Měnové a hospodářské aspekty evropské integrace
Petr Procházka náměstek ředitele sekce kancelář ředitel odboru EU & mezinárodních organizací
Příspěvek na semináři „Ztratí členské státy ekonomickou a fiskální suverenitu?“ Evropský dům 27. března 2013
Etapy integračního procesu – teoretický model
1. Zóna volného obchodu (EFTA) 2. Celní unie (EEC)
1960 1958-1968
3. Jednotný vnitřní trh (Single market) 1992 4. Hospodářská a měnová unie 5. Politická unie
1999/2002 ???
2
Šedá je všechna teorie: segmenty a principy HMU
Hospodářský segment – hospodářská politika = věc společného zájmu, založená na těsné koordinaci hospodářských politik členských států, na vnitřním trhu a na definici společných cílů Měnový segment– zavedení společné měny – eura, určování a provádění jednotné měnové politiky a kursové politiky Hlavní principy – stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky, udržitelná platební bilance
Zákaz měnového financování a zákaz zvýhodněného přístupu • Článek 123 SFEU: „ECB nebo centrálním bankám členských států se zakazuje poskytovat… jakýkoli typ úvěru… orgánům, institucím… Unie,… vládám… či jiným veřejným subjektům… členských států; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů..“ • Článek 124 SFEU: „Zakazují se jakákoli opatření, která nejsou odůvodněna veřejným dohledem a umožňují (výše uvedeným subjektům) zvýhodněný přístup k finančním institucím…“ 4
Veřejné finance: SGP & jeho „reforma“ 2005 Členské státy EU musejí podle čl. 126 SFEU + Protokolu č. 12 střednědobě udržovat rozpočtovou pozici (veřejné rozpočty) v blízkosti rovnováhy nebo v přebytku prostřednictvím plnění 2 kritérií: a) poměr plánovaného nebo skutečného deficitu veřejných financí k HDP ≤ 3% b) poměr hrubého vládního dluhu k HDP ≤ 60% Pokud 1 či obě kritéria nesplní, započne tzv. procedura při nadměrném schodku (EDP). Zemím eurozóny při neplnění nápravných opatření hrozí sankce. 2005 „reforma“: a) posílená preventivní část paktu • individuální definice střednědobého cíle • tlak na odpovědnější politiku v období růstu • strukturální reformy jsou brány do úvahy b) zdokonalená aplikace EDP • změkčení kritérií pro započetí EDP (hluboká recese) • definování dalších faktorů, které je možné vzít do úvahy • prodloužení lhůt pro nápravu, možno i během EDP
5
Zákaz vzájemného ručení za svrchované závazky jiných členských zemí (no bail-out clause) neboli každý za svoje
• Článek 125 SFEU: „Unie neodpovídá … ani nepřebírá závazky ústředních vlád … kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru…“ • Totéž platí pro vztahy mezi členskými státy. • Přesto se náklady zadlužování na dlouhou dobu sjednotily na úrovni nejsilnějšího – trh pevně věřil ve vzájemné ručení…
6
Maastrichtská konvergenční kritéria (1992)
Kritérium cenové stability HICP < 1.5% nad průměrnou mírou inflace 3 členských zemí s nejnižší inflací
Kritérium konvergence úrokových měr < 2% nad úrovní dlouhodobých úrokových měr 3 zemí s nejnižší inflací
Rozpočtová kritéria
s referenčními hodnotami
3% poměru plánovaného nebo skutečného schodku veřejných rozpočtů k HDP v tržních cenách 60% poměru hrubého veřejného dluhu k HDP v tržních cenách
Kurzové kritérium / účast v ERM II členská země respektovala normální (+ 15%) fluktuační pásmo po dobu alespoň 2 let
+ Nezávislost centrální banky (institucionální kritérium)
7
Od finanční ke dluhové krizi
8
Koordinovaná globální reakce na krizi • • •
•
•
Krize takového rozsahu poprvé po 60 letech začala ve vyspělých zemích, v době míru a prosperity Postupně „trojkombinace“ krize finanční, hospodářská a fiskální Centrální banky zemí s rezervními měnami pumpují peníze do ekonomiky (FED a BoE přes kvantitativní uvolňování, ECB přes nákupy vládních CP na sekundárním trhu a levné půjčky bankám) a koordinují své akce (swapy, koordinované intervence) Iniciativu v listopadu 2008 převzala G-20 - razantní zvýšení zdrojů MMF: emise SDR (161 mld. SDR/ pův. 43 mld), bilaterální půjčky / NAB (51 + 370 mld. SDR z pův. 34), zdvojnásobení kvót MMF (238,4 mld. SDR => 476,8 mld. SDR) - aktivace FSB / globální finanční stabilita - regulace finančního trhu / BIS (Basel III, globální likvidita…) Participace ČR (SDR alokace:0,75 mld / 2 půjčky Fondu 1,03 + 1,5 mld EUR/ kvóta vzroste o 118% z 1,002 mld. SDR na 2,18 mld. SDR) 9
Bilance klíčových centrálních bank
10
Začarovaný kruh & negativní zpětná vazba • 2008 / 2009 řada vlád masivně rekapitalizovala „systémově důležité“ banky => prohloubení schodku VF + zvýšení dluhu • Nedůvěra na mezibankovním trhu => úložky u ECB, masivní investice bank do vládních obligací => krachy vlád mohou vést ke krachům bank • Vlády však i nadále (morálně či fakticky) ručí za pasiva bank => krachy bank mohou vést ke krachům vlád • Fenomén siamských dvojčat posílen existencí jednotného (finančního) trhu a jednotné měny Є 11
Veřejný dluh & veřejný deficit
Fiscal Position 2011, Comparison EU, USA, JPN 240
Japan
180
Public Debt
GR
120
IT IRL USA
POR UK
FR ESP PL
B EA-17 EU-27 A NL CY
D
HU
MT
60
LAT SI LIT SK CZDK RO
FIN BG
SWE
LUX EST
0
-12
-11
-10
-9
-8
-7
-6
Public Deficit -5 -4
-3
-2
-1
0
1
2
3
12
Globální finanční krize a návrhy EK • Finanční krize vedla k zamrznutí mezibankovního trhu zejména v eurozóně, k sanaci řady systémově důležitých bank z veřejných prostředků a k rozsáhlým regulatorním iniciativám prosazovaným ze strany EK • Ačkoli selhaly pouze některé národní dohledy ve „starých“ ČZ, EK navrhla a prosadila nové institucionální uspořádání dohledu nad FT v celé EU (ESFS = národní a EU orgány dohledu) a spolu s FR a NĚM prosazuje „potrestání viníků“ v podobě FTT • Deklaratorní cíle nové regulace: - zlepšit výkon dohledu - posílit a „ozdravět“ finanční instituce - zvýšit bezpečí a transparentnost FT - posílit ochranu spotřebitelů 13
Struktura evropských orgánů dohledu (ESFS = ESRB + ESAs)
14
Posilování EU rozměru regulace • Celoevropské zátěžové testy EBA (problém kredibility) • Dohled ESMA nad ratingovými agenturami, tlak na závaznou mediaci • Návrhy na celoevropský zákaz produktů • Omezení krátkých prodejů • Evropský rámec pro krizové řízení (dosud neschváleno) Rizika: A) přenos pravomocí národních autorit na EU a oddělování národních pravomocí od národní odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí B) nerovnoprávné postavení dohledů domácí a hostitelské země C) možné dopady unijních rozhodnutí na národní rozpočty 15
… naráží na mnohá „ale“ • Nadnárodní forma dohledu a regulace není a nemůže být zárukou proti opakování krize v budoucnu • „Potrestání viníků“ ve formě FTT ? V ČR banky žádnou finanční krizi nezpůsobily… • V globálním světě by EU FTT způsobila odliv kapitálu do zahraničí (potvrzeno zkušeností Švédska) • Pojištění všeho a všech vers. morální hazard • Zásadní námitky proti možnostem přesunů aktiv v rámci finančních skupin bez souhlasu obou regulátorů a proti budování tzv. integrovaného EU rámce pro krizové řízení • Nadměrná regulace je škodlivá, nákladná (náklady platí spotřebitel) a vede k suboptimální alokaci zdrojů a k nižšímu růstu 16
Evropské mechanismy pro zajištění finanční stability (do července 2013) & opatření přijímaná ECB
Evropský mechanismus pro zajištění finanční stability je založen na základě čl. 122.2 SFEU a na mezivládní dohodě zemí eurozóny. Jeho ustavení bylo oznámeno vládami eurozóny 9. května 2010. Zahrnuje následující instituce a opatření: 1) 2)
3) 4)
EFSM – European Financial Stabilization Mechanism- €60 mld: formálně samostatné rozšíření již existující facility na podporu platební bilance a její zpřístupnění celé EU 27 EFSF – European Financial Stability Facility = záruky ČZ eurozóny za půjčky ve výši €440 mld: Special Purpose Vehicle (SPV) – založené na 3 roky, ručené ČZ eurozóny; v červenci 2011navýšilo záruční kapacitu na € 780 mld (zápůjční kapacita €440 mld) Spolufinancování od MMF do výše €250 mld (50% financování ze strany EU): závazek využít existující podmíněné programy MMF, žádosti jsou posuzované na ad hoc bázi Opatření ECB (přijímaná Radou guvernérů ECB): - intervence na veřejných a soukromých trzích dluhopisů v eurozóně; - reaktivace US$ swapové linky s US Fed and dalšími hlavními centrálními bankami; - 3 a 6 měsíční refinanční operace za fixní sazbu; - nově i 3leté refinanční operace (v prosinci 2011 – 490 mld. EUR), tzv. LTRO; - od září 2012 Outright monetary transactions (OMT, nákupy 1-3 letých vládních CP na sekundárním trhu, podmíněné EFSF / ESM programem a plněním podmínek) . 17
Stálý Evropský stabilizační mechanismus (ESM) ESM je založen na novelizovaném čl. 136 SFEU a na mezivládní dohodě ČZ eurozóny . Měl od pol.roku 2012 trvale nahradit dočasné mechanismy EFSF and EFSM. Nový odstavec v čl. 136 Smlouvy: "The member states whose currency is the euro may establish a stability mechanism to be activated if indispensable to safeguard the stability of the euro area as a whole. The granting of any required financial assistance under the mechanism will be made subject to strict conditionality.“ Mezivládní dohoda byla podepsána v červenci 2011 v návaznosti na rozhodnutí summitu eurozóny a potvrzení ECOFIN z března 2011 (říjen 2012 německý ústavní soud v Karlsruhe) – do 7/2013 paralelně s EFSF při společné úvěrové kapacitě EUR 700 mld. ESM má následující rysy: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)
Mezivládní povaha – pouze země eurozóny Země mimo eurozónu se mohou dobrovolně účastnit (tj. půjčit zemi eurozóny v obtížích) na dvoustranném základě Efektivní velikost Є500 mld Věřitel poslední instance – pro zachování finanční stability v eurozóně Striktní podmínky / založeno na programech MMF Zapojení soukromého sektoru (CACs) Statut preferovaného věřitele Respektování zákazu měnového financování 18
Akcelerace systémových změn v oblasti HMU
• Návrhy EK na posílení koordinace hospodářské politiky (květen 2010 - posílení preventivní části SGP, zvýšení významu posuzování úrovně dluhu, Evropský semestr, národní rozpočtová pravidla uvést do souladu s SGP, zajištění kvality statistických dat a plné nezávislosti NSÚ) • „Six Pack“ (prosinec 2011 – aktivace dluhového kritéria, standardy rozpočtových pravidel, procedura při nadměrných nerovnováhách, vynucování, evropský semestr) • „Two pack“ (asi červen 2013 – svěřuje vynucovací pravomoci EK a ESD v rámci tzv. rozpočtového dohledu) • Fiskální kompakt (od ledna 2013 mimo UK a CZ, mezivládní smlouva potvrzující implementaci závazků plynoucí z výše uvedeného do národní legislativy, vč. automatického mechanismu nápravy) • Zpráva 4 presidentů „Towards a Genuine EMU“ (červen a prosinec 2012– shrnutí a návrh krátko a střednědobých kroků) • Komunikace EK „A blueprint for a deep and genuine EMU – Launching a European Debate“ (listopad 2012 – krátko, středně a dlouhodobá opatření ústící do federace národních států s bankovní, fiskální a hospodářskou unií) 19
Návrhy EK směřující ke vzniku „bankovní unie“ • S cílem přerušit začarovaný kruh mezi zadluženými státy a bankrotujícími bankami požádala v červnu 2012 Evropská rada Komisi, aby připravila návrh na založení mechanismu jednotného dohledu v eurozóně (SSM) • 12. září 2012 EK zveřejnila legislativní návrhy na založení SSM a na změnu způsobu hlasování v EBA při tzv. závazné mediaci • EK zároveň zveřejnila i „cestovní mapu“ k bankovní unii, která by měla být založena na následujících pilířích: EU systém pojištění vkladů EU systém krizového řízení (schemata restrukturalizace a ozdravení finančních institucí) možnost přímé rekapitalizace bank v eurozóně z ESM • … se záměrem, aby SSM začal fungovat od 1.1.2013 20
Hlavní rysy návrhů • ECB získá právo přímo dohlížet banky v EZ, dělbu práce mezi ní a domácími dohledy bude nutné specifikovat • SSM měl pokrýt všechny (cca 6000) banky v EZ, což bylo posléze výrazně omezeno na největší/ systémově významné banky; země mimo EZ se mohou zúčastnit na dobrovolné bázi (opt-in) • Dohled bude nezávislý na politicích i bankovním sektoru, bude však nutné jasně definovat odpovědnost • MP a dohledové pravomoci ECB budou striktně odděleny • Konzistenci s ESFS zajistí nový způsob hlasování v EBA • Účinnost k 1.1.2013, ale s postupným náběhem 21
… a reakce zemí mimo eurozónu
•
Bouřlivé reakce ze zemí mimo EZ, ale i EZ na summitu v říjnu 2012 => k 1.1.2013 měly být hotovy legislativní návrhy, zahájení SSM o rok později, řada věcných námitek (vč. hlasovacího systému v EBA) • ČR má přirozený zájem na řešení současné dluhové a finanční krize eurozóny a na zajištění její finanční stability • Integrita vnitřního trhu EU musí být plně respektována stejné podmínky pro participující a neparticipující země rovné zacházení pro společnosti podnikající na vnitřním trhu • Všechny komponenty BU musí být schváleny jako „balík“ • ESM nesmí být vnímán jako permanentní záchranný mechanismus pro banky (respektovat soutěžní právo EU) • Neparticipující země si musí zachovat pravomoci k zajišťování vlastní finanční stability • Ad hoc pracovní skupina intenzivně jedná, tripartita zasedá • Ale: „bankovní unie“ optimální měnovou zónu z eurozóny nevytvoří 22
Synergické efekty tak trochu jinak…
• Přitvrzení kapitálových požadavků a utužení regulace na finančních trzích přišlo souběžně s prohlubováním dluhové krize v eurozóně a hrozbou propadu do recese • Státy potřebují investory x při snižujícím se ratingu nemůže řada institucionálních investorů (pojišťovny, penzijní fondy) jejich obligace kupovat • Státy si při emisích dluhu konkurují navzájem i s bankami • Aby zvýšily kapitálovou přiměřenost, banky snižují aktiva a ukládají u ECB, vysychají úvěry do reálné ekonomiky • Úsporné programy a fiskální restrikce dále omezují růst • Bez růstu HDP je obtížné vytvořit dostatek prostředků na snížení dluhů … 23
Pohled ČNB – 2 důvěryhodné scénáře •
… aby země jako Řecko či Portugalsko znovu získaly konkurenceschopnost, i když možná za cenu vysokých nákladů, musí být nalezeno uspořádané řešení
a) b)
buď v rámci eurozóny – restrukturalizace dluhu, zavedení přísné fiskální discipliny a její nestranné vynucování (… a střednědobě samo sebou provedení strukturálních reforem) nebo „klasické“ řešení à la MMF – fiskální disciplina, restrukturalizace dluhu a devalvace měny (předpokladem je uspořádané vystoupení z eurozóny, znovuzavedení národní měny a podpora EU/MMF proti přestřelení rovnovážné úrovně měnového kursu ze strany trhů)
•
… ale nečekaný neuspořádaný default by přinesl náklady dramaticky vyšší…
(Guvernér Miroslav Singer, Londýn, červen 2011) 24
Kudy se může ubírat další integrace ?
• Směrem k dotažení jednotného trhu, signalizovanému dokončení hospodářské a měnové unie (tedy k dalšímu transferu suverenity na nadnárodní úroveň) a k nějaké formě politické unie (konfederace, federace…) podmíněné národními referendy a změnou primární legislativy – např. Blueprint EK • Směrem ke zmenšení oblasti s jednotnou měnou na jádro zemí silně konvergovaných s Německem a k zachování/ dotažení principů jednotného trhu pro EU jako celek – např. prof. Hans Werner Sinn (IFO) • Nejspíše ale bude integrace pokračovat dílčími, ne zcela transparentními, ale politicky průchodnými kroky, které dříve nebo později narazí na nutnost rozhodnout o jedné z výše uvedených možností
25
Výzvy pro země mimo eurozónu • • • • • •
Konvergujeme udržitelným způsobem? Jaká jsou pravidla, která musíme respektovat? Jaká je bilance nákladů a výnosů ze zavedení eura a jak se mění v čase? Jsou reformy HMU dostatečné pro dlouhodobou životaschopnost projektu společné měny? Je eurozóna připravena na další rozšíření? Máme vstoupit co nejdříve nebo si raději počkat, až eurozóna vyřeší své problémy?
& řada s tím spojených otevřených otázek • • • •
Dluhová krize vers. základní stavební kameny eurozóny Strategie exitu, fiskální konsolidace a růst Bankovní unie a vnitřní trh Reforma mezinárodní finanční architektury
Ale… rozpočtová zdrženlivost, strukturální reformy a odpovídající „policy mix“ se vždy vyplatí!!
26
