Mobilita cestujících na krátké vzdálenosti v Evropě

Mobilita cestujících na krátké vzdálenosti v Evropě

Autor: Luis Antonio DE LA FUENTE LAYOS

Obsah Nejdůležitější údaje ...................................................................................................1 Národní dopravní průzkumy: různorodý zdroj informací ...........................................2 Proč lidé cestují a jak?...............................................................................................6 Harmonizované evropské průzkumy o využití času: jak dlouhý čas stráví lidé na cestě.............................................................................7

Nejdůležitější údaje Statistika mobility cestujících není v současné době součástí evropského statistického systému. V řadě evropských zemí však existují průzkumy mobility cestujících zaměřené na krátké a dlouhé cestovní vzdálenosti. Tyto průzkumy jsou určeny pro vnitrostátní účely a v současné době zde nejsou dohodnuty žádné standardy pro provádění srovnatelných a spolehlivých průzkumů. Vnitrostátní dopravní průzkumy zaměřené na cestovní vzdálenosti shromažďují informace od určitého vzorku obyvatelstva, které je kontaktováno telefonicky nebo poštou a požádáno o zodpovězení určitého počtu otázek, jež se zaměřují na jeho cestovní chování během určité pevně stanovené doby před okamžikem, kdy každý respondent odpovídá na otázky ohledně mobility. Je možné provádět určité analýzy pro ty země, kde existují příslušná data (BE, DK, DE, ES, FR, LV, NL, AT, PT, FI, SE, UK, NO a CH), ačkoliv metodické rozdíly mezi průzkumy jednotlivých zemí neumožňují provést plné porovnání získaných výsledků. Aby bylo možno posoudit hlavní charakteristiky mobility na krátké vzdálenosti, jsou relevantními indikátory, které jsou obecně shromažďovány, průměrný počet cest na osobu a den, průměrná cestovní vzdálenost na osobu a den a průměrný celkový čas cesty na osobu a den. I přes různorodost statistických údajů ohledně mobility cestujících na krátké vzdálenosti mají tyto indikátory stejný velikostní řád v těch zemích, kde jsou k dispozici. Když se zaměříme na hlavní druhy dopravy používané pro cestování, nebude žádným překvapením zjištění, že lidé nejvíce využívají pro své cesty osobní automobily, s výjimkou Lotyšska, kde se na stejné úrovni pohybuje též nemotorizovaná soukromá doprava (cyklistická doprava a zejména pěší doprava) a veřejná doprava. Pokud jde o účely cest, jsou nejčastějšími cestami cesty do zaměstnání nebo do školy. Informace o cestách je však rovněž možno čerpat ze znalostí každodenních aktivit lidí, v jejichž rámci je možno spojit chování v oblasti mobility s využitím času a dostupnými zdroji. Budeme-li studovat harmonizovaná evropská data o využití času, která představují alternativní zdroj informací založených na odlišné metodice, uvidíme, že mezi lidmi ve věku od 20 do 74 let muži stráví více času každodenním cestováním než ženy, a rovněž skutečnost, že časová doba strávená na cestách postupně klesá s rostoucím věkem člověka. 1

Tabulka 1: Hlavní charakteristiky mobility cestujících na krátké vzdálenosti Země

Rok

BE DK DE ES* FR LV NL AT FI SE UK NO CH

1999 2001 2002 2000 1993-1994 2003 1998 1995 1998-1999 2001 1999-2001 2001 2000

Věková struktura obyvatelstva v rámci průzkumu (v letech) >=6 10 – 84 > = 10 Všechny věk. skupiny >=6 >=6 Všechny věk. skupiny >=6 >=6 6 – 84 Všechny věk. skupiny > = 13 >=6

Průměrný počet cest na osobu a den 3,0 2,3 3,5 1,9 2,9 1,9 3,4 3,0 2,9 2,8 2,8 3,1 3,6

Průměrná cestovní vzdálenost (km) na osobu a den : 30,1 38,5 : 35,3 8,7 33,6 28,1 45,8 44,2 29,9 37,0 47,6

Průměrný celkový čas na cestě (min) na osobu a den : 40,7 79,2 46,0 58,2 13,0 66,1 68,8 84,3 : 59,2 62,0 88,8

* Pro Španělsko (ES) uvedená data odpovídají průměrnému pracovnímu dni. Údaje pro průměrný víkendový den představují 1,3 cest a 39 minut na osobu a den. Zdroj: Národní cestovní průzkumy

Národní dopravní průzkumy: různorodý zdroj informací Statistika mobility cestujících není v současné době součástí evropského statistického systému. Měření cestovního chování cestujících se však stává stále důležitějším faktorem pro dopravní politiku Společenství i pro národní dopravní politiky, což platí rovněž pro politiku v oblasti ochrany životního prostředí. Pro tyto účely je třeba mít k dispozici informace o průměrném počtu cest podnikaných rodinami nebo jednotlivými osobami, o ujetých vzdálenostech, o rozdílech v mobilitě cestujících mezi různými věkovými skupinami a typy domácností, informace o využívaných druzích dopravy nebo o kombinacích různých druhů dopravy používaných pro tyto cesty, jakož i informace o účelech cest. V řadě členských států existují průzkumy mobility cestujících na krátké a dlouhé vzdálenosti. Tyto průzkumy jsou určeny pro vnitrostátní účely a v současné době neexistují žádné dohodnuté standardy pro provádění srovnatelných a spolehlivých průzkumů na úrovni EU. V této souvislosti byl zahájen určitý průzkum zaměřený na mobilitu na dlouhé vzdálenosti, a to jako součást pátého rámcového programu pro výzkum a vývoj v dopravě (jedná se o projekt Dateline) pod vedením generálního ředitelství Evropské komise pro energii a dopravu. Tento projekt byl zahájen v roce 2001 a jedním z jeho výsledků je databáze, která je srovnatelná pro všechny členské státy a vytváří výsledky na evropské úrovni na základě jednotné metodiky. Od června 2003 je tato databáze k dispozici bezplatně na internetových stránkách DATELINE: http://cgi.fg.uni-mb.si/elmis/. Projekt Dateline zkoumá všechny cesty přesahující 100 km měřeno vzdušnou čarou. Termín cesta (případně jízda) je v tomto projektu definován jako řada po sobě jdoucích dílčích jízd, která začíná doma nebo v nějakém dočasném místě pobytu. Cesty, které pokrývají vzdálenost větší než 100 km od daného referenčního místa (kterým je za normálních okolností domov), jsou dálkové cesty. Mezní hodnota 100 km je určitým obecně přijímaným standardem pro rozlišení mobility na krátkou a dlouhou vzdálenost. Pokud jde o mobilitu na krátké vzdálenosti, neboli denní mobilitu, tento druh obecného modelu průzkumu, který by platil ve všech členských státech, neexistuje. Eurostat však založil pracovní skupinu pro statistiku osobní dopravy, jejímž úkolem je podpořit rozvoj statistiky Společenství v oblasti osobní dopravy. Jejími cíli bylo poskytnout odbornou podporu Eurostatu v oblasti metodických a technických otázek a podpořit Eurostat při vytvoření první databáze mobility cestujících, která by pokrývala členské státy. Tato databáze by zahrnovala metainformace o stávajících zdrojích informací a určitou síť odborných statistických dat z oblasti osobní dopravy uspořádaných podle jednotlivých druhů dopravy, jakož i statistická data, jež by se týkala mobility cestujících v členských státech EU a 2

v zemích ESVO a byla by shromažďována podle společných a harmonizovaných definic. V praxi byla tato databáze omezena na určitý účelový sběr datových souborů a metadat v různých standardních formátech. Všechny dostupné informace, jež se týkají nejnovějších vnitrostátních průzkumů, jsou uvedeny v tabulce 2. Jak je ukázáno v této tabulce, je tento druh průzkumu prováděn v omezeném počtu zemí. Podle dostupných informací je zřejmé, že není snadné provádět porovnání statistik vnitrostátních dopravních průzkumů v jejich současné formě. Shromážděné informace a používané definice nejsou přesně stejné ve všech zemích a příslušné ukazatele nejsou získávány stejným způsobem. Jako příklad uveďme, že cesty do zahraničí, cesty prováděné mimo veřejné komunikace nebo dokonce pěší cesty s dobou trvání kratší než 10 minut mohou anebo nemusejí být zahrnuty v cestovním průzkumu, a to podle příslušné země. Cestovní vzdálenost je rovněž možno posuzovat buď podle skutečné vzdálenosti ujeté cestujícím nebo vzdušnou čarou mezi výchozím a koncovým bodem cesty. Proto, aby bylo možno dále ilustrovat nesrovnalosti mezi zeměmi, byly využity různé metody pro vytvoření reprezentativního vzorku celkového obyvatelstva a pro korekci nebo minimalizaci vlivů nezodpovězených otázek. Kromě toho různorodost referenčních let a období pro sběr dat v různých vnitrostátních průzkumech znamená ještě větší komplikace v souvislosti s nedostatkem této porovnatelnosti. Starší data z určitých zemí, jako jsou například Francie (1994) a Rakousko (1995), není možno řádně porovnávat s novějšími daty z jiných zemí. Významnou skutečností je rovněž to, že indikátory, které jsou považovány za nejrelevantnější pro vytvoření statistiky mobility cestujících, nejsou pro všechny země stejné. I přes různorodost dostupných dat je však možno provádět určité analýzy pro ty země, kde data existují. Všechny tyto metodické rozdíly mezi průzkumy jednotlivých zemí je však nutno mít na mysli při analyzování ukazatelů prezentovaných v této publikaci. Tabulka 1 ukazuje hlavní charakteristiky každodenní mobility cestujících pro třináct zemí. V případě Portugalska však nebyl k dispozici stejný druh informací, přestože byl prováděn průzkum zaměřený na dopravní prostředky a dálkovou mobilitu. Tyto výsledky vycházejí z nezpracovaných dat poskytnutých zeměmi a týkají se všech každodenních cest bez ohledu na ujeté vzdálenosti. Většina zemí (BE, ES, FR, NL, AT, FI, SE, UK, NO a CH) se rovněž zajímá o výsledky dálkové mobility, ale průzkum příslušných cest se provádí samostatně: dálkové cesty jsou cesty, jak je definováno výše, které pokrývají vzdálenost alespoň 100 km, ovšem s výjimkou Belgie (alespoň 200 km), Rakouska (alespoň 50 km) a Velké Británie (alespoň 80 km). Z tabulky 1 je možno vidět, že dané indikátory mají stejný velikostní řád pro země, kde jsou tyto údaje k dispozici. Průměrný počet cest na osobu a den sahá od 1,9 ve Španělsku (v průměrném pracovním dni) a Lotyšsku po 3,6 ve Švýcarsku. Pokud jde o průměrnou cestovní vzdálenost a jízdní dobu na osobu a den, tak v Lotyšsku (8,7 km a 13 minut) jsou tyto ukazatele zřetelně nižší než v ostatních evropských zemích, zatímco Švýcarsko vykazuje nejvyšší hodnoty (47,6 km a 88,8 minut).

3

Tabulka 2: Vnitrostátní cestovní průzkumy, referenční roky, velikosti statistických vzorků a shromážděné informace Země

Orgán odpovědný za provedení průzkumu

Průzkum

Období práce v terénu

BE

Federální služby pro vědecké, technické a kulturní záležitosti Dánský statistický úřad

Belgický vnitrostátní průzkum mobility

prosinec 1998 až listopad 1999

Dopravní průzkum

2001

Německé spolkové ministerstvo dopravy, výstavby a bydlení Ministerstvo veřejných zakázek a hospodářství

Německý panel mobility

podzim 2002, v průběhu jednoho týdne

První část průzkumu mobility rezidentních osob ve Španělsku „MOVILIA 2000“, průzkum mobility na krátké vzdálenosti

čtvrté čtvrtletí 2000 (zejména v říjnu a listopadu)

FR

INSEE

Průzkum dopravy a komunikace

LV

Centrální statistický úřad Lotyšské republiky Nizozemský statistický úřad Rakouské ministerstvo dopravy

Průzkum mobility na krátké vzdálenosti (do 100 km podle standardů EU) Nizozemský vnitrostátní cestovní průzkum Rakouský průzkum mobility

PT

:

FI (kromě Ålandských ostrovů)

Finská národní správa silnic, odbor výzkumu dopravy a silnic

Portugalský průzkum mobility na střední a dlouhé vzdálenosti Finský vnitrostátní cestovní průzkum

DK (kromě Grónska a Faerských ostrovů) DE ES (kromě enklávy Ceuta a Melilla)

NL AT

Věk respondentů (v letech) >=6

Velikost vzorku

Shromážděné informace

9 459 domácností

Cesty během předem vybraného dne

10 – 84

Přibližně 2 100 osob za měsíc

Dopravní chování během doby 24 hodin před prováděním interview

> = 10

982 domácností, 1 769 osob

Chování mobility u kompletních domácností v průběhu jednoho úplného týdne

Všechny věkové skupiny

24 000 domácností, 39 981 osob

květen 1993 až duben 1994 (s přerušením na 3 týdny v srpnu 1993)

>=6

20 002 domácností

19. května 2003 až 5. června 2003

>=6

2 476 domácností, 6 208 osob

- Mobilita v pracovní den - Mobilita o víkendovém dni (sobota nebo neděle) - Interview zaměřené na maximálně 4 členy každé domácnosti - Každodenní cesty během dne před interview a během posledního víkendu - Dálkové cesty během nadcházejících 3 měsíců Interview zaměřené na mobilitu vzhledem k předchozímu dni

:

Cesty během jednoho dne

12 400 domácností

- Denní cesty během jednoho dne - Cesty delší než 50 km během jednoho 14-denního období Střední a dálkové cesty, jejichž délka přesahuje 50 km - Všechny cesty provedené v den průzkumu - Cesty delší než 100 km provedené během 28 dnů předcházejících dni průzkumu

1998 září 1995 až prosinec 1995 květen 1998 až červen 1998 červenec 1998 až červen 1999

4

Všechny věkové skupiny >=6 > = 15

41 845 domácností

>=6

18 250 osob

Země

Orgán odpovědný za provedení průzkumu

Průzkum

Období práce v terénu

SE

Švédský ústav pro dopravní a komunikační analýzu

Švédský vnitrostátní cestovní průzkum

leden 2001 až prosinec 2001

UK (kromě Severního Irska)

Národní statistický úřad

Vnitrostátní cestovní průzkum

leden 2001 až prosinec 2001

NO

Ústav dopravního hospodářství

Norský cestovní průzkum

2. ledna 2001 až 15. ledna 2002

> = 13

20 752 osob

CH

Švýcarský federální úřad územního rozvoje – Švýcarský federální statistický úřad

Mikroprůzkum cestovního chování

leden 2000 až prosinec 2000

>=6

27 918 domácností 29 407 osob

Zdroj: Vnitrostátní cestovní průzkumy

5

Věk respondentů (v letech) 6 – 84

Velikost vzorku

Shromážděné informace

7 982 osob

Všechny věkové skupiny

5 796 domácností

- Denní mobilita během jednoho dne - Dálkové cesty přesahující 100 km jedním směrem provedené během předchozích 30 dnů - Dálkové cesty přesahující 300 km jedním směrem provedené během předchozích 60 dnů - Všechny osobní cesty ve Velké Británii uváděné v sedmidenním období pro každého člena domácnosti - Krátké pěší cesty nepřesahující 1 míli jsou zaznamenány pouze pro poslední den daného období - Denní mobilita během jednoho dne - Jakákoliv dálková cesta (nad 100 km) podniknutá během posledního měsíce před interview - Konkrétní cestovní chování během referenčního dne - Interview s jedním nebo dvěma členy každé domácnosti

Proč lidé cestují a jak? Tento oddíl uvádí několik dalších podrobností, jež se týkají důvodů, proč lidé cestují a jaké druhy dopravy nejvíce používají. Portugalsko je zahrnuto v různých analýzách, i když výsledky za tuto zemi neodpovídají mobilitě na krátké vzdálenosti, nýbrž cestám na střední a dlouhou vzdálenost přesahující 50 km. Ve studiu mobility cestujících jsou různé druhy cest klasifikovány zjevným způsobem, ale nejprve je nutno určit, jaký je hlavní druh dopravy používaný během nějaké cesty či jízdy, tj. druh dopravy používaný pro nejdelší část cesty nebo jízdy. Jedním ze způsobů, jak seskupit různé druhy dopravy, je zvažování následujících tří kategorií: nemotorizovaná soukromá doprava (tj. pěší a cyklistická doprava), motorizovaná soukromá doprava (tj. osobní automobily – jako řidič nebo jako cestující, mopedy a motocykly) a veřejná doprava (tj. autobusy/autokary, železnice, letecká a vodní doprava). Graf 1: Rozdělení cest podle hlavního druhu dopravy 100% 90% 80% 70%

Pěší doprava* Cyklistická doprava Motorizovaná soukromá doprava Veřejná doprava Ostatní

60% 50% 40% 30% 20% 10%

CH

NO

UK

SE*

FI

PT**

AT

NL

LV

FR

ES b)*

ES a)*

DE

DK

BE

0%

a: Průměrný pracovní den; b: Průměrný víkendový den; *: Pro ES a SE, pěší doprava včetně cyklistické dopravy; **: PT, pouze cesty na střední a dlouhé vzdálenosti (od 50 km) Hlavní druh dopravy: viz metodické poznámky, kde jsou uvedeny podrobnosti Zdroj: Národní cestovní průzkumy Podle grafu 1 je motorizovaná soukromá doprava a zejména osobní automobil zdaleka nejvíce využívaným druhem dopravy. Tento druh dopravy představuje více než dvě třetiny všech jízd v Belgii, Francii a Portugalsku, i když v případě Portugalska je možno vysvětlit vysoký podíl jízd realizovaných osobním automobilem také díky skutečnosti, že byly zaznamenávány pouze cesty o délce alespoň 50 km. Nicméně vysoký dominantní podíl osobních automobilů je možno pozorovat ve všech zemích s výjimkou Lotyšska, kde je nemotorizovaná soukromá doprava představující 35 % všech cest nejpoužívanějším druhem dopravy s mírným náskokem před motorizovanou soukromou dopravou a veřejnou dopravou, které představují téměř stejné podíly (zhruba 32 %). Nizozemsko a Švýcarsko s podílem zhruba 45 % zaznamenaly nejvyšší podíly cest prováděné nemotorizovanou soukromou dopravou, zatímco v Dánsku a Francii na tento druh dopravy připadalo 22 % všech cest. Ve Švýcarsku představují pěší cesty 40 %, což je zřetelně větší část než v ostatních zemích. Lotyšsko, které vykazuje druhý nejvyšší podíl pěších cest, dosahuje pouhých 30 %. Dánové jsou naopak ti, kteří

6

chodí pěšky nejméně, tento druh dopravy u nich představuje pouze 7 % všech jejich cest. V Nizozemsku pak naopak cyklistika (26 % všech cest) přispívá největším podílem k významu nemotorizované soukromé dopravy, před pěší dopravou (18 % všech cest). Dánsko i přes svůj nízký podíl nemotorizované soukromé dopravy však sleduje příklad Nizozemska, pokud jde o využití cyklistické dopravy, kde na ni připadá 15 % všech cest. Francie a Velká Británie jsou zeměmi, které využívají tento druh dopravy nejméně, neboť na ně připadají pouze 3 % (ve Francii) a 2 % (ve Velké Británii) celkových cest. Veřejná doprava pak obnáší méně než jednu pětinu cest ve všech zemích s výjimkou Lotyšska. Podíváme-li se na účely cest, vidíme, že nejčastějšími cestami jsou cesty v rámci dojíždění do zaměstnání nebo do škol. Tyto cesty dosahují od 22 % všech cest v Norsku po polovinu cest ve Španělsku (v průměrný pracovní den) a Lotyšsku (viz tabulka 3). V ostatních zemích je podíl těchto cest zhruba 30 % všech jízd. Činnosti ve volném čase představují druhý nejdůležitější účel pro cestování. Cesty ve volném čase tvoří přibližně 30 % jízd ve všech zemích s výjimkou Španělska (19 % v průměrný pracovní den, ačkoliv tento druh cesty dosahuje 63 % v průměrný víkendový den), Lotyšska (zde se jedná o 15 %), Portugalska (45 %), Finska (49 %) a Švýcarska (40 %). Podíl cest, jež se vztahují k nakupování nebo osobním záležitostem, se mění značným způsobem napříč různými zeměmi a dosahuje od 7 % v Portugalsku po 41 % v Německu. Doprovázení osob, které je uváděným účelem cest v šesti zemích (BE, ES, LV, UK, NO a CH), vždy představuje méně než 14 %. Tabulka 3: Rozdělení cest podle hlavního účelu cesty v procentech Doprovodné cesty Cesty do zaměstnání / do škol Nakupování / osobní záležitosti Volný čas Ostatní cesty Celkem

BE 13,9 27,2 28,0 30,3 0,5 100

DK 29,2 29,2 29,2 12,5 100

DE 26,0 40,6 33,3 100

ES* 8,3 53,1 8,2 18,6 11,8 100

FR 33,9 32,7 33,3 100

LV 3,6 49,9 22,8 15,2 8,5 100

NL 26,3 23,3 32,7 17,7 100

v procentech Doprovodné cesty Cesty do zaměstnání / do škol Nakupování / osobní záležitosti Volný čas Ostatní cesty Celkem

AT 47,3 21,3 29,0 2,4 100

PT 44,2 7,2 44,6 4,0 100

FI 29,6 21,3 49,1 100

SE 31,9 21,2 34,0 12,9 100

UK 12,6 25,3 31,3 26,5 4,3 100

NO 13,0 22,0 25,0 30,0 10,0 100

CH 4,8 35,5 19,1 39,5 1,0 100

*: Pro Španělsko (ES) uvedené ukazatele odpovídají průměrnému pracovnímu dni. Hodnoty pro průměrný víkendový den představují 4,0 % pro doprovod; 9,5 % pro cesty do zaměstnání / do škol; 9,3 % pro nakupování / osobní záležitosti; 63,1 % pro volný čas a 14,1 % pro ostatní cesty Hlavní účel cest: viz metodické poznámky, kde jsou uvedeny podrobnosti Zdroj: Národní cestovní průzkumy

Harmonizované evropské průzkumy o využití času: jak dlouhý čas stráví lidé na cestě? Národní cestovní průzkumy shromažďují informace od určitého vzorku obyvatelstva, který je kontaktován telefonicky nebo poštou. Osoby z tohoto vzorku obyvatelstva jsou požádány, aby odpověděly na určitý počet otázek, jež se zaměřují na jejich cestovní chování během pevně stanovené doby před okamžikem, kdy každý respondent odpovídá na otázky ohledně mobility. V některých zemích, jako je například Velká Británie, se však využívají odlišné metody a od osob, které se zúčastní průzkumu, se požaduje, aby vyplnily cestovní harmonogram pro určitý pevně stanovený počet dnů (viz tabulka 2, kde jsou uvedeny podrobnosti). Ve skutečnosti však z koncepčního hlediska cesta odpovídá pouze jedné z mnoha možných činností, které je možno provést během dne. Z tohoto důvodu plyne, že informace o cestách je možno čerpat ze znalostí každodenních činností lidí. Navíc platí, že analýzy založené na činnostech účastníků mohou odhalit vazby mezi chováním v oblasti mobility a využíváním času a zdrojů.

7

Tato skutečnost vysvětluje zájem o zvažování harmonizovaných evropských průzkumů o využití času, aby bylo možno získat informace o každodenních cestách. Data o využití času jsou alternativním zdrojem informací založených na rozdílné metodice, než je metodika používaná v rámci cestovních průzkumů. Z tohoto důvodu dané výsledky prezentované pro příslušných 10 zemí, na něž se vztahují průzkumy o využití času, nejsou srovnatelné s výsledky prezentovanými v předchozích oddílech. Podle dostupných informací, jež se týkají chování v oblasti mobility, tráví lidé ve věku od 20 do 74 let průměrně zhruba jednu hodinu až 90 minut denně cestováním. V Estonsku a Maďarsku lidé tráví cestováním nejméně času. Podle konkrétní země pak muži tráví 63 až 95 minut každodenním cestováním (viz graf 2). Ve všech zemích v průzkumu tráví ženy kratší dobu na cestách než muži. V průměru tráví musí na cestách každý den o 13 minut více než ženy.

Graf 2: Čas strávený na cestách, na osobu, ve věku od 20 do 74 let, podle pohlaví

Graf 3: Čas strávený na cestách, na osobu a den podle věkových kategorií

minuty

Muži

minuty

Ženy

Zdroj: Eurostat (Průzkumy o využití času)

Zdroj: Eurostat (Průzkumy o využití času)

Tabulka 4: Čas strávený denně na cestě podle pohlaví a druhu dopravy u cest osob ve věku od 20 do 74 let

Celkem Osobní automobil / motocykl Veřejná doprava Pěší nebo cyklistická doprava Nespecifikovaná doprava Na cestách celkem Muži Osobní automobil / motocykl Veřejná doprava Pěší nebo cyklistická doprava Nespecifikovaná doprava Na cestách celkem Ženy Osobní automobil / motocykl Veřejná doprava Pěší nebo cyklistická doprava Nespecifikovaná doprava Na cestách celkem

BE

DE

EE

58 9 18 2 87

54 12 18 1 81

21 16 27 3 67

65 10 18 2 95

60 12 16 1 86

30 14 25 4 73

52 8 17 3 79

48 12 19 1 77

13 17 28 3 61

HU SI FI Počet minut za den 14 44 49 16 6 13 25 29 14 1 4 2 57 83 78 Počet minut za den 21 52 61 16 4 12 24 28 11 1 5 2 63 90 87 Počet minut za den 9 36 38 16 7 13 26 30 17 0 4 2 51 76 70

Zdroj: Eurostat (Průzkumy o využití času)

8

SE

UK

NO

52 13 19 3 87

53 12 18 5 87

56 11 14 3 81

60 14 16 4 93

57 12 16 6 90

63 12 14 4 89

44 12 22 3 81

49 12 18 5 85

48 11 15 2 74

Množství času stráveného na cestách je nejvyšší mezi mladými lidmi a klesá postupně s věkem (viz graf 3 uvedený výše). Odchod do starobního důchodu znamená zřetelný pokles času stráveného na cestách. Spolu s věkem se pak zvyšují problémy s pohyblivostí, což by mohlo rovněž vysvětlit tento pokles. Tento trend je obdobný mezi muži a ženami, i když uvedený pokles je o něco zřetelnější v případě žen. Pokud jde o různé druhy dopravy používané pro realizaci cest, představuje osobní automobil více než jednu polovinu cestovního času ve všech zemích s výjimkou Estonska a Maďarska, kde představuje méně než jednu třetinu cestovního času (viz tabulka 4). V těchto dvou zmiňovaných zemích lidé chodí pěšky nebo jezdí na kole a používají veřejnou dopravu více než kdekoliv jinde. Slovinci rovněž tráví hodně času chůzí nebo na kole, zatímco veřejná doprava u nich představuje pouze 7,2 % jejich celkového času stráveného na cestách, což je nejnižší podíl ze všech zemí, kde jsou příslušná data k dispozici. Ve všech zemích cestují muži autem více než ženy, bez ohledu na to, zda se jedná o celkový čas strávený v automobilu nebo podíl na celkovém času stráveném na cestách. Ženy a muži však tráví téměř stejný čas ve veřejné dopravě a pěší chůzí či na kole, ačkoliv oba tyto druhy dopravy představují vyšší podíl celkového času stráveného na cestách v případě žen než mužů. Graf 4: Rozdělení denního času stráveného na cestách podle účelu cest a pohlaví mezi mladými lidmi ve věku od 20 do 74 let

Volný čas

Pro účely domácnosti

Výdělečná práce a studium

M = muži F = ženy Zdroj: Eurostat (Průzkumy o využití času) Pokud je o účely cest, tak téměř jedna třetina celkového času stráveného na cestách v Maďarsku až téměř jedna polovina tohoto času ve Finsku je svázána s činnostmi ve volném čase (viz graf 4). Výdělečná práce a studium spolu s činnostmi zaměřenými na domácnost pak vyplňují zbývající čas strávený na cestách, přičemž oba tyto druhy činností v celkovém měřítku představují obdobné podíly ve všech zemích (od přibližně 25 % po zhruba 40 %). Z tohoto důvodu platí, že největší rozdíly mezi zeměmi, pokud jde o čas strávený každodenním cestováním, je možno vypozorovat u cest spojených s činnostmi ve volném čase. Při porovnání situace žen a mužů je však možno konstatovat, že rozdíly v podílech času stráveného na cestách v souvislosti s činnostmi ve volném čase jsou minimální, i když muži mají tendenci trávit více času na cestách pro účely volného času než ženy. Podstatný rozdíl mezi muži a ženami spočívá v tom, že cesta spojená s výdělečnou prací a studiem obnáší větší část celkového času stráveného na cestách pro muže než pro ženy, zatímco cesty žen zaměřené na úkoly v domácnosti spotřebovávají více času, než je tomu v případě mužů.

9

¾ PODSTATNÉ INFORMACE – METODICKÉ POZNÁMKY SYMBOLY „:“ data nejsou k dispozici nebo jsou důvěrná „-“ nevztahuje se ZDROJE DAT A DEFINICE A. Vnitrostátní cestovní průzkumy: viz tabulka 2, kde jsou uvedeny podrobnosti. Hlavní druh dopravy (viz graf 1): Nemotorizovaná soukromá doprava: Odpovídá pěší dopravě a cyklistické dopravě. ES: zahrnuje pěší cesty nebo cesty na kole, jež jsou delší než 10 minut; FI: zahrnuje pěší cesty, cyklistickou dopravu a další nemotorizovanou soukromou dopravu. Motorizovaná soukromá doprava: BE a SE: zahrnuje automobil; DK a LV: zahrnuje automobil (řidič a cestující); DE: zahrnuje osobní automobil jako řidiče nebo cestujícího a dále zahrnuje motocykly a kola s pomocným motorkem; ES a PT: zahrnuje automobil a motocykl; FR: zahrnuje automobil (řidiče a cestujícího) a další 3 3 motorizovanou soukromou dopravu; NL: zahrnuje automobil (řidiče a cestujícího) a mopedy (30 cm a 50 cm ); AT: zahrnuje osobní automobil (řidiče a cestujícího), mopedy a kola s pomocným motorkem a motocykly; FI: zahrnuje osobní automobil (řidiče a cestujícího) a další motorizovanou soukromou dopravu; UK: zahrnuje soukromě najímané autobusy, automobily / dodávkové vozy (řidiče a cestujícího), motocykl a další motorizovanou soukromou dopravu; NO: zahrnuje automobily pro osobní účely (řidiče a cestujícího); CH: zahrnuje mopedy, motocykly a automobily (řidiče a cestujícího). Veřejná doprava: DK: zahrnuje autobus a vlak; DE: zahrnuje autobus, tramvaj, metro, rychlodráhu, loď, letadlo, taxi, atd. …; ES: zahrnuje městské autobusy a metro, meziměstské autobusy a vlak; FR: zahrnuje autobusovou, železniční a další veřejnou dopravu; LV: zahrnuje vlaky, tramvaje, autobusy, trolejbusy, minibusy a taxi; NL: zahrnuje autobusy, tramvaje, metro a vlaky; AT: zahrnuje taxi, veřejnou městskou dopravu, regionální autobusy a železniční dopravu; PT: zahrnuje leteckou dopravu, vlaky, autobusy a taxi; FI: zahrnuje autobusovou / autokarovou, železniční, leteckou, vodní a další veřejnou dopravu; UK: zahrnuje autobus, metro, povrchovou železniční dopravu, taxi/minitaxi a další veřejnou dopravu; NO: zahrnuje autobusy, železniční dopravu, lodě, letadla a další veřejnou dopravu; CH: zahrnuje vlaky, poštovní autokary a tramvaje / autobusy. Ostatní: DK: zahrnuje motocykly, taxi, trajekty a letadla a ty cesty, u kterých není druh dopravy znám. Hlavní účel cest (viz tabulka 3): Doprovod: UK: zahrnuje cesty doprovázejících osob pro účely vzdělávání a další doprovázející cesty; NO: zahrnuje účely související s péčí (např. doprovod dětí cestou do práce / z práce); CH: zahrnuje služby / doprovodné cesty. Cesta do zaměstnání / do škol: FR: zahrnuje cestu do zaměstnání, za obchodem, cestu do vzdělávacích zařízení a péči o děti; LV: zahrnuje cestu do práce, obchodní cesty zaměstnavatelů a cestu do vzdělávacích zařízení; NL, AT, FI, SE, UK a CH: zahrnuje cestu do práce, obchodní cesty a cestu do vzdělávacích zařízení; PT: zahrnuje cestu na obvyklé pracoviště, obchodní cesty / jiné pracovní cesty a cestu do škol; NO: zahrnuje cesty do práce a z práce. Cesta za nákupy / osobními záležitostmi: DK, ES, NL, AT, FI a CH: zahrnuje cestu za nákupy; PT: zahrnuje cestu za nákupy a zdravotní péčí; SE: zahrnuje cestu za nákupy a službami. Volný čas: ES: zahrnuje návštěvu zařízení pro trávení volného času, návštěvu příbuzných nebo přátel i pouhou chůzi; FR: zahrnuje volný čas, návštěvy, kulturu, sport, atd.; LV: zahrnuje volný čas, návštěvu přátel a příbuzných; NL: zahrnuje návštěvy, rekreaci a sport, jízdy a procházky do okolí a hru s někým doma (děti < 12 let); AT: zahrnuje volný čas a soukromé záležitosti; PT: zahrnuje cesty na dovolenou, svátky, návštěvu přátel / rodiny, kulturu, sport, religiózní cesty a cesty za zábavou; UK: zahrnuje návštěvu přátel (doma v soukromí či jinde), cesty za zábavou / cesty za veřejnými činnostmi a sportem (aktivní účast) a cesty v rámci svátků a dovolených (základní cesta a jednodenní cesty); NO: zahrnuje činnosti ve volném čase a návštěvu přátel a příbuzných. Ostatní: LV: zahrnuje změnu druhu dopravy (přestupy); UK: ostatní, včetně pouhé chůze; CH: zahrnuje organizační cesty nebo cesty zaměřené na dopravní spojení. Celkové cesty: BE, ES, FR a AT: nezahrnuje cesty, jejichž účelem je návrat domů; DE: nezahrnuje cesty, jejichž účelem je návrat domů, do druhého domicilu a některé další cesty (částečně pěší cesty). B. Harmonizované evropské průzkumy využití času Příslušná data pocházejí z vnitrostátních průzkumů zaměřených na využití času (TUS) prováděných v rozmezí let 1998 a 2002 v Evropě. Reprezentativní vzorek jednotlivců vyplnil denní scénář během jednoho pracovního dne a jednoho víkendového dne, jež byly rozloženy po celé roční období. To bylo provedeno s níže uvedenými výjimkami. Je nutno mít na mysli, že dané výsledky jsou odhady a že jsou ovlivněny chybami souvisejícími s výběrem vzorků. Pro malé skupiny jednotlivců mohou být tyto chyby poměrně velké.

10

Cestovní data z průzkumů TUS na své souhrnné úrovni se mohou vztahovat jak ke krátkým cestám, tak k dálkovým cestám. Ve skutečnosti mohou tato data zahrnovat určitou drobnou část dat z dálkových cest na souhrnné úrovni (např. cestování automobilem). Činnosti a místo byly kódovány a většina zemí postupovala v souladu s kódovacím seznamem pro provádění harmonizovaných evropských výzkumů o využití času (HETUS). Průzkumy využití času, referenční roky a velikosti vzorků Země

Období práce v terénu

Věková skupina obyvatelstva

Velikost vzorků (počet respondentů)

Počet obyvatel (v tisících)1

Belgie (BE) – Belgický statistický úřad a Vrije Universiteit Brusel Německo (DE) – Německý spolkový statistický úřad Estonsko (EE) – Estonský statistický úřad Francie (FR) – INSEE

prosinec 1998 – únor 2000

12–95

8 382

8 755

duben 2001 – duben 2002

>= 10

12 655

73 641

duben 1999 – březen 2000 únor 1998 – únor 1999, kromě 4.–18. srpna a 21. prosince – 4. ledna září 1999 – září 2000

>= 10

5 728

1 290

>= 15

15 441

47 231

15–84

10 792

8 206

>= 10

6 190

1 990

>= 10

5 332

4 451

20–84

3 998

6 538

>= 8

10 366

53 016

9–79

3 211

3 674

Maďarsko (HU) – Maďarský centrální statistický úřad Slovinsko (SI) – Statistický úřad Slovinské republiky Finsko (FI) – Finský statistický úřad Švédsko (SE) – Švédský statistický úřad Velká Británie (UK) – Národní statistický úřad Norsko (NO) – Norský statistický úřad 1 Zdroj:

duben 2000 – březen 2001 březen 1999 – březen 2000 říjen 2000 – září 2001 červen 2000 – září 2001 únor 2000 – únor 2001

Poznámky

Dva pracovní dny, jeden víkendový den Jeden běžný den

Dva po sobě jdoucí dny

Population Statistics (Statistika obyvatelstva)

V grafu 2 bylo provedeno kódování míst na základě činností zapsaných v příslušném přehledu. Francie nezaznamenávala místo. Ve Velké Británii se místo nepožadovalo, když respondenti uváděli práci, spánek nebo studium. V grafu 3 a tabulce 4 je denní cestování založeno na kódovém označení místa. To zahrnuje cesty vztahující se k zaměstnáním, školám, úkolům v domácnosti a volnému času. Cesty během pracovní doby jsou zde rovněž zahrnuty, ale mohou být podhodnoceny. Horní věkový limit byl 79 let v Norsku, 84 let v Maďarsku a Švédsku a 95 let v Belgii. V ostatních zemích nebyl žádný horní věkový limit. Francie neuváděla místo. Ve Velké Británii druh dopravy nepokrýval cestování během pracovní doby. V grafu 4 je denní cestování založeno na hlavní činnosti. Francie nezaznamenávala cesty podle účelu, aby bylo umožněno porovnání. Cestování: Níže jsou uvedeny cesty do zaměstnání a cesty spojené se všemi druhy činností. Činnosti považované za účely cest: Výdělečná práce a studium: Čas strávený hlavním zaměstnáním a vedlejším zaměstnáním a související činnosti, přestávky během pracovní doby a hledání zaměstnání. Čas strávený cestováním za studiem ve školách a během volného času je spojován do stejné skupiny jako cesty za výdělečnou prací. Práce v domácnosti: Domácí práce, péče o děti a dospělé osoby, zahrádkaření a péče o domácí miláčky, stavební činnosti a opravy, nakupování a služby a vedení domácnosti. Volný čas: Zde jsou obsaženy všechny druhy činností ve volném čase, např. dobrovolná práce a setkávání, pomáhání jiným osobám v domácnosti, společenské kontakty a zábava, sportovní a venkovní činnosti, koníčky a hry, čtení, sledování televize, odpočinek nebo nicnedělání, jakož i nespecifikované využití času. Způsoby cestování: Pěší chůze nebo cyklistika: Cestování pěšky nebo na kole Automobil, motocykl: Cestování mopedem/motocyklem/motorovým člunem, osobním automobilem a nákladním automobilem/dodávkovým vozem/traktorem

11

Veřejná doprava: Zahrnuje nespecifikovaný druh veřejné dopravy, cestování vozidly taxi, autobus/autokar, tramvaj/metro, vlak, letadlo nebo loď /člun a další specifické druhy veřejné dopravy Nespecifikovaný druh dopravy: Zahrnuje nespecifikovaný druh soukromé dopravy, ostatní specifikované druhy soukromého cestování a nespecifikovaný druh dopravy Cestování celkem: Zahrnuje všechny druhy cestování Zdrojem všech hodnot, které jsou uvedeny v části publikace, jež se týká dat z průzkumů TUS, je Eurostat “How Europeans spend their time – Everyday life of women and men (Jak Evropané tráví svůj čas – Každodenní život žen a mužů) – Data 1998 – 2002”, ISBN 92-894-7235-9.

V této publikaci dále platí tyto konvence: BE = Belgie, CZ = Česká republika, DK = Dánsko, DE = Německo, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, CY = Kypr, LV = Lotyšsko, LT = Litva, LU = Lucembursko, HU = Maďarsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, SL = Slovinsko, SK = Slovensko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie, NO = Norsko

12

Další informace: Novináři se mohou obrátit na službu mediální podpory: Bech Building Office A4/017 . L-2920 Luxembourg . Tel. (352) 4301 33408 . Fax (352) 4301 35349 . E-mail: [email protected]

Podpora pro evropská statistická data: Eurostat spolu se členy „Evropského statistického systému“ vytvořil síť podpůrných center, která budou existovat téměř ve všech členských státech i v některých zemích ESVO. Jejich posláním je poskytovat pomoc a pokyny pro internetové uživatele evropských statistických dat. Úplné informace ohledně této podpůrné sítě je možno nalézt na našich internetových stránkách: www.europa.eu.int/comm/eurostat/ Seznam míst ve světě, kde je možno zakoupit publikace, je k dispozici v: Kanceláři pro úřední publikace Evropských společenství: Office for Official Publications of the European Communities 2, rue Mercier . L-2985 Luxembourg URL: http://publications.eu.int E-mail: [email protected] BELGIEN/BELGIQUE/BELGIË - DANMARK - DEUTSCHLAND - EESTI . ELLÁDA - ESPAÑA FRANCE - IRELAND - ITALIA - KYPROS/KIBRIS . LUXEMBOURG - MAGYARORSZÁG - MALTA NEDERLAND - ÖSTERREICH - POLSKA - PORTUGAL - SLOVENIJA - SLOVENSKO SUOMI/FINLAND - SVERIGE - UNITED KINGDOM - BALGARIJA - HRVATSKA - ÍSLAND - NORGE - SCHWEIZ/SUISSE/SVIZZERA - AUSTRALIA - BRASIL - CANADA - EGYPT - MALAYSIA - MÉXICO - SOUTH KOREA - SRI LANKA - T'AI-WAN - UNITED STATES OF AMERICA

ZDROJOVÝ TEXT: angličtina

Název v originále: Short distance passenger mobility in Europe Zdroj: Eurostat, Statistics in focus – Transport, 5/2005 Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS

13