní) i nepřímý (předměty), výskyt sezónní. Klinický průběh: horečka, celkové příznaky, katarální zánět dýchacích cest. Původce: RNA virus, který má na svém povrchu antigeny H a N a který existuje ve třech typech (A,B,C) Označování dle WHO: typ viru, místo izolace, pořadové číslo, rok, typ antigenu. Příklad: A (Taiwan) 1/86 (N1 H1) Vzácné formy: střevní, plicní, srdeční, mozková. Možnost sezonní vakcinace.
Rýma Virus infikují lidi, koně a hovězí dobytek, existuje asi 100 typů, takže není možné očkování. Zdroj: nosní sekret nemocného
Streptokokové respirační nákazy Způsobují: hnisavé neohraničené záněty a sepsi Neohraničenost je způsobena tím, že produkují STREPTOKINÁZU (fibrinolyzin), která štěpí fibrinovou síť, takže se zánět nemůže ohraničit; streptokináza se využívá i léčebně, neboť rozkládá krevní sraženiny. Produkce ERYTROGENNÍHO TOXINU
způsobuje “spálu”.
Nejčastější streptokoková onemocnění: spálová angina, růže, flegmona, impetigo Akutní zánět ledvinného klubíčka (glomeruloneflitis) díky zkřížené imunitě (antigenní podobnost pouzder streptokoků s ledvinným klubíčkem – glomerulem) Pozdní sterilní následky: revmatická horečka s pozdním postižením srdečních chlopní (dnes, v období antibiotik již vzácností).
TBC - epidemiologie Původce: MYKOBACTERIUM TUBERCULOSIS (Kochův bacil) Zdroj: nemocný jedinec. Přenos: aerogenní, perkutánní při pitvě, vzácně jiný Diagnoza: anamneza, klinický obraz, vyšetření sputa, kultivace. Výskyt: všechny věkové skupiny, třetina lidské populace je infikována, 8 milionů lidí onemocní ročně manifestn a ročně umírá 3 miliony osob, v ČR umírá asi 100 osob ročně. Incidence v ČR asi 20 nových onemocnění na 100 tis obyvatel. Příčiny vzestupu: nástup AIDS, šíření rezistentních kmenů, neplnění národních TBC programů, sociálně ekonomické vlivy, migrace obyvatel, bezdomovectví, chudoba.
Jiná respirační onemocnění • • • • • • • • •
Legionelloza Záškrt Černý kašel Meningokoková meningitis Respirační forma antraxu a moru SARS Pneumokoky Respirační chlamydiozy (psitakoza, ornitoza) Jiné
ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY
Přirozená bakteriální flóra v trávicím traktu v tlustém střevě jako „přirozená bakteriální flóra“ (jsou zde aerobní bakterie – např. známá Escherichia coli), 99% flory však tvoří bakterie anaerobní; přirozená flóra je zde v symbiotickém vztahu s organismem (pomáhá dokončit proces rozkladu potravy a produkuje i některé vitaminy). Mimo střevo jsou tyto bakterie nebezpečné (infikace ran, močových cest), při perforaci trávicí trubice pak způsobí smrtelný zánět pobřišnice. v žaludku některý osob se vyskytuje HELICOBACTER PYLORI; je prokázán jeho vztah ke vzniku vředů i rakoviny žaludku.
Stafylokoková enterotoxikoza - vzniká po požití potravy, v níž se předtím pomnožili stafylokoky a vytvořili toxiny (často cukrovinky, zmrzlina, žloutek), - příznaky: schvácenost, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, - většinou odezní bez následků
Salmonelozy Břišní tyfus (salmonella typhi) • •
alimentární přenos (zejména ve špatných hygienických podmínkách) vředy a perforace střeva, sepse, často smrtící průběh
„Salmoneloza“ (salmonella enteridis) • • •
při nedostatečně tepelně zpracované potravě dojde k pomnožení salmonel v potravě (zejména kuřecí maso, vejce), zánět žaludku a střev s prudkým průběhem (zvracení, průjem, horečka, schvácenost) odezní bez následků, nebezpečí u dětí a starých osob
Shigelozy Shigelly vyvolávají úplavici - bacilární dyzenterii; zdrojem je nemocný člověk, mohou vznikat endemie či epidemie (významné za válek) Projevy: katarální zánět až ulcerace na střevě (průjmy, koliky), po letech často vznik karcinomů.
Cholera CHOLERU vyvolává vibrio cholerae produkující enterotoxin způsobující silný průjem a zvracení vedoucí k dehydrataci Smrt na dehydrataci (50% osob zemře do 24 hodin). Přenos: voda, potraviny, mléko, ovoce, zelenina Prevence: osobní hygiena, hygiena životního prostředí.
Hepatitis „A“ = celkové onemocnění s teplotou, nevolností, nechutenstvím a žloutenkou, mortalita 0,1%, chronická infekce a nosičství nejsou známy.
Dětská obrna (poliomyelitis) Virus napadá motoneurony míchy, dochází k poruše inervace svalů – a k obrnám. Záleží na: • Výši postižení (dýchací svalstvo – udušení) • Rozsahu postižení
Prionové nákazy Priony jsou „infekční bílkoviny“, které se naváží na gangliové buňky mozku, pokud má člověk na těchto buňkách příslušný receptor (kdo ho nemá, neonemocní), na navázaný protein se nabalují další bílkoviny až dojde k zániku gangliových buněk, ztrátě osobnosti, demenci – a ke smrti (CREUTZFELDTOVA-JAKOBOVA NEMOC). Formy C.J.nemoci: infekční forma, přenos při chirurgických výkonech (infikované nástroje) nebo tam, kde došlo k narušení přirozeného potravinového řetězce (nemoc KURU - kanibalové na Nové Quinei, BSE - nemoc šílených krav), neinfekční forma – sklon k produkci prionů na základě metabolického defektu.
Mor (yersinia pestis) Výskyt: dříve pandemie, dnes endemicky v přírodních ohniscích nákazy (stepi a lesy). Pozn.: Mor z Evropy vymizel ještě před zjištěním důležitosti hygieny; dávno po skončení poslední pandemie ještě decimovala Evropu cholera ! Uvažuje se i o významu změny stavebního materiálu obydlí: dřevo vystřídal kámen, který snížil kontakt člověka s nakaženými hlodavci.
Přenos: a) hmyzími vektory (krysí blechy) z hlodavců, b) kapénkově z nemocného člověka Projevy: inkubace 1-3 dny, endotoxin způsobí hemoragické nekrozy (z poškození cév), mohou vznikat různé formy: - uzlinová = zduření uzlin a jejich provalení, sepse, - plicní = rozpad plicní tkáně, - septická = smrt ještě před vytvořením lokálních změn, - kožní = krvácení do kůže, hemoragické pustuly, vředy.
Weilova choroba (leptospiroza) Přenos: krysy - moč - člověk. Klinicky: sepse, petechie, purpury, žloutenka, smrt či rekonvalescence.
KONTAKTNÍ NÁKAZY
Rozdělení kontaktních nákaz • Parenterální nákazy (přenos krví) (transfuze, injekční stříkačky a jehly, mikrotraumata)
• Dětské virové kontaktní nákazy • Nepohlavní kontaktní nákazy • Pohlavní kontaktní nákazy
PARENTERÁLNÍ NÁKAZY
Nejčastější parenterální nákazy • Hepatitis typu B a C • HIV
DĚTSKÉ VIROVÉ NÁKAZY
Nejčastější dětské virové kontaktní nákazy • • • •
Plané meštovice (varicella) Zarděnky (rubeola) Příušnice (parotitis) Spalničky (morbilli)
NEPOHLAVNÍ KONTAKTNÍ NÁKAZY
Bakteriální nepohlavní kontaktní nákazy • nákazy stafylokoky (často nemocniční, značně rezistentní a smrtící) • nákazy streptokoky (nepřenáší se pouze respiračně, např. i při průchodu plodu infikovanými porodními cestami, mohou napadat rány, šířit se v močových cestách apod.) • lepra
Virové nepohlavní kontaktní nákazy • HPV virozy kůže (verruka vulgaris) • kožní puchýřnaté virozy: neštovice (variola) a vaccinia pásový opar (herpes zooster) opar (herpes simplex)
• nepohlavní chlamydiozy: ¾ trachom (chlamydia trachomatis) ¾ zánět okulogenitátu (chlamydia okulogenitalis)
POHLAVNÍ KONTAKTNÍ NÁKAZY
Kapavka (gonorrhoe) Původce: neisseria gonorhoae Přenos: jen přímým kontaktem díky neisserií k zevním vlivům.
malé odolnosti
Projevy: ¾ kapavka (zánět sliznic pohlavních orgánů a močových cest, který se může šířit vzestupně na vaječníky nebo varlata), ¾ zánět spojivek novorozenců po porodu, ¾ hematogenní rozsev (záněty kloubů, srdečních chlopní, mozkových plen).
Příjice (syfilis, lues) Původce: Treponema pallidum (spirocheta) Může být získaná nebo vrozená. ZÍSKANÁ SYFILIS: • Za 10-15 dní po styku se vytvoří PRIMÁRNÍ KOMPLEX, což je tvrdý vřed (ulcus durum) v místě průniku infekce (pohlavní orgány, dutina ústní) a zduření regionální mízní uzliny (indolentní bubo) – toto stadium je infekční. • Za 5-6 týdnů: zvýšená teplota, bolesti hlavy, generalizovaný zánět mízních uzlin, angina, exanthem (s následnými bílými skvrnami po odeznění infekce), květákovité výrůstky kolem genitálu (kondytomata); toto stadium je též infekční. • Za 8-25 let: Gumma – v játrech, kůži, kostech, svalech i jinde, jedná se o ložiska rozpadu podobná TBC, Vaskulární syfilis: postižení cév, často vzestupná část aorty, výdutě, ruptury, ischemické změny. Metasyfilitické projevy: o Tabes dorsalis: degenerace a demyelinizace zadních míšních provazců – chůze o široké bazi. Progresivní paralýza: postižení mozku, demence.
Slizniční HPV - virozy (Human Papilloma Viry) nezabíjejí, nutí je k nádorovým procesům, které mohou být v oblasti sliznic pohlavních orgánů BENIGNÍ nebo MALIGNÍ (záleží na typu HPV). Místa kontaktu: pohlavní orgány, anální kanál, spojivka, dutina ústní. Rakovina děložního čípku je pohlavní choroba ! V současné době probíhají první pokusy s očkovací látkou proti HPV.
Trichomoniaza
Původcem je bičíkovec (bičenka poševní) se 4mi bičíky, hruškovitého tvaru, Průkaz mikroskopický i kultivační, 40% žen, muži přenašeči.
ANAEROBNÍ INFEKCE
ANAEROBNÍ INFEKCE Anaerobní mikrobi (mikrobi nesnášející kyslík) mohou být: ENDOGENNÍHO PŮVODU (normálně se vyskytující v trávicím traktu, v respiračním traktu, na sliznicích pohlavních orgánů); tyto se uplatní při: oslabení organismu, v ranách, při perforujících onemocnění (např. zánět apendixu s perforací, rozpadající se tumory střeva a podobně). EXOGENNÍHO PŮVODU = zejména KLOSTRIDIA U klostridií se uplatňují jejich bílkovinné toxiny, které jsou nesmírně účinné; klostridia jsou též odolná vůči zevnímu prostředí, neboť dokáží vytvářet odolné „spory“
Nejznámější klostridia • Klostridium tetani - tetanus • Klostridium Welchi – plynatá sněť • Klostridium botulini - botulinismus
Tetanus Klinicky: drobné poranění se zdánlivě zahojí, přetrvávající infekce zaplavuje organismus toxiny (tetanospasmin), které působí na gangliové buňky předních rohů míšních (snižují jejich práh dráždivost) a vznikají křeče (typická obloukovitá poloha), zlomeniny kostí, ruptury svalů, udušení. Léčba: odstranění ložiska, antisérum, protikřečová terapie, řízená ventilací, Prevence: očkování.
Botulismus - botulotoxin v konzervách, v nichž již nemusí být bakterie, jedná se tedy o „čistou toxemii“, - mechanismus účinku: poškození periferního nervového systému, - projevy: sucho v ústech a svalové obrny (polykací potíže, poruchy výslovnosti, dvojité vidění, obrna dýchacích svalů) - léčba antisérem.
ZOONOZY – NEMOCI PŘENÁŠENÉ ZVÍŘATY
Bakteriální zoonozy • LISTERIOZA (domácí zvířata obecně, transplacentárně – poškození plodu) • VOZHŘIVKA (malleus, lichokopytníci, vředy, pyemie) • TULAREMIE (zaječí nemoc, projevy dle formy vstupu) • BRUCELOZA (Bangova choroba, hovězí dobytek)
Virové zoonozy • VZTEKLINA (lyssa) • SLINTAVKA, KULHAVKA • NEMOC Z KOČIČÍHO ŠKRÁBNUTÍ (chlamydioza)
Toxoplasmoza Původce: Toxoplasma Gondi (prvok) Zdroj: kočka Klinicky: VROZENÁ - vrozené vývojové vady mozku plodu ZÍSKANÁ - zvětšení krčních uzlin
NÁKAZY VYVOLANÉ ČLENOVCI
Členovci jako původci chorob Nejčastější chorobou, kterou členovec přímo způsobuje je SVRAB; samičky zákožky svrabové se zavrtávají do kůže a vytvářejí chodbičky, v nichž kladou vajíčka. Vzniká svědivý zánět kůže zejména v partiích, kde je kůže měkčí (zápěstí). Jiným onemocněním je TROMBIDIOZA způsobená sviluškami; projevem je tak zvaná „podzimní vyrážka“.
Členovci jako přenašeči chorob Členovci mohou choroby přenášet, a to buď pasivně mechanicky (například běžné mouchy), popřípadě aktivně (biologický přenost), kdy mikroorganismy procházení ve členovci určitým vývojem, nebo se v něm množí. Nejznámější přenašeči: KLÍŠTĚ, KOMÁR, BLECHA, MOUCHA
Nákazy přenášené klíšťaty KLÍŠŤOVÁ (Lymská) BORRELIOZA (spirochetoza) Původce: Borrelia burgdorferi (spirálovitě stočená bakterie) Přenašeč: klíště Průběh onemocnění vzdáleně připomíná jinou spirochetozu – syfilis 1. stadium: mapovité zarudnutí se zvětšenými uzlinami, bolesti hlavy, únava, bolesti kloubů a svalů, 2. stadium: disseminace Borelií krví, drobná kožní ložiska erythemu, zánět mozkových plen, zánět srdeční svaloviny, záněty kloubů, 3. stadium: atrofie (zmenšování) koncových partií končetin díky postižení periferních nervů, záněty velkých kloubů s poškozením chrupavek, záněty mozkových plen a mozku. V prvých dvou stadiích je onemocnění léčitelné antibiotiky !
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIS Původce: virus klíšťové encefalitidy. Přenos: nakažené klíště. Projev: zánět mozkových buněk s různými následky.
Nákazy přenášené komáry
ŽLUTÁ ZIMNICE MALARIE
Malarie MALARIE (původcem je prvok plasmodium) Nejčastější infekční onemocnění na světě. Přenos: komár rodu Anpheles (probíhá v něm pohlavní fáze biologického cyklu pasmodia). Formy malarie: malaria terciana - množení ve třídenních cyklech, malaria quartana - množení ve čtyřdenních cyklech, maligní terciana – třídení těžká malarie s postižením CNS. Koloběh: KOMÁR
ČLOVĚK – napadení červených krvinek KOMÁR ČLOVĚK – napadení orgánů RES
Patogenetické momenty: rychlost ničení erytrocytů, anemie, poškození orgánů RES, obstrukce cév sraženinami obsahujícími parazity a krvinky (následkem jsou ischemické změny například mozku), poškození ledvin, horečka.
Onemocnění přenášené mouchou SPAVÁ NEMOC (africká, trypanosomiaza) Přenašeč: moucha tse-tse, Množení: v periferní krvi, Projevy: zvětšení uzlin, chronický zánět mozku.
ONEMOCNĚNÍ VYVOLANÁ ČERVY
Biologický cyklus červů Definitivní hostitel: v něm žijí dospělí červi, kteří kladou vajíčka, z vajíček se líhnou RABDIFORMNÍ LARVY (RL). Vajíčka nebo RL opouští hostitelovo tělo a ve vnějším prostředí dozrávají na INFEKČNÍ LARVY (vznik po „svléknutí RL); toto stadium může proběhnout v MEZIHOSTITELI, v němž vzniká BOUBEL s larvami Infekční larvy se musí dostat do definitivního hostitele, aby z nich vznikly dospělí červi. Průnik do definitivního hostitele: potravou, kůží, prostřednictvím bodavého hmyzu. Opuštění definitivního hostitele: análně, kůží, orálně.
Škulovec Nejdelší a pro člověka nejnebezpečnější tasemnice (odnímá vitamin B-12). Vyskyt: Finsko, jezernaté kraje Má 2 mezihostitele, ve kterých je „boubel“ KORÝŠE BUCHANKU a RYBU, která korýše pozřela; pokud člověk pozře maso ryby s boubelí, vyroste v něm dospělý červ délky až 12 m, se 4000 články. Člověk vyločuje vajíčka do vody – a proces se opakuje.
Tasemnice bezbranná a dlouhočlenná TASEMNICE BEZBRANNÁ (taenia saginata) Výskyt: celý svět. Mezihostitel: skot. Vzhled: 4-10 m, nad 1000 článků, skolex se 4 přísavkami a žádnými háčky. Články se vzájemně oplodňují, před oplozením mají obé orgány - po oplození se zvětší děloha s vajíčky. TASEMNICE DLOUHOČLENNÁ (taenia solium) Mezihostitel: vepř, vzácně i člověk (CYSTICERKOSIS - boubele ve svalech, myokardu, mozku)
Měchožil Původce: (taenia echinococcus) Mezihostitel: člověk, ovce, vepř, skot. Definitivní hostitel: pes, kočka Boubele: HIDATIDOSIS (játra, plíce, peritoneum), až velikost hlavy, někdy postiženmí kostí a mozku
Ankylostomiaza a strongiloidáza ANKYLOSTOMIAZA (měchovec, ankylostoma duodenale) Nemoc tunelářů a cihlářů. Filariformní larvy pronikají přes dermatitidu do oběhu, do dýchacích cest a po spolknutí do GIT: Ve dvanáctníku polyká natrávenou sliznici - anemizace. Po vzniku dospělého jedince: produkce vajíček, z nich vznikají RL. STRONGILOIDASIS (strongiloides stercoralis, háďátko střevní) Koloběh stejný jako u ankylostomiazy. V GIT může vzniknout pohlavní generace a kopulovat. Nebezpečný je předčasný vznik FL ve střevě PERITONITIS.
Askariaza (škrkavka) Cyklus: Pozření vajíček s FL -- líhnou se ve dvanáctníku -- pronikají sliznicí do oběhu -- do plic -do průdušek –- spolykáním do GIT -- v GIT červ 12 cm produkující vajíčka. Komplikace: kopřivka, eosinofylie, ileus, průnik do žlučových cest, pankreatu, stehu, embolizace jaterní žilou.
Enterobiaza (oxiuriaza, roup) Spolykání vajíček, larvy kopulují v tenkém střevě a samičky kladou vajíčka kolem řiti. Děti: svědění, appendicitis, collitis.
Trichinoza (svalovec)
Koloběh: krysa - prase - člověk: smrt za vzniku mnohočetných boubelí
ONEMOCNĚNÍ VYVOLANÁ PLÍSNĚMI
Plísně obecně Plísně mohou vytvářet VLÁKNA (nebo-li HYFY, nebo-li mycelia) a KVASINKY. Rozmnožování plísní se děje pohlavními nebo nepohlavními spory, Mykozy lze dělit na povrchové a hluboké; povrchové mykozy na slizniční a kožní. Hlubobé mykozy se dělí na sekundární a primární.
Povrchové slizniční mykozy CANDIDOZA (neboli soor, moniliaza) Často novorozenci v dutině ústní, ale mohou být i jiné lokalizace (jícen, zevní pohlavní orgány). Vzhled: bílý povlak ASPERGILOZA Aspergilus produkuje nebezpečny aflatoxinu, u dětí má tato plíseň zhoubný průběh. Existuje sklon této plísně vyplňovat různé dutiny (vedlejší dutina nosní, střední ucho, plicní kaverny) – tyto útvary nazýváme ASPERGILOM. MUKORMYKOZA Bývá často u diabetu, u leukemií, při popáleninách. Má tendenci ucpávat cévy a šířit se pak cévním systémem. GEOTRICHOZA je podobná kandidoze.
Povrchové kožní mykozy I. SAPROFYTICKÉ (nevirulentní plísně se uplatní při změněné hygieně, pocení) Příklady: „otruba měntlivé barvy“ (pytiriasis versicolor), erythrasma II. TINEA (virulentní plísně + špatná hygiena) Příklady: meziprstí na nohou, inquina III. PARAZITÁRNÍ MYKOZY (virulentní plíseň + normální hygiena) Příklady: MIKROSPORIA (kštice dětí), FAVUS (až alopecie), TRICHOFYCIE (vousy)
Primární hluboké mykozy jsou takové, které napadají vnitřní struktury organismu bez „povrchové fáze“. Některé příklady: BLASTOMYKOZA (evropská toruloza, inhalací prachu, postihuje plíce) HISTOPLASMOZA (střed USA, Italie, inhalací trusu drůbeže, netopýrů, podobné jako TBC). SPOROTRICHOZA - sporadicky v Evropě, chronický hnisavý ulcerující zánět kůže s kolikvací regionálních uzlin. COCCIDIOMYCOSA (vysoce nakažlivé, postihuje plíce.
