Studijní opora
Právo v dopravě
Moderní metody v dopravě a přepravě pro 21. století PRÁVO V DOPRAVĚ Určeno pro potřeby dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků středních odborných škol
Autor Ing. Vratislav Golláň
Název a sídlo školy Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Opavská 49, 794 01 Krnov
Rok vytvoření vzdělávacího programu 2012
Studijní opora
Právo v dopravě
Obsah Pracovní právo.......................................................................................................................... 6 1.1
Pojem a subjekty pracovního práva ............................................................................. 6
1.2
Základní zásady pracovněprávních vztahů .................................................................. 6
1.3
Pracovní poměr ............................................................................................................ 7
1.3.1
Vznik pracovního poměru .................................................................................... 7
1.3.2
Povinné náležitosti pracovní smlouvy.................................................................. 7
1.3.3
Zkušební doba ...................................................................................................... 8
1.3.4
Doba trvání pracovního poměru ........................................................................... 8
1.3.5
Změny pracovního poměru .................................................................................. 9
1.3.6
Skončení pracovního poměru ............................................................................... 9
1.3.7
Odstupné............................................................................................................. 11
1.4
Dohody o pracích mimo pracovní poměr .................................................................. 11
1.5
Pracovní doba ............................................................................................................ 12
1.6
Doba odpočinku ......................................................................................................... 13
1.7
Práce přesčas .............................................................................................................. 13
1.8
Noční práce ................................................................................................................ 13
1.9
Dovolená .................................................................................................................... 13
1.10
Péče o zaměstnance ................................................................................................ 15
1.11
Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců ............................................ 15
1.12
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) ..................................................... 16
1.12.1 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání ..... 16 1.12.2 Práva a povinnosti zaměstnance ......................................................................... 17 1.12.3 Náhrada škody .................................................................................................... 18 1.12.4 Odpovědnost zaměstnance za škodu .................................................................. 18 1.12.5 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu .............................................................. 19 1.13
Překážky v práci ..................................................................................................... 20
Správní právo ......................................................................................................................... 22 1.14
Veřejná správa........................................................................................................ 22
1.14.1 Státní správa ....................................................................................................... 23 1.14.2 Samospráva ........................................................................................................ 23 1.14.3 Statutární města .................................................................................................. 24 1.14.4
Orgány obce ....................................................................................................... 25
1.15
Správní právo ......................................................................................................... 27
1.16
Správní řád ............................................................................................................. 28
1.16.1 Působnost správního řádu................................................................................... 28
Studijní opora
Právo v dopravě
1.16.2 Příslušnost správních orgánů .............................................................................. 28 1.17
Zvláštní část správního práva ................................................................................. 30
1.17.1 Vnitřní správa ..................................................................................................... 30 1.17.2 Obecní policie .................................................................................................... 30 1.17.3 Policie ČR .......................................................................................................... 31 1.17.4 Požární ochrana .................................................................................................. 31 1.17.5 Integrovaný záchranný systém ........................................................................... 32 1.17.6 Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie a notářství ...................................... 32 Trestní právo .......................................................................................................................... 37 1.18
Pojem, struktura a funkce....................................................................................... 37
1.19
Protiprávní jednání ................................................................................................. 37
1.20
Základní prvky trestní odpovědnosti ..................................................................... 38
1.21
Právní následky trestní zodpovědnosti................................................................... 40
1.22
Zvláštní část trestního zákona ................................................................................ 43
1.23
Trestní právo procesní ............................................................................................ 44
1.23.1 Trestní řízení ...................................................................................................... 45 1.23.2 Subjekty trestního práva ..................................................................................... 46 Celní právo .............................................................................................................................. 48 1.24
Celní právo jako součást práva Evropského společenství ..................................... 48
1.24.1 Historie ............................................................................................................... 48 1.24.2 Celní právo v systému práva ES......................................................................... 48 1.25
Celní právo ČR ...................................................................................................... 51
1.26
Celní správa ........................................................................................................... 52
1.27
Celní ředitelství a celní úřady ................................................................................ 53
1.28
Mobilní dohled ....................................................................................................... 53
1.29
Protokoly Celní správy .......................................................................................... 63
1.30
Sankce .................................................................................................................... 63
1.31
Nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel podle zákona č. 13/1997Sb., o pozemních komunikacích ................................................................................... 64
1.31.1 Mobilní váhy ...................................................................................................... 64 1.31.2 Stacionární váhy ................................................................................................. 65 1.31.3 Průběh kontroly .................................................................................................. 65 1.32
Kontrola elektronického mýtného a dálničních kupónů ........................................ 67
1.33
Kontrola vybraných výrobků ................................................................................. 68
1.33.1 Tabák a tabákové výrobky ................................................................................. 68 1.33.2 Líh a lihoviny ..................................................................................................... 69 1.33.3 Duševní vlastnictví ............................................................................................. 69
Studijní opora
Právo v dopravě
1.33.4 Omamné a psychotropní látky............................................................................ 71 1.34
Mobilní skupiny ..................................................................................................... 72
1.34.1 Kontrola přepravy nebezpečných věcí (ADR) ................................................... 72 1.34.2 Označení a vybavení vozidel přepravujících nebezpečné věci .......................... 74 1.34.3 Označení vozidel dle druhu přepravy ADR ....................................................... 76 1.34.4 Označení a vybavení vozidel přepravujících nebezpečné věci .......................... 81 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 93 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 94 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 96 Posudek odborného garanta .................................................................................................. 97 Přílohy ..................................................................................................................................... 98
Studijní opora
Právo v dopravě
Pro koho je studijní opora určena je určen učitelům odborných předmětů, odborného výcviku a praktického vyučování a vedoucím školních týmů středních odborných škol. Studijní opora se dělí na kapitoly, které odpovídají logickému dělení probírané látky, ale nejsou stejně obsáhlé a předpokládaná doba studia se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly dále děleny na očíslované podkapitoly, kterým odpovídá následující struktura.
Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat, definovat a vyřešit
Výklad Následuje vlastní výklad probírané látky, zavedení nových pojmů vše doprovázeno tabulkami, obrázky.
Klíčová slova Zde jsou vybrány výrazy, které se nacházejí v probírané kapitole studijní opory a mají klíčový význam pro širší pochopení problematiky.
Kontrolní otázky Pro ověření, zda jste dobře a úplně látku zvládli, je připraveno několik teoretických otázek.
Seznam použité literatury Citovaná leteratura s odkazem na stranu citace ve studijní opoře.
Seznam obrázků a tabulek Číslovaný seznam obrázků a použitých tabulek je pro přehlednost umístěn na závěr studijní opory.
Studijní opora
Právo v dopravě
Pracovní právo Pracovní právo je odvětvím soukromého práva v kombinaci s právem veřejným. Jedná se o vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, a to v oblasti pracovněprávních vztahů v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců a ochraně jejich zdraví. Cílem je seznámit zaměstnance se svými právy a povinnostmi, aby nedocházelo k porušení vztahů mezi nimi. Klíčová slova: pracovní právo, pracovněprávní vztah, zaměstnanec, zaměstnavatel, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, pracovní poměr
1.1 Pojem a subjekty pracovního práva Pracovní právo upravuje společenské vztahy týkající se práce, v níž na jedné straně vystupují lidé jako zaměstnanci a na druhé straně lidé a firmy (PO) jako zaměstnavatelé. Aby mohlo dojít k vlastnímu pracovnímu procesu, musí vlastník výrobních prostředků a vlastník pracovní síly setkat na trhu práce a navzájem se dohodnout na spojení pracovní síly s výrobními prostředky. Zaměstnanec je ve výkonu závislý na zaměstnavateli. Zaměstnavatel řídí práci, zajišťuje pracovní nástroje, suroviny, energii, odebírá výsledky práce (např. výrobky) a nese hospodářské riziko celé pracovní činnosti. Hovoříme tu proto o tom, že práce zaměstnance je závislá práce a předmětem pracovního práva jsou vztahy závislé práce. Některé práce vykonávané za mzdu se však nebudou řídit pracovním právem, jsou to případy zvláštních činností, v nichž se realizují úkoly státu např. činnost policie, armády apod. V těchto případech hovoříme o služebním poměru a tyto vztahy se řídí zvláštními zákony. Pracovní právní vztahy se vyskytují ve 2 formách: a) Pracovní poměr b) Práce konané mimo pracovní poměr: - na základě dohody o provedení práce - na základě dohody o pracovní činnosti Subjekty pracovního práva a) FO – zaměstnanci, zaměstnavatelé b) PO – zaměstnavatelé, odbory
1.2 Základní zásady pracovněprávních vztahů Zákaz diskriminace a zneužívání práv. Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky (např. odměňování).
6
Studijní opora
Právo v dopravě
V pracovně právních vztazích je zakázaná jakákoliv diskriminace zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku apod. Diskriminace nesmí být přímá ani nepřímá. Nikdo nesmí zneužívat postavení a to jak ponižovat lidskou důstojnost, nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti (nemůže být druhou osobou vnímáno jako odměny, pracovní postup apod.). Ochrana zaměstnance V pracovněprávních vztazích je zaměstnanec slabším partnerem v tom smyslu, že je ekonomicky slabší než zaměstnavatel. Zaměstnanec si prostřednictvím mzdy vytváří ekonomický základ, životní úroveň celé rodiny. Dá se říct, že je na mzdě životně závislý. Pracovní právo tudíž musí zaměstnance chránit podstatně víc než zaměstnavatele. Ochrana se týká především života a zdraví zaměstnance ale také jeho sociální sféry (mzda), volného času. Projevem ochrany je rovněž přesná specifikace výpovědi – zákon přesně uvádí podmínky propuštění. Zaměstnanec naproti tomu má právo dát výpověď kdykoliv bez udání důvodu. Způsobí-li zaměstnance škodu zaměstnavateli, je náhrada škody omezena. Smluvní základ Základní pracovněprávní vztahy mohou nastat jen se souhlasem zaměstnance a zaměstnavatele. Smluvní základ pracovněprávních vztahů se projevuje i v tom, že zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodnou jakou práci, za jakou mzdu a kde bude zaměstnance tuto práci vykonávat.
1.3 Pracovní poměr Předmětem je určitá, opakující se činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje zaměstnavateli za mzdu vykonávat. Jedná se o tzv. osobně právní závazek, kdy základ říká, že zaměstnance je ve výkonu práce nenahraditelný.
1.3.1 Vznik pracovního poměru a) Jmenování – lze pouze v případech uvedených v zákoníku práce (ředitel školy) b) Pracovní smlouva – základem vzniku pracovního poměru je pracovní smlouva. Zaměstnavatel je povinen je uzavřít písemně.
1.3.2 Povinné náležitosti pracovní smlouvy a) Druh práce Vymezuje, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat. Zákoník práce neurčuje, jakým způsobem má být druh práce v pracovní smlouvě sjednán. ZP ponechává to na dohodě obou účastníků smlouvy. Např. mzdová účetní, řidič, ekonom nebo může být střídavé zaměstnání – údržba – soustružník, zámečník, vrtař.
7
Studijní opora
Právo v dopravě
Pracovní náplň, podrobné rozvedení, konkretizace povinností zaměstnance, týká se vlastního výkonu práce a vyplývá ze sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel tuto náplň určuje jednostranným opatřením, může ji být souhlasu zaměstnance měnit a doplňovat, ale vždy jen v rámci sjednaného druhu práce. b) Místo výkonu práce Zákoník práce neurčuje, jakým způsobem má být v pracovní smlouvě sjednáno. Ponechává to na dohodě obou účastníků. Musí však být sjednáno určitě, aby se neobcházel zákon. Výjimečně lze sjednat více míst výkonu práce. Bude se jednat o zvláštní výkon povolání např. montér. V tomto případě však má pracovník nárok na poskytování cestovních náhrad. c) Den nástupu do práce Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. A to i v případě, že zaměstnanec v tento den fakticky nenastoupí do zaměstnání. Jestliže zaměstnanec do týdne neuvědomí zaměstnavatele o překážce, která mu brání v nástupu do zaměstnání, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit a ta se ruší.
1.3.3 Zkušební doba Zkušební doba je období, které umožňuje zaměstnanci i zaměstnavateli si ověřit, zda jejím pracovní poměr bude vyhovovat a pokud ne, usnadnit jeho rozvázání. Zaměstnanec přesvědčí se, zda druh práce a ostatní pracovní podmínky odpovídají jeho představě a možnostem. Zaměstnavatel přesvědčí se, zda schopnosti, pracovní výkon a plnění dalších pracovních povinností zaměstnance odpovídají jeho požadavkům. -
doba může být sjednána nejvýše na 3 měsíce (i kratší), u vedoucích pracovníků až na 6 měsíců nemůže být dodatečně prodlužována může být sjednána v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou i určitou musí být sjednána písemně a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání nemůže být sjednána, jestliže pracovní poměr již vznikl
1.3.4 Doba trvání pracovního poměru Trvání pracovního poměru: a) dobu určitou – lze uzavřít až na tři roky vcelku, se stejným zaměstnavatelem však pouze třikrát, tedy maximálně na devět let b) neurčitou – nebyla výslovně sjednána doba jeho trvání
8
Studijní opora
Právo v dopravě
Trvání pracovního poměru na dobu určitou neplatí pro: - případy, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis - kdy zvláštní právní předpis stanoví uzavření pracovního poměru na dobu určitou, jako podmínku - pro vznik dalších práv - případy náhrady zaměstnanci na dobu překážky v práci
1.3.5 Změny pracovního poměru Obsah pracovního poměru je možné změnit, jen dohodou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho směně a musí být písemná. a) Změna druhu práce – zákon taxativně vymezuje, kdy zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci na základě svého jednostranného opatření (např. těhotenství, zdravotní důvody). b) Pracovní cesta – na pracovní cestu může zaměstnavatel vyslat zaměstnance jen na základě dohody. Souhlas nemusí být obsažen v pracovní smlouvě. Těhotné ženy a zaměstnance pečující o děti do věku 8 let (osamělý do 15 let), mohou být vysílání na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen ze svého souhlasu. Přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost. V těchto případech musí mít zaměstnavatel ke každé pracovní cestě od zaměstnance samostatně souhlas.
1.3.6 Skončení pracovního poměru Pracovní poměr může být rozvázán těmito způsoby: a) Dohodou Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. b) Výpověď Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být písemná a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná. Výpovědní doba je stejná pro obě strany a činí 2 měsíce. Rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanovenými zákonem. Důvod rozvázání musí být náležitě konkretizován. Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen projednat s odboru organizací. Zaměstnavatel není povinen před doručením výpovědi nabídnout jiné vhodné místo. Pracovní poměr lze z důvodu organizačních změn rozvázat výpovědí nebo 9
Studijní opora
Právo v dopravě
dohodou. Do pravomoci zaměstnavatele nemůže nikdo zasahovat. Zaměstnavatel rozhoduje o organizační struktuře, počtu zaměstnanců apod. ORGANIZAČNÍ ZMĚNY - zruší-li se zaměstnání nebo jeho část - stane-li se zaměstnanec nadbytečným z důvodu snižování stavu zaměstnanců - pozbí-li zaměstnanec vzhledem k zdravotnímu stavu konat dále dosavadní práci - závažné porušení povinností zaměstnance Nadbytečnost – je nutné prokázat, že místo bylo zrušeno, na toto místo nebude přijímán navíc zaměstnanec, dochází ke snižování počtu zaměstnanců Zákoník práce rozeznává 3 intenzity porušení povinností vyplývajících z pracovních předpisů a) Méně závažné porušování povinností Jedná-li se o soustavná méně závažné porušení povinností min. ve 3 případech, přiměřená časová souvislost mezi jednotlivými porušeními povinnostmi, nutná písemná forma b) Závažné porušení povinností Jedná se o jedno intenzivní porušení povinností (např. déle trvající neomluvená absence, alkohol). c) Porušení povinností zvlášť hrubým způsobem Např. přijímání úplatků, krádež, fyzické napadení. ZÁKAZ VÝPOVĚDI Zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci v OCHRANNÉ LHŮTĚ. Ochrannou lhůtou rozumíme: - kdy je zaměstnanec uznán dočasné práce neschopným - při výkonu vojenského cvičení - kdy je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce - kdy zaměstnankyně je těhotná nebo černá mateřskou dovolenou, zaměstnanec rodičovskou - dovolenou - kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán nezpůsobilým pro noční práci c) Okamžité zrušení Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit: - byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmínečnému trestu odnětí svobody - na dobu delší než 1 rok 10
Studijní opora -
Právo v dopravě
byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin při plnění pracovních úkolů k nepodmínečnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců poruší-li povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jím vykonané práci zvláště hrubým způsobem
Nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr: - s těhotnou zaměstnankyní - zaměstnancem na mateřské dovolené, rodinná dovolená Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr: - zaměstnavatel: neumožní-li v době 15 dnů po předložení lékařského posudku o nezpůsobilosti konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví výkon jiné, pro něho vhodné práce - nevyplatil-li mzdu, náhradu mzdy nebo jakoukoli její část do 15 dnů do uplynutí termínu splatnosti Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr z těchto důvodů, má právo na odstupné. d) Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Oba účastníci pracovního poměru mohou ve zkušební době zrušit pracovní poměr i bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Písemné oznámení má být doručeno 2 účastníky zpravidla 3 dny předem.
1.3.7 Odstupné Zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu organizačních změn nebo dohodou ze stejných důvodů přísluší při skončení pracovního poměru odstupné a to v následující výši: - pracovní poměr kratší než rok – odstupné nejméně jeden měsíční výdělek - pracovní poměr rok a méně než dva roky – odstupné nejméně dvojnásobek průměrně měsíční mzdy - pracovní poměr trvající dva roky a více: odstupné nejméně trojnásobek průměrné mzdy Odstupné musí být vyplaceno zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším termínu pro výplatu mzdy nebo platu.
1.4 Dohody o pracích mimo pracovní poměr Vedle pracovního poměru jsou dalšími pracovními vztahy dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jsou využívány zejména při plnění úkolů, kdy pro zaměstnavatele s ohledem na malý rozsah, nízkou četnost, popřípadě jednorázovost není účelné uzavírat pracovní poměr (4 hodiny týdně, 2x do měsíce, vypracování organizační směrnice BOZP) 11
Studijní opora
Právo v dopravě
a) Dohoda o provedení práce - rozsah nejvýše 300 h ročně - v dohodě se sjednává výše odměny a podmínky pro její poskytování - zásada je – stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty V dohodě nelze sjednat jiné důležité osobní překážky ani dovolenou. b) Dohoda o pracovní činnosti Rozsah v průměru nejvýše ½ stanovené týdenní pracovní doby. Průměr se zjišťuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena. Nejvýše však 52 týdnů. Podmínky jsou stejné jako u dohod o provedení práce. Musí mít písemnou formu. Výpovědní lhůta činí 15 dnů.
1.5 Pracovní doba Pracovní doba je jakákoliv doba přítomnosti na pracovišti na základě pokynů zaměstnavatele s výjimkou přestávek v práci na jídlo a oddech. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 h týdně. Kratší pracovní doba se sjednává v pracovní smlouvě (zejména u osob pečující o malé dítě). Zaměstnanci přísluší mzda odpovídající kratší pracovní době. Rozvržení Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec změn. Zpravidla se rozvrhuje do 5-ti denního pracovního týdne. a) Rovnoměrné Při tomto rozvržení pracovní doby nesmí délka změny přesáhnout 12 h (bez práce přesčas a přestávek v práci). b) Nerovnoměrné Při tomto rozvržení pracovní doby se nevyžaduje souhlas zaměstnance a vyrovnávací období se při takto uzavřené pracovní době nově vymezuje týdny po sobě jdoucími. Nejedná se o kalendářní týdny. Povinnost zaměstnavatele je vypracovat písemný rozvrh pracovní doby, seznámit s tím zaměstnance předem na dané období, na které je pracovní doba uzavřena. Pružné rozvržení pracovní doby Pružné rozvržení pracovní doby je možné využívat jak při rovnoměrném, tak i při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Volitelnou pracovní dobu určí zaměstnavatel na začátek a na konec základní pracovní doby tak, aby celková délka směny nepřesáhla 12 hodin.
12
Studijní opora
Právo v dopravě
Přestávky v práci Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přestávky v práci nejpozději po 6 hodinách nepřetržitého výkonu práce. Jednoznačně je stanoveno, že přiměřená do na oddech a jídlo, kdy nedošlo k přerušení práce, se započítává do pracovní doby. Přestávky na jídlo lze rozdělit do několika částí v trvání nejméně 15 min. Bezpečnostní přestávka, na rozdíl od přestávek v práci je výkonem práce, započítává se do pracovní doby a přísluší za ni náhrada mzdy (řidiči po 4,5 h).
1.6 Doba odpočinku Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi směnami nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 h během 24 h po sobě jdoucích (výjimečně může být zkrácena na 8 h). Dny pracovního klidu Práci nelze nařídit, jen v těch nutných případech, které nemohou být provedeny v pracovních dnech (krmení a ošetřování zvířat), jinou práci lze vykonávat pouze se souhlasem zaměstnance. Nepřetržitý odpočinek v týdnu – zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby během každého období 7 po sobě jdoucích dnů měli zaměstnanci nepřetržitě volno v trvání alespoň 35 hodin.
1.7 Práce přesčas Zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných pracovních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi 2 směnami. Nařízená práce přesčas nesmí činit více než 8 h v jednotlivých týdnech a 150 h v kalendářním roce.
1.8 Noční práce Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Pokud to není z pracovních důvodů možné, je povinností zaměstnavatele rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích.
1.9 Dovolená Je volnem sloužícím k odpočinku a načerpání sil zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání v pracovním poměru, na které mají právo. Dělení - za kalendářní rok nebo její poměrnou část - za odpracované dny 13
Studijní opora -
Právo v dopravě
dodatková dovolená
Zákon nezakazuje sjednání dalších druhů dovolené, zaměstnavatel může při zachování rovnosti a zákazu diskriminace poskytovat i jiné druhy dovolené. Dovolená za kalendářní rok vzniká, když zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce alespoň 60 dnů. Výměra dovolené činní nejméně 4 týdny v kalendářním roce (u pedagogických pracovníků 8 týdnů). Prodlužovat dovolenou lze všem zaměstnancům, skupinám zaměstnanců (podle délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele nebo druhu vykonávané práce). Musí být respektována zásada raného zacházení. Poměrná část dovolené činí za každý kalendářní měsíc celý nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 za kalendářní rok. Dovolená za odpracované dny náleží zaměstnanci, kterému nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani její poměrnou část, protože neodpracoval alespoň 60 dnů, náleží mu dovolená za odpracované dny v rozsahu 1/12 za každých 21 odpracovaných dnů. Dodatková dovolená – nárok na tuto dovolenou, která činí 1 týden má zaměstnanec, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo ražení tunelů a štol koná práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé. Čerpání dovolené Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpané dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat z pravidla v celku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutné přihlížet k pracovním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Pokud se poskytuje dovolená v několika částech, musí alespoň 1 část činit nejméně 2 týdny v celku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiném čerpání. Určenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel písemně oznámit od 14 dnů předem. Dovolená z předchozího roku již nelze proplatit (pouze při ukončení pracovního poměru), pracovník si ji musí vybrat. A to tak, že pokud mu zaměstnavatel neurčí do 30. června datum, může si termín stanovit zaměstnanec sám, ale musí zaměstnavatele informovat 14 dní před čerpáním. Náhrada za dovolenou – za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
14
Studijní opora
Právo v dopravě
1.10 Péče o zaměstnance Listina základních práv a svobod přesně specifikuje úpravu pracovních podmínek pro zaměstnance. Tato specifikace je rozpracována v pracovním právu. Pracovní podmínky zaměstnanců Zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpeční pracovní výkon. Novou povinností zaměstnavatele je vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců. Upravena je také povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Odborný rozvoj zaměstnanců Zaměstnavatel pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců: -
zaškolení a zaučení – zaměstnavatel je povinen dát zaměstnanci odborné znalosti pro výkon práce odbornou praxi absolventům škol – povinnost zaměstnavatele postarat se o zabezpečení odborné praxe. Tato praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Absolvent – absolventem je zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení školy 2 let. Prohlubování kvalifikace – zaměstnavatel vyšle zaměstnance na školení, které následně patří náhradám mzdy nebo platu. Zvyšování kvalifikace – jedná se o studium vzdělávání školením. K dosažení vyššího stupně vzdělávání přistupujeme, jestliže to vyžaduje a potřebuje zaměstnavatel. Zákon stanoví maximální právo zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu a dále, kdy mu v souvislosti se zvyšováním kvalifikace náhrada mzdy nebo platu nepřísluší.
1.11 Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců Povinnost zaměstnavatele je ochraňovat zaměstnance, zejména musí být chráněn jeho život a zdraví. Některé skupiny zaměstnanců musí být chráněny zvýšenou měrou, především s ohledem na jejich biologické a sociální zvláštnosti. a) Osoby se zdravotním postižením (ZTP) – povinností zaměstnavatele je nejen tyto osoby zaměstnávat, ale také vytvářet potřebné pracovní podmínky.
15
Studijní opora
Právo v dopravě
b) Zaměstnankyně – ženy, těhotné ženy, kojící ženy a matky do konce 9 měsíce před porodem. Zákon uvádí práce, ve kterých nesmějí být zaměstnány. Zaměstnavatel je povinen uvedené zaměstnankyně převést na jinou práci včetně práce v noci. Totéž platí pro osamělou zaměstnankyni (zaměstnance) pečující o dítě do 15 let. c) Mladiství – zaměstnanci mladší 18 let, poskytuje se jim zvýšená ochrana, tzn., že nesmějí být zaměstnání prací přesčas a práci v noci, práce nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví.
1.12 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a při přijímání opatření předcházením rizikům. Prevence rizik Rozumí se tím všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisům k zajištění BOZP a s opatřením zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat nebo minimalizovat působení rizik, která nelze odstranit. Tato činnost by měla být základem bezpečnosti práce. Zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, má povinnost rizikům vyplývajícím z práce předcházet. Zaměstnavatel přijímá opatření pro zdolávání mimořádných událostí – havárie, požár, povodeň (zpracovává evakuační plán budov). Zákaz kouření - zaměstnavatel je oprávněn stanovit zákaz kouření ve všech prostorách. - v žádném případě se nejedná o diskriminaci kuřáků. Je potřeba však takový zákaz pečlivě zvážit (kuřáci by tento zákaz porušovali). Pokud se zaměstnavatel rozhodne umožnit v některých prostorách kouřit, je třeba v pracovním řádu přesně stanovit podmínky.
1.12.1 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen: - objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu (svědci apod.) - neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin - uvědomit o úrazech zaměstnavatele (pokud se jedná o cizího zaměstnance Zaměstnavatel vede knihu úrazů, ve které eviduje všechny úrazy, i když s nimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. 16
Studijní opora
Právo v dopravě
Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: - ke zranění zaměstnance z pracovní neschopnosti delší jak 3 dny - při úmrtí pracovníka na následky pracovního úrazu Zaměstnavatel je povinen: ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím zaslat jim záznam o úrazu přijmout opatření zamezující opakování pracovního úrazu
1.12.2 Práva a povinnosti zaměstnance Právo - na zajištění BOZP odmítnout výkon práce, o němž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví na informace o rizicích jeho práce, informace musí být pro zaměstnance srozumitelné na informace pro opatření a ochranu před jejím působením má právo a povinnost podílet se na vytvoření bezpečného zdravotního prostředí Povinnosti - dbát na svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví FO, který se bezprostřední dotýká jeho jednání např.: opomenutí pří práci - znát základní povinnosti zajištění BOZP vyplývajících z právních a jiných předpisů - účast na školení zaměřených na uvedenou problematiku, včetně svých znalostí - podrobit se pracovně lékařským prohlídkám, vyšetření nebo očkování stanovených zvláštními předpisy - dodržovat právní a ostatní předpisy, pokyny zaměstnavatele a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele - nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách Zaměstnanec nesmí používat alkoholické nápoje v pracovní době vždy a na pracovišti i po pracovní době (oslava na pracovišti mimo pracovní dobu je v rozporu se zákoníkem práce). Pozor – přestávka v práci nepatří do pracovní doby, zaměstnanec má ale povinnost nevstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu. -
oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by mohli ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího, kterého zaměstnavatel písemně určil, zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek 17
Studijní opora
Právo v dopravě
Pozor – pokud oprávněný vedoucí zaměstnanec vydá pokyn, aby se zaměstnanec podrobil zkoušce na alkohol, je povinen poslechnout. Pokud odmítne, hledí se na něj jako by byl pod vlivem alkoholu. -
zákaz užívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance v teplých provozech (hutě, slévárny, sklárny apod.) na zaměstnance, kde jde o součást pracovních úkolů (degustéři) na ty, u nichž je užívání alkoholických nápojů obvykle spojeno s plněním pracovních úkolů. Podpis smlouvy se stvrdí přípitkem (litkup).
Kontrola nad dodržováním BOZP - zaměstnavatel – 1x ročně – povinná kontrola BOZP, soustavná kontrola zda dochází dodržování BOPZ - odborná organizace (pokud je na pracovišti), státní úřad, inspekce práce - oblastní inspektoráty práce
1.12.3 Náhrada škody Povinnosti zaměstnavatele - vytváření bezpečných pracovních podmínek pro zaměstnance - odstraňování zjištěných závad – prevence budoucích škod - oprávnění provádět v nezbytném rozsahu kontrolu zaměstnanců. Kontrola vnášených a vynášených věcí zaměstnanců (ohrožení zdraví, zcizování majetku zaměstnavatele) Povinnosti zaměstnance počínat si tak, aby ke škodám či k bezdůvodnému obohacení nedocházelo upozornit nadřízeného pokud hrozí škoda či bezprostředně proti hrozící škodě zakročit oznámit nadřízenému, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky Bezdůvodné obohacení je majetkový prospěch získaný plněním bezprávního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním správního důvodu, který odpad, jehož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Osoba blízká je podle občanského zákoníku příbuzný v řadě přímé, sourozenec a jiná osoba poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
1.12.4 Odpovědnost zaměstnance za škodu Obecná odpovědnost Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil svým zaviněním, porušením povinnosti, při plnění pracovních úkolů. Povinnost zaměstnavatele je vinu zaměstnanci prokázat.
18
Studijní opora
Právo v dopravě
Škoda je majetková újma zaměstnavatele, která je objektivně vyčíslitelná penězi. Zavinění lze označit jako psychický stav zaměstnance vůči svému jednání. Zavinění má dvě formy: - úmysl - nedbalost Úmysl přímý – zaměstnanec věděl, že může způsobit škodu a chtěl ji způsobit. Úmysl nepřímý – zaměstnanec věděl, že může způsobit škodu a pro případ, že jí způsobí, byl s tím srozuměn. Nedbalost vědomá – spočívá v tom, že zaměstnanec věděl, že škodu může způsobit, ale spoléhal, že se tak nestane. Nedbalost nevědomá – zaměstnanec nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodu, ač to vědět měl a mohl. Zákoník práce stanoví, že výši náhrady škody způsobené nedbalostí hradí zaměstnanec maximálně do výše 4 ½ násobku své průměrné mzdy. Škoda způsobená úmyslně (např. v opilosti), hradí veškerou vzniklou škodu zaměstnanec. Zvláštní zodpovědnost Jedná se o odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Tato odpovědnost vzniká na základě písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování (hotovost, ceniny, zásoby materiálu apod.). Odpovídá za vzniklý schodek a je povinen jej nahradit v plné výši. Obdobná úprava platí i pro odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (nástroje, pracovní prostředky), které byly zaměstnanci svěřeny na písemné potvrzení. V odpovědnosti zaměstnance za škodu je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem výši požadované škody projednat a je-li ochoten požadovanou náhradu zaplatit, musí být uzavřena písemná dohoda o náhradě škody. Bez této dohody nemůže zaměstnavatel strhávat náhradu škody za mzdy či platu zaměstnance.
1.12.5 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Obecná – u obecné odpovědnosti je vyžadováno porušení právních povinností, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Zvláštní odpovědnost Zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce, které zaměstnanec odložil na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Za věci, které se obvykle do práce nenosí (šperky, cennosti apod.) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá do výše 10 000 Kč (ve výplatní den je za limit považována celá vyplacená částka). Za obvyklý dopravní prostředek se nepovažuje osobní automobil.
19
Studijní opora
Právo v dopravě
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestli-že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemoci z povolání, jestli-že zaměstnanec před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemoc z povolání – zaměstnavatel hradí ztrátu na výdělku (při přechodu na méně placenou práci), náklady na léčbu, bolestné, náhradu za ztížené společenské uplatnění Při úmrtí – náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem na výživu pozůstalým a jednorázové odškodné pozůstalým.
1.13 Překážky v práci a) Zaměstnavatel - prostoje – jedná se např. o přerušení dodávky elektrického proudu, porucha na stroji, nedostatek materiálu - nepříznivé povětrnostní vlivy – velké mrazy, déšť na stavbách - živelná událost – požár, povodeň apod. b) Zaměstnanec - dočasná pracovní neschopnost - péče o dítě - karanténa - mateřská dovolená - narození dítěte manželce zaměstnance (nikoliv druh) - doprovod na ošetření a vyšetření (na dobu nezbytně nutnou) Jedná se o důležité osobní překážky. -
výkon veřejné funkce – starosta, senátor výkon občanské povinnosti – přírodní katastrofy výkon funkce člena odborové organizace činnost dárce při odběru krve branná povinnost školení
Jedná se o překážky z důvodu obecního zájmu.
20
Studijní opora
Právo v dopravě
Kontrolní otázky kapitoly 1: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Co musí obsahovat pracovní smlouva? Co je rovné zacházení a zákaz diskriminace? Práva a povinnosti zaměstnance. Práva a povinnosti zaměstnavatele. Kdo kontroluje dodržování BOZP? Charakterizujte náhradu škody v pracovněprávních podmínkách.
21
Studijní opora
Právo v dopravě
Správní právo Správní právo se řadí do práva veřejného, kde zajišťuje oboustranné obecné zájmy. Právní normy upravují společenské vztahy v oblasti veřejné správy, které se vztahují k činnosti a organizaci veřejné správy. Jedná se o vztahy mezi subjekty, kdy na jedné straně vystupuje veřejná správa a na druhé fyzické nebo právnické osoby. Cílem je seznámit účastníky správního práva s problematikou společenských vztahů, kdy fyzická nebo právnická osoba přichází do styku s úřady v oblasti policie, veřejného pořádku jako i veřejné samosprávy např. živnostenské úřady, katastrální úřady apod. Klíčová slova: správní právo, veřejná správa, státní správa, samospráva, správní řád
1.14 Veřejná správa Je charakterizována z různých hledisek, nejčastěji je vymezována jako činnosti a souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají. Veřejnou správou rozumíme: - činnost, to znamená správu věcí ve veřejném zájmu (funkční pojetí) - instituce, které tuto činnost vykonávají (organizační pojetí) Nositelem činností veřejné správy je především stát, který může za stanovených podmínek delegovat jejich výkon na jiné nestátní subjekty (územní, zájmové, profesní samosprávy). Veřejnou správou se rozumí správa veřejných záležitostí, je realizována jednak jako projev moci ve státě a jednak jako činnosti samosprávné. Veřejná správa je činností státu nebo jiného státem zmocněného subjektu, která není zákonodárství, soudnictví ani vládnutí v politickém smyslu.
Veřejná správa
Státní správa
Samospráva
Obrázek 1 - Členění státní správy
22
Studijní opora
Právo v dopravě
1.14.1 Státní správa Je součástí veřejné správy a je uskutečňována prostřednictvím státních orgánů, kterými jsou vláda, ministerstva a další ústřední orgány státní správy a jejich územní pracoviště v krajích a okresech. Charakter státní správy: - výkonný – státní správa ve své činnosti vykonává zákony, vykonávání zákonů je podstatou výkonné moci. - podzákonný – státní správa je ve své činnosti vázána zákony. - nařizovací – státní správa uplatňuje mocenské nástroje, její správní akty jsou závazné, vynutitelné (nařízení, rozhodnutí). Výkon státní správy lze také svěřit zákonnému orgánu samosprávy a výkon státní správy je pak nazýván přenesenou působností. Důležité je, že na rozdíl od výkonu samostatné působnosti mohou obce a kraje v přenesené působnosti vykonávat jen správu v těch věcech, které jsou jim výslovně svěřeny. Při výkonu přenesené působnosti se obec a kraj musí řídit nejen zákony a jinými právními předpisy, ale v jejich mezích usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních orgánů. Státní správu mohou na základě zákona vykonávat také jiné osoby (právnické osoby), pokud na ni byla přenesena tato působnost (např. stanice technické kontroly motorových vozidel). Platí, že zásadní činnosti, které představují základní předpoklady pro fungování státu, jsou ponechány v jeho kompetenci, např. armáda ČR, policie ČR, ministerstvo financí – celní problematika. Obecně lze tedy říci, že státní správy je ta část veřejné správy, kterou stát vykonává svými orgány, případně orgány, na které byl její výkon rozhodnutím státu (zákonem) přenesen – např. vedení matrik, povolování staveb, činnosti státní policie, školství, zdravotnictví, životní prostředí, povolování živností.
1.14.2 Samospráva Územní samospráva je veřejná správa uskutečňována jiným subjektem, než je stát. Jedinými subjekty územní samosprávy jsou obce a kraje. Obce a kraje mají právo spravovat své záležitosti samostatně, řídí se přitom jen zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení. Tyto záležitosti vykonávají samostatně, na vlastní zodpovědnost a vystupují jako právnické osoby (ústava). Samosprávné subjekty mohou pro svoji potřebu přijímat i vlastní právní předpisy (obecně závazné vyhlášky).
23
Studijní opora
Právo v dopravě
Právní úprava současně zdůrazňuje postavení občanů jako subjektů, jimž přísluší přímo či zprostředkovaně (prostřednictvím volených zástupců) rozhodovat o věcech místní samosprávy. Působnost obcí a krajů můžeme tedy rozdělit: -
působnost samostatnou (samospráva) působnost přenesenou (státní správa)
Samostatná působnost Je v zákonech o obcích a krajích vymezena jednak obecně, a to tak, že stanoví, že do ní patří spravování v zájmu občanů (oblasti školství, zdravotnictví, dopravy, kultury apod.). Přímo nebo zprostředkovaně je předmětem místní samosprávy společné pro obce a kraje především: - vydávání obecně závazných vyhlášek - schvalování programu rozvoje územního obvodu - hospodaření s majetkem – sestavování rozpočtu a hospodaření podle něj - zakládání a zřizování právnických osob a zařízení - rozhodování o účasti v obchodních společenstvech a nadacích - zabezpečování čistoty a údržby komunikací Existují rozdíly v postavení obcí a krajů. U obcí jde zejména o: - rozhodování o územních změnách mezi obcemi v rámci jednoho okresu (na základě dohody zastupitelstev – rozhodnutí občanů v místním referendu) - možnosti zřizovat obecní policii - možnost spolupracovat zakládáním svazků obcí U krajů jde především o oprávnění: - předkládat do parlamentu návrhy zákonů - navrhovat ústavnímu soudu zrušení právního předpisu - zabezpečovat dopravní obslužnost kraje
1.14.3 Statutární města Zákon o obcích přiznává v něm stanoveným městům zvláštní postavení a nazývá je statutárními městy (v současnosti pouze 20 měst). Jejich charakteristické znaky jsou: - mohou se členit na městské obvody nebo městské části - úřad tohoto města se nazývá magistrát - v čele stojí primátor statutárního města (nikoliv starosta)
24
Studijní opora
Právo v dopravě
1.14.4 Orgány obce Úkolem orgánů obce je samostatně spravovat obec a v rozsahu stanoveném v zákoně vykonávat státní správu. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce, přičemž dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad, zvláštní orgány a obecní policie. Zastupitelstvo Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejíž počet na každé volební období stanoví v souladu se zákonem předchozí zastupitelstvo. Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. K platnému usnesení zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny zvolených členů zastupitelstva obce. Zákon také stanoví, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o nejdůležitějších věcech (záležitostech), jako je: - schvalování rozpočtu a závěrečného účtu - zřizování a rušení právnických osob a organizačních složek - vydávání obecně závazných přihlášek - volba a odvolávání starosty, případně místostarosty a dalších členů rady - zřizování a rušení obecní policie - rozhodování o názvech ulic a dalších veřejných prostranství - schvalování dohod týkajících se územních změn obce Další druh vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce tvoří rozhodování při nakládání s majetkem obce. Zastupitelstvo se schází dle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce. Jednání zastupitelstva je vždy veřejné a nesmí být veřejnost vyloučena. Rada obce Rada je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění přijatých usnesení. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta. Radu tvoří: - starosta - místostarosta - další členové rady voleni z řad členů zastupitelstva obce
25
Studijní opora
Právo v dopravě
Počet členů rady je lichý, nejméně 5, nejvýše 11, přičemž tento počet nesmí přesahovat 1/3 počtu členů zastupitelstva. Rada obce se tedy nevolí v obcích, kde zastupitelstvo má méně než 15 členů. Z vymezených kompetencí rady je možno jmenovat: - vydávat nařízení obce - hospodaření obce podle schváleného rozpočtu (může provádět rozpočtová opatření) - rozhodovat o věcech týkajících se organizace a složení obecního úřadu (pavouk) - ukládat pokuty za správní delikty Rada si může zřídit své poradní a iniciativní orgány, kterými jsou komise (např. školská, kulturní, dopravní komise). Starosta obce Starosta zastupuje obec navenek, to znamená, že je statutárním orgánem obce. Starosta podepisuje právní předpisy obce. Může pozastavit výkon rady a věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva. Obec rovněž může zřídit funkci tajemníka a tajemník je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu. V obci, kde není zřízena funkce tajemníka, plní tuto funkci starosta. Obecní úřad Vykonává veškerou přenesenou působnost svěřenou obci, plní úkoly, které mu uložili zastupitelstvo nebo rada obce. V čele obecního úřadu stojí starosta a je tak nadřízen všem zaměstnancům úřadu včetně tajemníka. Zvláštní orgány Jsou takové orgány, jejichž zřízení zákon buď umožňuje, nebo přímo ukládá. Jedná se např. o komisi pro projednávání přestupků, kdy zákon o přestupcích přímo říká, že orgány, které projednávají přestupky, mohou zřídit přestupkovou komisi. Tato přestupková komise je zvláštním orgánem. Vedle toho zvláštní zákony přímo ukládají starostovy zřídit například povodňovou komisy (povodňový zákon). Zákon rovněž rozlišuje situaci, kdy zvláštní zákony přímo ukládají, že v jeho čele musí stát přímo starosta obce a jiný zákon tuto povinnost nestanoví. V tomto případě starosta jmenuje do čela osobu, která musí splňovat zákonem stanovené předpoklady (zvláštní odborná způsobilost). Obecní policie Její působnost je dána zvláštním zákonem. Obecní policie zřizuje a ruší obecní zastupitelstvo. Právní předpisy obce a) Obecně závazné vyhlášky Kontrolu provádí ministerstvo vnitra a v případě jejího rozporu se zákonem vyzve obec k nápravě v ustanovené lhůtě 60 dnů. Pokud obec nenapraví, ministerstvo vnitra ze zákona
26
Studijní opora
Právo v dopravě
(dle správního řádu) pozastaví činnost. V případě, že obec znovu nesplní nápravu, řeší celou nápravu ústavní soud. b) Nařízení obce V tomto případě posuzuje zákonnost krajský úřad, proti jeho rozhodnutí není opravný prostředek.
1.15 Správní právo Členění správního práva a) Správní právo organizační Zakotvuje základní zásady organizace veřejné správy, konkretizuje postavení organizací, pravomoc a působnost subjektu veřejné správy. Základní právní předpisy - zákon o působnosti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy - zákon o krajích a zákon o obcích v návaznosti na jiné zvláštní zákony b) Správní právo trestní Zahrnuje právní úpravu základu a následku odpovědnosti za správní delikty, s uplatněním právně trestních postihů. Základní právní předpisy - zákon o přestupcích, přičemž řada správních deliktů je upravena i mimo tento zákon, př. stavební zákon sám upravuje postihy za porušení povinnosti na tomto úseku (stavba bez stavebního povolení) c) Správní právo hmotné Představuje hmotně právní úpravu jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy. Základní právní předpisy - školský zákon - zákon o péči o zdraví lidu - stavební zákon d) Správní právo procesní Upravuje procesně právní postup při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků v oblasti správního řízení před orgány veřejné správy. Právním předpisem, který je rozhodující je správní řád, př. stavební zákon pro tzv. stavební řízení.
27
Studijní opora
Právo v dopravě
1.16 Správní řád 1.16.1 Působnost správního řádu Ustanovení tohoto právního předpisu se vztahují na postup orgánů moci výkonné, orgánů územně samosprávných celků a jiných orgánů právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Základní zásady správního řádu a) Zásada zákonnosti – správní orgán ve své rozhodovací činnosti je povinen výhradně se řídit zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy. b) Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře (práva účastníků řízení nabytá v dobré víře stojí nad zásadou zákonnosti). c) Zásada podpůrnosti – jeho ustanovení se použije teprve tehdy, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jiný postup (obecně právní předpis – zvláštní právní předpis). d) Zásada součinnosti s účastníky řízení – veřejná správa, služba veřejnosti.
1.16.2 Příslušnost správních orgánů Je nutné konstatovat, že ve věci může rozhodnout jen ten orgán veřejné správy, který je k tomu ze zákona oprávněný (příslušný). To znamená, že je třeba nejdříve stanovit orgán veřejné správy, který bude danou věc rozhodovat, jak z hlediska věcného (např. černá skládka – přestupková komise), tak z hlediska na jeho sídlo (př. Krnovák způsobí přestupek v Praze – případ bude řešit přestupková komise) V tomto smyslu pak rozlišujeme: - věcnou příslušnost – je vždy stanovena zákonem, např. povolení ke stavbě – stavební úřad - místní příslušnost – místo činnosti, místo nemovitosti, místo podnikání, místo trvalého pobytu nebo sídla - funkční příslušnosti – je stanovena zpravidla organizačním řádem Správní řád upravuje také činnost orgánů veřejné správy, aniž by bylo zahájeno správní řízení. V tomto smyslu hovoříme o postupu před zahájením řízení. Jedná se o tyto taxativně vymezené úkony: - přijímání podnětů k zahájení řízení - vysvětlení (zdali je důvod k zahájení řízení, nebo k určení rozsahu nutných důkazů) - zajištění důkazů (před zahájením řízení se zajistí důkazy, které mohou mít podstatný vliv na rozhodnutí a hrozí-li jejich ztráta) - předběžné informace (např. o podmínkách vyhovění žádosti) - odložení věci (např. jedná-li se o anonym) 28
Studijní opora
Právo v dopravě
Zahájení řízení Obecně platí, že řízení se zahajuje buď na základě: - žádosti (účastníka řízení) – řízení je zahájeno dnem, kdy žádost došla k příslušnému správnímu orgánu - vlastního podnětu správního orgánu – řízení je zahájené dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení prvnímu účastníku řízení Vlastní průběh správního řízení Na základě objektivní pravdy je povinen správní orgán zjistit všechny skutečnosti nutné k tomu, aby bylo úplně a objektivně rozhodnuto. V tomto smyslu jsou rozhodujícími podklady především důkazní prostředky: - důkaz listinou – může jít jak o listinu veřejnou, tak listinu soukromou. Zvláštní zákon může připustit nahrazení listinného důkazu čestným prohlášením nebo svědeckou výpovědí - důkaz ohledání – vlastník věci je nucen strpět ohledání movité i nemovité věci - důkaz svědeckou výpovědí – je povinností osoby, aby svědčila o skutečnostech, o kterých získala jakékoliv informace. Z uvedených důkazů obecně platí, že je možné je odepřít pro případ, že by jejich předložením mohlo dojít k trestnímu stíhání respektive stíhání za správní delikt osoby, která jej předkládá, nebo osob blízkých. K zabezpečení řádného průběhu správního řízení slouží tzv. zajišťovací prostředky: - předvolání - předvedení - předběžné opatření - záruka za splnění povinností - pořádková opatření V průběhu správního řízení může dojít k přerušení, nebo zastavení vlastního řízení. Exekuce Pokud účastník řízení nesplní svoji povinnost dobrovolně, je možné proti němu použít donucovací prostředky, které umožňuje zákon. Oprávněný může požádat o výkon rozhodnutí buď soud, nebo správní orgán. V samotné exekuci může jít o nesplněnou povinnost ve formě peněz (peněžité plnění), kterou provádí: - správce daně (celní úřad) - jde-li o rozhodnutí obce nebo kraje jeho úřad (prostřednictvím exekučního úřadu) Procesní postup při vymáhání peněžního plnění je dán zákonem o správě daní a poplatků.
29
Studijní opora
Právo v dopravě
Jde-li o plnění, které nebylo provedeno dobrovolně ve formě věcné (nepeněžité plnění), uskutečňuje se: - náhradním výkonem (tak, že povinnost provede na náklady povinného jiná osoba) - přímým vynucením (vyklizení, odebrání movité věci) - donucovacími pokutami V průběhu exekuce mohou být podány námitky proti úkonu exekuce. Ta může být poodložena, přerušena a také zastavena. Exekuční náklady hradí zásadně povinný a to paušální částkou + náhrada hotových výdajů. Na postup právního orgánu (popř. na jeho chování) může osoba uplatnit stížnost, o jejím vyřízení musí být stěžovatel vyrozuměn do 60ti dnů.
1.17 Zvláštní část správního práva 1.17.1 Vnitřní správa Pod tímto pojmem je třeba si představit výkon veřejné správy jak ve smyslu samosprávy (řešení místní záležitosti veřejného pořádku, tak státní správy – matriční činnost). Zákon o obcích a krajích stanoví povinnost k uspokojování potřeb svých občanů včetně ochrany veřejného pořádku a dalších úkolů směřujících k zajištění jejich spořádaného života (bezpečnost, čistota, likvidace odpadů). K zajišťování veřejného pořádku mají orgány veřejné správy jednotlivé nástroje, kterým jsou: - obecně závazné vyhlášky (nařízení) udávané obcemi a kraji. Tyto orgány mohou ukládat povinnosti (umožňuje-li to zákon – odpady) - projednávání deliktu v přestupkovém řízení (např. rušení nočního klidu) - zajišťování veřejného pořádku prostřednictvím policie
1.17.2 Obecní policie Zřizování obecní policie patří k jedné z významných součástí samostatné působnosti obce. Zřízení a její činnost upravuje zvláštní zákon. Kraje takovýto orgán nezřizují. Obecní policie je orgánem obce a je zřizována a rušena zastupitelstvem obce a to formou obecně závazné vyhlášky. Obecní policie nenahrazuje státní policii. Tato složka policejní správy není součástí státně bezpečnostního aparátu. Strážník obecní policie je zaměstnancem obce podle zákoníku práce. Strážník obecní policie může zejména: - požadovat vysvětlení - prokázání totožnosti - odebrat zbraň 30
Studijní opora -
Právo v dopravě
zakázat vstup na určená místa otevřít byt a jiný uzavřený prostor vykonávat opatření na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu užít donucovací prostředky používat zbraň pořizovat obrazové záznamy z veřejných míst uzavírat veřejně-právní smlouvu o zabezpečení svých úkolů
1.17.3 Policie ČR Plní jako ozbrojený bezpečnostní sbor i úkoly vnitřního pořádku a bezpečnosti. Je podřízena ministerstvu vnitra. Policie tvoří ji: - útvary s celostátní působností (např. útvar pro odhalování organizovaného zločinu) - útvary s územně vymezenou působností Územně se policejní útvary člení na obvodní oddělení a okresní ředitelství. Tyto územní útvary řídí policejní prezídium. Orgány obce, případně kraje, přijdou do styku zejména se službou pořádkové a dopravní policie, případně se službou kriminální policie a vyšetřování. Starosta obce může požádat policie ČR o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (koncert). Veřejný pořádek a bezpečnost při veřejných shromážděních V souladu se zákonem se obcím, krajům, případně ministerstvu vnitra předávají informace, oznámení o konání veřejných shromáždění. Tyto pak takové oznámení vyhodnotí z hlediska zákonných podmínek. Pokud chystané shromáždění neskýtá záruky, že budou zákonné podmínky splněny, může být shromáždění zakázáno, popř. v průběhu shromáždění rozpuštěno. Prevence kriminality (předcházení) Policie má zpracovaný preventivní program pro předcházení nežádoucí kriminality v dané oblasti (přednášky, dopravní hřiště apod.)
1.17.4 Požární ochrana V působnosti obce se dělí na samostatnou a přenesenou. Do samostatné působnosti patří: - zřizování jednotky sboru dobrovolných hasičů - její zabezpečení po stránce finanční a materiální - zpracování patřičné dokumentace (požární řád obce) - starost o zdroje vody pro hašení požáru - preventivně výchovná činnost 31
Studijní opora
Právo v dopravě
Hasičský záchranný sbor Hasičský záchranný sbor České republiky (součást ministerstva vnitra) je profesionální sbor zřízený k ochraně zdraví obyvatel a majetku před požáry a k poskytování pomoci při mimořádných událostech.
1.17.5 Integrovaný záchranný systém Tento systém znamená jednotnou spolupráci a koordinaci postupu všech jeho složek při přípravě na mimořádné události a při záchranných či likvidačních akcích (živelné pohromy, řetězové autonehody na dálnici). Krizové řízení Krizovou situací se stane takový typ mimořádné události, při níž se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
1.17.6 Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie a notářství SOUDNICTVÍ Soudnictví rozdělujeme podle toho, jaké státní funkce se v jejím rámci uplatňují: a) Soudnictví civilní – zajišťuje rozhodování sporů mezi stranami, které vyplývají z občansko-právních, pracovních, rodinných, družstevních vztahů. Stát zde plní jen funkci řešení právního konfliktu prostřednictvím soudního řízení, v němž soud vystupuje jako nezávislý třetí subjekt. b) Soudnictví trestní – zajišťuje ochranu společnosti rozhodováním o vině a je-li tato prokázána, tak i o trestu. Stát zde plní funkci řešení právního konfliktu prostřednictvím soudního řízení a lze ho i charakterizovat jako ochrana společnosti proti kriminalitě. c) Soudnictví správní – zajišťuje přezkoumávání rozhodnutí vydaných správními orgány ve správním řízení. Je to prostředek ochrany před nezákonnými rozhodnutími veřejné správy. d) Soudnictví ústavní – zajišťuje rozhodování o ústavnosti zákonů a zákonitosti jiných právních předpisů. Funkce řešení právních konfliktů se zde promítá do oblasti funkce zákonodárné. K základním charakteristickým rysům moderního soudnictví patří: - specializace - odbornost Soudní soustava Soustavou soudu rozumíme organizační uspořádání soudnictví, jeho strukturu, stupně a základní vztahy mezi soudy jako její články.
32
Studijní opora
Právo v dopravě
V ČR působí následující soudy: - Nejvyšší soud ČR - Vrchní soudy - Krajské soudy - Okresní soudy Pro území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze, působnost okresních soudů zde vykonávají obvodní soudy. Pro středočeský region vykonává působnost krajského soudu Krajský soud v Praze. Pro město Brno působí městský soud v Brně jako soud okresní. Vedle těchto soudů, které lze označit jako soudy obecné, působí soudy specializované, a to: - Ústavní soud ČR - Nejvyšší právní soud - Rozhodčí soudy Okresní soudy Nejnižším článkem soudní soustavy jsou okresní soudy, které vykonávají prvostupňové řízení ve věcech trestních, tak i civilních (zpronevěra – rozvod). Okresní soudy se skládají z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, předsedů senátu a dalších soudců. Krajské soudy Druhým stupněm naší soudní soustavy jsou soudy krajské. Krajské soudy: - rozhodují buď soudy 2. stupně ve věcech, v nichž rozhodovali v 1. stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu - nebo rozhodují jakou soudy 1. stupně - dále rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem Krajské soudy se skládají z předsedy, místopředsedů, předsedů senátu a dalších soudců. Vrchní soudy Dalším stupněm soudní soustavy jsou vrchní soudy. Vrchní soudy byly vytvořeny dva, a to v Praze a Olomouci. Nejvyšší soud Sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na základě rozhodovací činnosti soudu ve věcech určitého druhu. Rovněž zaujímá stanoviska, aby docházelo k jednotnému rozhodování soudů. Sídlem nejvyššího soudu je Brno. Postavení soudců Nezávislost soudců Je odrazem postavení soudnictvím v celém systému státního mechanismu, tedy realizací 33
Studijní opora
Právo v dopravě
zásady nezávislosti soudnictví na jiných složkách tohoto mechanismu, to je moc zákonodárné, výkonné a soudní. Ústavní soudnictví Ústavní soud je samostatným, nezávislým a specializovaným ústavním orgánem moci soudní, je neodvolatelný a nerozpustitelný. Svou rozhodovací činnost vykonává metodami soudnictví. Není však součástí soustavy obecných soudů. Základní principy organizace ústavního soudu: - nezávislost soudů - nestrannost soudců - sborové rozhodování - permanentní fungování - rovnost soudců STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ Státní zastupitelství je součást moci výkonné, jako orgán státu, který zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení. Soustava státní zastupitelství je stejná jako soustava soudu a je tvořena: - nejvyšším státním zastupitelstvím - vrchními státními zastupitelstvími - krajskými státními zastupitelstvími - okresními státními zastupitelstvími Státní zastupitelství je orgánem monokratickým. Za státní zastupitelství jedná jeho vedoucí a státní zástupci působící u jednotlivých státních zastupitelství, jsou povinni se řídit jeho příkazy s výjimkou těch, které jsou v rozporu se zákonem. Státní zástupce je při výkonu funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a při tom respektovat zásady, které zákon stanoví. Zejména je povinen postupovat svědomitě, odpovědně, nestranně a spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakýkoliv vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout (popřípadě nahlásit svému nadřízenému). PRÁVNÍ SLUŽBA a) Advokacie Advokacii můžeme označit jako výkon povolání, jehož obsahem je poskytování právních služeb jiným osobám, což vyžaduje zvláštní kvalifikaci. Právní službou je podle tohoto zákona zejména poskytování zastupujících služeb před soudy, obhajoba v trestních věcech, sepisování listin, udělování právních rad. Právní služba poskytována advokáty je prováděna za úplatu. 34
Studijní opora
Právo v dopravě
Trestní řád stanoví, že obviněný musí mít obhájce (advokáta), a to zejména v těchto případech: - je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu - je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost omezená - je-li řízení proti mladistvému - jde-li o řízení proti uprchlému V civilním řízení se může účastník dát zastupovat zástupcem (popř. advokátem), jehož si zvolí. V občanském soudním řízení je možné: - zastoupení účastníků na základě plné moci - zastoupení účastníků na základě rozhodnutí - povinné zastoupení advokáta při podání dovolání b) Notářství Právní úkony mají různé formy. K těmto druhům formy přísluší i forma notářská, jejímž výsledkem je vytvoření veřejného instrumentu. Veřejný instrument je ten, kde působí osoba k tomu účelu zákonem ustanovená, která je zárukou, že instrument se realizuje ve shodě se zákonnými předpisy. Notářskou činností se rozumí sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz za účelem jejich vydání dalším osobám. c) Daňoví poradci Daňové poradenství je charakterizováno jako poskytování právní služby a poskytování finančně ekonomických rad ve formě daní, odvodů, poplatků a jiných podobných služeb a ve všech věcech, které se zdaněním přímo souvisí. d) Soukromí soudní exekutoři - jsou činní v oblasti výkonu rozhodnutí soudních orgánů - mají postavení veřejných činitelů - exekutor je osoba určená a zplnomocněná státem k nucenému výkonu rozhodnutí - je vázána pouze ústavou, zákony a jinými všeobecně závaznými právními předpisy e) Patentový zástupci Patentovým zástupcem je osoba poskytující odbornou pomoc fyzickým a právnickým osobám ve všech oblastech týkajících se průmyslového vlastnictví.
35
Studijní opora
Právo v dopravě
Kontrolní otázky kapitoly 2: 1. Jaké jsou základní zásady správního řádu? 2. Na základě čeho se zahajuje správní řízení? 3. Formulujte důkazní prostředky. 4. Specifikujte zajišťovací prostředky.
36
Studijní opora
Právo v dopravě
Trestní právo Trestní právo se řadí do odvětví veřejného práva. Jeho účelem je chránit zájmy společnosti, práva a oprávněné zájmy občanů, a to jak fyzických, tak i právnických osob před jednáním, z kterých vznikají trestné činy. Klíčová slova: trestní právo, protiprávní jednání, trestní odpovědnost, právní následky trestní odpovědnosti, trestní řízení
1.18 Pojem, struktura a funkce Trestní právo je jedním z odvětví veřejného práva. Jeho účelem je chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení ČR, práva a oprávněné zájmy občanů (fyzických i právnických osob) před jednáními pro společnost nebezpečnými – trestnými činy. Struktura a) Hmotné (materiální) – upravuje podmínky trestně právních odpovědností, zejména stanoví: - co je to trestný čin - jaké jsou jeho náležitosti - vymezuje tresty /ochranné opatření), které mohou být pachateli trestně uloženy b) Procesní (formální) – upravuje postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé, kteří se trestných činů dopustili podle zákona potrestání. Prameny trestního práva a) Obecné – obsahují ustanovení společná všem trestným činům a jejich pachatelům, např. ustanovení upravující trestně-právní odpovědnost, zásady pro ukládání a výkon trestu. b) Zvláštní – výčet a popis jednotlivých skutkových podstat trestných činů. Dělí se do 12 hlav, např. trestné činy proti mládeži a rodině, proti lidskosti.
1.19 Protiprávní jednání Stupeň nebezpečnosti činu představuje hranici mezi těmito 2 stupni protiprávního jednání. Jedná se o: a) Trestné činy Trestným činem je jednání pro společnost nebezpečné, jeho znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jeho stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný. Trestné činy projednávají, řeší a trestají soudy na základě trestního zákona. Sankce – podmíněné
37
Studijní opora
Právo v dopravě
a nepodmíněné odnětí svobody, peněžitý trest. Př. krádež v obchodě nad 5 000 Kč je trestným činem. b) Přestupky Přestupek – protiprávní jednání nedosahující společenské nebezpečnosti trestného činu. Ve srovnání s trestným činem je stupeň nebezpečnosti nepatrný. Přestupky řeší a trestají obce, jiné orgány státní správy, policie a podniky. Sankce – napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, př. ukládání odpadků na prostranství mimo vymezené skládky, nezaplacení stanovené částky za komunální odpad.
1.20 Základní prvky trestní odpovědnosti Prvky: - trestný čin - trest Trestný čin má 2 stránky: - materiální – nebezpečnost pro společnost - formální – znaky uvedené v zákoně označované jako skutková podstata trestného činu Trestný čin je tvořen 4 prvky – objektem, subjektem, objektivní stránkou, subjektivní stránkou. Trest je právní následek základu trestní zodpovědnosti, tedy trestného činu. Trestní odpovědnost je následkem na spáchaný trestný čin – reakcí je trest. Trestný čin a trest představují základní prvky trestní zodpovědnosti, kterými jsou: a) Objekt – určité společenské vztahy, hodnoty a zájmy chráněné trestným zákonem, např. trestný čin – vražda, oběť – lidský život, trestný čin – krádež, subjekt – majetek někoho jiného b) Objektivní stránka – zahrnuje jednání pachatele, vzniklý následek a příčinná souvislost mezi tímto jednáním a následkem. c) Subjekt – fyzická osoba – pachatel – je charakterizován věkem a příčetností. Př. před 15 rokem se případ zastavuje (14letý způsobí vraždu), 18letý pachatel trestného činu – snížení trestní sazby trestného činu o polovinu, horní hranice nesmí překročit 5 let a spodní hranice 1 rok. Příčetnost – způsobilost být po stránce duševních schopností pachatelem trestného činu.
38
Studijní opora
Právo v dopravě
d) Subjektivní stránka – motiv, pohnutka, zavinění – úmysl, nedbalost. Úmysl – pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem, př. vystřelit z pistole s úmyslem zabít, bytová krádež. Tento úmysl bude hodnocen jako úmysl přímý. Úmysl nepřímý nastává v případě, kdy pachatel věděl, že může způsobit porušení zájmu a ve své podstatě čin provedl, např. zloděj bytové krádeže je přistižen majitelem bytu při krádeži, bodne ho nožem a uteče bez ohledu na to, jestli majitel bytu zemře. Nedbalost vědomá – pachatel nedodržuje předepsanou rychlost v silničním provozu a věří, že k dopravní nehodě nedojde. Nedbalost nevědomá – zdravotní sestra dá pacientovi 2x lék a přivodí mu poškození zdraví. Trestní zákon vyžaduje ke vzniku trestné zodpovědnosti naplnění všech prvků – z objektu, subjektu, objektivní stránky, subjektivní stránky – tedy naplnění skutkové podstaty. Trestní zákon připouští však trestný postih v případě, že chybí následek. Jedná se o přípravu k trestnému činu a pokus k trestnému činu. Např. příprava – pachatelé chtějí vyloupit poštu, odcizí auto, opatří si zbraně, koupí si maskovací kukly, rozdělí si úkoly, stanový čas, místo, způsob přepadení. Pokud pachatel jde vykrást firmu a nepodaří se mu překonat zabezpečovací zařízení trezoru, jedná se o trestný čin, kterému chybí následek. Okolnosti vylučující protiprávnost a) Nutná obrana – takové jednání, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájmy chráněné trestním zákonem – nejčastěji proti životu a zdraví, útok proti majetku. Kdy se jedná o nutnou obranu? - útok musí hrozit přímo - hrozba musí být opravdová a bezprostřední - musí jít o jednání protiútoku, který už začal a ještě neskončil - obrana musí být přiměřená b) Krajní nouze – čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí, není trestným činem, např. v žáru letní výhně je malé dítě uzamčené ve voze. Rozbijeme přední sklo, abychom dítě vytáhli. c) Oprávněné použití zbraně – trestný čin nespáchá ten, kdo použije zbraň v mezích příslušných zákonných předpisů. Jedná se například o vojáky, policisty.
39
Studijní opora
Právo v dopravě
1.21 Právní následky trestní zodpovědnosti a) Tresty – jsou ukládány pachateli trestného činu výlučně trestními soudy na základě zákona. Účel trestu: - ochrana společnosti před pachateli trestních činů - zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti - výchovné působení na pachatele i ostatní členy společnosti b) Ochranná opatření – ukládá trestní soud pachateli trestného činu nebo činu jinak trestného (to je nepříčetnému) – směřující k ochraně společnosti. Výkon trestu a ochranných opatření je vynutitelný státní mocí. Druhy trestu Jednou ze zásad trestního řízení je, že obžalovanému lze uložit jen tresty povolené zákonem a to: a) Tresty pravidelné - trest odnětí svobody nejvýše na 15 let - obecně prospěšné práce v rozsahu 50-400 hodin (1 neodpracovaná hodina=1 den vězení) - ztráta čestných titulů a vyznamenání - zákaz činnosti na 1 rok – 10 let - propadnutí majetku - peněžitý trest 2 000 – 5 000 000 - propadnutí věcí - vyhoštění na 1 až 10 let (cizinci) - zákaz pobytu na 1 – 5 let b) Tresty výjimečné mají 2 formy: - trest odnětí svobody nad 15 let až do 30 let - trest odnětí svobody na doživotí Listina základní práv a svobod v roce 1990 zrušila trest smrti. Univerzální sankcí je trest odnětí svobody a jeho výkon probíhá ve 4 diferencovaných typech věznic: - s dozorem - s dohledem - s ostrahou - se zvýšenou ostrahou
40
Studijní opora
Právo v dopravě
O zařazení do jednotlivých typů věznic rozhoduje soud. Soud rovněž může rozhodnout o podmíněném trestu. Výkon trestu se odkládá na zkušební dobu (1 – 5 let). Aby odsouzený vedl řádný život, může mu být uložen trest: - podrobit se protialkoholnímu léčení - zákaz styku s určitými osobami - zákaz návštěvy nevhodného prostředí (herny) Tito problémoví lidé mají přiděleného probačního úředníka, který má nad osobami dohled. Ochranná opatření Účelem opatření je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými. Mezi ochranná opatření, která lze uložit patří: - ochranná léčení - ochranná výchova - zabrání věci či jiné majetkové hodnoty OCHRANNÁ LÉČENÍ Ukládá se tomu, kdo byl v době spáchání trestného činu ve stavu zmenšené příčetnosti, ten, kdo se oddává zneužívání návykové látky a ten, kdo pod jejím vlivem spáchal trestný čin. OCHRANNÁ VÝCHOVA Je určena mladictvím. Ukládá se v případě, že selhali jiné výchovné metody (domluvy). Tato ochranná výchova se aplikuje mezi 15-18 rokem. ZABRÁNÍ VĚCI U věcí, které mají určitý vztah k trestnému činu. Vlastnictví přechází na stát (např. zbraně, pornografický materiál apod.) Mladistvý -pro osoby mladší 18-ti let, které se dopustily trestného činu, platí zvláštní režim. Upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činnost, které jsou uvedeny v trestním zákoně, opatření se ukládá za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže. Zákon se vztahuje na 2 věkové skupiny mládeže: a) Na děti mladší 15ti let – dítě, které spáchá trestný čin a nedovršilo 15ti let je podle tohoto zákona trestně neodpovědné. Takové dítě může být soudem zařazeno pod dohled probačního úředníka, může být zařazeno do terapeutického, psychologického nebo jiného výchovného programu. b) Na mladistvé – osoba, která v době spáchání provinění dovršila 15tý rok a nepřekročila 18tý rok je odpovědna podle zákona a bude souzena podle trestního zákona a podle zvláštních kritérií (poloviční tresty). 41
Studijní opora
Právo v dopravě
Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá provinění. Provinění, za které by měl být mladistvý stíhán (odsouzen), musí vykazovat míru společenské nebezpečnosti vyšší než malou. Mladiství musí mít obhájce. Shledá-li soud mladistvého vinným, neukládá mu trest, ale tzv. opatření. Zákon zná tyto druhy opatření -
výchovná opatření ochranná opatření trestní opatření
VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ Usměrňují způsob života mladistvého a tím podporují a zajišťují jeho výchovu. Mladistvému lze uložit pouze tato výchovná opatření: a) Dohled probačního úředníka Pravidelné sledování chování mladistvého v jeho rodině a způsobu výchovného působení rodičů. b) Probační program Program sociálního výcviku, psychologického poradenství, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého. c) Výchovné povinnosti Jsou to povinnosti směřující k zajištění řádného života, např. povinnosti bydlet s rodiči, nahradit způsobenou škodu, podrobit se léčení na závislost. d) Výchovná omezení Zákaz návštěv určité akce, zařízení nebo jiného nevhodného prostředí, zákaz styku s konkrétními osobami, nezdržovat se na určitém místě, nezúčastnit se hazardních her, sázek, hraní na výherních automatech, nemění místo svého pobytu. e) Napomenutí s výstrahou Soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce mladistvému v přítomnosti jeho zákonného zástupce důrazně vytkne protiprávní jednání jeho činu a upozorní na konkrétní důsledky, které mu hrozí podle tohoto zákona. TRESTNÍ OPATŘENÍ K těmto opatřením patří: a) Obecně prospěšné práce K možnosti uložení tohoto opatření se vyžaduje stanovisko mladistvého. Horní hranice sazby nesmí převyšovat ½ horní hranice stanovené v trestním zákoně (50-200 hodin). 42
Studijní opora
Právo v dopravě
b) Peněžitá opatření Je-li mladistvý výdělečně činný nebo mu to umožňují majetkové poměry, může mu být uloženo opatření ve výši 1 000 – 500 000 korun. c) Peněžitá opatření s podmíněným odkladem výkonu Jde o pohrůžku tímto opatřením. Pokud mladistvý nepovede řádný život, bude muset peněžité opatření zaplatit. d) Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Jedná-li se o věc, která byla použita ke spáchání trestného činu, propadne státu. e) Zákaz činnosti Soud může tento zákaz uložit, pokud to není na překážku na jeho povolání. Horní hranice sazby nesmí být delší než 5 let. f) Vyhoštění Lze uložit jen cizincům, kteří nemají v ČR rodinu a nemají zde ani azyl. Soud přihlédne k rodinným a osobním poměrům mladistvého a dbá, aby nebyl vydán nebezpečí zpustnutí. Výměra od 1 do 5ti let. g) Odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem Jde o pohrůžku odnětí svobody s tím, že pokud nepovede řádný život, bude muset vykonat odnětí svobody v příslušné věznici pro mladistvé. Soud mu stanoví zkušební dobu na dobu 1-3 roky. h) Odnětí svobody nepodmíněně Toto opatření je posledním prostředkem postihu mladistvého, které lze uložit, pokud žádná opatření nevedla k jeho nápravě. Trestní sazba se snižuje oproti dospělým na polovinu, dolní hranice nesmí přesáhnout 1 rok a horní hranice 5 let odnětí svobody. V případě, že by dospělému pachateli mohl být uložen výjimečný trest, může být opatření odnětí svobody uloženo mladistvému až 10 let. Opatření je výchovná, ochranná a trestní uložena podle trestního zákona a musí přihlížet k osobnosti toho, komu je ukládáno, jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu i osobním, rodinným a sociálním poměrům.
1.22 Zvláštní část trestního zákona a) Trestné činy proti republice – např. vlastizrada, rozvracení republiky, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, válečné zrady. b) Trestné činy hospodářské – např. nekalá soutěž proti autorským a průmyslovým právům, ochrana měny, daňové soustavy, hospodářská kázeň apod.
43
Studijní opora
Právo v dopravě
c) Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných – např. útok na veřejného činitele, útok na státní orgán, zneužívání pravomoci veřejného činitele, úplatkářství, podplácení, křivé obvinění, křivé svědectví, křivá výpověď svědka, znalce, tlumočníka, vzpoura vězňů, pytláctví. d) Trestné činy obecně nebezpečné – jde o trestné činy obecného hrožení, ohrožení životního prostředí, nedovolené ozbrojování, nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek, šíření nakažlivé choroby. e) Trestné činy hrubě narušující občanské soužití – násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, podněcování proti národnostní a rasové nesnášenlivosti, šíření poplašné zprávy, opilství, týrání zvířat, výtržnictví, kuplířství, ohrožování mravnosti, pomluva. f) Trestné činy proti rodině a mládeži – bigamie (dvojí manželství), zanedbání povinné výživy (alimenty), týrání svěřené osoby, únos, obchodování s dětmi, podávání alkoholických nápojů mládeži. g) Trestné činy proti životu a zdraví – vražda, ublížení na zdraví, nedovolené přerušení těhotenství, účast na sebevraždě. h) Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti – omezování osobní svobody, loupež, vydírání, porušování domovní svobody. Patří sem také následující činy – znásilnění, pohlavní zneužívání, obchodování se ženami. i) Trestné činy proti majetku – krádež, zpronevěra, lichva, zatajení věci. j) Trestné činy proti lidskosti – mučení a jiné nelidské zacházení, válečná krutost. k) Trestné činy proti brannosti a proti civilní službě – maření způsobilosti k službě, nenastoupení služby k ozbrojeným silám. l) Trestné činy vojenské – neuposlechnutí rozkazu, násilí vůči nadřízenému, zběhnutí, zbabělost před nepřítelem.
1.23 Trestní právo procesní Trestní právo procesní je odvozeno od práva, kterým se upravuje trestní řízení. Je součástí veřejného práva, jeho normy mají zavazující povahu. Účel trestního řádu – upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestání. Orgány činné v trestním řízení: - soud - státní zástupce 44
Studijní opora -
Právo v dopravě
policejní orgán
Činnost orgánů má v trestním řízení rozhodující význam, jeho součástí je i činnost dalších osob zúčastněných v trestním řízení – obviněný, jeho obhájce, poškozený, svědek, znalec apod. Úkony orgánů činných v trestním řízení: - zjistit, zda byl spáchán trestný čin - rozhodnout o potrestání pachatele - rozhodnutí vykonat (jeho výkon zařídit)
1.23.1 Trestní řízení Je zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním řízení a jeho úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán a je-li tomu tak, zjistit pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření. Zákon a zásady trestního práva a) Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů – nikdo nebude stíhán bezdůvodně a nepodloženě. b) Zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů – jedná se o odborovou organizaci, např. filatelie, mimo politických stran, pracovní kolektivy, církve a náboženské společnosti. c) Zásada zajištění práva na obhajobu d) Zásada přiměřenosti – nemusí být vždy vazba, může být vyšetřován na svobodě e) Zásada rychlého procesu f) Zásada oficiality – trestné činy nesmí zůstat nepotrestány. g) Zásada legality – stíhat všechny trestné činy, o kterých se státní zástupce dozvěděl. h) Zásada účelnosti – nezahajovat trestní stíhání, pokud k němu nejsou dány zákonné podmínky. i) Zásada obžalovací – bez návrhu žalobce nemůže být zahájeno trestní stíhání. j) Zásada vyhledávací – orgány činné v trestním řízení jsou povinné zjišťovat závažné skutečnosti svědčící v prospěch nebo neprospěch obviněného.
45
Studijní opora
Právo v dopravě
k) Zásada bezprostřednosti – soud je povinen se seznámit se všemi skutečnosti a se všemi důkazy. l) Zásada ústnosti – soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran. m) Zásada presumpce neviny – dokud není rozsudek pravomocný, hledí se na obžalovaného jako na nevinného. n) Zásada volného hodnocení důkazů – důkazy se hodnotí podle vnitřního přesvědčení. o) Zásada veřejnosti – při projednávání trestné věci nesmí být veřejnost vyloučena s výjimkou uložených zákonem (ohrožování mravnosti a vyzrazení státního tajemství) p) Zásada práva na užívání mateřského jazyka
1.23.2 Subjekty trestního práva -
orgány činné v trestním řízení – soud, státní zástupce, policejní orgán obviněný obhájce poškozený zúčastněná osoba – osoba, které má být věc zabrána nebo podle návrhu má být zabrána orgán sociálně právní ochrany dětí – v řízení proti mladistvému svědci, znalci, tlumočníci
Strany v trestním řízení jsou subjekty řízení, které podle zákona jsou oprávněny před soudem: - uplatňovat nebo podporovat obžalobu (státní zástupce, poškozený, zúčastněná osoba) - proti obžalobě sebe nebo jiné obhajovat (obviněný) Je-li některý subjekt označen za stranu, má maximum práv: - právo nahlížet do spisů - právo účastnit se na úkonech - právo při těchto úkonech vystupovat a činit návrhy Osoba, proti níž se vede trestní řízení, je jedním ze subjektů trestního řízení a to: - podezřelý – ten, kdo byl zadržen a nebylo mu sděleno obvinění - obviněný – ten, komu bylo sděleno obvinění - obžalovaný – ten, v jehož věci bylo nařízeno hlavní líčení - odsouzený – ten, proti kterému byl vydán odsuzující rozsudek, který nabyl právní moci
46
Studijní opora
Právo v dopravě
Obhájce Obhájcem může být jen advokát, je zástupcem osoby, proti které se vede trestní řízení. Jeho úkolem je: - poskytovat obviněnému kvalifikovanou právní pomoc - využívat k hájení jeho zájmů všechny způsoby a prostředky uvedené v zákoně - sledovat, aby byly náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu snižují - obhájce si zvolí sám, když si ho nezvolí, přidělí mu ho soud a náklady na obhajobu nese stát
Kontrolní otázky kapitoly 3: 1. Specifikujte strukturu trestního práva. 2. Jaký je rozdíl mezi trestním činem a přestupkem? 3. Definujte úmysl přímý a nepřímý. 4. Co je to ochranné opatření?
47
Studijní opora
Právo v dopravě
Celní právo V novodobé právní legislativě patří celní právo k velmi důležitým odvětvím práva. Se vstupem České republiky do Evropské unie nastaly velké změny v celém celním systému, a to jak na straně celních úřadů, tak na straně fyzických a právnických osob, které se zabývají prodejem a nákupem zboží. Jedná se o obchodní vztahy mezi zeměmi EU a ostatními nečlenskými státy. Cílem je se obeznámit s problematikou nových právních předpisů, které v této oblasti nastali. Klíčová slova: celní právo, celní správa, celní ředitelství, celní úřady, mobilní dohled, celní řízení, protokoly celní správy, sankce, kontrolní vážení vozidel, kontrola mýtného a dálničních kupónů, kontrola vybraných výrobků, mobilní skupiny
1.24 Celní právo jako součást práva Evropského společenství 1.24.1 Historie Clo je jedním z nejstarších finančních nástrojů, který se objevuje již ve starověku. Bývalo původně vyměřováno a vybíráno v momentě přechodu zboží přes geograficky a komerčně významné body (průsmyky, brody), později v momentě přechodu zboží přes celní hranice. Původní význam cla je tedy především fiskální, teprve s postupným rozvojem mezinárodního obchodu začalo clo plnit i některé další funkce, jako ochrannou (tzv. antidumpingová cla), obchodně-politickou nebo i např. ekologickou (ochrana před dovozem zdraví škodlivých surovin a materiálů). Otázky celní politiky byly v mezinárodním obchodě průběžně a účinně řešeny zejména v rámci úmluvy GATT (General Agreement on Tariffs and Trade). Jde o první mnohostrannou obchodní a celní mezinárodní dohodu, která vstoupila v platnost v roce 1948 a jejímž signatářem bylo i tehdejší Československo. Základním cílem GATTu bylo postupné omezení a odstranění existujících obchodních bariér. V důsledku celkové liberalizace obchodu se cel v současné obchodní politice používá výlučně při dovozu zboží. Vývozní a tranzitní cla se v hospodářsky vyspělých zemích vyměřují a vybírají pouze ve zcela výjimečných případech. Otázky fungování mezinárodního obchodu a odstraňování obchodních bariér jsou v dnešní době řešeny především na půdě Světové obchodní organizace (WTO), která vznikla v roce 1994.
1.24.2 Celní právo v systému práva ES Evropská unie není z právního hlediska mezinárodní organizací (nemá právní subjektivitu). Mezinárodní smlouvy se státy neuzavírá Evropská unie, ale Evropská společenství. Nyní existují oba celky se stejnými členy, ale s různou působností. Působnost Evropské unie je stanovena šířeji. Zahrnuje působnost Evropských společenství – dnes ES a Euratomu (tzv. první pilíř EU) a navíc další dvě oblasti: zahraniční politiku a vnější bezpečnost (druhý pilíř) 48
Studijní opora
Právo v dopravě
a vnitřní bezpečnost (vnitro) a justici (třetí pilíř). Prvky nadstátnosti, tzn. závazností přijatých opatření i pro ty státy, které je neschválily, jakož i vynutitelností plnění těchto opatření, se omezují jen na Společenství, tedy na tzv. první pilíř (tzv. komunitární). V záležitostech druhého a třetího pilíře nelze zásadně rozhodovat jinak než dohodou všech zúčastněných států (tzv. pilíře mezivládní). Evropská unie tedy zastřešuje tyto tři pilíře. Evropská unie vytváří jednotný vnitřní trh. Aby EU na jednotném trhu ujednotila podmínky pro všechny účastníky tohoto trhu, vytvořila zdravě nezdeformované konkurenční tržní prostředí, rozhodla se maximálně omezit jakékoli národní neekonomické vlivy, které by mohly narušovat toto konkurenční prostředí. Proto bylo rozhodnuto, že v EU bude veškeré dovážené a vyvážené zboží podléhat, bez ohledu na dovozce či vývozce, stejným podmínkám, stejnému clu, stejným kvótám, stejným licencím, stejnému mechanismu celní procedury. Zahraniční obchod se stal komunitární záležitostí EU, a proto je upraven komunitárním právem – předpisy EU. Cla jsou nástrojem, který je na rozdíl od kvót (kvantitativních omezení obchodu) možno stále používat, i když politika WTO směřuje k jejich snižování či dokonce odstraňování. Evropská společenství jsou členem WTO. I když v tomto případě celní tarify uplatňované Evropskými společenstvími plně vycházejí z GATTu, pro vnitřní realizaci celní politiky ES jsou potřebné komunitární právní předpisy, tedy autonomní nástroje. Autonomní nástroje jsou akty sekundárního práva ES, na rozdíl od smluvních nástrojů, kterými jsou mnohostranné a dvoustranné mezinárodní smlouvy. Abychom mohli provést přímý výčet právních norem upravující problematikucelnictví, je nutné nejdříve provést stručný exkurz systémem práva Evropských společenství: -
Prameny primárního práva – zde primární úlohu hraje Zakládající smlouva o Evropském společenství. Prameny sekundárního práva – právní normy vytvořené orgány Evropských společenství a jsou jimi především nařízení, která mají všeobecnou platnost, jsou závazná v plném rozsahu a platí v okamžiku vstupu v platnost ve všech členských státech; a směrnice, které jsou závazné co do výsledku, kterého má být dosaženo, ale ponechávají na příslušných orgánech členských států výběr forem a metod, jakými bude dosažení takového výsledku zajištěno ve vnitrostátním právu členských států. Směrnice zavazují členské státy k provedení cílů směrnice v dané časové lhůtě a jen výjimečně – v případech nedodržení této lhůty ze strany členského státu – nabývají bezprostřední účinnosti vůči jiným subjektům. Dalšími prameny komunitárního práva jsou pak též rozhodnutí, která se týkají jednotlivých případů a jsou závazná pro toho, komu jsou adresována, a doporučení a stanoviska, která sice nejsou ani všeobecně ani individuálně závazná, avšak jako prameny práva vyjadřují určité právně aprobované chování či posouzení právní situace, které může být relevantní pro interpretaci právních aktů orgánů Společenství i primárních norem komunitárního práva. Pramenem komunitárního práva, který nemá paralelu v našem vnitrostátním právním řádu, jsou soudní rozhodnutí Soudu prvního stupně a Evropského soudního dvora, z nichž některá mohou obsahovat obecně závazná právní pravidla.
V Evropské unii je základní legislativní normou, platnou v současné době v oblasti celnictví, Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 – Celní kodex. Ten definuje clo a další poplatky 49
Studijní opora
Právo v dopravě
s rovnocenným účinkem, metodiku jejich vyměření a vybírání, jakož i postupy s touto činností související. Uvádí i aplikaci dalších obchodně-politických opatření uplatňovaných v momentě přechodu zboží přes celní hranice. Je závazný pro všechny členské státy ES. Celní kodex je celní lex generalis, jenž se použije tehdy, neexistuje-li jiná speciální jednostranná (preferenční či sankční) či smluvní celní úprava. Dalším významným předpisem je Jednotný celní tarif Společenství – Nařízení Rady (EHS) č.2658/1987 ze dne 23. července 1987. Je založen na Jednotném systému popisu druhů zboží a kódování. Obsahuje část nomenklaturní (kombinovanou nomenklaturu zboží a služeb) a část sazební s dvěma druhy sazebníků: -
samostatný (autonomní), tedy základní, uplatňovaný obecně, vycházející z výsledků jednání v rámci GATT a smluvní, který je dán mezinárodními smlouvami ES s nečlenskými státy a který obsahuje preferenční (nižší) sazby než sazebník samostatný.
Dalšími základními předpisy jsou: - Nařízení Rady (EHS) č.918/1983 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla (např. zboží dovážené při příležitosti sňatku, osobní majetek nabytý děděním apod.) - Nařízení Komise (EHS) č.2454/1993 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č.2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství - Nařízení Rady (ES) č.980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí. Celní politika je součástí společné obchodní politiky Evropské unie, což přináší jednotlivým členským státům povinnost: -
Používat společný celní sazebník TARIC, který je závazným tarifním opatřením pro každý z nich; respektovat unií uzavřené dohody o obchodní a hospodářské spolupráci včetně zásad pro používání celních preferencí; v souladu s ustanoveními GATT/WTO uplatňovat antidumpingová opatření a respektovat jejich uplatnění.
Kromě uvedených základních předpisů upravuje obor celnictví velké množství dalších právních předpisů, které upravují dílčí oblasti celní problematiky nebo oblasti s celní problematikou související. Takovými předpisy jsou např. licenční záležitosti, kvóty, preference, antidumpingová opatření, vývozní podpory, veterinární a fytopatologická omezení a podmínky, řízení o přestupcích, procesní otázky daňového řízení prováděného před celním orgánem, otázky správního řízení, otázky služebního a pracovního poměru u celní správy, výstrojní záležitosti a další.
50
Studijní opora
Právo v dopravě
1.25 Celní právo ČR Dne 1. 5. 2004 se Česká republika stala součástí celní unie Evropských společenství a v současné době jsou v oblasti cla na území České republiky přímo aplikovatelné právní předpisy Evropských společenství, přičemž převážná část cla vybraného na našem území je příjmem rozpočtu Evropské unie. Česká republika si ponechává 25% vybraného cla. Například za rok 2007 bylo vyměřeno 9,5 mld. Kč, 25% je tedy 2,375mld.Kč. Po vstupu do Evropské unie byl právní systém České republiky rozšířen o právní předpisy ES. Počet platných právních předpisů pro oblast celnictví výrazně narostl. Avšak právní úprava obsažená ve vnitrostátním právním řádu České republiky byla s účinností od 1. 5. 2004 výrazně zredukována. Celní zákon č.13/1993 Sb. zůstal sice v platnosti, ovšem upravuje pouze některé právní vztahy v oblasti celnictví, pokud nejsou upraveny bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství. Zcela novým zákonem byla přijata právní úprava celních orgánů, která rovněž není upravena komunitárním právem a každý členský stát Evropské unie je oprávněn sám tuto oblast regulovat. Jedná se o zákon č.185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Z dalších předpisů je třeba zmínit, že součástí českého právního řádu je stále i zákon č.63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků, který ani po vstupu České republiky nebyl zrušen, ačkoliv v této oblasti platí přímo aplikovatelné nařízení Rady (ES) č.2026/97 ze dne 6. října 1997, o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, ve znění pozdějších předpisů. Důležitým pramenem celního práva jsou rovněž dvoustranné či vícestranné mezinárodní smlouvy. Česká republika je součástí celní unie, kterou tvoří členské státy Evropského společenství. Z tohoto důvodu již navenek vůči třetím státům nevystupuje v oblasti celnictví autonomně, jako samostatný stát, nýbrž v těchto vztazích vystupuje Evropské společenství jako celek. Mezinárodní smlouvou, která i po vstupu do Evropské unie zůstala pro Českou republiku v platnosti, je mnohostranná Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs nad Trade – GATT), podepsaná původně v Ženevě 30. října 1947 (GATT 1947) a nekodifikovaná (GATT 1994) jako součást Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (World Trade Organization – WTO) uzavřené dne 15. dubna 1994 v Marrakeši. Členem WTO je nejen Česká republika a všechny ostatní členské státy Evropské unie, ale samostatným členem od roku 1995 jsou i Evropská společenství. ES místo členských států jedná s počtem hlasů členských států v oblastech své výlučné kompetence (např. vnější obchodní zbožová politika – cla a kvóty), v ostatních oblastech jednají členské státy samy nebo společně. Dne 1. 1. 2008 se stala Česká republika součástí tzv. Schengenského prostoru. Na území států, které jsou jeho součástí, je neprovádí hraniční kontroly osob. Kontrola se soustředí na tzv. vnější Schengenské hranice (pozemní komunikace, mezinárodní letiště a mořské přístavy) a je doprovázena úzkou spoluprácí v dalších oblastech, která kompenzuje chybějící kontroly na vnitřních hranicích. Zahájení Schengenské spolupráce je spojeno se dvěma základními smluvními dokumenty – Schengenskou dohodou a Schengenskou prováděcí úmluvou. 51
Studijní opora
Právo v dopravě
1.26 Celní správa Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu pak postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství. Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení, a to pokud se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, podloudnictví s omamnými látkami, dále v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, rovněž neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, a v neposlední řadě porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce. Celní správa je také výhradním správcem spotřebních daní. Tím se rozumí vyměřování a vybírání spotřebních daní z vybraných výrobků podléhajících spotřební dani bez ohledu na skutečnost, zda jsou předmětem dovozu se zeměmi mimo EU nebo v rámci obchodu s členskými státy EU, nebo jsou předmětem tuzemské výroby nebo spotřeby. Součástí obecné správy spotřebních daní je také dozor nad dodržováním předpisů o nakládání s vybranými výrobky při jejich výrobě, skladování a dopravě. Celní správa dále plní jiné zvláštní úkoly jako např. vážení nákladních vozidel, kontrolou v oblastech zahraničního obchodu s vojenským materiálem či nelegální zaměstnanosti cizinců atd. Celní správa je zařazena do Integrovaného záchranného systému ČR. Mezinárodní spolupráce celních správ členských států EU se odehrává jak uvnitř EU, tj. mezi celními správami členských států, tak i vně Evropské unie, tj. vůči celním správám ostatních států, které nejsou členskými státy EU. Spolupráce celních správ členských států EU probíhá na základě mezinárodních smluv o přistoupení jednotlivých členských zemí k EU a následně na základě komunitárních předpisů EU. Mezinárodní spolupráce celních správ členských států s celními správami ostatních zemí, tedy mimo EU, probíhá na základě mezinárodních úmluv, které přijala nebo uzavřela Evropská unie. Organizace celní správy je národní záležitostí každého členského státu EU. Organizace celní správy je vždy upravena národními předpisy, tj. právními předpisy České republiky. Do této oblasti spadá např. právní úprava povinností celníků, dohled celních orgánů, způsob úhrady cla apod. Většina právních přepisů v oblasti celnictví však není upravena jednotlivými národními předpisy. Přijetím společného celního sazebníku v roce 1968 („SCS“-nařízení 950/68) přešla obchodní politika, a tím i oblast cel, do výlučné pravomoci komunitární. Členské státy si tak nemohou ponechat vlastní pravomoci, které by tuto politiku narušovaly nebo přímo znemožňovaly. Nemohou přijímat žádné právní předpisy ani uzavírat mezinárodní smlouvy; nejsou–li k tomu výslovně zmocněny ES (zpětná delegace pravomocí) nebo nejde-li o prováděcí akty k předpisům práva ES.
52
Studijní opora
Právo v dopravě
1.27 Celní ředitelství a celní úřady
Obrázek 2 - Mapa ČR s vyznačenými CŘ a CÚ
1.28 Mobilní dohled Činnost mobilního dohledu obecně: Základním posláním MD je pátrání po zboží uniklém nebo odňatém celnímu dohledu, vykonání dohledu a celní kontroly, které provádí na základě právních předpisů, interního předpisu a dohod. Při pátrání po zboží uniklém dohledu celních orgánů podle právních předpisů Evropských společenství, a při zabezpečování a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv provádí zejména kontrolu dopravních prostředků, jejich nákladů, kontrolu zavazadel, kontrolu přepravních a průvodních dokladů a listin a jiných záznamů, odebírají vzorky zboží a provádí vymezené úkony úředních šetření apod., Mimo činnosti uvedené v odstavci 1 pracovníci mobilního dohledu vykonávají: -
kontrola chemických látek a chemických přípravků kontrola zboží, na které se vztahují některá opatření související se zákazem chemických zbraní kontrola v oblasti mezinárodních kontrolních režimů kontrola dovozu, vývozu a průvozu látek poškozujících ozónovou vrstvu země kontrola přepravy radioaktivních látek, radioaktivních odpadů a jaderných položek a CRMS kontrola přepravy vojenského materiálu kontrola v oblasti biologických agens a toxinů 53
Studijní opora -
-
Právo v dopravě
kontrola vybraných výrobků podléhajících spotřební dani kontrola zaměřená na dodržování zákazu prodeje neznačených tabákových výrobků a zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků na tržnicích a tržištích (stánkový prodej) kontrola v oblasti ochrany ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podle Úmluvy CITES kontrola máku setého a konopí kontrola v oblasti předmětů kulturní hodnoty, kulturních památek a sbírek muzejní povahy kontrola přepravy odpadů kontrola v oblasti ochrany duševního vlastnictví a ochrany spotřebitele kontrola dodržování povinných bezpečnostních přestávek v mezinárodní silniční dopravě dle Dohody AETR kontrola přepravy a balení reprodukčního materiálu lesních dřevin kontrola dodržování povinností vyplývajících ze zákona o povinném značení lihu kontrola obecné bezpečnosti výrobků kontrola biocidních přípravků kontrola přepravních povolení kontrola zaplacení poplatku za užívání dálnic a rychlostních silnic kontrola dodržování nejvyšší přípustné hmotnosti na nápravu a nejvyšší přípustné hmotnosti nákladních vozidel nebo jízdních souprav kontrola přepravy nebezpečných věcí (ADR) kontrola elektronického mýtného kontrola označování provozoven kontrola OPL kontrola plnění, resp. dodržování podmínek a povinností stanovených celním úřadem deklarantům a jejich zástupcům, dalším fyzickým osobám v různých druzích povolení (nezahrnuje kontrolu v rámci celního řízení) v případě mimořádných událostí a katastrof zajišťuje veřejný pořádek jako složka integrovaného záchranného systému v případě mimořádných opatření provádí pravidelné kontroly na vnitřní hranici získává podklady o porušení právních předpisů v oblasti působnosti celních orgánů zabezpečuje úkoly v souvislosti s nebezpečím mezinárodního terorismu provádí doprovod zboží přepravovaného v silniční dopravě od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení přijímá opatření v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti
Základní oprávnění celníka (zákona č. 13/1993 Sb., Celní zákon) - § 30 – Oprávnění požadovat vysvětlení - § 31 – Oprávnění požadovat prokázání totožnosti - § 32 – Zajištění osoby - § 33 – Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob - § 33a – Oprávnění k použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla - § 34 - Oprávnění odebrat zbraň 54
Studijní opora -
Právo v dopravě
§ 35 – Oprávnění zakázat vstup na určená místa § 37 – Oprávnění ke kontrole osob a dopravních prostředků § 38 - § 43 – Použití donucovacích prostředků a zbraně celníkem
Silniční kompetence - kontrola (AETR, Nařízení Rady) v postavení SOD - kontrolní vážení a měření (přenosná a stacionární vážní technologie) - kontrolní činnost v systému elektronického mýtného a dálniční kupóny - kontrola přepravy nebezpečných věcí (ADR)
SOD - 2010 Počet provedených silničních kontrol
14 272
Počet porušení
1 283
Hodnota vybraných kaucí
10 995 000,-
Kontrola přepravních povolení - 2010 Počet provedených kontrol
14 289
Počet porušení
169
Hodnota vybraných kaucí
241 000,-
Hodnota náhradních přepravních povolení
5 130 000,-
ADR - 2010 Počet zkontrolovaných vozidel Počet porušení
1 248 28
Tabulka 1 - Přehled počtu silničních kontrol
Kontrola (AETR, Nařízení Rady) v postavení SOD Mezinárodní předpisy EU V EU řeší problematiku režimu řidiče a s tím související požadavky na kontrolní zařízení a vlastní kontrolní činnost následující předpisy: - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy - Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení - Nařízení Rady (EHS) č. 881/92 o přístupu na trh silniční přepravy zboží (eurolicence) - Směrnice EP a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení NR 3821/85 - Směrnice EP a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě; (dále jen „Směrnice 2002/15/ES“) 55
Studijní opora -
Právo v dopravě
Rozhodnutí Komise 2007/230/ES ze dne 12. dubna 2007 o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě; (dále jen „Rozhodnutí2007/230/ES“)
Mezinárodní dohody - Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a sdělení č. 80/1994 Sb.; (dále jen „Dohoda AETR“) - Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, vyhláška MZV č. 11/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „Dohoda CMR“ ) Národní předpisy V národním právu řeší problematiku režimu řidiče a s tím související požadavek na způsob vedení záznamu a provádění vlastní kontrolní činnost následující předpisy: - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů; (dále jen„zákon o SD“), - Vyhláška č. 478/2000 Sb.,kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „vyhláška 478/2000 Sb.“), - Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě; (dále jen „vyhláška o SOD“), - Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů; (dále jen„zákon o SK“), - Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „zákon 56/2001 Sb.“), - Vyhláška MDS č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „vyhláška 341/2002 Sb.“), - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;(dále jen „zákon 13/1997 Sb.“), - Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „zákon13/1993 Sb.“), - Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „zákon 185/2004 Sb.“), Celní úřady (CÚ) vykonávají státní odborný dozor nad prací osádek vozidel ve vnitrostátní a v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech, které nenáleží MD. CÚ ve stanoveném rozsahu kontrolují, zda osádky vozidel, která překračují hranice, mají předepsané doklady o oprávnění k mezinárodní silniční dopravě, doklady o dodržení předepsané doby řízení vozidla a odpočinku, zda se nejedná o zahraničního dopravce, kterému MD zakázalo provozovat silniční dopravu na území České republiky, a zda tuzemský dopravce používá vozidlo, jehož technický stav byl shledán vyhovujícím při technické kontrole, od které neuplynula doba stanovená zvláštním zákonem (zák. č. 56/2001 Sb., 56
Studijní opora
Právo v dopravě
oprávnění k projednání v blokovém řízení - § 84, odst. 5). V případě nesplnění podmínek jsou celní úřady oprávněny od dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybírat kauci dle ust. § 35b zákona o SD a to ve výši 10 – 50 Kč. Celník je povinen při výkonu služby prokázat příslušnost k celní správě. Celník, který nosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním stejnokrojem, který je opatřen identifikačním znakem celní správy. Celník je oprávněn: - vyzvat osobu k prokázání totožnosti, u které je prováděn dohled nebo kontrola zboží celními orgány; - provádět kontrolu dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin; - zastavovat vozidla. - Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky. - Předmětem kontroly je, zda řidič a dopravce dodržují doby řízení, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku stanovené příslušnými předpisy - Nařízením 561/2006, dohodou AETR a vyhláškou 478/2000 Sb. Součástí kontroly je také kontrola vybavení vozidla záznamovým zařízením a jeho užívání v souladu s předpisy. Vybavení pracovníka Pracovník pověřeného výkonem státního odborného dozoru musí být vybaven: -
Šablona na vyhodnocení tachografických kotoučků
57
Studijní opora
-
Právo v dopravě
Tachografickou kartou – kontrolní karta
Obrázek 3 - Tachografická karta
-
Další technické pomůcky: o notebook – program na vyhodnocování digitálních záznamů „TAGRA“ o kopírka, tiskárna, skener o mobilní telefon o digitální fotoaparát o zastavovací terč (den/noc), reflexní vesta
Postup při silniční kontrole je dán: I. rozsahem prováděné kontroly (co) II. obsazením kontrolního pracoviště jednotlivými složkami a z toho vyplývajícími pravomocemi a povinnostmi (součinnostní akce – P ČR, centrum služeb MD, atd.) (kdo) III. druhem kontrolované dopravy (osobní, nákladní) a předpisem, který se na kontrolovanou oblast vztahuje (jak) Druh kontrolované dopravy ovlivní volbu předpisu podle, kterého bude prováděna kontrola a rozsah požadavků na doklady, které řidič musí předložit kontrolnímu orgánu.
58
Studijní opora
Právo v dopravě
Obrázek 4 - Schéma průběhu kontroly
Kontrola vybavení vozidla záznamovým zařízením Požadavky na konstrukci, montáž, užívání a zkoušení záznamového zařízení stanovuje Nařízení 3821/85 resp. Dohoda AETR a její příloha. Z Nařízení 3821/85 vyplývá, že záznamové zařízení musí být zabudováno a užíváno ve vozidlech, která jsou registrována v členském státě a slouží pro přepravu: - zboží a jejichž maximálně přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3,5 tuny nebo, - cestujících vozidly, která jsou svou konstrukcí nebo trvalou úpravou určena pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče, s výjimkou vozidel uvedených v článku 3 Nařízení 561/2006
59
Studijní opora
Právo v dopravě
Příklady záznamových zařízení splňujících Přílohu I Nařízení 3821/85
Obrázek 5 - Záznamová zařízení I.
Příklady záznamových zařízení splňujících Přílohu IB Nařízení 3821/85
ACTIA
SIEMENS AG
STONERIDGE
Obrázek 6 - Záznamová zařízení II.
60
Studijní opora
Právo v dopravě
Obrázek 7 - Tachografické kolečko
Prostor pro záznamy řidiče slouží řidiči k uvedení následujících údajů
Obrázek 8 - Vyplnění tachografického kolečka řidičem
61
Studijní opora
Právo v dopravě
Příklad záznamových listů splňující požadavky Přílohy I Nařízení 3821/85
Obrázek 9 – Příklad záznamových listů splňující požadavky Přílohy I Nařízení 3821/85
62
Studijní opora
Právo v dopravě
Příklad popis činnosti řidiče: Z - založení kotoučku ve 21,00 Řízení od 21,00 do 23,40 Jiné práce od 23,40 do 00,15 Pohotovost od 00,15 do 01,25 (2x přerušena řízením) Řízení od 01,25 do 01,40 Pohotovost od 01,40 do 01,45 Řízení od 01,45 do 03,05 Pohotovost od 03,05 do 03,25 Řízení od 03,25 do 04,00 Přestávka od 04,00 do 05,10 Řízení od 05,10 do 06,35 Jiné práce od 06,35 do 07,10 Řízení od 07,10 do 07,45 Jiné práce od 07,45 do 08,25 Řízení od 08,25 do 09,30 atd. K - kotouček byl vyňat ve 20,05 Obrázek 10 - Popis vyplněného záznamového listu
1.29 Protokoly Celní správy Rozdělení Negativní kontrola:
1 x řidič 1 x CÚ
Pozitivní kontrola:
1 x řidič 1 x CÚ 1 x dopravce 1 x KÚ – odbor dopravy
1.30 Sankce Orgány Policie České republiky nebo celní úřady při provádění kontroly jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybírat kauci, a to v rozmezí od 10.000 Kč do 50.000 Kč podle závažnosti porušené povinnosti (§ 35b zákona o SD). 63
Studijní opora
Právo v dopravě
Nesloží-li řidič, který pro účely vybírání kaucí při kontrole vždy zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky nebo celní úřady oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikacích vhodné místo k odstavení vozidla, zadržet řidiči doklady k vozidlu a k nákladu a zakázat pokračování v jízdě. Řidič vozidla může pokračovat v jízdě po zaplacení požadované kauce řidičem nebo dopravcem, nebo po zaplacení pokuty dopravnímu úřadu. Na místě zaplacení kauce nebo pokuty budou řidiči vydány zadržené doklady.
1.31 Nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel podle zákona č. 13/1997Sb., o pozemních komunikacích -
-
Kontrolního vážení podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích zajišťuje správce komunikace nebo jím pověřené osoby v součinnosti s Policií České republiky nebo s Celní správou. Správce pozemní komunikace provádí kontrolní vážení sám nebo prostřednictvím pověřené osoby nebo orgány Policie České republiky nebo orgány Celní správy provádějí samostatně. Zajížďka k zařízení na kontrolní vážení včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, nesmí být delší než 16 km.
1.31.1 Mobilní váhy
Obrázek 11 - Mobilní váhy
64
Studijní opora
Právo v dopravě
1.31.2 Stacionární váhy
Obrázek 12 - Stacionární váha
1.31.3 Průběh kontroly
Obrázek 13 - Průběh kontroly I.
65
Studijní opora
Právo v dopravě
Obrázek 14 - Průběh kontroly II.
Protokoly vystavené při kontrole vážení viz Příloha 16. Sankce – váha
66
Studijní opora
Právo v dopravě
1.32 Kontrola elektronického mýtného a dálničních kupónů
Obrázek 15 - Elektrické mýtné a dálniční kupóny
-
kontrola 24 hodin po celý rok, 35 speciálních kontrolních vozidel, na dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných úsecích silnic I. třídy
Elektronické mýtné
Dálniční kupóny
Rok
Počet porušení
Sankce v Kč
Počet porušení
Sankce v Kč
2010
39 021
31 851 800,-
17 092
14 773 800,-
Tabulka 2 - Přehled počtu porušení u mýtného a dálničních kupónů
67
Studijní opora
Právo v dopravě
Velkokapacitní mobilní rentgen
Obrázek 16 - Velkokapacitní mobilní rentgen
Od 1. 1. 2005 funguje stálá pracovní skupina, operuje na celém území ČR, kontrolní činnost je prováděna v součinnosti s hlídkou MD.
1.33 Kontrola vybraných výrobků 1.33.1 Tabák a tabákové výrobky
Obrázek 17 - Ukázka nelegálního dovozu tabákových výrobků
68
Studijní opora
Právo v dopravě Tabák a cigarety – rok 2010 Počet případů Množství tabáku (kg) Počet cigaret (ks) Hodnota v Kč
800 19 246 kg 16 239 433 10 206 938,-
Únik na dani(SPD +DPH+ únik na cle) v Kč
73 361 383,-
Tabulka 3- Přehled zjištěných porušení u tabákových výrobků (rok 2011)
1.33.2 Líh a lihoviny
Obrázek 18 - Ukázka nelegální výroby lihu a lihovin
Lihoviny – rok 2010 Počet případů Množství lihovin Hodnota v Kč
734 90 832 l 13 816 084,-
Únik na dani(SPD +DPH+ únik na cle) v Kč
10 206 938,-
1.33.3 Duševní vlastnictví Nový trend v oblasti ochrany práv DV - aktuální trend v ČR, - záchyty padělků motorových pil „STIHL“, - jsou nabízeny rumunskými státními příslušníky po celé ČR, 69
Studijní opora -
Právo v dopravě
případy vykazují prvky organizovaného jednání, proto byly postoupeny EUROPLu,
Obrázek 19 - Ukázka zadržených falsifikátů
2 468 ks bodných a sečných zbraní s hákovým křížem a podobnými symboly bylo zajištěno v rámci kontrolní činnosti skupin MD
Obrázek 20 - Ukázka zadržených zbraní s nacistickými symboly
70
Studijní opora
Právo v dopravě
1.33.4 Omamné a psychotropní látky
Obrázek 21 - Ukázka zadržených omamných a psychotropních látek
Záchyty OPL Typ drogy
Počet případů
Amfetamin Efedrin
Množství 6 3
32,2 g 7 738,8 g
Extáze Hašiš Heroin Kokain LSD Lysohlávky Marihuana Marihuana – rostliny
6 14 2 6 2 1 74 1
108 tablet 131 g 9g 415,8 g 55 tablet 57 ks 19 279,624 g 580 ks
Pervitin Léčiva jiné
17 736,73 g 21 130 055 tablet 9 nespecifikováno
75% všech případů bylo zjištěno v rámci silničních kontrol
71
Studijní opora
Právo v dopravě
1.34 Mobilní skupiny 1.34.1 Kontrola přepravy nebezpečných věcí (ADR) V současné době dochází k prudkému nárůstu silniční přepravy nákladů, s tím souvisí i odpovídající nárůst přepravy nebezpečných věcí. Specifikum přepravy nebezpečných věcí je přeprava látek a předmětů, které svojí povahou mohou představovat určité potenciální nebezpečí. Možné nebezpečí je důvodem k uskutečňování těchto přeprav dle závazných právních předpisů, které poskytují při dodržení jistých pravidel záruku bezpečné přepravy a zmenšují následky v případě havárie vozidla. Jakákoliv nehoda vozidla přepravujícího nebezpečné věci je ve většině případů velmi vážná, může ohrozit nejen zdraví a životy lidí, ale obvykle má i dopad na životní prostředí. Základní právní norma - Přeprava nebezpečných věcí po silnici se řídí Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). - Dohoda byla sjednána pod záštitou EHK OSN v Ženevě dne 30. září 1957 a vstoupila v platnost dne 29. ledna 1968. - Jedná se o otevřenou dohodu, která se každé dva roky doplňuje a mění podle potřeb technického vývoje. - Dohoda ADR má v současné době 43 členských států. - Česká republika je členem Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí (ADR) od roku 1986. Kontroly přepravy nebezpečných věcí - Účelem kontrol je důsledné dodržování dohody ADR a ostatních právních norem, které s přepravou nebezpečných věcí souvisejí. Plní funkci nejen represivní v okamžiku nedodržení příslušných norem, ale zároveň i preventivní, neboť hlavním cílem je především zajištění bezpečné přepravy nebezpečných věcí. - Při kontrolní činnosti je postupováno dle zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jenž stanoví pravomoc a působnost orgánů státní správy. Jedná se o výkon státního odborného dozoru a pověření provádět kontrolu ve stanoveném rozsahu. - Jedním z orgánů státní správy pověřených výkonem státního odborného dozoru (SOD) je i Celní správa ČR. - Dalšími kontrolními orgány jsou Centrum služeb pro silniční dopravu, Policie ČR a pracovníci SOD Krajských úřadů.
72
Studijní opora
Právo v dopravě
Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě lze vykonávat jako: - silniční kontrolu na pozemních komunikacích, jakož i ve vozidlech používaných k provozování silniční dopravy - kontrolu v provozovnách dopravců a ve všech prostorách souvisejících s vykonávanou činností dopravce při přepravě nebezpečných věcí, u subjektu předávajícího nebezpečné věci k přepravě a u subjektu zajišťujícího vykládku nebezpečných věcí Kontrola Dohody ADR v silniční dopravě celní správou U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena.
Obrázek 22 - Kontrola Celní správy
Celní úřady rovněž kontrolují, zda osádky vozidel, která překračují hranice, mají předepsané doklady o oprávnění k mezinárodní silniční dopravě, doklady o dodržení předepsané doby řízení vozidla a odpočinku, a zda se nejedná o zahraničního dopravce, kterému Ministerstvo dopravy zakázalo provozovat silniční dopravu na území České republiky. V případě nesplnění podmínek jsou celní úřady oprávněny od dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybírat kauci dle ustanovení § 35b zákona o silniční dopravě. U českých dopravců v případě porušení předpisů celní správa podává podnět k zahájení správního řízení Krajskému úřadu – odboru dopravy a silničního hospodářství.
73
Studijní opora
Právo v dopravě
Po ukončení kontroly vystaví kontrolní orgán kontrolované osobě kontrolní list (viz Příloha 17), ve kterém se uvede rozsah provedené kontroly. Platnost kontrolního listu je 30 dní.
1.34.2 Označení a vybavení vozidel přepravujících nebezpečné věci Označení vozidel: Dopravní jednotky provádějící přepravu v režimu ADR (vozidla pro přepravu v kusech, vozidla pro přepravu volně ložených látek a cisterny) mají povinnost být označené oranžovými tabulkami a případně bezpečnostními značkami.
Obrázek 23 - Označení vozidel symboly ADR
Význam identifikačních čísel nebezpečnosti - 1 Výbušné látky a předměty -
2 Únik plynu tlakem nebo chemickou reakcí
-
3 Hořlavost kapalin (par) a plynů nebo kapalin schopných samoohřevu
-
4 Hořlavost tuhých látek nebo tuhých látek schopných samoohřevu
-
5 Podpora hoření
-
6 Jedovatost nebo nebezpečí infekce
-
7 Radioaktivita
-
8 Žíravost
-
9 Nebezpečí prudké samovolné reakce
Obrázek 24 - Symbol ADR
Zdvojení číslice označuje intenzifikaci příslušného nebezpečí. Postačuje-li k označení nebezpečnosti látky jediná číslice, doplní se tato číslice na druhém místě nulou. Dolní čtyřmístné UN číslo označuje konkrétní chemickou látku, jejíž seznam je uveden v Dohodě ADR.
74
Studijní opora
Právo v dopravě
Vyobrazení oranžové tabulky
Obrázek 25 - Vyobrazení oranžové tabulky
Vzor bezp. značky č. 1 č. 1.4 č. 1.5 č. 1.6 č. 2.1 č. 2.2 č. 2.3 č. 3 č. 4.1
Vzor bezp. značky
Použití Tř. 1, podtřída 1.1-1.3, doplnit podtřídu a skupinu snášenlivosti Tř. 1, podtřída 1.4, doplnit skup, snášenlivosti Tř. 1, podtřída 1.5, doplnit skup, snášenlivosti Tř. 1, podtřída 1.6, doplnit skup, snášenlivosti Tř. 2, hořlavé plyny Tř. 2, netoxické a nehořlavé plyny Tř. 2, toxické plyny Tř. 3, hořlavé kapaliny Tř. 4, hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné výbušniny
č. 4.2
Tř. 4, samozápalné látky
č. 4.3
Tř. 4, látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Použití
č. 5.1
Tř. 5, látky podporující hoření
č. 5.2
Tř. 5, organické peroxidy
č. 6.1
Tř. 6, toxické látky
č. 6.2
Tř. 6, infekční látky
č. 7A č. 7B č. 7C č. 7E
Tř. 7, kategorie I – BÍLÁ Tř. 7, kategorie II - ŽLUTÁ Tř. 7, kategorie III - ŽLUTÁ Tř. 7, štěpné látky
č. 8
Tř. 8, žíravé látky
č. 9
Tř. 9, jiné nebezpečné látky a předměty
Tabulka 4 - Přehled bezpečnostních značek
75
Studijní opora
Právo v dopravě
Vzory bezpečnostních značek
Obrázek 26 - Vzory bezpečnostních značek
1.34.3 Označení vozidel dle druhu přepravy ADR Druhy přepravy - Přeprava nebezpečných věcí v kusových zásilkách - Přeprava nebezpečných věcí volně ložených - Přeprava nebezpečných věcí v cisternách
76
Studijní opora
Právo v dopravě
Přeprava nebezpečných věcí v kusových zásilkách - je prováděna v uzavřených vozidlech nebo v uzavřených kontejnerech
Obrázek 27- Ukázka uzavřených vozidel a kontejnerů
-
nebo ve vozidlech s plachtou nebo v kontejnerech s plachtou, v nekrytých vozidlech nebo v nekrytých kontejnerech
Obrázek 28 - Ukázka vozidla s plachtou
Obrázek 29 - Ukázka nekrytého vozidla
77
Studijní opora
Právo v dopravě
Označení kusových zásilek Jednotlivé kusy musí být při přepravě označeny bezpečnostní značku pro konkrétní látku, dále musí být uvedeno UN číslo s předřazenými písmeny UN (např. UN 3082) a obal musí mít kód obalu.
Obrázek 30 - Ukázka označení kusových zásilek
78
Studijní opora
Právo v dopravě
Zabezpečení kusových zásilek proti pohybu Dohoda ADR stanovuje, že kusy obsahující nebezpečné věci musí být ve vozidle nebo v kontejneru zajištěny vhodnými prostředky schopnými zadržet věci (jako jsou upínací pásy, posuvné přepážky, stavitelné opěrky) takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli pohybu během přepravy. - uložení nákladu pomocí kotvících přípravků
Obrázek 31 - Ukázka uložení nákladu pomocí kotvících přípravků
-
vyplnění prostoru vzduchovým vakem
Obrázek 32 - Ukázka vyplnění prostoru vzduchovým vakem
-
vyplnění prostoru s použitím palet
Obrázek 33 - Ukázka vyplnění prostoru s použitím palet
79
Studijní opora
Právo v dopravě
Přeprava nebezpečných věcí volně ložených Přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů (myšleno bez obalů vyhovujících kusové přepravě ADR) prováděna v otevřených vozidlech nebo otevřených kontejnerech.
Obrázek 34 - Ukázka přepravy věcí volně ložených
Přeprava nebezpečných věcí v cisternách - přeprava nebezpečných věcí v cisternách smí být prováděna v nesnímatelných
Obrázek 35 - Ukázka nesnímatelné cisterny
-
nebo snímatelných cisternách
Obrázek 36 - Ukázka snímatelných cisteren
80
Studijní opora
Právo v dopravě
1.34.4 Označení a vybavení vozidel přepravujících nebezpečné věci Vybavení vozidel Všechna vozidla přepravující nebezpečné věci musí být vybavena: - přepravními a průvodními doklady pro přepravu nebezpečných věcí - doklady o školení řidičů v oblasti přepravy nebezpečných věcí - výbavou pro obecnou a osobní ochranu Přepravní a průvodní doklady pro přepravu nebezpečných věcí - nákladní list pro vnitrostátní nebo mezinárodní dopravu - písemné pokyny pro případ nehody nebo nouzové situace - kopie hlavního textu zvláštní dohody uzavřené podle Dohody ADR, pokud jde o přepravu prováděnou na základě takové dohody - osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí - osvědčení o školení řidičů Nákladní list musí obsahovat pro každou nebezpečnou látku, materiál nebo předmět podaný k přepravě: - UN číslo nebezpečné látky - oficiální pojmenování nebezpečné látky - počet a popis kusů nebezpečné látky - obalovou skupinu nebezpečné látky - celkové množství nebezpečné látky - jméno a adresu odesilatele - jméno a adresu příjemce
81
Studijní opora
Právo v dopravě
Vnitrostátní nákladní list
Obrázek 37 - Vnitrostátní nákladní list
82
Studijní opora
Právo v dopravě
Mezinárodní nákladní list
Obrázek 38 - Mezinárodní přepravní list
83
Studijní opora
Právo v dopravě
Písemné pokyny Poskytuje dopravce osádce před začátkem jízdy a to v jazyce, který je schopen každý člen osádky vozidla přečíst a zároveň mu rozumí. Písemné pokyny pro případ nehody nebo nouzové situace by měly obsahovat: - pojmenování látky nebo předmětu nebo skupiny věcí, třídu a UN číslo - povahu nebezpečných vlastností těchto věcí a opatření, která musí provést řidič v případě nehody - ochranné pomůcky, které musí řidič použít v případě nehody - základní opatření, např. varování ostatních uživatelů pozemních komunikací, chodců a přivolání policie a hasičů - dodatečná opatření proti malým únikům a rozsypání a k zamezení jejich rozšíření, jestliže toho může být dosaženo bez osobního rizika - zvláštní opatření pro určité věci, pokud to přichází v úvahu, např. dodatečné informace pro likvidaci požáru - nezbytná výbava pro případné dodatečné a/nebo zvláštní činnosti
84
Studijní opora
Právo v dopravě
Písemné pokyny pro případ nehody nebo nouzové situace
Obrázek 39 – Písemné pokyny pro případ nehody nebo nouzové situace
85
Studijní opora
Právo v dopravě
Obrázek 40 - Dodatečná opatření pro členy osádky vozidla
86
Studijní opora
Právo v dopravě
Osvědčení o schválení pro přepravu některých nebezpečných látek -
-
Vozidla přepravují výbušné látky a cisternová vozidla musí být podrobena roční technické prohlídce v zemi jejich registrace, aby bylo zajištěno, že odpovídají příslušným ustanovením Dohody ADR a všeobecným bezpečnostním předpisům týkajícím se brzd, osvětlení, elektroinstalace apod. platným v zemi jejich registrace. Pokud jsou těmito vozidly přívěsy nebo návěsy připojované za tažné vozidlo, musí být toto tažné vozidlo podrobeno technické prohlídce za stejným účelem. Osvědčení je vydáváno specializovanými STK a jeho platnost jeden rok.
Osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí u vozidel pro přepravu výbušných a kapalných nebezpečných látek
Obrázek 41 – Osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí
87
Studijní opora
Právo v dopravě
Osvědčení o školení řidičů - Řidiči vozidel přepravující nebezpečné věci ve vozidlech nad 3,5 t a cisternových vozidlech musí být držiteli osvědčení, jímž se osvědčuje, že absolvovali školení a prošli úspěšně zkouškou ze zvláštních požadavků, které musí být splněny při přepravě nebezpečných věcí. -
Platnost osvědčení je 5 let.
Obrázek 42 - Osvědčení o školení řidičů
Výbava pro obecnou a osobní ochranu Každá dopravní jednotka musí být vybavena alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem pro třídy hořlavosti A, B a C s obsahem nejméně 2 kg suchého prášku (nebo s odpovídajícím obsahem jiné vhodné hasicí látky), hodným pro hašení požáru motoru nebo kabiny dopravní jednotky. Dodatečně se vyžaduje vybavení: -
u vozidel do 3,5 t: 1-2 hasicí přístroje pro třídu hořlavosti A,B,C s celkovým obsahem nejméně 4 kg vhodné hasicí látky u vozidel do 7,5 t: 1 nebo více hasicích přístrojů pro třídu hořlavosti A,B,C s celkovým obsahem nejméně 8 kg vhodné hasicí látky u vozidel nad 7,5 t: 1 nebo více hasicích přístrojů pro třídu hořlavosti A,B,C s celkovým obsahem nejméně 12 kg vhodné hasicí látky
88
Studijní opora
Právo v dopravě
Bezpečnostní výbava pro všeobecné účely, která se skládá zejména: - pro každé vozidlo alespoň jedním zakládacím klínem, jehož rozměry odpovídají hmotnosti vozidla a průměru jeho kol
Obrázek 43 - Zakládací klín
-
oční sprchou
Obrázek 44 - Oční sprcha
-
dvěma stojacími výstražnými prostředky (např. reflexními kužely nebo trojúhelníky nebo blikajícími oranžovými svítilnami, které jsou nezávislé na elektrickém systému vozidla)
Obrázek 45 - Výstražné prostředky
-
vhodnou fluoreskující výstražnou vestou nebo oděvem pro každého člena osádky vozidla
89
Studijní opora
Právo v dopravě
Obrázek 46 – Reflexní oděv
-
jednou ruční svítilnou (nesmí mít kovový povrch, který by mohl vyvolat jiskření) pro každého člena osádky vozidla
Obrázek 47 - Ruční svítilna
-
respiračním ochranným přístrojem při přepravě plynů nebo předmětů, který musí mít každý člen osádky vozidla (např. záchranná kukla nebo maska s kombinovaným zásobníkem)
Obrázek 48 - Respirační ochranné pomůcky
90
Studijní opora -
Právo v dopravě
osobními ochrannými pomůckami a výbavou, které jsou nezbytné pro dodatečná nebo zvláštní bezpečnostní opatření uvedená v písemných pokynech
Obrázek 49 - Osobní ochranné pomůcky
Vozidla lze vybavit jednotlivě požadovanými ochrannými a bezpečnostními prostředky, možné je použít též univerzální sady, které jsou dnes běžně na trhu nabízeny. Samozřejmě v obou případech je nutno vždy zkontrolovat dle písemných pokynů, zda je bezpečnostní výbava opravdu kompletní. Při silničních kontrolách se setkáváme s bezpečnostní výbavou kompletní, nekompletní či v různém stavu.
Obrázek 50 - Ukázka nekompletní výbavy vozidla
91
Studijní opora
Právo v dopravě
Kontrolní otázky kapitoly 4: 1. Jaké činnosti spadají do působnosti Celní správy v rámci mobilního dohledu? 2. Které kompetence má Celní správa při silniční kontrole? 3. Jaký je postup při silniční kontrole? 4. Které protokoly jsou vystaveny při negativní kontrole? 5. Kde probíhá kontrola elektronického mýtného? 6. Které vybrané výrobky kontroluje Celní správa? 7. Co je obsahem dohody ADR? 8. Jak jsou označovány vozidla podle dohody ADR? 9. Co je povinnou výbavou vozidla přepravující nebezpečné předměty? 10. Jaké náležitosti obsahuje nákladní list?
92
Studijní opora
Právo v dopravě
Seznam použité literatury 1. JUDr. Jaroslav Jakubka, JUDr. Pavla Hloušková, JUDr. Eva Hofmannová, JUDr. Zdeněk Schmied, JUDr. Zuzana Šubertová, Mgr. Ludmila Tomandlová, JUDr. Ladislav Trylč. ZÁKONÍK PRÁCE provádějící nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2007. Olomouc : ANAG, 2007. 978-80-7263-370-8. 2. Juříček, J. JUDr. Právo a daně. St. Gallen : TRANSFER. 3. Merta Luděk, Ing. a kol. Zákon o platu. Praha : SONDY, s.r.o., 2001. 80-902766-4-2. 4. Tomancová Jaroslava, JUDr. a kol. ZÁKLADY PRÁVA (nejen) pro školy. Boskovice : Nakladatelství František Šalé - ALBERT, 2007. 80-7326-110-3. 5. Merta Luděk, Ing. a kol. Zákon o mzdě. Praha : SONDY, s.r.o., 2001. 80-902766-5-9. 6. Plecitý Vladimír, Salač Josef. Základy rodinného práva. Praha : EUROUNION, s.r.o., 2001. 80-7317-002-7. 7. Dolenský Adolf, Tolar Jan. TRESTNÍ ZÁKON a předpisy související (včetně přestupků). Praha : Linde Praha a.s., 1991. 8. Šarbortová Hana, Ing. Celní právo v systému práva ES - režimy tranzitu. Brno : 2008.
93
Studijní opora
Právo v dopravě
Seznam obrázků Obrázek 1 - Členění státní správy ............................................................................................ 22 Obrázek 2 - Mapa ČR s vyznačenými CŘ a CÚ ...................................................................... 53 Obrázek 3 - Tachografická karta .............................................................................................. 58 Obrázek 4 - Schéma průběhu kontroly ..................................................................................... 59 Obrázek 5 - Záznamová zařízení I. .......................................................................................... 60 Obrázek 6 - Záznamová zařízení II. ......................................................................................... 60 Obrázek 7 - Tachografické kolečko ......................................................................................... 61 Obrázek 8 - Vyplnění tachografického kolečka řidičem .......................................................... 61 Obrázek 9 – Příklad záznamových listů splňující požadavky Přílohy I Nařízení 3821/85 ...... 62 Obrázek 10 - Popis vyplněného záznamového listu ................................................................. 63 Obrázek 11 - Mobilní váhy ...................................................................................................... 64 Obrázek 12 - Stacionární váha ................................................................................................. 65 Obrázek 13 - Průběh kontroly I. ............................................................................................... 65 Obrázek 14 - Průběh kontroly II............................................................................................... 66 Obrázek 15 - Elektrické mýtné a dálniční kupóny ................................................................... 67 Obrázek 16 - Velkokapacitní mobilní rentgen ......................................................................... 68 Obrázek 17 - Ukázka nelegálního dovozu tabákových výrobků .............................................. 68 Obrázek 18 - Ukázka nelegální výroby lihu a lihovin ............................................................. 69 Obrázek 19 - Ukázka zadržených falsifikátů ........................................................................... 70 Obrázek 20 - Ukázka zadržených zbraní s nacistickými symboly ........................................... 70 Obrázek 21 - Ukázka zadržených omamných a psychotropních látek ..................................... 71 Obrázek 22 - Kontrola Celní správy ........................................................................................ 73 Obrázek 23 - Označení vozidel symboly ADR ........................................................................ 74 Obrázek 24 - Symbol ADR ...................................................................................................... 74 Obrázek 25 - Vyobrazení oranžové tabulky ............................................................................. 75 Obrázek 26 - Vzory bezpečnostních značek ............................................................................ 76 Obrázek 27- Ukázka uzavřených vozidel a kontejnerů ............................................................ 77 Obrázek 28 - Ukázka vozidla s plachtou .................................................................................. 77 Obrázek 29 - Ukázka nekrytého vozidla .................................................................................. 77 Obrázek 30 - Ukázka označení kusových zásilek .................................................................... 78 Obrázek 31 - Ukázka uložení nákladu pomocí kotvících přípravků ........................................ 79 Obrázek 32 - Ukázka vyplnění prostoru vzduchovým vakem ................................................. 79 Obrázek 33 - Ukázka vyplnění prostoru s použitím palet ........................................................ 79 Obrázek 34 - Ukázka přepravy věcí volně ložených ................................................................ 80 Obrázek 35 - Ukázka nesnímatelné cisterny ............................................................................ 80 Obrázek 36 - Ukázka snímatelných cisteren ............................................................................ 80 Obrázek 37 - Vnitrostátní nákladní list .................................................................................... 82 Obrázek 38 - Mezinárodní přepravní list ................................................................................. 83 94
Studijní opora
Právo v dopravě
Obrázek 39 – Písemné pokyny pro případ nehody nebo nouzové situace ............................... 85 Obrázek 40 - Dodatečná opatření pro členy osádky vozidla .................................................... 86 Obrázek 41 – Osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí ..... 87 Obrázek 42 - Osvědčení o školení řidičů ................................................................................. 88 Obrázek 43 - Zakládací klín ..................................................................................................... 89 Obrázek 44 - Oční sprcha ......................................................................................................... 89 Obrázek 45 - Výstražné prostředky .......................................................................................... 89 Obrázek 46 – Reflexní oděv ..................................................................................................... 90 Obrázek 47 - Ruční svítilna ...................................................................................................... 90 Obrázek 48 - Respirační ochranné pomůcky ........................................................................... 90 Obrázek 50 - Ukázka nekompletní výbavy vozidla ................................................................. 91 Obrázek 49 - Osobní ochranné pomůcky ................................................................................. 91
95
Studijní opora
Právo v dopravě
Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled počtu silničních kontrol ........................................................................... 55 Tabulka 2 - Přehled počtu porušení u mýtného a dálničních kupónů ...................................... 67 Tabulka 3 - Přehled zjištěných porušení u tabákových výrobků (rok 2011) ........................... 69 Tabulka 4 - Přehled bezpečnostních značek............................................................................. 75
96
Studijní opora
Právo v dopravě
Posudek odborného garanta
97
Studijní opora
Právo v dopravě
Přílohy Příloha 1 – Pracovní smlouva Příloha 2 – Dohoda o provedení práce Příloha 3 – Potvrzení o činnosti Příloha 4 – Koncesní listina Příloha 5 – Ukázka polské koncesní listiny Příloha 6 – Protokol Celní správy o výsledcích kontroly Příloha 7 – Vyhodnocení záznamového listu v programu TAGRA Příloha 8 – Poučení Celního úřadu o výsledcích kontroly Příloha 9 – Potvrzení o zadržení záznamového listu Příloha 10 – Potvrzení o zadržení dokladů Příloha 11 – Potvrzení o vrácení dokladů Příloha 12 – Stvrzenka o převzetí kauce Příloha 13 – Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 35b Vybírání kaucí) Příloha 14 – Pomůcka Celního úřadu pro specifikaci nejčastějších porušení Příloha 15 – Protokol o výsledku kontrolního vážení Příloha 16 – Protokol o kontrolním vážení vozidla Příloha 17 – Kontrolní list
98
Studijní opora
Právo v dopravě
Příloha 1 – Pracovní smlouva
PRACOVNÍ SMLOUVA uzavřená dle zákoníku práce
Smluvní strany Zaměstnavatel XXXXX XXXXX XXXXX Zapsána XXXX (dále jen zaměstnavatel)
Zaměstnanec XXXX XXXX XXXX (dále jen zaměstnanec)
uzavírají tuto PRACOVNÍ SMLOUVU
1. Předmět smlouvy Zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy. Zaměstnanec je povinen dle pokynů zaměstnavatele konat přidělené pracovní úkoly osobně podle pracovní smlouvy.
2. Druh práce Zaměstnanec bude pracovat ve funkci XXXXXX
3. Den nástupu do práce Zaměstnanec nastupuje do pracovního poměru dnem X.X.XXXX
4. Místo výkonu práce Zaměstnanec bude vykonávat práci v XXXX.
Studijní opora
Právo v dopravě
5. Doba trvání pracovního poměru Pracovní poměr se sjednává na dobu určitou (do X.X.XXXX) – neurčitou Zkušební doba se sjednává v délce tří mesíců. Výpovědní doba se řídí ustanovením § 45 zákoníku práce.
6. Mzda a) Mzda je stanovena interním mzdovým předpisem zaměstnavatele. b) Mzda je vždy sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas.
7. Splatnost a výplata mzdy a) Mzda je splatná po vykonání práce, ve výplatním termínu zaměstnavatele. b) Výplata mzdy bude provedena vždy na bankovní účet zaměstnance. Zaměstnanec sdělí zaměstnavateli číslo svého účtu a včas vždy oznámí jeho případnou změnu.
8. Další ujednání a) Zaměstnanec má nárok na dovolenou v rozsahu a za podmínek stanovených v § 100 a násl. zákoníku práce. b) Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytně nutné potřeby na pracovní cestu. c) Zaměstnanec se zavazuje dodržovat při výkonu obecně závazné předpisy, zejména bezpečnostní předpisy. d) Zaměstnavatel je povinnen vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů.
9. Závěrečná ustanovení a) Před uzavřením smlouvy byl zaměstnanec seznámen s právy a povinnostmi, bezpečnostními předpisy a s pracovními a mzdovými podmínkami. b) Tuto smlouvu lze měnit pouze formou písemného dodatku. c) Smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích, jeden obdrží zaměstnanec a jeden zaměstnavatel.
V Praze dne .....................................
........................................ zaměstnanec
............................................ zaměstnavatel
Studijní opora
Právo v dopravě
Příloha 2 – Dohoda o provedení práce
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE Smluvní strany Zaměstnavatel XXXXX XXXXX XXXXX Zapsána XXXX (dále jen zaměstnavatel)
Zaměstnanec XXXX XXXX XXXX (dále jen zaměstnanec)
uzavírají tuto dohodu o provedení práce. Předmětem dohody je provedení následující práce: Výkon funkce: XXXXX Tato dohoda se uzavírá za následujících podmínek:
Pracovní úkol bude zahájen dne: dd.mm.rrrr Pracovní úkol bude ukončen dne: dd.mm.rrrr Práce bude převzata: XXXXXXXX Místo výkonu práce: XXXXXXXX Pravidelné pracoviště XXXXXXXX Sjednaný obsah práce maximálně do 300 hodin. Zaměstnanec je povinen provádět dohodnutou práci osobně. Za řádně vykonanou a odevzdanou práci, odpovídající dohodnutým podmínkám, vyplatí zaměstnavatel odměnu za jednu odpracovanou hodinu ve výši XX,- Kč za práci. Odměna bude vyplacena na základě pracovního výkazu, který je zaměstnanec povinen měsíčně zpracovávat. 9. Tato odměna bude po řádném zdanění převedena na osobní účet zaměstnance ve výplatním termínu, který je 12. dne v následujícím měsíci. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Studijní opora
Právo v dopravě
10. Zaměstnanec je povinen dodržovat zejména právní předpisy vztahující se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnanec prohlašuje, že byl seznámen zaměstnavatelem s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany pro práci. 11. Práva a povinnosti v této dohodě neupravené se řídí ustanovením zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 12. Zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou porušením pracovních povinností při výkonu práce, nebo v přímé souvislosti s ním. 13. Zaměstnavatel může od dohody odstoupit, jestliže pracovní úkon nebude proveden ve lhůtě nebo kvalitě, která byla sjednána. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky. 14. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž obdrží jedno zaměstnanec a jedno zaměstnavatel. V Praze dne .....................................
........................................ zaměstnanec
............................................ zaměstnavatel
Studijní opora Příloha 3 – Potvrzení o činnosti
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 4 – Koncesní listina
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 5 – Ukázka polské koncesní listiny
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha č. 6 – Protokol Celní správy o výsledcích kontroly (1/3)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 6 – Protokol Celní správy o výsledcích kontroly (2/3)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 6 – Protokol Celní správy o výsledcích kontroly (3/3)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 7 – Vyhodnocení záznamového listu v programu TAGRA
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 8 – Poučení Celního úřadu o výsledcích kontroly
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha č. 9 – Potvrzení o zadržení záznamového listu
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 10 – Potvrzení o zadržení dokladů
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 11 – Potvrzení o vrácení dokladů
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 12 – Stvrzenka o převzetí kauce
Právo v dopravě
Studijní opora
Právo v dopravě
Příloha 13 – Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 35b Vybírání kaucí)
Studijní opora
Právo v dopravě
Příloha 14 – Pomůcka Celního úřadu pro specifikaci nejčastějších porušení
Studijní opora Příloha 15 – Protokol o výsledku kontrolního vážení
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 16 – Protokol o kontrolním vážení vozidla (1/3)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha16 – Protokol o kontrolním vážení vozidla (2/3)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 16 – Protokol o kontrolním vážení vozidla (3/3)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 17 – Kontrolní list (1/2)
Právo v dopravě
Studijní opora Příloha 17 – Kontrolní list (2/2)
Právo v dopravě
Projekt Moravskoslezského kraje TIME je zaměřen na podporu odborného vzdělávání a návrh podmínek a nástrojů k nastavení krajského systému specifického
odborně
a
profesně
orientovaného
dalšího
vzdělávání
pedagogických pracovníků (DVPP) v Moravskoslezském kraji pro potřeby vybraných kategorií pedagogických pracovníků středních odborných škol.
Vzdělávací programy byly vytvořeny školními týmy metodiků odborného vzdělávání z partnerských škol, které zapojily do realizačních týmů významné odborníky z praxe a zástupce zaměstnavatelů s cílem zajistit co nejtěsnější vazby na potřeby praxe i vývojových tendencí v příslušném oboru. Tyto týmy zajišťují celý proces přípravy i realizace vzdělávacích programů od tvorby, pilotního ověření, inovace na základě zpětné vazby a získaných poznatků, následnou realizaci v rámci vzdělávání pedagogů jiných škol i akreditaci těchto programů pro potřeby DVPP. Takto mohou být výstupy projektu dále šířeny prostřednictvím pilotních partnerských škol, které v roli regionálního oborového centra zajistí specifické DVPP pro potřeby učitelů odborných předmětů, učitelů odborného výcviku a praktického vyučování z vybraných oblastí i po ukončení tohoto krajského projektu.
