- 68 -
Prokop
V současné době se v nukleární medicíně využívají radioaktivní isotopy v široké paletě diagnostických metod. Radioaktivní isotopy se v různé chemické formě aplikují přímo do organismu vyšetřovaného a vhodným detekčním zařízenímse sleduje chování radioaktivní látky v daném orgánu, ve kterém je daný radionuklid, nebo označená sloučenina kumulována. Tímto způsobem se získává diagnostická informace o sledovaném orgánu /např. zobrazení polohy a tvaru orgánu, jeho funkce, atd./. Pro tyto tzv. in vivo metody prováděné přímo v organismu ^ají největší význam izotopy s krátkým poločasem rozpadu, nízko energetickým v- zářením a pokud možno minimálním korpuskulárním zářením tak, aby radiační zátěž organismu byla minimální. V tab. č. 1 je uveden přehled nejrozšířenějších nuklidů využívaných v současné době v nukleární medicine. se aplikují bu3 p*ímo ve vhodné chemické form mě /?'a ^^ TcO./ nebo ve formě označené chemické látky a vhodným biologickým chováním /pvrofosfát, glukonát, atd./. Na OTOÍ se proto radionuklidy dodávají v různých formách: - v injekční formě odpovídajícího chemického složení, které se přímo aplikují /inj. 67Ga-citrát, inj. Na y 9 m TcC,/ X
1^1
- v injekční formě značené sloučeniny OJH, BC s J J - v generátorových systémech Některé krátkodobé nuklidy joou získávány z tzv. generátorových svstémů přímo na CNř/í. Generátor je zařízení, které umožňuje periodicky oddělovat - většinou alucí dceřinný krátkodobý radionuklid od dlouhodobého mateřského
- 69 -
úklidu pevně zakotveného na sorbentu. Eluce se provádí po opětovném nárostu aktivity y dceřinného radionuklidu / Mo 6 6 ^ 6h UU 3 ll§d 113 99 Tc>
3 n
Separace v jednom generátoru se provádí do té doby než aktivita náplně generátoru neklesne pod em :ra konomicky únosnou mez / ^ T c gen týden, -' In gen 3 měs./. Generátory /nejčastěji sorbční/ se dodávají na ONUí v pravidelných intervalech jako kompaktní nebo stavebnicové systémy, které mají jednoduchou obsluhu. Fa stíněnou kolonku s nasorbováným mateřským nuklidem je připojen zásobník s elučním rcztokem. Na výstupu generátoru se napichne sterilní penicilinka, do které je přesát přes sorbční kolonkua sterilní miliporový filtr eluční roztok bu5 podtlakem v evakuované penicilince, nebo přetlakem injekčního roztoku v zosobní baňce. Celá operace trvá několik min. V poslední době je na některých pracovištích CNR* používán také extrakční generátor ^ m T c , který umožňuje zpracovávat ^ M o s nízkou měrnou aktivitou, připravovaný v čoSR. Toto zařízení je složitější než sorbční generátor a proto je extrakční generátor stabilně instalován na ONM a zařízení se 1 x týdně plní roztokem ^¥o. Vlastni separace /extrakce/ se provádí 1-2 x denně jako u sorbčního typu. Takto získané sterilní roztoky nuklidů / 1 1 3 m I n C l , Na**mTc0./ se mohou již aplikovat, neboslouží k přípravě značených organických látek RF s vhodným biologickým chováním. Pro přípravu RF jsou dodávány tzv. soupravy pro zračení - T-CITy, které obsahují sterilní komponenty pro určitý počet diagnostických vyšetření daného typu. Po odpovídajícím naředění 3 smíšeni daných komponent a roztoku radioaktivního nuklidu vznikne RF požadovaného typu /pyrofosfát, rlukonát, atd./, které je určeno !c aplikaci. Další velkou skupinou vySetření, prováděných r,a ONÍ', je radioimunologická analýza - RIA. Tato laboratorní technika wužívrf imunochemických vlastností bílkovin ke stanovení biologicky významné látky, která se nachásí v organizmu v nepatrném množství, pomocí vhodného činidla - antišenu - označeného radioaktivním izotopem. Tyto labora-
- 70 -
torní metody jsou pro pacienta velmi výhodné, protože jeho organizmus nepřichází vůbec do styku s radioaktivními izotopy. Komponenty pro stanovení se dodávají v RIA soupravách. Pro vlastní stanovení se provede označení antigénu radioaktivním izotopem a pak se provádí odpovídající stanovení. Pro tyto laboratorní metody jsou výhodné z hlediska metodiky stanovení radionuklidy s delším poločasem rozpadu a v - zářením, které se detekuje snad125y 75 něji než . - záření. Nejčastěji se používá J, -oe a •% - zdroje kontuninuce. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že pracovní náplň na pracovištích CNP/ je možno rozdělit Potěch to základních činností, které nesou různá rizika radioaktivní kontaminace /Rit/: 1. Příprava základních nuklidů z generátorových systémů /7"mTc, 1 1 ^ m in/, analytická kontrola produktu, manipulace s aktivitou 25 Guq /generátor y ' m Tc/ nebo 5,5 GBq /generátor 1 1 3 m I n / . 2. Příprava značených sloučenin pro jednotlivé typy diagnostického vyšetření, analytická kontrola, manipulace u Tc sloučenin max. 2 G£q v jedné přípravě, u In sloučenin max. 5 GBq v jedné přípravě. 3. Ředění RF na jednotlivé diagnostické dávky, manipulace s max. aktivitou 18-55 M£q. 4. Příprava a vlastní aplikace RF, manipulace s max. aktivitou 18-55 Vóq. 5. RIA metody, manipulace s aktivitou do 5C kBq. Vřechny tyto činnosti jsou běžné, jednoduché a časově nenáročné radiochemické operace. Pracovní činnost na CNÄ* má však některé specifické podmínky. a/ Přípravu RF ve formě injekčních roztoka je nutno provádět ve starilních podmínkách se starilním materiálem. Dodržovaní podmínek sterilní práce poněkud komplikuje a ztěžuje práci s radioaktivními látkami a naopak, v některých případech si dokonce jednotlivé požadavky konkurují a jejich splnění je technicky složité. Např. pro práci s otevřenými zářiči je požadován v pracovním
- 71 -
b/
prostoru podtlak, aby nemohlo dojít k úniku RK mimo pracovní prostor. Pro práci ve sterilních podmínkách je naopak požadován v pracovním prostoru přetlak, který zamezuje vnější bakteriální kontaminaci /BK/. Tuto konkurenci požadavků je nutné zvažovat při volbě technolorie a využití pracovních prostor. Vzhledem k rozsahu možných následků,vzniklých při RK nebo BK, je nutné preferovat požadavky pro práci s RL a umístovat práce s potenciální možností vzniku radioaktivních par a aerosolů do odsávaných prostor - digestoři. Zamezení BK lae úspěšně řešit např. bakteriální filtrací produktu těsně před použitím. Druhou zvláštností je časová organizace práce na ONM. Většinu RF potřebných pro vyšetření během dne je nutné připravit v poměrné krátkém časovém intervalu tak, aby preparáty byly připraveny k aplikaci kolem 8. hodiny. Tato kumulace několika příprav RF do krátkého časového intervalu vyžaduje vysokou koncentraci pracovníků a dobrou organizaci práce. Organizace pr.^ce je nutná proto, aby bylo možné sladit Časovou náročnost jednotlivých typů vyšetření a využít tak maximálně kapacitu detekčních zařízení /:'- kamer, \ - grafu/.
Specifické podmínky na ONM významně ovlivňují systém práce a tedy i riziko RK. ľrotojsou zde rozvedeny některé ze základních zkušeností a zásad práce a RL aplikované do specifických podmínek ONÍ1!. RK jsou rozptýlené RL potenciálně nebo bezprostředně ohrožující člověka. Toto rozptýlení může být: - záměrné, tj. technologická kontaminace zařízení aparatury, nádobí, pracovní plochy 3 pomocného materiálu, které je nezbytně nutná k provedení dané operace s RL.
- 72 -
- náhodné /nekontrolovatelné/, tj. RK, ke které dochází náhodně během operace s RL a to bu3 vlivem lidského faktoru /rozstřik RL/ nebo vlivem technických závad na zařízení a materiálu /prasklé sklo, těsnění/. Zvolený systém práce by měl přispět k tomu, aby při dané operaci byla náhodná kontaminace, způsobená lidským faktorem, minimální, v ideálním případě žádná. Riziko technických závad je nízké, ale úplněvyloučit ho nemůžeme /napr. prasknutí volně stojící kádinky/. Základním předpokladem pro omezení náhodné kontaminaceje její lokalizace a zamezení jejího dalšího šíření. Je tedy nutné znát pohyb a výskyt RK v daném čase /co je kontaminováno a co je čisté/. Abybylo možno sledovat pohyb RK je nutné zajistit vhodný způsob monitorování, který umožňuje kontrolu RK pracovníka nejen po ukončení práce /dané přípravy/, ale hlavně kontrolu RK jak materiálu tak pracovníka během vlastní pracovní činnosti. Při volbě zařízení je nutné respektovat typ záření a citlivost, se kterou je nutné měřit. Sondu je třeba umístit tak, aby umožňovala bez velkého přecházení sr.adnou průběžnou kontrolu při práci. Umístění /stínění/ musí být takové, aby vysoká dávkové intenzita pracoviště /extr. Tc generátor/ nezvyšovala příliš hladinu pozadí a nesnižovala tak citlivost měření. Dalším faktorem, který ovlivňuje riziko výskytu a rozsah RK, je volba a uspořádaní prac. prostoru, plochy. Je výhodné, pokud to prac. prostor /laboratoř/ umožní, zajistit pro každou rutinní přípravu vlastní pracovní plochu /podložní mísu/ s nádobím a pomocným materiálem a to i v případě potřebv rozdělení plochy na část pro sterilní a nesterilní činnost. Tím se snižuje riziko šíření RK mezi jednotlivými izotopy, RF. Přitom některý pomocný materiál /pinzety, kleště, periicilinky/ neixí nutno' Sekontaminovat, což snižuje časovou náročnost přípravných prací.
- 73 Důležitou roli pro zdárné provedení dané chemické operace s RL má pomocný materiál /pinzety, kleště, injekční stříkačkv a jehly/. Tento materiál je nutné odkládat během pracovní činnosti tak, aby nedocházelo k RK manipulačních č*stí, které přicházejí do styku s rukama. K tomu účelu jsou vhodné různé nádoby-toulce, ve kterých mohou být pinzety a kleště ve svislé poloze /je výhodné rozdělit kleště - pinzety do několika nádob podle účelu; sterilní-RX- nesterilní atd./. Injekční stříkačky a jehly, které je nutné během jedné přípravy používat opakovaně, je vhodné odkládat na stejné místo, do stejná polohy, jinak se stávají velmi nepříjemným zdrojem RK, která většinou snadno unikne pozornosti. Velmi důležitou pomůckou při práci s RL jsou rukavice. Vzhledem k tomu, že se používají obvykle jedny rukavice k několika operacím jak sRL tak pro sterilní činnost, která obvykle navazuje na práci s RL, může velmi snadno dojít k nekontrolovatelnému přenosu RK /sterilní filtrace/. Je proto výhodné průběžně kontrolovat RK rukavic a případnou kontaminaci okamžitě odstranit.
F.etodika_dekontaminacei Z uvedeného přehledu vyplývá, že důsledným sledováním výskytu a pohybu RK během pracovního procesu je možné omezit tuto nežádoucí RK na minimum. Dojde-li k RK, je nutné respektovat tyto hlavní zásady: -Je nutné zachovat klid, rozvahu a uvědomit si rozsah RK. - Při dekontaminaci je nutné postupovat rychle, ne však zbrkle a ukvapeně, s vědomím, že při okamžité dekontaminaci lze radioaktivní látku smýt obvykle velmi lehce, z jakéhokoliv povrchu.
- 74 -
K vlastní dekontaminaci radiofarmak, kterou provedeme okamžitě, lze použít roztoku saponátu nebo běžného mýdla. Při vlastnŕn prac. postupu, při kterém dojde k náhodné bodové RK, tj. náhodnému potřísnění či rozstříknutí RL rva malé ploše, je vhodné před dalším pokračováním přece provést: a/ U pracovní plochy /podložní mísy/ obvykle postačí odsát RL a místo překrýt vatou nebo filtračním papírem. Totéž je možno provést při RK stolu nebo podlahy. Podmínkou vsak je znát přesně místo /rozsah/ RK. b/ U materiálu, který byl nevhodně povrchově kontaminován, je nutné vložit daný materiál do polyetylénového sáčku, nebo na samostatnou podložní mísu a s náhradním materiálem pokračovat v práci /jedná se o pinzety, kleště, injekční stříkačky a obalový materiál - penicilinky/. Není-li k dispozici "po ruce" náhradní materiál, nebo nemůže-li'.náhradní materiál někdo podat, je nevhodné jít potřebnou věc hledat do zásuvky či skříně. V tomto případě je vhodnější používaný kontaminovaný předmět otřít a pokračovat v další práci. Je však nutné si uvědomit, že může dojít k nekontrolovanému přenosu RK z předmětu na gumové rukavice a na ostatní předměty používané při práci. To je důležité v těch případech, kdy se RK může z rukavic přenést na obalový materiál /penicilinku/ nebo injekční stříkačku, ktará se bude používat i po skončení přípravy RF /např. při aplikaci nebo dávkování RF/. c/ Dojde-li ke kontaminaci oděvu, jedná se obvykle o vnější část oděvu /plaší/. Je nutné kontaminovanou část oděvu svléknout a vložit do polyetylénového sáčku, proměřit, zda RK nepronikla na další část oděvu, nebo zda nedošlo ke kontaminaci kůže. d/ Dojde-li ke kontaminaci kůže, je třeba okamžitě kontaminované místo omýt. Při DK je důležitá rychlost odstranění RL a proto stačí omýt kontaminované místo proudící vláehou vodou /nepoužívat teplou vodu!/ a
- 75 pak běžným toaletním mýdlem, případně měkkým kartáčkem. Pokud se DK provede rychle, nečiní dekontaminace HF používaných na ONI.' žádné potíže /mimo koloidV. Při této lokální RK kůže je tedy výhodnější přerušit okamžitě práci a zamezit dalšímu nekontrolovatelnému šíření RL na kůži. Protože aktivita používaná při jednotlivých přípravách RF /mimo eluci, extrakci generátoru/ je nízká, není nebezpečí zvýšení vnějšího ozáření pracovníků vysoké. Hrozí však nebezpečí navázání RIC na kůži a postupné pronikání RK do kůže a dále do organismu, které je u některých radionuklidů - T, Tc, koloidy - velmi rychlé / řádově několik min./. Tato RK se pak velmi těžko odstraňuje. Pro rychlou DK kůže je přerušeni*práce a několikaminutová ztráta výhodnější i v časové tísni při vlastní přípravě daného typu RF, než pozdější DK po ukončení přípravy. e/ Pokud dojde k RK, kterou jsme nezachytili monitorovacím systémem během pracovního úkonu a bvla zjištěna až při konečném monitorování po skončení práce /rebo dokonce až náhodou během pracovního dne/ je obvykle nutné proměřit celé pracoviště /pracovní prostor, laboratoř, měřicí místnost, spojovací chodby/, protože došlo k roznesení, obvykle lokálnímu, RK po velké ploše. Toto vyhledávání RK je obvvkle velmi zdlouhavé a časově náročné, ľekdv se vůbec nepodaří zjistit všechny kontaminované plochy a dochází po dekontaminaci k opětovnému nekontrolovanému rozptýlení RK po pracovním prostoru. V tab. 2 jsou uvedeny některé vhodné způsoby pro DK radiofarraak, používané na odd. RF v IJJV. Vlivem časového faktoru došlo obvykle v tomto případě k navázání /sorbci/ nebo průniku /difúzi/ RK do povrchu prac. ploch, podlah, oděvů nebo kůže. Proto je DK obvykle velmi obtížná a časově náročná. Dojde-li k RK většího rozsahu - rozlití většího objemu RL nebo RIC velkých ploch - je nutné postupovat při DK podle instrukcí havarijních řádů, vypracovaných pro konkrétní podminky daného ONI,*.
- 76 -
Tab. č. 1: Přehled nejpoužívanějších isotopů v nukleární medicine. Isotop
Poločas rozpadu
h
12,3 roků
0,018
14,3 dnů
1,7
32 p 58 67
75
částic beta
Energie /MeV/ záření
Co Ga
72
dnů
0,81
77,9
hod.
0,092 0,182
Se
128
dní
0,27
99m T c
113mIn 125
I
1 3 1
I Au 201, n
198
6,0 hod. 1,7 bod. dní 6C
0,140 0,390 0,028 0,035
ční S 2,7 dne hod. 72
0,608 0,952
0,343 0,411 0,135 0,167
Tab. č. 2: Přehled základních způsobů DX radiofarmak Povrch - plocha
yp
Způsob dekontaminace
podlahy
napastováné FVC
rozpustit a smýt pastu např. etanolem
stoly
umakart dřevo
saponáty, alkal. roztok, etanol
nádobí
sklo porcelán
saponáty, alkal. roztok, etanol
měřicí zařízení
sondy
etanol
oděv
textilie
časová dekontaminace
pokožka
ošetřená krémem, suchá
voda, mýdlo podle typu RK
- 77 -
Tab. č. 2: pokračování
Radionulclid J
2
Po známka
Způsob dekontaminace
r.-vcHLá jodace kůže a průnik do organismu
zredukovat J slabým alkal. roztokem izotop, zřečí. rozt. J~
J~
BC-J
— •• —
vod. roz,t. NH. + 30 % EtOHj roztokeS sody + 30 % EtOH
OJH-J
_ •' —
jodová tinktura + thiosíran roztokem sody
tfo-99 Tc-99m
rvchlá sorbce a difúze do kůže
Tc-BF koloidní formy
rychle proniká pouze mech* opláchnudo kůže tím, časová DK
In-113ni koloidní formy katiónty
- «_ obecně
fyziológ, roztokem MEK, etanolem
chelatonem, pouze mech. opláchnutím, časová DK chelatonerc
