Popis umístění zařízení a popis zařízení: Zařízení se nachází v Královéhradeckém kraji, na území obce Rychnovek, v katastrálním území Rychnovek, na pozemkových parcelách č. 430, 431, 432, 433, 434, 435, 436, 437, 448, 449, 450, 451, 452, 154/5 a 160/2. Přímé určení polohy* (souřadnice X,Y): X = - 629 550 m, Y = - 1 026 835 m. *
určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North.
Projektovaná kapacita Provozní činnost (část zařízení, místnost)
Malý sklad
místnost 1 místnost 2 místnost 3 místnost 1
Sklady nebezpečných odpadů
místnost 2*
místnost 3
Třídící linka, lisovací linka, drtící linka, sklady ostatních odpadů a skladovací a manipulační plochy
třídící linka lisovací linka drtící linka hala 1
Sklady ostatních odpadů (3haly PVC)
hala 2 hala 3
Skladovací a manipulační plochy
množství (t) 7 7 3 3 25
množství (t) 30 70 10 30 60
35
150
40
200
100
250
80
350
25
7000
5
5000**
50
5000**
70
2500**
70
2500**
30
2000**
ostatní odpad
50
5000**
ostatní odpad
500**
-
tekuté tuhé tekuté tuhé oleje tekuté emulze tuhé
Velký sklad
Hala třídící a lisovací linky ostatních odpadů (součástí sklad ostatních odpadů) Hala drtící linky ostatních odpadů
Druh Okamžité Roční odpadu maximální maximální
u haly třídící linky a skladů ostatních odpadů stanoviště velkoobjemových kontejnerů
ostatní odpad zpětný odběr ostatní odpad ostatní odpad ostatní odpad ostatní odpad ostatní odpad ostatní odpad
Poznámka: * součástí je místnost obsluhy; ** nezapočítává se do ročního maximálního množství, protože odpad navazuje na třídící linku, kde je započítán.
Výrobní a provozní program včetně používaných technologií: Zařízení slouží k: a) sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů, b) sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů (zpracování, úprava, výroba certifikovaného výrobku, skladování). Příjem odpadů do zařízení – při příjmu odpadů do zařízení obsluha nejprve provede jejich identifikaci dle příslušných dokladů (dodací list, identifikační list, bezpečnostní list). Následuje zvážení odpadu prostřednictvím mostové či přenosné váhy a jejich evidence. Potom dojde k jejich předání do další části zařízení k dalšímu nakládání. V zařízení k sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů dochází po přijetí do zařízení (zvážení, evidence) k následnému skladování ve skladech nebezpečných odpadů. Sklady jsou funkčně řešeny a zabezpečeny (chlazení, odolnost proti kyselinám a žíravinám, apod.) podle charakteru odpadu a jeho nebezpečných vlastností (hořlavost, dráždivost, infekčnost, apod.). V zařízení k sběru, výkupu, a využívání ostatních odpadů (zpracování, úprava, skladování) se provádí mechanická úprava (mechanické roztřídění odpadů, drcení a lisování), především přetříděných papírových a plastových ostatních odpadů, před jejich dalším využitím nebo odstraněním. Výrobním programem zařízení je zpracování, úprava a využívání ostatních odpadů za účelem vzniku materiálu – certifikovaného výrobku definovaných vlastností (např. plast, palivo), který je takto označen, a jsou k němu vystaveny příslušné průvodní doklady. Výstupem ze zařízení může být také upravený ostatní odpad k dalšímu využití nebo k odstranění. Výstup odpadů a certifikovaných výrobků ze zařízení – při výstupu odpadů a certifikovaných výrobků ze zařízení obsluha nejprve provede jejich identifikaci dle příslušných dokladů (dodací, identifikační list, bezpečnostní list), následuje jejich zvážení prostřednictvím mostové či přenosné váhy a jejich evidence. Následuje jejich odvoz ze zařízení. Provozní doba celého zařízení: pondělí – pátek 6:00 – 22:00, sobota 6:00 – 12:00. Maximální doba skladování, tj. přechodného soustřeďování odpadů, v zařízení před jejich využitím je nejvýše 3 roky nebo před jejich odstraněním nejvýše 1 rok. Zařízení tvoří 7 hlavních provozních objektů: A. Hala s třídící a lisovací linkou ostatních odpadů – třídící linka odpadů slouží k ručnímu přetřídění a slisování odpadů (papír, plast, kompozitní obaly, atd.). Jednotlivé odpady jsou na lince roztříděny na jednotlivé druhy využitelných odpadů a následně slisovány. Slisované odpady jsou skladovány ve skladech ostatních odpadů nebo na k tomu účelu provozním řádem zařízení určených a vymezených manipulačních plochách. Technologie třídění – vstupní surovina (nevytříděný odpad) je přivážena nákladními auty dvěma vjezdovými vraty k třídící lince. Pomocí mobilního nakladače je přihrnován k přibližovacímu dopravníku. Pomocí tohoto dopravníků je odpad dopravován k třídícímu dopravníku. Obsluha třídírny provádí třídění odpadu na tomto třídícím dopravníku na jednotlivé druhy. Vhozovými otvory (8 otvorů s perforátory PET lahví) jsou odpady shromažďovány samostatně v kójích. Nevyužitelný odpad je dopravníkem dopravován mimo halu do lisu, který je napojen na velkoobjemový kontejner. Po naplnění je kontejner odvezen na skládku odpadů. Případné vytříděné nebezpečné odpady jsou uloženy do příslušných označených nádob a na konci směny předány do skladu nebezpečných odpadů.
2
Technologie lisování – roztříděná surovina je z kójí nahrnována k příjmovému podúrovňovému vodorovnému dopravníku. Dále je odpad vynášen po šikmém dopravníku odkud padá do násypky kontinuálního lisu s typovým označením Pacomat V 50 C. V lisu dochází ke stlačení materiálu a k jeho svázání automatickým univerzálním vázacím systémem. Balíky slisovaného materiálu jsou lisem vytlačovány na transportní dopravník. Odtud jsou balíky manipulační technikou odváženy na místo jejich uskladnění před odvozem k předání oprávněné osobě. Hmotnost balíku se dle zpracovávané suroviny pohybuje v rozmezí 200 - 500 kg. B. Hala s drtící linkou ostatních odpadů a sklad ostatních odpadů (součástí jsou prostory dispečinku a sklad materiálů) – drtící linka odpadů slouží k mechanickému rozdrcení odpadů (plast, kompozitní obaly, atd.). Jednotlivé druhy využitelných odpadů jsou v drtící lince odpadů rozdrceny a jednotlivě odděleně shromážděny před skladováním. Nadrcené odpady jsou následně skladovány v „big-bagách“ ve skladech ostatních odpadů. Technologie drcení – drcení probíhá v drtiči odpadů s typovým označením EP 40 PH1 s plnícím zásobníkem. Účelem tohoto zařízení k úpravě a využívání odpadů je recyklace jednodruhových tvrdých plastů, které jsou odděleně drceny (změna frakce), přičemž výsledkem těchto postupů je vznik materiálu – certifikovaného výrobku. Dochází tak k úpravě přijatých plastových odpadů na certifikované výrobky, které jsou následně předávány dalším firmám jako výrobek pro opětovné použití ve výrobě. Technologie shromažďování do nádob – pro krátkodobé skladování odpadu vzniklého tříděním papírových, plastových a kompozitních odpadů (směsný komunální odpad, plasty, sklo, atd.) jsou používány plastové nádoby různých objemů (případně ocelové velkokapacitní kontejnery), které jsou po naplnění vyprazdňovány odpovídající dopravní technikou, a odpad je využíván nebo odstraňován v zařízeních k tomu určených. Odpady slisované do balíků jsou skladovány volně ve skladu nebo v určeném prostoru manipulační plochy. Odpady do drtírny a surovina (certifikovaný výrobek) z drtírny jsou uskladněny v „big-bagách“. C. Sklady nebezpečných odpadů: a) Malý sklad (bývalý sklad hořlavin s nákladovou rampou) sloužící ke skladování tuhých a tekutých nebezpečných odpadů – tvoří 3 samostatné místnosti (podlahy místnosti 1 a 2 jsou opatřeny epoxidovým nátěrem Floortec 848, který je odolný vůči naředěným louhům, slabým kyselinám, olejům, benzínu, vodě a vodným solným roztokům. Tento nátěr je aplikován i na stěny do výše 15 cm; podlaha místnosti 3 je opatřena kyselinoodolnou podlahou, protože tato místnost již sloužila jako sklad olověných akumulátorů s obsahem elektrolytu. Tento nátěr je aplikován i na stěny do výše 15 cm). Podlaha v každé jednotlivé místnosti je spádována do samostatného záchytného havarijního kanálku. Jako primární ochrana proti uniku tekutých odpadů ve všech místnostech slouží kovové záchytné vany. b) Velký sklad – tvoří 3 samostatné místnosti (podlaha celého skladu, tj. všech 3 místností je opatřena vrchním krycím ochranným nátěrem odolávajícím proti chemikáliím, pohonným hmotám): - místnost 1 (malá místnost): sklad olejů je osazen ocelovými bezodtokovými havarijními vanami, opatřenými pojezdovým zátěžovým roštem, jejichž objem v rozmezí 200 - 1500 litrů je postačující k zachycení případných úniků nebezpečných odpadů z největší nádoby na nich umístěné, - místnost 2 (malá místnost): sklad emulzí (nebezpečných odpadů) je temperovaný sklad proti zamrzání je osazen ocelovými bezodtokovými havarijními vanami, opatřenými
3
pojezdovým zátěžovým roštem, jejichž objem v rozmezí 200 - 1500 litrů je postačující k zachycení případných úniků nebezpečných odpadů z největší nádoby na nich umístěné, - místnost 3 (velká místnost): je rozdělena na dvě části mobilním plotem – první část tvoří sklad nebezpečných odpadů (součástí je speciální uzamykatelný, zaizolovaný chladící kontejner s vlastní klimatizací o objemu 28 m3 sloužící jako sklad nebezpečných infekčních odpadů) a druhou část tvoří sklad pro zpětný odběr a pro ostatní odpady. D. Sklady ostatních odpadů a certifikovaného výrobku (3 plastové PVC haly) – slouží ke skladování ostatních odpadů a certifikovaného výrobku vzniklého úpravou z odpadu. Související provozní objekty a zařízení: a) administrativní budova (kancelářské prostory a technické místnosti - kotelna, dílna, strojovna vzduchotechniky) u haly s třídící a lisovací linkou ostatních odpadů, b) 2 malé sklady nádob na odpady, c) mostová váha, d) technické a manipulační prostředky umožňující příjem odpadů – nakladače, vysokozdvižné vozíky, dopravníky, e) čerpací stanice typu Bencalor na motorovou naftu (umístěná jižně od haly dispečinku) – nadzemní dvouplášťová nádrž o objemu 18 – 22 m3 se snímači kapaliny nebo páry v meziprostoru nádrže (vnější plášť slouží jako havarijní jímka), se zastřešenou izolovanou stáčecí a výdejní plochou spádovanou do dvouplášťové podzemní nádrže na úkapy o objemu 5 m3 se signalizací hlídání hladiny a úniku, f) manipulační a skladové plochy ostatních odpadů, certifikovaného výrobku a materiálu – zpevněné asfaltové nebo betonové plochy. Srážkové vody z těchto ploch jsou odváděny do vnitroareálových žlabů (část srážkových vod ze zpevněných ploch je před zaústěním do kanalizace odváděná do filtru lehkých kapalin) a následně do kanalizace zakončené obecní čistírnou odpadních vod, g) parkoviště pro nákladní (25 stání) a osobní automobily (47 stání), h) skladovací hala – není součástí zařízení, slouží ke skladování výrobků a materiálů nesouvisející s provozní činností nakládání s odpady, i) 2 odlučovače lehkých kapalin (OLK NS 60 a OLK NS 20) – srážkové vody ze zpevněných ploch pro parkování nákladních a osobních vozů, ze zpevněných komunikací a z manipulačních ploch s možnou kontaminací ropných látek jsou sváděny vnitropodnikovou kanalizací na 2 samostatné betonové odlučovače lehkých kapalin (ropných látek) o rozměrech 1,5 x 1,5 m (čištění v těchto odlučovačích je třístupňové – je tvořeno kalovým usazovacím prostorem, koalescenčním a sorpčním filtrem) a následně jsou vody odváděny mimo areál zařízení kanalizací zakončenou obecní čistírnou odpadních vod, j) studna a vodojem 100 m3 jako zásobník požární vody, vodovodní přípojka veřejného vodovodu, kanalizační přípojka zakončená obecní čistírnou odpadních vod, oplocení zařízení.
4
II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“): 1. Ochrana vod 1.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, souhlas k provozu a k zařízení „Sklady nebezpečných odpadů (malý a velký sklad)“ za podmínek a) před uvedením do provozu provozovatel ověří prostřednictvím odborně způsobilé osoby nepropustnost podlah a havarijního kanálku; vstupy do místností malého a velkého skladu jsou zabezpečeny izolovanými prahy, b) provozovatel pravidelně ověřuje vizuální kontrolou nejméně 1x za měsíc nepropustnost spádovaných podlah, havarijního kanálku a záchytných van v místnostech malého a velkého skladu a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy, c) provozovatel pravidelně ověřuje prostřednictvím odborně způsobilé osoby nejméně 1 x za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, nepropustnost spádovaných podlah, havarijního kanálku a záchytných van v místnostech malého a velkého skladu a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy, d) provozovatel o provedeném ověření nepropustnosti, o prováděné vizuální kontrole nepropustnosti a o provedení oprav při zjištění nedostatků vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let, e) platnost souhlasu k zařízení a jeho provozu je stanovena do 1. září 2019.
1.2. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, souhlas k provozu a k zařízení „Čerpací stanice na motorovou naftu – Bencalor“ za podmínek a)
při uvedení do provozu provozovatel zajistí prostřednictvím odborně způsobilé osoby ověření těsnosti a nepropustnosti dvouplášťové nadzemní nádrže na motorovou naftu a dvouplášťové podzemní nádrže na úkapy a funkčnosti snímačů a signalizačního zařízení těsnosti čerpací stanice (nadzemní nádrž na motorovou naftu a dvouplášťová podzemní nádrž na úkapy je vybavena akustickou a optickou signalizací max. hladiny),
b) provozovatel pravidelně nejméně 1x za měsíc vizuálně kontroluje naplněnost dvouplášťové podzemní nádrže na úkapy (při signalizaci naplnění je včas odčerpána)
5
a těsnost a nepropustnost dvouplášťové nadzemní nádrže na motorovou naftu a dvouplášťové podzemní nádrže na úkapy a funkčnosti snímačů a signalizačního zařízení těsnosti čerpací stanice na motorovou naftu, zda nedošlo, nedochází nebo nedojde k nežádoucímu úniku motorové nafty a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy, c)
provozovatel pravidelně ověřuje prostřednictvím odborně způsobilé osoby nejméně 1 x za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkouškou těsnost a nepropustnost nádrže a potrubí určené pro skladování a čerpání motorové nafty a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy,
d) provozovatel o provedeném ověření těsnosti a nepropustnosti, o provádění vizuálních kontrol těsnosti a nepropustnosti a o provedení oprav při zjištění nedostatků vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let, e)
platnost souhlasu k zařízení a jeho provozu je stanovena do 1. září 2034.
2. Nakládání s odpady 2.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas k provozování a souhlas s provozním řádem pro zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů „Sklady nebezpečných odpadů (malý a velký sklad)“ za podmínek a)
platnost souhlasu k provozování a souhlas s provozním řádem zařízení se stanovuje do 1. září 2019.
2.2. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas k provozování a souhlas s provozním řádem pro zařízení ke sběru, výkupu a využití ostatních odpadů „Hala třídící a lisovací linky“ a „Hala drtící linky ostatních odpadů“ za podmínek a)
pokud úpravou a využitím odpadů vznikne materiál, který splňuje požadavky na certifikovaný výrobek, je provozovatelem označen jako certifikovaný výrobek, buď pro materiálové, nebo pro energetické využití, a přestává být odpadem,
b) označení certifikovaného výrobku (barevně, tvarově, soustřeďovací nádobou) je nezaměnitelné a zrakem jednoznačně odlišitelné od odpadů i mezi sebou (zvlášť materiálové, zvlášť energetické využití), c)
provozovatel využívá odpad pro vznik certifikovaného výrobku pro materiálové využití (recyklace) přednostně před jeho využíváním pro vznik certifikovaného výrobku pro energetické využití (palivo),
d) platnost souhlasu k provozování a souhlas s provozním řádem zařízení se stanovuje do 1. září 2019.
6
3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a)
provozovatel provozuje všechna zařízení, jímky, sklady, nádoby na odpad a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám v takovém stavebním anebo technickém stavu, který brání nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracovávání nebo dopravování závadných látek vodám stavebně anebo technicky určeny, je nepřípustné.
b) provozovatel všechna zařízení, jímky, sklady, nádoby na odpad a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám pravidelně nejméně 1x za 6 měsíců vizuálně kontroluje, zda nedošlo, nedochází nebo nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. V návaznosti na tyto kontroly a kontrolní zjištění provozovatel přijímá opatření zabezpečující, že nedochází ani nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Provozovatel o prováděné vizuální kontrole, kontrolních zjištěních a o prováděných opatřeních zabraňujících nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let. c)
v místech, kde jsou používány látky závadné vodám, se nacházejí prostředky a materiály pro zamezení a odstranění úniků závadných látek vodám. S použitými prostředky a materiály se zachází tak, že je zabráněno kontaminaci půdy, povrchových, podzemních a odpadních vod.
d) před uvedením zařízení do provozu provozovatel ověří funkčnost odlučovačů lehkých kapalin (ropných látek) a v případě zjištění nedostatků provede jejich včasné opravy. e)
provozovatel pravidelně nejméně 1x za měsíc vizuálně kontroluje funkčnost odlučovačů lehkých kapalin (ropných látek), zda nedošlo, nedochází nebo nedojde k nežádoucímu smísení odlučovaných a odloučených odpadních vod s odpadními nebo srážkovými vodami a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy. O provedené kontrole a provedení oprav při zjištění nedostatků vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let.
f)
provozovatel vede 1x za měsíc a 1x za rok písemné záznamy o množství v tunách vstupujícího odpadu, vyrobeného certifikovaného výrobku (zvlášť k materiálovému a zvlášť k energetickému využití) a nevyužitého odpadu v zařízení ke sběru, výkupu a využití ostatních odpadů a 1x za rok provádí výpočty o hmotnostním podílu certifikovaného výrobku (zvlášť k materiálovému a zvlášť k energetickému využití) a nevyužitého odpadu v procentech na celkové hmotnosti odpadu vstupujícího do zařízení ke sběru, výkupu a využití ostatního odpadu.
g) provozovatel provádí 1x za rok výpočet vložené energie (v kJ) do výroby certifikovaného výrobku (zvlášť k materiálovému a zvlášť k energetickému využití) vztažené na 1 tunu certifikovaného výrobku (vložená energie). h) provozovatel provádí 1x za rok výpočet získané (využitelné) energie (v kJ) z 1 tuny certifikovaného výrobku k energetickému využití (získaná energie).
7
i)
provozovatel provádí 1x za rok výpočet energetické náročnosti, resp energetické efektivity, výroby certifikovaného výrobku k energetickému využití odečtením vložené energie od získané energie výroby certifikovaného výrobku k energetickému využití v procentech (=získaná energie – vložená energie/vložená energie x 100).
j) provozovatel dlouhodobě sleduje vliv provozu zařízení a čerpací stanice pohonných hmot na kvalitu podzemních vod odběrem kontrolních vzorků podzemních vod z k tomu účelu zřízeného monitorovacího vrtu za podmínek i) provozovatel zajišťuje odběr monitorovacích vzorků podzemní vody prostřednictvím oprávněné osoby 1 x ročně v období květen – říjen dynamickým odběrem na sledované ukazatele ropných látek: C10-C40 (první odběr se provede před naplněním nadzemní nádrže čerpací stanice), ii) výsledky rozborů jsou předávány krajskému úřadu každoročně ve zprávě o plnění podmínek integrovaného povolení. k) provozovatel oznámí krajskému úřadu ve zprávě o plnění podmínek integrovaného povolení vybudování a zprovoznění oddělené splaškové a dešťové kanalizace.
4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků 4.1. Integrovaným povolením se v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, schvaluje provozní řád zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů „Sklady nebezpečných odpadů (malý a velký sklad)“, který vypracoval Daneš Raich (společnost Marius Pedersen a.s.), v dubnu 2014, 4.2. Integrovaným povolením se v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, schvaluje provozní řád zařízení ke sběru, výkupu a využití ostatních odpadů „Hala třídící a lisovací linky“ a „Hala drtící linky ostatních odpadů“, který vypracoval Daneš Raich (společnost Marius Pedersen a.s.), v květnu 2014, za podmínek pro body 4.1. a 4.2. a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zařízení nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním a provozním programem, používanými technologiemi a schváleným provozním řádem; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zařízení provedena, b) při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při údržbě a odstraňování poruch v zařízení provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozního řádu, c) provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro zařízení a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány technické ochrany životního prostředí.
8
4.3. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) – „Vodohospodářský havarijní plán Marius Pedersen a.s. - Rychnovek“, který vypracovala Ing. Jitka Hájková, v červnu 2014, za podmínek a) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje, aktualizuje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastane změna v provozu zařízení nebo jiná závažná okolnost, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost; bez schválené změny havarijního plánu nesmí být změna v provozu zařízení provedena, b) havarijní plán spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zařízení a je kdykoliv dostupný pro správní orgány působící v ochraně vod.
5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 33 písm. h) zákona o integrované prevenci schvaluje „Základní zpráva“ o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami, kterou vypracoval Mgr. Richard Hampl, K Zeleným domkům 681/24, 148 00 Praha 4 – Kunratice, IČ 71971581, jako odborně způsobilá osoba v sanační geologii, hydrogeologii a geochemii, číslo 1890/2004 (rozhodnutí MŽP č.j. 1435/660/14652/04 ze dne 24. 6. 2004 (dále jen „základní zpráva“). 5.2. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, odstranění případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady dle platné legislativy.
9
Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí dle popsaného stavu v základní zprávě (dále jen „stav dle základní zprávy“). Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, že zařízení způsobilo oproti stavu dle základní zprávy významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (oproti stavu dle základní zprávy) (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení.
10
6. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1. Každoročně vždy do 31. března bude vypracována a krajskému úřadu předložena v elektronické nebo písemné podobě souhrnná zpráva dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí rok. 2. Provozovatel zařízení je dále povinen: a) písemně ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení, b) neprodleně oznámit krajskému úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení a bezodkladně nejpozději do 1 měsíce od této skutečnosti doručit krajskému úřadu písemný návrh nápravných opatření, c) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu stanovených tímto rozhodnutím.
III. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. e) zákona o integrované prevenci krajský úřad nahrazuje rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1.
Souhlas ke skladům, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod dle ust. § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a souhlas s provozním řádem dle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3.
Souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů a souhlas s provozním řádem dle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.
11
IV. V souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci krajský úřad ruší následující pravomocná rozhodnutí, vyjádření a stanoviska: − Souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a soustřeďování nebezpečného odpadu a souhlas s provozním řádem pro „Shromažďovací místo nebezpečných odpadů – Dopravně recyklační areál Rychnovek“, vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 1446/ZP/2014/Kv-3, dne 10. 3. 2014. − Rozhodnutí o schválení plánu pro případ havárie v ochraně vod (havarijní plán) – pro shromažďovací místo nebezpečných odpadů v Dopravně recyklačním areálu Rychnovek, vydal Městský úřad Jaroměř pod č.j. OŽP-1360-2/2014-Jn-J, dne 1. 4. 2014.
V. Souhlas k upuštění od odděleného shromažďování podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, krajský úřad postupem podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o integrované prevenci z a m í t á.
Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 11. června 2014 od provozovatele zařízení společnosti Marius Pedersen a.s., Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové, s přiděleným IČ 42194920 žádost o vydání integrovaného povolení k provozu zařízení „Dopravně recyklační areál Rychnovek“. Krajský úřad následně oznámil v souladu s ust. § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájení řízení o vydání integrovaného povolení a postoupil dne 16. června 2014 žádost všem známým účastníkům řízení a dotčeným správním úřadům k vyjádření. Krajský úřad dále v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 zákona o integrované prevenci oznámil zveřejnění stručného shrnutí údajů o zařízení (dále jen „stručné shrnutí údajů“) všeobecně srozumitelným způsobem podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci na internetu prostřednictvím informačního systému integrované prevence (www.env.cz/www/ippc.nsf) a na své úřední desce na dobu 30 dnů. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 13 zákona o integrované prevenci o vydání integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.
12
b) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o vydání integrovaného povolení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 30 dnů svá vyjádření. Zároveň se v souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o integrované povolení vyjádřili: − Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne 23. 6. 2014 – bez připomínek, − Povodí Labe, s.p., dne 7. 7. 2014 – bez zásadních připomínek, − Česká inspekce životního prostředí, dne 9. 7. 2014 – bez zásadních připomínek, − Královéhradecký kraj, dne 11. 7. 2014 – bez připomínek, − Městský úřad Jaroměř, odbor životního prostředí, dne 16. 7. 2014 – bez zásadních připomínek, − CENIA, odborně způsobilá osoba, dne 18. 7. 2014 – bez zásadních připomínek. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Oddělení ochrany ovzduší: V předložené žádosti o vydání integrovaného povolení je uveden seznam přijímaných nebezpečných odpadů do skladu odpadu Rychnovek, a to včetně odpadu s katalogovým číslem 160211 „Vyřazená zařízení obsahující regulované látky a fluorované skleníkové plyny“. Pro tato zařízení jsou upraveny podmínky pro sběr za účelem jejich zneškodnění podle bodu 2.1.2. přílohy č. 4 k vyhlášce č. 257/2012 Sb. Odběr chladicích zařízení je nutné provést způsobem vylučujícím poškození zařízení, které by způsobilo únik látek ohrožujících životní prostředí. Především je třeba vyloučit poškození chladicího okruhu. Přijatá chladicí zařízení je nutné evidovat podle množství jednotlivých typů, regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů a druhu izolace. Zařízení je nutné kontrolovat, zda nejsou mechanicky poškozena a rozsah poškození písemně zaznamenat. Je nutné sestavit seznam závažných poškození podle vzoru formuláře uvedené ve výše uvedené příloze. Uskladnění přijatých chladicích zařízení je nutné provést s přihlédnutím k právní úpravě ochrany vod, tedy zejména požadavkům na záchytnou vanu. Skladování je nutné zajistit tak, aby bylo vyloučeno poškození chladicích zařízení, jež by ztížilo nebo znemožnilo další úpravu nebo by způsobilo únik látek ohrožujících životní prostředí. ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, požaduje doplnit do provozního řádu Dopravně recyklačního areálu Rychnovek podmínky pro sběr vyřazených chladicích zařízení, klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel s obsahem regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 257/2012 Sb. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem. Podmínka nebyla zohledněna. Jedná se o zákonnou podmínku, resp. podmínku upravenou prováděcí vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 257/2012 Sb. k zákonu o ochraně ovzduší, která je obecně platná a provozovatel je povinen se jí řídit, i přestože povinnosti z ní vyplývající nejsou uvedeny v integrovaném povolení ani v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů. V části předmětného zařízení bude docházet k úpravě přijatých plastových odpadů drcením na instalovaném drtiči typu EP 40 PH1 s plnícím zásobníkem. Při drcení plastů mohou vznikat emise tuhých znečišťujících látek (dále jen „TZL“). ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, požaduje doplnit údaje o odsávání znečišťujících látek z prostoru drtiče, o frakcích,
13
které budou vznikat při drcení plastového odpadu. Dále ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, požaduje doplnit výpočet roční emise TZL, aby bylo možné v případě, že se jedná o vyjmenovaný zdroj s roční emisí TZL větší než 5 t, stanovit podmínky provozu drtiče plastů. ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, nemá k přeložené žádosti další připomínky. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem. Podmínka nebyla zohledněna. Drtící zařízení nemá projektově řešen centrální výduch z provozní haly. Vypouštění případných emisí TZL do ovzduší z drtiče odpadu je prováděno prostřednictvím cyklónového odlučovače a navazujícího látkového odlučovače zn. CUMA s vyústěním do pracovního prostředí, nikoliv do vnějšího ovzduší. Dle sdělení provozovatele však neodpovídá roční emise (emise na úrovni emisního limitu) dle projektovaného výkonu a předpokládanému využití provozní doby kategorii vyjmenovaný ostatní zdroj s roční emisí TZL překračující 5 t dle přílohy 2 bodu 11.1 zákona o ochraně ovzduší. Provozovatel doložil technickou dokumentaci odlučovače CUMA od výrobce společnosti CIPRES FILTR BRNO, s.r.o, ze které vyplývá garantovaná koncentrace odlučovače na úrovni 1- 10 mg/m3 (výrobce uvádí i koncentraci nižší do 5 mg/m3 ověřenou měřením). Provozovatel má za to, že s ohledem na roční množství zpracovávaného odpadu (cca 350 tun) a vysokou účinnost odlučovače TZL se nejedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší a zařadil zdroj jako nevyjmenovaný. Provozovatel v žádosti o integrované povolení nežádá o povolení provozu tohoto zdroje znečišťování ovzduší. Krajský úřad orgán integrované prevence v této souvislosti provozovatele upozorňuje, že v případě že provozovatel uvažuje záměr umístění zdroje znečišťování ovzduší splňující na základě projektovaného výkonu a předpokládaného využití provozní doby kategorii vyjmenovaný ostatní zdroj s roční emisí TZL překračující 5 t dle přílohy 2 bodu 11.1 zákona o ochraně ovzduší, je povinen o povolení zdroje znečišťování ovzduší požádat krajský úřad postupem zákona o integrované prevenci podle ust. § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší.
Oddělení odpadového hospodářství: Dle údajů uvedených v předložené žádosti integrovaného povolení (dále také jen „žádosti“) bude zařízení DRA sloužit ke skladování odpadů kategorie ostatní a kategorie nebezpečný a k úpravě odpadů kategorie ostatní. V souvislosti s tím bude provedena rekonstrukce stávajících objektů, aby byly vhodné k navrženému účelu (sklad nebezpečných odpadů, třídící a lisovací linky, parkovací plochy, skladovací plochy, administrativní objekt, dispečink) a nově zbudovány objekty (čerpací stanice na naftu, přístupová komunikace, mostová váha, oplocení a vodovodní přípojka). Z kapitoly 6.1 „Technické jednotky s činností podle přílohy č. 1 zákona o IP“ vyplývá, že hlavní činností je „Sklad nebezpečných a ostatních odpadů“, jehož celková roční projektovaná kapacita je stanovena na 1150 tun/rok (z toho 550 t nebezpečných odpadů, 250 t odpadů kategorie ostatní a 350 t vyřazených použitých elektrozařízení – režim zpětného odběru (dále také jen „ZOV“)). Okamžitá kapacita je stanovena na 300 tun (z toho 120 t nebezpečných odpadů, 100 tun odpadů kategorie ostatní a 80 tun vyřazených elektrozařízení v režimu ZOV). Přímo spojenými činnostmi je třídící a lisovací linka (využívání a úprava odpadů (mechanicko – fyzikální úprava – ruční přetřídění) s projektovanou kapacitou 7000 t odpadů/rok a okamžitou kapacitou 300 tun), na které budou využívány pouze odpady kategorie ostatní. Dalšími souvisejícími činnostmi je příjem a evidence odpadů do zařízení (způsob příjmu odpadů do zařízení bude prováděn v souladu s údaji uvedenými v jednotlivých provozních řádech (dále také jen „PŘ“) zařízení: „Sklad nebezpečných odpadů“ (dále také jen „sklad NO“), „Třídírna a drtírna odpadů“ a „Sklady ostatních odpadů a manipulační plochy“); skladování odpadů kategorie ostatní (činnost prováděná ve skladu ostatních odpadů a manipulačních plochách a zčásti ve skladu NO); úprava přijatých odpadů (oddělené shromažďování dle druhů a jejich pozdější úprava: vyseparování nežádoucích příměsí, třídění, mechanicko – fyzikální úprava – lisování (výstup
14
v režimu upraveného odpadu); drcení včetně recyklace tvrdých plastů (výstup v režimu certifikovaného výrobku – plastová drť s produkcí 350 t/rok, popř. upravený odpad). Shromažďování nebo soustřeďování odpadů 3 dle předložené žádosti bude probíhat jednak ve skladu NO (součástí je sklad na pevné odpady, sklad na tekuté odpady, temperovaný sklad na tekuté odpady (emulze), sklad na hořlavé odpady a sklad na žíraviny) a dále ve skladu odpadů kategorie ostatní a v rámci manipulačních ploch a třídící plochy odpadů a třídírny. Ke shromažďování a soustřeďování odpadů budou využity různé shromažďovací prostředky (zejména kontejnery, IBC, sudy a velkoobjemové kontejnery). Tyto shromažďovací prostředky musí splňovat základní technické požadavky určené příslušnými právními předpisy. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v popisu zařízení, v havarijním plánu v ochraně vod a v provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Součástí žádosti (viz kapitola 11.1 a 11.2) je seznam přijímaných a produkovaných odpadů. Ze žádosti vyplývá, že zařízení DRA bude pravděpodobně i místem zpětného odběru použitých elektrozařízení, kdy seznam těchto použitých elektrozařízení do zařízení vstupujících a vystupujících je uveden v příloze č. 2 PŘ „Sklad NO“. Sklad NO v kontextu výše uvedeného tak bude pravděpodobně místem zpětného odběru použitých elektrozařízení. ČIŽP konstatuje, že tato skutečnost však není v tomto PŘ jednoznačně uvedena; zároveň se lze také jen domnívat, že využívání těchto elektrozařízení nebude v zařízení prováděno. Žádné další informace ohledně zpětného odběru použitých elektrozařízení nebyly v žádosti ani v předmětném PŘ uvedeny. V souvislosti s tím ČIŽP konstatuje, že součástí podkladů nebyl ani žádný dokument, z něhož by bylo zřejmé, že provozovatel zařízení DRA má uzavřenou smlouvu s příslušným kolektivním systémem a tento areál spadá do seznamu sběrných míst vybraných použitých elektrozařízení. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů. Dle sdělení provozovatele v zařízení nedochází k využívání elektrozařízení, je pouze místem zpětného odběru, provozovatel má uzavřenou smlouvu s příslušným kolektivním systémem. Zároveň ČIŽP upozorňuje, že v přehledu produkovaných odpadů jsou uváděny i komodity, na které se vztahuje ZOV (oleje, akumulátory atd., pokud nejsou produkovány vytříděním z dodaných odpadů, ale např. opravou vozidel či dalších manipulačních prostředků provozovatelem apod.). ČIŽP upozorňuje, že pokud budou provozem zařízení produkovány i další druhy odpadů, které nejsou v žádosti uvedeny, je nutno i s nimi nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o odpadech“). Připomínka byla projednána s provozovatelem. Na provozovatele se vztahuje povinnost předávání odpadů vzniklých provozem zařízení (např. odpadní oleje, akumulátory z provozu strojů a při údržbě zařízení) oprávněné osobě a vést k tomu příslušnou evidenci a doklady v souladu se zákonem o odpadech. Provozovatel zařízení je v tomto případě původcem odpadů dle ust. § 4 písm. w) zákona o odpadech. Dle údajů uvedených v žádosti bude pravděpodobně vyrobená plastová drť (vyrobená podrcením tvrdých plastů z automobilového průmyslu) certifikovaným výrobkem – viz výše. ČIŽP uvádí, že součástí podkladů žádosti nebyl žádný dokument, z něhož by tato skutečnost jednoznačně vyplývala. V souvislosti s tím ČIŽP upozorňuje, že na straně č. 77 předložené žádosti je uvedeno, že vyrobená plastová drť (pravděpodobně charakteru výrobku) bude umístěna ve skladu, tj. objektu S004. Objekt S004 není v této žádosti přesně specifikován, pouze je definován jako sklad výrobků – drcených plastů. Ze žádosti ani příslušného PŘ 15
zařízení jednoznačně nevyplývá, s jakým charakterem plastové drtě a za jakých podmínek bude s výstupem ze zařízení drtírna nakládáno v režimu výrobku (lze se domnívat, že v režimu výrobku bude nakládáno s plastovou drtí z tvrdých plastů). Ze žádosti pouze jednoznačně vyplývá, že v režimu odpadů bude nakládáno s výstupem z lisovacího zařízení. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Pokud v zařízení dojde využíváním odpadu ke vzniku certifikovaného výrobku, je provozovatel povinen tento výrobek takto označit (barevně, tvarově, způsobem skladování a soustřeďování odlišitelně od odpadů i vzájemně jeden od druhého) dle bodu 2.2 písm. b) integrovaného povolení a zavést do provozních záznamů a sledovat množství takto vzniklého výrobku z odpadu dle bodu 3 písm. f) integrovaného povolení. ČIŽP se zároveň seznámila i s přiloženými PŘ jednotlivých zařízení, které byly součástí předložené žádosti. Přílohou byl i PŘ „Shromažďovací místo nebezpečných odpadů“, který však není podkladem žádosti a provoz tohoto zařízení je již schválen samostatným rozhodnutím příslušného krajského úřadu. ČIŽP se v kontextu všech poskytnutých informací domnívá, že zprovozněním zařízení DRA bude pravděpodobně toto předmětné zařízení zahrnuto pod provoz zařízení „Sklad NO“, a to s ohledem na jeho umístění (pozemek parc. č. 430, k.ú. Rychnovek, který je součástí návrhu PŘ zařízení Skladu NO). ČIŽP požaduje tuto skutečnost v dalších navazujících řízeních upřesnit. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v bodě 2.1 integrovaného povolení. V současné době platný souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a soustřeďování nebezpečného odpadu a souhlas s provozním řádem pro „Shromažďovací místo nebezpečných odpadů – Dopravně recyklační areál Rychnovek“, který vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 1446/ZP/2014/Kv-3, dne 10. 3. 2014 se výrokem IV. Integrovaného povolení zrušuje a nahrazuje bodem 2.1 integrovaného povolení. Bližším prostudováním jednotlivých PŘ, které jsou podkladem žádosti, ČIŽP upozorňuje na pravděpodobné nesrovnalosti v kontextu informací týkajících se kapacitních údajů uvedených v žádosti (kapitola 6.1., podskupina 6.1.1.1. na straně č. 21 žádosti) s údaji 4 uvedenými v kapitole A.1.11 „Základní kapacitní parametry“ PŘ „Sklad NO“ a PŘ „Sklady ostatních odpadů a manipulační plochy“, a to zejména jak do druhu skladovaných odpadů tak do jejich množství. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v integrovaném povolení v popisu zařízení s uvedením okamžitých a ročních kapacit jednotlivých částí zařízení. V provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů rovněž došlo k upřesnění nejednotnosti kapacit zařízení tak, aby se shodovaly s popisem zařízení v integrovaném povolení. ČIŽP v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb. upozorňuje, že výše uvedené sklady jsou jednotlivými zařízení a za každé provozované zařízení (v kontextu výše uvedeného celkem 3), je nutno zpracovat samostatné hlášení. Zároveň ČIŽP upozorňuje, že při předání odpadů ze zařízení „Třídírna a drtírna odpadů“ do zařízení „Sklady ostatních odpadů a manipulační plochy“ (slouží zejména k uložení odpadům vytříděných a slisovaných ve třídírně anebo podrcených v drtírně (nutno upřesnit, zda v režimu odpadů nebo i výrobků v kontextu výše uvedeného objektu S004) je nutné tyto odpady při předání a převzetí mezi jednotlivými zařízeními evidovat a dokladovat jejich kvalitu pro příjem do zařízení v kontextu kap. D1.2 a D1.3. PŘ „Sklady ostatních odpadů a manipulační plochy“. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna částečně v integrovaném povolení v bodě 2.1 a 2.2 integrovaného povolení a v provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Krajský úřad 16
s této souvislosti uvádí, že souhlas k provozování zařízení a souhlas s provozním řádem vydaný podle ust. § 14 odst. 1 zákona o odpadech se netýká skladování ostatních odpadů ani skladování certifikovaných výrobků, proto není skladování blíže upřesněno v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatního odpadu. To se samozřejmě netýká krátkodobého soustřeďování a shromažďování ostatního odpadu, přijatého do zařízení, které je v provozním řádu uvedeno. Provozovatel v rámci žádosti požádal i o souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů, a to odpadů vytříděných a převzatých (pravděpodobně těch, které nejsou dále využitelné), které budou předávány na řízenou skládku odpadů do Křovic s tím, že budou odpady evidovány samostatně. Provozovatel žádá o 2 skupiny odpadů, a to o skupinu tvořenou směsí odpadů určených na technické zabezpečení skládky a dále o skupinu tvořenou směsí odpadů určenou k odstranění (přehled odpadů uvedených pro jednotlivé skupiny je v žádosti uveden). ČIŽP k udělení souhlasu nemá výraznějších připomínek. Pouze s ohledem na závazně stanovenou hierarchii způsobů nakládání s odpady upozorňuje na skutečnost, že musí být podrobně zdokladovány, že se jedná o odpady, které nelze žádným dostupným způsobem využít (materiálově, energeticky). Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však zohledněna v integrovaném povolení. Žádost provozovatele o souhlas k upuštění od odděleného shromažďování odpadů se dotýká jak zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů dle ust. § 18 odst. 2 zákona o odpadech, tak také původce (provozovatele) dle ust. § 16 odst. 2 zákona o odpadech. Z obsahu žádosti i z charakteru odpadů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k upuštění od odděleného shromažďování však jednoznačně nevyplývá o jaký souhlas se jedná, protože v žádosti je uvedeno, že se jedná o odpady vytříděné a převzaté. Nejde tedy pouze o odpady vzniklé provozem zařízení k využívání odpadů, u kterých je původcem provozovatel zařízení, ale také o odpady převzaté od jiných původců. Navíc dle druhů odpadu, u kterých provozovatel žádá o souhlas, a dle jejich charakteru se spíše jedná o odpady jiné než takové, které vznikly provozovateli (původci) provozem zařízení. Krajský úřad, orgán integrované prevence, k výše uvedenému dále uvádí, že jako orgán integrované prevence nahrazuje, resp. vydává souhlas, dle společných ustanovení v § 82 odst. 2 zákona o odpadech: „Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 6, souhlas podle § 48a písm. b), § 50 odst. 2, § 51 odst. 1 a § 52, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d)“ postupem podle zákona o integrované prevenci. Výše uvedené souhlasy a vyjádření se nevydají podle zákona o odpadech, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování podle ust. § 18 odst. 2 zákona o odpadech, však výše uvedený výčet nezahrnuje, a proto ho krajský úřad postupem podle zákona o integrované prevenci nevydá. Krajský úřad orgán integrované prevence tuto část žádosti o udělení souhlasu zamítl a souhlas nevydal. Blíže je tato připomínka vypořádána níže v písmenu M (str. 33). V závěru máme připomínku k použité terminologii, která není platná na úseku nakládání s odpady. Dále upozorňujeme na skutečnost, že ustanovení § 11 odst. 3 zákona o odpadech, na které se zpracovatel odkazuje, bylo zrušeno novelou zákona o odpadech, a to zákonem č. 154/2010 Sb., a nahrazeno ustanovením § 9a zákona o odpadech. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů.
17
Městský úřad Jaroměř Připomínky: Z hlediska vodního hospodářství: Pro výše uvedený záměr byly vydány vodoprávní souhlasy č.j. OŽP-2391-4/2013-Hř,Vn,Jn-V ze dne 24. 07. 2013 ke stavební úpravě a opravě objektů SO 01, SO 02, SO 03, SO 04 (pro územní řízení) a č.j. OŽP-3385-3/2013-Hř,Tu,Vn ze dne 08.10.2013 k úpravě objektů SO 01, SO 02, SO 03, SO 04, SO 06“. Pokud dojde k nahrazení těchto souhlasů, požaduje správní úřad podmínky souhlasů zapracovat do integrovaného povolení: č.j. OŽP-2391-4/2013-Hř,Vn,Jn-V 1. Podlaha ve skladu NO a v provozní hale bude odolná skladovaným (ropným, chemickým) látkám a vstupní otvory budou zajištěny izolovanými prahy. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodě 1.1 integrovaného povolení. 2. Ke skladu NO nebude přiveden rozvod technologické vody. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Krajský úřad tuto připomínku nezohlednil v integrovaném povolení s ohledem na její možné uplatnění v navazujícím stavebním řízení. 3. Ke kolaudaci bude předložen protokol o vodotěsnosti záchytné vany ve skladu NO. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodě 1.1 integrovaného povolení. 4. Před vydáním stavebního povolení budou předloženy hydrotechnické výpočty odlučovače lehkých kapalin z rozšířené manipulační plochy za provozní halou a situace způsobu napojení OLK na areálovou kanalizaci. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna částečně v havarijním plánu v ochraně vod. Blíže se touto podmínkou bude zabývat příslušný vodoprávní úřad (Městský úřad Jaroměř) a projektant kanalizace. 5. Čerpací stanice pohonných hmot bude provedena v souladu s ČSN 650201 a ČSN 650202, tzn. zejména manipulační (výdejní, stáčecí) plocha bude vyspádována do záchytné jímky min. 5 m3, ohraničená a nepropustná s izolací odolnou průniku ropných látek, zastřešená. 6. Nádrž a záchytná jímka bude vybavena akustickou a optickou signalizací max. hladiny. Připomínka 5 a 6 byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodu 1.2 integrovaného povolení. Bližší projektové řešení uvádí technická správa „SO08 – Čerpací stanice“, kterou vypracoval R. Durda a Ing. Hloušek CSc v červnu 2013 (aktualizace 12/2013) pod zakázkovým číslem 1202, která výše uvedené požadavky zohledňuje. V technické zprávě je mimo jiné (řešení zastřešení, nepropustnost podlahy) uvedeno, že čerpací stanice je typizovaným výrobkem splňujícím kritéria na těsnost a pevnost s ochranou proti úniku ropných produktů do meziplášťového prostoru dle ČSN EN 13160-1, přičemž vnější plášť plní funkci havarijní jímky dle ČSN 650201. Rovněž je zde uvedeno (v postupu instalace) umístění vhodného zařízení pro zjišťování netěsností (např. sonda, mechanický indikátor), bližší a konkrétnější volbu uvedeného zařízení popř. jejich kombinaci však technická zpráva neuvádí, proto krajský úřad považuje za vhodné konkrétní řešení signalizace netěsnosti uvést. 7. Ke kolaudaci stavby bude předložen protokol zpracovaný oprávněnou osobou (vyhláška 450/2005 Sb.) o těsnosti nádrže PHM a záchytné jímky. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodu 1.2 integrovaného povolení. 8. Vliv provozu čerpací stanice pohonných hmot na kvalitu podzemních vod bude monitorován odběrem kontrolních vzorků podzemních vod: Místo odběru vzorků: monitorovací vrt dle projektové dokumentace (Hanuš, Landa) z 07/2013. Četnost odběru: 1 x ročně v období květen – říjen. 18
Způsob odběru: dynamický. Před každým odběrem musí být zaznamenána úroveň hladiny od odměrného bodu a vedena dokumentace dynamického odběru (délka čerpání, čerpané množství, snížení hladiny na konci čerpání). Sledované ukazatele: C10-C40. 9. Odběry kontrolních vzorků podzemní vody musí být provedeny odborně způsobilou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání v tomto oboru. 10. Rozbory odebraných vzorků musí být prováděny validovanými metodami a podle platných technických norem. 11. Výsledky rozborů budou každoročně do 15. února předávány správnímu úřadu. 12. Okolí vrtu je třeba vydláždit a vyspádovat od vrtu do vzdálenosti 2 m. 13. První kontrolní odběr vzorku podzemní vody bude proveden ještě před naplněním nádrže Bencalor, výsledek bude předložen správnímu úřadu před vydáním kolaudačního souhlasu. Připomínka (7 až 13) byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodu 3 písm. j) integrovaného povolení. 14. Okolí studny je třeba upravit podle ČSN 755115 Jímání podzemní vody, zejména zajistit vydláždění a vyspádování okolí studny do vzdálenosti 2 m. 15. Plocha do vzdálenosti 10 m od studny nesmí být znečišťována a nesmí na ní být vykonávány žádné činnosti, které by zhoršovaly jakost vod. S ohledem na charakter využití areálu požaduje správní úřad oplocení jímacího objektu. Připomínky (14, 15) byly projednány s provozovatelem, nebyly však v integrovaném povolení zohledněny. Krajský úřad, orgán integrované prevence, nahrazuje, resp. vydává povolení, souhlas, atd., dle společných ustanovení § 126 odst. 5 zákona o vodách: „Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) zákona o vodách se nevydají, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci“ postupem podle zákona o integrované prevenci. Krajský úřad, orgán integrované prevence, není dle výše uvedených ustanovení ani dle příslušných ustanovení stavebního zákona (ve společných ustanovení není uveden postup nahrazení podle zákona o integrované prevenci) kompetentní jako speciální stavební úřad (vodoprávní) ani jako vodoprávní úřad ke stanovení ochranného pásma vodního zdroje ani ke stavbě a jejího provádění u vodních děl. Blíže se touto problematikou bude zabývat příslušný vodoprávní a speciální stavební úřad dle ust. § 15 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), tj. Městský úřad Jaroměř. 16. Ke kolaudaci stavby bude předložen schválený havarijní plán DRA. č.j. OŽP-33853/2013-Hř,Tu,Vn. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodu 4.3 integrovaného povolení. Krajský úřad v integrovaném povolení schválil havarijní plán v ochraně vod vypracovaný dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. postupem podle zákona o integrované prevenci a zároveň zrušil ve výroku IV. Integrovaného povolení rozhodnutí o schválení plánu pro případ havárie v ochraně vod (havarijní plán) – pro shromažďovací místo nebezpečných odpadů v Dopravně recyklačním areálu Rychnovek, které vydal Městský úřad Jaroměř pod č.j. OŽP-1360-2/2014-Jn-J, dne 1. 4. 2014. č.j. OŽP-3385-3/2013-Hř,Tu,Vn 1. Podlaha ve skladu NO a v provozní hale bude odolná skladovaným (ropným, chemickým) látkám a vstupní otvory budou zajištěny izolovanými prahy. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodě 1.1 integrovaného povolení. 2. V objektu vodárny nebudou ani během stavebních prací skladovány látky, které by mohly
19
ohrozit jakost podzemních vod. Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však v integrovaném povolení zohledněna. Dle sdělení provozovatele je s ohledem na charakter stavebních prací ohrožení jakosti podzemních vod skladováním těchto látek vyloučeno. Uživatelé závadných látek s nimi nakládají tak, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1 vodního zákona), a řídí se při tom výstražnými symboly, uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny pro bezpečné zacházení s nimi. V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody dle ust. § 2 vyhlášky č. 450/2005 Sb., má uživatel závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení. 3. Odvedení splaškových vod (od 3 vpustí technologie) bude provedeno napojením na venkovní chráničku DN 200 mm (budoucí splašková kanalizace), která bude dočasně přepojena na stávající jednotnou kanalizaci. Po vybudování splaškové kanalizace v obci Rychnovek bude propojení zrušeno, areálová jednotná kanalizace bude fungovat pouze jako dešťová a technologické vpusti budou napojeny na splaškovou kanalizaci. Připomínka byla projednána s provozovatelem a byla zohledněna částečně v bodu 3 písm. k) integrovaného povolení. Z hlediska odpadového hospodářství: Z hlediska odpadového hospodářství musí být s odpady ze stavby naloženo v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Doklady o likvidaci odpadů osobou oprávněnou budou předloženy nejpozději ke kolaudaci stavby. DRA Rychnovek jako zařízení podle § 14 odst. 1 lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a souhlas s jeho provozním řádem. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v bodě 2.1 a 2.2 integrovaného povolení v plném rozsahu. V současné době platný souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a soustřeďování nebezpečného odpadu a souhlas s provozním řádem pro „Shromažďovací místo nebezpečných odpadů – Dopravně recyklační areál Rychnovek“, který vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 1446/ZP/2014/Kv-3, dne 10. 3. 2014 se výrokem IV. Integrovaného povolení zrušuje a nahrazuje bodem 2.1 integrovaného povolení. Z hlediska ochrany ovzduší: Čerpací stanice na skladování nafty je stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší. Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje jsou uvedeny v § 17 zákona č. 201/2012 o ochraně ovzduší, v platném znění. Správní úřad souhlasí s umístěním tohoto zdroje znečišťování ovzduší. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Krajský úřad jako příslušný úřad v ochraně ovzduší uvádí, že čerpací stanice na motorovou naftu je stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší, není však uvedena jako vyjmenovaný zdroj dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší, proto nevyžaduje povolení k provozu krajským úřadem orgánem ochrany ovzduší.
20
CENIA, česká informační agentura životního prostředí Připomínky: Ovzduší Při manipulaci a veškerém nakládání s odpady bude zabezpečeno, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování okolí zápachem a prašností a k úletům odpadů po a mimo areál. Zapáchající a prašné odpady, těkavé organické látky a použité sanační prostředky budou ukládány pouze do uzavřených nádob nebo v případě prašných odpadů budou nádoby alespoň překryty např. plachtou. Všechny zpevněné plochy budou udržovány v takovém stavu, aby nebyly zdrojem druhotné prašnosti (mechanická očista, skrápění). Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna částečně v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Tato podmínka je obecně platná, a proto nebyla blíže zohledněna v závazných podmínkách integrovaného povolení. Provozovatel je samozřejmě povinen předcházet emisím prachu, pachu, případnému úletu odpadů, popř. omezovat vnikající emise pokud provozuje stacionární zdroj (ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost), který znečišťuje nebo by mohl znečišťovat, tj. vnášet emise do ovzduší dle ust. § 1 odst. 1 a § 2 zákona o ochraně ovzduší. Provozovatel s odpady, které by mohly vykazovat pachové nebo prachové emise do ovzduší, popř. úlet odpadů, nakládá v uzavřených nádobách a kontejnerech, tak jak je stanoveno v provozních řádech pro zařízení k sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů, a zařízení k sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Dle sdělení provozovatele, nepředpokládá vzhledem k charakteru a druhu přijímaných odpadů do zařízení (např. vytříděné průmyslové a komunální plasty, papír, nebezpečné odpady – odpadní oleje a emulze) a s ohledem na způsob nakládání s nimi (uzavřené nádoby, uzavřené sklady) vznik emisí, které dle ust. § 2 písm. b) zákona o ochraně ovzduší obtěžují zápachem, popř. že bude provozem zařízení docházet k úletu odpadů či ke vzniku emisí TZL (prach).
Voda Stav odlučovačů lehkých kapalin bude kontrolován prokazatelně každý kalendářní měsíc, o stavu budou vedeny záznamy do provozního deníku. Zohledněno v plném rozsahu v bodě 3 písm. d) a e) integrovaného povolení. Podzemní havarijní jímka u výdejní plochy PHM bude nejpozději při zaplnění z 80 % odčerpána; minimálně jednou za měsíc bude kontrolována funkčnost signalizace stavu kapaliny v jímce nebo bude stav kapaliny v jímce kontrolován vizuálně. Zohledněno v bodě 1.2 integrovaného povolení v plném rozsahu. Nadzemní nádrž na motorovou naftu a dvouplášťová podzemní nádrž na úkapy je před uvedením do provozu vybavena akustickou a optickou signalizací max. hladiny, která provozovateli signalizuje mezní naplnění nádrží, případně nutnost jejich odčerpání. Umístění nádoby na kapalný nebezpečný odpad lze uskutečnit pouze na záchytnou vanu minimálně stejného objemu. Nádoby na kapalné odpady budou na záchytné vany ukládány takovým způsobem, aby nepřesahovaly půdorys této vany. Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů. Tato podmínka je obecně platná, a proto nebyla blíže zohledněna v závazných podmínkách integrovaného povolení.
21
Hluk, vibrace a neionizující záření Dodržovat hygienické limity ekvivalentní hladiny akustického tlaku A stanovené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru): Denní doba Noční doba
50 dB (6,00 až 22,00). 40 dB (22,00 až 6,00).
Při manipulaci s odpady trvale zabezpečit, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování okolí hlukem. Podmínka nebyla zohledněna. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem. Jedná se o zákonnou podmínku, která je obecně platná, i přestože není uvedena v integrovaném povolení dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platným nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V případě, že nelze z vážných důvodů hygienické limity hluku dodržet, krajský úřad postupem podle zákona o integrované prevenci stanoví na časově omezenou dobu v integrovaném povolení hygienické limity hluku a další podmínky provozu zařízení z hlediska ochrany před hlukem na základě závazného stanoviska krajské hygienické stanice, jako orgánu ochrany veřejného zdraví. Krajský úřad v této souvislosti uvádí, že dne 13.5.2013 bylo Krajskou hygienickou stanicí Královéhradeckého kraje pod č.j. S-KHSHK 9799/2013/2/HOK.HK/Hr vydáno vyjádření k oznámení záměru „DRA Rychnovek“ v rámci procesu EIA s podmínkou, že před uvedením stavby do trvalého provozu bude v chráněném venkovním prostoru staveb nejbližších obytných objektů provedeno kontrolní měření hluku ze stacionárních zdrojů a dopravy. Nakládání s odpady 1) V jednotlivých částech zařízení provádět nakládání pouze s odpady schválenými pro tyto části zařízení a uvedenými v příslušném PŘ. 2) Veškerou činnost spojenou s nakládáním s odpady provádět jen ve zkolaudovaných objektech a místech k tomu určených provozními řády. 3) V zařízení skladovat pouze takové druhy odpadů, u kterých je prokazatelně zajištěn následný odběr oprávněnou osobou. Nebude-li mít provozovatel odbyt určitých odpadů smluvně zajištěn, musí jejich příjem přerušit. O přerušení příjmu provede zápis do provozního deníku. 4) Odpady určené k odstranění skladovat maximálně po dobu 1 roku a odpady určené k využití skladovat maximálně po dobu 3 let. 5) Disponovat smluvními vztahy k převzetí odpadů vzniklých činností zařízení. 6) Odpady, které nesplňují požadavky pro přijetí, do zařízení nepřijímat a důvod nepřijetí i jejich dodavatele do 7 dnů písemně nahlásit Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru ŽP a zemědělství. 7) Zařízení provozovat tak, aby odpady, se kterými je v zařízení nakládáno, byly zabezpečeny před nežádoucím únikem, znehodnocením a odcizením. 8) Odpady s obsahem azbestu do zařízení přejímat vždy v uzavřených obalech (např. v igelitových pytlích) a nakládat s nimi vždy v tomto uzavřeném obalu. 9) Neskladovat více než dva sudy nad sebou a všude zajistit přístup pro kontrolu. 10) Kaly z čištění odpadních vod přejímat vždy pouze ve stabilizovaném stavu.
22
11) Při změně uložení druhu odpadu ve shromažďovacím prostředku před dalším naplněním tento prostředek vždy řádně vyčistit a v případě nebezpečného odpadu kontejner dekontaminovat. 12) Neumisťovat na jednu záchytnou vanu nádoby s neslučitelnými odpady. 13) Nepřekračovat žádnou uvedenou kapacitu kterékoli části zařízení. 14) Sběrné nádoby vždy řádně označit, sběrné nádoby s nebezpečným odpadem označit katalogovým číslem a názvem odpadu a přiložit identifikační list nebezpečného odpadu. 15) Vést evidenci takovým způsobem, aby byla zajištěna dohledatelnost jednotlivých zásilek odpadů až k jejich úpravě a předání, v případě odpadů ze sběrných dvorů označit sběrné prostředky datem převzetí a specifikací sběrného dvora. 16) Zajistit možnost provozního stanovení základních parametrů kapalných odpadů. Podmínky byly projednány s provozovatelem. Připomínky 1, 2, 3, 4, 7, 10, 13, 14 a 15 jsou zákonné podmínky, které jsou obecně platné, i přestože nejsou uvedeny v integrovaném povolení nebo v provozních řádech zařízení, proto se jimi krajský úřad nebude blíže zabývat. Připomínka 5: Na provozovatele se vztahuje povinnost předávání odpadů vzniklých provozem zařízení (např. odpady z provozu strojů a při údržbě zařízení, popř. vzniklé při třídění odpadu) oprávněné osobě a vést k tomu příslušnou evidenci a doklady v souladu se zákonem o odpadech. Provozovatel zařízení je v tomto případě původcem odpadů dle ust § 4 písm. w) zákona o odpadech. Doklad o předání, resp. převzetí odpadů, oprávněné osobě dle ust. § 4 písm. x) zákona o odpadech je naplněním smluvního vztahu původce a oprávněné osoby a slouží jako doklad o naplnění tohoto vztahu, tj. předání a převzetí odpadu do svého vlastnictví. Připomínka 6: Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Pokud se při příjmu odpadu do zařízení podrobnou kontrolou zjistí, že jeho popis neodpovídá skutečnému stavu a složení takto přijatého odpadu, respektive jeho složení neodpovídá popisu uvedeného v dodacím, identifikačním anebo bezpečnostním listu, provozovatel takovýto odpad do zařízení nepřijme, protože nesplňuje požadavky pro přijetí do zařízení. V případě, že provozovatel zařízení takovýto odpad do zařízení přijme, tj. zaeviduje, a teprve následně zjistí, že jeho popis neodpovídá skutečnému stavu a složení takto přijatého odpadu, respektive jeho složení neodpovídá popisu uvedeného v dodacím, identifikačním anebo bezpečnostním listu neprodleně, nejpozději do 3 dnů písemně oznámí tuto skutečnost, důvod přijetí a dodavatele odpadu přednostně České inspekci životního prostředí (zejména z toho důvodu, že má širší kompetence v působnosti kontroly a případného udělování sankcí dle zákona o odpadech také mimo hranice zařízení) a následně o tomto postupu uvědomí Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor ŽP a zemědělství. Připomínka 8, 9, 11 a 12: Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Připomínka 16: Podmínka byla projednána s provozovatelem, ale nebyla v integrovaném povolení prozatím zohledněna. Zařízení je dle vyjádření odborně způsobilé osoby CENIA v souladu s nejlepšími dostupnými technikami s výjimkou provozní laboratoře, včetně kvalifikovaného pracovníka. Povinnost provozovatele zjišťování popř. provozního stanovení, základních parametrů kapalných odpadů prostřednictví např. provozní laboratoře je dle vyjádření odborně způsobilé osoby CENIA požadovanou podmínkou pro splnění nejlepších dostupných technik (BAT) v zařízení. Krajský úřad v této souvislosti uvádí, že do přijetí
23
rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011. Dle sdělení provozovatele je v souladu s dobrou provozní praxí zavedeno opatření v případě nejistoty, popř. neznámého složení odpadu u původce, ve spolupráci se smluvní laboratoří provádět původci rozbor tohoto odpadu. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti zařízení Předložit povolovacímu orgánu „Plán postupu ukončení provozu“ podléhající schválení všemi dotčenými orgány. Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v bodě 5 integrovaného povolení v plném rozsahu. Ochrana zdraví člověka a ochrana životního prostředí Ruční hasicí přístroje pravidelně kontrolovat 1 x za rok s vystavením dokladu o kontrole provozuschopnosti. Podmínka nebyla zohledněna, netýká se působnosti krajského úřadu v oblasti ochrany životního prostředí a integrované prevence. Školení zaměstnanců týkající se ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel provádět minimálně každý kalendářní rok. Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v havarijním plánu v ochraně vod a v provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. Opatření pro předcházení haváriím Měnit a doplňovat plán havarijních opatření, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen. Průběžně aktualizovat telefonní spojení na osoby pro ohlašování havárií. Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v havarijním plánu v ochraně vod. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Provoz zařízení provádět v souladu se schválenými provozními řády. Všechny pracovníky zařízení prokazatelně seznámit se všemi PŘ zařízení. Všechny změny oproti provoznímu řádu nejpozději do 14 dnů oznámit a projednat s krajským úřadem. V případě havárie postupovat ve smyslu schválených PŘ, plánu havarijních opatření a podle pokynů uvedených na identifikačních listech nebezpečných odpadů. Všechny vzniklé havarijní situace zaznamenávat v provozním deníku zařízení s uvedením: - místa havárie, - časových údajů o vzniku a době trvání havárie, - informované instituce a osoby, - data a způsob provedené likvidace dané havárie, přijatých konkrétních opatření k zamezení vzniku dalších případných havárií. Podmínky byly projednány s provozovatelem a zohledněny v plném rozsahu v havarijním plánu v ochraně vod a v provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. PŘ jsou vypracovány v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Nicméně PŘ by bylo vhodné doplnit. Například v PŘ skladu nebezpečných odpadů není dostatečně řešen způsob odstraňování kapalin v havarijních jímkách, odstraňování úniků z podlah a záchytných kanálků, detailnější popis způsobu vyskladnění odpadů, způsob přejímky kapalných odpadů, způsob skladování použitých sanačních prostředků, specifika sběru nebezpečných odpadů od občanů. Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu
24
v provozních řádech zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů. V případě protipožárních opatření se PŘ v kapitole „Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie“ odkazuje na požární řád. Zároveň je uvedeno, že tento požární řád a začlenění dle požárního nebezpečí nespadá do žádného schvalovacího řízení ve spojitosti s tímto provozním řádem. Nicméně v případě skladu nebezpečných odpadů představuje požár prakticky nejhorší případ negativního vlivu zařízení na ŽP a hlavně zdraví obyvatel. Z těchto důvodů se domníváme, že protipožární opatření patří do řízení o vydání integrovaného povolení a měla by být tato opatření v rámci IP schválena. Podmínka byla projednána s provozovatelem a částečně zohledněna v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a v havarijním plánu. Krajský úřad se s názorem CENIA „že požár má prakticky nejhorší případ negativního vlivu zařízení na ŽP a hlavně zdraví obyvatel“ ztotožňuje, avšak zákonem o integrované prevenci stanovenou kompetenci pro řešení živelné události jako je např. požár, povodně, apod. příslušnými právními předpisy postupem podle zákona o integrované prevenci krajský úřad nemá. Postupy k zabránění emisím nebezpečných látek do půdy a podzemních vod v místě zařízení Každý kalendářní měsíc bude prokazatelně prováděna kontrola stavu podlah ve skladu nebezpečného odpadu a výsledek kontroly bude zaznamenán do provozního deníku. Umístění nebezpečných kapalných odpadů bude prováděno s ohledem na určení ochranného nátěru podlah (tj. např. silné kyseliny pouze do části skladu vybavené protikyselinovým ochranným nátěrem). Podmínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v plném rozsahu v bodě 1.1 integrovaného povolení a v provozním řádu zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů. Další připomínky účastníků řízení a příslušných správních úřadů nebyly v průběhu řízení vzneseny. c) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - závěr zjišťovacího řízení „Dopravně recyklační areál Rychnovek“ dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, č. j. 7584/ZP/2013-Po, ze dne 29. 5. 2013 – „nebude posuzováno“, (viz výše také „EIA“), - žádost o integrované povolení, včetně provozního řádu dle zákona o odpadech pro zařízení k sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů, provozního řádu zařízení k sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů a havarijního plánu v ochraně vod. Součástí žádosti je předložená projektová dokumentace pro stavební povolení, vypracovaná společností Meridin, s.r.o. (HIP Ing. Hloušek CSc), Bratří Štefanů 238, 500 03 Hradec Králové v červenci 2013, aktualizace 12/2013, pod zakázkovým číslem 1202, - obdržené připomínky v průběhu řízení, - závazné stanovisko Městského úřadu Jaroměř, odboru životního prostředí č.j. OŽP -2391-4/2013-Hř,Vn,Jn-V ze dne 24. 7. 2013, - souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a soustřeďování nebezpečného odpadu a souhlas s provozním řádem pro „Shromažďovací místo nebezpečných odpadů – Dopravně recyklační areál Rychnovek“, vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 1446/ZP/2014/Kv-3, dne 10. 3. 2014.
25
Na základě předložené žádosti a obdržených vyjádření krajský úřad vydal integrované povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení a umístění zařízení, výrobní a provozní program včetně používaných technologií Krajský úřad uvedl v této části integrovaného povolení popis zařízení a popis umístění zařízení dle ust. § 13 odst. 3 písm c) zákona o integrované prevenci. Dále blíže popsal jednotlivé provozní i mezní kapacity zařízení s ohledem na výrobní program a používané technologie výroby a pro větší přehlednost účelu zařízení blíže popsal postupy nakládání s odpadem. Kapacita výroby, výrobní program a používané technologie rovněž podrobněji definují zařízení v návaznosti na obecné kapacity zařízení uvedené v závěru zjišťovacího řízení č. j. 7584/ZP/2013-Po, ze dne 29. 5. 2013 dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a z toho plynoucí možný vliv zařízení na životní prostředí, jakož i posouzení případné podstatné, popř. nepodstatné, změny v provozu zařízení dle ust. § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci, která může procesně navazovat. Neméně důležitým aspektem týkající se přesného popisu zařízení a používaných technologií je hledisko aplikace nejlepších dostupných technik (BAT). Krajský úřad v této souvislosti uvádí, že na základě v budoucnu vydaného rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro dané zařízení na úrovni Evropské unie se stanou tyto BAT nejpozději do 4 let od zveřejnění závazné a provozovatel bude povinen je dodržovat dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, písmeno A. Ochrana vod, bod 1.1 integrovaného povolení Krajský úřad vydal v této části závazných podmínek integrovaného povolení vodoprávní souhlas ke skladům, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod dle ust. § 17 odst. 1 písm. b) zákona o vodách, a to k provozu a k zařízení „Sklady nebezpečných odpadů (malý a velký sklad)“ a tento souhlas vázal na podmínky. Krajský úřad při stanovení podmínek přihlédl zejména k závaznému stanovisku Městského úřadu Jaroměř, odboru životního prostředí č.j. OŽP-2391-4/2013-Hř,Vn,Jn-V ze dne 24. 7. 2013, ve kterém jsou stanoveny bližší požadavky na ochranu životního prostředí, zvláště pak ochrana podzemních vod (viz výše obdržené připomínky v průběhu řízení) a k projektové dokumentaci vypracované společností Meridin, s.r.o. (HIP Ing. Hloušek CSc), Bratří Štefanů 238, 500 03 Hradec Králové v červenci 2013, aktualizace 12/2013, pod zakázkovým číslem 1202. Krajský úřad uložil provozovateli ověřovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby nepropustnost podlah, havarijního kanálku a záchytných van a zabezpečit vstupy v místnostech malého a velkého skladu izolovanými prahy a následné ověřovaní a kontroly nepropustnosti skladů dle ust. § 39 odst. 4 písmeno c) a d) zákona o vodách, a vést a uchovávat o tom písemné záznamy dle ust. § 39 odst. 2 písmeno b) zákona o vodách. Krajský úřad platnost souhlasu časově ohraničil na dobu omezenou dle ust. § 17 odst. 2 zákona o vodách a rovněž s ohledem na časově omezený navazující souhlas pro zařízení k sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů (bod 2.1 integrovaného povolení) dle ust. § 14 odst. 1 zákona o odpadech, vydaný rovněž na dobu omezenou, tak aby oba souhlasy byly případně prodlužovány společně, tak jak vyplývá z účelu a způsobu provozu zařízení, kdy ani jeden souhlas nemůže být vydán bez druhého. Časové omezení krajský úřad zvolil na dobu 5 let, kterou považuje za dostatečnou a běžně úřední praxí stanovovanou u takovéhoto typu zařízení, nejen z hlediska prevence k prověření provozní kázně provozovatele, ale i z hlediska dlouhodobé funkčnosti a provozuschopnosti zařízení a jeho ochranných prvků bránících úniku
26
znečisťujících látek do životního prostředí – jedná se o bývalé vojenské sklady a haly, nikoliv nově postavené zařízení, které je stavebně a technicky změněné na zařízení pro nakládání s odpady. Krajský úřad při určení časového omezení rovněž přihlédl k časovému omezení nahrazovaného souhlasu k provozování zařízení ke sběru, výkupu a soustřeďování nebezpečného odpadu a souhlas s provozním řádem pro „Shromažďovací místo nebezpečných odpadů – Dopravně recyklační areál Rychnovek“, vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje pod č.j. 1446/ZP/2014/Kv-3, dne 10. 3. 2014. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, Ochrana vod, bod 1.2 integrovaného povolení Krajský úřad vydal v této části závazných podmínek integrovaného povolení vodoprávní souhlas ke skladům, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod dle ust. § 17 odst. 1 písm. b) zákona o vodách, a to k provozu a k zařízení „Čerpací stanice na motorovou naftu – Bencalor“ a tento souhlas vázal na podmínky. Krajský úřad při stanovení podmínek přihlédl zejména k závaznému stanovisku Městského úřadu Jaroměř, odboru životního prostředí č.j. OŽP-2391-4/2013-Hř,Vn,Jn-V ze dne 24. 7. 2013, ve kterém jsou stanoveny bližší požadavky na ochranu životního prostředí, zvláště pak ochrana podzemních vod (viz výše obdržené připomínky v průběhu řízení). Krajský úřad uložil provozovateli povinnost ověřovat u čerpací stanice prostřednictvím odborně způsobilé osoby těsnost a nepropustnost dvouplášťové nadzemní nádrže na motorovou naftu a dvouplášťové podzemní nádrže na úkapy a funkčnosti snímačů a signalizačního zařízení těsnosti čerpací stanice dle ust. § 39 odst. 4 písmeno c) a d) zákona o vodách, a vést a uchovávat o tom písemné záznamy dle ust. § 39 odst. 2 písmeno b) zákona o vodách. Krajský úřad platnost souhlasu časově ohraničil na dobu omezenou dle ust. § 17 odst. 2 zákona o vodách s ohledem na doporučení výrobce na 20 let životnosti zařízení resp. na základě předložené technické zprávy, která je součástí projektové dokumentace vypracované společností Meridin, s.r.o. (HIP Ing. Hloušek CSc), Bratří Štefanů 238, 500 03 Hradec Králové v červenci 2013, aktualizace 12/2013, pod zakázkovým číslem 1202. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, Nakládání s odpady, bod 2.1 integrovaného povolení Krajský úřad vydal v této části závazných podmínek integrovaného povolení souhlas pro zařízení k sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů a souhlas s provozním řádem dle ust. § 14 odst. 1 zákona o odpadech, který vázal na jedinou podmínku – časové omezení souhlasu na 5 let (odůvodnění viz výše písmeno C). Výroková část II. Závazné podmínky provozu, Nakládání s odpady, bod 2.2 integrovaného povolení Krajský úřad vydal v této části závazných podmínek integrovaného povolení souhlas pro zařízení k sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů a souhlas s provozním řádem dle ust. § 14 odst. 1 zákona o odpadech, který vázal na podmínky. Krajský úřad požaduje jednoznačné a odlišitelné označení certifikovaných výrobků, popř. jejich shromažďovacích prostředků, vyrobených z odpadů, tak aby bylo možné je odlišit jednak od odpadů a jejich shromažďovacích prostředků, ale také mezi sebou v případě certifikovaného výrobku pro materiálové využití a certifikovaného výrobku pro energetické využití, z důvodu provozní přehlednosti a při kontrolní činnosti orgánů statní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Certifikovaný výrobek při odlišitelném označení a zaevidování přestává být odpadem. Nesplní-li využívaný odpad v zařízení stanovená kritéria na certifikovaný výrobek je s ním i nadále nakládáno jako s odpadem (v zařízení i mimo něj). Krajský úřad rovněž
27
provozovateli uložil povinnost v souladu s ust. § 9a odst. 1 zákona o odpadech (hierarchie nakládání s odpady) a v souladu s ust. § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci opatření pro hospodárné využívání surovin a energie přednostně využívat odpady pro materiálové využití (recyklace) před jejich využitím energetickým. V případě odchýlení se od hierarchie způsobů nakládání, tj. provozovatel přednostně využívá odpad k energetickému využití prostřednictvím certifikovaného výrobku, je nutné prokázat, že je to vhodné, a to na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním (odchýlení se od výše uvedené hierarchie způsobu nakládání je nezbytné projednat s krajským úřadem). Časové omezení krajský úřad zvolil na dobu 5 let, kterou považuje za dostatečnou a běžně úřední praxí stanovovanou u takovéhoto typu zařízení, nejen z hlediska prevence k prověření provozní kázně provozovatele, ale i z hlediska dlouhodobé funkčnosti, provozuschopnosti (jedná se o bývalé vojenské sklady a haly, nikoliv nově postavené zařízení, které je stavebně a technicky změněné na zařízení pro nakládání s odpady). Zařízení je z obecného hlediska určeno k zhodnocení (využití materiálové, energetické, snížení objemu odpadů lisováním a jejich úprava drcením za účelem přeměny původcem dále nevyužitelných odpadů na alternativní materiál (recyklace) nebo palivo (energetické využívání). Tomu předchází separace využitelných odpadů. Zřízením takového zařízení, jehož výstupem je obecné snížení množství odpadu v oběhu, tedy dochází k postupnému naplňování stanovených cílů Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3. integrovaného povolení, písmeno a), b) a c) Krajský úřad uložil v souladu s ust. § 39 zákona o vodách a v souladu s ust. § 13 odst. 4 písm. l) zákona o integrované prevenci provozovateli obecnou povinnost provozovat a pravidelně kontrolovat všechny části zařízení včetně mobilních prostředků pro dopravu, tak aby naplněním této povinnosti bylo sníženo riziko znečištění půdy, podzemních vod nebo odpadních nebo srážkových vod na minimum, a vést a uchovávat o tom písemné záznamy dle ust. § 39 odst. 2 písmeno b) zákona o vodách pro provozní kontrolu a kontrolní orgány státní správy. K tomu zabezpečit riziková místa, kde se zachází s látkami závadnými vodám, prostředky a materiály pro zamezení a odstranění jejich úniků, jakož i s nimi zacházet tak, že je zabráněno znečištění půdy, povrchových, podzemních a odpadních vod. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3. integrovaného povolení, písmeno d) a e) Krajský úřad uložil v souladu s ust. § 39 zákona o vodách provozovateli povinnost provozovat, pravidelně kontrolovat a opravovat všechny části odlučovačů lehkých kapalin (ropných látek), tak aby naplněním této povinnosti bylo sníženo riziko znečištění odpadních nebo srážkových vod na minimum, a vést a uchovávat o tom písemné záznamy dle ust. § 39 odst. 2 písmeno b) zákona o vodách pro provozní kontrolu a kontrolní orgány státní správy. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3. integrovaného povolení, písmeno f), g) h) a i) Krajský úřad uložil v souladu s ust. § 9a odst. 1 zákona o odpadech (hierarchie nakládání s odpady) a v souladu s ust. § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci provozovateli opatření pro hospodárné využívání surovin a energie provozovateli sledovat materiálové toky odpadu vstupujícího do a vystupujícího ze zařízení ke sběru, výkupu a využití ostatního odpadu a vypočítávat hmotnostní podíl certifikovaného výrobku (zvlášť k materiálovému, a zvlášť k energetickému využití) v procentech na celkové hmotnosti odpadu vstupujícího do zařízení a s tím související množství nevyužitého odpadu vystupujícího ze zařízení.
28
Z hlediska energetických toků a s tím související efektivnosti využívání odpadů v tomto zařízení na certifikovaný výrobek k energetickému využití (energetické složení odpadů využívaných mínus energetické náklady výroby) pak krajský úřad stanovil monitorování energetických nákladů využívání odpadů. V této souvislosti je nutné poznamenat, že v Královéhradeckém kraji se nenacházejí spalovny komunálních nebo průmyslových odpadů schopné alternativně odstranit některé druhy odpadů. Převoz odpadů vznikajících na území kraje do spaloven komunálního odpadu mimo území kraje a jeho odstranění s nízkým nebo žádným ziskem energie z odpadů (naopak nutno energii spíše dodávat a dále zakalkulovat náklady, emise a jiné ekologické důsledky přepravy odpadů do těchto zařízení, odstranění nespálených zbytků odpadů) a nelze toto hodnotit jako účelné nakládání s odpady v návaznosti na hierarchii nakládání s odpady dle ust. § 9a zákona o odpadech a obecným principem hospodárnosti - úspory energií a přírodních zdrojů. Přes nesporné výhody provedených opatření k úpravě odpadů v zařízení je nutné vyhodnotit energetickou náročnost provozu zařízení (porovnání s jinými způsoby využití, popř. odstranění odpadů), využitelnost vyrobeného paliva a zajištění dostatečného množství vhodného odpadu pro toto využívání odpadů. Rovněž je třeba respektovat ustanovení § 9a odst. 1 zákona o odpadech, kde platí povinnost dodržet hierarchii způsobů nakládání s odpady kde materiálové využití, recyklace, má přednost před využitím energetickým. Mělo by se tedy jednat o odpady přímo nerecyklovatelné, tj. např. kompozitní, znečištěné odpady a obecně odpady, jejichž materiálové využití je nedostupné nebo neekonomické popř. by představovalo větší zátěž pro životní prostředí. V případě odchýlení se od hierarchie způsobů nakládání, tj. provozovatel přednostně využívá odpad k energetickému využití prostřednictvím certifikovaného výrobku, je nutné prokázat, že je to vhodné, a to na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním (odchýlení se od výše uvedené hierarchie způsobu nakládání je nezbytné projednat s krajským úřadem). Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4. integrovaného povolení Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení provozní řády zařízení k sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů a skladování nebezpečných odpadů dle ust. 14 odst. 1 a v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona o odpadech. Krajský úřad schválil provozní řády výše uvedených zařízení v této části integrovaného povolení, nikoliv v části týkající se souhlasů pro nakládání s odpady, s ohledem na stavbu integrovaného povolení a jeho náležitosti. V provozních řádech jsou mimo jiné uvedeny opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci a postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz), poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení) dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. h) zákona o integrované prevenci. Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení z výše uvedených důvodů havarijní plán v ochraně vod dle ust. § 39 odst. 2 písmeno a) a v souladu s ust. § 126 odst. 5 zákona o vodách. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5. integrovaného povolení Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení základní zprávu (§ 4a zákona o integrované prevenci) jako nezbytnou podmínku popisu stavu znečištění půdy a podzemní vody v zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování. Krajský úřad na schválení základní zprávy blíže vázal další podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. § 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení jak při přerušení, tak také při ukončení
29
provozu zařízení s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené z hlediska ochrany životního prostředí krajským úřadem, odborem životního prostředí, orgánem integrované prevence. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 6. integrovaného povolení Krajský úřad stanovil v této části závazných podmínek integrovaného povolení provozovateli povinnost předkládat každoročně zprávu o plnění podmínek integrovaného povolení dle ust. § 16a odst. 1 zákona o integrované prevenci zpracovanou dle přílohy 4 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. Krajský úřad dále stanovil provozovateli zařízení povinnost písemného ohlášení plánované změny v provozu zařízení dle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci, jakož i neprodleně ohlásit mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení a vést nezbytné provozní záznamy požadované integrovaným povolením. Výrok III. Nahrazení rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů Krajský úřad uvedl v této části závazných podmínek integrovaného povolení, které souhlasy a rozhodnutí nahrazuje postupem podle zákona o integrované prevenci, které by byly jinak vydány na základě složkových předpisů v ochraně životního prostředí – ochrana vod a nakládání s odpady. Výrok IV. Zrušení pravomocných rozhodnutí, vyjádření a stanovisek Krajský úřad uvedl v této části závazných podmínek integrovaného povolení, které rozhodnutí a souhlasy se ruší vydáním integrovaného povolení v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Výroková část V. Žádost o udělení souhlasu k upuštění od třídění a odděleného shromažďování podle ust. § 18 odst. 2 zákona o odpadech Krajský úřad žádost provozovatele o souhlas k upuštění od odděleného shromažďování následujících odpadů: Kat. č. odpadu
Kategorie odpadu
Název druhu odpadu
170101
Beton
O
170102
Cihly
O
170103
Tašky a keramické výrobky
O
170107
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
O
191209
Nerosty (např. písek, kameny)
O
030105 040209
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer)
30
O O
070213
Plastový odpad
O
070215
Odpady přísad neuvedené pod číslem 07 02 14
O
070217
Odpady obsahující silikony neuvedené pod číslem 07 02 16
O
080118
Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 17
O
080201
Odpadní práškové barvy
O
080313
Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem 08 03 12
O
080318
Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem 08 03 17
O
080410
Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09
O
090108
Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra
O
100102
Popílek ze spalování uhlí
O
120121
Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20
O
150101
Papírové a lepenkové obaly
O
150102
Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20
O
120121
Plastové obaly
O
150103
Dřevěné obaly
O
150105
Kompozitní obaly
O
150106
Směsné obaly
O
150107
Skleněné obaly
O
150109
Textilní obaly
O
150203
Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02
O
160120
Sklo
O
160122
Součástky jinak blíže neurčené
O
160216
Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15
O
170201
Dřevo
O
170202
Sklo
O
170203
Plasty
O
191201
Papír a lepenka
O
191204
Plasty a kaučuk
O
191205
Sklo
O
31
191208
Textil
O
200101
Papír a lepenka
O
200102
Sklo
O
200128
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27
O
200139
Plasty
O
200301
Směsný komunální odpad
O
200303
Uliční smetky
O
200307
Objemný odpad
O
Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.
pro zařízení zamítl a souhlas neudělil. Krajský úřad má za to, že žádost provozovatele o souhlas k upuštění od odděleného shromažďování odpadů se týká jak ust. § 18 odst. 2 zákona o odpadech: „Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit.“, tak také ust. § 16 odst. 2 zákona o odpadech: „Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy s navazujícími změnami v kompetencích“. Z žádosti i z charakteru odpadů uvedených v žádosti o udělení souhlasu zcela jednoznačně nevyplývá, o jaký souhlas se provozovateli jedná, protože v žádosti je uvedeno, že se jedná o odpady vytříděné a převzaté. Nejde tedy pouze o odpady vzniklé provozem zařízení k využívání odpadů, u kterých je původcem provozovatel zařízení, ale také o odpady převzaté od jiných původců. Navíc dle druhů odpadu, u kterých provozovatel žádá o souhlas, a dle jejich charakteru a množství (žádáno o souhlas pro více než 40 druhů odpadu) se krajský úřad domnívá, že se ve větší míře jedná o odpady jiné než takové, které by vznikly provozovateli (původci) provozem zařízení. Provozovatel v žádosti dále uvádí, že takto odděleně shromážděné odpady bude odvážet na skládku v Křovicích, kde dojde k jejich zneškodnění (odstranění) anebo se použijí na technické zabezpečení skládky s tím, že za tímto účelem budou takto v zařízení předem shromažďovány společně do velkoobjemových kontejnerů (VOK). Krajský úřad v návaznosti na výše uvedené považuje udělení souhlasu k upuštění od třídění za přinejmenším předčasné, protože není možné kvalifikovaně rozhodnout, případné rozhodnutí by bylo zatížené velkou mírou nejistoty, jaké množství a charakter odpadu bude do zařízení přijímán od jiných původců a jaké množství odpadu vznikne samotným provozem zařízení. Krajský úřad proto považuje za nanejvýš vhodné nejprve vyhodnotit kvantitativní a kvalitativní charakter přijímaného odpadu a vzniklého odpadu provozem zařízení. Teprve následně může provozovatel zařízení požádat krajský úřad o vydání souhlasu k upuštění od odděleného shromažďování (jak pro zařízení dle § 18 odst. 1, tak i jako původce dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech) s řádným odůvodněním, kterým zhodnotí veškeré možné způsoby nakládání s takovým odpadem v souladu s hierarchií
32
nakládání s odpady dle ust. § 9a zákona o odpadech a obecným principem hospodárnosti - úspory energií a přírodních zdrojů. Přitom je třeba respektovat v souladu s ustanovením § 9a odst. 1 zákona o odpadech, kde předchází recyklace, popř. materiálové využití, před odstranění odpadu, které je uvedeno až jako poslední způsob hierarchie nakládání s odpady. Mělo by se tedy jednat o odpady přímo nerecyklovatelné, tj. např. kompozitní, znečištěné odpady a obecně odpady, jejichž materiálové nebo jiné využití je nedostupné nebo neekonomické popř. by představovalo větší zátěž pro životní prostředí. V případě odchýlení se od hierarchie způsobů nakládání, je nutné prokázat, že je to vhodné, a to na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním (odchýlení se od výše uvedené hierarchie způsobu nakládání je nezbytné projednat s krajským úřadem). Krajský úřad k výše uvedenému dále sděluje následující. Krajský úřad, orgán integrované prevence, nahrazuje, resp. vydává souhlas, dle společných ustanovení v § 82 odst. 2 zákona o odpadech: „Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 6, souhlas podle § 48a písm. b), § 50 odst. 2, § 51 odst. 1 a § 52, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d)“ postupem podle zákona o integrované prevenci. Výše uvedené souhlasy a vyjádření se nevydají podle zákona o odpadech, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování podle ust. § 18 odst. 2 zákona o odpadech, však výše uvedený výčet nezahrnuje, a proto ho krajský úřad postupem podle zákona o integrované prevenci nevydal a žádost o udělení souhlasu zamítnul. Krajský úřad orgán integrované prevence může vydat pouze souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování dle ust. § 16 odst. 2 zákona o odpadech provozovateli, jako původci tohoto odpadu, pokud tento odpad vzniká provozem zařízení ke sběru, výkupu a skladování nebezpečných odpadů anebo zařízení ke sběru, výkupu a využívání ostatních odpadů, nikoliv prostým příjmem odpadů do zařízení od jiných původců odpadu. Pokud provozovatel požaduje vydání souhlasu k upuštění od třídění a odděleného shromažďování pro zařízení dle ust. § 18 odst. 2 požádá krajský úřad postupem dle zákona o odpadech.
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR.
-otisk úředního razítkaDr. Ing. Richard Veselý vedoucí oddělení EIA a IPPC
33
Účastníci řízení: 1. Marius Pedersen a.s., Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové 2. Obec Rychnovek, Rychnovek 50, 552 25 Rychnovek 3. Královéhradecký kraj, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové -zdeDotčené správní úřady: 1. Městský úřad Jaroměř, Náměstí ČSA 16, 551 01 Jaroměř 2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 3. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové Na vědomí: 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 2. CENIA, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 3. Marius Pedersen a.s., areál skládky Křovice, 518 01 Dobruška
34
