Modelování řečové produkce

Denisa Bordag Universität Leipzig

Modelování řečové produkce

Gramatický rod a deklinační třída substantiv

1

Přehled „ Modely řečové produkce v L1 „ Leveltův model „ Dellův model „ Gramatický rod „ Teorie „ Experimenty v češtině „ Deklinační třída „ Teorie „ Experimenty v češtině „ Modelování řečové produkce a čeština Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html (sekce „Lectures“ uprostřed stránky)

2

Roviny řečové produkce (Leveltův model)

3

Roviny řečové produkce „ Konceptualizace: specifikace lexikálních konceptů, vygenerování preverbálního sdělení

„ Formulace: konceptuální struktura převedena do struktury jazykové „

Gramatické kódování: vyhledání sémanticky odpovídajících jednotek, jež jsou již gramaticky specifikovány (tzv. lemmata), a vygenerování syntaktického rámce

„

Fonologické kódování: vyhledání tzv. fonologických forem (jsou již fonologicky specifikovány)

„ Artikulace: převedení výsledku fonol. kódování do neuromuskulární činnosti a akustická realizace 4

Mentální lexikon „ Informace o slovních jednotkách (gramatické vlastnosti, výslovnost

apod.) „ Síť, jež obsahuje uzly specifické pro jednotlivé (pod)roviny „ Teorie šíření aktivace (spreading activation) „

Gary Dell (1986)

„ Representace morfologicky komplexních slov? „

„

„

Full-listing hypothesis (Butterworth, 1983): jednotlivé tvary jsou uloženy jako celky Computation hypothesis (v percepci affix striping, Taft & Forster, 1975): ohebné tvary jsou „poskládány dohromady“ ze svých částí (stem + affix : tvarotvorný základ? + koncovka) Kombinace obou: uloženy jsou tvary nepravidelné a/nebo s vysokou frekvencí. Vše pravidelné a produktivní je „vytvářeno“ během produkce / „rozkládáno“ při porozumění 5

Leveltův model „ Modulární a „serial“ „ Několik modulů s jasně odlišenými, nepřekrývajícimi se funkcemi „ Produkce probíhá postupně v několika krocích, ale je inkrementální (paralelní zpracování několika jednotek na různých rovinách) „ Aktivace se šíří jen jedním směrem (top-down; mezi

jednotlivými rovinami neexistuje feedback) „ Procesy na vyšší rovině musí být ukončeny před tím, než jednotka začne být zpracovávána na následující nižší rovině (nejdřív gramatika, pak fonologie) „ Výjimka: interakce mezi preverbální konceptuální rovinou a rovinou gramatického kódování

6

Roviny řečové produkce (Leveltův model)

7

Dellův model (Interactive Activation Model) „ Interaktivní: aktivace proudí oběma směry (top

down, bottom up), mezi jednotlivými rovinami existuje feedback „ Bezprostředně sousedící roviny spolu vzájemně „komunikují“; procesy na nižší rovině mohou ovlivnit procesy na rovině bezprostředně vyšší „ Dell vychází především z analýzy řečových chyb; množí se i experimentální doklady

8

Reprezentace gramatického rodu 1. Gramatický rod je uložen jako inherentní

vlastnost substantiv ve formě generických rodových uzlů na rovině gramatického kódování (např. všechna maskulina jsou spojena s jediným uzlem pro tento rod) 2. Při selekci rodu v L1 nehrají roli informace o např. významu, zakončení apod. ← rod není „vypočítáván“, rod je uložen 3. Produkce probíhá rychle a spolehlivě; bez chyb 9

Doklady (přehled: Schriefers a Jescheniak, 1999) „ Řečové chyby (Berg, 1992, Barbaud, Ducharme, Valois, 1982; experimentally elicited errors Vigliocco, Franck 1999)

„ Dostupnost informace o gramatickém rodu při

TOT stavech (TOT – tip of the tongue, mít něco na jazyku) (Vigliocco, Antonioni, Garret 1997)

„ Experimenty s obrázky a distraktory (holandština: Schriefers, 1993; LaHeij, Mak, Sander, Willenboordse, 1998; němčina: Schriefers, Truel, 2000; van Berkum, 1997; čeština: Bordag, Pechmann) 10

Paradigma „ Picture – word interference paradigm, picture – word

distractor paradigm „ Probandi pojmenovávají obrázky na monitoru za přítomnosti slovních (popř. neslovních) distraktorů, které jsou střídavě prezentovány pod a nad obrázkem (popř. přes obrázek). Instrukce: ignorujte distraktory! Realita: distraktory jsou zpracovávány a jejich vlastnosti ovlivňují produkci pojmenování obrázku. „ Manipuluje se: „ „

vztah mezi distraktorem a obrázkem časová relace prezentování obrázku a distraktoru (současně, distraktor 100 ms před nebo po obrázku) 11

Sémantické a fonologické efekty aula

motorka Sémantická interference: sémanticky příbuzný distraktor zpomaluje pojmenování

Fonologická facilitace: fonologicky příbuzný distraktor urychluje pojmenování

ve vztahu k „nepříbuzné“ podmínce: obr. auto, distr. houska

12

Efekt rodové kongruence gender congruency/interference effect

tvaroh

máslo Rodově kongruentní: rychlejší reakční časy

Rodově nekongruentní: pomalejší reakční časy 13

Interpretace efektu podle Schrieferse, 1993 „ Substantivum odpovídající obrázku (dále jen

obrázek) aktivuje svůj rodový uzel, distraktor rovněž aktivuje svůj rodový uzel. „

„

„

V kongruentní podmínce se všechna aktivace sbíhá na jednom rodovém uzlu. Selekce probíhá snadno a rychle. V nekongruentní podmínce jsou aktivovány dva různé rodové uzly. Dochází mezi nimi k soupeření o selekci, což „zdržuje“ produkci – proto pomalejší RT. Efekt nebyl nikdy pozorován při pojmenování holým substantivem! (obvykle člen + substantivum) „ Vysvětlení: rod je sektován jen tehdy, je-li potřeba pro další produkci 14

Efekt rodové kongruence (soupeření uzlů) obrázek

distraktor

produkce

konceptualizace

M F AUTO

N

PES

gramatické kódování (lemata)

SUBST.



[auto]

percepce

ADJ.

PES

fonologické kódování

15

Alternativní interpretace podle Schillera a Caramazzy (2002) „ Selekce rodového uzlu je automatický,

nekompetitivní proces „ K soupeření dochází až na rovině fonologického kódování mezi tvary jednotlivých „determinátorů“ (členy: de – het, der- die - das) „ Experiment s pojmenováváním v sg. a pl. v němčině „ „ „

Sg. odlišné tvary členu pro tři rody (der, die, das) – efekt pozorován Pl. jeden tvar členu pro všechny rody (die) – efekt nepozorován Problém: není jasné, jakou roli hraje změna čísla (sg. vs pl.) 16

Efekt rodové kongruence (soupeření volných morfémů I.) distraktor

obrázek

konceptualizace

M F AUTO

HUND



percepce

<der>

N

[auto]

HUND

gramatické kódování (lemata)

fonologické kódování

17

Efekt rodové kongruence (soupeření volných morfémů II.) distraktor

obrázek

konceptualizace

M F AUTO

HUND



percepce

<der>

N

[auto]

HUND

gramatické kódování (lemata)

fonologické kódování

18

Skopus efektu rodové kongruence „ Týká se jen determinátorů (tj. volných morfémů),

nebo i koncovek (tj. vázaných morfémů)? „ Volných i vázaných: Schriefers (1993) v holandštině „

Pozoroval efekt jak při produkci NP ve tvaru člen+substantivum, tak ve tvaru adjektivum+substantivum

„ Jen volných: Schiller & Caramazza (2003) v

holandštině a němčině, Costa, Kovacic, Fedorenko & Caramazza (2003) v chorvatštině „

Nedokázali replikovat efekt s adjektivy

19

Experimenty v češtině „ Cíl: vyjasnění otevřených otázek „ Lokus efektu: Kde k němu dochází: na

rovině gramatického či fonologického kódování? „ Skopus efektu: Kdy k němu dochází: jen při produkci vázaných, nebo i volných morfémů? „ Je efekt replikovatelný v češtině? (V románských jazycích pozorován nebyl...) „ 3 experimenty 20

Experiment 1 „ 32 rodilých Čechů pojmenovávalo 36 (12 m, 12 f, 12 n) obrázků „ NP sestávaly z ukazovacího zájmene ten (m), ta (f), to (n) +

substantiva „ Tréning ve dvou fázích „ Každý obrázek byl prezentován čtyřikrát, jednou v každé podmínce „ kritické: rodově kongruentní, rodově nekongruentní „ kontrolní: identická (distraktor je pojmenování obrázku), neutrální (distraktor je řada xxxxx). „ Jména obrázků byla použita i jako distraktory (každý prvek se objevil jako obrázek i jako distraktor, rotování).

21

Experiment 1: Výsledky 720 700 680 660

critical control

640

RT byly signifikantně pomalejší v rodově nekongruentní něž v rodově kongruentní podmínce (efekt 31 ms) Kongr. vs. nekongr.

620 600

t1(31) = 4.585, p < 0.001, t2(35) = 3.909, p < 0.001

580 incongruent

rt

congruent

identical

neutral

nekongruentní

kongruentní

identická

neutrální

708.47 (11.1%)

677.45 (8.1%)

626.38 (2.4%)

639.95 (3.7%) 22

„ Efekt byl úspěšně replikován v češtině „ Lokus a skopus efektu stále neznáme „

Skopus: problematický statut zájmena „ten, ta, to“ „

Jedná se o vázaný, či volný morfém? ƒ Vázaný: t-en, t-a, t-o (jed-en, on-en) – kořen + deklinační koncovka ƒ Volný: neproduktivní / nepravidelné skloňování, vysoká frekvence – spíše tvary uloženy jako celek (podobně jako u členů)

23

Experiment 2 Adjektivní deklinace: „ Tvrdá deklinace: 3 různé koncovky pro M, F, N v nom. sg. „

např. druh-ý, -á, -é, pát-ý, -á, -é

„ Měkká deklinace:jen jedna invariantní koncovka –í

pro všechny tři rody v nom. sg. „ „

např. prvn-í a třet-í rodově závislé koncovky v jiných pádech (bez prvního muže vs. první ženy)

„ Probandi pojmenovávali obrázky těmito řadovými

číslovkami 24

Příklady: měkké skloňování (kongruentní)

„prvn-í auto“

(identická) „třet-í auto“ auto

oko

25

Ordinalia v blocích BLOK A: nekongr.+kongr. – měkké (prvn–í); id+xx - tvrdé (druh-ý, -á, -é ) číslovka Prvn-í Prvn-í Druh-é Prvn-í Druh-á Druh-ý

obrázek ruka ruka auto pes husa pes

distraktor podmínka pes nekongr., měkké husa kongr., měkké auto id, tvrdé ruka nekongr., měkké xxxxx xx, tvrdé pes id, tvrdé

BLOK B: nekongr.+kongr - tvrdé (pát-ý, -á, -é ) ; id, xx – měkké (třet–í)

26

Hypotézy „ 1. Dochází-li k soupeření mezi abstraktními

rodovými uzly na rovině gramatického kódování, mělo by být lhostejné, zda je koncovka číslovky invarantní, nebo specifická jen pro jeden rod – efekt v měkké i tvrdé podmínce „ 2. Dochází-li k soupeření až mezi fonologickými formami (zde koncovkami), pak by se měl efekt objevit jen ve tvrdé podmínce, protože jen zde existují potenciální soupeři o selekci 27

Efekt rodové kongruence (soupeření uzlů) obrázek

distraktor

produkce

konceptualizace

M F AUTO

N

PES

gramatické kódování (lemata)

SUBST.



[auto]

percepce

ADJ.

PES

fonologické kódování

28

Efekt rodové kongruence (soupeření koncovek I.) distraktor

obrázek

konceptualizace

M F AUTO



[auto]

PES

percepce

<ý> <á> <é>

N

PES

gramatické kódování (lemata)

fonologické kódování

29

Efekt rodové kongruence (soupeření koncovek II.) distraktor

obrázek

konceptualizace

M F AUTO



[auto]

PES

percepce

<prvn> < í >

N

PES

gramatické kódování (lemata)

fonologické kódování

30

Experiment 2: Výsledky Signifikantní efekty:

760 740 720 700 680

hard

660

soft

640 620 600 580 incongruent

tvrdá měkká

congruent

Kongruence: rozdíl mezi kongruentní a nekongruentní podmínkou Typ deklinace: rozdíl mezi tvrdým a měkkým skloňováním Interakce: Rozdíl mezi kongruentní a nekongruentní podmínkou byl signifikantní jen u tvrdého skloňování

nekongruentní

kongruentní

751.16 (14.3 %) 654.25 (8.9 %)

713.70 (13.0 %) 647.91 (7.7 %)

-37 ms -6 ms 31

Hypotézy „ 1. Dochází-li k soupeření mezi abstraktními rodovými

uzly na rovině gramatického kódování, mělo by být lhostejné, zda je koncovka číslovky invarantní, nebo specifická jen pro jeden rod – efekt v měkké i tvrdé podmínce „ 2. Dochází-li k soupeření až mezi fonologickými formami (zde koncovkami), pak by se měl efekt objevit jen ve tvrdé podmínce, protože jen zde existují potenciální soupeři o selekci „ Skopus efektu: k soupeření o selekci dochází i tehdy, je-li rod reflektován na koncovce (vázaném morfému)

32

Implikace pro modely „ Striktně modulární modely (Levelt): procesy

gramatického kódování, např. selekce rodového uzlu, jsou ukončeny před začátkem fonologického kódování včetně aktivace odpovídajících fonologických forem (členů, koncovek) → aktivována je jen koncovka odpovídající selektovanému rodu (popř. dalším parametrům) „

V rozporu s interpretací, že na rovině fonologického kódování soupeří o selekci několik koncovek

„ Kaskadující (cascading) modely (Dell): procesy na

rovině fonologického kódování začínají před ukončením procesů gramatického kódování „

V souladu s tzv. „multiple activation“ na rovině fonologického kódování

33

Hierarchická selekce gramatických rysů (hypotéza) „ Vysvětluje absenci efektu u měkké deklinace

(invariantní koncovka v nom.sg. pro všechny rody) „ Zachovává lokus efektu na rovině gramatického kódování (mezi abstraktními rodovými uzly) „ Vychází z předpokladu, že rodový uzel je selektován jen tehdy, je-li informace o rodu nutná pro další produkci „ „

K selekci správné koncovky u měkkých adjektiv stačí informace o 1) typu adjektivního skloňování, 2) pádu Je-li skloňování měkké a pád nominativ, může být informace o rodu (čísle) přeskočena, protože na výběr zůstává jen jedna jediná koncovka –í

„ Problém: Kontrola „kdy je co“ a v jakém pořadí

potřeba, jak systém ví, že na výběr zůstala už jen jedna koncovka (feedback?)

34

Deklinační třída substantiv „ Jsou deklinační třídy psychologicky reálné

(„psychologically real“), nebo se jedná o lingvistický konstrukt? „ Jsou-li reálné, jak jsou mentálně reprezentovány? „

Podobně jako ostatní gramatické rysy: formou abstraktních generických uzlů pro jednotlivé deklinační třídy na rovině gramatického kódování 35

Efekt kongruence deklinační třídy „ 2 experimenty v paradigmatu s obrázky a distraktory „ Substantiva a distraktory měly vždy identický rod, ale

byly buď ze stejné deklinační třídy (kongruentní podmínka), nebo ze dvou různých deklinačních tříd (nekongruentní podmínka) „ Kontrolní identická a neutrální (xxxxx) podmínka jako v experimentech s rodem „ Struktura experimentů byla identická jako u experimentů s rodem

36

Experiment 3 „ 22 probandů pojmenovávalo šž obrázků v dat. sg.:

12 m (6 z DT hrad, 6 z DT stroj), „ 12 f (6 z DT růže, 6 z DT žena), „ 12 n (6 z DT město, 6 z DT moře) „

Trial: [...] – objeví se fixační bod a probandi vysloví předložku „kvůli“ Fixační bod zmizí Na monitoru se objeví obrázek a distraktor a probandi dokončí PP 37

Přehled materiálu

kongr. kvůli nekongr. kvůli

M F N obr. dist. obr. dist. obr. dist. hrad-u nos (nos-u)* žen-ě hlav-a (hlav-ě) měst-u oko (ok-u) hrad-u stroj (stroj-i) žen-ě růž-e (růž-i) měst-u moře (moř-i)

• Probandi

pojmenovávali obrázky v dat.sg.

• Distraktory byly prezentovány ve tvaru nom.sg. • Koncovka jména obrázku v dativu se v nekongruentní podmínce vždy odlišovala dativní koncovky distraktoru (obdobná situace jako u tvrdých adjektiv) 38

Experiment 3: Výsledky 720 700 680 660 critical

640

control

620 600 580 560 incongruent

rt

congruent

identical

neutral

RT byly signifikantně pomalejší v nekongruentní něž v kongruentní podmínce (efekt 17 ms) Efekt kongruence deklinační třídy byl pozorován, ale nevíme, zda o selekci soupeří abstraktní uzly či koncovky.

nekongruentní

kongruentní

identická

neutrální

697,73

680,88

618,19

641,76 39

Experiment 4 „ Kde dochází k soupeření o selekci při efektu

kongruence deklinační třídy? „

„

Na rovině gramatického kódování mezi abstraktními uzly „ Pak by se měl efekt objevit nezávisle na tom, zda mají v nekongruentní podmínce obrázky a distraktory stejnou koncovku Na rovině fonologického kódování mezi koncovkami „ Pak by se měl efekt objevit jen tehdy, mají-li obrázek a distraktor v nekongruentní podmínce odlišné koncovky (ne při invariantní koncovce pro obě deklinačná třídy)

40

Struktura experimentu „ 16 probandů pojmenovávalo 36 obrázků (stejné jako

v experimentu 3, ale 6 feminin z DT žena muselo být nahrazeno 6 femininy z DT kost, aby bylo možné sestavit zamýšlené podmínky)

„ Trial:

[...] – probandi vyslovili začátek věty „Sedím vedle...“ v gen. sg. podmínce, nebo „Sedím před...“ v instr. sg. podmínce Fixační bod zmizí Na monitoru se objeví obrázek a distraktor a probandi dokončí větu

„ Polovina probandů pojmenovávala obrázky nejdříve v

genitivu a pak v instrumentálu, druhá polovina naopak

41

Přehled materiálu: nekongruentní podmínka Gen.sg. sedím vedle

M obr. hrad-u

dist. stroj-e

F obr. růž-e

hrad-em stroj-em růž-í Inst.sg. sedím před

dist. kost-i

N obr. měst-a

kost-í

měst-em moř-em

dist. moř-e

•Gen. sg.: Substantiva (obr.+dist.) ze dvou deklinačních tříd (nekongruentní podmínka) mají odlišné koncovky • Inst. sg.: Substantiva (obr.+dist.) ze dvou deklinačních tříd (nekongruentní podmínka) mají formálně identické koncovky • V kongruentní podmínce mají substantiva (obr.+dist.) vždy identické koncovky v genitivu i instrumentálu 42

Experiment 4: Výsledky Signifikantní efekty: 710 705 700 695 690 685 680 675 670 665 660 655

Kongruence: rozdíl mezi kongruentní a nekongruentní podmínkou inst. gen.

Žádný rozdíl mezi genitivní a instrumentální podmínkou Žádná interakce

nekongr.

Výsledky mluví pro soupeření mezi abstraktními uzly na rovině gram. kódování.

kongr.

nekongruentní

kongruentní

před (inst.)

702,78

680,37

22 ms

vedle (gen.)

699,13

672,85

26 ms 43

Experiment 5: konjugační třída 1. obr. nes-e

dist. plést (plet-e)

4. obr. dist. pros-í žehlit (žehl-í)

nekongr. nes-e

žehlit (žehl-í)

pros-í foukat (fouk-á) zpív-á nes-e

kongr.

5. obr. dist. zpív-á foukat (fouk-á)

• Probandi pojmenovávali obrázky činností v 3.os.sg., distraktor byl

vždy prezentován v infinitivu • V kongruentní podmínce byla vždy slovesa ze stejné konjugační třídy (a vzoru), v nekongruentní podmínce z různých konjugačních tříd 44

Experiment 5: Výsledky 820 810 800 790 780

critical

770

control

760 750 740 730 incongruent

rt

congruent

identical

neutral

RT byly signifikantně pomalejší v nekongruentní něž v kongruentní podmínce (efekt 20 ms) Efekt kongruence konjugační třídy byl pozorován, ale nevíme, zda o selekci soupeří abstraktní uzly či koncovky.

nekongruentní

kongruentní

identická

neutrální

809,35

789,06

762,85

765,83 45

Shrnutí: Rod a deklinační třída „ Efekt rodové

kongruence pozorován jen při odlišných koncovkách pro M,F,N „ PRO hypotézu o soupeření fonolologických forem (koncovek) na rovině fonologického kódování „

k soupeření dochází, protože koncovky jsou rozdílné, když nejsou, nemá co soupeřit

„ Efekt kongruence DT

pozorován i při formálně identických koncovkách pro jednotlivé DT „ PRO hypotézu o soupeření mezi abstraktními rodovými uzly na rovině gramatického kódování „

k soupeření dochází, protože DT jsou rozdílné, na fonolog.morfolog. realizaci nezáleží 46

Hierarchická selekce gramatických rysů „ Tato hypotéza může vysvětlit výsledky experimentů s

rodem i DT „ Na rovině gramatického kódování dochází k selekci jen těch gramatických rysů, které jsou potřeba pro selekci odpovídajících fonologických forem (koncovek) na rovině fonologického kódování „ Je potřeba informace o gramatickém rodě pro selekci správné koncovky měkkých adjektiv v nominativu? „

→ Ne, informace o pádu stačí (na výběr je jen koncovka –í).

„ Je potřeba informace o DT pro selekci správné

koncovky substantiva v instr.sg.? „

→ Ano, informace o pádu, čísle, popř. rodu nestačí (např. u F by stále bylo na výběr mezi –í a –ou).

47

Jak systém ví/pozná, kterou informaci bude na další rovině potřebovat? „ Ustálený pořádek slekce gramatických rysů

+ feedback z roviny fonologického kódování: „ Čím je dáno pořadí selekce? „

Externí vs. interní parametry „ „

„

Pád – určen předložkou (kvůli, před, vedle) Číslo – zdrojem informace je konceptuální rovina Rod + deklinační třída – inherentní vlastnosti substantiv (nemohou být aktivovány před tím, než je aktivováno lemma daného substantiva) 48

Algoritmus kódování gramatických rysů 1) Selekce těch rysů, které jsou nejdříve dostupné (externí: číslo, pád) 2) Kontrola prostřednictvím feedbacku, zda informace postačují k selekci jediné koncovky 3a) ano – selekce dalších rysů neprobíhá 3b) ne – proběhne selekce interních parametrů (rod, DT), jakmile jsou dostupné „ Za průběh selekce gramatických rysů jsou pravděpodobně „zodpovědné“ tzv. subrutiny – funkční procedury, které mimo jiné „kopírují“ hodnoty parametrů řídícího substantiva na např. modifikátory, jež jsou s ním v kongruenci (druhý(M) pes(M)) 49

Priorita externích parametrů „ testovatelná hypotéza, již lze experimentálně

ověřit...

50

Děkuji! [email protected] Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html (sekce „Lectures“ uprostřed stránky) 51