FiCEE 2006 Areál Výstaviště Praha 30. 5. – 1. 6. 2006
Číslo 5 • Ročník VII • 9. května 2006 • Cena 16 Kč
Společný trh si žádá jednotná pravidla
Česká republika se stala členem EU v zatím poslední vlně rozšíření, tedy k 1. květnu 2004. Velice dobře si od počátku uvědomujeme veškeré výhody vyplývající z členství, jako je například otevřený trh o 450 milionech spotřebitelů, zapojení do unijních struktur a orgánů, možnost získávat podpory do národního hospodářství apod. Na druhé straně se samozřejmě nezříkáme závazků, které z členství vyplývají. Nyní již máme možnost aktivně ovlivnit vývoj práva Evropského společenství ve všech sférách a samozřejmě i v oblasti bezpečnosti potravin. Společný trh si žádá jednotná pravidla i jednotnou komunikaci. Proto oceňujeme činnost a spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Poskytování nezávislých vědeckých stanovisek, vědecká a technická podpora pro činnost Společenství ve všech oblastech má přímý i nepřímý vliv na bezpečnost potravin a krmiv. Přímo ovlivňuje důvěru spotřebitelů, hladké fungování vnitřního trhu i úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a ochrany životního prostředí. Vstupem do EU jsme se zároveň plnohodnotně začlenili do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V praxi se ukázalo, jak účinný tento systém je. Umožňuje rychlé sdílení informací ve všech členských zemích, Komisi i Evropském úřadu pro potraviny. Počet oznámení řešených v systému RASFF v České republice i na úrovni Společenství vzrůstá. Česká republika řešila v roce 2005 celkem 96 oznámení, což je nárůst o 55 % oproti roku předchozímu. Nejčastějším rizikem při kontrole dovozu se ukazují aflatoxiny (převážně v oříšcích, fících a rýži) – původem z třetích zemí. Nejčastěji se vyskytující cizorodou látkou ve výrobcích byly chemické látky – zejména barviva známá pod názvy Sudan 1 a Sudan 4. Cílem pro rok 2006 je širší využití dat pro zaměření kontrol dozorových orgánů, využití dat jako dalších doplňujících informací v oblasti rozvojové pomoci a prohloubení spolupráce se členy sítě. Chtěl bych připomenout potěšující fakt, že na nedávném pracovním setkání, které se uskutečnilo v Brně, odborníci DG SANCO konstatovali, že vzhledem k výborné funkčnosti českého systému využijí tyto poznatky v doporučení k modifikaci současného systému RASFF v dalších zemích EU. Rád bych také zdůraznil, že na národní úrovni jsou v České republice v oblasti výroby potravin a krmiv nastavena legislativní pravidla, která (Pokračování na straně 4)
Mléko pro náš zdravý život Od roku 1957 slaví světová mlékařská veřejnost každé čtvrté úterý v měsíci květnu svůj „Mezinárodní den mléka“. Tento významný den vyhlásila Mezinárodní mlékařská federace (IDF) a každoročně se „slaví“ nebo lépe řečeno připomíná v řadě zemí světa. Podnět k tomuto svátku dala konference významných světových lékařů, kteří se v roce 1957 sešli ve švýcarském Interlakenu, aby mimo jiné diskutovali o významu mléka a o jeho nezastupitelné roli ve výživě.
vá“ již v samotném názvu této skvělé potraviny. Mléko je vlastně dokonalý a nejpřirozenější nápoj, se kterým se lidský jedinec setkává bezprostředně po narození, mléko je po celý život v různých formách neopominutelnou součástí výživy moderního člověka a bez mléka bychom se mnohdy neobešli ani v pokročilém věku, protože mléko působí dokonce i jako prevence proti zákeřné osteoporóze kostí. Připomínáme-li si však význam mléka ve výživě, nesmíme zapomenout také na všechny další výrobky, které se z mléka vyrábějí a které jsou nejméně tak důležité jako mléko samotné. Ať už to jsou jogurty a zakysané mléčné výrobky, máslo a mléčné pomazánky, mléčné dezerty, smetanové a tvarohové krémy, samozřejmě jedinečné vysokohodnotné produkty, jako jsou sýry a tvarohy, a řada dalších. Sýry jsou vlastně koncentrátem mléka, resp. mléčného tuku a bílkovin, a je možné je označit za skutečný „koncentrát zdraví a síly“. Ve všech mléčných výrobcích jsou v různé míře zastoupeny jednotlivé a pro výživu významné složky mléka, mléčné výrobky nejsou tedy jenom pouhými potravinami či pochutinami, ale často jako mléko samotné opravdovým „LÉKEM“ v naší výživě. Mléčné bílkoviny jsou složeny z tzv. nezbytných neboli esenciálních ami(Pokračování na straně 4)
Nejedná se v žádném případě o nějakou obchodní reklamu či snad o marketingový trik, ale o skutečnou službu lidstvu. Mléko můžeme totiž po právu označit za ochranný výživný prostředek s tím nejširším účinným spektrem působení, či dokonce za symbol jakési biologické ekonomiky. V mléce najdeme totiž vše potřebné pro zdravý život – plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk, cenný mléčný cukr a řadu důležitých minerálů, především pak vápník a fosfor. V mléce je rovněž celá řada dalších pro výživu a vývoj lidského organismu významných látek, jako jsou vitamíny a stopové prvky. Tyto složky napomáhají a podporují správnou funkci metabolismu, a jsou tudíž důležité pro ochranu zdraví člověka. Mléko je prostě „LÉK“, který se koneckonců „skrý-
Výstava „Potravinářské ingredience“ FiCEE 2006 V areálu Výstaviště Praha se bude konat dne 30. 5. – 1. 6. 2006 specializovaná potravinářská výstava FiCEE 2006, která obohatí potravinářskou veřejnost o nové poznatky. Nová Evropa. Nové příležitosti Nedávné rozšíření EU o dalších 10 zemí přineslo řadu nových možností spojených s expanzí, investicemi, zdroji surovin a mezinárodním obchodem. Výstava FiCEE nabízí jedinečnou příležitost k uzavření nových obchodů na těchto trzích, a to díky přítomnosti výrobců ingrediencí a potravin z regionu střední a východní Evropy i z celého světa. Navštivte výstavu FiCEE a poznejte, jaké vzrušující ingredience a dosud nerozpoznaný obchodní potenciál vám tento dynamický region může nabídnout. Konference Účast na dvoudenní konferenci, organizované ve spojení s potravinářskou asociací IUFoST, vám nabízí ojedinělou příležitost seznámit se s trendy formujícími průmysl ve střední a východní Evropě. V rámci jejího vyčerpávajícího programu vystoupí významní přednášející s bezkonkurenční znalostí tohoto trhu.
3 nové pavilóny Natural ingredients (Ni): Poznejte sílu přírody. V pavilónu Ni mají návštěvníci možnost setkat se a obchodovat s dodavateli produktů, které jsou plody země, moře i zvířat. Health ingredients (Hi): V pavilónu Hi naleznete širokou škálu ingrediencí, které poskytnou vašim produktům schopnost pozitivně přispívat ke zdraví.
Food ingredients Processing Safety and Services (FiPSS): Vstup na nové trhy je spojen s odlišnými problémy a požadavky týkajícími se bezpečnosti potravin. Návštěva pavilónu FiPSS vám umožní, abyste si sjednali ty správné služby týkající se potravinářského průmyslu a bezpečnosti vašich potravinářských produktů.
Proč navštívit výstavu FiCEE 2006 Zjistíte, jaké trendy definují budoucnost potravinářského průmyslu ve střední a východní Evropě. Setkáte se s nejvýznamnějšími světovými dodavateli ingrediencí a seznámíte se s potravinářským průmyslem ve střední a východní Evropě. Odnesete si domů inspiraci a praktické rady z programu konference. Díky setkání se stejně smýšlejícími profesionály v oblasti výroby potravin získáte nové znalosti a pohled na tuto oblast.
Explore New Markets Discover New Ingredients Create New Business Attend FiCEE 2006 Objevte nové trhy Objevte nové ingredience Uzavřete nové obchody Navštivte výstavu FiCEE* 2006 * Potravinářské ingredience střední a východní Evropy
Register TODAY! Zaregistrujte se již DNES!
www.fi-events.com
If register before 15 May 2006 you will save 35 on entrance and catalogue fees V případě, že se předběžně zaregistrujete do 15. května 2006, získáte visačku opravňující k volnému vstupu po dobu 3 dnů a kopii oficiálního výstavního katalogu.
2 / z domova – aktuálně
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Jak je tomu s preventivní vakcinací proti ptačí chřipce v EU a v ČR V poslední době se hovoří o možnostech vakcinace drůbeže, v ČR se hovoří pouze o nouzové vakcinaci drůbeže, která by byla možná například, kdyby byly přímo ohroženy zoologické zahrady, popřípadě geneticky cenné chovy (rodičovské a prarodičovské). Dosud však Státní veterinární správa ČR neobdržela žádnou žádost ani ze zoo, ani z těchto chovů. Nicméně je v EU za určitých přesně stanovených podmínek preventivní vakcinace drůbeže možná a je v současné době prováděna na základě Rozhodnutí Komise – RK/2006/148/ES ve Francii a na základě RK/2006/147/ ES v Nizozemsku. Francie – vakcinace je schválena jako pilotní projekt u hus a kachen ve třech departmentech (Department Des Landes, De La Loire-Atlantique, De La Vendée). Ve všech vakcinovaných chovech je nutno provádět intenzivní monitoring
a surveillance (klinické prohlídky, sérologická vyšetřování, nasazení indikátorových zvířat). Maso a masné výrobky pocházející z vakcinované drůbeže se mohou obchodovat pouze za předpokladu, že pochází z drůbeže, která: a) pochází z hospodářství, které bylo pravidelně kontrolováno a drůbež vyšetřována s negativním výsledkem na vysocepatogenní aviární influenzu H5N1 se zvláštním zaměřením na indikátorové ptáky, b) pochází z hejn, která byla klinicky vyšetřena úředním veterinářem v průběhu 48 hodin před nakládkou, c) pochází z hejna, které je drženo odděleně od jiných hejn, která nesplňují podmínky čl. 4 RK/2006/147/ ES. Z vakcinovaných chovů je zakázáno přesunovat živou drůbež, násadová vejce a jednodenní kuřata mimo území Francie.
Maso a masné výrobky mohou být odesílány mimo území Francie, pokud je v obchodním dokladu potvrzeno splnění podmínek daných v RK/2006/ 148/ES. Navíc musí Francie předem o zásilce informovat ústřední kompetentní autoritu členského státu určení. Nizozemsko – vakcinace je schválena pro drobnochovatele drůbeže a pro chovy ve volnosti pro celé území Nizozemska. Veškerá vakcinovaná drůbež v drob-
nochovech musí být individuálně označena a smí se přesunovat pouze do jiných vakcinovaných hospodářství na území Nizozemska. Vakcinovaná drůbež z drobnochovů, jednodenní kuřata a násadové vejce od této drůbeže se nesmí odesílat do jiných členských států. Vakcinovaná drůbež z volných chovů se smí přesunovat pouze na jatky v Nizozemsku. Konzumní vejce od vakcinované drůbeže z těchto chovů mohou být odesílána do jiných členských států pouze na základě potvrzení pravidelných kontrol v chovu a provedeném vyšetřování na vysocepatogenní aviární influenzu H5N1 s negativním výsledkem se zvláštním zaměřením na indikátorové ptáky a musí být odesílána přímo do určených balících středisek, kde jsou balena do jednorázových přepravek za zvláštního režimu podle RK/2006/147/ES. Maso a masné výrobky získané z drůbeže z volných chovů mohou být odesílány do ostatních členských států
za předpokladu splnění stejných podmínek jako v případě Francie. I v případě Nizozemska je uložena povinnost předem ohlásit zamýšlený přesun ústřední veterinární autoritě státu určení. Oba státy mají povinnost předložit do jednoho měsíce po provedení preventivní vakcinace Evropské komisi zprávu a následně podávat v měsíčních intervalech informaci v průběhu jednání Stálého veterinárního výboru. K dnešnímu dni neohlásili ani z Francie, ani z Nizozemska, že by odesílali drůbeží maso pocházející z vakcinované drůbeže do ČR. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny je jasné, že preventivní vakcinace drůbeže přináší celou řadu problémů a v podmínkách ČR není vhodné o ní uvažovat. To, co by bylo u nás možné, je pouze nouzová vakcinace. Tuto možnost Evropská komise schválila. Zájem ani ze zoo, ani z geneticky cenných chovů však Státní veterinární správa nezaznamenala.
Jak se vyšetřuje na chřipku Je řeč o ptačí chřipce, aviární influenze, která sužuje v tomto období velkou část Evropy. Jelikož se občas objevují zkreslené informace o způsobech a možnostech vyšetřování na ptačí chřipku, uvádíme následující skutečnosti. Samozřejmě se na ptačí chřipku vyšetřují v rámci monitoringu uhynulí volně žijící ptáci, a to jednotlivci vodních druhů, jako jsou například labutě, kachny či divoké husy, ostatní ptáci tehdy, jde-li o hromadné úhyny. Inspektoři krajských veterinárních správ rozhodnou o nutnosti vyšetřit a zajistí zaslání ptáků na vyšetření do Ná-
Konzumujte vejce bez obav Není třeba mít obav z vajec v souvislosti s ptačí chřipkou. Všechna vejce, která se tzv. uvádějí do oběhu, tj. ta, která lze koupit v obchodě, musí být podrobena veterinární kontrole, která garantuje, že jsou zdravotně nezávadná. U všech takto prodávaných vajec by se měl bez problému zjistit původ, protože musejí být v souladu s platnými veterinárními předpisy označena.
problém mohl řešit už v zárodku. Je pak třeba ještě dodat, že připustíme-li možnost, že by se vejce zdravé slepice dostalo do kontaktu s nemocnou slepicí, což lze nyní vyloučit, tak ani zde člověku riziko nehrozí. Při normálních hygienických návycích a při tepelném zpracování lze riziko nákazy vyloučit. Aby bylo ohroženo zdraví lidí, musel by být člověk vystaven masivní infekční dávce a v hypotetickém případě povrchově kontaminovaného vejce tomu tak není.
Někdo by mohl vyslovit otázku: „A co vejce od slepic drobnochovatelů?“ I zde není na místě obava, za prvé u nás ptačí chřipka nepronikla do chovů drůbeže a za druhé nemocná drůbež ani vejce už nesnáší. A uvádí se, že domácí drůbež hyne prakticky do 48 hodin. Nicméně v místech, kde byl nalezen volně žijící pták, u kterého se onemocnění ptačí chřipkou potvrdilo, platí mimořádná veterinární opatření, kde k jedné ze základních povinností pro komerční chovy drůbeže i pro drobnochovatele patří hlásit všechny změny zdravotního stavu chované drůbeže, aby se případný
men virus ptačí chřipky. Je-li vir ptačí chřipky přítomen, následuje test, zda se jedná o H5. Tento výsledek je znám do tří dnů. Poté následují další testy, které stanoví patogenitu. To znamená, že se zjišťuje, zda jde o virus vysoce patogenní (velmi nakažlivý). Následně se provádí stanovení neuraminidázového antigenu, tj. zda se jedná o N1. Při vyšetřování naše laboratoře úzce spolupracují s referenční laboratoří EU ve Velké Británii ve Weybridge. Lze předpokládat, že se zvyšováním tepla a v dohledné době končícími tahy ptáků se riziko masivního šíření ptačí chřipky snižuje.
Jen včely jsou na med Pamětníci války i návštěvníci bývalé NDR dobře ví, co byl umělý med – „kunsthönig“, ale není nad pravý včelí med. Přes ztráty, které našim včelstvům způsobila dlouhá zima i povodně, lze přece jen v jarních květech spatřit tento pilný hmyz. S určitostí je možné potvrdit vysokou kvalitu českého medu, je tomu i z důvodu odpovídající odborné úrovně českých včelařů.
Český med je žádán i v zahraničí. Na našem trhu je, jak je z nabídky v obchodech patrné, medu dostatek. Zákazník se může z etikety přesvědčit, že může být různého původu. Může si koupit opravdu český med, ale na etiketě musí být jednoznačně uvedena země původu, popřípadě je zde uvedena směs medů, kde však není, bohužel, povinné uvádět podíl jednotlivých medů. Pro přesnost lze uvést, že v ČR se označování země půvo-
du na etiketě řídí vyhláškou č. 76/2003 Sb. v platném znění. To znamená, že se med označuje zemí původu, jedná-li se o směs medů, pak se označuje „směs medů ze zemí EU“, popřípadě „směs medů ze zemí EU a mimo EU“ bez ohledu na podíl jednotlivých složek. Vyplývá to ze Směrnice 2001/ 110/EU. Kdo tedy chce pravý český med, musí pečlivě číst etiketu, popřípadě se přímo obrátit na včelaře.
Ke klasickému moru prasat v Německu Evropská komise bere výskyt klasického moru prasat v Německu v Severním Porýní - Vestfálsku vážně a přijala ochranná opatření – Rozhodnutí Komise 2006/274/ES, které nahradilo Rozhodnutí 2006/ 254/ES. Z tohoto Rozhodnutí Komise 2006/ 274/ES lze uvést následující:
S chřipkou pomohou myslivci Státní veterinární správa ČR a Českomoravská myslivecká jednota uzavřely dohodu o spolupráci v souvislosti s ptačí chřipkou. Tato dohoda v podstatě kodifikuje již dosavadní dobrou spolupráci. Nicméně na základě této uzavřené dohody jsou stanoveny a vyjmenovány podmínky, podle kterých budou myslivci poskytovat orgánům Státní veterinární správy neprodleně informace o úhynu volně žijícího, především vodního ptactva, předávat uhynulé kusy k vyšetření. V případě potvrzení nákazy budou myslivci přímo v místech nálezu, popřípadě v ohniscích nákazy spolupracovat s veterináři při plnění mimořádných veterinárních opatření.
rodní referenční laboratoře pro ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha nebo do Státního veterinárního ústavu Jihlava anebo do Státního veterinárního ústavu Olomouc. Tento způsob provádění monitoringu upravuje Rozhodnutí Komise z 21. června 2005 č. 2005/464/ES. Na jeho základě bylo provádění monitoringu Komisí v ČR schváleno. U uhynulých volně žijících ptáků se provede metodou PCR a kultivací vyšetření na přítomnost viru. PCR je vysoce citlivý a specifický molekulárně biologický test, který prokazuje přítomnost ribonukleové kyseliny viru. Tento test prokáže, zda je příto-
Podle předsedy ČMMJ Jaroslava Palase je při monitoringu nákaz důležitá úloha myslivců v tom, že myslivci jsou každodenně v terénu, že znají podrobně hnízdiště, výskyt a migraci vodního ptactva a jsou odborně připraveni na úzkou spolupráci s veterináři. Pomoc myslivců je vítaná a podle Milana Maleny, ústředního ředitele SVS ČR, aktuální především v tomto období, neboť jarní migrace ptactva je v současné době v plném proudu, lze očekávat, že by měla ustat do konce měsíce května.
Německo může vyvážet pouze jatečná prasata k okamžité porážce, a to jen za předpokladu, že tato prasata byla chována 60 dnů před přesunem nebo od narození v jednom hospodářství. Toto hospodářství musí ležet mimo celý region Severního Porýní - Vestfálska. Dále do tohoto hospodářství nesměla během posledních šedesáti dní před odesláním přijít jiná prasata.
Příslušný veterinární orgán v Německu, a to alespoň tři dny před odesláním prasat, musí oznámit odeslání prasat ústředním a místním veterinárním orgánům jiných členských států v místě určení a všem členským státům tranzitu. Z území Severního Porýní - Vestfálska nesmí být vyváženo sperma, vajíčka a embrya prasat. Ostatní členské státy EU jsou povinny zajistit, aby vozidla, která byla použita pro přepravu prasat v Německu nebo která se nacházela v Německu v hospodářství, kde jsou chována prasata, byla po každém použití dvakrát vyčištěna a vydezinfikována a aby byla vyloučena z přepravy prasat minimálně 3 dny. Přepravci jsou povinni předložit příslušným orgánům doklad o provedené dvojité dezinfekci. Tato ochranná opatření platí do 15. května 2006. Z uvedeného vyplývá, že se tímto rozhodnutím musejí řídit i naši přepravci prasat, kteří například vyvážejí prasata do Německa, ale i dopravci, kteří by cokoli vezli do německých hospodářství, kde jsou chována prasata. Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
z domova – aktuálně / 3
Potravinářská inspekce varuje před arašídy v kokosové šťávě
Kontaminované arašídy v kokosové šťávě, kterým navíc zcela chybí povinné české označení. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje spotřebitele, aby nekupovali a nekonzumovali pražené arašídy v kokosové šťávě označené na obale jako „Roasted Peanuts with Coconut Juice“ (35 g, ve sváru označené daty: 17/12/05E33, 16/08/06). Do České republiky
byly z Vietnamu dovezeny společností RUZEK ASSOCIATES, s. r. o., Plzeň. Podle údajů Celního úřadu v Karlových Varech bylo do republiky dovezeno celkem 1 050 kg této závadné potraviny. Pražská laboratoř SZPI ve výrobku prokázala více než třicetinásobné překročení povoleného množství aflatoxinů. Inspekce proto nedoporučuje tuto nebezpečnou potravinu konzumovat. Je pravděpodobné, že arašídy byly nebo stále mohou být prodávány především v asijských stáncích a na tržnicích. Spotřebitelé, kteří kontaminované arašídy již nakoupili, mají právo výrobek reklamovat. Aflatoxiny patří do skupiny tzv. mykotoxinů a vznikají jako produkty plísní. Pro lidské zdraví jsou nebezpečné, protože jsou považovány za karcinogenní. Pro jejich obsah v potravinách jsou stanoveny velmi přísné limity a potraviny, které je mohou obsahovat, jsou prostřednictvím kontrolních úřadů striktně sledovány Evropskou komisí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odeslala hlášení o tomto výrobku do bruselské centrály Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).
Pouze polovina českých spotřebitelů čte informace na obalech potravin Přesně 49 % českých spotřebitelů vůbec nevěnuje pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin. Třetina z nich tvrdí, že je tyto údaje nezajímají. Prokázal to výzkum veřejného mínění, který pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) koncem roku provedla agentura Focus, Marketing & Social Research. Výzkum sledoval nejen informovanost spotřebitelů, ale také jejich názor na bezpečnost potravin, jejich nákupní chování a způsob, jakým s potravinami nakládají. 69 % dotázaných uvedlo, že české potraviny jsou bezpečné a kvalitní, zatímco o zahraničních potravinách si to myslí jen 54 % spotřebitelů. Nejbezpečnější pro nákup potravin jsou podle výsledků výzkumu malá pekařství, řeznictví a prodejny s pultovým prodejem, nejhůř dopadly bufety s rychlým občerstvením, tržnice a hypermarkety. Dostatek informací o bezpečnosti potravin má podle vlastního názoru 42 % spotřebitelů, zatímco celá třetina se domnívá, že jich má málo. Na druhou stranu však výzkum ukázal, že spotřebitelé sami neprojevují velký zájem o takové informace. Pouze desetina respondentů se například snažila získat informace o podmínkách prodeje potravin. Navíc 32 % spotřebitelů přiznalo, že jim žádné informace o bezpečnosti potravin nechybějí. Inspekci velmi zajímalo, zda se spotřebitelé sami umějí při nákupu potravin bránit. Na otázku, zda vědí, kam se obrátit, pokud narazí na problém týkající se bezpečnosti potravin, odpovědělo 60 % respondentů, že neví. Téměř polovina dotázaných se přitom domnívá, že ochrana českých spotřebitelů před nezávadnými a nekvalitními potravinami je v Česku dobrá. Jen 2 % ji považují za velmi špatnou. Na otázky týkající se bezpečného nakládání s potravinami po nákupu odpověděla většina
dotázaných správně. Je zřejmé, že přesto, že ne všichni aktivně vyhledávají informace, mají většinou dobré obecné znalosti. Přesto více než polovina dotázaných ne vždy doma striktně dodržuje dobu spotřeby a prošlé potraviny zřejmě ponechává v chladničce. Překvapivé bylo také přiznání 18 % dotázaných, že někdy neomývá čerstvou zeleninu a ovoce před konzumací. Téměř desetina spotřebitelů uvedla, že nakoupené potraviny nechává delší dobu po nákupu v autě a podobný počet respondentů přiznal, že zmrazuje jednou rozmražené potraviny. Velmi zarážející bylo i to, že 43 % spotřebitelů bez obav odkrajuje plesnivé a nahnilé části zeleniny nebo ovoce a zbytek konzumuje, přestože je to pro zdraví nebezpečné. Výzkum potvrdil známou skutečnost, že 70 % spotřebitelů dnes upřednostňuje nákupy potravin v hyper a supermarketech nebo diskontních prodejnách a pouze čtvrtina chodí nakupovat do menších prodejen. Jako hlavní důvody pro nákupy v obchodních řetězcích respondenti uvedli širokou nabídku zboží, prodlouženou nákupní dobu a denně čerstvé pečivo a ovoce a zeleninu. U menších prodejen spotřebitelé oceňují především blízkost bydliště, osobní přístup personálu a nákup bez dlouhých front. Potravinářská inspekce využije výsledky výzkumu při své další činnosti, především při poskytování informací veřejnosti. Vybrané grafy tohoto výzkumu najdete na www.szpi.gov.cz v odkazu Tiskové zprávy.
Za vodu v loňských burčácích uloží Potravinářská inspekce citelné pokuty Období prodeje burčáku trvá sice jen od 1. srpna do 30. listopadu, pokuty za jeho nepovolené „křtění“ vodou však Potravinářská inspekce provinilcům neodpustí. V období burčákové sezóny inspekce odebírala vzorky tohoto částečně zkvašeného hroznového moštu pro kontrolu, zda v něm není přidaná tzv. exogenní voda. Stejně jako do vína není možné ani do burčáku vodu přidávat, protože tzv. „zmnožování“ vína nebo burčáku zakazují právní předpisy. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odebrali u prodejců na území celé České republiky celkem 39 vzorků burčáku. Laboratorní testy potvrdily přídavek vody v 15 z nich (38 %). Ve všech prokázaných případech burčák obsahoval více než 40 % dodané vody. Ne-
uvěřitelných 94 % bylo naměřeno v burčáku, který se prodával v jednom ze stánku v Hradci Králové, a dokonce 96 % vody obsahoval „burčák“ prodávaný na odpočívadle silnice E55 v Plané nad Lužnicí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce již zahájila s provinilci správní řízení a uloží jim citelné pokuty za porušení Zákona o víně. SZPI až dosud musela vzorky burčáku pro odhalení exogenní vody posílat do zahraničních laboratoří. V letošním roce již má k dispozici vlastní unikátní zařízení (SNIF-NMR a IRMS), které pracuje na principu nukleární magnetické rezonance. Je určeno k odhalování falšovaných potravin. Jednou z prvních komodit, kterou bude inspekce na tomto zařízení zkoumat, je víno a burčák.
Kvalitní vína se hodnotí a zatřiďují v Brně Nový zákon o víně (zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství) uložil Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) nové kompetence, podle kterých rozhoduje – v rámci Komise pro hodnocení a zatříďování vín, o tom, pod jakým označením se dostanou tuzemská vína na trh. Účelem hodnocení a zatřiďování vín je to, aby se ke spotřebiteli dostala pod odpovídajícím označením skutečně vína příslušné jakostní kategorie. Proto každý tuzemský výrobce, chce-li prodávat vína kvalitnější než stolní nebo zemská, musí Komisi předložit vzorky svého vína s výsledky analýz z akreditované nebo pověřené laboratoře. Členové Komise pak hodnotí, zda víno skutečně odpovídá té kategorii, kterou vinař uvádí. Členy Komise jmenuje ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta. Jsou mezi nimi odborníci nejen z řad inspektorů vína, ale také zástupci výrobců – zejména sklepmistři nebo technologové, someliéři i obchodníci s vínem. Práci Komise kompletně zajišťuje brněnský inspektorát SZPI. Pro práci Komise inspekce v budově brněnského inspektorátu zrekonstruovala část prostor. Členové Komise při hodnocení vzorků vín posuzují jejich senzorické vlastnosti – vzhled, barvu, vůni a chuť. Prostory, v nichž hodnoce-
ní probíhá, proto musí být co nejméně rušivé – místnost je například vymalována na bílo, stejně tak i vybavení místnosti je v bílé barvě. Sedm degustačních boxů je technicky vybaveno tak, aby odpovídaly příslušným evropským normám. Každý box je zařízen vlastní nerezovou odlévací nádobou s bezdotykovou baterií, stoly mají zčásti podsvícené pracovní desky. V zázemí klimatizované degustační místnosti je temperovaná přípravna vybavena velkokapacitním chladícím boxem. Celkové náklady na rekonstrukci a vybavení představovaly asi 1 milion 300 tisíc korun. Jen v loňském roce zasedala Komise SZPI pro hodnocení a zatříďování vín více než osmdesátkrát a hodnotila 3 932 vzorků vín, z nichž 3 792 zatřídila. Od začátku letošního roku Komise během třiceti zasedání zatřídila již 1 500 vzorků tuzemských vín. Mezi vzorky převažují bílé odrůdy (asi 66 %) nad odrůdami modrými (asi 34 %). Daniela Kolejková, SZPI
Komise SZPI pro hodnocení a zatříďování vín.
4 / z domova – aktuálně – zpravodajství PK ČR Společný trh si žádá jednotná pravidla (Dokončení ze strany 1) jsou v některých oblastech ještě přísnější než právní rámec Společenství. I přes některé výtky prvovýrobců i zpracovatelů jsem přesvědčen, že jsme šli správnou cestou a v budoucnosti budeme ještě s vděkem sklízet plody tohoto rozhodnutí. Činnost resortních dozorových orgánů – primárně jde o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu a Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský – si dovolím na tomto místě pochválit. Komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, na konkrétní látky nebo na konkrétní místa, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků nebo kde lze očekávat nejvyšší efekt kontroly. Jedná se tedy o kontrolu cílenou, jejímž účelem je ochrana zájmů občanů i státu. Základem důvěry spotřebitelů je osvěta a komunikace. Proto i v této sféře úzce spolupracujeme s nevládními organizacemi, sdruženími, svazy apod. Našimi klíčovými partnery jsou Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu a desítky dalších zájmových a stavovských organizací a sdružení. V procesu poskytování informací máme zájem posílit jejich tok přes spotřebitelské organizace, především se počítá s jejich podporou při pořádání seminářů. Do budoucna nevylučuji vypsání konkrétních grantů na zajištění komunikační činnosti. V komunikaci s veřejností je nezbytným zdrojem informací zpětná vazba. Se zájmem jsme proto sledovali výsledky aktuálního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr zaměřeného na vnímání rizik. Sami jsme uspořádali rozsáhlý podobný průzkum v roce 2005. Nepřekvapuje, že lidé potraviny většinou vnímají pozitivně, spojují si je s jejich chutí a požitkem při jejich konzumaci. V České republice téměř tři čtvrtiny spotřebitelů vysoce důvěřují zdravotní nezávadnosti potravin českého původu. Vysoká důvěra v potraviny domácího původu svědčí o tom, že těžíme z přísné legislativy. Je pro mě potěšující, že spotřebitelé EU i České republiky převážně důvěřují systému státní správy v činnostech souvisejících s ochranou jejich zdraví. Důvěra spotřebitelů je ale velmi křehká, a jak ukázaly zkušenosti ze zahraničí, řádně ji prověří až případné krize. Jedna z nich na nás potenciálně číhá v podobě ptačí chřipky. I když je v našem prostředí virus nebezpečím především veterinárního rázu, jsou občané řady zemí Evropské unie jeho přítomností vyděšeni. Měli bychom proto usilovně, trpělivě a srozumitelně vysvětlovat veškeré aspekty tohoto problému. Vždyť například jen důsledným dodržováním pravidel osobní hygieny, kuchyňského zpracování či zásad přiměřeného styku s divokým ptactvem i drůbeží lze riziko přenosu na člověka minimalizovat. Upřímně řečeno, mnohem větší problémy v souvislosti s výskytem ptačí chřipky vidím v újmě chovatelů drůbeže, producentů masa a vajec, zpracovatelských podniků. Přetlak drůbežího masa z okolních zemí působí našim drůbežářům problémy v celé výrobní vertikále a tím, že podobné problémy řeší i kolegové v okolních zemích. Nedokážu dnes odhadnout, jakých rozměrů kausa dosáhne, ale jsem optimista a věřím, že tento problém ustojíme. Nakonec já o kvalitách bezpečnosti naší produkce přesvědčuji spotřebitele při každé příležitosti, častokrát spolu s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou. Vedle legislativy, kontrol, testů, pravidel, zákazů, příkazů a všech dalších opatření včetně vzájemné spolupráce je velmi důležitá otevřená a rychlá komunikace se spotřebitelem. Je to právě spotřebitel, kdo rozhoduje svým nákupem o našem úspěchu či neúspěchu. Jeho důvěra vychází ze získaných informací a, jak jsem uvedl, je mnohdy křehká, lze ji snadno ztratit, ale je nesmírně těžké a nákladné získat ji zpět. Jan Mládek, ministr zemědělství ČR
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Technologická platforma může být ozdravnou injekcí
Pohled za předsednický stůl ustavujícího zasedání technologické platformy. O technologické platformě a jejím nastartování prostřednictvím Potravinářské komory ČR jsme již informovali. Jak se pokročilo, co platforma sleduje a kdo jsou její členové? O tom jsme tentokrát hovořili s ředitelem Potravinářské komory ČR Miroslavem Kobernou. Uvedl, že potravinářství se dostává celosvětově do kleští. Konkurence se zvyšuje a soukolí musí jet jako hodinky, a přesto producenti pociťují stále větší tlak od obchodníků. Je způsoben jednak snahou dál vytvářet co nejvyšší zisky, o nichž rozhodují co nejpřijatelnější ceny surovin, polotovarů a hotových potravin. Dále má spotřebitel vyšší a vyšší nároky na nutriční hodnotu potravin, jejich balení a celkový vzhled. To zvyšuje zpracovatelům náklady, a proto se hledají formy, jak výrobu zkvalitnit, dál technicky modernizovat a pokud možno i zlevnit. Technologická platforma to vše chce řešit, a to v celé vertikále. „Chceme do tohoto dění vtáhnout jak zástupce prvovýrobců, krmivářů, zpracovatelů, ale i spotřebitelů a obchodníků. Velkou roli budou hrát odborníci z výzkumu, zdravotníci a další specialisté,“ uvedl Koberna. Nezastíral, že tento tlak na inovační činnost potravinářů bude stát peníze a ty lze prostřednictvím technologické platformy a jejích programů získat z programů Evropské unie. „Velice nás omezuje současná agrární politika
EU, která je již přežitkem,“ uvedl ředitel Koberna. „Dávno měla být zreformována. Evropská unie v podpoře průmyslu zaostává, je příliš svázaná těmito aspekty. Proti ostatním oblastem je podnikání v potravinářství poznamenané určitými regulačními prvky agrární politiky a to není dobré,“ dodal. Technologická platforma má možnosti a páky, jak posunout toto dění u zpracovatelů prioritním směrem, a dostat tak obor na úroveň dalších podnikatelských aktivit nejvyspělejších ekonomik. „Realita pokulhává. Současný návrh rozpočtu příliš nepočítá s větší podporou vědy a inovacemi. Na tyto účely jde zatím ještě méně prostředků než dříve, proto bude nutné využít maximálně možností technologické platformy. Prvním naším krokem bylo její ustavení 20. března v Praze na shromáždění zhruba půldruhé stovky zainteresovaných. Předcházela tomu pečlivá půlroční příprava,“ uvedl Koberna. Z velkého množství dílčích jednání vyplynulo, že rozhodujícím směrem, jímž se technologická platforma bude ubírat, je bezpečnost, kvalita potravin,
dopady na zdraví a další. „Pečlivě vybíráme a hledáme nosné téma,“ uvedl ředitel PK. Půjde o celý potravní řetězec od prvovýroby přes krmiva, zpracovatelský průmysl. „Vytváříme pracovní skupiny, které by měly být pevně zakotvené do konce roku a budou mít i pevný rámec činnosti,“ řekl. Zástupci Potravinářské komory ČR podporují programy získané z EU, které se týkají vědy a výzkumu a mají vliv na konkurenceschopnost nových výrobků. „Mám takový osobní pocit, že se patrně budeme dostávat do situace, kdy komoditní zboží nebude přinášet výrobcům velký zisk. Musíme se nutně zabývat i přidanou hodnotou zboží a zjišťovat zdravotní kritéria potravin,“ uvedl Koberna. Připomenul růst obezity, zvyšující se procento lidí, kteří trpí alimentárními onemocněními, a uvedl dva příklady, na nichž demonstroval zakázky nepřímo dané spotřebitelem. Jedná se o specifické odrůdy brambor a o vejce se sníženým obsahem cholesterolu. V prvém případě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, katedra, na níž působí profesorka Hajšlová, zkoumala podíl škrobu a cukrů v bramborách a tvorbu akrylamidu v hotových výrobcích z brambor. Určité odrůdy vyčlenila pro specifický způsob zpracování. Určujícím faktorem je škrob štěpící se na cukry. V druhém případě šlo o podíl cholesterolu ve vejcích, kde skladba krmiva může výrazně snížit nebo zvýšit podíl cholesterolu ve vejcích. A tak zdánlivé maličkosti vhodně zasazené do potravního řetězce mohou v konečném výsledku ovlivnit chemismus potravin, o což zdravá výživa usiluje. „Nezapomínáme ani na geneticky modifikované potraviny, které i v Evropě přestávají být strašákem. Dříve se tak Evropa kritikou GMO bránila dovozům z Ameriky. Dnes se ví, že modifikace mohou pomoci výrazně zlevnit produkci. Jestliže výrobky budou levné, není co řešit,“ uvedl Koberna. Upozornil na trend WTO (Světové obchodní organizace) umožnit rozvojovým zemím vyvážet na americký i evropský kontinent své levné zboží. Doposud byla v EU nadprodukce potravin na úrovni nejméně 20 %. S levnými potravinami z třetích zemí by zásoby narůstaly, a proto půjde o určitou korekci a tlak na výroby, které nejsou dál ekonomicky zajímavé. Na tom bude záležet další vývoj v českém zemědělství a potravinářství, jak draze budou vyrábět a jak dokáží držet krok s inovací a politikou zdravé výživy. Technologická platforma může napomoci další rozvoj podpořit, a to jak odborně, tak i finančně. Eugenie Línková
Mléko pro náš zdravý život (Dokončení ze strany 1) nokyselin, které propůjčují mléčným výrobkům vysokou biologickou hodnotu. Stravitelnost těchto bílkovin je vysoká a blíží se 95 %. To tedy znamená, že mléčné bílkoviny jsou konzumenty snadno přijímány a dobře vstřebávány ve střevech a přinášejí lidskému organismu aminokyseliny potřebné pro jeho vývoj. Kromě této „vyživovací“ funkce mají bílkoviny, popř. peptidy rovněž řadu fyziologických funkcí. Ty se týkají především kardiovaskulárního a nervového systému, obranyschopnosti organismu, přenosu minerálů (železa, vápníku) a trávicího systému. Známé jsou např. terapeutické účinky mléka při žaludečních vředech, zlepšení regenerační schopnosti tkání po nehodách a operacích, ochranné účinky před zářením a dalšími civilizačními chorobami. Mléčný tuk se vedle své lehké stravitelnosti vyznačuje také tím, že má energetickou a ochrannou funkci. Je nejbohatším zdrojem vitamínu A, obsahuje stopy vitamínů E a F a také část vitamínu D. Mléčný tuk je prospěšný např. při dietách lidí trpících chorobami trávicího ústrojí, žaludečních, žlučníkových a jaterních onemocnění. Přirozenou součástí mléčného tuku je i obávaný cholesterol, jehož obsah kolísá v rozmezí mezi 0,010–0,015 %, což představuje asi 100–150 mg v 1 litru plnotučného mléka. To není sice zanedbatelné množství, ale když uvážíme, že průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků je jen téměř 2/3 litru na osobu a den a doporučovaný limit příjmu cholesterolu se pohybuje kolem 300 mg denně, pak vidíme, že průměrný příjem cholesterolu z mléčných výrobků představuje méně než – z celkové doporučované spotřeby. Mléčný cukr – laktóza má ve výživě obdobnou funkci jako další sacharidy. Tvoří převážně zdroj energie, je rychle a snadno využitelná. Přestože se vyznačuje nízkou sladivostí, má stejný energetický obsah jako jiné cukry. U řady mléčných výrobků je laktóza nebo její část přeměněna na kyselinu mléčnou. Ta má rovněž z hlediska výživy mimořádný význam. Již v samotné potravině brzdí rozvoj nežádoucí hnilobné mikroflóry, působí jako přirozený konzervační prostředek bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Obdobně pak působí v celém zažívacím traktu, zejména pak v tlustém střevě, které tak
chrání před negativním působením hnilobné mikroflóry. Celkově okyseluje prostředí trávicího traktu a u zdravých lidí tím usnadňuje trávení, napomáhá ke vstřebávání řady minerálních látek a chrání biologicky aktivní látky před jejich destrukcí během trávení a v neposlední řadě je zdrojem lehce a rychle dostupné energie pro organismus. Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem minerálních látek, z nichž především vápník zde má mimořádné a prakticky nezastupitelné postavení. Ostatní důležité minerální látky může organismus získávat z masa a rostlinné potravy, dostačující množství vápníku však při našich stravovacích zvyklostech z jiných potravin získat neumí. Vápník obsažený v jednom litru mléka nebo tomu odpovídajícímu množství mléčných produktů pokrývá denní spotřebu dospělého člověka. Zvýšená spotřeba vápníku je nezbytná především u rostoucí mládeže, těhotných a kojících žen a u starších lidí. Zejména u těchto skupin lidí způsobuje nedostatek vápníku velmi závažná onemocnění kostí – osteoporózu a osteomalácii, poruchy srážlivosti krve, poruchy činnosti ledvin a další. Počet těchto onemocnění v poslední době výrazně roste a to je varujícím upozorněním na nedostatek využitelného vápníku v naší výživě. O pozitivních vlastnostech mléka a jeho jednotlivých složek ve zdravé výživě bylo již napsáno velmi mnoho a tento úvodník si ani neklade za cíl o mléku všechno vyjmenovat. Smyslem je však připomenout, že je mléko skutečně báječný a v mnohém zázračný produkt, který si zaslouží, abychom jej oslavovali. Mléko má svůj svátek vyhlášený na konec května, nicméně „slavit“ bychom jej měli opravdu nejlépe každý den. A jak? No jednoduše – stačí mu každý den připít skleničkou mléka, podmáslí, zákysu či si na jeho počest pochutnat na kelímku s jogurtem nebo kousku dobrého sýra… To, že jsou mléko a výrobky z něho zdravé a chutné, je pak pro výrobce tím nejlepším benefitem, který je výhodné komunikovat spotřebitelům. A i když jsem na počátku článku zdůraznil, že se v případě Mezinárodního dne mléka nejedná o reklamu, rád bych přesto připomenul slogany některých našich mlékárenských podniků, které k ochutnání sklenky mléka či jiného mléčného výrobku doslova vybízejí.
No posuďte sami: MADETA – Zdraví z jižních Čech OLMA – Vaše trvanlivá volba Mlékárna Kunín – Naše mléčné výrobky …. každodenní pozdrav z Beskyd! Polabské mlékárny – Když Vás honí mlsná, dopřejte si Milko! Bel Sýry Česko – Milujeme sýry! Povltavské mlékárny – Zdraví přímo z přírody! Intenzivní zážitek chuti Sedlčanský hermelín –Všude vítán! Danone – Každý den lépe! Pribina – Pramen zdraví z Posázaví! Mlékárna Hlinsko – Pijeme mléko každý den! Tany Nýrsko – To nejlepší ze Šumavy Laktos – Garance kvality! Moravia Lacto – Vím co piju, vím co jím! Tetrapak – Chráníme dobré! Ve své knihovně vlastním také starou překrásnou knihu, nazvanou „Knížka o mléku a mléčných výrobcích“, kterou již v roce 1541 napsal lékař Conrad Gesner. Středověký autor zde v mnoha statích vyzdvihuje význam mléka a tvrdí například: … mléko je mateřská šťáva, kterou je podle definic živen lidský tvor. Lékaři o něm říkají, že je blahodárnou a užitečnou výživou nebo lépe řečeno přesně připravenou potravinou…. … ze všech šťáv a z většiny výživných látek je mléko považováno za nejlepší potravinu… … mléko nám nabízí stejnou měrou použití jako jídlo, ale také je opravdovou medicínou… Vidíte, už i tento lékař středověku věděl, že mléko je vlastně LÉK. LÉK a POTRAVINA pro všechny – pro ty, co se právě narodili, pro děti a školní mládež, pro dorostence, pro dospělé i pro seniory. Připijme proto všichni mléku i sobě! MLÉKO, NA ZDRAVÍ ! Ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský
zpravodajství MZe ČR – informace / 5
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
ČR zvažuje zavést ochranná opatření na trhu s drůbežím masem
Ministr zemědělství Jan Mládek zaslal ve středu 12. dubna dopis evropské komisařce pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Böel, kde ji informuje o zhoršující se situaci na trhu s drůbežím masem a vejci v České republice v důsledku ptačí chřipky a upozorňuje na možnost chránit vnitřní trh před nadměrnými dovozy. „V České republice se situace vyvolaná aviární influenzou dramaticky projevila s určitým
Rok 2005 Cena Kč/kg 2006 Cena Kč/kg
I. 3 763 43,14 5 703 40,71
II. 4 914 45,26 5 295 35,62
zpožděním, ale se stejným dopadem jako v jiných členských státech. Sektor drůbežího masa a vajec byl krizí velmi citelně zasažen,“ píše ve svém dopise ministr Mládek. Jak dále upřesňuje „zásoby zpracované drůbeže a drůbežích výrobků koncem letošního února představovaly již 78,3 % produkce v měsíci únoru. V únoru také meziročně vzrostly zásoby tohoto zboží o 89,6 %. Za leden až únor 2006 vzrostl dovoz ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 o 26,7 %. Situace na trhu se podle všech ukazatelů dále výrazně zhoršuje“. (Viz tabulka). Česká republika se nachází ve specifické situaci, není postižena významnou ztrátou důvěry spotřebitelů, ale výrazným nárůstem dovozu a s tím spojeným značným poklesem cen drůbežího masa, v jehož důsledku dochází k citelnému snížení vlastní výroby. Zvýšený dovoz většinou pochází z členských zemí EU posti-
žených výraznějšími poklesy domácí spotřeby (Itálie, Řecko, Nizozemí a Francie). Opatření, která Evropská komise připravuje pro kompenzaci ztrát v důsledku zavedení veterinárních opatření a ztráty důvěry spotřebitelů, se omezuje na novelu dvou nařízení ustavujících společnou organizaci trhu s drůbežím masem a vejci. Opatření se ale nevztahuje na země, jejichž trhy se ocitly v krizi v důsledku většího poklesu poptávky a obav spotřebitelů v jiných členských zemích než u svých vlastních spotřebitelů. Ministr Jan Mládek proto považuje navržená opatření za nedostatečná a má za to, že opatření by měla být rozšířena na důsledky propadu cen. Ministr ve svém dopise poukazuje na možnost řešení situace zavedením ochranných opatření před dovozy z jiných členských zemí EU, což nám umožňuje článek 37 Přístupové smlouvy.
ČÍSELNÉ ÚDAJE DOVOZ DRŮBEŽÍHO MASA – SKUPINA CELNÍCH POLOŽEK 0207 (T) III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. 6 127 5 441 3 553 3 962 3 889 3 856 4 920 5 229 48,94 46,16 50,50 47,73 48,78 47,93 49,87 49,95
XI. 5 894 45,47
XII. 5 214 47,18
Celkem 56 763 47,56 10 998 38,26
Pramen: Celní statistika
Země EU Polsko Nizozemsko Slovensko Německo V. Británie Maďarsko Belgie Francie Španělsko Itálie Slovinsko Rakousko Země ostatní Brazílie Bulharsko
TERITORIÁLNÍ STRUKTURA DOVOZU DRŮBEŽÍHO MASA V ROCE 2006 Leden 2006 Únor 2006 Množství t Cena Kč/kg Země EU Množství t 1 286 51,12 Polsko 1 345 769 19,90 Nizozemsko 775 665 42,18 Slovensko 697 457 33,40 Belgie 459 368 21,49 Francie 350 188 52,07 Německo 299 156 10,85 Maďarsko 280 130 36,72 V. Británie 263 110 70,95 Itálie 214 88 22,95 Dánsko 194 20 17,65 Španělsko 45 16 25,86 Slovinsko 20 Rakousko 15 Množství t Cena Kč/kg Země ostatní Množství t 930 63,76 Brazílie 350 19 60,72 Izrael 10
Pramen: Celní statistika
Cena Kč/kg 53,37 19,28 37,52 14,94 14,69 37,99 46,16 19,72 20,56 17,27 77,57 15,87 23,22 Cena Kč/kg 63,45 55,87
Tomáš Loskot, MZe ČR
ÚZPI Ministerstvo zemědělství ČR Úřad pro potraviny společně s Informačním centrem bezpečnosti potravin při Ústavu zemědělských a potravinářských informací připravují pro širokou veřejnost v termínu 15. – 24. 5. 2006
„Dny bezpečnosti potravin“. Základním cílem celé akce je poskytnut veřejnosti informaci o fungování systému bezpečnosti potravin v České Republice, pozitivně ovlivnit názor spotřebitele na dostupnost bezpečných potravin na tuzemském trhu a v neposlední řadě ho upozornit i na jeho práva spojená s nákupem a konzumací potravinářských výrobků. Připraven je zajímavý program jak pro dospělé, tak i pro děti. Na přípravě „Dnů bezpečnosti potravin“ se podílejí všechny instituce, které systém bezpečnosti potravin v ČR zajišťují – Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Ministerstvo zdravotnictví ČR, ale i řada dalších organizací, které problematiku bezpečných potravin řeší, ať již po stránce obchodní, organizační, výzkumné či kontrolní – Potravinářská komora ČR, Státní zemědělský a intervenční fond, Vysoká škola chemicko technologická v Praze, Česká zemědělská univerzita, Sdružení obrany spotřebitelů, Spotřebitelé CZ.
Dny bezpečnosti potravin budou formálně zahájeny tiskovou konferencí na Ministerstvu zemědělství v pondělí 15. května od 13 hodin. Přítomní zástupci organizací, které se na přípravě Dnů bezpečnosti podílejí, stručně seznámí zástupce médií s problematikou bezpečnosti potravin a s jednotlivými akcemi, které jsou na tyto dny připraveny. Informační centrum bezpečnosti potravin usiluje o to, aby se do budoucna tato akce každý rok opakovala. Snahou je, aby spotřebitelé v České republice věděli, že na jejich stůl se nedostanou závadné potraviny. Podrobný program Dnů bezpečnosti potravin a další informace o aktivitách Informačního centra bezpečnosti potravin najdete na stánkách www.bezpecnostpotravin.cz Ing. Marta Pospíšilová Ústav zemědělských a potravinářských informací
P O T R AV I N Á Ř S K Á R E V U E je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyjde 30. května 2006. Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4, nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3. Vše bližší o časopisu se dozvíte na
www.agral.cz
6 / z domova
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
KLASA – Víno & Destiláty 2006 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) představí program na podporu kvalitních tuzemských potravin na výstavě Víno & Destiláty 2006. Vystavovaná vína a další alkoholické nápoje doplní také řada pochutin se značkou KLASA.
Road Show KLASA na výstavě Zahrada Čech v Litoměřicích měla úspěch.
KLASA realizuje druhou sérii Road Show Národní značka kvality KLASA vyrazila do regionů. Státní zemědělský intervenční fond navázal na loňský úspěch prodejních trhů spojených s ochutnávkami potravin a připravil již druhou sérii speciálních akcí zvaných Road Show. Od března do května se výrobci potravin se značkou KLASA představují postupně na významných výstavách a veletrzích. Road Show KLASA se již konala na Salimě v Brně, na Zahradě Čech v Litoměřicích, na veletrhu Gastro v Hradci Králové, na výstavě Flora v Olomouci a na Slavnostech svobody v Plzni. Poslední zastávkou bude veletrh Hobby 2006 v Českých Budějovicích. Smyslem Road Show je posílení povědomí o značce KLASA v regionech a propojení značky s konkrétními výrobci, jejichž produkty už označení KLASA mají. Výrobci nabízejí ochutnávky svých produktů v několika stanech, kde je možno tyto výrobky zakoupit za zvýhodněné ceny. Kromě ochutnávek a běžných aktivit na podporu tuzemské potravinářské produkce je pro návštěvníky výstav k dispozici také veterinární odborník, který zájemcům odpovídá na dotazy týkající se ptačí chřipky a viru H5N1. Nejčastěji radí, čeho se vyvarovat při přípravě pokrmů z drůbežího masa, jak neporušovat chladící řetězec u mražené drůbeže a při jakých teplotách se vir ptačí chřipky likviduje. Národní značka kvality KLASA nabízí návštěvníkům kromě ochutnávek kvalitních tuzemských potravin také zábavný program. Po celý den se v okolí stánků jarmarku konají soutěže o potravinové koše a dárkové předměty od výrobců potravin se značkou KLASA
ODPOVĚDI
SZIF bude prezentovat značku KLASA na ploše 120 m2. Ve společném stánku budou vystavovat nejen výrobci vín, piv a destilátů, ale také výrobci sýrů, masných výrobků, slaných tyčinek či nakládané zeleniny. Národní značka kvality KLASA je udělována v deseti kategoriích. Značku KLASA získávají kvalitní tuzemské potraviny, ve dvou kategoriích lze navíc najít i nápoje. Alkoholické nápoje jsou zastoupeny samostatnou kategorií, která má již 26 výrobků. Největší zastoupení (13 výrobků) mají destiláty, mezi kterými lze najít tradiční slivovici, meruňkovici nebo hruškovici. Značku KLASA již získaly také tři pivovary pro čtyři piva. Ocenění kvality má i 9 vín, kterým však platnost certifikátů KLASA skončí v listopadu letošního roku. Ostatním vínům již není značka KLASA udílena v důsledku platnosti nové legislativy, která upravuje udělování státních značek vínům a nadále k tomu již marketingový odbor SZIF neopravňuje. Vína mají vlastní marketingovou organizaci - Vinařský fond, který se touto problematikou zabývá. Odbor pro marketing SZIF bude s Vinařským fondem spolupracovat a koordinovat svou činnost, a to nejen u příležitosti výstavy Víno & Destiláty 2006.
krétní hypermarkety jsou pečlivě vybrány tak, aby se se značkou KLASA setkali spotřebitelé v každém regionu České republiky. Akce v obchodních řetězcích mají zákazníky na značku KLASA nejen upozornit, ale také je přímo motivovat k nákupu takto označených potravin. Po obchodní ploše se pohybují čtyři vyškolení průvodci, kteří zákazníky informují o značce KLASA. K dispozici mají rovněž kompletní seznam výrobků se značkou KLASA, které je v daném supermarketu možno zakoupit. Samotné výrobky jsou v regálech zřetelně označeny letáky, vlaječkami či jinými upoutávkami. Spotřebitelé, kteří v hypermarketu nakoupí potraviny označené logem značky KLASA, mohou získat různé dárky – žeton do nákupních vozíků, propisovací tužku, klíčenku, ale i DVD s recepty, chňapky anebo výrobky a propagační předměty jednotlivých výrobců. Podobné propagační akce pro značku KLASA se konaly již loni v obchodních řetězcích Makro, Globus, COOP, Interspar a Hypernova. Od září do konce prosince bylo osloveno celkem 31 128 spotřebitelů, kteří koupili pět a více výrobků označených logem značky KLASA. V regálech bylo umístěno celkem 13 495 poutačů a k dispozici byl seznam všech výrobků se značkou KLASA, které byly v prodejně v distribuci. „Akce na podporu značky KLASA v hypermarketech se pozitivně projevila na našich tržbách,“ říká Peter Pischel z Choceňských mlékáren, které mají 30 výrobků se značkou KLASA, a dodává: „Prodej výrobků, které byly označeny poutači, se zvýšil dvakrát až třikrát. Uvítal bych, kdyby podobné akce trvaly delší dobu a byly častější.“
KLASA míří do hypermarketů Značka KLASA je nyní v obchodních řetězcích více vidět. Od konce dubna do začátku června 2006 se ve vybraných hypermarketech konají propagační akce, které spotřebitele motivují ke koupi výrobků se značkou KLASA. Spotřebitelé mohou při nákupu kvalitních potravin s národní značkou kvality KLASA získat ve vybraných obchodních řetězcích zajímavé dárky. Princip je jednoduchý – stačí nakoupit požadovaný počet různých potravin označených logem značky KLASA a u informačního stánku přímo v prodejně si vyzvednout jeden z dárkových předmětů. Propagační akce se konají v obchodních řetězcích Globus, Hypernova, Tesco a Interspar. Celkově bude národní značka kvality KLASA v těchto obchodních řetězcích propagována 115 dnů. Kon-
NA
2
Školení průvodci pomáhají spotřebitelům najít výrobky se značkou KLASA.
A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y
od Františka Dudy, zástupce ředitele nákupu společnosti DELVITA a. s. Na prodejní ploše se pak zejména v rámci velikonoční sezóny ukazuje důležitost správné animace prodejny prostřednictvím atraktivního merchandisingu produktů kombinovaného s instore komunikací. Letošní předvelikonoční prodej jsme zahájili marketingovou kampaní „Barevné jaro“. S trochou nadsázky mohu říci, že právě prostřednictvím prezentace jarních čerstvých produktů a zajímavých novinek se podařilo prodejny správně „vybarvit“ a zákazníci to po letošní dlouhé „šedé“ zimě přivítali kladně.
OTÁZKA PRVNÍ: Velikonoční svátky vždy vyvolají zvýšený zájem spotřebitelské veřejnosti o nákupy obecně, zvláště však o potravinářské výrobky. Jak hodnotíte letošní velikonoční prodej potravin v obchodní síti DELVITA a. s.? A byl letošní prodej v něčem výjimečný? ODPOVĚĎ: Velikonoční období je významné pro všechny naše supermarkety. Lze říci, že jde o druhou nejsilnější prodejní sezónu v roce. Však se k němu také váže dlouhodobá příprava. Po zkušenostech z minulých let si mohu dovolit tvrdit, že letošní tržební výsledky byly nad očekávání dobré. Úspěch vidím jako faktické završení komplexu aktivit, které společnost Delvita v posledním minimálně dvouletém období vytvářela. Naším cílem je být atraktivním místem pro nákup kvalitních potravin a vytvořit v každý den a v každou hodinu atraktivní sortimentní nabídku zejména čerstvých potravin s odpovídajícím prodejním servisem.
OTÁZKA DRUHÁ: Jakým směrem se vyvíjí poptávka po čerstvých výrobcích, konkrétně u konzumních mlék a smetan oproti sterilovaným výrobkům a u drůbežího masa a dílů – chlazené oproti zmrazeným výrobkům. A jsme-li u spotřeby drůbeže, jak se vyvíjí současná poptávka a následný prodej v drůbežím mase celkem?
ODPOVĚĎ: V současné době je prodej čerstvých potravin v Delvitě vyšší než prodej tzv. suchých potravin. Takový výsledek není náhodný a ukazuje naši dlouhodobou orientaci a důraz na prodej čerstvých kategorií potravin. V posledním období obecně zesiluje poptávka zákazníků po kvalitních výrobcích a čerstvých specialitách. Pro maloobchodníky i dodavatele jde o zajímavou příležitost, jak se odpoutat z čistě cenově orientovaných generických trhů a nabídnout svou vyšší přidanou hodnotu. V případě mléka, ovoce a zeleniny nebo masa se otevírá prostor v oblasti BIO produktů. V Delvitě se také dobře daří prodeji chlazených hotových jídel a pozitivní tržební trendy zaznamenáváme u masných specialit. Trh drůbežího masa prošel v posledních několika měsících v souvislosti s obavami z ptačí chřipky velkou zatěžkávací zkouškou. Jsem ale rád, že se podařilo poptávku stabilizovat a prostřednictvím společných cílených kroků s dodavateli prodej drůbežího masa postupně zvyšovat. Obecně se v Delvitě i u našich dodavatelů ještě výrazně posílila kontrola kvality drůbežích výrobků. Prodej mražené drůbeže úspěšně zesilují cenově orientované týdenní akce. Není však tajemstvím, že podíl chlazené drůbeže je dlouhodobě výrazně vyšší. Ostatně také ceny chlazené drůbeže jsou dnes vůči spotřebiteli na velmi atraktivní úrovni. Vůbec špatně si ale nevede ani naše nabídka speciálních vysoce kvalitních drůbežích produktů ve vyšší cenové hladině. Tak jako u všech kategorií se i v oblasti nabídky drůbeže vyplatí sledovat aktuální přání a strukturu poptávky svých zákazníků. Redakce – F. K.
z domova / 7
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Ministr zemědělství ČR Jan Mládek: Se stavem veterinárních opatření ve Střížově jsem spokojen
Na snímku je ministr zemědělství ČR Jan Mládek s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou (vlevo) a ředitelem s. r. o. DRUKO STŘÍŽOV Františkem Svobodou (vpravo) při prohlídce velkokapacitních hal na produkci vajec a kuřat.
Pohled do haly, kde se třídí vejce s. r. o. DRUKO STŘÍŽOV.
Střížov (Plzeňsko) – Ministr zemědělství ČR Jan Mládek spolu s prezidentem Agrární komory Janem Velebou, ředitelem Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj Richardem Bílým a zástupcem ředitele KVS Plzeň MVDr. Václavem Poláčkem navštívili 10. dubna velkokapacitní drůbežárnu Druko ve Střížově. Chtěli posoudit úroveň veterinárních opatření a seznámit novináře s aktuálními otázkami kolem ptačí chřipky.
na náhodně a podle Mládka provedla řadu opatření nad rámec nařízení. Státní veterináři také oznámili, že provedli rozbor těl dvou náhodně vybraných kuřat z předchozího dne na přítomnost viru ptačí chřipky. „Výsledky byly podle očekávání negativní,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy v Plzni Richard Bílý. Farma s uzavřenými halami denně vybírá uhynulá zvířata, což ani ve starých zemích EU není běžné, kontroluje jejich zdravotní stav, má dezinfekční vstup do areálu, který je povinný až při nákaze. Pracovníci už několik let nechovají doma žádnou drůbež. Dlouhodobý pokles ceny vajec, ale také drůbežího masa způsobuje, že jeden z největších velkochovů nosnic a drůbeže v Plzeňském kraji je už druhý rok ve ztrátě. Firma Druko Střížov, která zavedla přísná veterinární i hygienická opaření už několik let před výskytem ptačí chřipky, se obává dalšího poklesu prodeje. Důvodem je zejména tlak obchodních řetězců na další snižování cen obou komodit až pod výrobní náklady. Při návštěvě ministra zemědělství ČR Jana Mládka to řekl František Svoboda, ředitel drůbežárny Druko Střížov s ročními tržbami přes 80 milionů korun, na nichž se vejce podílejí téměř třemi čtvrtinami. „Ještě za rok 2004 jsme měli zisk v řádu statisíců korun,“ uvedl ředitel. Už druhý rok ale firmě nezbývá na rozvoj. Zachraňuje ji, že v předchozích deseti letech investovala přes 70 milionů korun a patří mezi českou špičku. „Pokud bude tlak řetězců na naše výrobce pokračovat, budou mít další firmy problémy,“ uvedl Svoboda. Řetězce podle něj nyní obsluhují 70 až 80 procent českého trhu. Podle něj je řada ze 40 drůbežáren zadlužená. Za deset let skončili v západních Čechách čtyři velcí výrobci vajec. Ce-
Do dvou až čtyř týdnů by měla ČR prosadit u Evropské komise omezení dumpingových dovozů kuřecího masa ze zemí EU, kde propukly obavy z ptačí chřipky. Díky tomu by se v ČR měla udržet současná produkce drůbežího masa a chovatelé i zpracovatelé by se nepropadali do ztrát. Při prohlídce velkochovu kuřat a výrobny vajec Druko Střížov to novinářům řekl ministr zemědělství ČR Jan Mládek. Mluvčí Evropské komise se zatím zdržel jakéhokoliv komentáře. „Naší primární strategií je, aby neklesla spotřeba, což se zatím u nás neděje,“ uvedl Mládek. Členské země EU, kde propukla obava z ptačí chřipky, se snaží vyvážet jejich drůbež do států, kde je zatím spotřeba velmi dobrá. „Nejkřiklavějším příkladem je Itálie, kde lidé přešli z kuřat na mořské ryby a snaží se zbavit své produkce za dumpingové ceny v ČR, a to je nefér soutěž,“ uvedl ministr. Podle něj můžeme, zejména celními bariérami, omezit tento dovoz do tří let po vstupu, nejdéle tedy do 1. května 2007. „Chci proto aktivovat klauzuli přístupové smlouvy,“ uvedl Mládek. MZe ČR má z ČSÚ data o únorových dovozech a spotřebě. Ty pak zaslalo Evropské komisi. Podle Mládka by byly ještě
varovnější březnové nárůsty importů, ale nechce už čekat další měsíc, aby to farmáře nepoškodilo. „Myslím, že podmínky k omezení dovozů jsou splněny,“ dodal. Podle nejmenovaných informovaných zdrojů přístupová smlouva s EU umožňuje ČR požádat o uplatnění ochranných opatření, pokud by v prvních třech letech od vstupu hrozily vážné problémy v některých odvětvích hospodářství. Rozhodnutí však náleží Evropské komisi. Ta by měla v naléhavých případech rozhodnout o osudu žádosti do pěti dnů; opatření přitom vylučují kontroly na hranicích. Lze předpokládat, že případnou žádost z Prahy bude posuzovat hned několik generálních ředitelství Komise, nejspíše pro zemědělství, obchod a hospodářskou soutěž. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba řekl, že ČR už pociťuje příliv italských dovozů, které meziročně rostou o desítky procent. Dalšími výraznými dovozci jsou Poláci a Brazilci, snaží se také Francie a Nizozemsko. „Za leden se k nám dovezlo 5 651 tun drůbežího masa, což je o 16 procent více oproti celoročnímu měsíčnímu průměru loňska,“ uvedl Veleba. Farmářská cena za kuřata poklesla od začátku roku o dvě koruny na kilogram. Řada firem, podobně jako Druko Střížov, musela zlevnit pod výrobní náklady. Chovatelé kuřic i jednodenních kuřat, ale i zpracovatelé masa nyní zaznamenávají měsíční ztráty blížící se 100 milionům korun. „Pokud by se situace zhoršovala, postihlo by to celé zemědělství, neboť drůbežárny jsou po chovatelích prasat druhým největším odběratelem krmného obilí,“ uvedl Veleba. „Se stavem veterinárních opatření ve Střížově jsem spokojen,“ uvedl Mládek. Farma byla vybrá-
na vajec se podle Svobody „malinko vylepšila“ v březnu, ale od dubna už firma cítí velký tlak řetězců před Velikonocemi, kdy do ČR opět začaly ještě více proudit levná vejce z Polska. Výrobní cena vejce je v Druku 1,63 až 1,75 koruny, ale firma ho prodává průměrně za 1,50 koruny. Cena drůbežího masa se začala propadat ve druhé polovině loňského roku. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby se jeho současné ceny v hypermarketech a supermarketech pohybují kolem 30 korun za kilogram i pod ní. „Nelze vyrobit chlazené kuře pod 40 korunami,“ řekl Veleba. Čeští výrobci nesmí používat antibiotika, na rozdíl od Brazílie, která je silným exportérem masa do ČR, ani masokostní moučku na výkrm. Podle Veleby syndrom ptačí chřipky zatím české spotřebitele nepostihl. Pokles v prodeji drůbežího masa odhaduje do deseti procent. Druku se zatím dodávky kuřat nesnižují, což je podle Svobody dáno tím, že Drůbežářský závod Klatovy, výhradní odběratel, si vytvořil velmi silnou pozici na trhu. Za tři měsíce ale šla prodejní cena z 21 na 18,50 koruny u brojlerů I. třídy. Podle Svobody je to jedna až 1,50 Kč pod výrobními náklady. „Se třemi největšími zpracovateli drůbeže Agropolem, Agrofertem a Agrotradem budeme jednat o kompenzacích,“ uvedl Veleba. Cílem je uklidnit producenty brojlerů a společné působení na řetězce. Druko se 43 lidmi loni vyrobilo 45 milionů vajec a dodalo 500 tun kuřat. Letos zatím stále plánuje stejnou výrobu. „Snáška 322 vajec na slepici za rok je velmi dobrá,“ uvedl ředitel. Polovinu vajec prodává firma přes Česká vejce CZ, jíž je Druko akcionářem. Ostatní samostatně na regionálním trhu. Text a foto Eugenie Línková
Bezpečné potraviny, spokojený spotřebitel Praha (li) – Česká společnost pro jakost seznámila veřejnost s programem a cíly konference „Spolupráce organizací působících v potravinovém řetězci ve prospěch spotřebitelů“, která se konala 12. dubna v budově Ministerstva zemědělství ČR. Rozšířením Evropské unie dne 1. května 2004 vznikl společný trh o 450 milionech spotřebitelů. Už dávno nestačí jen vyprodukovat a nabídnout zdravotně nezávadné a kvalitní potraviny. Je nutné o tom také spotřebitele přesvědčit. Strategie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, ale také národních institucí, které se otázkou bezpečnosti potravin a krmiv zabývají, je proto co nejlépe využívat nejnovější vědecké poznatky, předkládat přesvědčivé důkazy o bezpečnosti a kvalitě potravin na společném trhu Evropské unie, a to ve srozumitelné a spotřebiteli přístupné formě. Zároveň pak působit na prvovýrobce, výrobce potravin a obchod v tom smyslu, aby jejich vzájemná komunikace a spolupráce přispívaly k co nejlepšímu naplňování požadavků spotřebitelů. Pomoci při naplňování této strategie se rozhodla již v minulosti Česká společnost pro jakost
(ČSJ), mimo jiné i organizací konference From Farm to Fork 2006 – „Spolupráce organizací působících v potravinovém řetězci ve prospěch spotřebitelů“, kterou pořádá ve spolupráci s firmami AHOLD, MAKRO a TESCO. K diskuzi na konferenci byly přizvány – vedle zástupců Ministerstva zemědělství – i zástupci spotřebitelů a podnikatelských uskupení (Potravinářské a Agrární komory). Letošní konference volně navazuje na loňskou konferenci From Farm to Fork 2005 „Standardy řetězců pro bezpečnost potravin jako šance pro české dodavatele“. „Cílem letošní konference je výměna informací a zkušeností o tom, jak si získat a udržet spokojeného zákazníka,“ říká Ing. Pavel Ryšánek, ředitel České společnosti pro jakost. „Příspěvky jednotlivých řečníků budou zaměřeny na to, jak posílit spolupráci mezi všemi zainteresovanými organizacemi a tím přispět k dalšímu zlepšování povědomí českých spotřebitelů o kvalitě produktů českého zemědělství a potravinářského průmyslu.“ Výrobci i obchodníci se v posledním období musí obtížně vyrovnávat s řadou požadavků, které před ně staví platné předpisy, požadavky trhu i zdravý rozum. Řešení problémů s kvalitou vý-
robků je především v rukou obchodních organizací, které přicházejí do přímého kontaktu se zákazníky. „Někteří obchodníci se stále ještě snaží nalákat zákazníky na nízkou cenu a o kvalitu se příliš nezajímají,“ říká doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., výkonný místopředseda Rady ČR pro jakost. „Ti progresivní již pochopili, že kvalita se v nejbližší budoucnosti stane základním atributem konkurenceschopnosti.“ Rozdílný přístup se projevuje i ve vztahu obchodníků a dodavatelů. Problémy s kvalitou, inovacemi či bezpečností výrobků je třeba řešit v rámci celého řetězce výrobce – zpracovatel – obchodník – zákazník. Při fungující spolupráci se otvírají široké možnosti s pozitivním dopadem na zákazníka a následně i ostatní zainteresované strany. „Dobře víme, že vztah mezi námi a našimi profesionálními zákazníky stojí na důvěře,“ říká Martin Dlouhý, generální ředitel MAKRO Cash & Carry ČR. „Proto obohacujeme náš sortiment o výrobky s dohledatelností původu, proto prakticky na všech výrobcích prodávaných pod našimi vlastními značkami je uveden výrobce či do-
davatel, proto iniciujeme obnovení výroby tradičních českých výrobků.“ Kromě obchodníků má před sebou řadu úkolů i české zemědělství a zpracovatelský průmysl. Konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského sektoru je závislá nejen na zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Teprve zvýšení kvality zemědělských a potravinářských produktů může tomuto sektoru udržet postavení na stávajících trzích a otevřít cestu na zahraniční trhy. Toho lze dosáhnout především realizací správné výrobní a hygienické praxe u prvovýrobců a zpracovatelů, optimalizací procesů a také získáváním mezinárodně uznávaných certifikátů EUREP GAP, HACCP, BRC, IFS, ISO 22 000 (případně i ISO 14001) dle požadavků zahraničních zákazníků i tuzemských prodejních řetězců. „Česká společnost pro jakost je připravena nabídnout pomoc při řešení těchto požadavků. Proto nabízíme producentům i obchodu celou škálu vzdělávacích programů a programy certifikace osob i procesů a organizací nejen pro zpracovatelské závody, ale nově i pro prvovýrobce a pro stravovací služby,“ dodává Ing. Ryšánek.
8 / informace
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Mezinárodní veletrhy a výstavy v roce 2006 ČERVEN – PROSINEC 2006 POTRAVINY A ZAŘÍZENÍ PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL
FI CEE (Praha – Výstaviště) FOOD & HOTEL SOUTH CHINA (Guangzhou – Kanton, Čína)
Termín konání
Zaměření veletrhu Specializovaná potravinářská výstava pro střední 30. 5.–1. 6. 2006 a východní Evropu 23.–25. 6. 2006 Veletrh jídla, pití a cestovního ruchu
SAINT-PETERSBURG FAIR OF WINES AND VODKA (Sankt Petěrburg, Rusko)
Mezinárodní specializovaná výstava vína 7.–10. 6. 2006 a vodky – technologie a zpracování
DIYAFA QIEC (Doha, Katar)
12.–15. 6. 2006 Mezinárodní veletrh pohostinství a potravin
FITHEP MERCOSUR BRASI Mezinárodní výstava výroby zmrzliny, 19.–22. 6. 2006 (Sao Paulo, Brazílie) cukrovinek, čokolády a těstovin
ZEMĚDĚLSTVÍ Název veletrhu a místo konání
Termín konání
BELAGRO (Minsk, Bělorusko)
6.–9. 6. 2006
Zaměření veletrhu Mezinárodní odborný zemědělský a potravinářský veletrh
AGROKOMPLEX (Nitra – Agrokomplex)
17.–22. 8. 2006
33. mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh
ZEMĚ ŽIVITELKA (České Budějovice – Výstaviště)
24.–29. 8. 2006 33. mezinárodní agrosalon
AGRARIA / HERBSTMESSE Mezinárodní zemědšlská výstava 30. 8.–3. 9. 2006 (Wels, Rakousko) / Výstava spotřebního zboží GALABAU (Norimberk, Německo)
13.–16. 9. 2006
Mezinárodní odborný veletrh městské zeleně a krajinářství
SAUDI AGRICULTURE (Rijád, Saúdská Arábie)
17.–21. 9. 2006 Mezinárodní zemědělský veletrh
INNSBRUCKÝ PODZIMNÍ VELETRH (Innsbruck, Rakousko)
7.–15. 10. 2006
MODERN BAKERY (Moskva, Rusko)
12. mezinárodní odborný veletrh 20.–23. 6. 2006 vybavení pekáren a přísad do potravin
AGROKOMPLEX (Nitra – Agrokomplex, Slovensko)
33. mezinárodní zemědělský a potravinářský 17.–22. 8. 2006 veletrh
COOPEXPO (Nitra – Agrokomplex, Slovensko)
17.–22. 8. 2006
13. mezinárodní družstevní kontraktačně-prodejní výstava spotřebního a potravinářského zboží
POLAGRA – FARM (Poznaň, 12.–15. 10. 2006 Mezinárodní odborný zemědělský veletrh Polsko)
ŽIVNOSTENSKÉ TRHY (Nitra – Agrokomplex, Slovensko)
17.–22. 8. 2006
9. kontraktačně-prodejní výstava malých a středních podnikatelů
PRAGAAGRO (Praha – PVA Letňany)
20.–23. 10. 2006 7. evropská výstava hospodářských zvířat
ZEMĚ ŽIVITELKA (České Budějovice – Výstaviště)
24.–29. 8. 2006 33. mezinárodní agrosalon
20.–23. 10. 2006 1. odborná prezentace vinařských oblastí
CHINA BREW – CHINA BEVERAGE (Peking, Čína)
VÍNO, GASTRONOMIE A TURISTIKA V ČR (Praha – PVA Letňany)
1.–30. 9. 2006 Veletrh nápojů a občerstvení
EUROTIER (Hannover, Německo)
14.–17. 11. 2006
SANA (Boloňa, Itálie)
7.–10. 9. 2006 Mezinárodní výstava přírodních produktů AGROMEK (Herning, Dánsko) (oficiální účast ČR)
1.–31. 12. 2006 Mezinárodní veletrh zemědělské techniky, (termín konání chovu skotu a prasat bude upřesněn)
Zemědělský veletrh současně s veletrhem vybavení domácnosti
Mezinárodní výstava DLG pro chov dobytka a management
POTRAVINÁŘSKÝ A NÁPOJOVÝ SALON (Louny – Výstaviště)
8.–10. 9. 2006
INPRODMASH & UPAKOVKA (Kyjev, Ukrajina)
11.–14. 9. 2006
„ČESKÁ REPUBLIKA – VÁŠ PARTNER“ (Jekatěrinburg, Rusko)
Samostatná výstava České republiky (mimo jiné i v oblasti potravinářského průmyslu) – celou 12.–15. 9. 2006 akci zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Název veletrhu a místo konání PROPAK ASIA (Bangkok, Thajsko)
ZAHRADA ČECH (Litoměřice – Výstaviště)
15.–23. 9. 2006 30. nejnavštěvovanější zahradnický veletrh
PRINT PACK EXPO (Hong Kong)
15.–17. 6. 2006
Mezinárodní veletrh balicí techniky
POLAGRA – FOOD (Poznaň, Polsko)
ROSUPAK (Moskva, Rusko)
19.–23. 6. 2006
Mezinárodní veletrh balicí techniky
16.–20. 9. 2006
FOODTECH TAIPEI (Taipei, Tchaiwan)
21.–24. 6. 2006
Veletrh potravinářských a balicích technologií
PROPAK CHINA (Šanghaj, Čína)
11.–13. 7. 2006
12. mezinárodní veletrh balicí techniky
15. mezinárodní specializovaná výstava vybavení pro potravinářský a zpracovatelský průmysl
Mezinárodní odborný veletrh potravinářského průmyslu
DOBRÁ CHUŤ, VINOBRANÍ 16.–17. 9. 2006 Regionální potravinářský veletrh (Litomyšl – Orion arena) WORLD FOOD MOSCOW (Moskva, Rusko)
15. mezinárodní veletrh potravin, nápojů, 26.–29. 9. 2006 ingrediencí, výroby a balení potravin
INTERCOOL (Düsseldorf, Německo)
Mezinárodní odborný veletrh chladírenské 24.–27. 9. 2006 techniky a mražených potravin
INTERMEAT (Düsseldorf, Německo)
24.–27. 9. 2006 Mezinárodní odborný veletrh masa a uzenin
INTERMOPRO (Düsseldorf, Německo)
24.–27. 9. 2006
Mezinárodní odborný veletrh mléčných a mlékárenských výrobků
HOGATEC (Düsseldorf, Německo)
24.–28. 9. 2006
Mezinárodní veletrh hotelnictví, gastronomie a společného stravování
VIV CHINA (Šanghaj, Čína)
28.–30. 9. 2006 Veletrh potravinářského průmyslu
SÜFFA (Stuttgart, Německo)
1.–3. 10. 2006 Odborný veletrh technologií pro masný průmysl
IBA (Mnichov, Německo)
3.–9. 10. 2006 Světový pekařský veletrh
GASTROSET (Praha – PVA Letňany)
5.–7. 10. 2006 2. mezinárodní veletrh vybavení pro gastronomii
OLIMA (Olomouc – Výstaviště Flora)
5.–8. 10. 2006 Festival gastronomie a nápojů
INTERBEV (Las Vegas, USA)
Mezinárodní výstava nápojového průmyslu 8.–10. 10. 2006 s kongresem
GASTRO (Pardubice – výstavní 12.–14. 10. 2006 a společenské centrum IDEON) GASTRO FESTIVAL OSTRAVA (Výstaviště Černá louka)
19.–21. 10. 2006 6. výstava potravinářských firem
KLASA (Praha – PVA Letňany) 20.–23. 10. 2006
1. prezentační výstava českého potravinářského průmyslu
SIAL PAŘÍŽ (Paříž, Francie)
22.–26. 10. 2006 Mezinárodní veletrh potravinářství
HORECA (Praha – Veletržní palác)
24.–26. 10. 2006
GASTROFEST (České Budějovice)
Mezinárodní veletrh pro hotelnictví a gastronomii
9.–11. 11. 2006 Mezinárodní gastronomický festival
Mezinárodní odborný veletrh všeobecné ALLES FÜR DEN GAST 11.–15. 11. 2006 gastronomie a hotelnictví HERBST (Salcburk, Rakousko) HI EUROPE 2006 (Frankfurt nad Mohanem, Německo)
14.–16. 11. 2006 Veletrh zdravých potravinářských přísad
BRAU BEVIALE (Norimberk, Odborný veletrh nápojového průmyslu Suroviny 15.–17. 11. 2006 Německo) – technologie – logistika – marketing SIV (Madrid, Španělsko)
21.–23. 11. 2006 Světový veletrh vína
CIMIF – CHINA (Peking, Čína) 1.–31. 12. 2006 Mezinárodní veletrh potravinářského průmyslu
OBALY A BALICÍ TECHNIKA Termín konání 14.–17. 6. 2006
Zaměření veletrhu 14. mezinárodní veletrh technologií balení potravin
FOOD TECHNOLOGY SHOW (Dillí, Indie)
1.–4. 9. 2006
Veletrh potravinářského průmyslu
INDIA PACKAGING SHOW (Dillí, Indie)
1.–4. 9. 2006
Veletrh obalového průmyslu
PLASTO ISPACK (Tel Aviv, Izrael)
11.–14. 9. 2006
Mezinárodní veletrh balicích strojů a zařízení, obalových materiálů
TAROPAK (Poznaň, Polsko)
18.–20. 9. 2006
Mezinárodní veletrh balicí techniky a logistiky
PRINTING + PACKING (Bratislava – Incheba, Slovensko)
26.–29. 9. 2006
13. mezinárodní veletrh polygrafie, papíru, obalů a balicí techniky
FACHPACK (Norimberk, Německo)
26.–28. 9. 2006
Odborný veletrh pro obalovou techniku
PRINTPACK (Norimberk, Německo)
26.–28. 9. 2006
Odborný veletrh pro potisk obalů
MACROPAK (Utrecht, Nizozemí)
3.–6. 10. 2006
Mezinárodní veletrh balicí techniky
TOKYO PACK (Tokyo, Japonsko)
3.–7. 10. 2006
Mezinárodní veletrh obalového průmyslu
FOODTECH + PACKTECH (Auckland, Nový Zéland)
17.–19. 10. 2006 Veletrh potravinářských a balicích technologií
SCANPACK (Göteborg, Švédsko)
24.–27. 10. 2006 Veletrh obalového průmyslu
PACK EXPO (Chicago, USA)
29. 10.–2. 11. 2006
Mezinárodní veletrh balicí techniky
BALKAN PACK (Sofie, Bulharsko)
1.–4. 11. 2006
Veletrh obalového průmyslu
EMBALLAGE (Paříž, Francie) (oficiální účast ČR)
20.–24. 11. 2006
IPACK TURKEY (Istanbul, Turecko)
22.–25. 11. 2006 Veletrh balicí techniky
INTERNATIONAL FOODTECH INDIA (Mumbai, Indie)
23.–25. 11. 2006
PROPAK INDONESIA (Jakarta, Indonésie)
6.–9. 12. 2006
Mezinárodní veletrh balicí techniky
Mezinárodní veletrh a konference potravinářských technologií a balicí techniky Mezinárodní veletrh balicí techniky
GULFPACK (Dubai, Spojené arabské emiráty)
11.–14. 12. 2006 Mezinárodní veletrh balicí techniky
INDIAPACK (Mumbai, Indie)
11.–14. 12. 2006 2. mezinárodní veletrh balicí techniky
ISTANBUL PACKAGING FAIR (Istanbul, Turecko)
13.–17. 12. 2006 Veletrh balicí techniky
Zdroj: české a zahraniční veřejné databáze
Název veletrhu a místo konání
rozhovor / 9
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
5 otázek pro:
M V D r. J a n u N o v o t n o u , ředitelku společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. třebitelská osvěta, co vlastně BIO a ekologické zemědělství znamená, velmi chabá. Spotřebitelé se mylně domnívají, a přiřazují BIO k vegetariánství, dietářství. Mnozí však netuší, že lze koupit BIO uherák, maso, mouku, mléko. Ve své otázce jste přesně uvedl poměr spotřeby BIO produktů na západě a bohužel % spotřeby v ČR. Výroba BIO mléka a následně BIO potravin je velmi náročná jak organizačně, tak zejména ekonomicky. Bohužel podpora ze strany státních orgánů na to, abychom měli zdravější populaci, je minimální, ne-li žádná. Já ale přesto věřím, že naše společnost jde tou správnou cestou a postupně bude přibývat zákazníků, kteří myslí na své zdraví a budou kupovat zdravější potraviny bez chemie. Na trhu v ČR jsou zastoupeny BIO mléčné výrobky v omezené míře. Jejich cena je totiž ve srovnání s podobným výrobkem minimálně o třicet procent dražší. Jsou to produkty jak českých, tak hlavně zahraničních producentů. Obchodníci se shodují na tom, že výrobky tohoto typu jsou trend, ale zatím pouze u omezených skupin zákazníků, hlavně tedy ve skupinách s vyššími příjmy. Bohužel je stále velká skupina spotřebitelů, kteří jsou limitováni financemi a kteří dávají přednost pouze ceně, a to hlavně na prodejnách zahraničních diskontérů působících na našem trhu. Trhy na „západ“ od našich hranic nám však ukazují určitou cestu, kam se bude spotřebitel ubírat. Díky nákupním možnostem a kultuře v nás dřímající z dřívějšího socialistického režimu je to běh na dlouhou trať. Jsme přesvědčeni, že množstevně limitující výrobní šarže najdou své spokojené zákazníky, kterým již dnes není lhostejné, co kupují, konzumují.
1. Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o., v jejímž čele stojíte od svého vzniku, nepatří sice k největší mlékárenským podnikům u nás, ale nabídkou úspěšných mlékárenských výrobků, především fermentovaných, ale i dalších čerstvých výrobků, patří k velmi kvalitní špičce. Můžete nás seznámit s genezí vývoje Vaší společnosti? A v čem spatřujete důvod úspěchu Vašich výrobků na našem velmi konkurenčním trhu? Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o., byla založena v roce 1936 jako mlékárna Spolku chovatelů hovězího dobytka s obchodním názvem Valašská spolková mlékárna ve Valašském Meziříčí. Tento spolek reprezentovalo 9–12 větších zemědělců z oblasti kolem Valašského Meziříčí. Počáteční zpracovatelská kapacita byla přibližně 500 litrů mléka denně se dvěmi pracovnicemi a ruční odstředivkou. Kromě mléka se vyrábělo i mléko samovolně zkysané, máslo a tvarohové pomazánky, zejména pro místní vojenskou posádku. Po zavedení povinné dodávky v roce 1940 se nákupní a distribuční rajon rozšířil na celý okres Valašské Meziříčí, mimo Kelečsko a Dolní Vsacko. Vlastní nákup činil v té době ročně asi 900 000 litrů mléka. V roce 1954 byla provedena rekonstrukce mlékárny, která zvýšila zpracovatelskou kapacitu na 25 000 l mléka denně. Po roce 1962 se začal zpracovávat investiční záměr na stavbu nové mlékárny o kapacitě 50 000 l mléka denně. I když plány a průzkumové práce na staveništi byly již hotovy, stavba se neuskutečnila, byla provedena pouze rekonstrukce. V druhé polovině 80. let tehdejší vedení nepočítalo s dalším rozvojem závodu, ale prosazovalo spíše utlumový program. Výše uvedenými úpravami se zvýšila denní zpracovatelská kapacita na 45 000 litrů mléka, přebytky syrového mléka byly předisponovány do závodu Olma Olomouc. V té době se v mlékárně vyrábělo mléko v PE sáčcích, dále měkký tvaroh a ovocné jogurty. K hlavním nejvýznamnějším nezbytným změnám došlo ve firmě po rozpadu Severomoravských a později Beskydských mlékáren – v souvislosti s privatizací firmy v roce 1992. Management firmy ve výše uvedeném roce odkoupil formou přímého prodeje podnik a nastoupil cestu velkých změn, tedy modernizace, rekonstrukce, nákupu moderních technologií, modernizací dopravního parku atd. V současné době zpracovává firma cca 70– 80 000 litrů mléka denně na kvalitní čerstvé mléčné výrobky, což byla vždy naše priorita. Naše společnost od samého vzniku vsadila na jednu kartu, a to na kvalitu. I přes nelehkou situaci na trhu, kdy je stále nejdůležitějším kritériem cena, se snažíme produkovat špičkové výrobky za přijatelnou cenu a samozřejmostí je pro celou naší společnost poskytovat zákazníkům co nejkvalitnější služby – servis.
MVDr. Jana Novotná se svým vnukem.
C U R R I C U L U M V I TA E :
MVDr. Jana Novotná Datum narození: 27. 12. 1952
2. Velká nabídka mlékárenských výrobků na našem trhu, a to jak tuzemského původu, tak výrobků z dovozu, limituje možnost snadného dodavatelského dominantního postavení. Vám se ale daří mít své výrobky na našem trhu celoplošně. Je důvodem tohoto obchodního úspěchu vhodně postavený výrobní program? Mohla byste nás seznámit s Vaším komplexním sortimentem a také s tím, kterých výrobků Vaší společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o., si vážíte nejvíce? Nedá se asi odpovědět jednoznačně na otázku, čeho si vážíme v sortimentu nejvíce. Na českém trhu s mlékárenskými výrobky je tak široká nabídka sortimentu, že zákazník má možnost si vybrat podle svých představ. O kvalitě některých nabízených výrobků bychom mohli polemizovat, ale platí „kdo umí ten umí“. Po vstupu do EU se sortiment ještě rozšířil o širokou škálu výrobků ze zahraničí, což nám silně konkuruje zejména cenou. Náš současný výrobní program se skládá z výrobních možností naší společnosti a požadavků trhu. Pokud bych měla v krátkosti shrnout portfolio výrobků, tak vyrábíme: čerstvé mléko a smetany, kysané nápoje (acidofilní mléko, kefírové mléko jak čisté, tak ochucené, kyšku a jogurtová mléka), jogurty – nízkotučné, střednětučné a hlavně smetanové. U jogurtů smetanových mohu říci, že jsou naší vlakovou lodí, neboť současný spotřebitel se ubírá k nákupům tučnějších mléčných výrobků. Z důvodu změny nákupního chování zákazníků jsme loni uvedli na trh smetanový jogurt vanilkový se šlehaným ovocem nad jogurtovou složkou pod názvem DUETA. Obě příchutě se letos uchází o udělení prestižní ceny „Mlékárenský výrobek roku“. Nemohu samozřejmě opomenout výrobky pro naše nejmenší konzumenty. V posledních dvou až třech letech jsme se zaměřili na mléčné výrobky vhodné pro dětskou výživu. Uvedli jsme na trh střednětučný jogurt POHÁDKA a úspěšně vyrábíme tradiční šlehaný jogurt JURÁŠEK. 3. Bio produkty. V zemích západní Evropy dosahuje jejich spotřeba, a to podle sortimentu potravin, deset až patnáct procent. U nás je to zhruba desetkrát méně. V čem vidíte Vy příčinu této nižší spotřeby u nás a jak se podílí na dodávkách těchto produktů, tedy mléčných výrobků s tímto přívlastkem, Vaše společnost? A lze odhadnout další vývoj spotřeby Bio produktů na našem trhu? A na co se od Vás mohou těšit spotřebitelé v nejbližším období? Naše společnost v měsíci květnu uvede na trh první produkt ekologického zemědělství. Bude se jednat o neochucený kysaný BIO nápoj s obsahem tuku 3,6 %. Dlouhou dobu jsme zvažovali, zda-li se pustit do tohoto projektu, neboť dle našeho názoru je spo-
Místo:
Hutisko-Solanec, Valašsko
Vzdělání:
MVDr., Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně (VFU Brno), 1978
Rodinný stav:
vdova, dvě děti – dcera, syn, jeden vnuk
Zaměstnání: 1978–1981 1981–1989 1989 doposud
Záliby:
JZD Soláň JZD Podlesí Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. ředitelka (jednatelka) společnosti rodina, sport, turistika, zahrádka
4. Pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné zajišťovat neustálý výrobkový rozvoj. A k tomu mít výborný odhad a informace, kterým směrem vývoje se bude ubírat konkurence, ale i například věda a výzkum. Tento podnikatelský směr a vize do budoucna jsou nezbytné, avšak vyvolávají nutnost nákupů dalších technologií a tím vysokou investiční náročnost. Při dnešní obecně nízké rentabilitě výroby způsobené stlačenými prodejními cenami potravinářských výrobků v obchodě se velmi nesnadno vydělává na investiční zdroje. Mohou pomoci dotace z různých grantů a fondů rozvoje. Jak je na tom v této oblasti Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o., a jak hodnotíte tento problém Vy jako vrcholový manažer potravinářského průmyslu? V současnosti nemůže žádná firma na konkurenčním trhu uspět, pokud nebude investovat do rozvoje společnosti a nových technologií. Touto otázkou jste se přesně trefil, co nás dříve, ale zejména v současnosti a bude v budoucnu stále trápit. Je to otázka financí. Rentabilita mlékárenských podniků, jejich finanční zdraví, je tak nízká, že si nepamatuji, kdy bylo ještě hůř, než je nyní. V první řadě to souvisí to s enormním tlakem obchodních řetězců na ceny mléčných výrobků. Prodávat vysoce kvalitní zdravé mléčné výrobky bez zisku, to je pouze oddalování klinické smrti podnikatele, a to nemohu připustit. V druhé řadě je to cena vstupní suroviny – tedy mléka od prvovýrobců. Chceme-li uspět na českém, ale i zahraničním trhu, musíme společnými silami zvládnout tuto situaci. Prvovýrobci a zpracovatelé by neměli být nepřátelé, ale tím je někdo jiný, kterého je třeba porazit. I když se to nebude líbit producentům mléka, cena této vstupní suroviny musí klesnout přibližně o cca 5–10 %. Další injekcí, bez které se firmy (potravinářské) neobejdou, jsou nutné investice do modernizací závodu s nákupem nových technologií pro inovaci výroby, tak, jak je to v závodech u našich sousedů. Naše firma úspěšně splnila kritéria hygienických norem v souvislosti se vstupem do EU. Na modernizaci chladíren a expedice, na novou technologii na pasterizaci mléka, na čistící stanici využila finančních prostředků ze Sapardu. Je nezbytné, aby finanční prostředky, které jsou ve fondech EU, byly využity k výše uvedeným potřebám. V mlékárenském průmyslu se díky situaci s obchodními řetězci a jejich požadovanými cenovými hladinami za jednotlivé skupiny výrobků, investice do rozvoje velmi těžce hledají, ale je to věc, kterou si každá firma musí vyřešit sama. 5. Již sedmnáct let jste v čele mlékárny ve Valašském Meziříčí. Z jednoho z mnoha severomoravských mlékárenských závodů se Vám a Vašim spolupracovníkům podařilo vybudovat prosperující hospodářskou jednotku, která si vydobyla jak mezi mlékaři, tak i na našem trhu sympatickou prestiž. Ohlédnete-li se zpětně od počátků Vašeho působení v pozici ředitelky až do dnešních dnů, co bylo na této cestě nejtěžší? A na druhé straně – co Vás při tomto pohledu nejvíce těší? Všechno, co naše firma vybudovala od roku 1992 (po privatizaci), není dílem jednoho člověka, ale celého kolektivu. Jak ve vedení společnosti, tak mezi zaměstnanci, za to všem patří poděkování. Firma si vybudovala přední místo ve výrobě tekutých kysaných výrobků, a významné postavení v produkci jogurtů. Z toho mám opravdovou radost a udělám proto všechno, aby tomu tak bylo i do budoucna. Je potřeba zapojit do řízení firmy mladé perspektivní lidi, s jasným cílem pokračovat a zlepšovat postavení podniku mezi zpracovateli v České republice. Na to, co bylo na té již bohužel sedmnáctileté době nejtěžší, na to si už nepamatuji. Takový už je život českého podnikatele. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.
10 / z domova
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Seminář o jakosti potravin na SALIMĚ P r o f . I n g . I V O I N G R , D r S c . – M E N D E L O VA Z E M Ě D Ě L S K Á A L E S N I C K Á U N I V E R Z I TA V B R N Ě Součástí doprovodného odborného programu 25. ročníku mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA byl jako dosud vždy i Seminář o jakosti potravin a potravinových surovin, tentokrát již XXXIII. ročník. Konal se na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně 8. března 2006 a spolupořádalo jej osm institucí, mezi nimi i Potravinářská komora České republiky. Semináře se zúčastnilo na 200 odborníků, kteří se profesionálně zabývají produkcí, zpracováním a hodnocením kvality a zdravotní nezávadnosti potravin a potravinových surovin. Jedním z cílů letošního semináře bylo představit širší odborné veřejnosti existenci, organizaci a působnost nově zřízeného Úřadu pro potraviny. Úřad vznikl 1. dubna 2005 jako velmi významná složka Ministerstva zemědělství České republiky a do jeho čela byl povolán Ing. František Sládek, CSc., a ustanoven do funkce jeho vrchního ředitele. Vrchní ředitel Ing. Sládek proslovil na semináři hlavní přednášku „Úřad pro potraviny a jeho poslání“. Důležitým krokem k naplnění potravinového práva EU bylo ustavení Úřadu pro potraviny. Vznikl 1. dubna 2005 a soustředí se v něm všechny klíčové činnosti státní správy v oblasti potravinářství. Vznik Úřadu pro potraviny odpovídá významu potravinářského průmyslu pro ekonomiku České republiky. Toto odvětví zaměstnává 10,3 % zaměstnanců, podílí se 3,11 % na hrubé přidané hodnotě a získává 12 % na tržbách z prodeje vlastních výrobků. Vývoz potravin se v roce 2004 zvýšil na 47 511 mil. Kč, dovoz na 65 122 mil. Kč. Hlavními vývozními zeměmi jsou převážně členské země EU – Slovensko, Německo, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Velká Británie a Belgie, ze třetích zemí Rusko. Do České republiky se nejvíce potravin dováží z Německa, Slovenska, Polska, Itálie, Nizozemí, Maďarska, Rakouska a Francie. Trvalým cílem českých producentů zemědělských komodit a zpracovatelů potravin je udržet si pozice na tuzemském trhu a zůstávat v roli hlavního dodavatele potravin pro domácí trh, zvláště v podmínkách otevřeného trhu Evropské unie. Za jednu z priorit proto Ministerstvo zemědělství považuje podporu odbytu tuzemských potravin. I v roce 2006 bude stát pokračovat v marketingové podpoře kvalitních českých potravin prostřednictvím stále populárnější značky KLASA. Na veškeré marketingové aktivity podporující naše kvalitní potravinářské výrobky v letošním roce se pamatuje v rozpočtu SZIF částkou 238 miliony korun. Další formu podpory potravinářskému sektoru lze spatřovat v novém dotačním titulu pod označením 13. „Podpora zpracování zemědělských produktů“, který nahrazuje loňskou podporu pro potravinářské podniky z Operačního programu Zemědělství. Program byl vyhlášen Úřadem pro potraviny v závěru loňského roku a počítá se s ním i pro rok 2006. Potravináři mohou využít i další zdroje státní podpory pro své podnikání v rámci Operačního programu Zemědělství. Jde v prvé řadě o opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing, kde je pro roky 2004–2006 vyčleněna částka cca 455 milionů korun. Je to investiční podpora do 50 %
přijatelných výdajů, zaměřená zejména na modernizaci a rekonstrukci výrobních zařízení, zavádění nových technologií, racionalizaci postupů zpracování zemědělských produktů a zlepšování kvality finálních výrobků. Podpora je zaměřena na vybrané strategické komodity, jako je maso, mléko, ovoce a zelenina, produkty mlýnského průmyslu a škrob. Úřad pro potraviny odpovídá nejen za celkové analýzy, za koncepci potravinářského a tabákového průmyslu, ale dohlíží také na dodržování zákonů v oblasti potravin, především zákona č.110/ 1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Je koordinačním místem pro státní zkušebnictví, certifikaci, metrologii a celou oblast normalizace, včetně vedení archivu norem a zastupování mezinárodních normalizačních organizací, zejména Codex Alimentarius. Úřad pro potraviny je organizační součástí Ministerstva zemědělství, tvoří jej odbor bezpečnosti potravin a techniky životního prostředí, odbor potravinářské výroby a legislativy a samostatné oddělení dozoru nad trhem a potravinami. Důležitým partnerem pro projednávání zásadních otázek koncepčního typu je Výkonný výbor dozorových orgánů, tvořený vrchním ředitelem Úřadu a řediteli čtyř institucí zřízených Ministerstvem zemědělství, kteří se ze zákona zabývají kontrolou od prvovýroby až po finální výrobky v oblasti potravinářství. Je to Státní veterinární správa ČR, Státní rostlinolékařská správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Úřad pro potraviny se zaměřuje také na informování zpracovatelů a prvovýrobců o nových požadavcích potravinového práva Evropských společenství. Dalším důležitým úkolem jak pro Úřad pro potraviny a dozorové orgány, tak pro zpracovatele a prvovýrobce je praktické zavádění nově přijaté legislativy EU – tzv. hygienického balíčku – do potravinářství a výroby krmiv. Ředitelkou Odboru bezpečnosti potravin a techniky životního prostředí Úřadu pro potraviny Mze ČR byla jmenována MVDr. Milena Vicenová. Na semináři měla přednášku „Zajištění bezpečnosti potravin v České republice“. Základní podmínkou fungování jednotného evropského trhu je zajištění bezpečnosti potravin a krmiv. Průlomem do legislativy v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva. Nařízení se vztahuje na všechny stupně produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv a jako klíčovou označuje analýzu rizika – proces sestávající ze tří složek: hodnocení rizika, řízení rizika a komunikace o riziku. Nařízení dále stanoví jasný požadavek na zajištění sledovatelnosti potravin, krmiv, zvířat chovaných jako zdroj potravin a všech dalších látek, které jsou nebo mohou být součástí potravinového řetězce ve všech jeho fázích. Nařízení rovněž ustanovuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin – European Food Safety Authority (EFSA). Klade rovněž důraz na vybudování systému rychlého varování, krizové řízení a vypracování plánu pro řešení krizových situací. V České republice bylo nutné vybudovat do vstupu do EU všechny potřebné instituce. Zejména byla ustavena meziresortní Koordinační skupina bezpečnosti potravin (dále jen „koordinační skupina“). Jejím cílem je zejména koordinace činností jednotlivých resortů v souladu se Strategií
a stanovení priorit, zajištění vzájemné spolupráce mezi dozorovými orgány, vědeckými výbory, spotřebiteli a státní správou, navázání spolupráce s národními institucemi bezpečnosti potravin členských států EU a EFSA. Byly rovněž ustaveny čtyři vědecké výbory, které jsou sestaveny z předních odborníků v daných oborech. Úkolem vědeckých výborů je příprava nezávislých hodnotících stanovisek, jakož i návrhů na přijímání opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti v celém řetězci výroby potravin, včetně posuzování směrů výzkumu a vývoje. Ve vazbě na orgány státní správy vědecké výbory zajišťují provázanost hodnocení rizik s komunikací o riziku a předkládají veřejnosti ověřené a srozumitelné informace. Tři výbory (fytosanitární a životního prostředí, veterinární, výživy zvířat) jsou zastřešeny Ministerstvem zemědělství, čtvrtý (Vědecký výbor pro potraviny) Ministerstvem zdravotnictví. Důležité bylo rovněž zapojení do evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – dále jen „RASFF“). Tento systém je provozován Evropskou komisí za účelem zajištění rychlé výměny informací mezi jeho členy (Evropskou komisí, EFSA a členskými státy Unie). Předávané informace se týkají potravin a krmiv, které se vyskytují na společném trhu zemí EU a které představují riziko ohrožení zdraví lidí. Dále bylo vytvořeno Informační centrum bezpečnosti potravin. Provozuje je Ústav zemědělských a potravinářských informací v garanci Ministerstva zemědělství a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Jeho posláním je poskytovat vědecky ověřené, přesné a spolehlivé informace jak odborníkům, tak všem ostatním skupinám spotřebitelů. Mezi činnosti informačního centra patří provozování internetových stránek www.bezpecnostpotravin.cz, knihovní a databázové služby, Infopult – zodpovídání dotazů, vyhledávání, zpracování a zveřejňování informací, vzdělávací akce (semináře, konference), ediční činnost, poradenský systém, osvěta a propagace. V souladu se základním dokumentem Strategie zajištění bezpečnosti potravin v České republice po přistoupení k EU, schváleným v prosinci 2004 usnesením vlády číslo 1277, se klade hlavní důraz na provázání jednotlivých dílčích činností tak, aby se celý systém stal kompaktnější a schopný pružněji a efektivněji reagovat na případné krize. Současně se prohlubuje spolupráce s příslušnými orgány Evropské unie a rozvíjí se komunikace jak mezi účastníky systému bezpečnosti potravin, tak směrem k veřejnosti a zahraničí. Paní ředitelka MVDr. Vicenová ve své přednášce zmínila, že se připravuje pátý vědecký výbor, který bude zaměřen na problematiku geneticky modifikovaných organismů. O třetí přednášku byl proto požádán prof. Ing. Jan Káš, DrSc., z VŠCHT Praha na téma „Jsou potraviny obsahující GMO zdravotně bezpečné?“ Úvodem je třeba říci, že vlastně všechny současné potraviny jsou nějakým způsobem geneticky modifikované, čili mají jinou genetickou výbavu, než měly ty, které pěstovali a konzumovali naši předci. Ty, které dnes označujeme jako “geneticky modifikované”, se liší v tom, že k jejich modifikaci byly použity moderní techniky genového inženýrství. Místo nepredikovatelné změny genetického materiálu působením různých typů záření či chemikalií se genové inženýrství snaží úpravou genetic-
kého vybavení organismu (vnesením či uspáním genu) o docílení nové či pozměněné vlastnosti, která je většinou vázána na produkci (případně zamezení produkce) konkrétní bílkoviny. Vnášené geny, které mají zajistit produkci zpravidla biologicky aktivní bílkoviny (např. nějakého enzymu), nejsou ničím nepřirozeným, ale vyskytují se v jiných druzích organismů, ze kterých si je vlastně půjčujeme. Obohacení genové výbavy cílového organismu o gen z jiného organismu není snadná záležitost, a proto se k tomu používá celá řada technik, které jsou v permanentním vývoji. Aplikace technik genového inženýrství, a to nejen v oblasti výroby potravin, je bezesporu velkým úspěchem vědy a bránit jejímu rozvoji je nejen nerozumné, ale i stejně naivní, jako kdysi bylo bráněno rozvoji použití parních strojů či moderního automobilismu. Žádná nová technika není bez problémů a rizik, a proto by bylo daleko účelnější věnovat energii optimálnímu rozvoji a aplikacím těchto nových technologií. Domnívám se, že můžeme být hrdi na to, že naše vědecká obec a později i MŽP v tomto směru udělaly maximum. Již v r. 1989 (11 let před přijetím prvního zákona o GMO) se ustavila “Česká komise pro transgenosu rostlin”, která byla později transformována na “Českou komisi pro nakládání s GMO a produkty”. Tato komise se od počátku, ve spolupráci s týmem expertů, zabývala a zabývá všemi aspekty problematiky GMO včetně případných rizik. V souladu s názorem FAO* můžeme konstatovat, že současně pěstované transgenní plodiny a z nich odvozené potraviny jsou zdravotně nezávadné (ředitel FAO Jacques Diouf), ale problematika musí být stále sledována. Nové transgenní plodiny vyžadují nové posouzení (případ od případu) a na to je u nás vypracován kontrolní mechanismus zakotvený v zákoně č. 78/2004. Fakt, že za více jak 10 let nebyl v USA zaznamenán jediný případ zdravotního poškození po konzumaci potravin GMO, naznačuje, že obavy velké části evropské veřejnosti z kozumace GMO potravin nejsou namístě. Ostatně situace v tomto směru se začína zlepšovat a začíná se uplatňovat racionálnější přístup. Kromě EU přijalo příznivé stanovisko vůči GMO i shromáždění afrických států. K vyššímu uplatnění moderních biotechnologií v oblasti výroby potravin jistě přispějí zlepšené techniky genového inženýrství, zaměření na produkci plodin, které budou prospěšné pro zdraví člověka, a nepřímo i aplikace moderních biotechnologií při zemědělské produkci pro nepotravinářské účely, která se může stát jedním z významných stabilizačních prvků života na venkově. Bližší informace lze nalézt např. v níže uvedených publikacích a v nich zmíněných webových stránkách: *(http://www.fao.org/newsroom/ennews/ 2004/41714/index.html **J. Káš: Potravinářská revue, č.1, str. 27–34, 2005 ***J. Káš (ed.): Geneticky modifikované organismy – současnost a perspektivy, ISBN 8086313-13-1, VŠCH a MŽP, Praha 2004 e-mail:
[email protected] Na semináři bylo dále předneseno 7 vybraných sdělení a v posterové sekci bylo prezentováno 55 vývěskových sdělení. Ze XXXIII. semináře byl vydán sborník souhrnů všech přednesených i vývěskových sdělení.
Billa roste, ale konkurence také Praha (li) – Mezi pěti nejsilnějšími obchodními řetězci v Česku chce zůstat skupina Rewe, provozovatel diskontních prodejen Penny a supermarketů Billa. Proto investuje v průběhu dalších zhruba pěti let 130 miliónů eur. „V Česku bude určitě pokračovat koncentrace. Prvních pět hráčů nemá ani polovinu trhu s potravinami. V zemích západní Evropy je přitom tento podíl mnohem větší, až 95 procent,“ řekl na tiskové konferenci Alain Caparros, ředitel Rewe. Silní hráči na maloobchodním trhu musí pozice dál upevňovat, jinak je
může pohltit konkurence. To se nedávno stalo třeba sítím Edeka nebo Carrefour. Tempo, jakým chce Rewe v Česku růst, ale není vyšší, než má konkurence. Oba větší konkurenti na maloobchodním trhu, skupina Schwarz ČR (Kaufland, Lidl) a Ahold (Hypernova, Albert), se v minulých letech zvětšovaly podstatně rychleji. Lidl vstoupil na český trh čtyři roky po Penny a už má 126 prodejen, jen o třicet čtyři méně než Penny. Loni také velký krok dopředu udělal Ahold, který koupil síť téměř šedesáti supermarketů Julius Meinl a přejmenoval je na Albert. Velmi dynamicky se rozrůstá také
pátý hráč na trhu, Tesco Stores ČR. To podle žebříčku společnosti Incoma Research šlape Rewe na paty. Tesco se navíc brzy rozroste o jedenáct hypermarketů Carrefour, které získá poté, co transakci schválí antimonopolní úřad. Tesco také nedávno posílilo o dvacet sedm supermarketů Edeky, která úplně opustila tuzemský trh. Otázka tedy je, jestli tempo, které si Rewe stanovilo, bude stačit. Počítá, že maximálně polovina z padesáti obchodů budou diskontní prodejny Penny a zbytek supermarkety Billa. „Konkurence zejména v supermarketech je velmi silná. Z jedné strany na ně tlačí diskonty a z druhé malé kom-
paktní hypermarkety, které jsou už i v menších městech s více než patnácti tisíci obyvateli,“ říká Zdeněk Skála z Incomy. Navíc ani v diskontech není dalších dvacet pět obchodů do pěti let žádný velký přírůstek. Například konkurenční Plus Discont, který má v současnosti v zemi asi sto dvacet obchodů, plánuje jejich počet do tří až pěti let zdvojnásobit. Zárukou úspěchu ale nemusí být vždy jen počet prodejen. Třeba Globus se rozrůstá relativně pomalu, ale přesto mohou být jeho majitelé spokojení. Všechny jejich prodejny jsou ziskové a zákazníci si je oblíbili natolik, že řetězec vyhlásili jako nákupní místo
s nejlepší atmosférou. V posledních letech ale nejlépe bodují hlavně diskonty. Získávají si stále větší oblibu. Jako hlavní nákupní místo je v průzkumech Incomy uvádí už každá čtvrtá domácnost. Obliba supermarketů kvůli nim loni naopak klesla na 15 z předloňských 20 procent. Stabilní pozici mají hypermarkety, kam nejraději a pravidelně chodí více než třetina domácností. Se sílící oblibou diskontů se čeká, že do země nejspíš vstoupí další hráči. Už delší dobu se na trhu mluví o Aldi, které většinou do cizích zemí vstupuje později než Lidl, ale zato s ještě agresívnější cenovou strategií.
z domova / 11
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Nový hypermarket INTERSPAR v České Lípě zahajuje provoz I N T E R S PA R – „ OT E V Í R Á M E V Č E R S T V É L Í P Ě “ NAŠÍM NEJVĚTŠÍM CÍLEM JE ČERSTVOST, A PROTO MĚNÍME ČESKOU LÍPU NA ČERSTVOU Již třiadvacátý hypermarket v České republice otevřela SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. V úterý 11. dubna 2006 byl slavnostně zahájen provoz v prvním hypermarketu Interspar v České Lípě a od středy 12. dubna byl plně k dispozici zákazníkům. Stavba hypermarketu o téměř 9000 m2 zastavěné plochy proběhla bez problémů a věřím, že náš nadstandardně široký sortiment potravinářského i nepotravinářského zboží na prodejní ploše více než 4000 m2 obyvatele České Lípy zaujme. Nadstandardní a zákazníky velmi pozitivně hodnocenou součástí hypermarketů Interspar jsou oddělení čerstvého zboží (ovoce a zelenina, lahůdky, maso a uzeniny). Ve speciální nabídce bude vedle tradičních produktů také široce zastoupeno exotické ovoce a zelenina. Z nabídky čerstvého ovoce a zeleniny navíc připraví odborníci a kuchaři na speciálním baru salát dle přání zákazníka. Kromě rozšířené sekce čerstvého ovoce a zeleniny je velkým magnetem pro zákazníky Intersparu vlastní pekárna, kde pekaři připravují křupavé, voňavé a stále čerstvé pečivo. Nový Interspar v České Lípě leží ve Sluneční ulici a je velmi dobře přístupný. V jeho blízkos-
které bude fungovat od prvního dne provozu až do neděle 16. dubna. Šťastní výherci mohou získat televizory, domácí kina, kutilské potřeby, vína, žetony, peněžní poukázky, poukázky na kávu zdarma a různé sladkosti. Nejen zákazníkům prostřednictvím výherního kola ale bude společnost SPAR nadělovat. Společnost SPAR totiž tradičně přispívá různým místním neziskovým organizacím. Tentokrát společnost SPAR věnuje částku 100 000 Kč Nadačnímu fondu Lucie Králové. Tento fond shromažďuje finanční prostředky pro organizace poskytující sociální služby seniorům a zdravotně postiženým občanům. Příspěvek od Intersparu bude využit pro stacionář pro seniory v Proboštově, a to konkrétně k úhradě pronájmu a na vybavení kuchyně.
ti se nachází autobusová zastávka s linkami číslo 10 a 3. K jeho oblibě jistě přispěje i dostatek parkovacích míst zdarma s možností využití krytého parkoviště. Interspar nabízí občanům České Lípy a okolí 130 zcela nových pracovních míst. Je otevřen
každý den od 7 do 21 hodin. Velice příjemnou a odpočinkovou součástí hypermarketu je kavárna s vlastní produkcí čerstvé pizzy „Tutto Bene“ s obsluhou, kde se zákazníci mohou občerstvit. Lákavým zpestřením pro návštěvníky českolipského hypermarketu Interspar je i „výherní kolo“,
OBECNÉ INFORMACE Provozovatelem hypermarketů INTERSPAR v České republice je firma SPAR Česká obchodní společnost s. r. o., která je součástí skupiny ASPIAG (Austria Spar International AG) realizující zahraniční aktivity rakouského koncernu SPAR v České republice, Slovinsku, Maďarsku, Itálii a Chorvatsku. Od roku 1997 otevřela skupina ASPIAG v České Republice již 23 hypermarketů (včetně České Lípy). Více informací na www.interspar.cz Martin Hruška, generální ředitel SPAR Česká obchodní společnost s. r. o.
Hamé patří k nejobdivovanějším společnostem v ČR Babice – Společnost Hamé, a. s. patřící dlouhodobě k předním potravinářským firmám zabývající se výrobou trvanlivých i chlazených potravin, obsadila v anketě o Nejobdivovanější českou potravinářskou společnost Czech Top 100 významné třetí místo. Před Hamé se umístil pouze Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. Pořadí soutěže vzniklo hlasováním manažerů předních společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců odborů a dalších organizací. Hlasující posuzují kvalitu výrobků a služeb, finanč-
ní situaci, vztahy k zaměstnancům, veřejnosti či životnímu prostředí. V minulých dnech získala společnost Hamé další významné oceněné v podobě titulu Zaměstnavatele roku ve Zlínském kraji. Společnost Hamé je přední potravinářskou firmou zabývající se výrobou trvanlivých i chlazených potravin, jejíž tradice sahá k 20. létům minulého století. Společnost Hamé nepůsobí jen na ú zemí České a Slovenské republiky, ale už řadu let úspěšně dobývá zahraniční teritoria. Podíl exportu Hamé činí cca 30 % z celkových tržeb 4 mld. Kč. Výrobky Hamé můžete naleznout ve více než 35 zemích světa, mezi něž patří např.: Rusko, Rumunsko, Ra-
kousko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko či Kazachstán. V neposlední řadě můžete naleznout výrobky také v Libyi, USA, Velké Británii nebo Izraeli. V těchto dnech Hamé realizuje také další ze svých kapitálových akvizicí na domácím trhu. Touto akvizicí je odkup 2 společností – společnosti BAPA a současně i společnosti MADE 2. Obě tyto společnosti se zabývají výrobou baget a sendvičů a patří k nejvýznamnějším výrobcům a dodavatelům tohoto sortimentu na tuzemském trhu. Ing. Leoš Novotný generální ředitel a předseda představenstva Hamé, a. s.
Hamé zvýšilo své tržby Společnost HAMÉ, a. s. zvýšila své tržby v roce 2005 na 3,989 mld. Kč, což je o 6 % ročně více než za rok 2004. Na tržbách společnosti Hamé se nejvíce podílí (54,2 %) skupina masových výrobků, další významnou skupinu tvoří výrobky ze zeleniny a rajčatového protlaku, které dosáhly podílu 23,7 %, a 15,2 % podílu tržeb dosáhla v loňském roce sladká produkce, do které patří džemy, kojenecká strava či kompoty. Růst tržeb v loňském roce souvisí zejména s úspěšným etablováním společnosti na zahraničních trzích. Meziroční nárůst tržeb v zahraničí o 66 % je zapříčiněn především úspěchem na maďarském trhu, kde HAMÉ úspěšně rozvinulo obchodní činnost své dceřiné společnosti HAMÉ Hungaria, která prodává výrobky HAMÉ na maďarském trhu. Díky obchodní politice se meziroční nárůst tržeb za loňský rok přiblížil hranici 250 %. HAMÉ Hungaria na maďarský trh dodává paštiky, hotová jídla, kečupy a kečupové omáčky, zeleninu a zeleninové saláty a kojenecké výživy. Dalším úspěšným trhem, ve kterém HAMÉ zvýšilo svoje tržby o 120 % na 141 mil. Kč, je Rumunsko, na kterém HAMÉ působí již od poloviny devadesátých let minulého století. V loňském roce HAMÉ koupilo společnost ROMCONSERV, zabývající se výrobou masových produktů a sterilovaného hrášku. Touto investicí získalo výrobní závod, který od ledna roku 2005 nese název HAMÉ ROMANIA a stalo se jedním z největších hráčů v segmentu produkce paštik a ostatních masových produktů na rumunském trhu. Svým rumunským zákazníkům HAMÉ dodává hlavně paštiky, masové konzervy, sterilovanou zeleninu a kojeneckou stravu. Velkým příslibem jsou obchodní aktivity HAMÉ i na Ukrajině, kde meziročně vzrostly tržby o 67 %. HAMÉ založilo svou dceřinou společnost na Ukrajině v roce 2004 a v průběhu roku 2005 výrazně rozšířilo svůj obchodní tým. Díky tomu bude moci mnohem lépe penetrovat tento trh s téměř 50 mil. obyvatel. Činnost společnos-
ti bude v letošním roce podpořena výraznou podporou prodeje. Významným trhem, na kterém společnost HAMÉ úspěšně působí již řadu let a ve kterém otevřela svůj první zahraniční závod v roce 2004, je Rusko. V Ruské federaci Hamé nabízí široké portfolio svých produktů, mezi než patří paštiky, masové konzervy, kečupy, kojenecké výživy nebo novinka v segmentu chlazených paštik, jež se vyrábí v ruském závodě od podzimu minulého roku. V letošním roce hodlá HAMÉ v Rusku dosáhnout tržeb 700 mil. rublů. Další exportní zemí, na kterou HAMÉ v současnosti zaměřuje své obchodní aktivity, je Bulharsko. Zde se na náročný trh podařilo uvést kojenecké výživy, které u bulharských spotřebitelů zabodovaly svou kvalitou a cenou, a dále paštiky. Tohoto úspěchu chce HAMÉ využít a postupně sortiment rozšiřovat o další skupiny z mateřského portfolia výrobků. Exportní země, do kterých HAMÉ vyváží svou produkci, čítá již více než 35 zemí světa. Mezi ně
patří např. Polsko, Rakousko, Chorvatsko, Izrael nebo také Kuba, Libye, USA či Japonsko. V dubnu loňského roku HAMÉ rozšířilo svůj sortiment produktů o výrobek s názvem Hamka. Jedná se o 100% ovocné pyré s kousky ovoce, které neobsahuje žádná „éčka“, přídavný řepný cukr, umělé příchutě, ani žádné konzervační látky. Další novinkou, se kterou je spojena významná investice, jsou nové druhy džemů. Tyto džemy jsou nyní vyráběny šetrnější technologií, která zaručuje větší podíl kusovitosti, lepší aroma a také lepší celkový vzhled. Největší investicí v letošním roce bude výstavba nového logistického centra ve Starém Městě u Uherského Hradiště, jenž HAMÉ hodlá otevřít ve druhé polovině letošního roku. Investice přesahující částku 250 mil. Kč tak zaručí HAMÉ lepší distribuci svých produktů po celé střední Evropě, kterou nyní zaváží z více logistických středisek. Samozřejmostí se pro firmu HAMÉ stala podpora prodejů značek a výrobků formou mediálních kampaní nejenom na českém trhu, ale také na ostatních významných exportních teritoriích. V loňském roce zejména HAMÉ investovalo kromě České a Slovenské republiky také do mediálních zahraničních kampaní v Maďarsku, Rusku, Rumunsku. Nutností je používání marketingových nástrojů jako pořádání ochutnávek v místě prodeje, POS materiály či promoční akce. Důležitou součástí marketingové podpory společnosti HAMÉ jsou také různé charitativní akce, kdy se firma soustředí na projekty se zaměřením na děti, tj. sponzoring dětských domovů, dětských nadačních fondů, dětských dnů apod. V těchto dnech Hamé realizuje další ze svých kapitálových akvizicí na domácím trhu. Touto akvizicí je odkup 2 společností – společnosti BAPA a současně i společnosti MADE 2. Obě tyto společnosti se zabývají výrobou baget a sendvičů a patří k nejvýznamnějším výrobcům a dodavatelům tohoto sortimentu na tuzemském trhu. Ing. Leoš Novotný generální ředitel a předseda představenstva Hamé, a. s.
Ing. Karel Kutílek oslavil padesátiny Ing. KAREL KUTÍLEK oslavil 19. dubna 2006 svoje 50. narozeniny. Dlouholetý mlékárenský odborník je již od r. 1992 významným činovníkem úspěšné mlékárenské skupiny INTER LACTO se sídlem v Praze. Jako absolvent Fakulty potravinářské technologie a biochemie VŠCHT v Praze nastoupil nejprve do pražského Laktosu, kde pracoval ve funkci vedoucího provozu Hostivické mlékárny. Od roku 1984 do roku 1990 vedl referát mlékárenského průmyslu v odboru potravinářského průmyslu na tehdejším Ministerstvu zemědělství a výživy. Po roce 1989 pracuje krátký čas v mlékárenském podniku PVTOS (bývalé generální ředitelství mlékárenského průmyslu) a pak působí v soukromé společnosti Plastcom. Odtud přešel do již zmíněné společnosti INTER LACTO, kde pracuje dosud. Inženýr Kutílek patří k velmi srdečným a pohodovým lidem a pro své povahové vlastnosti je oblíben jak v kruhu svých spolupracovníků, tak i přátel. Velmi pečlivě se stará o svou rodinu a výchovu jeho dvou dcer. Popřejme mu do dalších let pevné zdraví, mnoho pracovních úspěchů a další salvy jeho smíchu a sympatického optimismu. Ing. František Kruntorád, CSc.
12 / z domova
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Soutěž odbornosti začínajících kuchařů a kuchařek KRŮTA 2006 zná vítěze
Mariánské Lázně – Vítězem úvodního ročníku soutěže začínajících kuchařů a kuchařek „KRŮTA 2006“, který se uskutečnil v hotelu Monty v Mariánských Lázních, se stala Marta Vovsová ze Střední školy zemědělské a potravinářské, Klatovy. Na druhém místě se umístil Karel Čermák z SPV Grandhotel Pupp, o.p.s. Karlovy Vary. Jako třetí skončil Lukáš Knap ze Středního odborného učiliště, Mariánské Lázně.
V těstovinách vede Zátka České Budějovice (zub) – Akciová společnost Bratři Zátkové, jeden z největších českých producentů těstovin a mouky, pokrývá zhruba pětinu domácího trhu s těstovinami. Ročně jich v různých druzích vyrobí kolem 12 000 tun. Zhruba stejný podíl zaujímají v tuzemsku litovelská Adriana, jež je sesterskou firmou jihočeského podniku, a brněnský Penam. O zbytek se dělí menší regionální výrobci. V těchto dnech uplyne 120 let od úmrtí Hynka Zátky, zakladatele podnikatelského rodu Zátků. Bratři Zátkové se výrobě těstovin věnují od roku 1884, kdy se Zátkovi synové Vlastimil a Dobroslav rozhodli jako první ve střední Evropě připojit ke svému mlýnu i továrnu na výrobu těstovin. Podnik se stal první těstárnou v Rakousku-Uhersku a jeho výrobky se vzhledem k chybějící průmyslové výrobě vyvážely téměř do celé Evropy. V současnosti se firma zaměřuje na domácí trh; export, převážně do pobaltských zemí, se na tržbách podílí přibližně třemi procenty. „Zůstáváme věrni tradici. Jako jediní z mála v Česku totiž vyrábíme vaječné těstoviny,“ uvedl ředitel podniku Pavel Hrdina. Vejce do těsta kromě Bratří Zátků přidávají už jen v Penamu, jež je součástí Agrofert Holdingu Andreje Babiše. Roční obrat firmy, která nyní zaměstnává 140 lidí, činí po více než 120 letech od založení asi 400 milionů korun. Zhruba polovinu tržeb představují těstoviny, zbytek tvo-
ří prodej mouky. Zisk společnosti se každoročně pohybuje od deseti milionů do 15 milionů korun. Konkrétní údaje vedení společnosti neuvedlo. „Hospodářský výsledek za loňský rok očekáváme zhruba o 40 procent vyšší než v roce 2004,“ dodal Hrdina. Firma letos zmodernizuje pšeničný mlýn v Boršově nad Vltavou, kde podnik sídlí. Zhruba 40 milionů kor un vloží do obnovy hlavních mlýnských technologií, které jsou v provozu od roku 1968. Podnik na modernizaci získal 12,4 milionu korun z operačního programu Ministerstva zemědělství, zbytek uhradí z vlastních prostředků. „Kompletní rekonstrukce začne v květnu a potrvá přibližně dva měsíce,“ uvedl Hrdina. Pšeničný mlýn ročně zpracuje 40 000 tun obilí. Převážná většina umleté mouky je určena na vlastní výrobu těstovin, zbytek na prodej. Kromě pšeničného vlastní Bratři Zátkové i žitný mlýn, kde se ročně semele od 7 000 do 10 000 tun žita. „Pozice v mouce oproti těstovinám je spíše regionální. Celorepublikový podíl na trhu představuje asi čtyři až pět procent,“ podotkl Hrdina. Všechny výrobky boršovské továrny již obdržely od Ministerstva zemědělství národní značku kvality Klasa. Rodina Zátkových patřila k nejvýznamnějším podnikatelským rodinám na jihu Čech. Zakladatel podnikatelské dynastie Hynek Zátka byl úspěšný podnikatel, ale i horlivý vlastenec a politik. Když před 120 lety, 26. března 1886, zemřel, jeho pohřbu v Českých Budějovicích se zúčastnilo téměř 12 000 lidí.
Soutěže se zúčastnilo celkem 11 soutěžících ze 7 středních odborných škol a středních odborných učilišť studijních oborů kuchař-kuchařka registrovaných v Plzeňském a Karlovarském kraji. Pořadatelem soutěže je společnost ADEX AGRO, a. s., sídlící v Lomu u Tachova. Soutěžící před odbornou porotou předvedli přípravu hlavního jídla z krůtího masa, které zajistil hlavní sponzor a pořadatel soutěže ADEX AGRO, a. s., spolu s přílohou, podmínkou byla příprava pokrmu podle vlastní receptury. Pětičlenná odborná porota posuzovala celkem 7 kategorií, mezi něž patřil vzhled pokrmu, jeho chuť a vůně, pracnost přípravy, zručnost soutěžícího, dodržování zásad hygieny, cenová úroveň a profesní vzhled. Soutěžící také musel dodržet stanovený časový limit. „Mile mne překvapil počet účastníků i škol a učilišť v soutěži, co však považuji za zvlášť potěšitelné, bylo, že přes relativně přísné sortimentní vymezení byla nabídka pokrmů z krůtího masa široká a zajímavá,“ uvedl Ing. Wolfgang Wagner, generální ředitel společnosti ADEX AGRO, a. s. „Představené pokrmy byly velmi chutné a také po estetické strán-
ce překonaly naše očekávání a odpovídaly zásadám správné výživy,“ dodal Ing. Wolfgang Wagner. Soutěžící, kteří se umístili na prvních třech místech, obdrželi kromě diplomů i poukázky na odběr zboží od pořadatele soutěže, společnosti ADEX AGRO, a. s., a oceněna byla i škola, ze které vzešel vítěz. Ten navíc dostal zvláštní cenu generálního ředitele. Kromě toho soutěžící na prvních třech místech obdrželi dárkové kazety Bopla od výrobce hotelového porcelánu, společnosti G. Benedikt z Karlových Varů. Dále nejlepší soutěžící obdrželi poukázky na oblečení pro kuchaře a kuchařky od firmy FOMI a nožířské nástroje pro nejlepší věnovala i společnost MASO – PROFIT, spol. s r. o. Mediálním partnerem byl odborný časopis Minutka. Majitelem firmy ADEX AGRO, a. s., je od roku 2004 Odbytové družstvo Agrokrocan. Výrobní areál zá-
vodu, v němž pracuje 230 zaměstnanců, se nachází v Lomu u Tachova a je vybaven moderní technologií na zpracování masa. Největšími odběrateli jsou nadnárodní prodejní řetězce působící v České republice, dále spotřební družstva společností COOP, hotely a restaurace, velkoobchody a gastronomické subjekty. Výrobky podniku byly hned po zahájení činnosti schváleny pro export do zemí EU a v současné době má firma veškeré licence potřebné pro vývoz do těchto zemí. Výrobní kapacita firmy je díky technologickému vybavení a dodržování veterinárních podmínek výroby plně srovnatelná se špičkovými firmami tohoto druhu na světě. Další informace naleznete na internetových stránkách www.adex.cz Ing. Pavel Řihánek ADEX AGRO, a. s.
Krahulík zlepšil hospodářský výsledek Krahulčí (Jihlavsko) (bo) – Společnost Krahulík – Masozávod Krahulčí, a. s., loni vykázala meziroční pokles tržeb o desetinu na 720 milionů korun. Kvůli ozdravění své ekonomiky zrušila nebo omezila neziskové provozy a propustila skoro 150 lidí. Hospodářský výsledek se díky tomu dostal ze ztráty do černých čísel, řekl předseda představenstva Petr Hájek. Uvedl, že za rok 2004 firma vykázala ztrátu převyšující 30 milionů korun. Podnik s téměř osmdesátiletou tradicí zaměstnává 282 lidí. „Nyní je firma stabilizovaná, nepředpokládáme další pokles,“ uvedl Hájek. Krahulík
naopak plánuje rozšíření výrobních kapacit, a to především u trvanlivých salámů. Od prosince 2004 závod řídí skupina J&T, jež zastupuje konsorcium investorů. Nové vedení zavřelo jatka a omezilo navazující provoz na opracování masa. Veškerou surovinu začalo nakupovat doma a v zemích EU. Ve výrobě skončila asi stovka lidí, další pracovníci museli odejít z kanceláří. „Podívali jsme se také na jednotlivé výrobky a produkci nerentabilních jsme zastavili,“ uvedl Hájek. Kvůli snížení nákladů se konala nová výběrová řízení na dodavatele. Během minulého roku podnik investoval desítky milionů korun do výrob-
ních technologií, především do nového systému krájení a balení výrobků. Jejich prezentaci by mělo podpořit i nové logo. Krahulík vyrábí měkké masné výrobky, jako jsou špekáčky nebo měkké salámy; asi 40 procent produkce představují trvanlivé salámy. Na zvyšování jejich podílu jsou zaměřeny chystané investice. Prostřednictvím velkých obchodníků se výrobky z Krahulčí prodávají i na Slovensku, v Maďarsku nebo Polsku. Další zákazníky firma hledá ve východoevropských zemích. Skupina J&T sama vlastní společnost Kmotr – Masna Kroměříž a jejím prostřednictvím i masokombinát v Hodicích na Jihlavsku.
Masokombinát Schneider zahájil výstavbu logistického centra Plzeň (zub) – Masokombinát Schneider, jeden z největších zpracovatelů masa v ČR, zahájil v plzeňském areálu na Borských polích výstavbu logistického centra. „Jde o nejmodernější technologii svého druhu v EU na ploše 6 000 metrů čtverečních, která výrazně posílí a zrychlí zásobování našich prodejen a odběratelů po celé republice,“ řekla mluvčí podniku Edita Vighová. Zahájení provozu centra plánuje v červnu 2007. Loni podnik vyrobil 40 000 tun masných výrobků a masa, meziročně o 15 procent více. Loňské tržby skupina Schneider neuvedla. Za rok 2004 pro-
dala zboží za 2,3 miliardy korun, o desetinu více než o rok dříve. „Každoroční růst obratu i objemu výroby dosahujeme hlavně strategickým plánováním a intenzivními investicemi do nových výrobních zařízení,“ uvedla mluvčí. Podnik ročně investuje desítky milionů korun. V letech 2003 a 2004 nakoupil technologii za čtvrt miliardy korun, desetinu pokryl dotací z evropského programu Sapard. Největšími nákupy byly nářezové linky a zařízení na výrobu hotových jídel. „Nyní nabízíme zhruba 250 druhů výrobků,“ uvedla Vighová. Čtyřicet z nich už získalo ocenění národní značkou kvality KLASA, kterou od roku 2003 uděluje Ministerstvo zeměděl-
ství v rámci národního programu na podporu kvalitních českých výrobků. Kromě klasických českých výrobků se soustředí zejména na produkty zdravé výživy a životního stylu. Firma vlastní od roku 2004 celosvětově uznávaný certifikát BRC Global Food garantující vyšší bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin, který jí pomáhá při exportu uzenin do EU. Ten zahájila hned v květnu 2004 a stále ho posiluje. Podnik se specializuje na výrobu uzenin a masných výrobků. Na podzim 1999 otevřel nový závod na Borských polích za 300 milionů korun.
Soud zakázal Hoffmannovým používat ochranné známky na Becherovku Praha/Plzeň (bo) – Krajský soud v Plzni zakázal Jiřině a Zdeňku Hoffmannovým, aby užívali nebo udělovali třetím osobám licence k užití ochranných známek společnosti Jan Becher. Vyhověl žalobě karlovarské likérky, která se domáhala ochrany před porušením práv ke svým ochranným známkám a nekalou soutěží ze strany Hoffmannových. Ti od roku 1998 organizovali v Česku, na Slovensku a v Rusku výrobu padělků bylinného likéru Becherovka. Uvedla to soudkyně Miroslava Jarošová. Rodina Hoffmannových se k případu odmítla vyjádřit.
Podle soudního rozhodnutí se musejí Hoffmannovi zdržet používání typicky zelené láhve, označení Becher Bitter a Johann Becher nebo typického kalíšku s písmeny JB při výrobě likérů. „Jako přiměřené zadostiučinění přisoudil soud společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a. s., náhradu ve výši pěti milionů korun za újmu na dobré pověsti podniku, obchodní firmě a ochranných známkách, které jí svým jednáním způsobili,“ oznámila mediální zástupkyně likérky Jana Strádalová. Hoffmannovi odvozovali svá práva z úředních potvrzení vydaných Okresním soudem
v Domažlicích v roce 1998 v rámci dědického řízení po otci a dědovi Hoffmanna. Podle soudu ale neprokázali, že oni nebo jejich předci získali práva k obchodní firmě a ochranným známkám Johann Becher na základě údajné darovací smlouvy z 1. března 1939. V roce 2005 již potvrdil Krajský soud v Brně odvolací rozsudek Okresního soudu v Břeclavi, kdy byl Hoffmann odsouzen k jednomu roku odnětí svobody za výrobu padělků likéru Becherovka a porušování práv k ochranným známkám Jan Becher – Karlovarská Becherovka. Ve stejném řízení byla za
tentýž trestný čin odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody i Hoffmannová. Bylinný likér Becherovka vytvořila v roce 1807 rodina Becherova, ochranné známky náležející k likéru se datují k roku 1919. Po druhé světové válce, před nástupem komunismu v roce 1948, byla továrna společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka v Karlových Varech zkonfiskována. Následovalo znárodnění a v roce 1996 privatizace podniku. Současným stoprocentním vlastníkem společnosti je francouzské konsorcium Pernod Ricard, druhý největší výrobce destilátů a vína na světě.
rozhovor / 13
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Na 5 otázek odpovídá:
Philippe C h a m p l o n g , generální ředitel společnosti BEL Sýry Česko a. s. našem trhu a kde, kromě území České republiky, máte svoji výrobní základnu? A existuje konkrétní Váš výrobek a značka, kterých si Vy osobně nejvíce vážíte? A mohou se spotřebitelé – pokud jde o sortimentní rozvoj – v nejbližší době těšit na něco nového?
1. Od září loňského roku jste generálním ředitelem společnosti BEL Sýry Česko a. s. Většina znalců potravinářského průmyslu u nás si spojuje tuto značku s výrobním závodem sýrařského závodu v Želetavě na Moravě, kde má Vaše společnost i sídlo. Co je vlastně dnes firma BEL Sýry Česko a. s. a jak byste ji Vy, jako její vrcholový představitel, našim čtenářům představil? Firma Bel Sýry Česko je dceřinou společností skupiny Bel a leaderem na českém trhu se sýry, a to především tavenými. Především se jedná o společnost, která je již dlouhou dobu zavedená na českém trhu sýrů díky značce Želatava (od r. 1902). Ta byla v r. 2000 zakoupena společností Bel, která ji dále rozvíjí. Avšak Bel Sýry Česko je rovněž společností, která výrazně přispěla k rozvoji českého trhu se sýry tím, že od r. 1994 začala s distribucí mezinárodní značky Veselá kráva a od r. 2003 s distribucí sýru Leerdammer. V rámci těchto značek jsou pak distribuovány nové moderní typy sýrů, jimiž jsou například Kiri, Mini BabyBel, Sýr a Křup a které tak představují „Jiný pohled na sýr“. Mám-li tedy charakterizovat profil společnosti Bel Sýry Česko, pak bych uvedl právě toto spojení dlouhodobé tradice s moderním přístupem a provázanost mezi lokální průmyslovou a obchodní zkušeností s mezinárodním marketingem. Všude ve světě se ostatně strategie skupiny Bel vyznačuje schopností správného využití místních podmínek a Česká republika představuje skvělý příklad úspěchu takovéto adaptace: díky své oblibě se značka Veselá kráva stala v Čechách neméně známou než francouzská Vache qui rit v zemi svého původu.
C U R R I C U L U M V I TA E :
Philippe CHAMPLONG
2. Společnost BEL Sýry Česko, předtím Želetavská sýrárna, oslavila v loňském roce desáté výročí svojí velmi úspěšné existence. Rozhodující většinu vedení vždy tvořili čeští manažeři, takže současný a přitom dlouhotrvající úspěch lze přičítat právě jim. Jak hodnotíte jako jejich nynější šéf jejich zdatnost a jak se Vám s nimi pracuje? A protože máte dlouholetou řídící zkušenost a určitě jste provedl po svém příchodu do společnosti svoji analýzu, ptám se: bude nutné, nyní pod Vaším vedením, něco ve stylu práce společnosti BEL Sýry Česko a. s. změnit?
Věk: Narozen: Inženýr Commercial
Po mém příchodu do Bel Sýry Česko na mě velmi zapůsobila právě výkonnost pracovních týmů v této společnosti. Ať už se jedná o oblast průmyslovou, obchodní, finanční nebo marketingovou, vždy jsem se setkal s naprosto profesionálním přístupem k podnikání i k týmové spolupráci. V tom se tedy čeští zaměstnanci mohou směle porovnávat se svými francouzskými, německými nebo britskými kolegy. Obdivuhodné je i to, že všechny tyto týmy již plně sdílely zásadní hodnoty skupiny Bel, jimiž jsou především „etika podnikání“ a „inovační přístup“. Svou výkonnost tyto týmy ostatně prokázaly i tím, že se jim na českém trhu podařilo dostat značku „Veselá kráva“ do širokého povědomí zákazníků, a to úspěšněji než kdekoli jinde na světě se znalostí značky 95 %. Právě v České republice se této značce podařilo pokrýt nejširší segment produktů. Zásluhou nápadité práce těchto týmů se zde z původní značky Vache qui rit stala zastřešující značka Veselá kráva, která pokrývá hned několik segmentů trhu, od tavených sýrů (Kiri) až po přesnídávky (Mini BabyBel, Sýr a Křup)… Za těchto podmínek se mi jeví nadcházející spolupráce se stávajícími týmy Bel Sýry Česko jako velmi snadná a můj největší a nejtěžší úkol tak bude spočívat v tom, abych mezi tyto kompetentní pracovníky dokázal přinést něco nového a osobitého. To vše se ovšem odehrává ve velmi uvolněné, ba dokonce přátelské atmosféře. Proto v nejbližší budoucnosti s žádnými změnami nepočítáme. Jak říkají Francouzi: „V týmu, který vyhrává, se nestřídá.“ Mým úkolem není měnit, ale tvořit. Především je třeba vytvořit ještě více stmelený a autonomnější tým, který díky entusiasmu a schopnosti inovovat dokáže čelit jakýmkoli výzvám trhu, na němž se konkurence neustále vyostřuje.
2000 – 2003
3. Posty vrcholových manažerů v potravinářském průmyslu u nás jsou většinou obsazovány odborníky z tuzemska, řada firem se zahraničními vlastníky však využívá „svoje lidi“. A to je i Váš případ. V tomto smyslu si dovolím osobní otázku. Jaká byla Vaše celková profesní cesta, která Vás dovedla až do současného profesního zařazení ve společnosti BEL Sýry Česko a. s. a do České republiky? Chtěl bych se jen krátce pozastavit nad tvrzením o zahraničních firmách, které využívají „svých lidí“: podle mého názoru toto tvrzení nelze vztahovat na skupinu Bel, která se snaží svěřovat co nej-
Profesní kariéra: od října 2005 2004 – 2005
1987 – 2000
1982 – 1986 1982 – 1983 1980
48 Lyon (Francie) Absolvoval na IECS (Institut Européen Supérieur de Strasbourg France)
BEL Central Europe: Managing Director Opavia-LU (DANONE) Czech Rep.: Consultant COCA-COLA France General Manager MASTERFOODS Category Director Snack Food/Food (France / Belgium) European Brand Director MARS Brand franchise Manager (West, Central /East Europe and CIS) POLAROID CORPORATION France Brand Manager Sales Area Manager BRADSHAW INC. USA Ca (Green Giant, Reckitt, Mars Inc ..) Sales Area Manager
více zodpovědnosti odborníkům pocházejícím ze zemí, kam rozšířila svou působnost. Podle mě se v případě České republiky jedná spíše o vytvoření nové funkce „generálního ředitele pro ČR“, jejímž zřízením skupina Bel usilovala především o samostatnější postavení společnosti Bel Sýry Česko a o vytvoření jednoznačně české firmy, která by zároveň udržovala intenzivní komunikaci s pařížským zázemím Bel. Státní příslušnost však podle mého názoru nebyla v tomto případě kritériem volby. Mám-li však navázat na vaši druhou otázku, musím podotknout, že já sám jsem byl do funkce povolán zvnějšku skupiny Bel. Touto funkcí navazuji na předchozí pozici konzultanta, kterou jsem zastával ve vedení společnosti Opavia v České republice. Během 25 let své předchozí kariéry jsem již zastával místa vedoucího prodeje, marketingu a také funkci generálního ředitele ve velkých mezinárodních potravinářských společnostech působících v Evropě a ve Spojených státech. Jako generální ředitel jsem působil ve společnosti Coca Cola France. Díky tomu, že jsem byl společností Master Foods jmenován v r. 1991 evropským vedoucím pro značku, jsem dostal skvělou příležitost poznat střední Evropu. Zde jsem měl na starosti především geografické rozšíření působnosti značky M&M’s, následně jsem se stal evropským ředitelem pro značku Mars a nakonec jsem se ujal vedení divize Snack and Food pro Francii a Belgii. Přiznávám však, že má volba pracovat v České republice je dána rovným dílem osobními a profesionálními důvody, neboť již během své zkušenosti ve firmě Opavia jsem se nechal okouzlit Českou republikou a hledal jsem proto příležitost pro další uplatnění ve vaší zemi, která se může pyšnit bohatou historií a kulturou. 4. Společnost BEL Sýry Česko a. s. má svůj nosný program ve svém názvu. Sýry a k tomu majetkové spojení s mateřskou a velmi významnou nadnárodní společností FROMAGERIES BEL S. A. (Francie). Jaká je současná nabídka Vašich značek a výrobků na
Jak jsem již uvedl, společnost Bel Sýry Česko je zároveň průmyslovým i obchodním podnikem, který na českém trhu distribuuje rozmanité výrobky. Mezi ně patří: Želatava (Apetitto, Matador, Tomík, Tomíček, Nový smetanový, Fit…), Veselá kráva (Kiri, Mini BabyBel, Sýr a Křup, Štíhlá a ve formě, Party Cubes) a Leerdammer (krájený na pultech a balený, Caractere, Light…). Jedná se o tedy o široké sortimentní portfolio, které zahrnuje rozmanitou škálu tradičních výrobků pod značkou Želatava, jež je synonymem sýrového labužnictví, stejně jako moderní pojetí sýrů pod značkou Veselá kráva, jejímž posláním je vytvoření nových příležitostí a nových způsobů konzumace sýru, od roztíratelných sýrů přes přesnídávkové a dětské svačinky až po přikusování a „zobání“ při oslavách nebo v kombinaci s nápoji. Nelze zapomenout ani na Leerdammer, který nabízí zážitek jedinečné chuti tvrdého sýru vysoké kvality. Všechny tyto značky mají za cíl zajistit našim zákazníkům „požitek spojený se zdravou výživou v každodenním stravování“, avšak každá má svou nezastupitelnou roli. Každá z těchto značek totiž nabízí zcela jedinečný a odlišný zážitek. Jak je všeobecně známo, Bel je synonymem pro „Cheese with a difference“ / „Jiný pohled na sýr“. Co se novinek týká, naši zákazníci s chutí nakupují především nové druhy sýru Matador, který je jako „Sýr plný síly“ zaměřen především na mužskou část klientely. V současné době se setkal s největším ohlasem zcela nový druh tvarohového sýru v kelímcích Almette značky Želatava. A v některých řetězcích supermarketů se naši zákazníci již brzy budou moci seznámit se skvělými minikostkami taveného sýru, které budou jednotlivě balené a ponesou název Party Cubes. Ty se hodí k přikusování a „zobání“ při posezení s přáteli nebo při večerním sledování televize a lze je „konzumovat v libovolném množství“. Co se výroby týče, Bel Sýry Česko využívá spolupráce v rámci východoevropského regionu a své sýry vyrábí v polských, českých a slovenských továrnách. Každá z nich se specializuje na různé výrobní postupy a technologie, takže výsledkem jsou různé typy výrobků, které spadají pod jednotlivé značky. Pod těmito značkami jsou distribuovány na trzích v těchto třech zemích. Část výrobků vyvážíme také za hranice střední Evropy, dále na východ a do Ruska, ale také na Střední východ a dokonce i na Dálný východ a do Austrálie. 5. V české spotřebě potravin je tavený sýr důležitým a nezaměnitelným potravinářským výrobkem. Přestože jeho spotřeba na 1 obyvatele u nás ve výši cca 2,6 kg za rok je jednou z nejvyšších v Evropě, naši producenti včetně Vás by jistě rádi viděli jeho další růst. Vaše společnost má v tavených sýrech cca 40% podíl našeho trhu. Mohl byste k těmto dvěma statistickým údajům zaujmout stanovisko, s pohledem na další očekávaný vývoj produkce Vaší společnosti a i její krédo? Co se naší společnosti týká, snažíme se na trh pohlížet spíše z pohledu spotřebitele a nikoli z hlediska tradičních vymezení kategorií na základě výrobků nebo použitých technologií. Naším cílem je vyvinout takové řady výrobků, které by co nejlépe uspokojily volání českých spotřebitelů po „požitku spojeném se zdravou výživou v každodenním stravování“. Naplnění tohoto cíle dnes probíhá právě prostřednictvím výrobků na bázi tavených sýrů a my se budeme snažit i nadále rozvíjet tento segment trhu, a to především zvyšováním kvality a inovačními postupy. V této souvislosti jsem již zmínil sýr Matador zaměřený na mužskou klientelu, nebo také Party Cubes pro přikusování při slavnostních příležitostech. Nesmíme však opomenout ani funkčně zaměřené výrobky, jako je např. sýr určený ženám Štíhlá a ve formě. Zároveň však pokračujeme v objemovém rozvoji řad Veselá kráva a Apetitto, kde jsme v poslední době zavedli novou, cenově zvýhodněnou řadu Rodinka. Odpověď společnosti Bel na vysokou poptávku ze strany zákazníků se však neomezuje pouze na tavené sýry, jak dokazují řady Mini Babybel, Leerdammer a v nejnovější době také Almette. Každý z těchto jedinečných výrobků je výrazným obohacením trhu se sýry a vyjadřuje tak heslo skupiny Bel: „Cheese with a difference“ / „Jiný pohled na sýr“. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.
14 / z domova
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Privátní značky v řetězcích by měly být označeny výrobcem Ministr zemědělství ČR Jan Mládek spolu s předsedou zemědělského výboru PSP ČR Ladislavem Skopalem (první zleva) hovořili na stánku společnosti AGROFERT HOLDING, a. s. během veletrhu TECHAGRO s Jaroslavem Faltýnkem, vedoucím odboru správy majetkových účastí (první zprava) a informovali se o činnosti jednotlivých divizí holdingu. Text a foto: Eugenie Línková
Z 15 českých exponátů uspěly na Techagru dva, zbylé ze zahraničí Brno – Titul Grand Prix Techagro získaly dva z 15 českých exponátů. V soutěži, která na brněnském výstavišti zahájila mezinárodní veletrh zemědělských strojů TECHAGRO, uspělo ze 47 celkem devět nominovaných. Ocenění dostaly plány hnojení společnosti Agrofert a jarní ječmen z Plant Select Bědihošť, zbylých sedm bylo ze zahraničí, řekla mluvčí veletrhů Michaela Zachová. Nejlepší exponáty ohodnotila porota také na veletrzích SILVA REGINA a ANIMAL VETEX, které jsou součástí veletržních zemědělských akcí. Grand Prix za speciální systém pro lesníky si z Brna odveze vsetínská společnost Foresta, cenu dostal také teleskopický návěs pro pře-
pravu dřeva společnosti Tom service z Holic. Veletrhu TECHAGRO předcházelo jednání agrárních komor zemí visegrádské čtyřky. Jejich zástupci upozornili hlavně na stále větší závislost na dotacích a vysoké přebytky obilí a podepsali dohodu o další spolupráci. V Brně se sešli také privátní i státní veterinární lékaři ze šesti zemí na svém druhém středoevropském kongresu. V rámci tří akcí se na výstavišti představilo 640 vystavovatelů z 19 zemí. Po Česku je nejvíc zastoupeno Rakousko, Slovensko a Slovinsko. Techagro a další zemědělské veletrhy skončily ve čtvrtek 6. dubna.
Z D R AVÁ T Ř I N Á C T K A – Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo České republiky DOC. ING. JANA DOSTÁLOVÁ, CSc. Ústav chemie a analýzy potravin VŠCHT, Společnost pro výživu a Fórum zdravé výživy Začátkem loňského roku jsme čtenáře časopisu Potravinářská Revue (č. 1, str. 17) seznámili s novými Výživovými doporučeními pro obyvatelstvo České republiky, které vydala Společnost pro výživu. Jednalo se o výživová doporučení ve formě určené pro pracovníky, kteří se zabývají prevencí neinfekčních onemocnění závislých na výživě a propagací správných stravovacích návyků. V loňském roce zpracoval autorský kolektiv – doc. Ing. Jana Dostálová, CSc., MUDr. Marie Kunešová, CSc., MVDr. Pavel Otoupal, CSc., a nutriční terapeut Tamara Starnovská tato výživová doporučení do formy vhodné pro nejširší veřejnost a nazval je Zdravá 13. Stejně jako u první verze Výživových doporučení byly ve Zdravé 13 zohledněny připomínky členů správní rady Společnosti pro výživu a členů Fóra zdravé výživy. Nyní předkládáme Zdravou 13 i čtenářům Potravinářského zpravodaje. VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ PRO DOSPĚLÉ OBYVATELSTVO ČESKÉ REPUBLIKY SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU A FÓRA ZDRAVÉ VÝŽIVY Jsou určena pro zdravé osoby a slouží k prevenci civilizačních chorob, na které se správná výživa významně podílí. K civilizačním chorobám patří ateroskleróza a její komplikace (infarkt, mozková mrtvice), vysoký krevní tlak, cukrovka (diabetes mellitus 2. typu), obezita a některá nádorová onemocnění, které svými komplikacemi vedou k invalidizaci a i zkracování života. Preambule: Nejsou nezdravé potraviny, ale nezdravá jsou jejich množství. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
9. 10. 11.
12. 13.
ZDRAVÁ 13 Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI 18,5–25,0) kg/m2 a obvodem pasu pod 94 cm u mužů a pod 80 cm u žen. Denně se pohybujte alespoň 30 minut např. rychlou chůzí nebo cvičením. Jezte pestrou stravu rozdělenou do 4–5 denních jídel, nevynechávejte snídani. Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 500 g (zeleniny 2x více než ovoce), rozdělené do více porcí; občas konzumujte menší množství ořechů. Jezte výrobky z obilovin (tmavý chléb a pečivo, nejlépe celozrnné, těstoviny, rýži) nebo brambory nejvýše 4x denně, nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1x týdně). Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně. Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané; vybírejte si přednostně polotučné a nízkotučné. Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku jak ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky), tak jako pomazánky na chléb a pečivo a při přípravě pokrmů. Pokud je to možné, nahrazujte tuky živočišné rostlinnými oleji a tuky. Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, kompotů a zmrzliny. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy, slané uzeniny a sýry), nepřisolujte hotové pokrmy. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 l tekutin (voda, minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené). Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g (200 ml vína, 0,5 l piva, 50 ml lihoviny).
Praha (egi) – Spotřebitelským organizacím i potravinářským firmám se nelíbí, že obchodní řetězce prodávají pod vlastními značkami anonymní potravinářské výrobky, které jsou podle nich často méně kvalitní. Požadují, aby i privátní značky řetězců povinně obsahovaly informaci o výrobci, podle které by se mohli zákazníci při nákupu potravin orientovat. Obchodníci naopak tvrdí, že privátní značky jsou kvalitní a jejich obliba roste, takže není důvod zavedenou praxi měnit. Výrobky privátních značek řetězce nabízejí pod vlastním obchodním názvem a za nižší ceny. Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů ČR novinářům řekla, že legislativa by měla obchodníkům uložit povinnost, aby i u privátních značek uváděli jejich výrobce. „Spotřebitel má právo vědět, kdo produkt vyrobil. Tato informace je společně s informací o složení potravinářského výrobku klíčová, protože jsou to pro spotřebitele dva základní faktory, podle kterých zboží vybírá,“ uvedla Picková. Dodala, že výrobky prodávané pod privátní značkou řetězců navíc často bývají méně kvalitní. „Když si spotřebitel dokáže porovnat masný výrobek koupený v oblíbené prodejně, u které zná její dodavatele, se stejnojmenným párkem z řetězce, tak je někdy až šokován z rozdílu v kvalitě,“ upozornila. Češi, z nichž velká část při nákupech stále preferuje cenu výrobku, si ale v posledních letech privátní značky oblíbili. Česká republika nyní patří mezi země střední a východní Evropy, v nichž je nejvyšší podíl vlastních privátních značek maloobchodních řetězců v rychloobrátkovém baleném zboží. Podíl dosahuje 17 procent, což je stejně jako na Slovensku o tři body méně než v Rakousku a Maďarsku. Hlavní podíl na tuzemském trhu měly v loňském roce privátní značky ve skupině papírových výrobků, kde představovaly bezmála 37 procent prodejů. Naopak nejmenší zastoupení měly mezi alkoholickými nápoji, kde jejich podíl činil 1,3 procenta. Anonymní privátní značky vadí také potravinářským firmám. „Zákazník by měl podle nás vědět, odkud zboží pochází, aby se mohl rozhodnout, jestli chce český, polský nebo rumunský výrobek. Povinnost uvádět výrobce by proto měla být naprosto samozřejmá,“ řekl ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna, podle kterého se za anonymitou privátních značek často skrývají nekvalitní výrobky. Koberna tvrdí, že privátní značky obchodníků parazitují na originálních potravinářských výrobcích. Výrobce neuvádí na obalech svých privátních značek potravin například společnost Ahold Czech Republic, která v ČR provozuje síť supermarketů Albert a hypermarketů Hy-
pernova. Ahold tvrdí, že jí to tuzemské zákony umožňují. Svůj postup zdůvodňuje tím, že sama vymýšlí receptury i obaly potravinářských výrobků, které rovněž testuje. „My tím, že prodáváme privátní značky, tak se vlastně podepisujeme na tento výrobek a tím i garantujeme jeho kvalitu. Snažíme se proto, aby výrobek byl v odpovídající kvalitě, kterou po nás zákazník požaduje,“ uvedl Libor Kytýr z Ahold Czech Republic. Obliba privátních značek u českých zákazníků i díky jejich nízkým cenám v posledních letech roste a obchodní řetězce proto pod vlastní značkou nabízí nejen potraviny a nápoje, ale i domácí spotřebiče či sportovní potřeby. Mnohé obchodní řetězce mají privátní značky rozdělené do několika cenových kategorií. Například společnost Tesco pod privátní značkou loni v polovině roku prodávala zhruba 3 000 druhů výrobků, přičemž 1 600 produktů spadalo do nejlevnější kategorie – Tesco výhodný nákup. Český maloobchod se podle odborníků kvůli tvrdé cenové válce o zákazníky dostal do kritické situace, kdy obchodním řetězcům stagnuje obrat a klesá produktivita. Například tržby deseti největších obchodních firem loni v ČR vzrostly o 5,2 procenta, jejich celkové prodejní plochy se ale zvětšily o 16 procent. Důraz na nízké ceny se navíc odráží v kvalitě nabízených výrobků. Obchodníci by proto měli přestat klást hlavní důraz na co nejnižší cenu, která je doménou diskontních prodejen, a raději zákazníkům nabídnout kvalitnější služby a zboží. Deseti největším obchodním řetězcům loni podle předběžných výsledků analytické firmy Incoma Research vzrostly tržby o 11 miliard na 226 miliard korun. První místo na žebříčku největších obchodníků patřilo s tržbami 37,5 miliardy korun stejně jako v roce 2004 velkoobchodnímu řetězci Makro Cash&Carry. Na druhé příčce loni poprvé skončila skupina Schwarz ČR (37 miliard Kč), která provozuje hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl. Schwarz loni předběhl do té doby druhý maloobchodní řetězec Ahold (36 miliard korun).
V Praze byl otevřen sklad potravinových bank Praha (zb) – V Hostivaři byl v dubnu otevřen první sklad České federace potravinových bank. Potravinové banky jsou neziskovým sdružením a potraviny nenakupují, ale získávají je od výrobců, distributorů, obchodních řetězců a z veřejných sbírek. To, co shromáždí, distribuují charitativním sociálním organizacím, které pečují o lidi v nouzi. Řekl to dobrovolný ředitel federace, francouzský novinář žijící v Praze Fabrice Martin Plichta. Všechny výrobky musí banka získat minimálně 48 hodin před ukončením doby trvanlivosti, aby je mohla včas předat konzumentům. Sklad má 230 metrů čtverečních a ročně by jím podle Plichty mohlo projít 800 tun výrobků. Má chlazenou komoru, kde bude možné uskladnit mléčné výrobky a uzeniny. Převážnou část zásob však tvoří suché potraviny, jako jsou konzervy, rýže, mouka, těstoviny, trvanlivé pečivo a instantní výrobky.
Donedávna provozovalo v Čechách několik poboček potravinových bank humanitární sdružení Naděje s finanční pomocí jedné mezinárodní potravinářské společnosti. Vznik federace umožní jednotlivým subjektům přenechat starost o administrativu a zásobování jedné specializované struktuře. To ušetří čas vynaložený na sběr i dopravu potravin a jejich lepší rozdělování mezi potřebné. Na jejím financování se bude nadále podílet nadnárodní potravinářská společnost. Zatím podle zakladatele Naděje a prezidenta České federace působí v Česku banky na pěti místech a rozdělují ročně celkem 50 až 100 tun jídla. Ještě letos by měly vzniknout další. První potravinová banka na světě vznikla v 60. letech minulého století v USA, aby čelila nárůstu chudoby a současně bojovala proti plýtvání potravinami. V současné době jich v Evropě funguje více než 150.
z domova / 15
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Český zástupce ve vedení evropských pivovarníků Praha – Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Jan Veselý se stal členem dvanáctičlenného výkonného výboru Brewers of Europe. Tento orgán bezprostředně řídí činnost této významné lobbistické organizace evropských pivovarníků, která v současnosti zastupuje 22 členských zemí. Jan Veselý reprezentuje nejen ČSPS, ale je zodpovědný též za kontakty mezi vedením organizace a pivovarníky států Východní Evropy, jejichž zájmy tam zastupuje. Organizace Brewers of Europe, která vznikla v roce 1958 s cílem hájit zájmy pivovarníků v tehdejším Evropském hospodářském společenství, se v současnosti transformuje s cílem
pružněji a efektivněji reagovat na politickou a společenskou situaci v Evropské unii. Jedním z cílů je podpora umírněné spotřeby piva, boj proti jeho nadměrné konzumaci, prosazuje se také neslučitelnost pití alkoholu s řízením vozidel a důsledně se prosazuje zákaz konzumace alkoholu nezletilými. Současně se soustřeďuje na problematiku zdanění piva a také na legislativní otázky, mezi něž např. patří i obsah informací na etiketách piva, bezpečnost piva jako zdravotně nezávadného produktu, vliv výroby piva na životní prostředí atp. Čeští pivovarníci se stali členy Brewers of Europe v lednu 2006. Kromě Veselého budou v různých, především odborných komisích působit i další čeští zástupci pivovarského průmyslu.
Ing. Jan Veselý
„Členství českého zástupce ve výkonném výboru je potvrzením pozice českého pivovarství ve světě a především v Evropě – a vlastně i potvrzením pověsti, kterou české pivo má,“ uvedl Ing. František Krakeš, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Budeme tak mít možnost uplatňovat své zkušenosti s komunikačním projektem České pivo – naše pivo, který je pro řadu pivovarských svazů novinkou, a prezentovat také svůj přístup k veřejnosti a komunikací s ní jako představitelé světově uznávaného fenoménu českého piva,“ dodal Ing. František Krakeš. Jan Veselý (1948) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a celý profesní život působí v oblasti pivovarnictví a sladařství. Byl např. ředitelem Výzkumného ústavu pivovarského
a sladařského v Praze. Poté byl mj. zaměstnancem Plzeňského Prazdroje, a. s., kde postupně působil ve vedoucích funkcích ve sféře rozvoje podnikání, strategického rozvoje a marketingu. V letech 1993–2005 byl předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven, nyní je jeho výkonným ředitelem. Jan Veselý také dlouhodobě působí ve významné evropské pivovarské technicko-technologické organizaci European Brewery Convention. Od roku 2003 do 2005 byl jejím prezidentem, v současnosti vykonává funkci viceprezidenta. Jan Veselý je ženatý a má dvě dcery. Další informace naleznete na internetových stránkách ČSPS www.cspas. cz. Český svaz pivovarů a sladoven
Studie českých vědců prokázala příznivý vliv fytoestrogenů v nízkoalkoholickém pivu na snížení negativního dopadu klimakteria na zdraví žen Praha – Čeští vědci a výzkumníci zkoumali možnosti snížení negativního dopadu klimakteria na zdraví žen. Velká míra rizika dlouhodobého kontinuálního podávání estrogenu a progesteronu u zdravých postmenopauzálních žen vyvolává diskusi o indikačních kritériích hormonální substituční léčby. Podnětem se stal rok 2002, kdy byly zveřejněny výsledky rozsáhlé americké lékařské studie, která prokázala, že kontinuální podání estrogenů a progesteronu v době delší než 5 let zvyšuje riziko karcinomu prsu, cévní mozkové příhody a koronárního srdečního onemocnění u zdravých postmenopauzálních žen. Později bylo potvrzeno i riziko cévní mozkové příhody při užití samotných estrogenů po dobu delší než 7 roků. Výsledky studie vedly k přehodnocení indikačních kritérií hormonální substituční léčby a obracejí pozornost k alternativním léčebným postupům, a to zejména k fytoestrogenům. Fytoestrogeny jsou rostlinné látky ze skupiny polyfenolů, které v organismu působí jako přirozené ženské hormony. Zvyšující se zájem o alternativní léčebné postupy v léčbě klimakterických obtíží vedl k myšlence využít pivo jako přírodní lék k podání fytoestrogenů, neboť ty jsou mj. obsaženy ve chmelu a sladu a čeští odborníci nalezli tyto látky v českých pivech. Bylo rovněž zapotřebí otestovat, zda fytoestrogeny pocházející z piva budou mít léčebný efekt. Tým pracovníků Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze vedený Ing. Alexandrem Mikyškou spolu s gynekologem MUDr.
Milanem Antonem, CSc., uskutečnil v letech 2003–2005 státem podporovaný výzkumný úkol č. QF3299 s názvem „Vývoj technologie pro výrobu piva se sníženým obsahem alkoholu, vysokým obsahem fytoestrogenů a příznivým medicínským účinkem na ženy“. Podstatou bádání bylo zjistit, jaké pivovarské suroviny a jaký technologický postup zvolit, aby do piva přešlo maximální množství fytoestrogenů a tím byl zajištěn léčebný efekt, neboť při běžném způsobu výroby piva byly ztráty fytoestrogenů kolem 70 % a tím menší byl i léčebný efekt. Zároveň bylo třeba splnit požadavek lékařů, aby pivo mělo nízký obsah alkoholu a zároveň i nízkou energetickou zátěž a aby ženy po něm netloustly. Na základě výsledků výzkumu bylo pro potřeby lékařské studie vyrobeno 8% pivo s obsahem alkoholu 1,9 % hmot z českého sladu a žateckého chmele. Mělo sumární obsah sledovaných fytoestrogenů 22,2 nmol/l. Výsledky výzkumu bylo třeba klinicky ověřit, což provedl MUDr. Milan Anton, CSc., se svým týmem. Náhodně vybranému souboru 20 žen ve věku 47–80 let, které se v měsíci květnu roku 2005 k němu dostavily k preventivnímu gynekologickému vyšetření na základě předchozího náhodného objednání, splňovaly podmínku rozvinutá akutní klimakterická symptomatologie a souhlasily s konzumací piva, bylo denně po dobu 60 dní podáváno malé množství, 0,3 l piva. „Výzkum ukázal, že speciálně vyrobené pivo se sníženým obsahem alkoholu a vysokým obsahem fytoestro-
genů vyvinuté na základě tradičního českého piva, prokázalo v klinickém experimentu schopnost příznivě ovlivnit akutní klimakterické symptomy,“ řekl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. „Pivo, které je nápoj s výbornou nutriční vyvážeností a příznivými fyziologickými efekty a které také obsahuje vitaminy skupiny B, antioxidanty, důležité stopové prvky, více než 30 minerálů a vlákninu i další zdraví prospěšné látky, ještě skrývá řadu překvapení,“ dodal dr. Karel Kosař. „Tímto experimentem zkoumání piva jako zajímavého nápoje a chemického roztoku zdaleka nekončí a výzkum jeho pozitivního vlivu na lidský organismus bude pokračovat,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Nyní však půjde o to, aby se našel někdo, kdo bude tento druh piva vyrábět, kdo s ním přijde na trh,“ dodal Ing. Jan Veselý. Studie prokázala příznivý efekt dvouměsíční konzumace nízkoalkoholického piva obsahujícího fytoestrogeny na ovlivnění symptomů klimakterického syndromu. Zlepšení pozorovaly ženy na prvním místě v prožívání pocitu únavy, slabosti a vyčerpanosti, dále pocitu zrychlení tepu nebo bušení srdce a na třetím místě u poruch spánku. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven
První kolo degustace soutěže České pivo 2006 začalo
Praha – Rekordní počet – 35 značek světlých ležáků – přihlásily české pivovary do soutěže České pivo 2006. V kategorii světlá výčepní piva to bude 23 značek a po časové odmlce se uskuteční i soutěž v kategorii tmavých ležáků, kterých bude soupeřit osm. První kolo degustace začalo 19. 4. 2006 a dvoudenního testování v prostorách branického pivovaru se účastní 24 sládků a pivovarských odborníků, kteří jsou rozděleni do čtyř šesti-
členných subkomisí. První den jsou hodnocena světlá výčepní piva a tmavé ležáky, druhý den potom světlé ležáky. Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Tuto nejprestižnější soutěž u nás jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., (VÚPS) v Praze. Degustacím je přítomen notář, což podtrhuje již tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocovacího procesu. Specifikem je i to, že se jedná o jedinou dvoukolovou soutěž, což posiluje objektivitu hodnocení. „Rekordní počet přihlášených piv jen potvrzuje prestiž soutěže i fakt, že pivovary mají zájem o srovnání svého výrobku s konkurencí a chtějí si objektivně ověřit, jak jej vidí a především hodnotí pivovarští odborníci,“ uvedl
Ing. František Krakeš, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „V soutěži samotné není poražených. Nejvíce však na tomto klání vydělá spotřebitel, který si ověří, jak si stojí piva těch největších i nejmenších producentů českého piva – a o to jde především,“ dodal František Krakeš. Vítězem loňské soutěže České pivo 2005, do které podle reglementu mohou být přihlášena pouze česká piva, se stal v kategorii světlá výčepní piva Ostravar Originál. Jeho výrobcem je Pivovar Ostravar patřící do skupiny Pivovary Staropramen, a. s. V kategorii světlý ležák se stal pivem roku 2005 Ostravar Premium, jenž je vyráběn stejným pivovarem, jako vítěz kategorie světlých výčepních piv. Druhé kolo soutěže České pivo 2006 proběhne ve dnech 21.–22. června 2006 opět v pivovaru Braník. Akce je součástí projektu České pivo, který byl odstartován v létě roku 2000. Projekt je dlouhodobý a jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výro-
by piva v českých zemích, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus. Dalším cílem projektu je zlepšit image piva. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni
27. září 2006. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www. cspas.cz. Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven
16 / z domova
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Velkopopovický Kozel nabízí speciální jarní balení se světlým i černým pivem varianty tohoto piva – světlé a tmavé výčepní pivo. Spotřebitel v něm najde celkem deset lahví: osm se světlým a dvě s tmavým pivem. Nové balení bude k dispozici ve všech typech obchodů od malých pultových prodejen po velké hypermarkety, kde budou součástí nabídky od začátku dubna do konce června.
Praha – Velkopopovický Kozel přichází s tříměsíční nabídkou sezónního multibalení, které představuje specialitu na českém trhu. Kombinuje totiž dvě nejpopulárnější
„Jak ukazují průzkumy realizované mezi spotřebiteli, spojení světlého a tmavého piva představuje populární kombinaci. Stále přetrvává převažující obliba světlé výčepní varianty u mužů, zatímco mezi ženami vítězí černé pivo. Proto v jarním období rozšiřujeme nabídku o unikátní multipack, který přináší obojí, a to za cenově zvýhodněných podmínek,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. Velkopopovický Kozel je třetí nejprodávanější značkou mezi lahvovými pivy na českém trhu. Dalším důkazem jeho kvality jsou také tituly a ocenění, které pravidelně získává v domácích
i zahraničních soutěžích. Jeho tmavá varianta patří mezi nejlepší česká tmavá piva, už sedmkrát získala ocenění Tmavé pivo roku. Plzeňský Prazdroj, a. s., je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě, přítomné ve 40 zemích čtyř kontinentů. Velkopopovický Kozel je značkou, která má své nezastupitelné místo v portfoliu Plzeňského Prazdroje. Patří ke značkám s nejdynamičtějším růstem jak na českém, tak i na zahraničních trzích. Velkopopovický Kozel
Černý je zároveň lídrem trhu s tmavými pivy v České republice. Pivovar Velké Popovice v loňském roce oslavil 131 let od svého založení v roce 1874. Aktuální informace o aktivitách
a projektech podporovaných značkou Velkopopovický Kozel najdete na internetových stránkách www.kozel.cz. Alexej Bechtin, Plzeňský Prazdroj, a. s
Prazdroj může uzavírat smlouvy o minimálním odběru piva Brno/Plzeň (bo) – Plzeňský Prazdroj může s provozovateli pohostinských zařízení uzavírat smlouvy o minimálním ročním odběru piva. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina totiž firmě povolil individuální výjimku. Firma se zavázala, že v nových smlouvách sníží restauracím minimální roční odběr piva, pokud o to budou mít zájem. Prazdroj v rámci posledního rozkladového řízení vytvořil podmínky, které napomohou rozvoji konkurence na trhu, sdělil Pecina. Podle některých smluv o minimálním odběru museli hostinští kupovat od Prazdroje tolik piva, kolik proda-
li. Prazdroj jim za to nabízel například firemní doplňky s logem pivovaru. „Odběratel nyní získá možnost nákupu piva od konkurenčních výrobců, aniž by ztratil výhody, které mu ze smlouvy uzavřené s Plzeňským Prazdrojem plynou,“ vysvětlil Pecina. „Rozhodnutí Úřadu nám umožní investovat a rozvíjet restaurace, které odebírají naše pivo. Provozovny se tak stanou atraktivnější a kulturnější,“ uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něj půjdou investice Prazdroje zejména do kvality čepování a servisu piva. „Těším se na to, s čím Prazdroj v nových smlouvách přijde,“ uvedl spolumajitel sítě Švejk restaurantů Radovan Sochor z Plzně. Podle něj se
dá očekávat, že restaurace, které splní minimální výtoč, bude největší český pivovar motivovat nižší cenou piva nebo jiným příspěvkem. Podle Sochora je to důležité zejména nyní, kdy jsou ceny piva vysoké a vzhledem ke kupní síle už si hostinští nemohou dovolit kopírovat zdražení od výrobce. „Marže z piva se nám za deset let snížily na polovinu, naproti tomu se výrazně zdražila energie, personál a další vstupy,“ uvedl Sochor. Slevy při odběru vyššího množství piva Bechtin nepotvrdil. Pouze uvedl, že o dvě procenta levnější nápoje odebírají restaurace s certifikátem výrobce, kterých je nyní v ČR přes 600. Prazdroj požádal o výjimku po druhostupňovém rozhodnutí Úřadu v ro-
ce 2003, kdy za omezování konkurence dostal pokutu 2,3 milionu korun. ÚOHS žádost nejprve zamítl, nyní ji ale povolil. Nyní už Prazdroj podle Úřadu podobné smlouvy s odběrateli nemá. ÚOHS je svým rozhodnutím z roku 2003 prohlásil za neplatné a zakázal plnění dohod mezi Prazdrojem a hostinskými. Prazdroj s tímto verdiktem nesouhlasil a podal k soudu žalobu. Podle Peciny nyní nemusejí hostinští, kteří měli s Prazdrojem smlouvy o minimálních odběrech uzavřeny, kupovat od plzeňského pivovaru takové množství piva jako v letech 2003 až 2005. Úřad snížil tento objem na 70 procent. „To umožní provozovatelům restaurací, aby významné množství piva nakupovali od konkurence,“ míní předseda. Restaurace mají mít
nyní také jistotu, že pokud klesne spotřeba piva ročně o deset procent, sníží Prazdroj dohodnutý odběr. Podobné smlouvy mohou mít podle ÚOHS výhodu i pro zákazníka, pokud pivovar například částečně zaplatí opravu restaurace. „Je přitom nepochybné, že majitel sám by rekonstrukci provozovny nemohl v mnoha případech uskutečnit,“ podotkl předseda. Antimonopolní úřad se chováním Plzeňského Prazdroje zabýval už několikrát. V roce 1998 uložil firmě pokutu 450 000 Kč za výhradní smlouvy s odběrateli, pokutoval také pivovary Krušovice a Radegast. O rok později schválil spojení Prazdroje s nizozemskou společností South African Breweries International (Finance) B.V.
Pivovar Chodovar zvyšuje tržby díky pivní turistice Chodová Planá (bo) – Výrazné zvýšení tržeb přinášejí Rodinnému pivovaru Chodovar aktivity zaměřené na pivní turistiku. Zatímco stabilní prodej nápojů mu přináší dlouhodobě ročně 100 milionů korun, zajistí letos restaurace, hotel, pivní lázně malému pivovaru dalších zhruba 50 procent navíc. Uvedl to ředitel pivovaru Jiří Plevka. Restaurace Ve skále pro 260 hostů, která funguje od června 2000 v bývalých
pivovarských sklepích, utrží ročně 20 milionů až 30 milionů a zhruba stejnou sumu vynáší tříhvězdičkový hotel U sládka s 89 lůžky také v areálu pivovaru, který je v provozu rok. Pivovar dále otevřel v hotelu pivní lázně na léčbu kožních, cévních a ischemických chorob. Hotel je podle Plevky zamluven do konce roku ze 65 procent. Lázně jsou vyprodány do začátku září. Podle balneologa Romana Vokatého si je objednávají zejména Češi jako dárky, hlásí se také zájemci z Bavorska. „Balneo-
Božkov Zlatý osloví hlavně hosty restaurací
Plzeň (bo) – Společnost Stock Plzeň, největší výrobce lihovin v České republice, rozšiřuje svoji úspěšnou řadu Božkov o novou značku Božkov Zlatý. Novinka je určena především návštěvníkům klubů, barů či diskoték. „Receptura Božkova Zlatého byla komponována s ohledem na vysokou popularitu nejrůznějších energetických nápojů. Tomu částečně odpovídá i jeho složení,“ uvedl ředitel prodeje a marketingu Stocku Plzeň Richard Švéda. Božkov Zlatý je spojením jemného lihu, originální ovocné chuti, taurinu a kofeinu. Výsledná barva produktu dala značce jméno. Výrobek obsahuje 16 % alkoholu a nejlépe chutná dob-
ře vychlazený. Bude se prodávat v litrových lahvích. Stock Plzeň předpokládá, že bude Božkov Zlatý dodávat především do gastronomických zařízení, s největší pravděpodobností se ovšem objeví i v maloobchodní síti. Společnost přitom počítá s odbytem kolem 150 tisíc litrů Božkova Zlatého ročně. Řada Božkov od Stocku Plzeň zahrnuje v současné době již deset značek. Božkov Zlatý se připojil ke značkám Božkov Tuzemský (nejprodávanější tuzemák v Česku), Božkov Vodka (jedna z nejoblíbenějších domácích vodek), Božkov Meruňka, Božkov Peprmint, Božkov Vaječný likér, Božkov Griotte, Božkov Jablko, Božkov Švestka a Božkov Moravská Švestka.
provoz je takovou atrakcí, že určitě přinutí hodně lidí, aby u nás zůstávali delší dobu,“ uvedl starosta Chodové Plané Pavel Vopat. Už dnes je podle něj obec významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a díky hotelu místem pořádání kongresů a seminářů. Pivovar loni i letos vyrobí 90 000 hektolitrů piva a zhruba 10 000 hektolitrů limonád Ilsano, které firma vyrábí z vlastní minerální vody, jednoho ze 40 pramenů na Mariánskolázeňsku. Potrubí vede přímo do areálu pivovaru.
Firma prodává pivo ve zhruba 300 západočeských restauracích. Loni vyvezla 5 000 hektolitrů piva do Německa, Švýcarska a Ruska. „O vývoz se postarali turisté, kteří nás navštívili a naše pivo je zaujalo,“ řekl Plevka. Po dvou letech pivovar zdražil od března ceny nápojů o jednotky procent. Do jara 2007 chce Chodovar rozšířit hotel, který vznikl z bývalého statku, na 130 lůžek. Ze dvou třetin ho navštěvují zahraniční turisté – zejména
Němci, Nizozemci a Španělé. „Loňská obsazenost lůžek byla 40 procent, což je na první necelý rok existence hotelu, který nebyl napojen na žádného zprostředkovatele, skvělé.“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš. Nyní hotel uzavírá smlouvy se 20 cestovními kancelářemi převážně za zahraničí. Díky pivním lázním se zájem o ubytování výrazně zvyšuje. Podle Prokeše jsou ceny za lůžko asi o polovinu nižší než v nedalekých Mariánských Lázních.
Drinks Union zvýšil tržby o pět procent na 1,2 miliardy korun Ústí nad Labem (zub) – Ústecká skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku, zvýšila loni meziročně tržby o pět procent na 1,2 miliardy korun. Společnost vykázala zisk před zdaněním 83 milionů korun. V roce 2004 hospodařil podnik se ztrátou, její výši neuvedl. Výsledek je nejlepší v historii firmy, řekl finanční ředitel Miroslav Bretšnajdr. V loňském hospodaření se podle Bretšnajdra projevily především úspory v režijních nákladech a službách. Na růst tržeb mělo vliv zejména zvýšení prodeje divize KB Likér, a to meziročně téměř o 50 milionů korun. Výstav piva ve skupině se pohyboval okolo 920 000 hektolitrů, což je zhruba stejně jako v roce 2004. Přibližně čtvrtinu produkce firma vyvezla. Při započítání licenční výroby piva Zlatopramen v Rusku se poprvé výstav dostal přes milion hektolitrů, a to na úroveň 1,023 milionu hektolitrů. Do-
mácí trh podle ředitele společnosti Jaroslava Lstibůrka stagnuje, proto se firma zaměřuje na vývoz. Drinks Union sdružuje pivovar Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Výrobou a prodejem lihovin
se zabývá divize KB Likér se sídlem v Ústí nad Labem. Na českém trhu patří společnosti mezi výrobci piv čtvrté místo. Skupinu vlastní několik fyzických osob.
Tady v návodu se píše: Přidej hrst sladu, špetku chmele a řekni „hrnečku vař!“ ... opravdu ten hrneček vaří kaši, kouzelnej dědečku? (sch)
z domova – informace / 17
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Korunní kyselka postavila za 140 milionů Kč novou halu ve Stráži Karlovy Vary (bo) – Společnost Karlovarská korunní kyselka postavila v areálu závodu ve Stráži na Karlovarsku novou výrobní halu přibližně za 140 milionů korun. Součástí objektu na ploše 3 500 metrů čtverečních je i stáčecí linka a skladové prostory. Tato investice umožní společnosti ztrojnásobit původní kapacitu výroby. Informoval o tom jednatel společnosti Karlovarská Korunní kyselka s. r. o. Vladimír Komár. Kromě zvýšení kapacity stáčírny, jejíž konkrétní objem společnost ale ne-
zveřejňuje, umožní nová hala zefektivnit logistické zázemí firmy. Provoz v novém areálu byl zahájen počátkem března. „Nová technologie umožní Korunní plnit nápoje do nové PET lahve. Má lepší tvar, je lehčí, pevnější a mnohem méně zatěžuje životní prostředí,“ tvrdí Komár. S rozvojovými plány společnosti souvisí i personální změny ve vedení. Společnost Alphaduct a. s., jež je výrobcem minerálky Karlovarská korunní kyselka, jmenovala od února novým výkonným ředitelem divize nápojů Jaroslava Barvíře. Na novém místě bude zodpovědný za další rozvoj značky Korunní.
Před příchodem k Alphaductu působil Barvíř od roku 1995 jako obchodní a marketingový ředitel dalšího domácího producenta nápojů, firmy Poděbradka. „Místo výkonného ředitele divize nápojů je nově vytvořená pozice. Tento počin souvisí s rozvojovými plány společnosti,“ uvedla Markéta Landová z firmy Alphaduct. Meziroční nárůst prodejů Korunní představoval v polovině loňského roku 36 procent. Vedení společnosti předpokládalo, že tento trend udrží až do konce roku 2005. Podíl Korunní na trhu je odhadován na sedm procent.
Poškození sadů hlodavci a zvěří V některých oblastech je zvěř přemnožena a nedostatečně přikrmována. Komplikovaný „Myslivecký zákon“ prakticky neumožňuje regulace zvěře, celý schvalovací proces mimořádného odstřelu je zdlouhavý a nepružný.
LOKALIZACE Poškození hlodavci je největší zejména ve východních Čechách, na severní a střední Moravě a částečně ve středních Čechách a na jižní Moravě. V ostatních oblastech je poškození jen lokální. Poškození zvěří je prakticky ve všech oblastech naší republiky. Vyšší výskyt škod je hlášen z jižních, středních a severních Čech.
SITUACE Po skončení letošní zimy byly zjištěny významné škody ve výsadbách sadů a v ovocných školkách. Jedná se především o poškození kmínků a u mladých výsadeb i kořenů od hlodavců a o poškození větví, květních pupenů a kmínků od zvěře. PŘÍČINY Příčinami velkého poškození hlodavci a zvěří bylo několik faktorů, které působily současně. Poškození hlodavci: Teplý a suchý podzim – silné rozmnožení populace před zimou. Rychlý nástup zimy – málo promrzlá vrstva půdy. Počet dní se sněhovou pokrývkou – až 130 dní, téměř nepřetržitě (v průměru to bývá ročně cca 60 dní). Omezená možnost lovu dravci – dlouhodobý sněhový pokryv. Zákaz používat rodenticidy v r. 2005 – týká se integrované produkce dle VN 119/2005 Sb. Poškození zvěří: Dlouhá, chladná zima s vysokým počtem dní se sněhovou pokrývkou a nedostatkem potravy. Vysoká sněhová pokrývka – mechanické zábrany (ploty) neplnily svůj účel.
DEFINICE POŠKOZENÍ Za poškozený strom, který je nutné zlikvidovat, se považuje: Výsadby mladé, tj. do 5 let od výsadby, a školkařské výpěstky – poškozený je stromek, který má okousanou plochu více jak 10 % z obvodu kmínku. Výsadby nad 5 let – poškozený je stromek, který má okousanou plochu více jak 30 % z obvodu kmínku. POŽADAVKY K ŘEŠENÍ SITUACE Zmapovat situaci v poškozených sadech a školkách, stanovit míru poškození a potřebnou dokumentaci – urychleně, aby bylo možné provést případnou dosadbu či další pěstitelská opatření s ohledem na stav vegetace. Případné likvidace poškozených výsadeb a školkařských ploch definovat – že likvidace vznikla v důsledku vyšší moci, resp. živelné pohromy. Případné likvidované plochy sadů původně vysázené s podporou na restrukturalizaci sadů nepovažovat za předčasnou likvidaci s povinností vrátit vyčerpané prostředky. U ovocnářů přihlášených do pětiletých cyklů v rámci integrované produkce dle VN 242/2004 Sb. v platném znění, se snížení výměry sadů v důsledku poškození hlodavci a zvěří bude považovat za snížení v důsledku vážné přírodní katastrofy dle čl. 39 nařízení Komise ES č. 817/2004. Starší výsadby, kde odumřou stromy v důsledku poškození hlodavci a zvěří a které nelze dosadit, nebyly sankcionovány v případě nedodržení minimálního počtu jedinců na hektar stanoveného VN 242/2004 Sb. v platném znění. Hledat způsob pomoci formou částečné úhrady nákladů spojené s dosadbou částečně poško-
zených výsadeb a úhradu zničených školkařských výpěstků. ROZSAH ŠKOD Škody byly mapovány v členských podnicích Ovocnářské unie ČR a Školkařského svazu. Obě organizace reprezentují cca dvě třetiny intenzivních ploch sadů a školek v České republice.
OVOCNÉ SADY Míra poškození do 20 % 20–50 % Poškození 730 ha hlodavci
570 ha
Poškození 320 ha zvěří
500 ha
Celkem
nad 50 %
Škody celkem
FINANČNÍ VYJÁDŘENÍ ŠKODY Totální likvidace sadů – náklady na likvidaci, opětovnou výsadbu, zapěstování atd. 540 ha x 160 000,- Kč, tj. 86,4 mil. Kč Totální likvidace školkařských výpěstků – ztráta z vypěstovaného nebo rozpěstovaného materiálu 350 000 ks x 40,- Kč, tj. 14 mil. Kč Náklady na dosadbu poškozených sadů – náklady na likvidaci, opětovnou dosadbu, zapěstování atd. 1 050 ha x 20 000,- Kč, tj. 21 mil. Kč 1 070 ha x 60 000,- Kč, tj. 64,2 mil. Kč Celkové škody způsobené hlodavci a zvěří v sadech a na školkařském materiálu v rámci členů Ovocnářské unie ČR činí 185,6 mil. Kč.
330 ha 1 630 ha 210 ha 1 030 ha
1 050 ha 1 070 ha 540 ha 2 660 ha
OVOCNÉ ŠKOLKY Celkově bylo poškozeno cca 350 000 ks školkařských výpěstků, které budou zlikvidovány.
Odhad škod v rámci celé České republiky je 280 miliónů Kč. Lze předpokládat, že jsou poškozeny ovocné sady na výměře 4 tisíc ha, tj. 21 % všech intenzivních výsadeb v ČR. Uvedené škody jsou jen výčtem přímých škod na porostech a neberou v úvahu ztráty na výnosech, pokles tržeb či ušlý zisk. Ing. Martin Ludvík, Ovocnářská unie ČR
18 / z domova
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Žofínské fórum: Vstup do EU přinesl zemědělcům větší stabilitu v podnikání Praha – Vstup do Evropské unie přinesl českému zemědělství po předchozích ztrátových letech zisk a větší stabilitu podnikání mimo jiné díky výraznému vzestupu dotací. Na Žofínském fóru každoročně pořádaném pro zemědělce a potravináře Agrární komorou ČR to řekl ministr zemědělství ČR Jan Mládek. Stabilitu lze podle něj předpokládat až do roku 2013, protože do té doby je schválen evropský rozpočet. Zemědělci se ale musí připravovat na budoucí změny, jako je postupné rušení vývozních subvencí i nejasná podoba dotací po roce 2013. Prohlubovat se zřejmě bude problém s využitím zemědělské půdy. Omezování vývozních dotací povede k problémům s přebytky obilí, které Česko produkuje. Využít se budou moci buď ve výrobě biopaliv, nebo se bude muset obilí pěstovat méně. Řádově tisíce hektarů půdy uvolní reforma cukerného pořádku v EU, protože klesne domácí výroba cukru. U kukuřice lze čekat vetší intenzitu produkce a menší
potřebu ploch vlivem rozšiřování geneticky upravených odrůd. Podle Mládka se zatím příliš nedaří snížit podíl orné půdy, který je v Česku proti Evropské unii vysoký. Vedle zatravnění ale může být řešením rostoucí pěstování nepotravinářské produkce a energetických plodin. Nutnost zaměřit se na nepotravinářskou produkci zdůraznil také prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Zemědělství je sice po vstupu do EU v zisku, ale hlavně díky dotacím, zatímco objem produkce a příjmy z ní klesají. Tomu je dle Veleby třeba zamezit, mimo jiné pomocí alternativních výrobních programů. Jinak si totiž zemědělství, stále závislejší na dotacích, může dostat do problémů po roce 2013, kdy lze čekat omezování podpor. Zemědělci by se měli zaměřit také na další úsporu nákladů a zvyšování produktivity práce, dodal. Podle předběžných údajů mělo loni zemědělství zisk 7,6 miliardy korun. Hrubá zemědělská produkce ve stálých i běžných cenách ale klesla, naproti tomu dotace dále vzrostly na 29 miliard korun. Eugenie Línková
Cukrovary TTD a. s. odkoupily firmu Manolis a. s. a mají vyšší cukernou kvótu Mladá Boleslav/Dobrovice (Mladoboleslavsko) (zb) – Největší cukrovarnická skupina v zemi Cukrovary TTD a. s. koupila koncem minulého týdne a.s. Manolis. Jejím převzetím zvýšily Cukrovary TTD a. s. svou produkční kvótu na 200 000 tun cukru ročně, čímž si společnost upevnila svou pozici největšího tuzemského výrobce cukru. Potvrdil to generální ředitel Cukrovarů TTD a. s. Oldřich Reinbergr. Touto transakcí se zároveň podle vedení firmy podařilo zachovat pěstování řepy pro všechny pěstitele dodávající řepu do Manolisu. Odkoupení této společnosti již loni v prosinci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Cukrovka dodávaná do společnosti Cukrovary TTD a. s., nyní již i pěstiteli Manolisu bude od letošního roku zpracovávána nejen na cukr, ale i na bioetanol. Jeho výrobu v nově budovaném lihovaru v Dobrovici na Mladoboleslavsku plánují Cukrovary TTD a. s. zahájit od 1. října. Nový produkt hodlá firma začít dodávat odběratelům od začátku příštího roku. Lihovar s pravděpodobným názvem Agroetanol TTD přijde firmu na 800 milionů korun a měl by být společným podnikem společnosti a pěstitelů cukrovky. Manolis vznikl spojením cukrovarů v Českém Brodu a Vrdech. Vedení Manolisu i Cukrovarů TTD a. s. již dříve zdůvodnilo spojení zachová-
ním výroby cukru a pěstování cukrové řepy na území ČR po nadcházející reformě trhu s cukrem v EU. Tato reforma podle nich ve svém důsledku výrazně zhorší ekonomickou situaci cukrovarnictví a řepařství v Evropě a v ČR. A. s. Cukrovary TTD vznikla postupně fúzí několika cukrovarnických společností, která trvala dva roky. Společnost vlastní cukrovary v Dobrovici a Českém Meziříčí. V účetním období od 1. října 2004 do 30. září 2005 zvýšila zisk po zdanění meziročně o více než devět procent na 443 milionů korun. Největším akcionářem Cukrovarů TTD je francouzská společnost Tereos a německá společnost Nordzucker AG. Pracuje zde 310 zaměstnanců.
Zlínský kraj podpoří začínající včelaře Zlín (li) – Zlínský kraj podpoří začínající včelaře, rozdělí mezi ně 200 000 korun. Peníze mají sloužit především k nákupu včelstev. Novinářům to řekl krajský radní odpovědný za zemědělství Vojtěch Jurčík. Podle včelařů ale nyní potřebují pomoc také ti, kteří se včelaření již věnují. Dlouhá zima totiž způsobila výraznější úhyn včel.
„Krok kraje vítáme. Mladí včelaři se vyskytují jen ojediněle, navíc jde většinou o potomky včelařů, kteří včelstva přebírají,“ řekl místopředseda Okresního výboru Českého svazu včelařů Zlín Josef Okál. „Otázkou je, zda by kraj neměl podpořit včelaře obecně, bez ohledu na to, zda jsou staří či začínající. Dlouhá zima například způsobila větší úhyn včel-
stev,“ dodal. Podle Jurčíka ale kraj tolik peněz nemá. Počet včelařů v Česku klesá. Loni jich bylo něco přes 50 000, asi o 30 000 méně než v roce 1990. Počet včelstev v posledních letech kolísá a loni činil 551 000. Stejný trend je i ve Zlínském kraji. „Chceme motivovat mladé lidi, aby se včelaření začali věnovat,“ poznamenal Jurčík.
Začínající včelař může od kraje získat podporu až 15 000 korun. „Stačí na nákup tří včelstev a nezbytného vybavení,“ uvedl Okál. Další věci si pak musí zájemce podle něj nakoupit sám. „Může ale také využít zázemí zkušeného včelaře,“ dodal. Kraj předpokládá, že by díky finanční podpoře mohlo v regionu letos přibýt 13 až 15 nových včelařů.
Seminář Sdružení GS1 Czech Republic Dne 11. dubna 2006 se v hotelu Diplomat konal seminář pod názvem DOTKNĚTE SE RFID-EPC, který organizovala pracovní skupina pro RFID-EPC při Sdružení GS1 Czech Republic (dříve EAN Česká republika). Tato pracovní skupina vznikla jako expertní zázemí pro GS1 Czech Republic, které nově plní i roli tzv. národního kontaktního pracoviště pro organizaci EPCglobal Inc., která byla zřízena jako dceřiná organizace GS1. Jejím cílem je vytvořit platformu pro cílené vzdělávání v oblasti RFID–EPC pro uživatele systému GS1 v České republice. Pracovní skupina není komerčně zaměřena, jejím cílem je především procesní osvěta, vzdělávací a publikační činnost, monitorování aktivit EPCglobal, sledování průběhu pilotních projektů a veškerá odborná a konzultační podpora směrem k integraci konceptu RFID-EPC do projektů v České republice. Činnost pracovní skupiny je řízena koordinačním výborem, který tvoří aktuálně společnosti Codeware, Combitrading, Deloitte Central Europe, GATC, Hewlett-Packard, ICZ, Kodys a Symbol Technologies, které jsou zaregistrovány v systému GS1 v České republice. Cílem semináře bylo jeho účastníky, zástupce odborného tisku a vzdělávacích institucí, blíže seznámit se základními principy RFID technologie, prakticky jim předvést fungování systémů založených na této technologii a jejich uplatnění prostřednictvím případových studií a již realizovaných implementací. Seminář také uvedl na pravou míru nepravdivé a nepodložené informace založené na různých mýtech, které se někdy na veřejnosti nebo v médiích šíří.
Jednotlivé příspěvky byly prezentovány zástupci společností, které jsou členy koordinačního výboru pracovní skupiny. Účastníci semináře měli možnost se postupně seznámit s jednotlivými pojmy z RFID teorie, s požadavky na standardizaci a s předpoklady úspěšné aplikace v praxi. Pozornost byla věnována také změnám v obchodních procesech, které implementace RFID přinese. Úvodní prezentace se zabývala základními principy radiofrekvenční identifikace, jako je vy-
užití bezkontaktního čtení informace z RFID tagu neboli z čipu, který je umístěn na zboží a který má pro RFID technologii stejný význam jako klasický čárový kód pro stávající automatickou identifikaci v systému GS1. Výhodou oproti dosavadní praxi je výrazné zrychlení manipulace se zbožím při jeho skladování, distribuci a prodeji. Údaje z čipu jsou pomocí čtečky automaticky načteny do informačního systému skladu nebo prodejce. Protože je tato technologie založena na principu šíření elektromagnetického vlnění, je
možné identifikovat automaticky více objektů najednou, což významně přispívá k časovým úsporám při manipulaci se zbožím a nárokům na lidskou práci. Důležitým předpokladem pro globální nasazení radiofrekvenční identifikace je vysoká úroveň standardizace jak v oblasti hardwaru a softwaru, tak i v oblasti přenosových protokolů a datového obsahu samotného čipu. GS1 Czech Republic proto ve svém příspěvku představilo Elektronický kód produktu, tzv. EPC. Informovalo také o integraci radiofrekvenční identifikace do systému GS1, o fungování globální sítě pro sdílení dat o identifikovaných položkách a o společnosti EPCglobal, která tuto síť spravuje a řídí. Velmi zajímavou součástí semináře bylo množství praktických ukázek. Předvedeno bylo například snímání pomocí datového terminálu, převedení snímání anténní bránou, vliv orientace, typu tagů a rychlosti pohybu snímaného objektu, snímání údajů z aktivního tagu se záznamem teplotního čidla, snímání aktivního tagu uvnitř obalu, záznam teploty a přenos informace do tabulky s grafickým vyhodnocením. V další ukázce byla RFID technologie představena jako integrální součást systému automatické identifikace a manipulace při běžné každodenní práci ve skladech a výrobě. Další informace včetně prezentací ze semináře je možno nalézt na webové stránce www.gs1cz.org v sekci RFID-EPC. Ing. Pavla Cihlářová ředitelka Sdružení GS1 Czech Republic
nabídky – informace / 19
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Míša a jeho rodina
www.alima.cz ALIMA značková potravina, a.s., Božanovská 1759, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, tel: +420 281 090 253, fax: +420 281 090 256, e-mail:
[email protected]
20 / nabídky – informace
Firma s tradicí v oblasti zahraničního obchodu mlékárenskými komoditami a dalšími zemědělsky orientovanými aktivitami
Vám nabízí:
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
zajištění exportu mlékárenských
výrobků mléko máslo sýry sušená a zahuštěná mléka tvarohy syrovátka různé varianty zhodnocení mléčné suroviny potravinářské emulgátory a stabilizátory Palsgaard lisování řepkového oleje dodávky glycerinu a metylesteru řepkového oleje dodávky živých prasat a selat skladování zemědělských komodit a dodávky krmných směsí
Výsledky nové studie potvrdily pozitivní účinky jogurtů Activia
Koubkova 13, 120 00 Praha 2 – ČR Tel.: 222 515 398, 222 518 318, fax: 222 512 951, e-mail:
[email protected] www.interlacto.cz
PRONÁJEM
Activia® je probiotický mléčný výrobek, obsahující unikátní živou kulturu Bifidus Essensis®. Díky této kultuře pomáhá vytvořit rovnováhu střevní mikroflóry a je tedy účinným pomocníkem, který zabraňuje možným zažívacím potížím v běžném životě. Střevní mikroflóra může mít na zdraví jak pozitivní, tak negativní vliv, a to v závislosti na svém složení. Pokud má střevní mikroflóra správnou skladbu (je například bohatá na bifidobakterie*), usnadňuje trávení a vstřebávání některých živin, zabezpečuje vylučování některých toxických látek (zajištěním správné pasáže trávícím traktem) a podporuje správnou funkci střev.
3podlažního domu v Táboře (Třebízského ulice)
VHODNÉHO PRO PODNIKÁNÍ byt 3+1
Lze využívat: 5 dalších místností
2 garáže
Složení střevní mikroflóry se mění s věkem a je citlivé na změny prostředí. I v průběhu nemoci dochází k významným změnám mikroflóry. Probiotika s přídavkem bifidobakterií* mohou posílit příznivý účinek na střevní mikroflóru či zlepšit její rovnováhu ve prospěch “tělu užitečných“ bakterií. Activia® je zvláště účinná u osob, které trpí potížemi se zažíváním, zejména s pomalou střevní pasáží, protože střevní mikroflóra ovlivňuje pasáž trávícím traktem. Společnost Danone provedla řadu studií výrobku Activia v zahraničí i v České republice. Nejnovější studie proběhla ve spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou na počátku roku 2006. Cílem studie bylo ukázat přímý vliv konzumace výrobku Activia na úpravu zažívání a vyprazdňování. Pozitivní účinky výrobku Activia jsou obecně prokázány zejména u žen a starších osob – doba střevní pasáže byla u nich zkrácena až o 40 %**. První česká studie byla provedena v roce 2004 pod vedením Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 84 % spotřebitelů potvrdilo příznivé účinky Activie při potížích se zažíváním. * bifidobakterie – např. Bifidus Essensis®, **www.activia.cz – monografie o výrobku
TEL.: 381 253 796
nabídky – informace / 21
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Nový hráč na trhu chemické analytiky Největší komerční chemická laboratoř ve střední Evropě hledá pro své rozvojové plány kandidáty/-tky na pozice:
Manažer divize – laboratoře potravin Úkolem bude řídit chemické analytické pracoviště zaměřené na analýzu potravin. Tvorba plánů. Zodpovědnost za výkon divize, produktové strategie, dodržování kvality, zákaznický přístup, reporting, řízení pracovního týmu. Požadavky: VŠ chemické manažerské zkušenosti a dovednosti orientace v oboru znalost angličtiny
Další obsazované pozice: Manažer divize – laboratoře životního prostředí Vedoucí laboratoře – organická/ anorganická chemie Vedoucí laboratoře – farmacie, životní prostředí, ekotoxikologie Manažer zákaznické podpory Požadavky: VŠ chemické, praxe v laboratoři, znalost angličtiny
Nabízíme Vám možnost podílet se na realizaci ambiciózního komerčního projektu. V případě zájmu zašlete svůj strukturovaný životopis s průvodním dopisem na adresu: STIMUL, personální poradenství Palmovka 553/6, 180 00, Praha 8 tel/ fax: 284 825 055, 266 312 076 e-mail:
[email protected]
POZVÁNKA na čerstvý vzduch do Prachatic TEFLON ® Nabízíme řešení technologických problémů pomocí povrchových úprav Pro potravinářský průmysl dodáváme celý sortiment nepřilnavých fluorplastových povlaků na formy, pečné plechy, násypky, svařovací lišty apod. TECHNICOAT s.r.o. Homole 198 370 01 České Budějovice
[email protected] www.technicoat.cz
tel.: 387 203 320 fax: 387 203 032 mobil: 776 046 763
DOVOLUJEME SI VÁS POZVAT SPOLU S MĚSTEM PRACHATICE, POD ZÁŠTITOU HEJTMANA JIHOČESKÉHO KRAJE RNDR. JANA ZAHRADNÍKA a ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Agrární komorou ČR, Vinařským fondem ČR, Státním zemědělským intervenčním fondem, Českomoravským svazem mlékárenským, Rybářským sdružením ČR, Potravinářskou komorou ČR a hlavně s výrobci sýrů, producentů ryb a rybích výrobků a vinařů,
na 3. národní přehlídku sýry a víno Prachatice 9. – 10. června 2006 a na 1. gastronomickou přehlídku ryby a víno Prachatice 22. – 23. září 2006 Místo konání – historické centrum renesančního města Prachatice – Radniční sál, radniční sklepy, arkády a další zajímavé historické prostory včetně náměstí. Bohatý doprovodný program www.syryavino.cz Kontakt: Michal Kočan, Husova 69, 383 01 Prachatice tel./fax: 388 312 273, mobil: 608 973 318 e-mail:
[email protected] , web: www.syryavino.cz najdete nás také na webu: www.prachatice.cz
22 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Firma Brenntag CR s. r. o., působí na českém trhu již více než 10 let. Ve spolupráci s předními světovými výrobci potravinářských aditiv a ingrediencí Vám pro mlékárenský průmysl můžeme nabídnout:
Zahušťovadla a stabilizátory (FRIMULSION® – směsi; želatina, guarová guma, xanthan, karagenany, arabská guma, LBG, pektiny, mikrokrystalická celulóza, CMC) Vlákniny (FRUTAFIT® – rozpustná vláknina inulin, Polydextróza STA-LITE®) Barviva – přírodní a syntetická Karamel – tekutý, krystalický, aromatický, speciální směsi DRYMILK 15® ICEMILK®, – náhrada polotuč. suš. mléka; Syrovátky demineralizovaná delaktózovaná
Syrovátkové a mléčné proteiny Fosfáty a jejich směsi Vitamíny, minerální látky a aminokyseliny Náhradní sladidla Látky regulující pH Krystalická glukóza (MERITOSE®) a fruktóza (FRUITOSE®) Maltodextriny (MALDEX®) Sušené glukózové sirupy (GLUCODRY®) Nativní kukuřičný a pšeničný škrob (MERITENA®, THIBOLA®) Modifikované kukuřičné škroby – E 1422, E 1442 za tepla rozpustné instantní instantní granulované Sorbitol (MERITOL®)
Rádi bychom Vám nabídli naše nové produkty, vyvinuté podle nejnovějších trendů v mlékařském průmyslu: FROMAQUICK A 86/5® FROMAQUICK K 92/8® TEXTURELAC Ca-9® TEXTURELAC TMP - 72/Ca® LYSOLAC®
– mléčný koncentrát, náhrada kaseinátů v tavených sýrech – mléčný koncentrát, pro standardizaci proteinů ve tvrdých sýrech – mléčný derivát s vysokým obsahem přírodního vápníku, na obohacený výrobků vápníkem – mléčný bílkovinný koncentrát se zvýšeným obsahem přírodního vápníku, na obohacení zakysaných výrobků přírodním vápníkem – fermentovaný mléčný výrobek s antimikrobiálními účinky, použití v zakysaných výrobcích a v čerstvých sýrech typu MOZZARELLA za účelem prodloužení trvanlivosti
Firma Brenntag CR s. r. o. Vám ráda poskytne technický servis a poradenství.
Kontakt: Brenntag CR s. r. o. Mezi Úvozy 1850, 193 00 Praha 9, tel.: 283 096 111, fax.: 281 920 589 e-mail:
[email protected]
110 let tradice
s moderním přístupem a novou koncepcí specializace na produkci čerstvých mléčných výrobků: mléko, smetana, máslo, měkký tvaroh a kysané výrobky jedinečná chuť a kvalita zdravých mléčných výrobků distribuční síť – Kaufland, Penny Market, Plus Discount, … značka MLADA certifikace ISO a HACCAP splnění nejpřísnějších kritérií pro vstup a obchod v EU
M l é k á r n a Č e j e t i č k y, s p o l . s r. o . N á d r a ž n í 14 , 2 9 3 01 M l a d á B o l e s l a v, t e l . : 3 2 6 711 6 0 2 , f a x : 3 2 6 711 6 0 0 e - m a i l : i n f o @ m l a d a . c z , w w w. m l a d a . c z
nabídky – informace / 23
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Váš dodavatel potravinářských surovin již od roku 1992 Zajišťujeme dodávky potravinářských surovin, technologické poradenství a servis s tímto spojený.
Modifikované a nativní škroby Pektiny a karagenany Želatina Xanthanová a guarová guma Potravinářská barviva včetně karamelového kuleru Aromata Sladidla – Aspartam, Acesulfam K, Sacharin Fruktóza krystalická „GMO free“ Maltodextriny Glukózové sirupy a krystalická glukóza Vitamíny, minerální látky a premixy
Živočišné proteiny Náhrada fosfátů na bázi amino kyselin – Amidin Povrchové barvivo pro masné výrobky – Rotasil Antimykotikum – Nisin, Natamycin Syřidla – živočišná, mikrobiální Deriváty mléka a syrovátky Rozpustná vláknina – Nutriose Benzoan sodný a Sorban draselný Kyselina vinná Kyselina askorbová Askorban sodný
Sušená zelenina a ovoce Glutaman sodný a nukleotidy Sojové koncentráty a izoláty Hrachová bílkovina – Nutralys
Kyselina citronová, citran sodný a vápenatý Kyselina mléčná a mléčnan sodný Kyselina jablečná a fumarová Nutraceutická aditiva a mnoho dalších.
Barentz spol. s r.o., Za Tratí 752, 339 01 Klatovy, tel.: +420 376 321 612, fax: +420 376 321 510
[email protected] www.barentz.cz
24 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Státní veterinární ústav Olomouc Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144 Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc, tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 e-mail:
[email protected] www.svuolomouc.cz
ODDĚLENÍ HYGIENY POTRAVIN A CHEMIE
provádí
•kompletní mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření potravin a surovin dle požadavků novelizovaného zákona o potravinách •průkaz a rozlišení živočišné bílkoviny •vyšetření na BSE u skotu (scrapie u ovcí) •mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření pitné vody, aqua purificata dle platné legislativy ČR a EU laboratorní kontrola HACCP v potravinářské výrobě • •posuzování zdravotní nezávadnosti potravin za účelem exportu a importu •monitoring cizorodých látek v potravinách •poradenskou a konzultační činnost v oblasti značení potravinářských výrobků •poradenskou a konzultační činnost v oblasti platné legislativy svozné linky vzorků – odběry vzorků – slevy – rychlé vyřízení zakázek – nepřetržitý provoz
nabídky – informace / 25
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
a d o h Po u l i r g u
Příchutě marinád • Bangkok • Hot • Flamengo • Kräuter • Cipolla • Tandori Masala
Uzeniny na gril • špekáčky • bavorské klobásy • bílé klobásy • havířské klobásy
XAVEROV, a.s., V lužích 735/6 142 01 Praha 4 Libuš, ČR www.xaverov.com Zelená linka: 800 161 910
Inzerat GRILovani2006.indd 1
27.4.2006 11:44:53
Kontakty: IDEMA FOODS spol. s r.o. K Pasekám 4963 760 01 Zlín tel.: 577 146 229, 577 146 593 fax: 577 149 053
[email protected] www.idema.cz
Vepřová šunka výběrová T E P E L N Ě O P R A C OVA N Ý M A S N Ý V Ý R O B E K
Výroba vepřové výběrové šunky byla zahájena ve firmě IDEMA FOODS spol. s r.o. v roce 1995. Od zahájení výroby až do dneška patří v této kategorii ke špičkovým výrobkům. K její výjimečné kvalitě a chuti přispívá vysoká náročnost na nakupovanou surovinu výhradně od českých dodavatelů, vysoká odborná a profesní připravenost všech výrobních pracovníků a nekompromisní dohled nad kvalitou výroby a hygienou. Výše uvedené parametry spojené se špičkovou technologií nám umožňují zůstávat na vrcholu kvality v ČR i přes obrovský tlak na snížení ceny, který se pochopitelně s výše uvedenými kriterii na výběrový výrobek značně kříží.
Skutečnost, že přes dovoz různých šunkových výrobků za dumpingové ceny, se nám daří na našem náročném trhu držet pozice vypovídá o tomto výrobku nejpřesvědčivěji. Složení šunky: vepřová kýta 75 %, pitná voda dusitanová solící směs želírující látky E407, E508 stabilizátor E450, E451, E452 antioxidant E301 minimální obsah bílkovin: 13 % Popis výrobku: v nářezu je výrobek masově růžené barvy s viditelnými částmi svalové hmoty, na skusu jemná šťavnatá chuť libového masa mírně slaná
Firma má certifikát HACCP.
26 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
ze zahraničí / 27
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
Genetika vytlačuje z polí chemii fikované plodiny, které obsahují velké množství betakarotenu, který se v lidském těle přeměňuje na vitamin A, jehož nedostatek vede zvláště v rozvojových zemích a především u malých dětí ke ztrátě zraku. Genetickými manipulacemi vznikla i thajská pappaya odolná proti viru, vietnamské sladké brambory odolné vůči škůdci, viru odolné sladké brambory v Mexiku a škůdcům odolná kukuřice v Egyptě a Keni. Výzkum u mnoha z těchto geneticky modifikovaných plodin byl ale zastaven kvůli působení nevládních organizací v zemích jejich původu.
Každoročně zvou americké odborné kruhy novináře z celého světa k účasti na veletrhu o biotechnologiích. Koná se vždy v Chicagu počátkem dubna a má příznačný název BIO. Odborníci s novináři se po návštěvě velkolepé podívané rozjíždějí na farmy, do potravinářských provozů a výzkumných ústavů, aby se dozvěděli přímo u pramene o geneticky modifikovaných potravinách. Zatím se jim totiž Evropa, ale i Japonsko a některé další země a kontinenty bránily. V poslední době i v Evropě dochází ale k určitému uvolnění a lidé si stále častěji kladou otázku, zda není lepší, aby chemii víc a víc vytlačovaly nové geny bránící napadení rostlin chorobami nebo škůdci.
GENETICKÝM MODIFIKACÍM SE NEVYHNE ANI ČESKÁ REPUBLIKA Se vstupem do Evropské unie musíme počítat s tím, že se dnes velmi skromná „rodinka“ povolených geneticky modifikovaných plodin i v České republice automaticky rozroste o plodiny povolené v zemích EU. Je mezi nimi i kukuřice odolná vůči hmyzím škůdcům, o kterou na jaře roku 2003 sváděli v naší republice urputný boj ekologičtí aktivisté s firmou Monsanto. Firma požádala Ministerstvo životního prostředí ČR o povolení k odrůdovým zkouškám pro kukuřici MON-810 na českých zkušebních stanicích. Ekologičtí aktivisté jako účastníci správního řízení byli ostře proti. Kukuřice MON-810 je již povolena v EU a naším vstupem do EU se stane aktuální i pro naše zemědělce. Je proto vhodné vysvětlit si na několika příkladech, co genetické modifikace a tak zvaně GMO upravené rostliny a potraviny jsou. Ve světě existují deset let, u nás stále existuje velká část populace, pro níž zkratka GMO je jen velkou neznámou, nebo dokonce strašákem bez hlubších vědomostí o samotné podstatě vědního oboru. LEVNĚJŠÍ PRODUKCE A VĚTŠÍ ŠETRNOST K PŘÍRODĚ První zastávkou byl Danforth a výzkumné centrum, kde nám osvětlili, proč je výroba geneticky modifikova-
V pokusných plaboratořích výzkumného centra biotechnologií v Saint Louis. ných plodin tak důležitá a jaký je jejich přínos. „Uplatnění genetických modifikací u rostlin snižuje výdaje, přináší větší zisk a vše se děje šetrněji vůči přírodě,“ řekl James Glive, jeden z odborníků ústavu. Vysvětlil i to, podle čeho se geneticky modifikované plodiny dělí. Buď jsou rezistentní k herbicidům nebo jsou chráněny proti virům a vůči škůdcům. Jedna z firem, které se po léta cíleně věnují genetickým modifikacím, Monsanto, se zaměřuje hned na několik produktů. Jedním z nich je už přece jen dost známá Bt-kukuřice, díky genetickým modifikacím je odolná proti hmyzím škůdcům. Lépe řečeno umí produkovat toxiny, které působí jako bioinsekticidy. A jak se to podařilo? Do dědičné informace byl metodami genového inženýrství vnesen gen pro Bt-toxin. Škůdce, který požírá pletiva
této rostliny, přijímá s potravou zároveň i Bt-toxin, který se v jeho střevě aktivuje a škůdce zahubí. Laicky řečeno „proděraví mu střeva“. Endotoxiny působí specificky na zcela určité skupiny hmyzu. Volbou typu endotoxinu lze cílit jeho účinek „rostlinného herbicidu“ např. na motýly, dvoukřídlý hmyz či brouky. Byly objeveny Bt-toxiny účinné i na háďátka. „Farmáři z této nové vlastnosti zemědělských plodin výrazně těží. Nemusí používat pesticidy. Pro ilustraci dodejme, že geneticky nemodifikovanou kukuřici stříkal floridský farmář v tamějším klimatu příznivě nakloněnému škůdcům za rok i dvanáctkrát. U kukuřice s genem pro Bt-toxin klesl průměrný počet postřiků insekticidy na dva za rok. To s sebou opět nese výrazné úspory na postřicích i pohon-
ných hmotách. V neposlední řadě šetří pěstování plodin rezistentních k hmyzím škůdcům i životní prostředí. Klesá zátěž pesticidy a navíc jsou chráněny druhy hmyzu, na něž není účinek konkrétního Bt-toxinu cílen. Klasické insekticidy si na rozdíl od Bt-toxinu mezi hmyzem nevybírají a hubí plošně všechno, i druhy, které farmářům pomáhají jako přirození nepřátelé polních hmyzích škůdců,“ uvedl James Glive. Pro českého zemědělce může být Bt-kukuřice do budoucna zajímavá například s ohledem na šířícího se škůdce zavíječe kukuřičného.
RÝŽE S VITAMÍNEM A Tom Nickson z firmy Monsanto novinářům vysvětlil, jaké plodiny vznikají z důvodů sdílení technologií. Jsou to například zlaté rýže, geneticky modi-
NEŠETRNÉ UŽÍVÁNÍ PESTICIDŮ VEDE K ÚMRTÍM Nezávislý profesor virginské univerzity Wayne Parrott na setkání s novináři uvedl, že GMO plodiny mají velký potenciál. Zdůraznil také důležitost redukce používání standardních insekticidů, kde ocitoval průzkum světové zdravotnické organizace. V této zprávě se píše, že právě používáním standardních pesticidů dochází ročně ke 3 miliónům otrávení a 200 000 úmrtí. Uvedl srovnání Číny ukazující symptomy pesticidní toxicity u farmářů. U zcela běžných (ne bt) plodin to bylo v roce 2000 téměř 30 procent, zatímco u plodin s bt genem to bylo něco kolem 8 procent. Právě W. Parrott upozornil na případy oslepnutí z důvodu nedostatku vitamínu A, kterého je 500 000 za rok a 2 milióny úmrtí z důvodu nedostatku vitamínu A. Představil také druhou generaci zlaté rýže. Wayne Parrott také řekl: „Předtím než něco může působit dlouhodobé problémy, musí to nejprve přežít trávicí proces a dostat se dále do těla.“ Proteiny, které jsou produkované transgeny, zmizí ve vteřinách. Rychlé trávení tak snižuje možnost alergické reakce. V Americe zatím nemají potřebu odlišovat od sebe transgenetické a „běžné“ výrobky. Označení musí být pouze u výrobků, které nejsou stejné. Například rostlinný olej musí být pro každý druh uveden zvlášť. Na výrobcích v EU se musí objevit štítek „geneticky modifikováno“ již u potraviny s obsahem tak nepatrného podílu, jakým je 0,9 % transgenetických složek. Martin Bouška
Na přehlídce biotechnologií v Chicagu byli i Češi New York – V Chicagu se druhý dubnový týden konalo dosud největší světové shromáždění odborníků a firem zabývajících se biotechnologiemi BIO 2006. Mezi 1 600 zúčastněnými podniky, vědeckými institucemi a organizacemi a 18 000 manažery, vědci a politiky byli i představitelé deseti českých firem a výzkumných pracovišť. Česká účast na rozvoji biotechnologií se představila i na semináři Biotechnologické myšlenky ze srdce Evropské unie. Česká republika
je podle Táni Perglové z CzechInvestu, který seminář spolupořádá, „dokonalým místem“ pro hledání partnerů v biotechnologickém výzkumu a vývoji. Seminář ukázal, že se Česká republika stala důležitým hráčem v biotechnologických oborech a přiblížil její nejnovější pokrok a výsledky v biotechnologickém a farmaceutickém sektoru. Na konferenci, která veletrh provázela, se hovořilo mimo jiné i o zkoumání možností, jak mohou biotechnologie pomoci k řešení současných globálních problémů, jako jsou hrozby
epidemií, bezpečnost potravin nebo energetická spotřeba. Vedle plenárního jednání se uskutečnilo v rámci BIO 2006 více než 180 seminářů a diskusí věnovaných dílčím aspektům, zejména financování, rozvoji partnerství, výzkumu a vývoji a vědeckému bádání v biotechnologických oborech. BIO 2006 bylo výročním shromážděním Organizace biotechnologického průmyslu (Biotechnology Industry Organization – BIO), která sdružuje přes 1 100 společností, akademických institucí, státních technologických center a pří-
Z A J Í M A V O S T I VODA NIČÍCÍ BAKTERIE JAKO NÁHRAŽKA CHEMICKÝCH ČISTICÍCH PROSTŘEDKŮ Americká firma EAU Technologies přišla na trh s technologií na elektrolýzu vody. Elektrolyticky ošetřená voda, která nese značkový název Primacide, údajně může být náhražkou za chemické čisticí a dezinfekční prostředky. Společnost EAU Technologies, která poskytuje tzv. „zelenou chemii“ pro zemědělství a zpracovatelský průmysl, tvrdí, že její technologie na oxidativní elektrolýzu vody může nahradit tradiční metody v současnosti ve výrobních závodech používané k čištění, dezinfekci, hydratování a zvlhčování potravin. Elektrolyticky ošetřená
voda omezuje růst a množení bakterií, virů a plísní. Speciální generátory vytvářejí alkalické a kyselé proudy se sanitačními vlastnostmi. Voda eliminuje patogeny ze zpracovatelských závodů ošetřením nejen povrchové kontaminace výrobního zařízení, ale i potravin či živočišných krmiv přímo. Testování nové technologie probíhá v několika závodech Tyson Foods, Whole Foods Market, Super Saver a Water Sciences. Společnost EAU Technologies si zároveň zažádala u Úřadu pro léčiva a potraviny (FDA) o schválení dezinfekčních produktů své technologie pro celý zpracovatelský proces u ovoce a zeleniny. Testy kapalin Primacide ukazují, že tyto vody mohou prodloužit trvanlivost ovoce a zeleniny až o měsíc tím, že snižují nebo zcela eliminují hnilobné bakterie z jejich povrchu. Primacide se připravuje z vody z vodovodní sí-
Z E
buzných organizací ze Spojených států a více než tří desítek dalších zemí. Její členové se zabývají výzkumem a vývojem pro zdravotní péči, zemědělství, průmysl a ekologii. V České republice podle údajů CzechInvestu působí 120 společností věnujících se biotechnologiím. „Význam českých zdrojů a intelektuálního kapitálu roste jak v Evropské unii, tak i ve Spojených státech,“ uvedl ředitel zastoupení CzechInvestu na západě USA Radomil Novák. Martin Bouška
S V Ě T A
tě a je pro člověka i zvířata netoxická. Primacide A je dezinfekční tekutina, která ničí řadu druhů bakterií, virů, plísní a spór po kontaktu do několika vteřin. Primacide B je emulgační a čisticí tekutina s antimikrobiálními vlastnostmi. Primacide C je stabilizační kyselá voda, kterou lze použít k ošetření spotřebitelských výrobků nebo v jiných aplikacích jako účinný dezinfekční prostředek. Primacidem A lze nahradit chlorovanou vodu v současnosti používanou při zpracování drůbeže v objemech blížících se 200 000 litrů za hodinu. Primacide A je 80krát účinnější při ničení patogenů než chlorovaná voda. Je též mnohem levnější než jiné antimikrobiální prostředky, např. fosforečnan sodný. Fosforečnan sodný, kyselý chloritan sodný a kvartérní amonné soli se používají k dezinfekci kuřecích těl před chlazením vodou. Firma EAU Technologies vyrábí pro elektrolýzu vody generátory, které pracují na bázi kom-
binace buněčné technologie, soli a elektrického proudu. Při elektrolýze za těchto podmínek dochází k takové změně molekulární struktury vody, že vznikne roztok se silnými antimikrobiálními účinky. Příprava stabilizované elektrolyzované vody je levná a vzhledem k jejím přirozeným charakteristikám vyplývajícím ze struktury molekuly ji lze využít v četných aplikacích. EAU Technologies generátory zpracovatelským závodům prodává nebo pronajímá. Vysoce oxidovaná voda nejdříve poškodí bakteriální stěnu a poté do buňky pronikne. Zde způsobí osmotický a tlakový šok, v jejichž důsledku dojde k prasknutí buňky. Ke standardním baktericidním chemikáliím si bakterie za čas vypěstují odolnost, protože se vyselektují kmeny schopné tyto chemikálie neutralizovat. Účinnost chemických čisticích a dezinfekčních látek se tak značně sníží. Tatiana Oldřichová, ÚZPI
28 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 5 / 2006
JEDNA Z HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ V OBORU POTRAVINÁŘSKÝCH INGREDIENCÍ V REGIONU STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY
Výstava „Potravinářské ingredience“ FiCEE 2006 Areál Výstaviště Praha 30. 5. – 1. 6. 2006
Konference Účast na dvoudenní konferenci, organizované ve spojení s potravinářskou asociací IUFoST, vám nabízí ojedinělou příležitost seznámit se s trendy formujícími průmysl ve střední a východní Evropě. V rámci jejího vyčerpávajícího programu vystoupí významní přednášející s bezkonkurenční znalostí tohoto trhu.
3 nové pavilóny Natural ingredients (Ni): Poznejte sílu přírody. V pavilónu Ni mají návštěvníci možnost setkat se a obchodovat s dodavateli produktů, které jsou plody země, moře i zvířat. Health ingredients (Hi): V pavilónu Hi naleznete širokou škálu ingrediencí, které poskytnou vašim produktům schopnost pozitivně přispívat ke zdraví.
Registrace účasti: V případě, že se předběžně zaregistrujete do 15. května 2006, získáte visačku opravňující k volnému vstupu po dobu 3 dnů a kopii oficiálního výstavního katalogu.
Food ingredients Processing Safety and Services (FiPSS): Vstup na nové trhy je spojen s odlišnými problémy a požadavky týkajícími se bezpečnosti potravin. Návštěva pavilónu FiPSS vám umožní, abyste si sjednali ty správné služby týkající se potravinářského průmyslu a bezpečnosti vašich potravinářských produktů.
Proč navštívit výstavu FiCEE 2006 Zjistíte, jaké trendy definují budoucnost potravinářského průmyslu ve střední a východní Evropě. Setkáte se s nejvýznamnějšími světovými dodavateli ingrediencí a seznámíte se s potravinářským průmyslem ve střední a východní Evropě. Odnesete si domů inspiraci a praktické rady z programu konference. Díky setkání se stejně smýšlejícími profesionály v oblasti výroby potravin získáte nové znalosti a pohled na tuto oblast.
Zaregistrujte se www.fi-events.com
Informace o výstavě Opening Hours / Otevírací doba Tuesday 30 May 10.00–17.00 hrs Wednesday 31 May 10.00–17.00 hrs Thursday 01 June 10.00–16.00 hrs Venue / Místo konání INCHEBA PRAHA spol. s r. o. (Industrial Palace of the Prague Exhibition Grounds) Areál Výstaviště Praha, P.O. BOX 44 170 90 Výstaviště Praha 7 - Holešovice Tel: +420 220 103 111 Internet www.incheba.cz
Organiser / Organizátor výstavy Expoconsult BV trading as CMP Information PO Box 200 3600 AE Maarssen The Netherlands Tel: +31 346 559 444 Fax +31 346 573 811 E-mail:
[email protected] [email protected]
Cost efficient hotel bookings and travel arrangements EXPOTEL Tel: +44 207 372 2001 E-mail:
[email protected] Internet www.expotel.com Please mention FiCEE06 when making your reservation
Contact Mrs. Editha Hoogenberg-Derksen Ms. Marjan van de Hoef
Nabízíme Vám lamelové clony a kyvná vrata
Revue POTRAVINÁŘSKÁ
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč
· ·· ·· ·· ·
! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. #
[email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4 Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.
Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč
LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3
Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail:
[email protected];
[email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.