MODRÁ REVUE K U L T U R N Ě - P O L IT I C K Ý A S O C IÁ L N Í M Ě S ÍČ N ÍK P R O Č E C H Y A S L O V Á K Y Ž IJ ÍC Í V H O L A N D S K U
V Y D Á V Á A Ř ÍD Í R E D A K Č N Í R A D A
„M odrá R ev u e” is een politiek, cultureel en sociaal geschrift voor de Tsjechen en Slowaken, die in Nederland verblijven en voor Nederlanders, die voor Tsjechoslowaakse problemen belangstelling hebben. „M odrá R evu e” propageert geen specifieke politieke doelstellingen, behalve dat het afwijzend Staat tegenover de communistische en soortgelijke bewindsvormen. H et wordt sam engesteld door een redactieraad en uitgegeven door begunstigers.
Conespondentie-adres: D r . J. B e r a n , Rotterdam , Postbox 98.
V Y D Á V Á : D r . J. B e r a n s redakční radou.
Korespondenci týkající se administrace a zasílání časopisu, jakož i korespondenci týkající se redakce zasílejte na adresu: D r . J. B e r a n :
R otterdam , Postbox 98.
oooooooooooocouooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooootn OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOCK oo < OO < oo " M 0 D R Á R E V U E " c 08 OO 00 00
80 00 00 00 00
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Ročník II.# číslo 11* . 1 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
červenec 1956» . ______ ___ xxxxxxxxxxxxxx
c £ G
o
9 c
o o 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 OOOOOOOOOO00000000000OO io
00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 o o o o o o o o o o o o
ZA ŽELEZNOU OPONOU ZASE PŘITUHUJE. XXX 3UXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Únorový sjezd, sovětské komunistické strany se mnohým, zdál zvěstovati počátek nové doby. Pravdu však měli skeptikové,kteří soudili,že v ko munistické terminologii slova mají vždy jiný smysl,než jaký mají tradičně v řeči prostých lidí,neodchováných marxismem,leninismem a stalinismem. Nedo statečné znalosti sovětského komunismu způsobily,že přemnozí nedovedli pochopiti,že návrat k čistému leninismu není ničím,než přejmenováním stalinismu označením,jež pro neinformované nemá zvuk tak špatný,jako název dosud použí vaný. Omylu,že sovětští komunisté hodlají zmírniti teror v Sovětském svazu a poskytnouti občanstvu alespoň nějaká občanská práva a že dovolí jinonárodním komunistickým stranám alespoň trochu samostatnosti»podlehli komunitLJ i nekomunisté. V západním tisku jsme mohli čisti až do omrzení úvahy “gnalc: Sovětského svazu a komunismu1', jak se nyní budou měniti poměry za Železnou op nou. Jejich nevědomost a ochotu učiniti přání otcem myšlenky můžeme omluvit jen jednou skutečností,že totiž ani komunisté v zemích za Železnou oponou a ve svobodném světě nemají větších znalostí o skutečných úmyslech pohlavárů v Kremlu. V dubnu a v květnu došlo v důsledku projevů vládců v Kremlu a zejména Chruščevova zatracení Stalina,jež bylo zveřejňováno postupně a to je ště přes Spojené státy k rozvázání jazyků v zemích podmaněných i v komunistic kých stranách ve svobodném světě. Kdo sledoval diskuse na. sjezdu českosloven ských spisovatelů,a na podobných příležitostech mohl míti skutečně dojem,že nastává svítání,anebo alespoň mírná obleva. Ukázalo se,že ve všech podmaně ných zemích žije touha po svobodě a že i ti,kteří byli donuceni sloužiti re žimu, opovrhují duchovní uniformitou* Toto hnutí se neomezilo jen na spisova tele ,studenty a intelektuály,stejně jako se neomezilo jen na Československo. V celém sovětském bloku,aí šlo o země vazalské nebo o Sovětský svaz,se objevil ruck,který vzbuzoval více nadějí než bylo důvodné. Také komunistické strany ve svobodném světě se pojednou na chví li probudily z rúžotoého opojení. Francouzští,belgičtí i italští komunisté za čali přísně kritisovati sovětskou stranu,v britském komunistickém listu se ob jevily dokonce dopisy členů strany,požadující,aby nejen ustaly kruté tresty, ale dokonce i každé potlačování svobody odpůrců a oposice. Něco takového bylj v komunistických hnutích dříve nemyslitelno. Krátké období tání pojednou skončilo. Ve všech komunisty ovlá daných zemích se vládci ozvali přísným napomenutím,že sice budou rehabilitová ni ti či oni komunisté,oběti čistek,ale že nebudou tolerováni ti,kteří by chtě li kritisovati linii strany,její učení,nebo dokonce sám komunism. Komunistic ká strana zůstane v Sovětském svazu jedinou stranou a v zemích, jež jsou žatí..; jen přípravkami na čistokrevný komunism a kde existuje dosud jakási “národní fronta",sítí existovat jen ona a nebude dovolena žádná nezávislá strana nebo hnutí. Spisovatelé a studenti byli přísně zakřiknuti a proti dělníkům,kteří v^Poznani demonstrovali,vyšla do ulic policie s vojskem. Krveprolití na po znaňských ulicích nemá své obdoby v dějinách zákroku diktatur proti lidu,leda snad v m^fakru,který sovětské tanky uspořádaly na ulicích Východního Berlína. Je zvláštní ironií dějin,že režim '‘dělnické" strany a vláda "pracující třídy" překonali všechny rekordy v masakrování lidu.
-
2
-
V zemích za Železnou oponou režim utuhl a z velikých re nezbylo nic,než veliká slova. Také mezi komunisty ve svobodném světě pozoruje me, jak se znova obnovuje panství Kremlu nad jejich myšlením. Kritika us.sla a jeden funkcionář po druhém si zajel do Kremlu pro rozum a vrátil se obrácen na novou víru. Zahraniční komunisté zase opakují,co říká Kreml,Togliati v Ir.alií. který tak přísně kritisoval nejen Stalina,ale také jeho dnešní soudce v Kremli/s je už zase docela pravověrný,Maurice Thorez ve Francii je znovu pouhou gramofo novou deskou,nahranou v Moskvě. Britští,belgičtí a jiní komunisté nehodlají, již používati nabídnuté jim svobody samostatného postupu. Zřejmě nevěděli co s ní počíti* A ze všech komunistických stran ve svobodném světě zbývá již jen americká,jež se dosud nedala na pokání. Jak dlouho to vydrží,je otázkou,na níž si nikdo neodváží odpovědět, A tak můžeme učiniti bilanci světoborných změn,učiněných na ''hi storickém" sjezdu Sovětské komunistické strany. Nic se nezměnilo,leda že byla svržena do bláta modla,jejíž uctívání bylo do nedávná povinné. Ale tento fakt způsobil otřes,který rozvířil zdánlivě klidnou hladinu komunistického močálu, rozprostírajícího se po značné čá.sti světa. A tento otřes stačil,aby ukázal, že pod zdánlivě nehybnou hladinou jsou mocné spodní proudy,které se projeví při nejmírnějším rozčeřeni hladiny. Ukazuje se znova,že režim opravdu spočívá jen na bajonetech a že je jen jimi udržován, Nejmenší náraz stačil,aby byl po valen, ředitelé politiky svobodného světa by si měli uvědomiti,že tento obr stojí na hliněných nohách a že nepotřebují před ním ustupovat, že politika osvobozování,které se lekají,by nebyla tak riskantní ani tak nákladná,jak se obávají, A že by byla méně nákladná a nebezpečná,než politika vyčkávání. Bohužel, krátkozrakost se zdá býti dosud hlavní kvalifikací k státnictví ve světě. R. Kopecký ooo 000 ooo ZLOMENÉ DUSE . xxxxxxxxxxxxxx Tažení proti Stalinovi,zahájené na dvacátém sjezdu sovětské ko munistické strany zapůsobilo značným otřesem na veřejnost v porobených státech. Přemnozí uvěřili,že komunistické výzvy ku kritice jsou vážně míněny a tak se na čas rozvázaly jazyky. V Československu to byli studenti na svých demonstra cích a spisovatelé na §vém sjezdu, V jiných zemích se také ozvala inteligence a i z reglementovaného komunistického tisku lze vidět., jak zapůsobilo vypuzení Stalina z komunistického Olympu a jak mocná je nespokojenost a touha po svobocl©9 Mohli jsme v onu dobu čisti nejeden zajímavý dokument,dokazujícíj že usměrnování myslí nemělo takové úspěchy,jakých si komunisté přáli a my se obávali. Všude ovšem stačilo několik ukázek skutečného smýšlení lidu,aby vla daři znova utužili svůj režim a kritiku omezili jen na to,co vůdci chtějí míti kritisováno. Antonín Novotný a Václav Kopecký zatratili na nedávné konferenci komunistické strany Československa studenty a spisovatele a také v ostatních porobených zemích se zakročuje proti "zneužití svobody kritiky". A z celého "tání" zůstává jen hrst dokumentů a vědomí,že pod povrchem poslušnosti to vř^c Jedním z nejpoutavějších dokumentů o myšlení mládeže podrobené komunistické totalitě je dopis,který vyšel 2 2 ,dubna letošního roku v listu pol ských spisovatelů Nowa Kultura. Napsal jej mladý student,který měl odvahu so podepsat, ^Stojí za to,aby byl přetištěn,protože jej stejně dobře mohl napsat student v Československu,nebo v kterékoliv jiné zemi porobené komunisty. Student píše: "Kolik rozčarování může normální člověk přežít? Kolikrát může za svůj život úplně změnit své názory? Kolikrát může o všem zapochybovat? Odpovězte mi - ptám se vás,literátů,spisovatelů,vás odborných znalců lidské duš e. " "Dovedete křičet na nás mladé,dovedete nám vyčítat náš cynism a nedostatek ideovosti. Ale poslechněte: je mi osmnáct let. Když mi bylo deset
let,dozvěděl jsem se,že věc,za níž padl můj milovaný bratr ve varšavském povstá ní byla jen podvod. Dozvěděl jsem se,že byl napálen, V mé dětské fantasii byl pro mne zosobněním hrdinství,odvahy a opravdovosti. Nepamatuji se na něho iobře / roku 1944- mi bylo šest let /,ale zůstal mi jeho deník,dgpisy a fotogra fie, Zejména jedna z nich,na níž je usměvavý s rozčechranými vlasy,byla má za milovaná» Tak jsem si vlastně až do dneška představoval všechny hrdiny. Byl jsem pyšný na svého bratra. Kamarádům jsem vypravovával o SYém Leškovi,který, když mu bylo sedmnáct let padl se svým oddílem podzemní armády,.. Ale právě, když mi bylo deset let,ukázalo se v hodině dějepisu,že se nemám čím pyšnit. Lešek padl v boji za hanebnou věc,za londýnskou vládu a ne za opravdovou Poliku, Do té doby jsem myslel,že je jen jedna Polska,ale tečí se ukázalo,že je jich více, "Jiné je Polsko rodičů i Leška,jiné školy a ještě jiné mých tet, a.dyž mi bylo deset let přestal jsem věřit v posvátné mi slovo vlast,protože jsem nevěděl,která z těchto mnoha' Polsk je mou vlastí. Přemýšlel jsem,ale ne mohl jsem se domyslet. Plakal jsem a nakonec jsem došel závěru,že to slovo nemá žédný význam, "Neměl jsem již vlasti,neměl také bratra hrdinu,který mi do té do by vykazoval směr. Měl jsem bratra,ubohého a oklamaného. Nechtěl jsem býti také ubohý a oklamaný, "Měl jsem Boha, V patnácti letech jsem přestal míti Boha. Ukázal se býti spojencem svůdců Leskových, On to byl,který se s klidem díval na vše chno to zlo,které mi ob jevili, cm je stvořil. Dlouhé hodiny jsem klečel v tem ném,opuštěném kostele, Moje duše křičela,hrozila,prosila. Můj ubohý Lešek Ho přece také miloval, "Ukázalo se,že Ho vůbec není, Víte dobře,jaký je to hrozný pocit, když víra uniká a prchá a při tom toužit,aby zůstala. Znamená to bezesné noci té zoufale se zmítající naivní ještě dětské duše. Tak jsem přestal věřit. Přišel tedy den,kdy kříž mi byl toliko kouskem dřeva,Kristus neohrabaně vyřeza nou figurou a oběí mše svaté obřadem nic neznamenajícím. Tehdy mi pomohl kole ga starší o pět let - komunista. Uvedl mne do ideologie,kterou jsem do té do by znal jen ze škrobených výkladů a referátů nebo z poloironických posměšků a odpůrcích úvah. "Tato ideologie mi dala ztracenou víru ve svět,v cíl života, v lid skost, To byla má nejradostnější léta. Bojoval jsem s domovem,reakčními kama rády, s profesory ve škole. "Chodil jsem ze schůze na schůzi.přesvědčoval jsem,diskutoval. Lral jsem na sebe odpovědnost za všechno. Věřil jsem v ideu a v ty,kteří ji uskutečňovali. "Pobuřovala mne některá opatření,jiným jsem se divil,ale nikdy jsei, nezůstal pasivní. Plně jsem věřil ve správnost generální linie strany, "Vzpomínám si,jak kdysi,když jsem byl na prázdninové kolonii pomoc ným vychovatelem,jsem na vlastní odpovědnost zavedl děti do kostela / tehdy to bylo výslovně zakázáno /,abych jim dokázal,že lidová Polska neválčí s nábožen stvím. A potom jsem se tři měsíce potýkal s idiotskými nařízeními, "Byl jsem přesvědčen,že někde vysoko sedí nepřítel. Nikdo jiný by přece nebyl vydal taková nařízení. Přesvědčili mne nakonec,že zatahování tako vých záležitostí nfc širším fórum je politicky škodlivé. Uklidnil jsem se. By lo mi necelých sedmnáct let, A potom,potom jsem se dozvěděl mnoho věcí,jimž js _m nechtěl věřit. Když mi vyprávěli o neoprávněných zatčeních a metodách statní policie,nemohl jsem věřit. Ve skutečnosti jsem sám nechápal modloslu¿ebnický kult se Stalinem a opravdu mne udivovaly přepychové zvláštní obchody pro vysoké státní úředníky,stejně jako jejich vysoké platy při nouzi proletorií.uu na vesnicích,ale to byly pro mne pouze bolestné omyly etapy. Trpěl jsem tím,ale snažil jsem si všechno vysvětlit. Vysvětloval jsem to i jiným,přesvěd čoval jsem je,ale to byla fakta a já,šestnáctiletý zárodek komunisty jsem pod nimi klesl. "Ale hlásal jsem komunism,musel jsem hlásat,protože to byla moje ideologie,moje vláda,má strana,můj Stalin. Za to všechno j^em měl odpovědnost vůči domovu,ostatnímu příbuzenstvu a kolegům, Oni všichni se na mne obraceli ae svými nároky a stesky a já jsem musel tajit slzy,když jsem viděl jejich
4 triumf,když jsem nedovedl nalézti náležitou odpověci nebo vysvětlení a nedovedl jsem to nalézti velmi často. A stále častěji jsem pociťoval,že se blíží to nejhorší - beznadějnost. Bránil jsem se. Na schůzích organisace mládeže,je jímž členem jsem byl od svého šestnáctého roku,jsem opakoval nejvážnější námit ky. Starší,osvědčení komunisté - od vás jsem čekal odpověci. Se zděšením jsem slyšel,jak mi předkládají tytéž argumenty,které jsem předkládal své tetě,nebo se dívají na mé zkoumání podezíravě,ne jsem-li nepřítel. "Prošla tři leta,tři leta mého již uvědomělého života. Nyní je mi osmnáct let. Ukazuje se,že tety mluvily pravdu o ukrutnosti vyšetřovacích metod úřadu bezpečnosti,© diktatuře Stalinově, Ukázalo se,že historie byla opravdu falšována. Ti,kteří se podezíravě dívali na moje dotazy,když jsem je prosil o jejich vysvětlení,mluví nyní o "stalinovské epoše'1 a o "období beriovštiny". Doporučují jazz,který před dvěma roky potírali jako projev shnilé kul tury Západu,ve svých organisacích mládeže mluví pochvalně o Jugoslávii,o které ještě před nedávnem zpívali satyrické písničky. "A já? Já nedovedu už po čtvrté změnit svou duši bez obavy,že se změní v hadr. Já už nemohu,ač bych chtěl,státi v šiku s povzneseným čelem. "Já mám čelo sklopené. Za své starší kolegy,za celou stranu. Za ty všechny,kteří vyčkávali,kteří se uhýbali,kteří se ohlíželi,za ty,kteří šidili i za ty,kteří se dali šiditi, Za ty,kteří vědomně nebo také nevědomky pomáhali zlu. Mám skloněné čelo za vás maloměšťáky ve státních úřadech,za vás, dobře žijící literáty,za vás,spisovatelé bez konfliktů. Stydím se za vás vše chny a především za sebe,za svoji hloupost a lehkověrnost. Nedovedu již pozvednouti čelo a jestliže je někdy pozvednu ... "Zatím to není možné,protože nemám žádný podklad,abych mohl čemukoliv věřit. Když nelze věřit lidem,stanou se ideje ničím. Ještě jsem se ne rozhodl čím mám býti. Může být,že teprve nyní se začne s opravdovým uskutečňo váním komunistických idejí,že po odvážném doznání se k omylům minulosti začne nová,krásná,čistá doba. Ale já,bohužel,nebudu už mezi vámi,protože nemám žádné ho důvodu,abych vám věřil. Přál bych si,aby to byla pravda,přeji vám všem tohc dosáhnout. Prosím,nedivte se nám mladým, "Naše doba nebyla snadná, i když jsme neměli v rukou karabiny, nešli j^me cestou,posetou růžemi. Ne z rozmazlenosti a z blahobytu se v nás zrodil cynism,ne egoism a zájem o vlastní prospěch nám nakázal odmítnout lidí "ideových". My osmnáctiletí a dvacetiletí,i když se ocitneme v nových poměrech, nejsme šťastni. Bolestné je totiž pochopení,že to nové je tak staré,tak nepo dobné tomu,co jsme vysnili. Je bolestné ztratit všechno,v co jsme věřili. "Končím a poroučím svou generaci laskavé paměti soudruhů literá tů Michal Bruk,student II. roku Polytechniky varšavské."
Je to smutný dokument,který mohl vzniknouti v kterékoliv ze ze;..r porobených komunisty. Je to dokument smutného dnešního mládí,jehož údělem je míti zlomenou duši, A potrvá to dlouho.,než bude možno napřimovat tyto pokřive né a zlomené duše a odčiňovat zhoubu komunismu. P. S. ooo 00 ooo J. Jarek Právní postavení politického uprchlíka v Holandsku, xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Mezi cizinci,kteří se dožadují vstupu do země,zaujímají političtí uprchlíci beze sporu zvláštní postavení, f Holandsko poskytuje politickým uprchlíkům asyl. Právo asylu vyplývá z uzemní teritoriality státu, Právně vykonává území státu oproti státní moci dvojí funkci. V positivním smyslu tím,že stát je na svém území suverení,v nega tivním smyslu^tím,že stát není dlužen - v mezích mezinárodního práva - žádné od povědnosti vůči cizím mocnostem ve vykonávání moei nad osobami,které se zdržují na jeho území. Abychom mohli zodpověděti otázku, zda právo asylu je prá.vem abso-
" 5 lutním,musíme rozlišovati mezi právem asylu v tom smyslu,zda stát má právo ci zinci asyl nabídnout a mezi právem trk zvaného"Auslieferungsasyl", Absolutní právo na "Auslieferungsasyl" nemá stát v žádném případě* Odmítá-li stát vydati cizince pro politický delikt,neznamená to ještě,že cizinec má na základě tohoto činu - totiž že žádost o jeho vydání je odmítána - nárok,nebo může si činiti nárok naneomezený .pobyt zde v zemi. Stále zůstává možnost vypovězení cizince,avšak dbá se,aby vypovězení se nepro vádělo jako jiná forma jeho vydání. Právo asylu je právem absolutním v tom smyslu,že stát má právo politickému uprchlíku dovoliti neomezený pobyt na svém území. Jasný případ práva asylu ukázalo Holandsko tím,že odmítlo vydati po pr vé světové válce ex-císaře Wilhelma II přes veškeren nátlak na holandskou vlá du ze strany spojenců. Pokud není možno odvoditi jak z práva národního tak z práva mezi národního povinnost státu,aby poskytl asyl politickému uprchlíku,nemůže si či niti uprchlík na asyl právního nároku. These,že právo asylu je právem uprchlí ka,který si na jeho základě může činit nárok na poskytnutí útočiště,byla kdysi od francouzských pávniků Cauchois-Lemaire a Guyet obhajována následovně: "Tous nous dirons quel le droit d'asyl est acquis par la simple admis sion sur le territoire; que l'admission resuite du fait seul de 1 en trée de celui,qui vient chercher un asylj que dés qu'il a touché le sol,sa personne est sacrée; qu'attenter a sa sûreté serait le plus scandaleux abus de la force, L'asyl est un droit et il nous était dû"
Úkolem zákonodárce není,aby a priori rozhodoval,zda v konkrétním případě se má poskytnouti asyl. Jen "openbare belang" /veřejný zájem/ ve spo jení s "bijzondere omstandigheden" /mimořádnými okolnostmi/ a to jen v určité době,může býti základem pro udělení užšího či širšího práva asylu. Zákon z ro ku láká se vůbec nevyslovil a i kdyby zákonodárce tehdy by byl měl úmysl..dáti v této materii zákonná omezení pravomoci výkonné moci,pak beze sporu už jen po cit bezmocnosti v tomto směru by ho byl odradil od tohoto počínání. Musíme proto,pokud není dán právní podklad práva asylu,spokojovati se stále s mlhavými formulemi jako “openbare orde" /veřejný pořádek/,"algemeen belang" /obecný zájem/ a "bijzondere omstandigheden",kterými se snaží stát ní správa odůvodňovat! svoje výnosy. Tento postup nemůže ovšem vésti k uspokojivému řešení. Pokusím se zde proto vytýčiti některé zásady,na kterých spočívá poskytování práva asyBylo by jistě v rozporu s pojmem útočiště a pohostinství,kdyby byl odmítán pobyt politickému uprchlíku z důvodů hospodářských,na příklad pro napjatý stav pracovního trhu. Rovněž nebylo by spravedlivé čihiti rozdíl mezi uprchlíky zámožnými a nemajetnými. Naproti tomu nelze ovšem upříti,že těžký ho spodářský stav země nebo citlivost pracovního trhu mohou ovlivňovati nepřímo postup vlády vůči politickým uprchlíkům. Není rovněž vyloučeno,že přílivem a .vonglomerací různých cizích živlů,kteří jsou bez prostředků k živobytí,mohou vzniknouti vážná nebezpečí pro veřejný pořádek,pokoj a bezpečnost země. V tako vém případě samozřejmě vlá.da země jedná striktněji. Také proti uprchlíkům re volučního smýšlení,kteří jsou aktivně činní,je ze strany vládních úřadů přísně postupováno. Kromě důvodů veřejné bezpečnosti může vláda i na základě jinýGh příčin všeobecného zájmu býti nucena k odmítání práva asylu. Jednou z těchto příčin může býti nebezpečí tak zvaného "Überfremdung". Nepřetržitý příliv osob náležejících k jiným národním
6 těchto opatřeních musí vláda postupovati s vysokou obezřetností. Švýcarský cifeinecký zákon "Bundesgesetz Über Aifenthalt und Niedei lassung der Ausländer" z 56,března 1931 předvídal nebezpečí z "Überfremdung'1. Paragraf 16,odstavec 1 tohoto zákona zní:"Die Bewilligungsbehörden haben bei ihren Entscheidungen die geistigen und wirtschaftlichen Interessen sowie Grad der Überfremdung des Landes zu berücksichtigen". /Úřady udělující povolení ma jí při svém rozhodování bráti zřetel na duchovní i hospodářské zájmy jakož i na stupen přeplnění země cizinci./ Rovněž paragraf 8,odstavec 1 "der Vollziehungsverordnung zum Buudesgesetz1’ z 5* května 1933 nařizuje; ''Ausser der Lage des Arbeitsmarktes sind bei der Beurteilung des Bewilligungsgesuches die geistigen und wirtschaftlich .t Interessen der Schweiz sowie der Grad ihrer Überfremdung zu berücksichtigen./
Největší obtíž při řešení uprchlické otázky spočívá ve stanovení pojmu golitickc-ho uprchlíka. Často je velice obtížné přezkoumati skutečné moti vy,pro které"uprchlík opustil svoji vlast a je nemožné vytýčiti v positivním smyslu znaky pojmu "politický uprchlík". Můžeme pouze jmenovati některé kategorie cizinců,kteří na kvali fikaci "politického uprchlíka" nemají nároku. To jsou na příklad tak zvaní ho spodářští uprchlíci /"Wirtschafts-vluchtelingen"/. K této kategorii byli zařa zováni Židé,kteří opustili zemi ne tak z důvodů rasových neb politické minulo sti, ale více méně pro hospodářský bojkot,který proti nim vypukl v zemi jejich pobytu a který zmenšil nebo i zničil jejich možnost živobytí. Oproti této kate gorii zaujalo Holandsko před minulou válkou stanovisko: bucí. se vrátiti zpět do Německa nebo emigrovat® dále» I po této válce pokračoval příliv Židů ze zemí za železnou oponou. Protože opouštěli svoje země se souhlasem tamních vlád,ne bylo možno je považovati za politické uprchlíky a byl jim povolován pouze pře chodný pobyt s podmínkou emigrace do jiné země. Začátkem roku 1935 přišel z Německa značný počet komunistů,kteří v Holandsku pokračovali ve svých revolučních akcích,takže holandská vláda byla nucena zříditi "interneringsdepot" v Honswijk,k čemuž byla oprávněna na podkla de paragrafu 21,Vreemdelingenreglement. Internovaní měli ovšem možnost vystčhovati se do jiné země,použili toho a v krátkém čase mohl býti tento tábor opět zrušen. Vzhledem k tehdejším politickým poměrům zabýval se "Vluchtelingencirculaire" z 30.května 1934 / 2de Afd.A,no. 3l6o / v prvé řadě uprchlíky nomecké národnosti,avšak stanovil směrnice i pro připuštění ostatních "bezdo movců" /statenloze/ z východní Evropy, Nařízení z 15.května 1935 /2de Afd.A., no. 1716 G/ zakazuje vypovězení osob pocházejících z východní Evropy a dov.oluje jim pro zatímní pobyt v zemi, ^V Zenevě byla uspořádána 7»února 1938 konference Společnosti ná rodů, jíž se zúčastnilo pouze 7 ze 14 zastoupeních zemí,které přijaly konečně novou konvenci málo však odlišnou od "arrangement ze 4.července 1936". Právě v^otázkách nejdůležitějších,týkajících se práva politických uprchlíků na práci, učinilo ještě pět z těchto sedmi států výhradu,mezi nimi též Holandsko. Druhá světová válka měla za následek,že miliony politických uprch líků zaplavily západní Evropu; vážnost problému tím vzniklého vynutila si neje nom pozornost vlád přímo dotčených,nýbrž i řešení problému v rámci mezinárodním. Londýnskou konferencí z 15.října 1946 bylo upraveno vydávání tak zvaného "vluchtelingen-paspoort", ^Ke konečné úpravě právního postavení politického uprchlíka došlo na mezinárodní konferenci v Zenevě 28.července 1951» Konvence,která z těchto jednání vzešla,byla přijata 28 gfáty a obsahuje zásadní úpravu všech závažných otázek týkajících se politických uprchlíků. _ ^ ^ Holandsko přistoupilo k této konvenci 22.března 1956 / Stbl. 137 , ..,.>'56 / ,takže nyní postavení politických uprchlíků spočívá na těchto ustanove ních. Jsou tak důležitá,že jim věnujeme zvláštní pojednání. / psáno v červenci 1 9 5 6 ,Utrecht./ 000
00
000
7 .“ SLOVENSKÁ OTÁZKA V NACISTICKÝCH PLÁNECH , xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx **
II. Po Mnichově začala slovenská otázka hráti úlohu ještě významnější v německých plánech na podmanění toho,co zbývalo z Československé republiky. Zprvu převládal plán použiti slovenského autonomismu a slovenské ludové strany jako nástroje,jímž se vykonává nátlak na pražskou vládu asi stejným způsobem, jako skupin německého obyvytelstva,jemuž zá^měrně uloženo, aby si ponechal česko slovenské státní občanství. Postupně však začínal převlá.dat úmysl zničit uplno tak zvanou druhou republiku a slovenské straně ludové je přisouzen stejný ukol, jako německé národní skupině,totiž zasaditi republice smrtelnou ránu. Dokumen ty o tom mluví přesvědčivě¿stejně jako o zoufalé snaze pražské vlády dospěti k dohodě dalšími ústupky. Ale,jako před Mnichovem Henleinovi,tak nyní sloven ské straně ludové žádný ústupek nestačí a každá nová koncese je signálem k vy máhání dalších. Dokument č, 29»
/Německý chargé d'affaires v Československu mini sterstvu zahraničí v Berlíně. Telegram,Praha 4.října 1933./ Pudle zdejších zpráv nabývá na Slovensku vždy více půdy hnutí pro nezávislost. Dalekosáhlou autonomii požadují nyní politické kruhy na Slovan; dříve k Praze loyální. Je zřejmá tendence k vyhlášení naprosté samostatnost■ Podle tiskových zpráv podal Černák,nově jmenovaný slovenský ministr president vi svou resignaci a sdělil novinářům,že se poměry na Slovensku ustavičně zhor; a jí. Slovensko je zaplavováno Čechy. Pražská vláda se snaží dosáhnouti dohody se Slováky tak rychle jak jen možno a za každou cenu. Náměstek ministra zahraničí mluvil se mnou dnes optimisticky o" možném výsledku vyjednávání,probíhájícího mezi vládou a sloven skými stranami. Zdejší maSarský vyslanec mi sdělil,že by Budapešť považovala unii Slovenska,včetně Podkarpatské Rusi s Maďarskem za nejpraktičtější vyřešení^slo ■ venské otázky. Po jeho soukromém názoru by se Slovensku mohla poskytnout! uzem ní autonomie,/Territorial Autonomie/,Podkarpatské Rusi by se naproti tomu mohl: poskytnout jen národnostní autonomie,/National Autonomie/,To by bylo v soulad;, s polskými přáními,protože se Varšava obává posílení ukrajinského nacionalisme jako důsledku územní autonomie,Polské vyslanectví v Praze je více nakloněno my šlence nezávislého slovenského státu,což by ponechalo otevřenu možnost prote ktorátu pod Polskem nebo MacLarskem, /podepsán/ Hencke. Dokument_č, 40,
/Německý konsulát v Bratislavě německému minister stvu zahraničí v Berlíně.Bratislava,6 .října 193&/ Dnes byla ustavena slovenská vláda.Tiso §e ministerským předsedou,Slavnostní vjezd do Bratislavy dnes v 5 hod 31 min.Manifest slovenské vlády,da tovaný 6 .říjnem,se staví proti židovskému marxismu a doporučuje pokojné vyřeše- ní problémů,o něž jde,na základě mnichovských dohod.Požaduje okamžitou demobilisaci a meziná.rodní ochranu pro slovenskou menšinu v zahraničí. Dokument_o,_45.
/Memorandum ředitele politického oddělení minister stva zahraničních věcí v Berlíně. Berlín,7 , října 1938,/ Předkládám memorandum pro Vůdce o slovenské a podkarpatoruské otáz ce« /podepsán/ Woerman Ministerstvu zahraničních věcí - příloha :Memorandum pro Vůdce. v Vzhledem k vyjednávání,jež mají v nejbližší době začíti mezi Maďar skem a Československem, je potřebí definovat! naši politiku v otázce slovenskéa podkarpatoruaké, I, Slovenská otázka. Teoreticky jsou dány čtyři možnosti: 1 , Nezávislé Slovensko, 2* Sluvenská autonomie v rámci československého státu. §, Autonomní Slovensko,orientované na Maďarsko,což by se . spojenectví mohlo
* 8 vyvinouti ve včlenění do Maďarska. 4. Autonomní Slovensko orientované na Polsko. ad 1,/ Otázka hospodářské schopnosti života úplně nezávislého Slover ska je sporná,ale dala by se kladně zodpovědět!,kdyby Německo poskytlo podporu. Bohaté na dřevo,část československého zbrojařského průmyslu je na slovenském uzemí /údolí Váhu a Hronu/«Geologicky dosud plně neprozkoumané,stará neaktivní důlní oblast,na jejíž části se zase pracuje,Budoucí možnosti v tomto směru.Za všech okolností příznivé podmínky pro hospodářskou unii s Německem.Společné hra nice budou vytvořeny. Nezávislé Slovensko by bylo ústavně slabé a proto by nejlépe podporovalo německou potřebu pronikání a osídlování na Východě.Bod nejmenšího odporu na východě, ad 2./ Od přijetí žilinských resolucí 6,října všemi slovenskými stra nami a dodatečnou dohodou s českou vládou,byla nyní zřízena autonomní slovenská vláda v souvislosti s Čechy /Tschechei/.Podle zpráv až dosud došlých bude presi dent státu,zahraniční politika a finance společné oběma,zatím co Slovensko bude Bliti nezávislou vojenskou organisaci,Vzájemný poměr bude se podobat starému Ra kousku a Uhersku.Pro přítomnou dobu bychom mohli strpět toto řešení.Má dokonce určité výhody v porovnání s nezávislým Slovenskem.Předpokládá to,že budoucí Če sko - Slovensko bude míti silný sklon k Německu ve věcech politických a hospo dářských a jsou zřejmé náznaky ochoty k tomu,Naprosté oddělení Čech a Slovenska by bylo později vždy možné.Celá struktura Česko-Slovenska by byla v tomto přípa dě silnější,než dvě nezávislé struktury.Budeme-li vykonávati v Praze rozhodný vliv,byly by zmenšeny vyhlídky Maciarska a Polska činiti ze Slovenska stálý před-iíot sporů S hlediska zahraniční politiky by bylo řešení spojení Sloven ska s Cechy nejsnáze dosažitelné,Když se slovenští vůdci vyslovili pro toto ře mení,mohli bychom je uznati pod heslem ''sebeurčení'1. pro nás_je groto rozhodnouti se mezi řešením 1. a 2._,při čemž řešení 1. ,t.j. nezaviile Šlovenško7by~býIo pro~náš~vzďý mozňe""v budoucnosti ,ro hodneme-li v přítomné době pro řešení česko-slovenské. ad 3./ Maaarsko usiluje o jakýsi druh unie autonomního Slovenska s Madarskem.Německo nemá zájmu o toto řešení,Slováci sami důrazně odmítají ja kýkoliv druh unie s Maďarskem. ad 4./ Náš zájem na slovenské orientaci na Polsko je ještě menší než na orientaci na Ma clar sko. Polsko tím,že získalo těšínskou oblast,značně zvětšilo svou moc v této končině.Připojení Slovenska k polské hospodářské sféře by mohlo izpůsobiti značné potíže německým hospodářským aspiracím zaměřeným na jihovýchod. / II, jedná o Podkarpatské Rusi a III. jedná o německých jazykových enklávách - vynecháváme proto tyto části. Pozn, red,/ IV, Resumé, 1» Pro Slovensko: alternativy - nezávislé Slovensko,nebo českoslo venské řešení,Obojí předpokládá orientaci na Německo.Pro zevní svět heslo "prá vo na sebeurčeníh,jež ponechává otevřenu možnost plebiscitu na Slovensku, fi«//týká se Podkarpatské Rusi - vynecháváme.Pozn.red./ 3./ Z toho vyplývá zamítnutí maďarského nebo polského řešení pro Slovenskostejně jako pro Podkar pat skoUi Rus. při odmítání požadavků obou mocnost.-' máme dobré heslo ve frázi '‘sebeurčeníPro zevní svět se nemá použiti žádných protima&arských nebo protipolských hesel. 4-./ Daly by se podniknouti kroky,aby se vůdčí osobnosti na Slovensku a^Podkarpatske Rusi daly ovlivniti ve prospěch našeho řešení.Přípravy v tom to směru jsou již podniknuty, Dokument^č^ 68^
/Rozhovor mezi polním maršálem Goeringem a slo venským ministrem Dr.Durčanským.Nedatováno,pa trně někdy okolo 1 7 .října 1938,přítomni byli ta ké šéf propagandy slovenské vlády /§aňo/ Mach,vůdce Němců na Slo vensku Karmasin a řišký místodržitel Seyss-Inquart/. h _ ^Náměstek předsedy vlády Surčanský začal přečtením prohlášní.Obsah: Sympatie k Vůdci,vděčnost,že Vůdcovou zásluhou bylo pro Slováky uskutečněno ¿rávo na sebeurčení." Slováci_nechtějí_nikdy unii s Madarskem.Slováci chtějí
9 plnou_nezávislost s velmi těsnými politickými,hospodářskými a vojenskými svazk. b"ríemssHEom, Bratislava hlavním městem. Provedení plánu je možné jenom fcude-l:i. armáda a policie slovenská. Na schůzi prvního slovenského sněmu vyhlášení nezá vislého Slovenska, při glebiscitu by většina chtěla oddělení od Prahy*Židé hla sují pro Madarsko,Plebisčii rozšířit k řece,Moravě,kde žije mnoho Slováků, Židovský problém bude vyřešen jako v Německu. Komunistická strana bude zakázána. Němci na Slovensku nechtějí jednotu s Maďarskem,ale chtějí zůstat na Slovensku, Německý vliv na slovenskou vládu je silný. Slibuje se jeden němec ký ministr. Dosavadní vyjednávání s MacLarskem provádějí Slováci. Češi jsou ústupnější k Maciarům než Slováci* Polní maršál je toho názoru,že by snahy, Slojyáků o nezávislost měly býti přiměřeně podporovány,Český stát bez Slovenska ješ^ě více vydán nán: iv. milost.Letecká základna na Slovensku pro operace proti východu je velmi důleži tá. / pokračování /
Historisus oouoo 000 oooco
O O O O O O O O Q O O O O O G O O O O O O C C O O O O w O U O O O O O O O OO vj G O O O O O O O O O Ú O O O C O O O O O O J O O O O O O O J O O v>o o o o o
/ Věs Interpress / Redakce našeho časopisu obdržela dne 23.6,56 dopis od Interpress Ltd,132 George Str.,London W.1. ze dne 26 .6 . 5 6 žádající otištění prohlášení: "V článku "KDO PAŠUJE KOMUNISTICKOU PROPAGANDU DO AMERIKY" otištěném na straně 10,čísla 9/1956,Modrá revue,jehož autorem je Frank Sinka,byla uvedena firma In terpress Limited v souvislost s pašováním komunistické literatury do Spojených států, K tomu firma Interpress Limited prohlašuje: 1. Nikdy nepašovala do USA,ani do žádného jiného státu,cokoliv,tedy ani komu nistickou literaturu, 2. Brožura "Mladým čtenářům",vydaná v Praze a obsahující seznam knih vydanýoh nakladatelstvím Mladá fronta,jakož i údaje o jiné literatuře vydané v ČSR ii ma Interpress Ltd. zasílá pouze redakcím,nebo jejich členům,některých česk. e a slovenských časopisů a to výslovně jen k jejich informaci o stavu současné literatury v ČSR,aniž by tuto literaturu nabízela, 3. Firma Interpress Ltd. nabízí pouze literaturu uvedenou v cenících,které sama vydala. Elisabeth Rée, Adolf Mokrý, Directors, English text of the statement: In an article by Frank L.Sinka,"WHO IS SMUGGLING COMMUNIST LITERATURE INTO AME RICA?"' ,published on page 10 of isuue No.9/1956 of Modrá revue,the firm Inter;- . press Ltd,of 132 George Street,London W.l.,was linked with the smuggling of Com munist literature into the U.S.A. In reply to this article Interpress Ltd. issues the following statement: 1. This firm has never smuggled anything - and therefore not Communist literátu re either - into the U.S.A. or any other country, 2. The pamphlet MLADÝM ČTENÁŘŮM,published in Prague and containing lists of books published by MLADÁ FRONTA,as well as other information on literature published in Czechoslovakia,is despatched by Interpress Ltd. exclusively to the editorial boards,or their members,of certain Czech and Slovak periodical Solely so that they may be informed of the present state of literature in Czechoslovakia,and without offering this literature for sale. 3. Interpress Ltd. offers for sale only literature quoted in its own catalogued Elisabeth Rée, Adolf Mokrý , Directors, OOOOOOOOOOOOOoOO00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 o0 0 0 OOO0 OoOOO Oo o<_0 o00 00 OOOOOOOOOoCOCG 00000 000 00000
- 10 JAK ŽIJE OBČAN V SOCIALISTICKÉM ZŘÍZENÍ . xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Komunistická propaganda se vychloubá,jak dobře se žije občanům v budo vaném socialismu a v komunistickém zřízení,Čas od času vypočítává,co všechno vy myslela a vykonala pro lepší život svých.poddaných,kterým však pro jistotu odpí rá základní občanská a politická práva,jako jsou svobodné volby,svobodné sdružo vání se v politických,komunisty neovládaných stranách a svobodný projev oposice. Velikým nepřítelem propagačních kejklířů je však dobrá paměť lidu a možnost sro vnávat s poměry v demokratické první republice,Nikoliv slova,plány,čísla a sta tistiky -,ale malá skutečnost srovnání a živá vzpomínka rozmetá všechny sebe pe střejší barevné propagační bubliny, 0 bývalém a dnešním životě československého občana se nejlépe přesvěd číme na kterémkoliv středním českém městě,kde skutečnosti a přítomnost jsou pře hlednější a v živé paměti. Jedním takovým městem jsou České Budě jovice,velmi prů myslu vé město a krajské středisko významného zemědělského kraje. Jsou tam domovem dva významné pivovary; “budě jovické11 mělo spolu s ''Pra zdrojem" dobrý zvuk v celém světě a posezení v některé z útulných a početných re staurací ,kaváren a hospůdek patřilo k radosti všech drobných českobudějovických občanů. Za první republiky ovšcm.Dnes v režimu,který se vychloubá starostlivostí 0 blaho občanů není tato nenáročná zábava tak jednoduchá,V Budějovicích je dne.: za panování komunistů otevřeno sotva padesát procent z bývalých veřejných míst,. stí,Tento stav panuje od r,1943,kdy nastal komunistický hon na svobodné podnika tele ,polovina podniků byla uzavřena a bývalí majitelé byli hospodářsky a mnozí 1 existenčně likvidováni,Zařízení uzavřených podniků bylo přemístěno do jiných neb rozkradeno,místnosti byly předány k jiným účelům,Pození ve zbylých podnicích není však dnes už také žádnou radostí,Místnosti nejsou udržovány,celé prostředí stárne a chátrá,Za celých deset let bylo jen jednou ,v roce 1953 malováno a to jen v "representačních" podnicích nebo v těch,kam chodí komunističtí pohlaváři. Mezi tyto podniky patří v Čes,Budějovicích kavárna a vinárna "Malše11,dříve "Im perial" a hotely "Slunce" a "Zvon",který dostal zařízení ze zrušené vinárny "U Sedleckých" a bývalá elegantní kavárna "Savoy" přejmenovaná dnes výmluvně na "Bajkal",-,,# U všech podniků,i u těch protěžovaných, je katastrofální situaee s inventářem»V menších restauracích nebývají k dostání příbory a když host požá dá o vidličku a nůž ke knaku,dostane se mu od číšníka překvapivé odpovědi "já vám je půjčím,ale je to mé v l a s t n í . ! N a otázku,kde jsou reservní příbory býva lých majitelů,odpovídájí komunističtí vedoucí,že byly přiděleny závodním kuchy ním. Ale ve všech závodníoh kuchyních se jí "lidově demokraticky",t,j, pouze lží cí, Číšníci - členové strany - obsluhují s odznaky KSČ a hosté s ohledem naten to odznak jen pokorně přednášecí svá přání. Všechny veřejné místnosti jsou pod stálým dohledem Stb,Při vedení pod niku nerozhodují odborné znalosti a zkušenosti,ale kádrový posudek a protekce ve straně,Proto jsou všichni vedoucí nená.viděni personálem a obáváni hosty,Pivo je ve většině podniků čepováno jen do t,zv,"dosažení plánu",t,j, průměrně do 20 hod 30 min a pak je k dostání jen špatné,ale drahé víno,limonády s ovocem,likéry a špatná káva,Charakteristické pro zesocialisované hotelničení jsou poměry v hote lu "Slunce" na Žiškově náměstí,Na jídelním lístku je denně přes třicet jídel.Jí dla,která již nejsou,jsou však označena svítící žárovkou na zvláštní elektrické tabuli a tato tabule září po celý den prý "jako vánoční stromeček" a k dostání jsou pouze dvě až tři jídla, Z bývalé restaurace "Metropol" na Jirsíkově,dnes Švermově náměstí,je hnízdo komunistické mládeže a komunistických massových organisací.Pokroková mlá dež mu^říká "Metrák",k tanci tam hraje "Metroklub" nebo dechovka továrny Union a docházejí tam cikáni z celého okolí. S likvidací samostatných rolníků jsou rušeny také oblíbené selské zá jezdní hospody jako byly "U jelena", "U Brabců", "U zeleného stromu" a jiné,. Z útulných vináren zbyla jen jediná "u zeleného věnce",na jižní straně hlavního námustí v^podluubí.Své existenci děkuje jedině skutečnosti,že se tam scházejí dne šní budějovičtí pohláváři v čele s ministry Plojharem,Neumannem,Škodou,Bartuškuu a prokurátorem Urválkem.Neumannův šofér a hlídač vysedává- ve výčepu v hotelu "Zvon",aby byl po ruce,když panstvo chce jeti"za děvčaty",Zvláště smutný osud potkal slavnou českobudějovickou Besedu,kdysi "Dům<'dr. Aug, zátky",kulturní a spo-
11 lečenské středisko města a kraje.Pamětní bronzovou desku Dr.Aloise Rašína,který jako poslanec strany národně demokratické za kraj České Budějovice -í této budo vě často mluvíval,odstranili již nacisté,Besedu popsal ve svých cestopisech Jan Neruda a jak by se asi podivil,kdyby v ní dnes nalezl "Dům odborů",kde kavárna byla úmyslně změněna v závodní kuchyni,společenské místnosti v prvém poschodí v "kabinet odborářské výchovy" a v sále se pořádají hlawiě podniky SNB,Stb a li dové armády."Beseda" byla komunistům dlouho trnem v oku svojí slavnou národní tradicí,židé dnes raději do veřejných místností ani nechodějí a dávají přednost domovu neb výletům,pokud to ovšem dovoluje povinnost nedělních "dobrovolných" brigád,a to ještě opouštějí město zadními postranními ulicemi, Budějovice měly za války snad nejhorší Gestapo z celého protektorátu a zdá se,že tato smutná tradice zůstala,protože také Stb v Českých Budějovicích patří k nejodpornějším.Ve veřejných podnicích,v restauracích,vinárnách i tančírnách je agenty Stb jako nasetu. Vstupné do kaváren s hudbou obnáší ve všední den 3 Kčs,v sobotu a v neděli 4 Kčs,desetistupňové pivo se prodává 3 »40 Kčs za litr. Plzeňské osmistu;Lňové 2,40 za litr,dvanáctka stojí 4,40 Kčs,Senátor 0,3 litru je za 3»50 Kčs,ale je čepován jen v preferovaných podnicích jako je "Slunce" a "Bajkal". Přes 50 procent zavedených,dobře jdoucích podniků bylo uzavřeno ma j i telé ožebračení a vyhozeni,inventář rozkraden a místnosti zabaveny,Taková je s;.'„u* tečhost v "socialistickém budování" v jediném městě; z hotelu "Evropa" je závod ní kuchyně ROH,z restaurace "Na rychtě" je krajské skladiště pneumatik,z kavárny "U Volbrechtů",kde za prvé války sídlil Národní výbor a kde £?e scházívaly průmy slové kruhy,Rotary klub a literární společnost je politická poradna a studovna Marx-Leninismu,z baru "Corso" je skladiště národního podniku "Narpa",z vinárny "U Amonů" je opravna punčoch "Jas",z jiných podniků jsou nadělány závodní kluby, kanceláře Státních lesů a staků,kanceláře ROH a UR0,závodní kuchyně,noclehárny a jiné,Restaurace "U labutě" byla zbourána,aby mohla být vybudována vjezdová sil nice pro dálkovou dopravu,To je snad jediný odůvodněný zákrok v likvidaci podni ků,které byly budovány po celé generace, A taková je pravá tvář socialistické starostlivosti o život a pohodlí občana v jediném městě} nemá skoro jediného klidného místa,kde by mohl po práci vypít v dmžné společnosti svoji sklenici"Bud~ varu"»Poručí-li si host v některém podniku k půllitru piva drštkovou nebo gulá šovou polévku nebo plíčky,musí si "chvilenku" počkat,než mu objednané přivezou až z kuchyně hotelu "Zvon" na hlavním náměstí,která jediná smí tyto věci vyvářet a pak rozváží autem podle objednávky,Stejně je tomu se zákusky,pečivem a dorty, které jsou dodávány z ústřední pekárny.Vedeucí závodu je raději neobjednává,pro tože neprodané zboží se nebéře zpět a vedoucí musí ztrátu hradit z vlastní kapsy. Odtud také neochota k hostům,nevrlé a lhostejné obsluhování a nepříjemné ovzdu ší ve všech veřejných podnicích, Konají se v nich také časté revise agentů praconích úřadů během pracovní doby a v četných podnicích má Stb své agenty mezi číšnickým personálem.Úderem druhé hodiny v x-^oledne není v celém městě možno obdržeti ani talíř teplého jídla nebo aspoň polévky.Již minutu po druhé hodině spě chá personál s likvidací poledního průvozu a hosté jsou posíláni "ke konkurenci", do nádražní restaurace.Pro mnohé to znamená cestu přes celé město. Toto jest smutné divadlo přítomného života v jediném městě našeho i-urobeného domava. Může být něco výmluvnějšího? Lidé se baví jen mezi svými přá teli' a dobře známými. Jakmile vstoupí do místnosti cizí,neznámý člověk,je po zá bavě* Platí se a jde se domů, A toto město,známě svou srdečností,pohostinstvím a rozšafností na zval Jan Neruda kdysi "českou Florencií" ,... Romy, ooo 00 ooo
MU^N|CI,MJČITELÉ_A s p o l u v i n n í c i /několik výroků prof.ing.Jana Žemly z jeho přednášky v Chicagu dne 5*května 195^/:přetištěno z "Křesťanské demokracie",květen-červen ^6, 'Zatčení celých stovek biskupů a věznění stamilionů za železnou oponou je dějin ným dokladem o hlubokém mravním úpadku celé moderní společnosti,která to vidí,má prostředky,aby tomu zabránila a neučinila to". ".,ebezpečí komunismu a společenských zvratů se nesmí měřit pouze počtem organi-
12 sovaných komunistů,ale více mravní prohnilostí domýšlivé nekomunistické,sobec ké společnosti,je jím nezájmem o hrozící nebezpečí,o veřejný život a její neschc ností a leností tomuto nebezpečí včas čelit!" ''Úspěch komunismu ve světě byl a je proto tak pronikavý5že měl a^má odhodlaněj ší vůdce a členstvo,nežli má západní socialisticko-kapitalistická společnost, včetně křesťanů i demokratů,''' ''Když v komisi pro lidská práva při Spojených národech pověřenci otrokářskýoh států a diktátorů hovoří o lidských právech a druzí členové tomu vážně naslou-^ chají,pak je to výsměch humanitě a největší podvodná komedie, jaká kdy byla s ná rody sehrána,Znemožnit vraždu a zatknout vraha a násilníka je zákonným právním opatřením v každém spořádaném státě,A znemožnit vyvražciování a znásilňování ce lých milionů členskými státy,to že je vměšování se do vnitřních záležitostí stá tů? Co je to za status,který to dovoluje?Jaká je morálka ťech,kteří s ním souhla sí?Takový souhlas znamená spoluvinu za utrpení stamilionů!"
ooo 00 ooo
NADARM0_ PTÁM_SE_ MYRIAD_JÁ_HVÉZD, £ 2_ ? ? é Y 522 _ é _ c 2_ l^ B g u _ J E S T _ ? _ ::
Toto dilemma prožíval Hamlet Schakespeare, pro nás Vrchlický, oděli jeho dumání do krásných slov a krásné dikce - ve verše, "Co pravdou a co šalbou jest?" Tolik šaleb jsme již s3iš.éli a prožili a tak málo pravd jsme viděli a přiznali. Často stojím ve vlahé hvězdné noci a dumám, - ne o krásném,ale o smutném,- Tolik tisíců, statisíců, ba miliónů lidí trpí a sténá ve vězni cích, jsou mučeni a mrou. Jsou to drtivou většinou sami "bezvýznamní" nepo litičtí, jen kdysi slušně žijící občané. Lidé _ kteří v mládí a dětství byli šťastni, žili svým rodinám, sobě a starali se o svůj život, - zajímalo je krásno, nikoli politika - lidová demokracie. Snad proto trpí?! Měli byste se starat Vy "prominenti" ne o Vašich 200 či 300 omylem snad zavřených avězněných, neb o pana Londona, zda on zničil pana Slánského, neb o pana Novotného, zda pomáhal oběsit pana Salzmanna. To je docela nezajímavá šalba. Nebaví nás, je to nudné! Starejte se o ty miliony mučených, vězněných nepolitických ubožáků. Starej te se o ty pro Vás "bezvýznamné neosobnosti"!! 0^ NICH nám něco potěšujícího a příznivého sdělte!! - Osudy těchto chudáků nás zajímají více než osudy VÁŽE a pán® Loblů, Čepičků, Slánských, Gottwaldů, Zenklů, Ripků a jiných "prominentů" LIDOVÉ FRONTY!! Jsme NELIDOVÍ demokrati, přejeme si blaho VŠECH našich bližních. Byl jednou pozůstávájeho činnost, před politiky"»
jeden - nekorunovaný - král* Když byl dotázán, v čem král odpověděl: "Bráním můj lid před mojí vládou a
..... tak dumám často ve hvězdných nocích, jako ten Hamlet dumal - "co pravdou a co šalbou jest" 0 tolika ošklivém a smutném dumám - - J, Westen ooo 00 ooo
