číslo 2 • ročník IV • 3. února 2012
MORAVA
distribuce do stojanů sítě Metropol
MeM_007779
Vp příštím vydání y rozhovor s Dušanem Vitázkem
Miroslav Donutil:
Dvacet let v Brně bylo ohromných
Dvacet let hrál Miroslav Donutil v brněnském Divadle Husa na provázku a stejně dlouhou dobu už jsou jeho domovem prkna Národního divadla v Praze. Fenomenální bavič a vypravěč, který je jedním z nejpopulárnějších českých herců, má herectví v genech. Oba jeho rodiče hráli ochotnické divadlo, dědeček byl nadšeným vypravěčem. Rozhovor pro Metropol, který mají čtenáři k dispozici zdarma ve stojanech, si dlouho rozmýšlel. „Nechci aby se můj obličej někde povaloval,“ tvrdil herec, který svoji tvář propůjčil i reklamě na kloubní preparáty.
MeM_008008
■ Na plakátech brněnského Divadla Husa na provázku začalo znovu objevovat jméno Donutil. Jde o vašeho syna Martina. Jak to vnímáte? Jsem velice rád, že do prvního angažmá po konzervatoři nastoupil právě do Divadla Husa na provázku. ■ Souhlasil jste s jeho volbou stát se hercem? Zrazoval jsem ho jen od studia na konzervatoři, protože jsem si myslel, že lepší bude, když bude studovat JAMU nebo DAMU. On si ale prosadil svou a jde svojí cestou. Dnes si myslím, že udělal dobře.
02
zpravodajství z regionu
Křižovatka jako velký chaos Řidiče mate značení a zlobí preference tramvají
ZMATEK? Dvě různé značky v téže křižovatce vyobrazují různé uspořádání hlavních a vedlejších silnic. Podle řidičů ale větším problémem jsou semafory. Foto: Metropol/Petr Bokůvka
Komplikovanou dopravní situaci zažívají denně profesionální řidiči i běžní Brňané na křižovatce u kamenolomu mezi Komínem a Bystrcí. Podle úřadů si je ale způsobují sami hlavně nerespektováním pravidel silničního provozu. Brno – Každý řidič se v autoškole učí, že silnou čarou jsou na dodatkových tabulkách vyznačeny hlavní ulice a slabšími čarami silnice vedlejší. Podle toho poznají, kdo má přednost v jízdě. Na složité křižovatce mezi Bystrcí a Komínem proto mají o problém víc. Při
cestě z Komína zjistí, že hlavní ulicí je ta, která vede od zoologické zahrady a doprava přes tramvajové koleje (fotografie vlevo, pozn. red.). Jenže řidiči jedoucí od zoologické zahrady zjistí, že jsou na vedlejší silnici a že hlavní vede zprava a končí v křižovatce (fotografie vpravo, pozn. red.). „Nepamatuji si, že bych někde podobnou značku viděl,“ tvrdí Richard Vejvoda, který pracuje jako řidič přepravní společnosti. „Jediné štěstí je, že ti nejzmatenější řidiči by měli přednost, i kdyby křižovatka nebyla rozlišená, takže nehrozí střety ve velké rychlosti,“ dodává. Podle policejního mluvčího Pavla Švába se v těchto místech nehody stávají, ale nejsou časté. Mnohem více si ale řidiči stěžují na preferenci tramvají. Ta mění signály na se-
maforech a komplikují tak situaci v případě, že auta (a často i trolejbusy) odbočující z Bystrce doleva přes koleje už stojí v křižovatce. „Rozjedu se stejně jako protijedoucí auta, nechám je projet a chci dokončit odbočování, ale v tu chvíli na semaforu padne červená, aby mohla tramvaj projet. Já zůstanu v křižovatce,“ popisuje situaci řidič, který nechtěl uvést jméno. To, že situace není ideální, popisuje i mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová. „Už dlouho se uvažuje o mimoúrovňovém křížení,“ říká mluvčí. Na dopravních fórech ale mají lidé z praxe jasno: preference tramvají v tomto konkrétním místě je nesmysl. „Tramvaj číslo jedna má samostatné těleso až na Mendlovo náměstí, což je několik kilometrů pro dohánění pří-
padného zpoždění. Pokud by si počkala na svůj signál jako ostatní vozidla, nemusela by na další zastávce čekat na odjezd podle jízdního řádu,“ píše jeden z diskutujících na fóru K-report. Podle Josefa Buchty z odboru dopravy brněnského magistrátu je preference tramvají jeden ze základních prvků zkvalitňování dopravní obsluhy města. „Dopravní problémy tady jsou důsledkem nerespektování zákona o provozu na pozemních komunikacích,“ říká Buchta. Jak ale oslovený profesionální řidič namítá, jsou v tom nevinně. „Není možné předvídat nepředvídatelné. Kromě toho, pokud dostane tramvaj signál volno, skočí zelená i souběžně jedoucím autům, kterým nemám kam uhnout,“ argumentuje. Petr Bokůvka
Krize nekrize, v Brně brzy vznikne další hotel Brno – Řady brněnských hotelů se čtyřmi hvězdičkami se už za několik týdnů opět rozšíří, i přes útlum cestovního ruchu a firemních aktivit způsobený ekonomickou krizí. Maximus Resort nad Brněnskou přehradou otevře část zařízení pro veřejnost už během února, další pak na jaře. Díky němu také vznikne u přehrady i veřejné parkoviště. „V roce 2010 se i přes krizi situace s naplněností hotelů začala obracet, což nahrává našim plánům. Kromě ubytování nebo pořádání firemních akcí hotel nabídne sportoviště, bowling nebo jedno z největších wellness center v Česku. Na pořádání svateb budeme mít unikátní svatební palouk,“ říká šéf představenstva hotelu Radoslav Kobza. Podle ekonoma Tomáše Trávníčka krize odhaluje, jak početné jsou různé kategorie hotelových hostů. „Žádný hotel ne-
může zkoušet nabízet všechno všem. Pokud se chce někdo jen levně vyspat, nemůže automaticky čekat, že si večer zajde zdarma do bazénu. Wellness hotely ale cílí hlavně na klientelu, která kombi-
nace služeb oceňuje,“ myslí si ekonom. Odhad cílové skupiny je podle něj rozhodují faktor. „Cílová skupina podobných zařízení se v satelitech kolem Brna najde, i když firmy osekávají náklady,“
zamýšlí se Trávníček. S otevřením hotelu, kde by podle odhadů mělo najít práci asi padesát lidí, se změní i dostupnost levého břehu Brněnské přehrady. „Příjezdová silnice bude nově obousměrná, čehož využije i veřejnost. A nové veřejné parkoviště pro asi dvě stě automobilů mělo město v územním plánu už desítky let,“ popisuje novinky Kobza. Využití nového parkoviště bude hodně závislé na tom, jak se podaří udržet čistou vodu v přehradě. Mnoho obcí v jejím okolí stále ještě nemá čistírny odpadních vod. Na to v minulosti doplácela ubytovací zařízení i další podnikatelé. „I když bylo třeba hezky, tak se chodilo slunit jen pár jedinců a nám bylo do breku,“ říká Ludmila Havlíková, která v létě prodává v jednom ze stánků na břehu. (pb)
Okolo Obřanského hradu Trasa výletu z konečné tramvaje č.4 v Obřanech k autobusové zastávce Velká Klajdovka v Líšni je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou a zvládnou ho zdatní turisté i rodiny s dětmi. Hned z Obřan vede červená turistická značka přímo po pravém břehu řeky Svitavy, dá se ale vyjít i po levém břehu okolo zahrad a domů. Po asi dvou kilometrech odbočíme na modrou turistickou značku a čeká nás velmi strmé, asi 1,5 kilometru dlouhé, stoupání až na vyhlídku Šumbera. Někde v půli tohoto kopce je Obřanský hrad - dnes již zřícenina. Z hradu toho moc nezbylo, stejně tak v historických pramenech nejsou k nalezení významější informace, nicméně o tomto místě hodně napověděl archeologický průzkum. Hrad vznikl někdy okolo roku 1278, s tím že jako zakladatel je považován Gerhard z Obřan. Ten z hradu podnikal loupeživé útoky. Vyhlídka Šumbera je součástí přírodní rezervace Hádecká planinka. Sedával zde básník S. K. Neumann, který obdivoval výhled na údolí Svitavy a na obrysy Chřibů a Bílých Karpat, který dnes již zaclonily stromy. Odtud vede po žluté cesta lesem asi dva kilometry na Hády nad Líšní. Příjemnou procházku zvládnete v každém ročním období, na občerstvení se lze zastavit na Klajdovce. Délka trasy je 7 kilometrů. Mapa: KČT – mapa č. 85 Svratecko (eis)
Vyhlídka Šumbera a pamětní deskou na básníka S. K. Neumanna. Foto KČT
Čtečky knih mají budoucnost. I v knihovnách se uplatní Elektronická čtečka knih je velká jako notes a na rozdíl od notebooků neunavuje oči. Vejdou se do ní stovky svazků knih v digitální podobě. Je lehčí než běžná kniha, je menší než běžný časopis. Brno – Lidé pomalu přichází na chuť trendu elektronického čtení a v prodeji je mnoho zařízení, které umožňují číst elektronické knihy. Mají jasný účel - odlehčit bagážím cestovatelů milujících četbu. Proto každý čtenář ocení, že běžně je už dnes můžete najít i v knihovnách, takže si drahá zařízení nemusíte kupovat, ale půjčit. Pro odborníky z knihoven není překvapením, že v českém knihomolském národě se digitální čtečky knih docela uja-
ly. „Češi milují knihy a zároveň nové technologie. Čtečkám knih dávám velkou budoucnost,“ říká Miluše Pospíšilová z brněnské Knihovny Jiřího Mahena. Na maximálně čtrnáct dní proto už té-
měř rok půjčuje knihovna čtečky knih svým čtenářům. „Využít nabídky půjčování čteček elektronických knih mohou registrovaní čtenáři knihovny starší 15 let s platnou minimálně roční registrací čtenáře. Musí také složit
kauci tisíc korun,“ vysvětluje Pospíšilová. V Hudební knihovně jsou k dispozici čtyři čtečky s různými čtenářskými funkcemi. Základní výbavou čteček v Mahelově knihovně je 467 knih v českém a anglickém jazyce. Čtenář si do přístroje může sám stáhnout i další knihy, které jsou na internetu volně dostupné nebo k zakoupení. Po vrácení zaměstnanci knihovny čtečku vyčistí a nechají v ní jen základní výbavu. „Už od prvního dne jsou na čtečky i rezervace, zájem o ně je opravdu velký,“ dodala Pospíšilová. Také například Blanenská knihovna nabízí čtenářům dvě nové čtečky elektronických knih. V paměti mají asi pět set knižních titulů, z toho jsou dvě třetiny česká díla nebo překlady cizojazyčných autorů, zbytek tvoří knihy v angličtině. Čtení z monitoru čteček se nemusí nikdo obávat. Nepříjemné důsledky čte-
ní z počítače, jako je únava očí nebo špatná viditelnost textu, pokud na monitor svítí slunce, u elektronických čteček nehrozí. Přístroje používají jinou technologii zobrazování - elektronický inkoust. Text zobrazený na takovém displeji je čitelný za jakýchkoliv světelných podmínek. Čtení na displeji se proto velmi podobá čtení z klasické knihy a není namáhavé pro oči. „Čtečka knih je napodobeninou knihy, ale originálu se nevyrovná. Poskytne komfort přečíst si kolik knih chcete, ale s určitými omezeními. Elektronické zařízení je zkrátka elektronické zařízení. Nejde si vzít čtečku do vany, ale ani na koupaliště, k rybníku, a už vůbec ne k moři. Voda čtečce určitě dobře neudělá,“ tvrdil Petr Kolář z Brna, který čtečku knih dostal k Vánocům, ale kvůli ní rozhodně na klasické knihy nezanevře. Gabriela Peringerová
03
zpravodajství z regionu
Přibývá psů ze Slovenska Brňané „zachraňují“ psy před utracením Čtyřnozí nalezenci mají na Slovensku až na výjimky necelý měsíc života. Útulky tak nacházejí nové majitele i v Česku a apelují na tamní politiky, aby co nejdříve přijali zákon na ochranu zvířat. Jenže kvůli pádu vlády to musí počkat. Brno – Je toho plný Facebook. Fotografie psů se slovensky psanými emotivními žádostmi doplněnými zpravidla mnoha vykřičníky: pokud se nenajde nový majitel, po psovi brzy zůstane jen fotografie. Čeští milovníci psů se vydávají na cestu, mnozí odborníci proti těmto praktikám protestují. „Liga na ochranu zvířat s dovozem psů ze Slovenska nesouhlasí. Naše útulky jsou samy přeplněné zvířaty, která nikdo nechce,“ říká například inspektorka Ligy Zuzana Semelová. Podle ní by se lidé měli poohlédnout raději doma. Emotivní apely ale evidentně fungují, podle statistik si od loňských prázdnin přivezlo psa ze Slovenska několik desítek Jihomoravanů. „Snažíme se spíše psy umisťovat na Slovensku, protože i ti čeští potřebují najít nové domovy, ale pár adopcí do Česka jsme také měli,“ prozrazuje Magda Fulopová z bratislavského občanského sdružení Majme srdce. „Zájemci musejí projít pohovorem, pes je očipovaný a dostane pas („Pet Passport“, pozn. red.). Pak si majitel může přijet, nebo ho můžeme dovést například do
ZOBERTE SI MA. Slovenské psy si budoucí majitelé neberou hlavně pro radost, ale aby jim zachránili život. Ilustrační foto: Metropol/Petr Bokůvka Brna,“ dodává Fulopová. Čtyřnohého člena rodiny si dovezla i třicetiletá Jana z Modřic u Brna. „Dlouho jsme se s partnerem rozhodovali. Co asi rozhodlo, byla výzva, podle které tento pes už za pár dnů nebude žít,“ vysvětluje. Podle Semelové by ale něco podobného mohlo brzy hrozit i u nás. „Obce nebudou mít povinnost ze zákona platit za psí nalezence, útulky nebudou mít dost peněz a budou se rozhodovat mezi krmením a léčbou,“ uvádí příklad inspektorka Ligy na ochranu zvířat. V Brně provozuje útulek i městská
policie. „Za loňský rok jsme předali do opatrovnictví více než čtyři sta psů,“ říká mluvčí strážníků Denisa Kapitančiková. Opatrovnictví trvá půl roku, a pokud se během dané doby nepřihlásí majitel, může se jím za pět set korun stát právě opatrovník. Podle Zuzany Semelové ale přibývá velkých psů, jejichž šance najít nový domov je mizivá. „Je to hlavně důsledek krize, lidé už psy neuživí. Tyto psy ale mohou lidé adoptovat virtuálně a aspoň na ně přispívat,“ vysvětluje inspektorka. Petr Bokůvka
KOMENTÁŘ
y pole Nástrahm etro Vedení linek hromadné dopravy je nevděčná záležitost. Na každého spokojeného cestujícího, který za rohem má zastávku obsluhovanou pěti linkami, se najde jiný, který musí ujít pět set metrů a doufat, že mu spoj jediné linky neujede o minutu a on pak nebude muset devatenáct minut čekat. Spojení Juliánova s centrem města je luxusní a pro cestu do značné části severních nebo jižních městských částí stačí jeden přestup. Teď ale místní bojují proti plánovanému „zrušení“ linky číslo třináct a jejímu nahrazení přesměrovanou linkou číslo devět, protože kvůli tomu přijdou o přímé spojení s uzlem Česká. To, že nově vedená linka pojede častěji a přes Moravské náměstí a kolem dětské nemocnice, už nevidí. Nikde není psáno, že by se měl Brňan dostat z jakéhokoliv místa A do jakéhokoliv místa B bez přestupu. Bez dlouhého přemýšlení lze přijít na desítky příkladů lidí, kteří cestují po Brně málem déle než Rousínovští, kteří dojíždějí do Brna autem. Tři za všechny: Renčova ulice v Řečkovicích. Okolí Kamenné kolonie. Části staré Líšně. Klidnější ulice, klidnější sousedé, ale na nejbližší zastávku desetiminutová procházka, stejně jako do nejbližšího obchodu. Juliánov je blízko centru a stejně jako každá část Brna nabízí něco za něco. Po Cejlu jezdí sice tři linky, ale ještě to pár let potrvá, než bude člověk moci říct, že bydlí na Cejlu, aniž by k tomu měl nějakou vysvětlující poznámku.
Mezi cestující veřejností je veřejným tajemstvím, že nejvíce černých pasažérů jezdí právě po Cejlu a v nočních spojích, ve druhém jmenovaném případě zejména těch linkách, které obsluhují areály vysokoškolských kolejí. Během dne si zase cestující kvůli studentům stěžují na nedostatek místa a spílají politikům, kteří se vozí auty až do práce. Nedá velkou práci z obchodního rejstříku zjistit, že primátor Roman Onderka občas do práce pěšky chodí, protože má trvalé bydliště asi dvacet minut pěšky od svého pracoviště. To je doba, kterou stráví cestou na autobus stovky nebo možná tisíce dalších lidí. Z Juliánova se dá během deseti minut dojít na Starou osadu, odkud tramvaj na Českou jezdí. Argumentace matkami s kočárky, důchodci a podobnými skupinami lidí neobstojí. Modřičtí nebo Líšeňští tak jezdí od roku 1996. Hustá síť hromadné dopravy ve větších českých městech je na evropské poměry nebývalý luxus, který ani přes všechnu snahu nemůže sloužit všem stejně celý život. Někomu ale stačí pár let, aby zpohodlněl tak, že je mu i zatěžko během jedné minuty přestoupit na tramvaj odjíždějící z vedlejšího ostrůvku.
Petr Bokůvka / foto: Tino Kratochvil
Odstavené vraky hyzdí ulice Brna celé měsíce, někdy i roky Brno – Příkladem za všechny může být odstavený vůz na ulici Lužova v Černých Polích. Na návrat svého majitele čeká už téměř rok a ze samého čekání už doslova vypustil duši. „Jednoho dne se tu zkrátka to auto objevilo a už tu zůstalo. Protože má ještě na sobě poznávací značku, čekali jsme, že nepřežije jarní čištění ulic. Ale přežilo dokonce i to podzimní. Čistící vůz ho prostě objel,“ krčí nad celou věcí rameny Petr Dostál. Bydlí hned v domě naproti a nejednou měl díky odstavenému vraku potíže zaparkovat. „Osobně jsem jednou vrak ukázal kolemjdoucími policistovi. V té době mělo ještě auto v pořádku všechna kola. Policista mi odpověděl, že dokud je
auto pojízdné a má značku, nemohou s tím nic dělat. Dokonce mi nepřímo doporučil auto poškodit, abychom ho dostali do stavu nepojízdného,“ podivuje se nad netradičními postupy Dostál. Protože nebylo auto odtaženo při čištění ulic a během měsíců stání se stalo nepojízdným, zbývá již jen jeden postup. Zavolat nejlépe Městkou policii Brno a celou věc nahlásit. „Naši lidé přijedou, vše zaevidují a pokusí se kontaktovat majitele vozu s upozorněním, že má dva měsíce na to, aby vůz odtáhl v této chvíli ještě bez pokuty,“ popisuje první kroky brněnských strážníků jejich mluvčí Denisa Kapitančíková.
Není-li možné majitele vozu dohledat, například chybí-li na voze poznávací značka či jiné stopy po bývalém majiteli, přichází řada na tu či onu městkou část. „V naprosté většině případů, kterých v Brně evidujeme desítky ročně, je majitel nedohledatelný. V tomto případě nahlašujeme přítomnost vozidla dané městské části,“ informuje Kapitančíková. Ani to ale není konečná. Městská část informaci dále předává správci dané komunikace, kterým je společnost Brněnské komunikace, a.s. „Ti vyšlou k autu své pracovníky, kteří opět vše zaevidují a ať už na vozidle je nebo není poznávací značka, musí na něj
umístit výzvu k odtahu pro majitele. Její kopie visí také u nás na úřední desce. Teprve po dvou měsících, co na výzvu nikdo nezareaguje, mohou auto Brněnské komunikace odtáhnout. Činí tak na své náklady,“ popisuje další postup odstraňování vozidla Yvona Kepáková ze stavebního odboru městské části Brno – sever, pod kterou spadá také příkladový vrak na ulici Lužova. O náklady na celou akci se poté dělí Brněnské komunikace, a.s. a SD KOVOŠROT, s.r.o. „Tato firma v současnosti fyzickou likvidaci zajišťuje na základě smluvního vztahu na své náklady, naše náklady souvisí pouze s administrativní činností,“. Monika Findoráková
MeM_007656
Zbavit se vozu, který někdo místo na vrakoviště umístil jen tak na ulici před dům někoho jiného, je běh na dlouhou trať. Tito dlouho parkující nezvaní hosté blokují nejen pouliční stání a klidné spaní majitelů nemovitostní kolem, ale také policii, danou městkou část i správu komunikací. Ti všichni se do dlouhého procesu odstranění vraku většinou zapojují.
04
valentýnské dárky
Překvapte netradičním dárkem k Valentýnu Je tomu sotva pár týdnů, co jste si lámali hlavu nad tím, kterým vánočním dárkem potěšit partnera či partnerku. Redakce Moravského Metropolu možná tehdy poradila mnohým z vás. A je to tady zase. Nyní se pro změnu nechejte inspirovat tipy na dárky ke dni všech zamilovaných – svátku svatého Valentýna. Události, která má snad tolik odpůrců, kolik vyznavačů. V českých luzích a hájích se svatý Valentýn slaví od roku 1990 a podle statistik ho uznává asi polovina zadaných párů. Ti ostatní svátek Valentýna odmítají většinou z důvodu, že se jedná o u nás nezakotvenou tradici a důsledek přílišné globalizace, doslova amerikanizace kultury. Podle historiků však má tento svátek kořeny v Evropě a do Ameriky se dostal až
prostřednictvím přistěhovalců. Jeho vznik je opatřen mnoha legendami. Snad ta nejznámější se vrací zpět do třetího století našeho letopočtu a hovoří o knězi Valentýnovi z dob římského císaře Klaudia II. Krutý císař tehdy neustále posiloval svou výbojnou armádu a vojáky hledal mezi svobodnými muži, kteří jediní mohli být naverbování. Dostatek dobrovolných vojáků
ale mezi mládenci nenacházel. Zakázal tedy veškeré sňatky, aby tak existovalo více mužů, kteří, byť nedobrovolně, dají přednost válce před láskou. Kněz Valentýn se rozhodl nesmyslný Klaudiův zákon nedodržovat a dál oddával mladé zamilované páry. Později díky tomu skončil ve vězení. U oken žaláře se brzy začaly shromažďovat dopisy a drobné dárečky od těch, kte-
rým Valentýn pomohl. Jednoho dne přišla kněze navštívit dcera jeho žalářníka. Valentýn se do ní bláznivě zamiloval. V den své popravy, tedy 14. února, jí zanechal dopis, ve kterém se jí vyznal ze své lásky. Podepsal jej: „Od Tvého Valentýna“. Existuje ale i jiné, méně známé vysvětlení vzniku svátku zamilovaných. Dávno ve středověku prý oslavovali
lidé ve staré Anglii a Francii dobu prvního zpěvu a páření ptáků, která vždy v půli února předznamenávala příchod jara. Od těchto oslav nebylo daleko ke svátku lásky svatého Valentýna tak, jak jej známe dnes. Pokud patříte mezi vyznavače tohoto svátku, nechejte se inspirovat a připravte své druhé polovičce, ať už muži, nebo ženě, originální valentýnské překvapení.
Vyznáváte-li klasiku, máte už jistě namyšlenu kytici růží, romantickou večeři nebo láhev kvalitního vína. Pokud ale hledáte něco extra, můžete být skutečně originální a své drahé polovičky překvapit jako nikdy předtím. Na trhu, zvláště tom internetovém, jsou k mání výjimečné nápady. Nejdříve tedy pro NĚJ: Proč na dávné chlapecké sny jen s úsměvem vzpomínat? Proměňte je na Valentýna ve skutečnost. Také si váš partner jako malý chlapec přál být bagristou? Není nic jednoduššího. Webové servery prodávající adrenalinové zážitky už nabízejí i tuto možnost. Hodina ve velkém „rypadlonakladači“ přijde i s proškolením na necelé dva tisíce korun. Například na Vysočině čeká na všechny zájemce mimo jiné hrnutí přední plně stavitelnou klapací lžící, jízda drsným terénem s pohonem 4x4.
Hlouběji do kapsy si budete muset šáhnout, chcete-li splnit správnému pivaři sen o tom stát se na jeden den sládkem v pivovaru a dozvědět se vše o výrobě piva. Jeden den pod dozorem skutečného sládka si v pivovaru cení na čtyři tisíce korun. V pivovaru je za tuto částku pro milovníka piv připravena aktivní účast na výrobě piva, kde se dozví nejrůznější zajímavosti o pivě, pozná technologický postup výroby, seznámí se se všemi pomůckami a ingrediencemi k výrobě piva. Ochutná všechna aktuálně navařená piva v neomezeném množství během celého dne. Pro tvrdě pracující pomocníky sládků je připraveno i studené občerstvení a polední tříchodové menu. S sebou si potom odnesou dárkové balení vlastního piva, certifikát od sládka, originální pivní džbánek, tácek a etikety.
Milovníky společenských her a silného alkoholu jistě potěší speciální ruleta, kde si o toho svého oblíbeného panáka musejí zkrátka zahrát. Návod je snadný. Do skleniček se nalije různý druh alkoholu. První hráč roztočí ruletu a vhodí kuličku. Pokud padne číslo shodující se s číslem na skleničce. Dotyčný skleničku vypije. Dále pokračuje další hráč. Pokud ten si vylosuje prázdnou skleničku, získává imunitu a hraje další na řadě. Vyhrává ten, kdo vypije poslední skleničku. Existují ale i jiné varianty hry, více či méně alkoholické. Sada obsahuje šestnáct skleniček (obsah cca 0,02 dcl), kde každá je označena čísly od 0 po 36. Součástí balení jsou také dvě kuličky a, samozřejmě, ruletové kolo. Ruletu seženete v internetových obchodech od pěti set korun.
Nemůžeme ale zapomenout také na valentýnská překvapení pro NI: Nejedna z žen si alespoň na pár okamžiků přála být filmovou hvězdou. Nevyšlo-li to u filmu, zkuste dabing. Za necelé dva tisíce korun může mít partnerka k dispozici část nahrávacího studia. A co ji tam čeká? Seznámí se s jeho provozem a vybere si konkrétní film. K dispozici jsou většinou čtyři snímky různých žánrů (akční, komedie, historické drama a animovaný film). Z každého filmu je vždy připraveno asi deset scén lišících se délkou, počtem postav nebo prostředím. Na výběr jsou tak jsou dialogy mužských, ženských i dětských postav pro dvě a více osob. Záznam si dokonce partnerka odnese na CD. O zábavu doma je tak později rozhodně postaráno. A kdoví, nezrodí-li se nová hvězda českého dabingu.
Pro odvážné dámy, které chtějí připravit svým protějškům skutečně originální překvapení, existuje jedna specialita. Pokud máte odvahu, staňte se tím nejlepším dárkem vy sama. Rudá mašle na míru ženské postavě, do které se celá spíše nezahalíte, než zahalíte, je v internetovém obchodě k mání za necelých čtyři sta korun. Má červenou barvu a zajímavý tvar vepředu s mašlí přes prsa a jedním ramínkem. Dole vede přes rozkrok a vystupuje až na zadní straně. Zapínání na háčky. Uzel je nastavitelný a velikost je variabilní od 150 do 180 centimetrů. Padne tedy všem postavám, boubelkám i hubeným. Díky této mašli máte možnost darovat sama sebe a poté se s překvapením nechat rozbalit. Jde to doslova jediným tahem.
MeM_006061
MeM_006074
Zabít dvě mouchy jednou ranou se vám podaří, spojíte-li dvě základní vášně žen v jedinou. Zbožňuje vaše partnerka boty a má jich doma plnou skříň? Nemůže odolat čokoládě všech druhů? Proč jí tedy nepořídit symbolické čokoládové lodičky? Za necelých tři sta korun jsou vaše, později pak, samozřejmě, její. K oblíbenému kostýmku si je sice neobuje, ale při oblíbené kávě si na nich minimálně stejně dobře pochutná. Tak trošku dárek i pro sebe si pořídíte, když neodoláte dece pro dva. Kdy jindy k sobě máte mít blíže, než o svátku zamilovaných. Hned z několika barevných variant můžete v internetových prodejnách vybírat od tisíce korun. Deka je tvarována jako velká košile pro dva. Má dva otvory pro hlavu a 4 otvory pro ruce. Umožňuje díky tomu snadný pohyb a jednoduše si tak, byť zachumláni v dece pro dva, vypijete třeba šálek čaje. Text: Monika Findoráková
05
vzdělávání
Dechovou zkoušku řidičů může ovlivnit kapalina do odstřikovače Na ochutnávku rumových pralinek nebo užití kapek proti kašli se vymlouvají řidiči, kterým policisté při kontrole naměří alkohol v dechu. Většinou jim tyto výmluvy nejsou nic platné. Brněnští lékaři ale nyní zjistili, že řidič může „nadýchat“, aniž by pil alkohol. Stačí k tomu mít puštěné topení a odstřikovače, ze kterých na sklo prýští nemrznoucí směs.
Konec hry agenta Play Někdejší agent komunistické Státní bezpečnosti Pavel Minařík nakonec přece jenom půjde do vězení. Za pojistný podvod mu soud vyměřil čtyřletý trest.
ré potvrdily, že v krátké době po použití ostřikovače byla orientační zkouška ve všech případech pozitivní,“ uvedla mluvčí nemocnice Šárka Urbánková. Lékaři použili 10 automobilů, různé typy neředěných a na trhu běžně dostupných směsí. Zkoušky se zúčastnilo 13 lidí, z toho muži a ženy různého věku. Nadýchali až 0,7 promile alkoholu! Ani u jednoho ze zkoušených lidí navíc nebyla nulová hodnota před uplynutím čtyř minut! Podle výsledků experimentu je tedy nesporné, že použití nemrznoucí směsi obsahující etanol může zkreslit výsledek dechové zkoušky. Toho, že lékaři dali opilým řidičům do ruky další výmluvu, se ale policisté nebojí. „Provádíme opakovanou decho-
vou zkoušku. Před tou stačí, aby řidič vystoupil z auta, dvakrát se prodýchl na čerstvém vzduchu a zkouška bude negativní,“ uvedl Štěpán Zachara z dopravní policie s tím, že policisté ani při první dechové zkoušce nesmí podávat přístroj řidiči do kabiny. Gabriela Peringerová Jak lékaři test prováděli? Testovali 13 dobrovolníků v deseti autech. Použili 10 druhů nemrznoucí směsi od -19 do -35 °C a 2 policejní přístroje. Pozitivní hodnoty alkoholu v dechu naměřili v rozmezí 30 sekund až 13 minut. Nejvyšší naměřená hodnota byla 0,71 promile.
Vlakem do Bratislavy: až tři a půl hodiny Přestože hlavní město Slovenska je od moravské metropole vzdáleno coby kamenem dohodil, cesta vlakem z Brna do Bratislavy se může prodloužit až na dvojnásobek. Vlaky s přestupem totiž návaznost na sebe garantují jen částečně.
MeM_007772
Brno – I celé hodiny tak musejí cestující čekat na nádraží v Břeclavi, které v současné chvíli nedisponuje dostatečným zázemím. Na odškodné nárok většinou nemají. Když si Eva Kašparová z Brna plánovala služební cestu do Bratislavy, zvolila vlak. Nechtěla řešit parkování v centru pro ni cizího města a během cestování chtěla pracovat na svém počítači. Nakonec si ale touto volbou život spíše zkomplikovala. „V Bratislavě jsem potřebovala být brzy ráno a našla si tak spojení s odjezdem v 6: 36 a s přestupem v Břeclavi. Oficiální jízdní řád IDOS jej vyhledal zcela automaticky, bez žádného varování, že by spoje na sebe v určitých případech ne-
Soudnička
musely navazovat,“ popisuje začátek strastiplného cestování z Brna do Bratislavy Eva Kašparová. „Když tabule v Brně hlásila více než dvacetiminutové zpoždění odjezdu vlaku, začala jsem být nervózní. A skutečně, jakmile jsem vystoupila v Břeclavi, navazující rychlík byl pryč a další spoj odjížděl za více než hodinu,“ vzpomíná na nepříjemnou situaci Kašparová a dodává, že čekání ve velmi nepohodlných podmínkách na nádraží v Břeclavi, bez vytopené čekárny a bez sedadel, rozhodně příjemným startem do pracovního dne nebylo. Taková situace může skutečně nastat i podle Petra Šťáhlavského z tiskového oddělení Českých drah. „Čekací doba EC vlaků a rychlíků na zpožděný přípoj je 5 minut. V závislosti na mnoha faktorech, například velkém počtu cestujících, může být prodloužena,“ informuje Šťáhlavský. To ale nebyl případ spoje, kterým cestovala paní Kašparová. „Tehdy došlo ke zdržení kvůli poruše o celých 23 minut a při čekání na tento spoj by došlo k rozvázání dalších přípojů v Bratislavě,“ vysvětluje Šťáhlavský. Špatný stav břeclavského vlakového nádraží obhajuje tím, že jde o provizorní řešení před celkovou rekonstrukcí, která má být dokončena v příštím roce.
Paní Kašparová a kdokoli, kdo se do podobné situace nečekaně dostane, má podle Českých drah prakticky jen dvě možnosti. „Může požadovat náhradu ceny jízdného za neprovedenou část jízdy a bezplatnou přepravu zpět do výchozí stanice,“ radí Šťáhlavský. Paní Kašparová by tak dostala zpět peníze za jízdu z Břeclavi do Bratislavy a z Břeclavi by zdarma jela zpátky do Brna. Což ale vzhledem k pracovním povinnostem v Bratislavě nebylo možné. Druhou alternativou je pokračovat ve své cestě dalším vhodným spojem. Což také udělala. Na žádné další odškodné už ale nárok nemá. I kdyby si nevybrala ani jednu z výše uvedených možností a splnila by podmínku, že do cílové stanice dorazila o 60 minut později, než bylo uvedeno v popisu spojení, nesplňuje poslední podmínku k uznání odškodnění. Minimální částka za jízdné, aby jí bylo vyplaceno alespoň 25% jeho ceny, musí být 16 eur. Za cestu z Brna do Bratislavy ale zaplatila méně než 300 korun. Přestupným spojům z Brna do Bratislavy už tak paní Kašparová nevěří. Doufá, že alespoň s přímými spoji, které zvládnou tuto trasu podle jízdního řádu do hodiny a půl, příště neprohloupí. Monika Findoráková
Brno/Olomouc – Pohled Pavla Minaříka schovaný za silnými brýlemi byl při odchodu z jednací síně olomouckého vrchního soudu zasmušilejší než kdy jindy. A věta, kterou pronesl, hovořila za vše. „Kdybych měl výrok soudu komentovat, řekl bych něco velice nepěkného,“ řekl Minařík na adresu soudců, kteří ho poslali na čtyři roky za mříže. Odpykávat si tam bude trest za pojistný podvod, protože v roce 1996 zfingoval na Ukrajině dopravní nehodu. Při ní mu shořelo optické vlákno za jedenačtyřicet milionů korun, jež chtěl po pojišťovně Kooperativa zaplatit. Šestašedesátiletému muži, který se stal za éry komunistické Státní bezpečnosti díky plánovanému pumovému útoku na rádio Svobodná Evropa zřejmě nejslavnějším agentem jménem Play, přitom hrozilo až desetileté vězení. Soudci ovšem rozhodli o trestu shovívavějším. „Kauzu projednávají soudy více než deset let. Na délku řízení poukázal také Nejvyšší soud. Proto jsme trest zmírnili z původních pěti na čtyři roky. Obžalovaný jej vykoná ve věznici s ostrahou,“ uvedl mluvčí olomouckého vrchního soudu Petr Angyalossy. Justiční story Pavla Minaříka se začala odehrávat v květnu 1996, kdy vyvezl svým společníkům z ukrajinské firmy Invest Commercional Consulting Petru Jakovleviči Menžeresovi a Sergeji Anatoleviči Taraněnkovi optická skleněná vlákna, pojištěná na desítky milionů korun. Stařičký náklaďák Avia řídil Miroslav Valenta. Těsně za hranicemi, u ukrajinské obce Chust, ho nechala Minaříkova skupina, pod vedením bývalých agentů KGB, zastavila. Náklad pak zapálila a nechala ho shořet i s avií, z níž zůstala pouze železná kostra. Skupina rozvědčíků bývalé sovětské tajné služby pak vše nastrojila tak, aby podvod vypadal jako autohavárie. Kooperativa zprvu autohavárii uznala a vyplatila Minaříkovi pojistnou sumu ve výši šesti a půl milionu korun.
Minařík ovšem chtěl po pojišťovně dalších 41 milionů. To se vyšetřovatelům pojistných událostí zdálo divné a začali se o kauzu blíže zajímat. Když zjistili, že optické vlákno mělo hodnotu maximálně dva miliony korun, předali případ policii. Obrat ve vyšetřování nastal ve chvíli, kdy řidič Valenta změnil po pěti letech od havárie výpověď a řekl, že nehoda nebyla náhoda. Kriminalisté později prokázali, že měl Minařík vše pečlivě připravené a do posledního detailu promyšlené. Na to poukázal i soud, který zdůraznil Minaříkovy analytické schopnosti. V kauze shořelého nákladu optického vlákna se ovšem točily další miliony. Alespoň podle důkazů v soudním spisu, které vypovídají o uplácení svědků. „Jde například o nadstandardně vysokou odměnu ve výši 1,26 milionu korun pro nejmenovaného muže. Částka byla vázaná na získání potřebné výpovědi Miroslava Valenty,“ poznamenal předseda senátu Nejvyššího soudu Jaroslav Urbánek poté, co v prosinci 2010 nařídil, aby se případ projednal znovu. Dalším důkazem je fax, v němž zmocněnec Kooperativy Jiří Machourek píše, že pokud nebude Valenta vypovídat u soudu v souladu s předanou písemnou výpovědí, nebyl by nárok na výplatu 630 tisíc korun. Dokument, který uplácení svědků potvrzuje, ostatně sepsali i kriminalisté. „Ředitel úseku interního auditu pojišťovny Kooperativa Josef Voda nás informoval, že došlo k dohodě mezi Kooperativou a svědkem nehody Miroslavem Valentou. Předmětem dohody bylo, že za úplatu ve výši více než jeden a čtvrt milionu korun ze strany pojišťovny poskytne Valenta písemný záznam svědecké výpovědi, ve které bude popsaný průběh havárie a podíl Minaříka na ní,“ napsal vedoucí středočeské expozitury Útvaru pro odhalování korupce a hospodářské kriminality Richard Vacek do dokumentu z roku 2002, jež je součástí spisu. I přes tyto nejasnosti rozhodl Vrchní soud v Olomouci o tom, že je Minařík za pojistný podvod vinen. Otázkou zůstává, zda je verdikt definitivní. Minářik totiž plánuje proti rozsudku další dovolání k Nejvyššímu soudu. Pavel Mokrý
MeM_007774
Brno – Vysokou hodnotu - 0,7 promile alkoholu - naměřil policejní přístroj v dechu řidiče, který si v uzavřené kabině auta pustil topení a zároveň omýval přední sklo nemrznoucí směsí z odstřikovačů. „Takové číslo promile alkoholu v dechu náš šokovalo. Dá se přirovnat k výsledku po vypití dvou deci rumu na lačný žaludek,“ upozornil přednosta ústavu soudního lékařství z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Miroslav Hirt. „Použití nemrznoucí směsi obsahující etanol a glykol k odstříknutí skla zkreslí výsledek dechové zkoušky ve smyslu falešné pozitivity. Tedy ridič nadýchá, aniž by pil alkohol,“ upřesnil výsledky experimentu Hirt. Podnětem experimentu byl zápach z nemrznoucí směsi, který každý řidič i spolujezdec vnímá. „Experimentu předcházely předběžné zkoušky, kte-
METROPOL
06
křížovka o ceny
Miroslav Donutil: Dvacet let v Brně bylo ohromných ■ Myslíte, že to bude mít jako syn slavného herce složitý? To neumím odhadnout, ale zatím dělá vše proto, aby to složité neměl. Podle mého názoru je to velmi dobrý a talentovaný herec. ■ Úspěšná inscenace Národního divadla Sluha dvou pánů bude mít v květnu už 500. reprízu. Hrajete v ní 18 let. Mění se nějak vaše role v ní postupem času? Mění se postupem času, protože se měním já. Mění se s věkem, čili už není tak pružná. Obsah role, herecké vystoupení ale zůstává a musí zůstat stejné. ■ Slyšela jsem také, že byste rád natočil Dědictví 2. Bolek Polívka má údajně už scénář napsaný, ale zatím jsem ho neviděl. Slibuje mi, že moje role advokáta
je ve dvojce rozvedená do krásných momentů. Těším se na ni. ■ Jste hodně vytížený. Kolik lidí se stará o pohodu okolo vás a váš program? Přímé spolupracovníky bych spočítal na prstech jedné ruky. Do toho nepočítám rodinu, která je nejdůležitější a hlavně manželku, která mi vytváří potřebné zázemí. ■ Kromě pódia v Národním divadle jezdíte i po malých scénách, divadlech, vystupujete v kinech. Kde vás diváci berou nejvřeleji? Diváky nikdy nehodnotím. Diváci jsou dobří všude. Špatný nebo dobrý je vždy jen herec na pódiu. Ten musí sám v sobě hledat příčinu toho, že se mu na pódiu nevede. Mám velice rád atmosféru malých sálů v menších městech. To si vždy
uvědomím, že lidé si koupili vstupenku a přišli jen na mě. A to je pro mě největší odměna. ■ Často jste přirovnáván k Vladimíru Menšíkovi, těší vás to, nebo si myslíte, že každý bavíte lidi a hrajete jinak? Těší mě to. Ale jsem přesvědčen, že vše dělám jinak. Nemohu se srovnávat. Pan Menšík byl pan Menšík. ■ Prozraďte, co vám nejde, co neděláte rád? Vůbec se nevěnuji technickým a odborným pracem. Ani se jim nemohu věnovat, protože je nezvládám. Když po mě něco někdo chce, musí mě přesně navigovat a říct, co chce. Moje pokusy vypomoci s něčím v domácnosti pak končí v mých vyprávěních. Tedy pokud jsou humorné a skončí dobře.
■ Jak se vyrovnáváte s přibývajícími roky? Musel jste někdy odmítnout roli s tím, že to nezvládnete, nemáte na to fyzičku? Zatím jsem něco takového říct nemusel a s roky se vyrovnávám tak, že si je k tělu nepouštím. ■ Vaše další role právníka ve filmu, role Cyrila v Románu pro muže vám prý byla ušita na míru. Jak vám role bohatého, vypočítavého a cynického muže seděla? Scénarista a režisér si přáli abych tuto
roli hrál já a mě se hrála tato postava dobře. Má totiž toho v sobě tolik z dnešního světa, že se všechny ty negativní vlastnosti daly lehce ukázat. ■ Vracíte se rád do Brna a na jižní Moravu? Vracím se rád do míst, kde jsem strávil dětství. Dvacet ohromných let jsem pak působil v Divadle Husa na Provázku a nyní jsem už dvacet let v Národním divadle v Praze. Tak se to vyrovnalo, ale na Brno nikdy nezapomenu. Gabriela Peringerová
Klasická sudoku Do každého políčka vepište jednu číslici od 1 do 9 tak, aby se číslice neopakovaly v žádném řádku, sloupci, ani v žádném z devíti vyznačených menších čtverců.
„KLÍČOVOU DÍRKOU SE ČASTO UVIDÍ VÍC NEŽ OTEVŘENÝMI DVEŘMI“ bylo správné znění tajenky v minulém čísle. Diář na rok 2012 a láhev vína ze Znovínu Znojmo vyhrává Sabina Himmerová, Štítného 8, 628 00 Brno. Pro úspěšného vylosovaného luštitele dnešní tajenky jsou připraveny dvě vstupenky na veletrh MOTOSALON 2012. Těšíme se na Vaše odpovědi nejpozději do 10. 2. 2012 na adrese: METROPOL MEDIA s.r.o., Tůmova 3, 616 00 Brno nebo
[email protected] (napište adresu a telefonní spojení, abychom Vás mohli kontaktovat). Příjemnou zábavu a hodně štěstí všem přeje redakce METROPOLU.
07
tip na výlet
Pod Zakletým končí silnice a začíná lyžařský ráj V Říčkách v Orlických horách končí pod kopcem s názvem Zakletý vrch (992 m. n. m.) silnice. Začíná tam ale ráj pro lyžaře. Kromě milovníků sjezdového lyžování se ve Ski centru vyřádí i snowboardisté a nad ním si přijdou na své i vyznavači běžeckého lyžování. Ve Ski centru Říčky si svoji trať najdou nejen začátečníci, ale i pokročilejší lyžaři. Modrá a červená sjezdovka je jim ušita přímo na tělo. Pro ty, kteří mají rádi trochu adrenalinu v krvi, je určena černá sjezdovka, na které se už několik desítek let jezdí mezinárodní lyžařský závod žactva Skiinterkriterium. Na slalomové trati této sjezdovky vyhrály takové hvězdy českého lyžování jako jsou Ondřej Bank nebo Šárka Záhrobská. Snowboardisté zase míří na SnowCrossovou dráhu pod lanovkou, malí i velcí začátečníci rádi využívají rad instruktorů lyžařské školy „U smrku“. Všechny sjezdovky vedou z vrchu Zakletý kam jezdí čtyřsedačková lanovka. K dispozici jsou ještě dvě pomy. Koho přepadne hlad, po areálu je rozeseto spousty stánků s občerstvením. Kdo dává přednost běžkám, vyjede na vrchol Zakletého, kde je na výběr hned několik běžkařských tras. Překrásná trasa vede po hřebenu na Panské pole k bunkru Hanička, anebo se můžete vydat na opačnou stranu k nejvyššímu vrcholu Orlických hor Velké Deštné (1115 m.n.m.) a cestou se zastavit u chalupy Horské služby na Pěticestí. Odevšad na vás čekají krásné výhledy na polskou stranu Orlických hor a na hřebeny Krkonoš a Jeseníků. Běžkařské trasy zde měří více než 42 kilometrů.
Sportovní nadšenci, kteří nemají přes den lyžování dost, se mohou vypravit na večerní. Lyžuje se sice jen na jedné třetině modré sjezdovky a v provozu je jen poma, ale lyžování za svitu hvězd má své kouzlo. K novince letošní sezóny patří akce pro ubytované lyžaře s názvem Pochod po setmění. Zdarma se koná každých čtrnáct dní vždy ve čtvrtek. V sedm hodin večer se zájemci sejdou ve Ski centru Říčky, kde se na osvětlené sjezdovce pořádá závod na kluzkách, což jsou klouzavé nástavce na obuv. Pak si rozdají louče a lesem se vydají k Penzionu Horský pes, kde již na všechny u sněhového baru čeká teplý čaj, lívance se skořicí a hlavně vřelé přijetí místních. Následuje výšlap k Penzionu Macháček a závod na bobech pro děti, zatímco rodiče dostanou svařené víno a povidlové taštičky. Pochod končí v chatě Devětsil. Noční vyžití čeká na zájemce v baru Apart - hotelu pod Zakletým. Od 16 do 21 hodin je zde otevřen i bazén, vířivka a sauna pro veřejnost, kde se platí jednorázové vstupné 200 Kč. Hoteloví hosté mají vstupné v ceně pobytu. Ve Ski centru Říčky se lyžuje od 8 do 16 hodin za 480 Kč pro dospělého. Děti do 155 cm platí 340 Kč. Večerní lyžování od 17 do 20 hodin stojí dospělého 190 Kč, děti do 155 cm 130 Kč. Více informací naleznete na www.skiricky.cz Gabriela Peringerová
Žili. Pak leželi v bažinách dlouhých 47 000 000 let
Brno – Při pohledu na exponáty tak člověk záhy zjistí, jak pomíjivý je pojem čas. Zvlášť, když se vydá na cestu
do pravěku. „Výstava Messel on Tour se skládá z více než stovky originálů zkamenělin především obratlovců ze slavné lokality Messel, která je od roku 1995 zapsaná do světového dědictví UNESCO,“ tvrdí kurátorka výstavy Růžena Gregorová o unikátním nalezišti, jež bývá často přeneseně nazývané paleontologickými Pompejemi. Díky tamním mimořádným fosilizačním podmínkám jsou totiž na zkamenělinách zachované i ty nejjemnější struktury včetně obsahu žaludku, zbytků tkání, peří ptáků, blanitých křídel netopýrů či srsti savců. „Na výstavě budou také k vidění dokonalé kostry předků vydry,
mravenečníka, lemura, primáta, tapíra, prakoně, ježkovitých savců, hlodavců, primitivních masožravců či vačnatců. Většina z nich vyhynula ještě do konce třetihor,“ upřesňuje Gregorová. Vnímavý návštěvník si při pohledu na zkameněliny patrně položí otázku, kde se na evropském kontinentě takoví živočichové vůbec vzali. „Rozložení kontinentů ale bylo v geologické minulosti rozdílné a takzvané kontinentální mosty umožnily migraci faun z kontinentu na kontinent,“ vysvětluje mluvčí muzea Eva Pánková s tím, že lokalita Messel otevírá návštěvníkům ojedinělé výstavy okno do historie.
Který ze 125 exponátů pocházejících z Hesenského zemského muzea v Darmstadtu patří mezi nejvzácnější, si netroufá kurátorka výstavy Růžena Gregorová hodnotit. Každý je podle ní svědectvím o dávném a již neexistujícím životě v tropech Evropy. „Nelze se však nezmínit o dokonale zachované a jediné nalezené kostře mravenečníka rodu Eurotamandua, který se stal i symbolem celé výstavy,“ doplňuje Gregorová. Brněnští muzejníci výstavu zkamenělin doplnili také o interaktivní prvky. Majitelé chytrých mobilních telefonů mohou své přístroje využít jako zvuko-
vé průvodce. Stačí mít v mobilu čtečku QR kódů a návštěvník si výstavu okamžitě zpestří videi, obrázky, mapami či zvukem v multimediální podobě. Na webových stránkách Moravského zemského muzea najdou lidé také podrobný plán expozice Messel on Tour a jednoduchou počítačovou hru. Pro školní výpravy připravili pracovníci muzea také výukový program Vývoj koně, který děti seznámí s prapředky dnešních koní. Březnové soboty pak budou patřit zajímavým doprovodným programům, například Mravenečník a jeho kamarádi. Pavel Mokrý
MeM_006074
Jestliže má někdo pocit, že se čas vleče, měl by navštívit nejnovější expozici Moravského zemského muzea. V útrobách Paláce šlechtičen v brněnské Kobližné ulici se totiž „zabydlely“ zkameněliny staré sedmačtyřicet milionů let.
08 Tomáš Hanák v Brně jako spisovatel PRO PHOTOGENIA DAY ze společnosti
s Antonínem Kratochvílem
Tomáš Hanák se ve středu 15. února 2012 představí Brňanům tak trochu v jiné roli. Od 16 hodin bude v knihkupectví Knihy Dobrovský na ulici Joštova vyprávět o své nové knize s názvem Doživotí a jak na to. Tímto jeho prvním literárním počinem je soubor žurnalistických sloupků, kterými v prvních letech 21. století přispíval do pátečního magazínu Lidových novin. Vzniklo tak vtipné nadčasové dílko, upletené z jiskřivých slovních hříček, bleskových postřehů a nesmlouvavé ironie jak vůči okolí, tak k sobě samému. Nakladatelské torpédo SMRŠŤ knihu vydává v grafické úpravě předního českého grafika Aleše Najbrta, na přebalu je publikace opatřena Hanákovým portrétem od světově proslulého českého fotografa Tona Stana.
Příznivci fotografování měli v sobotu 28. ledna 2012 příležitost dozvědět se více o nejnovější technice, postupech a zkušenostech odborníků. Akce s názvem PRO PHOTOGENIE DAY se konala v kongresovém centru Holiday Inn a její tváří se stal celosvětově uznávaný fotograf Antonín Kratochvíl. K brněnským studentům a příznivcům fotografie zavítal osobně, aby na své přednášce promluvil o fotografii, o svém životě i o tom, proč je důležité hledat svou vlastní tvůrčí cestu. Tu on sám našel v reportážní fotografii. Jako žurnalista pracoval na místech válečných konfliktů, zaznamenával genocidu v Zaire a Rwandě, utečence v Bosně i v Afghánistánu, oběti epidemie AIDS v Zimbabwe a pašeráky drog v Guatema-
le. V posledních letech se věnuje mizející přírodě a kulturám. Za svou dokumentární fotografii byl také mnohokrát oceněn. Antonín Kratochvíl se narodil v Lovosicích, dětství prožil v pražském Karlíně, v roce 1967 odešel do zahraničí, kde se aktivně věnoval právě fotografii.
Návrat Václava Neckáře také do Brna Premiéra muzikálu Papežka Po dlouhé pěvecké pauze se na koncertní pódia vrací jedna z ikon české populární hudby - Václav Neckář. Po sedmnácti letech vydává nové řadové album Oči koní a svou nejnovější písničkou Půlnoční si kromě stálých fanoušků získává také současnou generaci mladých lidí. Do Brna přijede Václav Neckář se svou kapelou Bacily ve čtvrtek 16. února 2012. Od 19:30 hodin zahrají společně v klubu Semilasso. Koncertní pódia Václav Neckář nedobrovolně opustil v roce 2002, kdy ho ranila mrtvice. Zpěvák ztratil paměť a musel se znovu učit nejen vlastní texty, ale měl problémy s mluvením obecně. Současná vystoupení jsou tak pro něj velkým vítězstvím.
Nebývalý příběh plný tajemství, vášní, touhy po vzdělání i obětování se přináší Brňanům premiéra historického muzikálu Papežka. Městské divadlo Brno ji připravilo na 4. února 2012. Muzikál, který se stal v roce 2011 v Německu Muzikálem roku, uvádí divadlo jako druhé na světě v české premiéře. Vznikl na motivy světového bestselleru americké spisovatelky Donny W. Cross Papežka, který vyšel ve více než třiceti jazycích, a podle kterého byly natočeny již dva celovečerní filmy. Hudebně se příběhu zhostil mladý německý muzikálový skladatel a textař Dennis Martin. Jde o neskutečný příběh o ženě, která po mnohých peripetiích usedne na papežský stolec. Píše se však deváté století, a to ženám ve významných
funkcích nepřeje. Jana, která proto vystupuje jako Jan - nejbližší pomocník zemřelého papeže, logicky nastupuje na jeho místo a stává se papežem Janem Anglicusem. Okamžitě se stane miláčkem prostých lidí. I přes svou funkci se zamiluje, a vše se prozradí v momentě, když se jí narodí dítě. Tajuplný příběh je po staletí opředen mnoha pověstmi a legendami. Dodnes se však neví, zdali papežka Jana skutečně existovala. Většina historiků mluví v této souvislosti o fikci, ať je to tak či tak, příběh Jany se stal legendou. V hlavní roli diváci uvidí Svetlanu Slovákovou nebo Hanu Holišovou, Petra Gazdíka nebo Roberta Jíchu, Ladislava Koláře, Igora Odříčka, Stano Slováka a mnohé další.
O tom, že maškarní karneval nemusí být jen zábavou pro děti, vědí své v Brně – Jundrově, kde se v sobotu 18. února uskuteční již tradiční maškarní zábava pro všechny generace. Dětský maškarní karneval začne v budově místního Sokola ve 14 hodin. Od 19 hodin na něj naváže „Oldies maškarák“ pro dospělé. Nejen pořadatelé se už těší na originální masky, které se rok co rok na již tradičním jundrovském veselí objevují. „I když převleky nejsou podmínkou, většina těch, kteří se přijdou pobavit, vždy překvapí něčím vtipným. Na parketu tak například v minulých letech tancovala i lednička,“ vybavuje si ty nejpodivnější maškarní převleky dospělých Jiří Čtvrtníček, člen pořádajícího Sokola. Téma převleků prý podle něj pevně stanoveno není. „Přestože budeme hrát převážně hudbu 60. let, masky mohou být z jakékoli doby či místa,“ dodává Čtvrtníček. Vstupné na akci je dobrovolné. Občerstvení zajištěno. Texty: Monika Findoráková
MeM_007666
MeM_000781
Maškarní 2012
Vydává: METROPOL MEDIA s.r.o., nám. 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5, IČ: 284 63 781 | Sídlo redakce: Tůmova 3, 616 00 Brno | Zpravodajství: Mgr. Petr Bokůvka,
[email protected], Gabriela Peringerová,
[email protected] | Monika FIndoráková, fi
[email protected] | Redakce:
[email protected]|Inzerce:
[email protected] | Sazba a grafická úprava: Metropol Media s.r.o. | Povoleno MK ČR pod číslem 20 550 | Tiskne: EUROPRINT, a.s., Pod Kotlářkou 3, 150 00 Praha 5 | Distribuce: síť stojanů společnosti METROPOL MEDIA s.r.o | Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí.
