SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
březen-duben 2010 / č.34
Ministerstvo zemědělství diskriminuje příhraničí Chudým brát, bohatým dávat – to je politika českého ministerstva zemědělství, které se shlédlo v nadprodukci za každou cenu. Tato politika má i své konkrétní dopady – tam, kde se nejméně vyplácí hospodařit, tam došlo k největšímu opouštění zemědělské půdy. Dnes je v podhorských oblastech třikrát více opuštěné půdy než v krajích intenzivních.
Ministerstvo zemědělství oficiálně deklaruje snahu o přesun intenzivních výrob do úrodných oblastí. Následně při nadprodukci a cenových problémech tam přesouvá i peníze, které měly původně kompenzovat ztráty zemědělců, kteří se museli vzdát části produkce. Při dobrých cenách se však už žádné peníze do méně příznivých oblastí nevrací. Na uvedené doplácí jak struktura českého zemědělství, tak i životní prostředí. Zatímco někde jsou pozemky využívány nadměrně s příslušnými negativními dopady do krajiny, jinde musí být pozemky opuštěny, protože se jejich obhospodařování nevyplatí, a to opět s negativními dopady do krajiny.
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
Ne řeči, ale čísla! Jak je možné, že v českém zemědělství je přijímáno tolik špatných rozhodnutí? Dílem je to kvůli velmi častým změnám ministrů, dílem pak zakořeněnou nedůvěrou v čísla a upřednostňování „politických“ rozhodnutí před realitou. Pak je možné, že slyšíme hořekovat nad ztrátovostí mléka předsedu, který kupodivu právě kupuje 100 nových holštýnských jalovic, anebo slyšíme jednatele, jenž lamentuje nad tím, jak se má on v nížině špatně a jak se mají horáci dobře a přitom právě dokončil investici do dojné stáje za 40 mil. Kč. Jen velmi těžko se mohou v těchto subjektivních konstatováních úředníci, ekonomové či výzkumníci z města dobrat pravdy o tom, kde se skutečně vyplácí hospodařit a kde ne. Je přitom zřejmé, že tam, kde je hospodaření lukrativní, tam bude obhospodařováno největší procento zemědělské půdy a tam, kde se farmaření
Vážení přátelé, vláda v pondělí 8. 3. 2010 schválila 150 mil. Kč pro české producenty mléka. Vedle již avizovaných 800 mil. Kč na „takzvaný welfare“, který není ničím jiným, jak správně uvádí viceprezident Agrární komory, než skrytou produkční podporou, se tak jedná o další podporu mléka, kterou náš Svaz toleroval. S jídlem však roste chuť, a tak vláda 22. března schválila i přesun 2 miliard Kč od všech ostatních zemědělců v letošním a příštím roce formou zkrácení plateb SAPS – tzv. článek 68. To vše se podařilo vymámit na současném oslabeném vedení ministerstva za pomoci nejrůznějších argumentů o tom, jak je mléku hůře než všem ostatním atp. Tvrdit se dá pochopitelně cokoliv, ale důležitá je realita. Svaz marginálních oblastí proto zpracoval analýzu, která odpovídá na otázku, jak lukrativní je hospodaření v různých oblastech ČR. Zvolili jsme tu nejméně manipulovatelnou veličinu, a to výměru a využití zemědělské půdy. Srovnali jsme, kolik bylo v jednotlivých krajích opuštěno půdy a kolik jí je stále obhospodařováno. To vypovídá nejlépe o tom, kde se vyplatí hospodařit nejvíce a kde nejméně. Tato data nejde překroutit, na rozdíl od ziskovosti či ztrátovosti mléka, masa či obilí. A je zřejmé, že v oblastech severních Čech a severovýchodní Moravy je situace nejhorší. Mapka vypovídá o tom, jaké dopady má politika MZe na zemědělce potažmo zemědělskou půdu v jednotlivých krajích. Není přitom představitelné, že by např. Bavorsko přišlo o 30% své zemědělské půdy – to by bylo na odvolání ministra. Uvedené poměry jsou alarmující, přesto ministerstvo na návrh Agrární komory vzalo peníze z oblastí, které jsou na tom ekonomicky hůře a přesunulo je do oblastí, kde se zemědělské hospodaření více vyplácí. Zcela jinak se ve věci mléka vyjádřil slovenský ministr zemědělství, který připomenul, že „v zemědělství je nabídka stálá a když klesne poptávka, tak drasticky klesnou ceny“ a že k problémům nás dovedl přístup, kdy „mnohé podniky se snažily udržet výrobu“. I v zemědělství je totiž možno ovlivnit vyráběné množství a jen blázen by chtěl, aby mu platil někdo za to, že není ochoten se přizpůsobit trhu. Roztrpčenost nad současným stavem vyjadřují zemědělci, kteří opouštějí Agrární komoru a jednu z reakcí se svolením přetiskujeme. Na fakt, že na neodůvodněné náklady u mléka by měli doplatit i ekozemědělci byl pan ministr Šebesta upozorněn na únorovém Biofachu. Ministr nabídl ekofarmářům návštěvu na jejich farmách. Doufejme, že nezůstane jen u toho. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225
vyplácí méně či vůbec, tam bude ležet nejvíce hektarů ladem. Svaz marginálních oblastí proto srovnal údaje o zemědělské půdě dle katastru nemovitostí s evidencí skutečně obhospodařované půdy. Výsledek je překvapující zejména svými rozdíly, kdy v postižených krajích severních Čech a severovýchodní Moravy je opuštěno až čtyřikrát více půdy než v úrodnějších krajích. Důvodem několikanásobných rozdílů mezi jednotlivými kraji jsou jednak přírodní podmínky a jednak politika Ministerstva zemědělství ve vztahu k jednotlivým oblastem. Zemědělci, ale i další podnikatelé a nepodnikatelé se na tomto základě rozhodují, zda a v jaké míře se jim vyplatí či nevyplatí zemědělskou půdu v daném kraji obhospodařovat.
Pro zpracovatele a stavitele bioplynek Z nevyvážené „zemědělské politiky“ ministerstva pak neprofituje krajina ani zemědělci, ale spíše stavitelé bioplynek a díky nadprodukci a nízkým cenám zpracovatelský průmysl. Dotované bioplynky pak provozují subjekty pobírající peníze na mrtvé krávy (tzn. na dobytek, který už dávno nechovají) a reální farmáři s dobytkem se na tyto rentiéry musí skládat. Takováto politika vede pochopitelně k plýtvání peněz a situace zemědělců se nelepší. SZIF mluví o dvou scénářích – buď zůstane nadprodukce a pak budeme velmi citliví na výkyvy celosvětové ceny mléka, anebo se nadprodukce sníží a potom si budeme moci cíleněji řešit vnitřní problémy mléčného trhu.
Dobrý den, neustále se setkávám s názory, kde a komu sebrat peníze na podporu chovatelů mléčných krav. Mě osobně stanoviska vedení Agrární komory ČR k uvedenému problému přiměly k tomu, že jsem ukončil členství v AK ČR a vstoupil jsem do SMO. S chovateli mléčných krav soucítím, ale nesouhlasím s tím, že se jedné straně bude přidávat a druhé brát. Přemýšlím, kde vzít potřebné peníze a napadla mě myšlenka a zároveň otázka: Proč někteří chovatelé berou dotace na VDJ i přesto, že skot již nemají a pobírají dotace na chov něčeho, co nechovají. To se opravdu může stát jen v našem státě. Nevím opravdu, jaké je to množství peněz, ale za zamyšlení to bude určitě stát. Proč brát peníze někomu, kdo něco chová nebo vyrábí a nechat je někomu, kdo sedí doma a říká si, jak s tím vydupal. S pozdravem Raab V.
Ministerské sliby chyby a marnotratné mléko Pod stůl spadly sliby ministerských úředníků, kteří ještě začátkem roku tvrdili, resp. snažili se chlácholit chovatele masných krav, že jim sice seberou peníze z plošných plateb (SAPS), aby mohli podpořit více mléko, ale že jim nechají plné sazby na masné krávy. Nakonec pan ministr sebral jak peníze z plateb SAPS, tak i ze sazeb na masné krávy. cích podpor a zde se již musíme ptát, zda se nejedná o vyhánění čerta ďáblem. K podporám z dodatečných prostředků máme dlouhodobě zásadní připomínku, že by se měly zaměřit na chov skotu jako celku, protože neděláme výjimky mezi chovatelem, který mléko prodává a chovatelem, který mléko nechává teleti. Často se také jedná o velice blízká až totožná plemena krav.
Už od letoška se začnou zhoršovat podmínky pro chovatele masného skotu. Přesto, že se jedná v převážné většině o bývalé chovatele dojnic, posílá jim MZe ČR letos jednu špatnou zprávu za druhou. Neplodná změna přístupu Připomeňme rok 1995, kdy byla nízká cena mléka a zhoršená ekonomická situace chovatelů skotu důvodem pro zavedení podpor na masné krávy (KBTPM) – zdůvodnění bylo logické, na trhu je nadvýroba mléka, mlékárny neplatí a zemědělci v horších přírodních oblastech opouštějí zemědělskou půdu, na které se nevyplácí pěstovat tržní plodiny.
Letos se MZe po poklesu cen mléka rozhodlo situaci řešit přesně opačně – snižuje podpory na masné krávy a ušetřené prostředky dává na dojné krávy. Nevíme, zda je snahou snížit počet masných krav a zvýšit počet dojnic. Bohužel se ukazuje, že jakékoli podpory navíc se odráží do stagnace, či snižování výkupní ceny mléka, protože i mlékárny se v dotační politice velmi dobře orientují. Nové podpory nebo jen přerozdělování? Podpory na mléko se letos rozlišují podle toho, zda jdou z dodatečných peněz (pak nelze než chovatelům dojnic blahopřát) anebo se jedná o přerozdělování stávají-
První z těchto podpor je mimořádná pomoc z prostředků EU pro prvovýrobce mléka, další podporou je zavedení kompenzace pro chovatele dodržující vyšší welfare pro dojnice. Nejde nám na rozum, proč bylo rozhodnuto o podpoře welfare pouze u dojnic, když by dobré životní podmínky zvířat měli respektovat všichni chovatelé. Ale možná to bude tím, že to opravdu není o welfare, ale tvrdá dotace produkce, jak upozornil v tisku sám viceprezident Agrární komory a tím ohrozil i schválení samotného programu v Evropské komisi. Tato základní neznalost principů agroenvironmentálních opatření u předního představitele agrární komory je pro odborníky zarážející. Náš svaz s ohledem na to, že se jedná o finanční prostředky, které nejdou z kapes ostatních farmářů, deklaroval a v praxi pak i naplnil tolerantní, i když skeptický postoj k těmto dotačním nástrojům. Ministerský podraz u Top-Up Za mnohem kontroverznější a dlouhodobě kritizované však považujeme vývoj v dalších dvou podporách, a to Top-Up 2010 a podpory dle čl. 68. Racionálně uvažující farmář nemůže pochopit, jak je možné, že
a schválený návrh rozdělení čl. 68 postavil tyto předpoklady na hlavu a omezil se pouze na přesun prostředků od chovatelů masného skotu a dalších zemědělců k financování enormně zvýšených nákladů na produkci mléka. Např. ÚZEI ve svých analýzách poukazuje, že v letech 2004 až 2008 vzrostly v ČR náklady na produkci mléka více než v EU-15 a v roce 2008 patřily k nejvyšším v EU.
v konečném důsledku bude pro chovatele na jednu dojnici v letošním roce vyšší podpora, než na stejnou krávu, od které farmář mléko neprodává a nechá ho teleti. To jde proti všem zásadám nejenom ekonomickým, ale i ekologickým. V rámci rozdělení Top-Up pro rok 2010 se zjednodušeně a v rozporu s předchozími proklamacemi MZe rozhodlo dát přednost podpoře na mrtvou krávu před podporou na masnou krávu. Oproti předchozím letům totiž ministr schválil změnu v rozdělování finančních obálek ve prospěch tzv. referenčních velkých dobytčích jednotek evidovaných u chovatele k březnu 2007 a na úkor aktuálně chovaných masných krav. Paradoxně tak touto změnou vybídl chovatele, kteří z ekonomických důvodů uvažovali o přechodu na chov masných krav, aby chov nepřeváděli na masný, ale rovnou chov skotu ukončili.
Konkrétněji ÚZEI konstatuje, že v období let 2004-2006 došlo u výroby mléka k „neadekvátnímu růstu nákladů, zejména nákladů na krmiva a odpisů“. A podotýkáme, že autorem analýzy je RNDr. Ivan Foltýn, CSc a kol., nikoliv ing. Tomáš Doucha, vůči kterému se Agrární komora vymezila už dříve a u ministerstva lobbovala za vyhazování jeho analýz do koše. Na náklady se prostě u mléka moc nehledělo a to bylo ještě umocněno a potvrzeno extrémním růstem cen v letech 2007 a 2008. Dokonce už i dodavatelé strojů a krmných směsí začínají přemýšlet o tom, že budou muset více nutit mlékaře k tomu, aby více hleděli na ekonomiku než na užitkovost, protože jim je jasné, že pokud si chtějí uchovat svůj byznys, tak musí mít dostatečný počet odběratelů. Za všechno hovoří povzdechnutí významného dodava-
Další peníze marnotratnému mléku S článkem 68 šlo MZe ještě dál. Nejenže původním předpokladem vedení MZe pro toto rozdělení byla varianta maximální podpory masných krav v Top-Up, ale navíc se předpokládalo, že podpora dojnic v článku 68 bude doplněna dalšími podporami pro ostatní chovatele přežvýkavců. Bohužel výsledný vládě předložený
tele strojů nad tím, že menší mlékařská farma si koupila Krone Big M se záběrem sekání 13 metrů (20 hektarů za hodinu). Když dotyčnému mlékaři argumentoval, že se mu tento stroj nemůže nikdy zaplatit, tak se dozvěděl, že „důležitější je kvalita“. Tzn. užitkovost je důležitější než ekonomika. Bohužel to zatím vypadá, že dotyčný mlékař má pravdu, protože i špatná rozhodnutí stát zaplatí, a to dokonce z peněz zemědělců, kteří musí obracet v ruce každou korunu. Masná kráva bude dojnou krávou Závěrem z letošních rozhodnutí MZe tak pro chovatele masných krav plyne vzkaz: „jste dojnou krávou pro naše chovatele dojných krav“. Po započtení zvýšení podpory na kontrolu užitkovosti opět selektivně pouze pro dojnice, je ve sportovní hantýrce letošní stav dojné : masné = 5:0. MZe si bohužel neuvědomuje, že každá kráva převedená z dojné na masnou napomáhá řešit 23% nadvýrobu mléka a tím i snižovat vydíratelnost českých zemědělců ze strany odběratelů mléka. Každá dojná kráva převedená na masnou zlepšuje situaci farmářů produkujících mléko. Ministerstvo, bohužel, tomuto procesu velmi krátkozrace všemi svými dosavadními rozhodnutími brání.
Vývoj výrobních nákladů a prodejních cen dle ÚZEI a ČSÚ, převzato od AK ČR VÝKRM SKOTU
1994
Náklady
Kč/kg ž.hm.
Cena
Kč/kg ž.hm.
Zisk
Kč/kg ž.hm.
zisk
% z nákladů
2001
2003
2006
2007
2008
2009 1-10
Ø 1994 10.2009
Ø 2006 10.2009
36,88
45
44,15
50,59
55,12
57,59
57,59
49,56
55,22
29,25
30,54
33,31
36,71
38,72
38,57
40,25
35,34
38,56
-7,63
-14,46
-10,84
-13,88
-16,4
-19,02
-17,34
-14,22
-16,66
-21%
-32%
-25%
-27%
-30%
-33%
-30%
-29%
-30%
VÝKRM PRASAT
1994
2001
2003
2006
2007
2008
2009 1-10
Ø 1994 10.2009
Ø 2006 10.2009
Náklady
Kč/kg ž.hm.
28,71
34,42
32,01
33,71
35,74
40,04
40,04
34,95
37,38
Cena
Kč/kg ž.hm.
26,78
36,69
22,79
23,98
28,37
30,39
30,43
28,49
28,29
Zisk
Kč/kg ž.hm.
-1,93
2,27
-9,22
-9,73
-7,37
-9,65
-9,61
-6,46
-9,09
zisk
% z nákladů
-7%
7%
-29%
-29%
-21%
-24%
-24%
-18%
-24%
1994
2001
2003
2006
2007
2008
2009 1-10
Ø 1994 10.2009
Ø 2006 10.2009
MLÉKO
Náklady
Kč/l
7,48
7,88
7,63
8
8,59
8,76
8,76
8,16
8,53
Cena
Kč/l tř.Q
5,87
7,76
7,75
7,86
8,58
8,76
6,17
7,54
7,84
Zisk
Kč/l
-1,61
-0,12
0,12
-0,14
-0,01
0
-2,59
-0,62
-0,69
Zisk
% z nákladů
-22%
-2%
2%
-2%
0%
0%
-30%
-8%
-8%
Kumulativní rozdíl ztrátovosti bez dotací je u mléka -8 %, u vepřového masa -24 % a u hovězího masa -30 %. Přesto se pomáhá mléku i na úkor vepřového a hovězího masa. Situace na společném evropském agrárním trhu je přitom taková, že v mléce je EU-27 v 9%-tní nadprodukci a ČR je ve 23%-tní nadprodukci. Hovězího masa se v EU nedostává a musí se dovážet. Produkce v rámci EU-27 představuje u mléka 26 % světové produkce a u hovězího masa představuje 14 % světové produkce hovězího masa. Navíc 60 % hovězího masa vy-
produkovaného v EU pochází od mléčných krav a nedostatek kvalitního hovězího se tím ještě posiluje. To je také důvodem, proč se evropská komise rozhodla postupně zrušit kvóty na mléko, odpojit produkci mléka od podpor a naopak zachovat produkční podpory u chovu masného skotu. Potřebujeme totiž méně mléka a více masa. Pro další udržování produkce mléka za každou cenu tedy zbývá pouze politický důvod, což je bohužel ve většině případů ke škodě všech, tzn. i těch, kterým je „pomáháno“. Není tajemstvím, že chovatelé
dojnic jsou silnou lobby mezi zemědělci, mají největší měsíční tržby a mají i největší zastoupení v orgánech Agrární komory.
Na své kolegy, kteří přešli pod tíhou ekonomické situace na chov masného skotu shlíží jako na nějakou méněcennou formu
zemědělství a dál závodí mezi sebou v dojivosti bez ohledu na náklady a bez ohledu na počet laktací.
Světová produkce kravského mléka (v tis. tun) Oblast
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Europe EU-27
149.2
150.9
150.5
149.5
150.1
150.1
148.0
149.0
148.4
147.9
Europe other
60.4
59.1
60.9
62.2
61.4
60.9
60.6
60.6
60.6
60.5
Northern America
82.0
84.2
83.1
85.1
85.0
85.4
88.1
90.5
92.3
94.3 74.8
Central South America and the Caribbean
57.5
58.7
60.2
63.1
63.0
64.8
68.1
70.9
72.1
Oceania
21.1
23.2
23.7
25.2
24.7
25.2
24.8
25.3
25.3
24.5
Asia
64.1
64.4
66.4
66.6
69.9
73.0
76.9
80.8
84.7
86.2
Southeast Asia
19.8
21.1
23.0
26.2
30.8
36.0
41.0
45.3
48.6
48.8
8.3
8.8
9.0
9.4
9.2
10.5
10.8
11.5
12.4
12.4
19.2
19.8
21.1
22.5
23.5
23.3
23.9
25.0
27.2
27.3
Asia Middle East Africa World ± % proti předchozímu roku
483.3
489.7
496.9
510.4
517.7
527.1
543.1
558.4
571.0
578.0
+1,32
+1,47
+2,71
+1,45
+1,81
+3,03
+2,82
+2,25
+1,23
EU IMPORT A EXPORT HOVĚZÍHO A ŽIVÝCH ZVÍŘAT (v tis. tun, hmotnost jatečně upraveného těla)
Ekologické zemědělství opět v kleštích byrokracie Od letošního roku čekají v souvislosti s novelou zákona č. 242/2000 Sb. na ekologické farmáře některé zásadní změny. Na ty hlavní chceme v tomto článku upozornit: • Do kontrolního procesu nově vstupuje také ÚKZUZ (dále jen Ústav), počet kontrol opět stoupne. • Ústav bude provádět neohlášené kontroly u cca 130 farmářů na základě rizikové analýzy. • Ústav se stane vykonavatelem správního řízení (dnes MZe), ministerstvo bude zastávat funkci dovolacího orgánu.
• Po schválení novely ekologického zákona bude mít Ústav již právo udělovat pokuty. • Ústav od 1. 1. 2010 nově kontroluje pro SZIF plnění podmínek pro vyplácení dotací v AEO a CC. Dosud tuto kontrolu zajišťovaly smluvně jednotlivé kontrolní organizace. • Ústav vydává výjimky na konvenční osivo a sadbu, ostatní výjimky uděluje MZe. Nárůst kontrolní aktivity je ze strany MZe oficiálně zdůvodňován potřebou sladit čes-
kou a evropskou legislativu a hlavně „nutností dále zvýšit kvalitu kontrolního systému“ (rozuměj: zvýšený počet kontrol má přinést vyšší kvalitu). Samo MZe udělalo, bohužel, ekologickému zemědělství medvědí službu, když při prosazování tohoto systému používalo argumenty neoprávněně zpochybňující kvalitu biopotravin. Podle nového systému budou tři současné kontrolní subjekty (KEZ, Abcert AG, a Biokont) zajišťovat stejně jako doposud minimálně 1x ročně kontrolní činnost související s vydáním certifikátu. Činnost
vací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené.“ Dlužno říci, že právě rozbory na zdravotní stav jsou nejčastější příčinou zamítnutí takového osiva. V konvenčním zemědělství se osivo s nevyhovujícím zdravotním stavem prostě namoří. V ekologickém zemědělství je moření osiv v ČR zakázáno, přestože v okolních zemích již existují mořidla povolená i v ekologickém zemědělství. Evropská legislativa v této oblasti je přitom pro všechny stejná. těchto organizací bude ještě kontrolována od roku 2010 tzv. supervizí MZe, která se bude týkat 1,5 % certifikovaných subjektů. Co to všechno bude znamenat pro farmáře? Jednoznačně opět nárůst papírování. Není žádným tajemstvím, že inspektoři ÚKZUZ nejsou žádnými odborníky přes ekologické zemědělství a těžko budou objektivně posuzovat, zda se zemědělec chová v praxi ekologicky či nikoliv. A bude hodně dlouho trvat, než se v tomto vyrovnají inspektorům z dosavadních specializovaných kontrolních organizací. Čili kontrolorům z ÚKZUZ nezbude nic jiného, než se při kontrole soustředit na „administrativu“. Už dnes se mluví o tom, že důraz bude kladen opět na perfektní a aktualizovaný „popis ekologické jednotky“, dokonalý obsah faktur, popis procesů probíhajících na farmě s výčtem jednotlivých rizik a opatření na jejich eliminaci atd. Kontrolovat umíme, řešit problém nikoliv Klasickým příkladem nepružné administrativy je dlouhodobý problém s nedostatkem
ekologických osiv, který se vyhrotil letos na jaře. Ekologický farmář chystající se osít pole má u výběru osiv v podstatě 3 možnosti: 1) Nákup ekologického osiva, jehož nabídka v druzích i odrůdách je v ČR více než zoufalá. 2) Použití vlastního osiva – u většiny farmářů v podstatě krajní a nouzový krok vzhledem ke kvalitě takovýchto „osiv“. Pokud farmář toto udělá vícekrát než jednou, „zadělá“ si na pořádné snížení výnosu, namnožení houbových chorob apod. 3) Nákup nemořeného konvenčního osiva na výjimku. Výjimka se uděluje v případě, že na trhu dostupná ekologická osiva nejsou. Ale „ouha“ - předpokladem použití takového nemořeného osiva je, že bude „uznáno“ to znamená, že bude vyhovovat ve všech parametrech včetně jeho zdravotního stavu (houbové choroby), jak to ukládá Zákon o osivech. A uznání osiva provádí ÚKZUZ. „Zákon o osivech 219/2003 § 3 odstavec (5): Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožo-
A výsledek souběhu ekologické a osivářské legislativy? Ekologický farmář prostě letos na jaře osivo sežene jen stěží. Nedá se očekávat, že by se situace v produkci ekologických osiv v ČR v dohledné době nějak výrazně zlepšila, a to ani pod tlakem jejich nedostatku na trhu. Kdyby totiž jejich výroba byla takovým „byznysem“, tak jich pochopitelně bude na trhu dost. Ale jak vyrobit uznané osivo s vyhovujícím zdravotním stavem bez použití chemie, když se to nedaří konvenčním množitelům ani s těžkým kalibrem herbicidů a fungicidů? Čas ale běží. Na jaře farmář možná ještě situaci nouzově „vyřeší“ nemořeným ovsem - ale na podzim? Zbývá jediná možnost: urychleně povolit použití ekologických mořidel tak, jak je tomu v okolních státech. P.S. Často se ozývají hlasy rozebírající příčiny malého podílu produkce z ekologické orné půdy v ČR. Dlouhodobý problém s osivy je zcela určitě jednou z nich. Osiva zveřejněná v databázi ÚKZUZ stačila po přepočtu na osetí 30 ha orné půdy!
Článek 68 by poškodil i ekofarmáře Tisková zpráva ze dne 1. 3. 2010 Ministerstvo zemědělství připraví české ekologické zemědělství v letošním a příštím roce o 154 mil. Kč, pokud bude prosazena navrhovaná varianta článku 68, dle které se budou muset ostatní farmáři složit na nadprodukci mléka. Návrh je prezentován pod jménem „Nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka.“ Zatímco Evropa směřuje k tomu, aby více a více peněz vyplácených zemědělcům bylo vázáno na řádnou péči o krajinu a životní prostředí, Česká republika jde opačným směrem. Zhruba 2 miliardy Kč hodlají čeští úředníci sebrat z plateb podmíněných
péčí o krajinu (takzvaných SAPS plateb) a přesunout je jen a pouze vybraným mlékařům. O uvedené prostředky přijdou i ekologičtí farmáři. Každý z nich by tak přišel na každém hektaru o 470 Kč/ha za roky 2010 a 2011. Na ministerstvu zemědělství přitom neexistuje analýza, která by doložila větší potřebnost sektoru mléka před sektorem ekologického zemědělství. Přesto se zde navrhují posuny obrovských prostředků. Svaz marginálních oblastí je striktním zastáncem toho, aby tyto posuny byly vždy podloženy propočty a nebyly jen závislé
na libovůli úředníků. V opačném případě se totiž musíme ptát, kdo převezme odpovědnost za oslabení ostatních sektorů zemědělství ve prospěch jednoho vybraného? A to zvláště v dnešní těžké ekonomické situaci, kdy se jen obtížně hledá zemědělská komodita, která by byla sama o sobě zisková. Zajímavý je i fakt, že Ministerstvo zemědělství v odůvodnění článku 68 uvádělo, že toto přerozdělování peněz nebude mít finanční dopady na jiné zemědělce. Jak vyplývá z výše uvedeného, jednalo se o zjevnou nepravdu.
Jak se také (ne)vypořádávají připomínky na MZe Marně upozorňoval Svaz marginálních oblastí na nesmyslnost a škodlivost sponzoringu mlékařů z peněz všech ostatních farmářů. Naše připomínky jsme uplatnili i v rámci připomínkového řízení – bohužel neúspěšně. První z připomínek byla odbyta velmi povrchně, druhá zůstala zcela nezodpovězena. Vypořádání našich připomínek připojujeme, abyste si mohli udělat sami představu. Vypořádání připomínek nepovinných připomínkových míst k materiálu s názvem: NÁVRH NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ NĚKTERÝCH PODMÍNEK PRO POSKYTOVÁNÍ PLATBY NA KRÁVY CHOVANÉ V SYSTÉMU S TRŽNÍ PRODUKCÍ MLÉKA PŘIPOMÍNKY (SMO)
Vypořádání (MZe)
Odůvodnění Varianty 1 („nulová“) neodpovídá realitě a obsahuje nepodložené tvrzení, že ostatní členské státy rovněž aplikovaly čl. 68-72 na oblast mléka a mléčných výrobků a ČR tedy musí z důvodu zachování konkurenceschopnosti českých chovatelů dojnic toto učinit také.
Vysvětleno: Předložené nařízení vlády reaguje na novou úpravu komunitární legislativy v oblasti přímých plateb (čl. 68). EK při přípravě této nové legislativy vycházela ze zhodnocení stávající kritické situace v zemědělství EU a umožnila poskytnout až 3,5 % obálky vnitrostátního stropu SAPS mimo jiné i jako zvláštní podporu mléčnému sektoru pro producenty mléka nejvíce postižené krizí.
Zdůvodnění: Dle našich informací například Francie, která je pověstná svojí ochranářskou agrární politikou, reagovala na údajnou „krizi“ v oblasti mléka a mléčných výrobků tím, že v roce 2009 decouplované (od produkce odpojené) platby převedla na plošnou platbu na travní porosty s maximální intenzitou chovu 0,8 VDJ/ha. V rámci článku 68 následně použila prostředky tak, že na mléko použila v rámci článku 68 pouze 11 % z prostředků tímto článkem přesunutých. Navíc omezila příjemce podpory pouze na tzv. horskou produkci mléka. V rámci článku 68 se více než na brzdění restrukturalizace chovu dojnic soustředila na podporu ekologického zemědělství (12 % prostředků) a chov dalších druhů pasoucích se zvířat (viz Agra facts No. 68-09). Rovněž tak pozice Skotska jde spíše cestou řešení problémů a využití krize k restrukturalizaci chovu skotu namísto konzervace stavu a zabránění restrukturalizaci tak, jak je to v tomto předloženém nařízení vlády. Restrukturalizací chovu skotu obě země míní převod části ztrátových chovů dojných krav na krávy bez tržní produkce mléka a podporu hospodaření na loukách a pastvinách. Je logické, že tímto směrem musí jít i finance. Nizozemsko, coby velmi významný producent mléka čl. 68 a podporu mléka nerealizuje pro roky 2010 a 2011 vůbec (viz Agra facts No. 69-09). Český návrh v současné podobě jde proti nutné restrukturalizaci chovu skotu, resp. řešení nadprodukce mléka. Právě nadprodukce je tou nejvážnější příčinou nižších cen. Přestože hovoříme o nižších cenách, tak je nutno uvést, že produkce mléka je zisková. A pokud jsou někdy prezentovány údaje o ztrátovosti mléka, tak jen proto, že nezapočítávají do výnosů tržbu za tele a inkaso dotací. V případě řádně provedených propočtů je zřejmé, že produkce mléka je ziskovější než jiné zemědělské výroby, které by navrhovaným nařízením vlády měly být připraveny o peníze ve prospěch výroby mléka. Navíc je zřejmé, že při restrukturalizaci chovu skotu musí dojít k přesunu nadbytečných dojných krav do chovů orientovaných pouze na maso. Není proto logické, aby chovy masných krav jako potenciální řešení problémů s mlékem byly tímto nařízením vlády připraveny o peníze, když fakticky fungují jako záchranná síť českého zemědělství, resp. chovu dojných krav. Tyto chovy fungují nejčastěji v horších přírodních podmínkách a i z tohoto důvodu jde o mnohem citlivější sektor než je samotná intenzivní produkce mléka. Farmáři v těchto oblastech nemají tolik možností kam orientovat své zemědělské podnikání a chov krav bez tržní produkce mléka je proto poslední možností a tyto oblasti patří mezi nejohroženější právě z důvodu nejvyššího rizika opouštění zemědělské půdy a absolutního ukončování zemědělské činnosti. Návrh nařízení vlády nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty, ani na malé a střední podnikatele. Jedná se o nepravdivé tvrzení. Zdůvodnění: Přijetí tohoto nařízení připraví o peníze většinu zemědělců z celkových 24696 žadatelů o platby SAPS. Vybrané prostředky by byly poskytnuty zhruba 2000 chovatelů dojnic. To znamená, že návrh nařízení vlády finančně negativně dopadne na zhruba 90 % farmářů, včetně těch, co již s mlékem skončili, což je patrné i z vyhodnocení nákladů a přínosů v samotném odůvodnění nařízení. Jak jsme avizovali na jednání s MZe, obrátili jsme se v záležitosti aplikace čl. 68 na Evropskou komisi, protože obírání našich členů o přímé platby a to ještě bez ekonomických důvodů považujeme za doposud nejtvrdší útok na horské a podhorské oblasti. V situaci, kdy nebylo MZe schopno přes naše opakované žádosti doložit ekonomické důvody k tomuto rozhodnutí a deklarovalo toto rozhodnutí jako politické, nám ani nic jiného nezbylo. V současné době zvažujeme další kroky
V rámci celé EU se značná část členských států rozhodla aplikovat zvláštní podporu poskytovanou na základě čl. 68-72 v různých podobách a různých finančních částkách na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo v uvedeném odvětví pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti.
V tomto směru je z pohledu ČR prioritní situace v členských zemích EU, které sousedí s ČR a naši zemědělci jsou tak vystavení jejich přímé konkurenci. Všechny sousední státy tj. Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko se rozhodly klást velký důraz při využití článku 68 na sektor dojeného skotu. Neřešení stávající situace v sektoru mléka by mohlo znamenat výrazně negativní sociální dopady (zvýšení nezaměstnanosti) jak v prvovýrobě, tak i ve zpracovatelském odvětví, nebezpečí zmařených investic a ohrožení soběstačnosti ČR ve výrobě mléka. Chov krav bez tržní produkce mléka je obdobným způsobem jako prioritně citlivý sektor preferován a podporován v rámci národních doplňkových plateb Top-Up, kdy je využita jedna z posledních možností podpory spojené s aktuální produkcí.
MZe považuje obě opatření jako vyvážené řešení dotační politiky v rámci celého sektoru přežvýkavců.
ve věci účelové diskriminace farmářů. K tomuto postupu nás přimělo i rozhodnutí MZe ukončit plně couplované platby Top-Up na KBTPM a přesun dalších prostředků od chovatelů skotu, ovcí a koz na dojnice. Tentokrát se dokonce jedná o přesun plateb nejenom na dojnice, ale i na zvířata, která již dávno neexistují. V letošním roce tak bude platba na dojnici při započtení přímých plateb a speciálních mléčných podpor dokonce vyšší než platba na masnou krávu.
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
