Mnohostranná
přípravná
jednání v Dipoli - prolog
ke Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
JAN BÁRTA
Tento text je upravenou a zkrácenou verzí úvodní kapitoly diplomové práce Budol'cíní mostll mezi minII/oslí, piVfOlll110Sfí II budollcností?
KOllference o bezpe6110sri CI spolllprcíci
\I Evropě
1972-1975. Tato konferenčních
diplomová práce se zabývala podrobným rozborem jednání
která zasahovala vztahy v
která
mčla
tedy
smčřovaly
diplomaté často
počáteční etapě
tím, nakolik propojila KBSE ve své
tl
Evropě
z pohledu minulého a
v evropských vztazích teprve získat na celkovou
pětatřiceti
zemí
měli ,
ne zcela odpovídají
šíři
jednotlivými státy na Konferenci kompromis, na
nčmž
problematiky, kterou
a na
realitč.
klíčovou
usmčrnění
Dále na
vžitých
šíři
představeny
témata,
přítomného
a
roli. Otázky před
představ ,
sebou které
Ilázon"!, které byly
a jaký byl výsledný
se byly schopny shodnout. Práce
chtěla
nabídnout
komplexní pohled na dva a piJI roku jednání KBSE, která byla považována za vrchol délellfe. Úvodní kapitola se zabývá přípravnými rozhovory v Dipoli, které celou Konferenci uvozují a na kterých byl vytvořen
její
organizační
i obsahový rámec.
Právě
zde byla
vytvořena
vlastní podoba budoucí KBSE.
)223( Úvod Výsledky druhé v letech
bezprostředně
meckem, a
né
světy
světové
po ní,
války a
dění
mezi bývalými spojenci
včetnč neuzavření
především rozdělení
mírové smlouvy s Ně
Evropy železnou oponou na dva rozdíl-
a vypuknutí války studené vedly po letech hrozby ozbrojeného
Jan Bnrta
konfl iktu od poloviny 50. let ke hl edání možností jak
dlouhodobě
napja-
tou situaci normalizovat a
překonat. Průběh
sinuso id ě napětí, přičemž
místa poklesu lze považovat za dobu snah o
studené války byl podobný
jeho uvolnění - tzv. détenle. Za vrchol těchto snah je čas to považována
Konference O covaný
bezpečnosti
Závěrečný
a spolupráci v Evropě a v jejím rámci vypra-
akt, po
určitou
dobu chápané jako náhrada nikdy
nekonané mírové konference s Německem po druhé s tejně
svě tové
válce a
tak nikdy neuzavřené mírové smlouvy. bezpečnostní
Svolání evropské
konference navrh l
jako výraz své snahy legitimizovat evropské svého ministra
zahraničí
ministrů zahran i čí čtyř
Sověts ký
svaz,
poválečné uspořádání,
ús ty
V. M. Molotova poprvé na berlínské konferenci
velmocí v únoru 1954.
Přes nedllvěru
západních
státll k obnovené sovčtské snaze O vytvoření celoevropského systému
kolektivní
bezpečnost i ,
Východ v této snaze neustal a dále s touto
modifikovanou ideou v rámci své núvrhů
za h ra ni č ní
rllz n ě
politiky pracoval. Intenzita
na svolání konference o evropské bezpečnosti vzros tla zejména
v rámci rozvoje délel11e v druhé po lov in ě 60. let, na jejímž konci s touto
myšlenkou vyslovily principiální souhlas i západoevropské státy a USA. Detail ní
přípravná
jednání o
prllběhu
Konl'erence o
bezpečnosti
a
1
spolupráci v Evropě se moh la uskutečnit, po podrobném doj ednání podmínek pro jejich konání na
počátku
70. let a po definitivním souhlasu
Rady NATO na jejím bruselském zasedání 23. října 1972,' v době od 22. listopadu 1972 do 8.
)224(
již z 5.
května
ko nferenční
a
čer vna
1973. Na pozvání tinské vlády,
pllvodně
1969 a znov u z 9. listopad u 1972, se konala v Dipoli, spol ečenské budově
Studentské unie (Student Union)
I Pro tato jedn':lllí se vangličtině užíva lo mízví'1 Helsinki Consultations (HC), Preliminaries a Multilateral Preparatory Ta lk s (MPT). v češtinč bylo čas té označení Mnohostranná přípravmí jedmíní (MPJ). 2 Jednalo se o souhlas, který měl y předat za st,íty NATO Spojené Sl.íly Sovčtskému svazu spo lu se souhlasem se sond.ížními rozhovory ° MBFR v druhé polovi n ě ledna roku 1973. Byla to odpověď na sovčtský Il.ívrh p ředaný H, Kissingcrovi př i jeho návštčvč SSSR.
Mnohos(rmm:í příprllvmíjedmíní \' Dipoli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti II spolnpníci \' Evropě
Technické univerzity, asi 9 kilometru
západně
od centra Helsinek v nové
sídelní čtvrti Olaniemi.' Na úrovni velvyslancu se zde sešli zástupci 32 evropských zemf' a zástupci Kanady a USA, aby u velkého šestiúhelníkového stolu dojednali organizaci, program, konání a agendu chyslané Konference a
vytvořili
pruběh ,
termín, místo
tak kostru celé budoucí
KBSE. Z evropských
států
se
neúčastnili
jen zástupci Albánie, Andorry a
Monaka - albánští
představitelé
zcela odmítli, ve
pagandou, koncept
připravované
evropské
shodě
bezpečnostní
s čínskou pro-
konference jako
imperiální snahy SSSR a USA,' Andorra byla de facto zasloupena, vzh ledem ke svému statusu ne zcela svrchovaného kondomil,l ia,6 Francií, a Monako se
připojilo
ke KBSE až v její oficiální úvodní fázi v červenci
1973, Vlastní jednání trvala díky
značným
názorovým
rozdílům
mezi
3 Pl'aguc Orticc ol' lhc OS CE Sccrclarial-Archivcs (PO OS CE S-A), Book t, Hcl sinki Consullalions, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 JUIlC 1973. CESC/HC 1111972 6/1973. Engli sh, Inlornmlions rol' dclcgalions CESC/HCIINF/J-4. CESC/HC/INF, I, 2 J Novcmbcl' 1972. Gcneral inlonnation for pmLicipants, s. J. " Belgie. Bulharsko, ČSSR, Dánsko. Finsko, Francie. Irsko, Island, !t.ílie, Jugoshívie, Kypr, Lichtcn štejnsko, Luccmbursko, Mad'
)225(
.Tnn D:ír(n
jednotlivými státy velmi dlouho - šest a nestejně
půl m ěsíce
a rozpadla se do
čtyř
dlouhých SChllzL
Pokud jde o obecné cíle, jichž ženo, šlo podle
Sovětského
hodnu t v krátkém
čase
mělo
být na tomto setkání dosa-
svazu a jeho spojencll jen o to, aby byl do-
rámec chystané Konference a její technické
podmínky. Koordinované úsilí socialistických Státll se
mělo řídit
dle do-
hodnutého postupu na jednotlivých schilzkách Varšavské smlouvy a podle výzev, které vydaly tyto státy ke svolání evropské konference. Zejména se pak
měly
vyhnout
přijetí
bezpečnostní
formulací v konferenč
ních návrzích, které by obsahovou stnínku určovaly "z/llisobem pro
socialistické
země
lIepNjateln)ím (viz
f/{lIJl'!.
svoboda informací, volllá
1')'lIIéna osob a idejí a/p.)".' Podle SSSR a ostatních socialistických ~ tátil
se z těchto jednání nem ě la stát jakási předběžná konference, na níž by se již jednalo o vlastních věcných otázkách evropské bezpečnosti a spolupráce. Na tom se s nimi shodovaly i
nčkteré
západní státy, jako
např.
Velká Británie, ale ty naopak, zejména státy ES a NATO, požadovaly velm i
přesné urče ní p ořadu
jednání, jeho
a vypracování podrobného jednacího včnovat
svčřen í
řádu.
komisím a podkomisím
Jejich cílem bylo zejména
se problematice kulturních a mezilidských vztahll, oproti tomu
se pozornost soc ialistických sttití'J
ci zásad vztahll mezi státy. Až po
soustřeďovala především
přesném určení
na specifika-
agendy jednání chtěly
západoevropské státy jednat o organizačních otázkách. 8
)226{ Národní archiv v Praze (NA), rond 0211 Předsednictvo ÚV KSČ, 3. II. 1972, Vyshíní čs. delegace na multilaterální jednání k přípravě konrerence o evropské bezpečn os ti a spolupráci a smčmicc pro její činnost (rond 0211, sv. 57, nrch. j . 58, bod 4), Předkl,khí s. B. Clulollpek 31. 10. 1972, Tajné. H Srv.: DoclIlllents on British Policy Oversc
7
Mnohostrnnmí pNpmvmí jed míní ,. Dipoli - prolog ke Konferenci o bClpCČUOSti n spolupníci ,. Enopč
První schůze (22. listopadu - 15. prosince 1972) Přesné
v
dalum zahájení konzultací bylo dojednáno mezi slály
prllběhu října
a lislopadu 1972 a vlaslní jednání lak mohla
lislopadu 1972 v 10:30 první plenární SChllzí, klerou
začíl
olevřel
dne 22.
krátkým
uvítacím proslovem finský ministr zahraničí dr. Ahti Kaljalainen. Večer
prvého dne
uspořádal
pro vedoucí diplomaly linský prezi-
dent Vrho Ka leva Kekkonen slavnostní
večeři,
na které svým slavnost-
ním proslovem je ště jednou Konzultace zahájil: " V tomto okamžiku jsou nll
wl.~i
národy S/1Il011
práci
zoměPella očekávání
na.~eho
evropsk)ích nlÍrochi . ... DOllfáme, že
kontinentu se konec."'né prosfl"':ednictl'ílll
do pozice, kde se oprostí od
zlÍtěže
těchto
mi/luloSli, a
jednlÍní po-
započl/ou
novou
éru Ilzcíjellll/)ích \'Zlal,,;. ..9
Rumunsko
předložilo
základními body bylo: tatních vedoucích
rolační
princip obsazování
úředníktl zasedání ~ účast
suverénníc h a rovných; možnost subsidi.írních
těles;
řádu,
jehož
úřadu předsedy
a os-
druhý den první návrh jednacího
vy t váření
státil jako zcela nezávislých, pracov ních skupin
rozhodov;:íní ve všech
ottízk . ích formou konsensu, jímž byla
věcných
míněna:
či
jiných
i procedurálních
" ... lIbsence jakékoli l1á-
lIIitky kteréhokoli p/"':edstavitele k pNjelí projedl/cívaného rozhodnutí";
úvodní a závěrečná jednání a obecná rozprava měly být veřejné. 1G
tj .. /11 dicSCII1 AlIgcllblick sind die Enrarlflllgell der Vii/ker Ell ropas lIlI[ ' hre A/'bei/ ge/'ichtcl . ... IVir hoffel/. dojJ tlie \Iii/ker IIlIseres KOlltillell/s dllrch diesclI Ver/ullldItlllgsprozejJ elldlich ill dic Lage l'erselZl lI'erdell. sich 1'011 der Los/ der \Iergollgellhei/ Zll bc/r eiell IIl/d ei/lc lIelfe Ara ;11 ihrell gege/lsei/ig el/ llezie/ulIIge/l Zll bcgillllell." Valle, H. - Wagner, W. (Il1'Sg.): KSZE. Konferenz Uber SichcrhciL und
Zusal1ll1lcllarbciL in Europ
Lions, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 lune 1973, CESC/HC 11 / 1972 - 6/1973, English, Proposals CESC/HCIl-56, CESC/HC/I, 23 Novcl11bcr 1972, Dra!'l text subll1itted by ROll1ílnia (20 Novembcľ 1972), Proccdural ílIT
)227(
.lnu BIÍrtn
Vedle rumunského návrhu se základem pro diskusi o principech jednání stal i návrh francouzského velvyslance Gérarda André. Francie upřednos tňovala
pouze gentlemanskou dohodu o jednacím
couzský zástupce nepovažoval za
potřebné
jednací
řád
řád u
a fran-
písemně
ani
fixoval. Za základ ní pravidlo při přijímání rozhodnutí považoval konsensus, hlasovat se V dalších bodech
mělo
jen v
určitých , předem
nepodpořil vytváření
dohodnutých
případech.
pracovních skupin o hlavních
bodech jednání, neboť považoval za vhodnější projednávat politické
otázky mezi vedoucími misí, nepovažoval za jednotný oticiální zápis z konzultací a jednánL
užitečné
ani
pořizovat
upřed nostnil uzavřená neveřejná
l1
Socialistické státy, se kterými rumunští diplomaté sVllj návrh nekonzultovali, se shodly na tom, že by procedurální pravidla
noduchá, rozhodnutí
mčla
m ěla
být jed-
býl přijímána konsensem všech státl' a tčž iš tě
jednání mělo být" plenárních jednáních nepřís tupných veřejnosti . Z toho vy pl yn ul o, že
pod poř il y
spíše návrh francouzský než rumunský·. Ohledně
jednotlivých bodli a slov se vedly politické debaty a Rumunsko se s třetlo se svý mi partnery z Varšavské smlouvy, COŽ" této době již nebylo neobvyklé. Státy Varšavské smlouvy se tak již v této počáteční fázi setkaly
s tím, že Rumunsko nebude ani v rámci ným
příslušníkem
komplikací
tčchto
jednání vždy jednoznač
východního bloku, a obávaly se j eš tč dalších možných
" průběhu
vlastní Konfe,.ence, kteréžto obavy se
měl y
. I' nap I1111. -
}228( II Tamtéž, Proposals CESC/HC/ I-56; CESC/HC/2, 23 Novcmber 1972, Tex t of a communicíltion addrcsscd by Ihc French Ambassador in Finland to thc Chainnan ol' Ihc Hclsinki Consultations, datcd 22 Novcmbcl' 1972. 11 Archi v Ministcrstva zahrani čních včcí (AMZV), Pol iti cké zpr:ívy 19 18- 1977, Finsko, Zprávy ZÚ, 1970-1976, Helsi nky 1972, Politi cká zpníva č. 12, Včc: Zpníva o za h ~j c ní íI Pl'llbčhu multilatcrálních přípravných jcdnání o KEBS v HcJsink,ích (období od 22. ll. do 5. 12. 1972), Zpracova li: dr. J. Mudroch, dr. Z. Pisk, dr. V. Vajnar a dr. 1. Opršal, (ncdatov:íno), Tajné, 24 + 3 s.
1\fnohostrmuuí připravm'i jedmíui ,. Dipoli - prolog ke Konrerenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropč
Nakonec byl vzat za základ pro jednací předsedy
řád
kompromisní návrh
Konzultací, kterým byl hned první den zvolen finský diplomat
R. Touerman,
předložený
24. listopadu. Na konci listopadu tak bylo
dosaženo prvnnlO konsensu, když byla dohodnuta konečná podoba jed-
nacího
řádu.
Všechny státy se
měly účastnit
jako zcela nezávislé, Konzultace se
mčly
na bázi suverénní rovnosti
konat mimo vojenské aliance.
Účastnické státy měly být zastoupeny vedoucími diplomatických misí
v Helsinkách a předseda měl být vybrán konsensuálnč a v případě jeho nemožnosti dočasně vykonávat funkci mčl být zastoupen představiteli jednotlivých státll
střídajících
se podle abecedy. Technické služby za-
sedání zajišťovala finská vláda a Joelem Pekurim. Rozhodnutí
měly
měla
být
řízeny
být
přijímána
výkonným tajemníkem formou konsensu,
definovaného jako: .. absence jakékoli námi/k)' II)'jádPellé pr'eds/{Ill ;telem a oZJw(.~ená jím za p,-:ekáž.ku pNjetí projedlllíl'ané/to rozhodnutí". Pracovní skupiny mohly být úkolll s tím, že
vytvářeny konsensuálně
účastnické
předsednictví mělo
státy
fungovat na
mčly
mčl
provádční určitých
právo v nich být zastoupeny a
rotačním
být pořizován žádný oficiální doslovný
k
či
principu. Ze zasedání
neměl
souhrnný záznam, zaznamenán
být text odsouhlaseného rozhodnutí s tím, že jednotlivé státy
mít možnost vysvětlující
předložit
mčly
k určitým rozhodnutím formální výhrady
stanoviska. Všechna zasedání
bude rozhodnuto jinak, a také o
měla
zveřejnění
být
uzavřená,
Konference, jak pro ni byl
později
1J
Tyto základní
za základ jednacímu
vytvořen právě
na
pokud ne-
materiál II a informací o
postupu jednání bylo třeba rozhodnout konsensuálně. principy jednání posloužily
či
těchto
řádu
vlastní
Konzultacích.
II "a"sell~e oJ lllly objecrioll expresserl by a represelltatil'e allrl pl/t for1L'arrl by Mm lIS cOl/stitl/ing lilI obstacle to tlle takillg oJ rllc dccisioll jil qucsrioll". PO OS CE S-A. Book 1. Hclsinki Consllltalions, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 Junc 1973. CESC/I-IC
1111972 - 6/1973. English, Proposn1, CESC/HCIl-56, CESC/HC/4/Col1·.2. 30 Novcmbcr 1972, Agrccd Proccdural Arrangclllcnts.
)229(
.J~n
U:'lrtn
Po schválení jednacfllO
řádu
nastal také
čas
na úvod ní proslovy,
které nakonec trvaly až do 5. prosince. Jednalo se ves měs projevy
osvětlující obecnč
O
formální
náhled jed notlivých stran na funkci
předběž
měly
ných konzultací, které
být dle Východu zejména
pravou chystané Konference, ale podle Západu se na detailní
přípravu
Konference. Do
organizační pří
měly so u středi t
také
témat pro Konferenci a na za mýš lené cíle vlastní
z načné
míry se již tehdy
soustředily
v
třech
základních
okruzích - bezpečnostní otázky, obchodní a další ekonomické vztahy a problematika kontaktll mezi lidmi a kulturní vztahy." Zá pado n ě mec ký
snahu své
země
o
velvyslanec Detlev Scheel
uzavření
například připom enul
tzv. východních smlu v, jejichž díHežitost vy-
zdvi hl také velvyslanec Polska Adam Willmann Heinz Oelzner. Scheel Měla
řekl
velvyslanec NDR
také, že .. konference Ilell; cílem sama o sobě.
by se spfše stlÍt l1ástrojem
deklarace by zklamaly
či
naděje
ilO
lidf
podporu O
u volněnf" Evropě.
Prlízdl1é
národl; Evropy. Konference 11/lIsf
vést k prak!ick)~1II a hll111!Cllelnj"1Il vj'ísledkl;m".
Tčmi m č l a
být
kupříkladu
deklarace z.ísad vzlahll mezi státy, která by posílila prosazování principl' mezinárod ního práva. ' 5 Francouzský zástupce Gérurd André zdl1raznil po třebu
jednat na základě rovného postavení všech účastnících se státl~l,
zcela mimo přináležitost k "blokllm"." Švéd Gorall Ryding se vys lovil dokonce rovnou pro možné budoucí rozpuštění obo u v Evropě půso bících blokl!. Ocenil rovněž blízké zahájení jed nání MBFR a naznačil spojitost s chystanou KBSE. Dllležitým se mu zdál
předpok lad
respe ktu
}230( 14 Srv. VoUc, H. _ Wagncr, W. (hrsg.), KSZE. Konrcrcnz Ubcr SicherheiL und Zusa nullenarbeit. .. , s. 129- 152. Bohužel zde n~isoll projcvy všcch velvys lan c ů z ličíls tn é n ýe h ze mí;\ ani ty přít om n é nejsou celé. Z.1j ím avéjc, že tylO projcvy ncjsou obsaženy" materiálech s hrom;ížd čnýeh v PO OSCE S-A. 15 "Die KOIIJerell! iJ/ keill Ziel Oll sicl!. Sie solll';elmellr ein ' ''Slr/fmell! ZlIr Farde-
nmg der ElI/spll/lll lm g ;1/ Elfrop(l u'erdel/. Leere Dekfara(;ol/ell II';;/,(/CII die HoJJIIIII/gel/ der M el/scllell /ilIt! ViJfker Effropas el/(liiIlScltell. Die KOI/Jerellz ml/jJ Zll prak(iscflel/ greijbarefl ErgefJ/lissel/ JiillrclI . .. Tamtéž, s. 131. 1(,
T,lIlHéž, s. 132-1 34.
Mnohosln\nllll pHprnvn:'ljedn:íní v Dipoli - prolog ke Konferenci o hczpc č nosti 1\ spolupníci v Evropě
k j inakosti
společenských
systémú a diplomaticky
naznačil
budoucí roli
neutrálních států jako do značné míry prostředníkll mezi ,.východními" a ,.západními" názory v celé
s pln)ím
vědomím
loho, že
řadě
z~e
otázek: "Musíme
začíl
naše rozhovory
zastoupené státy vnímají jinak
zásadních pojnlli, jako je demokracie a lidská práva . ..
tak
VÝVlGlIl
Nemčlo
to ovšem
znamenat, že by kvíUi nalezení nových možností spolupníce a jejich využití " llIl1sela jedna 10
či
dml/lí strana
měllir
své zásadní stal1ovisko v těch-
otázkách" .17 Vzhledem k nevelkému nadšení, s nímž
t,ínie ke kon,íní evropské
bezpečnostní
přistupovala
Velká Bri-
konference, byl také projev jejího
zástupce Anthony Elliotta prodchnut
určitou
Konference. Elliott prohlásil, že vše by
mčlo
zdrženlivostí k celé ideji
být velmi
dobře připraveno,
aby se na vlastním zasedání jednalo o konkrétních záleži tostech, které budou dilležité pro všechny státy a nikoli jen pro státy jednotlivé nemčla
malou skupinu stálí!. Konference
být Va lným
či
pro
s hrom<Íždčn ím
OSN v malém. PouKázal ' na dllležitosl ziísad vztahl! mezi státy a vyzdvihl zejména otázku jejich praktického prosazování, papíře
neboť
jen na
neposkytují ochranu proti ozbrojené moci. V oblasti spolupráce
pak mčlo jít nejen o spolupráci mezivládní, ale také o styky mezi jednotlivci. mělo začít
tomto
Připomnčl
také,
podobně
jako Ryding, že v lednu 1973 by
jednání o MBFR a že ted y vojenské otázky se budou
s hromáždění.
Ovšem ani on
nepopřel
řešit
na
jejic h spoj itost s politickými
snahami o zvyšování dl!věry mezi státy. lB Jugoslávská velvyslankyně Ljubica Stanimirovié naopak tickou dimen zí vojenských mčlo
s ilně
zdim.znila
aspektů
evropské
potřebu
zabývat se poli-
bezpečnosti,
o nichž se
od ledna jednat ve Vídni. S tím pak úzce souvisel také návrh
17 ,,\Vir miissell /fI/scre Gcspriichc i/ll I'ollell Bell'lIjl/sei/l des.~ell begi/ll/clI. rhif1 c1ie Ider l'er/rc/ell ell S/aa/ell die Bedeml/lIg 1'011 so grtflldlegelldell /J egnffel/ wic Demokrmit! mul Mellschellrech/e l'erschiedell {/1I!fassell." .. . ..... daJl die ei/lc oder (II/dere Sei/e ihre gr/f/u!sii/z/icllC Hall/mg jil diesclI FragclI. iilldem 1I1Iif1.. ".Tamtéž, s. 136. IX Tmntéž, s. 137 -1 39.
)231 (
lnu lllír(n
švýcarské delegace, která považovala politické a vojenské aspekty za neoddělitelné.
Jeho
avizoval již I. prosince švýcarský velvy-
předložení
slanec Samuel F. Campiche. Šlo o návrh na vypracování systému mírového urovnávání sporů, který pak Švýcaři velmi podrobně a pečlivě rozpracovali a snažili se ho prosadit po celou dobu Konference. Také Campiche ovšem zdlu·aznil závěrů, neboť
sažených
potřebu zajištění
praktického
provádě ní
do-
"lIvol"éllí se Ilezakládá lIa slovech ale Ila
čillech",19 Rovněž potřebu
nými
toho, aby výsledky Konference byly
o patřeními
k jejich
tomu, aby byly nejprve
Ohledně
přesně
naléhavou
také
dávali
přísluš
přednost
specifikovány body, o nichž se má jednat,
o
organizačních
pľocedurálních
a
zále-
agendy vyzdvihovali zej ména definování zásad mezi-
státních vztahll a budování jednalo o to, aby
zabezpečeny
uskute čllov ání. Američané
mělo hovořit
a teprve poté se žitostech.
zdůraznil
americký velvyslanec Val Peterson
přesuny
opatření
k posílení
vojsk a vojenská
dllvčry, především
cvičení
Dllraz kladli
nevyvolávaly
nou nestabilitu a
nedorozumění.
stranění překážek
v kontaktu mezi lidmi a rozšíření
Američané
výměny
se
zbyteč
také na odinformací a
idej(!O Stále problémový
č len sovětského
bloku Rumunsko ústy svého
velvyslance Mircei BiíHínesca prohhisilo za své priority prosazení jednání na rovné úrovni a propracov.íní vislosti,
nevměšování
do
vnitřních
hrozby. Tyto snahy rumunské
)232(
principů
záležitostí
zahraniční
sovčtské intervence v Mad'arsku
II
suverenity, národní nezáII
nepoužití síly
či
její
politiky byly jistou reakcí na
zejména v Českos lo vensku a proje-
vem obavy O případný vývoj ve vlastní zemi."
I')
"",rlie Elllspalllllfllg gri;/Idcf sicll lIielll llllJ WOrle. sie grijlldef sicll a"J Ta/ell ... ..
Tamtéž, s. 144. ~nTamtéž,s. 146-147. 21 Tamléž, s. 144-146.
Mnohostranná přípravlUijcdnlll1i v Dipoli -Ilro!og kc Konfcrcnci o bczl.cčnos li n spolullníci v Evropě
Rakouský zástupce Heinrich Pfusterschmid-Hardtenstein v posled-
ní den úvodních proslovil
ještě
bezpečnosti
míjet problematiku míru a značné
ovlivňuje
míry
Tuovinen
přip o mn ě l
zejména o
čl.
52) o
upozornil, že Evropané by
evropské
dění.
na Blízkém Na
závěr
neměli
opo-
východ ě, neboť
do
finský delegát Matti
ve svém proslovu kapitolu VIII Charty OSN (šlo
utváření
oblastních dohod, jíž by se mohli
zúčastnění
zástupci evropských zemí nechat inspirovat.:!:! Po la práce
skončení
úvodních projevil vyvstal zjevný problém, jak by
pokračovat
dál.
Předseda
mě
R. Totterman poukázal na rlizné
alternativy: ustavení provizorní agendy pro KBSE; zkoumání jedné během
z otázek vznesených ganizačních běžná
aspektll KBSE;
individuálních prohlášení; zkoumání or-
určení
priorit či jednacnlO
pořádku
pro
p řed
jednání. Navíc z iniciativy vý konného tajemníka J. Pekuriho byl
vznesen k úvaze problém trvání Konzultací během vánočních
7. prosince
či
spíše jejich
přeru šení
svátkil. K projednání těchto záležitostí bylo jednání do
přerušeno.
Následná debata o
přeru šení
svátkil byla velice zdlouhavá a do budoucna
jednání na dobu
předznamenala
dlouhých diskusí o technických otázkách, které budou
fenomén
nadměrně
prodlu-
žovat veškerá jednání. Vedle této diskuse probíhala jednání zejména o návrzích ložených zástupci běji
několika států.
Francie prosazovala nezbytnost hlou-
zkoumat otázku možné agendy,
účasti
na KBSE a navrhovalo
před
Maďarsko
umožnční ú časti
se zabývalo otázkou
všem evropským státllm a
Kanadě a USA." To byl ovšem základní předpoklad účas ti západoev-
ropských státil již na
těchto
Konzultacích. Jugoslávská
velvyslankyně
L.
Tamtéž, s. 149-152. PO OSCE S-A, Book I, Hclsinki Consultations, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 June t973, CESClHC I tll 972 - 6/t973. English, Proposnls CESC/HCII-56, CESC/HCI7, II Dcccmbcr 1972, Drarl rccommcndation by thc ambassador ať thc Hungarian Pcoplc's Rcpublic conccrning thc composilion ol' the Conferencc on SCClII'ily alld Co-operation in EUl'ope.
11
1)
)233(
.J~II n;írt~
Stanimi rovié podala návrh
oh ledn ě
organizace jednání - nejprve by bylo
vhodné jednat o organizaci práce a zvláště o tom, že by probíhat ve
třech
organizace práce
!'ázích, poté o detailnějším
zák ladě
pracovní skupina na jednací
řád
agendě
úča st i
jednacího
připravena
by pak byla
by se projednávala zřízená
řádu
pro Konzultace vypracova la
s končení
této fáze by byla roz-
na Konferenci a její místo a doba konání, případně
by byla ustavena pracovní skupina pro závěr
Konference
zplhobel11 a zúroveil by k tomu
pro vlastní Konferenci. Po
hodnuta ol.ízka
následně
a
měla
finanční
a technické aspekty. Na
zpráva pro vlády pozvaných státll o
výsledcích Konzultací, která by byla nakonec
přijata
na
veřej n ém
jed-
nání.:!" Polská delegace, podobně jHko Jugoslá vie, pak ve svém návrhu prosazovala
potřebu
rozhodnout
z~jmé l1a
O rozdě l e ní Konference do
fdzL První fází by bylo plemírní zased,íní na úrovni ministrll kde by byla
přijata
agenda Kon!'erence a rozvrh její práce,
zahraničí,
proběhla
obecná rozprava o zákludním obsahu dokumentll a rozhodnutí ustavena pracovní spočívala
tčles a ,
v práci komisí a
ná fáze by
prob ě hla
ve
tří
tl
by
byla by
tedy komise a sekretari.ít. Druhá fáze by končila
formč
by finalizací konceptll.
Třetí z,ívčreč přijata
setkání na nejvyšší úrovni, byla by
z,ívěrečná rozhodnutí a byl by dán prostor pro z.ívčrečn é projevy.25
Budoucí zájem bezpeč n ost ní
)234(
a
bezpečností
přípi sy
ve
předsedovi
středomořském
předzna
Konzultací velvyslanci Alžírska a Tu-
se zaobíraly propojením mezi
nový konflikt na Blízkém
14
neevropských státll o evropskou
konferenci se projevil již v této fázi, když jej
menali svými dopisy niska, jejichž
středomořských
prostoru.
Východě
na sebe
bezpečno s tí
Vyostření neměly
v Evropě
kyperské otázky a
nechat dlouho
čekat.
Tmnlčž; Propos
by Ihe Amb
I\1nohoslrmm:í pHpm"míjcdmí llí " Dípoli - prolog kc Konfercnci o bezpečnosti a spolllllníci ,. Enopč maďarském
V rámci debaty o jugoslávském,
pak 12. prosince ame rický delegát oznámil
svůj
a polském návrhu
so uhl as s
třífázovým
for-
nHHem konference a nizozemský delegát navrhl "dávání nizných. návr/lli
jedl/olliv);ch delegací do koše"," čímž byl tento v budoucnu velice oblíbený termín použit poprvé. Tyto koncepty novil
čtyři
částeč ně
zák ladní skupiny
lit: 1) obecné
bezpečnostní
rozved l návrh švýcarské delegace, ktelÝ sta-
problémů ,
do nichž by se
problémy, kam by
aspekty; 2) zvláštní politické problémy, ních výsledkll Ko nference, problém'l
patřily
včetně
měla
politické i vojenské
možných institucionálapod. ; 3) ekonomická
pro středí
atd.; 4) ko ntakty mezi
lidmi, kultura, ti sk, informace. Každý stát by pak mohl č ím ž
by se v první fáz i
rozdě
Středomoří
spolupráce, spolu i s problémy životního
body,
agenda
vytvoř il
přidávat
další
katalog témat, která by byla ve podřazo
druhé fázi zpracována s tím, že by jednotlivé problémy byly vány pod zmíněné č tyři tematické okruhy.27 stručný m
návrhem
Ko nference projednat: 1)
opatření
Také SSSR se 13. prosince prezentoval svým ohled n ě
záleži tostí, které by
k zaj i štění evropské
v
Evropě;
2)
bezpečnosti
rozšíření
kulturních vztahtl.
mčla
a principy
určující
vztahy mezi státy
obchod ních, ekonomických, technologických a
včetně
spolupráce
při ochraně
životního
prostředí;
1fi •• PIII/ing
Ih e l'ar;olls proposals oj each de/egalioll il110 a baskel." Fcn·mis. L. V. (cd .), Rcport on a Ncgotií1tion: Hclsinki-Gcllcva-H clsi nki 1972-1975, Alphcn aan dcn Rijn/Gcnévc, Intcrnationa] Publishcrs BVllnslilllt Univcrsita irc dc Hautcs Etudcs Intcmationalcs 1979, s. 13. Jinde se ovšcm tvrdí, lC to byl britský diplomat, kdo navrhl č lcll ť!ní problcmaliky do košil, a 10 pod lc své matky, ktcrá lak t řídila klubka vlny dlc jcjich barvy. Srv. CSCE EvcnlS sincc 1972. A Citizcn's Guidc lO CSCE, Hclsinki, Finnish Commiucc rol' Europcan Sccurity (STETE) 1992, s. II. 17 PO OSCE S-A, Book I, Hclsinki COl1sultations, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 JUI1C
1973, CESC/HC 11/1972 - 6/1973, English, Propos.ls CESC/HC/1-56,
CESC/ HCIl O, 12 Dcccmbcr 1972, Proposnl by thc rcprcscntntivc ol' Swit zerltmd.
)235(
Jun lltirtn
3)
vytvoření
v Evropě.
instituce, která by se zaobírala
Francie zcela vrhu ho
podrobněji
na úrovni
přijala třífázový
a spoluprací
ministrů zahraničí
bezpečnost
byla
relativně
krátká.
Měla
být schválena
a předneseny obecné náhledy na
řád
a spolupráci v Evropě. Konference by také mohla ustanovit
komise a subkomise a stranných
model Konference a ve svém ná-
rozved la. Francouzský koncept navrhoval, aby I. fáze
agenda, organizace práce a jednací
síCll a
bezpečností
lB
přípravných
spoč ívala
smě rnice,
rozhovorech. Fáze II by mohla trvat
by v práci
těchto
při
o ktelých bylo rozhodnuto
několik mě
special izovaných komisí a podkomisí,
které by se skláda ly z expertll zjednotlivých zemí. Tato
t ělesa
také dala dohromady do všech detailll text dohod, které by
dosaženy o každém z bodli V
břez nu
scházel
II u s měn'1oval
uskutečnit
státy
zmíněném
v jim
výboru, který by se
průběžn ě během
by práci komisí a podkomisí.
a na úrovni ministrll
mě l y
j eště
být
Třetí
zahraničí měly
doplni la
dru hé fáze
fáze se
až poté, když by výsledky druhé fáze byly pro
dostatečné,
by pak
přís lu š ných směrnicích.
1973 pak francouzská delegace k tomuto návrhu
zříze ní koordinačního
mnoho-
být po
měla
účastnické závěrečné
diskusi přijaty rezoluce a dohody připravené komisemi a podkomisemi."
Diskuse se rozvinula zejména okolo návrhll na organizaci práce Konzultací. Jednání se však chvílemi až o tom, že by se
mělo
když se jednalo
jednat o ZpllSObu jednání. Jugosl;ívská delegace
navrhovala, že by si vedoucí misí
)236(
abslll'dně točil a,
měli
nejprve
organizaci práce Konference a její agendu a ve
vyměnit
světl e těc hto
názory na informací
~II Tamtéž; Proposa ls CESC/HC/I-56, CESC/HCl JI , 13 Dcccmbcr 1972, USSR: Draft rccommcndalion conccrning Ihe agenda for thc Confcrcncc on Sccurity ílnd Co-opcration in EUI·ope. 2') Tamtéž; Proposn ls CESC/HC/I-56, CESC/HC/l2, 14 Dcccmbcr 1972, Plnn of organization of work of thc Confcrencc on Sccurity and Co-opcralion in Europc. Subllliued by thc Ambassndor of Francc; CESC/HC/I 2JAdd.I , 13 Mm-ch 1973, Addcndum 10 doclllllcnl CESC/HC/ 12 ol' 14 Decclllbcr 1972. Add Lhc following paragrnph La item B (stagc 11):. SubmilLcd by Franc:c.
Mllohostrmm:í příprnvníljcdullní v Dipoli - prolog kc Kourcrcnci o bczpcčnosti n spo!lIpr{lci v Evropě měli
dosáhnout dohody. Zatím
nacím
řádu ,
pak byl
berouc za základ
předložen
měla
řád
pracovní skupina pracovat na jed-
vypracovaný pro Konzultace, který by
ke schválení vedoucím misí. Dalším bodem by pok účastníků
bylo projednání otázky
Konference a místa a
času
jejího
konání. JO Spory vyvstaly
zvláště
v otázce mandátu, který
misím ve druhé fázi Konference.
Obecně
se dá
říci,
měl
být dán ko-
že západní státy
požadovaly vypracování podrobné agendy, která by do jisté míry zaručova la úspěšnost jednání Konference. Šlo také o požadavek, aby se
" KBSE l1eomczt'Ia jelI
1/(/
opakoválIí Zluíl1l)ích,
vj":eobecllěfol'l1wloJl(lllých
slaVIlOSl!lích deklarací a zásad, ale aby usilovala i
° pl'!ijelí praklicJ..)ích
krok,; kjejich respektování a uvádění v život".:\! To ovšem předpoklá dalo jednání o
určitých
meritorních nechtěly
ovšem socialistické stály
věcech
budoucí Konference, což
zatím v rámci
tčchto
Konzultací akce-
ptovat. Výraznými spornými body byly také otázky spojení problematiky odzbrojení s KBSE a problém
neměnnosti
hranic, jehož dilležitost zdil-
nlZllovaly sUity Varšavské smlouvy, kdežto Západ jej spojoval pouze s oUizkou mísilné
změny.
lu, že by nebylo dobré
Kanadští
přistoupit
zdání, že KBSE si pNsvojuje
představitelé
se
vyjádřili
v tom smys-
na formulaci, ,,jež by mohla l')'l'olat
odpovědnost
mírové kOfljerel1ce tílll, že
F)'twíN trl'alé h/,(lI1ice v Evropě nebo je IIvuívá podle mezinárodního práva".n Část západn ích států věnovala také značnou pozornost problematice
volnějšího
pohybu osob, informací a idejí, která se
měla
)237( jn Tamtéž; Proposals CESCIHCII-56, CESC/HCII6!COIT. J, Rev. J, 15 Dccember 1972, Suggestiol1s by the Ambassador of Yugoslavia concerning the programme of work for Ihe consllltalions including suggesled am<;:ndments. jl AMZV, Poli tické zpnívy 1918- 1977, Finsko, Zprávy ZŮ, 1970-1976, Helsinky 1972. Politick.í zpráva č. 12, Včc: Zpniva o zahájení a pnol bčhu Illuhilalenílních při pravných jed míní o KBSE v Helsink.ích (období od 22. 1 J. do 5. 12. 1972), Zpracova li: dr. J. Mudroch, dr. Z. Pisk, dr. V. Vajnar a dr. J. Oprša l, Inedatovánol, Tajné,
24 + 3 S., s. II. j2 Tam též, s. 14.
Jnn ll:írtn
st,H jedním z bodli agendy budoucí Konference - k ne příliš velké radosti států
východnfllO bloku. Ohledně
místa konání Konference se jevilo j ako schl.dné
přij e tí
pozvání finské vlády do helsinské Finlandia Hal l. Ouízka doby konání se zatím příliš nevyjasnil a a s tejn ě tak okruh účas tník ll byl některý mi návrhy rozšiřovi.ín i mimo nímec Evropy - Jugoslávie n apř. navrhovala
Ui1l0Ž-
nit ú čast zemím severní Afriky, pokud o to požádají, a San Marino dokonce všem státliOl, které mají zájem o problémy evropské bezpeč nosti.]] J eště
odročena ,
než byla tato první plenární
sc hů ze
15. prosince 1972
bylo zřej mé, že zde existují záro vell urč ité rozpory i shody.
Vedle roz porll v terminologii, jejichž řešen í mělo i nadále zabírat množs tví ně
čas u ,
se jed nalo o problémy, které byly zatím
neřešite ln é,
patr-
i kVll1i urč ité n ej i stotě Sovětského svazu , ale nejen jeho, v základních
otázkách. Vedle rozporl'! j e vš ak
třeba vidět
i
určitou
rýsující se shodu, a to
zej ména v koncepci třífázové Konference, řešící urč ité problémy p ředem rozdělené
do vy mezenýc h skupin. Hmatatelnými výs ledky jednání bylo
ovšem jen přijetí jednacího řádu Konzultací a určité vyjas n ě ní postOjll
jednotlivých státi. a uskupe ní. Spojené státy zaujaly, vz hl edem ke svému nevelkému nadšení z konání toho to podniku, nepř íli š akti vní pozici a
hlavní role se tedy dostalo evropský m vstřícnější
než os tatní z,ípadní státy
s tátťml
samotným. Francie byla
vll či sovětským
návrhliOl,
ačko li
dodržovala linii, na níž se domlouvala spolu s osta tními státy Evrop-
)238(
ských spo l ečen s tví v rá mci mechanismu Evropské politické spolupnice
(EPS). Na dohodnutém postupu
prostřednictvím
tohoto mechan ismu,
tedy zvláštního podvýbo'ru pro KBSE, který zde byl utvořen, a jednání v rámci NATO trvala také Velká Británie a další státy ES. Skupinu
)) Tamtéž.
Mllohostnmn:í IJj-ípr:l\'n:1jcdmíní v Di(loli - prolog ke Konrcrcnci o bczpcč nos li a spolupníci v Evropě
socialistických státll zcela ovládal
Sovětský
vys toupil o se svý m názorem jen občas Polsko.
svaz a ved le Rumunska 34
Tato první sc hú ze představuje úvod do velmi dlouhých a komplikovaných jednání budoucí KBSE a signalizuje také její charakteristické rysy, a to zej ména zajímavý i problematický koncept rozhodov,íní prostřednictvím značné
po
konsensu. Konsensus jako zpthob rozhodování má své
vý hody i nevý hody, kteréžto se všechny
něm výrazně
kratično s t
projevit. Kjeho základním kladllm
rozhodov,íní, která
přehlasované
předčí větš in ové
stmny moho u cítit poškozeny, a
státí'!. Zárovei\ je jím strany
účastnických
z n emožněn
státil,
neboť
jasně
v prllběhu jednání i
patří
naprostá demopři
hlasovúní,
zvýraznění
není nikdo, kdo s ním vyhovět
přij ímání
opatřením
alespoň
tak mož ným kontraverzím. Z toho však zároveií
záporné stránky tohoto Zpllsobu
kterém se
rovnosti všech
i odpor proti pi'ijatým
neso uhlasil. V konsensu se tak promítá snaha předejít
měl y
ze
pllvodně
všem stranám a přím o
vyplývají
rozhodnutí, a to
nesnadné dosažení jakéhokoli výs ledk u, provázené velice dlouhým vyjed ná váním, a také z toho
čás teč n ě
vyplývající vágnost a nejas nost
dosažených formulací, které mohou být
při
nás ledném výkladu velmi
"pružné". Volba konsensu znamenala ale také ze strany státí'1 toho, že i najít
přes z n ač né
s po leč n é řeše ní
urč ité
uznán í
množs tví rozdíll! je možné, anebo by bylo vhodné,
vz:.íjcmnýc h problém II a disonancí. Byla v tom také
patrn á snaha po lI chov,í ní rovnosti st<Ítil
při
prosazování svých
pře d stava
z<Íroveií obava jednotlivých skupin státi!, zej ména vých od ního bloku , z
přehlasování,
alespoii. o
mé n č
nebot' západní státy
zpočá tku
prosazo va ly hlasování
výz namnýcl1 procedll1'álních ot<Ízkách, což
m ě l o,
nutno
Srv. Doeulllcnts on Brit ish po riey Ovcrscas. Scrics III, Volumc II. Th c Confcrc nec Scellrity :lIld Coopcrati on in ElIropc 1972-75 , cds. BCllnct, G. - Hamilton, K. A., London, rhe Slali onary Orfiec 1997 , UV , s. 84-87, No. 19; SlIbmissiol1 1'1'0111 Mr. Tiekc ll on es CE: Mllllilalcral Pl'cpar:l!OryT,llks, FCO, 2 1 Dcecmbcr 1972. ) .1
Oll
)239(
Jan Bárta
říci,
své racionální jádro. Státy se tak
vznikalo i
státu
při
nebezpečí
měly
nutit ke spolupráci, ovšem
možného zneužití výsadního postavení každého
prosazování svých partikulárních zájmiL Druhá schůze (15. ledna - 9. února 1973)
Druhé zasedání trvalo
snažili pracovat bylo
racionálnějším
před vánočními
během přestávky
řada
krátce, delegáti se ale od
intenzivnějším
a
počátku
zptlsobem, než tomu
svátky. Intenzity jednání bylo dosaženo také tím, že
v jednání
které se radily ještě na a
pom ě rně
proběhly
počátku
porady jak socialistických státll,
této schllZe, tak i státll sdružených v ES,
bilaterálních jednání. Hned 15. ledna
předložili
své návrhy zá-
stupci Belgie, Dánska a Itálie. Italský návrh zpracovával úkoly pro možnou budoucí komisi pro otázky
bezpeč n osti '-
ta
měla
dojednat prin-
cipy vztahll mezi státy a opatření k posílení důvěry ve vojenské oblasti. Podobný návrh byly
vytvořeny
měly
Sl,ít základními
představili
i Belgičané s tím, že by pro tyto otázky
v rámci této komise in s piračními
dvě
pod komise.
Ohledně
principll se
zdroji Charta OSN a Deklarace zásad
mezinárodního pníva týkajících se mírových a přátel s kých vztahll a spolupráce mezi st,íty.35 Zvláštní pozornost měla být věnována principtllll svrchované rovnosti
států,
zdržení se hrozby nebo užití síly, a to zejména
ve vztahu k neporušitelnosti hranic, respektu k teritoriální
integritě,
nein-
tervence v mezinárodních vztazích, mírového urovnávání sportl. respektu k lidským právům a základním svobod,ím, právu na
)240(
mezinárodních závazkll v dobré současné rozdělení
Evropy a
víře. " Mělo
sklltečnosl,
že
dílným sociálním s)'slél1u;m a politickJ'III, a mělo
brál/it státl;m, aby plně, tak jak sejic"
seb eurčení
a plnění
by se vyjíl z pPedpokladu, te účaslnické
stál)' náleží k roz-
l'ojensf..')~11/.
uskupením, by ne-
t)~kají,
využíval)' v)í/lOd, kleré
JS Tato deklarace (anglický mízev zní Declaralion on Principles of Intcrnational Law concern ing Friendly Re lations and Co-opcralion among Stalcs) byla konscnsutllnl':
schv,ilcna VS OSN 24.
října
1970 (Dok. OSN A/RES/2625/XXV).
llřípravlUí jednání" Dipoli - prolog ke Konferenci o be z pečnosti II s polupnki " Evrop ~
r....lnohostrallu{\
pocluízejí Z těchto zásad. Návrh, ktelý má být p'-:edložell Komisi, by měl l'yjadi":ol'at vlili ,íčastlJick)'ch státli aplikovat tyto zdsady ve vzájemných vztazích bez ohledu
byl
oS lře
lUl
své ideologie či politické systémy. ..36 Tento návrh
krilizován zejména ze strany SSSR, který odmítal spojování
principi't neporušitelnosti hranic a nepoužití síly a odkazy na zásady ochrany lidských práva bě hu
sebeurčení,
klerýžto postoj hájil
vlastně
v prů
celých Konzultací i vlaslní Konference. Belgičané
navrhovali v bezpečnostních otázkách podobné body
k jednúní jako !lálie.
Předložili
laké ale návrhy na úkoly pro komisi
zabývající se problemalikou spoluprúce v oblasti ekonomiky a živolnnlO pros tředí.
V nímci tohoto II. koše se
měly
za podmínek vzájemnosti a
všeslranné výhodnosli zkoumat olázky rozvoje obchodní vý měny , spolupráce v oblasti prllmyslu. spolupníce olúzky rá
obec n ě
mě ly
m čla
surovin a energetických zdrojll a
na poli ekonomiky a živolního
prostředí.
být utvořeny člyři podkomise: a) pro obchodní
hledat
opalření
lupráci v prllmyslu. ších
těžby
odvělvích
pro
těžbě
u snadnční
ekonomiky měli
(např.
vztahů ,
kte-
b) pro spo-
transporl, komunikace, turismus), d) prostředí.
Krátce léž shrnuli obsah III.
delegúti zabývat rozvojem
rozšííením kulturních a
vý m ěnu ,
surovin a energetice. c) pro spo lupráci v dal-
pro spoluprúci v oblasti životnn,o koše, kde se
obchodních
Pro tyto
vzdělávacích výměn
konlaklů
mezi lidmi,
a vyšší mírou
výměny
s11(111 sum Jrolll IIIc prem;sc Ilw//lle cl/rre/ll d;\';S;O/l ol llle EI/rope o/ld ,!teJocl 111lI1 Ili t! pllrl;cipm;l1g Slmes be/o/lg 10 d;fferelll sociol syslems, liS \Vell as-poli/ical a/ld 1/1;1;10'-)' groupi/lgs. shol/Id /lOl pre\'clI/l!te SrmesJrolll belleji,i/lglully. ;l/soJar as ellcll is cO/lcemed. !rol/l Ilte prerogalh'es Ihm Slem Jrolll Ihese pri/lciples. Tlte poper 10 be .wbmifled 10 Ihe COllllllillee sllollld express Ilte will oj Ihe parficipolillg S/ales ll.\' 10 IlIe applicalioll oj Ihese principles 10 Iheir II/llll1al relaliolls regardless oJ flleir ideologies or polifical syslems." PO OSCE S-A, Book I, Hcl sinki Consullalions, Dipoli 22 Novcmbcr [972 - 8 Junc 1973, CESC/I-IC [111972 - 611973 , English, Propo," l, CESC/HCII·56, CESC/HCII8, 15 Jarmary 1973, Italy: Agenda item: QucsliollS or SCel/rily, comlllinec nnd sub·collllllillccs. J(, ,, /1
)241 (
Jnn B:írla
informací." Této oblasti se týkal také návrh Dánska. Dánové specifikova li úkoly komise pro tuto oblast následovně: .. Komise je pOllěr'ello
prozkoumlÍním všech mOŽJlostí k zajištění rozvoje kOll/akll; mezi lidmi, rOZJ~íl'ellí kullllmícll a vzdě/állocícll lIJ'měll a zv)~šellí loku informací. ..38
V dalších dnech kousko
předložilo
předložily
své návrh y také neutrá lní státy. Ra-
návrh týkající se celéllO spektra problémll a zdllraznilo
také možnost Evropy
přispět
k řešení problémú v blízkovýchodní oblasti.
Podpořilo vytvoření seznamu principtl pro vztahy mezi účastnickými
státy konference, ovšem upozornilo také na naléhavou potřebu prosazení těchto principtl pomocí legálních a politických mí stroj\,t Za dtl ležilou ozna čilo také existenci právně závazného mechani smu pro urovnávání
sportl mezi státy. Dle rakouské delegace také nebylo možné pominout
zcela zjevnou propojenost mezi politickými a vojenský mi aspekty bezpečnosti , a to zejména proto, že otázka zákazu použití síl y či hrozby
silou je úzce vázá na na problematiku vzájemného a vyv,íženého snížení
stavu ozbrojených sil v Evropě. dlouho v rámci
začít ,
Přes tože
jednání MBFR
prosazovalo Rakousko, aby se o
připravované
KBSE,
neboť
tč c ht o
měla
zane-
otázkách jednalo i
jedmíní MBFR se
neměly účastnit
všechny evropské st'Íly. V otázce zřízení stálého orgánu po skončení
Konference zaujalo Rakousko zdrženlivý postoj s tím, že teprve
prllběh
Konference a její výs ledky ukáží, zda je takovýto nás troj spolupráce potřebný." Tamlé~; Proposa ls CESC/HCII-56, CESC/HCII7. 15 January 1973. Submitled by Ihe Bclgiulll, Proposal regarding the agenda rol' a CSCE and the Committees and sub·committccs on co·operation in thc ficIds or cconomics and thc cnvironmcnt.
J7
)242{
J~
.. Tllc COII/llliucc is cllargcd 11';111 cxami/l;/lg a/l 0f1Porlllllific.f 10 prolllolc IIIc dcpc/opII/Clil oJ 111111/(11/ cOlllacls. 10 broadclI cllllllral al/d cdllcaliol/al excha/lgcs al/d 10 widclI III c flol!' oJ ;/IJo/'lIIalioll." Tamtéž; Propos'lls CESC/HCII -56. CESC/HCII9,
15 Jallllmy 1973, Dcnmark: Agenda item: Devctopmcllt ol' HUlll an contacts, broadc· ning ol' cuttlll'al and cd llcational cxchanges and wider now ol' inforrnation, Cormnincc
I\fnohostnlltná pi"íprnvl1lí jedmíní" Dipoli - prolog ke Konrerenci o hezpečnos ti II Sllolupníci l' Evropě
Švýcarští delegáti podali návrh v oblasti bezpečnostních otázek, vytvoření tří
kde navrhli měly
bezpečnost,
podkomisí komise pro
které by
zpracovat dokumenty v oblasti principll vztahi, mezi státy, v oblasti
systému pokojného urovnávání sporll a v oblasti vojenských Podobně
jako Rakušané vyzdvihli spoje ní mezi
bezpečností
opatření.
v Evropě a
ve středomořském prostoru.~o Švédové prezentovali krátký dokument o vojenských aspektech
bezpečnosti
a otázce omezení výzbroje, k čemuž
měly být ustaveny podkomise ..tl
Také Jugoslávie
představila
agendy s obdobnými odkazy jako zajištěno
vhodnost
Belgičané
prosazování výsledkll Konference,
svolání této Konference po vytvoření
určité
jednoho
či
konferenční
SVllj Il.ívrh na podobu
dané
době
a Rakušané. Aby bylo
mčlo
a
se zvážit možné další
případně měla
být uvážena
více sl.í1ých org;:íníl pro tento
účel
a pro
přípravu další konference:':! Návrhy tčchto státil na agendu budoucího
druhého a
třetího
konstatování
koše byly velice obecné a omezily se
potřeby
Určitým
vesměs
na
spolupráce v těchto oblastech.
problémem se na
počátku
této schílze stal nedostatek
aktivity socialist ických státi:'!, který byl Zpllsobell tím , že
těsnč před
počátkem
st,ítll Varšavské
jednali v Moskvě
ministři zahraničních věcí
smlouvy o dalším postupu na MPl a projednávaly delegace tčchto
tčchto
závěry,
státll na
jejím
které zde byly dohodnuty,
společné poradě
až po
jednání 16. ledna. Diskuse se natolik zpoma lila, že
dokonce na vrhovaly, aby bylo jednání prozatímn ě
skončení
nčkteré
odročeno.
státy
Nakonec se
tak nestalo, ale jednalo se spíše o technických záležitostech, zejména o
.tu Tamtéi-; Proposals CESC/HCII-56, CESC/HCI22, 17 January 1973, Switzcrland: Agenda for lIJe CSCE, Chaptcr I: Seeurily. Tamtéž; Proposals CESC/HCII-56, CESC/HC/2 I, 17 January 1973, Swedcn: Proposal concern ing lhe CSCE Agenda (Sccurity 'lueslions); CESC/HC/2I1Add.l, 30 January 1973, Swedc n: Proposed lerms of reľere n ce of the sub-colllmittce . providcd for ill paragraph III af CESC/HC/21. -12 Tamtéi-; Proposals CESC/HCII-56, CESC/HC/23, 18 January 1973, Yugoslavia: Draft agenda ol' Ihc Confcrencc on European securily ,md co-operalion.
-II
)243(
Jnn Dnrln způsobu
projednávání velkého množství materiálit. V tomto ohledu se ·
zača la plně
prosazovat myšlenka
několika košů
Návrhy podpořily
rozdělení
jednotlivých návrhil do
podle jejich problematiky. tří
státil EHS (Belgie. Dánska a lt,íIie) a neutrálních stánI
i další západní země. což se ovšem nesetkalo s pochopením ze
strany sociali stických stálíl, neboť podle nich "se výraZ)lé projevovaly ten-
del1ce
učini, p/~edměfel/l.jedl1ání formulace,
které bud' I'libec nebo jeli částeč
né braly v~etellUl existenci stcitl; s rozdíll1J~11I spole,,~ens/..)~m zNzením ,,:1':' V
pondělí
22. ledna
předložil
velvyslanec SSSR V. F. Malcev
v dlouhém proslovu revidovaný návrh agendy Konference. Agenda být jasná a
struč ná .
aby
při
měla
vlastním jednání na Konferenci nemohlo
dojít k nechtěným .. překvapením". úkoly pro komise stanoveny tak. aby se vyhn ul y detail lIm a aby se
měly
být ovšem
nevytváře ly
podkomise.
Malcev upřesnil také mívrh na vytvoření stál ého orgánu, který mě l mít konzultativní charakter a byl by "jakýmsi mostem mezi jednotli l'ými
konferel/cellli a pracoval by Ila základé zásady konsensu". Odmítl projednávání vojenských aspektll evropské že
příslušná
bezpečnosti
na KBSE s tím.
jednání probíhají ve Vídni (MB FR). Novinkou byla ovšem
akceptace jednání o
prostředcích
k zajištění stability. tedy
do jisté míry vojenského charakteru. a
přijetí oddělení
prostředcích
kulturní spo lu-
práce, kontaktll mezi jednotlivci a organizacemi a šíření inťormací od problematiky ekonomické a technické spolupráce. S tímto Oi.lvrhem se ztotožnily všech ny sociali stické státy s výjimkou RUlllunska.
Na konci led na
)244(
přišla
se svým obso hlým novrhem také
delegace. Jako zOsadní otázku telnost evropské
44
bezpečnos ti
zdůraznila
od
dění
v oblasti
ve
španělsko
bezpečnosti neodděli
Středomoří. Oh l edně
proble-
AMZV. Politické zpr:ívy 1918- I977, Finsko, Zpnívy ZÚ. 1970-1 976, Hcl sinky Finsko r. 1973, Prilbčh a výslcdky druhé f;ízc MPj v HcJsil'l kiích, Vypracoval: ss. Mudroch. V;l.inar, Oprša l, 8. línora 1973, Tajné, 13 s. ".j Tamtéž; Fcrraris, L. V. (cd.): Rcport on a Ncgolialion: Hclsinki-Ocncva- Hclsinki
-IJ
1972- t975 ...• s. 15.
Mlloltoslrmlll:í příprnvlUí jedn:luí v Dipoli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti a spoluprÍlci v Evropě
matiky zásad vztahl' mezi státy prosazovalo Španělsko obdobná stanoviska jako ostatní západní státy. V oblasti vojenských aspektl'
bezpeč
nosti a posílení dí,věry mezi státy prosazovalo ohlašování velkých
vojenských
cvičení, včetnč výměny
pozorovatelil, a
přesunil
vojsk, de-
klarování neodd ěli telnosti politické a vojenské stránky bezpečnosti
v Evropě,
utvoření
postupu pro mírové
řešení
sporil
II řešení problémů
v oblastech so usedících s Evropou, pokud by mohly zasáhnollt evropskou
bezpečnost
měla
být
a spolupráci. Na poli ekonomiky a životního
včnována patřičná
prostředí
pozornost regionálním programiml. rozvoji
obchodů, prl,myslové spolupráci, spolupráci voblasti těžby a energií, vědecké
a technologické kooperaci,
kému ruchu, zdrojil,
zajištění
dopravě
ekonomického rilstu
včetnč s polečných progran~il
se
a komunikacím, turistic-
II spraved livěj š ího rozdčlení
zeměmi
Latinské Ameriky a
třetnlO s věta . Španělsko rovněž považovalo za vhodné zvážil možnost vytvoření
následného procesu po Konferenci, který by se i nadále
projednávanými otázkami bezpečnosti a spolupráce v Evropč zabýval. 4S Sovětský
svaz ve svých dalších n:.ívrzích specitikoval instrukce
pro komise, které se
měly
v podstatě
přijal
západní pojetí bližšího
Komise se
měly
zaobírat vypracováváním
mentll voblastech
čímž
zabývat jednotlivými body agendy,
bezpečnosti,
určení
programu jednání.
n~ívrh il závěrečných
doku-
ekonomické spolupníce a kooperace
v oblasti kultury a kontaktll mezi lidmi. Komise k prvnímu koši se
měla
~5 PO OSCE S-A. Book I, Hclsinki Consullalions, Dipoli 22 Novcmbcl' 1972 - S Juue t97 3, CESC/HC t IIt972 - 6/ t973, Eugtish, Prapo"t, CESC/HC/t-56. CESC/HC/25, 22 January 1973, Amcndmcnl proposcd by lhc Ambassador of Spain 10 Ihe NClhcrlands proposal ror an addition 10 doclImcnt CESC/HCIIS conccrning thc sccond sub·colllmiltcc on qucstions of seclIrity; CESCIHC/26, 25 Janllary 1973, Proposals submiucd by lhc Spanish dclcgation conccrning Ihc agcnda of thc Confcrcncc on Europcan S'!curity
)245(
.lnu
D ~ír (n
věnovat
otázkám
principů v zt a hů
zejména neporuši telnost hranic,
nev m ěšován í ,
by a suverénní rovnost. Dále pak k prosazení
prostředky,
di'lvčry
stabili ty a vojenských
mě l a
komise zkoumat
cv i če ní II výměnu
obsahovat zejména
opatření
n apř.
j ejí hroz-
pros tředky
poklid ného urovnáván í
které si strany zvolí, a
mezi státy, jako
či
nepoužití síl y
těchto principů, včet n ě pro s tředki'1
sporll mírovými
zdůrazliova l
mezi státy, kde SSSR
prostředky
k posílení
vzájemné ohl ašování velkýc h
pozorovateli'!. Návrh druhé komise
k rozvoji obchod u,
včetně princ i pů uděl o
vání doložek nejvyšších výhod a nediskriminace, prosazování
ných c'eloevropských projektll voblasti prlllllys lu, dopravy, ale také k rozvoji v oblasti životn ího
vědecko-techn i cké
prostředí.
Výs led kem
měl
těžby,
s p o l eč
energetiky a
spolupráce a spol upráce
čin nos ti třet í
komise
mě l
být
návrh týkající se rozvoje vztahi'1 státních institucí a organizací v oblasti kultury a
vzdě l ávání, rozšíření vý m ě n y
informací a idejí s ohledem na
posílení míru a sousedských vztahll a rozvoje nizacemi a lidmi ,
včet n ě
setkáván í mlad ých lidí a
ko ntaktů
představ i telll
profesí. a kolektivn ího i indi viduá lního turismu a sportu: vi.íní tohoto ná vrhu zvyky každého
)246(
měl a
mezi orga-
Hi
rllzných
Při prosazo-
být ovšem respeklov<Í na "suverel1ita, zákoll)' a
stálll " .47
4(, Tamtéž; Proposals CESC/HC/ I-56, CESC/HC/1S, 29 J,lIlllary [973, USSR: Drart assignmcnt for CESC COnlm iucc on lirst agcnda itcm: "EnslIring Europcan sccurity and principlcs govcrning rclations among statcs in Europc, induding ccrtai n mcasurcs for strcngthcning stabili ty and conlidcncc"; CESC/ HC/28/Add.l, 5 February 1973, Proposal to ndd n new item 3 to doculllcnl CESC/HC/2S; CESC/I-IC/30, 5 Fcbmary 1973, USSR: Dl'afl ilssignmcnt for CSCE Commiucc on second agcnda itcm: "Ex pansion of t1i!dc, economic, scicntmc nnd tcchnological lies on n bnsis of cqualily, inc1uding co-opcralion in the protcclion o f thc c n v iro nmc nť :; CESC/HC/32, 6 Fcbruary 1973, USSR: Drafl assignmcnt for CESC Commiuce on third ngcnda item: "Expansion of cultural co·opcralion, of cont ncts among ol'ganizations and pcoplc and of disscminalion of information".
47 ..... ;mplcmcmcd ",;111 respccl Jor IlIc so\'crcigl/ly, lall's lIl/d CIISIOII/S oj caclI COltl/lI)'. ". Tamtéž; Proposals CESC/HC/ [-56, CESC/HC/32, 6 Fcbruary 1973,
USSR: Draft assign1l1Cnl for CESC C01l1mittce Oll th ird agcnd a itcm: "Expans ion of cultural co-opcration, ol' contacls a1l10ng orga nizaliolls and pcoplc and of di ssc ll1ination of infol'mntion".
I\1nohostnmmí pi'íprnvmí jcdmíní " Dipoli - prolog ke Konferenci o hezpečnosti fl spolnpníci v Evropě
Na konci ledna se sovětský velvyslanec L J. Mendelevič vyjádřil k něko lika významným otázkám -
ohledně
netýkají vztahtl mezi státy a právo na
princip'! se lidská práva
sebeurčení
nemá v Evropě možné
uplatnění, diskuse o kontrole zbrojení navrhovaná Švédskem nejsou při
jatelná,
neboť
SSSR odmítá spojování KBSE a MBFR a problémy
Blízkého východu je třeba řešit někdejinde.
(.~illnostl11l1sÍ b)~t
dYllamická a lIesmÍ se sebeomeZOV{/f
J/(/
sta-
tické .mÍl1IállÍ SOIl('~lISllé situace ".<19
Ni} začátku února se pomalu chýlila ke konci debata o prvním koši a delegáti se chystali k podrobné diskusi o koši druh ém. Španělé ovšem ještě při představování
svého návrhu vznesli form,lIní námitku, že by
.. dodrŽowíllÍ zdsad jako leriloridlnÍ il1legrila lIebo J1epon/.~ilel"osl hranic nemělo b)~/IIZlllíI1ÍIII stalll (juo Gibra/laru " .so Sovětský
svaz
předložil
6. února již
zmín ěný
návrh na projed-
mívanou problematiku ve druhém koši a ten den se také otevřela široká di skuse o
těchto
otázkách. Východní st;:íty
odstranění di skriminačních překážek tění
obchodní
výměny,
připomínaly
zej ména
potřeb u
v obchodní oblasti a obecně zajiš-
kdežto Západ se
soustředil
na konkrétní vzájem-
ná opatření ke zvýšení spolupráce zejména v prllmys lové oblasti. Týž
den
předl oži l
SSSR také
zmíněný
návrh
o hledně
obsahu
třetího
koše
agendy. Rakouský delegát Helmut Liedermann ve svém dlouhém projevu naznačil celou š íři požadavkll na svobod u kontaktll mezi lidmi a
)247( Fcn·aris, L. V. (cd.), Rcport on a Ncgotintion: Hclsinki-Gcncva- Hclsinki 19721975 ... , 5. 16·17 ; Archi v der Gcgcnwart, 43. Jílhrgang, Folgc 1/ 1973 - 51-52/1973, Bonn-Wicn-Ziirich. Verlag fUr Zcitarchive 1973- 1974. Folge 1511973 - 4. bi s 12. April 1973, 2. Phasc in Hclsinki: Tagesordnungscntwiirrc uml Auftcilllng der Thcmcn in 4 "Korbe"bci dcr Vorbcľcitllng ciner KSZE. 5. 17784·17785. 411
"al/r ac1ioJ1 /lIIls1 be dYJ1amic a/ld mI/Sl/lOl lillli/ ilself 10 .~/(/1;call)' pflorogmphiJ1g (lil! tlC/fwl si/lfllfiol1 . .. Tamtéž, s. 17. sn "Tltc tldflcrcJ1cc fO prif/cip/es such as lerr;lor;lIl i/llegrily or Jroll/ier il/1 l iol{/bili/)' S/lOl/id I/ ot cOl/slitl/lc Iflc r ccogf/ilioll oj IlIc S/(IIIIS qlfo oj Gibm/wr. " Tamtéž, s. 17. 4<)
Jnu nártn
kulturami, naopak polský velvyslanec Adam Willmann poukázal na to, že "vej'rkerá aktivita lIa poli illformací, kultlll)' a kOll1aktli mezi lidmi
musí respektovat principy svrchovanosti státli, llevméj'rovlÍllí do vllithlích záležitostí a respektu k zákolllim a zvyklostem ". Na toto expozé reagovali představitelé Itálie, Svatého stolce a Švýcarska v podstatě stejně tím, že
je třeba respektovat individuum a že k vzájemnému respektu je třeba
také vzájemné poznání. 5I Na polskou stranu se pak přidaly SSSR a Československo.
Poslední den tohoto zasedÍlní 9. února
ještě Sovětský
svaz
před
ložil n:\vrh týkající se čtvrtého koše, tedy otázky dalšího vývoje po Konferenci, kdy výměnu
Sověti
navrhovali
vytvoření
Konzultativního výboru pro
informací, přípravu dalších konferencí a pro další otázky, které
mu budou Konferencí svěřeny.52 Jako jediná západní země předložilo již uvedený návrh k tomuto bodu Španělsko, a to na zřízení konzultalivnnlO "Diplomatického výboru" s přesně určenými pravomocemi.
Tato schilze tedy
přinesla
definitivní potvlzení
přijetí
myšlenky
strukturace materiálů do čtyř tematických kOŠll, ale také se ukázala znač
ná rozdílnost v pojetí náplně
Třetí schůze
těchto
košil mezi státy Východu a Západu.
(26. února - 6. dubna 1973)
Ihned na počátku zasedání třetí schllze se ukázalo, že lato část
jednání bude práce se
)248(
patrně
m ě lo
probíhat v jiném duchu, než
pře s unout
části předchozí. Těžiště
do redakce návrhil kjednotlivým bodilm
agendy. Francouzský velvyslanec Gérard André totiž navrhl, po
před-
"A" acrj"iry jil rll c jicld o! illJormafiolls, o! c/I/f/lres alld collfacfS be1ll'eell peop/e lII/lsl respecf flle prillcip/es oJ filc sOl'ereigl/fJ' oj S/a/es, oj filc 1/0llillferJcrellcc ;/1 ill/crnal aJJairs, afld fil e resp ec/for IlIe 1011'S lIIul CIIS/OII/S. " Tamtéž, s. 18. Sl
s:! PO OSCE S-A , Book I , Helsinki Consultations, Dipoli 22 Novcmber 1972 - 8 June t973, CESC/HC t 1/1972 - 611973, English, Proposats CESClHClI -56, CESC/HC/33, 8 Fcbruary 1973, USSR: I)raft assignmcnt for CESC Commiucc on IOUlth agcnda item: "Establishment of íl consultativc commiUec to dcal with qllestiolls of sccurity
Mllohostrnllll!í pi'íprn\'IUIjcd míllí v Dilloli - prolog ke Konferenci o bez llcčllosti n spolupr:íci \' E\'ropč vyt vořen í
chozím souhlasu ostatních státll ES a NATO,
expertní
pracovní skupiny, která by se zaobírala jednotlivými problémy děnými
do koš,l.
Sovětský
svaz
S
so u s tře
touto myš lenkou souhlasil , ovšem
navrhoval vytvořen í vícero pracovních skupin, a to podle počtu bodů agendy. Nakonec došlo ke kompromisu a 28. února byl schválen procedurální
řád
připraven
Pracovní . skupiny (Worki/lg GrDu!'), jak byl
britskou delegací. V
podstatě
Konzultací, jednání byla
se shodoval s jednacím
otevřena
všem
řádem
ú čast níkllOl , m ě la
vlastních
ale probfllUt
pokud možno neformálně a neveřejně." Případné clnlší pracovní skupiny měly bý't vytvářeny až dle okamžité potřeby.
Pracovní skupina
začala
svou
čin n ost
rozvíjet hned I.
března,
a to
zkoumáním problematiky zásad vztahll mezi evropskými státy. Díky pragmatickému neformálnímu zpllsobu jednání práce minulým
dvěma
pokračovala
oproti
schllzím vcelku rychle. NDR navrhla dokument se
sedmi principy, o nichž dle její delegace
nemčlo
být sporu: neporušitel-
nost hranic, teritoriální integrita, zdržení se hrozby silou a použití síly, svrchovaná rovnost, nezávislost, ne intervence a mírové urovnávání sporll. Západní státy se ovšem zdráhaly na lento návrh
přistoupit, ileboť
obávaly, že by to znemožnilo další diskusi o principech a dalších pro
ně
dllležitých zásad, zejména
ským pl'áVllm, do výčtu principů. Další jednání se výčet
věnovala
sebeurčení
se
začlenění
a respeklU k lid-
54
zejména otázce
inspiračních
zdrojll pro
zásad vztahll mezi evropskými státy. Západní a neutrální a ve
vojenských uskupeních
nezúčastněné
(N+N)
země
souhlasi ly jen s Char-
tou OSN a Deklarací zásad mezinárodního práva týkajících se mírových
53 T;:II11téi.; Proposals CESC/HC/1-56, CESC/HC/35, 28 Fcbrunry 1973, Agrccd rmccdurnl ílInngC::lllcnts of a Working Gmur. 4 Fcn·nris, L. V. (cd.), Report on a Negoliation: Hc::lsinki-Gcncva-Helsinki 1972-
1975 .... s. 20.
)249(
Jan nárta
a přátelských vztahll a spolupráce mezi státy,
neboť
zde nebyla
výslovně
zmíněna zásada neporušitelnosti hranic,55 která byla ovšem klíčovou pro
státy východního bloku, a to ve smyslu nemožnosti jakékoli poválečných
změny
evropských hranic: "Západ sllÍle kalklllllje s 1;111, že kOllfe-
renci po/lebl/jí pr:edevším socialistické stály, a že ludíž za její IIskHfeč nění
musí také
<pa/lic.":ně zap la/iť.
Jde mimo jiné o to, aby si [Západ]
vytvor:i! podmínky pro niZllé form)' p/'onikánÍ do Aspekty bezpečnosti a spolupráce až na da/§íl1l
mÍslě.
tl Evropějsol/ tl
socialis/ick)~ch
Stdlli.
koncepci NATO a EHS
Takovému pNsllIp/f byla a je vlastní IlIktika zd/'-
žovánÍ, ' manévrol'líní a
vyčkávání.
... Již na
pOG~átku
se ukázalo, že stály
NATO hodlají vytvtír:el oblíže kolem zásady neporušitelnosli hranic. Byla 10 pr:edevším ItlÍUe, která lelllo pr/udp prosazovala ve spojení s nepoužitím síly nebo hrozby jejího pOl/žilí. V pozadí tohoto pr:í.\'tl/pl/ byla ziejmě
NSR, kterlÍ se lIeslIlír:i/a s existend NDR a
chtěla
si lI echClf ote"rené
d"er:e pro revizi hranicjillou cestou. ,,56 Změnu
západního
přístupu
do jed nání vnesl až
německý
vyslanec
Guido Brunner, který navrhl uznání samostatného principu neporušitelnosti hranic, ovšem vykládaného v souvislosti s ostatními zásadami. StMi'101 neboť
sovětského
bloku se ovšem
příliš
nelíbila ani tato snaha Západu,
se obávaly, že by takto mohl být princip neporušitelnosti hranic
v budoucnu
zpochybněn.
Y rámci plenárního zasedání zatím zástupci Svatého stolce navrhli
zahrnout do I. koše mezi principy iaké respekt k základním lidským prá-
)250(
vllm, a to
včetnč
náboženské svobody. Do III. koše pak navrhli zahrnout
Pnívním výk ladem lze ovšem tuto z,ísadu dovodit i z principu z:íkazlI hroZby s ilou nepoužití s íly, který oba dokumenty obsahují. Srovnej na přík lad Potočný, M. O n dřej, J., Mezimírodllí pr;ívo veřej né. Zvl:íštní č;íst , Praha 2003, s. I-II . 5f> AMZV, Politické zprávy 1918- 1977, Finsko, Zpnívy ZÚ, 1970-1976, HelsinkyFinsko r. 1973, Zpníva o pn"Lb čhu rl výs ledcích třetí r;íze MPJ v Helsink.ích, Vypracovali: ss. Pavlovský, Mudroch, Vajnar, Opršal, Štěpánek, (duben 1973), Tajné, s. 1-3. 55
CI
IVlnohostr:mm\ přípr:l v míjcdn:ín í \' DilJoli - prol0l:: ke Konrerenci o hez pe č nosti II spolllpníci \' Enopé opat ření
k rozš íře ní možnosti náboženských informací a
věřícími
II
kontaktů
mezi
náboženskými organizacemi,57
Zatímco se státy EHS
připra vova l y
revidovat své návrh y,
před
ložili diplomaté Rumunska obsáhl ý dokument s instrukcemi pro komisi, ktení se
měl a
zabývat otázkami vlastní
kem její či nn os ti
měl
být jeden
či
b ezpeč n os ti
v Evropě . Výsled-
více dokumentll, které
mčly
obsahovat
konkrétní opatře ní trvale eliminuj ící uži tí síl y č i hrozby silou mezi státy. Základem se mezi státy,
m čl a
přičemž
stál se
přes ná,
m ě la
jasná a celková definice zásad vztahll soustřed i t
komise
zejména na tyto základní
principy: právo každého státu na vlastní existenci, nezávislost a svrchovanost; rovnost práv všec h stálll;
nev měšová ni
do
v nitřních
záleži-
tostí; neporušitelnost hra nic a teritoriál ní integritu státll; právo každého národa rozhodnout o svém osudu ; nepoužívání síly
či
její hrozby; mírové
urovnávání mezinárodních sporLl; právo a povinnost stútlt spolupracoval na
z;:ík l adč
Ko nkrétními přijetí
vz.íjemnýc h vý hod ; dodržování závazkll v dobré prostředky
vzájemných
k dodržování
těchto
opatře ní vy lučuj ících
užití
zásad
mě ly
s íl~ či
jej í hrozby, rozvoj
býl zejména
politických ko nzultací mezi státy a také aplikace vn itrostátních legislativní povahy. Významným úkolem komise sl ušných
opatření
m eč n ě
mě lo
opatřen í
být navržení
k mírovému urovnávání sporíL Dokument
stanovil, že státy se budou
těmito
principy a
a že tyto principy " /IIOIV jednollli,
bit plllé o stále respektovállY JI.fellli
v í ře.
opatřeními řídit
lledělilell1i
l íČOSlllick)íllli
pří m ěl
bezvýji-
celek a že lIIusejí
státy o s oltledem ilO
jedel/ kožd)~ Z lIiclt".5 8
)251( !o7 PO OSCE S-A, Book I, Hclsinki Consuhalions. Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8
Junc 1973, CESC/I-IC 1111 972 - 611973, English. Proposals CESC/HC/ t -56, CESC/I-IC/36,6 March 1973, Proposal submiucd by thc delcgalion ol' I-Ia ly Sec. !ol! " .. Jor/JI a siJlgle, illdil'isiblc II'/wlc and 111m fil cy m/fSf befidly alld perlJ/(lI/ell1ly r cspccled by all fil c parriciparillg SWfes and wiril r egard fo c(lch olle oj fltem". Tamtéž;
Working group propos:lls WGI1-73, WG/3, 7 March 1973. Romania: In strllctions rol' thc commiltcc rcspo l1 sib lc rOl' 'lllcstions ol' sccurity in Europc.
Jmi Blírln
V této
době
se také rozvinula praxe práce v tzv. mini-skupinách
(mini-groups) pracujících obdobným vytvářet
s cílem začalo
8.
domoří.
března
ná vrhy
konečných
způsobem
jako pracovní skupina
textll jednotlivých
částí.
Prakticky se
neformálním setkáním expertll nad problematikou
Stře
Zde byly snahy vyhnout se jednání O záležitostech vojenské po-
vahy, a to
přes
odpor zástuPcll Malty a dalších N+N
s tátů .
V rámci organizačních záležitostí navrhla dle svého dřívějšího
návrhu Francie spolu s dalšími státy EHS výboru (Co-ord;lIat;lIg COI/II/I;ttee), který by u s m ěníova l
vytvoření Koordinačního
během
ll. fáze Konference
práci jednotlivých komisí a podkomisÍ a celkově by se
vč n oval organizaci KBSE. Polská delegace pak navrhla ustavení pracov-
ní skupiny pro finanční a technické záležitosti, která m ěla vypnlcovat principiální ná vrh na rozdělení výdaji" Konference a po rozhodnutí pléna
o datu , místu ,
s truktuře
a procedurálních otázkách KBSE
měla
rozvrh-
nout detnilnč náklady na zajištění Konference mezi jednotli vé státy a prodiskutovat i os tatní tc:.hnické a finanční záleži tos ti. 59
V polovině
ský
p od nět
března se delegace v pracovní skupině začaly na nor-
zabývat otázkami vojenské
bezpečnosti,
což ovšem SSSR a
ostatní socialistické státy odmítaly a opět poukazovaly na probíhající
jednání MBFR ve Vídni. Sovětský svaz nakonec ustoupil a souhlasil s jejich projedmív,íním v rámci I. koše agendy. Základem se staly teze Švédska o vzájemné závislosti politických a vojenských aspektll bezpeč nosti, zacílení na napomáhání snížení nebezpečí a opatření k vytváření
)252(
dtlVčl'y. Tato koncepce podpořená neutrálními státy ale narazila také na
opozici USA, Velké Británie a Francie. Základní myšlenku jednání o tzv.
Fcmll'is, L. V. (ceL), Report on a Negolialion: Hclsinki-Gcncva-Hclsinki 19721975... , s. 23; PO OS CE S-A, Book I , Hclsinki Consullalions, Dipoli 22 Novcmbcl' 1972 - S Junc 1973 , CESC/HC 1111972 - 611973, English, Proposnls CESC/HCII56. CESC/HC/38/Rcv. l , 26 M;Jľch 1973. Pol;Jl1d: Proposal for Ibc cSI;Juli shmcnl ol' a working gl'OUp on linanci;J1 ;Jnd Icchnic;J1 problcms ol' thc Confcl'cl1cc on ScclIl'ily mld Co,opcl'mioll in Elll'OpC. ;'>'.1
1\'lllohostrmlll:l připrnvlI:ljedn:lní v Dipoli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti n Spoh1llníci v Ev rop ě opatřeních
se ale
k posílení
podařilo
důvěry
(Collfidellce Blli/dillg Measllres - CBMs) Ninčié
prosadil. Jugoslávský diplomat Djuro
poznamenal
k odkazi'!m na jedmíní :rvfBFR, že "voj enské aspekty se 1)1kají
v~~ech
evropsk)ích zemí a nikoli jen několika IlybraJl)~ch" .6O
V druh é
polovin ě března
již fungo vala pracovní skupina ke II. a
III. koši a mini-skupina k I. koši. V rámci problematiky II. koše klad ly socialistické státy dtu'az zejména na ned iskriminaci v mezinárod ním obc hodě,
princip vzájemných nejvyšších výhod,
bariér a včdecko-technickou spolupráci.
CiI
ods traňování
obc hodníc h
Západním státl'JOl a zejména
zemím EHS však tyto ná vrhy z urč i téh o hlediska nevyho vova ly, zejmé na se jed nalo o pro
ně
nevý hodné
vy t váření
zvhiš'ních obchodních princ ipl'1
a celoevropských projektll, které v sobě skrývaly osten proti trhu EHS. Návrh EHS se s cílem
zajiš t ění
soustředil
na
obchod ní
vý mě ny
oboustranných výhod , zlepše ní podmínek pro obchod,
zjednodu šení ad ministrativních procedur, v obchodní sfé ře a
ře š ení
přímo
rozšíření výměny
obchodních sportl. Dá le se
spolupníci zejména s ohledem na spolupráci
us nadnění
spo l eč n é mu
vy t voření
prl'lmys lové
lepších pod mínek pro
mezi firmami a organizacemi z
Z dalších oblastí ekonomiky kladl dllraz na
vč no va l
inform ací
účastni c kýc h
státl'1.
odstranění překážek
pro
Ci2
dop ravu a komunikace a otázku turismu.
(II " ... ulili/aJ:" aSfJcc/s cOl/cemcd al//be Europcl/ll COUI//rie.o; (IIul l/o/ 0111.\' a choscn Jcu· ... FCl'l'í1l'is, L. V.. (cd.), Reporl on a Ncgotiation: Helsinki-Gencvn-Hclsi nki
1972-1975 ... , s. 24: AMZV, Po li lické zprávy 1918-1977, Finsko, Zpnívy ZÚ, 1970-
1976, Hcl sinky - Finsko r. 1973, Zpnívil o prilbč hu a výsledcích li'ctí fáze MPl v Helsink;ích, Vypracovali: ss. Pavlovský, Mudroch, Vajntll', Opr~al , Š tčpiÍllc k, Iduben J973/, Tajné, J9 S. (, I PO OS CE S·A, Book I, I-Ielsin ki Co nsultations, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 June 1973, CESC/HC 11/1 972 - 6/ 1973 , English, Work ing gl'Oup proposals \VG/ I73. WO/9, 26 March 1973, I-Iungary: AII- Europcan Prqjccts; \VGI IO, 26 March 1973, Czechoslovakia: Baskcl II : \VOIIO/Rcv.!, 2 April 1973, Czcchoslova kia: Basket II; \VGIIOIRev. IICOIT.I , 4 April 1973, Czechoslovakia: Baskct II - Scicncc
)253(
.Jan Hurta
Na
počátku
dubna bylo nakonec dosaženo jisté shody
přijatelnosti československého
návrhu
vý c h odo n ěmecké ho
návrhu o
o životním
vědecko -technické prostře dí.
předlože n é m
března
Zo rin, kterého
mezi
ze mč
ovšem
v doku mentu
Belgií za EHS.
lednání o návrzích
Na konci
o
spolupráci a
Západní
načrtnuté
dále naléhal y na klidné zvážení problematiky
a lesp oň
vystoupil se
n ěk teré
sovělsk)'mi
ohledně
agendy ll. koše nebyla
sovětský m
příliš nadějná .
návrhem velvyslanec V. A.
západní delegace považovaly za exponenta KGB
diplomaty. Jeho návrh byl ovšem velmi vágní a navíc
obsahoval stále zmiilovanou klauzu li o respektu k s u verenitě, zákol1lll11 a zvyklos tem každé
země.
Státy Západ ní Evropy dávaly ovšem
pro
n č klíčový m .
Za zdpadní
dokument, vycházející z již Iikovaných i pod le
zemč
ment se zabýval rozvojem
kontaktů
příslušníky č i
modi-
států. P řed l ožený
doku-
mezi lidmi, od pře s
vo lnějš ího
pohybu
otázky siíatkll mezi cizími
setkávání rodi n a zástupcíi stejných prol" csí, až ke
sportovním kontaktlllll. Dále pak vý mě n ,
částečně
návrhll Západu
socialistických
osob na indi viduální i kolektivní bázi, státními
najevo, že tře tí koš je
navrhlo Dánsko jakýsi kompromisní
dřív ěj ších
připomíne k
zřetelně
rozšířením
kulturních a
vzdě l áv a c ích
možnostmi studia cizích jazykll a také širším tokem informací,
včetně lepších podmínek pro novinál'Skou práci.63
Výc hod ní státy považovaly kontakty mezi lidmi za
kulturních vztahll, která nemllže být zmínky o
)254(
vo lnějš ím
prováděn a individuálně,
pohybu osob považoval y za
vměšování
a veškeré
do
záležitostí. Dle vlastních slov se socialistické státy "velmi připravovaly
na "ofenzivu" Západu v tomto
s měru".
so u čás t
v nitřních peč livě
Západní státy jim
pak mě l y vy týka t, "že preferují úlohu státu na úkor jednotlivce. Řada (,) Tamtéi; Working group proposn ls WGII·?3, WGII8, 30 March 1973, Dcnmark: CO l11mittec on thc dcvc lo[lmcnt ar hUIl1,lI1 COntllcts, l>roadcning of cu llural and educiltional exchan gcs, and widel" flow af inforllliltion.
Mnohostranná přípravn á jedmíní v Dipoli - prolog ke Konrcrcuci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
z nich,
především představitel
USA,
neomaleně
požadovala
změnu vnitř
ního zákonodárství, které by usnadnilo realizaci Cílll Západu. Velká Británie obvinila SSSR z toho, že nity, zákon'l, aspekty .... ďuje
obyčej"
Prllběh
zdllrazňováním
respektování suvere-
atd. prý zanáší do problematiky ideologické
jednání k třetímu bodu potvrdil, že Západ se
soustře
zde ria to, aby si "otevle! dvele do 1,)1chodní Evropy". Kulturní
spolupráci dává na
druhořadé
Představitel
místo.
SSSR velvyslanec
"soudruh Zorin rozhodným zplísobem dal Ilajevo, že socialistické státy lIepNstoupí II žádnélll
směru ilO
do I'llitlíl ích věcí a budou stát
požadavky Západu, neplipuslí IImě§ovállí 110
pozici obhajoby suverenity, zákollli a
obyčejzi každé země. "G4
Na konci Sovětský
března
se také
velvyslanec L. I.
opět
jednalo o otázkách prvnnlO koše.
Mendelevič
cipu neporušitelnosti hranic, který dle
znovu zdliraznil dliležitost prin-
něho
neodporoval
zásadč
svrcho-
vanosti stálll. Přistoupil ovšem na možnost částečné menší změny hranic mírovými
prostředky
ským právllIll a
a také na jednání O začlenění zásad respektu k lid-
sebeurčení,
ovšem po zvážení celkového
uspořádání
sez-
namu principl( vztahll mezi státy. Nadále se ovšem lišil pohled na souvztažnost mezi principy, která byla podporována Západem, a individualitu každé zásady, kterou prosazovaly zejména SSSR a NDR. Celkovú problematika tedy zůstávala stále nedořešena. Ke konci této
třetí
GS
schl\ze se jednalo také o
organizačních
a
procedurálních záležitostech vlastní KBSE. Jugoslávie navrhovala tato procedurální opatření:
účast jednotlivých
státl' na bázi suverénní rovnosti
mimo vojenská uskupení, možnost pozvat na Konferenci i jiné zain-
(,~. AMZV, Politické zpr:ívy 1918-1977, Finsko, Zpnívy ZÚ, 1970-1976, Helsinky -
l'7insko r. 1973, Zpráva o prllbčhu a výsledcích třetí I:íze MPl v Helsink:ích, Vypracovali: ss. P
11-13. (,5
Fen'mis, L. V. (cd.), Report on
1975 ... , s. 27.
tl
Negotialion: Hclsinki-Geneva- Helsinki 1972-
}255{
J,," nárta teresované státy než jsou státy evropské, USA a Kanada a také zástupce (především
mezinárodních organizací předsedající
každého zasedání
měl
měl
cední rotace, konsensus se
generálního tajemníka OSN),
být zjiného státu podle pravidla abe-
stát tak jako
při těchto
MPJ základním
rozhodovacím pravidlem a další opatření obdobná jednacímu řádu MPJ." Třetí schůze končila
probíhají velmi
zdlouhavě
což ovšem nenašlo
spíše polovinu ve
prospěch
příliš
sovět s kou
6. dubna
a že by bylo vhodné je
června. Ohledně
chtěla třetí
ními spolnými otázkami
již v
květnu,
místa první fáze panovala obecná shoda
Helsinek, ovšem o druhé a
a Francie pak
ukončit
velkou odezvu a neutrální státy navrhovaly
třetí
fázi
s tím, že SRN stála o to, aby se druhá etapa Berlíně,
kritikou, že jednání
zůstala
ještě
nebylo rozhodnuto
uskutečnila
etapu v Paříži.
v Západním
Nevyřešenými
problematika I. koše, zejména princip
neporušitelnosti hranic a jednání o vojenských aspektech
bezpečnosti,
otázka protichitdných koncepcí Západu a Východu voblasti mezi lidmi, resp. kulturních
a hlav-
a
kontaktů
styků.
Čtvrtá schůze (25. dubna - 8. června 1973)
Již na konci počítají
třetí schůze
bylo
zřejmé,
že jednotlivé delegace
s tím, že fáze následující bude poslední. Pracovní skupina
jednat o otázkách III. koše, které zitstaly od minulé
začala
schůze nedořešené,
a
zárovei'l se tři mini-skupiny zaobíraly otázkami I. koše. Jednání probíhala
)256(
také v pracovní
skupině
pracovní skupina
začala opět
pro otázky
finanční
a na
začátku května
se
zabývat také otázkami II. koše.
M, PO OSCE S-A, Book I, Helsinki Consultations, Dipoli 22 November 1972 - 8
Junc 1973, CESC/HC 1111972 - 6/1973 , English, Proposals CESC/HClI-SG, CESOHC/39, 23 March . 1973, Yugoslavia: Propasal regarding procedural arrange-
mcnts for the Conrcrcnce on Security and Co-apcration in Europe; CESC/HC/39/ Rcv.l, 30 March 1973.
Mnohostranná pi'íprnvllájedll:l.llí v DiIlOli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti II spolllpníci v Evropě
Ve
skupině
pro
finanční
otázky se
l'inancov;;ní Konference: Spojené státy
střetly tři ,ůzné
přišly
koncepce
s návrhem, že by se
všechny státy měly podílet rovným dílem na jejím financování s tím, že
by byly
zohledněny
státy menší, které by platily pouze polovinu až
třetinu tohoto podílu," Rumunsko a Malta navrhovaly rozdělení finanční zátěže
podle možností jednotlivých státl' tak, jak to fungovalo v OSN, a
Itálie s Nizozemím, Velkou Británií a Švýcarskem podporovaly kompromisní zpllSob, kdy by všechny st;;ty platily stejný základ a zbytek by záležel n.a jejich možnostech přispívat." Nakonec tato pracovní skupina schvúli la na konci května ro;:dělení Finančních nákladů na základě eko-
nomických možností jednotlivých zemí, když tyto
rozděli l a
do sedmi
skupi n, ve který měly nejvíce platit velmoci a nejméně malé státy.69
Na sověts ký
začátku opětovných
diskusí o z;;ležitostech III. koše
velvys lanec V. A. Zodn
potřebu
diskutovat
připomněl
O zásadě nevmě
šovánÍ do vnitřníc h záležitostí ve vztahu k problematice kontaktll mezi
lidmi.
Zpočátku
se sice zdálo. že
sovětská
delegace je
nakloněna urči
tému komp,rom isu. alespoi\ podle jejího pozitivního hodnocení návrhu Rakouska k těmto otázkám, který navrhoval "s cílem pFispět k posílení III/nt
a porozumění mezi národy IÍ6astnick)~ch stálli bez rozdílu rasy,
pol//av" jazyka nebo náboženství a bez ohledu na rozdíly v)ejich
Tanlléž; Working group proposa)s WG/I-73, WG/FII , 26 Apri l 1973, USA: A Propasal for thc Equilablc Sharing of COSLS of a Conferencc on SccuriLy and Coopcration in ElIropc. (,t; FCITaris, L. V. (cd.), Report on a Ncgolialian: Helsinki- Gcncva-Hclsinki 1972(,7
t 975 ... , s. 29.
PO OSCE S-A, Baak I, Helsinki Cansullalians, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 Junc 1973, CESC/HC 1111972 - 611973, English, Working group proposals WGII73, WG/F/45, 25 May 1973, Prcliminary conclusions of Ihe Working group on I1nancial and tcchnical qucslions of thc CSCE; Proposals CESC/HC/I-56, CESC/HC/48, 6 Junc 1973, Financial arrangcmcnts. (,tJ
)257(
Jnn DlÍr(n
politicJ..')ích, sociálních a ekonomických systémech, by se/podkomise
pověi-;ena
měla
být komi-
prozkollmáním m':ech mOŽ/lostí spolupráce pro-
spěšné vytl/olen í lep.vích podmínek pro osobní kontakty mezi lidmi ... ",10
Jednalo se ale spíše o formální postoj, redakčn ími
své
tři
socialistické státy se
úpravami v další debatě pokoušely do tohoto návrhu vč l enit
zmímé zásady, tedy
trosliÍ!ní
neboť
l egislativě.
n evměšová ní ,
suverenitu a respekt k vni-
Proti tomu ovšem západní státy protestovaly s odka-
zem na to, že tyto principy již byly
zmíněny
ve
kom isi. Nakonec se ale po drobných úpravách a
směrnicíc h
pro první
doplněních dospělo
ke
kompromisnímu tex tu podle návrhu SRN, který odkazoval na principy vztahtl mezi státy jako celku zmíněnému v 1. koš i,1l
Jednat se také
zača l o
o otázkách vojenských aspektll
bezpečno s ti ,
ale hned zpočátku narazila diskuse na odpor Francie a Sověl skéh o svazu
jakkoli spojovat KBSE s MBFR. Os tatní státy se sice snažil y o prosazení určitého
kompromisu, ale ten byl nalezen až
téměř
v polovině
května,
kdy se státy shodly na komplementární provázanosti vojenských a politických aspektll bezpečnosti, stejně jako na prozkoumání určitých opatřen í
k posílení dobré víry a případného souhlasu s předběžný m oznamo-
váním vojenských cvičení. Jednání pr:Jbíhala i o sys tému mírového urovmív.íní sporll, kde se po finském návrhu pokusili o kompromisní řeše ní
švédští dip lomaté, ovšem ostatní západní a N+N státy je obvinil y z přílišného vycházení vstříc sovět skému náhledu na tuto problematiku,
)258(
10 .. Wil" IIIe aim oj cOIllrib/fliol/ to ,IIc sIrellgrlle/lillg oj peace al/d IIlIders/(lIIdjllg amollg IIIe peop/es oj IIIc parlicipali/lg SWles lI'illlolll djsri/lclio/l 10 race, sex, /tll/gl/age ar religioll alld irrespeclil'e oJ tllJJerellces ill ,heir poli/ietl' , soda/ aud ecollomic systems, Ihe Commiuee/Sllbcolllllliuee sllllll bl! cltarged wilh eXlIlllillillg all possibilities oJ co·opera/joll cOl/dllcil'e 'o cretl/ing betler COl/diliOIl,'; for persollal COIIIllCls betweel/ peoplc ... " Tamtéž; Working group proposa ls WG/ I -73, WGl2 1, 2
April 1973, Auslria: Baskcl III; WGI2 I/Rcv. 1. 3 April 1973; WGI2 I/Rcv.2, 2 May
t973, Bnskcllll. 71
Tamtéž; Working group proposals WO/ I -73, WO/3G, 37, 38, 48, 52, 53. 55, 68,
69. 71.
Mllohostrnllun pi'íprnvn:'ajcdnnní v Dillolj - prolog ke Konfcrenci o bczpečnosti 1\ spolUIlrlíci v Evropě
V průběhu května ale nakonec i zde došlo k dohodě, Francie se zachova la pružně v otázce vojenských aspektů bezpečnosti a SSSR byl do určité
míry po uznání zásady neporušitelnosti hranic západními státy
dotlačen k přijetí možnosti změny hranic mírovými prostředky a principů
respektování lidských práva sebeurčení.
72
V otázkách ll. koše probíhala jednání velmi pomalu. Své návrhy prea mbule předložil jak Sovětský svaz, tak i západní státy a spor vzniklo to, zda má dlllluí komise pracovat na zkoumání možností rozvoje obchodu a ekonomické spolupráce za podmínek "reciprocit)' a vzcíjel1ll1)1c h v)~/lOd ", 'j ak
navrhoval Západ,
či
na základě "rovl/osti prdv a
vzdjel1l1l)~ch
I'ý//Od " podle mívrhu SSSR. Tento spor o slovíčka pak spolu s pro-
blematikou doložky nejvyšších výhod značně prodlužoval jednání.
73
EHS se nakonec podařilo prosadit svou verzi. Podnět pro další vývoj jednání přišel ze strany Sovětského svazu, který ustoupil od svého návrhu zmii\ovat zvhíštní principy v rámci ll. koše a spokojil se jen s odkazem na principy zm íněné v koši prvním. Po dalším komplikovaném jednání, zejména o l11und ..Ítu pro podkomisi pro kontakty mezi lidmi a podkomisi pro obchodní výměn u, bylo nakonec dosaženo dohody a konečná verze byla na
začátku června
schválena.
Naopak jednání o IV. koši proběhla vcelku bez větších komplikací a státy se shod ly na návrhu předloženém Belgií, že tuto otázku projedná v rámci lL fáze Koordinační výbor. Ten mčl zvážit zejména to, zda bude
)259( 7:!
FCITaris, L. V. (cd.), Rcporl on a Ncgotiation: Hclsinki- Gcneva-Hclsinki 1972-
1975 .... s. 32-35. 7J PO OSCE S-A, Bonk 1, Hclsinki Consu halions, Dipoli 22 November 1972 - 8
Junc 1973, CESC/HC 111 1972 - 611973, English, Working gľOup proposals WO/l73, \VO/34, 14 May 1973, Basket II: inlroductory pmllagrced text ad referendum;
WG/34/CDlT. I, 15 May 1973: WG/34/Corr.2, 16 May 1973: WG/34/Rcv.1. 3 Junc 1973: WG/34/Rcv.IICOIT.I. 3 Junc t 973: WG/34/Rcv. t/Cold. 7 Junc 1973: WG/34/Rev.2, 7 Jlllle 1973.
.Jnn B:írla potřeba
institucí.
určitý
institucionální rámec a
předejít
Překvapivě
duplicitě
problematickým se ale nakonec stalo jednání o pro-
cedurálních otázkách budoucí Konference. Na konci představitel
Evarist Saliba
nečekaně
Konference získaly i arabské tím. že
případné
74
měly
zúčastněných
ve Středomoří z n ačně díHežitá.
účastník;1
státy. Návrh byl motivován
bezpečnostní
požadavky každého ze
státll a pro Maltu byla problematika 7S
totiž maltský
navrhl. aby statut plných
středomořské
být brány v potaz
května
bezpečnostní
silUace
To však nebylo pro většinu zúčastně
ných statit přijatelné a kompromisní řešení se hledalo na zákl adě
fráncouzského návrhu. podle něhož by mohly tyto středomořské státy na Konferenci vystoupit. ale nebyly by plnohodnotnými účastníky.'· Maltský zástupce však ve lmi
tvrdošíjně
trval na svém a zablokoval tak
možnost rozhodov:.íní prostřednictvím konsensu. Nakonec byl řadou delegáti! na jednom ze zasedání prošen i ostře kritizován, zejména ze
strany SSSR. aby sVllj návrh stáhl.
neboť
se zdálo. že takto mllže ohrozit
úspěch celého přípravného jednání a tím i Konference jako takové.
Situace se vyřešila až poslední den čtvrté schůze 8. června díky rumunskému zprostředkování, a to v podstatě dle francouzského návrhu.
77
V nímci této diskuse bylo také rozhodnuto o pozv:.íní generálního tajem-
níka OSN na l. fáz i KBSE a také o
přizvání
Monaka. jehož zájem o
účast
připomněla francouzská delegace.
Tamtéž; Working grollp proposals WGII-73, WG/47, 24 May 1973, Belgian Delegation, Basket IV; WG/58, 3 JlIne 1973, Follow up to the Conrerence, Agľced text ad referendum: Basket IV; Fcrrnris, L. V. (cd.), Report on a Negotiation: Helsinki-Gcncva-Hclsinki 1972-1975 ... , s. 35-36. 75 Tamtéž; Working group proposals WGIl-73, WG/P/41, 23 May 1973, Malta, An amcndmcnl to CESC/Hcn; Fcrmris, L. Y. (cd.), Report on a Ncgolialion: HclsinkiGcncva-Hclsi nki 1972-1 975 ... , s. 38. 1(, Tamtéž; Working group proposals WG/I-73. WG/P/50. 23 May 1973, Francc: Chaptcr clllilled "Conlribulion ol' Non-participaling Statcs"; WGJP/50/COIl·.I, 30 May 7-1
)260(
t973; WG/P/50/Corr.2. 3 t Moy t 973. FelTaris, L. V. (cd.), Reporl on a Ncgotialion: Hclsinki-Gcneva-l1c1sinki 1972t 975 ...• s. 38-39.
77
Mnohostrmuuí přípr avlllí jedlllíní v Dipoli - prolog ke Konferenci ° bezpečnosti n spolupráci v Evrop~
Další procedurál ní otázky byly pak konci
kvčtna
os novu
a
počátku června.
Již na
Z,ívěreč nýc h doporučení,
konference, agenda, seznam
dořešeny
začá tku května
která byla posléze
účastníkll,
žitosti. Také j ejí návrh procedurálních
vcelku rychle na navrhla Francie
přijata:
organizace
datum, místo, procedurální zále-
opatření
a úprava otázky
účasti
na
Konferenci se staly základem pro definitivní verzi textu.78 Konečné ve rze
d íl čích t extů
byly sc hváleny mezi 6. a 8.
Závěrečných doporučení
červnem
a celkový tex t
schválilo plénum po vyslechnutí
inte rpretač
ních prohl ášení představitelll Irska, Španělska, Svatého sto lce, Jugoslávie, Po rttiga lska, Belgie, Velké Británie a Malty 8. červ n a 1973."
Z:ívěrečná doporučení
Helsinských konzultací
Z,ívčrečná doporučení so byla po svém schválení svázána v šesti
jazy kových verzíc h, kteréžto jazyky sa ma
určovala
budoucí Konference, do modrých desek. Pod
jako pracovní jazyky
často
užívaným názvem
Modrá kniha (8lue 8ook ) se pak stala jakýmsi jízdním
schválení ministry v l nst n ě
I. fáze a po
státll i ll . fáze KBSE, kde
sloužila i za jakousi kostru dojednávnných dokumentll, jež dá-
valy vzniknout
7K
za hraničí účastnických
řádem
Závč reč n ému
aktu KBSE. Také v
době
III. fáze a násled-
PO OSCE S-A, Book I, Hclsinki COllsullatiolls, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8
June 1973, CESC/HC 1111971 - 6/ 1973, Eng li sh, Propos.ls CESC/HCII-56, CESC/ HC/45, 4 May 1973, Francc: Drafl linal rccommclldaliolls ol' Ihc Hel sinki COllsuhations; Worki ng group proposals WGII -73, \V.G/35, 17 May 1973, France: Provisional wOI'king doculllcnt; WG/P/42, 23 May 1973, French delcgalion, Participation. 7') Tamtéž; Proposals CESClHCII-56, CESC/HC/49, 8 Ju nc 1973, Final Rccommcndations or Ihc Hclsinki Consll llalions. Podlc FCl11ldsc mčli tato prohhíšení přcdnés l jcštč ziÍstupd Nizozcmí, It.Uic, Polska a Bul harska, ovšem v PO OSCE S-A tylo malcriíily ncj sou. fill Fina l Rccol1lmcndations ol' tbc Helsinki Consultations, Hcl sinki 1973. 27 s. V čcštinč .i SO ll dostupná in: Dokumcnty kc studiu mczil1íírodního práva a po liliky 197 1-1 975, IV. díl, Praha 1982, s. 486-498. Další citacc v tcxtu odkazují na j cdnotlivé č l .1 nk y.
)261(
Jrm Balrtn
ných konferencí a v podstatě až dodnes slouží díky své procedurální části jako jednací řád KBSE/OBSE. V sedmi
částech
v 96
odstavcích/článcích
na 27 stranách zde tedy pořad
bylo upraveno: I) organizace práce Konference; 2) da) a s ním související úkoly; 3)
místo; 6) jednací
řád;
7)
účast, příspěvky,
finanční opatření; příloha:
jednání (agen-
hosté; 4) datum; 5) účastnických
seznam
státtl. Po úvodních odstavcích 12). V ní bylo na
základě
(čl.
návrhi'l
1-5) následuje část několika
organizační (čl.
6-
státtl stanoveno, že se m,í
Konference konat ve třech etapách, přičemž I. fáze má proběhnout na úrovni ministrl!
zahraničí, kteří
úkoly pro pracovní skupiny Konference, bezpečnost
mčla
byly
vypočteny
a
předmětem
názory svých vlád na
předložit
návrhy k jed-
jednání ve II. fázi. Tato
v části
věnované agendě
jednání. Komise a podkomise
vypracovat závčrečné dokumenty. Na jejich práci
usměn1.ovat
ji
Koordinační
výbor. Ten se
mčl
mčl
potřebným doporučením
vládám
účastnických
Zastoupení ve III. fázi Konference
hem f<íze II. Na III. fázi výboru a schváleny
)262(
měla
závěrečné
mělo
být projednána
být teprve dohodnuto
dokumenty Konference. SSSR prosazoval mčl
z kteréhož dtlvodu se ale západní státy na toto zdráhaly čtvrté (čl.
60-62) a páté
července
1973 a bude probnlat v Helsinkách,
datum bude
určeno bčhem
bě
doporučení Koordinačního
dokument a s ním i princip neporušitelnosti hranic
(čl.
případným
státtl.
totiž pti vodně zastoupení na nejvYššÍ úrovni, aby závěrečný
dohlížet
věnovat čtvrtému
také
bodu agendy, tedy otázce dalšího vývoje po Konferenci, a
dalším
jednání a
zahrnovat odbornou pníci komisí a pod komisí, jejichž úkoly
f<íze
mčly
představí
a spolupráci v Evropě a mohou také
notlivým bodtll11 agendy, která bude
pak
řád, pořad
odsouhlasí jednací
63)
části
II. fáze.
pak bylo
určeno, stejně
Ministři měli
podepsaný včtší
v,íhu,
přistoupit.
že I. fáze
Ve
začne
3.
jako III. fáze, jejíž
také
během
I. fáze
Mnohoslnlllmí přípnll'mí jcdmíní v Dipoli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti n spolupráci v Evropč
stanovit, kdy začne II. fáze, jež měla proběhnout v Ženevě. Výběr míst konání jednotlivých fází nebyl jednoduchý. Nakonec byla reflektována nabídka Finska a Švýcarska jako státl', které se aktivně podílely na prosazení myšlenky konání KBSE a které
měly určité
zkušenosti i vy-
bavení k uspořádání takové akce. Ženevu prosazovaly zejména z.ípadní neboť
státy,
považovaly Helsinky za
příliš
blízké
Sovětskému
svazu, a
také Ženeva více vyhovovala svým vybavením a umístěním ve s třední části Evropy dlouhým jednáním."
Právo
účastnit
se Konference
měly
všechny evropské státy, USA a
Kanada , 'čímž byl definitivně potvrzen transatlantický rozměr projednávdní evropské bezpečnosti,s:! který v podstatě umožnil ze strany zdpadoevropských státlJ jejich suuhlas s konáním Konference. Potvrzením
účastí
Kypru, Malty
II
Turecka, tedy státlJ se
značnými
vazbami
mimo evropský kontinent, se ovšem do budoucna otázka evropské bezpečnosti značně rozšiřovala.
že stály se mohou
účastnit
Tato
třetí část (čl.
jen jako pozorovatelé, pokud si to budou
a nebudou mít z:.íjem o plnohodnotnou hla vně
na Alb.lnii a případně také na
úča s t.
některé
řešily čl.
seznámit se s 11,1zory státy
Středomoří,
čestný
host
mčl
Zde bylo pamatováno účasti středomořských
56 a 57, které dávaly Konferenci za úkol
nezúčastněnýc h
státll, zejména
mělo
jíl
právě
o ty
které již projevily z.ljem na Konferenci vystoupit. lako
být pozván generální tajemník OSN.
Finanční zátěž (čl.
mezi státy
přát
malé státy, ovšem nakonec
tuto možnost nikdo nevyužil. Spornou otázku neevropskýc h státl'
54-59) také stanovila,
poměrným
89-96) byla, jak již bylo
zmíněno, rozdělena
zpl,sobem vzhledem kjejich schop nosti
dané zejména velikostí a ekonomickou
vyspělostí.
při spívat ,
V nejvíce zatížené
1'1 Ačimov ié. L., Problcms ol' Sccurily nnd Coopertllion in Em·ope, Alphcn aan den Rijn - Roekville ( Mnrylnnd, USA) 1981 , Vol. X , s. 121 ; Marcsctl, J., To I-Ielsinki. The CSCE 1973-1975, DUI'ham - London 1987, s. 14. );~ Tedy konference O evropské bezpečnosti n nikoli evropsk.j konference o
bezpečn os ti .
)263(
Jun B:írln skupině,
kde
měl
čtyřech
velmocí
finanční zátěže měly
každý stát platit 8,8 % všech ještě
nákladů ,
byly vedle všech opačném
Itálie a SRN. Naproti tomu na
či
byly malé státy jako Vatikán, San Marino
konci
Island, které
platit po 0,2 %. Jednací
řád
navržený pro Konferenci
(část
z řádu, který byl sc hválen pro MPJ na jejich
cedy ve všech
tělesech
čl.
64-88) vycházel
začátku. Opět
účastníkll,
tvrzena základní pravidla jako rovnost mimo vojenská uskupení, rotace
6.,
předsednictví
byla po-
konání Konference
podle francouzské abe-
Konference a zejména Zpllsob rozhodování
formou konsensu," kterým byl definitivně zamítnut jakýkoli zpll sob poměrn é ho
hlasování, nevýhodný pro státy Varšavské smlouvy, kterých
bylo oproti patnácti státilm NATO jen sedm
(čl.
že se jednalo o formu konsensu v jeho pasivní
69). Je
formě,
třeba zdůraznit,
kdy oproti jedno-
hlasnosti je výrazem souhlasu i mlčení. Účastníklllll byla dána možnost vznést formální výhrady
či
přednést
svá
interpretační
prohlášení
k přijatým rozhodnutím, což byl zpílsob jak usnadnit dosažení konsensu.
Byly
zřízeny
pracovní orgány Konferellc,e, kterými se stal
výbor, komise a pod komise, s možností skupiny země
(čl.
a z ní
vytvářet
67-68). Technické záležitosti měl
podle
Koordinační
potřeby
měla zajišťovat
pracovní
hostitelská
být i výkonný tajemník, který odpovídal za práci
sekretariátu. Oficiální stenografické záznamy měly být pořízeny jen z jednání I. a III. fáze Konference. Oproti Konzultacím bylo stanoveno, že všec hna jednání I. a III. etapy budou hodnuto jinak. Zasedání
)264(
v prílběhu II. fáze
měla
Koordinačního
být naopak
veřejná,
výboru, komisí a podkomisí
neveřejná ,
nou jinak. Za pracovní jazyky byly
pokud nebude roz-
pokud
účas tníci
určeny angličtina,
nerozhod-
francouzština,
italština, němčina, ruština a španělština (čl. 81). Bylo umožněno hovořit i
Tím bylo vlastnč dáno všem účastníkům právo veta při rozhodovánf, ačkoli panovala obcemi shoda, že by takto vyhrančný prostřcdek ncměl být použ.ív~ín.
113
Mllohostrml1l:í pi'ípravn:í jcdll:íllí l' Dipoli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti a spolnpnki v Enopč
v jiném jazyce, ale ale z praktických
řečník
si musel zajistit tlumočení. Ve II. fázi pak bylo
důvodtl
používáno ponejvíce
angličtiny,
francouzštiny
a ruštiny.
Nejobsáhlejší (čl.
čás tí Závěrečných doporučení
pořad
13-53), která obsahovala
jednání, tedy agendu, jež
doporučení. Rozděluje
projednána, a s ní spojená
následně vytvářet
mohly matiku
čtvrtého
Koordinační
koše
výbor.
listických zemí,
pro
měl
dílčí
být
to
čtyř čás tí
se do
být
podle
Konzultací vy-
zřízeny tři
komise, které si
ckruhy otázek podkomise, jen proble-
projednávat, jak již bylo
Přestože
podařilo
měly
měla
během
problematiky jednotlivých košíl, tak jak byly promovány. Kjednotlivým košíllll
byla druhá kapitola
patrnč
nebylo
se Západu prosadit
řečeno,
původním
poměrně
samotný
cílem socia-
široký okruh
peč
livě propracovaných instrukcí, takže se tato část stala v Ženevě jakýmsi
konceptem pro dojednání čímž
určitých
bylo také První
se
závčrečné
tří podčástí,
záležitostí se o
řadč
zapříčinčno její témčř
částí
bezpečnosti
dokumenty. Faktem ovšem zllstává, že
přes
z nich jednalo ve lL fázi znovu,
dvouleté trvání.
byla agenda komise zabývající se otázkami týkajícími
v Evropě
(č l.
13-24). Tato agenda by se dala
rozdělil
do
a to na obecné otázky
bezpečnosti,
problematiku z,ísad
vZlahíl mezi sláty a vojenské aspekty
bezpečnosti.
Z obecného hlediska
(čl.
13-15, 20) bylo hlavním úkolem komise
mezi
ú,~as/llickými
národy
s /títy
CI
I1l1Iíl'll, chrállěllY
přispět
ke " zlep"ellí !'zla/lli
k zabezpečení podmínek, ve ktel)'ch 1I10holl žít
pt'ed jak)ílldkoli hrozbami lIebo pokusy o ohro-
žení jejich bezpe6/osli".84 Zvláštní ohled mčl být pak brán na vztah ev-
ropské 15).
Při
bezpečn osti
a
bezpečnosti
realizaci svých
v oblasti
úkolů mčla
Středozemního moře (čl.
mít kom ise na
zřeteli
jako
14-
in spirační
.w ..... beller relotiol1S 0ll10l1g parlicipot;l1g Stotes olld cllsI/rillg COl/difiOlls jil II'hicll III cir peopfe con Ih,c ill peacc frce from a"y t"rcot 10 or allcmpl agai/lsr rlleir sccl/rity". Final Rccommcndalions of the Hclsinki Consullalions, Helsinki 1973, s. 7, čl. 13; Dokumcnty ke studiu mczinárodnnlO práva a politiky 1971-1975, IV. díl, Praha 1982, s. 487.
)265(
.Jnn B:írtn
zdroj Deklaraci zásad mezinárodního práva týkajících se mírových a přáte l skýc h
vztahl! a spolupráce mezi státy a Chartu OSN.
Na obecné výklady
přímo
navázal úkol zkoumat a v souladu s cíli
a zásadami OSN vyložit principy
(č l.
17-19,21 ), kterými se evropské
měly řídit
ve svých vztazích, a to "bez ohledll 110 j ejich politický, "ospodái-:sk)~ (/ sociální sys/ém u • ss Tyto zásady měly být začleněny do
státy
dokumentu odpovídající formy, který pak
mě l a
Konference schválit.
Základem mělo být "po/vrzellf, s takov)ími objasllěll(mi CI doplněn (mi, jež
11I0hou být považována za žádal/cf, a pPesné formlllování ...
těchlo
zásad
prvohtdé d,ileŽi/osli...: .wrc!lOv(IIuí roVJ/ost, respektovánf práv vypl)Ívojtcích ze sl'rchoVOIlOsti; nepoužit( sf/y nebo hrozby si/ou; nedotkllu· telnosl hronic; lÍzel1lJ/( celisfllost státli; pokojné tel':cn( sponi;
nevm ěšo
ván( do vllitl'l1(ch záležitostí; respektování lidsk)ích práv CI základních svobod,
včeln ě
svobody myš/ellf,
pPesvědc.":ellf,
náboženství a l1í,)'; r0I1110-
právllosl CI právo národ,i rozhodoJlCl/ o sl'ém osudu; spolupráce mezi slály; poctivé pln ění závazkli plynoucích Zmezinárodního práva ".sú Umístě ní nedotknuteln osti hranic hned za zákaz užití síly či její hrozby
dávalo tušit, že zá padní státy budou i nadále na provázanost t ěchto čl.
21, kde se
o praktickém prosazení zásad nepoužití síly a
prostředkl!
princiPl! poukazovat. To bylo hovořilo
ještě zvýrazněno
v d ikci
pokojného urovnávání sporl!, kde se dosta lo spojení pojetí SSSR o hledně politických konzu ltací, švýcarského konceptu založeného na právním systému řešení sport'! a Illmunské ideje zákazu agrese.
)266(
ItS " irrespeclil'e oj Illeir polilica/, ecollomic a/ld socia / syslems". Xfi .. Thc
Tamtéž, s. 7, č l. 17.
reaJJirll/a/ioll, 11';lh SI/ch c/arijicaliol1s a/ld addi/iolls as lila)' be deemed rles;rab/e, a/ld Ihe precise sla/emell/, ... oj IIIe JollolI'i/lg pri/lc/jJ/es oj primOf)' sigl/ijicollce ... : .'iOl'ereigl1 eql/ali,y, respeCf Jor Ihe rig/us il111erelll ill sO llere iglll)'; re· Jrail1illg Jrom flle Ihre{1f or lise ojJorce; i/ll'iolabilify ojfromiers; lerriloria/ inlegrily oj SWles; peacefltl seftleme/ll oj displlles; 1101l-il1/crllelllioll i/l i/lfeT/ltI/ aJJairs; re· specl Jor /wlllall rig/lis alll/ fill/dal1le/ltal Jreedol1ls, illc/lldi/lg ,IIe Jreedoll/ oj IIIDI/g/II, cOl/sciellce, religiol/ or belieJ; eqlla/ rig/us {/jul self-delermi"alioll oj peop/es; cooperalioll {III/Ollg Swres; JlllJilmelll ill good Jair!! oj obligalions III/der illlemaliol/lIl !tll!''', tamtéž, s. 8. č l. 19.
Mnohostrnnn:'II,řípra\'míjednání
v DípoU - prolog ke KOllfcrcnci o bez pečnos ti a spolupráci ,. EVr'opě
Poslední
část
tohoto bodu
tvoří
vojenské aspekty
22-24). Základem pro práci komise v této otázce
měl
přály
třeba
odstranit jakékoli
doplňovat
opatření
i vojenskými
příčiny napětí prostředk y.
dl, věry
k posílení
a že bylo
Komise tak
bezpečnos ti (čl.
být fakt, že si státy
měla předložit
(CBMs), zejména
uvolnění
politické
předběžné
návrhy na
oznamování
velkých vojenských cvičení a vý mě nu pozorovatelil na tčchto cvi če ních předb ěž né
a také
oznamování velkých vojenských
problematika byla provázena mnohými spory,
přesunl!. (č l.
neboť
23). Tato
zejména N+N státy
a Rumunsko se snažily, aby dvoukolejnost jednání KBSE a MBFR nebyla tak ostrá. Druhá čás t pořadu jedmíní byla vyhrazena agendě pro komisi,
která se
měla
zabývat spoluprací v oblasti ekonomiky,
pro s tředí (čl.
životníllO
25-41). Skládala se z preambule
podkapitol týkajících se obchodu spo lečnéh o
projektl'
Konečný
záj mu
pro s tředí (čl.
životníllO
vědy
(čl.
(čl.
(čl.
a techniky a 25-30) a
31-32), prl,myslové spolupráce a
33-36),
vědy
a techni ky
(č l.
39-40) a spo lupráce v jiných oblastech
text, který nebyl
pěti
příliš určitý,
37-38), (čl.
41).
vyc házel zejména z di skuse nad
mívrhy Sovčtského svazu, který prezentoval také stanoviska RVHP, a
státl' EHS , prezentovanými zejména Belgií. Jak již bylo poukázáno, sovětský návrh zdilraziíoval potřebu vytvoření obecných z.ísad pro ob-
chodní vztahy a jakéhosi programu pro rozvoj ekonomické spolupráce, ovšem
k
EHS
u s nadnění
spíše
navrhovalo
vypracování
konkrétních
opatření
obchodu, zejména takových, která by zlepšila podmínky pro
západní obchodníky v socialistickýc h zemích. Sporným bodem se staly otázky zásady nedisk riminace a doložky nejvyšších výhod. kompromisní text je tak leckdy
neurčitý
Konečný
a těžko jednoznačně vyložitelný.
V preambuli se komisi ukládá, aby vypracovala
závěrečný
doku-
ment, příp . dokumenty, se s měrni ce mi a konkrétními doporučeními pro
pod nícení
rozšíření
spolupráce v oblastech, jež spadaly do j ej í agendy
)267(
(čl.
25). Komise
měla
zřeteli
mít na
zájem evropské
bezpečnosti
a
přihlížet také k zájmům rozvojových zemí a také ke vztahu takové
spolupráce v Evropě a ve zohlednit odlišnosti mezi což bylo
opačné
Středomoří (čl. hospodářskými
Při
26, 28). a
své práci
společenskými
měla
soustavami,
hledisko nežli u aplikace zásad vztahll mezi státy
17), které ovšem
měla
také respektovat
(čl.
29), a brát
zřetel
(čl.
na práci
Evropské hospodářské komise OSN (čl. 27). V oblasti obchodu
měla
komise za úkol prozkoumat obecná
ustanovení určená k zajištění obchodu a výměny služeb a "mohla by
posoudil obecné problém)' 1)'kající se režimu lIejv)'J.r:ích výhod"
(čl.
31 )." Ono slovo "mohla" dostatečně vypovídá o delikátnosti této otázky II
o problémovosti jejího
opatření
řešení.
Komise
ke zlepšení obchodu a
urovnávání obchodních
měla
výměny
spon~'I, včetně
prllmyslové spolupráce a projektil
také prozkoumal konkrétní
služeb,
arbitráží
(čl.
spo l ečného
obou stran vzdát kVll1i kompromisnímu
výmčl~y
informací a
32). Také v oblasti
zájmu se musely státy
řešení řady
svých požadavkll.
Jen obecně mě l a komise zkoumat formy a metody prllmys lové spolu-
práce a možnosti podporování projektil
zkourn,íní opět
podmíněně
(čl.
vy a SPOjll
společného
zájmu, kde by se
"mohlo týkat" oblastí energie, surovin, dopra-
33, 35, 36).
Konkrétněji měla
prozkoumat
opatření
pro
podniky z účast
spolupráci mezi jednotlivými organizacemi, firmami
tl
nických st,hil, zejména šlo o oblast výroby a odbytu
(čl.
34). Tato pod-
pora bilaterální formy spolupráce byla výsledkem úsi lí socialistických
)268(
stálí'!. Ohledně
Olozek
zejména takové stykí'l,
výměně
vědy
pros tředky
a techniky
(čl.
37-38)
spoluproce, které by
měla
komise zkoumat
s měřovaly
informací, dosažení nových poznatkí'l, co
ke zlepšení
nejúčinnějšímu
~7 "II Ca l/Id disclIss gel/em/ prah/ems relali/lg 10 1110.'11 JallO/tred IllIlioll Irealmellf". J J čl. 3 I.
Tnmtéi , s.
I
Mnohostrmuuí. příprnvmí.jedmíní v Dipoli -llro!og ke Konferenci o bezpečnosti n Sllolupr:íci v Evropč
řešení
problém'l společného zájmu a zlepšení životních podmínek oby-
vatelstva. měla
Zřetel měla
brát zejména na již existující zptlsoby spolupráce a
také zohlednit možnosti a schopnosti existujících mezinárodních
organizací. Oblast životního prostředí a jeho ochrany před znečišťováním, přímo
vybízí a
měla
posoudit
měla věnovat
zejména
které nerespektuje hranice stálí!, tímto svým postavením potřebuje
mezinárodní multilaterální spolupráci. Komise
možné okruhy spolupráce a zvláštní pozornost ochraně
evropských
pobřežních moří,
ostatních vod, ovzduší apod.
(čl.
39-40). Ve zbytkovém podmíněně,
bodě
o spolupráci v ostatních oblastech bylo,
opět
stanoveno, že by komise mohla prozkoumat problémy dořady
pravy, otázky týkající se turistiky, což byl požadavek
zemí, na Ži.ídost zemí s množstvím
přistěhovalct(
západních
také rt\zné aspekty mi-
grující pracovní sílý a další otázky, které si státy ještě dohodnou
(čl.
41).
Úkoly pro komisi a podkomise, které se měly zaobírat problematikou III. koše byly shrnuty v třetí
části
bodu
věnujícího
se
agendě
konference pod mízvem Spolupráce v humanitárních a jiných oblastech. Celek je
rozdělen
na preambuli
(čl.
čtyři části,
42-44) a
zabývat jednotlivé pod komise: kontakty mezi lidmi ce
(čl.
47), spolupráce a
práce a
výměny
jednalo o
v oblasti
dílčí úspěcIl
výměny
v oblasti kultury
vzdělání (čl.
5 I -52).
západních státll,
neboť
jimiž se
(čl.
45-46), informa-
(čl.
48-50) a spolu-
Obecně
se jim
se dá
říci,
podařilo
daleko širší rozvedení této problematiky, než
očekával Sovětský
svými spojenci. Odvrácenou stranou tohoto
"úspěchu "
nejednoznačnost
textu.
"
Sporným byl již samotný mízev této zejména SRN prosazovala, aby v
lidmi,
čemuž
ovšem velmi
silně
něm
části pořadu
byly
měly
zmíněny
že se
prosadit
svaz se
byla pak
častá
jednání. nebot' kontakty mezi
oponovaly socialistické státy, které
)269(
Jun Dlírtn
považovaly tuto oblast za otázku dvoustranných vztahll mezi státy. Odkazovaly také na to, že jde o součás t kulturních vztahtl, a zdtlrazňovaly povinnost státu bránit svou svrchovanost, zákony a zvyklosti. Země so-
cialistické soustavy (ZSS)
m ěly
za cíl jednat v tomto
bodě
pouze o
možnostech mnohostranného porozumění v oblasti kulturní spolupráce na z.íkludč určitých základních směrnic a jednání o humanitárních pro-
blémech nechat na státech, jichž se tyto týkají, mimo vlastní Konferenci. To bylo
ještě zdllrazněno
jejich snahou
vyloučit
jakoukoli možnost
změny ve vnitrostátním zákonodárství ollledně kontakttt mezi lidmi. Naopak západní státy se snažily svými návrhy překonat rozpor mezi
stávajícím stavem a
obecně přijímanými
Konference zabývala konkrétními
pravidly.
prostředky,
Chtěly
proto, aby se
které by daly nový
řád
kontaktl'ml mezi lidmi a kulturní výměně. " ... dík)' KOl1ferellci mělo déteJlfe p,':estat b.f't mono/lolem vldd, ale
mělo
se sllÍ/ spollllÍlll1ím produk-
/emlll ezi/idsk)ích kOl/faktl;".ss
V preambuli byl stanoven jako hlavní bez ohledu na politický,
hos podářský či
pomčrně
široký úkol komise
sociální sys tém státll "proZkOIf-
mat IIJecllllY možnosti spoluprlÍce, ul1loži1 ující v)'/voNt lepjy podmínk)' pro rozvoj st)'kl; v oblasti kultury a vzděfcíll~ vět.Ví rozJii'olllÍflí ill/ormacr, kOl/takl)' mezi lidmi a pro I";d~ellí IIllIllG1/itlÍmích probléfll/i".89 Nešlo tedy
jen o rozšiřování stávajících forem spo lupráce, ale i o vytváření forem a
metod nových, jednalo se také o
prostředky
k prosazování
tčchto
úkolll
všemi účastn i ckými stály, narozdíl od původníh o zámě ru východo-
}270(
III e COllferellce Iros 10 s/oP děJeme beil1S a mOl/opoly of lIJe GOl'emmel/ls reploci"g il il/slelul by IIIe SpOI/IOIICOUS producl of cOl/lacls bCfll'CCII il/dil'l·duols".
)i)i ......
Fcrraris. L. V. (cd.), RcpOlt on a Ncgoti~'on : Hclsinki-Gcncva-Hclsi nki 1972-
t975 ... , s. 54-55. "lVi/II e.\'lIIII;u;/lg lili possihili/ies oJ co-opera/ioll cOl/d/fcive 10 creari/lg berrer COl/di/jOl/S Jor iucreosed clI/lI/ra/ tllld edllcariolla/ exclwlIges. for hrooder dissemilI(1/iOIl oJ ;1I10rlll(l/ioll, for cOl/lacrs hellL'ee/l pcop/e, alld for /IJ e SOIIl/ioll of /mll/o/lirar;w/ proh/cms." Final Rccommcndalions ol' thc I-Iclsinki Consultalions, Hcisi nki )i'.J
1973, s, J 4, čl. 42. Dokumcnty kc studiu mczinlÍrodnnlO pníva a poliliky 1971-1975, IV. díl, Praha 1982, s, 491.
Mnohoslr:mmi příprnvn:'ljed n:luí,' Di(loli - prolog ke Konferenci o bezpečnost i a Spoh11,níci " E\'Topč
evrops kých státll si
určovaly
vy t vořit
jen základní
j ed notlivé státy
sa mostatn ě.
směrnice,
jejichž prosazování by
Nezbytným dllsledkem kompro-
misu ovšem byla povinnost komise řídit se při připravování závěreč n é h o vypoč te ným i
dokumentu
principy vztahll mezi státy v bodě I.
(č l.
43).
Zá padní státy se ale takto vy hnul y požadavku SSSR, aby zde byl odkaz jmenovitě
na zásadu nev měšování do vnitll1ích záležitostí:
Nejproblematičtější pro jednán í se ukázala část první, tedy pro-
blematika kontaktll mezi lidmi, a to už z toho zlíkladního dtlvodu, že ji socialistické stúty pti vod n ě nec htěly uznat j ako samos tatnou čás t , ale snaži ly se ji včlenit jako zmínku do ot,ízek kulturní spolupníce. Komise a její podkomise lIěj.fíllo
mě ly
zkoumat a
před l ož it
návrhy na
" uleh čen í
sl'obod-
pohybu a kOl/rakll; illdividulÍlllícllllebo kolektiJlllícll, sonkrolll)1ch
lI ebo služebllích, lIlezi fidllli, instilucellli a orgaflizacellli... ", mělo jít o
otázek "sllÍty, j ichž se 10 l)íklÍ, W vzcíjelllllě pFijatelfl)'ích 90 podmíllek Pozornos t mčla být vč n ován a zejména rodinným kontakúpravu
t ěc hto H
•
tllm, ces tování, turismu , kontaktlll11 mezi mladými lidmi a sportu (č l. 45-
56). Hodnotu lace
t ěchto č l ánkll
"s vobodnější",
snižovaly pro západní státy zejména fo rmu-
tedy nikoli svobod ný, alternace kontaktll jednotlivcll
a organizací a podmínky zainteresování
"dO l čell)'ích
sfCÍII; za vzcíjel1lllé
phjatelnÝc/1 podJ/línek", které jako by implikovaly jednání o určitých otázkách mimo Konferenci na bilaterální úrovni. Tato pod komi se tak
obdržela velmi složitý mandát pro své jednání. V oblasti in formací měly komise a podkomise př iprav it ndvrhy na usnadnění š íře ní
všech fo rem informací, přičemž m ě la být vě nována
zvláš tní pozornost přístup u k ústním, tiskovým, filmový m, rozhlasovým
\In
"Facilita/i: Ircer mOl'cmellf alld COllfaCIS, jmlil'idutlfly Ol' collect;I.e1y, pril'ltlely ar
oJjicially, oll/Dng pcrsoll.s, ;1/51;1II1;0IlS l/Iul orgllllislIIioll (... ) "by Ihc Sta/es cOllcemed /lili/cr 1ll1I/1tal/)' Clcccprable cOl/di/iol/s." Final Rccommcndalions ol' thc Hclsinki ConsulLatiolls, Hcl sinki 1973, s. 14, Cl. 45-46. Dokumenty ke studiu I11czincírodního pníva tl politiky 197 1-1 975, IV. díl, Pra ha 1982, s. 49 1 ( přek l ad není zcela přes n ý).
)271(
Jnu nártn
a televizním informacím, podpoře spolupráce na základě smluv a zlepčinnost zahraničních novinářll
šení podmínek pro (čl.
nických státech
v jednotlivých
účast
47)
Návrhy pod komise pro spolupráci a výměny v oblasti kultury (čl. 48-50) měly směřovat zejména k rozvoji stykl' mezi státními institucemi
a nevládními organizacemi na poli kultury, k vzájemnému poznávání jednotlivých kulturních oblastí, ke zlepšení a rozšíření kontaktll , k hledání nových forem a oblastí spolupráce a k umění, zohledněn měl
v oblasti kultury a
podpoře
mezinárodních akcí
přínos
národnostních men-
být
šin pro kulturní oblast, kterýžto dodatek prosadila delegace Jugoslávie. Podkomise
měla přihlížet při
své práci k výsledkitm Mezinárodní konfe-
rence o kulturní politice v Evropě, která se konala v Helsinkách v červnu 1972. část
Poslední
tvoří pořad
agendy této komise
jednání pro podko-
misi pro spolupráci a výměny v oblasti vzdělání (čl. 51-52). Zde mčly
být
připraveny
vědy
a
návrhy na
předmětem
rozšíření
zkoumání se
spolupráce v oblasti
měly
učitell!
ostatních Opět
a
včdců
účastnických
i zde se mělo
do
a
stát zejména oblasti stykll mezi
státními institucemi a nevládními organizacemi, zlepšení dentll,
vzdělávání
vzdělávacích,
kulturních a
přístupu
vědeckých
stu-
center
st,ítll a podpory studia cizích jazykll a civilizací.
přihlížet
k možnému
přínosu
národnostních menšin.
Pro čtvrtý a závčrečný koš pro otázky dalších kroků po Konferenci neměla
)272(
být
zřizována
zkoumat "takovlÍ
zvláštní komise, ale
opall~el1í,
Koordinační
výbor
měl
pro-
kterlÍ 111011011 b)'ít polrebmí pro splllění roz-
lIodllllff konference a pro dahY pokrok vupev/iovállf bezpečnosti a rozvo-
\
Mnohos(rann:í pi'íprnvmijedmíní l' Dipoli - prolog ke Konferenci o bezpečnosti a spolnpdci l' Evropč
je spolupráce v Evropě".
Měl
ovšem prozkoumat také možný
ex istujících mezinárodních organizací.
Vysvětlující
přínos
91
stanoviska
Jak bylo již zmíněno, některé slály cítily potr"bu vyjádřit zvlášlní posloj ke schváleným Závěrečným doporučením. Irská delegace podtrhla důležitost
principll nepoužití síly a neporušitelnosti hranic, ovšem cítila
jako nezbytné zdllraznit, "že vlcída Irska nechcípe nepol"/(.~ifelnosl hranic jako sMlosl
či nezměnitelllosl
nepo/"ll~":ifelnosti
existujících politick)ích hranic. .. . Princip
hranic plllě /J/"':ipouští možnoslmťrové změn)'
hraničllťch
IIspohídcíllť prostredllictllťm jedllcíl1l' a vzájemné dohody " .92 Irové tak zjevně
naráželi na otázku Severního Irska, které je součástí Velké Bri-
lánie. Podobně laké Španělé zdůraznili , že souhlas s principy vzlahil mezi státy ,.l1cmliŽe být vykládán jako UVU;l1ť sOf/(.":a.mého staluslI Gibrallarll s ohledem
lili
jeho hranice, alli jako
pNjetľ
jeho
koloJ/iálJ/ľ
situa-
ce ... " .93 Britští diplomaté na to reagovali prohlášením, že přijetí zásad
vZlahil mezi sláty přispěje k pokroku v jednáních mezi Španě l skem a
<JI "Such measurcs as ma)' be required 10 git'e cjjecr ro rhe decisiolls oj rhe CO/ljcre/lce a/ld 10 Jllrrfler rhc process oJ i/llprol'i/lg sec/lrily a/ld del'elopi/lg co-opera/ioll ill Ellrope. " Final Recol11l11cndations of Ihc Hclsinki Consultatiolls, I-Iclsinki 1973, s.
18, čl. 53; Dokumcnty kc studiu mczinárodního práva a politiky 1971-1975, IV. díl,
Praha 1982, s. 493. 'J~ " ... !l1l1I rlle GOI'emll/ellr oJ Ire/aud do uor i/llcrprel rlle im';olabili/J' oJJrollriers as illll'lyil/g ill al1.\'lI'ise IIIc perll/allel/ce ar immlllabilil)' oJ e.\"isriltg polilim/ boullt/aries. ... Tllc prillcip/e oJ ;m';olabi/;Iy oJ Jroll/iers fllll.\' tldmils IlIe possibi/iry oj petlceju/ c/wIIge ill border tlrraugemellls /hrough IIegor;arioll alld ml/llrtll agreemel/r". PO OSCE S-A, Book I, Hclsinki Consuhations, Dipoli 22 Novcmbcr 1972 - 8 June 1973, CESC/HC 11/1972 - 611973, English, Prapasa] s CESC/HCII-56, CESCIHCI 50, 8 Junc 1973, Ireland: Interpretative Slatcmcnt by Ihe Reprcscntalivc of IrcJand conccrning thc list ol' Guiding Principlcs to bc cOllsidcrcd by Ihc Confcrellcc on Securily and Co-o[lcration in EU/"opc.
')) ..... calll/or be illlerpreled tiS tl recogl/ilioll oJ rhe presel/r srml/s oJ Gibralrar lI'ilh respecr 10 irs bOlllldaries, lIor as Oll accepf(/I/ce oJ a c%l/ial sirl/mioll ... .. Tamtéž; Proposals CESC/HC/ I-56, CESC/HC/5J, 8 Junc 1973, Inlcrprelalive slalcment by thc Spanish dclcgalion.
)273(
.Jan n:írta
Velkou Británií.'" Tato prohlášení tak názorně ukazují, že problém hranic byl
nedořešen
hraničních některými
Německa,
nejen v oblasti
ale týkal se také jiných
SpOd'l, které se táhly již desetiletí a pllsobily stálé
napětí
mezi
státy.
Jugoslávie
mě la připomínky
k agendě
určené
pro první komisi,
tedy komisi pro bez pečnostní otázky. Nebyla spokojena s její;n textem, ač
jej
přijala
jako kompromisní
řešení,
a žádala projednání problematiky
evropské bezpečno s ti ze všech úhlí'l pohledu a zejména zdllrazi\ovala
potřebu projednání vojenských aspektll bezpečnosti.
Belgie, která reprezentovala zájmy EHS, část
9S
přišla
s prohlášením, že
agendy pro ekonomickou komisi se prolíná se záležitostmi. které
spadají do rozhodovací pra vomoci EHS, jehož bylo nících se jednání o KBSE
členy,
devět
zemí
úča s t
a že v určitých otázkách bude třeba tedy
dollOdy celého Společenství." Kratší prohlášení
přednesli
také zás tupci Portugalska a Malty.
Portugalský velvyslanec sdělil, že pod výraze m cíle a principy OSN chápe takové cíle a principy, které j so u delegát cítil jako
vyjádře n y
potřebné ještě připojit
v Chartě OSN, a maltský
k otázce
účasti středomořských
stálll, že to chápe tak, že jejich ZiístUpCllOl bude d:.ína možnost
přednést
své názory na příslušné otázky.97
)274(
Tamtéž; CESC/HCI55, CESC/HC/55, S JUllC 1973, Interpretativc statcmcnt by the Represcntativc ol' thc Unitcd Kingdom of Great Britain and Northcrn (rc lanů . ')5 Tamtéž; Proposals CESC/HC/l·56, CESC/HCl52, S JlIne 1973, [YlIgoslavia: Specch). 'J(, Tamléž; Proposa ls CESCIHCII·56, CESC/HC/54, 8 Junc 1973, Illterpretative Slalcmcnl by thc Belginn dclcgntion. 'J7 Tanuéž; Proposals CESC/HCII·56, CESC/HC/53. 8 JlInc 1973, Intcrpretativc Slalclllcnt by thc delcgation ol' POrlllgal formally subm itted 10 thc plcnary scssion on 8 JlIl1C 1973; CESC/HC/56, 8 Junc 1973, Intcrprctativc statcmcnt by thc Rcprcscntative ať Malta. !).I
Mnohostrnnmi příllra\'mí jcdmíní \' Dipoli -I)rolog ke Konferenci o b ez pe č n osti n s polnpráci v Evro p č Závěr těchto Závěreč n ýc h doporučení
Vypracování
jednod uchou záležitostí a samotný předzvěstí
tací byl
prl.běh
nebylo snadnou a
199 dni. Helsinských konzul-
ko mplikovaných jednání v rámci vlastní KBSE,
zejména pak v její II. fázi. Tato MPJ se stala zkušebním kamenem pro
všechny
z ú čas tně né
přís tup
st,ity a jejich chování a
dávaly tušit, jak se
bude odvíjet jejich další diplomatická snaha o prosazení svých cíli. v oblasti evropské n apř. účastí
bezpeč no s ti
významných
SVllj eminentní zájem na
diplomatů,
jasně
m ěly
účast
této konference, jejíž komíní mladých diplomati. USA
sy mbolizo vala nevelká
tohoto podniku. Roli vedo ucích
očekává ní těcht o států
před s ta v ite ll'
rep rezento vat spíše menší evropské státy
pokračovat
svaz tak již jen
jako byl V. A. Zorin, dával najevo
úspěš n ém prllbčhu
již tak d louho prosazoval. Naopak Velké Británie
Sovětský
a spolupráce.
či
od
západních idejí tak zde či
SRN, která tak mohl a
ve své verzi proces u uvoliíování.
Již tato jednání, která byla de facto samostatnou konferencí, se také stala určujícími pro spolupníci některých
idejí a cíli., jako
urč itých
např.
skupin
sku pin ě
social isti ckých
stá tů
částečně
příkladem
mohou být
oh led né postoji. rumunské
delegace, která ne vždy plnila usnesení z porad
tak
prosazování
ES, Varšavské smlouvy, NATO,
severských státi. atd. Projevily se ovšem i rozpory, spory ve
s tátů při
těchto států
a potvrzovala
nekonformní postavení Rumunska v rámci východního
bloku." Ukázalo se také, že ač se ved le č l enských státi. velkých vojenských a
hospodářskýc h
organizacích
uskupení
nezač len ěné,
kompromisní pohled,
ú čas tnil y
které vmíšely
pře vážná část
ča s to
t ěc hto
do diskusí nový
či
jedmíní a jeho sporných bodli se
projevovala mezi neformálními , ovšem
'JI>
i státy neutrální a v
zře t el n ě vyhra n ě n ý mi
skupinami
Jugoslíívie byla samozřejmě v jiném postavení a prezentovala i názory tzv. nezlíjejichž hnutí spoluzak\;ídala.
čas Lnčnýc h stá t ů,
}275(
.Tnlt D:'trhl
"Východu" a ,,západu". Velmi
obdobně
to poté
mělo
vypadat v prl.běhu
vlastní Konference. Zcela
otevřeně
se tak zde projevil základní názorový m ělo
Východem a Západem a jejich primárními cíli, jichž
ferenci dosaženo. Na jedné uznání statu quo
ohledně
straně
pov.ílečných
tedy odkazy na zásady nepoužití síly a umožnění
nevměšován í,
sebeurčení,
změny
hranic, straně
a na druhé
širokých kontaktll mezi lidmi a čemu ž
dodržování lidských prdv,
odkazy na zásadu
být na Kon-
hranic a zdpadoevrop-
ské státy se tuto snahu pokoušely otupit možností mírové
zdllraznění
mezi
se socialistické státy snaž ily prosadit
evropských
západní státy prosazovaly
s třet
země čelily
socialist ické
p řed pi sllm
respekt k vnitrostátn ím
a
podvojnost kontaktl' mezi lidmi pod kulturn ími vztahy.
Socialistické státy
včetně
to, aby byl po Konferenci
Jugoslávie také velmi
zřízen urč itý
s ilnč
stál ý org"n pro evropskou bez-
pečnos t
a spolupráci, jehož vytvoře ní ale západním státllm
vovalo,
neboť, ač
rll
se mohl stáL
či nedorozumě ní,
vměšování SOVět ll
fakticky dával tyto
prostředkem
pro
II
příli š
nevyho-
řešen í n ej rll z nčj šíc h
spo-
obáv
do
vnitřních
záležitostí Zá padu,
prostředky oběma
otevlené západllí
společnosti
to i
přesto,
že by
stranám. Takové zasahování by
totiž, " založené lili odvoláflí se k vel'!ejllélllll jen
naléhaly na
lIIíně/l í,
a l1ikoli
11/01110 b)ít efektivní
II IIZ(fIl/~ellé
společ/losl i
Východu"." Vcelku vý mluvné bylo také stanovisko československého
FMZV pro Před sed llic tvo ÚV KSČ: "ZSS se IItO/1/1O sOllpelení podahlo
)276(
1J1~ekollat
odpor Zt.ípadH
I'
klíčoVjÍch
otázkách dalšího snižování
napětí,
avšak fOl'llllllace pohlllu Konference o elll'opské bezpec.':nosti II spolupráci
Oll appeals 10 pllblic opil/ioll - cOlllrl 0111.1' be effeclil'c in ,IIc apell socie /)' oj IIIc HleSl al/d 1/01 iI/ IIle doseti sociel." oj 111,-, Easl " . DoclIlllcnts 011 Briti sh policy
<JO} " ••• b(/sed
OVCľSCílS.
Scrics III . Vo lulllc II. Thc Co nfcrcncc on SccuriLy ílnd Coo[Jcl'íltioll in Europc 1972·75, cds. BcnncL, G. - Hílmilton, K. A., London, Thc Stationary Oflicc [997, UV , s. II [, No. 28, Submission 1"1'0111 Mr. Tickcll to S iľT . Bľimclow, CSCE: Conti11l1ing Mac hin c ľY, rco, 22 Mmch 1973.
Mnohostrnnmí pHpravmí jcduímí v Dipoli - prolog ke Konrerenci o bezpečnosti fl spoluprílci v Evropč
a líko"; komisI: zejména
I' bodě
3., jsou poznamenány nlltností plistoupit
na kompromisní ,":ešení "zájmu
zajištění
dalšího pokroku ke svolání
Kon!erellce o evropské bezpec.."nosti a spolupráci a vytvolení systému bezpeč/lost; a spolupráce
II
Evropě..... 100
Významným činitelem konferenčních diskusí se již zde stává otázka souvztažnosti
bezpečnosti
v Evropě a ve
středomořském
prostoru,
která ovšem přinese kontroverze spíše než mezi Západem a Východem napříč tčmito dvěma značně
hlavními skupinami státli a předznamemívá také
komplikovaná jednání, která povedou leckdy až na samý pokraj
patové situace. Díky této problematice se tak rozlohou, stávi.í významným
např.
Malta,
ač
nevelká
konferenčním činite l em.
Obecnč řečeno představovala Závčrečná doporučení pečlivě
pro-
pracované východisko pro další jednání s výhodami i nevýhodami pro obě části
Evropy, tak jak to obvykle u kompromisních
řešení
bývá.
Mnohostranná přípravná jednání v Dipoli tak vytvoři la kostru jak organizační
struktury a
prllběhu
jednání KBSE, tak i jejího tematického
ri.Ímce v podobě tzv. čtyř konferenčních košll a tím tedy i Závěrečného aktu KBSE. Ukazovala ovšem, že ani další jednání, která
proběhnou
v Helsinkách a především v Ženevě, nebudou jednoduchá a snad ná. Tzv. helsinský proces, založený na slavnost n ě
konání
tří
Závěrečném
aktu KBSE, který byl
podepsc.ín na nejvyšší úrovni I. srpna 1975, se fází vlastní KBSE, tedy 1973-1975, rodit
měl
značnč
v letech
dlouho a
s l ož itě.
)277(
NA, fond 02/ I, Předsednictvo ÚV KSČ, 29. G. 1973, Účas L ČSSR na konferenci o a spolupníci v Evropě v Hclsink:ích II. f;ízel (fond 0211, sv. 86, arch . .i. 81. bod 5) Předkládá s. B. Chiloupck 18.6.1 973, Tajné, s. 2. llMI
bezpečnosti
