MODERNÍ OBEC. COMMA 95 - PRAHA BŘEZNA 1995 (str ) TÉMA MĚSÍCE: BYDLENI (str.24-27a38-41) PRAHA VERSUS SPRÁVA (str. is

ÚNOR 1995

CENA 29 Kč

“ MODERNÍ OBEC

COMMA 95 - PRAHA 21.-25. BŘEZNA 1995 (str. 28-37) TÉMA MĚSÍCE: BYDLENI (str.24-27a38-41) PRAHA VERSUS SPRÁVA (str. is

J

Firma SAD Vám nabízí možnost využít jejích zkušeností

X

v rekonstrukci a zakládání zeleně Posouzení stavu a perspektiv stávající zeleně Ocenění zeleně Legislativní zajištění Vypracování projektu Jeho realizace - likvidační a sanační práce - zemní a teréní úpravy - zajištění a výsadba rostlinného materiálu Obnova zanedbaných porostů - zmlazování - přesazování vzrostlých dřevin - rizikové kácení stromů - konzervace dřevin - následná pravidelná údržba

v pravidelné údržbě Vaší nebo obecní zeleně SAD Ke stadionu 623 190 00 Praha 9-Čakovice tel.: 02/859 17 91 linka: 11 02/687 13 05 linka: 36 fax: 02/859 17 90

RECYKLACE STAVEBNÍHO ODPADU

(resta)

RESTA v. o. s. Majetín tel., fax: 0641/941 83,942 18

l/ Zpracování stavebních odpadů (sutí, betonu, železobetonu, živičných ker, přírodního kameniva) mobilními zařízeními \/ Cena za zpracování již od 55,- Kč

za zpracovanou tunu \/ Pracujeme po celé republice

již při množství 700 tun \/ Recyklaci provádíme na námi

vyrobených zařízeních \/ Výstavba a provoz

recyklačních závodů pro obce \/ Recyklace prodlouží životnost skládek

a nahradí přírodní zdroje (pískovny, lomy).

Bytový podnik Děčín - provoz údržby - opravy střech, nabízí volné kapacity pro podniky, podnikatele a soukromníky na opravu střech - ploché střechy klasickou technologií (modifikované pásy) nebo novou štěrkovou technologií FILDS 03 (americká technologie zastudena) záruka 10 let. Sedlové střechy - jakoukoliv krytinu, aplikační použití švéd­ ské krytiny Lindab. Dále zapůjčujeme vysokozdvižné mech. plošiny na automat, podvozcích od 10-27 m i s posádkou, dopravu Avií 31 N s plachtou, Avii s kontejnerem na odvoz sutě, zednické práce a úpravy bytů.

2

cenová relace:

Vše za výhodné smluvní ceny

telefon:

0412/251 38

adresa:

Bytový podnik Děčín Mírové nám. čp. 3a Děčín IV

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

W5Ť7 ♦

objektové předávací a směšovací stanice ♦ blobové předávací stanice Stanice zajišťují přípravu TUV pomocí deskových výměníků Alfa Laval a individuální ekvitermní regulaci ÚT daného objektu s významnou úsporou tepla pro spotřebitele. Zdroj tepla - teplovod 110°C, 0,6 MPa - horkovod 150°C, 2,5 MPa - kotelna Stanice se vyrábějí ve třech základních modulech, které se dají upravit na jakýkoliv běžný případ. Výhody stanic:

✓ ✓ ✓

rychlá montáž, malé rozměry, spolehlivost úspora tepla na TUV, ÚT 20-30% minimální tepelné ztráty v rozvodech dvoutrubkový systém

Přechod z velkých výměníkových stanic na domovní stanice přináší i provozní výhody z hlediska provozu rozvodných sítí. Upravená oběhová voda se dostává až do vytápěných objektů a chrání tak proti korozi veškeré rozvodné potrubí. Domovní předávací stanice vedou ke snižování parametrů topné vody v primáni a tím k lepšímu využití energetického potenciálu páry ve zdroji pro výrobu el. energie. Nižší parametry topné vody dovolují bezproblémové použití předizolovaného bezkanálového potrubí, vykazujícího nízké ztráty a vysokou spolehlivost. Zavedení primární topné vody usnadňuje individuální napojování objektů - obdoba přípojek zemního plynu. Kontakt: VAE spol. s r. o., Gagarinovo nám. 4, 710 21 Ostrava Tel.: 069/623 35 24, 22 21 87, Fax: 069/22 21 97

/> V0D-KA

X

(VODOVODY - KANALIZACE) KANALIZACE

spol. s r.o. Lidická 18 • 412 01 Litoměřice tel./fax: (0146) 58 11,68 07

NOVE MOŽNOSTI V ODKANALIZOVÁNÍ MĚST A OBCÍ • kanalizace

- tlaková - podtlaková - pneumatická rovinná území, rozptýlená zástavba, složité geologické poměry, příznivé pořizovací i provozní náklady

PŘÍPRAVA - PROJEKCE - REALIZACE - PROVOZ STŘEDISKO TEPLICE THÁMOVA UL. 20 TEL./FAX: (0417) 274 97, 467 81

BEZVÝK0P0VÁ SANACE VODOVODNÍHO A KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ průzkum, čištění, televizní prohlídka s vyhodnocením, těsnění hrdel, opravy místních poruch, vyvložkování potrubí v celé délce sanační práce probíhají bez zásahu do komunikací, kdy není narušen běžný život obce

COTGRM8 R 0 JEDINÝ VÝROBCE TERMOREGULAČNÍCH VENTILŮ V ČECHÁCH

NABÍZÍ:

109 04 PRAHA 10 Na Křečku 365 Telefon: Telefax:

LUSIT-BOHEMIA -to nejlepší pro zahradní a krajinné stavby Nabízíme komplexní sortiment kvalitních výrobků pro utvářeni zahrad a veřejných ploch: - vegetační tvarovky ze speciálního lehčeného betonu s vysokými hodnotami absorbce zvuku pro opěrné, ochranné a protihlukové zdi - palisády různých průměrů až do výše 300 cm - palisády s ochranným krytem pro dětská hřiště a sportoviště - dlažba klasická, kulatá, zámková, vegetační - betonové úhelníky, obrubníky, záta­ rasy, kontejnery, schodišťové prvky - prvky suchého zděni se vzhledem přírodního kamene

02 / 786 66 94 02 / 786 66 95

• novou řadu ventilů V 95 (předregulace průtoku, řešení zanášení topné soustavy) - čestné uznání Pragotherm ’94 • termostatickou hlavici nové generace 95 R - čestné uznání Pragotherm ’94 • termostatické radiátorové ventily řady V 85 a V 80 • hlavici s termopohonem 95 RE • čtyřcestné směšovací armatury • regulátory vratné vody bezkonkurenční ceny • výrazné slevy již od 50 ks e výhodné podmínky pro velkoobchody • obchodní poradenství • doplňkový sortiment pro topenářské a instalatérské práce 261 01 Příbram IV Nádražní 134 TELEFON: 0306/ 23 20 29 29 FAX:

395 675 192 149

0306/ 23 991

Poradenství zajištění statických výpočtů zdí, doprava až na místo

MODERNÍ OBEC 2/1995

O

3

MODERNÍ OBEC

SYNTETICKÝ KÁMEN COMCON Neváhejte s jeho použitím pro komunikace ve vaší obci, zbavíte se starostí se stálou údržbou a současně zachováte její historickou tvář.

MARTIN DVOŘÁK

MARTIN KOPECKÝ

Důležité je umět říkat pravdu do očí (str. 6, 7)

Historie a současnost právní úpravy obecní somasprávy (sir. 44-46)

„Velký křik malé skupiny ještě nemusí být objektivním názorem a objektivní po­ třebou. Je dobré mít určitý odstup a nad­ hled, aby se nestala zbytečná chyba, aby se nevynakládalo příliš energie tam, kde to ne­ ní nutné.11

„Budoucí legislativa by se měla vyrov­ nat s otázkami jako např. zakotvení vyšší územní samosprávy, problematika statu­ tárních měst, nové územní členění státu a tomu odpovídající organizace veřejné správy.11

FOTO: MIROSLAV PODHRAZSKÝ

Druhy:

REGIONSPEKTRUM

• Chodníhová mozaika se štípanými plochami 6x6 cm, tloušťka 3,0; 3,5; 4,0 cm, barva bílá, hnědočervená, černá, na objednávku libovolná • chodníkové obrubníky a krajníky přímé i obloukové, barva šedá, černá, bílá, žlutá, červená • vyrovnávací prstence kruhové či čtvercové pod kanalizační a šachtové poklopy v tloušťkách 20 až 240 mm • různé kanálové, odvodňovací a jiné profily podle objednávky.

1. Arch centrum (str. 58) „V obci Rybniče u Kaznějova na okrese Plzeň-sever vzniklo unikátní středisko ven­ kovní architektury v České republice, které nabízí obcím a městům široký výběr dlažby a okrasných venkovních prvků.11

Výhody: • nerozeznatelné od přírodního kamene • mnohonásobně vyšší chemická odolnost posypovým solím, kyselým dešťům a jiným chemickým látkám proti obvyklým horninám • úplná a trvalá mrazuvzdornost • libovolná a trvalá barevnost • mnohonásobně vyšší odolnost mechanickému namáhání a obrusu ve srovnání s obvyklými horninami a betonem • vynikající a neměnný estetický vzhled • nekluznost • stejná nebo nižší cena než obvykle používané horniny • ekologicky nezávadné • mnohonásobně testováno a schváleno.

BLIŽŠÍ INFORMACE A OBJEDNÁVKY. COMING s. r. o., divize COMCON Pavlov, 582 55 Herálec u Humpolce TELEFON, fax: 0451 /71 19

4 □

MODERNÍ OBEC 2/1995

MARTIN HAMPL Vybrané problémy územního členění ČR (sir.

12. U)

„Hlavní pozornost je věnována otázce krajského (zemského) členění. Konečné ře­ šení je aktem politické volby. Skutečné po­ litické rozhodnutí by ovšem mělo být podtr­ ženo objektivním zhodnocením dané problematiky11

ONDŘEJ KVAČEK Hlavní prioritou je majetková garance (sir. 42) „Instituce hypotečního úvěruje známajiž od starověku. Základním pojmem je krytí úvěru věcí nemovitou danou dlužníkem ja­ ko zástavu za včasné plnění přijatého zá­ vazku.11

MILAN HORÁK Ke změnám v právní úpravě nájmů bytů (str. 43) „Vztahy mezi pronajimateli a nájemci by­ tů jsou velmi často konfliktní. Zvyšuje se počet soudních sporů a právní úprava se stá­ vá předmětem kritiky. Řešení spočívá v po­ stupném narovnání ekonomických vztahů včetně postupné deregulace nájemného.11

URBIS 95 Brno 7-10. 2. (str. 8) 2. mezinárodní veletrh technologií, výrobků a služeb pro rozvoj obcí a měst se konal v Brně. Na kongresu starostů a primátorů promluvil ministr financí Ivan Kočárník. Cena časopisu MODER­ NÍ OBEC byla udělena nejlepšímu ex­ ponátu Reliéfní mapy fy. B.A.T. Pro­ gram, ROŽnOV p. R. FOTCKARCHIV

MODERNÍ OBEC Humanizace sídliště (Milan Čemocký) Půjčky od nájemníků (Ing. Jaroslav Vaňatka) Efektivní správa (Ing. Vladimír Daťka) Smržovka bude mít „novou Smržovku" (Ing. Luděk Suchomel) Výstavbu bytů reforma nepodporuje

Obsah Foto na titulní straně: Praha (Jan Pavliček)

39 39 39 40 41

Šéfredaktor: Antonín Eliáš

OBECNI KURÝR

Sekretariát: Jana Dudová 8 8 8 9 9 9 10

a sprava

Redakce: Josef Sahánek Lýdia Sloupová Grafická úprava: František Jankovský Jazyková úprava: Jiřina Michálková Hlavní prioritou je majetková garance (Ing. Ondřej Kvaček) Vítané příručky

42 42

PŘÍLOHA

Starosti městských částí (Ing. Jiří Václavek) Vybrané problémy územního členění ČR (Prof. RNDr. Manin Hampl, DrSc.)

11

12-13 Moderní médium slouží městu 14 Praha versus správa - správa versus Praha (JUDr. Tomáš Louda. CSc.) 15

EKONOMIKA A FINANCE 16-17 18 19

COMMA 95 Praha 21. - 25. 3. 1995 28-31 a 34-37 Plánovací kalendář Moderní obce březen 1995 32-33

LEGISLATIVA Ke změnám v právní úpravě nájmu bytů (JUDr. Milan Horák) 43 Historie a současnost právní úpravy obecní samosprávy (JUDr. Manin Kopecký, CSc.) 44-46 Nové právní předpisy 47 Anotace 47

MANAGEMENT Zaměstnanci územních samosprávných celků (JUDr. Jan Kostečka. CSc.) 48-49 Asociace regionalistiky a veřejné správy (Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc.) 48-49

UZEMNI ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE Postavili vlastní polikliniku (MUDr. Tomáš Roith)

50-51

FOTO: ARCHIV

Obce spojily síly (PhDr. Bohumila Krčová)' 20-21 Mobilní kalolisy pro malé čistírny (Ing. Alois Topolánek, CSc.) 21 Plvnofikace obcí a životní prostředí (RNDr. Jiří Slouka) 22 Kámen COMCON i na historickou dlažbu (Richard A. Bureš) 23

TÉMA MĚSÍCE: Bytová politika Byty - včera, dnes a zítra NÁZORY ZAINTERESOVANÝCH Vlastnické vztahy k pozemkům (JUDr. Ivan Přikryl) Dvakrát měř... (Ing. Milan Taraba) Funkční trh s byty (Ing. Roben Aksamit) Schizofrenní postavení měst (Milan Cemocký) Třetí cesta (Ing. Nerad) POZNATKY Z MEST Privatizace probíhá obtížně (Ing. Zdeněk Hovorka) O byty je zájem (RNDr. Jakub Skalník) Půdní vestavby (Dana AuermiiUerová, Ing. Mojmír Chromý)

Ročník I., číslo 2 Ředitel redakcí HN: Dr. Jiří Sekera

6-7

Mezinárodní veletrh URBIS ’95 2. celostátní kongres starostů a primátorů E. D. F. Mohou užívat znak a prapor Výměna zkušeností Proč? Fond pomoci místní správě (Ing. Oldřich Smotlacha, CSc.)

Chiméra nebo nezbytnost? (Ing. Jan Přikryl. CSc.) Zastupitelstva a podnikatelé (Prof. Ing. Jaromír Císař, CSc.) Vlastnictví obce - správa, zástava, prodej, pronájem?

Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Vychází poslední týden v měsíci, cena 29 Kč

NA ÚVOD Důležité je umět říkat pravdu do očí (Ing. Mariin Dvořák)

ŘÍZENI

hn MODERNÍ OBEC—

24-25 25-27 25 26 26 27 27 38-41 38 38 38

FOTO: JAN PAVLIČEK

OTÁZKY A ODPOVĚDI

52-53

POZNATKY ZE SVĚTA Samospráva v Evropě ve světle komparativních výzkumů (JUDr. Jiří Grospič, CSc.) Tlak veřejnosti na byrokracii (Dr. Dušan Novák, CSc.) Domov na okraji Prahy (Jiřina Michálková) 1. Arch centrum Navazují na bafovské tradice (Ing. Vladimír Daťka) Návrhy a expertizy Škola o lidech S úsměvem do historie Změny u dálnice Sdružení lázeňských míst Byty ve Slavičíně Uzávěrka tohoto čísla: 31. 1. 1995

54-55 56

Adresa redakce: Na Florenci 3, 115 43 Praha I tel.: 02/282 39 76, 282 3876, 282 3977, 282 3877, fax: 282 36 89 Vydává: ECONOMIA, a. s„ Na Florenci 3, 115 43 Praha 1 tel : 02/282 23 13 fax: 02/24 21 49 27 Inzerci přijímá a graficky zpracovává inzertní oddělení: Mikuláš Prusák (ředitel inzerce) tel.: 02/282 22 12 Informace o inzerci podá telefonní automat na čísle: 0609/69 69 03 Domácí inzerce: Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 02/ 282 37 85, 282 36 85 fax: 02/2481 22 72, 232 98 03 Zahraniční inzerce: Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 0042-02-232 96 72 fax: 0042-02-232 98 03 Redakce příloh: Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 02/282 22 24 fax: 02/282 37 84 Tiskne: Moraviapress. a. s„ Břeclav Sazba a reprodukční část: LINEA, Praha Předplatné: 348 Kč (pro rok 1995 - 12 čísel) ECONOMIA, a. s. Na Florenci 19, 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 23 16, 282 22 16, 282 37 54 fax: 242 14 927 Rozšiřuje: PNS, a. s. a soukromí distributoři Podávání novinových zásilek povoleno Ředitel­ stvím poštovní přepravy Praha č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Ve SR rozšiřuje ECOPRESS, a. s., Bratislava. Po­ dávání nov. zásilek povoleno RPP Bratislava, pošta Bratislava 12 pod č.j. 67-VI-93 ze dne 23.6.93. Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. Materiály označené (P.R.) jsou placenou inzercí ISSN 1211-0507

V

příštím čísle

>• Téma měsíce: Veřejný pořádek a obecní policie 57

> Změny v sídelní struktuře obyvatelstva > Chování elit v lokálním společenství

58 59 59 59 60 60 61

> Netradiční zdroje financování >• Rok výročí Evropské charty místní samosprávy >- Jak využít leasingu pro investiční záměry vesnic a měst? >■ Příprava pracovníků veřejné správy MODERNÍ OBEC 2/1995

□

5

Rozhovor s primátorem Hradce Králové ing. Martinem Dvořákem

Důležité je umět říkat pravdu do očí • Pane primátore, patříte mezi nejmladší primátory, ale máte již řadu zkušeností. Co mů­ žete poradit těm, kteří po volbách teprve začínají? Necítím se tak zkušený, abych mohl někomu radit. Budou to jen mé subjektivní pocity, které však mohou některým kolegům pomoci. Jsem zvolen pri­ mátorem města již podruhé. Před tím jsem od března 1990, po kooptaci, působil jako mí­ stopředseda tehdejšího ONV. Myslím, že každý představitel města by si měl uvědomit, že volební program, i ten nej­ lepší, se stane cárem papíru, pokud ho nelze realizovat. Prvořadé jsou peníze, zdroje a možnosti, které máme k dispozici. Mohu slibovat jen to, co je reálné splnit. Rozpočet má dvě stránky: příjmy a výdaje a podle toho se musím chovat. Ještě jinak to lze říci - pro­ stě nemohu vyhovět všem. Nelze podléhat každému názoru, který zazní. A často to bývá tak, že první přijdou tzv. notoričtí stěžovate­ lé. Velký křik malé skupiny ještě nemusí být objektivním názorem a objektivní potřebou. Je dobré mít určitý odstup a nadhled, aby se nestala zbytečná chyba, aby se případně nevynakládalo příliš energie tam. kde to není nutné. Další důležitý poznatek, který cítím, je skutečnost, že všechno nejde udělat najednou a okamžitě. Všechno má svůj čas. Je potřeb­ né si určit priority a podle možností stanovit, co udělám dnes, co za měsíc, na co přijde řa­ da za rok a které věci musím dnes připravo­ vat, aby mohly být realizovány za pět a třeba i za 20 let. Moje zkušenost říká, že je lepší se zříci efektu, který přichází okamžitě, a neza­ nedbávat rozhodující záležitosti, které mají dlouhodobý význam. To se dá dokumentovat nejlépe na životním prostředí. Pokud neřeším příčiny určitého problému, bývá později mnohem složitější a hlavně nákladnější od­ stranit důsledky. • Vždy však nejde jen o peníze, rozpočet a velké věci. Myslím, že je samozřejmostí, aby se každý seznámil se základními pravidly samosprávy. Patří to k našemu „řemeslu", že bychom měli znát zákon, jednací řád, organizační uspořádání na radnici, že rozpočet má pří­ slušné kapitoly atd. Nemusím ho znát do de­ tailů, ale musím vědět, že existuje a umět pří­ slušné věci najít. Patří to, řekl bych k technologii naší práce. Nejdůležitější je však asi stálý kontakt s lidmi. To se člověk učí ustavičně a nesmí podléhat okamžitým emocím. Krátce se to dá vyjádřit větou: Dů­

6

□

MODERNÍ OBEC 2/1995

ležité je umět říkat pravdu do očí, zvláště když nemohu okamžitě pomoci, nebo kladně odpovědět. • Podíváme-li se na volební výsledky, je zřejmé, že obsazení radnic tvoří většinou různé politické strany, skupiny a jednotlivci. Jaká je v této situaci úloha primátora nebo starosty? To je v demokratické společnosti otázka politické kultury. Primátor nebo starosta v zastupitelstvu představuje vedoucí osob­ nost. Záleží na jeho schopnostech, jak dokáže sjednotit mnohdy zcela rozdílné zájmy a ná­ zory. Velmi usnadní práci zastupitelstva, když při jeho jednání dokáže např. starosta fakta často neslučitelná přijatelně formulovat do závěrů, které přijmou i rozdílně uvažující strany. Tohle musí být v člověku, je to určitá osobní schopnost, která se dá do jisté míry naučit, ale existují také povahy, které to ne­ dokáží. Důležité je nevyhrocovat problémy, spíše hledat alternativy, únosné kompromisy, pozitiva jednotlivých návrhů. Podstatné také je, aby každá zúčastněná strana chápala, že je její povinností se dohodnout. To vůbec ne­ znamená, že mě to zbavuje povinnosti trvat na určitých principech a zásadách, od kterých ustupovat nelze. Podle mého názoru se do jisté míry na ko­ munální úrovni smazává rozdíl, kdo je vpra­ vo a kdo vlevo. Spíše platí já jsem z Maršovic a já jsem z centra a hájí se lokální zájmy. V minulém zastupitelstvu většina lidí pocho­ pila nutnost dojít k dohodě a věřím, že takový přístup bude i v současnosti. • Jak se s odstupem pěti let díváte na legis­ lativnípodmínky činnosti samosprávy? Mám určitý pocit, který by se asi těžko prokazoval, že legislativa obecního zřízení prošla od roku 1990 dvěma periodami. První, počáteční se vyznačovala silnou podporou samosprávy a decentralizace. Preferovala obecní zřízení a vyznačovala se důvěrou ve schopnosti lidí a obecních zastupitelstev. By­ la to perioda poměrně krátká. Potom jako by se stát zalekl, že nám dal příliš mnoho pravo­ mocí k rozhodování. Nyní postupně dochází ke snaze hlídat obce, regulovat jejich rozho­ dování, postupně jim odebírat pravomoce. Dokázal bych i pochopit důvody takového postupu. Dají se najít v některých nehoráz­ ných případech starostů, které známe z denní­ ho tisku. Myslím si ale, že to není typické. Snad jen extrémně malé obce neprokázaly svoji životaschopnost. V naprosté většině však ji samospráva prokázala. Řeší řadu pro­ blémů, ale v rozhodujícím počtu plní své po­ slání, dokáží spravovat své záležitosti a vytvá­ řet pro občany podmínky spokojeného života. Budiž čest a sláva Ministerstvu financí, že dokázalo obrátit poměr zdrojů, který byl dří­ ve ze 70 % závislý na státních dotacích. Nyní naopak vlastní příjmy obcí tvoří 70 % jejich celkových příjmů. To je myslím i v Evropě

takřka ojedinělý poměr. Tento poměr opticky dává obcím dostatek pravomocí, ale jejich rozhodování nelze zpochybňovat. Obec či město musí ve svém rozhodování dodržovat zákon, postupovat zákonně. Ale snaha kontrolovat obec a posuzovat, zda roz­ hoduje věcně správně, to posoudí jen občan a volič. Vnitřní regulace tady musí fungovat. To se nedá regulovat z centra. Sázím na inte­ ligenci a samočisticí schopnost obce. Pokud tento demokratický mechanismus nebude fungovat, spějeme zpět k centralismu. • Co Vám konkrétně chybí v oblasti práv­ ních předpisů? Již jsem uvedl, že postrádám jednoznač­ nější podporu samosprávné demokracie obcí a cítím snahy omezovat jejich pravomoc. Z předpisů, které chybějí je to především absence zákona o vzniku vyšších územních samosprávných celků. Uvedu jen několik po­ známek. Především je společensky neefek­ tivní, když mezi obcí a státem není žádný mezičlánek. Jsou zde samosprávné obce a dalším voleným orgánem je až Parlament. Je paradoxní, když obecně závazné vyhlášky obcí ruší Ústavní soud. Dále chybí regionál­ ní, chcete-li krajský rozměr, pokud jde o řadu institucí, jejichž význam přesahuje působnost města či obce. V Hradci Králové to je např. Fakultní nemocnice, ale i divadla, galerie, hvězdárny. Regionální hledisko je nutné na­ příklad ve vztahu k energetickým a rozvod­ ným závodům (elektřina, plyn, telefony, vo­ da), ale i v dopravě, výstavbě komunikační sítě atd. Je správné, že akcie ČEZ v podílu 34 % příslušejí obcím. Faktická schopnost rozhodovat jménem tohoto podílu se však pracně tvoří pomocí dobrovolných sdružení. Při regionální úrovni by byl jednoznačný partner, zastupující zájmy municipality. Z dalších zákonů bych uvedl například zákon o obecní policii. Kolegium primátorů statu­ tárních měst předložilo návrh řešení, zatím zůstává bez odezvy. Pro uspokojení zájmu o bydlení je velmi potřebný hypoteční zákon, který snad umožní širšímu okruhu lidí reálně uvažovat o samostatném řešení své bytové si­ tuace. Našla by se i řada dalších zákonů. Rád bych se však zmínil o vztahu parla­ mentu a vlády k představitelům měst a obcí. Tyto vrcholné instituce bohužel nepovažují Svaz měst a obcí za adekvátního partne­ ra. Myslím si, že to je podceňování a nedoce­ ňování významu samosprávy v naší zemi. Vždyť obce a města představují svými roz­ počty značný ekonomický potenciál. Zastu­ pitelstvo utváří a působí na život našich obča­ nů v malých vesnicích i velkých městech a to už znamená potenciál lidský a politický. Proto nechápu, proč např. Sdružení podnika­ telů ČR v čele s R. Baránkem je rovnocenným partnerem vlády a Svaz měst a obcí nikoliv. • Zmínil jste se o hypotečním zákonu, který je jedním z předpokladů řešení bytové otáz-

NA ÚVOD

ky. Věnujme v dnešním čísle této problema­ tice větší pozornost. Jaký je Váš názor na bytový problém? Bytovou politiku tvon široký okruh pro­ blémů. Myslím si, že opravdu propracovaná a koncepční politika státu chybí. Říká se, že transformace společnosti skončila. Domní­ vám se, že skončily ty úkoly, které bylo mož­ né realizovat rychle a hned. Bylo dosaženo mnoho nepopiratelných úspěchů, ale proces transformace je dlouhodobý a mnoho věcí je stále před námi, napr. oblast životního pro­ středí, kulturní a sociální péče a mj. také by­ tová otázka. Nevyjasněnost bytové politiky v podstatě zastavila bytovou výstavbu, něko­ lik let se nestavějí nové byty, nejsou podmín­ ky pro aktivní účast lidí (hypotéky, úvěry, fi­ nanční podpora). • Jakýje v Hradci Králové názor na hospo­ daření s obecními byty? V Hradci máme asi 13 000 obecních bytů. To je příliš mnoho. Už v minulém volebním období jsme se snažili byty prodávat. Čekali jsme na přijetí příslušného zákona a poté by­ la vypracována koncepce prodeje obecních bytů. Její schválení však bylo odsunuto. Za­ stupitelstvo rozhodlo, že krátce před volbami by se tyto otázky mohly stát předmětem poli­ tických spekulací. Nyní přichází tento problém znovu na po­ řad. Ustavili jsme komisi, která materiál zre­ viduje a znovu předloží zastupitelstvu. Oče­ kávám. že do konce pololetí by materiál mohl být projednán a schválen. • Jaký je konkrétní obsah materiálu a v čem spočívají zásady prodeje obecních bytů? Materiál zatím není upraven a schválen. Mohu říci jen svůj názor či názor skupiny, která s touto koncepcí souhlasí. Především bude snaha prodat maximální množství bytů, zprivatizovat vlastnictví a zbavit město starostí o rozsáhlý bytový fond. Způsob prodeje a cena bytů musí být zajímavá pro kupujícího a nesmí být ztrátová pro město. Naše představa se pohybovala ko­ lem 1 000 Kč za 1 m2. Máme připravenu

koncepci financování prodeje za účasti města a ve spolupráci s bankami. Spočívá v tom, že banky by prodej úvěrovaly. Město by však neinkasovalo hned, ale postupně ve splát­ kách, čímž by se mimořádně omezilo riziko bank a tím snížil úrok. Předpokládáme splát­ ku ve výši současného nájemného po dobu deseti let, při úroku do 10 %. Myslím si, že takovýto přístup je sociálním řešením a že jsou takto vytvořeny dostatečné podpůrné mechanizmy k prodeji bytů. • Co se stane se zbývajícími byty? Určitá část bytů, kterou zatím nechci kvan­ tifikovat, zůstane městu jako sociální byty. To je nezbytné, protože budou existovat soci­ álně slabé vrstvy a město bude muset mít pro tuto skupinu určitý bytový fond. Očekáváme však, že se změní způsob do­ tování sociálních bytů. Mělo by jít o dotace individuální, nikoliv plošné na byt, ale kon­ krétně na tu rodinu, která je v nouzi a dotaci potřebuje. Ostatní nájemníci by měli platit nájemné, jež pokryje náklady na bydlení v těchto bytech. Jsem přesvědčen že v dlouhodobé per­ spektivě tady začne fungovat určitý spole­ čenský mechanizmus a stane se pro určité li­ di společensky neúnosné bydlet na určité adrese či čtvrti a psychologický faktor bude působit k řešení jejich bytové situace. • Názory jsou tedy celkem bezvýhradné, pokudjde o prodej obecních bytů ? To bych nechtěl tvrdit. Opakuji, že toto je koncepce jedné skupiny. Určitě bude řada růz­ ných názorů. Je např. otázka, zda prodávat do­ my s nebytovými prostory, které jsou lukrativ­ ní a zejména v centru přinášejí zisk. Jsem osobně názoru, že obec nemá být bohatá ma­ jetkem, který vlastní, ale tím, že v ní budou bydlet bohatí občané, kteří platí vysoké daně. Dále je zde otázka, zda prodávat jednotlivé byty nebo preferovat prodej celých domů. Hovoří se o riziku, když koupí dům nový ma­ jitel, zda se bude chovat k nájemníkům sluš­ ně apod. Zastávám názor, že prodeje by měly probíhat v takovýchto případech dražbou a přednost chceme dát předně právnické oso­

bě vytvořené z obyvatel prodávaného domu. Je mnohem jednodušší však prodat celý dům, než jej dělit mezi více majitelů. • Jak se díváte na otázku výstavby nových bytů ? Mají-li se bohatější občané stěhovat do přiměřených bytů, které odpovídají jejich ná­ rokům, musí mít kam se stěhovat. Bylo by nesmyslné, aby město na jedné straně byty prodávalo a na druhé straně sta­ vělo byty nové. Podle mého názoru má mít město určitou strategii výstavby bytů. To souvisí s územním plánem a s jeho naplňová­ ním. Město však by nemělo být stavebníkem, ale vytvářet pro stavbu bytů podmínky. Může být spoluinvestorem inženýrských sítí, může investiční firmě poskytnout výhodné pod­ mínky (např. symbolický nájem pozemků atp.). První byty tímto způsobem se již staví. Před dokončením je v Šimkově ulici asi 17 bytů a další projekty jsou připraveny. Faktem je, že investoři se v současné situaci shánějí těžko, ale jsou. Banky pochopitelně nechtějí v období regulace nájemného podporovat vý­ stavbu bytů. Takže řešením budou až připra­ vované zákony. Hypoteční úvěry jsou totiž dalším předpokladem bytové výstavby, o tom jsem již hovořil. Byt dnes přijde na 1-2 mil. Kč a lidí. kteří si to mohou dovolit, je málo. Čím dražší byt či domek, tím méně po­ tencionálních kupců. Investor začne stavět až v době, kdy má prodáno dostatečné procento předpokládaných bytů. • Některá menší města řeší bytovou otázku výstavbou penzionů a domů s pečovatelskou službou. Uvolněné byty využívají k řešení sociálních potřeb. V Hradci Králové jsme před nedávném do­ stavěli celkem 466 malobytů s pečovatelskou službou. Je pravda, že přestěhováním se nám uvolnilo několik malých bytů, ale to bytovou otázku neřeší. • Ještě se vrátíme k obecním bytům. Jak provádíte jejich správu? Bytový podnik je hospodářskou organizací založenou městem. Nerozpustili jsme jej a nedošlo k privatizaci správy. Město uzavře­ lo s podnikem koncesionářskou smlouvu, na základě které se provádí správa, zajišťuje provoz, údržba a dodávka tepla. Není to ko­ nečné, ani optimální řešení a město má odpo­ vědnost za 13 000 bytů, jejichž správu musí zabezpečovat. Bohužel jiní lidé k dispozici nejsou. V různých realitních kancelářích pra­ cují zase bývalí pracovníci bytových podni­ ků. Bytový fond je majetkem obce, bydlí v něm třetina občanů a město musí správu za­ bezpečit. Zajímavé je, že řada soukromých vlastníků domů uzavřela obdobné koncesionářské smlouvy s naším podnikem a ten pro ně za­ bezpečuje správu. Děkujeme za rozhovor. -iaMODERNÍ OBEC 2/1995

□

7

OBECNI KURÝR

Mezinárodní veletrh URBIS 1995 V pavilonu E a C BYV Brno probíhal ve dnech 7.-10. února mezinárodní veletrh tech­ nologií, výrobků a služeb pro rozvoj měst a ob­ cí URBIS 95. Veletrh se konal pod záštitou Mi­ nisterstva hospodářství ČR a Svazu měst a obcí ČR. Na ploše 5 tisíc m2 vystavovalo přes 200 firem a měst z České republiky, Slovenské re­ publiky, Francie, Polska, Rakouska a Švýcar­ ska. Nejvíce zastoupenými obory byly: staveb­ nictví, zařízení a služby zaměřené na čistotu města, zpracování městského odpadu a odpad­ ních vod, městské osvětlení, městský mobiliář, software pro správu měst a obcí. Mezi největší vystavovatele patřily Vojenské stavby, a. s., společná expozice firem Triada, s. r. o., a Help Service, s. r. o. pod názvem Informační systém obecního úřadu, Stavby silnic a železnic, a. s., Praha, Slovácké strojírny, a. s.. Uherský Brod,

Mezi nejvýznamnější akce doprovodného programu mezinárodního veletrhu URBIS 95 patřil 2. celostátní kongres starostů a primá­ torů měst a obcí ČR. Organizátorem setkání byl Svaz měst a obcí ČR. Okolo 500 účastní­ ků přivítala primátorka města Brna JUDr. Dagmar Lastovecká a pozdravil velvyslanec USA v České republice Adrian. E. Basora. Kongres zhodnotil význam a tvorbu obecních a městských rozpočtů. Hlavní projev k pro­ blematice přednesl místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník. Doporu­ čil všem představitelům obcí, aby přípravě místních rozpočtů věnovali velkou pozor­ nost, aby to nebyla činnost hektická, ale pro­

E. D. E Na veletrhu URBIS vystavovala i francouz­ ská firma E. D. F. (Electricité de France), ve­ řejná společnost obchodního a průmyslového charakteru. Patří k nejvýznamnějším ve Fran­ cii především pro svoji orientaci na místní hospodářství regionů, kde vytváří nové aktivi­ ty a nová pracovní místa. Její činnost spočíva­ la nejprve v elektrifikaci venkova, později v regionech v rekonverzi odstavených elektrá­ ren a velkých stavenišť. Přispěla k vytvoření 18 000 pracovních míst pro místní ekonomic­ ký rozvoj. E. D. F. jako jedna z prvních zahájila svoji činnost v České republice. Ve spolupráci fran­ couzského města Beautor a pražské městské části Letňany (Praha 9) vznikla síť průmyslo­ vého partnerství, výzkumu a vzdělání. Od roku 1991 společnost úzce spolupracuje s a. s. ČEZ, s jednotlivými rozvodnými závo­ dy. Je u nás známa zejména úspěšnou realiza­ cí slavnostního osvětlení státního zámku Hluboká. Firma nabízí obcím a městům inte­

8

O

MODERNÍ OBEC 2/1995

Fatra, a. s., Napajedla, Husqvama. Z velkých firem vystavovaly ČKD Blansko, a. s., ABB První brněnská strojírna, s. r. o., Skoda Praha, a. s., a další. Z francouzských společností se představily Gaz de France, Elektricitě de Fran­ ce, Groupe Sinorg. Zajímavá byla nabídka měst a obcí: Brno, Ústí nad Labem, Plzeň, Vyškov, Židlochovice, Telč, Sedlčany, Lety, Staré město u Uherského Hradiště, Nová Ves pod Pleší. Do soutěže o nejlepší vystavený ex­ ponát bylo přihlášených celkem 18 výrobků, 5 z nich získalo nejvyšší ocenění ZLATÝ UR­ BIS: svítidlo výbojkové sadové „Tereza" (Elplast, a. s., Brno), Beta dlažba (Beta Olomouc, a. s.) reliéfní mapy (B.A.T. Program, s. r. o., Rožnov pod Radhoštěm), kameninová střešní taška Bobrovka (Keramost, a. s., závod Kadaň) a hydroizolační folie z PVC (Fatra, a. s., Napa­

FOTO: AUTOR

jedla). Naše redakce udělila cenu časopisu MODERNÍ OBEC za nejlepší exponát reliéf­ ním mapám firmy B.A.T. Program, kterou pře­ vzala ředitelka firmy Ing. Milada Svobodová z rukou ředitele divize odborného tisku a. s. Economia doc. Milana Kašíka.

2. celostátní kongres starostů a primátorů myšlená. Rozpočet by měl být průhledný a měla by se s ním seznámit co nejširší veřej­ nost. Uvedl, že od roku 1993 se tvorba rozpo­ čtů radikálně změnila. Zatímco v roce 1992 příjmy obcí a měst z 80 % plynuly z centrál­ ního rozpočtů, v roce 1994. Je větší část vý­ dajů obcí hrazena z vlastních zdrojů, zejména z daně z příjmu ze závislé činnosti (tj. mezd).

Podle ministra Kočárníka se pohybuje podíl vlastních zdrojů obcí na celkových zdrojích územních rozpočtů mezi 70-75 %. Hospoda­ ření místních rozpočtů v roce 1994 přesáhlo objem 110 mld. Kč. Podle předběžných vý­ sledků skončilo mírným přebytkem. -Is-

grované služby především v oblasti počítačo­ vého zpracování např. veřejného osvětlení, zpracování odpadů, zajištění bezpečnostního dozoru, rozvoje kabelové televize, životního prostředí a elektromobilů. Na úseku veřejného osvětlení společnost zajišťuje komplexně od roku 1946 osvětlení Paříže (380 osob obhospodařuje 180 000 svě­ telných bodů). Má v této sféře dlouhodobé zkušenosti, prostředky pro inovace i potřebné

vybavení a techniku. Vedle toho řeší i doprav­ ní signalizaci. Ve všech oblastech nabízí pora­ denskou službu, inženýrské projektování, rea­ lizaci trvalého nebo dočasného osvícení, provoz a údržbu, případně delegovanou kom­ pletní správu osvětlení. Na firemní přednášce upoutal pozornost elektromobil VOLTA. E. D. F. je uživatelem v současné době nejrozšířenějšího parku elek­ trických automobilů na světě (600 vozidel). V městě La Rochelle začal zkušební provoz těchto vozidel v prosinci 1993. Používání elektromobilů za­ městnanci městských služeb je kon­ krétním důkazem péče, která je v tomto městě věnována životnímu prostředí. Je tam instalováno šest tr­ valých stanic na noční dobíjení a tři stanice rychlého dobíjení (1 min. = 2 km). Vozidla v provedení furgon, pick-up nebo plato budou nezbytná pro zásobování a dopravu v centrech velkých měst, kde jsou exhalace z výfukových plynů největším nepří­ telem zdravého životního prostředí. FOTO: ARCHIV

-ia-

OBECNÍ KURÝR

Mohou užívat znak a prapor Představitelé 28 měst a obcí převzali z ru­ kou předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho 1. února t.r. dokumenty o právu svých měst a obcí užívat znaky a prapo­ ry, které jim udělil na základě doporučení he­ raldické komise parlamentního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělový­ chovu. Právo užívat prapor dostala například měs­ ta Telč, Opočno, Dvůr Králové nad Labem, Mimoň, Podivín či Brandýs nad Orlicí. Právo užívat znak a prapor udělil předseda sněmov­ ny městům Třemošnice, Zdice, Měčín a Hor­ ní Bříza. Tuto výsadu dostaly také mimo jiné obce Samotišky na Olomoucku, Svinčany na Pardubicku, Citice a Dasnice v okrese Soko­ lov či Ždírec a Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku. Milan Uhde při slavnostním aktu v budově

sněmovny ocenil, že se znovu obnovuje tra­ dice práva měst a obcí užívat znak či prapor. Řekl, že z tohoto privilegia neplynou „žádná hmotná dobra". Podle něho jde o kus tradice a sebevědomí, které budou obyvatelé oceně­ ných měst a obcí na vlastní odpovědnost „pě­ stovat".

Za udělení symbolů poděkoval jménem všech kolegů starosta města Telče Václav Jehlička. Vyjádřil naději, že tento akt přispě­ je ke zvýšení občanského vědomí a hrdosti obyvatel vyznamenaných měst a obcí. -skFoto: ČTK

Výměna zkušeností Přestože v mnoha ob­ cích a městech působí vedle policistů ČR již čtvrtým rokem strážníci obecních policií, je tato nová bezpečnostní a po­ řádková složka do jisté míry stále ve stadiu zro­ du. Jak po stránce legis­ lativní (již delší dobu se připravuje novela zřizo­ vacího zákona č. 553/91 Sb.), tak i organizační. Cílem druhého kongre­ su městských a obec­ ních policií, který se uskutečnil 31. ledna

Proč? Na otázku, kdo je ve městech a obcích nej­ vlivnější, odpovídali respondenti při výzkumu, který prováděli pracovníci Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Uvede­ ná čísla na přiloženém grafu vyjadřují kolik procent dotázaných občanů se v uvedených le­ tech domnívalo, že příslušné skupiny mají značný a rozhodující vliv na dění v jejich ob­ cích a městech. Přesto, že průzkum nevyjadřu­ je názory za rok 1994, je možné si nad uvede­ nými fakty položit řadu otázek. Proč se lidé domnívají, že nejmenší vliv mají obyčejní ob­ čané - voliči? Proč klesá podíl občanů, kteří si myslí, že zastupitelstvo, rada, starosta či tajem­ ník mají značný vliv? Proč se naopak více lidí domnívá, že rozhodující vliv mají v obcích mi­ nisterstva, okres či politické strany? Je jistě po­ těšitelným signálem, svědčícím o demokratic­

v Bmě, proto byla především vzájemná výmě­ na informací a zkušeností mezi jednotlivými obecními policiemi. V Laser Show Halí brněn­ ského Boby centra se nakonec sešli zástupci té­ měř dvou set měst a obcí. Své výrobky a služby jim přišlo nabídnout 34 firem. Nejdůležitějším bodem programu kongresu byla příprava na ustavení Asociace řídících pracovníků měst­ ských a obecních policií, která by strážníky za­ stupovala například v kontaktu s ministerstvy, vládou či parlamentem. Z brněnského jednání nakonec vzešel návrh stanov, který nyní projde připomínkovým řízením. Ustavení asociace pak proběhne na třetím kongresu městských a obecních policií, který by se měl uskutečnit za dva měsíce v Ostravě. Mgr. Vít Cvrček Foto: Archiv

kém vývoji, když největší pokles je zaznamenán u ná­ zoru, že rozhodují­ cí jsou různé mafie a lobby. K zamyšlení je údaj, který ozna­ muje ustálený ná­ zor o poměrně ma­ lém vlivu místní­ ho tisku. Uvedené údaje nemusí mít plnou vypovídací schopnost, ale pro řadu lidí z ma­ nagementu měst a obcí mohou být důvodem k otázce: je to u nás taky tak, a proč? MODERNÍ OBEC 2/1995

□

9

OBECNÍ KURÝR

Fond pomoci místní správě Po dohodě zainteresovaných institucí, mezi které patřil Svaz měst a obcí ČR, Civilně správní úsek mi­ nisterstva vnitra ČR, Institut hlavního města Prahy, Institut pro demokracii a jednotnou Evropu, a někte­ rých poslanců výboru ČNR pro územní správu a ná­ rodnosti, byla založena nadace Fond pomoci místní správě ČR. polečný projekt vzdělávacího

Sa konzultačního systému pro samosprávu měst a obcí ČR a SR byl předložen a schválen komisí EU v Bruselu na začátku roku 1992 a bylo rozhodnuto o poskyt­ nutí technické pomoci pro jeho realizaci. Poté, co se podařilo zhruba v polovině roku 1992 získat po­ třebné finanční prostředky od vlá­ dy ČR na vybudování organizační struktury, byla s pomocí PHARE zahájena realizace projektu. Do konce roku se podařilo vy­ budovat 12 regionálních center konzultací a vzdělávání tak, že každé z nich bylo obsazeno dvěma proškolenými manažery a v každém centru byl vytvořen sbor externě spolupracujících ex­ pertů a lektorů. Lektoři těchto re­ gionálních lektorských sborů byli s pomocí PHARE vyškoleni v nejzákladnějších tématech tý­ kajících se oblasti samosprávy. Souběžně se školením lektor­ ských sborů prováděli manažeři regionálních center průzkum po­ třeb orgánů samosprávy v oblasti vzdělávání. Vytvořené kapacity a získané poznatky umožnily za­ hájit činnost nadace navenek od začátku roku 1993. Vzdělávací činnost zpočátku narážela na veliké problémy, kte­ ré vyplývaly především ze špatné pověsti různých školení z minulé­ ho režimu. Přestože nadace na­ bízela své vzdělávací akce za poplatky podstatně nižší než sou­ kromé vzdělávací agentury, sám fakt, že se za vzdělávání má pla­ tit, vzbuzoval v obcích často roz­ paky. Nadace se soustředila pře­ devším na kvalitu a užívání moderních interaktivních vyučo­ vacích metod ve skupinách ko­ lem 15 účastníků. Typickou akti­ vitou v této fázi byl jednodenní seminář nebo přednáška. Naší zá­ sadou bylo nepřipustit konání ne­ kvalitní akce a získávat stálé zá­ kazníky na základě pozitivních zkušeností. Zhruba po jednom ro­

10

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

ce činnosti se počet účastníků sta­ bilizoval asi na počtu 2 000 mě­ síčně, který pokládáme z hlediska zachování našich zásad za opti­ mální. V dalším se zaměřujeme na postupné zavádění tematických cyklů, seminářů a nabídku kon­ zultací. Výše poplatků za vzdělá­ vání závisí na státní podpoře této činnosti. Jelikož vzdělávání ob­ lasti územní samosprávy je v zá­ jmu státu, předpokládáme, že státní podpora těchto aktivit bude i v budoucnu zachována. Jsme si vědomi, že zvýšení cen za vzdě­ lávání na komerční úroveň by podstatně omezilo naši činnost, neboť obce nemají dostatek fi­ nančních prostředků a vědomí nutnosti investic do odborného růstu lidí není v oblasti samosprá­ vy dosud obecně rozšířeno. Pomoc, kterou nadace získává z fondu PHARE, je pomoc tech­ nická. To však zdaleka nezname­ ná, že pro nás nemá veliký vý­ znam. Vedle již zmíněného proškolování manažerů nadace a lektorů regionálních lektor­ ských sborů bylo z této pomoci získáno technické vybavení pro organizátorskou činnost (počíta­ če, kopírky, faxy), pro vzdělávací činnost (projektory, videotechni­ ka) a pro zařízení edičního centra (automatické redakční zařízení). Po nezbytném zaškolení pracov­ níků na nové technice bude edič­ ní centrum od počátku roku 1995 produkovat odborné materiály pro vzdělávací činnosti nadace. Připravuje se ediční činnost, která bude sloužit k odborným potře­ bám samosprávy, a přebytek ka­ pacity bude možné využívat pří­ mo na objednávku jednotlivých obcí. Dále byla z těchto prostředků získána odborná literatura pro po­ třeby našich lektorů a byly uspo­ řádány čtyři dvoutýdenní stáže pro představitele samosprávy měst a obcí CR a částečně též pro manažery a lektory nadace v Ni­

zozemsku, Dánsku, Německu a Velké Británii. Tyto stáže měly vzhledem k jejich vysoké odbor­ né úrovni a dobře připravenému programu mezi představiteli sa­ mosprávy mimořádný ohlas. První etapa pomoci PHARE končí. Ve druhé etapě, která zač­ ne od počátku roku 1995, plánu­ jeme pokračování programu stá­ ží, další zkvalitňování stavu našich lektorů a manažerů a dovybavení technikou. Díky fungující síti našich regi­ onálních center, kvalitním lektor­ ským sborům, dobrému technic­ kému vybavení a státní podpoře je nadace schopna nabízet obcím a městům po celém území CR kvalitní a levné vzdělávání. Zájem orgánů samosprávy se soustřeďuje především na otázky hospodaření (tvorba obecních rozpočtů, hospodaření s obecním majetkem, územní plán, spolu­ práce obecních a katastrálních úřadů, odměňování pracovníků v místní správě, odpadové hospo­ dářství, finanční management obce) a na otázky legislativní (správní řád, zákon o obcích, zá­ kon o okresních úřadech, přestupkové řízení, obecní policie, pro­ dej a vlastnictví bytů, veřejná obchodní soutěž, vyživovací po­ vinnost, zákon o volbách). Kro­ mě toho je zájem o problém so­ ciální komunikace a asertivity, řešení konfliktů, veřejného vystu­ pování, vydávání obecních perio­ dik a ochrany přírody. Nadace též navázala spoluprá­ ci s Institutem pro místní správu v přípravě na zkoušky odborné způsobilosti. Snažíme se rovněž v maximální míře využívat pro lektorskou činnost odborníky z ústředních orgánů státní správy, aby naši zákazníci získávali in­ formace přímo od pramene. Dále spolupracujeme se zahraničními institucemi (USAID, Know-how fund), což nám též umožňuje roz­ šířit nabídku vzdělávání - v po­ slední době například o zkuše­ nosti z veřejné obchodní soutěže v zahraničí a o podmínky získá­ vání dlouhodobého úvěru z půjč­ ky USA pro rozvoj infrastruktury obcí. Domnívám se, že jsme v sou­ časné době schopni podle po­ žadavků obcí uspořádat školení na veškerá témata, která ma­

jí vztah k územní samosprávě. Rád bych poprosil ty, kteří si kvalitu našich služeb dosud ne­ ověřili, aby se se svými požadav­ ky a náměty na nás obrátili. Se­ tkají se s maximální vstřícností. Ing. Oldřich Smotlacha, CSc. ředitel Nadace

Kde nás najdete sekretariát nadace Fond pomoci místní správě ČR: 110 00 PRAHA 1, U radnice 10/2 tel. 02-242 36 537 fax 02-242 29 662

Vzdělávací a konzultační centra regionů: 460 01 LIBEREC, Palachova 17 (tel./fax 048-215 94, 048-422 232) 276 01 MĚLNÍK, Husova 32 (tel./fax 0206-624 659) 434 01 MOST, Tř. Budovatelů 1995 (tel./fax 035-241 33) 360 01 KARLOVY VARY Lázeňská 1, (tel./fax 017-322 27 78) 301 38 PLZEŇ, Americká 29 (teL/fax 019-220 297) 530 09 PARDUBICE, Stavařov 97, blok D, (teL/fax 040-485 98) 370 01 České Budějovice, Jeremiášova 14 (tel./fax 038-234 11) 586 01 JIHLAVA, Srázná 40 (tel./fax 066-256 418 kl. 122) 636 00 BRNO, Skroupova 50 (tel./fax 05-53 83 66) 779 00 OLOMOUC Schweitzerova 50 (tel. 068-54 31 612) 702 00 OSTRAVA, Ostrčilova 4 (tel./fax 069-62 82 297 069-62 82 324) 760 01 ZLÍN. Tř. T. Bati 38 (tel./fax 067-355 63)

Ediční centrum: 276 01 MĚLNÍK, Husova 32 (tel./fax 0206-62 65 54)

★/* ★ -■JT ★ ★

*

*

★

* ★ *

H

ŘÍZENÍ A SPRÁVA

Starosti městských částí JIŘÍ VÁCLAVEK Odmyslím-li hlav­ ní město Prahu a zvláštní zákon, kterým se liší od ostatních měst a ob­ cí, pak je Brno odliš­ né od jiných statu­ tárních měst počtem 29 městských částí a jejich různorodostí danou: - polohou (střed města nebo ucelená obec na okraji města) - velikostí (největší má 78 000 obyvatel a za­ stupitelstvo 45 členů, nejmenší má 220 obyva­ tel a zastupitelstvo 5 členů) - vybaveností technickými sítěmi (ne všude je např. kanalizace) i bytovým fondem (ve znač­ ném počtu nejsou obecní byty). Z hlediska státní správy mám na mysli např. stavební úřady, oblast sociálních dávek. Velký počet (29) městských částí (dále MČ) vede k tomu, že ty větší jsou pověřovány výkonem některých funkcí pro ty menší, které si nemo­ hou dovolit platit kvalifikované síly na odbor­ né práce. Ovšem z hlediska samosprávy (tj. zastupitel­ stva) je otázka, je-li to počet konečný, nebudeli městských částí v budoucnosti ještě víc. Z posledního vývoje totiž vyplývá, že samos­ práva, zejména v menších ucelených MČ (dří­ vějších samostatných obcích), udělala pro je­ jich modernizaci za 4 roky víc, než kterýkoliv předchozí režim.

Co se ve městě v předchozím období podařilo nejméně? Řekl bych, že Statut města Brna, který řeší kompetence a vztahy zastupitelstva města Brna (dále ZMB), resp. magistrátu a zastupitelstev městských částí (resp. úřadů městských částí). Magistrát by se měl zabývat koncepcemi města ve všech oblastech, akcemi celoměstského vý­ znamu a odvolacím řízením jako druhoinstanční orgán ve správním řízení. Bohužel, převládá operativa a řešení záležitostí, které by lépe řeši­ la zastupitelstva MČ. Tak se stalo, že Brnu chybí koncepce rozvoje či správy mnoha ob­ lastí včetně pravidel rozpočtování mezi magis­ trátem a městskými částmi, postavení sněmu starostů MČ, přidělování investičních prostřed­ ků, optimálního řízení městské policie, odpo­ vědnosti za informatizaci úřadů, hospodaření s majetkem města, problematiky bydlení. To vše jsou stále velmi živé a nedořešené problé­ my a je otázka, jestli je v tom záměr nebo ne­ schopnost zodpovědných činitelů.

K těmto problémům podrobněji Městská policie v Brně podléhá pouze pri­ mátorovi. K prospěchu věci by však bylo, kdy­ by asi 60 % městských policistů podléhalo sta­ rostům městských částí, kteří by městské strážníky motivovali na zásahy. Primátorovi by

pak podléhala zbývající část kapacity městské policie zaměřená na ústřední problémy města a jeho centra, pohotovost a metodický výcvik. Při zavádění výpočetní techniky a informa­ tizaci se přešlapuje v Brně na místě. Tak se stalo, že 7 větších městských částí založilo „Sdružení MČ pro výpočetní techniku" a s vy­ branou firmou HIPRO budují na radnicích městských částí počítačové sítě a naplňují je daty, provázanými i na grafickou část systému (digitalizace informací o území, zaměřená na parcely a další prvky území, tak jak to radnice pro svou práci potřebují). Smutnou skutečnos­ tí je i to, že ještě na začátku listopadu 1994 nebyl ve městě aktuální registr obyvatel, pro­ vázaný na ohlašovnu trvalého pobytu a jedno­ tlivé matriky. O potřebě dalších registrů (fi­ rem, nemovitostí, bytů, nebytových prostor...) pro práci místních úřadů se rovněž dlouho pouze mluví a „Sdružení MČ pro výpočetní techniku" si z úrovně magistrátu rozhodně ži­ vot nezjednodušuje. Sněm starostů MČ vznikl samovolně jako reakce na povýšené chování zastupitelstva města Brna k městským částem. Starostové na něm řeší problémy a závěry předkládají jako doporučení pro ZMB, bohužel dosud většinou nevyslyšené. Příkladem může být každoroční spor o roz­ počtová pravidla, místo aby se síly upřely na řešení závažných problémů dopravy, bydlení, oprav technických sítí, ale i provozu sportov­ ně rekreačních objektů apod. Vrcholem roz­ počtových sporů byl rok 1994, kdy se stalo, že ještě v zářijových rozpočtech hospodaření by­ lo 6 MČ bez schváleného rozpočtu na tento rok. Kontrola hospodaření s penězi daňových poplatníků je tak veřejnosti naprosto znemož­ něna. Přitom by stačilo přijmout několik zásad platných vždy na čtyřleté funkční období za­ stupitelstev, meziročně korigovaných jen v případech mimořádných odchylek.

(MČ by tak získaly zájem na vytváření pod­ mínek pro živnostníky), diferencovaný podíl na dani ze závislé činnosti tak, aby se takto získané prostředky vracely do místa trvalého bydliště zaměstnanců, kterým byly tyto daně sraženy ze mzdy. Že teprve event. chybějící zbytek příjmů některé části (zohledňující její potřeby podle objektivních kritérií, jako je počet žáků na školách, počet kilometrů komunikací, rozsah veřejné zeleně apod.), bude řešen výjimečnou vyrovnávací dotací z úrovně města. To vše by se mělo řešit na základě matema­ tického modelu, který by se postupně upřes­ ňoval, a každá MČ by mohla i několik let do­ předu plánovat své akce, neboť by se značnou pravděpodobností znala své budoucí příjmy. Zatím je to jen operativní a často nehospodárné záplatování největších „hořáků". To jsou všechno věci, které lze řešit v rám­ ci Brna rozumnou domluvou.

Jakých zásad?

Jak je to s bytovou výstavbou v Brně?

Například: - městské části nebudou v následujícím roce kráceny o výsledek hospodaření předchozího roku (zabrání se tím často nehospodámému utrácení peněz na konci roku), - MČ dostanou dotace, které jsou poskytová­ ny ze státního rozpočtu na výkon státní sprá­ vy, na žáky škol apod., - investiční akce ve městě se schválí, až se na jejich prioritách shodne ZMB a sněm starostů MČ, - zruší se dotace pro MČ výprosou, ale zave­ de se jejich podíl na daních, přiznaných stá­ tem obcím. Prakticky by to mohlo znamenat, že na ně přijde např. 100 % výnosu daně z ne­ movitosti (MČ tak budou pečlivě zvažovat výši koeficientu pro výpočet daně, který je v jejich kompetenci a má zohledňovat atrakti­ vitu či vybavenost určitých oblastí v nich), 70 % výnosu daně z podnikání fyzických osob

Co lze řešit pouze na úrovni zákona? Do návrhu novely zákona o obcích je třeba minimálně doplnit text: „Městské části jsou ve statutárních městech právnickou osobou v roz­ sahu pravomocí, svěřených jim Statutem měs­ ta." Nemuselo by pak docházet k tomu, že MČ hledají zbytečně komplikované cesty, jak ab­ senci právnické osoby, MČ nahradit - zejména v majetkových záležitostech, kde MČ nemá právo nabývat nemovitý majetek. Řeší se to např. zakládáním různých NADACI členy pří­ slušných zastupitelstev, kdy jimi založená NA­ DACE je právnickou osobou, která může ne­ movitosti vlastnit - např. vykoupit pozemky pro zamýšlenou bytovou výstavbu. Tyto cesty, ač pracnější, jsou několikrát rychlejší, než zprostředkování prostřednictvím magistrátu a orgány ZMB.

Chybí státní angažovaná bytová politika. Zákon o hypotečních úvěrech. Byty se nesta­ vějí, ani se větší výstavba nepřipravuje. Navíc Brno nemá pravidla pro hospodaření se stáva­ jícím bytovým fondem (chybí aktuální evi­ dence žadatelů o byt, pořadníky na byty) i koncepce jeho částečné privatizace (nemys­ lím, že by se mělo mnoho bytů prodávat, ne­ boť každý by si s bytem koupil i nutnost inve­ stovat do koupené části domu, několik desítek let údržbářsky zanedbané). Město by si mělo ponechat většinu stávajícího bytového fondu pro sociální účely. Autor ing. Jiří Václavek (1942) je I. mistostarostou městské' části Bmo-Královo Pole. Do prosince 1990 pracoval v různých orga­ nizacích jako systémový inženýr. MODERNÍ OBEC 2/1995 □

11

řízeni a sprava

Vybrané problémy územního členění ČR z hledisek sociálněgeografických ílem tohoto příspěvku je přiblížit diskuzi vybraných aspektů problematiky územního uspořá­ dání především z hledisek geogra­ fických, resp. soci­ álněgeografických. Hlavní pozornost je sice věnována dnes nejaktuálnější otázce krajského (zemské­ ho) členění, avšak hlubší smysl je přikládán zařazení této otázky do širších souvislostí. Ty­ to souvislosti můžeme chápat v dvojím smys­ lu. Na jedné straně se jedná o problematiku celkového řešení soustavy územních celků správy i samosprávy a jejich vztahu. Na straně druhé je nutné zdůrazňovat komplexní úlohu těchto celků, jakožto objektů i subjektů územ­ ního rozvoje, regionální politiky apod. Každé „odborné" hodnocení sledované problematiky může ovšem plnit pouze funkci určitých do­ poručení, resp. nabídky objektivních podkla­ dů o decizní sféře. Konečné řešení je aktem politické volby. Skutečně politické rozhodnutí by ovšem mělo být podloženo objektivním zhodnocením příslušné problematiky.

C

Dělba moci a finančních zdrojů kontra přirozenost územních celků V několikaleté diskuzi o transformaci ve­ řejné správy se setkáváme se dvěma základní­ mi přístupy zdůrazňovaných problémů. Na jedné straně to je hledání vhodného „abstrakt­ ního" modelu dělby, resp. decentralizace moci (ale i odpovědnosti) a finančního zajištění vý­ konu funkcí územních celků správy a samo­ správy. Na straně druhé je to hledání „kon­ krétní" formy účelného územního dělení zohledňujícího přirozenou spádovost zázemí k centrům správy a sounáležitost lokálních a regionálních komunit i jejich eventuální po­ liticky formovanou aktivitu . Přílišné zdůraz­ ňování jednoho typu problémů vede pochopi­ telně k jednostrannosti a deformovanosti navrhovaných řešení. Nejčastější deformací je pak představa o existenci kauzálního vztahu mezi řešením problémů prvého typu (rozděle­ ní kompetencí a finančních zdrojů) a řešením problému druhého typu (předpokládá se odvo­ zení počtu, velikosti a snad i přesné formy územních celků od stanovených kompetencí). Ve skutečnosti jsou oba typy problémů výraz­ ně autonomní povahy. Nebo budeme vymezo­ vat konkrétní oblasti správy zásadně jinak než oblasti samosprávy a samotné samosprávné celky budou v konkrétní podobě odlišné při přiznání značných či omezených kompetencí? Podobně se můžeme ptát, podle jakých kritérií lze odvodit z přiznaných kompetencí, že krajů

12

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

má být 9 nebo 12, zda má být střediskem Ústí nad Labem či Teplice apod. Zdůraznění relativní autonomie obou typů problematik nesmí být ovšem chápáno jako po­ pření jejich rámcové sounáležitosti. Ta se nej­ výrazněji projevuje při koncipování celých soustav územních jednotek, při stanovení po­ čtu hierarchických úrovní. Požadavky na jed­ noduchost a přehlednost hierarchických sou­ stav by vždy měly zohledňovat i podstatné rysy regionálního uspořádání státního prostoru. V podmínkách ČR je v tomto případě zásadní otázka vytvoření dvou nebo jediné regionální úrovně správy, resp. samosprávy. Zatímco v „abstraktním" modelu je převážně preferová­ no zřízení pouze jediné regionální úrovně, při­ rozené uspořádání našeho osídlení „nabízí" úrovně dvě. Předností tříúrovňového uspořádá­ ní - národní, regionální a lokální úroveň - jsou ovšem nesporné z hlediska organizační pruž­ nosti i finanční náročnosti. S ohledem na speci­ fika našeho osídlení a na obecné předpoklady dobrého fungování zejména samosprávných celků lze však takový model realizovat „přiro­ zeným" způsobem pouze v případě vytvoření velkých obcí: např. republika - 12 až 14 krajů (regionů) - cca 500 velkých obcí (či malých okresů vnitřně integrovaných lokálním středis­ kem). V tomto smyslu lze ovšem konstatovat dlouhodobost transformace územně administ­ rativního uspořádání z hlediska dosažení jeho „cílové" formy (srovnatelné především na lo­ kální úrovni s převážnou částí dnešních sou­ stav v západoevropských zemích). Stejně tak je nutné zdůraznit klíčový význam vývoje na úrovni lokální (viz dnešní přílišná roztříštěnost a ekonomicky i politicky problematická života­ schopnost většiny obcí. Určité nástroje pro pro­ sazování žádoucích integračních tendencí na lokální úrovni jsou však již dnes k dispozici: především systém financování, zprostředkova­ ně však mohou značnou úlohu sehrát i součas­ né obvody sídel pověřených obecních úřadů, které by postupně mohly a měly přebírat někte­ ré funkce okresních úřadů, které mají dobré předpoklady pro organizování víceúčelových korporací samosprávných obcí atd. V případě samosprávné organizace bude ovšem integrač­ ní proces značně obtížný a politicky velmi cit­ livý. Tato úskalí by bylo ovšem možné řešit určitou volností či variantností vzájemných va­ zeb „velkých" obcí a jejich částí (viz i vnitřní uspořádání statutárních měst). Vytváření účelné soustavy správních a sa­ mosprávných jednotek vyžaduje nepochybně kombinované zohlednění požadavků jak na jasné a efektivní rozdělení kompetencí a zdro­ jů, tak na přirozenou integritu územních cel­ ků. To ovšem neznamená, že oba požadavky jsou významově rovnocenné. Z podstaty sa­ motného administrativního systému nutně vy­ plývá, že jeho primárním obsahem je právě určení kompetencí a způsobů financování. Sa­ motné vymezení územních celků a jejich stře­

martin hampl disek i stanovení jejich konkrétního počtu je jen otázkou vytvoření vhodné formy adminis­ trativního systému. Značná autonomie obou těchto úkolů vyžaduje však i různé způsoby řešení. Všeobecně platí, že rozdělení politické moci i ekonomických zdrojů je primárně pod­ míněno rozložením politických sil a zájmů. Je tedy výsostné věcí politických jednání a roz­ hodnutí. Proti tomu výběr středisek a vymeze­ ní jejich zázemí lze založit na převážně objek­ tivních kritériích. Určité problémy ovšem vyplývají z nerovnocenností přirozených cel­ ků a z požadované rovnocennosti administra­ tivních celků. Tento rozpor vyžaduje hledání citlivého kompromisu mezi „přirozeným" a „administrativním". Je však ještě jedna sku­ tečnost zvyšující důležitost určení územní for­ my administrativního systému, a to obtížná měnitelnost této formy. Zatímco rozhodnutí 0 změně v kompetencích či v daňové soustavě jsou poměrně snadno realizovatelná, a tedy 1 „opravitelná", změny ve vymezení územních celků vyžadují nákladné „stěhování úřadů".

Jaké celky jsou přirozené? Přestože byla otázkám územních forem ad­ ministrativních systémů přisouzena menší dů­ ležitost než otázkám rozdělení politických i ekonomických kompetencí, je význam jejich řešení značný. Mimo jiné i proto, že vhodná forma je jednou z podstatných podmínek efek­ tivního výkonu příslušných administrativních (i navazujících) funkcí správních a zejména sa­ mosprávných jednotek. Tato tvrzení obvykle nevyvolávají nesouhlas, ba naopak jsou pro­ klamována zastánci zcela odlišných návrhů územního členění. Při jejich konkretizaci do­ chází k rozporům, které jednoznačně signalizu­ jí nevyjasněnost otázky „co jsou přirozené celky" a v dalším snad i otázky „proč je organičnost celků tak důležitá". Bohatost forem vztahů územních, resp. sídelních soustav je to­ tiž výjimečná, přímo nabádá k zájmovému vý­ běru jen některých vazeb. Zároveň „významo­ vé" rozlišení těchto vztahů je bez náročného empirického i teoretického studia v podstatě nemožné. Proto se setkáme běžně se směšová­ ním zcela protichůdných kritérií při posuzová­ ní přirozenosti územních celků: např. požada­ vek homogenity (stejnorodosti podmínek) a zároveň požadavek spádovosti (především vztahu střediska a zázemí, resp. jádra a perifé­ rie, tj. částí s odlišnými podmínkami) nebo požadavek historické kontinuity (vázané pře­ vážně na stav před urbanizačním procesem) a „současné" vztahové sounáležitosti (ta byla vytvářena právě urbanizačním procesem). V rámci této diskuze není reálné provést analýzu významového zhodnocení rozsáhlého souboru územně sídelních vztahů. Snad posta­ čí i zjednodušené argumenty pro hlavní tvrze­ ní. Na prvém místě je konstatování, že základ­ ním kritériem přirozenosti či organičnosti územních „společenských" celků je jejich re-

ŘÍZENÍ A SPRÁVA

lativní (převládající) vztahová uzavřenost. Tu posuzujeme podle nej významnějších a nej fre­ kventovanějších procesů vázaných především na obyvatelstvo (dojížďka za prací, do škol, za nákupy apod., migrace) a omezeně i na podni­ ky a instituce (výrobní kooperace, řídící a po­ radenské vazby atd.). Územní uspořádání těchto vztahů má dominantně formu tzv. nodálního regionu s vnitřní územní funkční děl­ bou a s příslušnou polarizací typu středisko zázemí. Také administrativní regiony jsou specifickým případem této polarizace. V zá­ vislosti na měřítku (velikosti) regionů se mění dominantní typy vztahů i velikost a funkční diverzifikace jejich center. Pro vymezení těchto sociálněgeografických regionů existuje dostatek podkladů, a to obvykle již synteticky vyhodnocených. Druhým významným kritériem při vyčle­ ňování územních administrativních jednotek, zvláště na lokální úrovni, je vědomí sociální a kulturní sounáležitosti obyvatel. V porov­ nání s předchozím kritériem zohledňujícím v prvé řadě „exogenní" podmíněnosti prosto­ rového chování lidí se jedná o postižení „endogenních" souvislostí mezi lidmi, o jejich ztotožnění se s územními komunitami (lokál­ ními, mikroregionálními apod.). Zjištění a zhodnocení stavu je však v tomto případě obtížné a problematické především v důsled­ ku relativní lhostejnosti většiny občanů, snad­ nému uplatnění zájmů radikálních skupin apod. Navíc v podmínkách CR, tj. v podmín­ kách relativně vysoké kulturní a národnostní homogenity je diferenciace exogenního a en­ dogenního typu téměř shodná, a to při podmi­ ňující úloze diferenciace prvého typu: viz např. rozdílné vnímání „moravanství" v Brně (není v nesouladu s exogenním uspořádáním) a v Jihlavě (k takovému nesouladu dochází indikátorem mohou být výsledky voleb). Důležitá je i otázka organického (přirozené­ ho) vymezení správních a samosprávných jed­ notek. Je nepochybné, že řízení a zejména samořízení bude tím úspěšnější, čím více bude jeho předmětem „to, co k sobě patří". Tento princip má ovšem hlubší a skutečně komplexní smysl. Obvykle je však chápán úzce, např. jako žádoucí přiblížení úřadů občanovi. Takové kri­ térium může být ovšem snadno neutralizováno požadavkem „ekonomičnosti" a „kvality" vý­ konu administrativy, který naopak upřednost­ ňuje koncentraci. Oprávněnější je proto zdů­ raznění kritéria kumulace poskytovaných služeb, což jinými slovy znamená „umístění administrativy tam, kam lidé nejčastěji jezdí". Vytváření administrativních regionů nemůže být jen otázkou udělování razítek občanovi. Úloha, zejména samosprávných celků, by měla být komplexní a z podstatné části zajišťovat ří­ zení regionálního rozvoje, řešení regionálních problémů ekonomických, sociálních i ekolo­ gických. Je nutné zdůrazňovat, že požadavek přirozenosti regionů je tím významnější, čím

komplexnější funkce samosprávný celek plní. Zároveň samotné vymezení regionu je jen pr­ vou „aplikací" poznání sociálněgeografické di­ ferenciace. Další poznatky by měly být zohled­ něny v oblasti daňové politiky a v oblasti tvorby strategie rozvoje. Všechny tyto otázky jsou zatím u nás opomíjeny a od procesu trans­ formace veřejné správy v podstatě izolovány. Přitom lze očekávat větší sociální problémy (zejména nezaměstnanost), které se koncentro­ vaně projeví právě regionálně a které budou v důsledku existujících bariér prostorové mobi­ lity obyvatelstva - v regionálním projevu ob­ tížně řešitelné.

Kolik krajů nebo které kraje V současné době je nejvíce diskutována otázka vytvoření samosprávných krajů, resp. zemí. Zavedení soustavy samosprávných celků regionální úrovně bude znamenat vedle dřívěj­ ší realizace samosprávy na lokální úrovni nej­ významnější zásah do územní organizace. Vše­ obecně je možno hovořit o potřebnosti a důležitosti vytvoření krajů, a to nejen ve smyslu „povinného" naplnění ústavy. Samo­ správné kraje mohou představovat tak potřebné subjekty regionálního vývoje, navozují založe­ ní hierarchické soustavy samosprávných jed­ notek, řeší v řadě ohledů financování tzv. vyšší občanské vybavenosti atd. Opět jde ovšem 0 parciální a koncepčně nedostatečně vyjasně­ nou změnu: v předpokládaných kompetencích je regionálně řídící činnost málo zohledněna, v soustavě samosprávy bude dále zachována „měřítková díra" (okolo 10 krajů, ale více než 6 000 obcí); asymetrie v hierarchii správních a samosprávných celků nebude překonána (předpokládá se sice zřízení krajských úřadů správy, okresy však zůstanou zachovány). Přes všechny tyto nedostatky lze však přece jen oče­ kávat v souvislosti s vytvořením samospráv­ ných krajů zásadní posun v decentralizaci ří­ zení a formování významných partnerů (i oponentů) pro dosud dominující „resorty". Patrně nejvíce variantní je otázka stanovení počtu krajů. Spory o pouhý počet krajů jsou pochopitelně nepodstatné. Tato otázka nabývá smysl teprve ve spojení s určením, o jaké kra­ je má jiti. Vzhledem k poměrně značnému konsensu o řádovém počtu (okolo deseti) a řá­ dové velikosti a významnosti těchto celků (viz 1 jejich zákonodárná iniciativa) je nejvhodnějším způsobem konkrétního výběru center, vy­ mezení jejich zázemí, a tedy stanovení přesné­ ho počtu krajů a jejich formy, zohlednění reálných poměrů v našem systému osídlení, zohlednění přirozené regionální diferenciace ČR. Oprávněnost tohoto způsobu řešení je na­ víc zdůvodněna existencí zřetelné diskonti­ nuity ve velikostním (významovém) rozrůz­ nění silnějších regionálních středisek. Pomineme-li výjimečnou velikost Prahy a dále i Brna a Ostravy, můžeme specifikovat soubor dalších 8, téměř rovnocenných, center „velkoměstského typu" plnících současně funkci regionálních středisek vyššího řádu: České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Li­ berec, Hradec Králové, Pardubice, Zlín a Olo­ mouc. Tato střediska jsou jak svojí velikostí, tak svým regionálním významem zřetelně odli­ šena jednak od 3 zmíněných nejsilnějších cen­ ter, jednak od ostatních středisek slabších. Mu­

síme ovšem příslušná hodnocení zakládat na komplexních charakteristikách „velikosti" sa­ motných středisek (komplexně funkční veli­ kost, která agreguje rozsah funkcí obytných, pracovních a obslužných) a na syntetických charakteristikách jejich regionální působnosti (populační velikost komplexního sociálněgeografického regionu). V druhém případě hodno­ cení - které je pro výběr center krajů podstat­ nější - zjistíme ovšem jeden příklad vybočující z předchozího tvrzení. Jedná se o Karlovy Va­ ry, které si rovněž vytvářejí poměrně rozsáhlý region (cca 300 tisíc obyvatel). Přestože by populační velikost potencionál­ ního karlovarského kraje byla poněkud nižší než u krajů 11 nejsilnějších center, je oprávně­ né vznik tohoto celku doporučovat s ohledem na jeho autonomii, specifické funkce i mezi­ národní atraktivitu. Z hlediska dlouhodobě utvářené a i do perspektivy značně stabilizo­ vané vyšší úrovně přirozené regionální dife­ renciace ČR je tedy vhodné doporučovat vznik 12 krajů s výše jmenovanými centry. Poněkud menší velikost Karlovarska i jeho centra na jedné straně a mimořádná velikost i význam Prahy navozující její samostatné „krajské" postavení na straně druhé, umožňují pak předchozí závěr učinit méně jednoznačný: počet krajů by tedy měl být 11-13. Velkou předností navrhovaného členění je dále možnost aplikace principu „skladebnosti“ dnešních okresů do krajských celků (žá­ doucí by ovšem bylo rozdělení alespoň Děčín­ ská a event. Vsetínska a Svitavska). Další předností je poměrně rovnoměrné pokrytí pro­ storu ČR sítí těchto potencionálních krajských center, byť s jednou významnou výjimkou. Tu představuje širší okolí Jihlavy, území vnitřně nedostatečně integrované, které je z hlediska vnější spádovosti (migrace, dojížďka studentů atd.) rozděleno vlivem Prahy a Brna. Samotná Jihlava má v obou směrech přibližně stejně in­ tenzívní vazby. Přílišná vzdálenost Prahy a Brna i Českých Budějovic a Pardubic (které se ovšem v tomto prostoru střediskově téměř neuplatňují) od jihlavského prostoru najedná straně a požadavek na zabezpečení „přijatel­ né" dosažitelnosti krajského centra na straně druhé opravňují tedy k alespoň variantnímu zařazení Jihlavy do souboru potenciálních krajských středisek. S ohledem na existující vztahy v tomto pro­ storu i s ohledem na citlivost otázky respekto­ vání historických zemí je vhodné zvažovat eventuální vytvoření jihlavského kraje ve dvou variantách: spojení pouze dnešních okresů Jihlava, Havlíčkův Brod a Pelhřimov (a event. i Dačicka z okresu Jindřichův Hra­ dec) nebo přiřazení i okresů Třebíč a Ždár n. Sáz. V druhém případě by byla dosažena „při­ jatelná" velikost krajského celku, avšak za ce­ nu nerespektování spádovosti Třebíčská a Ždárska k Brnu.

Prof. RNDr. Martin Hampl, DrSc (1940). Je profesorem sociální geografie na ka­ tedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědeckéfakulty Univerzity Karlovy. Odborné zaměření: teoretické geografie, regionalizace, geografie osíd­ lení. MODERNÍ OBEC 2/1995 □

13

ŘÍZENÍ A SPRÁVA

Moderní médium slouží městu anečni zábava se koná v sobolu večer. zz Bude-li však v sobotu pršet, koná se zá­ bava v neděli. Bude-li pršet i v neděli, koná se zábava přece jen v sobotu". Taková hlášení místního rozhlasu známe z mnoha anekdot i praxe. Snad v každé obci existoval nebo ještě stále existuje místní rozhlas. S častými poru­ chami, špatnou slyšitelností, nepravidelným vysíláním. Občané, kteří mají amplión v blíz­ kosti svého bytu, jej nenávidí, a ti, kteří jej mají dál a neslyšíjej, těm je to jedno.

Rozhlas nebo televize V Ivančicích stál městský úřad před rozhod­ nutím. Buď za relativně velké peníze provést ná­ kladnou rekonstrukci městského rozhlasu, nebo věc řešit zásadně a moderně. Rozhodl se pro dru­ hou alternativu. Vybudoval ve městě kabelové rozvody televize, zřídil v budově městského úřa­ du televizní studio a v současnosti plně využívá jeden kabel. Po celých 24 hodin běží videotext, zaměřený jen na informace místního charakteru. Díky práci studia mohou 3x týdně vysílat zpravodajství v délce 45-50 minut. Navíc je v elektroprodejnč na náměstí trvale umístěn tele­ vizor, který je ve vlastnictví města a na něm je trvale naladěn městský informační kanál. Každý může sledovat aktuální zprávy na videotextu. Ten se až 2x denně podle potřeby aktualizuje.

Lidé a kabel Zástupce starosty Pavla Buly a ředitele tele­ vizního studia Jaroslava Vobomého se ptáme, co je potřebné k tomu, aby v poměrně malém městě fungovalo moderní informační médium? Odpo­ vídají, že především je třeba najít schopné a správné lidí, kteří tuto práci chtějí dělat a baví je to. Na druhé straně musí být podpora města, které se nebojí řešit stálé problémy. Druhým krokem bylo rozhodnuti o technic­ kém řešení. Záhy se rozhodli pro kabelový roz­ vod a opustili myšlenku vlastní vysílačky. Před­ cházel tomu dlouhý sběr informací a jejich posuzování. Základní projekt zpracovalo několik firem a po vyhodnocení se ve městě rozhodli pro spolupráci s firmou ŠELF SERVIS a seznámili se záměrem veřejnost.

14

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

Projekt předpokládal finanční účast občanů. Každý účastník zaplatí za přípojku asi 3 000 Kč, přičemž se požadovalo, aby před zahájením byla zaplacena záloha v poloviční výši. Když asi 800 účastníků z předpokládaných 2 000 zaplatilo zálo­ hu. mohla být realizace projektu zahájena. Město akci podpořilo krátkodobě ze svého rozpočtu. Ka­ belový rozvod nabízí účastníkům nejenom pět programů jako doposud, ale navíc dalších šest sa­ telitních programů, VKV rozvod a hlavně místní informační systém. V dnešních dnech už se blíží počet účastníků předpokládaným 2 000. Při budo­ vání kabelových rozvodů se město spojilo se sprá­ vou spojů a při pokládání sítě se řešily i telefonní rozvody. Rozhlasová ústředna slouží i nadále po­ třebám místního sportovního klubu.

Volba provozovatele Ptáme se na zásady, které je třeba respektovat při rozhodování. Důležitá je správná volba reali­ zační firmy. Především je nutno vybrat firmu, která síť bude nejenom pokládat, ale především provozovat. Dále je nutné prověřovat solidnost firmy, její zkušenosti, seznámit se s již realizova­ nými zakázkami. Vyplatí se realizovat rozvod kvalitnějším a dražším kabelem uloženým do země než levné venkovní vedení. Náš další dotaz směřuje k práci studia. Kromě ředitele zde pracuje ještě sekretářka a písařka v jedné osobě a dva technici. Zajímá nás, kolik stojí vybavení kvalitního studia. Ředitel Jaroslav Vobomý říká, že vybavenost studia se zvyšovala postupně. Začínali v roce 1990, to ještě točil sou­ kromou kamerou. Minimální vybavení pro začá­ tek se dá pořídit za 100 000 Kč, ale dnes má kva­ litní studio jejich typu hodnotu kolem 5 mil. Kč. Záznamové, zvukové, osvětlovací zařízení, natáčecí technika, střižna atd., to vše stojí peníze, ale Městské televizní studio Ivančice dokáže natáčet i reklamní a jiné videoklipy, tedy roste i příjmo­ vá částka jejich rozpočtu.

Informovanost je základ Podstatné však jsou informace, které toto mé­ dium přináší občanům města. Všechny instituce a organizace ve městě už vědí, že aktuální zprávu

je třeba předat televiznímu studiu. Odbory a refe­ ráty městského úřadu to dělají zcela automatic­ ky. Na každý problém, který „hýbe" městem, re­ aguje v televizním šotu odpovědný pracovník, počínaje starostou a konče ředitelem školy. Před kamerou není možno se přímé odpovědi na kon­ krétní dotaz vyhnout. Na druhé straně je dobré, že i nepříjemné věci může město občanům včas sdělit. Co kde bude zavřeno, co se kde bude ko­ pat, co se bude muset odpojit atd. Vysílání prostě reaguje na praktický život města, ukazuje zprávy ze společnosti, ze sportu a kultury. Informuje o investicích a rekonstrukcích, nevyužívá se po­ liticky, ale prakticky.

Co se dokázalo Že v Ivančicích měli o čem informovat, to nám potvrzuje zástupce starosty Pavel Bula. Ne­ stavěli zde žádné „pomníky", ale jejich investice jsou hlavně v zemi. Provedla se plynofikace města, což o 80 % zlepšilo čistotu vzduchu. V provozu je nová čistírna odpadních vod. Vy­ budoval se kanalizační sběrač a jeho výstavba pokračuje. Je zde nová úpravna pitné vody a pro­ vedeno zasíťování města kabelovou televizí. Tři místní části budou postupně vybaveny vodovo­ dem, plynem a kabelem TV. Ale nešlo jen o in­ vestice do země. Je zde nový školský areál, pen­ zion pro starší občany, nová poliklinika. Tak rozsáhlá činnost se pochopitelně dotýká každého občana. Proto je televizní médium jako informační zdroj pro občany města největším po­ mocníkem. Rada zahraničních návštěv to Ivan­ čickým potvrdila. Ivančice většina lidí zná jako rodiště Vladimíra Menšíka, už méně se ví, že se zde narodil Alfons Mucha. A jenom znalci vědí, že Kralická bible se vlastně začala tisknout v Ivančicích. Moderní Ivančice jsou nyní známé i svou televizí. Platí ji Z vlastního rozpočtu a z příspěvků sponzorů (např. IVACARSERVIS). Podle zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání má provozo­ vatel povinnost bezúplatně poskytnout jeden ka­ nál pro místní potřeby. Seznam předpisů: - zákon č. 50/1976 Sb., o územním pláno­ vání a stavebním řádu - zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - zákon č. 468/1991 Sb., o provozování roz­ hlasového a televizního vysílání - zákon č. 150/1992 Sb., o telekomunika­ cích - vyhláška FMS č. 360/1991 Sb„ o společ­ ných rozvodech rozhlasových a televizních signálů po kabelech - ČSN 36 72 11, část I a 2, o společném pří­ jmu a rozvodu televizních a rozhlasových signálů. -iaFoto: autor

ŘÍZENÍ A SPRÁVA

Praha versus správa správa versus Praha lavní město Praha se v sou­ časné době potýká s mnoha problémy. Jsou často srovna­ telné s problémy řízení a spravování jiných světových metropolí. Smyslem těchto úvah nechce být srovnávání porovnatelného, ale spíše poukázání na neporovnatelné. Kone­ ckonců i iniciace rozumné a věcné diskuze za­ měřené na řešení základních otázek řízení, spravování a rozvoje hlavního města Prahy by nebyla k zahození. Tím nechce býti řečeno, že se v průběhu posledních několika let nic ne­ stalo. Řešilo se leccos jak na úrovni národní a pražské, tak na fóru mezinárodním. Nicméně výsledky znamenaly pro konkrét­ ní realitu řízení a rozvoje města stále totéž na straně jedné gentlemanská doporučení me­ zinárodních grémií a na straně druhé poněkud překvapivá realita pražské komunální politiky postkomunistického grunderství. Historie typu proluka Myslbek, Alšovo ná­ břeží či příprava územně plánovací dokumen­ tace, to vše tvoří pouhopouhou špičku developerského a investorského ledovce. Zde na jedné straně stojí „management" města, na straně druhé stále něčím překvapovaný inves­ tor, navíc prosazující jemu vlastní, málo flexi­ bilní způsob myšlení a často neinvenční, bezduchou internacionální eklektickou archi­ tekturu, v domnění, že město přibližuje „tak nějak" do Evropy. Tyto a mnohé další skutečnosti vypovídají o „určitém" stavu mysli otců města, o typolo­ gii převažujících hodnotových orientací a o přístupech ke kvalitě reálného i předpo­ kládaného rozvoje. Do jaké míry je tento či jiný přístup odpovědnější, posoudí až bu­ doucnost. Zcela nepochybné je jedno - vždy, kdy město dalo přednost hokynaření před velkory­ sostí - to je vždy, kdy zvítězil momentální ekonomický efekt, jakkoli byl deklarován obecnými hodnotami hospodářského přínosu, vždy věc v konečném součtu vyzněla jako ztrátová. Neshledávám žádné racionální dů­ vody pro to, aby Praha prodala svoji výjimeč­ nost za lacinou konfekci.

H

Chybí koncepce rozvoje O zásadách rozvoje města a možných alter­ nativách jeho směřování, neproběhla veřejná diskuze a občanům nebyla odpovědnými poli­ tickými orgány samosprávy města ani po pěti letech od „listopadu" předložena žádná ucele­ ná koncepce. Žádná vize možné budoucnosti, žádná strategie využití a rozvoje mimořádné­ ho potenciálu, který město představuje. Je tře­ ba konstatovat, že to neučinil ani žádný jiný subjekt, odhodlaný promluvit do pražské ko­ munální politiky. Jsem pochopitelně seznámen se všemi do­ posud publikovanými pracemi, které si určité

ambice kladou. Přesto tvrdím, že to vše má s tím, co by mělo ve městě významu Prahy již dávno existovat, pramálo společného a není to ničím jiným, než prvým krokem, evidujícím a sumarizujícím dávno známé problémy. Pro toto vše jsou základní problémy sou­ časného stavu města i způsoby jejich řešení dosti těžko srovnatelné s realitou „konsolido­ vaných metropolí" a tvoří tak dosti unikátní situaci ve střední a východní Evropě. Mnohé z toho, co zakládá tento stav, je logickým dů­ sledkem transformačních procesů; mnohé je dáno zděděnou zátěží dlouhodobé zanedba­ nosti, představ o všemocnosti regulačních me­ chanismů a centralizace na straně jedné a aro­ gance a neúcty k historickému dědictví, tradicím, zákonu i občanu na straně druhé. Mnohé je ovšem již také důsledkem situace nové a ilustruje jak naivitu, bezkoncepčnost i značnou dávku arogantní neprofesionality, tak pseudorevoluční rétoriku a ideologizova­ nou hektičnost. To vše je sice logické a snad i omluvitelné, netrvá-li to přespříliš. Jsem optimistou, a proto předpokládám, že se ne­ jedná o setrvalý jev, ale o pouhou dětskou ne­ moc rekonstmujícího se demokratického poli­ tického systému na komunální úrovni.

Nové volební období Myslím si, že právě proto je počátek nové­ ho volebního období okamžikem vhodným k zamyšlení nad zkušeností získanou z fungo­ vání nových institutů správy a řízení měst a obcí. Přijmeme-li za svou premisu, že refor­ ma územní správy a samosprávy představuje dlouhodobý proces, nastává nyní čas k revido­ vání těch představ, které se v praxi zjevně ne­ osvědčily. Nepochybně bude více času na po­ rovnání jednotlivých zahraničních systémů a na přizpůsobení některých našich „reform­ ních" kroků funkčním evropským strukturám. Jistě se shodneme, že období negace a diskon­ tinuity by mělo být i v komunálních podmín­ kách již minulostí. Komunální politika se do určité míry profesionalizovala a koneckonců počáteční cíle roku devadesátého se značně deideologizovaly ve prospěch zájmů rozvoje měst a obcí. Doba je tedy, opakuji, nanejvýše vhodná k revizi prvých etap transformace systému územní správy a samosprávy. Mimořádně aktuální je tento problém v pří­ padě hlavního města Prahy, kde je situace již opět velmi zralá k radikální revizi nejenom platných právních norem, ale i veškerých ná­ strojů a forem řízení a spravování rozvoje města.

Základní problémové okruhy Analyzujeme-li dosavadní vývoj struktury řízení a správy hlavního města Prahy, shledá­ váme zhruba čtyři základní problémové okru­ hy, jejichž řešení se sice v čase proměňovalo, avšak vždy byly přítomny. Konečný, k optimu směřující stav, je stále ještě dosti vzdálený.

TOMÁŠ LOUDA

Pokusím-li se je stručně charakterizovat, pak: 1. V prvé řadě vždy šlo o vyjádření „speci­ fického" postavení metropole. Praha vždy mě­ la přímo státotvorný význam a to byl jeden z důvodů, proč město vždy usilovalo o právní vyjádření svého postavení v ústavních záko­ nech i v samostatných právních normách. Po­ chopitelně šlo i o vyjádření významu města v sídelní a správní struktuře a o zdůraznění je­ ho ekonomického potenciálu. 2. Významně ovlivňoval řízení a správu města jeho vztah k místním částem. Vždy se zde střetávaly fenomény integrace a dezinte­ grace, centralizace a decentralizace, koncent­ race a dekoncentrace. Momentální stav vždy závisel na tom, jak byly v takovém případě rozděleny pravomoce a působnost. Tento pro­ blém se ukázal jako mimořádně aktuální prá­ vě po listopadu 1989 a územně správní členě­ ní hlavního města není doposud adekvátním způsobem dořešeno.. Ve srovnání s ostatními evropskými či světovými metropolemi je po­ někud anomální. Domnívám se, že počet pa­ desáti sedmi (57) samosprávných městských částí mne k tomuto tvrzení plně opravňuje. 3. Zvláštním způsobem se vždy vyvíjel i vztah mezi hlavním městem a ústředními or­ gány státní správy, vládou, jednotlivými minis­ terstvy, plánovacími autoritami apod. Zvláštní vztahy vždy rovněž existovaly a stále existují mezi městem a parlamentem. Mimořádného zřetele a vysokého stupně zpolitizování nabývá ovšem tento problém při úvahách o definitiv­ ním územně správním uspořádání státu. 4. Poslední problémový okruh, který pova­ žuji za mimořádně aktuální zejména v dnešní době, je dán vztahem občanů k autoritám správy města. Domnívám se, že v současné si­ tuaci jde o zreálnění principů občanské spo­ lečnosti a o fungování demokratického poli­ tického systému na lokální úrovni. Vyspělá obecní samospráva bývá zpravidla charakte­ ristická kombinací mechanismů nepřímé a přímé demokracie. Míra aktivních možností reálně participovat na decizním procesu byla, podle mého názoru, vždy rozhodujícím krité­ riem skutečné demokratičnosti. Domnívám se, že nejen v této oblasti je co dohánět. Pouze si nejsem jist tím, zda jsou tyto atributy ob­ čanské společnosti dostatečně vlastní těm, kteří je mají v praxi aplikovat. Předpokládám však, že eventuální nedostatečnost je pouze přechodnou „dětskou nemocí". Autor JUDr. Tomáš Louda, CSc. (1955) ab­ solvoval Právnickou fakultu UK a dějiny umění na Filozofické fakultě UK. Od roku 1990 pracoval jako poradce a vedoucí kan­ celáře primátora hl. m. Prahy. Od roku 1992 působí na VSE Praha - Centrum správních a regionálních věd, nyní také v Ústavu státu a práva ČA V. MODERNÍ OBEC 2/1995 □

15

EKONOMIKA A FINANCE

Programy sociálního a ekonomického rozvoje obcí

Chiméra nebo nezbytnost? ,an pokryl Právo umožňuje, ale nenutí

roky reálného fungování místních sa­ Čtyři mospráv očividně prokázaly, že víra v samospásnost samosprávy jako určujícího systé­ mu řízení a regulace společenského dění je přinejmenším předčasná. Na druhé straně sám fakt, že většina obcí, resp. jejich orgánů nalez­ la spontánně svou sociálně akceptovanou „parketu", pokud jde o obsah a formu správy záležitostí bytostně ovlivňujících existenci příslušného místního společenstva (nabídka veřejných služeb, vytváření podmínek pro bydlení a podnikání, sociální péče, organizace kulturního dění atd.) dokazuje, že názory hle­ dající v místní samosprávě jen jinou formu „socialisticko-byrokratické zvůle" byly při­ nejmenším extrémně zploštělé. Totéž platí o tématu programů sociálního a ekonomického rozvoje (PSER) obcí: zda jsou (podezřelou) chimérou nebo nezbytností, roz­ hodují nebo již rozhodly samy obce. Tím má být řečeno jediné - pořízení a zejména realizace PSER je po výtce lokální záležitostí, a jen v té­ to poloze může (ale také nemusí - což opět zá­ leží na originálních místech sociálních a ekono­ mických podmínkách) být prakticky potřebné. Na druhé straně - při vší úctě k originalitě místních podmínek - zůstává jedním z nej vý­ znamnějších obecných poznatků z reálného fungování místních samospráv fakt, že pro na­ plňování jejich smyslu nestačí vybavit místní samosprávy jen lépe či hůře koncipovaným právním rámcem (včetně práva pořízení PSER) umožňujícím jim formulovat, prezen­ tovat a prosazovat společné zájmy dané ko­ munity, ale je nutné jim pomoci v tom, jak tento základní úkol co nejefektivněji umět realizovat. Jelikož v případě „chtění" jde pře­ devším o úroveň a kvalitu sociální komunika­ ce uvnitř samotné obce a v případě „umění" o úroveň a kvalitu znalostí a postupů, jak obec účinně prezentovat ve vnějším (sociálním a ekonomickém) konkurenčním prostředí, představuje i problematika PSER vážnou vý­ zvu pro celou „regionální vědu".

16

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

Jak již bylo řečeno, zákon (č. 367/1990 Sb. - obecní zřízení) vkládá do rukou obcí opráv­ nění - nikoli povinnost - pořídit a schválit PSER. Tento bod náleží do výčtu samospráv­ ných působností obce s tím, že orgánem povo­ laným k rozhodování o něm je obecní zastupi­ telstvo. Zákon současně nespecifikuje smysl, obsah, formu daného dokumentu, tím méně proces jeho pořizování, schvalování a zejmé­ na realizace. Jen velmi obecně a okrajově je také dotčena otázka vztahu PSER k územněplánovací dokumentaci. Jediné, co nezpo­ chybnitelně ze zákona vyplývá, je oprávnění obcí se sdružovat k pořízení PSER územního obvodu účelového svazku obcí (tedy k poříze­ ní nadobecní, „regionální" rozvojové doku­ mentace). Tato vágní právní zakotvenost PSER je jis­ tě slabinou v očích těch, kteří soudí, že ochra­ na obecného zájmu si zasluhuje razantnější mocenský nástroj ve vztahu k individuálním zájmům členů komunity. Je současně největší předností, chápeme-li individuální zájmy čle­ nů komunity za primární a obecný zájem ko­ munity za odvozený. Je výhodou, že podoba PSER i proces jeho projednávání, schvalování a realizace mohou být pružně přizpůsobeny místní situaci a potřebám. Pokud jde o právní závaznost PSER, bez­ prostředně závazný je daný dokument pouze pro samotného pořizovatele - obecní samo­ správu, pro ostatní subjekty činné v obci je zá­ vazný jen potud a v té míře, pokud a v jaké míře se samy k úkolům a projektům obsaže­ ným v PSER dobrovolně přihlásí. Realizace PSER je ve vztahu k ostatním subjektům právně nevynutitelná a stojí a padá na dobrovolnosti koordinace závazků obcí a záměrů privátního sektoru. České právní řešení PSER, včetně striktní­ ho oddělení sociálně-ekonomického progra­ mování rozvoje obce od územně-technické re­ gulace je v evropských poměrech ojedinělé. „Klasické" modely jednotného „prostorového plánování" spoléhají v podstatně menší míře na dobrovolnost spolupráce a vybavují místní orgány veřejné správy daleko širšími pravo­ mocemi regulovat závazně i sociálně-ekonomické procesy odehrávající se na území obce. O prospěšnosti tohoto řešení je jistě třeba dis­ kutovat, nicméně: z praktických zkušeností si troufnu konstatovat, že v dané chvíli a v da­ ných českých podmínkách by větší právní zá­ vaznost PSER znamenala jen jediné - že by žádný PSER nevznikl. A nejde zde jen o rea­ listickou reflexi hluboce zakořeněné nedůvěry v jakákoli, tím spíše mocensky vnucovaná, ře­ šení ze strany správních orgánů, ale i o ně­ co hlubšího: vnucování seberacionálnějšího obecného zájmu v situaci, kdy se velká část obyvatel a podnikatelů neměla příležitost na vlastní kůži přesvědčit, že tento obecný zájem

je logickým a životně nutným doplňkem či za­ rámováním jeho soukromého zájmu, by para­ doxně vedla k ještě hlubší roztříštěnosti spo­ lečnosti, než jaké jsme z minulých desetiletí zdědili. Dobrovolnost PSER obce tak předsta­ vuje šanci pro prolomení tohoto začarovaného kruhu a je východiskem pro „přirozenou vý­ chovu" ke spolupráci v rámci komunity.

Jaký smysl může mít program rozvoje S jistým přeháněním lze soudit, že PSER mají tolik smyslů, kolik je v ČR obcí, resp. příslušných účelových svazků obcí. Druhým extrémem je konstatování, že obecným smys­ lem PSER je slaďování zájmů členů obce za účelem dosahování synergického rozvojového efektu. Mezi těmito dvěma tvrzeními se lze naštěstí pokusit o výčet praktických efektů PSER obce. Jde zejména o: - vytváření dlouhodobě přitažlivých pod­ mínek pro rozvoj bydlení a podnikání v obci, - uhájení, resp. posílení postavení obce v sídelní struktuře, na lokálním trhu práce apod. - v konkurenci s jinými obcemi, - cílevědomou, strategickou koordinaci užití veřejných prostředků obce (majetek, roz­ počtové příjmy) se záměry soukromého sekto­ ru v obci, - vytvoření dlouhodobé investiční politiky obce, - ocenění projektů vstupu obce na kapitálo­ vý trh (úvěry, obligace, majetkové vklady), - organizaci účasti obce ve státních podpůr­ ných programech, - volbu optimální strategie nabídky veřej­ ných statků (soukromé versus veřejné), - posouzení efektivnosti vlastního podniká­ ní obce, - definice kritérií výběru investičních zá­ měrů zamýšlených k realizaci v obci, - formulace efektivních forem podpory drobného a středního podnikání v obci, - vytvoření strategie hospodaření s obec­ ním bytovým fondem, - včasné předvídání sociálních poruch v obci (růst nezaměstnanosti, počtu starých, resp. sociálně potřebných občanů) včetně vol­ by obranných kroků, - organizace efektivní vnější propagace obce, - cílená racionalizace početnosti a fungová­ ní obecní správy, - volba odpovídající formy profesionaliza­ ce řízení a koordinace rozvoje obce, - organizace společenského a kulturního ži­ vota v obci, - vytváření elementárního sociálního a po­ litického koncensu občanů obce, - formulace racionálního zadání pro poříze­ ní nové či novelizované územně-plánovací dokumentace. Většina efektů PSER potenciálně míří do

EKONOMIKA A FINANCE

sféry ekonomiky obce, a to ve dvojím smyslu: do ekonomiky obce jako právního subjektu (hospodaření s veřejnými prostředky) i ekono­ miky obce jako průniku hospodářských aktivit jejich členů (trvale udržitelná prosperita obce jako celku). Přes odlišný mechanismus rozho­ dování v obou „ekonomikách" je zřejmé, že silná inerce místní nabídky významných roz­ vojových faktorů (dostupnost a kapacita infra­ struktury, nabídka pracovních sil při jejich předvídatelné prostorové a profesní mobilitě, fixní produktivní kapitál atd.) činí v obou sfé­ rách rozhodování tím racionálnější, s čím del­ ší perspektivou pracuje. Podstatné však na konec: PSER má-li být efektivní jako praktický nástroj koordinace rozvoje obce, musí brát všechny stránky jejího života v potaz rovnocenně.

Pořízení programu obce aneb jak si komplikovat život Rozhodnutí o pořízení PSER představuje pro obec resp. její orgány závažné strategické rozhodnutí, které může danému společenství přinést mnoho hmatatelného prospěchu. Je nutně spjato s ochotou měnit zaběhnutý styl řízení obce, učit se překonávat bariéry vlast­ ních předsudků, nedůvěry a omezených zna­ lostí - což dvojnásobně platí pro volenou i profesionální složku správy obce. Pořízení PSER tak z podstaty věci nemůže být jednorázovým krokem a už vůbec ne „kou­ zelným proutkem", který jako zázrakem vyřeší existující problémy obce. Je jen vstupním im­ pulsem pro vnesení cílevědomosti a dlouhodobosti do rozhodovacích procesů o podstatných prvcích života obce. Jednoduše řečeno: roz­ hodnutí o pořízení PSER je pro obec rozhod­ nutím jak si „zkomplikovat život". Je přitom zarážející, že v rámci i jinak ne­ početné literatury o PSER se otázkám jak pra­ covat s PSER po zpracování a schválení jeho návrhu, nepřikládá prakticky žádná pozornost - třebaže je pro vlastní přínos PSER vlastně rozhodující. Důvodem může být, ač to zní cy­ nicky, fakt, že v dané problematice není z če­ ho a odkud opisovat. Ani z praxe, neboť i v těch obcích, které v posledním období završily proces zpracování návrhu PSER, byl jen v několika případech řádně schválen za­ stupitelstvem a i v těchto případech v podobě rámcového „ideového dokumentu" jehož praktická realizace - s výjimkou úkolů spada­ jících do kompetence obecní správy -je zatím ponechána budoucí náhodě. Ale ani ze zahra­ ničních analogií - neboť ty pro odlišné právní vymezení PSER příliš na české podmínky „nesedí". O to větší pozornost je zpravidla věnována otázkám postupu zpracování, struktuře a obsa­ hu vlastního návrhu PSER. Ve struktuře PSER má ústřední místo její závěr, katalog projektů a opatření, která jsou

navržena k realizaci společnými silami veřej­ ného a privátního sektoru v obci. Tento kata­ log je (resp. by měl být) praktickým naplně­ ním jednotlivých oborových strategií rozvoje obce. Strategie se logicky opírají o definici vnitřně zkoordinovaných cílů rozvoje obce. Cíle rozvoje by měly odpovídat vyhodnocení silných a slabých stránek obce a ty by měly představovat zobecnění nej významnějších prvků analýzy vnějších a vnitřních podmínek obce. Vlastní obsah PSER i postup zpracování se pak odvíjí přesně v opačném pořadí: počínaje analýzou a konče katalogem. V analýze jde jednak o identifikaci relativně trvalých znaků obce (základní popis), jednak o zhodnocení postavení obce ve vnějších vztazích (v nadregionálním kontextu, v bezprostředním zázemí obce) a konečně o rozbor základních vnitřních věcných faktorů rozvoje obce (např. obyvatel­ stvo, trh práce, životní prostředí, bydlení, vý­ roba, doprava, technická infrastruktura, ob­ čanská vybavenost, kultura, ochrana památek, sport, cestovní ruch). Specifickými částmi analýzy vnitřních podmínek obce je rozbor sociální situace obce (příjmové a majetkové poměry v obci, společenský a politický život v obci) ekonomická situace obce (ekonomická struktura, vlastnická struktura aj.) a jako para­ metry realizovatelnosti jakkoli definovaných cílů jsou zkoumány veřejné finance obce, ve­ řejný majetek obce a konečně i územní barié­ ry a limity rozvoje obce (ve vazbě na územní plán). V optimální podobě se tato analýza musí opírat o veškeré oficiální informační zdroje o obci (státní statistika, informační systémy obce, kronika), literární a kultumě-historické prameny, interní dokumentaci obecní správy, rozpočtové a majetkové doklady obce i o vý­ sledky řízených interview s významnými čini­ teli obce, zevrubný sociologický průzkum ob­ ce, o zevrubný průzkum místních podniků apod. Široké vymezení zdrojů informací je přitom zárukou nejen postihnutí všech zaznamenáníhodných aspektů života obce, ale může být i podnětem k zatažení co nej širších kruhů občanstva do zpracovávání PSER již v této je­ ho rané etapě. Na druhé straně je samozřejmé, že „zvědavost" analýzy by se nikdy neměla dostat do konfliktu nejen s právní ochranou individuálních dat o občanech, ale ani s lid­ skou slušností. Na základě výsledků analýzy lze následně určit, co jsou rozvojové šance (silné stránky) obce tzn. jaké jsou její ekonomické a sociální komparativní výhody a na co je v obecném zá­ jmu vhodné „vsadit". Analogicky jsou defino­ vány i rozvojové problémy (slabé stránky) ob­ ce, tzn to, čemu se má obec vyhnout, nemá-li ztratit své místo v konkurenci s jinými obce­ mi, resp. co jsou překážky, které je nutno pře­ konat. Z dvojího pak lze odvodit základní cíle roz­ voje obce, ve smyslu obecné trajektorie i kon­ krétního vývoje pro obec rozhodujících fakto­ rů. Strategie realizace a katalog projektů a opatření jsou pak praktickými výstupy, je­ jichž smyslem je převést úvahy o optimálním cílovém zaměření rozvoje obce do každoden­ ních řídících postupů. Obsahová kostra návrhu PSER může být

samozřejmě upravena podle konkrétní situace a aktuálních problémů obce. Podstatné však je připomenout, že ani sebedokonalejší formální postup zpracování vlastního návrhu PSER ne­ mění nic na úvodním konstatování, že odbor­ ná stránka zpracování vždy zůstává v celém komplexu problematiky tvorby a využití PSER de facto tou stránkou nejjednodušší. Maximem toho, co může odborný návrh PSER přinést je to, aby si občané obce a ze­ jména správa obce při svých pokusech o de­ dukci společného zájmu ze zájmů soukro­ mých nekladli naprosto zcestné otázky a nepředkládali naprosto nepřijatelné návrhy. Rozhodující však zůstává, zda, v jaké podobě a v jaké intenzitě tento dialog otázek a návrhů v obci proběhne.

Co vlastně projednávat Základním znakem každého kroku od zpra­ cování po praktické užití PSER musí být ve­ řejnost, odkrytost těchto kroků pro všechny byť jen potencionálně zainteresované členy obce. Může to například znamenat, že nejen o rozhodnutí pořídit PSER, ale i o každé uce­ lené části právě zpracovávaného návrhu PSER bude občanstvo široce informováno místně adekvátními prostředky - s výzvou po sdělení názorů. Tento „iterativní" postup ve­ řejného posuzování obsahu i následných ná­ vrhů a přínosů PSER je pak pravděpodobně žádoucí zachovat jako již trvalý prvek veřej­ ného dialogu v obci, a to i po formálním schválení návrhu zastupitelstvem. Tímto schválením sice PSER získává legitimitu, ale nikoli praktickou účinnost! Schvalován by v závazné podobě měl být jen samotný katalog opatření, který by se na­ př. na období jedné volební periody měl stát rozhodující platformou koordinace činnosti veřejné správy s privátním sektorem v obci. Způsob, jak toho dosáhnout, bude jistě velmi rozdílný v malých obcích, ve městech a velko­ městech, vždy by však mělo platit, že návrhy, s nimiž katalog opatření přichází, chápe obec­ ní správa seriózně a také tak je předkládá.

Závěrem V listopadu 1994 proběhly druhé svobodné volby. Lze věřit, že ve většině obcí daly legiti­ mitu rozhodování o osudech obce do rukou zkušených, či ,jen“ nadšených zastupitelů. Ať praktická zkušenost či elán přitom povedou ještě k poznání, že většina dnešních rozhodnu­ tí, která učiní jsou rozhodnutími o dlouhodo­ bém obrazu a postavení jejich obce. Doku­ ment, jakým je PSER, by jim měl v této úloze pomoci. Na otázku v záhlaví příspěvku lze proto odpovědět jednoduše: PSER jsou ne­ zbytností tam, kde v obci a obecní správě exi­ stuje společná vůle o sobě samém zodpovědně rozhodovat, a je chimérou tam, kde tato spo­ lečná vůle chybí. Ing. Jan Přikryl, CSc. (1952) vystudoval VŠE Praha (1976). Pracoval na odboru oblastního plánu NVP (1976-1986), v Pro­ gnostickém ústavu (1986-1990). V letech 1990-1993 byl náměstkem ministra hospo­ dářství ČR. V současné době je ředitelem Institutu regionálních a správních věd. MODERNÍ OBEC 2/1995 Q

17

EKONOMIKA A FINANCE_______________________________________

Zastupitelstva a podnikatelé JAROMÍR CÍSAŘ ístní

orgány

mají celou řa­ M du kompetencí, kte­ rými mohou pod­ statným způsobem ovlivnit další osud podnikatelských ak­ tivit provozovaných na území daného města nebo obce. Samosprávné posta­ vení vyžaduje, aby bylo dosaženo zájmu podnikatelských subjek­ tů na hospodářském rozvoji územního celku, který tvoří přirozenou základnu jejich hospo­ dářské činnosti tím, že svojí účastí na něm bu­ dou přispívat k vytváření takové vybavenosti obcí, která umožní dosahování lepších výsled­ ků jejich podnikání. Naproti tomu zájem míst­ ních orgánů je dán tím, že úroveň hospodář­ ského rozvoje, zaměstnanost a životní úroveň obyvatelstva obce je určována jeho nasyce­ ností podnikatelskými aktivitami. Je proto v zájmu všech občanů obce, aby jejich zastu­ pitelské orgány k tomu vytvářely všechny ne­ zbytné předpoklady. Platí: bohatí podnikatelé - bohatá města.

mínkou je, aby nebyla dána přednost krátko­ dobým zájmům, tzn. okamžitému naplnění obecní pokladny, před dlouhodobými zájmy. Situace s pronájmy nebytových prostor, které jsou ve vlastnictví obcí, však ukazuje bohu­ žel opačné chování. Politika nájemného praktikovaná mnoha obcemi sleduje spíše a především krátkodobé zájmy. Nelze však nevidět, že postoj měst je v tomto směru však stále ještě závislý na rozdělování rozpočto­ vých prostředků. Neúnosně velká část hrubé­ ho domácího produktu, je zdrojem státního a nikoliv místních rozpočtů. Potřeba posílení vlastní příjmové základny rozpočtů měst a obcí, které bude respektovat prostorovou alokaci tvorby hrubého domácího produktu a v nezbytné míře potřeby rozvoje jednotli­ vých obcí a regionů je stále ještě nedořeše­ ným a proto aktuálním úkolem.

Nutná novela úpravy místních poplatků Nikoliv na posledním místě se jedná o sou­ časnou úpravu místních poplatků. Domnívám

Vztahy místních orgánů k podnikatelské sféře Místní orgány vystupují ve vztahu k podni­ katelské sféře především jako veřejnoprávní subjekty. V tomto směru mají rozsáhlé pravo­ moci odvozené z příslušných zákonů a vyhlá­ šek. Především se jedná o jejich působnosti na úseku územního plánování a stavebního řádu. Na jeho základě je určován urbanistický roz­ voj měst včetně alokace živnostenských a prů­ myslových zón, vydávají se územní, stavební i kolaudační rozhodnutí k výstavbě a úpravám objektů a provozoven všeho druhu včetně by­ tových a nebytových prostor. Potřebná vstříc­ nost a respektování zájmů podnikatelů před­ stavuje významnou pomoc rozvoji podnikání. S přihlédnutím k těmto zájmům je nezbytné také přistupovat k formulaci veřejného zájmu obce.

Dát přednost dlouhodobým zájmům Obce mohou ovlivňovat podmínky podni­ kání na svém území tím, že jsou vlastníky ne­ movitostí, zejména stavebních pozemků. Na­ bídka výhodného pronájmu, resp. koupě např. stavebního pozemku je v zahraničí vel­ mi často využívána k získání podnikatelské aktivity pro město. Proto by obce měly pečli­ vě zvažovat prodej stavebních pozemků, ale i bytů a bytových domů. Vstřícnost města v tomto směru, která může mít velmi rozma­ nitou podobu, se městům vyplatí i v případě nižší prodejní ceny, resp. nájemného. Pod­

18

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

FOTO: VACLAV VRŠOVSKÝ

se, že je nutno provést zásadní novelu zákona č. 565/1990 Sb„ o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb. a zákona č. 338/1992 Sb. Novela tohoto zákona by měla nejen zvýšit vlastní rozpočtové příjmy obcí a to tak, aby nedošlo k celkovému růstu daňo­ vého zatížení zejména drobných podnikatelů. Zároveň by mělo dojít i k rozšíření druhů místních poplatků. K tomu lze nalézt poučení v praxi meziválečného Československa, které mělo dostatečně rozvinutou soustavu místních daní a poplatků. Jde o to, aby tato soustava ta­ ké vyjadřovala vliv existujících všeobecných hmotných podmínek, tzn. vybavenosti města, na výsledky podnikání. Mělo by jít o prostoro­

vě diferencované poplatky, respektující dané místní podmínky, které jsou externím činite­ lem výkonnosti a produktivity práce všech druhů podnikání. Jen tehdy, bude-li podnikatel-poplatník přesvědčen, že poplatky odvádě­ né do obecní pokladny se mu vracejí prostřed­ nictvím zlepšování všeobecných podmínek podnikání, nebude mít pocit diskriminace. Rozhodování místních orgánů správy a samo­ správy podmiňuje vhodnost vybavenosti obce pro úspěšnost podnikání. Na prvním místě nutno jmenovat systém a jednotlivé druhy technické infrastruktury včetně dopravní. Ta­ to infrastruktura determinuje fungování jaké­ hokoliv druhu podnikání tím, že zabezpečuje zásobování energetickými médii, vodou, za­ bezpečuje dopravu surovin a materiálu včetně zaměstnanců do zaměstnání. Pominout nelze fungování tzv. veřejně prospěšných služeb, které v mnoha případech poskytují podniky ve vlastnictví měst a obcí. Nemalý význam má i tzv. občanská infra­ struktura, která podmiňuje činnost školství, zdravotnictví, sociální péče, ale i trávení vol­ ného času a rekreaci. Mimořádný význam má také bytová výstavba. Možnost získat přimě­ řený byt za přiměřené prostředky je rozhodu­ jící podmínkou k získání nových pracovních sil i občanů obce. K tomu by měla sloužit ne­ jen soukromá a podniková bytová výstavba, ale také výstavba obecních bytů. Města s do­ statkem příležitostí k všestranné reprodukci pracovní síly a umožňující dostatek kultur­ ních zážitků jsou přitažlivá pro pracovníky všeho druhu. Pozornost věnovaná těmto otázkám se obcím mnohonásobně vyplatí. K vytváření příznivějších podmínek pro rozvoj podnikání v místech mohou význam­ nou měrou také přispět samotní podnikatelé prostřednictvím regionálních sdružení. Např. Okresní hospodářské komory i další organiza­ ce podnikatelů tím, že prohloubí svoji spolu­ práci s obecními zastupitelstvy včetně toho, že uplatní svůj vliv přímou účastí svých zástupců v obecních a městských zastupitelstvích a je­ jich komisích. V tom spatřuji důležitý předpo­ klad k tomu, aby jejich rozhodování ve větší míře, než je tomu v současnosti, respektovalo oprávněné zájmy podnikatelů a vytvářelo příznivé podmínky pro rozvoj podnikání v da­ ném sídle. Autor prof ing. Jaromír Císař, CSc., (1929) je vedoucí katedry drobného podni­ kání podnikohospoddřskéfakulty VSE Pra­ ha. Má rozsáhlou publikační činnost z ob­ lasti drobného podnikání, nemovitostí a bytové politiky. Je členem dvou vědec­ kých rad a místopředsedou Poradního sbo­ ru agentury pro rozvoj malého a středního podnikání MH ČR.

EKONOMIKA A FINANCE

Vlastnictví obcí správa, zástava, prodej, pronájem? rátce po svém znovuzrození se obce v květnu 1991 - staly opět svobodnými vlastníky majetku a chrání je Ústava i Listina lidských práv a svobod před všemi vnějšími zásahy do vlastnického práva. Zákonem lze do jejich práv vstupovat jen za náhradu. Mo­ hou vzít zavděk, že se jim vrátila podstatná část jejich historického majetku, a to dokonce bez závazků, které na něm původně (k datu 31. 12. 1949) vázly.

který by ani obecní zastupitelstvo nemělo mít právo „zašantročit". Rozhodovat o něm by měla celá obec formou místního referenda. Regulovat míru zadluženosti obcí zvenčí, přitom není ani zákonem možné. Vždy by to byl zásah do jejího svobodného rozhodování 0 využívání vlastnického práva, kde je obec chráněna ústavním postavením. Jeho změna není legislativně snadná.

Péče o majetek se značnými problémy

Obce mnohde také rozpačitě uvažují, za ja­ kých podmínek hospodářsky využívat svůj majetek, a to i ten výnosný. Jestliže obec sama hospodářsky podniká vlastním jménem, je si­ ce - stejně jako jiný podnikatel - podrobena dani z příjmů. Má ale obrovskou výhodu, že tuto daň platí sama sobě. Nevýhodou je, že musí podnikat svým jménem, pomocí vlast­ ních orgánů, nikoliv organizací. Jestliže si pro podnikání zřídí jakoukoliv organizaci, např. rozpočtovou, příspěvkovou, společnost s ru­ čením omezeným nebo akciovou společnost, potom daňový výtěžek z jejího majetku připa­ dá státnímu rozpočtu. Zkusme si položit otázku: Co je pro obec výhodnější, provozovat vlastní obecní hospo­ du nebojí pronajmout? Obec je takto nepřímo naváděna, aby podnikala vlastním jménem 1 v činnostech, které jsou z jiných hledisek, než finančních (např. z hledisek odpovědnosti za pracovní úrazy apod.) značně rizikové.

K

Z druhého pohledu až tak příliš o majetek, který jim byl ze zákona dán, obce nestály. Ve­ řejné statky (místní komunikace, veřejné par­ ky, hřbitovy, veřejné osvětlení, protipožární zařízení, ale i školy a radnice) asi nikdy nebu­ dou nést zisk svému vlastníkovi. Obce dostaly také obytné domy, teplárny, vodovodní systé­ my, zemědělskou půdu a lesy, které by v nor­ málních tržních podmínkách nebyly ztrátové. Nejsou dosud ziskové vinou státem regulova­ ných cen, které - víme z jakých důvodů - ješ­ tě chvíli nemohou být čistě ekonomické. Péče o tento majetek se u obcí potýká se značnými problémy. Obec neví, zdaje pro ni výhodnější něco z tohoto ztrátového majetku prodat, a když se k tomu má rozhodnout, nará­ ží na otázku jeho prodejní ceny, např. u bytů. Není jednoznačné ani to, za jakých podmínek má o tento majetek pečovat, komu jej svěřit do správy, nebo do odborné péče, resp. kdo jej má hospodářsky využívat. Předpisy nejsou v některých směrech žád­ né, nebo se jen pracně dají aplikovat na nově vzniklé situace, anebo jsou, ale nevyhovují. Není ani jasné samotné vlastnické právo obcí. Obec je veřejnoprávní korporace občanů bydlících v obci. Ty ale reprezentují jen obec­ ní orgány, z nichž nejvyšším je obecní zastu­ pitelstvo. Ale ani ono nemá ze zákona jedno­ značně takovou působnost, která by zabránila např. vzniku nepřiměřené zadluženosti obce. Najde-li obec tak riskujícího věřitele, který půjčí obci peníze bez toho, že by si zřídil zá­ stavní právo na konkrétní nemovitost, může o takovém závazku rozhodnout jen obecní ra­ da a u malé obce jen starosta. Zastupitelstvu je rozhodování o běžných úvěrech a půjčkách si­ ce vyhrazeno, ale jen tehdy, požádá-li o to alespoň jedna desetina všech členů zastupitel­ stva. Zkusme si představit, co by se mohlo stát, jestliže by věřitel sice neměl zástavní prá­ vo, ale tvrdě vymáhal zaplacení své pohledáv­ ky. Mohl by se hojit jen na majetku ve vlast­ nictví obce, protože běžné příjmy by asi na splacení větších dluhů sotva stačily. A který majetek obce má reálnou tržní cenu pro věřite­ le? Asi sotva ulice a veřejná prostranství, ale určitě jiné nemovitosti. Některé z nich by mě­ ly mít pro obec povahu „rodinného stříbra", měly by být nedotknutelným majetkem obce.

Obec a podnikání

Co s neziskovým majetkem? Co ale s majetkem, který není ziskový? Jak se starat o školu, o městskou knihovnu, kultur­ ní dům apod.? Pro tyto činnosti se podle dneš­ ního právního řádu hodí forma příspěvkové or­ ganizace, avšak s tím, že každá příspěvková organizace, která dostala podle zřizovací listi­ ny část obecního vlastnictví do svého majetku, si musí uvědomit, že tento majetek je dále ve vlastnictví obce, a že k němu může mít jen to­ lik majetkových práv, kolik jí obec přenechá. O tom rozhoduje obec sama. Nejde o smluvní vztah dvou rovnocenných partnerů, ale o vztah mezi zřizovatelem a jím zřízenou organizací. Právo ještě nezná pojem „obecní" organiza­ ce tam, kde se hovoří o rozpočtové či příspěv­ kové organizaci. Nezná ani pojem „obecní" podnik pro nástupnické organizace dřívějších podniků národních výborů měst. Právo také nezná a sotva může zavést analogii pojmu „právo hospodaření" pro vztah mezi obcí ja­ kožto vlastníkem, ke správci jejího majetku, kterého si obec pro tento účel zřídila. Tento pojem dosud platí pro vztah státní organizace ke státnímu vlastnictví. Obec si zřizuje organizace, kterým dává úkol hospodářsky využívat svěřený majetek (školu, kino, knihovnu, galerii atd.) jménem této organizace.

Kromě toho si ale obec zřizuje organizace jiného typu, jimž ukládá obstarávat péči o obecní majetek, aniž by jej samy pro sebe měly používat (např. pro péči o bytový fond, o veřejné komunikace atd.). U těchto organi­ zací jejich vztah k obecnímu vlastnictví ne­ vzniká ze zřizovací listiny, ale z příkazní smlouvy. Stejný druh smlouvy může přicházet v úvahu i vůči různým soukromým dodavate­ lům této obslužné činnosti.

Zmatené právní situace Protože obce si nejsou zcela jisty, jak mají postupovat, projevují se různé zmatené právní situace. Zmatkem je, když obec dá svou školu a její inventář do nájmu nebo dokonce do vý­ půjčky své školské organizaci. Nájemce přece nemůže prodávat obecní majetek. Školní oběd je stejně ve vlastnictví obce jako školní budo­ va, dokud nejde o soukromou školu. Té by by­ lo možné školu pronajmout, protože by s ní nakládala skutečně svým jménem, totiž jako nájemce s budovou, ale jako vlastník se škol­ ními obědy. Subjektem vlastnického práva u škol zřizo­ vaných obcí totiž není školská organizace, je­ jímž zřizovatelem je obec. Škola - má-li práv­ ní subjektivitu - však potřebuje vědět, kolik majetkového práva má od svého zřizovatele. To musí být přesně popsáno ve zřizovací listi­ ně (nejde rozhodně o smluvní vztah). Totéž platí o všech organizacích, které si obec zřídi­ la k hospodářskému využívání svého majetku (zoo, divadla, galerie, muzea, atd.). Rada problémů ještě vzniká v souvislosti s tím, že se při privatizaci státního majetku stávají obce spoluvlastníky např. vodohospo­ dářských nebo teplárenských systémů. Vznik­ la již různá zájmová sdružení obcí, z nichž ně­ která mají podobu dobrovolných svazků obcí, jiná se zrodila jako a. s. nebo s. r. o. Provozně se tato zařízení dávají často do péče jiných právnických osob, např. různým soukromým společnostem. V tom případě se musí obec (DSO) rozhodnout, za jakých obchodních podmínek jí stojí za to přenechávat část poten­ ciálního zisku plynoucího z jejího vlastnictví jiným subjektům, které budou těžit jen z toho. že obec sama „neumí" hospodářsky podnikat. Tady už nejde jen o to, komu náleží daň z příjmů, ale také o to, kde a jak se má dělit o zisk po zdanění, kdo se musí starat o prostou reprodukci základních prostředků, tedy mít právo na daňové odpisy (zda vlastník nebo ná­ jemce), kdo a jak má určovat odbytovou cenu (za 1 m3 vody, za dodané teplo apod.). Je ke škodě věci, že občané obcí si dosud málo uvědomují, že ve volbách dali svůj hlas nejen svým politickým zástupcům, ale také li­ dem, kteří mají moudře hospodařit s obecním majetkem, jehož je každý občan obce spolu­ vlastníkem. Své spoluvlastnictví k obecnímu majetku si bohužel zatím občané příliš neuvě­ domují. - mm MODERNÍ OBEC 2/1995 □

19

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Privatizace Severočeských vodovodů a kanalizací

Obce spojily své síly Velký celek je výhodný Při přípravě privatizace představitelé větši­ ny měst a obcí v regionu došli k závěru, že je třeba zachovat velké funkční vodohospodář­ ské celky a vytvořit společnost kontrolovanou obcemi. Důvodem jejich rozhodnutí, jak řekl ředitel SVS ing. Ivo Sušický, byla snaha vy­ tvořit finanční zdroje pro zvýšenou údržbu sí­ tí, silného partnera státním orgánům a plnění správní a kontrolní funkce. Dalším sjednocují­ cím principem byla zásada kolegiality s uplat­ něním jednotné ceny vody v celém regionu. To umožnilo vyrovnat rozdíly z minulosti, kdy státní dotační politika některá území zvý­ hodňovala. Při vytvoření severočeské vodárenské spo­ lečnosti sehráli významnou roli tehdejší (a ta­ ké současní, jako např. liberecký ing. Jiří Dr­ da) primátoři a starostové velkých měst a předsedové Sdružení měst a obcí. Vstup ob­ cí do společnosti byl zcela dobrovolný a plně závisel na rozhodnutí příslušného zastupitel­ stva obce.

Na vybudování vodárenské soustavy v severních Čechách pracovaly tři generace vodařů. Dokázaly, že ekologicky postižená oblast republiky může mít kvalitní vodu. Dokonce tak kvalitní, že podnik Severočeské vodovody a kanalizace obdržel v roce 1992 ve španělském Madridu Mezinárodní cenu za kvalitu vody. Severočeskou vodu mohou podle tohoto dobrozdání pít i kojenci. Snad právě proto se při privatizaci státní podnik Severočeské vodovody a kanalizace nerozpadl na malé okresní nebo dokonce menší jednotky, ale byl od 1.10. 1993 rozdělen na dvě akci­ ové společnosti, a to Severočeské vodovody a kanalizace a Severočeskou vodárenskou společnost.

Kdo jsou akcionáři Většina obcí členství v SVS akceptovala. Podle stavu k 31. 3. 1994 bylo členy SVS 54 obcí v okrese Česká Lípa a 5 obcí členství ne­ přijalo. Na Děčínsku se rozhodlo pro členství 40 obcí a 10 zůstalo stranou. V okrese Cho­ mutov se členy stalo 38 obcí a 6 se nepřipoji­ lo. Na Jablonecku byl poměr 29 ku 4. Zajíma­ vě to dopadlo na Liberecku: 32 obcí je ve společnosti, 22 mimo. Litoměřicko s největ­ ším počtem obcí v regionu má 95 obcí v akciovce, 8 zůstalo samostatných. Na Lounsku se do společnosti přihlásilo 60 obcí, zatímco 5 zájem neprojevilo. V okrese Most zůstala stra­ nou pouze jediná obec z 27, na Teplicku dvě z 33 a na Lístečku dvě z 21. Pokud budou mít někdy v budoucnu obce zájem se k Severočes­ ké vodárenské společnosti připojit, bude o je­ jich vstupu rozhodovat valná hromada. Celkem sdružuje SVS 424 obcí, ve kterých žije více než milión obyvatel. Z nich je 98 procent zásobováno vodou z veřejných vodo­ vodů a více než 70 % je napojeno na veřejnou kanalizaci. Základní jmění společnosti je roz­ děleno na 7 605 482 akcií na jméno o nomi­ nální hodnotě 1000 Kč. Akcie mají omezenou převoditelnost. Zlatá akcie, kterou vlastní stát, totiž zajišťuje majiteli právo vyjádřit se k pře­ vodům akcií, změnám členství, převodům ma­ jetku a změnám bilančních nároků na zdroje vody. Akcionáři mají hlasovací právo, které se ří­ dí hodnotou jejich akcií a v roce 1994 měli právo vložit do společnosti vlastní infrastruk­ turní majetek (v mnoha případech to byl histo­ rický majetek měst a obcí). Společnost musela tento majetek přijmout a zajistit jeho provoz. Od 1. ledna 1995 jsou další majetkové vklady podmíněny souhlasem valné hromady.

20

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

Akcionářům, 424 severočeským obcím, by­ ly akcie rozděleny podle počtu obyvatel, bez ohledu na výši privatizovaného majetku.

Jak společnost funguje Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která se koná nejméně jednou ročně. Společnost řídí třináctičlenné představenstvo s tříletým funkčním obdobím, ve kterém jsou zástupci všech deseti okresů. Aby byla zajiště­ na dobrá spolupráce s širokým okruhem akci­

onářů a vzájemná informovanost, jmenovalo představenstvo tři regionální rady, které jsou jeho poradním orgánem. V nich pracují pří­ slušní členové představenstva a dále po třech zástupcích okresů. Do Podkrušnohorské regi­ onální rady patří okresy Chomutov, Louny, Most a Teplice, do Labské regionální rady patří okresy Děčín. Litoměřice a Ústí nad La­ bem a do Lužické regionální rady patří okresy Česká Lípa. Jablonec nad Nisou. Liberec a Šluknovsko. Hlavní kontrolní orgán SVS je

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

pětičlenná dozorčí rada. Tři z členů volí valná hromada, dva členy volí zaměstnanci SVS. Funkční období dozorčí rady je rovněž tříleté. Dále má SVS profesionální výkonný aparát v čele s ředitelem. V současné době se aparát zabývá ponejvíce majetkovou problematikou, průběžně připravuje rozbory pro jednání s provozovatelem infrastrukturního majetku a cenová jednání. V budoucnu bude hlavní ná­

plní jeho práce dlouhodobý plán rozvoje, pří­ prava investiční výstavby a zajišťování finanč­ ních prostředků na vodohospodářskou výstav­ bu a opravy majetku SVS a dohled nad kvalitou provozu.

Majetek Severočeské vodárenské společ­ nosti činí téměř osm miliard korun. Konku­

renční privatizační projekty byly uplatněny na Frýdlantsko a Vejprtsko, kde jmění činí spo­ lečně téměř 155 miliónů korun. Fyzický maje­ tek SVS představuje zhruba 7000 km vodo­ vodních sítí. 149 000 vodovodních přípojek, 544 čerpacích a přečerpávacích vodárenských stanic, 52 úpraven vody, 986 vodojemů o ob­ jemu více než 590 000 m3, 84 čistíren odpad­ ních vod, 2400 km kanalizačních sítí a 81 000 kanalizačních přípojek. Kromě toho má Seve­ ročeská vodárenská společnost podíl na Vo­ dohospodářském sdružení obcí Karlovarska ve výši více než 21 miliónů Kč, což je kon­ krétně podíl na vodárenské soustavě a úprav­ ně vody Žlutíce. Výsledky odstátněných vodařských podniků na severu Čech mohou reprezentovat přede­ vším stavby dokončené v loňském roce: Čistír­ na odpadních vod v Litoměřicích, která zaháji­ la provoz v říjnu a čistírna odpadních vod pro aglomeraci Liberec - Jablonec nad Nisou, která zahájila provoz v prosinci. Toto významné dílo navštívil těsně před jeho dokončením i premiér vlády ČR Václav Klaus (viz foto). PhDr. Bohumila Krčová (s použitím dokumentace SVS) Foto: archiv

Mobilní kalolisy pro malé čistírny

Z těchto důvodů se v zahraničí používá mobil­ ních kalolisů provozovaných odbornou firmou. Čistírna se vybaví dostatečně dimenzovanou uskladňovací nádrží, ze které je kal ve vhodných intervalech odebírán, odvodňován na mobilním zařízení a odvážen na skládku tuhého odpadu, ke spalování nebo k zapracování do kompostu, pů­ dy apod. Kalolisy v mobilním provedení vyrábějí v zá­ padních zemích téměř všichni renomovaní vý­ robci filtračních lisů. Jsou provozovány soukro­ mými firmami, ale často i obcemi nebo většími čistírnami, které tuto službu nabízejí blízkým malým čistírnám. Mobilní zařízení pro odvodňování kalu je vy­ baveno rozpouštěcí nádrží na přípravu roztoku polymemího flokulantu (obr. 1, pol. 2) s dávkovacím čerpadlem (3) a automatikou zajišťující správný poměr dávkování. Čerpadlo (4) odebírá kal ze zásobní nádrže a přes statický směšovač (5), v němž dochází k přimíšení flokulantu do

proudu kalu, jej plní do kalolisu (6). Po odvodně­ ní kalu je filtrační lis vyprázdněn a odvodněné koláče jsou redlerem (7) dopraveny do transport­ ního zařízení. Výhodou uvedeného postupu je zejména to, že kal je odvodněn na místě, takže množství to­ hoto nežádoucího produktu pro navazující tran­ sport klesá asi na desetinu. Kal je navíc odvod­ něn do téměř tuhého stavu, na 35-40 % sušiny, při kterém s ním lze manipulovat jako s tuhou látkou. Může být ukládán na skládku tuhého od­ padu, spalován bez přídavku paliva případně vy­ užit v zemědělství. Konečná likvidace je do značné míry závislá na přítomnosti nežádoucích látek a na místních podmínkách. Vzhledem k rostoucímu zájmu o mobilní kalo­ lisy lze očekávat, že i u nás se najdou podnikatel­ ské subjekty, které budou tyto služby malým čis­ tírnám nabízet. Ing. Alois Topolánek, CSc. Přerovské strojírny, a. s.

V současné době se připravuje výstavba řady malých čistíren odpadních vod, další již jsou ve výstavbě nebo zahájily provoz. Většinou jde o velikosti do 5 000 ekvivalentních obyvatel pro obce nebo společné pro více blízkých obcí. U těchto malých kapacit je problém likvidace kalu, který při čištění vody vzniká, obtížněji řeši­ telný, nežli u velkých městských čistíren vyba­ vených kompletní kalovou koncovkou, neboť ná­ klady na zpracování kalu jsou neúměrně vyšší. Kal z aerobního čištění obsahuje obvykle 96-98 % vody, takže pro přímé zpracování není vhodný, je nutno jej zbavit podstatné části vody. V úvahu sice přichází jeho přirozené odvodňová­ ní např. na kalových polích, což však již dnes z hlediska ekologického (zápach, hmyz, pato­ genní zárodky, snížení estetické hodnoty kraji­ ny) není přijatelné. Jinou možností je převážení kalu na blízkou městskou čistírnu, kde je za úpla­ tu zpracován společně s kalem z. vlastní produkce. Současnému stavu techniky odpovídá od­ vodňování kalu na některém strojním zařízení, z nichž si dnes získává značnou oblibu filtrační lis (kalolis), který poskytuje nejlépe odvodněný produkt. Výstavba vlastní kalolisovny je ale pro malou čistírnu obvykle nepřijatelně nákladná.

Slušný majetek

Obr. 1 - Schéma mobilního filtračního lisu (!) uskladňovacínddri, (2) rozpouštěcínúdri, (3) dávkovači čerpadlo, (4) plnící čerpadlo, (5) statický směšovač, (6) kalolis (7) transportér.

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

21

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Plynofikace obcí a životní prostředí Jedním z vý­ značných negativ­ ních aspektů život­ ního prostředí naší republiky, třebaže snad nejméně ná­ padným, zůstává převažující lokální vytápění pevnými palivy. Nejdůležitější cestou k odstranění tohoto jevu je plynofikace obcí, tedy přechod na ekologicky čistší palivo. V našich podmín­ kách jde o záležitost postupnou a svým způso­ bem dlouhodobou, narážející na řadu problé­ mů vymykajících se aspektům životního prostředí (financování, majetkoprávní vztahy apod.). V tomto článku se však chceme sou­ středit na důležitost plynofikace z ekologické­ ho hlediska. Kromě toho není možno přehlédnout jednu skutečnost - proces posuzování vlivů na ži­ votní prostředí (tzv. proces EIA) v případě dálkových plynovodů. Protože jde o důležité rozhodovací řízení, jehož se obec podle záko­ na vždy účastní, je účelné, zmínit se alespoň několika slovy o nejhlavnějších zásadách a charakteristikách tohoto procesu.

Ekologicky nejčistší palivo: zemní plyn Hovoříme-li o plynofikaci, máme na mysli především zavádění zemního plynu pro účely vytápění. Určitá část našeho území (zejména severní a západní Čechy) je sice dosud záso­ bována svítiplynem, i zde se však počítá zhru­ ba do r. 1996 s přechodem na zemní plyn. Důvodem jsou jistě i otázky ekonomické, které se v tomto případě mnohdy bezprostřed­ ně váží i na ekologická pozitiva. Nejmarkant­ nější příklad: zemní plyn se těží i přepravuje v obrovských objemech, což je nesporně eko­ nomicky výhodné. Zároveň to ale představuje koncentraci zařízení pro těžbu a přepravu ply­ nu do relativně úzce vymezených území, lépe kontrolovatelných z hlediska zásahů do kraji­ ny anebo rizikové prevence, než jsou oblasti s větším rozptylem podobných zařízení. Svým složením a vlastnostmi je zemní plyn v současnosti nejekologičtějším palivem. Spolu s jeho velkou výhřevností, poměrně nízkou cenou i snadnou obsluhou vytápění je hlavním důvodem, proč v současnosti tolik obcí uvažuje o plynofikaci. I zde však ve vzta­ hu k životnímu prostředí existují různé závaž­ né faktory, u nichž se krátce pozastavíme.

Účelnost plynofikace obcí a fond Ekologické opodstatnění plynofikace není třeba zvlášť dokazovat. Přesto, někdy je nutno

22

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

alespoň stručným rozborem doložit, že plyno­ fikace přispěje ke zlepšení životního prostře­ dí: je to tehdy, je-li pro tento účel žádán přís­ pěvek ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Podle § 4 odst. 3 zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí ČR, je totiž součástí žádosti o poskytnutí prostřed­ ků z fondu též odborný posudek, dokumentu­ jící ekologický přínos zamýšlené stavby nebo investice. V případě plynofikace je takové do­ ložení poměrně jednoznačné. Je nutno přede­ vším vzít v úvahu jeden důležitý aspekt: v ja­ kém území se obec nachází. Leží-li v ekologicky málo narušené oblasti, eventuálně v území zvláštní ochrany, může být její vytápění hlavním nebo i jediným ruši­ vým prvkem. Zde je smysl plynofikace pro ekologický stav území naprosto evidentní, oproti tomu je nutno věnovat zvýšenou pozor­ nost projektu přípojky a rozvodů plynu. Moh­ lo by se totiž stát, že výstavba plynovodní sítě přechodně nebo i trvale naruší životní prostře­ dí (zejména co se týče ochrany přírody nebo památkové ochrany). Na tuto možnost by mě­ lo být v odborném posudku pamatováno a mě­ la by být uváděna jako limitující. Naopak, v územích s narušeným nebo ne­ vyhovujícím životním prostředím lze plynofi­ kaci obce považovat za dílčí odlehčení zátěže oblasti. Především jde vždy o zlepšení život­ ního prostředí v obci samotné. Uvedený limi­ tující faktor citlivé výstavby ovšem platí i v tomto případě. Možná ne v tak nápadné po­ době, zato přistupují další rizika: kupříkladu drobný zásah do přírody, za normálních pod­ mínek snadno obnovitelný, se může v silně postižené oblasti ukázat jako neobnovitelný. Prioritu, co se týče přednostních výdajů na plynofikaci, by zhruba měly mít obce s násle­ dujícími charakteristikami: - v oblastech s vysokou koncentrací prů­ myslu, dopravy a jiných stálých zdrojů znečiš­ tění ovzduší, - v místech s klimatickými podmínkami, které vytvářejí náchylnost k častým inverzním stavům (pánevní oblasti. Pražská kotlina atd.), - v bezprostřední blízkosti význačného bo­ dového nebo liniového zdroje znečištění, tedy např. elektrárny, spalovny, průmyslového provozu, dálnice, ale např. i pod přistávacím koridorem mezinárodního letiště (konkrétní případ obce Horoměřice u Prahy), - v bezprostředním a blízkém okolí velkých měst, fungujících jako plošné nebo kombino­ vané zdroje znečištění (do této kategorie lze samozřejmě zahrnout i městské části), - v místech potenciálně ohrožených výstav­ bou některého z význačných zdrojů znečištění ovzduší, - v lokalitách, kde obec sama o sobě před­ stavuje význačný zdroj znečištění ovzduší. Ve všech případech je nutno vzít v úvahu i ekonomické aspekty, respektive skutečnost, zda budou ekologickým přínosem převýšeny

JIŘÍ SLOUKA nebo alespoň kompenzovány. Je třeba uvážit, odkud a jakým způsobem bude plyn do obce přiváděn a jak budou vypadat jeho rozvody uvnitř obce, např. ekologizace vytápění na úkor poničení zajímavého krajinného nebo urbanistického prvku by pro životní prostředí jako celek velkým přínosem nebyla. Pro uvolnění prostředků ze SFŽP je kromě toho požadováno, doložit v posudku i ekono­ mickou situaci obce a nastínit její urbanistický a infrastrukturní rozvoj. Tyto skutečnosti rov­ něž souvisejí se stavem životního prostředí, neboť přispívají ke komplexnímu pohledu na celou záležitost.

Účast obcí v procesu EIA dálkových plynovodů Zmiňme se ještě alespoň stručně o účasti obcí v procesu EIA (EIA - z angl. Environmental Impact Assessment) dálkových plyno­ vodů. Obec vstupuje do tohoto procesu ve dvou fázích: ve stádiu zveřejnění dokumentace (viz § 7 citovaného zákona) a poté veřejného pro­ jednání posudku (§ 10 odst. I tamtéž). Plyno­ vody jako liniové stavby zasahují často do území více obcí, proto je obvykle požadováno vyjádření všech a očekává se i účast jejich zá­ stupců na veřejném projednání. To, že přes katastr obce je veden plynovod, nezaručuje ještě možnost napojení obce na něj. Zejména hlavní linie tranzitní soustavy jako mezistátní přepravy plynu nejsou ani technicky uzpůsobeny pro místní zásobování, z takových linií se odběr děje pouze prostřed­ nictvím druhotných sítí jednotlivých regionál­ ních plynárenských podniků. Jsou však nao­ pak i dálkové plynovody (a mohou to být i některé pomocné větve tranzitního systému) kde se s možností napojení místního zásobo­ vání od počátku koncepčně počítá. V procesu EIA je důležité rozhodnout, zda umístění plynovodu nemůže životnímu prostře­ dí v obci trvale uškodit, pokud mu již přímo ne­ prospěje. To je hlavní zásada, kterou je nutno si uvědomit. Prosazování zájmů obce za každou cenu není na místě a jen jej komplikuje. Řízení EIA má být objektivním posuzováním z hledis­ ka životního prostředí jako celku. Závěrem je možno říci, že plynofikace obcí je za současného stavu synonymem pro ekolo­ gizaci vytápění. Je i ekonomicky dostupná, je­ ví se proto jako jedna z možností postupného zlepšování životního prostředí v regionálním i celostátním měřítku. Autor RNDr. Jiří Slouka (1954) vystudoval geologii na Přírodovědeckéfakultě UK a ži­ votní prostředí na Stavební fakultě ČVUT. Pracuje v Plynoprojektu a. s. Praha, kde se zabývá především ekologickými vlivy dálko­ vých plynovodů a souvisejících staveb.

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kámen COMCON i na historickou dlažbu e všech obcích

Va městech, ma­ lých i velkých, se setkáváme s pro­ blémem povrcho­ vých úprav komu­ nikací pro dopravu i pro pěší. Radní často stojí před té­ měř neřešitelným problémem najít úpravu, která by vyhovovala všem kritériím: - vykazovala dobrý estetický vzhled, neru­ šící současnou zástavbu a charakter obce, - zajišťovala vysokou odolnost všem běž­ ným i civilizačním účinkům povětmosti, - poskytovala vysokou mechanickou odol­ nost statickému i dynamickému zatížení rá­ zům a obrusu a současně nekluznost za sucha i mokra, - dávala jednak možnost volby barvy k ar­ chitektonickému ztvárnění, jednak možnost trvalého zvýraznění dopravních upozornění, příkazů či zákazů, - byla ekologicky nezávadná, - nevylučovala kombinaci s jinými použí­ vanými materiály, - umožňovala snadnou rekonstrukci povr­ chu při opravách podzemních vedení apod., - při všech těchto výhodách zůstala cenově přijatelná.

- chodníková mozaika se dvěma štípanými plochami 6 x 6 cm v tloušťce 4, 3,5 a 3 cm v barvách bílá, hnědo-červená, černá, na ob­ jednávku v jakékoli jiné barvě. Dláždění se provádí běžným způsobem do písku smíšené­ ho s vápenným hydrátem, ale lze dláždit i do cementové malty (např. vjezdy do garáží), - chodníkové obrubníky městské 24,5 x 20 x 100 cm tvaru obráceného U. Hmotnost ob­ rubníku je cca 60 kg a lze jej tedy bez problé­ mů osazovat ručně, bez mechanizace nezbyt­ né u žulových nebo betonových obrubníků. Osazují se plně do betonu, takže je vnitřní prostor vyplněn a je bezpečně zabráněno je­ jich vyvrácení i při najetí těžkého vozidla, příp. lze - v méně dopravně exponovaných částech - využít prostoru pod obrubníkem k vedení různých kabelů, např. městského osvětlení. Chodníkové obrubníky se vyrábějí přímé i zaoblené (s poloměrem zakřivení 3, 5, 8, 11, 15 m) a v barvách šedá či černá (běžný typ), bílá (ke zvýraznění nástupních ostrůvků, výstupků atd.), žluté (k vyznačení zákazu stá­ ní), červená (k vyznačení zákazu zastavení) či jakékoli jiné podle objednávky. Barevné označení je trvalé (do hmoty) a zcela eliminu­ je potřebu opakovaného natírání jako u běž­ ných materiálů (žuly, betonu),

Tvar není omezen Takovou úpravu nabízí nyní společnost COM1NG, s. r. o. Praha. Umožnily ji nejno­ vější poznatky vědy a výzkumu, aplikované do výrobní praxe. Syntézou přírodního drce­ ného kameniva vhodně granulovaného se spe­ ciální termonaktivní pryskyřicí vzniká synte­ tický kámen. To, co přírodě trvalo tisíce let, zvládne se dnes v továrně na kontinuálních linkách v několika minutách. Syntetický ká­ men, obsahující přes 90 % přírodní hmoty, je na štěpných plochách vzhledově k nerozezná­ ní od pískovaného kamene a plní kritéria sho­ ra uvedená, např. pevnost v tlaku 80-100 MPa, v tahu za ohybu 20 MPa, odolnost obru­ su pod 0,15 cm3/cm2 (Bohme 500 m), 100 cyklů -20 C v roztoku NaCl bez měřitelných změn. Tyto vlastnosti jsou trvale garantovány výrobcem a mnohonásobně ověřeny nezávis­ lými zkušebnami. Použití výrobků ze syntetic­ kého kamene bylo doporučeno např. Stavební fakultou ČVUT Praha, ÚTAM-CSAV, Tech­ nickou správou komunikací hlavního města Prahy a schváleno jak Útvarem hl. architekta hl. m. Prahy, tak odborem památkové péče Magistrátu hl. m . Prahy, a to i do historických částí Prahy. Tvar výrobků ze syntetického kamene není nijak omezen a závisí na přání a potřebách zá­ kazníka. Sériově jsou vyráběny pro uplatnění v komunikacích tyto prvky:

FOTO: ARCHIV

- chodníkové krajníky mostové či parkové 12 x 20 x 100 cm tvaru poloviny obráceného U, přímé. Osazují se ručně do betonového lo­ že, s přírubou obrácenou do vozovky (obvodníku) či do parkové úpravy nebo středního ze­ leného pásu vozovky. Dodávají se v různých barvách stejně jako obrubníky, - vyrovnávací prstence k ukončení kanali­ začních a jiných šachet, zabraňujících časté­ mu propadu poklopů pod niveletu vozovky, jak se stává při použití tradičních materiálů (betonu, cihel). Výhodou prstenců je jejich vysoká pevnost, netečnost k účinkům chemic­ kých vlivů i mrazu a možnost výroby v růz­ ných relativně malých tloušťkách (např. od 20 do 240 mm po 5 mm). To umožní citlivé vy­ rovnání povrchu poklopu s vozovkou jak při nové stavbě, tak při rekonstrukcích propad­ lých kanálů. Prstence (kruhové nebo čtverco­

richard a. bares

vé) jsou vyztuženy skelnými provazci, takže koroze výztuže nepřipadá v úvahu. Jsou osa­ zovány do polymermalty, která je dodávána ve dvou oddělených složkách spolu s prstenci. K úplnému vytvrzení polymermalty dochází za normálních atmosférických podmínek (20 °C) za 1-2 hodiny, lze ale připravit plymermalty,vytvrzující v minutách nebo i při nízkých teplotách (až -10 °C). Rekonstrukci tak lze provést např. v noci bez omezení den­ ního provozu.

Je výrazně levnější Z polymerbetonu lze na přání vyrobit např. odvodňovací kanálky libovolného profilu, ka­ nálky pro spojovou techniku či elektrické ve­ dení atd. Často jsou užívány polymerbetonové desky pro tzv. suchou dlažbu na pryžových podložkách (terasy, ploché pochůzné střechy atd.), které umožňují - vzhledem k vysoké pevnosti - podstatné snížení tloušťky a tím i hmotnosti a následné úspory na nosné kon­ strukci. Dávají též možnost libovolného ba­ revného řešení i volby struktury povrchu. Z polymerbetonu lze vyrobit i vysoce po­ rézní a propustné elementy, např. dlažební desky, které dešťovou vodu rychle odvedou do podlaží a zabrání vytváření kaluží na povr­ chu. Vzhledem k vysoké pevnosti polymerbe­ tonu je i odolnost desek vůči mrazu značná. Pokrok techniky umožnil téměř neuvěřitel­ nou symbiózu pozitivních uživatelských vlastností s přijatelnou cenou. Srovnáme-li srovnatelné, tj. syntetický s nejkvalitnějším přírodním kamenem, je syntetický kámen vý­ razně levnější. Srovnáme-li syntetický kámen s běžným přírodním kamenem, který má ale výrazně horší uživatelské vlastnosti, je cena obdobná. Srovnání s betonem (např. zámková dlažba, betonové obrubníky) je neadekvátní jak z technických, tak estetických hledisek a nelze k němu přistoupit. Je to jako srovnávat zlatý šperk s jantarovým. Syntetický kámen nesporně řeší problémy, se kterými zápasí každý komunální politik. Odpadne neustálé zvyšování údržbových pra­ cí a uvolní se kapacity i prostředky na novou výstavbu. Navíc syntetický kámen výrazně zkvalitní estetický vzhled jím upravených ploch, zejména pak v historických částech ob­ cí a měst, kam asfalt ani beton nepatří.

Autor Ing. Dr. Richard A. Bareš, DrSc. ab­ solvoval FIS-ČVUT Praha. V současnosti je ředitelem společnosti COMING, s. r. o. Praha. Je světově známým specialistou v oblasti materiálového inženýrství, kom­ pozitních materiálů a stavebních aplikací, nositelem prestižní ceny „Zlatá peruť" ICP, předsedou mezinárodní technické ko­ mise RILEM a prezidentem sekce kompo­ zitních materiálů ICP. Publikoval více než 200 vědeckých publikací. MODERNÍ OBEC 2/1995 □

23

TÉMA MÍSÍCE: BYTOVÁ POLITIKA

BYTY - VČERA, DNES A ZÍTRA ytová politika je stále více v popředí zá­ jmu veřejnosti. V sedmdesátých letech se zahajovalo až 90 tis. bytů ročně, v letech osmdesátých osciloval počet zahajovaných i dokončovaných bytů ročně okolo čísla 60 tisíc. V posledních letech však počet dokon­ čených bytů poklesl na třetinu a počet zaha­ jovaných bytů se už několik roků pohybuje na desetině dřívějšího stavu. Vývoj bytové výstavby s výhledem na rok 1995 uvádí při­ ložený graf. Rostou ceny stavebních prací a zvyšují se náklady na bydlení. Ročně ubývá téměř 30 ti­ síc bytů zejména přeměnou na komerčně vý­ nosnější prostory. Navíc do produkčního věku vstupují silné populační ročníky. Zatímco ve vyspělých zemích dosahuje soužití více do­ mácností asi 3 %, v České republice je to 9 %. To vše zvyšuje tlak na potřebu nových byto­ vých příležitostí. Ve srovnání se světem se u nás staví ročně 0,7 bytu na tisíc obyvatel, za­ tímco ve Francii 4,8, v Rakousku 3,1, Švédsku 6,5. V České republice připadá nyní na ti­ síc obyvatel 360 bytů (Německo 426, Francie 463, USA 492). Asi 34 % našich obyvatel bydlí v panelových domech. Výstavba nových bytů nepokrývá prostou reprodukci. Celková čísla za ČR představují situaci v příznivějším světle než je skutečnost. Nově zahajované byty, to jsou především rodinné domky v bohatších lokalitách. V okresech, kde může vzniknout větší poptávka po bytech (Brno, Plzeň, západní pohraničí, střední Če­

B

Družstevní domy v Prachaticích

24

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

chy), je výstavba téměř nulová. Týká se to však většiny měst. Současná struktura bytového fondu je ovliv­ něna probíhajícím transformačním procesem. Celkový počet bytů v České republice je cca 3,7 mil. Jeho rozložení ukazuje přiložený graf. Odhaduje se, že privatizací se změní vlast­ nictví 350 tis. obecních bytů (40 %) a 70 tis. družstevních bytů (asi 10 %). Tím se podíl VÝVOJ BYTOVÉ vlastnických bytů Počet bytů u nás zvýší asi na v tisících 52 %, což se přibližuje zahraničním údajům (Dánsko 51 %, Ra­ kousko, Francie 54 %, Belgie 65 %). Vlast­ nické vztahy jsou zpravidla určující pro formulování závěrů koncepce bytové poli­ tiky . Některé názory zainteresovaných stran přinášíme na stranách 25 až 27. Silný pokles bytové výstavby však neo­ vlivnil standard bydle­ ní. Bytová nouze není zatím nijak zvlášť pociťována. Přestože popsa­ ná situace vypadá dramaticky, tlak občanů na řešení těchto otázek není jednoznačný. Je stá­ le více chápána skutečnost, že bydlení není

FOTO:

drábek

pouze výhradní záležitost státu, ale především povinnost občanů. Opatření státu musí řešení bytových otázek umožňovat. V loňském roce došlo k zvýšení nájmů o 40 %. Vyhláškou stanovené cenové stropy však majitelé domů využili pouze z tři­ ceti procent. Příspěvek na nájemné určený so­ ciálně slabším skupinám nevyzvedla ani polo­ VÝSTAVBY S VÝHLEDEM NA ROK 1995

1 • ^ Rozestavěné

1993

vina očekávaných zájemců. To je chápáno jako signál pro urychlení deregulace nájemné­ ho. Pro letošní rok schválená pravidla výpočtu nájemného začnou zohledňovat vliv inflace, ale nově je umožněno použít tzv. příplatek za velikost obce, o němž rozhodnou místní zastu­ pitelstva. Poprvé po 45 letech ovlivní rozho­ dování o nájmech stát, obec a objektivní eko­ nomický parametr. Zákon o prodeji bytů se doposud nemohl plně projevit. Pokud již v některých městech byla přijata vyhláška o prodeji bytů a byla uči­ něna nabídka, probíhá určená půlroční lhůta. Rada měst však v předvolebním období odlo­ žila citlivou otázku prodeje bytů v předvoleb­ ním období z pořadu jednání, aby se nestala předmětem politické spekulace. Přijetí zákona o stavebním spoření bylo in­ spirujícím krokem pro podporu rozvoje trhu s byty. I když tento způsob jako jediný nestačí k vytvoření zdroje potřebného kapitálu, uka­ zuje dnes již 650 tisíc uzavřených smluv per­ spektivní zájem o byty. Nejvíce očekávaným nástrojem jsou hypo­ téky. Připravovaná právní úprava vyžaduje mj. novelizaci zákonů o bankovnictví, o dlu­ hopisech, o konkurzu a vyrovnání, novelu obchodního zákoníku a občanského soudního řádu. Cílem je vytvořit takové prostředí, které umožní dlouhodobě poskytovat úvěry přístup­ né střední příjmové kategorii domácností. Proto se očekává, že legislativní opatření bu­ dou podpořena prostředky státního rozpočtu, které zlevní hypoteční úvěry na míru přijatel­ nou pro širší klientelu.

TÉMA MESICE: BYTOVÁ POLITIKA STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU PODLE TYPU UŽIVATELSKÉHO VZTAHU I. Nájemní sektor - 59 % 1. 2. 3. 4.

rodinné domky - 2 % obecní domy - 23 % družstevní domy - 21 % soukromé nájemní domy - 9 % 5. státní domy - 4 %

Přímá podpora státní­ ho rozpočtu na bydlení dále počítá s částkami na závazky z komplexní bytové výstavby, na do­ tace pro modernizaci II. Vlastnický typ bydlení - 41 % bytů, na penziony pro A. bytové domy - 2 % staré občany a na B. rodinné domky - 39 % sociální opatření. Opatření přijatá ne­ dávnou novelizací ob­ ní výrazně podpořit nejen účastí na optimální čanského zákoníku podrobněji popisujeme v rubrice o legislativě. Obcím to však mj. tvorbě ekonomického nájemného a plným vy­ umožňuje mnohem tvrdší postup proti neplatí­ užíváním nástrojů práva při hospodaření s by­ cím nájemníkům. Jejich dluhy zatěžují finan­ ty na místní úrovni, ale svoji roli mohou měs­ ta a obce sehrát při efektivní správě bytů, při ce obcí a vlastně ubírají z rozpočtu prostředky všem spoluobčanům. Nepředpokládá se, že jejich cíleně řízeném prodeji, při podpoře vý­ obce se budou ve velké míře pouštět do vý­ stavby penzionů. Také systém půdních vesta­ stavby levných „holobytů". Jako sociální mo­ veb a přístaveb může pomoci řešit bytové pro­ hou sloužit i byty současného bytového fondu, blémy zejména v menších obcích. jejichž kvalita není dobrá a uvolní se poté, co Stěžejní pravděpodobně bude umění mana­ dojde k přesunům do nových bytů. gementu obcí a měst vytvořit územní a jiné Obecní politika může státem přijatá opatře­ podmínky pro rozvoj a podnikání investorů.

Stát zvažuje - v případě finanční spoluúčasti obce - možnosti dlouhodobých půjček ze stát­ ního rozpočtu na bytovou výstavbu. Města a obce, kterým již dnes nabízí např. Česká spořitelna dlouhodobé zvýhodněné úvěry, se mohou rozumně zadlužit a připravit vhodné pozemky zainvestováním technické infra­ struktury. Celá škála nových možností jak profinancovat občanskou výstavbu, vyvolá požadavky na nabídku vhodných a investičně připravených stavebních parcel. Státem přijatá opatření bude potřebné pod­ pořit aktivní úlohou měst a obcí. Zůstávají však stále některé administrativní překážky, například striktní předpisy o ochraně země­ dělského půdního fondu zdražují pozemky. Je zapotřebí zvážit jejich změnu zejména pro pů­ du v blízkosti měst. Stejně tak by měla být zjednodušena a zrušena některá ustanovení stavebního zákona. Mezi státem a obcemi by měly existovat při řešení celospolečenských otázek mnohem už­ ší vazby. Velmi by prospěla opravdu ucelená koncepce bytové politiky, která by prohloubi­ la účast státu např. na budování infrastruktury měst a obcí, na jejich sociální výstavbě, na změnách topných systémů a dalších podob­ ných akcích. Taková koncepce stále čeká na zpracování, vyhodnocení a zejména na rychlé uplatnění.

- ia -

NÁZORY ZAINTERESOVANÝCH bytová družstva Vlastnické vztahy k pozemkům ytová druž­ stva představují svým počtem bytů více než pětinu ce­ lého bytového fon­ du v České republi­ ce. Z téměř 56 tisíc domů však jen 10 % je postaveno na vlastních pozem­ cích. Zbývající družstevní domy stojí většinou na státních pozemcích (58 %) a na pozemcích ostatních vlastníků, z toho 8 368 domů je na pozemcích obecních. Dosud nedořešená vlastnická práva k pozemkům jsou příčinou komplikovaného převodu druž­ stevních bytů do vlastnictví nájemníků. Po­ zemky, které nevlastní družstvo, nemohou být spolu s bytovými jednotkami převedeny do vlastnictví nájemníků a zaregistrovány katast­ rálními úřady. Kdyby se v minulosti striktně postupovalo podle tehdy platného hospodář­ ského zákoníku, byly tehdejší národní výbory povinny převést pozemek do družstevního vlastnictví bezplatně. Družstva musí nyní za­ hájit jednání s obcemi a dohodnout, zda jim budou pozemky prodány nebo pronajmuty, aby se mohly uskutečnit převody bytů do vlastnictví. Sociální bydlení je složitý systém, který do­ sud není plně definován. Sociálně slabší vrstvy obyvatelstva nemohou získat vlastnický byt.

B

Proto navrhujeme obnovit systém sociálního bydlení, zaručující výstavbu laciných bytů. Ta­ kový systém však vyžaduje administrativu, ra­ zítka a rozhodování úředníků. Daleko lépe se jeví obnova prvorepublikových modelů, které fungovaly na základě zákona o zřizování obecněprospěšných bytových společenstev. V kaž­ dém případě je nutné vytvořit ucelený systém, který kromě funkce sociálních bytů přinese vý­ hody pro podnikatele, který se rozhodne inve­ stovat do sociální výstavby i přesto, že při její správě musí počítat s minimálním výnosem z nájemného. Ten bude totiž vždy pokrývat jen nezbytné náklady na provoz a na údržbu. Jedná se tedy o výstavbu, u které neplatí plně pravi­ dla trhu. Zde musí sehrát motivační úlohu da­ ňová politika státu. Všeobecně by daňové sou­ vislosti s politikou bydlení měly být lépe analyzovány. Ve státní politice bydlení není vůbec popsá­ na oblast velice významná - životní prostředí. V zásadě jde o problém technický, finanční a zdravotně ekologický. Technický problém je definován dopadem na kvalitu ovzduší při změně vytápění nebo ohřevu vody změnou topného média. Finanční otázky souvisejí s příspěvkem na přestavbu systému vytápění, na zateplování objektů a na přebudování i men­ ších žump či septiků. Je třeba docenit dopady na zdravotní stav populace v případě, že bude­ me stimulovat zateplení všech panelových do­ mů. Kalkulace takového řešeni jsou známy a doporučujeme celý systém analyzovat.

Zájem státu by se měl soustředit na podpo­ ru úsporných energetických opatření. Je ne­ zbytné zahájit stimulaci progresivnějšího za­ vádění moderních zařízení. Jde o měření dodávek tepla a teplé vody, rozúčtování a platby dodané tepelné energie, ochranu od­ běratelů proti monopolnímu postavení výrob­ ců. To vyžaduje novelizaci mnoha právních předpisů. V panelových sídlištích, např. v Praze žije 40 % populace. Zatím se nikdo nezabývá myšlenkou technické budoucnosti panelových domů. Svaz českých a moravských družstev má analýzu vývoje technických problémů včetně úpravy a humanizace sídlišť. Pokud problém nebude během nejbližších desetiletí řešen, bude mít u nás brzy každé okresní měs­ to svůj „Bronx“ zdevastovaných trosek pane­ lových domů. V souvislosti s koncepcí bytové politiky je třeba se zamyslet nad celou problematikou územněsprávního řízení a předpisů podle sta­ vebního zákona. Domnívám se, že je např. ne­ smyslné členit obydlí úředním aktem na sídla stálá a rekreační a omezovat občana, který se rozhodne trvale obývat svou rekreační chalu­ pu. Jen z bytových družstev odešlo v Praze po roce 1990 okolo 7 tisíc rodin, které přenecha­ ly svůj družstevní byt jinému občanu bez po­ žadavku náhradního bytu.

JUDr. Ivan Přikryl, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev MODERNÍ OBEC 2/1995 O

25

TÉMA MÍSÍCE: BYTOVÁ POLITIKA SVAZ PRO OCHRANU NÁJEMNÍKŮ

SDRUŽENÍ MAJITELŮ DOMŮ

Dvakrát měř...

Funkční trh s byty

eforma bydlení se dotýká značného počtu občanů, proto vyžaduje mimořádné sociál­ ní ohledy a zvažování důsledků. Současně má­ lokterý problém je tak zatížen dilentatismem a nekvalifikovanosti jako reforma bydlení.

když vládní politiku v oblasti bydlení kritizu­ jí mnozí, prakticky nikdo se nepokusil, až na pár vágních hesel, alespoň nastínit, jak by se u nás v dohledné době mohl trh s byty rozvíjet. Ve svém článku se o to pokusím s tím, že využiji poznatky zemí, které se v minulosti po­ týkaly s obdobnými problémy, např. Španěl­ sko, Německo, USA, Kanada. Zároveň při­ hlédnu k doporučení předních světových ekonomů a buduje aplikovat na naši realitu.

R

Pro zvýšení nájemného se uvádějí v podstatě dva důvody. První tvrzení, že dosavadní výše nájemného nepostačuje na běžné opravy a údržbu domů, je zcela nepravdivé. Jinou věcí je, že prostředky z běžného nájemného nepo­ kryjí odstranění letité zanedbanosti bytového fondu. Není však chybou restituentů a součas­ ných vlastníků nemovitostí ani nájemců bytů, že tyto finanční prostředky k dispozici nejsou. Druhé tvrzení, že nájemné ani zdaleka není srovnatelné s tržními cenami bytů, je ovšem ar­ gumentem vážným. Bezesporu je u nás skupina lidí, která může za bydlení zaplatit mnohem ví­ ce, než je regulované nájemné. To není nic vý­ jimečného. Ve všech zemích demokratické Evropy existuje jednak nájemní sektor s regu­ lovaným nájemným, jednak nájemní byty, u kterých určuje cenu nabídka a poptávka. Pod­ le mého mínění hlavním nedostatkem dosavad­ ní vládní politiky v oblasti bydlení je to, že veš­ keré úpravy nájemného se dějí plošně. Nebere v úvahu skutečnost, že u některých domů a u některých nájemců nemůže nájemné pře­ sáhnout nízkou, sociálně únosnou výši, zatím­ co u jiných nájemců je možné nájemné zvyšo­ vat podle nabídky a poptávky. Vláda přijala systém, který v podstatě znamená to, že za čty­ ři roky - od července 1995 do července 1999 vzroste nájemné v Praze o 300 % a mimo hlav­ ní město bude situace jen o málo lepší. Vládnímu postupu vytýkáme ještě další sku­ tečnosti. Opomíjí zejména fakt, že kromě nájemného rostou i ceny služeb a energií. Pokud toto zvy­ šování bude nadále pokračovat, zvýší se zatíže­ ní nájemců nikoliv o 300 %, ale o 500-600 %. Další výtka se týká zprůměrování nájemné­ ho. Vláda tvrdí, že za bydlení platí občané v průměru 16 % ze svých příjmů. Je zřejmé, že

26

□ moderní obec 2/1995

tento průměr vzniká tak, že někteří občané vy­ dávají na bydlení 1 %, jiní přes 30 % svého pří­ jmu. Průměr tedy vychází oněch uspokojivých 16 %, aniž by se kdokoliv vážně zabýval tím, jak vysoký nárůst cen za bydlení bude sociálně průchodný pro ty, kteří již dnes vydávají na tento účel třetinu i více z příjmu rodiny. Příspě­ vek na nájemné situaci neřeší, jde spíš o sym­ bolické deklarativní řešení, protože nezajišťuje nákladovou ani časovou potřebu. Vláda přijala opatření, že u nově uzavíra­ ných nájemních smluv může pronajímatel sta­ novit nájemné bez omezení. Hlavní problém volného nájemného ale spočívá v tom, že sou­ časně s jeho zavedením musí být přijata zákon­ ná opatření, která zamezí tomu, aby se volné nájemné nestalo výpovědním důvodem. Jinými slovy, aby neumožnilo majiteli domu obcházet zákonné výpovědní lhůty. Rychlá a plošná deregulace nájemného ne­ povede ke vzniku trhu s byty. Jeho bezpodmí­ nečnou podmínkou je nabídka pestré struktury bytového fondu. Za situace, kdy se v podstatě zastavila komunální výstavba bytů, kdy bytů nabízených k pronájmu za přijatelné ceny je značný nedostatek, může deregulace cen vést pouze k tomu, že k bydlení se dostanou jen ti, kteří mají dostatek peněz. Problematiku bydlení nevyřeší ani neustálé přerozdělování stejného počtu bytů, ale uvol­ nění finančních prostředků ze státního rozpo­ čtu na bytovou výstavbu, daňová a další pod­ pora soukromých podnikatelů, kteří chtějí byty stavět, zjednodušení stavebního řízení, zrušení poplatku za převod zemědělské půdy na neze­ mědělskou a celá řada dalších opatření v demo­ kratické Evropě obvyklých. Nakonec pro pří­ klad není třeba chodit do zahraničí. Bytová politika byla účinně prováděna i v předváleč­ ném Československu. Ing. Milan Taraba místopředseda SON

I

I. Opatření v ekonomické oblasti novelou vyhlášky 176/ 93 Sb. V současné době činí nájemné v průměru 20-25 % nákladů na správu, údržbu a amorti­ zaci bytového fondu. V první etapě zhruba do r. 2000 by se měla odstranit tato ztrátovost plošným růstem cen reálného nájemného tak, jak to již schválila vláda. Tento růst by měl být doplněn některými selektivními opatřeními. Je třeba podotknout, že regulace se provádí systé­ mem maximální, nikoliv předepsané ceny a zá­ leží na pronajímateli, využije-li tohoto prostoru nebo ne. Jak bude růst nájemné, je pravděpo­ dobné, že stále větší okruh pronajímatelů se bude spokojovat s cenami nižšími než maxi­ málními. a) Pokles reálného nájemného v letech 1989-1994: Vzhledem k růstu hospodářství a reálných mezd a poklesu reálného nájemného po roce 1989 asi o 20 % je nutno vyrovnat k 1.7. 1995 tento pokles využitím rozhodo­ vacího koeficientu vlády v novele vyhlášky 176/93 Sb. k jednorázovému zvýšení nájemné­ ho u všech bytů. b) Kvalita bytů: Dopracovat vyhlášku 176/93 Sb. tak, aby se strop nájemného rychleji zvyšo­ val v rodinných domcích, vilách, malých do­ mech se zahradou, velkých a luxusních bytech a bytech v cihlových domech. Pro tyto kategorie bytů by platilo, že deregulace reálného nájem­ ného bude zrychlena z vládou schválených 6-19 % ročně na rozmezí až 15-35 % ročně. c) Polohová renta: Obec zvýší strop nájem­ ného minimálně o 50 % u minimálně 10 % ná­ jemných bytů a minimálně o 20 % u dalších 20 % bytů. Pokud tak neučiní, platí zvýšení o 30 % pro všechny soukromé majitelé v ka­ tastru obce. Zároveň by obec měla mít pravo­ moc zvýšit tempo deregulace oproti vládou sta­ noveným 6-19 % ročně, ale nikoliv snížit. d) Sociální postavení nájemníků: Nájemné u všech bohatých nájemníků, jejichž rodinný příjem k 1. 7. 1996 bude překračovat např. pě­ tinásobek životního minima, by mohl růst rychleji, např. o 15-35 % ročně. K 1. 7. 1997 by se tato hranice snížila na 4,5 násobek atd. e) Započítání skutečných nákladů: Do nákla­ dů za služby zahrnout i náklady na pojištění domů a daně. 0 Náklady na vylepšení bytů: Stanovit, že oprávněně vynaložené náklady na vylepšení bytu a domu, pokud s nimi nájemník souhlasí, bude nájemník splácet formou příplatku k ná-

TÉMA MÍSÍCE: BYTOVÁ POLITIKA SVAZ MEST A OBCI

Schizofrenní postavení měst jemnému. Například v Německu se splácí zhruba 10 % z takto vynaložené částky ročně. Pokud by nájemník s vylepšením bytů nesou­ hlasil, pronajímatel by musel práce minimálně o 2 roky odložit, poté by však k nim už nepo­ třeboval souhlas nájemníka. g) Přechod nájmu: Pokud se nejedná o man­ žela, nebo osiřelé děti do 25 let, se při podpisu nové nájemní smlouvy může nájemné zvýšit až o 100%.

II. Opatření v právní oblasti novelou občanského zákoníku. a) Nájem na dobu neurčitou se mění na ná­ jem na dobu určitou, např. 5 let. Po pěti letech musí být tato smlouva obnovena na stejnou do­ bu. Bez souhlasu vlastníka však maximálně jednou. Výjimka by byla povolena pouze dů­ chodcům, kteří by měli byt na dožití za pod­ mínky jeho přiměřenosti. V tomto případě by však nebylo možno uplatňovat přechod nájmu. b) Omezit přechody nájmu tak, aby se vzta­ hovaly u osob blízkých pouze na ty, které pro­ káží, že žily ve společné domácnosti minimál­ ně 2 roky. c) Smluvní volnost, která by znamenala, že ujednání obsažena v nové nájemní smlouvě mají zásadní přednost před občanským zákoní­ kem.

III. Sociální oblast nový zákon o příspěvku na nájemné. Stanovit, že na příspěvek na nájemné mají právo pouze domácnosti, které na své přiměře­ né bydlení vynaloží buď více než 30 % svého čistého příjmu, nebo jejichž čisté nájemné pře­ výší 15 % čistého příjmu.

IV. Finanční a daňové nástroje novelou všech daňových předpisů. Přímými a hlavně nepřímými daňovými ná­ stroji podporovat ty, kteří pronajímají byty za regulované nájemné, rozšířit okruh oprav, kte­ rý je možno zahrnout přímo do nákladů a pod­ statně zkrátit dobu odpisování u modernizací bytového fondu, podpora hypotečních úvěrů.

V. Nová výstavba. Její podpora je zatím zbytečná, bytů je vzhledem ke kupní síle obyvatelstva dost. Na­ víc ještě dlouho nebude vůči regulovanému ná­ jemnému cenově konkurenceschopnou. Před­ nostně je třeba investovat do údržby a záchrany stávajícího bytového fondu, do výstavby pen­ zionů pro důchodce, matky s dětmi a pod. Kombinovaným využitím všech zmíněných opatření by se do roku 2000 odstranila provoz­ ní ztrátovost nájemních domů. Do r. 2005 by pak byl zaveden prakticky na celém území České republiky funkční trh s byty, jak ho zná­ me ze západní Evropy. Ing. Robert Axamit mluvčí Občanského sdružení majitelů domů

O

bce a města jsou v otázce bytů ve schizof­ renním postavení. Najedná straně vlastní obecní byty. Z tohoto pohledu musí sledovat především zájem obce, aby její majetek nebyl ztrátový, ale výnosný. Na straně druhé by obec měla vystupovat také jako ochránce zá­ jmu voličů, nájemníků. Takové postavení při­ náší řadu rozporů. Od toho se rovněž odvíjejí názory některých představitelů obcí a měst. Někteří by nejraději prodali všechny byty ve vlastnictví obce, jiní jsou rezervovanější. Názory se liší i proto, že každé město má svá specifika. Je to dáno jejich rozdílnou veli­ kostí, různým rozsahem bytového fondu, jeho stářím, opotřebovaností a kvalitou. Všichni uznávají důležitost trhu, který by měl sehrát svoji roli i v oblasti hospodaření s byty. Různí se však stanoviska, zda regulaci nájmů zrušit jednorázově nebo postupně. V České republice je přibližně 23 % bytů ve vlastnictví obcí. Ve světě je obvyklý podíl v rozmezí 10-15 %. Naše města a obce navíc v převážné míře vlastní byty v panelových do­ mech a ostatní fond je zastaralý. Přesto existu­ je představa, že zhruba 65 % bytů by se mělo prodat. Původní zájem byl značný, nyní se však reálné odhady skutečného zájmu o koupi

bytů pohybují od 10 do 12 %. Privatizace bu­ de dlouhodobý proces. Správu domu musí zajišťovat právní sub­ jekt, tvořený z nových majitelů bytů. Každý však má představu, že byt koupí a nebude již nic platit. Platit se však musí služby, ale i správu domů a především je nutno ukládat peníze na nutné opravy a údržbu. Městům a obcím vždy zůstane zbytek bytů k zajištění tzv. sociálního bydlení. K tomu se každý hlásí, ve skutečnosti však pojem sociál­ ní bydlení a sociální byt není právně defino­ ván a současná úprava příspěvků na bydlení není dokonalá. Propracovaná a legislativně i finančně za­ jištěná koncepce výstavby dalších nových by­ tů není zpracována. Přitom v některých ze­ mích existují samostatná ministerstva pro bydlení. Svědčí to o politické a sociální citli­ vosti tohoto problému. Žádný stát nestaví pro lidi byty zdarma, vždy existuje tržní vztah. Jsou ale možnosti hypotéky, daňové úlevy pro investory, výhodné úvěrové podmínky a pod­ pora projektům levných bytů. Přesto, že se řa­ da věcí připravuje, zatím tyto vymoženosti re­ álně nepůsobí. Milan Černocký předseda bytové komise SMO

ASOCIACE PRO BYDLENÍ

rý známe z Německa, Velké Británie a Ra­ kouska, ale kšeft s byty. A tomu by se nemělo přihlížet bez pokusu o nápravu. Způsob, jakým vznikají a pracují některá bytová dmžstva, diskredituje družstevnictví. Svaz českých a moravských bytových druž­ stev se těmto družstvům pokouší pomoci, avšak jeho možnosti jsou více než omezené. Sdružení na ochranu nájemníků radí, jak si má nájemce v některých případech počínat proti vlastníkovi, ale není schopen jej ochrá­ nit. Vlastníci se zase sdružují ne proto, aby si pomáhali, nýbrž proto, aby v současné situa­ ci alespoň přežili. Obce a města, která obrov­ skými částkami dotují svůj bytový fond, se bytů zbavují zcela bez koncepce. Nemají ji­ nou volbu. Vláda byla poslaneckým návrhem dotlačena alespoň k příspěvku na stavební spoření. Zákon o hypotečních úvěrech, který v bezkonfliktní podobě existuje ve všech okolních zemích na západ od našich hranic, se připravuje dva roky. Sociální bydlení není u nás definováno a za současné finanční situ­ ace obce ani sociální byty chtít nebudou. Vlastníci bytů v rodinných domcích, kteří mimochodem představují více než 50 procent občanů tohoto státu, jsou ponecháni působení čistého trhu, kdežto menší část občanů, asi 27 procent bydlících v bývalých státních bytech, je chráněna regulovaným nájemným bez roz­ lišení svého příjmu. Tento stav je bezesporu třetí cesta. Ing. František Nerad tajemník Asociace pro bydlení v ČR (Zkrácené převzato Z časopisu Družstevní byt č. 12/94)

Třetí cesta názorem o třetí cestě k trhu s byty nebude možná mnoho lidí souhlasit. První cesta je ta, kterou jsme šli před rokem 1989, tedy stá­ tem řízená bytová výstavba. Druhou cestou je například cesta německá, rakouská a jiných zemí, kde platí jasná legislativa, jasná pravi­ dla a tvrdé sankce. Naše republika se ubírá třetí cestou, kdy zákony jsou nedokonalé, sankce žádné, podvodník a neplatič není sou­ dem postihnutelný a evidence bytů je horší než za první republiky. Bydlení je problém tak široký, že není v si­ lách jednoho oddělení Ministerstva hospo­ dářství trh s byty zavést, byť by se o to snaži­ lo sebevíc. Ponechat bydlení zcela bez kontroly, pouze s vyhláškou o regulaci ná­ jemného, nedokonalým občanským zákoní­ kem a nedokonalým zákonem o vlastnictví k bytům, to vše je třetí cesta! Neodvažuji se ovšem odhadnout, kam povede. Pokud v tomto státě existuje koncepce bydlení, měla by být zveřejněna. Pokud neexistuje, mělo by to být jasně řečeno a k diskuzi by měli být připuštěni ti, kteří jsou nuceni denně se byd­ lením zabývat. To, co se děje v některých případech dnes, to není trh s byty. Překotná, neuvážená a ne­ koncepční privatizace v některých případech traumatizuje občany a způsobuje mnohá zkla­ mání. To, co dnes vzniká, není trh s byty, kte-

S

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

27

PŘÍLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 2/1995 HLEDÁTE ŘEŠENÍ NĚKTERÝCH PROBLÉMŮ SVÉ OBCE

Cl MÉSTA?

Nejen pro inspiraci Nově zvolená obecní zastupitelstva a noví radní přišli do svých funkcí s hlavami plnými plánů. Nastal čas realizovat předvolební sliby. Plány jsou ovšem jedna věc, a takové plnění, aby byli spokojení občané a při tom řešení bylo optimální, je věc druhá. této nesnadné situaci

přichází firma Olbron, V a. s. Praha s veletrhem, kte­ rý pomůže problémy našich nových radnic vyřešit. Vele­ trh COMMA 95, pořádaný ve dnech 21. - 25. března 1995, přináší nejširší nabíd­ ku komunálních služeb a technologií, potřeb pro města a obce i dalších pro­ duktů, které právě nyní, na počátku funkčního období představitelé měst a obcí hle­ dají. Budete opravovat nebo znovu budovat nové komu­ nikace, inženýrské sítě, rušit neekonomické a ekologicky nebezpečné provozy? Musí­ te řešit problémy odpadové­ ho hospodářství, udržovat objekty, provádět opatření ke zlepšení ovzduší, budete stavět čistírnu odpadních vod....? Každé město, každá obec má své specifické pro­ blémy, které musí přednost­ ně řešit. Než se definitivně rozhodnete, navštivte výsta­ vu COMMA 95 na pražském Výstavišti. Získáte zde infor­ mace, které vám umožní roz­ hodnout racionálně a efek­ tivně, protože budete moci nejenom srovnávat nabídku z hlediska technického a technologického, ale i z hlediska cenových relací, dodavatelských podmínek... V současné době už může­ me konstatovat, že nabídka služeb a výrobků pro obce a města je dostatečná, ale co chybí - to je komplexní in­ formace, která umožní srov­ návat, a tak si dobře vybrat. Výstava navíc předkládá problematiku komunálních

28

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

potřeb v širokém kontextu ostatních služeb a výrobků. Proto je určena i širší veřej­ nosti, neboť potřeby měst jsou vlastně potřebami obča­ nů - tedy i vy můžete na vý­ stavě najít něco do svého do­ mu, bytu či na zahradu. První ročník výstavy COMMA, který se konal loňského roku, ukázal, že ve­ letrh pro města a obce je vel­

mi dobrou inspirací pro domácí producenty a podni­ katele, kteří zde objevili no­ vé možnosti, náměty i vý­ robní programy. Ukazuje se, že města a obce budou i v budoucnosti velice slib­ ným a stabilním trhem. To bylo jedním z důvodů, proč první ročník COMMY byl úspěšný a původní záměr, pořádat tento veletrh jednou za dva roky, se změnil na každoroční periodicitu.

Co najdete na veletrhu Podobně jako v minulém roce představí výrobci zá­ kladní zařízení a technologie

pro rozvoj dopravní sítě, za­ řízení a systémy pro zlepšo­ vání životního prostředí, kte­ ré trpí velkým znečištěním ovzduší, nadměrným hlu­ kem, problémy s odvozem a likvidací odpadů včetně skládkování a čištění odpad­ ních vod. Pozornost bude věnována vodovodní, kanalizační, ply­ novodní, teplovodní, elekt­ rorozvodné a telekomuni­ kační struktuře. Příležitost, představit se, najdou i kabe­ lové televize a na ně napoje­ né informační systémy a za­ řízení... K městům a obcím patří i údržba a výstavba občan­ ských staveb, bytová výstav­ ba, obnova památkových ob­ jektů. Veřejná prostranství a obytné bloky vhodně dopl­ ňuje veřejná a parková zeleň, lavičky, květníky, zábradlí, osvětlovací tělesa, světelné reklamy, ale i kašny, vodo­ trysky, městské rozhlasy, au­ tomatizované řídící systémy.

Pozornost ekologii Důraz, který klademe v po­ slední době na životní pro­ středí, našel u organizátorů své místo v samostatné ve­ letržní sekci (ECOTECH 95), která probíhá souběžně s Commou. Pořadatelé vele­ trhu - akciová společnost Olbron Praha - se však ne­ chtějí omezit jen na úzké po­ jetí ekologie v městském pro­ storu, ale jejich záměrem je propojit úsilí o ozdravení na­ šich měst a obcí s celkovou snahou o zlepšení životního prostředí v České republice. Chtějí, aby programy měst­ ské ekologie byly začleněny do celkového kontextu ekolo­ gických snah v dnešní spo­ lečnosti, zejména v úzké vazbě na průmyslovou a hu­ mánní ekologii. (Krajinnou ekologii v tomto případě ne­ chávají spíše stranou.)

COMMA - PRAHA 21.-25. 3. 1995

UNIMOG váš partner při údržbě města po celý rok Podrobné informace a na­ bídku najdou v této části ve­ letrhu zejména ti, kdo hledají systémy a prostředky pro čištění měst a obcí, komuni­ kací, parkových a zahrad­ ních prostor (své místo zde bude mít také mechanizace pro zahradnické úpravy a ve­ řejnou zeleň. Veletrh poskytne informa­ ce i o systémech odvozu a zpracování městských od­ padů, přípravě, budování a provozu skládek i spalo­ ven, zaměří se na recyklaci odpadů, čistění odpadních vod, měření čistoty ovzduší, vod i půdy. V loňském roce byl mimo­ řádný zájem o monitorovací a alarmovací systémy, o pro­ tihlukové ochrany a pro­ středky k odstraňování nepříznivých civilizačních vlivů. I tato zařízení najdete na Výstavišti v letošním roce v širokém sortimentu, stejně jako ekologickou chemii, strojírenské a stavební pro­ dukty se zvláštním zaměře­ ním na ekologii, ekologické materiály... Svůj prostor zde budou mít i poslední věci lidského života - zařízení pro městská krematoria a hřbitovy.

Připravila redakce příloh ve spolupráci s redakci mčsičníku Moderní obec.

CLEANTECH 95 Součástí veletržní nabídky budou i systémy a prostřed­ ky čistění měst, obcí, veřej­ ných budov i veřejných pro­ stranství. CleanTech se zaměří i na čistění závodů, průmyslových provozů, vý­ robních prostor, obchodních zařízení, včetně technologií zpracování a likvidace odpa­ dů z této činnosti. Nebudou chybět ani pro­ středky, zařízení, mechanis­ my a technologie na údržbu budov (chodeb, dveří, oken. nábytku, mytí a čistění fasád ap.), nabídka zařízení pro restaurace a nemocnice, myčky nádobí, desinfekci pro zdravotnická zařízení. V zájmu komplexnosti bu­ de zastoupena i oblast hu­ mánní čistoty (mýdla, různé druhy ručníků a osušek, suši- | ček a vybavení pro sanitární potřeby). Veletržní nabídka COMMY 95 je velmi široká a uspokojí jistě všechny, kdo mají opravdový zájem o dal­ ší rozvoj života obcí a měst a všeho, co s tím souvisí. Proto vás pořadatelé srdečně zvou na pražské Výstaviště v Holešovicích v termínu 21.-25. března 1995. /če/

CROY

generální zastoupení Mercedes-Benz AG pro Unimog® v České republice nábř. Dr. Edvarda Beneše 1884 269 01 RAKOVNÍK Telefon 0313-2303, 7095, 2573-4 Telefax 0313-7095

Zveme k prohlídce naší expozice na veletrhu COMMA 95 volná plocha Pražského výstaviště

Sf.KREOAKTORKA: PhDr. Šárka Trojanová tel.: 02 /282 22 24 fax: 02 / 282 37 84 SEKRETARIÁT: Jana ftežábková

Neoznačené články v příloze jsou placenými P.R. materiály.

ODPOVĚDNÝ REDAKTOR: PhDr. Jiří Humplík tel.: 02 Z 282 36 57

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

29

COMMA - PRAHA 21.-25.3. 1995

Pozornost ekologii Pražská ECOOP, spol. s r. o., vznikla před pěti lety se záměrem věnovat se ekologii. Postupem doby se z ní stala firma zabývající se distribucí a technickým poradenstvím v oblasti moderních a bezpečných stavebních systémů - plochých a šikmých střech, fasádních, interiérových a inženýrských staveb i dalších. ECOOP nyní zastupuje v České republice 13 špičkových evropských firem v těchto oborech. dobré práci společnosti svědčí například

O Velká cena z veletrhu FOR ARCH 1992 za hydroizolační systémy, či čestné uznání

z loňského FOR ECO za drenážní profdová­ né fólie a realizaci zelených střech. Na to, jaké zajímavosti představí ECOOP na letošním veletrhu COMMA, jsme se zeptali ředitele firmy ing. Pavla FURSTA. V naší prezentaci věnujeme v první řadě pozornost ekologii, a to především ve for­ mě zatravněných střech. Domníváme se, že to je zatím stále ještě zanedbávaná a podce­ ňovaná ekologická aktivita, zejména v po­ rovnání s tím, jaká pozornost je jí věnována například v západní Evropě. Význam zatrávněných střech a ploch do­ kládají mnohá fakta a číselné údaje. Málokdo například ví, že termovizní sledování po­ vrchu Země z družic ukazuje stejné hodnoty pro města jako pro pouště. Zatravněné stře­ chy pomáhají vytvářet mikroklima, ochlazují ovzduší, redukují vítr a prach, na druhou stranu jsou zateplovací prostředek a snižují UV záření. Střešní konstrukce je také méně namáhána. Zanedbatelná nejsou ani estetická hlediska. Přesvědčit se o tom můžete mimo jiné třeba v pražském hotelu Intercontinental, jehož zatravněná střecha patří mezi největší ve střední Evropě a kterou ECOOP realizo­ val. Dá se říci, že tyto střechy jsou u nás ješ­ tě potřebnější, než v západní Evropě, kde je přece jen ve městech více zeleně a parků především na sídlištích by zatravnění napří­ klad nízkých budov infrastruktury výrazně

zvýšilo kvalitu života v těchto »betonových džunglích*. Hlavní problémy plochých střech, tedy kva­ lita a nezávadnost použitých izolačních ma­ teriálů, jsou vyřešeny... Kvalita a nezávadnost systémů NOVOtan či BAUDER je potvrzena jak mezinárodně platnými atesty, tak i desetiletími praxe. Jako problém může z povrchního pohledu vypadat

spíše cena. To je také jeden z důvodů, proč chceme do aktivity zatravňování střech zapo­ jit města a obce. Bylo by žádoucí prosadit podobné normy, jako třeba v Německu, kde za každou zastavěnou plochu musí být ve stejném objemu zatravněna střecha. Rádi by­ chom dosáhli zatím alespoň určitého kom­ promisu. To znamená, že budou zvýhodněni ti, kdo budou takto stavět. Ostatně, pokud bychom počítali dlouhodobě, vyjde zatravně­ ná střecha celkově laciněji. Samozřejmě, po­ kud používáme kvalitní materiály a postupy. Je dobré znamení, že si to už i u nás začínají mnozí investoři uvědomovat. Je ještě jeden aspekt, nesmírně důležitý pro města a obce, který bez nadsázky rychle vrací investované finance. Zatravně­ ná střecha je ohromný akumulátor vody. Můžeme to doložit na konkrétním příkladu. Vídeň má 90 kilometrů čtverečních zastavě­

né plochy, z toho 57 km2 střech a 8,5 km2 plochých střech. Cílem rakouského Sdružení pro zatravnění střech je nejméně 30 procent těchto střech zatravnit. Může tu být zachyce­ no 100 milionů litrů dešťové vody ročně. A každý starosta ví, co dělá dešťová voda s kanalizací, která musí být dimenzována na průtržové srážky. Díky zatravněným stře­ chám se ušetří miliony, které by jinak musely být do kanalizace investovány. Navíc, je doloženo, že tato plocha zatravněných střech ve Vídni může přinést úspory 20 milionů litrů topného oleje ze zateplení budov. Kromě financí to ovšem hlavně znamená, že tři mili­ ony kg CO, neuniknou do ovzduší. Co děláte pro to, aby se také u nás dostala tato problematika do popředí? Jsme například zakládajícím a aktivním členem nového Sdružení pro zatravněné střechy, kde jsou kromě firem zabývajících se zatravňováním zapojeni odborníci - na izolace, statici, architekti, zahradníci, bota­ nici a další. Bylo by dobře, kdyby se k nám připojili také představitelé měst a obcí. Právě na pomoc při řešení jejich problémů bylo totiž sdružení založeno. Kromě toho poskytujeme poradenství, po­ řádáme technické přednášky a děláme další akce na propagaci a podporu zatravněných střech. Vraťme se ještě k vaší expozici na COMMÉ. Čím ještě zaujme? Představitelům měst a obcí bychom rádi ukázali přednosti našeho programu difuzních barev na bázi 100% akrylátu. Patří k nej kva­ litnějším na světě, mají všechny výhody akrylátových barev a přitom minimum jejich nevýhod. Mají nízkou spotřebu, nezaplňují reliéf, nevyžadují sanaci. Jejich nějvětší před­ ností je ale schopnost ochránit budovy před účinky našeho špatného životního prostředí, jako jsou kyselé deště, či škodliviny v ovzdu­ ší (CO-,, SO-, atd.). Jejich takřka nekonečně široká škála barev se vedle tohoto faktu jeví spíš jako vedlejší efekt. Těmito nátěry byl na­ příklad ošetřen Vítězný oblouk v Paříži. Výsledky ukazují, že se zastavil proces jeho poškozování zplodinami z ovzduší. Na veletrhu COMMA představíme také náš nový program strojů a zařízení pro levné a rychlé opravy silnic a pro dopravní značení. Kontaktní adresa:

ECOOP, spol. s r. o. Kamenická 5. 170 00 Praha 7 tel.: 02/37 34 51-3 fax: 02/37 43 84

Vaše případné dotazy ohledně členství či činnosti Sdružení pro zatravnění střech rádi pomůžeme odpovědět. Obraťte se, prosím, na ing. Šafránka na výše uvedené adrese a telefonu.

30

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

COMMA - PRAHA 21.-25. 3. 1995

Můžete najít v České republice firmu, která řeší komplexně problémy spojené s výrobou energie? Ano

můžete

S rostoucími požadavky nás všech na zlepšování životního prostředí se společnost ABB První brněnská strojírna rozhodla orientovat svoji výrobkovou strategii na špičkové technologie, které jsou odpovědí na otázky, jež trápí obyvatele a představitele

°bcí, měst a regionů naší republiky: Jak lze zamezit nebo snížit znečištění ovzduší při výrobě elektřiny a tepla. Jak řešit využití popelovin. Jak zabránit zbytečným ztrátám energií. Kde vzít finanční prostředky na investice do energetiky. Kdo zhodnotí finanční životaschopnost projektu. Zní to optimisticky? Jistě. Lidé z ABB První brněnské strojírny se nedají jen tak lehce spoutat falešnými představami o neřešitelné situaci při výrobě elektřiny a tepla.

A lili ABB První bménská strojírna Brno. s. r. o.. Olomoucká 7/9,656 66 Brno. tel 05/514 11 11. fax: 05/45 21 63 39

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

31

B

HH ■a

1

i

-

B

1

2

14

-

2

3

4

5

6

7

8

2

5

3

4

5

6

7

8

9

15

5

19

10

11

12

13

14

15

3

5

10

11

12

13

14

15

16

16

5

+

161,5

9

4

V

8,5*

178,5

HHBHHBBl mm 22

187

+

16

17

18

19

20

21

22

4

5

17

18

19

20

21

22

23

17

23

24

25

26

27

28

29

5

5

24

25

26

27

28

29

30

18

5

30

31

6

2

1

2

3

4

5

6

7

19

4

1

2

3

4

5

6

3

8

9

10

11

12

13

14

20

4

21

6

7

8

9

10

11

12

7

5

15

16

17

18

19

20

21

21

5

+

+

13

14

15

16

17

18

19

8

5

22

23

24

25

26

27

28

22

5

2*

17"

20

21

22

23

24

25

26

29

30

31

23

3

27

28

1

2

3

4

23

2

22

187

9

5

10

2

20

170

1

2

3

4

5

10

3

5

6

7

8

9

10

11

24

5

12

13

14

15

16

17

18

25

5

19

20

21

22

23

24

25

26

5

26

27

28

29

30

27

5

(f

7

8

9

10

11

12

11

5

13

14

15

16

17

18

19

12

5

20

21

22

23

24

25

26

13

5

27

28

29

30

31

14

5

PONDĚLÍ

ÚTERÝ

23

195,5

STŘEDA

ČTVRTEK

PÁTEK

SOBOTA 1 *

* Posuzování požárního nebezpečí, seminář, Praha - pořádá GRADUA, tel.02-472 96 97 * Vedení staveb, dvoudenní seminář, Praha - pořádá GRADUA I IV. Sněm Svazu měst a obcí ČR, Liberec

4

DUBEN

3

10 *

Vedení

17

24

Veletrh účetnictví

11 *

Vedení

SCHOLA NOVA

25

Veletrh účetnictví

12 >-

GASTRO

19

18

>

5 >•

>

SCHOLA NOVA

26

6 >•

Veletrh účetnictví

13 >

GASTRO

20

> >

SCHOLA NOVA FOR ECO

27

>

SCHOLA NOVA > FOR ECO

7

Posuzování požárního nebezpečí

8

NEDĚLE 2

9

14 >

GASTRO

15 >

GASTRO

16

21 T

IV. SNĚM SMO

22 T

IV. SNĚM SMO

23

28 >

for eco

29 >

FOR ECO

30

Veletrh účetnictví (Ústí nad Labem), pořádá Omnis Expo, tel. 068/551 65 84 > SCHOLA NOVA, výstava učebních pomůcek, Praha - Veletržní palác > GASTRO, výstava zařízení pro hotely, restaurace, Liberec - Výstaviště >■ FOR ECO, výstava energetických úspor budov, Brno-magistrát a VUT

POZNÁMKY • Příprava inkasa místních poplatků splatných čtvrtletně (vyhláška, dopi­ sy, složenky, formuláře) • Inventarizace pohledávek - nájemné pokuty... (upomínky, vymáhání) • Pravidelné školení řidičů (referentské vozy) • Pravidelné školení bezpečnosti práce

NEZAPOMEŇTE NA

TFBPAvBA

• Úklid komunikací po zimním posypu • Jarní řez stromů, keřů, živých plotů veřejné zeleně

DODAVATEL INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO OBCE A MĚSTA LEGENDA U SVOBODÁRNY 12/1110 PSČ 190 00 PRAHA 9 TEL.: 02/684 09 87, 82 04 85 FAX 02/82 35 20

OU PZ RZ KZ

- obecní úřad - plenární zasedání - rada zastupitelstva - komise zastupitelstva

VZ - výbor zastupitelstva

OkÚ - okresní úřad OkS - okresní shromáždění SE - seminář SC - služební cesta D - dovolená

MODERNÍ OBCE PONDĚLÍ

UTERY

STŘEDA

březen 95

ČTVRTEK

SOBOTA NEDĚLE

PATEK

Q Stela

Vážení čtenáři, již podruhé Vám přinášíme pláno­ vací kalendář, ve kterém chceme upozornit na důležité akce. Je možné do něj přenášet vlastni úko­ ly a termíny podle Vašich potřeb. Přivítáme Vaše náměty a připo­ mínky.

Miroslav

Tomáš >- PRO FURURUM

J Božena

Kamil

g Anežka

* Dávky sociální péče

LIBRI

U Gabriela

>- LIBRI

Františka

PRO FURURUM Platy zaměst­ nanců státní správy a sa­ mosprávy

> LIBRI

Viktorie

PRO FURURUM

fTl Eduard

Růžena

Rút

Ida

Elena

>

HARMONIE

Vlastimil

>

HARMONIE

> HARMONIE

BII Josef

^ Marián

Q Světlana

Radek > COMMA * Zadávání veřejných za­ kázek BRNO

3 Soňa * Zadávání veřejných za­ kázek PLZEŇ

3 Leona >COMMA

Taťána

> KOMENIÁDA • VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

Q Ivona >- COMMA * Zadávání veřejných za­ kázek PRAHA

□ Arnošt

>

KOMENIÁDA * Zadávání veřejných za­ kázek ÚSTÍ N. LABEM

Gabriel >COMMA

ET3 Emanuel

Q Kvido

>

KOMENIÁDA § DAŇ Z PŘÍJMŮ

* Dávky sociální péče, seminář - JUDr. Jelínková, MPSV, Praha - pořádá Nadace FPMS, 0206-624659 LIBRI, Knižní veletrh, Olomouc - Výstaviště Flora PRO FUTURUM, Veletrh ekologie a energetiky, Ostrava, Černá louka Platy zaměstnanců státní správy a samosprávy, seminář, JUDr. Trylč, MPSV - pořádá Nadace FPMS HARMONIE, veletrh Člověk, zdraví příroda, Praha - Palác kultury >■ COMMA, Mezinárodní komunální veletrh, Praha - Výstaviště >• KOMENIÁDA, Výstava školních potřeb a pomůcek, Ostrava - Dům kultury - Vítkovice § Daň z příjmů - podání přiznání za rok 1994 * Zadáváni veřejných zakázek - odborný seminář, pořádá agentura JS-ADVIS, fax: 02/77 41 24

>• >■ * >-

>- COMMA

• VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

Konsultační středisko Svazu účetních v Praze 1, Mezibranská 7 (n 02-242 24 927) každou poslední středu v měsíci konzultuje otázky vedení účetnictví rozpo­ čtových a pří­ spěvkových organizací

COMMA - PRAHA 21.-25. 3. 1995 MŮŽETE VYBÍRAT Z 4 000 BAREVNÝCH ODSTÍNŮ

ZIMNÍ CENA PLATNOST DO 31. 3.1995

Milionáři ní to neuvěřitelně, ale za tři

DOMOVNÍ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRODEJNÍ A SERVISNÍ SÍŤ PO CELÉ ČR • určeno pro malé zdroje znečištění (rodinné dom­ ky, drobné provozovny, penziony, bistra, rekreač­ ní objekty apod.) • typ UH 0,5, UH 1, UH 1,5 pro 2-12 osob, sdru­ žením ČOV lze dosáhnout kapacity maximálně 4,5 m3 • osazení na stávající jímky, využití vyčištěné vody na zalévání zahrad • vysoká účinnost, nízké provozní náklady • schváleno Státní zkušebnou v BRNĚ a hlavním hygienikem ČR

J. V. sdružení Nad Trebešínem II/6, Praha 10 Tel.: 02/77 40 62, 77 01 80 Fax: 02/77 01 50

BAŠT s. r. o. Fibichova 1272 676 02 Moravské Budějovice tel. 0617/75 48 tel./fax 0617/30 81

NABÍZÍ PRO FIRMY ZABÝVAJÍCÍ SE ÚDRŽBOU A OPRAVAMI KOMUNIKACÍ: O O O O O

zábrany dvoudílné zábrany trojdílné můstky přechodové trojnohé držáky kontejnery 0,75 m3 a 1 m3

O hrábě na trávu Podklady zašleme na vyžádání. 34 □

MODERNÍ OBEC 2/1995

roky, kdy firma Tex-Color Z nabízí výrobky pro vnitřní i vnější úpravu povrchu staveb, bylo v České republice jejími produkty ošetřeno již více než milión Čtverečních metrů ploch fasád i interiérů. Jedním z ob­ jektů ošetřených touto techno­ logií, je i Letenský zámeček (viz foto). Nabízený sortiment výrobků je tedy nejenom ověřen rozsáh­ lými zkušenostmi v zahraničí, ale nyní již i u nás. Vnější i vnitřní omítky zpracované systémy firmy Tex-Color na­ jdete téměř každém městě a městečku naší republiky i na venkově. Výborně se osvědču­ jí i při údržbě a výstavbě ob­ jektů, které patří obcím a měs­ tům. Firma nabízí obsáhlý sorti­ ment kvalitních a snadno zpra­ covatelných, technologicky i esteticky zajímavých materiá­ lů pro malíře, štukatéry, fa­

• kompletní sortiment ochran­ ných, kotvících a těsnících prvků

Sanační materiály • fasádní tmely • vysprávkové materiály na opravu trhlin v omítkách • sanační omítky • sanační materiály a speciální ochranné nátěry betonových konstrukcí • speciální antikorózní nátěry pro ochranu ocelových kon­ strukcí

Speciální materiály - nátěry • • • •

na podlahy podlahové stěrky nátěry střešních krytin odstraňovače starých nátěrů

Firma dále nabízí speciální pracovní nářadí a zařízení ur­ čená k aplikaci jejích produk­ tů. V poslední době přichází i s nabídkou výstavby na klíč

sádní specialisty, architekty, majitele stavebních objektů, určený pro všechny technolo­ gické postupy od přípravy až ke konečné úpravě povrchů:

Materiály pro úpravu interiérů • • • • • • • •

penetrace malířské barvy dekorační laky lasurovací laky stěrky tapety ze skleněných tkanin lepidla na tapety štěrkové omítky

Materiály pro úpravu exteriérů • fasádní barvy a štěrkové omítky na bázi silikono­ vých, silikátových a akrylátových poj i v • penetrace • laky syntetické i akrylátové • lazurovací laky i vodou ředi­ telné

Tepelně izolační systémy • stavební lepidla • armovací stěrky a sítě • polystyrolové nebo minerál­ ní izolační desky • spojovací nátěry pod omítky • povrchové omítky

včetně investorského zajištění terasových rodinných domků - bytů s vysokou variabilitou interiérového uspořádání a možností dovybavení zá­ kladní verze zcela podle přání zákazníka. (V Praze např. v lokalitě Butovice.) Nejenom zkušenost je záru­ kou kvality. Proto byly výrob­ ky nabízené Tex-Colorem tes­ továny všemi dostupnými metodami z hlediska mecha­ nického, chemického, hygie­ nického, trvanlivosti... I v tes­ tech opakovaných u nás, před uvedením na trh, ve všech po­ žadovaných parametrech pře­ kročily požadované normy. Materiály TEXCOLOR je možné aplikovat na všechny

COMMA - PRAHA 21.-25. 3. 1995 běžné stavební podklady a po­ vrchy. Podmínkou je správná technická a technologická vol­ ba optimálního programu a dodržení předepsané aplika­ ce. Postup prací je jednoduchý a některé materiály mohou s úspěchem použít i nezaškolení pracovníci podle připoje­ né instrukce. Výrobky Tex-Color zlepší vnitřní i vnější vzhled staveb, upraví klima v místnostech, zamezí vzniku plísní, uspoří minimální 30 % tepelné ener­ gie. Zákazník může volit i ba­ revný odstín z palety až 4 000 odstínů. Firma Tex-Color má velmi krátké dodací lhůty, zboží získáte na počkání, u složitějších produktů a větší­ ho množství nejdéle do dvou týdnů. Technická a poraden­ ská služba je samozřejmostí, stejně jako namátková kontro­ la firem, které pro zákazníky materiály firmy aplikují, dlou­ holeté záruky, zaškolení pra­ covníků...

TexColor ČR, spol. s r. o. Dobrovského 10 170 00 Praha 7 tel.: 02/375856,375051 fax: 02/372959 TexColor Praha, spol. s r. o. Dobrovského 10 170 00 Praha 7 tel.: 02 / 37 47 87, 37 04 20 Další společnosti firmy TexColor, s. r. o. najdete: Brno 05/42 1741 91-5 fax: 05/41 21 33 54

tel.:

Liberec TEL.: 048/203 41 fax: 048 / 236 88

Karlovy Vary tel., fax.: 017/263 04 České Budějovice tel.: 038/221 48 fax: 038 / 285 92 Ostrava tel: 069 / 37 95 78 fax: 069/37 92 23

Fréza na pařezy LASKIF 450 Mobilní frézovací stroj je určen k odfrézování pařezů do hloubky 200 až 400 mm. Průměr pařezu není limitován. Stroj byl vyvinut ve firmě LASKI, spol. s r. o., která se specia­ lizuje na výrobu komunálních zařízení a zařízení pro ekologii. Do výrobního programu firmy patří kromě frézy na pařezy i vysavač na listí V 700, zametači stroj a elektrocentrály. réza se vyznačuje jednoduchou ob­ sluhou s vysokým výkonem frézování.

F

Pařez o průměru 200 mm je odfrézován do hloubky 200 mm za necelé čtyři minuty.

Jako pohonná jednotka slouží čtyřtaktní vzduchem chlazený motor Kohler CH 18 S, vyznačující se především nízkou spotře­ bou paliva a tichým chodem. Pro snadnější start a zvýšení životnosti motoru je stroj opatřen rozběhovou spojkou NORÁM. Vlastní pracovní nástroj je frézovací hla­ va, opatřená 12 noži se speciálními SK plátky. Pracovní otáčky nástroje jsou 2 600 ot/min'1. Stroj obdobné konstrukce dosud není v Evropě vyráběn; konkurenční stroje dovážené z USA mají při srovnatelné kva­ litě a při srovnatelném výkonu několikaná­ sobně vyšší cenu. Fréza je vhodná především pro použití v komunální sféře, k likvidaci pařezů v městských parcích a u cest. Je vhodná pro firmy provádějící údržbu silnic nebo pro městské úřady. Vzhledem k ceně výrobku je návratnost investice menší než jeden měsíc. Zaškoleni obsluhy není delší než jedna pracovní smě­ na. Stroj je v současné době dodáván do 12 států Evropy. Výrobek byl na loňském MSV v Brně při­ hlášen do soutěže k udělení Zlaté medaile. Kontaktní adresa:

LASKI, spol. s r. o. 798 17 Smržice 263 0508/731 12

tel./fax.:

MODERNÍ OBEC 2/1995

□ 35

COMMA - PRAHA 21.-25. 3. 1995

Vlhký dům? jednoduché řešení Odstranění vlhkosti ze starých, často historických objektů, je v poslední době tématem, které se dostalo do popředí odborné i laické veřejnosti. Vzhledem k novému přístupu k nemovitému majetku, ale i novým technickým možnostem, které poskytuje moderní doba, je to téma aktuální. firma s dlouholetou tradicí a zku­ šenostmi - záruka kvality prací

NABÍZÍME PROVEDENÍ • rekultivačních prací • zemních prací a terénních úprav • lesnických a sadovnicko-krajinářských prací • těžbu, zakládání a rozprostírání zúrodnitelných zemin • výstavbu řízených skládek TKO KONTAKT: tel.: 035/419 19

• investorsko-inženýrské činnosti • konsultační a expertní služby v oblasti životního prostředí KONTAKT: tel.: 035/413 35

Důkladně repasované

KOPÍRKY * CANON * dodáme ihned téměř

ZDARMA Plně funkční malé stolní i vysoce výkonné kopírovací stroje nabízíme za zlomek ceny stejně výkonných nových kopírek a to

SE ZÁRUKOU A SERVISEM PRO OBECNÍ ÚŘADY V BŘEZNU SLEVA 5 % NOVUM TRADE s.r.o.

TEL./FAX: 02/ 6731 0574 Moskevská 63a, 101 00 PrahalO

36

U MODERNÍ OBEC 2/1995

ro odstranění vlhkosti ze zdivá existuje mno­ ho metod. Revoluční technologií v tomto směru je systém AQUAPOL, neboť na rozdíl od jiných metod neřeší pouze důsledky, ale od Samé­ ho základu odstraňuje příčinu, tj. vzlínání vody do objektu. Za jedinečné řešení základního problému, zhoubného pro staré stavební objekty, byl systém AQUAPOL vyznamenán VELKOU CENOU FOR ARCH 93. Ideálním řešením je magnetofyzikální princip - magnetokineze. Pro­ střednictvím instalace jednoho nebo více speciálních přístrojů v provlhlém objektu zajišťují superslabá elektro­ magnetická pole stlačování vlhkosti v kapilárním systému zdivá směrem dolů. Přístroje takto provedou vysušování, nadále sucho udržují, a tím vlastně plní funkci izolačních pro­ středků. Během vysoušeči fáze probíhá současně magnetokinetické odsolování. Největší část vlhkosti putuje kapi­ lárním systémem zdivá zpět do země (fáze odvlhčení). Malá část vlhkosti zdivá v dosahu odpařovací zóny se odpařuje ven a transportuje přitom v kapilární vodě rozpouštěné soli do starých omí­ tek (odpařovací fáze). Odpařovací fáze trvá několik měsíců a za tuto dobu v nich vykrystalizují viditelně soli. Po od­ stranění starých, zasolených omítek je možno při­ stoupit k nové definitivní úpravě povrchu objek­ tu, která zamezí výskytu soli a vlhkosti.

a na Slovensku je vysušováno od roku 1989 více než 300 objektů, z nichž celá řada je již úplně vy­ sušena. Systém AQUAPOL je pro životní prostředí nejneškodnější odvlhčovací metoda na světě. Nepotřebuje žádnou energii, neboť pracuje s při­ rozenou energií okolního prostředí, která nic ne­ stojí. Díky neopotřebitelnosti přístroje se před­ pokládá životnost 70 až 150 let, čímž tato technologie udává nová měřítka pro budoucnost,

P

Konstrukce stropu Přístrojové pole Zjednodušená zvětšenina

Postroj AQUAPOL

Zavlhlá rostlá zemina

a tím i nový stupeň vývoje. Žádný zásah do sta­ vební substance, desítky let dlouhá životnost, ce­ nově výhodné řešení, to vše řadí tyto postupy k nejhospodámějším vysoušecím metodám.

Kontakt:

AQUAPOL, s. r. o. CZ P. O. BOX 86 Příběnická 1105, 390 01 TÁBOR 0361 / 25 38 87, tel./fax: 0361 / 25 31 96 -------------------------------------------------------tel.:

i I I I I

Odesílatel:............................... Adresa:...................................... ...........................................PSČ:

Hranice použití magnetokineze Systém AQUAPOL je možno použít pro libovolný stavební materiál u všech konstrukcí nad terénem, kde je možno dosáhnout vyrovnané vlhkosti zdivá, jejíž hodnota závisí na typu stavebního materiálu a stupni jeho zasolení. U sklepních konstrukcí je možno dosáhnout vysušení všech středních zdí, u obvodových konstrukcí, přicházejících do styku se zemí, je možno docílit výrazného zlepšení stavu vlhkosti. Od vyvinutí prvního prototypu uběhlo 12 let. Za toto období bylo nasazeno v tuzemsku i cizině více než 10 000 přístrojů AQUAPOL. V Čechách

p.

FUNKČNÍ PRINCIP MAGNETOKINEZE kapilámi vlhkost putuje kapilárním systémem působením přístrojového pole zpět do země

Vysoušení zdivá magnetokinezí U starých staveb je vzlínající vlhkost způsobe­ na lety poškozenou izolací, pokud tato nechybí vůbec. Soli a vlhko představují pro staré objekty největší nepřátele a přílišná vlhkost vytváří dobré životní podmínky pro mnoho mikroorganizmů, které urychlují nejen materiálové opotřebení, ale jsou i zdrojem velmi vážných zdravotních poruch.

1

| j | | ] ] )

j ] '

X

Tel. domů:............................... do práce:.................................

Žádám bezplatně: Propagační materiál Vlhkostní průzkum Odbornou poradu Termín instalace Jiné

D 8 D D

COMMA - PRAHA 21.-25. 3. 1995

Malá komunální technika a technika pro údržbu veřejné zeleně od tradičních českých firem Vážení zákazníci, v současné době nabízí na našem trhu velké množství fi­ rem malou komunální techniku a techniku pro údržbu veřejné zeleně. Z této široké nabídky je velmi těžké si vybrat. Chtěli bychom Vám proto dát vodítko pro Vaše rozhodování. Nejprve si musíme uvědomit k jakým účelům má stroj sloužit, zejmé­ na chceme-li stroje jednoúče­ lové nebo universální, dále jak velké plochy budeme udržovat, kolik máme finančních pro­ středků, budeme-li kupovat za

hotové či na leasing. Vzhledem k tomu. že se jedná o profesio­ nální techniku, která musí sloužit každý den, je rychlost poskytovaného servisu důleži­ tým kritériem. Při Vašem rozhodování je důležitým měřítkem kolik bu­ de stát 1 motohodina a výkon stroje. Většina světových vý­ robců nabízí velmi výkonné jednoúčelové stroje, které jsou ale bohužel pro použití v men­

ších obcích velmi drahé. Proto bychom Vám chtěli představit výrobky tradičních českých fi­ rem AGROSTROJe Prostějov a Jičín a MEPOLu Libice nad Cidlinou. Tito výrobci nabízejí na sebe navazující řadu strojů, které vycházejí z ověřených kon­ strukcí, ale prošly výraznou modernizací, zejména jsou osazovány moderními 4-taktními motory HONDA a splňují veškeré podmínky náročných zahraničních trhů. Pro vás jako české zákazníky mají zejména výhodu v nízké ceně, rozšířené síti servisu a ucelenosti nabíd­ ky, která je od výkonové řady 5,5 HP až 40 HP. Nejmenším představitelem je univerzální jednoosý malotraktor VARI HONDA, který může sloužit jako tažná jedno­ tka s vozíkem, lištové nebo ro­ tační sečení a rotační kartáč na úklid chodníků. Tento stroj má další velké množství pří­ slušenství, včetně el. generáto­ ru. Dalším strojem, který Vám chceme představit je UNI sys­ tém z AGROSTROJe Jičín, který je vyšší výkonovou vari­ antou univerzálního jednoosého malotraktoru o výkonu 8-11 HP. Nejvýkonnější typovou řadu nabízí AGROSTROJ Prostějov - dvouosé malotraktory s ná­ honem na všechny čtyři kola o výkonu 14-40 HP. Tyto stro­ je jsou určeny pro údržbu vel­ kých ploch a komunikací. Jako úplnou novinku nabízí AGRO­ STROJ Prostějov mezinápravovou sekačku DINO se sběr­ ným košem, která používá nejmodemější koncepci stře­ dového sběru trávy. Umožňuje sečení velkých ploch a sběru mokré trávy. Tato sekačka se stala výhodným vývozním ar­

tiklem a sklízí velké úspěchy v zahraničí. Ve své kategorii ve třídě malotraktorů s výko­ nem 13-15 HP je s cenou 75 000 Kč včetně DPH nej lev­ nějším strojem. Veškeré tyto stroje Vám

BG PRAHA 7, Holešovická tržnice - hala 36, 170 00, bg

tel.:

předvedeme na mezinárodní výstavě COMMA ’95 v termí­ nu 21.-25. března 1995 na vol­ né ploše, na Stánku firmy BG TECHNIK, s. r. o., která je podnikovou prodejnou těchto výrobců.

02 - 806 708, 684 54 53, 684 54 57

České Budějovice, Rudoifovská 64,370 02, tel.: 038 - 25 595

BG OSTRAVA - Vítkovice, Výstavní 151, 702 00, tel.: 069 - 364 04 71-4 TECHNIK s.r.o. MODERNÍ OBEC 2/1995 O

37

TÉMA lAÉSlCE: BYTOVÁ POLITIKA

POZNATKY Z MĚST PRAHA 4

Privatizace probíhá obtížně raha 4 je největ­ postup při privatizaci bytového fondu ve ším pražským vlastnictví hl. m. Prahy. Privatizace se moh­ P obvodem (142 tis. ly zúčastnit pouze právnické osoby složené obyvatel). Tomu odpovídala i veli­ kost Obvodního bytového podniku (OBP), který „zdě­ dilo" v roce 1990 nově zvolené zastupitel­ stvo. Podnik spravoval více než 2 600 domů, se svými cca 2 000 pracovníky a rozpočtem přes 6500 mil. Kč za rok patřil bezesporu k největším podnikům tohoto typu v Evropě. Po provedené malé privatizaci, splnění restitučních nároků a rozdělení obvodu na menší části zůstalo ve svěřeném majetku Městské části Praha 4 více než 1 300 domů. Termín svěřený majetek je specifickým po­ jmem v Praze, která je ze zákona jednou ob­ cí a proto Zastupitelstvo hlavního města svým Statutem svěřuje definovaný majetek městským částem. Vlastnit uvedený počet domů považovalo Zastupitelstvo MČ P-4 za nežádoucí. Rozhodnutí privatizovat bylo při­ jato především s cílem, aby co největší počet domů našel svého vlastníka. Postupovalo se podle Zásad, upravujících

výhradně z řádných nájemců. Prodávají se domy, nikoli jednotlivé byty. Stanovená ce­ na vycházela ze soudního odhadu. Splátky jsou rozvrženy na deset let, je zabezpečeno předkupní právo obce. Určené ceny byly v souladu se zásadami výrazně sníženy a by­ lo zavedeno tzv. zpětné čerpání (ze zaplace­ né ceny mohou noví vlastníci zpětně čerpat na opravy a rekonstrukci až 80 %). První vlna privatizace bytového fondu v Praze 4 byla odstartována v červnu 1992. Vyžádala si spoustu organizační práce a po­ drobnou, vytrvalou poradenskou činnost. Hlavní problémy spočívaly v nutnosti dolo­ žit, že byl podán návrh na založení právnické osoby, a že je uznáno základní jmění ve výši první splátky. Zmíněné podmínky v první vl­ ně splnilo 145 společností, z nichž 140 podepsalo kupní smlouvu a do konce roku 1994 bylo v Katastru nemovitostí zapsáno 98 do­ mů. Poměrně dlouhý průběh byl negativně ovlivněn zejména častou novelizací zmíně­ ných Zásad, což vyvolávalo neustálé změny schválených harmonogramů.

POLIČKA

O byty je zájem iž v minulém volebním období zastupitel­ stvo města rozhodlo o prodeji bytů a priva­ tizaci. Město spravuje více než 600 bytů, z to­ hoto počtu nabídlo 385 k prodeji nájemníkům. Ve spolupráci s pražskou poradenskou firmou REALITSERVIS zpracovalo vyhlášku, která stanovila zásady postupu, vymezila, které by­ ty a za jakou cenu budou k prodeji. Prodávají se převážně byty II. kategorie. Ceny bytů jsou stanoveny na úrovni 40 % výše soudního od­ hadu, při rychlém splácení má nabyvatel mož­ nost získat dalších 20 % slevy. Splátky jsou rozvrženy až na 10 let. Byt velikosti 2 + 1 je možno získat asi za 70 tis. Kč. Výběrovým řízením je pověřena místní rea­ litní kancelář. Je předpoklad, že většina bytů se prodá. Koncem ledna skončila stanovená lhůta a byla uzavřena první stovka nabídek. Město eviduje 300 žádostí o byty, má 70 soudních výpovědí z obecních bytů a vytváří podmínky pro výstavbu nových kapacit. Ne­ dávno skončila stavba 18 bytových jednotek. Bezúročná půjčka z fondu rozvoje bydlení a výnos z prodeje obecních bytů se použije na podporu nové výstavby, budování inženýr­ ských sítí a půdních vestaveb. RNDr. J. Skalník, starosta města

J

38

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

FOTO: M.SYCHRA

KLATOVY, BENEŠOV

Půdní vestavby ýhodný a zajímavý způsob řešení bytové­ ho problému zvolila městská zastupitel­ stva v Klatovech a v Benešově. V Klatovech organizují v podkrovních pro­ storách vytypovaných obecních domů vestav­ by bytů od garsoniér až po nadstandardní byty velikosti 4+1. Město disponuje nabídkou vhodných míst pro vestavbu téměř stovky no­ vých bytů. S ohledem na to, že výstavba no­ vých bytových domů je v současnosti nereálná,

V

Druhá vlna byla připravena podrob­ něji a v daleko větším rozsahu. Podrobné prováděcí předpisy přijalo zastupitelstvo čtvrtého obvodu v únoru 1993. Odborné útvary provedly výběr domů určených k pri­ vatizaci. V majetku obce zůstanou přede­ vším domy s velkými nebytovými prostory, domy kde sídlí lékařské či sociální služby, humanitární organizace, domy s kryty CO, sloužící i pro jiné atp. Bylo zřízeno Cen­ trum privatizace s bezplatnou poradenskou službou. Z nabízených 709 domů byly podmínky prodeje splněny u 426 zájemců. Pověřené právní kanceláře byly pověřeny zpracová­ ním příslušných smluv. V sedmi lokalitách Prahy 4 (Záběhlice, Nusle, Michle, Krč, Brá­ ník, Podolí, Lhotka) bylo závěrem roku 1994 182 smluv předáno právním firmám k zpra­ cování a 57 přijato Katastrálním úřadem k vyřízení. V obou vlnách se privatizuje celkem 571 domů. Do průběhu druhé vlny nepříjemně zasáhla změna vyhlášky o oceňování nemo­ vitostí. Průtahy rovněž způsobuje přetížený Obchodní soud (registrace právnické osoby trvá i řadu měsíců). Přes všechny zmíněné potíže plní privati­ zace svůj účel. Ing. Z. Hovorka zástupce starosty městské části jsou podkrovní vestavby nejenom zajímavé, ale také jediné momentální východisko z byto­ vé krize. Uvedeným způsobem bylo doposud dokončeno pět bytů, dalších deset je rozestavě­ no a k zahájení je připraveno dvanáct jednotek. Výstavbu plně organizuje město, příští ná­ jemník se stavbou nezabývá. Město hradí vý­ stavbu z jedné čtvrtiny, zbývající část půjčí budoucí nájemník ve formě dlouhodobě před­ placeného nájemného (i více než dvacet let). V měsíčních splátkách potom hradí jen pro­ vozní náklady bytu, tedy elektřinu, plyn, tele­ fon apod. Přestože ceny bytů dosahují částky až 600 tis. Kč, je o tento druh výstavby zájem. Je samozřejmé, že příští nájemník se může do­ hodnout o drobných stavebních úpravách ne­ bo o vybavení bytu. V Benešově postupují podobně. Podkrovní prostory pronajímají a vestavba probíhá na náklady nájemníků. Po vydání stavebního po­ volení na výstavbu bytové jednotky dostane nájemník příspěvek od Okresního úřadu ve výši 50 tis. Kč, dokončí-li vestavbu do jedno­ ho roku, dostane příspěvek ve stejné výši i od města. V současnosti jsou takto dokončeny dva byty, další tři jsou v realizaci a připraveno je celkem 18 bytů. Ing. M. Chromý, starosta města Benešov D. Auermiillerová, vedoucí odboru MÚ Klatovy

TÉMA MESICE: BYTOVÁ POLITIKA

N

aše městská část Vinohrady je v podstatě panelové sídliště na okraji Brna. Rozlo­ hou jsme jedna z ncjmenších částí, ale s naši­ mi 16 000 obyvateli jsme nejlidnatější. Vino­ hrady jsou výjimečným urbanistickým celkem s přibližně 150 panelovými domy, barevnými fasádami a výškově členěnou zástavbou. Je zde minimum pracovních příležitostí, téměř

polovinu obyvatel tvoří děti a mládež, nemá­ me vybudovanou infrastrukturu. Pokud jde o bytový fond v naší části, je tvo­ řen převážně družstevními byty. Jen jedna tře­ tina patří obci. Nebudeme mít snahu násilně byty prodávat. Zájem o ně sice existuje, ale velmi roztříštěně. Prodáme pravděpodobně jen menší domy, kde bude jednoznačný bu­

doucí správce. V Brně ještě nebyla vydána vy­ hláška o prodeji bytů. Městské byty spravuje Správa nemovitostí města Brna, která vznikla sloučením bývalých bytových podniků. Část bytů byla předána do správy místním částem. Ve Vinohradech jsme svěřili správu našich bytů 1. Moravské realitní kanceláři. Celkově můžeme konstatovat, že došlo ke zlepšení pé­ če o bytový fond. Cílem našeho zastupitelstva je začít s hu­ manizaci sídlišť. Existuje program regenerace sídlištní zástavby. Na základě zpracované ur­ banistické studie pro rozvoj a humanizaci městské části Vinohrady byl zpracován regu­ lační plán. Jeho architektonické řešení přede­ vším hodlá překročit umělé bariéry, které byly dány plochou komplexní bytové výstavby. Pě­ ším a prostorovým propojením čtvrtí Židenice. Vinohrady a Líšeň vznikne osa, která celo­ městsky naváže na rekreační zázemí na východě Brna. Podstatným prvkem bude spor­ tovní areál s dominantní velkou vodní plo­ chou. Především to však budou charakteristic­ ké městské prostory náměstí, parky, systém alejí a případné nadstavby a dostavby. Chce­ me řešit především garážování a parkování. Pro mládež a občany potom vytvořit přirozená rekreační a sportovní centra, kluby, vinámičky, hospůdky a společenské zázemí. M. Cernocký, starosta městské části Foto: autor

VELKÁ BÍTEŠ

v případě plynofikace 12 domů s 86 byty. Byl zvolen následující postup: - zajistit, aby do všech domů ve vybrané oblasti byl přiveden plyn tak, aby v dalším ob­ dobí bylo možno postupně plynofikovat všechny byty v domech, - plynofikovat nejprve byty vybavené v mi­ nulosti etážovým topením, pokud možno za přispění nájemníků - půjčkou. Takových bytů bylo 37 a půjčka od nájemníků dosáhla celko­ vé výše 810 tis. Kč. Splácení částek na plynofikaci, zapůjče­ ných nájemníky bytů, bylo rozvrženo na dobu sedmi let tak, aby touto rozsáhlou opravou ne­ bylo dotčeno provádění dalších nutných oprav domů a bytů. Vzhledem k tomu, že prakticky u všech nájemníků došlo plynofikací ke zvý­ šení kategorie bytu a tím výše nájemného, je zaručena i jistá návratnost vložených pro­ středků. Půjčky jsou postupně propláceny z prostředků vybíraných na nájemném. Na základě těchto předpokladů jsme připra­ vili smlouvu o půjčce, provedli prověření všech pasportů bytů a vytvořili seznam ná­ jemníků. Tyto nájemníky jsme osobně kon­ taktovali a seznámili je s podmínkami. Poté, co byly smlouvami o půjčce s nájemníky za­ jištěny odběry plynu ve všech domech, zaháji­ li jsme jednání s dodavatelskými firmami. K zahájení stavby došlo v říjnu 1992. Naše firma vedle investorské činnosti zajišťovala

obstarávání a dovoz různých materiálů, objed­ návání a koordinaci nástupu specialistů. Cel­ kové náklady na plynofikaci včetně malování domů po stavebních a montážních pracích do­ sáhly 1 510 tis. Kč. Z těchto nákladů uhradil správce z pro­ středků určených na správu a provoz domů částku - 700 tis. Kč. V roce 1993 a 1994 bylo nájemníkům vrá­ ceno celkem 189 tis. Kč a zbývající prostřed­ ky budou postupně vraceny v dohodnutých termínech. Výsledkem této akce je dovedení plynu do všech 12 domů starší sídlištní zástavby a ply­ nofikace 37 bytů. Plynofikací bylo dosaženo zlepšení čistoty ovzduší ve městě, zvýšení kultury, pohodlí a kvality bydlení a v nepo­ slední řadě bylo dosaženo zvýšení tržeb za nájemné na základě toho, že po plynofikaci jsou byty zařazeny do I. kategorie. Tato sku­ tečnost zajišťuje postupnou návratnost vlože­ ných prostředků. Další postup plynofikace doporučujeme připravovat s tím, že bude současně prováděna výměna vodoinstalací, zdravotní instalace, případně van, baterií apod. Tato akce si vyžádá výrazně vyšší ná­ klady na jeden byt (předpokládáme cca 80-90 tisíc korun). Proto bude nutná větší účast prostředků města. Ing. J. Vaňatka ENCOM s r. o ., Brno

FOTO: ARCHIV

BRNO-VINOHRADY

Humanizace sídlišť

Půjčky od nájemníků elká Bíteš je město v okrese Žďár nad Sá­ zavou s méně než 5 000 obyvateli. Město vlastní a spravuje celkem 43 domů a v nich pronajímá 302 bytů a 49 nebytových prostor. Správu a provoz domů zajišťuje firma ENCOM s r. o. Šlapanice. Při přebírání domovního majetku stanovilo vedení města pravidlo, že výnosy z nájemné­ ho budou zpětně vkládány do oprav a moder­ nizace nájemních domů. Toto pravidlo i při zatím malých výnosech z bytového nájemné­ ho umožňuje vcelku bezporuchový chod do­ mů a navíc byly za pomoci nájemníků zajiště­ ny některé modernizace domů a bytů. Provozu domů je ze strany vedení města věnována trvalá a soustavná pozornost a kon­ trolu provádí osobně starosta města Jan Šmídek. Jeho znalosti významně ovlivnily sdružo­ vání prostředků na plynofikaci výtopny. Trend nastoupený vedením města, je správ­ ný a přináší postupně viditelné výsledky. Další možností, jak zajistit opravy domů a zejména modernizaci, vylepšení standardu bydlení, je půjčka. Tato metoda byla použita

V

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

39

TÉMA MĚSÍCE: BYTOVÁ POLITIKA

Smržovka bude mít „Novou Smržovku"

Výstavbu

LUDĚK SUCHOMEL

rvním impulzem k uvědomění si nezbytné péče o bytový fond po roce 1990 byl zá­ kon o majetku obcí a převod historického ma­ jetku z tehdejších státních bytových správ pů­ vodnímu majiteli, tedy obcím. Zmapováním fyzického stavu domů se zjistilo, že situace je katastrofální. Střechy, podmáčené zdivo, na­ rušená statika, zastaralá instalace. V podstatě vše si žádalo okamžité investice. Jednou z možných cest pro získání finančních zdrojů bylo otevření úvěrů u komerčních bank. Při tom se objevil další problém: na jedné straně velmi vysoké úrokové zatížení a doba spláce­ ní, na druhé straně regulované nájemné. To vedlo a vede k rozprodávání obecního majet­ ku. Samozřejmě existují i jiné možností, jak daný stav řešit a v řadě měst a obcí se úspěšně realizují. Péče o stávající domovní fond a byty je bezesporu nezbytná, ovšem neřeší potřebu výstavby nových bytů. Před třemi lety se ob­ jevila možnost částečného řešení prostřed­ nictvím tzv. „Penzionů pro důchodce". Stát podle stanovených pravidel dotuje jednu by­ tová jednotku částkou 750 tis. Kč. Smržovka tuto formu využívá a v současné době staví první etapu „Penzion 1“ s kapacitou okolo 40 bytových jednotek. Akci pro město orga­ nizačně zajišťuje inženýrská organizace a. s. Preciosa a realizaci provádí stavební firma Stavo Frýdlant. Situace na stavbě signalizuje, že bude dokončena ve dvouměsíčním před­ stihu a samozřejmě v první kvalitě. Následo­ vat by měla výstavba „Penzion etapa II“. Tento komplex budov bude řešit stávající situaci města pro určenou skupinu obyva­ tel, kteří bydlí v nevyhovujících podmín­ kách. Vraťme se ještě k bytům. Nově vzniklé vztahy v prodaných, ale i v restituovaných do­ mech přinesly nové problémy. Neshody mezi

P

40

J MODERNÍ OBEC 2/1995

nájemci a nájemníky v řadě případů skončily - ve snaze hledat arbitra - na městském úřadě. Zásah samosprávy do těchto soukromých vztahů je téměř vyloučen a přísluší jiným in­ stitucím. Přesto jsme se snažili pro nejpalči­ vější případy zajistit náhradní bydlení či od­ koupit objekt. Město Smržovka má v současné době nece­ lé čtyři tisíce obyvatel a bytový odbor eviduje přes sto žádostí o bydlení. Externím zájem­ cům nejsme schopni téměř vůbec vyhovět, aspoň prozatím. Prvním krokem k novým bytům je již zmí­ něná akce Penzion. Dalším je výstavba již všeobecně známé „Nové Smržovky". Archi­ tektonický projekt zpracovaný ateliérem Stolína mohli posoudit návštěvníci prvního roční­ ku výstavy Nisa Reál v Liberci v listopadu 1994. Model nového moderního sídliště nabí­ zí pestrou paletu bydlení a služeb. Lze říci bez nadsázky, že téměř nic z přání zákazníků není vyloučeno. Atraktivitu nově budovaného areálu umocňuje výhled na Jizerské hory a Kr­ konoše. Ceny domů nejsou přemrštěné, ovliv­ ní je pouze požadovaný komfort. Zájemce může získat byt do nájmu, do osobního vlastnictví. Může získat rodinný domek do dlouholetého pronájmu, přes sta­ vební spoření, hypoteční úvěr. nebo může za­ platit hotově. V podstatě vše bude možné na základě vzájemné výhodnosti. Aby bylo možno tuto myšlenku realizovat a zabezpečit financování, vydalo město Smržovka komu­ nální obligace v celkovém objemu 200 milio­ nů korun. Celková realizace projektu však představuje částku ještě o třetinu vyšší. Pod­ nikatelský záměr považujeme za zdravý, pro­ to prozatímní finanční nevyváženost není pro nás ani pro našeho partnera firmu Elspo, a. s„ neřešitelnou otázkou. Naopak umožňuje určité zvýhodnění při jednáních. Akce je rozdělena do několika etap. Nová Smržovka vzniká na ploše 10 hektarů. Postup­ ně bude vybudováno 70 rodinných domků a 40 bytových jednotek. V letošním roce mají být dokončeny inženýrské sítě a v polovině roku se předpokládá zahájení vlastní stavby domků. Obyvatelé této čtvrti budou ze střední a vyšší příjmové kategorie a budou moci snadno dojíždět do nedalekého Liberce. V ko­ nečné fázi po roce 2 000 by v této čtvrti moh­ lo bydlet 500 lidí. Nová Smržovka má mít své přirozené centrum, kterému by vévodila vy­ hlídková věž. Autor ing. Luděk Suchomel (1955) je absolventem FE ČVUT. Pracoval jako projektant, byl náměstkem podnikového ře­ ditele v Jabloneckých sklárnách a byl zno­ vu zvolen starostou Smržovky.

ro poklidnou lokalitu v severovýchodní části Prahy, zvanou Kyje-Hutě, se před pěti lety připravovala „morová rána" v podo­ bě výstavby dalšího panelového sídliště s 600 bytovými jednotkami - jako protilehlá obdoba nepříliš estetického sídliště Černý most a to pro tehdejší státní podnik „Rudý Letov". Cas oponou trhl - a v roce 1994 se na témže místě na týchž pěti hektarech dokončuje I. etapa výstavby, která se nyní nazývá podle stavebního povolení „Obytný areál PrahaKyje". Na vlastní pěst, z vlastní vůle a podni­ katelské iniciativy ji rozběhla malá stavební společnost Horáček, spol. s. r. o. Dnes je do­ stavěno 64 rodinných domků s 12 provozov­ nami, téměř veškeré inženýrské sítě pro celý areál. Hlavní kanalizační řad, plynofikace, vysokokapacitní rozpínací stanice elektrické energie a připravovaná moderní telefonní ústředna budou zároveň velkým dobrodiním pro původní sousedící vilovou zástavbu. Je už vydáno stavební povolení na II. etapu, do níž má náležet veliký obytný blok se 196 by­ ty různých velikostí, solidního evropského standardu. 500 garážových podzemních stá­ ní, 8 000 m2 obchodních, kancelářských, pro­ vozních a skladovacích ploch. Řadové rodin­ né domy v jedenácti variantách, oživené objekty pro menší obchody a provozovny se zahrádkami nabízí pražská realitní kancelář Navatyp za 3,6 až 4,8 mil. Kč. Zbývá ještě provedení čistých terénních úprav, zejména vnitřních komunikací, a dokončení telefoni­ zace a zabezpečovacího zařízení. Pak ještě se bude čekat na rok 1996, kdy (jak bylo slíbe­ no) bude v blízkosti dobudována konečná stanice metra ,.B“. Zhruba tedy v době, kdy by měla být dokončena II. etapa odvážného projektu, tj. zmíněný blok „H" s čelní šestipodlažní dominantou, odkud bude vidět až na Hradčany.

P

TÉMA MĚSÍCE: BYTOVÁ POLITIKA

bytů reforma nepodporuje MILAN HORÁČEK

Všechno není bohužel zdaleka tak idylické... Před pěti lety zde měl stavět investor - státní podnik - ze státních prostředků v součinnosti se státními podniky projekčními a dodavatel­ skými, dostatečně profesionálně otrlými, další shluk panelových nocleháren v rámci hry zva­ né „závazné úkoly komplexní bytové výstav­ by". V ní záleželo nejvíce na síle stranických svalů jednotlivých hráčů, zdvořile nazývaných „organizace zúčastněné na výstavbě". Dnes tu máme v Kyjích místo nich „developera" - soukromou stavební společnost, která má až paličatou vůli rozhýbat výstavbu bytů a domů pro investiční trh v nových politických a ekonomických podmínkách. „Developer" je pojmově nesporně a podstatně víc než investor. Český termín se asi postupem času najde. Stro­ hým výkladem lze dospět k popisu činnosti po­ čínající nápadem či podnikatelským záměrem, zajištěním studií a zároveň hlavně vhodných pozemků, pokračující pak přípravou projekto­ vé dokumentace, zajištěním financování, územním a stavebním řízením, uzavřením smluv se zhotoviteli, zorganizováním obchod­ ní stránky výstavby, tedy prodeje budovaných realit, kolaudací a tím nejdůležitějším - ekono­ mickým přežitím. To vše vlastními silami du­ ševními a vlastními svaly, na vlastní riziko, ne­ zřídka proti nesmyslným byrokratickým překážkám, závisti, neochotě a vypočítavosti a jiným nedobrým jevům této převratné doby. Ekonomická reforma po způsobu České re­ publiky je bezesporu úspěšná. Má-li však vů­ bec nějaká slabá místa a dluhy, pak to bude nejspíše v oblasti bytové výstavby. Funkce stá­ tu či obce jako investora bytové výstavby do­ zněla. Developerská společnost či jiné jí po­ dobné soukromé firmy ve své dosavadní činnosti mohly jako přínos a pozitivum refor­ my ocenit a využít radikální změny na trhu sta­ vebních kapacit a výrobků pro výstavbu, kde mají skutečně vlatní volbu sortimentu, cen a podmínek. Společnost totiž uspokojuje záro­ veň s budováním obytného areálu i mnohaletou

FOTO: ARCHIV

potřebu obyvatel původní zástavby vybudovat na patřičné úrovni kanalizaci a další inženýrské sítě. Ale to je asi vše. Developer v oblasti investiční výstavby bytů postrádá životně důležitou podporu reformy, především pokud jde o financování, ač by jí měl mít před jinými obchodními a průmyslo­ vými podnikateli. Byt slušné jakosti nelze po­ stavit za cenu pod 16 000 Kč za m2. Rodinný domek, v hlavním městě, jenž se staví pro 21. století a tedy také se solidním standardem, nelze (s pozemkem) pořídit pod hranici 3 mil. Kč. Okruh českých klientů ochotných a schop­ ných uhradit tyto ceny při podpisu smlouvy, te­ dy v době zahajování výstavby, se stále omezu­ je. První vlna koupěschopných zákazníků a tzv. exploze obchodu s nemovitostmi skonči­ la v r. 1992. Nyní trh stagnuje, praví odborníci a mají pravdu. Nutně stagnuje pak i výstavba a vlastně už příprava výstavby - což bude mít nedobré dopady do let 1996-2000. Úvěrová politika a podmínky českých bank, mírně řeče­ no, nevycházejí developerovi nijak vstříc. Ban­ ky čekají na vyhodnocení „výsledných efektů výstavby" ačkoli vědí, že investice do domů a domků je investice solidně zajištěná. Pod­ mínky pro ručení a úrokové sazby však develo-

pera přímo rdousí. Ojedinělé nabídky jako např. Velkomoravské banky na pětiletý úvěr zá­ kazníkovi provázejí i nadále značně vysoké úrokové sazby. Leasingové řešení pro podnika­ tele je prakticky nereálné, neboť je znemožně­ no předepsanými podmínkami odpisů. Developer tedy hledá iniciativně nové cesty a způsoby - realizuje výstavbu domků do fáze pokročilé hrubé stavby, pak nabízí prodej s po­ zemkem a následné dokončení na bázi doplň­ kové smlouvy o dílo. Dále též nabízí dlouhodo­ bý pronájem, hledá levnější zdroje finančních prostředků k dokončení I. etapy a rozvinutí II. etapy úvěrem ze zahraničí, kde jsou úrokové sazby podstatně nižší. Je to nezáviděníhodná a také nezasloužená situace. Řada podnikatelů v této oblasti se už vzdala... Podpora podnikání v oblasti výstavby bytů a domků pro investiční trh nemůže nadlouho zůstat mimo aktivní zájem a pozornost vlády. Naše společnost spatřuje účinné řešení v tom, že budou co nejdříve a s podrobnou znalostí věci, tj. právě s využitím zkušeností developerů, připraveny rozumné legislativní úpravy umožňující uplatnění hypotečních úvěrů, a to na 20-30 let, tak jako je tomu v řadě zemí EU. Současný systém stavebního spoření může mít pouze doprovodný a sekundární účinek. Legis­ lativní opatření budou reálná tehdy, budou-li zároveň přiměřeně zdrojově zajištěna u specia­ lizovaných, zavedených bank, jimž bude udě­ lena příslušná licence. Zároveň by měla být prosazena i další opatření, jako je např. přimě­ řená daňová stimulace, leasing nemovitostí, právní úprava spoluvlastnictví a kondominální správy vybudovaných bytových objektů, vý­ hodnější podmínky pro developera pro přípra­ vu a realizaci staveb domů a domků ve staveb­ ním řádu a územním plánování i posílení jeho postavení ve vztahu ke správcům inženýrských sítí. Autor Ing. Milan Horáček (1961) absol­ voval ČVUT - stavební inženýr nyní podni­ katel.

FOTO: ARCHIV

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

41

TÉMA MÍSÍCE: BYTOVÁ POLITIKA

Hypotéka - hypoteční bankovnictví - hypoteční zástavní list

Hlavní prioritou je majetková garance ílem tohoto článku je přiblížit čtenáři pojmy hypotéka, hypo­ teční bankovnictví a hypoteční zá­ stavní list a vysvětlit podstatu pro­ blému, který zdaleka není tak jednoduchý, jak je někdy prezento­ váno. Je vhodné připomenout, že je připravována zákonná úprava této oblasti, a to společně experty České národní banky a Ministerstva finan­ cí ČR. V souvislosti s přípravou zá­ kona o hypotečním bankovnictví je nutno upravit řadu právních norem, jejichž dosavadní znění komplikuje poskytování úvěrů na zástavu ne­ movitostí - tedy v podstatě úvěrů hypotečních. Jedná se zejména o Občanský zákoník. Obchodní zá­ koník a předpisy, upravující zápis do evidence nemovitostí a provede­ ní dražby mimo soudní exekuci. O potřebě upravit tyto právní nor­ my už vláda rozhodla a příslušnými pracemi pověřila Ministerstvo hos­ podářství ČR.

C

Předmět hypotečního úvěru Instituce hypotečního úvěru je využívána prakticky již od starově­ ku. Základním pojmem je krytí úvěru věcí nemovitou danou dluž­ níkem jako zástavu za včasné plně­ ní přijatého závazku. Jde o vznika­ jící stav ekonomicky i právnicky velmi složitý, což ostatně odpovídá jeho účinnosti z hlediska jak věřite­ le, tak dlužníka. Předmětem hypotečního úvěruje především takový úvěr, jehož zajiš­ těním jsou pozemky, lesy, zeměděl­ ské budovy a obytné budovy. Vel­ mi opatrně jsou jako zajištění přijímány průmyslové podniky. Po­ měrně běžným předmětem hypo­ tečního úvěru jsou stavby, které po­ stupně vznikají - tzv. stavební hypoteční úvěry, které se čerpají v průběhu stavby s tím, že hotová stavba je hypotékou. Důležitým faktorem pro věřitele i pro dlužníka je vývoj úrokových sazeb v zemi. Při nízké úrokové mí­ ře je větší sklon k zadlužování, k přijímání úvěrů a to s hypoteční garancí. Další důležitou věcí pro bezpečnost hypotečních úvěrů je vedení tzv. veřejných pozemko­ vých knih. Ty nesloužily jen k evi­ denci vlastnických poměrů, ale i pro přesnou evidenci úvěrových vztahů. Ke vzniku hypotečního úvěru nestačila pouze smlouva me­ zi věřitele a dlužníkem, ale teprve zápis zástavního práva do pozem­ kové knihy. Tím se určuje i pořadí věřitelů. Je to tzv. zásada publicity

42

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

hypotečního práva. U nás po nebla­ hém zrušení pozemkových knih za minulého režimu je nutné v souvis­ lostí se zásadní funkcí katastrálních úřadů zásadu publicity hypotečního úvěru dořešit. Hlavní prioritou hypotečního úvěru je tedy majetková garance, která v praxi centrálně plánovaného řízení neměla uplatnění a nyní se obtížně znovu prosazuje. Při posky­ tování hypotečního úvěru je třeba rozhodovat na základě promyšle­ ných, zpravidla individuálních kal­ kulací, kdy do hry vstupují zcela nutně úvahy o likviditě a výhodnos­ ti úvěru. Ve své čisté podobě je hy­ poteční úvěr založen na přímém vztahu mezi věřitelem nemovitostí a vlastníkem nemovitosti. Dluh ne­ se ten, kdo je vlastníkem. Tento vztah je však pro kapitálový trh pří­ liš nepružný. Vývoj si proto vynutil řešení, jehož smyslem je snadná převoditelnost pohledávky z jedno­ ho věřitele na jiného věřitele a záro­ veň volnější postavení dlužníka, aniž by byla narušena majetková garance. Tímto řešením se staly hy­ poteční zástavní listy.

Půjčka v zástavních listech Hypoteční zástavní listy překo­ návají rozpor mezi zájmem věřitele - majitele kapitálu, který chce mít možnost kdykoliv disponovat se svým kapitálem, a zájmem dlužní­ ka. který potřebuje úvěr dlouhodo­ bý, nevypověditelný a zároveň splátkový, za který nabízí hypoté­ ku. Banka takovému dlužníkovi vy­ platí povolenou půjčku v zástav­ ních listech, jejichž nominální hodnota se rovná povolené půjčce zajištěné hypotékou na dlužníkově majetku. Dlužník se pak dostane k půjčeným penězům tak, že tyto zástavní listy prodá - na burze nebo jinému zájemci - za tržní, kurzovní cenu. Proti bance, která vydala zástav­ ní listy, stojí na jedné slaně majitel zástavních listů jako věřitel a na druhé straně dlužník, který ručí svým majetkem. Věřitel sice nemů­ že žádat na bance kdykoliv propla­ cení zástavního listu, může však zá­ stavní listy prodat. Dlužník splácí úrok a anuity. Z úroků, které při­ cházejí do banky, se platí úroky na zástavní listy a podobně z anuit se umořují zástavní listy a to vše sa­ mozřejmě v tržních podmínkách. U nás byla instituce zástavních listů znovu umožněna zákonem o dluhopisech. Podle tohoto záko­

na mohou vydávat hypoteční zá­ stavní listy pouze banky. Nominál­ ní hodnotu hypotečních zástavních listů musí každá banka krýt plně zástavním právem k nemovitos­ tem. Pokud jde o vztah k dlužní­ kům, nesmí banka převzít hypoté­ ku přesahující 60 % hodnoty nemovitosti.

Nedokonalá právní úprava Poskytování hypotečních úvěrů v České republice zatím proběhlo ve zcela zanedbatelných objemech. Hlavní příčinou je prostředí, které je zcela odlišné od běžného evrop­ ského standardu. Odlišnosti jsou především ve stávajících právních normách, které jsou rozptýlené v několika zákonech. Tato stávající právní úprava má daleko k dokona­ losti, když např. v oblasti zástavní­ ho práva jsou nejasnosti při aplikaci realizaci zástavy a pořadí uspokojo­ vání pohledávek. (Jiné řešení v Ob­ čanském zákoníku a jiné v Občan­ ském soudním řádu). V našich podmínkách není např. formulová­ na jednota pozemku a stavby, což je komplikací při poskytování hy­ potečních úvěrů. Pokud by si někdo chtěl již nyní vzít dlouhodobý úvěr na stavbu či nákup nemovitosti včetně bytu, může se obrátit na tři peněžní ústa­ vy, které se rozhodly nečekat, až parlament schválí novely přísluš­ ných zákonů, umožňujících hypo­ teční úvěrování. Jako první přišla s nabídkou Česká spořitelna už v prosinci 1994 a k ní přibyly od nového roku Českomoravská hypo­ teční banky - dceřiná společnost Investiční a Poštovní banky a Hy­ poteční ústav Komerční banky. Státní podpora se nyní omezuje jen na osvobození výnosů z hypoteč­ ních zástavních listů od daně z pří­ jmu, jež je zakotveno v novele příslušného zákona z loňského pro­ since. Hypoteční zástavní listy, kte­ ré jsou jádrem hypotečního úvěro­ vání, však dnes ještě nemůže nikdo vydávat. Výše uvedená novela zá­ kona o bankovnictví by měla být v parlamentu projednána zřejmě někdy do konce března nebo dubna. Schválením by měla být stanovena přesná pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů v celé šíři a po­ tom již bude záležet na rozhodnutí každého zájemce, zda bude uspo­ kojeno jeho očekávání. Ing. Ondřej Kvaček, odbor veřejných informací Česká národní banka

Vítaná příručka Ing. Helena Nováková: Bydlení, ná­ jemné a správa bytového fondu. Vydal Polygon, nakladatelství Agentury BOVA, Praha 1994 Publikace obsahuje fundovaný výklad současné právní úpravy v oblasti, která v posledních letech prošla řadou výrazných změn v otázce nájmu bytů a regulace ná­ jemného. A to zejména těch částí, které se vztahují k problematice vlastnictví bytového majetku, ná­ jmu bytů a nájemců, ale i správců tohoto fondu, regulace nájemného, cen služeb spojených s bydlením a řady dalších otázek. Jednotlivé části jsou doplněny o praktické pří­ klady, vzory formulářů a smluv a odpovědi na nejčastější dotazy k jednotlivým tématům a v přílo­ hách je i platné znění příslušných právních předpisů. Publikace se proto jistě stane ví­ tanou příručkou nejen pro pracovní­ ky městských a obecních úřadů, jejich rozpočtových zařízení a pří­ spěvkových organizací, ale i realit­ ních a zprostředkovatelských kance­ láří, agentur a různých firem, které zabezpečují správu a provoz domů a bytů a pro širokou veřejnost.

PRONÁJEM WC + SERVIS

• mobilních ekologických toaletních kabin „DIXI“ • včetně pravidelného kompletního servisu • krátkodobě či dlouhodobě • bez přípoje na vodovodní či kanalizační sítě • sanitární zajištění hromadných akcí

yiDCO s.r.o. Písková Lhota 290 01 Poděbrady tel.: 0324/51 00, 35 35 fax: 0324/51 00, 49 06 KUPÓN:

zašlete prosím informace

o pronojímací službě DIXI WC-SERV1CE

Jméno :----------------------------Adresa: ----------------------------Telefon:----------------------------RYCHLE - ČISTĚ - EKOLOGICKY

LEGISLATIVA

Ke změnám v právní úpravě nájmu bytů MILAN HORÁK ne 15. prosin­ ce minulého roku přijal Parla­ ment České repub­ liky zákon č. 267/ 1994 Sb., kterým se mění a doplňuje ob­ čanský zákoník. Nový zákon prová­ dí s účinností od I. ledna letošního roku některé dílčí změny v dosavadní právní úpravě nájemních vztahů mezi pronajímateli a nájemci bytů. Je na místě uvést základní důvody, které k přijetí tohoto zákona vedly. V roce 1991 by­ la provedena tzv. velká novela občanského zá­ koníku, a to zákonem č. 509/1991 Sb. Šlo o nejrozsáhlejší změnu této základní právní normy od roku 1964. V právní úpravě nájmu bytů měla tato novela rovněž klíčový význam. Byl odstraněn administrativní a direktivní systém přidělování bytů a zasahování státní správy do nájemních vztahů. Byl zrušen zá­ kon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty a ná­ jemní smlouvě byl vrácen její charakter smluvního svazku. Tak se odstranily nejzá­ važnější deformace z minulých let a naše právní úprava nájmu bytů se přiblížila pojetí, které v zásadě odpovídá potřebám rozvoje trž­ ní ekonomiky a také úpravě platné ve vyspě­ lých evropských státech. Přes tyto základní změny se v průběhu ná­ sledujícího období ukázalo, že v právní úpra­ vě nájmu bytů je řada nedostatků. Vztahy me­ zi pronajímateli a nájemci bytů jsou velmi často konfliktní, zvyšuje se počet soudních sporů a právní úprava se stává předmětem kri­ tiky. Předkladatelé zákona si byli vědomi to­ ho, že řešení hlavně spočívá v postupném na­ rovnávání ekonomických vztahů včetně postupné deregulace nájemného z bytů. Přesto však z rozboru účinnosti právní úpravy ná­ jemních vztahů dospěla vláda k jednoznačné­ mu závěru, že je nutno provést některé - byť i dílčí změny - nemá-li se situace nadále zhor­ šovat, zejména omezit možnosti zneužívání práv účastníky nájemního vztahu. Navrhova­ né změny, které byly předmětem poměrně ši­ roké a často kontroverzní diskuze, došly své­ ho naplnění nyní přijatou novelou. Samotná novela obsahuje 18 bodů, z nichž se omezím na nejzávažnější.

D

Náležitosti smlouvy o nájmu bytu Obsah nájemní smlouvy je vymezen přes­ něji než dosud. V nájemní smlouvě se nyní nemusí uvádět konkrétní výše nájemného a postačí uvést způsob jeho výpočtu. To je praktické, neboť při změnách výše nájemného a záloh na služby není třeba měnit nájemní smlouvu. Dále se stanoví, že nájemní smlouva

musí mít písemnou formu. Nelze ji tedy sjed­ nat ústně, pak by nebyla platná. Také tuto změnu si vyžádala praxe. Odstraní se tím mnoho nejasností, neboť ústně sjednané pod­ mínky se obtížně prokazují, např. jaké příslu­ šenství patří k bytu, kdo hradí náklady na opravy v bytě apod.

Instalace měřící a regulační techniky v bytech Zákon výslovně ukládá nájemcům, aby umožnili instalaci měřidel tepla a teplé vody a přístup k dalším technickým zařízením, kte­ rá jsou součástí bytu. Řeší tak problémy spo­ jené s neochotou některých nájemců umožnit pronajímateli splnit povinnost, kterou mu předpisy o měření a regulaci tepla ukládají. To platí i o umožnění přístupu k dalším technic­ kým zařízením, která jsou součástí bytu.

Provádění změn v bytě bez souhlasu pronajímatele Zákon nyní jednoznačně stanoví, že nájem­ ce je povinen nepovolené úpravy bez odkladu odstranit, nikoliv až po skončení nájmu. Není přitom vyloučeno, aby pronajímatel dal svůj souhlas dodatečně, pokud se shledá, že úpravy nebo změny jsou účelné.

Přechod nájmu v případě úmrtí nájemce Parlament nepřijal návrhy některých po­ slanců, aby se podstatně zpřísnily podmínky, za nichž může nájem bytu přejít, popřípadě aby se přechod nájmu vůbec vyloučil u dal­ ších osob kromě vyjmenovaných nejbližších příbuzných. Takové řešení shledal jako příliš tvrdé. Částečně však pozměnil dosavadní ustanovení § 706 tak, že osoby, které uplatňu­ jí svůj nárok, musí prokázat, že splnily záko­ nem stanovené podmínky - soužití ve společ­ né domácnosti.

Nájem služebního bytu Zákon mění především podmínky stanove­ né pro výpověď nájmu služebního bytu. V souladu s požadavky praxe nyní stanoví, že pronajímatel může vypovědět nájem služební­ ho bytu z důvodu, že nájemce přestal vykoná­ vat práci pro pronajímatele, nikoliv, že přestal vykonávat práci, na kterou je nájem bytu vá­ zán. Pokud jde o bytové náhrady, bude u no­ vých nájemních smluv rozhodující, zda ná­ jemce měl vážné důvody (např. zdravotní) k tomu, že přestal pro pronajímatele pracovat. Pokud tyto vážné důvody nebude mít, nebude mít ani právo na náhradní byt. Jestliže po úmr­ tí nájemce služebního bytu zůstanou v bytě bydlet příslušníci domácnosti (na ně nájem bytu přejít nemůže), nebude nutné ve všech případech poskytnout náhradní byt; v odůvod­

něných případech (např. pro jednu osobu) soud může přiznat i náhradní ubytování. Tyto změny vyjadřují zvláštní povahu služebních bytů, kde nájemce si musí být vědom toho, že užívání bytuje vázáno na výkon prací pro pro­ najímatele. Zákon pamatuje na ochranu nájemců, jestli­ že pronajímatel zneužije výpovědního důvo­ du; např. dá výpověď nájemci z důvodu nut­ nosti provádění oprav domu, ale po vyklizení bytu opravy neprovádí a byt pronajme jinému. V takovém případě soud může na návrh ná­ jemce pronajímateli uložit, aby nájemci uhra­ dil také další náklady spojené s nezbytnou úpravou náhradního bytu (kromě stěhovacích nákladů) a dále rozdíl mezi nájemným z dří­ vějšího a náhradního bytu až za dobu pěti let.

Zpřísnění podmínek pro poskytování by­ tových náhrad v případě výpovědi nájmu z důvodů porušování povinností nájemcem bytu Zpřísnění podmínek se týká nájemců, kte­ rým byla dána výpověď s přivolením soudu z důvodu porušování dobrých mravů v domě a z důvodu hrubého porušování povinností spojených s nájmem bytu (především pro ne­ placení nájemného). Podle dosavadní úpravy lze poskytnout jako náhradní byt o menší plo­ še a méně vybavený; nešlo-li o rodinu s nezle­ tilými dětmi, mohlo být poskytnuto náhradní ubytování. Podle novely nebudou mít takoví nájemci zásadně právo na náhradní byt ani na náhradní ubytování, pouze na přístřeší. Jen v případech zvláštního zřetele hodných a pou­ ze pro rodiny s nezletilými dětmi, může soud přiznat náhradní ubytování, popř. náhradní byt. Jde tedy o výraznou sankci, která chrání vlastníka domu před zneužíváním práv druhé­ ho účastníka nájemního vztahu. Uvedl jsem pouze hlavní body novely ob­ čanského zákoníku. Schválená novela uzavírá část široké disku­ ze k problematice bydlení. Lze namítnout, že řeší jen některé problémy dílčí povahy, přesto však problémy, které jsou v praxi pro řadu subjektů dost podstatné. Novelu lze označit ovšem také jako kompromis mezi extrémními názory, které zazněly v průběhu diskuze jed­ nak ze strany Občanského sdružení majitelů domů, jednak ze strany Sdružení pro ochranu nájemníků. V každém případě můžeme reálně očekávat, že provedené změny přispějí k ome­ zení možností zneužívání práv a neplnění po­ vinností vyplývajících z nájemní smlouvy pro oba její účastníky. Autor JUDr. Milan Horák (1934) je zá­ stupcem ředitele odboru politiky bydlení Ministerstva hospodářství ČR. Od roku 1962 pracuje v ústředních orgánech na právní úpravě předpisů v této oblasti. Je autorem řady publikací a odborných stati k této problematice. MODERNÍ OBEC 2/1995 O

43

LEGISLATIVA

Historie a současnost právní úpravy obecní samosprávy ™

mart kopečky

Více než čtyři roky obnovené obecní samosprávy a nedávné volby do za­ stupitelstev v obcích jsou důvodem k zamyšlení nad dosavadním vývojem a další perspektivou územní samosprávy v České republice. Jako právník se chci vyjádřit především k právním aspektům vývoje obecní a šířeji územní samosprávy, i když jsem si vědom, že jde o problematiku, ve které se prolínají mnohé politické, ekonomické, organizační a jiné vlivy. Jednotlivé zemské zákony o obecním zříze­ ní byly vzájemně velmi podobné, během své platnosti byly vícekrát novelizovány.

Období první republiky

I. K historickým východiskům Rok 1990 znamenal u nás na jedné straně opuštění poválečné historie národních výborů, na druhé straně návrat k tradicím obecní sa­ mosprávy. Historii obecní samosprávy lze v českých zemích datovat do poloviny 19. sto­ letí v souvislosti s probíhající protifeudální re­ volucí. Již prvá petice občanů, shromáždě­ ných ve Svatováclavských lázních v Praze II. března 1848, obsahovala mj. požadavky na zavedení obecní samosprávy: „3. Aby bylo samostatné, komunální čili obecenské zřízení zemské, tak aby osoby magistrátní i předsta­ vení všech obcí svobodné bývali voleni, pak aby byla úplná veřejnost veškerého jednání v záležitostech obecních. ... “ Tehdejší poža­ davky na vytvoření obecní a městské samos­ právy souvisely výrazně s národním zápasem, s úsilím po větším zastoupení českého živlu ve veřejné správě. První ústavní listina habs­ burských zemí, tzv. Pillersdorfova ústava z 25. dubna 1948 uváděla v § 57, že „obecní zřízení je třeba upravili podle zásady, aby v nich byly zastoupeny všechny zájmy obce a jejích členů." Po dalších ústavních a zákonných aktech s převážně krátkým trváním byl v roce 1862 vydán rámcový říšský zákon obecní pro ze­ mě předlitavské z 5. března 1862, č. 18 ř. z., a dále zemské zákony obecní (obecní zříze­ ní) pro jednotlivé země. V našich zemích to byly konkrétně: - pro Čechy zákon z 16. dubna 1864, č. 7 zem. zák., jímžto se vydává zřízení obecní a řád volení v obcích, - pro Moravu zákon z 15. března 1864, č. 4 zem. zák., jímžto se vydává řád obecní a řád volení v obcích a - pro Slezsko zákon z 15. listopadu 1863, č. 17 z. z. slez., jímžto se vydává řád obecní a řád volení v obcích.

44

□ moderní obec 2/1995

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 zůstaly v historických zemích tyto záko­ ny v platnosti. Nedotčeny zůstaly rovněž zá­ kony o statutárních městech (např. pro Pra­ hu obecní řád z 27. dubna 1850, č. 85 zem. zák., pro Liberec zákon z 28. června 1889, č. 43 zem. zák.). Z hlediska dnešního srovnání je zajímavé, že městské statuty pro statutární města byly přijímány formou zákona a že se tehdejší obecní zřízení na statutární města ne­ vztahovala ani subsidiámě. Z nejvýznamněj­ ších pozměňujících předpisů k obecním zříze­ ním, které byly přijaty v době Československé republiky, lze příkladmo jmenovat: -volební řád-zákon č. 75/1919 Sb. z.a.n., kterým vydává se řád volení v obcích republi­ ky Československé. V dosavadních zemských zákonech o obecním zřízení a řádu volení v obcích byly zrušeny části o volebním řádu, který nadále upravoval samostatný zvláštní zákon. Nový volební řád zavedl všeobecné a rovné hlasovací právo do obecních zastupi­ telstev zásadně pro všechny československé občany a zrušil tím většinu dřívějších voleb­ ních cenzů i rozdělení voličů podle jejich spo­ lečenského a majetkového postavení do volič­ ských sborů (kurií). - tzv. novelu k obecním zřízením - zákon č. 76/1919 Sb. z.a.n. Tato rozsáhlá novela změnila především názvy obecních orgánů, upravila pravidla jejich jednání, zpřesnila vzá­ jemné vztahy, postavení jejich členů a veřej­ ných zaměstnanců, vztahy obce a orgánů stát­ ní správy atd. - čtyři tzv. finanční novely k obecním zří­ zením: zákon č. 329/1921 Sb. z.a.n., o pře­ chodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním; Zákon č. 77/1927 Sb. z.a.n., o nové úpravě finanční­ ho hospodářství svazků územní samosprávy; Zákon č. 169/1930 Sb. z.a.n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb.; Zákon č. 69/1935 Sb. z.a.n., o fi­ nančních opatřeních v oboru územní samo­ správy. - na právní postavení obcí měly vliv i změ­ ny v právní úpravě politické státní správy.

Jednalo se především o zákon č. 125/1927 Sb. z.a.n., o organizaci politické správy, zakotvu­ jící novou organizaci politické (všeobecné) správy na úrovni zemí a okresů. Z legislativních aktů první republiky posi­ lovaly nejvýrazněji obecní (a šířeji územní) samosprávu vyvíjející se od poloviny minulé­ ho století výše citované zákony č. 75 a 76 z ro­ ku 1919. Později přijímané zákony se však spíše zaměřily na státní složku veřejné správy (na úkor rozvoje územní samosprávy), posilo­ valy více tendence centralizační než decentralizační. V oboru obecního práva lze tento vý­ voj dokumentovat na mnoha příkladech. Např. tzv. první finanční novela č. 329/1921 Sb. z.a.n. výrazně zasáhla do rámce samostat­ né působnosti obcí tím, že požadovala k plat­ nosti dispozic obecním majetkem od určité hodnoty tzv. vyšší schválení dohlédacím stát­ ním úřadem (srov. § 23). Dalším příkladem může být novela volebního řádu č. 122/1933 Sb. z.a.n., která omezovala samostatnost ve vnitřních záležitostech obcí tím, že svěřila po­ litickým úřadům oprávnění potvrzovat plat­ nost volby starosty. Jestliže příslušný státní orgán volbu prove­ denou obecním zastupitelstvem nepotvrdil, pozbyla volba starosty a jeho náměstků plat­ nosti a členové obecního zastupitelstva byli povinni provést volbu novou. Podle více zá­ konodárných aktů došlo k přenosu záležitostí, vykonávaných dosud územní samosprávou (obcemi nebo vyššími samosprávnými útvary - okresy či zeměmi), na příslušné státní úřady, případně byly vytvořeny legislativní podmín­ ky pro převzetí těchto záležitostí výkonnou státní mocí.

Příčiny centralizačních tendencí V čem spočívaly příčiny centralizačních tendencí a určitého přehlížení možností další­ ho rozvoje územní samosprávy? Jedním z ob­ jektivních důvodů tohoto jevu jistě byl nárůst počtu a složitost agend veřejné správy a z toho plynoucí snaha zajistit jejich jednotný odbor­ ný výkon na území celého státu. Vedle ne­ sporných výhod samosprávy byly v té době samozřejmě známy i její nevýhody a možná nebezpečí. Kladem rozhodování na úrovni ob­ cí bylo a je především znalost místní proble­ matiky, spoluúčast (přímá či nepřímá) obyva­ tel při řešení veřejných záležitostí a tím

LEGISLATIVA

i jejich „spoluodpovědnost" (myšleno v psy­ chologickém pojetí), větší možnost kontroly „zdola" vůči rozhodování obecních orgánů atd. Na druhé straně zapojení občanského prv­ ku do přímého rozhodování ve veřejné správě ohrožuje zajištění odbornosti při řešení složi­ tějších problémů, na rozdíl od centralizované­ ho rozhodování nezaručuje samospráva jed­ notný výkon správních činností na celém území státu. E. Táborský, tajemník preziden­ ta Beneše, upozorňoval ve své vynikající prá­ ci ,JVaše nová ústava" (vydalo nakladatelství Cin, Praha 1948, s. 154, 155) také na nebez­ pečí zneužití osobního a stranického. ... Při zřízení centralistickém, při instanční hierar­ chii, kdy jedna stolice druhou kontroluje, kdy se většina věcí vyřizuje podle podrobných směnic napřed stanovených, a kdy úředník, který o věci rozhoduje, nemá obvykle na tom či onom způsobu řešeni osobní zájem, je přece jenom častější působení osobních a stranic­ kých vlivů už tím vším omezeno. Při soustavě samosprávné, při níž by nebylo postaráno v tomto směru o záruky opravdu velmi silné a účinné (které jsou ovšem zase jistým omezo­ váním samosprávy), je nebezpečí stranického a osobního zaujetí podstatně větší. O věci roz­ hodují mnohdy ti, kdo na ní mají sami přímý či nepřímý zájem. “ Přes mnoho nevýhod a nebezpečí se však Táborský pro decentralizaci vyslovuje, proto­ že Její přednosti podstatně převyšují její ne­ dostatky, a že mnohé z těchto nedostatků lze vhodnou úpravou buď vůbec odstranit nebo nebezpečí, které z nich plyne, podstatně snížit a vcelku zneškodnit. “ Sám prezident E. Beneš v práci „Demokracie dnes a zítra" (naklada­ telství Čin Praha 1948, strana 293) k proble­ matice vztahu centralizace a decentralizace uváděl, že politické síly „nedovedou vždycky najiti správnou synthesu mezi stupněm státní jednoty a státní decentralizace". Upevňování centralizované státní moci na úkor decentralizované samosprávy bylo v ob­ dobí I. republiky výrazně vyvoláno potřebou posílit pozice nového státního útvaru Česko­ slovenské republiky proti silným separatistickým snahám německým, ke kterým docházelo v národnostně smíšených oblastech (často s převahou německého obyvatelstva), i autonomistickým požadavkům vznášeným ze Slo­ venska Fudovou stranou. Beneš k tomuto pro­ blému psal, že „žádný stát také ne demokratický, nepustí se ovšem do většího stupně decentralizace, je-li ohrožován hnutím a snahami separatistickými. Je-li ohrožen ne­ bezpečím, že část svého území ztratí, poskytne-li dobrovolně decentralizaci těm, kdož o ni usiluji, nikdo na světě je k dobrovolné decent­ ralizaci nepřinutí. “ Současně ale konstatoval,

že „také československá demokracie trpěla řadou nesnází a vad předválečné demokracie vůbec. Jedna z cest k jejich odstranění je ro­ zumný stupeň decentralizace správní a záko­ nodárné. Po té stránce se předválečná repub­ lika dopouštěla chyb. “ Přes všechny nedostatky a nesnáze byla obecní samospráva v období samostatné Čes­ koslovenské republiky nespornou realitou a osvědčeným způsobem uplatňování míst­ ních veřejných zájmů v demokratické společ­ nosti. Konec první Československé republiky a narůstání autoritářských tendencí v politice a státní správě znamenalo fakticky umrtvení obecní samosprávy.

Vývoj po roce 1945 Přestože později v prvních letech existence národních výborů nebyl popírán smysl a potře­ ba samosprávy, znamenalo zavedení podří­ zenosti nižších stupňů národních výborů národním výborům vyšších stupňů a v koneč­ ném stupni vládě (již podle ústavního dekretu z 4. prosince 1944, č. 18 Úř. vést. ČsL, o ná­ rodních výborech a prozatímním Národním shromáždění, a podle vládního nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů) závažný zásah do principu samosprá­ vy. Tradičním znakem obecní samosprávy byla nepodřízenost obce při jejím výkonu „širším" územním korporacím (státu ani okresům či ze­ mím). Státu, výjimečně též vyšším svazkům územní samosprávy, příslušel vůči obcím pou­ ze právní dozor, případně vystupovaly jeho (je­ jich) orgány proti orgánům obcí jako orgány instančně nadřazené. Stát (případně orgány okresní či zemské samosprávy) mohl zasaho­ vat do rámce obecní samosprávy jen v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem.

Definitivní zánik územní samosprávy V právním pojetí znamenala Ústava Čes­ koslovenské republiky č. 150/1948 Sb., ve svých důsledcích postátnění činnosti národ­ ních výborů. Ústava z r. 1948 ještě počítala s komunálním vlastnictvím jako jednou z fo­ rem národního majetku. Pozdější legislativní vývoj však tento institut ignoroval. V souvis­ losti s napojením finančního hospodaření ná­ rodních výborů na státní rozpočet se stal insti­ tut komunálního vlastnictví pouze fiktivním. Tím však zanikl též ekonomický základ územní samosprávy. Obce existovaly v dalším období jen jako nej nižší správní obvody, jako základ územní­ ho členění státu. Na území obcí působící míst­ ní a městské národní výbory nebyly orgány těchto obcí a měst, ale byly - stejně jako ná­ rodní výbory vyšších stupňů - pouze orgány státními (čl. 86 odst. I Ústavy ČSSR č. 100/1960 Sb. je charakterizoval jako „orgá­ ny státní moci a správy"). Přestože tehdejší ústavní úprava rozlišovala dvojí roli národ­ ních výborů jako „orgánů státní moci" (kdy měly vystupovat jako zastupitelské sbory re­ prezentující obyvatelstvo, v tehdejší terminolo­

gii „pracující lid" toho kterého územního ob­ vodu) a jako „orgánů státní správy" (kdy vystupovaly jako výkonné orgány státu prová­ dějící státní správu), přesto však přesné rozdě­ lení těchto funkcí nebylo možné. O postavení národních výborů jakožto zastupitelských sbo­ rů reprezentujících obyvatelstvo je obtížné ho­ vořit z důvodů, že národní výbory jako součást státního aparátu byly až do roku 1989 podříze­ ny úloze vládnoucí komunistické strany. Zákonodárce byl i v období existence ná­ rodních výborů postaven před problém vztahu zájmu místních a celostátních. Zákony o ná­ rodních výborech a další (zvláštní) zákony na jednotlivých úsecích státní správy vymezova­ ly (s tou či onou mírou úspěšnosti) rozsah pů­ sobnosti jednotlivých stupňů a druhů národ­ ních výborů. Přestože ústava z roku 1960 hovořila o národních výborech jako o „nejšir­ ší organizaci pracujících", nikdy se zákono­ dárce neodhodlal k obnovení samosprávy ja­ kožto veřejné správy vykonávané relativně nezávisle na státní správě. Vytvoření práv­ ních, politických a ekonomických předpokla­ dů pro samostatný rozvoj obcí a vyšších regionů a zakotvení záruk pro samostatnou a relativně nezávislou existenci vyvolávalo u tehdy vládnoucích sil (a musíme říci, že asi oprávněně) obavy o narušení centralistického systému stranického a státního řízení. Je ovšem vhodné uvést, že i v tomto období (a to především ve druhé polovině 60. let) se v teo­ rii i v některých orgánech mocenského rozho­ dování zkoumaly otázky postavení národních výborů jako zástupců obyvatel územních ob­ vodů a objevovaly se snahy po vyjasnění (a odlišení) charakteru národních výborů jako orgánů místní samosprávy na jedné a orgánů státní správy na druhé straně. Částečným úspěchem sil prosazujících po­ jetí národních výborů jako orgánů „socialis­ tické místní samosprávy" bylo zakotvení insti­ tutu tzv. samostatné působnosti národního výboru v zákoně o národních výborech z roku 1967. Agendy, které 38 zákona č. 69/1967 Sb. řadil do samostatné působnosti (např. péče o zlepšování životního prostředí, úroveň bydlení a uspokojování dalších potřeb občanů různými službami, zřizování a řízení vlastních hospodářských organizací, otázky správy majetku a sdružování prostředků, sta­ novení hospodářského plánu a rozpočtu a hos­ podaření podle něho) měl národní výbor vy­ konávat „samostatně, řídíce se jen zákony a jinými obecně závaznými předpisy “. Národ­ ní výbor byl tedy při výkonu samostatné pů­ sobnosti vázán pouze obecně závaznými práv­ ními předpisy, nebyl však (na rozdíl od výkonu jiných svých činností) podřízen inter­ ním pokynům a směrnicím vyšších národních výborů a ústředních orgánů státní správy. Ustanovení zákona o národních výborech o samostatné působnosti se snažilo vytvořit prostor pro relativně samostatné a nezávislé rozhodování národních výborů v těch věcech, které se bezprostředně dotýkaly života obyva­ tel v místech. Reálný dopad „samostatné pů­ sobnosti" byl ale limitován jednak finančními MODERNÍ OBEC 2/1995 O

45

LEGISLATIVA

možnostmi národních výborů, závislými na dotacích z centrálního rozpočtu, jednak poli­ tickým systémem jedné vládnoucí strany. Po­ zdější novela zákona č. 137/1982 Sb. navíc i po právní stránce omezila rámec „samostat­ nosti" tím, že stanovila povinnost národních výborů řídit se v agendách samostatné působ­ nosti nejen zákony a jinými obecně závazný­ mi předpisy, ale též usneseními vlády jako in­ terními akty.

II. K současnosti Již poměrně krátce po zahájení společen­ ských změn po roce 1989 se objevily názory na potřebu zásadních změn v místní správě především ve směru zviditelnění jednotli­ vých míst a regionů a rozdělení potřeb celo­ státních a lokálních. Vůdčí myšlenkou snah zamýšlené reformy místní správy byla snaha obnovit či rozvinout samosprávu na místní úrovni, totiž vytvořit takové právní, organi­ zační a ekonomické podmínky, které by jed­ notlivým územním celkům umožňovaly řešit otázky veřejného života v místech relativně samostatně a nezávisle na státní správě. Již na jaře 1990 převládl v oficiální politi­ ce názor, že reformu místní správy nelze pro­ vádět změnami na bázi tehdejších národních výborů, ale na zcela jiném právním a organi­ začním základě. Reforma místní správy, započatá v roce 1990, mohla sice navázat na některé zkuše­ nosti s dřívějším, téměř stoletým vývojem obecní samosprávy na našem území, nemo­ hla však samozřejmě minulý, z dnešního po­ hledu již archaický systém správy „okopíro­ vat". Zásadním rozhodnutím zákonodárce z roku 1990 došlo k zániku místních a měst­ ských národních výborů jako státních orgánů a k obnovení samosprávy na úrovni obcí a měst (byl tedy vytvořen prozatím jeden stu­ peň územní samosprávy). Na úrovni okresů byly dosavadní okresní národní výbory na­ hrazeny monokraticky organizovanými okre­ sními úřady, na úrovni krajů již nebyly po zrušených krajských národních výborech no­ vé orgány všeobecné státní správy zřízeny. Ústavní základ pro místní samosprávu vy­ tvořil v té době ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294/190 Sb., kterým byla mj. změněna hlava sedmá Ústavy, dále nazvaná .Místní samospráva". Obec byla v čl. 86 odst. 2 charakterizována jako samosprávné společenství občanů, jako právnická osoba, jako subjekt s vlastním majetkem, s nímž sa­ mostatně hospodaří. V návaznosti na ústavní úpravu (platnou pro území celé tehdejší fede­ race) přijala Česká národní rada ještě před ko­ náním prvních komunálních voleb v roce 1990 především první zákon o volbách do

46

3 MODERNÍ OBEC 2/1995

zastupitelstev v obcích (zákon č. 368/1990 Sb., později zrušený zákonem č. 298/1992 Sb.), zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Z hlediska pravidel hospodaření obcí bylo důležité přijetí nových rozpočto­ vých pravidel zákonem č. 576/1990 Sb. Přestože ústavní úprava i obecní zřízení zaručovaly obcím vlastnické právo k majet­ ku, se kterým by obce mohly samostatně hos­ podařit, ke skutečné realizaci institutu vlast­ nictví obcí došlo až v roce 1991. Byl přijat zákon č. 172/1991 Sb., určující okruh věcí z majetku České republiky, které přejdou ne­ bo mohou přejít do vlastnictví obcí. Z hledis­ ka realizace působnosti obcí na úseku míst­ ních záležitostí veřejného pořádku sehrálo podstatnou roli přijetí zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Vznik samostatné České republiky a přije­ tí Ústavy České republiky č. 1/1993 Sb. znamenal vytvoření nového ústavního zákla­ du územní samosprávy. V čl. 8 Základních ustanovení ústavodárce uvedl tezi, že .zaru­ čuje se samospráva územních samospráv­ ných celků". Základ komunálního práva tvo­ ří sedmá kapitola Ústavy, která nese název „Územní samospráva". Výraznou změnou oproti předchozí ústavní úpravě z roku 1990 bylo především ústavní zakotvení vyšších územních samosprávných celků, kterými podle čl. 99 Ústavy jsou země nebo kraje. Rozhodnutí o konkrétní podobě vyšší územní samosprávy však přenechala Ústava až po­ zdější ústavní úpravě.

Prameny komunálního práva vCR K základním pramenům komunálního práva v České republice se v současnosti řadí především tyto přijaté zákony a jiné právní předpisy: - ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústa­ va České republiky (zejména kapitola se­ dmá); - zákon ČNR ě. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákonů č. 439/1991 Sb., č. 485/1991 Sb., č. 553/1991 Sb. a č. 302/1992 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 410/1992 Sb.), dále ve znění zákonů č. 68/1993 Sb. ač. 152/1994 Sb.; - nařízení vlády ČR č. 475/1990 Sb., kte­ rým se určují pověřené obecní úřady; - nařízení vlády ČR č. 82/1992 Sb., kte­ rým se určují další pověřené obecní úřady; - zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákonů č. 439/1991 Sb. a č. 8/1993 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 90/1993 Sb.) dále ve znění zákona č. 152/1994 Sb.; - zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do za­ stupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů; - nařízení vlády č. 184/1994 Sb., o jedna­ cím řádu Ústřední volební komise a o pro­ vedení zákona o volbách do zastupitelstev v obcích;

- zákon ČNR č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.; - vyhláška Ministerstva vnitra České re­ publiky č. 433/1992 Sb., o úkolech obcí při zajišťování voleb do zastupitelstev v obcích a při místním referendu (pozn.: tato vyhláš­ ka se již nevztahuje na volby do zastupitelstev v obcích); - nařízení vlády ČR č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 221/1991 Sb., č. 261/1992 Sb., č. 11/1992 Sb. a č. 16/1994 Sb. (v době zpracování tohoto článku bylo schvalováno nové nařízení vlády o odměnách členům zastupitelstev v obcích, o této úpravě informujeme na jiném místě); - zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republi­ ky do majetku obcí, ve znění zákonů č. 485/1991 Sb. ač. 10/1993 Sb.; - zákon ČNR č. 553/191 Sb., o obecní po­ licii, ve znění zákonů č. 67/1993 Sb. ač. 163/1993 Sb.; - zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravi­ dlech hospodaření s rozpočtovými pro­ středky České republiky a obcí v České re­ publice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákonů č. 579/1991 Sb., č. 166/ 1992 Sb., č. 321/1992 Sb., č. 10/1993 Sb. ač. 189/1993 Sb.

S čím by se měla vyrovnat budoucnost Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu, přijal zákonodárce za první roky existence obecní samosprávy v České republice poměr­ ně značný počet pramenů. Budoucí legislativa by se měla vyrovnat s mnoha dalšími otázka­ mi, které ve stávajících právních úpravách ne­ jsou řešeny bud vůbec, nebo jen v nedostaču­ jící podobě. Jedná se např. o zakotvení vyšší územní samosprávy a jejích vztahů ke státní správě a k obcím, o problematiku správy ve statutárních a jiných velkých městech, či o otázky nového územního členění státu a to­ mu odpovídající organizace veřejné správy. Jako vůbec nejdůležitější úkol legislativy a výkonné moci bych však asi v současném období považoval vytvoření právních a orga­ nizačních podmínek pro vytvoření základního článku veřejné správy na úrovni městských a obecních úřadů, které pomohou zajistit od­ borný, rychlý a hospodárný výkon rozhodova­ cí činnosti ve vztahu k občanům, k podnika­ telské a rozpočtové sféře. Bude jistě velmi užitečné, pokud budou jednotlivé platné i při­ pravované právní předpisy o územní samos­ právě, zejména jejich složitější a spornější ustanovení, rozebírány a polemizovány i na stránkách nového časopisu Moderní obec. Autor JUDr. Martin Kopecký, CSc. (1965) je odborným asistentem katedry správního práva a správní vědy PF UK Praha. Publi­ kuje v oblasti místní správy a správního ří­ zeni. Působíjako komerční právník.

LEGISLATIVA

Nové právní předpisy • Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím říze­ ní a o výkonu rozhodčích nálezů, upravuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Zákon nabyl účin­ nosti dnem 1. ledna 1995. • Podle zákona č. 217/1994 Sb., o poskyt­ nutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, mají postižení občané České republiky, jejich vdovy, vdovci a sirotci za podmínek stanovených tímto zá­ konem právo na poskytnutí jednorázové pe­ něžní částky. O jejím poskytnutí rozhoduje a peněžní částku vyplácí Česká správa sociál­ ního zabezpečení, případně orgán sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil. Ná­ rok musí být dotčenými osobami uplatněn do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. prosince 1994, jinak právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky zaniká. • Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve vě­ cech převodů vlastnictví státu k některým vě­ cem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů byl doplněn s účin­ ností od 30. listopadu 1994 zákonem č. 218/1994 Sb. Na základě tohoto doplňku se z čistého výnosu z prodeje provozních jedno­ tek a z likvidace státních podniků převádí ze zvláštního účtu do státního rozpočtu 3 mld. Kč, které budou v roce 1995 a v následujícím použity na financování investičních akcí Pro­ gramu zkvalitnění technického stavu a vyba­ vení škol a školských zařízení. Pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování fi­ nančních prostředků na dotace v rámci zmíně­ ného Programu vydá MŠMT po projednání s Ministerstvem financí. • Opatřením Ministerstva práce a sociál­ ních věcí, publikovaným v částce 67 Sbírky zákonů 1994, se zvýšily sazby stravného při pracovních cestách s účinností od 1. prosince 1994. Trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, pří­ sluší zaměstnanci stravné v tomto dni ve výši 40 Kč, trvá-li 12 až 18 hodin 62 Kč a trvá-li dé­ le než 18 hodin, přísluší zaměstnanci 99 Kč. • Pokyn Ministerstva financí o evidenci po­ kutových bloků, vyúčtování pokutových blo­ ků a vyúčtování peněz za pokutové bloky vy­ dané v blokových řízeních byl uveřejněn ve Finančním zpravodaji 10/1994 včetně vzorů příslušných tiskopisů. • Podnikání, jeho kontrolu, výkon státní správy a povinnosti dodavatelů a odběratelů elektřiny, plynu a tepla nově upravil zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických od­ větvích a o Státní energetické inspekci, s účin­ ností dnem I. ledna 1995. Tímto zákonem se současně ruší elektrizační a plynárenský zá­ kon, zákon o státní energetické inspekci, zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla a právní předpisy vydané k provedení těchto zákonů. • V' částce 70 Sbírky zákonů 1994 bylo otiš­ těno opatření Českého statistického úřadu,

kterým se uveřejňuje program statistických zjišťování na rok 1995. Povinnost provádět sta­ tistická zjišťování vyplývá zpravodajským jed­ notkám, kterými jsou rovněž obecní úřady, z ustanovení § 28 zákona České národní rady č. 278/1992 Sb. Program u jednotlivých statistic­ kých šetření uvádí účel a využití výsledků šet­ ření, jeho věcnou charakteristiku, okruh zpra­ vodajských jednotek, periodicitu a lhůty poskytnutí informací, rozpočet nákladů a orgán provádějící zjišťování a zpracování. • Opatření FMF čj. V/2-31393/1992, kte­ rým se stanoví účetní výkazy pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce, bylo dopl­ něno přílohou k účetnímu výkazu „Výkaz o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací“, která byla uveřejněna Minister­ stvem financí ve Finančním zpravodaji 11/1994 a oznámena v částce 71 Sbírky záko­ nů 1994. Nově zaváděná příloha je součástí roční účetní závěrky za rok 1994. • Nálezem Ústavního soudu České republi­ ky, publikovaným pod č. 231/1994 Sb., se zrušuje dnem 15. prosince 1994 část ustano­ vení čl. 3 odst. 8 pís. a) obecně závazné vyhlášky města Přerov-Tržní řád. • Vláda České republiky vyhlásila závaznou část územního plánu velkého územního celku Krkonoše svým nařízením č. 232/1994 Sb. Nařízením vlády č. 233/1944 Sb., vyhlásila závaznou část územního plánu velkého územ­ ního celku Jeseníky. Obě nařízení vlády naby­ la účinnosti 15. prosince 1994. • Podle sdělení Ministerstva zahraničních věcí, publikovaného pod č. 237/1994 Sb., vstoupila dne 1. prosince 1994 v platnost Do­ hoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o malém pohra­ ničním styku na turistických stezkách a v turis­ tických zónách a o překračování státních hra­ nic ve zvláštních případech. Dohoda usnadňuje překračování státních hranic mimo hraniční přechody a pobyt osob v pohraničních pás­ mech obou republik. Na území České republi­ ky je pohraniční pásmo ohraničeno čarou ve vzdálenosti 25 km od společných hranic smě­ rem do vnitrozemí. Na území SRN pohraniční pásma zahrnují zemské okresy, které přiléhají ke společným státním hranicím. • Zákonem č. 241/1994 Sb., se mění a dopl­ ňují zákony České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměst­ nanců, č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního za­ bezpečeni. č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištěni, a č. 592/1992 Sb., o po­ jistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995. -Ik -

Anotace Richard A. Musgrave, Peggy B. Musgraveová: Veřejné finance v teorii a praxi. Vydalo nakladatelství Management Press, 1994 Rozsáhlá publikace amerických autorů vy­ šla poprvé v roce 1989 a od té doby se dočka­ la již pěti postupně doplňovaných vydání. V České republice tato učebnice veřejných fi­ nancí vyšla v překladu erudovaného týmu ve­ deného Ing.V. Kameníčkovou. V úvodní části je definován veřejný sektor, podán přehled je­ ho fiskálních funkcí a popsány fiskální institu­ ce v systému USA. Druhá část knihy se věnu­ je problému alokace a vzdělávání. Sem patří i samostatná kapitola o veřejné volbě a fiskál­ ní politice, kde jsou rozebírány principy přímé a nepřímé demokracie při rozhodování. Třetí část se zabývá strukturou výdajů a zásadami zdaňování. Nejobsáhlejší část podrobně ana­ lyzuje daňový systém USA. Je popsána sklad­ ba daňové soustavy a jednotlivé typy daní. V šesté části, nazvané fiskální federalismus jsou uvedeny zásady vícejednotkových finan­ cí, zásady financí při federativním uspořádání a jejich struktura. Zajímavé jsou vztahy mezi rozpočty federace, států a místních vlád. V části o fiskální politice je podrobně rozebrá­ na ekonomie veřejného dluhu.

radon hodnocení rizika ozáření z radonu Vám provede

DUNA a. s. Děčín Kroková 993/14 405 01 Děčín 1 Tel.: 0412/279 14 Fax: 0412/279 15

Zajišťujeme: • detailní radonový průzkum ploch před výstavbou • krátkodobá měření radonu v ovzduší před kolaudací nebo rekonstrukci

Jsme držiteli osvědčení hygienické služby ve smyslu §7 vyhlášky č. 76/91 Sb.

y

MODERNÍ OBEC 2/1995 O

47

MANAGEMENT

Zaměstnanci územních samosprávných celků (K právní úpravě postavení obecních úředníků) roce 1994 projednávaly pří­ slušné výbory Poslanecké sně­ movny Parlamentu ČR vládní ná­ vrh zásad zákona o státní službě některých státních zaměstnanců (služební zákon) v dalším jen „ná­ vrh zásad". Návrh zásad byl zveřej­ něn v publikaci Jakubka, J. a kol.. Novelizovaný zákoník práce s ko­ mentářem - Návrh zásad zákona o státní službě - 1994, Praktik, Pra­ ha 1994, s. 487-607. Návrh zahrnuje celkem 229 zá­ sad, připravovaný zákon tedy má být rozsáhlým legislativním dílem srovnatelným se Zákoníkem práce. Má upravovat vyčerpávajícím způ­ sobem všechny otázky spojené se služebním poměrem. Osobní roz­ sah služebního zákona má být ome­ zen na státní zaměstnance v minis­ terstvech a některých správních úřadech při výkonu státní služby. Na zaměstnance obcí a vyšších územních samosprávných celků se

V

egionalistika (pojmově ekviva­ lentní mezinárodně užívanému termínu Regional Science) má jako víceoborová vědní oblast širokou působnost. Veřejná správa patří nic­ méně mezi sféry, v nichž se uplatňu­ je nejvíce. Její využívání je závislé na vzdělání, profesní způsobilosti a postojích lidí, kteří ve veřejné správě pracují. Zásadní vliv má v tomto ohledu vysokoškolský vzdělávací systém. V řadě zemí existují samostatné vysoké školy nebo výuková střediska pro veřejnou správu. Kupříkladu Ná­ rodní škola správy (École Nationale ďAdministration - ENA) ve Francii nebo podobná Národní škola veřejné správy v Maďarsku, nabízejí všechny hlavní typy studia. Na postgraduální studium pro veřejnou správu je kro­ mě jiných zaměřena Vysoká škola pro správní vědy (Hochschule Fár Verwaltungswissenschaften) ve Speycru v Německu nebo Institut veřej­ né správy a řízení (The Institute of Public Administration and Manage­ ment) v Liverpoolu ve Spojeném království. Řada vzdělávacích středi­ sek se orientuje na pořádání více či méně specializovaných kursů pro pracovníky veřejné správy, mezi ni­ mi Vídeňská akademie místní správy nebo Královský institut veřejné sprá­ vy (RIPA) v Londýně. Vedle samostatných vysokých škol existují na mnoha evropských i mimoevropských universitách fa­ kulty a studijní směry, kde je výuka meritorně nebo dílčím způsobem koncipována ve vztahu k veřejné správě. Vznikají i vzdělávací orga-

R

48

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

má i nadále vztahovat obecná úpra­ va Zákoníku práce. Nicméně však i u nich zjišťujeme obdobné odliš­ nosti od soukromoprávních pracov­ ních poměrů, které u státní služby vedou k vynětí její úpravy ze záko­ níku práce a k vydání samostatného zákona. Hlavní odlišnosti se týkají ne­ zbytných náležitostí pracovní smlouvy zakládající soukromo­ právní pracovní poměr. Státní (či vůbec veřejný) úředník v zemích tržního hospodářství totiž nesjednává v pracovní smlouvě výkon práce určitého druhu a v určitém - více či méně široce vymezeném - místě (obci, závodě aj.), nýbrž je zařazen

správním aktem (rozhodnutím) na určité systemizované služební funkční místo v určitém úřa­ dě. Působnost a pravomoci tohoto funkčního místa jsou přesně vyme­ zeny obecně právními předpisy a konkrétně pak vnitřními organi­

začními předpisy daného úřadu. Se systemizací míst v české státní službě počítá i návrh zásad v zásadě č. 10. To má rozhodující význam jak pro vznik služebního poměru urči­ tého druhu, tak pro jeho změny i skončení, neboť se tu jedná o vý­ kon působnosti a pravomocí spoje­ ných s daným funkčním místem, a proto se po zařazení na určité mís­ to (zpravidla v přípravné službě) vždy pak jedná o zproštění výkonu zastávaného místa a o zařazení do nového služebního funkčního mís­ ta, popř. o přeložení do výslužby, výjimečně o propuštění. K tomu je třeba dodat, že návrh zásad počítá s omezenou formou tzv. definitivy, při níž by úředník mohl být zbaven státní služby jen v případě závažné­ ho porušení povinností a v mimo­ řádných případech též z důvodu úsporných opatření (zásady č. 28 až č. 35).

S tím souvisí i druhá odlišnost: všechny věci týkající se služebního poměru se neřeší právními úkony, nýbrž rozhodnutími ve zvláštním správním řízení (zásady č. 193 až č. 212), a to jak z vlastní iniciativy úřadu, tak i na žádost úředníka. Ta­ to rozhodnutí mají předepsány urči­ té obsahové i formální náležitosti (zásady č. 203 až č. 205) a zásadně (zásady č. 207 až č. 210), ve vyjme­ novaných případech též u soudu (zásada č. 212). Další odlišnosti se týkají povin­ nosti vyplývající ze služebního poměru a výslovně stvrzovaných služebním slibem, s nimiž se u sou­ kromoprávního pracovního poměru běžně nesetkáváme, jako např. po­ vinnost věrnosti státu, jeho Ústavě a celému právnímu řádu, povinnos­ ti mlčenlivosti o služebních věcech, zákaz přijímání darů a jiných vý­ hod, různé oznamovací povinnosti, povinnost neohrozit vážnost svěře-

Asociace regionalistiky a veřejné správy nizace evropské působnosti: Evrop­ ský institut veřejné správy (Institut Européen ďAdministration Public) v Maastrichtu či Europaakademie při Spolkové akademii veřejné sprá­ vy ve Vídni. Zakládají se sdružení a „sítě institucí" umožňující užší kontakty mezi příslušnými vzdělá­ vacími středisky. Mezi ně patří ku­ příkladu National Association of Schools of Public Administration (NASPAA) v USA, jejíž členskou základnu tvoří 225 amerických vzdělávacích institucí daného typu a Network of Institutes and Schools of Public Administration (NISPAcee), která vyvíjí aktivitu ve střední a východní Evropě. Obdobná sesku­ pení se vytvářejí i pro regionalistu, jež má, jak se již zdůraznilo, pro ve­ řejnou správu jako poznatkový zdroj zásadní význam.

Pro výměnu programů a informací Výhody, které poskytuje taková základna pro kontakty a realizaci společných zájmů, jsou zcela zřej­ mé. Z podnětu katedry regionálního rozvoje a veřejné správy národohos­ podářské fakulty Vysoké školy eko­ nomické v Praze byla proto založe­ na Asociace regionalistiky a veřejné správy, mezi jejíž členské subjekty patří příslušně zaměřené vysoké školy a vzdělávací i výzkumné insti­ tuce v České republice, které se roz­ hodly pro členství v ní. Po řadě dis­ kusí, týkajících se jejího charakteru

a sféry působnosti vznikla Asociace v červnu roku 1993, s dvaceti devíti zakládajícími institucionálními čle­ ny (právnickými osobami) Členské instituce jsou reprezentovány svými pověřenými pracovišti a jednotlivý­ mi zástupci. Administrace a formální struktu­ ra Asociace je omezena na nejnut­ nější minimum. Jejím smyslem je především poskytnout půdu pro mnohostrannou efektivní komuni­ kaci, výměnu studijních programů a informací, usnadňováni a využí­ vání mobility studentů i učitelů, vzájemnou podporu, pokud jde o společné zájmy. Prezentace akcí a výsledků činnosti členských insti­ tucí je spojena s možností odezvy širší odborné komunity. Diskuse jsou zaměřeny i na koncipování stu­ dijních programů v příslušných obo­ rech, s ohledem na jejich strukturu a kvalitu. Asociace má zájem na na­ vrhování a posuzování výzkumných a grantových projektů, na přenášení podstatných výsledků ve sféře praxe do výuky, na stimulování kontaktů mezi vysokoškolskými učiteli a mimouniverzitními odborníky, na pří­ mé spolupráci s institucemi veřejné správy a v neposlední řadě na vzta­ zích s obdobnými sdruženími a part­ nerskými organizacemi v zahraničí. Pravidelná setkání zástupců člen­ ských institucí, o něž se činnost Asociace opírá, zahrnují vedle jed­ nání ke zmíněným zájmovým okru­ hům obvykle i vystoupení a rozpra­

vu k některému z aktuálních témat (například k transformaci a dalšímu vývoji systému územní správy). Pracovní schůzky přinesly vyjá­ dření a výměnu názorů k řadě pod­ statných aspektů výuky: Přechod z bakalářského na magisterské či in­ ženýrské studium (jak v rámci jedné vysoké školy, tak i mezi více škola­ mi); s určením předmětů, které by měly tvořit nezbytné jádro hlavních studijních směrů; odborný profil ab­ solventů; způsob, jak ve výuce ref­ lektovat potřeby rozhodujících sek­ torů státní správy; témata, jež jsou aktuální pro výzkum na univerzitách i dalších institucích.

Kontakty se zahraničím Asociace udržuje kontakty se za­ hraničními partnery jako jsou zmí­ něná NASPAA v USA či NISPAcee v Evropě. Pro členské instituce i pří­ padné vnější zájemce byly soustře­ děny rozsáhlé informace o výuce a jejím zázemí na školách a fakul­ tách, kde jsou příslušné obory sou­ částí výukového programu. Vy­ užívání souborů informací je mno­ hostranné a zahrnuje mimo jiné možnosti vstupů specializovaných přednášejících do kurzů na jiných školách, adaptace studijních progra­ mů na bakalářském stupni s ohle­ dem na pozdější přechod na ma­ gisterské (inženýrské) studium, pří­ pravu podkladů pro společné pro­ jekty, konzultace přesahující rámec dané školy, kooperaci při přípravě

MANAGEMENT a úředník jako smluvní strana vý­ slovně souhlasil s režimem stano­ veným služebním řádem. Služební řády - v základních bodech shodné či obdobné ve všech vyšších územ­ ních celcích - by se vztahovaly jen na tyto zaměstnance - úředníky, kdežto ostatní zaměstnanci by byli podřízeni obecnému režimu záko­ níku práce. Dalším modelem by mohlo být jednoduché ustanovení služebního zákona o tom, že jeho ustanovení se přiměřeně použije i pro služební poměry úředníků obcí a vyšších územních samosprávných celků, charakteristika těchto úředníků by­ la podána výše (v předchozím od­ stavci). Konečně pak - a to by byl nejnáročnější model či alternativa - by bylo možno vypracovat zcela samostatný zákon o služebním po­ měru zaměstnanců obcí a vyšších územních samosprávných celků. Kterýkoli z uvedených modelů považuji z teoretického i praktic­ kého hlediska za vhodnější a vý­ hodnější, než ponechávání těchto služebních vztahů v obecném sou­ kromoprávním režimu Zákoníku práce. JUDr. Jan Kostečka, CSc. Ústav státu a práva AV ČR

ného úřadu (funkce) a jeho nestran­ ný výkon atd. Návrh zásad podává výčet povinností v zásadě č. 45. Pokud jde o práva, zdůrazňuje se zejména právo odmítnout konání mimo působnost daného úřadu (funkce), právo na stanovený plat i na služební a platový postup, ja­ kož i právo na užívání příslušné­ ho služebního titulu nebo hodnosti, i tím se liší veřejnoprávní služeb­ ní poměr od soukromoprávního pracovního poměru (srov. zásadu č. 44). Specifické povinnosti vyžadují i samostatnou úpravu odpověd­ nosti. především odpovědnosti disciplinární. Na rozdíl od soukro­ moprávního pracovního poměru je porušení služebních povinností vždy i porušením služebního slibu a tak by se mělo posuzovat. Návrh zásad řeší otázky disciplinární od­ povědnosti a disciplinárního řízení před zvláštními orgány v zásadách č. 53 až 60. Odchylky od pracov­ ního poměru vykazuje i hmotná odpovědnost, zejména za způsohenou škodu (zásady č. 149 až č. 164). Na veřejnou službu jsou kladeny i poměrně vysoké nároky kvalifi­ kační. Zvyšování a prohlubování

dosažené kvalifikace patří k zá­ kladním právům i povinnostem úředníků a ověřují se zvláštními kvalifikačními zkouškami před ustanovením do služby stálé (zása­ dy č. 22 až č. 26), a poté každoroč­ ním služebním hodnocením (zá­ sada č. 166). Odlišností mezi služebním a pra­ covním poměrem je samozřejmě mnohem více a nelze je v tomto článku všechny vyjmenovat. Uvedené odlišnosti nejsou typic­ ké výlučně jen pro státní službu. Nacházíme je i ve veřejné službě obcí a vyšších územních samos­ právných celků. Tato veřejná služ­ ba má rovněž veřejnoprávní podsta­ tu a její ponechání v působnosti soukromoprávní úpravy Zákoníku práce by - podle mého názoru - by­ lo systémově chybné. Jako řešení je možno zvažovat několik modelů. První model lze spatřovat v při­ měřeném rozšíření účinnosti nové­ ho služebního zákona na vybrané zaměstnance obcí a vyšších územ­ ních samosprávných celků novými zákony, jimiž budou tyto územ­ ní komunity upraveny (u obcí by mohlo jít jen o doplnění záko­ na ČNR o obecním zřízení č. 367/1990 Sb. a zákona ČNR

č. 418/1990 Sb.. o hlavním městě Praze, u vyšších celků půjde o nový zákon). Postačilo by - v každém z uvedených tří nových zákonů zvláštní ustanovení o tom, že za­ městnanci obcí (vyšších územních samosprávných celků) jsou jednak úředníci ve služebním poměru, jed­ nak ostatní zaměstnanci v pracov­ ním poměru, a že na služební po­ měry úředníků se přiměřeně použije ustanovení služebního Zá­ kona, kdežto pracovní poměry ostatních zaměstnanců se řídí Záko­ níkem práce. Jiný model by mohl spočívat v tom, že již zmíněné nové zákony by zmocnily zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků k vydání služebních řádů formou obecně závazných vyhlášek (čl. 104 odst. 3 Ústavy), které by při­ měřeně v mezích daných služeb­ ním zákonem upravily právní po­ stavení těch svých zaměstnanců a zaměstnanců obcí, kteří jsou po­ věřeni vystupovat jako nositelé ve­ řejné moci a ve služebním poměru plnit úkoly územních samospráv vedle volených zastupitelstev a je­ jich orgánů. V tomto případě by ovšem bylo nezbytné, aby se slu­ žební poměr zakládal smlouvou

osnov, společné koncipování post­ graduálních kurzů. Úvahy o dalším systému výuky, jež má vztah k veřejné správě, přiná­ šejí více otázek než hotových názo­ rů: má větší výhody dekoncentrace výuky a odborné činnosti na rozdíl od jejího soustředění převážně do jednoho či několika větších výuko­ vých center? Do jaké míry by měly mít osnovy hlavních směrů společný oborový základ a jakým dílem mají být tyto směry specializovány? Kte­ ré předměty reprezentují zmíněný oborový základ? Jakou podobu má mít dialog vysokých škol se sektory, které budou absolventy zaměstná­ vat? V jakých specializacích a roz­ sahu se mají na výuce podílet zahra­ niční přednášející? Jak organizovat kontakty se sférou praxe, jež by obohacovaly výuku? Dosavadní diskuse opravňují k domněnce, že trend zřizovat pří­ slušné studijní směry na fakultách vysokých škol i mimo hlavní výuko­ vá centra je značnou měrou vyvolá­ ván rovněž snahou organizovat toto studium ve vztahu ke konkrétním regionům a zmírnit tak územně vá­ zaný deficit odborně připravených pracovníků. Zřízení samostatné, specializované fakulty se nicméně jeví jako aktuální. V současné době existuje značná rozmanitost osnov a kombinací předmětů i určování studijních smě­ rů. Spektrum volby je i s ohledem na profilující předměty dosti široké. Existují studijní směry s převahou ekonomie, městského inženýrství a urbanismu, geografie, práva, pří­

padně dalších profilujících kategorií předmětů. Takováto diferenciace má logiku i s ohledem na potřeby praxe a pokud výuka v národním rámci bude mít povahu systému, mohou tyto různé směry vytvářet dobrou symbiózu, vhodně se do­ plňovat a integrovat. Některé kate­ gorie předmětů by však v určité mí­ ře měly být zahrnuty do studijních směrů s jakoukoli dominantou: regionální ekonomika, městské in­ ženýrství, územní plánování a urba­ nismus, regionální sociologie, pří­ slušné úseky správního práva, prostorová analýza. Mezi nanejvýš aktuální patří ko­ nečně i otázka, jakou povahu a vý­ sledky má mít komunikace vysokých škol se sektory, v nichž se absolventi uplatňují. Jedním pólem je předsta­ va, že z těchto sektorů by měly vzejít přímé požadavky na studijní progra­ my a odborné profilování absolven­ tů, s příslibem podpory jejich uplat­ nění. Protipólem je názor, že vysoké školy mají samy sledovat a posuzo­ vat zájem o absolventy, jak z hledis­ ka kapacity „poptávky11, tak i struk­ tury výukových programů. Reálná strategie obou partnerských oblastí by se měla rozvíjet zhruba uprostřed těchto krajních náhledů: zaintereso­ vané sektory vyjádří zájem o určité kategorie absolventů a podle praxe poskytnou podněty ke koncipování výukových programů, přičemž se vy­ soké školy budou opírat o vlastní ar­ gumentaci, pokud jde o obsah studia ovlivňující i možnosti uplatnění ab­ solventů. Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc.

Přehled členských institucí Asociace regionalistiky a veřejné správy 1. ČVUT - Fakulta architektury: Ústav urbanismu I, Thůkurova 7, 166 34 Praha 6 2. ČVUT - Fakulta stavební: Katedra sídel a regionů, Thůkurova 7, 166 34 Praha 6 3. Institut pro místní správu IMS, Na Perštýně 11, 110 00 Praha 1 4. Masarykova univerzita - Přírodo­ vědecká fakulta: Katedra geografie. Kotlářská 2,611 37 Bmo 5. Masarykova univerzita - Pedago­ gická fakulta: Katedra geografie s di­ daktikou, Poříčí 7, 603 00 Bmo 6. Masarykova univerzita - Ekonomicko-správní fakulta: Katedra veřej­ né ekonomiky a regionálního rozvoje, Zelný trh 2/3, 657 90 Bmo 7. Nadace Fond pomoci místní správě ČR, 2/10, 110 00 Prahal.U radnice 2/10 8. Ostravská univerzita - Přírodově­ decká fakulta: Katedra geografie a geoekologie, Bráfova 7, 701 03 Ostrava 9. Regionální pracoviště ministerstva hospodářství, Tř. 1. máje 97/III, 460 01 Liberec 10. Slezská univerzita - Filosoficko-přírodovědecká fakulta: Kabinet spole­ čenských věd, Jaselská 2,746 01 Opava 11. Slovenská agentúra životného prostredia, Tajovského 28, 974 90 Ban­ ská Bystrica, SR 12. Sociologický ústav Akademie véd ČR: Skupina pro výzkum lokálního a regionálního vývoje 110 00 Praha I, Jilská I 13. Středisko teorie architektury a ur­ banismu ÚDU - Akademie věd ČR, Husova 4, 110 00 Praha 1 14. Technická univerzita Ostrava Katedra veřejné ekonomiky. Sokol­ ská 33,701 21 Ostrava 1 15. Terplán, Platnéřská 19. 110 00 Pra­ ha 1 16. Univerzita Jana Evangelisty Pur-

kynč - Sociálně ekonomická fakul­ ta: Katedra regionálního a lokálního rozvoje, Lipová 20, 400 10 Ústí nad La­ bem 17. Univerzita Mateje Bela - Ekono­ mická fakulta: Institut rozvoje obcí, miest a regiónov, 975 90 Banská Bystrica 18. Univerzita Matěje Bela - Ekono­ mická fakulta: Katedra verejnej eko­ nomiky, 975 90 Banská Bystrica 19. Universita Karlova - Přírodově­ decká fakulta: Katedra sociální geo­ grafie a regionálního rozvoje 128 43 Praha 2, Albertov 6 20. Universita Karlova - Fakulta soci­ álních věd: Institut sociologických stu­ dií, Celetná 20, 110 00 Praha 1 21. Vysoká škola báňská - Ekonomic­ ká fakulta: Katedra regionální ekono­ miky, Sokolská 33, 701 21 Ostrava 22. Vysoká škola ekonomická - Fakul­ ta národohospodářská: Katedra veřej­ né správy a regionálního rozvoje, Pod Zvonařkou 7, 120 00 Praha 2 23. Vysoká škola zemědělská - Kated­ ra humanitních věd: obor sociální ekologie, 160 00 Praha 6, Suchdol. Ka­ mýcká ul. 24. Vysoká škola chemicko-technologická - Fakulta územní správy, Stu­ dentská 84, 530 09 Pardubice 25. Výzkumný ústav rozvoje oblastí a měst, Cujkovova 30,704 08 Ostrava 26. Výzkumný ústav výstavby a archi­ tektury, Letenská 3, 118 00 Praha 1 27. Západočeská universita - Ekono­ mická fakulta, Hradební 22,350 02 Cheb 28. Západočeská universita - Pedago­ gická fakulta: Katedra geografie, Ve­ leslavínova 42, 306 19 Plzeň 29. Západočeská universita - Ústav managmentu, oddělení veřejné správy. Americká 41, 301 00 Plzeň 30. Městský úřad. Uhlířské Janovice 285 04 MODERNÍ OBEC 2/1995 □

49

sociální a zdravotní pece

Postavili vlastní polikliniku Rozhovor se starostou Neratovic MUDr. Tomášem Roithem Nevyhovující prostory V osmdesátých letech byla v Neratovicích tzv. závodní poliklinika, která však zcela pro­ storově nevyhovovala, stála na naprosto nevy­ hovujícím místě, zamořeném dioxinem. Tepr­ ve po roce 1990 se o tomto problému mohlo veřejně hovořit. Hygienické orgány nakonec vydaly rozhodnutí, které urychlovalo celý proces výstavby nového objektu. Potřeba no­ vé polikliniky byla evidentní, myšlenku pod­ porovali nejenom členové zastupitelstva, ale všichni občané. Vedení města chtělo mít nový typ zdravot­ nického zařízení, které by bylo na úrovni končícího 20. století. Díky tomu, že v čele zastupitelstva stál lékař, který měl zkušenosti a podporu, podařila se prosadit myšlenka stavby nemocnice. Nikoliv velkorysá polikli­ nika plná čekáren a zbytečných chodeb, ale moderní zařízení, které těžiště péče o pacien­ ta přenáší do ambulancí, do ordinací odbor­ ných lékařů, na operační sál a intenzivně, krátkodobě využívaná lůžka. Celá koncepce výstavby sledovala především komplexní pé­ či o pacienta, kde lékař vykonává svoji profe­ si s potřebným klinickým zázemím a není

V závěru loňského roku proběhla denním tiskem stručná zpráva. V Neratovicích byla otevřena nová nemocnice. Takových událostí, které jsou pro každé město velkým přínosem nebývá, mnoho. Navíc nemocnice v Neratovicích je ve vlastnictví města a především zastupitelstvo města má zásluhu na jejím otevření a provozu. Protože privatizace zdravotnictví je všeobecně v centru pozornosti, navštívili jsme starostu MUDr. Tomáše Roitha a vedení nemocnice, která je ve správě soukromé společnosti ALMEDA, s. r. o. O historii a průběhu výstavby jsme hovořili se starostou města, který je ve funkci již druhé období, navíc je profesí lékař a má tedy k problematice velmi blízko. Domníváme se, že právě jeho zásluhou vznikl v Neratovicích objekt na špičkové evropské úrovni, který slouží občanům celého okolí. úředníkem za psacím strojem, který píše vý­ kazy a hlášení. Od začátku se nepočítalo s tím, že v budově budou ordinace praktických lékařů. Ti budou postupně rozptýleni po městě, aby měli blízko ke svým pacientům. Do nemocnice přichází pacient na ambulantní léčbu, případně na krát­ kou hospitalizaci. Po propuštění z nemocnice přechází rekonvalescent do domácí péče, kde se cítí nejlépe, má klid a rodinné zázemí. Na­ víc v Neratovicích je na vysoké úrovni spolu­ práce s Českou katolickou charitou, která za­ jišťuje a pomáhá v péči o pacienty doma, v jejich bytech.

Státní správa nepodpořila Od počátku naráželi v Neratovicích na sta­ noviska státních orgánů, které předložený zá­ měr nepodpořily. Snaha budovat vedle ambu­ lantních pracovišť ještě lůžkovou část byla odmítnuta s tím, že v ČR je nemocničních lů­ žek dostatek. Od počátku výstavby se od ní di­ stancovalo Ministerstvo zdravotnictví i úřed­ níci Okresního úřadu. Město začalo jednat. Nejprve vykoupilo od Spolany, což je zde největší podnik, za výhod­ ných podmínek budovu. Celá stavba je adap­ tací s přístavbou. Nejde tedy o výstavbu na ze­ lené louce. Podstatné bylo financování. Je nutno oce­ nit, že Okresní úřad pomohl tím, že poskytl městu zásadní úvěr, který je však nutno spla­ tit. V letošním roce zbývá ještě splátka 16 mil. Kč. Dále přispěla úvěrem Česká spořitelna. Ve čtyřleté lhůtě zbývá městu ještě splatit 20 mil. Kč. Podstatnou a rozhodující část nákla­ dů však město hradilo prodejem obecního ma­ jetku. Největší část získalo prodejem obchod­ ního domu. což je zařízení, které se dá sice výhodně pronajímat, ale prodejem z města ne­ zmizí, plní dál svoji funkci a navíc je v sou­ kromé péči, nejsou starosti s údržbou a opra­ vami. Tím bylo zajištěno financování. Celá stavba trvala 20 měsíců. Stavební část včetně technic­ kého zázemí stála téměř 100 mil. Kč. Přitom díky schopnému vedení, kvalifikované projek­ ci i přístupu realizačních firem bylo dosaženo průměrných nákladů 1 500-1 700 Kč/m3. Tedy stavba relativně levná. Náklady najedno lůžko vycházejí necelých 400 tisíc Kč.

Privátní péče Město od počátku chtělo privátní péči, ale pod kontrolou obce. Nemocnice je tedy vy­ budována z prostředků města a město je 100 % majitelem. Privátní provoz je svěřen společnosti ALMEDA, s. r. o., která byla dlouho, pečlivě a složitě ve veřejné soutěži vybírána. Nájemní smlouva má klauzule, kte­ ré především požadují, aby společnost zajiš­ ťovala odbornou lékařskou péči v oborech, které jsou požadovány. Jedná se o internu, chirurgii, neurologii, gynekologii, oční, ušní, nosní a krční obory. Navíc je zde operační

50

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE

trakt, perfektní laboratoře, rentgen, jednotka intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení. Město dále požadovalo, aby provozovatel zajistil přístup všem pacientům na základě úhrady výkonů platbami od pojišťoven. Provoz nemocnice se teprve rozbíhá, ale to, co se podařilo v Neratovicích, je příkladem privatizace. Je zajímavé, že tento model priva­ tizace nemá podporu. Fungování zařízení po­ dobného typu je maximálně účelné, efektivní a plně privátní a stimulující. Město pochopi­ telně chtělo, aby provozující společnost byla zainteresována. Proto je vytvořena smlouva na poměrně dlouhou dobu 30ti let, která je jis­ totou pro společnost a vytváří podmínky k to­ mu, aby mohla investovat do vybavení a zaří­ zení nemocnice. Celé zařízení je velmi dobře projekčně ře­ šeno. Generální projektant arch. Řeřucha (Pardubice) byl limitován programem města. Složité výběrové řízení na provozovatele při­ neslo mj. řadu praktických připomínek, které se podařilo ještě v průběhu stavby převést do realizace.

Vysoký standard

Zdejších 60 lůžek svým efektivním a inten­ zivním využitím nahradí běžných 200 lůžek, která budou asi muset jinde skončit. Všichni odborníci vědí, že lůžek je v ČR vcelku dosta­ tek, nejsou však na správných místech a ne­ jsou správně využívána. Cesta rozvoje zdra­ votnictví nevede přes odmítání výstavby efektivních lůžek, ale spočívá v rušení těch nevyužitých.

Provozovatel - ALMEDA s. r. o. ALMEDA je společnost, která garantuje za­ stupitelstvu fungování nemocnice, lékařskou péči o občany a celkový provoz. Město tak má jediného partnera, kterému pronajalo zdravot­ nické zařízení. Tato společnost navenek vystu­ puje jako jediný představitel nemocnice, nese hlavní garance, zabezpečuje provoz a společné činnosti (laboratoře, RTG, úklid, zásobování atd.). Na základě dalších samostatných smluv uzavírá ALMEDA kontrakty o spolupráci s ně­ kolika dalšími firmami, které zabezpečují od­ bornou lékařskou péči v jednotlivých oborech (např. MEDIVA, s. r. o. - gynekologie, MEDITERA, s. r. o. - chirurgie atp.). Všechny ty­ to firmy jsou naprosto samostatné, suverénní

a plně odpovědné za péči, kterou poskytují. Dí­ ky těmto kontraktům se dostanou do nemocni­ ce emdovaní odborníci z vysokých škol, před­ ních pražských a jiných pracovišť, kteří mají velké zkušenosti, jsou proškoleni v cizině, umějí pracovat se špičkovým zařízením. Další firmy a lékaři z města zajišťují jiné odborné činnosti. Všichni jsou však plně samostatní a vztahy k ALMEDĚ jsou smluvní. Připomíná to, s určitou nadsázkou, holdingové uspořádá­ ní, ale má to mnoho nesporných předností. Na­ příklad vybavení nemocnice nákladným zaří­ zením na leasing je přístupnější a snazší prostřednictvím ALMEDY. Tento systém, jak zprivatizovat velká cent­ ra, byl navržen i MZ, zatím však bez odezvy. V nemocnici se pohybují manažéři, ale stále je to mnohem menší aparát a lékaři mohou plnit své odborné poslání. Provoz se rozbíhá a po­ chopitelně vyžaduje určitý čas. Představitelé společnosti oceňují přístup zahraničních fi­ rem, které mají mnohem větší pochopení a znalosti o podpoře a spolupráci zdravotnic­ kých subjektů. Pražská pobočka AUSTRIA Banky v Revoluční ulici přistoupila velmi re­ álně k úvěru na vybavení nemocnice. Většina zahraničních firem rabaty kompenzuje navý­ šením materiálů, připouští zpožděné platby až o 1 rok, dává výhodné platební podmínky. To naše firmy zatím neumějí. Společnost ALMEDA má uzavřenu smlou­ vu s městem Neratovice na 30 let s předkup­ ním právem. Do vybavení investovala zaříze­ ní v hodnotě cca 35 mil. Kč. Roční obrat v zařízení se předpokládá cca 55 mil. Kč. To­ to zdravotnické zařízení ojedinělého typu plní své poslání a občané jsou spokojeni. Zastupi­ telstvo města splnilo jeden z prvních kroků svého programu.

Uvedené skutečnosti vysoce hodnotí před­ stavitelé provozující společnosti. Hovoříme s MUDr. Ivanem Reichem, který je společní­ kem firmy a s manažerem Petrem Kocianem (22 let). Říkají, že na stavbě je vidět, že byla řízena starostou - lékařem. Je zde až světově moderní uspořádání po­ měrů využitelných a nevyužitelných ploch, poměrů ambulantní a lůžkové části, poměrů lůžek normálních a intenzivních. Jde o ne­ mocnici s relativně nízkým počtem lůžek a k nim je vysoký počet pracovišť, která pra­ cují ambulantně a semiambulantně. Celé za­ měření nemocnice je orientováno na krátko­ dobé a velice intenzivní ošetřování. Pokoje jsou maximálně třílůžkové a standardem je pl­ né příslušenství každého pokoje tj. koupelna, WC atd. To, co je ve většině pražských ne­ mocnic nadstandard, je zde samozřejmostí. Nadstandardnost zde spočívá v intenzitě, vyš­ ší úroveň je dána péčí, tzn. že na čtyři lůžka připadá jedna sestra. MODERNÍ OBEC 2/1995 □

51

OTÁZKY A ODPOVĚDI Veřejná soutěž Otázka: Jaké jsou podmínky pro zveřejnění obchodní veřejné sou­ těže v Obchodním věstníku? Odpověď: Obchodní věstník vychází jednou týdně ve středu. Uzávěrka pro přijetí podkladů ke zveřejnění obchodních veřejných soutěží (OVS) v příslušném čísle OV je 12 dní před publikováním, tzn. v pátek ve 12.00 hod. Objed­ návky na zveřejnění lze posílat poštou na adresu: Obchodní věst­ ník, Radlická 61, 150 00 Praha 5, nebo faxem na číslo (02) 54 54 82 (zároveň tel. i zázn., příp. i fax (02)24 51 11 18. Ke zveřejnění redakce potře­ buje od zadavatele objednávku s uvedením IČO, (DIČ) a bankov­ ního spojení, a dále text, který má být publikován. Pro účely členění veřejných soutěží v listu a usnad­ nění orientace uchazečů redakce dále potřebuje, aby zadavatel na začátku textu jednoznačně označil veřejnou soutěž šifrou, do které skupiny a regionu podle místa plnění soutěž patří. Po obdržení objednávky redak­ ce zadavateli potvrdí přijetí s uve­ dením značky a data, kdy bude vyhlášení OVS zveřejněno. Po vy­ dání dotyčného čísla zadavatel ob­ drží fakturu s příslušnou tiskovou stranou, kde bylo vyhlášení veřej­ né soutěže otištěno. Při objednáv­ ce zveřejnění výsledků veřejné soutěže uvádějte, prosím, značku (číslo), pod níž redakce vede pů­ vodní vyhlášení soutěže. Sazby za zveřejnění jsou řešeny paušální částkou, takže zadavatel ví pře­ dem, kolik zaplatí. V paušální částce je zahrnuta cena za vyhlá­ šení soutěže i za zveřejnění vý­ sledku soutěže nebo jejího zruše­ ní. Sazby činí: - 1 000 Kč + 5 % DPH za zve­ řejnění na 1 sloupec (šíře 6 cm), - 4 000 Kč + 5 % DPH za zve­ řejnění na 2 sloupce (12 cm), - v případě jiného požadovaného rozměru, např. 3 nebo 4 sloupce, se uplatňuje sazba 20 Kč za mili­ metr výšky jednoho sloupce + 5 % DPH.' Pro snadnější orientaci uchaze­ čů i čtenářů bude zveřejňování OVS členěno do skupin a regionů podle místa plnění na skupiny: (A) projektová, stavební a mon­ tážní činnost, (B) služby, (C) do­ dávky zboží, (D) ostatní a na regiony: Praha, České Budějovi­ ce, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava, a ostatní. Označit text příslušnou šifrou (např. A7) je proto v zájmu každé­ ho zadavatele. Ze stejného důvodu doporuču-

52

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

jeme uvést při formulaci vyhláše­ ní nejprve název zadavatele, co je předmětem zakázky, kdy a kde má být realizována a pak další nutné údaje vyplývající ze zákona o za­ dávání veřejných zakázek. Z toho­ to vyhlášení by měl uchazeč jed­ noznačně poznat, zda se má vůbec o zakázku zajímat. Upozorňuje­ me, že za obsahovou správnost podkladů ke zveřejnění odpovídá předkladatel, za správnost otištění redakce OV (viz nařízení vlády o Obchodním věstníku). Po uzavření smlouvy je zadava­ tel dále povinen zveřejnit v OV uchazeče, který tuto zakázku zís­ kal včetně nabídkové ceny. Instituce zveřejňování OVS ne­ ní v podmínkách tržní ekonomiky samoúčelná, ve vyspělých zemích jde o zcela běžnou praxi. Zveřej­ ňování vyhlášení soutěží přispívá kromě jiného k průhlednosti tržní ekonomiky a k lepší informova­ nosti občanů o hospodaření veřej­ nými finančními prostředky. Předplatné Obchodního věstní­ ku, které na rok činí 1 248 Kč, si lze zajistit na adrese: Economia, a. s.. Na Rorenci 19, 115 43 Pra­ ha 1, tel. (02) 282 22 16. Ve vol­ ném prodeji (jedno číslo za 24 Kč) bude ve vybraných prodejních místech PNS s větší koncentrací obyvatel v rámci celé ČR. Přísluš­ ný seznam prodejen otiskneme v Obchodním věstníku a Hospo­ dářských novinách. Zájemci o elektronickou podo­ bu dat veřejných soutěží si mohou zakoupit Obchodní věstník v elek­ tronické verzi, který pracuje na bázi fulltextové technologie a jeho ovládání je velmi snadné. V případě jakýchkoli dotazů nebo nejasností se obraťte na re­ dakci Obchodního věstníku. Rádi vám vyjdeme vstříc. Otázka: V prvním čísle Moderní obce jste uvedli, že obchodní ve­ řejnou soutěž musí obec uspořá­ dat vždy, pokud výše zakázky dosáhne alespoň 5 mil Kč u ne­ movitostí a 1 mil. Kč v ostatních případech. V zákoně se však ho­ voří o částce 500 tisíc, resp. 100 tisíc Kč. Hodláme zakoupit pro potřeby města osobní automobil, jak máme postupovat? Odpověď: Aby nedocházelo k nedorozuměním, je nutno dů­ kladně číst a rozlišovat pojmy. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadává­ ní veřejných zakázek v § 2 vyme­ zuje pojmy a stanoví zde, že ve­ řejnou zakázkou se rozumí pouze ta zakázka, která při splnění dal­ ších podmínek přesahuje 500 ti­ síc (resp. 100 tisíc) Kč. Obec jako zadavatel postupuje při za­

dávání veřejných zakázek způso­ bem, který uvádí § 3 citovaného zákona. Ten stanoví, že uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku ji­ ným způsobem než je obchodní veřejná soutěž je přípustné, musí však být dodrženy podmínky, které stanoví § 49 nebo § 50 to­ hoto zákona. Jednou z těchto podmínek je, že výše zakázky je nižší než 5 mil. (1 mil.) Kč. Tedy do této výše není podmínkou uzavření smlouvy obchodní ve­ řejná soutěž a připouští se mož­ nost zadat zakázku výzvou více zájemcům k podání nabídky. Takto by měla postupovat obec i v případě zakoupení osobního automobilu. Výzva musí být po­ dána nejméně pěti zájemcům. Pokud však výše zakázky dosáh­ ne alespoň 5 mil. (1 mil.) Kč, musí zadavatel uspořádat vždy veřejnou soutěž, jak bylo správně uvedeno v článku.

Bytová problematika K otázce města Tachova ve věci závaznosti nabídky převodu bytu do vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů: V červnu 1994 schválilo zastu­ pitelstvo města Tachova zásady pro prodej bytů z majetku města do vlastnictví nájemců. Podle těchto zásad rozeslala Správa ma­ jetku města Tachova z pověření města nájemcům bytů nabídky převodu bytu do vlastnictví. V pí­ semné nabídce byly uvedeny pod­ statné náležitosti včetně ceny. Někteří nájemci písemně sdělili, že nabídku převodu bytu přijímají. Koncem září 1994 zastupitel­ stvo města schválilo změnu zásad pro prodej bytů a podle nich byly rozeslány nájemcům nové nabíd­ ky. V nich je současně uvedeno, že tím se ruší dřívější nabídka a zároveň běží nová šestiměsíční lhůta ode dne doručení nové na­ bídky. Současně se v nové nabíd­ ce uvádí, že pokud někteří nájem­ ci již projevili zájem o koupi bytu podle předchozí nabídky a svou žádost (přijetí nabídky) doručili Správě majetku města Tachova, není nutné přijetí nové nabídky oznamovat. Je mnoho dotazů k tomu, jak je to s platností dřívější nabídky a zejména s šestiměsíční lhůtou pro její přijetí. Odpověď: Písemná nabídka vlastníka budovy (jednotky) k převodu bytu nájemci podle § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, je jednostran­ ným právním úkonem vlastníka; je

to projev vůle směřující k uzavření smlouvy o převodu bytu. Pro tako­ vý právní úkon platí ustanovení § 43 a násl. občanského zákoníku, která upravují náležitosti návrhu na uzavření smlouvy. Písemná na­ bídka musí obsahovat všechny podstatné náležitosti smlouvy o převodu bytu, mezi něž patH především cena bytu. Nabídka (návrh převodu) půso­ bí od doby, kdy byla doručena ná­ jemci. Ode dne doručení nabídky počíná běžet šestiměsíční lhůta k jejímu přijetí. Jde o hmotně právní lhůtu, u níž platí, že právní úkon musí dojít alespoň poslední den lhůty adresátovi, nestačí jen odevzdání poštovní přepravě. Ko­ nec lhůty určené podle měsíců při­ padá na den, který se pojmenová­ ním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne ko­ nec na jeho poslední den; jde-li však o sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejblíže násle­ dující pracovní den. Například jestliže nabídka byla doručena ná­ jemci 31. srpna 1994, musí být je­ jí přijetí doručeno vlastníkovi do 28. února 1995. Šestiměsíční lhů­ tu nelze v žádném případě zkrátit; jejím marným uplynutím právo nájemce na přednostní nabytí bytu zaniká prekluzí. Je možné, aby v písemné nabíd­ ce vlastník budovy (jednotky) uvedl určité podmínky odkládací nebo rozvazovací, popř. odstoupe­ ní od smlouvy). Tak například lze v písemné nabídce uvést, že smlouva o převodu bytu bude uza­ vřena za předpokladu, že ji uza­ vřou všichni nájemci bytů v budo­ vě. Pokud však nabídka nic takového neobsahuje, je návrh vlastníka na uzavření smlouvy o převodu pro vlastníka závazný, jakmile jej nájemce přijme. Pro přijetí nabídky (návrhu pře­ vodu) nájemcem platí ustanovení § 43c občanského zákoníku. To znamená, že včasné přijetí je jed­ nostranným úkonem nájemce a nabývá účinnosti dnem, kdy vy­ jádření souhlasu s nabídkou dojde vlastníkovi budovy (jednotky). Pokud se vlastník nedohodne s ná­ jemcem jinak (zde musí být sou­ hlas obou stran), je přijatá nabídka závazná a vlastník je povinen smlouvu o převodu bytu uzavřít v rozsahu a obsahu uvedenými v nabídce. Pokud v průběhu trvání šestiměsíční lhůty učiní vlastník novou nabídku za situace, že pů­ vodní nabídka byla platná a byla přijata nájemcem, záleží na ná­ jemci, zda na nové podmínky při­ stoupí.

OTÁZKY A ODPOVĚDI Z uvedeného vyplývá, že jaké­ koliv změny v podstatných náleži­ tostech první nabídky by měly být s nájemcem projednány a vyžádán jeho souhlas; ten by měl být v zá­ jmu právní jistoty písemný. Nepovažuji za správné, jestliže se v nové nabídce uvádí, že v pří­ padě zájmu o koupi bytu není nut­ né nabídku opakovat; naopak je nezbytné vyjasnit, zda nájemce přistoupil na změněné podmínky, zda tedy na podmínkách první na­ bídky netrvá a změnu akceptuje. Nedořešení této otázky by mohlo vyvolat v dalším průběhu značné komplikace. K otázce města Orlové ve věci na­ bídky převodu bytu do vlastnictví nájemcům: V srpnu letošního roku byla ně­ kolika nájemcům doručena nabíd­ ka převodu bytu podle § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. Nabídka obsahovala cenu bytu. Někteří ná­ jemci nabídku přijali ve stanovené lhůtě, což písemnou formou ozná­ mili. Nabídku převodu bytu však posílal Městský úřad. Je nabídka platná? Odpověď: Nabídka převodu bytu nájemci bytu doručená ná­ jemci a jím akceptovaná je závaz­ ná. Otázku, zda šlo o platnou či ne­ platnou nabídku, je třeba posuzo­ vat podle zákona o obcích (úplné znění č 410/1992 Sb. doplň, záko­ nem č. 68/1993 Sb. a zákonem č. 152/1994 Sb.). Podle § 36a odst. 1 a 2 jsou zastupitelstvu ob­ ce vyhrazeny některé majetko­ právní úkony, mezi něž patří na­ bytí a převod nemovitých věcí. Kromě toho podle § 36a odst. 4 uvedeného zákona záměry obce převést nemovitý majetek musí být v obci zveřejněny nejméně po dobu 30 dnů před projednáním v orgánech obce. Při převodu vlastnictví bytu v budově ve vlast­ nictví obce je třeba proto rozlišo­ vat tři etapy: - zveřejnění záměru prodat byty (zpravidla formou oznámení vy­ braných domů, v nichž se mají by­ ty prodávat) - nabídka převodu bytu podle §22 zákona č.72/1994 Sb. - schválení smlouvy o převodu vlastnictví. Vzhledem k tomu, že zveřej­ nění záměru prodat byty není rozhodováním o majetkopráv­ ních úkonech, není ze zákona ne­ zbytné, aby výběr těch budov, v nichž se mají prodávat byty a zveřejnění jejich seznamu s pří­ slušnými údaji schvalovalo za­ stupitelstvo obce a nebylo by v rozporu se zákonem o obcích.

aby to provedla např: obecní ra­ da. Přesto však zastupitelstva ob­ cí o výběru budov pro prodej by­ tů zpravidla rozhodují. Písemná nabídka je - jak je uvedeno již v odpovědi na předchozí dotaz právním úkonem, který se týká převodu bytu jako věci nemovité, a proto je nezbytné, aby rozhod­ nutí o tom, kterým nájemcům bu­ dou převody bytů nabídnuty, provedlo zastupitelstvo stejně ja­ ko smlouvy o převodu. Pokud by tedy ani nabídky ne­ byly předmětem jednání a roz­ hodnutí zastupitelstva (v zápise z jednání, do něhož mohou obča­ né obce nahlížet), šlo by o poru­ šení zákona o obcích. K otázce, zda postačí, aby na­ bídku učinil městský úřad, je tře­ ba uvést, že tak může učinit jen na základě pověření jako orgán obce, který může vystupovat za obec při plnění úkolů obce v její samostatné působnosti. Subjek­ tem vlastnictví je obec jako práv­ nická osoba, nikoliv obecní (městský) úřad. Nejsou-li splněny uvedené podmínky, nejsou nabíd­ ky převodu bytů - byť by jinak splňovaly ostatní náležitosti platné. Nabídky totiž nejsou v ta­ kovém případě učiněny vlastní­ kem budovy ani osobou, která za vlastníka jedná.

Místní poplatky Otázka: Jak lze vyložit pojem „vybraná místa" z hlediska po­ platku dle § 10 zákona? Odpověď: Zákon o místních poplatcích u poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst nespecifikuje pojem „vybraná místa" a s ohledem na to lze jako vybrané místo označit jakoukoliv část obce v jejím katastrálním území. Pro vybírání poplatku však je nutno splnit podmínky, které stanoví zákon, tj. zejména umístění značky, která zakazuje vjezd a zároveň určení podmínek, za kterých se výjimečně vjezd povoluje. V případech místních komunikací o tom rozhoduje obec, u komunikací, které spra­ vuje okresní správa silnic, je nut­ no dohodnout případné umístění značky a možnosti vybírání po­ platků s dopravní policií a u les­ ních komunikací je nutno spolu­ pracovat s referáty životního prostředí okresního úřadu. Zna­ mená to, že pokud je výjimka po­ volena, je možno vybírat i místní poplatek. Pokud však okresní úřad výjimky neudělil, nemůže obec na těchto komunikacích po­ platky vybírat.

Aplikace stavebního zákona Otázka: Vyžaduje umístění pro­ dejního Stánku na veřejném pro­ stranství stavební povolení? Odpověď: Prvotním je vždy posouzení, zda se v konkrétním případě prodejní Stánek považuje za stavbu. Pokud ano, podléhá re­ žimu stavebního zákona o kom­ petenci stavebního úřadu. Pro rozlišování nadále zůstává aktu­ ální stanovisko odboru územního rozvoje MŽP ČR „Posuzování prodejních Stánků, umisťovaných na veřejných prostranstvích, sta­ vebními úřady", publikované ve Stavebně správní praxi č. 5/91. Je-li prodejní Stánek jen krát­ kodobým přenosným zařízením, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení a nelze na něj aplikovat ustanovení stavebního zákona. Splněny však musí být oba poža­ davky: přenosnost a krátkodobost. Přitom krátkodobost je ves­ měs spojena s konáním nějaké akce (trh - ne však stálé tržiště, cirkus, oslavy, manifestace, ve­ řejné shromáždění, výstava aj.) a vymezuje se zpravidla jen dny, popř. týdny.

Umisťování (zřizování) prodej­ ních Stánků nevyžadujících ohlá­ šení ani stavební povolení lze re­ gulovat - obecně závaznou vyhláškou obce vydanou na úseku samostat­ né působnosti (§ 36 odst. 1 písm. 0 zákona o obcích), - smlouvou o pronájmu obecní­ ho pozemku, - poplatky za zvláštní užívání ve­ řejného prostranství vybíranými podle § 4 a 11 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění zákonů č. 184/1991 Sb. ač. 338/1992 Sb., - sankcemi a postupem obecní rady podle § 48, 50 a 51 zákona o obcích, - u Stánku umístěného na sta­ vebním pozemku by mohlo při­ cházet v úvahu též nařízení sta­ vebního úřadu provést nezbytné úpravy na stavebním pozemku podle § 87 stavebního zákona, spočívající v odstranění Stánku. Na dotazy v tomto čísle odpo­ vídali: JUDr. Jaroslava Sechterová, Josef Vratislav (veřejná soutěž), JUDr. Milan Horák (by­ tová problematika), JUDr. Marie Kohoutová (místní poplatky) a převzato ze Stavebně správní praxe č. 1/94 (aplikace stavební­ ho zákona)

/r

spínaní STAVEBNÍCH KONSTRUKCI

STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ BUDOV, KOSTELŮ PRŮM. OBJEKTŮ □ uvedené odborné práce, včetně souvisejí­ cích injektážních prací porušeného zdivá Vám provede specializovaná firma □ práce provádíme po celém území ČR

PRÁCE PROVÁDÍ:

- __

VK.

KOS CONSULT HAVLÍČKOVA 24 750 00 PŘEROV

tel./fax: (0641)8910

J

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

53

POZNATKY ZE SVĚTA

Samospráva v Evropě ve světle komparativních výzkumů

ístní správa a samospráva jsou důležitou součástí systému moderní demokracie, vycházející z pluralitního politic­ kého systému, důsledného re­ spektování lidských a občan­ ských práv a opírající se o tržní ekonomiku. Územní samospráva je významným faktorem uplatňo­ vání a rozvoje demokracie a par­ ticipace občanů na politickém rozhodování a správě. V Evropě má dlouhodobé tradice a vývoj, který po druhé světové válce vy­ ústil v r. 1985 do přijetí Evropské charty místní samosprávy, obsa­ hující základní principy a stan­ dardy územní samosprávy v de­ mokratickém státě. V posledním období, zejména v souvislosti s vytvářením Evrop­ ské unie, zesílil výzkum otázek územní správy a samosprávy. V poválečném vývoji došlo k vý­ znamným a podnětným změnám ve struktuře veřejné správy de­ mokratických zemí, uskutečnily se reformy místní správy. Sou­ částí demokratické transformace postkomunistických zemí je i bu­ dování demokratické územní sa­ mosprávy. Vyvstává tu pro současnost i pro další náš vývoj celá řada otázek zajímavých pro členy za­ stupitelstev našich obcí, pro funk­ cionáře i pracovníky místní sprá­ vy ve městech, ostatních obcích i okresech. Pozornost zasluhují např. cíle a výsledky reforem místní správy v evropských ze­ mích, vývojové tendence v místní správě, otázky pojetí a realizace decentralizace ve veřejné správě, rozsah a podmínky uplatňování samosprávných kompetencí, kul­ tura místní správy atd.

M

Součást moderní demokracie Územní samospráva vznikla

54

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

jako součást moderní demokracie a je nerozlučně spjata s jejím roz­ vojem. Je tradiční politickou a právní institucí, která je vý­ znamným prvkem vertikální děl­ by moci ve státě. Jejím subjektem je územní společenství občanů obce, popřípadě vyššího územní­ ho celku, odlišné od státu. Je ori­ ginálním nositelem veřejné sprá­ vy ve svém obvodu, kterou tvoří územní samospráva zaručená ústavou a blíže vymezená záko­ nodárstvím. Výzkum územní samosprávy je předmětem řady sociálně vědních disciplin - politologie, státovědy a oborů veřejného práva, ekono­ mie, sociologie, historie a dalších. Z toho také vyplývá široké spekt­ rum otázek, případně sociologic­ kých výzkumů, výzkumů veřejné­ ho mínění apod., které jsou přitom sledovány. Právní výzkum se na­ př. soustřeďuje na analýzu ústav­ ního statusu územní samosprávy a ústavněprávních záruk samos­ právných práv, organizačně struk­ turální vztahy, pravomoci orgánů samosprávy a kompetenční okru­ hy územních samosprávných cel­ ků, na úpravu volebního práva do místních zastupitelstev atd. Důle­ žitým směrem výzkumu je kom­ parace obecných a specifických rysů místní správy a samosprávy v jednotlivých zemích a protože ne všechny prvky místní správy a samosprávy jsou komparabilní, nepochybný význam má též mo­ nografická analýza územní správy a samosprávy v jednotlivých ze­ mích. Zvláštní důležitost má zejména správovědní analýza, která ukazu­ je faktické fungování jednotlivých samosprávných institucí, skuteč­ ného využívání kompetencí, pou­ žívaných metod správní činnosti, rozhodovacího procesu v územní samosprávě na základě konkrét­ ních výzkumů, výměny zkušenos­ tí volených i profesionálních před­ stavitelů územní správy a samosprávy, která může přinášet bezprostřední podněty pro elimi­ naci nedostatků i pro zlepšování samosprávných činností a metod práce orgánů samosprávy. Aktuálním problémem výzku­ mu a dlouhodobým zdrojem pod­ nětů pro realizaci aktivit územní samosprávy je uplatnění poznat­ ků z fungování tržní ekonomiky

a metod moderního managemen­ tu. Je to praktické zejména z hle­ diska správy a samosprávy vel­ kých měst, vyžadující mj. systémově ekonomický přístup k řešení infrastruktury města, ko­ operační a koordinační vztahy mezi městskou správou a ekono­ mickým managementem v zajiš­ ťování modernizace správy, při řešení problémů ochrany životní­ ho prostředí atd. Velmi žhavým, kontroverzním i podnětným pro vývoj místní správy a samosprávy je analýza poznatků a reforem veřejné sprá­ vy celkově i speciálně územní správy, koncepcí inovačního pro­ cesu ve veřejné správě, vztahu vývoje územní samosprávy a dekoncentrované státní správy, způ­ sobů vytváření větších územních správních celků základního stup­ ně, řešení otázek vyplývajících z jistého napětí mezi požadavky a principy občanské participace na správě a racionality a efektiv­ nosti ve výkonu správy apod. Každé z naznačených témat srovnávacího pohledu na místní správu a samosprávu si zasluhuje zevrubnější rozbor, v tomto pří­ spěvku se pokusím přiblížit jen některá hlediska komparativního výzkumu, zejména taková, která umožňují četnost kriterií, jež při­ tom mají být uvažována, a sou­ časně přibližují celkovou cha­ rakteristiku místní správy v jednotlivých zemích a z nichž vyplývají shodné rysy i odlišnosti charakteristiky některých skupin těchto zemí, popřípadě z nich mohou vyplynout i určité zvlášt­ nosti jednotlivé země.

mi

grospic

jsou vyhrazeny státům. Proto zde úprava místní správy připadá jed­ notlivým státům, jejich ústavám a zákonodárství. Obdobně je to­ mu ve Švýcarsku, kde místní správu právně regulují ústavy a zákonodárství kantonů. Také ve SRN je územní správa a samos­ práva upravována ústavami a zá­ konodárstvím zemí. Na rozdíl od toho v unitárních státech rámcová právní úprava územní samosprá­ vy je obsažena v ústavě a je kon­ kretizována celostátním zákono­ dárstvím. Z hlediska právní úpravy mů­ žeme dále rozlišovat, zda a do ja­ ké míry je v jednotlivých státech svěřena územním samosprávným jednotkám statutární autonomie, tj. pravomoc vlastními právními normami upravovat organizační statut, popřípadě podílet se urči­ tým ústavně stanoveným způso­ bem na stanovení regionálního statutu autonomního územního společenství (Španělsko) nebo statutu oblasti v souladu s ústa­ vou a zákony (Itálie), který pak je schvalován celostátním zákonem, popř. tzv. organickým zákonem. Významným hlediskem kom­ parativního hodnocení místní správy a samosprávy jsou dále politologická kritéria. V této sou­ vislosti zkoumáme územní struk-

Hlavní hlediska Z právního hlediska je předmě­ tem analýzy zejména ústavní a zákonná úprava místní správy a samosprávy, její rozsah a způ­ sob, dále právní instituty, jimiž je územní správa a samospráva re­ gulována. Výrazně se liší právní úprava místní správy a samosprá­ vy ve federacích a v unitárních státech. Ve federacích není zpra­ vidla místní správa a samospráva předmětem úpravy federální ústa­ vou (USA, Švýcarsko) nebo jen velmi rámcové (SRN). Tak např. ve smyslu 10. dodatku Ústavy USA všechny pravomoci, které nejsou výslovně svěřeny federaci.

Mnichov - radnice

foto: j«n pavucek

turaci politického systému, vliv politických stran, hnutí a spole­ čenských organizací a různých sociálních skupin na komunální a regionální politiku. Sledujeme zejména obsah a priority komu­ nální a regionální politiky, jejich

POZNATKY ZE SVĚTA

vztah k místním zájmům a potře­ bám i ke státní politice. Souvise­ jícími právními a politologickými problémy tu jsou volební systém do místních zastupitelstev a vo­ lební chování občanů. Důležitým státovědeckým a politologickým problémem územní správy a sa­ mosprávy je její role v uplatňo­ vání demokracie v procesu míst­ ního rozhodování, občanské participace a iniciativy, zvláště pak prostřednictvím místního re­ ferenda, případně místního dota­ zování lidu. Jiným důležitým komparativ­ ním hlediskem výzkumu místní správy a samosprávy je kritérium decentralizace veřejné správy v jednotlivých státech a úlohy územní samosprávy v této de­ centralizaci. Jde tu zejména o vertikální dělbu kompetencí ve veřejné správě, o její rozvrstvení, o stupně územní správy a samos­ právy, totožnosti a rozdílnosti mezi nimi. Jedním z podmiňují­ cích prvků decentralizace je tak územní uspořádání veřejné sprá­ vy. Souvisejícími otázkami jsou způsoby uplatňování podřízenos­ ti, instančního postupu a dozoru ve vztazích místní a regionální veřejné správy i ústřední státní správy. Míra reálné decentraliza­ ce tu závisí zejména na způsobu dozoru vůči orgánům územní sa­ mosprávy. Ústřední otázkou decentraliza­ ce je ovšem míra samostatnosti, autonomie, diskreční působnosti jednotlivých územních stupňů, správy a samosprávy, která však není závislá pouze od vertikální dělby kompetencí, ale je výrazně podmíněna jejich majetkovou a finační samostatností, jejich vlastními zdroji. Konečně při hodnocení úrovně decentralizace nemůžeme od­ hlédnout od podílu státní správy na celkovém objemu veřejné správy a obstarávání veřejných služeb a na formách její organ i za- j ce, zejména případnými dekoncentrovanými orgány. Dalším podstatným hlediskem komparativního výzkumu jsou majetkové a finanční aspekty územní samosprávy. Jde zejména o rozsah komunálního, popřípadě regionálního majetku a o dispo­ ziční práva orgánů samosprávy s tímto majetkem, dále o rozsah I

rozpočtové a finanční samostat­ nosti obcí a vyšších územně sa­ mosprávných společenství, vztah místních rozpočtů ke státnímu rozpočtu apod. Patří sem i opráv­ nění zřizovat místní finanční fon­ dy a hospodařit s nimi. K tomu dále přistupuje úprava samostat­ ných finančních zdrojů obcí a vyšších samosprávných celků, zejména místních daní a poplat­ ků, podílů na centrálně vybíra­ ných daních. Ukazatelem reálné kapacity místní správy a samosprávy je též podíl na celkových veřejných vý­ dajích ve státě atd.

Zvláštní a specifické Existují přirozeně další kritéria komparativního výzkumu územní správy a samosprávy. Záleží tu na tom, z jakých odborných hledisek se k analýze a hodnocení místní správy přistupuje, zda z historic­ kých, správovědných, sociologic­ kých. politologických, geografic­

kých aj. Zvláštní význam po mém soudu má integrativní přístup k těmto výzkumům, který sleduje především kritickou analýzu vý­ voje, současného stavu, praktic­ kého fungování místní správy a samosprávy a umožňuje též komparaci různých přístupů k ře­ šení problémů uplatňování a ze­ fektivňování jejich funkcí. Jsou ovšem specifické otázky komparativního výzkumu místní správy, které mají aktuální vý­ znam z hlediska nejen současné­ ho, ale především budoucího vý­ voje naší územní správy a samosprávy. V této souvislosti zasluhují pozornost zejména po­ znatky z reforem veřejné správy a zvláště místní správy v Evropě, včetně poznatků o transformač­ ním procesu v postkomunistic­ kých zemích. Z tohoto hlediska jde o to, jakým způsobem byl v jednotlivých zemích reformo­ ván základní stupeň místní sprá­ vy a samosprávy, o poznatky

z utváření statutu a fungování re­ gionálního stupně územní správy a samosprávy, o vztazích místní a regionální samosprávy k podni­ katelské sféře, o rozsahu veřej­ ných úkolů v místní správě a možnostech jejich racionální re­ dukce, o možnostech a formách privatizace veřejných služeb. Jako názorný příklad kompara­ tivního přístupu k územní správě a samosprávě uvádím tabulkový přehled charakteristických rysů místní správy ve vyspělých de­ mokratických zemích světa prof. A. Nortona. Autor JUDr. Jiří Grospič, CSc., je vědeckým pracovní­ kem Ústavu státu a práva A V ČR. Zabývá se zejména státovědou, ústavním právem, teo­ rií legislativy, územní sprá­ vou a samosprávou. V těchto oborech přednáší též na VŠE Praha.

Charakteristické rysy některých systémů místní správy Velká Británie

U.S.A.

Francie

Švédsko

Kanada

Itálie

Dánsko

Japonsko

Ústavní

stanoví

ústavy

národní

národní

národní

status

parlament

států

ústava

ústava

ústava

Národní struk­ tura (stupně místní správy)

smíšená

smíšená

2 stupňová

2 stupňová

vymezené

vymezené

generální

generální

generální

zákonem

zákonem

kompetence

kompetence

kompetence

Kontrola místní politiky

nízká

nízká

vzájemná

vzájemná

vzájemná

Kontrola místní politiky historicky

nízká

nízká

vysoká

vysoká

vysoká

Místní funkce v 1.1949-1989

sníženy

různě

zvýšeny

zvýšeny

zvýšeny

12%

11%, 9%

9%, 15%

28%, 30%

18%

Veřejné výdaje v % HDP, 1985

44%

35%

49%, 50%

37%, 60%

29%

Místní výkonný orgán

rada

smíšený

smíšený

starosta nebo guvernér

Zastupitelský systém

většinový

Pravomoci

Výdaje místních orgánů v % HDP

3 stupňová

1985

Stranický systém

Účast ve volbách

starosta nebo

s úřadem

prezident většinový

poměrné

poměrné

poměrné

zastoupení

zastoupení

zastoupení

silný

slabý

silný

silný

silný

dvou stran

dvou stran

mnoha stran

mnoha stran

mnoha stran

nízká

nízká

vysoká

vysoká

vysoká

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

55

POZNATKY ZE SVĚTA

Tlak veřejnosti na byrokracii ři každém projednávání rozpo­ čtu kritizují poslanci vysoké náklady státní správy. Tyto disku­ se neprobíhají jen v českém Parla­ mentu, ale snad ve všech zemích světa. V posledních letech nejvíce stížností a podnětů k nápravě při­ chází ze Spolkové republiky Ně­ mecko (SRN). V minulých letech hospodářská recese snížila příjmy veřejných pokladen, ale jako nové se objevily v rozpočtu náklady spojené se začleněním nových ze­ mí bývalé NDR do společenství dosavadních zemí. Konečně úřed­ níci měli v této zemi vždy zvláštní postavení, aby byli vůči státu loa­ jální. Německá veřejná správa do­ dnes rozlišuje úředníky (Beamten) a zaměstnance (Angestellten). Od­ borníci vedou spory, který způsob zaměstnávání je levnější. Jedním z rozdílů mezi oběma skupinami je penze. Úředníkům se platí ze státního rozpočtu, kdežto zaměst­ nanec i jeho zaměstnavatel platí příspěvky do penzijního fondu.

P

Současný stav Německý stát zaměstnává 6,6 mil. osob, kterým platí ročně 331 mld. DEM, každé procento zvýše­ ní platu stojí 4,1 mld. DEM. Ve zvláště nepříznivé finanční situaci se nacházejí obce, které jsou silně zadlužené. Zaměstnávají však dva milióny pracovníků, jejichž platy čerpají více než polovinu rozpo­ čtů. tj. asi 150 mld. DEM. Podle posudku Spolkového účetního dvora (Bundesrechnungshof) je veřejná správa o mnoho miliard dražší než je nut­ né a její výkony nejsou kvalitní. V roce 1990 zřídil parlament zcela nový Spolkový úřad pro pošty a telekomunikace. Organizační řád však obsahoval nadbytek míst, proto dvůr po kontrole škrtl 181 pracovišť a tím ušetřil úřadu 11 mld. ročně. Další kritika se týkala podnikových zařízení pro školení a schůze. Německá dráha si upra­ vila palác Zabeltitz u Dráždan tak přepychově, že pobyt na den a účastníka si vyžádá náklady ve výši 400 DEM, dvakrát tolik než v dosavadních zařízeních. Finanč­ ní úřady vyplatí nejméně miliardu DEM dotací neoprávněně, neboť žádosti kontrolují jen nedostateč­ ně. V mnoha městech se množí stížnosti na korupci úředníků. Městská rada Mnichova jako dru­

56

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

há po Frankfurtu předložila zastu­ pitelstvu ke schválení plán ná­ pravných opatření. Úředníky, kte­ ří vystavují objednávky, bude rada pravidelně, každých pět let překlá­ dat na jiné místo. V každém odbo­ ru bude pracovat referent pro potí­ rání korupce a město zřídí létající kontrolní skupinu, která do úřado­ ven přinese nápravnou nejistotu. Odbory však tyto návrhy odmítají jako nevhodné. Překládání úřední­ ků korupci neodstraní a přesuny kvalifikovaných odborníků pove­ dou ke snížení výkonnosti.

Náprava Ministr financí SRN Waigel předložil vládě zprávu, ve které vyzývá všechny úřady a jejich za­ městnance, aby zabránili zneužívá­ ní státní služby a přizpůsobili vý­ kony současným požadavkům. Především zaměstnanci Spolkové pošty a dráhy by se měli vzdát do­ datečně zimní dovolené. V nových zemích (bývalá NDR), kde je pře­ bytek zaměstnanců, ministerstvo prodlužuje platnost mimořádných výpovědí. Také ochránci hranic musí šetřit osobní náklady i na uni­ formách. Ministerstvo financí již odstranilo mnohé neoprávněné čerpání náhrady mzdy a uzavřelo skuliny pro daňové úniky. Zástupci veřejné správy však požadují dalekosáhlé změny, které představují pro státní i komunální službu revoluci: prodloužení pra­ covní doby (u některých úřadů je nižší než u soukromých podniků), snížení platu a výkonnostní pré­ mie. Základním požadavkem je odklon od pevných platů: pilní do­ stanou přídavky a výplata leni­ vých se sníží pod tarifní sazbu. Tím by se odměňování veřejných služeb přizpůsobilo soukromým podnikům a snad docílilo podob­ ných výkonů.

Spolková pošta Jako příklad reformních snah může posloužit pošta, která je po léta terčem rozsáhlé kritiky, neboť vykazovala dlouhá léta ztrátu. Teprve za minulý rok ohlásila tzv. Žlutá pošta (dopisy a balíky) urči­ tý zisk. Ve všech oborech pošty dosahují osobní náklady celkem 28 mld. DEM, tj. tři čtvrtiny cel­ kových výdajů. Podle některých odhadů je snad každý pátý za­ městnanec nadbytečný. Pošta bu­

de proto pokračovat ve snižování počtu zaměstnanců, místa uvol­ něná odchodem pracovníků ane­ bo penzionováním nebude obsa­ zovat. Zajímavé jsou racionalizační návrhy poštovní správy pro menší obce a předměstí, kde je rozsah poštovních služeb nízký. V sou­ časné době udržuje pošta na ven­ kově 21 tisíc filiálek a 14 tisíc doručovacích míst. Ročně obslouží kolem jedné miliardy zákazníků. Náklady na udržování této sítě do­ sahují kolem 4,5 mld. DEM. Pod­ le návrhů převezmou v těchto ob­ lastech poštovní agendu pověřené obchody a samoobsluhy. Tím se sníží dosavadní náklady až na 40 %. Při pokusném provozu veřej­ nost přivítala, že např. potravinář­ ské maloobchody jsou dlouho otevřené a prodavači ochotní. Spolkovou poštu velmi tísní soukromá konkurence, neboť mnohé firmy nabízejí zájemcům kurýrní služby. Podle odhadů den­ ně dopravuje 40 tisíc poslíčků při­ bližně milión zásilek. Nakladatel­ ství posílají touto službou předlohy do tiskáren, lékaři vzor­ ky krve do laboratoří, televizní tý­ my kopie natáčení do vysílačů. Ve městech používají poslíčci auta anebo kola. Za 1 km ve městě za­ platí zákazník 1,70 DEM plus zá­ kladní poplatek. Velké podniky udržují s podniky těchto služeb spojení pomocí počítačů, aby do­ cílily rychlejší doručení.

Iniciativa měst Komunální správa, která je nej­ blíže občanům, byla a je vždy předmětem nemilosrdné kritiky. Německý tisk tvrdí, že správa v mnohých městech připomíná barokní truchlohru, vyřizování většiny záležitostí trvá dlouho, ob­ čan obíhá mnoho úřadů a prosedí hodiny na chodbách. Proto někte­ rá německá města se snaží zlepšit služby občanům. Univerzitní měs­ to Heidelberg je v tomto úsilí urči­ tým vzorem. Před dvěma lety za­ ložilo v sedmi předměstích tzv. Občanské úřady, které vyřizují veškerou agendu a pracují pro ob­ čany každodenně, ve čtvrtek v prodloužené době. Údajné ná­ klady nejsou vyšší než v dobách dřívější soustředěné městské sprá­ vy. Tyto úřady rovněž nepotřebují dodatečné pracovní síly, neboť

dřívější sociální referent, který evidoval občany s počátečním pís­ menem I-N nyní vyřizuje několik agend. Reformní města považují za svůj vzor moderní soukromý pod­ nik, popř. koncem. Veliké úsilí vyvíjí budoucí hlavní město SRN Berlín. Jeho výplatní listina totiž obsahuje 320 tisíc zaměstnanců, kteří nějakou formou pro město pracují. Proto Senát města pověřil tři mezinárodní poradenské spo­ lečnosti, aby za 20 mil. DEM vy­ pracovaly projekt pro reorganizaci správy. Podle předběžných studií se má správa hlavního města po­ dobat holdingové společnosti, kte­ rá se skládá z několika odborů. Ty se opět dělí na menší jednotky, z nich každá bude tvořit samostat­ né nákladové středisko. Z účetnic­ tví pak správa města zjistí náklady na jednotlivé služby a provede případnou reorganizaci. Poraden­ ské firmy předloží celý projekt do konce roku 1995 a do tohoto ter­ mínu proškolí také 200 tisíc za­ městnanců.

Závěrem Pesimisté vyslovují určité oba­ vy o výsledky těchto akcí. Tvrdí totiž, že tak velké soukromé spo­ lečnosti trpí nadbytečným počtem zaměstnanců, proto poradenské firmy doporučují v poslední době tzv. zeštíhlování organizace. Sou­ kromé firmy však pracují pod ne­ milosrdným tlakem trhu: buď sní­ ží náklady na úroveň konkurence anebo zaniknou. U komunálních úřadů však mohou odborníci pou­ ze srovnávat podobná města, kolik úředníků zaměstnávají na určitý počet obyvatel. Ale toto porovná­ ní není nikdy zcela přesné, neboť struktura měst či úkoly, které plní, se od sebe liší. Optimisté vycházejí ze součas­ né situace, kdy úkoly veřejné správy neustále rostou a daňové břemeno na pokrytí nákladů ne­ mohou města a obce zvyšovat. Proto tlak veřejnosti na levné a rychle služby veřejných úřadů poroste a bude působit stejně jako trh na obchodní či průmyslové podniky. Veřejné správě nezbývá nic jiného než následovat soukro­ mé podniky a racionalizovat. Dr. Dušan Novák, CSc. Mezinárodní politologický ústav Právnické fakulty MÚ Bmo

REGIONSPEKTRUM iž léta obepínají Prahu betono­ vé prstence rozlehlých sídlišť jako projev nutné prostorové ex­ panze hlavního města. Mezi ty­ pické sídlištní zástavby, které vznikly spojením původní obce Stodůlky s panelovými domy, patří aglomerace Jihozápadního Města, nyní Praha 13. Tvoří ji sídliště Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice a Velká Ohrada a ze sta­ ré zástavby Stodůlky, Vidoule, Háje, Malá a Velká ohrada a Třebonice. Ty leží na samotné výspě západního okraje Prahy. Budou­ cím investorům se však tady stále nabízí přibližně 660 ha volné plo­ chy. Je připravena pro výstavbu rodinných domů, vybudování parků a dalších veřejně prospěš­ ných zařízení. Praha 13 je ohrani­ čena čtyřproudovými silnicemi a ty velice prozíravě odklánějí dopravu ven z města. Za Třebonicemi, směrem k Ořechu vede dál­ niční obchvat, jihozápadně na Barrandov a z druhé strany by se měl stavět stejný vnější okruh na karlovarskou silnici a dále okolo letiště Ruzyně až severní plošinu města. Dopravní řešení lokality bylo pojato velmi prozíravě, zvláště uvážíme-li, že sem byla nedávno dobudována trasa metra V. B do Zličína, která spojení s centrem zkracuje na pouhých dvacet minut. To má zvláštní vý­ znam i vzhledem k možné rekrea­ ci v nedalekém Prokopském a Dalejském údolí. Výhledově se počítá, že v této lokalitě bude bydlet přibližně 80 000 obyvatel a již dnes jich zde nový domov našlo více než 60 000. Jsou to převážně mladí li­ dé, takže věkový průměr obyvatel těchto sídlišť právem patří k nejnižším v celé Praze a ke konci loňského roku činil 27,2 roku.

J

Od slibů k realitě „Prvořadý úkol, zcela podstat­ ný pro další rozvoj tohoto územ­ ního celku, zní dopracovat územ­ ní plány," hodnotí situaci starosta Prahy 13 - Jihozápadního Města, ing. Petr Bratský. Stal se průvod­ cem dnešní exkurze do tohoto sídliště a nutno říci, že průvod­ cem povolaným. V komunálních volbách loni na podzim dostal od svých voličů již podruhé důvěru a spolu s kolektivem činorodých členů obecního zastupitelstva prosazuje konkrétní vizi moderní městské části. Již druhé volební období je také členem zastupitel­ stva hlavního města Prahy, což je cenný předpoklad vidět věci ve vzájemných souvislostech. Doká­ že reálně hodnotit možnosti, ne­ prosazovat jenom lokální potře­

Domov na okraji města by, umí voličům, ale i v zastupi­ telstvu hlavního města odůvodnit požadavky jak místní, tak celo­ pražské. Od zmíněné výchozí te­ ze odvíjí celkovou představu moderního života na sídlišti. „Územím prochází zvláštní usku­ pení zemědělské půdy, které se v plánech nazývá Centrální park Jihozápadního Města. Měl se sta-

Ing. Petr Bratský

vět v rámci komplexní bytové vý­ stavby, ale stále na něj nevychá­ zely peníze. Ve chvíli, kdy vláda přestala financovat stavby KBV, předala rozestavěné objekty měs­ tu a nám jako červený vykřičník zbyl kromě dalších pomníků i tento park. Zatím tady místo něj najdete spíše černé mezideponie, skládky z počátků výstavby sídlišt. Vy bagrovaná zemina na zá­ klady panelových domů měla být odvezena na určené místo, ale na to finanční prostředky nezbyly, zůstala tady v podobě zvláštních moderních hor. Je v nich ukryto mnoho věcí, které by ekologům určitě radost neudělaly. Navíc většina pozemků uvažovaného parku se v rámci restitucí vrací, majitelé o ně požádali a v případě investic do parku bychom od nich museli pozemky vykoupit a to by stavbu značně prodražilo. Tento problém je řešitelný pouze jinou ekonomickou formou než brát peníze z rozpočtu městské čás­ ti, případně hlavního města." V územních plánech, o nichž se starosta zmínil, se uvažuje o na­ bídce poskytnout více jak 600 ha pozemků pro výstavbu rodinných domků. Zástavba odpovídající standardu měst v Evropě, se za­ hrádkami, centrální zelenou plo­

chou, školami, kostelem, obcho­ dy, službami a vůbec se všemi at­ ributy, které dělají z města město, by zamýšlené stavbě parku moh­ lo pomoci, zvláště má-li být pře­ dána zájemcům podle pravidel tržní ekonomiky. K tomu je po­ třebná souhra okolních měst­ ských částí s Útvarem hlavního architekta. Město čekají investice do inženýrských sítí, ale musí být přijata taková legislativní pravi­ dla, aby se vložené prostředky získaly zpátky, jak je to ve světě běžné. Podle ing. Bratského je to otázka dobré daňové skladby, ale i zákonů, které povedou k tomu, že prostředky vložené do projek­ tů se obci budou vracet, aby moh­ ly být investovány do jiných sfér života obce. Je to podle něj nej­ zdravější forma podnikání obce. Mnohé podněty pro přijetí no­ vých legislativních pravidel byly, jak starosta uvádí, již vládě ÚR předány. Mementem minulého megalomanství jsou i tady rozestavěné obchodní domy, pro něž je velice obtížné hledat budoucí majitele nebo uživatele. Tyto typické stav­ by KBV byly projektovány ze dvou třetin na skladovací plochy a z jedné na prodejní. Jsou prázd­ né, nikdo o ně nemá zájem. Věc komplikují majetkoprávní vzta­ hy, protože i tady svou roli sehrá­ vají restituce. „Vytkl jsem si cíl, tyto rozestavěné stavby pomocí nejrůznějších dotací dokončit a následně pronajmout, aby moh­ ly sloužit veřejnosti," hodnotí si­ tuaci starosta. Uvažuje, že město musí snížit cenu, aby byl zájem obchodníků vyvážen, nebo je sa­ mo dostavět. Je proto nutná spo­ lupráce s hlavním městem, aby co nejdříve sloužily svému účelu. Provizorium v podobě nejrůzněj­ ších obchodů z kočárkáren, byť se v nich prodává i večer nebo o so­ botách a nedělích, je s těmito stavbami v příkrém protikladu. Záměr zastupitelstva stanovit vel­ mi nízké nájemné z nebytových prostor, aby se vytvořily podmín­ ky pro drobné podnikání a sídliš­ tě získala alespoň základní služ­ by, sice vyšel, je o ně zájem, ale jistě není trvalým řešením.

Zelená školám Je ještě mnoho věcí, které v Praze 13 - Jihozápadním Městě

zbývá dotáhnout, ale školství k nim rozhodně nepatří. Do 12 velkých základních škol a tří ma­ lých, vybudovaných z jeslí, po­ stupně přicházejí noví žáci. Před­ školní výchově je určeno 22 mateřských škol a ani střední školství nepřijde zkrátka. Minis­ terstvo školství ČR akceptovalo návrh místního zastupitelstva umístit sem gymnázium, pro které byly nabídnuty prostory dostavě­ né školy v Nových Butovicích. Od příštího školního roku se zde roz­ jede výuka naplno a podle před­ stav nového pedagogického sbo­ ru. Výjimečnost tohoto počinu nabývá zvláštních rozměrů v po­ rovnání s ostatními sídlišti, kde střední školy, zvláště gymnázia, chybějí. Svou činnost zde zahájily také dvě soukromé školy - střední obchodní a škola výpočetní tech­ niky, dočasně umístěné v budo­ vách základních škol. „Za pomoci hlavního města Prahy jsme zakou­ pili soukromý pozemek pro vý­ stavbu střední školy. Územní říze­ ní včetně stavebního povolení máme k dispozici, jsou vytvořeny projekty a když si školy najdou in­ vestory a vhodné sponzory, může se stavba rozjet," vysvětluje ing. Bratský. Půjčené základní školy se vrátí svému účelu a jako všech­ ny další se postupně stanou míst­ ními kulturně společenskými centry. Je sympatické, že většina pedagogického sboru chápe svou profesi v širších souvislostech a pomáhá osvětové práci i v době mimo vyučování. Zájem veřejnos­ ti o sport, výuku uměleckých předmětů, ať již hudbu nebo vý­ tvarné umění je velký, začaly se zde pro tuzo činnost zcela přiroze­ ně vytvářet podmínky. Podrobný pohled na všechny oblasti sídlištního života ukázal, že mnohé bylo započato, na mno­ hé se čeká, ale důležité je, že lidé vědí naprosto přesně, kam kaž­ dou oblast směrovat, ať jde o eko­ logii, zdravotnictví či kulturní po­ třeby. Až se za několik let také obecní úřad přestěhuje do nové budovy radnice, jak to mají v plá­ nu a začnou fungovat všechny or­ gány místní správy nového správ­ ního obvodu, budou si všichni včetně starosty moci říci, že pro domov na okraji města udělali vše, co bylo v jejich silách.

Jiřina Michálková MODERNÍ OBEC 2/1995 □

57

REOIONSPEKTRUM Rozhovor s primátorem města Zlín ing. Vladimírem Baťkou

Navazují na baťovské tradice

Poslední den v roce 1994 jsme zastihli primátora města Zlína ing. Vladimíra Baťku na „pracovišti“. Plnil své povinnosti oddá­ vajícího. Využili jsme této příle­ žitosti k několika otázkám:

Pane primátore, jste krátce ve sve'funkci, co Vás očekává v no­ vém volebním období? Mám jisté zkušenosti, neboť jsem v minulém období pracoval jako člen zastupitelstva a ze 70 % vím, do čeho jdu.

V čem vidíte priority volebního programu, jaké úkoly považujete za nejdůležitější? To je nutno vidět z několika hledisek. Z obecnějšího a širšího pohledu hodláme vytvářet takové podmínky, aby se Zlín stal přiro­ zeným regionálním centrem pro celé okolí. Už dneska platí, že vý­ chodní část Moravy, rozhraní Va­ lašská, Hané a Slovácká je spádo­ vým územím, ve kterém je Zlín uznávaným ekonomickým i spo­ lečenským centrem. Chceme po­ kračovat v komunikaci s okolní­ mi okresy tak, aby dávno před tím, než bude Parlament ČR roz­ hodovat, bylo jasné, že naše měs­ to je bezesporu tím městem, kde bude sídlo vyššího územního sa­ mosprávného celku. Z hlediska krátkodobého pova­ žuji za nejdůležitější schválit roz­ počet města, aby přijaté rozpočto­ vé provizorium trvalo co nejkratší dobu. Musíme vyrovnat úvěr, který přechází do následují­ cího období a vyřešit zhruba stomiliónovou disproporci mezi příjmovými možnostmi a výdajo­ vými nároky. Za třetí bych chtěl ukázat na ně­ kolik věcných problémů, které

musí zastupitelstvo rozhodnout. Je to především potřeba dopracovat a schválit územní plán města. Součástí tohoto kroku bude řešení komunikační sítě a dopravy. Zlín je svým uspořádáním město v údolí a dneska je rozhodující do­ pravní zatížení přeneseno na cent­ rální průjezdovou komunikaci. Vyřešit tento oříšek, bude velmi náročné. Součástí územního řeše­ ní bude vyhodnotit a rozhodnout o realizaci urbanistické soutěže na uspořádání našeho největšího ná­ městí v centru Zlína. Do této ar­ chitektonické soutěže se přihlásilo 80 účastníků z celé Evropy, neboť Zlín je pro urbanisty určitým po­ jmem. Úkolů je však celá řada.

Zlín je pověstný tím, že je zde nejvíce podnikatelů v poměru k počtu obyvatel. To by mělo být dobrým znamením i pro hospo­ daření města. Naše město je opravdu městem podnikatelů. Je zde mnoho schopných manažerů a myslím, že navazujeme na baťovské tradi­ ce. Nezakrývám, že z hlediska podílu z daňových odvodů je to velký přínos pro město. Vedle

i. mei? čertu™ Zhruba 20 km severně od Plzně, v obci Rybniče u Kaznějova, může­ te vidět nově vybudovaný areál ven­ kovní architektury. Na ploše 4 000 m2 jsou trvale zabudované kompozi­ ce z desítek druhů dlažeb a ostatních užitných a okrasných prvků v nepře­ berné řadě skladebných a barevných kombinací. Pod názvem 1. arch centrum zde vzniklo opravdu uni­ kátní středisko venkovní architektu­ ry v České republice. Pod heslem estetika - ekologie - ekonomika zde dostanete veškeré informace o zbo­ ží, dodavatelských podmínkách, projektování a způsobech stavební realizace. Spolu s dalšími službami včetně komplexní dodávky staveb­

58

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

ních prací, předvádí tento areál s ne­ přetržitým návštěvním provozem firma BEST, s. r. o. Tento přední výrobce stavebních prvků společně s dalšími výrobci (firmy DUMA, PRESBETON NO­ VA, BSZ JESENÍK) založili „Aso­ ciaci výrobců pro venkovní archi­ tekturu v ČR - betonové stavební a okrasné prvky" se zkráceným, chráněným názvem AVVA. Cílem asociace je rozvoj výroby betono­ vých stavebních prvků pro venkovní architekturu s absolutním důrazem na kvalitu. Tento chvályhodný záměr může uživatelům jen pomoci. (-ia-) Foto: Archiv

nových podnikatelských aktivit jsou zde i velké a významné pod­ niky, především Svit a ZPS. Hod­ láme s těmito firmami uzavřít vzájemné vztahy ku prospěchu města a okolí. Přesto, že příjmové zdroje jsou značné, ukazuje se, že mnoho let neřešené problémy nám stále svazují ruce. Nová a velká parcelová sídliště, např. Jižní svahy, kde žije několik desí­ tek tisíc lidí, nemají základní in­ frastrukturu. Jsou nesmírné pro­ blémy s parkováním, svozem odpadků, neexistuje základna pro nejpotřebnější služby atd. Nosné technické sítě, budova­ né ještě v období Tomáše Bati, dneska po 50 letech dosluhují. To přináší řadu nepředvídaných ná­ roků na prostředky a finanční za­ jištění.

Co sociálnípéče a zdravotnictví? Myslím, že v našem městě ne­ jsou výrazné sociální problémy. Máme dobrou strukturu sociál­ ních služeb. Je zde domov dů­ chodců, dům s pečovatelskou službou, azylový dům, domov dětí a mládeže. Problémy se pra­ videlně řeší. Neuspěli jsme pouze s útulkem pro bezdomovce. Vět­ šinou se sem soustředili lidé ze sousedních okresů, ale problém města to není. Z hlediska zaměstnanosti je Zlín snad po Praze, místem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Pa­ radoxně loje pro město určité ne­ štěstí. Nízká nezaměstnanost znamená pro podnikatele malý výběr pracovníků. Není z čeho vybírat a dochází k přeplácení. Zlín je proto také druhým nejd­ ražším městem v republice. Pod­ nikatelé tvrdí, že pětiprocentní nezaměstnanost je optimální stav.

Pokud jde o zdravotnictví, hlavní náš problém je před námi. Jedná se o privatizaci Baťovy ne­ mocnice a polikliniky. Bylo před­ loženo několik projektů, ale o tom, který je nejlepší, nebylo dosud rozhodnuto. Vznikla řada privátních praxí, někteří specia­ listé však odcházejí. Budeme jed­ nat znovu s příslušnými minister­ stvy.

Pane primátore, o Vás je známo, že jste příznivcem sportu. Byljste řadu let předsedou oddílu odbí­ jené. Jak se staví město k podpo­ ře sportu? Sport mám rád a město udržuje dobré kontakty nejenom s největ­ šími sportovními oddíly (kopaná, hokej, házená, odbíjená ...), ale podporuje i sporty méně atraktiv­ ní. Jako příklad uvedu možná ra­ ritu - soukromou školu juda, kte­ rou provozuje výborná trenérka, známá reprezentantka Anička Skládalová. Její školu navštěvuje 150 dětí, ale školí se zde také pra­ covníci městské policie. Chtěl bych se též zmínit o kul­ tuře ve městě, neboť málokteré město naší velikosti má dva špič­ kové profesionální soubory. Fil­ harmonie B. Martinů například připravuje cestu do Washingtonu. Máme i vlastní generaci herců a dobré vedení Městského diva­ dla. V poslední době vzniklo ně­ kolik privátních galerií, neboť v našem kraji působí řada zná­ mých malířů, grafiků, keramiků. Zlín má množství klubů, heren, fitcenter. Myslím, že lidé, zejmé­ na mladí, mají zde všechny před­ poklady pestrého společenského, kulturního a sportovního vyžití. Děkuji vám za rozhovor. - ia Foto: Autor

REGIONSPEKTRUM Při fakultě architektury VUT v Brně byla v loňském roce zříze­ na Poradenská a expertizní služba pro malá města a venkovské ob­ ce. V náplni své činnosti má od­ borné posuzování a návrhy. Ma­ lým městům a venkovským obcím může služba odborně po­ soudit reálnost územních (prosto­ rových) plánů, zvláště plánů na využití území, umisťování objek­ tů v jednotlivých částech obcí. Posoudí funkční a prostorové struktury obcí, hlavně při rozho­ dování mezi rekonstrukcí stávají­ cích objektů nebo jejich odstra­ něním a nahrazením novou

Návrhy a expertizy výstavbou, a také potřeby výhle­ dových kapacit, především soci­ ální a technické infrastruktury. Služba posoudí požadavky inves­ torů a provozovatelů různých vý­ robních a nevýrobních činností a služeb pro obyvatele vyvola­ ných hospodářskými, politickými a společenskými přeměnami. Po­ soudí změny hlavních funkcí obcí s ohledem na jejich demografic­ kou, sociální a profesní skladbu, tradice a stupeň aktivity obyvatel. Dále technické, urbanistické.

Škola o lidech

pro malá města a venkovské obce navrhuje na základě jejich zadání obsah a formy žádoucího rozvoje obcí, věcné a časové pořadí roz­ vojových záměrů, rozsah a formy rozvoje drobného a středního podnikání obcí i aktivní účasti obyvatel na rozvoji obce. Kromě toho může navrhnout funkční a organizační přeměny obcí při jejich slučování nebo naopak roz­ dělování a osamostatňování, za­ chování životního prostředí a po­ stupné řešení ekologických problémů a konečně formy řešení sociálních otázek, zvláště v ze­ mědělské výrobě. (krč)

ekonomické, ekologické, kulturní a sociální důsledky vyvolané vý­ stavbou a přestavbou nebo nao­ pak likvidací objektů, které plní nebo plnily významné hospodář­ ské nebo společenské funkce. Služba může odborně posoudit též pozemkové úpravy s ohledem na zemědělskou produkci a zvláš­ tě na výrobu potravin a ekologii krajiny i formy podnikání v ze­ mědělství. Kromě odborného posuzování Poradenská a expertizní služba

XL frťu]^v^c|^V^v^• S^CvVd-SnV 'joOoWwvv

/VvcťylxCWC AWtS^b&C /uxdvvicc yé -0 y^^-WCHV 'U

1;

vi i tun V

í-d. vW.

^ouA ccyic Včč/sťc -joV-dt-X-VÚV |í ex-YVWV

AACMžC A-l tf

ZVtfctžlw vCČ

6>-yi vtHv 'V oic rl $ oc 11 f c$ ct /x< i Cť evt-ifct*

i

/u joMxet tKccvt&xl,

zImÁwV

/AviwV, /itrriÍX VIv ífťíoá^ iouzCC c; Awliitf Uc f i , ú) 1 , *1 tp/o „ .
Předáváníprvních vysvědčení na pardubické radnici

Vyřazení prvních absolventů školy je dojemné i obdivuhodné. Dojemné proto, že mladí lidé při­ jímající blahopřání tímto aktem vstupují do opravdového života. Obdivuhodné nejen proto, že oni sami to dokázali, ale zejména pro­ to, že to dokázali jejich profesoři. V případě první soukromé školy personalistiky v republice, jíž je pardubický Maxman, je to obdi­ vuhodné dvojnásob. Jak řekla majitelka a ředitelka školy Mgr. Jana Srbová, tvořili spolu s dr. Jiřím Urbancem na jaře roku 1992 něco zcela úplně nové­ ho, co ještě v republice nebylo. Za pomoci Školského úřadu v Pardu­ bicích se prokousali i legislativou, takže škola byla zařazena do sítě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy CR a příznivé bylo i stanovisko Výzkumného ústavu odborného školství v Praze k ob­ sahu studijních osnov a skladbě jednotlivých předmětů. Dva roky se připravovali stu­ denti personalistiky na kvalifiko­ vanou práci s lidmi v personálních odděleních. A je to skutečně práce náročná a odpovědná. Úspěch fi­ rem vlastně spočívá v kvalitní a kvalifikované práci s lidmi. Ně­

které podniky si tuto skutečnost zatím dostatečně neuvědomují, ale firmy, které chtějí obstát na zahra­ ničních trzích, jsou již dostatečně poučeny. Mnohé státy, které poža­ dují od výrobců certifikáty, poža­ dují tím potvrzení jejich kvality. A získat kvalitu je možné jen po­ mocí správně vybraných a připra­ vených pracovníků. Odpovědnost výběru je pak dána především pra­ covníkům personálních oddělení. Absolventi soukromé školy personalistiky Maxman v Pardu­ bicích uplatňují získanou kvalifi­ kaci i v dalších pozicích, kde se s lidmi pracuje. Například jako re­ ferenti místních a městských úřa­ dů. Mají totiž mj. znalosti ze so­ ciálního zabezpečení, pracovního práva i techniky řízení, z komuni­ kace s lidmi. Maxman už nepůsobí jen v Par­ dubicích. Jeho detašované třídy začaly v roce 1993 pracovat v Br­ ně a v Praze, od začátku tohoto školního roku přibyly třídy v Jab­ lonci nad Nisou a Domažlicích. Díky dobrým referencím je o stu­ dijní obor zájem a Maxman si mů­ že vybírat z velkého počtu ucha­ zečů. (krč) Foto: Miroslav Pokorný

V x l plo Uy/ \ C

,'Iý /LOidívčinu -jet1-.A lži. L’f. 1 I L

^J+vltC b *

Aiu-nvi k wtxyvV ti •vťtV.f -uJt, -l« G V AVMetrtúv aŮ

s)

4\!. '

v

SŮL,

,

^.I wu .

IQdŽWý

<2'

£.

W/Tt

S úsměvem do historie veřejné zakázky na stavbu nové radnice v Sedlčanech z roku 1902, jak je projednala a schváli­ la slavná městská rada. Chce se nám přitom věřit, že dnešní „kon­ šelé" se brzy dopracují při veřej­ ném zadávání stejné dokonalosti jako jejich předkové, a zejména, že firmy nabízející své služby dnešním obcím se naučí brát ob­ dobně přísné podmínky jak sa­ mozřejmost. -jp-

K 1. 1. 1995 vstoupil i pro obce v platnost zákon o veřejné zakáz­ ce. Část obcí se bude opírat o své předchozí zkušenosti z veřejných obchodních soutěží, které již sa­ my z vlastní iniciativy v minulos­ ti vypisovaly, část obcí se na no­ vý režim zadávání veřejných zakázek bude muset připravovat „od píky". K úsměvnému poučení obou přikládáme výňatek z devítistránkového originálního dokumentu 1 ÁUví^xctvt^ vet / Acni

.Jf.jOJlXvvlwv

VttnWir vu* Alú

\'l> /ť^nt V\Vt

ySjVtr '

/►ťíiUitfif yuy'

^Vvt |

<s\n,vjo.:j[ HW-doC ’

Wplic a. víiirce 'VCiK.eií ■joojcéaVt /jtu » Ke^o-ío /laoLá.it dnaA ^íyntMtít, Attutf

/vvvvit

V , VlCV"tg/vtwlTzi

Ó

&

CX u. J t toií>lt7^?(r^/wv/ Wvwtr, jocb’

&

\y

\ Aa

MODERNÍ OBEC 2/1995 □

59

REGIONSPEKTRUM

Změny u dálnice Snad každý, kdo přijíždí do Pra­ hy po dálnici od Brna, zná Průho­ nice. Dálnice dělí katastr obce na dvě části. Obec je proslavena svým unikátním parkem a státním zám­ kem. Dálnice nepřispívá k zlepšení životních podmínek, ale toto ne­ štěstí se zastupitelstvo v čele se starostou Ladislavem Melzerem rozhodlo využít ve prospěch obce. Územní plán, zpracovaný ing. arch. Milanem Kórnerem, vytváří základ pro přeměnu celého miniregionu. Byla vypracována společen­ ská smlouva s okolními obcemi o ochraně průhonického parku. Kolem něj vzniknou velké plochy zeleně, využívané jako golfová hřiště. Celý ráz krajiny ovlivní změna vodního systému. S využi­ tím recyklace vod vznikne sousta­ va retenčních rybníků. V okolí dál­ nice místo hliněných valů vyroste obchodní zóna, která dálniční pro­ voz dokonale odkloní a stane se centrem nákupů. Vyhodnocením nákladů na rea­ lizaci záměrů dospělo zastupitel­ stvo k částce mnoha miliard korun (to není překlep). Takový rozvoj nemůže řešit malá radnice. A tak zastupitelstvo rozhoduje a technic­ ké a finanční zabezpečení mají na starosti odborné firmy. Už dneska jsou v obci čtyři nové hotely, nová čistírna odpadních vod, pokračuje kanalizace, plyno­ fikace, stavějí se byty. Je zde ná­ městí s novou dlažbou, novými bu­ dovami a fasádami. Takové změny u dálnice každý rád vítá. (-ia-) Foto: ing. L. Hauser

Sdružení lázeňských míst Je neformální organizace měst a obcí, ve kterých se provozuje lázeňství. V České republice je takových míst celkem 35, při­ čemž v uvedeném Sdružení je člensky zapojeno 28 obcí a měst. Na shromáždění zástupců jsou však zváni i představitelé nečlenských míst. V Poděbradech pro­ běhl 18.ledna sněm, který je vr­ cholným orgánem Sdružení a koná se jednou ročně. V mezi­ dobí se schází rada, do které jsou zvoleni zástupci lázeňských míst z každého kraje. Lednové zasedá­ ní zhodnotilo činnost od minulé­ ho sněmu a za celé čtyřleté voleb­ ní období. V čele nově zvolené rady je ing. Václav Němec, zá­ stupce starosty Janských Lázní.

60

□ MODERNÍ OBEC 2/1995

Sdružení zastupuje lázeňská mís­ ta při prosazování jejich zájmů. V současné době se zpracovávají připomínky k zákonu o přírod­ ních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních stolních vod a lázeňských místech. Zá­ kladním problémem je vyjasnění majetkových vztahů k prame­ nům. Sdružení zastává názor, aby prameny zůstaly ve státním vlast­ nictví. V nastávajícím období hodlá Sdružení více spolupraco­ vat se Svazem měst a obcí CR. Předseda SMO ing. Dohnal se poděbradského sněmu zúčastnil a potvrdil nutnost najít správnou platformu vzájemného vztahu. (-ia-) Foto: Karel Janeček

REGIONSPEKTRUM

Byty

ve Slavičíně Jak také může vypadat právě dokončená komplexní bytová výstavba, ukazují fotografie ze Slavičína. Toto město s 8 500 obyvateli, ležící ve východní části okresu Zlín, stálo v roce 1990 před důležitým rozhodnu­ tím, Panelová výstavba bytů v centrální části města, započatá v roce 1988, měla být zakonzer­ vována. Nebyly k dispozici do­ statečné finanční prostředky a ani chuť podporovat na náměstí budování sídlištních bytů. Zastu­ pitelstvo, které má již druhé vo­ lební období v čele starostku, Alenu Hubíkovou, se nebálo jít do náročné změny projektu. Dí­ ky pochopení dodavatele stavby. Pozemního stavitelství Zlín, do­ konce po určitou dobu pokračo­ vala výstavba na úvěr. Architekt Pavlacký z „S projektu" dokázal využít lokality ve středu města a zakomponoval do svažitého te­ rénu příjemně působící a při tom velmi solidní domy, ve kterých je třicet bytových jednotek a šest nebytových prostorů. Celý sou­ bor vyvolává dojem sevřeného celku, ve kterém však každý jed­ notlivý dům nepostrádá své vlastní individuální znaky. Tato sympatická stavba ve městě čás­ tečně řeší bytový problém, ale zejména položila základ obnově náměstí. Slavičín totiž jako jedi­ né město zlínského okresu po­ strádá tradiční náměstí, které má být přirozeným centrem obcho­ du a společenského života. Pro dokončení obnovy náměstí byla realizací uvedeného souboru po­ ložena vysoko laťka v urbanistic­ ké úrovni i v užitné hodnotě. Na náměstí se dostala komerční ban­ ka, prodejna knihy, oční optika a další prodejny, které ve městě dosud chyběly, nebo přispěly k oživení obchodní sítě. Část těchto obecních bytů byla prodá­ na zájemcům, což pomohlo řešit problém financování. (-as-) Foto: autor

DlREKTA ĚĚ spol. s r. o.

Zákon o veřejných zakázkách od vyhlášení soutěže až po vyhodnoce­ ní. Všechny postupy a formuláře na jedné disketě. DIREKTA s. r. o. Zenklova 37, 180 00 Praha 8. tel.: 02/683 40 28,683 40 18 fax: 02/683 40 20 MODERNÍ OBEC 2/1995 □

61

CENÍK INZERCE V ČASOPISU MODERNÍ OBEC PLATNÝ OD 1. 1. 1995 CENÍK INZERCE NA INZERTNÍCH STRANÁCH Formát 2/1 strany 1/1 strany 2/3 strany 1/2 strany 1/3 strany 1/4 strany 1/6 strany 1/8 strany 2. a 3. strana obálky 4. strana obálky

černobílá Kč 55 000 24 000 16 000 12 000 8 000 6 000 4 000 3 000

barevná Kč 70 000 30 000 20 000 15 000 10 000 7 500 5 000 3 750 35 000 40 000

FORMÁTY INZERÁTŮ NA INZERT­ NÍCH STRA­ NÁCH

59 mm 45 Kč 36 Kč

1/2 185x 125

1/2 90 x 254

H 1

Ceník inzerce na redakčních stranách Základní cena za 1 mm sloupce Barva Černobílá

1

m

43 mm 34 Kč 27 Kč

2/1 420 x 297 mm

PŘÍPLATKY

2/3 122 x254

Za požadovanou pozici .....................................................................................20 % Za speciální grafické zpracování.......................................................................10 %

SLEVY Za opakování: 3x.......3% 4-6x....... 6% 7-9x....... 9% 10-12x....... 12% Při jednorázovém zadání inzerce o vyšším finančním objemu než 150 000 Kč je možno sjednat smluvní množstevní slevu. Poskytnout lze však pouze jednu z výše uvedených slev. Za nekomerční inzerci (úřední sdělení, kariéra, semináře a školení).............50 % Při platbě hotově, hotově předem, nebo předem na účet.................................. 2 %

2/1 370 x 254 mm

CENY VKLÁDANÉ / VŠÍVANÉ INZERCE

■

1/4 90 x 125

1/3 59 x 254

u 1/4 185x61

Základní cena inzerce + poplatek za vkládání/všívání ve výši 0,26 Kč/1 ks. Při vícestránkovém produktu lze dohodnout smluvní cenu inzerce.

STORNOVACÍ POPLATKY 22-16 kalendářních dnů před zveřejněním..... 20 % 15-11 kalendářních dnů před zveřejněním..... 50 % V kratším termínu než 7 pracovních dní před zveřejněním nelze inzerát stornovat. Uvedené termíny a poplatky se vztahují rovněž na zásadní změny v inzertních podkladech. Upozornění: K cenám účtujeme DPH ve výši 22%. Inzertní úsek a. s. Economia, Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 02/282 36 85, fax: 02/24 81 22 72

1/1 1/1 210x297 185x254

OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO ČASOPISU MODERNÍ OBEC

Jméno a příjmení Ulice PSČ

Obec Peněžní ústav (směrový kód) Číslo účtu Počet kusů

FAX

IČO NEČITELNÉ A NEPŘESNÉ OBJEDNÁVKY NEMOHOU BÝT ZPRACOVÁNY

1/6 59 x 125

1/8 43 x 125

V roce 1995 vyjde 12 čísel měsíčníku MODERNÍ OBEC. Cena 1 výtisku činí 29 Kč, roční předplatné 348 Kč.

Název firmy

Objednávku vyřizuje

1

|

Telefon

MIMI

DIČ

podpis + razítko

Pokud máte, vážení čtenáři, zájem o pravidelný odběr časopi­ su MODERNÍ OBEC, zajistí Vám distribuci předplatného přímo úsek předplatného a. s. Econo­ mia, Na Florenci 19, 115 43 Praha 1. Stačí vyplnit a odeslat otištěný objednací lístek na naši adresu. V omezeném množství bude možno časopis také získat ve vybrané prodejní síti PNS nebo u soukromých distributorů. Kontakt pro případné dotazy týkající se předplatného: Úsek předplatného a. s. Economia, Na Florenci 19, 115 43 Praha 1, tel.: 02/282 22 16, 02/282 23 16, 02/282 37 54, fax: 02/24 21 49 27.

☆

FAiÁ@N

<9

* f 900v

- program pro vedení jednoduchého i podvojného účetnictví - kontroly správnosti účtování, automatizované pořizování dat, šestimístná analytika, další členění podle středisek a zakázek, snadný přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví, předdefinované i uživatelské tiskové sestavy, - vzájemné přenosové vazby mezi jednotlivými moduly programu - program lze doplnit o modul Zpracování účetních výkazů pro finanční a statistické úřady, ...

t/B PaM

9 7Q0," *7 900,-

PRAVÉ PRO VÁT ÚŘAD

- personalistika a mzdy - univerzálně řešený program pro mzdovou a personální agendu - nadčasovost, vazba na účetní programy (Agenda, Faraón) - tisk mzdových a daňových listů, výplatních lístků, výčetek platidel, přehledů plateb pojistného, výplatnice, hromadných příkazů k úhradě, tisk složenek - uživatelsky nastavitelné postupy výpočtů všech druhů mezd přesně podle zvyklostí a předpisů na Vašem úřadu - program lze rozšířit o modul výpočtu nemocenských dávek

V V V> >T ©I pro evidenci strávníků a jejich plateb > -- program vazba na spořitelnu prostřednictvím přenosu dat na disketě, možnost přihlášek a odhlášek strávníků programy X pro v školnr jídelny X ve Vaší v správě ^ >

A A A>

až na šest druhů jídel denně, tisk stravovacích záznamů, okamžité vyúčtování přeplatků a nedoplatků - možnost vazby na systém kreditních karet nahrazující stravenky a na objednací místa

ik

simiym

7 900r

- ekonomická agenda pro provozy s hromadným stravováním - vedení jednoduchého i podvojného účetnictví - normování surovin dle zadaného jídelníčku a počtu strávníků, tisk jídelníčků, sledování finančního limitu, vedení skladu potravin (tisk příjemek a výdejek, systém průměrných cen na skladových kartách, snadná inventarizace), evidence IM a DIM, kniha došlých a vydaných faktur, ... - tisk hromadných příkazů k úhradě, kontroly duplicity proplacení dodacích listů a faktur, adresář dodavatelů a odběratelů, ...

PASP@$T(llA<§i 1# - program je určen pro technické služby měst a obcí - zpracovává údaje o ulicích (s členěním na úseky), zeleni, osvětlení, pozemcích, nemovitostech, záborech překopů, opravách ulic a osvětlení, apod. - obsahuje mnoho tiskových sestav - souhrnná informace o ulici, výpis kanálových vpustí, plochy a délky ulic, výpis obrub v ulicích

é 7§@»-

'A' yM@Mi

- program je určen regulačním komisím městských obvodů - slouží ke zpracování evidence nebytových prostorů a jejich přidělování - umožňuje tisk nabídek volných nebytových prostorů pro vývěsku, evidence žádostí, automatické tisky vyřízených a nevyřízených žádostí, odpovědi žadatelům a přehledové tiskové sestavy, ...

SLCVf) 20% Po předložení tohoto kuponu poskytneme slevu na programy označené logem naší firmy

*

C°V p/0i . 0 *
software no zakázku 9 000.-/detobéze

*í,'«

CCNV JSOU UVCDCNV B€Z DPH S%

Veřejné informocní službo, s.r.o. Klotovské 128, 320 08 Plzeň tel., fox: 019/27 98 80, 27 16 51

NEMŮŽETE BÝT VŠUDE. ZLATÉ STRÁNKY ANO.

!!! NOVINKA !!! MEDIAmL A NYNEX®Company rozšiřuje své služby zákazníkům a představuje Vám

MisM

zlaté stránky

oficiální telefonní seznam pro Vás a Vaše okolí Místní Zlaté stránky jsou nové inzertní mé­ dium pro Vás a také pro Vaše okolí. Jsou uživatelsky orientovány a zaměřeny na místní podnikání.

Místní Zlaté stránky jsou jediný telefonní se­ znam, který v předstihu - v souvislosti s při­ pravovaným přečíslováním telefonních stanic - zveřejňuje nová čísla telefonních účastníků.

Místní Zlaté stránky jsou především zamě­ řeny na výrobky, zboží a služby, nabízené v místě Vašeho sídla či působení.

Váš inzerát v Místních Zlatých stránkách:

Místní Zlaté stránky jsou současně informač­ ní příručkou, která obsahuje cenné místní informace (orientační mapky, informace o hro­ madné dopravě, kulturních a sportovních akcích a další). V úvodní, informační části obsahují Místní Zlaté stránky informace o adresách a telefon­ ním spojení na důležité stanice - okresní a místní úřady, zdravotnickou pohotovost, poli­ cii a hasiče, poruchovou službu apod.

• Vám umožní rychlou a přesnou identifikaci Vaší firmy, Vámi nabízeného zboží, výrobku či služeb, • usnadní těm zákazníkům, kteří hledají právě Vaše výrobky či služby, nalézt spojení na Vaši firmu, a současně na Vaši nabídku upozorní i ty zákazníky, kteří Vaši firmu ještě neznají. *

Místní Zlaté stránky obdrží všichni telefonní účastníci bytových i podnikových stanic v re­ gionu ZDARMA.

Místní Zlaté stránky jsou výhodnou formou inzerce pro začínající, malé a střední živnosti a firmy s místními zákazníky. Místní Zlaté stránky Vám pomohou význam­ ně rozšířit oblast Vašeho podnikání zejména v okruhu místních zákazníků.

*

Naši obchodní zástupci jsou připraveni Vás navštívit a kvalifikovaně s Vámi projednat opti­ mální inzertní program Vaší firmy.

Místní Zlaté stránky můžete zakoupit nebo objednat na adresách: Mediatel s.r.o., Na Florenci 29, 110 00 Praha 1 Mediatel s.r.o., Dřevařská 11, 602 00 Brno