MODELOVANÍ SPOLUPRÁCE MEZI NEMOCNICEMI A JEJÍMI PARTNERY

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Škola veřejného zdravotnictví

MODELOVANÍ SPOLUPRÁCE MEZI NEMOCNICEMI A JEJÍMI PARTNERY

Vypracoval:

VEDOUCÍ ATESTAČNÍ PRÁCE -

PROJEKTU MUDr. Pavel Navrátil, CSc. Nemocnice Prostějov

MUDr. Antonín Malina Škola veřejného zdravotnictví IPVZ PRAHA


PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem atestační práci - projekt vypracoval samostatně pod vedením MUDr. Antonína Maliny, vedoucího atestační práce a za cenných připomínek všech přednášejících v rámci specializační přípravy v oboru Veřejné zdravotnictví 1997 -1999, pod vedením MUDr. Antonína Maliny a s použitím uvedené literatury.

V Prostějově dne 10.května 1999



MOTTO:

Každý den se probouzíme ze snu a fantazie do reality. To je stárnutí. Zůstaňme co nejdéle dětmi.


OBSAH:

I

II.

III.

Snaha o vytváření aliančních vztahů Cíl .......................................................................... strana

l

Vstupní informace Úvod ....................................................................... strana

2-4

Sledování vývoje vztahů mezi nemocnicemi a jejími partnery na základě SWOT analýzy a PEST analýzy a ovlivňování vztahů vedením nemocnice

Metodika Materiál Diskuse

IV.

............................................................... ............................................................... ..............................................................

Možnosti ovlivňování vztahů nemocnicí a jejími partnery Závěr ....................................................................... strana

V.

Literatura

VI.

Přílohy

VIL Souhrn

................................................................. strana

strana

5

strana strana strana

5 6 - 10 11

12

13


I. SNAHA O VYTVÁŘENÍ ALIANČNÍCH VZTAHŮ CÍL PROJEKTU

Asi není dokonalý člověk, ale člověk by se měl snažit o dokonalé myšlenky.

Dohoda - smlouva - aliance je cílem snahy organizace o snížení stupně nejistoty. Aliance mohou až v 50 - 80% selhávat, ať už z vnějších důvodů - změna pravidel - situace - tak z vnitřních - změny struktury organizace. Snahou této práce je doložit, že co nejlepší znalost o strategii vyjednávání mohou dostat strany k souhlasu a vytvoření dohod, smluv event. aliancí.


II. VSTUPNÍ INFORMACE ÚVOD

Vědomost, znalost, um, má vést ke klidu, k ovládání sebe sama, pak možná i druhých. Mělo by to však určitě sloužit v komunikaci k jejich pochopení.

Násilí, hrubost, nedostatek času - stres - nás vzdaluje od ostatních. Vzdalujeme se sami sobě, navíc jsme směšní.

Nepoměr mezi nabídkou nových postupů , techniky , léků a možnost jejich finančního krytí je problém všech systémů financování zdravotnictví. Dostupnost zdravotní péče, etickoekonomické problémy, partikulární zájmy nedostatek komunikace, tolerance, netrpělivost, informovanost - vědomosti, znalostí, dovedností, to vše ovlivňuje vývoj v této oblasti. Všude platí otázky: co za co ? Jestliže dva o něčem jednají mají možnost dohody, nebo o nich rozhodne někdo jiný a oba na to doplatí, zvlášť když rozhodce jejich problémy a možnosti dokonale nezná. Přísloví, když se dva perou, třetí se směje, je stále platné. Proto je nutné hledat cesty, aby oba partneři z jednání odcházeli uspokojeni. Ideálem je, když se z nevýhod stanou postupně výhody.Každé jednání se vyvíjí, ale dobře je být ve správný čas na správném místě. Úspěchem může být mnohdy i kompromis, i


když asi není jistě zcela nutné, aby byl „ Breburda vždycky k dohodnutí", jak píše E.Bass v Cirkuse Humberto. Je nutné hodně umět, znát o sobě i partnerovi „ Historia est magistra vitae." Alexandr Veliký poznal, dobyl obrovská území, jejich obyvatelé objímali vítěze, kteří pak asimilovali s poraženými, a říše se rozpadla. Po několik století Vikingové na moři a po řekách dobývali a poznávali celou Evropu od Černého a Středozemního moře k Severní Americe, svoji kulturu rovněž nedokázali prosadit. Obecně je nutné posoudit ekonomické možnosti se zdravotně sociálními potřebami. To je základní otázka marketingu i ve spádové oblasti. Toto byla základní idea při přetváření záměru dostavby a modernizace nemocnice 1995. -viz přílohy.

Partneři k vyjednávání na okrese: 1)

MZd., MF,

2)

OkÚ

3)

Město

4)

ZZS (RLP,RZP. LSPP) návaznost ÚSP a příjmových .ambulancí

5)

OHS

6)

FN ( Olomouc, Brno a další)

7) Ostatní nemocnice v okolí - Vyškov, Blansko, Kroměříž, Šternberk, VN Olomouc, ČSD Olomouc 8)

Zdravotní pojišťovny

9)

Privátní organizace - ProMedica, Medicoms', event. další ambulance

10)

Praktičtí lékaři - smluvní lékaři


11)

Oblast lékáren, farmaceutické firmy, zásobování zdravotnickým materiálem ( fa KoPek)

12)

Oblast zdravotnické techniky - dodavatelé , sponzoři

13)

Oblast zabezpečování následné péče( SANCO) a sociálních služeb

ÚSP 14)

Pracovní úřad

15)

Další organizace / banky, charita, spec. škola, ARCHA, )

V teorii vyjednávání můžeme uplatnit několik druhů analýz: a)

SWOT analýza Strenghts - silné stránky Weakness - slabiny Oportunities - možnosti Threats nebezpečí - hrozby

b)

PEST analýza Politika Ekonomika Sociální potřeby Technologie

c)

Analýza STAKEHOLDERŮ např. držitelů investic MF, MZ ČR, OkÚ, město, sponzoři


III. SLEDOVANÍ VÝVOJE VZTAHŮ MEZI NEMOCNICÍ A JEJÍMI PARTNERY NA ZÁKLADĚ SWOT ANALÝZY A PEST ANALÝZY OVLIVŇOVÁNÍ VZTAHŮ VEDENÍM NEMOCNICE

METODIKA:

„ Jak si vážíš sebe, tak si tě budou vážit ostatní". Pravidla jednání lze podobně uplatnit dovnitř i vně organizace.

Stručně lze postupy vyjádřit následujícími grafy:




- státní instituce - obchodní organizace - vzdělávací aparát - náboženské organizace - vědecké instituce - informace

- plánovací a regulační organizace

- veřejní a soukromí poskytovatelé - dodavatelé zdrojů - profesní komory - individuální zástupci - pacienti - informace







Strategie řešení konfliktů

1.

Konkurence - Přinucení - účel: prosadit svou (sebe)

2. Přizpůsobení se nátlaku - ustoupení - účel: nedotknout se partnera 3. Vyhnutí se - únik - účel: vyhnout se konfliktu 4.

Kompromis - účel: dosáhnout rychle dohody

5.

Spolupráce - účel: vyřešit konflikt společně



"Dostat strany k souhlasu"

* Ne všechno vyústí v nulový součet * Hledejte příležitosti pro integraci a společný prospěch * Oddělte lidi od problémů * Zaměřte se na zájmy a ne na zaujaté pozice stran * Vymýšlejte alternativy * Dohodněte objektivní kritéria pro hodnocení


Stádium formování:

* Co se stane? * Co se ode mne očekává? * Kam nás vedou a proč? * Kdo je vedoucí? * Jaké jsou naše cíle? * Kde je v tom místo pro mne? * Kolik práce s tím bude spojeno?


Stádium formování: Účinné chování vedoucího * Orientuje členy * Odpovídejte na jejich otázky * Vybuduje důvěru * Obiasněte účel * Modelujte očekávané chování * Objasňujte cíle, postupy, pravidla a očekávání


Stádium přizpůsobení se: Otázky členů týmu * Jaké jsou normy a očekávání? * Do jaké míry bych se měl přizpůsobit? * Jaká bude moje role? * Dostane se mi podpory? * Kam směřujeme? * Kolik bych měl do toho investovat a do jaké míry se angažovat?


Stádium přizpůsobení se: Účinné chování vedoucího * Aktivně přispívá k definici rolí členů týmu

* Je oporou členům týmu

* Poskytuje zpětnou vazbu * Artikuluje cíle a buduje zaujetí pro společnou věc


Stádium vybouření: Otázky členů týmu

* Jak si budeme počínat při nesouhlasu? * Jak budeme komunikovat negativní informace? * Jak budeme rozhodovat v konfliktních situacích? * Chci být stále členem týmu?


Stádium vybouření: Účinné chování vedoucího * Identifikuje společné zaměření pro celý tým * Udělá ze studentů učitele * Je účinným prostředníkem * Poskytuje uznání jednotlivcům a celému týmu * Posiluje myšlení ve prospěch situací "vyhrajivyhraješ"


Stádium výkonu: Otázky členů týmu

* Jak se můžeme neustále zlepšovat? * Jak můžeme prosazovat inovativní a tvůrčí postupy? * Jak budeme stavět na našich základních kompetencích? * Jak si udržíme vysokou úroveň energie a zaujetí?


Stádium výkonu: Účinné chování vedoucího * Podporuje inovace a trvalé zlepšování * Poskytuje pravidelnou průběžnou zpětnou vazbu o výkonu týmu * Pomáhá týmu, aby se nevracel zpět k dříve dosaženým stádiím


MATERIÁL:

l.l.1992 byl OÚNZ Prostějov rozvolněn do tří organizací: Sdružení zdravotnických zařízení ( dále SZZ ), Okresní hygienickou stanici ( dále OHS ) a Lékárenskou službu ( LS ). l. l .1995 byl jmenován nový ředitel, který hned při nástupu do funkce pozval na půdu OkÚ všechny významné poskytovatele zdravotní péče na okrese. Ze SZZ v rámci další privatizace odešli praktičtí,ambulantní lékaři a stomatologové. A od 1.1.1997 organizace změnila název na Nemocnice Prostějov. V těchto letech začala probíhat jednání s firmou Medicoms', jejímž závěrem byla ústní dohoda, že Nemocnice Prostějov bude zajišťovat především lůžkovou péči a Medicoms' bude doplňovat pro okres (v potřebné míře ) činnost ambulantní (oblast Konická a Němčicka). Tato firma si pronajala od nemocnice dosud nepřivatizované zdravotní středisko Vrahovice. Firma ProMedica se věnovala oblasti distribuce léků a především vyšetřovacím, zobrazovacím metodám - CT a SONO. Postupně se rozdělila na a.s., věnující se lékové oblasti a (spolupracující se Slovakofarmou s r.o.) a která pokračovala v činnosti CT a SONO. Dlouhou dobu nebylo jasno v oblasti souběhu praxí lékařů nemocnice a privátních zařízení.


V průběhu let 1994 - 1997 postupně odezněla snaha o vytvoření dalších lůžkových zařízení, (Řád Milosrdných bratří podporovaný Řádem Maltézských rytířů - Švédskou misí). Dříve dobrá spolupráce s Nemocnicí Vyškov a Nemocnicí Blansko v zabezpečování zdravotní péče (kardiostimulátory, oční, kožní,litothripse, CT....), postupně odeznívala, protože nedošlo k dohodě především s okresními pobočkami VZP. Všechny tři nemocnice Blansko, Prostějov, Vyškov byly u zrodu Prostějovské zdravotní pojišťovny. Tato měla krátké trvání, stala se součástí pojišťovny SPORT, která zanikla.Pohledávky jsou dosud řešeny, řada jednání nemocnice probíhala společně s privátními ambulantními zařízeními na půdě OkÚ. 1.4.1996 se vyčlenila z nemocnice ZZS (RLP, RZP, LSPP). Okresním úřadem byl budován Integrovaný záchranný systém. V následné a sociální péči byl následující vývoj: 31.10.1997 byl zrušen Dětský domov v Plumlově, který byl součástí nemocnice. V roce 1998 byla uvolněna budova (historicky patřící městu), která sloužila LDN. Kapacita se snížila více jak o třetinu a oddělení bylo přesunuto do areálu nemocnice.Budova měla být využívána městem v oblasti školství (Cyrilometodějské gymnázium), či sociálních potřeb, t.č. v nájmu Občanského sdružení na pomoc dětem s více vadami a Speciální škola , o.p.s. Vznikla organizace SANCO, věnující se péči v oblasti home care. Kapacita ÚSP, vzhledem k vývoji zaměstnanosti a dopravní obslužnosti na okrese, je dostatečná,prakticky odezněla poptávka po sociálních hospitalizacích v LDN. Od roku 1995, byla přehodnocována třetí etapa dostavby nemocnice, ve smyslu snížení původně plánované kapacity l 200 lůžek na cca 550 lůžek.Projekt zhotovený firmou IDOP Olomouc, hrazený OkÚ a Městem Prostějov byl akceptován MF, MZ ČR. Je realizován podle přísunu dotací MF firmou POZEMSTAV a jejími subdodavateli,pravidelně měsíčně probíhají kontrolní


dny. Při jednání o pokračování stavby nemocnice měla významnou roli i pracovnice firmy IDOP Olomouc Dr. Anderegg, která posuzovala i další projekty nemocnic pro MZ ČR a MF. Byla snaha i o zajištění možnosti zahraničního investora dostavby, která ztroskotala na možnosti garance. Nadále probíhají jednání s OkÚ a městem o využití starého areálu nemocnice po dostavbě. Původním řešením bylo jeho využití pro sociální oblast. V současnosti je situace složitá v tom , že ve staré části hrozí havarijní stavy a v nové části ,která je již 15 let v provozu, je třeba rovněž řady oprav a modernizace.Postupně byla zrušena spalovna, přebudován pavilon infekce, se soukromými firmami je řešena otázka dopravy,.Průběžně probíhají jednání o CT s firmou ProMedica, jejíž činnost doplňuje smluvně FN Olomouc. V rámci dostavby a modernizace se počítá s vytvořením komplexu laboratoří, jejichž součástí bude i mikrobiologie (t.č. OHS). V průběhu dostavby neustále probíhalo její obhajování, Stavbu navštívili ministr zahraničí a senátor Kavan, ministr zdravotnictví MUDr. David ( a další pracovníci ministerstva zdravotnictví), předseda zdravotně sociálního výboru pan Škromach. S dostavbou byla seznamována poslankyně Fišerová, MUDr. Macek a předseda KDU - ČSL Kasal. Podstatnou úlohu v jednáních o dostavbě měl (zejména v počátku) bývalý poslanec za ODS a v té době předseda rozpočtového výboru Ing. Robert Kolář. Dostavbu podstatně neovlivnila výběrová řízení MZ ČR v oblasti lůžkové péče, jak akutní, tak následné, která proběhla v roce 1998. Při zahájení realizace dostavby probíhal „boj" o investice mezi FN Olomouc a Nemocnicí Prostějov. Opakovaně proběhla jednání mezi vedením obou nemocnic za spoluúčasti zdravotní radové MUDr. Dohnalové a poslance. (tehdy ODS) Ing.Roberta Koláře. Ze vzájemné hrozby se staly možnosti v oblasti péče o infekční nemocné, CT a


rozdělení péče na různé úrovni. Toto zůstává k řešení obecně i nadále,protože nejsou jasná pravidla předávání nemocných z okresní nemocnice do nemocnice fakultní. Není určena spádovost. Tyto záležitosti snad vyřeší vznik vyšších územních správních celků - viz přílohy. V oblasti školství využívají lékařské fakulty Nemocnici Prostějov pro praxe mediků - řešeno smluvně. Výuka mediků LF Olomouc v oblasti infekčních onemocnění probíhá v Prostějově . Nemocnice Prostějov zabezpečuje školící místo pod IDV PZ Brno na RTG, gastroenterologii, má akreditované středisko MZ ČR pro kvalifikaci sanitáře. Postgraduální semináře, měsíčně organizované Nemocnicí Prostějov, jsouuznávány a bodovány CLK. Tato organizace má v nemocnici pronajaty prostory a využívá i NIS. Nemocnice Prostějov rovněž zabezpečuje teoretickou a zejména praktickou část výuky pro studentky SZŠ v Prostějově, která byla v dřívější době rovněž po nějakou dobu součástí OÚNZ. Řada změn proběhla ve financování. Pojišťovny obecně neuznávají inflaci, celá řada jich zanikla.Např. pojišťovna SPORT, která je v likvidaci dluží téměř 16 mil. Kč. a pro Nemocnici Prostějov existuje v příštím roce, jako druhému největšímu věřiteli možnost úhrady ve výši 1,5 mil. Kč. po pěti letech. Několik roků probíhají soudní jednání s VZP o akci „ FREKVENCE „ : Druhá největší pojišťovna pro nemocnici Metal- Aliance nabízela Nemocnici Prostějov„ paušální platby" daleko před VZP. V poslední době se vyhrocuje situace předepisování léků praktičtí lékaři - ambulance - nemocnice - pro krácení plateb pojišťovnami. Jsou složité vztahy s farmaceutickými firmami. V této souvislosti je zajímavé, že v Prostějově dobře prosperuje jedenáct lékáren, když v minulosti stačilo tuto činnost pokrýt lékáren pět. S OkÚ je průběžně řešena situace ve financování podle jeho možností. Námětem po nedobrých zkušenostech s dozorčí radou je možnost vytvoření „Rady zdraví", která by lépe zabezpečila otázku t.č. spíše náhodného sponzorování nemocnice podniky okresu.


Je jistě výhodou, že ředitel Nemocnice Prostějov je devátým rokem členem Okresního shromáždění a členem zastupitelstva města Prostějova - viz příloha.


Probíhají jednání i s dalšími organizacemi, jako je např. pracovní úřad, společný zájem v oblasti uplatňování absolventů lékařů i sester a výše uvedený rekvalifikační kurz sanitářů.Nemocnice Prostějov je počtem zaměstnanců podniků okresu Prostějov na druhém místě. Řada privátních lékařů , ať už stomatologů, či praktických lékařů má pronajaty prostory na poliklinice v areálu dostavované části nemocnice. „Stará poliklinika" byla v rámci privatizace od nemocnice oddělena. V rámci polikliniky v nové části nemocnice působila Banka Haná, přecházející t.č pod IPB. Byly tak zabezpečovány bezhotovostní platby mezd. S jednáními, které probíhají vně organizace musí být samozřejmě seznamováni zaměstnanci nemocnice.Kontakt „dovnitř" je na několika úrovních, NIS - pošta - nástěnka, anonymní sběr dotazů, provozní schůze oddělení, ředitelský poradní sbor (ŘEPOS), porada středního managementu. Jednou ročně probíhá prezentace vedení nemocnice všem zaměstnancům o stavu nemocnice (na základě ročního hodnocení hospodaření, které probíhá s OkÚ). Druhým rokem je snaha o vydání ročenky nemocnice. I dříve byla zpráva o aktivitách nemocnice zveřejňována v ročence Města Prostějova. Probíhají jednání s odborovými organizacemi: Odborový svaz pracovníků zdravotnictví a sociální péče, Unie sester, LOK a SČL. Jejich zástupci se pravidelně účastní kolektivního vyjednávání.


DISKUSE

Každé jednání je jiné, Jsou proto nutné různé konkrétní postupy, pro konkrétní případy. Jsou odlišné dle tématu , dle partnerů, ale i dle regionu, země atd. Charakteristické je např. dodržování plánovitých pravidel v Německu, „svobodný" příjem studentů na lékařské fakulty ve Francii a jejich „prosévání" po prvním ročníku. V USA se snaží poznat problémy jiných, aby poznali jejich řešení, ať už je dobré či špatné. Ideálem pro ně je se tomuto problému vyhnout - předejít mu. Slušnost v jednání se pro američany stala nutností, vlastenectví je samozřejmostí. V každém jednání je třeba uplatnit vzdělání, vědomosti, dovednosti, snahu, invenci, ale i toleranci, důslednost, trpělivost. Je třeba problém opakovaně vyhodnocovat, vracet se k němu. Důležitá je i osoba ředitele , ale i celého vedení nemocnice , které s partnery jedná. Nelze měřit jen čas strávený v organizaci, je třeba využít při jednáních ( např. se stakeholdery) i jiných možností. Např. členství v zastupitelstvu města, okresním shromáždění, na kulturních a společenských akcích (vedení sportovních kolektivů - zkušenosti z oblasti psychologie atd.). Výhodou bylo členství v privatizační komisi, vykonávání funkce místopředsedy odborové organizace k získání zkušeností a vědomostí z těchto oblastí před nástupem do funkce ředitele.


IV. MOŽNOSTI OVLIVŇOVÁNÍ VZTAHŮ NEMOCNICÍ A JEJÍMI PARTNERY

ZÁVĚR

Současná situace nemocnice je charakterizována snahou o přežití. „Dobře už bylo....". Jistě je nutné počítat s velkým úsilím o udržení úrovně péče při možnostech naší ekonomiky, „ Máš to co rozdáš..." Je třeba hledat jiné - další zdroje financování než jen pojišťovny ovlivňovat stakeholdery - držitele investic atd. „ Pomoz si sám a bude ti pomoženo". Je třeba jednat v rámci AČMN, prostřednictvím zřizovatele OkÚ, s MF, MZ ČR, ale i s OkÚ jako takovým, městem, při vědomí jejich možností ( obrat města Prostějova je cca srovnatelný s obratem nemocnice, ale není srovnatelný s obratem OkÚ). Námětem by mohla být Rada zdraví - sestavená např. OkÚ z významných podniků regionu. Sdružení prostředků by např. umožnilo plánovité doplnění přístrojů apod. Lze při jednání vzít v úvahu snahu podniků o stabilizaci kvalifikovaných zaměstnanců a věnovat se prevenci (např. nádorových onemocnění). Každé jednání je jiné, nelze postupovat schématicky. Je vždy nutné použít různou taktiku. Zvážit i neodkrývání všech karet „ Jsem silný do té doby, dokud nikdo neví po čem toužím". Je nutné si pamatovat úspěchy, zkušenosti i neúspěchy z minulých jednání a uplatňovat je v budoucnosti „Odpusť ale nezapomeň".


V. LITERATURA

Burian. J. Souček.Z.:

Struktura strategie

Calahan. D.

Cíle medicíny, hledání nových priorit MZČR a IPVZ, Praha, 1997,28 s

Cipkowski.P.

Revolution in Eastern Europe v

České zdravotnictví, financování a poskytování péče , studie OECD 1998 Praha Rozvoj primární péče - Projekt Phare, Praha 1997 , CZ 9201 - 240102 Donnelly.J.H.H

Fundamentals of Management

Drbal.C.:

Zdraví a zdravotní politika C. Drbal & Ekonomicko -správní fakulta MU Brno, 1996,116s

Drbal. C.:

Zdravotní stav populace ČR a jeho prognóza jako determinanta požadavků na systém péče o zdraví Praha 1997 IPVZ Praha - Škola veřejného zdravotnictví

Drbal.C.:

Politika pro zdraví IPVZ Praha Škola veřejného zdravotnictví 1993 Jak jsme na tom se zdrvím, Státní zdravotní ústav Praha 1997

Drucker.P.F.:

Nové reality. Managemnt Press, Praha, 1995, 244 s


Drucker.P.F.:

Věk diskontinuity - obraz měnící se společnosti Managemnet Press, Praha, 1994, 215 s

Drucker. P.F.:

Řízení v turbulentní době. Managenent Press,Praha, 1992, 126 s v

Drucker.P.F.:

Řízení neziskových organizací. Management Press, Praha, 1994, 184 s.

Eco.U.:

Jak napsat diplomovou práci. Votobia,Praha, 1997, 271 s.

Fajstavr.J.:

Medicina není černá díra, v níž mizí spousta peněz. Medica revue, 1997, č. 5. s. 24 -25

Gladkij.I. :

Současná aktivita Světové organizace v oblasti soustavného rozvoje kvality péče. ČLČ, 1997, č. 3, s 71-75

Gladkij.I.:

Lékařská etika a řízení zdravotní péče. Zdravit, a zdr.poj. ,1997, č. 4., s 103 -106

Gladkij. L:

Účinnost klinických doporučení ve vztahu ke kontrole objemu péče Zdravota a zdr.poj., 1997, č. 4, s. 141 - 145

Hájek.M.:

Několik pohledů na české zdravotnictví koncem roku 1996. Prakt. Lék., 1997, Suppl. l , s. 2-4

Ham.Ch.:

Zdravotnictví v Evropě: Jaké jsou hlavní problémy a úkoly? Zpráva vydaná EPS V, 1997

Haškovcová.H.: Hilton R.W.

O lékařské etice - proč dneska a proč vůbec? Medica revue, 1997, č. 5., s 31-32 Managerila Accounting:McGraw- Hill, inc.


Holčík. J.: zdravotnictví

Evropské cesty ke zdraví

IPVZ Praha Škola veřejného

1996 HukJ.:

Rovnice o příliš mnoha neznámých Prakt.Lék., 1998, č. l, s. 48

Champy.J.:

Reengineering - radikální proměna firmy. Management Press,Praha, 1996, 212 s.

Ivancevich. J.M.:

Management - Quality and Competitiveness. Richard D. Irwin,Inc., Burr Ridge, 1994, 660s. Individuální projekt -Projekt HOPE, Prostějov 1996- P. Navrátil,CSc.

Janečková. H. :

Sociologie medicíny v kontextu veřejného zdravotnictví IPVZ Škola veřejného zdravotnictví Praha 1997 Jak jsme na tom se zdravím, Státní zdravotní ústav , Praha 1997

Jonáš.J. Bulíř.A.:

Ekonimie reformy-vybrané stati o přechodu k tržní ekonimice Management Press, Praha, 1995, 503 s.

Jurásek.M.:

Investiční majetek, náklady, výnosy a hospodářský výsledek zdravotnických zařízení za I. čtvrtletí 1997. Zdravoto, zdr.. poj. , 1997, č. 3., s 89 - 92

Kadrnožka. J.:

Ekonomická orientace zdravotnických zařízení v současné době a nejbližším období. Zdravotn. zdr. poj. , 1997, č. 3., s.77-78


Klener.P.:

Jak daleko dospěla transformace našeho zdravotnictví ? Prakt. Lék., 1997,, č. 5

Kreitner.R.:

Management. Houghton Miffin Company, Boston, 1989

Kreitner.R. :

Management Fourth Edition Hougton Miffin

Krtička.F.:

Smí užít a může si dovolit současná medicína vše, co ví, zná a umí? Prakt. Lék., 1997, č. 10., s 474 - 476

Křížová. E.:

Zdravotnické systémy v mezinárodním srovnání. Eva Křížová & IGA MZ ČR, Praha, 1998, 134 s.

Lhoták.M.:

Ekonomické vztahy a řízená zdravotní péče. Zdravoto, azdr.poj., 1997, č. 4, s. 103 -106

Longest, B.:

Meziorganizační vazby v sektoru zdravotnictví. Health Care Managem. Rew., 1990. č. 15 , s. 17-28 L'ublaňská charta o reformě zdravotní péče 18.6.1996 Evropská regionální úřadovna WHO Lublaň Slovinsko 17 - 20 . 6 .1996

Munzarová. M.

Etická problematika screeaningu Prakt. Lék. č. 9. roč, 95, s. 437 - 438

McCarthy E. J.:

Basic Marketing 1991, tenth edition, Irvin 1990,

Perreault.W.D.jr. Neoral.M.:

Etické a právní aspekty mezioborové spolupráce v medicíně. Prakt. Lék., 1997, Suppl. l , s. 6 - 7


Papeš.Z.:

O zdravotnictví a jeho řízení trochu jinak. Marketing pro zdraví, 1997, č. 4., s. 8-9

Papeš.Z.: Mazánková.V.:

K charakteristikám nemocnice v ČR. Zdravotn.zdr.poj., 1997, č. 3, s. 70 - 76

Papeš.Z. Petrákova. A.:

Cesta do budoucnosti Zdravotn.zdr.poj., 1997, č. 4 , s. 147 - 148 v

Plamínek.J. a kol: : Řízení nerizikových organizací. Nadace Lotos, praha, 1996, 186 s . Plšek.K.:

K problematice ( nejen) financování zdravotní péče. Zdravotn. zdr,poj. 1997, č. 3, s. 96.

Pilousova.V.:

Analýza nákladů vybraných nemocnic a odborných léčeben sdružených v AČMN na rok 1998 - Listy Asociací nemocnic č. l . 1999 str. 3-13

Polívka.M. Žahour. J.:

Snaživí v zajetí pravidel. Ekonom, 1997, č. 44., s. 14 - 17

Róssler.M.:

Problematika aliančních dohod mezi zdravotnickými zařízeními v regionu jihovýchodní Moravy Atestační práce - projekt IPVZ Škola veřejného zdravotnictví Projekt HOPE - materiály k jednotlivým modulům 1996


Rosen. H. S.:

Public Finance ( Third edition), Irvin 1991 Ročenky Hospodářských novin 99 3 ročník

Rubáš.L.:

Zdravotnictví v pohybu.

Rýznar. V.:

Organizace akutní lůžkové péče ve spádové oblasti FN v

Olomouci, 1998 MZČR, Praha, 1994, 43 s . Schisgall.O.:

Pohled zaměřený do budoucnosti. Management Press, Praha, 1994, 290s.

Schroeder.R. G.:

Operations Management. McGraw - Hill, Inc., New York, 1989, 794 s. Strategické plánování a řízení změny , seminář Nemocnice Prostějov -1997

Strejček.J.:

Zamyšlení nad bioetikou. Prakt. Lék., 1997, č. 2. s. 88

Strejček.J.:

Kapitační platba a kvalita zdravotní péče. Prakt. Lék., 1997, č. 2., s. 104 Skupinový projekt - skupiny D - Projekt HOPE, Praha- duben 1996, P.Navrátil, CSc., Helemik. M., Janíkova. V., Strnadova. M., Velan.J., Žáček.R., Židů.J, Kupec.M.

Silhan.M.

Kdo odpovídá za nemocnice v ČR Medica revue, 1997, č. 5., s. 34-35 Studijní a informační materiál ke kurzu zdravotnického managementu ID V PZ Brno, 23 - 25. 3. 1995 Brno


Šimek. J., Špalek. V., Etické aspekty regulace zdravotnictví, Zdravotnictví v České republice, ročník l , 1998 č. 4, s 3-7 Veber.J. akol.:

Management kvality ve zdravotnictví se zaměřením na kvalitu nezdravotnických služeb. J. Veber & IGA MZČR, Praha, 1998, 87 s.

Vepřek.J.:

Hlavní hříchy proti ekonomice v našem zdravotnickém systému. Marketing pro zdraví, 1997, č. 4., s. 14- 15

Vodáček.L. Vodáčková. O.:

Management - teorie a praxe pro 90. léta. Management Press, Praha, 1996, 244 s .

DeVos.R.:

Soucitný kapitalismus. Pragma, Praha, 1996, 244 s Veřejné zdravotnictví-materiály k jednotlivým modulům. 1997, 1998, 1999

Vostřáková. O.:

Komunikace mezi státní správou a občanskými aktivitami. Prakt. Lék., 1997, č. 5. s. 252 - 253 Vztahy mezi jednotlivými druhy poskytovatelů v systému zdravotní péče Seminář CERGE EI 21. l. 1998 v Praze

Wann T.T.H. :

Analýza a vyhodnocení systémů zdravotní péče. Vydavatelství University Palackého 1998 Olomouc

Weihrich.H.:

Management. Victoria Publishing, Praha, 1993, 659 s.


Williams.S.J:

Essential of Health Serices. Delmar Publishers, 1995 Wokschop zdravotnického managementu AIHA - LfuP Olomouc 17.6. - 21.6.1996 -materiály k jednotlivým modulům

Zedník. G.:

Aspekty rakouské reformy nemocnic Zdravotn.zdr.poj., 1997, č. 3, s. 79 -80 Zprávy o služební cestě - studijním pobytu -1-16. 8.1996 ( American international Health Alliance a Health Administration Department of Virginia Commonwealth University of Richnond -Horáková.M., P,Navrátil, CSc. - 1986 Olomouc

v

Žáček. A.:

Nezdary, problémy a naděje transformace zdravotnictví. Část 1: Některé příčiny chybných rozhodnutí v počáteční fázi transformace. ČLČ, 1997, , č. 4., s. 103 -105

Žáček. A.:

Nezdary, problémy a naděje transformace zdravotnictví. Část 2: Dilema rozvoje zdravotní péče ČLČ, 1997, č. 5., s. 135-137

Žáček. A.:

Nezdary,

problémy

a

naděje

transformace

zdravotnictví. Část 3: Nové paradigma péče o zdraví a jeho nezbytnost ČLČ, 1997, č. 6. s. 167-169


Posudek atestační práce Autor: MUDr. Ludmila Vlková

Název: Problematika drogové závislosti v městě Kolín zhodnoceni zjišťovací studie. Atestační práce Dr. Vlkové patří svým rozsahem k těm méně rozsáhlým. Práce čítá pouhých 16 stran textu včetně obsahu a literatury, Její součástí je také soubor 22 tabulek a kopie použitých dotazníků. V první části své práce, která má ověřit přítomnost drogové problematiky v okrese Kolín, informuje autorka o dotazníkovém šetření mezi mládeži okresního města. Stručně popisuje způsob sběru dat. Stejně stručný je i komentář k tabulkám s interpretací zjištěných výsledků a závěry. Z této studie vyplývá, že problém šíření drog mezi mládeží okresu Kolín je stejně aktuální jako v jiných oblastech ČR. K témuž závěru dospívá autorka na základě velké epidemiologické studie, která byla provedena paralelně a stejnou metodikou jako v celém státě prostřednictvím léčebně-kontaktních center. Proto je možné pro potřeby okresu přijímat jako platné závěry z velkých celorepublikových šetření o incidenci problémových uživatelů drog. Pro okres je však charakteristické, že zde dochází k opožděnému nástupu problémů souvisejících s drogami Přes toto opožďování je třeba vypracovat s předstihem návrh koncepce protidrogové politiky v okrese. Tento návrh tvoři stěžejní část prezentované atestační práce. Aby však návrh působil přesvědčivěji bylo by vhodné rozšířit analytickou část, konstatovaná východiska více specifikovat, definovat přesněji nejrizikovější skupiny, popsat vybavenost okresu specializovanými centry. Není např. jasné, zda je zde 8 (str. 9) nebo 3 (str. 15) léčebně kontaktních centra. Implementace preventivních opatření stojí na prvním miste v navrhované strategii. Opět by stálo za uvážení hlubší propracování jednotlivých navrhovaných opatření a způsob jejich praktické realizace. Dokladem skutečného opožďování drogové problematiky v okrese Kolín je skutečnost, že funkce protidrogového koordinátora byla zřízena teprve v r. 1998 a že teprve v současné době se uvažuje o zřízení nízkoprahového kontaktního centra. O terciální prevenci v podobě resocializačních center se zatím dokonce neuvažuje vůbec. Autorka se v závěru ztotožňuje s názorem, že programy zaměřené na výměnu stříkaček a další aktivity nízkoprahových center, neprokázaly dostatečnou účinnost. Také upozorňuje na možné dopady nových zákonů přijatých v r. 1998, v nichž vidí sflný nástroj v protidrogové politice. Práce má drobné formální nedostatky, jednak stylistické, jednak v číslování stránek, které se neshoduje s číslováním kapitol v obsahu, chybí též číslování tabulek a tedy i propojení tabulkové a textové části. Přiložený leták je velmi pěkně graficky zpracován, jeho název by mohl být jednodušší a srozumitelnější, více přátelský („Kde získáte informace a pomoc?") Přes značnou úspornost textu lze předloženou práci přijmout jako atestační. V Praze, 25. 5. 1999


VI. PŘÍLOHY

1)

Město Prostějov - foto

2)

Vývoj základních demografických charakteristik za okres Prostějov

3)

Program sociálního a ekonomického rozvoje města Prostějov -1. Etapa (zdravotnictví a sociální péče)

4)

Poskytovatelé zdravotní péče na okrese Prostějov

5)

Procentuální zastoupení zdravotních pojišťoven v roce 1998

6)

Nemocnice Prostějov - foto - „Starý areál" - pavilony

7)

Nemocnice Prostějov - foto - „Nový areál" - dostavovaný monoblok

8)

Přehledy o finančních příspěvcích od Okresního úřadu Prostějov za roky 1995-1999

9)

Přehled o finančních příspěvcích od Města Prostějov za roky 1996 - 1998

10) Článek „Šéfové nemocnic se dohodli, že spolu nebudou soupeřit" 11) Životopis 12) Ročenka Nemocnice Prostějov - rok 1997



Vývoj základních demografických charakteristik za okres Prostějov


PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA PROSTĚJOV - I. ETAPA CHARAKTERISTIKA (PROFIL) MĚSTA PROSTĚJOV

BRNO, BŘEZEN 1999









Poskytovatelé zdravotní péče na okrese Prostějov

ZDRAVOTNICTVÍ

a SOCIÁLNÍ PÉČE











Nemocnice Prostějov, Lidická 86

Procentuální zastoupení zdravotních pojišťoven v roce 1998

Zdrav pojišťovna

Zast. počtu pojištěnců v %

Zast. z pohledu plateb v %

111 -VZP

63,5

73,6

217-Metal-Aliance

26,3

18,6

201-Vojenská

5,3

3,9

211 - Ministerstva vnitra

2,6

2,-

207 - Oborová (banky a pojišť.)

1,1

0,8

222 - Česká národní

0,6

0,6

212-Stavební

0,4

0,4

213-Revírní

0,2

0,1

V Prostějově dne 10 5 1999





Přehled o finančních příspěvcích od Okresního úřadu Prostějov za roky 1995 -1999



Přehled o finančních příspěvcích od Města Prostějova za rokv 1996-1998



ŽIVOTOPIS

Narodil jsem se 12. l .1952 v Olomouci, ale téměř celý život jsem pobýval v Prostějově. Vystudoval jsem LF ÚP v Olomouci, při studiu jsem pracoval na I. interní klinice v Olomouci a nakatedře sociálního lékařství. Po promoci v roce 1976 jsem nastoupil do nemocnice OÚNZ Prostějov, 1981 atestace z vnitřníholékařství, 1983 atestace z gastroenterologie. 1991 jsem absolvoval studijní pobyty ve Fuldě u prof, Hammara, v roce 1992 v Hamburku u prof. Wurbse a 1999 opět v Hamburku u prof. Soehendry. Přednášel jsem a publikoval na národní i mezinárodní úrovni, v roce 1996 jsem obhájil aspiranturu. Vyučoval jsem na SZŠ, a jsem externí školitel IDV PZ Brno. V roce 1989 jsem absolvoval druhou vysokou školu FTVŠ v Bratislavě . Od roku 1984 ordinář a od roku 1998 primář gastroenterologické odd. Nebyl jsem členem žádné strany. V roce 1990 jsem byl členem rady ONV Prostějov, 1990 1994 člen zastupitelstva města Prostějov, 1994 - 1998 člen rady a nyní opět člen zastupitelstva. Od roku 1990 jsem členem okresního shromáždění. Jsem členem zdrav. soč. komise rady města Prostějov, 1994 - 1998 jsem byl předsedou komise pro vzdělávání a ... rady města. Zajímám se o hudbu, sport, hrál jsem volejbal na celostátní úrovni. Působil jsem jako rozhodčí a trenér I. tř. a funkcionář volejbalového svazu - na celostátní úrovni. Absolvoval jsem mezinárodní kurzy FIVB. Od roku 1994 jsem členem Klubu Kiwanis - poslední dva roky vicepresident. V roce 1998 nás navštívil celosvětový president Glen Bagnel ( Kanada) 1995 kurz managementu IDV PZ Brno, v roce 1996 jsem absolvoval kurz HOPE - pobyt v Giessenu , 1996 kurz AIHA, pobyt v Richmondu. Od l. l .19995 jsem ředitelem Nemocnice Prostějov.


VII. SOUHRN

Práce hledá řešení, nebo spíše možnosti ve vzájemných vztazích týkajících se nemocnice a řady partnerů, kteří ji ovlivňují. S výhodou lze použít v těchto jednáních pravidel, které se dají charakterizovat následujícími myšlenkami či aforismy: Problém je nejdříve nutno pojmenovat a položit si „správnou" otázku a pak hledat řešení v rámci svých možností. Každý problém bychom měli vidět v celistvosti, souvislosti, ale i časovém vývoji. (Někdy kupodivu sám „vyhnije") Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod. Je dobré vidět „svůj" problém „cizíma očima". Dva na sebe narazí nejspíš tehdy, jestliže jdou k cíli po jedné cestě. Vše, co dospělo k vrcholu, je blízké zániku. Je proto nutné stavět si „nové" vrcholy. Nic není jen červené, či černé, je i zelená - trvale udržitelný rozvoj může být alternativou dalšího vývoje lidské společnosti. Ideálem je, když z uzavřeného jednání odcházejí oba partneři uspokojeni a mají zájem na další spolupráci. Mnohdy v počátku musí stačit jen zájem o další komunikaci.

MODELOVANÍ SPOLUPRÁCE MEZI NEMOCNICEMI A JEJÍMI PARTNERY

Recommend Documents