TOPIGS
Firemní informace pro partnery a zákazníky
Journal
01/2013
Porodní hmotnost a geny jsou důležitými ukazateli technických a ekonomických výsledků dosahovaných při výkrmu prasat Výtah Výsledky výkrmových selat nejsou vždy stejné. Nejvyšší užitkovost lze očekávat u těch selat, která se vyznačují vyšší porodní hmotností a kvalitnějším původem. Tyto dva faktory jsou lepšími ukazateli než hmotnost při odstavu a intenzita růstu v průběhu odchovu. Úvod Genetický potenciál výkrmových selat není ve výkrmu plně využit. V současnosti by se u prasat ve výkrmu mohly denní přírůstky pohybovat kolem 1.000 g. V praxi však lze tyto hodnoty dosáhnout jen velmi obtížně. Cílem této studie bylo zjistit, zda je možné předpovědět, že sele zařazené do výkrmu bude dosahovat při dobré konverzi krmiva dobré hmotnostní přírůstky, a také zda je možné v tomto časovém úseku určit ty ukazatele, na jejichž základě by bylo možno předpovědět, budou-li vykrmovaná zvířata špičkovou užitkovost vykazovat anebo nebudou. Pokud by bylo možné rozpoznat dobře rostoucí kusy již v tomto raném stádiu výkrmu, otevřely by se chovatelům nové možnosti. Na experimentální farmě TOPIGS v Beilenu jsou o každém jednotlivém zvířeti vedeny záznamy od jeho početí až do porážky na jatkách. Znamená to, že je znám jak rodokmen zvířat, tak také údaje o jejich první životní fázi. V rámci této analýzy byly všechny tyto údaje zpracovány. Otázka, kterou si výzkumníci položili, zní: Na základě jakých
vlastností, které je možno určit ještě před ustájením selete do výkrmu, lze předpovědět jeho budoucí užitkovost? Vliv následujících znaků na výsledky, jichž prasata dosahovala ve výkrmu: • Porodní hmotnost • Hmotnost při odstavu • Intenzita růstu selete v období odchovu • Hmotnost na začátku výkrmu Jestliže intenzita růstu v průběhu fáze odchovu selete je důležitým ukazatelem jeho užitkovosti ve výkrmu, pak jeho výživa a ošetřování v tomto období mohou konečný výsledek dále zlepšit. Je-li klíčovým ukazatelem hmotnost selete při odstavu, pak důležitou roli hraje i jeho výživa ve fázi laktace. Jestliže je ale tímto ukazatelem porodní hmotnost, pak je třeba věnovat větší pozornost výživě prasnic v období březosti. Růst a konverze krmiva Dnes je u prasat možno dosahovat denních hmotnostních přírůstků okolo 1.000 g a lze konstatovat, že tato zvířata se nacházejí na každé farmě (Obr. 1). My však chceme, aby této intenzity růstu bylo dosahováno bez zbytečné tvorby tukové tkáně, bez používání růstových stimulátorů a s patřičným ohledem na zdravotní
TOPIGS
01/2013
Journal
www.TOPIGS.cz
zátěže přítomné v Nizozemsku. Dalším, dodatečným cílem tohoto výzkumu je také dosažení maximální hodnoty pro konverzi krmiva 2,5, což znamená, že na dosažení přírůstku 1kg/den musí denní příjem krmiva činit 2,5 kg. V rámci této studie byl rovněž vypočítán ekonomický index, v němž se předpokládá, že intenzita růstu odpovídá hodnotě 9,40 centů za gram přírůstku a 2,43 centů za gram přijatého krmiva. Pouhé jednoprocentní zvýšení produkce libového masa přináší chovateli v přepočtu na jatečný trup příjem 1,20 Euro; v této studii se předpokládá, že ekonomiku výkrmu lze vyjádřit takto: 4 + 0.094 × (růst - 1000) – 0.024 × (příjem krmiva - 2500) + 1.2 × (procento masa – 57.0) Jinými slovy řečeno, je možno si položit otázku: nakolik se dané zvíře odchyluje v peněžním vyjádření (tj. v Eurech) od požadovaného standardu 1.000 gramů, koeficientu konverze krmiv 2,50 a 57,0 procentního podílu libového masa? Na obrázcích je použit příplatek 4 Euro, a to proto, že jinak by mnohá z uváděných čísel měla zápornou hodnotu (a to by srovnávání ještě více komplikovalo). Znamená to tedy, že údaje v tabulkách nevyjadřují absolutní hodnoty, ale že pouze charakterizují rozdíly.
Obrázek 1. Srovnání údajů o růstu prasat ve výkrmu při adlibitním krmení) s údaji o konverzi krmiva (při hodnotách 1.000 gramů přírůstku denně konverzi krmiva 2,5). Na modrém pozadí se nacházejí zvířata, která tomuto požadavku vyhovují.
Výsledky: vliv porodní hmotnosti na výsledky dosahované ve výkrmu Selata s vyšší porodní hmotností rostou průkazně intenzivněji než selata s porodní hmotností nižší, a to jak v období do odstavu, tak také ve výkrmu (Tab. 1). Nicméně to neznamená, že selata s nízkou porodní hmotností mají při porážce více tuku, méně svaloviny a jednoznačně odlišnou kvalitu masa; rozdíl v porodní hmotnosti vede hlavně k pomalejšímu tělesnému růstu. Stejné porovnání bylo provedeno i u hmotnosti při odstavu a intenzity růstu v době odchovu selete (Tab. 1). Zvířata, která rostla v době odcho-
vu rychleji, vykazovala intenzivnější růst i na začátku výkrmu; ke konci výkrmu se však tento růst zpomalil. Jejich konverze krmiva byla 0,08 bodu nižší, což také znamenalo určitou finanční ztrátu. Získané výsledky jsou dále komplikovány faktem, že tyto hmotnosti nebyly na sobě nezávislé: selata, která byla těžší při odstavu, měla také vyšší porodní hmotnost a selata, která rostla dobře v období odchovu, rostla dobře již v období před odstavem, a to proto, že byla vyšší jejich porodní hmotnost. To vše ale neznamená, že by těžká odstavená selata vykazovala vyšší užitkovost i ve výkrmu. Vysvětlením je spíše to, že nejtěžší odstavená selata byla rovněž nejtěžší již při narození. Velmi podrobná analýza ukazuje, že nejdůležitějším ukazatelem růstu je porodní hmotnost; růst v období před odstavem tento ukazatel mírně zlepšuje a růst v období odchovu má pravděpodobně vliv negativní, ne pozitivní. U zvířat, která měla stejnou hmotnost při odstavu a rostla pomaleji v období odchovu, se pak později (tj. v období výkrmu) jejich intenzita růstu zlepšila. Výsledky: pohlaví Skutečnost, zda kanec byl či nebyl vykastrován, měla na výsledky velký vliv. Nekorigovaný rozdíl ve výtěžnosti (počítáno na základě intenzity růstu, konverze krmiva a procentuálního podílu masa), činil u jednoho jatečného prasete 5 Euro (Tab. 2). Průměrná intenzita růstu kanečků a vepříků se téměř nelišila. U kanců začíná výkrm pomalu (omezený příjem krmiva) a končí rychle (zachová schopnost pro ukládání bílkovin po dosažení hmotnosti 70 kg). U konverze krmiva činí tento rozdíl 0,17 a u podílu svaloviny téměř 2%, v obou případech ve prospěch kanců. Výsledky: genetika “Šlechtění existuje díky variabilitě”. Kdyby neexistovaly rozdíly v genetice, neexistoval by ani genetický pokrok. V rámci každé skupiny prasat ve výkrmu byly zjištěny velké genetické rozdíly. Tyto rozdíly byly způsobeny tím, že také mezi jejich otci a matkami již tyto genetické rozdíly taktéž byly. Každé sele dědí jednu polovinu genů od svého otce a druhou polovinu genů od své matky. V průměru je plemenná hodnota rodičů správná, lze ale říci, že u každého jedince se mísí tisíce a tisíce dobrých a špatných vlastností a znaků. Každé sele dědí jednu polovinu svých vlastností od každého z rodičů a některé z těchto vlastností jsou dobré a některé špatné. Klasifikace selat podle průměrné hodnoty TSI (TOPIGS selekční index, který vyjadřuje genetickou kvalitu užitkových znaků zvířete) otce a matky umožňuje zjišťovat jasné rozdíly v užitkovosti. Zvířata s vysokou hodnotou vykazovala ve výkrmu podstatně lepší užitkovost. Toto zjištění potvrzuje předpoklad, že selekce a šlechtění skutečně mají smysl a jsou účinné. Konečné výsledky: Tabulky v této studii poskytují údaje o každé proměnné. Je ale pravdou, že mnohé proměnné se také navzájem
ovlivňují: sele s vyšší porodní hmotností bude mít pravděpodobně vysokou hmotnosti i při odstavu. Zahrneme-li do statistického modelu všechny ostatní faktory a zkorigujeme je navzájem, pak dostaneme následující odhady: Porodní hmotnost:
1 kg navíc znamená zvýšení zisku o 5,50 Euro
Hmotnost při odstavu:
1 kg navíc znamená zvýšení zisku o 0,50 Euro
Intenzita růstu selat:
100 g navíc znamená zvýšení nákladů o 1,23 Euro
Kanci vs. kastráti:
zvýšení zisku o 5,50 Euro
Prasničky vs. kastráti:
zvýšení zisku o 2.50 Euro
Závěr Kanečci s vyšší porodní hmotností, kteří se narodí prasnicím inseminovaným semenem kanců s vyšší plemennou hodnotou, zaručují průkazně lepší ekonomické výsledky než selata průměrná. Tipy - Porodní hmotnost a hmotnost vrhu se vyznačují vysokou opakovatelností. Prasnice, která porodí těžká selata jednou, porodí těžká selata i v následujícím vrhu. Tuto skutečnost můžete brát v úvahu při krmení a selekci prasnic. Tabulka 1: Hodnocení selat na základě nízké nebo vysoké porodní hmotnosti, nízké nebo vysoké hmotnosti při odstavu a na základě intenzity růstu selat (od odstavu do začátku výkrmu) Hmotnost při narození
Hmotnost při odstavu
Intenzita růstu v období odchovu
- V průběhu březosti spotřebují některé prasnice o něco více a jiné o něco méně krmiva. - Při naskladnění porodny se můžete dívat na předpokládané datum porodu, ale také na předpokládanou porodní hmotnost selat. - Také dědivost porodní hmotnosti a celkové hmotnosti vrhu je vysoká. Je proto třeba přednostně vybírat do chovu prasničky od matek s vysokou hmotností vrhů (tj. s celkovým počtem kilogramů). - Věnujte pozornost selekčnímu indexu, a pokud je to možné, berte tento selekční index v úvahu i při rozhodování o obměně stáda užitkových prasnic. Do selekčního indexu užitkových prasnic jsou zahrnuty i údaje o porodní hmotnosti selat, o vyrovnanosti vrhu (tj. vyrovnanosti porodní hmotnosti selat) a o předpokládaných jatečných charakteristikách jejího potomstva. Egbert Knol, Ředitel TOPIGS výzkumného centra IPG
Tabulka 2: Hodnocení selat podle pohlaví Pohlaví
Celkem
Kanečci
Kastráti
Prasničky
Nízká
Vysoká
Nízká
Vysoká
Nízká
Vysoká
Počet
1366
1117
2208
Počet
2446
2245
2340
2351
2412
2279
4691
Stáří při odstavu
25.6
26.0
25.9
Stáří při odstavu
26.1
25.6
24.5
27.1
25.1
26.6
25.8
Stáří při začátku výkrmu
68.9
68.4
69.6
Stáří při začátku výkrmu
70.9
67.1
70.7
67.5
68.2
70.1
69.1
Stáří při porážce
176.0
173.3
176.9
Stáří při porážce
178.9
172.4
178.8
172.8
178.5
173.0
175.8
Porodní hmotnost
1.42
1.43
1.41
Porodní hmotnost
1.18
1.66
1.31
1.52
1.37
1.47
1.42
Hmotnost při odstavu
7.37
7.73
7.55
Hmotnost při odstavu
7.06
8.07
6.17
8.90
7.23
7.87
7.54
Hmotnost při začátku výkrmu
25.72
27.28
27.25
26.47
27.19
26.01
27.61
23.53
30.29
26.81
Hmotnost při začátku výkrmu Střední hmotnost
73.03
77.03
74.29
Střední hmotnost
73.37
75.99
72.93
76.04
70.65
77.82
74.66
Konečná hmotnost
116.21
116.58
114.85
Konečná hmotnost
114.77
116.63
114.95
116.37
114.08
117.33
115.66
Intenzita růstu selat
424
460
451
Intenzita růstu selat
432
459
428
462
378
516
445
Růstová fáze 1
832
925
855
Růstová fáze 1
851
883
858
874
843
886
867
Růstová fáze 2
899
840
828
Růstová fáze 2
839
860
846
853
846
852
850
Intenzita růstu ve výkrmu
852
858
822
Intenzita růstu ve výkrmu
824
856
829
849
827
852
839
Příjem krmiva
1.93
2.17
1.99
Příjem krmiva
2.01
2.04
2.03
2.02
1.97
2.07
2.02
Konverze krmiva
2.27
2.44
2.33
Konverze krmiva
2.37
2.31
2.35
2.33
2.30
2.38
2.34
Procentuální podíl masa
57.75
55.88
57.66
Procentuální podíl masa
57.27
57.27
57.12
57.41
57.41
57.12
57.27
HGP tuk
14.30
17.22
15.01
HGP tuk
15.32
15.42
15.47
15.26
15.08
15.65
15.36
HGP maso
56.78
59.49
60.31
HGP maso
58.88
59.40
58.66
59.60
58.66
59.60
59.12
Euro
Euro
1.43
3.92
2.17
3.12
3.30
2.20
2.72
Kalkulace v Eur: 4 + 0.094 × (růst - 1000) – 0.024 × (příjem krmiva - 2500) + 1,2 × (procento masa – 57.0)
5.47
-0.01
2.72
TOPIGS
01/2013
Journal
www.TOPIGS.cz
Úspěch i bez repopulace Pro Zemědělskou akciovou společnost Hluboš působící v okrese Příbram je hlavní podnikatelskou aktivitou chov prasat a drůbeže. V roce 2010 stálo vedení společnosti před otázkou, jak vyřešit zdravotní situaci v základním stádě prasnic. Nakonec se podnik rozhodl pro celkovou repopulaci stáda a začalo se s plošným vyřazováním prasnic po odstavu. Z počátečního stavu 1300 prasnic + 200 prasniček se tak ke konci roku 2010 snížily počty zvířat na pouhých 380 prasnic. Během roku bylo také třeba vyřešit situaci ve výkrmu prasat. Pro vedení podniku nebyl akceptovatelný výpadek v produkci jatečných prasat, způsobený zastavením produkce vlastních selat. Jako možné řešení této situace se nabízel nákup selat do výkrmu až do okamžiku obnovení produkce selat od nakoupených zdravých prasniček. S ohledem na to, že všechny provozy a kategorie zvířat jsou umístěny v jednom areálu, nebylo toto řešení vhodné. Při zachování výkrmu dovážených selat nelze zajistit optimální průběh ozdravení základního stáda a výsledek celého procesu repopulace tak byl značně nejistý. Na základě těchto informací došlo na podzim roku 2010 k jednání mezi zástupci akciové společnosti a společnosti TOPIGS. Výsledkem byla změna rozhodnutí o ozdravení chovu pomocí celkové likvidace původního stáda a nákupem zdravých prasniček. Bylo rozhodnuto o tom, že prasnice původního stáda se již nebudou po odstavu vyřazovat, ale budou znovu zapouštěny a postupně bude stádo doplněno nákupem prasniček TOPIGS. Do užitkového chovu byly jako matky jatečných zvířat zvoleny prasničky TOPIGS 20, což je kombinace A-linie založené na plemeni Large White a N-linie vycházející z plemene Landrase. Do pozice C v užitkovém chovu byla vybrána linie TEMPO. Prasničky TOPIGS 20 si podnik produkuje sám ve vlastním rozmnožovacím chovu a tím je zajištěn uzavřený obrat stáda s jediným vstupem ve formě inseminačních dávek. Předmětem plánovaných dodávek tak byly jak prasničky čisté A-linie pro rozmnožovací chov, tak prasničky TOPIGS 20 pro užitkový chov. Změna genetiky byla také spojena se stavebními úpravami a se změnami v managementu reprodukce prasnic. V halách pro jalové prasnice došlo k vybudování individu-
Celkem bylo dodáno 890 ks prasniček ve věku 3,5 – 7 měsíců z uznaných SPF chovů z České Republiky a Maďarska, a to ve třech etapách: • 28. 12.2010 – 380 ks (1/3 A-linie, 2/3 TOPIGS 20) • 20. 3. 2011 – 290 ks (1/3 A-linie, 2/3 TOPIGS 20) • 29. 8. 2011 – 220 ks (linie TOPIGS 20) I přes počáteční obavy proběhla adaptace a aklimatizace prasniček bez větších problémů a zvířata byla plynule zařazena do reprodukčního cyklu chovu. První vlastní prasničky TOPIGS 20 se na Hluboši narodily 22. 6. 2011 a do užitkového chovu byla zařazena první vlastní prasnička 1. 2. 2012 – 13 měsíců od prvního nákupu prasniček. Již po změnách v provádění inseminace došlo ke zlepšení výsledků březosti, oprasenosti, ale i velikosti vrhů u starých prasnic původního stáda. Další výrazné zlepšení reprodukce se projevilo již od prvních vrhů nakoupených prasniček. Zlepšení se projevilo především u počtu dochovaných selat a délky mezidobí, která je spojena s úspěšností inseminace. 2010
2011
2012
odstaveno
Počet všech narozených na vrh (ks)
12,7
12,8
13,4
10,8
Počet živě narozených na vrh (ks)
11,5
12,0
12,8
10,2
9,4
9,7
11,1
17,6
14,3
11,0
163,7
155,7
151,4
Oprasenost po 1. inseminaci (%)
80,7
82,5
84,0
Obrátkovost dle mezidobí (vrhů/rok)
2,23
2,34
2,41
Počet odstavených na prasnici za rok dle obrátkovosti (ks)
20,96
22,70
26,75
Počet odstavených na vrh (ks) Úhyn selat (%)
álních kotců pro prasnice po odstavu, nad hlavy prasnic byla nainstalována světla a chodba pro kance byla vybavena brankami pro fixaci kance během výběru u maximálně 5 prasnic. Vedle těchto technologických úprav došlo zároveň k proškolení pracovníků na úseku inseminace a poroden dle doporučení společnosti TOPIGS. S ohledem na to, že nakupované prasničky pocházely z SPF chovů a byly zařazeny do chovu bez provedeného ozdravení stáda, bylo nejdůležitějším úkolem vypracovat přesný plán jejich adaptace a aklimatizace. Nakoupené prasničky byly ustájeny na farmě Třebsko a proces adaptace u nich proběhl podle následujícího plánu: • 10 dní medikace zvířat ATB přes krmení • týden po návozu vakcinace proti PRRS, Parvoviróze, Července, Mycoplasmě • za tři týdny revakcinace proti PRRS, Parvoviróze a Července • kontakt s prostředím farmy zajištěn ustájením prasnic bez klinických projevů onemocnění z farmy Hluboš • období aklimatizace po kontaktu s cílovou farmou 6 týdnů s možností inseminace prasniček • přesun inseminovaných prasniček do chovu minimálně měsíc po inseminaci.
Průměrné mezidobí (dny)
10,4
V současné době je celkový stav plemenic na farmě Hluboš 1032 ks + 174 nezapuštěných prasniček. Za první 4 měsíce tohoto roku jsou vykazovány tyto základní parametry reprodukce: Prasničky
Prasnice
Celkem
Počet všech narozených na vrh (ks)
11,7
13,2
12,9
Počet živě narozených na vrh (ks)
11,3
12,7
12,5
Počet odstavených na vrh (ks)
10,7
10,9
10,8
Úhyn selat (%)
14,0
17,5
16,8
Březost po 1. inseminaci (%)
92,9
95,3
94,9
Březost po všech inseminacích (%)
93,1
95,5
95,2
Průměrné mezidobí (dny)
X
146,3
146,3
Obrátkovost dle mezidobí (vrhů/rok)
X
2,49
2,49
Počet odstavených na prasnici za rok dle obrátkovosti (ks)
X
27,04
26,94
I přes uspokojivé výsledky je stále co zlepšovat. Jako problém se jeví výskyt zmetání v poslední třetině březosti jak u prasnic, tak u prasniček. Snaha o zlepšení podmínek ustájení březích prasnic vedla k rozhodnutí upravit haly pro březí s technologií automatického krmení Compident a zmenšit skupiny ustájených prasnic, tím se sníží stres ve skupině a lze předpokládat snížení počtu zmetání. Začátkem roku 2013 se vyskytly problémy se zvýšeným procentem úhynu selat. Na základě toho byl přehodnocen a upraven systém ošetřování a vakcinace selat. Dalším krokem ke zkrácení mezidobí je časnější odstav. V současnosti je průměrná délka kojení 28,6 dní a do budoucna se počítá se zkrácení této periody na maximálně 25 dní. V tomto roce také probíhá testování prasniček TOPIGS 40 jako matek do užitkového chovu. Jedná se o kombinaci A-linie a B-linie. Prasničky této kombinace se vyznačují pevnější konstitucí, menším tělesným rámcem a mohutnější kostrou, což jsou předpoklady pro dlouhověkost a jejich efektivnější využití v daných provozních podmínkách chovu. Z uvedených výsledků je zřejmé, že i chovy, ve kterých nedošlo k ozdravení stáda formou celkové repopulace, mohou dosahovat dobrých výsledků reprodukce. Základem je pravidelná kontrola zdravotního stavu a rychlá reakce na jakékoliv klinické projevy onemocnění. Dalším předpokladem je přesné provádění všech úkonů v reprodukci, precizní vedení evidence a dodržování všech doporučení z hlediska výživy, krmení a ošetřování zvířat. Vejvančická Pavlína, Ing.,Ph.D. Odborný poradce chovů, CHOVSERVIS a.s.
TOPIGS
01/2013
Journal
www.TOPIGS.cz
Projekt
HAGE Pro dosažení rychlejšího genetického pokroku centralizuje TOPIGS své nukleové šlechtění do větších farem, kde je možné vybírat zvířata do příští generace z mnohem většího počtu kandidátů. Součástí této restrukturalizace je i „Projekt HAGE“ – nastartování nového chovu na šlechtění N-linie v Maďarsku. TOPIGS CZ měla v tomto projektu na starost dodávku SPF zvířat. Od srpna loňského roku se do České republiky v průběhu 5 měsíců dovezlo 790 čistokrevných selat N-linie, která se odchovávala na pronajaté farmě na Jižní Moravě. Tato zvířata jsme do Maďarska vyvezli ve dvou dodávkách, které byly v listopadu 2012 (377 prasniček a 23 kanečků) a v únoru 2013 (200 prasniček a 17 kanečků). Pro doplnění nově postavené farmy s kapacitou 3000 prasnic jsme ve stejné termíny vyvezly i prasničky TOPIGS 20 z chovu Bioproduktu Knapovec v celkovém počtu 1470 ks. Produkce všech těchto bezmála 2100 zvířat podléhal maximální zdravotní bezpečnosti, ať už se jednalo o režim na jednotlivých farmách, provedení zdravotních zkoušek nebo přepravu zvířat speciálními kamiony. Do budoucna se plánuje, že na novém chovu v Maďarsku bude 3000 prasnic N-linie, které budou tvořit vrchol šlechtitelské pyramidy této linie. Děkujeme všem, kteří se do tohoto projektu v České republice zapojili a těšíme se, že již brzy budeme moci využít genů nukleového šlechtitelského chovu v Maďarsku pro výrobu prasniček TOPIGS 20 v Česku a na Slovensku.
TOPIGS
01/2013
Journal
www.TOPIGS.cz
TOPIGS
01/2013
Journal
Aktuální informace pro partnery a zákazníky TOPIGS CZ s.r.o. Datum vydání: 20. června 2013 Vydává: TOPIGS CZ s.r.o., Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno Redakce: Jana Krupicová, tel.: 545 539 126,
[email protected]
www.TOPIGS.cz
TOPIGS objevil SNP pro porodní hmotnost selat a vyrovnanost vrhu TOPIGS objevil v sekvenci DNA prasat několik odchylek individuálních nukleotidů (SNP), které umožňují vysvětlit genetickou variabilitu porodní hmotnosti selat. Tyto odchylky bude možno využít k vyšlechtění plemenných prasnic produkujících větší, těžší a vyrovnanější vrhy. Koeficient souvislosti těchto SNP se skutečnou plemennou hodnotou má hodnotu 0,5, což znamená, že tyto odchylky se na genetické variabilitě porodní hmotnosti selat podílejí téměř 50 %. V porovnání s případy, kdy údaje o SNP nejsou k dispozici, se spolehlivost odhadu skutečné plemenné hodnoty selektovaných mladých plemenných kanců zvyšuje přibližně o 30 %. Tento objev SNP dosahovaný genetický pokrok obecně urychluje. Co se týče celkové hmotnosti a vyrovnanosti vrhů, lze nyní genetickou kvalitu selektovaných mladých plemenných kanečků predikovat již před koncem období jejich testace. V minulosti totiž bylo možno genetickou kvalitu plemenných zvířat hodnotit a rozlišovat pouze u pravých sourozenců, a to na základě výsledků hodnocení jejich potomstva. Selata, jejichž porodní hmotnost je vyšší, se vyznačují také lepší užitkovostí. V moderních produkčních systémech jsou proto vyšší porodní hmotnost selat a větší uniformita vrhu velkou výhodou. Selata s vyšší tělesnou hmotností lze totiž prodávat dříve, aniž by byla ohrožena kvalita jejich jatečného těla. Těžké a hmotnostně vyrovnané vrhy výrobní proces usnadňují a snižují i spotřebu manuální práce. Při produkci těžších selat je proto dosahován vyšší celkový zisk. Pomocí genomické selekce TOPIGS lze tedy u těchto závažných ekonomických ukazatelů odhadovaný genetický pokrok značně urychlit. TOPIGS má k dispozici jedinečný soubor dat, do nějž jsou každoročně vkládány údaje o více než 500.000 porodních hmotnostech a o přežitelnosti se-
lat. Tyto údaje jsou shromažďovány již několik let a celková databáze TOPIGS dnes obsahuje více než 5 milionů údajů o porodní hmotnosti selat. Využití této technologie genomické selekce spolu se zpracováním nashromážděných plemenářských údajů pak vytváří jedinečnou příležitost pro podstatné urychlení genetického pokroku. Při roční produkci více než 1 100 000 hybridních prasniček a více než 7 milionů inseminačních dávek je TOPIGS jedním z největších dodavatelů genetického materiálu na světě. V řadě zemí je TOPIGS buď tržním vůdcem anebo jedním z nejvýznamnějších dodavatelů. Jméno firmy TOPIGS je v chovu prasat symbolem pokroku. Výzkum, inovace a genetický progres jsou proto úhelnými kameny naší činnosti. Na základě trvalého zlepšování svých produktů svým klientům umožňujeme, aby trvale dosahovali maximálních výsledků.
Chromozóm Tento Manhattan plot ukazuje SNP pro vyrovnanost vrhu na všech 18 chromozomech prasete. Červené tečky ukazují SNP, které mají významnou korelaci s vlastností uniformita vrhu. Trojúhelníčky označují SNP, které mají velmi vysokou a významnou korelaci.
TOPIGS
01/2013
Journal
www.TOPIGS.cz
