Uplatněná metodika MSM 2678846201 UM 3 - název:
Modifikované způsoby odběru individuálních v kontrole užitkovosti dojnic
vzorků
mléka
Uplatněná metodika a technicko-organizační doporučení, opatření a postupy v systému kontroly mléčné užitkovosti k řešení modifikací způsobů odběru individuálních vzorků mléka k zajištění reprezentativních výsledků pro plemenářskou práci.
I) Cíl uplatněné metodiky: Cílem je zajištění a zvýšení věrohodnosti výsledků analýz mléčných ukazatelů v laboratořích kontroly užitkovosti prostřednictvím vyhodnocení modifikovaných metod odběru individuálních vzorků mléka k získání reprezentativních věrohodných výsledků pro jejich použití v kontrole vlastní užitkovosti zvířat a v kontrole dědičnosti.
Náplň uplatněné metodiky: Implementace dosažených výsledků, získaných na základě předchozího výzkumu a vývoje v rámci řešení projektu MŠMT-ČR, MSM 2678846201 a v rámci koordinační a konzultační metodické činnosti Národní referenční laboratoře pro syrové mléko (NRL-SM) Rapotín do prostředí kontroly mléčné užitkovosti dojnic organizované Českomoravskou společností chovatelů, a.s. Praha.
Zdroj uplatněné metodiky: projekt MŠMT-ČR, MSM 2678846201, Uplatnění evropského modelu multifunkčního zemědělství v LFA oblastech České republiky. Zpracovali dne: 19. 3. 2008 Oto Hanuš, Radoslava Jedelská, Václava Genčurová, Jaroslav Kopecký, Pavel Hering Agrovýzkum Rapotín, s.r.o. Uplatnění bylo provedeno zavedením všech principů metodiky od 19. 3. 2008.
II) Modifikované způsoby odběru individuálních vzorků mléka v kontrole užitkovosti dojnic Struktura uplatněné metodiky: 1) Definice problému odběru individuálních vzorků mléka 2) Cíl metodické práce pro sestavení uplatněné metodiky 3) Odběr pokusných vzorků mléka při testu uplatněné metodiky 4) Analytické postupy uplatněné u pokusných vzorků mléka 5) Statistický postup vyhodnocení výsledků 6) Základní výsledky při testu 7) Významnost diferencí výsledků různých metod vzorkování mléka 8) Predikční regresní rovnice 9) Závěry pro praktické postupy aplikace výsledků 10) Použité literární prameny 1) Definice problému odběru individuálních vzorků mléka v kontrole užitkovosti ve vazbě na technologické modifikace systémů ustájení a dojení mléčných krav Výkonnost mléčných stád od dob domestikace stále plynule vzrůstá, protože je významná pro ekonomiku produkce mléka. Vedle mléčné užitkovosti (kg mléka) jsou od jisté doby významné i důležité nutriční složky mléka. Rutinní analýzy mléka v chovatelských laboratořích jsou důležité pro použití jejich výsledků v kontrole užitkovosti a zejména kontrole dědičnosti. Uvedené se významně podílí na efektivitě šlechtění plemen dojeného skotu a dále na určení cen plemenného materiálu. Proto je významná věrohodnost těchto výsledků. Uvedeným problémem se na internacionální profesionální úrovni průběžně a intenzivně zabývají četné pracovní skupiny ICAR (International Committee for Animal Recording, Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti zvířat). U automatických dojicích systémů a elektronického měření mléka všech nádojů obecně (ROELOFS et al., 2007) je používán alternativní systém odběru a analýz vzorků mléka ráno a večer (AM/PM). Složitější je situace v dojírnách a u dojicích zařízení, kdy se mléko měří, odebírá a analyzuje jen jednou měsíčně. Zde je lépe provést více měření a odběrů za den, které odpovídají počtu dojení. Prakticky jsou používány různé modifikace postupu. Důležité je aby výsledky byly mezinárodně respektovány (ICAR). Již dříve GILBERT et al. (1972), LEE a WARDORP (1984) a LIU et al. (2000) publikovali své metodické výsledky pro zlepšení odhadu mléčné užitkovosti a obsahů a produkce mléčných složek na základě výsledků různých systémů měření a odběrů vzorků mléka. To vše při známé zkušenosti, že tyto vlastnosti podléhají cirkadiánnímu kolísání a kolísají i uvnitř dne v závislosti na četnosti dojení a délce klidového intervalu. Procento tuku bylo podhodnoceno (0,09 %) vzhledem k 24-hodinovému procentu prostřednictvím ranního vzorkování a nadhodnoceno prostřednictvím večerního vzorkování (0,05 %). Jako vlivné faktory byly zmíněny rozdíly v syntéze mléčného tuku mezi denní a noční periodou (GILBERT et al., 1972; LEE a WARDORP, 1984). Také bylo uvedeno, že vlivnými faktory nepřesností mohou být pořadí a stadium laktace (LIU et al., 2000). ROELOFS et al. (2007) uvedli nelineární regresní vzorce pro zohlednění vlivů nepřesností odhadů obsahu tuku, kde byly zahrnuty procento bílkovin, interval před vzorkováním, objem vzorku, objem předchozího dojení, interval před předchozím dojením. Bylo tak dosaženo celkové redukce směrodatné odchylky rozdílu mezi pravdivou hodnotou a odhadem 24hodinového % tuku v hodnotě 2,4 %. Korelace mezi těmito procenty vzrostly zohledněním vlivů z 0,898 na 0,903. HAND et al. (2007) doložili nepatrný vliv použití vícenásobného denního průměru mléka (24-hodinové odhady mléka) při odhadu laktační mléčné užitkovosti na odchylky, avšak byla naznačena určitá ztráta přesnosti při odhadu 24-hodinové tukové a bílkovinné užitkovosti, pokud vzorkovací perioda není spojena s periodou mléčné užitkovosti.
WIRTZ et al. (2007) se zabývali výpočty denních záznamů mléka pro odhad laktační užitkovosti. Administrativní aspekty problematiky v rámci ICAR shrnul krátce LAURITSEN (2007). Různé metodické práce pro zajištění věrohodnosti výsledků rutinních analýz mléka byly v ČR provedeny již dříve s ohledem na konzervaci, transport, teplotu, uchování a stáří vzorků ve stájových podmínkách a laboratořích kontroly mléčné užitkovosti (HANUŠ et al., 1989, 1992, 1998, 2002; BENDA, 1995). S ohledem na vyšší frekvence denního dojení pak zpracovali korekční, resp. predikční rovnice odhadu výsledků pro různé systémy odběru vzorků a základní složky mléka HERING et al. (2003). O realizaci uvedených systémů dojení a vzorkování se zmiňují JAHNKE et al. (1999). Kontrola užitkovosti při trojím denním dojení je případně povolována pouze v chovech, kde se dodržuje osmihodinový interval. Pro určení hodnot složení mléka se využívá tzv. zjednodušená metoda kontroly užitkovosti. Bere se vzorek z poledního dojení. Hodnota tuku je korigována koeficientem 0,99. Nové technologie volného ustájení, krmení a dojení krav umožňují nejenom podstatné zvyšování produktivity práce, ale také zajištění welfare chovaných zvířat, což významně zvyšuje kvalitu vyprodukovaného mléka (DOLEŽAL et al., 2000). V České republice se modernizace procesu dojení řeší většinou budováním dojíren různých typů a velikostí. Pokud je stáj vybavena jedinou dojírnou, s prováděním kontroly mléčné užitkovosti, resp. odběru vzorků mléka nebývají výrazné problémy. Odběrová zařízení na dojírnách jsou ve většině případů povolena ICARem. Pokud dojírna není tímto zařízením vybavena, používá se ke kontrole užitkovosti mobilní odběrné zařízení, které je ICARem povolené (např. TRU-TEST). Pro odebírání vzorků z těchto povolených měřičů je zpracována metodika odběru v kontrole mléčné užitkovosti. Problém s technologií odběru vzorků však nastává v okamžiku, kdy ve stáji jsou v provozu paralelně dvě a více dojíren a ve stáji je zaveden stupeň kontroly A4. Při klasické kontrole užitkovosti stupně A4 se odebírá tzv. „půlený vzorek“, to znamená vzorek je složen ze stejného množství mléka z večerního a ranního dojení, pokud se interval mezi dojeními nachází v rozmezí 10 - 14 hodin. Pokud se krávy dojí na stání nebo v jedné dojírně, plemenářský zootechnik bez problémů odebere z večerního a ranního dojení připravenou odměrkou půlený vzorek. Když jsou v provozu vedle sebe dvě a více dojíren, musí tomu odpovídat i počet kontrolních asistentů. Dojírny mívají společnou čekárnu, a není tedy jisté, ve které dojírně bude kráva podojena. Plemenářští zootechnici jsou tedy nuceni odebírat vzorky z každého dojení zvlášť za použití dvojnásobného počtu vzorkovnic, jedné sady pro večerní a jedné pro ranní dojení. Po ukončení kontrolního dne se potom vyhledají u příslušné krávy obě poloviny vzorku a slitím teplého mléka (ranního) do studeného (večerního) je získán půlený vzorek. Vyskytl se však názor, že spojováním vzorků mohou být ovlivněny změřené obsahové hodnoty, zejména tučnosti (pro údajnou nehomogenitu převodu tuku). 2) Cíl metodické práce pro sestavení uplatněné metodiky Cílem této metodické práce bylo zajistit spolehlivost metod reprezentativního odběru vzorků mléka v režimech chovu a dojení krav ve dvou a více paralelně používaných dojírnách. Uvedené je významné pro zajištění věrohodnosti analytických výsledků k jejich správné aplikaci v kontrole mléčné užitkovosti a kontrole dědičnosti. Dále bylo cílem získat opěrné validační podklady pro upřesnění vlastních prováděcích postupů vzorkování při kontrole mléčné užitkovosti a tím pro účely zajištění případného oficiálního auditu. 3) Odběr pokusných vzorků mléka při testu uplatněné metodiky Pokusné vzorky mléka byly odebírány v kontrolní den zároveň se vzorky běžně odebíranými při kontrole užitkovosti v chovu Soběšice, Obchodní družstvo Soběšice v okrese Klatovy. V chovu je ustájeno kolem 400 krav holštýnského plemene. Stáj je vybavena dvěmi rybinovými dojírnami De Laval 2x5 opatřenými stacionárními měřiči mléka Flowmaster MM15. Kontrolní den byl zahájen 20. 3. 2007 v 15:30 hod. Ranní dojení začínalo 21. 3. v 4:30 hod. Interval mezi
dojeními byl 13 hodin, tedy interval, který je podle metodiky ICAR vyhovující pro odebírání půlených vzorků. Při rutinní kontrole mléčné užitkovosti odebírají dva pracovníci oprávněné organizace zvlášť vzorky z večerního a ranního dojení. Krávy jsou identifikovány kromě ušních známek také obojky. Čísla obojků jsou načítány dojírnou při průchodu zvířete na jednotlivá stání. Po ukončení dojení a automatickém sejmutí strukových násadců je dojivost zobrazena na displeji spolu s číslem obojku. Po ukončení kontrolního dne jsou vzorky z večerního a ranního dojení podle čísel obojků spárovány a je z nich spojením vytvořen klasický půlený vzorek. K provedení pokusu byly ještě odebrány samostatné dílčí vzorky z každého dojení (večer a ráno, VE a RA) a v laboratoři samostatně analyzovány. Výsledky měření těchto dílčích vzorků a vzorků půlených z kontroly užitkovosti jsou dále statisticky zpracovány a vyhodnoceny. 4) Analytické postupy uplatněné u pokusných vzorků mléka při testu uplatněné metodiky Ve stáji při odběru vzorků mléka byl stanoven denní nádoj (ML v kg/den). Dále v akreditované laboratoři (LRM Buštěhrad, č. ZL 1312.2) byly stanoveny mléčné ukazatele rozhodující pro kontrolu užitkovosti, dědičnosti a poradenství ke zdravotnímu stavu mléčné žlázy, tzn. obsah tuku (T v %), hrubých bílkovin (B v %), laktózy (L v % monohydrátu) a počet somatických buněk (PSB v tis./ml). Určení bylo provedeno na filtrovém (selektivní vzorkové a referenční optické filtry) jednokyvetovém infraanalyzátoru mléka ve střední oblasti infraspektra (MIR) Bentley 2000 (Bentley Instruments, USA). PSB byl vyšetřen na spřaženém zařízení Somacount 500 (Bentley Instruments, USA) průtočnou fluorooptoelektronickou analýzou (FC). Všechny analýzy byly provedeny podle příslušných standardních operačních postupů. Přístroje byly pravidelně měsíčně (T, B, L) a čtvrtletně (PSB) kontrolovány a kalibrovány podle výsledků příslušných referenčních metod: T = Röse-Gottliebova extrakčně-gravimetrická metoda stanovení všech triglyceridů v mléce; B = mineralizačně-destilačně titrační Kjeldahlova metoda stanovení obsahu celkového dusíku v mléce; L = polarimetrická metoda stanovení monohydrátu laktózy v mléce; PSB = metoda přímé mikroskopie. 5) Statistický postup vyhodnocení výsledků pokusu v testu testu uplatněné metodiky 1) Soubory výsledků složek mléka (tuk, bílkoviny a laktóza) byly očištěny od odlehlých hodnot na hladině pravděpodobnosti intervalu spolehlivosti 99 % (aritmetický průměr x ± směrodatná odchylka sx × 2,58). Pro soubor výsledků PSB byla provedena podobná metoda s logaritmicky transformovanými výsledky pro přiblížení souboru normální frekvenční distribuci. V tomto případě očištění dat byla použita i metoda kvalifikovaného odhadu (hodnota měření < 3 000 tis./ml). Tímto opatřením klesly počty vzorků (n) v jednotlivých souborech na: T = 298; B = 299; L = 295; PSB = 296. 2) Výsledky PSB byly pro všechny výpočty aplikovány v původních hodnotách tis./ml a rovněž v logaritmicky transformované formě (log) a následně v geometrických průměrech (g). 3) U složkových ukazatelů (T a B) byly vypočteny prostřednictvím zjištěných denních nádojů (ML, resp. nádojů při ranním a večerním dojení) ráno, večer a za celý den vyprodukované kg tuku a bílkovin (T kg a B kg). 4) Dále byl z existujících změřených výsledků ML a složek a vlastností mléka ranního (RA) a večerního (VE) vzorkování vypočten výsledek platný pro celodenní nádoj (CEKA) metodou vážení výsledků analýz příslušnými kilogramy mléka (zde aplikovaná referenční hodnota, metoda používaná např. v Německu). 5) Poté byl proveden párový t-test významnosti rozdílů mezi nádoji (ML) a výsledky uvnitř složek a vlastností vzorků mléka (T, T kg, B, B kg, L, PSB a log PSB) podle metod vzorkování: večerním a ranním (VE-RA); večerním a celodenním kalkulovaným (VECEKA); večerním a celodenním půleným (VE-CEPU); ranním a celodenním
kalkulovaným (RA-CEKA); ranním a celodenním půleným (RA-CEPU); celodenním kalkulovaným a celodenním půleným (CEKA-CEPU; nejdůležitější srovnání). 6) Podobně byly metodou lineární regrese vypočteny korekční, resp. predikční rovnice, tedy vztahy mezi hodnocenými metodami vzorkování ve stejných kombinacích: večerní a ranní (VE×RA); večerní a celodenní kalkulovaný (VE×CEKA); večerní a celodenní půlený (VE×CEPU); ranní a celodenní kalkulovaný (RA×CEKA); ranní a celodenní půlený (RA×CEPU); celodenní kalkulovaný a celodenní půlený (CEKA×CEPU; nejdůležitější vztah). Byly vypočteny koeficienty determinace, korelace a regrese a stanovena jejich statistická významnost. 6) Základní výsledky při testu uplatněné metodiky Základní statistické hodnoty souboru, po očistění o odlehlé hodnoty, resp. o technicky chybějící hodnoty do párových srovnání a podle způsobu nabytí výsledků při kontrole mléčné užitkovosti, tedy podle systému vzorkování a analýz jsou uvedeny v Tab. 1. Průměrné hodnoty mléčných ukazatelů (CEKA a CEPU) odpovídají typickému průměrnému stádu dojnic v ČR. Pouze obsah bílkovin a tedy i produkce jsou mírně vyšší ve srovnání k celostátnímu průměru. Nicméně mohou odpovídat běžné roční periodicitě a krmné sezóně provedení testu (zimní období). 7) Významnost diferencí výsledků různých metod vzorkování mléka při testu uplatněné metodiky Významnosti logicky závažnějších diferencí průměrných výsledků mezi způsoby vzorkování a měření mléka uvnitř mléčných ukazatelů jsou uvedeny v Tab. 2. Rozdíly byly nezřídka významné. Nejvýznamnější srovnání (CEPU-CEKA (reference)) přineslo nevýznamné rozdíly u tuku (% i kg), laktózy a PSB. Zejména u tuku byl výsledek překvapivý vzhledem k očekávání. Podobné lze konstatovat o PSB. V tomto ohledu lze způsoby odběru vzorků alternovat. Významná diference (P<0,01) byla zaznamenána u bílkovin (% a související kg). Původ rozdílu je v obsahu bílkovin, kde CEPU 3, 59 % (slévaný) > VE 3,56 % i RA 3,48 %, zatímco měl být intermediální, tak jako je tomu u referenční hodnoty (CEKA, 3,52 %). Tento vliv může být pravděpodobně určen nějakým nepodchyceným driftovým trendem instrumentální analýzy během sériového měření, když ostatní složky odpovídají logické konfiguraci (T, kg T, L, PSB, log PSB). Výsledek bílkovin ve skutečnosti, podle všech dostupných zkušeností, není vystaven při manipulaci sléváním VE a RA porce zvýšenému riziku vnosu nepřesností, srovnatelnému k výsledkům tuku nebo PSB. Proto zde zjištěnou odchylku lze považovat více méně za náhodnou. Testovaný vliv rizika nepřesnosti sléváním porcí vzorků na skutečnou hodnotu tuku nebo PSB ve vzorcích mléka nebyl prokázán. 8) Predikční regresní rovnice pro metody vzorkování mléka v kontrole užitkovosti dojnic při testu uplatněné metodiky Vztahy lineární regrese výsledků mezi způsoby vzorkování a měření mléka uvnitř mléčných ukazatelů jsou uvedeny v Tab. 3. Jednotlivé regresní rovnice mohou být v případě potřeby použity v postupu kontroly užitkovosti pro příslušné metodické korekce, např. pro konverzi výsledků z dojení VE nebo RA na CEKA. Uvedené platí pro všechny ukazatele mléka, s určitou výjimkou u bílkovin, kde tato možnost je z výše uvedených důvodů do jisté míry omezena. Nicméně, toto řešení se nedoporučuje pro oficiální účely (kontrola užitkovosti, uznávání výsledků ICAR), ale pouze jako jedno z nouzových řešení v případě potřeby. Nejvýznamnější rovnice (CEKA×CEPU) měly následující tvar: y = 0,9724x + 0,1005 (T); y = 0,9929x + 0,0927 (B; Tab. 3). Pozitivní korelační koeficienty pro vztahy metod odběru, analýz a kalkulace (nejdůležitější srovnání CEKA×CEPU) kolísaly pro jednotlivé mléčné ukazatele následovně: T 0,983; kg T 0,997; B 0,980; kg B 0,997; L 0,952; PSB 0,966; log PSB 0,940 (všechny Tab. 3). Všechny koeficienty byly statisticky významné (P<0,001). Tím se uvádí, že variabilita ve
výsledcích slévaného vzorkování (VE a RA ze dvou vzorkovnic po ranním dojení) CEPU vysvětluje 88,4 (log PSB) až 99,5 (kg T a kg B) % variability identických mléčných ukazatelů v referenčních výsledcích CEKA. Zmíněné podporuje možnost střídání metody CEKA metodou CEPU v případě praktické nezbytnosti s ohledem na technologické a technické podmínky dojení v konkrétní stáji dojnic, bez ztráty věrohodnosti výsledků odhadu pro kontrolu užitkovosti. 9) Závěry pro praktické postupy aplikace výsledků v rámci uplatněné metodiky Přes určitý zjištěný rozdíl v odhadu obsahu a produkce bílkovin (CEPU-CEKA) a protože prioritně testovaný negativní vliv slévání vzorků v dojírně (při nezbytnosti odděleného odběru vzorku VE a RA) na odhady obsahu tuku, počtu somatických buněk a produkce tuku nebyl prokázán, tedy lze metodu vzorkování CEPU, vedle referenční CEKA, označit za věrohodnou pro získávání výsledků z kontroly mléčné užitkovosti a pro kontrolu dědičnosti v podmínkách ČR. Pravděpodobně pro všechny sledované mléčné ukazatele; doporučení, aplikace, postupy: - výsledky testovaných modifikací způsobů odběrů individuálních vzorků mléka (VE, RA, CEPU, CEKA) vynucené technologiemi ve stájích dojnic pro účely kontroly užitkovosti dojnic vedly k závěru, že rozdíly mezi CEPU slévaným způsobem a CEKA jako referenčním jsou prakticky zanedbatelné a tudíž pro účely případného auditu v Kontrole užitkovosti ze strany ICAR jsou obhajitelné pro oficiální uznávání výsledků analýz mléčných ukazatelů k účelům obchodu s plemenným materiálem a hodnocení kontroly dědičnosti pro mezinárodní srovnávání; - získané korekční rovnice budou zaneseny do metodického materiálu postupů kontroly dědičnosti a na web ČMSCH a.s. Praha a budou v případě metodické potřeby použity pro účely oficiálního auditu nebo pro účely korekcí výsledků; - vlastní výsledky testu povedou k praktickému použití testovaného postupu odběru vzorků mléka CEPU ((s) s dodatečným sléváním oddělených porcí vzorků) v oficiální kontrole užitkovosti v případě technologické potřeby se závěrem, že se jedná o korektní postup doplňování databáze kontroly užitkovosti dojnic; - metoda CEPU (s) oproti referenčnímu postupu CEKA povede k úspoře finančních nákladů (chovatelů a státu) na kontrolu užitkovosti ve specifických lokalitách při zisku relevantních dat o mléčné užitkovosti zvířat při její kontrole. 10) Použité literární prameny při ověřování a validaci uplatněné metodiky: BENDA, P.: Vliv některých konzervačních činidel na přirozenou mikroflóru vzorků mléka. The effect of some preservatives on natural microflora in milk samples. Vet. Med.-Czech., 40, 1995, 11, 359-364. DOLEŽAL, O. et al.: Mléko, dojení, dojírny. Agrospoj, 2000, 241. GILBERT, G. R.- HARGROVE, G. L.- KROGER, M.: Diurnal variations in milk yield, fat yield, milk fat percentage and milk protein percentage by the test interval method. J. Dairy Sci., 56, 1972, 409-410. HAND, K. J.- LAZENBY, D.- MIGLIOR, F.- KELTON, D. F.- QUIST-MOYER, M. A.: Use of daily milk weight to predict lactation and 24-hour yields. EAAP publication No. 121, Proceedings of the 35th Biennal Session of ICAR, Kuopio, Finland, June 2006, Breeding, production recording, health and the evaluation of farm animals, ISBN 978-90-8686-030-2, 2007, 37-40. HANUŠ, O.- BENDA, P.- GENČUROVÁ, V.: Testování nového konzervačního přípravku vzorků mléka Milkofix pro účely infračervené analýzy základního složení mléka. I. Ověření bakteriostatických a baktericidních vlastností a interferenčního vlivu. Tests of Milkofix a new preservative substance for milk samples used for the purposes of an infrarad analysis of basic milk composition. I. Checks of bacteriostatic and bactericidal abilities and interferential effect. Veter. Med. (Praha), 37, 1992, 1, 21-31. HANUŠ, O.- BENDA, P.- JEDELSKÁ, R.- KOPECKÝ, J.: Design a vyhodnocení prvního celostátního
testu kvality rutinních analýz základního složení mléka. Design and evaluation of the first national qualitative testing of routine milk analyses. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun. (Brno) 1998, XLVI, 3, 33-53. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- ŽVÁČKOVÁ, I.: Testování nového konzervačního přípravku vzorků mléka Milkofix pro účely infračervené analýzy základního složení mléka. II. Ověření konzervačního účinku ve vztahu k infračervené analýze. Tests of Milkofix a new preservative substance for milk samples used for the purposes of an infrarad analysis of basic milk composition. II. Checks of preservative effects in relation to the infrared analysis. Veter. Med. (Praha), 37, 1992, 1, 33-43. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- GABRIEL, B.- ŽVÁČKOVÁ. I.: Srovnání účinnosti konzervačního přípravku Milkofix s tradičními konzervačními prostředky pro účely stanovení počtu somatických buněk ve vzorcích mléka fluoro-opto-elektronickou. A comparison of the efficiency of Milkofix preservative substance with traditional preservatives used to determine somatic cell counts in milk samples by a fluoro-opto-electronic method. Veterinární medicína, 2, 1992, 37, 91-99. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- GABRIEL, B.: Vliv stárnutí vzorků na přesnost infračervené analýzy základního složení mléka. The effect of sample aging on the accuracy of an infrared analysis of basic milk composition. Veter. Med. (Praha), 37, 1992, 3, 149-160. HANUŠ, O.- HERING, P.- MOTYČKA, Z.- JEDELSKÁ, R.: Vliv zmrznutí vzorků mléka na praktickou interpretovatelnost individuálních počtů somatických buněk. Effect of milk samples freezing on practical interpretationability of individual somatic cell counts. Výzkum v chovu skotu, ISSN 0139-7265, 2002, 2, 9-13. HANUŠ, O.- ŽVÁČKOVÁ, I.: Přeprava vzorků mléka v kontrole užitkovosti. Výzkum v chovu skotu, ISSN 0139-7265, 1989, 1, 19-21. HERING, P.- HANUŠ, O.- JEDELSKÁ, R.- ZLATNÍČEK, J.: Studie věrohodnosti alternativ a výsledků kontroly užitkovosti pro trojí denní dojení. The study of the reliability of the alternatives and results of the milk recording for the three times milking per day in the Czech Republic. Výzkum v chovu skotu, ISSN 0139-7265, 2003, 2, 1-18. JAHNKE, B.- WOLF, J.- WANGLER, A.: Trojí dojení v systému kontroly užitkovosti MecklenburgVorpommern, 1999 (překlad J. Kvapilík). LAURITSEN, U.: Report of ICAR Sub-Committee on recording devices. EAAP publication No. 121, Proceedings of the 35th Biennal Session of ICAR, Kuopio, Finland, June 2006, Breeding, production recording, health and the evaluation of farm animals, ISBN 978-90-8686-030-2, 2007, 183-184. LEE, A. J.- WARDORP: Predicting daily milk yield, fat percent, and protein percent from morning or afternoon tests. J. Dairy Sci., 67, 1984, 351-360. LIU, Z.- REENTS, R.- REINHARDT, F. T.- KUWAN, K.: Approaches to estimating daily yield from single milk testing schemes and use of a.m.-p.m. records in test-day model genetic evaluation in dairy cattle. J. Dairy Sci., 83, 2000, 2672-2682. ROELOFS, R. M. G.- JONG, G.- DE ROOS, A. P. W.: Renewed estimation method for 24-hour fat percentage in AM/PM milk recording scheme. EAAP publication No. 121, Proceedings of the 35th Biennal Session of ICAR, Kuopio, Finland, June 2006, Breeding, production recording, health and the evaluation of farm animals, ISBN 978-90-8686-030-2, 2007, 31-36. WIRTZ, N.- BÜNGER, A.- KUWAN, K.- REINHARDT, F.- REENTS, R.: Calculation of the lactation performance from daily milk recording data. EAAP publication No. 121, Proceedings of the 35th Biennal Session of ICAR, Kuopio, Finland, June 2006, Breeding, production recording, health and the evaluation of farm animals, ISBN 978-90-8686-030-2, 2007, 49-53.
Tab. 1 Základní statistické hodnoty mléčných ukazatelů podle způsobu odběru individuálních vzorků mléka při kontrole užitkovosti. ML T kg T B kg B L PSB log PSB VE n 305 298 298 299 299 295 296 296 x 10,6 4,31 0,4525 3,56 0,3730 4,87 219 2,0094 g 102 sx 4,163 0,689 0,181 0,322 0,126 0,239 336,108 0,547 vx 39,3 16,0 40,0 9,0 33,8 4,9 153,5 27,2 min 1,0 2,74 0,0448 2,86 0,0493 4,11 5 0,6990 max 21,2 6,40 1,2550 4,49 0,7790 5,34 2865 3,4571 RA
CEPU
CEKA
n x g sx vx min max n x g sx vx min max n x g sx vx min max
305 11,7
298 4,00
298 0,4580
299 3,48
299 0,4041
4,557 38,9 0,8 24,9
0,732 18,3 1,96 6,09
0,166 36,2 0,0223 1,0076
0,319 9,2 2,77 4,42
0,133 32,9 0,0322 0,7370
305 22,3
298 4,13
298 0,9077
299 3,59
299 0,7919
8,421 37,8 2,0 42,4
0,607 14,7 2,77 6,07
0,318 35,0 0,0626 1,8571
0,321 8,9 2,90 4,45
0,252 31,8 0,0830 1,3568
305 22,3
298 4,15
298 0,9105
299 3,52
299 0,7770
8,421 37,8 2,0 42,4
0,613 14,8 2,55 6,19
0,319 35,0 0,0670 1,8402
0,317 9,0 2,81 4,40
0,247 31,8 0,0814 1,3229
295 4,85
296 232
0,249 379,656 5,1 163,6 4,05 4 5,44 2703 295 4,86
296 225
0,235 325,801 4,8 144,8 4,14 4 5,34 2513 295 4,86
296 225
0,237 329,079 4,9 146,3 4,10 6 5,38 2503
296 2,0023 101 0,570 28,5 0,6021 3,4318 296 2,0313 107 0,538 26,5 0,6021 3,4002 296 2,0275 107 0,538 26,5 0,7782 3,3985
VE = večerní vzorek; RA = ranní vzorek; CEPU = celodenní půlený vzorek; CEKA = celodenní kalkulovaný vzorek (váženým způsobem podle kg mléka); n = počet případů; x = aritmetický průměr; g = geometrický průměr; sx = směrodatná odchylka; vx = variační koeficient %; min = minimum; max = maximum; ML = dojivost v kg; T = obsah tuku v %; kg T = užitkovost v kg tuku; B = obsah bílkovin v %; kg B = užitkovost v kg bílkovin; L = obsah laktózy v %; PSB = počet somatických buněk v tis./ml; log PSB = dekadický logaritmus hodnoty PSB.
Tab. 2 Rozdíly mezi průměry mléčných ukazatelů u různých způsobů odběru individuálních vzorků mléka při kontrole užitkovosti. ML T kg T B kg B L PSB log PSB VE-RA n 305 298 298 299 299 295 296 296 d -1,1 0,31 -0,0055 0,08 -0,0311 0,02 -13 0,0070 sd 2,299 0,727 0,140 0,106 0,077 0,131 270,344 0,302 t 8,36 7,36 0,68 13,05 6,98 2,62 0,83 0,40 význ. *** *** ns *** *** ** ns ns VE-CEPU
n d sd t význ.
298 0,17 0,379 7,74 ***
299 -0,02 0,086 4,02 ***
295 296 0,01 -6 0,077 148,996 2,23 0,69 * ns
296 -0,0219 0,239 1,58 ns
VE-CEKA
n d sd t význ.
298 0,16 0,387 7,14 ***
299 0,04 0,056 12,35 ***
295 296 0,01 -6 0,073 134,023 2,35 0,77 * ns
296 -0,0182 0,152 2,06 *
RA-CEPU
n d sd t význ.
298 -0,14 0,378 6,39 ***
299 -0,10 0,078 22,17 ***
295 295 -0,01 7 0,109 165,690 1,58 0,73 ns ns
295 -0,0291 0,257 1,94 ns
RA-CEKA
n d sd t význ.
298 -0,15 0,346 7,48 ***
299 -0,04 0,051 13,56 ***
295 296 -0,01 7 0,059 140,386 2,91 0,86 ** ns
296 -0,0252 0,175 2,48 *
CEPU-CEKA
n d sd t význ.
298 -0,01 0,113 1,53 ns
298 -0,0028 0,026 1,86 ns
299 0,07 0,065 18,59 ***
299 0,0149 0,018 14,29 ***
295 0,00 0,074 0,00 ns
296 0 85,305 0,00 ns
296 0,0038 0,186 0,35 ns
d = diference; sd = směrodatná odchylka průměrné diference; t = testovací kritérium párového t-testu; význ. = významnost, ns = P>0,05, * = P<0,05, ** = P<0,01, *** = P<0,001.
Tab. 3 Lineární regresní vztahy uvnitř mléčných ukazatelů podle způsobu odběru a vyhodnocení individuálních vzorků mléka při kontrole užitkovosti. x×y Koeficient Koeficient determinace korelace R2 r Významnost Lineární rovnice VE × RA ML y = 0,9468x + 1,7094 0,7479 0,865 *** VE × CEPU y = 1,9468x + 1,7094 0,9262 0,962 *** VE × CEKA y = 1,9468x + 1,7094 0,9262 0,962 *** RA × CEPU y = 1,7899x + 1,3148 0,9384 0,969 *** RA × CEKA y = 1,7899x + 1,3148 0,9384 0,969 *** CEKA × CEPU y=x 1,0 1,0 VE × RA T y = 0,5072x + 1,8126 0,2283 0,478 *** VE × CEPU y = 0,7361x + 0,963 0,7001 0,837 *** VE × CEKA y = 0,7383x + 0,9675 0,6892 0,830 *** RA × CEPU y = 0,7098x + 1,2957 0,7333 0,856 *** RA × CEKA y = 0,7394x + 1,1916 0,7787 0,882 *** CEKA × CEPU y = 0,9724x + 0,1005 0,9661 0,983 *** VE × RA kg T y = 0,6229x + 0,1762 0,4600 0,678 *** VE × CEPU y = 1,6157x + 0,1766 0,8468 0,920 *** VE × CEKA y = 1,6228x + 0,1762 0,8525 0,923 *** RA × CEPU y = 1,731x + 0,1149 0,8198 0,905 *** RA × CEKA y = 1,7386x + 0,1142 0,8253 0,908 *** CEKA × CEPU y = 0,9956x + 0,0012 0,9933 0,997 *** VE × RA B y = 0,9347x + 0,1521 0,8934 0,945 *** VE × CEPU y = 0,9605x + 0,1651 0,9300 0,964 *** VE × CEKA y = 0,9677x + 0,072 0,9698 0,985 *** RA × CEPU y = 0,9778x + 0,1824 0,9416 0,970 *** RA × CEKA y = 0,9813x + 0,1025 0,9744 0,987 *** CEKA × CEPU y = 0,9929x + 0,0927 0,9595 0,980 *** VE × RA kg B y = 0,8658x + 0,0811 0,6799 0,825 *** VE × CEPU y = 1,8933x + 0,0857 0,9038 0,951 *** VE × CEKA y = 1,8652x + 0,0813 0,9080 0,953 *** RA × CEPU y = 1,811x + 0,0602 0,9116 0,955 *** RA × CEKA y = 1,7847x + 0,0559 0,9165 0,957 *** CEKA × CEPU y = 1,0149x + 0,0034 0,9950 0,997 *** VE × RA L y = 0,8945x + 0,4928 0,7358 0,858 *** VE × CEPU y = 0,9328x + 0,3169 0,8978 0,948 *** VE × CEKA y = 0,9433x + 0,2647 0,9073 0,953 *** RA × CEPU y = 0,8494x + 0,7404 0,8097 0,900 *** RA × CEKA y = 0,9232x + 0,3816 0,9451 0,972 *** CEKA × CEPU y = 0,9459x + 0,2638 0,9055 0,952 *** VE × RA PSB y = 0,8145x + 53,238 0,5199 0,721 *** VE × CEPU y = 0,8715x + 34,203 0,8084 0,899 *** VE × CEKA y = 0,8998x + 27,549 0,8446 0,919 *** RA × CEPU y = 0,7733x + 45,966 0,8120 0,901 *** RA × CEKA y = 0,8073x + 37,628 0,8674 0,931 *** CEKA × CEPU y = 0,9565x + 10,238 0,9334 0,966 *** VE × RA log PSB y = 0,8902x + 0,2136 0,7299 0,854 *** VE × CEPU y = 0,8877x + 0,2475 0,8150 0,903 *** VE × CEKA y = 0,9449x + 0,1288 0,9231 0,961 *** RA × CEPU y = 0,8439x + 0,3416 0,7995 0,894 *** RA × CEKA y = 0,8982x + 0,229 0,9056 0,952 *** CEKA × CEPU y = 0,9398x + 0,1258 0,8835 0,940 ***
III) Předání uplatněné metodiky Modifikované způsoby individuálních vzorků mléka v kontrole užitkovosti dojnic:
odběru
vyvinutá uplatněná metodika byla předána do užívání kontroly mléčné užitkovosti ČMSCH a.s. Praha v elektronické i písemné formě 19. 3. 2008. Jedná se o inovovaný postup.
IV) Závěr - Kontrola uplatnění metodiky: - kontrola aplikace uplatněné metodiky je proveditelná prostřednictvím revize dokladů a dokumentů o prováděných pracovních postupech v kontrole mléčné užitkovosti na pracovišti klienta ČMSCH a.s. Praha na pracovišti Hradištko pod Medníkem a jeho webových stránkách; - uplatněná metodika obsahuje technicko-organizační doporučení, opatření a postupy v systému kontroly mléčné užitkovosti k řešení modifikací způsobů odběru individuálních vzorků mléka k zajištění reprezentativních výsledků pro plemenářskou práci; - uplatněná metodika byla zpracována v sedmi exemplářích a předána v kroužkové vazbě na příslušná pracoviště.
Přílohy, dokumenty a doklady: technická řešení a postupy této uplatněné metodiky byly zčásti převzaty z vědecké a odborné literatury a zejména podpořeny výsledky vlastního výzkumu, vývoje a empirických poznatků, které byly publikovány. Datum: 11. 4. 2008 Za zhotovitele: Doc. Dr. Ing. Oto Hanuš Agrovýzkum Rapotín, s.r.o.
Za uživatele: Ing. Zdeněk Růžička Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Praha
.................................................
.......................................................
Výsledky řešení metodického problému byly formou vyhodnocení experimentů zpracovány pro publikace v recenzovaném vědeckém a odborném bulletinu Výzkumného ústavu pro chov skotu v Rapotíně. Přílohy této uplatněné metodiky (Modifikované způsoby odběru individuálních vzorků mléka v kontrole užitkovosti dojnic) tvoří vlastní výsledky metodického testování, tzn. očištěný primární datový soubor a dále grafické vyhodnocení vztahů metodou lineární regrese: Tab: očištěný primární datový soubor výsledků mléčných ukazatelů při různých metodách individuálního vzorkování mléka v kontrole užitkovosti. Grafy: lineární regrese vztahů výsledků mléčných ukazatelů při různých metodách individuálního vzorkování mléka v kontrole užitkovosti. Použité zkratky v tabulkách a grafech: VE = večerní vzorek; RA = ranní vzorek; CEPU = celodenní půlený vzorek; CEKA = celodenní kalkulovaný vzorek (váženým způsobem podle kg mléka); n = počet případů; x = aritmetický průměr; g = geometrický průměr; sx = směrodatná odchylka; vx = variační koeficient %; min = minimum; max = maximum; ML = dojivost v kg; T = obsah tuku v %; kg T = užitkovost v kg tuku; B = obsah bílkovin v %; kg B = užitkovost v kg bílkovin; L = obsah laktózy v %; PSB = počet somatických buněk v tis./ml; log PSB = dekadický logaritmus hodnoty PSB.
