Rada Evropské unie Brusel 13. února 2015 (OR. en) 6024/15
RECH 20 IND 17 COMPET 31 ECOFIN 104 POZNÁMKA Odesílatel:
Předsednictví
Příjemce:
Výbor stálých zástupců / Rada
Č. dok. Komise:
15985/14 ECOFIN 1088 SOC 823 POLGEN 171 EMPL 177 EDUC 335 ENV 933 RECH 458 ENER 479 FISC 208 TELECOM 221
Předmět:
Příprava na zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve dnech 2. a 3. března 2015 Vytváření vzájemně prospěšných a udržitelných vztahů mezi opatřeními podporujícími inovace a opatřeními uvolňujícími potenciál Evropy pro růst v rámci Evropského výzkumného prostoru a) Sdělení Komise „Roční analýza růstu 2015“ b) Investiční plán pro Evropu v oblasti výzkumu a inovací – prezentace Komise – politická rozprava
Úvod Komise v analýze růstu na rok 2015 zveřejněné dne 28. listopadu 2014 představuje v hlavních rysech svoji novou agendu růstu a zaměstnanosti. Roční analýza růstu spolu s doprovodnými dokumenty stanovuje balíček v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic, který je v rámci politických směrů pro stávající Komisi prvořadou prioritou. Pro rok 2015 doporučuje Komise v analýze tři hlavní pilíře ekonomické a sociální politiky EU:
6024/15
dhr/PH/mo DG G 3 C
1
CS
–
obnovený závazek ke strukturálním reformám;
–
úsilí o fiskální odpovědnost;
–
koordinovaná podpora investic.
Úsilí členských států vyvíjené v kontextu evropského semestru má být doplněno investičním plánem pro Evropu. Tento plán bude založen na třech vzájemně se posilujících prvcích: –
mobilizace dalších investic v průběhu příštích tří let;
–
cílené iniciativy, aby tyto další investice odpovídaly potřebám reálné ekonomiky;
–
opatření s cílem zajistit větší regulační předvídatelnost a odstranit překážky pro investice, aby se Evropa stala přitažlivější, čímž se dopad plánu znásobí.
Výzkum a inovace v kontextu evropského semestru V souvislosti se strukturálními reformami je v roční analýze růstu zdůrazněn zejména význam zajištění kvalitních investic v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU. Investice do výzkumu a inovací na vnitrostátní i regionální úrovni navíc hrají zásadní úlohu pro nastartování udržitelného růstu. Členským státům se doporučuje, aby pro ně byly i nadále prioritou veřejné investice do výzkumu a inovací při současném zajištění jejich efektivity a pákového efektu na soukromé investice. Jsou také vybízeny, aby se soustředily na kvalitu výzkumných a inovačních institucí, své postupy tvorby strategií a politik a na příslušné programy. Zároveň je třeba udržet tempo reforem, aby se zajistilo prostředí podněcující investování, které je nezbytnou podmínkou pro investice podniků do výzkumu a inovací a pro rychle rostoucí inovativní malé a střední podniky. Roční analýza růstu rovněž uvádí do souvztažnosti reformy a investice. Členské státy již díky procesu evropského semestru získaly zkušenosti se zlepšováním účinnosti využívání veřejných prostředků. Pokroku se dosáhlo i v přístupu k Evropskému výzkumnému prostoru, například díky stanovení společných referenčních úrovní pro měření kvality výzkumných systémů a vzájemného učení.
6024/15
dhr/PH/mo DG G 3 C
2
CS
Pokud jde o investiční plán, roční analýza růstu doporučuje, aby byly finanční prostředky nashromážděné v jeho rámci zaměřeny mimo jiné na vzdělávání, výzkum a inovace – tedy na oblasti, v nichž jsou jednoznačně zapotřebí a v nichž se očekává, že pokrok přinese značné přínosy z hlediska ekonomiky i společnosti. Cílem Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) je tedy podporovat strategické investice, které jsou v tomto ohledu významné z evropského hlediska. Počáteční kapitál EFSI, který bude k získání dalších investic převeden z programu Horizont 2020, nepředstavuje podle Komise finanční prostředky, které nebudou využity pro inovace. Tyto finanční prostředky naopak poslouží k investicím do inovativních projektů s větším pákovým efektem. Komise také členské státy vybízí, aby výrazně posílily využívání inovativních finančních nástrojů v klíčových investičních oblastech, jako je podpora výzkumu a vývoje, a to vyčleněním určitého procenta prostředků přidělených podle svých příslušných dohod o partnerství v rámci evropských strukturálních a investičních fondů ve prospěch jednotlivých klíčových investičních oblastí (5 % v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací). Nedílnou součástí investičního plánu je také zkvalitňování rámcových podmínek pro zaměstnanost, růst a investice, a to s cílem posílit rovné podmínky pro všechny a odstranit překážky investic na jednotném trhu. Mezi oblasti, které jsou v krátkodobém a střednědobém horizontu zvláště důležité, patří podpora výzkumu a inovací, neboť konkurenceschopnosti EU by prospělo méně překážek bránících předávání znalostí, otevřený přístup k vědeckému výzkumu a větší mobilita výzkumných pracovníků.
6024/15
dhr/PH/mo DG G 3 C
3
CS
Politická rozprava Z výzkumu a vývoje, inovací a digitální ekonomiky se staly hlavní síly rozvíjející růst a konkurenceschopnost na celém světě. Mezeru mezi výzkumem a inovacemi je třeba překlenout podporou sítí bez překážek a plným využíváním potenciálu systémů pro výzkum a inovace jednotlivých států. V tomto kontextu má zásadní význam vytváření pevných vazeb mezi Unií inovací a Evropským výzkumným prostorem, včetně optimálního využívání veřejných investic ve výzkumu. Jak Rada uznala v závěrech ze dne 5. prosince 2014 1 o výzkumu a inovacích jako zdroji růstu v budoucnu, dobře fungující Evropský výzkumný prostor je nezbytný pro zvýšení úrovně excelence evropského veřejného výzkumného systému a pro dosažení maximální návratnosti veřejných investic v oblasti výzkumu a vývoje. Při probíhající fiskální konsolidaci jsou investice do infrastruktury omezeny dostupností veřejného financování, což znamená, že je zapotřebí většího objemu finančních prostředků ze soukromých zdrojů 2. Doposud však soukromé zdroje financování určené pro infrastrukturu nedosáhly nezbytné úrovně. Zejména pokud jde o projekty v oblasti výzkumu a inovací, jsou informace o hodnotě projektu zpřístupňovány jen postupně. To může investorům ztížit správné posouzení a účinné sledování inovačních projektů, a to i jejich hospodářského dopadu, což může vést k nezapojení soukromého sektoru. Výzkumné infrastruktury nicméně představují jednu z klíčových výhod evropské vědy a inovací, a to jak z pohledu výzkumné obce, tak i z pohledu soukromého sektoru. Plní klíčovou úlohu v Evropském výzkumném prostoru, jelikož stimulují vědeckou aktivitu, usnadňují navazování kontaktů mezi vědci a podporují výměnu znalostí mezi nimi. V rámci znalostní ekonomiky je pak také vzhledem k této skutečnosti zvláštní důraz kladen na elektronické infrastruktury, které pokrývají potřeby příslušníků výzkumu a inovací. Výzkumné infrastruktury světové úrovně a celoevropského zájmu jsou pro posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti výzkumu nepostradatelné, členské státy však nemají samy o sobě dostatečné možnosti k vybudování takovýchto zařízení. Ve zprávě zvláštní pracovní skupiny pro investice v EU se uvádí, že pokud jde o příští generaci rozsáhlých evropských výzkumných infrastruktur, často dochází ke zpoždění investičních projektů nebo ke zmenšování jejich rozsahu, jelikož rozpočtové plány členských států nepočítají s prostředky na vybudování příslušných zařízení a jejich provozování.
1 2
Dokument 16425/14. Zpráva Evropské investiční banky o investicích a financování investic v Evropě z roku 2013.
6024/15
dhr/PH/mo DG G 3 C
4
CS
A také nelze neupozornit na skutečnost, že přestože některá zařízení věnující se aplikovanému výzkumu by v zásadě mohla být částečně financována soukromými uživateli, jsou téměř výhradně financována pouze z veřejných zdrojů. Zdá se, že stejná situace panuje i obecně v aplikovaném výzkumu zaměřeném na inovace. Z tohoto důvodu naléhavě potřebujeme vytvořit příznivější podmínky pro soukromé investice do výzkumných infrastruktur a přehodnotit rámcové podmínky pro soukromé investice do výzkumu, a to i s ohledem na dlouhodobou spolupráci univerzit s průmyslovými podniky a rámec státní podpory pro výzkum a inovace. Abychom toho mohli dosáhnout, je zapotřebí vést skutečný dialog se soukromým sektorem, vytvářet vzájemně prospěšné projekty a dlouhodobý závazek. K zajištění kvalitnějších veřejných investic do výzkumu a inovací a většího objemu investic ze soukromých zdrojů jsou zapotřebí strukturální reformy. Veřejné výzkumné instituce a univerzity jsou důležitým místem rozvíjení znalostí, lidského kapitálu a dovedností, které jsou nezbytné i pro výzkum a vývoj v podnikové sféře, významná úloha veřejného sektoru však spočívá rovněž v tom, že stanovuje důležité rámcové podmínky pro inovační činnosti v soukromém sektoru. Aby však všichni aktéři mohli svou úlohu plnit v celém rozsahu a bylo možné plně využít vytvořeného potenciálu, musejí být odstraněny strukturální a regulační překážky. Investiční plán v tomto ohledu uvádí zejména otázky předávání znalostí, otevřeného přístupu k vědeckému výzkumu a větší mobility výzkumných pracovníků. Tyto otázky jsou také součástí priorit Evropského výzkumného prostoru. Evropský výzkum stojí před nutností řešit dopady globalizace trhů a průmyslu, digitalizace a nových technologií, jakož i před nutností řešit sociální otázky, jako je stárnutí populace nebo změna klimatu. Na jedné straně spolu v celosvětovém měřítku evropské univerzity a jiné výzkumné instituce soupeří o studenty, výzkumné pracovníky a partnery z řad průmyslových podniků. K tomu, aby si uchovaly atraktivitu, bude zapotřebí, aby se otevřely podnikatelské sféře a mezinárodní spolupráci, což může pomoci se získáním nových finančních prostředků. Na druhé straně rozvíjejí mnohé společnosti otevřený inovační přístup k výzkumu a vývoji a začínají vnímat veřejný výzkum jako strategický zdroj. Lepší mobilita výzkumných pracovníků, a to nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale také mezi akademickými institucemi a podniky, může být pro tento přístup prospěšná tím, že zajistí vzájemné obohacování a disponibilitu pracovníků se zkušenostmi z veřejné i soukromé sféry a s mezinárodním pohledem na celou problematiku. *
* *
6024/15
dhr/PH/mo DG G 3 C
5
CS
S ohledem na celkový kontext uvedený v předchozích bodech vyzývá předsednictví Radu pro konkurenceschopnost (výzkum), aby se na zasedání dne 3. března 2015 zabývala následujícími otázkami se zaměřením na výzkum a inovace, a přispěla tak k provádění evropského semestru: 1.
V roční analýze růstu na rok 2015 se zdůrazňuje, že členské státy by se měly zaměřit na strukturální reformy svých systémů pro výzkum a inovace, aby se zlepšila kvalita strategií, programů a institucí v oblasti výzkumu a inovací a maximalizoval se účinek investic do výzkumu a inovací. Existují dle Vašeho názoru obzvláště účinné reformy, které by v této souvislosti měly být zvažovány?
2.
V investičním plánu se klade důraz na předávání znalostí, otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu a větší mobilitu výzkumných pracovníků jakožto významné prvky pro posílení rovných podmínek a odstranění překážek investic do výzkumu a vývoje v Evropě. Co je podle Vás nejvíce zapotřebí, aby se zajistilo takové prostředí, které bude příznivé pro investice podniků do výzkumu a inovací?
3.
V rámci investičního plánu pro Evropu se mají podporovat strategické investice evropského významu do oblastí, jako je výzkum a inovace. Podpora se bude týkat také rizikového financování pro malé a střední podniky a společností se střední tržní kapitalizací v celé Evropě. Jak lze v tomto kontextu v maximální možné míře výhod investičního plánu využít pro výzkum a inovace, a to i pro udržitelné výzkumné infrastruktury a elektronické infrastruktury? ____________________
6024/15
dhr/PH/mo DG G 3 C
6
CS
