přináší úsměv
Když po tobě voním i máj hlavu skloní před láskou touhy parfém roním a jak pod sedly koní ...se duše třou
Vydání 5. • ŘÍJEN 2013 • Vydavatel: Smile by horse o.p.s. • tisk: Tiskárna Kyjov • Neprodejné
Barbora
Aneta Ivanovská Rozhovor čísla:
Miroslav Čapka Jarek Nešpor ml.
2
smile úvodník
Vítejte v říjnovém čísle, milí čtenáři. Máme novou kobylku! Jerry se jmenuje. Takže jak tušíte, každá volná chvíle bude patřit hlavně jí. Žádný strach, ostatní koníci nepřijdou taky zkrátka. Není nad to, přitulit se k tomu majestátnímu a hřejivému zvířeti a nechat splynout tlukoty vašich srdcí. Sice není nad objetí milovaného člověka, ale jako kůň voní jenom kůň… nebo?
smile dobrůtkárna
Ta „zázračná“ škvarková pomazánka, na kterou chtěl každý recept.!
V poměru 1:1 jednoduše smícháme rozmixované škvarky a pomazánkové máslo, drcený kmín, mletý pepř a osolíme. Trošku sentimentu jí dodá nasekaný čerstvý rozmarýn, a pokud chcete překvapit, přidejte pár na sádle zpěněných rozinek. Dobrou chuť
Jaké bylo vaše září? My jsme si užili krásných tlusťoučkých hříbků a modlili se, ať to ty vinohrady nějak rozchodí. Holt „radost houbařova – starost vinařova“. A byli jsme na premiéře Mata Hari v Bratislavě na Nové scéně, v hlavní roli naše nej nej nej Sisa Sklovska. Kdo ji jednou uslyší, navždy propadne jejímu kouzlu. Klidně se i vsadím. Hudbu napsal náš „eláňácký“ kamarád Lubko Horňák a máte se teda na co těšit! V říjnu bychom si chtěli udělat ještě takové komorní hobby závody u nás ve stáji, postavit krmelec a ještě trošku zahoubařit. Myslím, že ani burčákové kůry nezůstaneme ušetřeni, a věřte, že si rádi o vínku, umění či koních povykládáme i s vámi. Přijeďte se, drazí přátelé, na nás podívat! "My holky smajlácké milujeme naši Milušku a nikdy ji nedáme!" Vaše Smile by horse o.p.s.
smile srdcaři
Farma RUDIMOV a zlatí otec a syn Žákovi Jak to už v životě chodívá, svět je plný různých bláznů. Někteří to mají v srdcích naprogramováno tak, druzí zas jinak. Já věřím v to, že ti „sví“ se vždycky navzájem přitáhnou. Zde musím opět blahořečit našemu rozhodnutí, dělit se o to dobré, co nám bylo naděleno. Nejenom, že nám „naše děti“ obohacují životy, ale zákon přitažlivosti funguje jako magnet a do našeho světa neustále přibývají další a další srdcaři, kterým prostě „není jedno“. A to je potom radost žít! Opět vše zafungovalo jen na základě telefonátu naprosto neznámému člověku. Nejenom, že nás přímo zachránili vloni, kdy nebylo ani stéblo sena navíc, ale i letos: překrásné seno na celý rok! Tzv. barterový obchod skvěle zafungoval, zrodilo se přátelství a úžasné je vědomí toho přepotřebného dobra! Spolehliví partneři jsou otec a syn Žákovi, kteří nejenom obhospodařují desítky hektarů rozkvetlých luk Západních Karpat a bezesporu patří k nejvýraznějším osobnostem ve svém oboru, ale Žák junior – Honza – se s velkou vervou vrhl na ekologický chov a speciální zpracování skotu a ovcí. Dnes již dodává vysoce kvalitní maso do těch nejexkluzivnějších restaurací a obchodů. Udělejte si také výlet do čisté přírody a navštivte Farmu Rudimov u Slavičína. A Honzu od nás určitě moc pozdravujte!
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz +420 608740309
3
smile Turistické zajímavosti
Welterbesteig Wachau Vážení a milí čtenáři a čtenářky, opět Vás s nadšením vítám na stánkách Smile a zvláště v rubrice Dolní Rakousko. V tomto čísle se s Wachau rozloučíme 180ti kilometrovou tůrou, která Vás kompletně provede tímto malebným údolím. Musím Vás však upozornit na skutečnost, že v reálném čase tento výlet zkompletujete cca. za 14 dnů, takže si raději vemte tři týdny dovolenou ať máte čas na vstřebávání svých zážitků. Jak jste se už v minulých číslech mohli dozvědět, Wachau je malebné údolí rozléhajicí se podél obou břehů Dunaje. Oblast je charakterizována kulturou zeleného veltlínu, meruňkové pálenky a úžasnou tradiční kuchyní. A možností, jak vyplnit svůj volný čas, je zde obrovské množství. A nyní k již zmiňované tůře… Absolvovat Welterbesteig Wachau neznamená jen nechat za sebou 180km turistických tras, poznávat atraktivní místa a udělat něco pro své tělo a to vše v rámci 14ti etapového pochodu. Daleko důležitější a vzácnější je fakt, že Vám tato tour umožní Wachau opravdu zažít a naučit se ji prožívat a užívat si jí. Každý krok, nádech, vůně, veltlínský hlt a každé sousto místního pokrmu ve Vás probudí touhu po přátelství s touto pohádkovou oblastí. Zde snad ani není možné prožít kulturní šok, protože Wachau si své návštěvníky začaruje ještě před tím než vůbec vyrazí na první vycházku. Sám nevím, co bych ještě dodal. Ve Wachau se pohybuji už od dětství a prožil jsem zde spoustu hezkých chvil. Pokud máte možnost a čas sem zavítat, tak tak laskavě učiňte, protože v Chorvatsku, Egyptě a jiných “super all-inclusive“ destinacích
jste už stejně byli. A k čemu je vlastně dovolená, když místní kulturu poznáváte jen alibistickým způsobem v jednom z místních hotelových komplexů? Gregor Mikesa Další informace: www.donau.com www.wachau.at www.welterbesteig.at
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
+420 776 256 156 Jeďte s Kosem ! za svým nosem
e-mail:
[email protected], facebook.com/PrincExpres
4
smile Rozhovor
Mladý neoveský vinař JAREK NEŠPOR a jeho učitel a rádce JAN RAJSKÝ … silná dvojka s velkým a laskavým srdcem. Jarku, především Ti chci poděkovat za to, že Ti není nikdy zatěžko nám pomoct u koní. Jestli fyzicky nebo materiálně. Máš koně rád? Především není za co. Spojil jsem potřebné s užitečným, protože použitá podestýlka od koní je po zkompostování ideálním a ekologickým hnojivem do našich vinic. Ke koním jsem chodil od malička se svým otcem, který koně přímo miluje, a mám je rád. Je to nádherné a majestátní zvíře. Koně nejsou úplně mým koníčkem, protože mám raději koně pod kapotou, ale vždy si koně rád pohladím a několikrát jsem se i svezl :) Se divím, že Ti na nás zbyde vůbec čas. Kolik vinic máš? Naše dva hektary vinic se snažíme obhospodařovat co nejšetrněji k přírodě, proto si ten čas „musím“ udělat. Navíc stáje patří mé téměř nevlastní sestře Milušce (její maminka a můj otec spolu „bydlí“) a pokud je potřeba a mám volno, tak rád pomůžu.
A jaké odrůdy zpracováváš a co z nich vzniká? Vyrábíme víno z více než dvaceti bílých a modrých odrůd. Zpracováváme vlastní hrozny té nejvyšší kvality a vznikají u nás přívlastková vína bez použití nepotřebné chemie, aromatických kvasinek a jiných podpůrných přípravků. Typická plná, extraktivní odrůdová vína, která nejsou výtvorem použitých přípravků a technologií, ale jsou odrazem odrůdy, místního prostředí a vinaře. Jak vím, máš skvělého učitele a parťáka, Tvého strýce Jendu Rajského....čím Ti je přínosem? Hlavně je mým učitelem a rádcem. A v neposlední řadě velkým pracantem. Vinaří již více než padesát let a celou dobu hledá nové trendy směřující k vyšší kvalitě vína. Tvoří vína, která sbírala mnoho prestižních ocenění, inspirující mnohé další vinaře. Své zkušenosti mi postupně předává a spolu posouváme kvalitu našich vín zase o kousek dále.
Ve skrytu duše doufám, že i já jsem přínosem pro něho. Co máš na vinaření nejraději, na co jsi pyšný a čím výjimečný? Nesnáším stereotyp a mám rád tvůrčí práci. Vinařství přináší každý den jinou výzvu a překvapení. Ta nejlepší vína se nevyrábí, ale vinař je tvoří k obrazu svému a je jenom na něm, kam bude tato snaha směřovat. Pyšný jsem na každé povedené víno, které chutná co nejvíce lidem. A čím jsme výjimeční? Doufám, že každým vínem. Protože každé víno je originál a až po ochutnání každý zákazník sám posoudí jestli je to vyjímečný originál.... Jarkovi přejeme hodně povedených vín a nezapomenutelných originálů. Mrknite na: www.nespor-rajsky.cz
5
smile Rozhovor
První Gurmet shop v Břeclavi Jak vznikl nápad otevřít prodejnu s delikatesami? Myšlenka otevřít prodejnu tohoto typu vznikala relativně dlouho. Nejdříve jsem uvažoval o vinotéce a obchodování s vínem. Zajímám se především o moravské vinařství a vše, co s tím souvisí. Ve svém volném čase, mimo své zaměstnání, jsem vystudoval obor vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity. V průběhu doby jsem si ovšem uvědomil, že mít pouze vinotéku nestačí, těch je v Břeclavi si myslím dost. Od vína k sýrům a delikatesám byl pak jenom krůček. Všechny tyto produkty přece neodmyslitelně patří k různým společenským příležitostem a chvílím, jež chceme u dobrého pití a jídla strávit s lidmi, které máme rádi. Víno a sýry můžete přeci koupit i v marketu? To je pravda, ale nikdy tam pořádně nevíte, co kupujete. Mou snahou je nabízet kvalitní produkty, které mají dlouhou tradici nebo jsou něčím výjimečné. Nejvíce se zaměřuji na farmářské výrobky a na osvědčené výrobce. Vína nabízím z osmi moravských vinařství, která vyrábí méně než 200 tisíc lahví ročně, protože podle mého názoru se jenom tehdy dá uhlídat špičková kvalita. Samozřejmostí je to, že vybraná vinařství musí dlouhodobě dosahovat kvalitních výsledků nebo být svým přístupem odlišná od jiných. V čem si myslíte, že je odlišné Vaše podnikání? Kromě toho, co jsem již zmínil, je mou snahou návrat k hodnotám a tradicím, které pamatuji ze svého dětství. Malé obchůdky, kde jste věděli, co kupujete, měly svou neopakovatelnou atmosféru a především osobní přístup k zákazníkům. Můžu například ochutnat sýr předtím, než si jej koupím? Samozřejmě, a nejenom sýr. Všechny sýry, které jsou v prodejně, je možné ochutnat, dozvědět se něco o způsobu výroby a zrání a také například o tom, k jakému vínu nebo jídlu se nejlépe hodí. Mou snahou je nabídnout ochutnávku i u dalších produktů, kde je to jenom trochu možné. Důvod je jasný, nabízené produkty s ohledem na svou kvalitu mají vyšší cenu a každý zákazník má tedy právo vědět, co kupuje a jestli to odpovídá jeho představám a chutím.
Víno je možné taky ochutnat? Pořádám pravidelné degustace vín. Vždy jednou za 14 dnů ve čtvrtek představuji vinařství, jehož vína mám v nabídce. Kromě moravských vinařství jsou to i italská, francouzská a rakouská vína. Tyto degustace jsou otevřené pro všechny zájemce a jsou omezeny pouze počtem míst. Konají se v Břeclavi v kavárně Arcadia, která těsně sousedí s Gurmet shopem. Více o degustacích je možné se dozvědět na www.gurmetmorava.cz/ akce nebo si prohlédnout foto z akcí v sekci fotogalerie. Můžu si zakoupené víno u Vás uložit? Ano, součástí Gurmet shopu je tzv. wine depot s 38 uzamykatelnými kójemi, kde můžete svá vína uložit. Wine depot je majitelům uloženého vína přístupný 24 hodin denně. Více informací, včetně fotografií, je možné najít na www.gurmetmorava.cz/ wine-depot. Jaké konkrétní produkty tedy nabízíte? Specializujeme se na prodej sýrů především z Holandska, ale i Itálie, Francie, Anglie, Švýcarska. Dále nabízíme italské uzeniny a těstoviny, anglické marmelády, želé, chutney, hořčice, omáčky, čokolády ze všech možných koutů světa, jako příklad uvedu Filipíny, Kongo, Ghanu, Santa Domingo, Kostariku a další. Máme v nabídce široký výběr francouzských terin a rilet. Nabídka je široká, nejde vyjmenovat všechno, nejlepší je přijít se podívat. Co je ovšem důležité říct, že mám zájem podporovat i místní výrobce zajímavých produktů. V současné chvíli máme v prodeji mandlovici a mandlový likér z Hustopečí, kde má tento nápoj dlouhou tradici, nebo třeba med a medovinu od lokálního farmáře. Budu rád, když budu moci v tomto trendu pokračovat. Jste schopni zajistit i akce mimo prodejnu? Často připravujeme různé dárkové balíčky na oslavy, ale zajišťujeme i rauty nebo větší společenské akce. Připravujeme pohoštění, kde jsou základem sýry v kombinaci s želé nebo marmeládou, různými druhy uzenin apod.
6
smile Koně
Anglický Plnokrevník menné knihy se datuje již v roce 1791, kdy vznikla předmluva, a v roce 1808 první díl. Plemenná kniha vychází od té doby v pravidelných intervalech. V České republice se chovem anglického plnokrevníka nejvíce proslavil hřebčín Napajedla a Mimoň. Hlava plnokrevníka je jemná a ušlechtilá. Od jiných plemen (např. araba) se odlišuje rovným profilem. Anglický plnokrevník je vysoký štíhlý kůň s dlouhým hřbetem a krkem. Má výrazný kohoutek a nízko nasazený ocas. Zadní nohy jsou dlouhé, s dobře utvořenými hlezenními klouby, což umožňuje silný odraz. Pro maximální rozšíření plic je důležitá hloubka hrudníku. Nejčastěji se vyskytují hnědáci, ryzáci a bělouši (těch je nejméně), povoleny jsou bílé odznaky. Anglický plnokrevník (zkratka A1/1) nemusí splňovat žádné standardy k uchovnění. Pro anglického plnokrevníka je důležitá pouze rychlost, na základě které je zařazen do chovu. Přihlíží se jen k obvodu holeně, který by neměl být menší než 20 cm.
TERACCON z dostihové stáje BORS a.s. Anglický plnokrevník byl vyšlechtěn v Anglii v 18. století. Jindřich VIII., který vybudoval hřebčín v Elthamu, zkřížil španělské a italské koně s rychlými anglickými koňmi. Díky nim začaly být dostihy populárním a vyhledávaným sportem. Alžběta I. založila hřebčín v Tutbury. Za její vlády prestiž a obliba závodů vzrostla tak, že některé dostihy trvaly i několik dní. Její syn, Jakub I., nechal postavit v Newmarketu jedno z nejproslulejších dostihových středisek, které dodnes patří k nejznámějším na světě. Karel II., který nechal vybudovat dvanáct dostihových drah a stanovil pravidla dostihů, se nejvíce zasloužil o vyšlechtění anglického plnokrevníka. Panovník nechal do Anglie přivézt stádo arabských klisen. Tyto klisny řadíme do skupiny tzv. „královských klisen", ke kterým posléze přibyli i tři legendární orientální hřebci: Darley Arabian byl v syrském Damašku vyměněn za zbraně a dovezen do Anglie. Je předkem nikdy neporaženého Eclipse. Byerley Turc byl ukraden anglickým kapitánem při tureckém obléhání Vídně v 17. století. Nejslavnějším pokračovatelem linie je Herold. Godolphin Barb byl z Jemenu poslán jako dar do Francie, ze které se po letech strastiplného života dostal do Anglie. Mezi jeho výjimečné potomky patří bezesporu Matchen. Roku 1770 se přestali pro chov anglického plnokrevníka používat arabští koně a začal se chovat pouze čistokrevně. Anglický plnokrevník má uzavřenou plemennou knihu (tzn. do plemenné knihy je zapsán pouze kůň, který má oba rodiče zapsané v plemenné knize anglického plnokrevníka). Počátek ple-
Většina koní ovšem splňuje tato kritéria: KVH od 165 cm do 175 cm, obvod hrudi od 180 cm do 195 cm, hmotnost od 500 kg do 600 kg. U anglických plnokrevníků se neměří výška v kohoutku. Akce nohou je nízká a chod úsporný a dlouhý. Každý anglický plnokrevník je osobnost. Utváří si své názory, za kterými si pevně stojí. Když se mu něco nezdá, velice snadno znervózní. Proto není vhodným koněm pro začátečníky, netrpělivé a nervózní jezdce. Na druhou stranu je anglický plnokrevník jedno z nejchytřejších plemen na světě. Lze z něho (i po dostihové kariéře) vychovat klidného, citlivého a spolehlivého koně, na kterém můžete jezdit jen na ohlávce nebo i bez ní. Chce to jen dostatek času, lásky a trpělivosti. Rozhodně to stojí za vyzkoušení, protože anglický plnokrevník umí dát najevo svou vděčnost. Anglický plnokrevník byl vyšlechtěn výhradně pro dostihy, kde může uplatnit svoji rychlost. Díky využití v dostihovém sportu se toto plemeno zachovalo až dodnes. Bohužel každoročně zemře na dráze mnoho koní. Koně, kteří se dočkají konce své dostihové kariéry, bývají často fyzicky i psychicky odrovnáni. Anglický plnokrevník se využívá i v ostatních sportech (většinou nižší úrovně), na rekreaci nebo horsemanship (ve kterém může uplatnit svoji inteligenci).
7
smile Představujeme vám
Jezdecký klub Mikulov Jezdecký klub Mikulov sídlí v areálu bývalé cihelny. Za patnáct let přestaveb se z komunisty zničeného areálu stává jezdecké centrum pro sportovní koně. V současné době je domovem přibližně třiceti koní z mnoha disciplín; Parkuru, drezúry, westernu, všestrannosti, vytrvalostních dostihů, ale i jezdců a koní, kteří v sedle chtějí prostě jen trávit volný čas. Jezdecké centrum Cihelna nabízí v současné době dvě stáje pro ustájení koní (včetně možnosti ubytování pro jezdce) a výborné možnosti pro trénink i konání sportovních soustředění.
V areálu je jezdecká hala o rozměrech 25 x 50 m, jízdárna pro parkur s povrchem z hipotexu (50 x 100 m) a písková jízdárna pro drezúru (65 x 25 m) – to vše odvodněné a s automatickou závlahou. Nejen sportovní koně si zde přijdou na své. K areálu přiléhají tři hektary pastvin, které volně přecházejí do nádherného okolí chráněného krajinného území Pálava, skýtajícího v obležení vinohrady nespočet možností pro toulání se krajinou na koni v sedle.
Energys® Enduro PPředstavujeme vám krmivo ENDURO z řady krmiv pro koně ENERGYS ® vyráběné společností De Heus a.s. Doplňkové krmivo ENDURO bylo vytvořeno jako velmi koncentrovaný krmný doplněk pro vysoce a trvale vytížené sportovní koně. V tomto krmivu je dotace energie především kryta z olejů (energie zásobní a regenerační). Energie zde ale není přidaná pouze jednoúčelově - celé krmivo je citlivě vyáženo i v dalších složkách, které její využití podporují. Původně bylo vyvinuto, jak napovídá název, pro koně účastnící se distančních dostihů. Postupně si ho oblíbili také naši zákaníci
z jiných jezdeckých disciplin. Velmi se například osvědčilo u koní drezurních, kde ho otestovalo několik koní účastníků MČR. Také koně sportující ve všestrannosti velmi dobře pracují, pokud přijímají Energys ENDURO®. Složení této směsi podporuje nejen vysoký výkon koní, ale také jejich vytrvalost, regeneraci a soustředění na práci. Vynikající je v kombinaci s ovsem, pro podoření temperamentu a energie, nebo s vločkovanou kukuřicí pro lepší kondici a zklidnění. Toto krmivo je také vhodné společně s ovsem jako doplněk krmné dávky plemenných hřebců v reprodukční sezoně.
Krmivo ENDURO z celé řady krmiv ENERGYS ® je nejoblíbenějším mezi profesionálními jezdci a trenéry sportovních, především drezurních koní. Je preferováno především ve sportovní sezoně a reference našich zákazníků jen potvrzují, že je to krmivo pro špičkový výkon. Podrobnější informace najdete na www.energys.cz nebo na mailu
[email protected]
8
smile Povídání
POVÍDÁNÍ „ O PÁLENKE“ ANEB SOVĚ PÁLENÉ průměru 12 kusů denně, protože pálenky loví, aby přežily. Likviduje ji také její přirozený predátor kuna a hodně jich zahyne na silnicích blízko polí, protože sovy často v jejich okolí loví drobné savce, kteří přebíhají přes vozovku, nebo při okraji cest.
Již jste někdy přemýšleli, moji milí, co vás jako první napadne, když se řekne sova? Když jsem se na to zeptala pár známých, odpověděli většinou: symbol noci, moudrosti, ale taky osamělosti.. Tyto přívlastky jim lidé dávají od nepaměti. Je tomu tak asi proto, že sova je noční pták a lidi se obávali všeho, co bylo spojeno s nocí, a vše neznámé dávali do souvislosti s tmou. Sovy mají tak dokonale vyvinutý sluch, že jim umožňuje zcela přesně určit polohu kořisti i v naprosté tmě. Právě tato u ptáku jedinečná vlastnost vyvolávala u nevědomých lidí v dávných dobách strach jako zlí duchové, nebo je přirovnávali k duchům ze záhrobí. Sova pálená (latinsky Tyto alba), slovensky Plamienka driemavá, je i podle odborníků nejhezčí sovou v Evropě. Má nezaměnitelnou „srdíčkovou tvář“ s párem černých očí a narůžovělým zobákem. Na zádech má krásnou perleťovou kresbu, a pokud stojí na obou pařátech, na první pohled jistě spatříte nožičky do X. Také má svůj charakteristický hlasový projev, který je jenom těžce popsatelný slovy (osobně vám ho ráda u nás předvede). Je tak krásná, že i to je důvodem, proč ji má společnost na ochranu dravého ptactva Zayferus již 15 let ve svém znaku. Tato sova je jediným zástupcem čeledi sovovitých (Tinonidae) žijícím u nás. Před 25 lety byla na vyhynutí, dnes hnízdí
v České republice kolem 500 párů. Je to druh rozšířený po celém světě, s výjimkou studených oblastí a tropických pralesu. V chladných oblastech ale hodně trpí tuhými zimami. Přes den se ukrývá v blízkostí lidí, hlavně ve starých kostelech, stodolách, na půdách a méně frekventovaných hospodářských budovách. Její hlavní potravou se stávají myši. Proč je u nás tak nízký počet těchto roztomilých soviček? Důvodů je hned několik. Doba hnízdění a počet snesených vajíček silně závisí na dostupnosti potravy. Mláďata se líhnou postupně, a když nastanou rodičům v průběhu hnízdění potíže se získáváním kořisti, nejmladší mláďata mají bohužel smůlu. Asi největším problémem je to, že jim my lidé likvidujeme jejich přirozenou potravu přípravky proti myším. Myš však po jejich požití neumírá okamžitě, ještě se otrávená chvíli pohybuje a právě tehdy si ji muže ulovit pálenka k „poslední večeři“. Měli bychom si uvědomit, že je to velice užitečný a pracovitý tvor. Zbavuje nás drobných hlodavců potichu, v noci, když my spíme, a přitom zcela ekologicky a zdarma. Jenom pro porovnání vám řeknu, že například kočka uloví denně 2 - 4 myšky, kdežto soví rodinka s mláďátky v
Sova pálená je ale velice plodná a v příznivých podmínkách se dobře rozmnožuje. Jak těmto užitečným tvorům můžeme pomáhat my lidi? Když si uvědomíme, kde se vyskytují, stačí se zamyslet a asi na to přijde každý sám. Odstraňme nežádoucí vlivy, které jim způsobujeme. Zkuste si vzpomenout na naše sovičky, když budete chtít koupit jed na hlodavce, a nastražte raději klasické pastičky. Zkontrolujte zakrytí jímek a umístění velkých rour naležato nebo použijte hrubé rošty, aby sovy, které do nich zapadnou, mohly spodem uniknout. Ale hlavně se podívejte, jak máte uzavřený půdní prostor vašeho domu, jestli tam sovičky mají přístup. Na starších domech se v minulosti dělala na nosné zdi pod střechou takzvaná „soví okénka“. Když je tam máte, je to skvělé. Nechte je tam a zkontrolujte, zda jsou funkční. Když je nemáte a chystáte se dělat nějaké úpravy na domě či střeše, myslete na to, jak se tam budou vyjímat, sovičky budou mít domov a vy pokoj od myší. Jsem přesvědčena, že tahle rovnice vzájemné spokojenosti bude určitě fungovat i u vás. Starořecký název pro sovu pálenou je „Aνθρώποπουλί ", jedná se o složeninu dvou slov. „Ανθρώπος“ znamená lidský a „πουλί“ je pták. Dalo by se to přeložit jako „pták žijící v blízkosti člověka“. Je tedy evidentní, že spolu žijeme už hezkých pár věků a je jenom na nás, jestli tomu tak bude i v budoucnu. Andrea Dušinská a www.zayferus.cz
9
smile Povídání
Povídání jasanové Dobrý den, všichni dřevomilní přátelé! Dnes budeme opět chvilku bloumat po lese a navštívíme jednoho z jeho velikánů. Tak třeba jasan... Jasan je vysoký, mohutný a dlouhověký strom, který se svojí majestátností může mnohdy směle postavit vedle dubu a také tak často roste. Je vedle něj nejvíce zastoupenou dřevinou v lužních lesích jižní Moravy. Jasanů je rovněž několik druhů, nejrozšířenější je jasan ztepilý, tady u nás na jihu je to jasan úzkolistý a ještě níže, na jižním Slovensku, je to jasan zimnář, zvaný též manový, bíle kvetoucí a velmi medonosný. Onou „manou“ je míza z mladých větviček a kmínků, která na vzduchu ztuhne, je sladká a ze stromů se dříve získávala jako pochutina a pro léčebné účely. Dokonce obsahuje trošku alkoholu, takže je to další tip na sympatický přírůstek do zahrádky. Jasany patří do čeledi olivovitých, ale jeho plody, podlouhlé oválné nažky, byste jedli určitě neradi. Já je pochopitelně, věrný průzkumnické nenažranosti, okusil a chutnají trošku jako mýdlo. Strom kvete v dubnu, před olistěním. Je to tzv. mnohomanželná dřevina, což zní docela přitažlivě, znamená to ale, že na stromě můžeme najít jak oboupohlavné květy, tak jen samčí nebo samičí. Listy jsou lichozpeřené, složené z 9 až 13 lístků. Odvar z mladé jasanové kůry je močopudný a mírně projímavý. Světlé dřevo jasanu s výraznými letokruhy a nádhernou texturou (fládrem) je jedno z nejhodnotnějších dřev. Je pevné, tvrdé, houževnaté a pružné. Vyrábí se z něj nábytek, topora a násady, dříve ohýbané sáňky, lyže, luky a oštěpy. Jasanové topůrko nebo násada z rovně rostlého dřeva, není-li „vylepšena“ sukem, vydrží opravdu dlouho. Dřevo se výborně soustruží, leští, lepí i moří. Krásný je jasanový nábytek, věkem získává zlatavou barvu. Jasanové dřevo má dobrou výhřevnost, dobře se štípá a voní. Jak? Tak nějak jasanově.... Náušničky na obrázku jsou z malé štěpiny nepravidelné vlnkovité textury. Když nahlédneme do keltského kalendáře, měsíc jasanu připadá na období od 18. února do 17. března. V horoskopu pak znamení jasanu trvá od 21. 5. do 30. 5. a na podzim od 21. 11. do 30. 11. Kdo jste tedy v těchto časových obdobích narozeni, oplýváte pracovitostí a učenlivostí, jste nezávislí stratégové, ale také zároveň nároční až sobečtí, a dokonce i diktátoři. Na druhé straně, jste v dobré společnosti osobností jako Charles de Gaulle, Mark Twain nebo Viktor Kaplan. Přemýšlel jsem nad tím, kde v okolí tu roste nějaký výjimečně mohutný nebo starý jasan. Snad to ani není důležité, protože výjimečné jsou všechny. Tím, že rostou, žijí a umožňují žít i nám. Až půjdete na podzim na procházku lesem a budete obdivovat jeho barvy, nezapomeňte na jasan. Jasan? Filip Šumbera
10
smile Turistické zajímavosti
Garnic
Dnes Vám nabídnu pokračování vyprávění z rumunského Banátu, který jsem navštívila letos v létě při cestování po českých vesnicích. Po čtrnácti a půl kilometrech ze Svaté Heleny jsme konečně po celém dnu začali s dětským zájezdem sestupovat dolů do Garnického údolí. Mezi strmými svahy, které byly rozporcovány na maličká políčka se zemědělskými plodinami, se rozprostíralo malebné protáhlé údolí. Okraje vesničky Garnic sahaly až do polovin okolních svahů. Samotné údolí bylo tak úzké, že se do něj vešla jen hlavní silnice lemovaná starými, ale udržovanými staveními. Uprostřed této cesty, dá-li se tak kamenitá cesta místy s trochou zbylého asfaltu nazvat, stál malebný bílý kostelík, který dědinu dělil na malou a velkou stranu, jak říkali místní. Na zdejších polích Garničané pěstovali kukuřici, pšenici, brambory a dýně. Tu a tam se našly i sady se špendlíky, trnkami nebo vinohrad. Krajina zde
byla velmi štědrá. Zemědělství se dařilo, protože zde bylo dostatek slunce. Občas si místní statkáři postěžovali na nedostatek dešťů, pořád to ale nebylo nic, co by jim bralo úsměv z tváří. Proč taky, když měli plná pole kupek sena, což znamenalo, že mají na další zimu vystaráno, alespoň pro dobytek, který bude mít co žrát. Na loukách, kde tráva na posečení ještě čekala, bylo plno kytek pro nás Čechy z Čech hodně vzácných. Hrály všemi barvami a život v nich lákal k nahlédnutí. Motýli všech velikostí a pastelových odstínů, kobylky, cvrčci, sarančata, broučci, včely, housenky i ptáci. Nejvíc byly otravné rumunské mouchy – v balkánském letním podnebí jsme se při celodenním přesunu z Heleny místy i zapotili a ty masařky ne a ne dát našim nohám pokoj. První člověk, ze kterého jsem vycítila tak nějak očekávanou melancholii a skepticismus, byl ředitel/učitel místní malotřídky. Ne že bych chtěla, aby tomu tak bylo, ale vnitřně jsem tušila, že tady nemůže být všechno tak idylické a romantické, jak se nám všem zdá. I v těchto pohádkových končinách lidem zhasínají úsměvy ve tvářích, na čele naskakují ustarané vrásky, když pomyslí na budoucnost. V tom je rozdíl mezi námi. Zatímco my se na budoucnost těšíme a vidíme v ní příležitosti, lid banátský vidí v budoucnu svůj konec bez možnosti nástupu další generace, která by v tradici pokračovala. Učitel nám vyprávěl, že když se v Garnicu narodí jedno dítě do roka, je to radost nejen pro rodinu, kam dítě přichází, ale také pro místní dva kantory, protože mají koho učit. Zvláště pro ředitele, který si rok co rok dělá starosti, kde sežene druhého učitele, protože když není koho učit, motivuje se těžko, zvláště když mzda je nízká. Nyní je v obci asi 16 dětí, 6 z toho teď vyšlo poslední ročník a ty půjdou po letních prázdninách na lyceum a průmyslovku, jak se nejbližší maturitní škola nazývá, i když zde průmysl není, podotýká učitel. V dnešní době jdou na střední školu všichni, ale dříve tomu tak nebylo. Ještě pár desetiletí nazpátek dávali rodiče na studia pouze chlapce, děvčata zůstávala doma a učila se, jak se správně starat o hospodářství. Pro místní vyučující to není snadné, do malotřídky chodí děti různě staré a dá se říci, že každé je v jiném ročníku. Momentálně místní školu navštěvují pouze české děti, ale není to pravidlem, občas přijmou i dítě rumunské, které bydlí na nedaleké (7 km vzdálené)
rumunské salaši. Přesto dětí stále ubývá a učitel s posmutnělým výrazem vykresluje zdejší situaci, kdy mladí odchází do Čech či do větších rumunských měst, protože zde není práce. Zůstat tady by znamenalo být věrný tradici a stejně jako předkové mít jako hlavní zdroj obživy hospodářství. Větší lákadlo je jít do ČR, kde budou za svou práci, kterou umí velmi dobře, mnohem lépe odměněni. A tak se stává, že banátští Češi pracují v českých JZD nebo u jiných zemědělských živnostníků. Obyvatelstvo v Banátu stárne a všechno vede k tomu, že za několik desítek let se sem turisti nebudou jezdit dívat na své krajany, ale pouze na místa, kde kdysi naši krajané žili. Pole a sady zpustnou, nebude už nikdo, kdo by je obdělával, nikdo, kdo by udržoval předzahrádky a opravoval domky. Potom zde budou ještě vyšperkované chalupy víkendových Rumunů a našinců. Turismus zde propukne naplno a koncentrace návštěvníků zde bude vyšší než místních obyvatel. Na úkor místních tradic a způsobů obživy se rozmáchne cestovní ruch, ze kterého se místní podnikaví občané mají dobře. Ovšem neuvědomují si, že s každým turistou, který sem přijde a přinese peníze a zlepšení ekonomické situace, ztrácí kousek sebe. Kousek ze svých hodnot, svého soukromí, svého prostoru a klidu. Asi tyto řádky působí dost posmutněle, ráda bych, abychom se všichni pletli. Přesto se bojím, že přijde doma, kdy z Banátu bude turisticky rušný skanzen. Někdy mě napadá, že pro některé Bánátšťany jsme spása, pro jiné prokletí. Pro některé jsme Česko, země zaslíbená, pro jiné vzdálený prostor, kde žít by nedokázali. Pro mnoho z nich jsme ti, co je okradli o rodiny a děti, kterým jsme nabídli práci a jiný život a tím narušili pevné rodinné svazky. To je pohled postarší generace, která by v našich vybetonovaných blikajících městech cítila jen úzkost a stesk po jejich kraji – tam, kde drsné prostředí přináší klid jeho srdečnému obyvatelstvu. Mladí v nás vidí naději na změnu, na osobní posun. Těžko říct, který pohled je správný nebo špatný, nic není černobílé. První díl vyprávění o Banátu jste mohli číst v předchozím vydání Smile, nebo jej naleznete na portálu www.glosy.webnode. cz. Jitka Glosová
11
smile Lolove úvahy
Vydavatel: Smile by horse o.p.s. Anenská 551, 691 55 Moravská Nová Ves
Keď symbol šťastia zazvoní
Setkání v galerii
Kone – najpohľadnejšie, najužitočnejšie a najelegantnejšie zvieratá spomedzi všetkých, ktoré s človekom putujú počas vývoja civilizácie. Čo pre nás znamenajú a ako sú s nami späté až do dnešných dní – to dokazuje azda aj skutočnosť, že ani vynález kolesa /pred 7000 rokmi/ nič nezmenil na ich nezastupiteľnej funkcii v transporte. Hoci sa dovtedy jazdilo len v sedle – aj samotné dostavníky či nádherné koče musel naďalej niekto poháňať - ťahať. Ba dokonca, ani vynález parného stroja v dvadsiatych rokoch 19. storočia nevytlačil tieto zvieratá na perifériu. Nepodarilo sa to ani neskôr - po zdokonalení spaľovacích motorov v automobiloch. Dodnes sa pod kapotou nachádzajú jednoducho kone a nik nenazve výkon svojho stroja stroho fyzikálne či technicky - kilowattmi. Zvláštna je i skutočnosť, že azda najkrajšie a najpríťažlivejšie auto pre pánov je vo všeobecnosti legendárny červený športiak so vzpínajúcim sa koňom v embléme na kapote... /Ale aj pre dámy, hoci snívajú viacej o princovi na bielom koni./ Z hľadiska sveta techniky však ani toto nestačí. Nie je tak náhodou láska k motocyklom trochu aj samotnou analógiou – náhradou za niekdajšiu pasiu jazdenia v sedle, cválania s vetrom vo vlasoch? Boli vôbec kone technikou vytlačené do rančov či dostihových stajní?
Na sklonku rána když poodhrnu záclonku za oknem do světa kde slunce z paprsků spřádá mi každý den nový most do nebe... vyměním realitu košilku z tvého dechu s mým snem schovám pod polštář a uvěřím ptákům jejich píseň o štěstí a zbavena všech neřestí kabát slunečního svitu hodím na sebe ...na okamžik z linorytu... zas oděna jsem ...do Tebe Barbora
Kone - o týchto majestátnych krásavcoch existuje nespočetné množstvo legiend, bájí, rozprávok, piesní, ale i realistických pojednaní. Poznáme ich najmä ako romantické, ba poetické stvorenia, ktoré sa navzdory hore svalov dodnes chovajú pre krásu, nie pre úžitok. Niet divu, že sú z histórie známe ako ohnivé, okrídlené, jednorožce, tátoše i zázračné zvieratá, príznačne symbolizujúce mnohé deje či udalosti, duchovný stav i rozpoloženie človeka. Aké len majú hlboké hypnotické oči. Ak sa vám napríklad zasníva biely kôň – vraj vás postihne nejaká výhra. A keď vo svojich snoch na koni jazdíte – dočkáte sa veľkého uznania aj úcty. Pravdou je, že už samotný rytmický dupot ich kopýt dodáva ten zvláštny pocit povznesenosti, nadšenia, zrýchleného tepu, adrenalínu, atmosféru boja či pretekania. Len veľmoži a slávni ľudia mohli mať tie najlepšie z nich. Za koňa bolo v histórii možné vymeniť aj kráľovstvo – ponúkal to na úteku z bojiska anglický kráľ Richard III. Na dobrom koni bolo možné dostať sa až na hranice sveta – Alexander Veľký. Ba triumfálne precválať celým svetom bez úspešnejšieho odporu ostatných národov. Temudžin – Džingischán, nik ho nezastavil. Kone – neskrotné, slobodné i verné zvieratá, po ktorých zatúžil azda každý. Možno už na prvých stráňach detstva, kedy sme všetci chceli chytiť svojho lúčneho koníka a schovať si ho do zápalkovej škatuľky. Vraníky, beluše, gaštany, sivkovia či hnedáky – veľké či malé, ťažné či jazdecké, divé či krotké, vysoké či malé. Každý si v duchu, v predstavách vybral svojho času toho najkrajšieho. Čakali nás na kolotočoch, v cirkusoch, v lunaparkových atrakciách s možnosťou zviesť sa vôkol ohrady aspoň niekoľko metrov hoci aj na poníkovi či oslíkovi. Ten pocit šťastia je neopísateľný. Nájdete ich všade: v regáloch predajní s hračkami, po otvorení čokoládovej bonboniéry, dokonca aj na šachovnici. A slávny symbol pretrváva dodnes, ba možno naveky. Ako je len možné, že symbol podkovy je až takýto neprekonateľný, keď zaznieva zlatistým žiarivým zvonením? A kto len vysvetlí, prečo slovo HOBBY preniklo u nás takto bravúrne do všeobecnosti pomenúvania s tým, že každej SLOBODNEJ záľube v spektre ľudských činnosti sa hovorí prosto: KONÍČEK? PhDr. Alojz Mintal, Žilina
DĚKUJEME : TISKÁRNA ŠIKI KYJOV, SHEAN s.r.o., Farma RUDIMOV, AGROMORAVIA a.s.
[email protected] www.smilebyhorse.cz IČ: 29369541
Redaktor: Regina Lanová
[email protected] tel: +420 725 113 100
tisk: Tiskárna Kyjov Pište nám Vyhrazeno právo na úpravu textu. Neprodejné
