MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby. Stavební řád

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby

Stavební řád

Praha 2015

Podklady pro otázky – obor státní služby 52 – Stavební řád Územní rozhodování 1. Vyjmenujte základní právní předpisy na úseku územního rozhodování a stavebního řádu. Jaký je vztah stavebního zákona ke správnímu řádu a ke zvláštním předpisům upravujícím povolování speciálních staveb, včetně zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury? Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vyvlastnění). Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Obecným zákonem pro výkon činnosti na stavebním úřadě je správní řád, zákon č. 500/2004 Sb. § 1 správního řádu (1) Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků1) a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"). (2) Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. (3) Tento zákon se nevztahuje na právní jednání prováděná správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti.

Vztah stavebního zákona ke správnímu řádu je vztahem zvláštního právního předpisu k obecnému. Stavební úřad při vedení řízení (i jiných postupech) postupuje podle stavebního zákona, podpůrně je používán správní řád. § 192 stavebního zákona – Vztah ke správnímu řádu (1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Vztah přednostního použití zvláštní úpravy a podpůrného použití obecné úpravy platí také pro zákony upravující povolování speciálních staveb (staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací a vodních děl) ke stavebnímu zákonu. Výslovně je tento vztah vyjádřen například v § 115 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. Podle tohoto ustanovení postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav, pokud zákon o vodách nestanoví jinak. Podpůrně se stavební zákon uplatní také pro řízení u staveb vymezených v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. § 1 zákona č. 416/2009 Sb. (1) Tento zákon upravuje postup v souvislosti s urychlením výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. (2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby dopravní infrastruktury1) a stavby s nimi související (dále jen „dopravní infrastruktura“) umisťované v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby vymezené v územně plánovací dokumentaci. (3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba vodního díla umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi. (4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle jiného zákona zřizované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo zásadami územního rozvoje kraje.

2. Popište soustavu stavebních úřadů (druhy, působnost a pravomoc, vyhrazení pravomoci). Stavební zákon svěřuje výkon státní správy na úseku územního řízení a stavebního řádu soustavě stavebních úřadů. Strukturu tavebních úřadů, jejich působnosti, podmínky pro vyhrazení pravomoci stavebního úřadu vymezuje stavební zákon v Části druhé - Hlavě II, §§ 13 až 17 (dále jen „SZ“). Soustavu stavebních úřadů tvoří 1. 1. obecné stavební úřady 1. 2. speciální stavební úřady 1. 3. vojenské stavební úřady 1. 4. jiné stavební úřady Základním článkem soustavy stavebních úřadů jsou obecné stavební úřady; mají postavení orgánů státní správy s „univerzální“ působností ve věcech územního rozhodování, stavebního řádu, sankcí a v dalších záležitostech, pokud nejsou vyhrazeny ostatním stavebním úřadům. Mohou vydávat všechna rozhodnutí a opatření podle stavebního zákona, s výjimkou ohlášení, stavebních povolení a dalších rozhodnutí týkajících se vymezených speciálních a jiných zvláštních druhů staveb, viz níže. 1. 1. Obecným stavebním úřadem podle § 13 SZ je 1. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2. krajský úřad, 3. obecní úřad obce s rozšířenou působností 4. pověřený obecní úřad, 5. městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012. 1. 2. Speciálním stavebním úřadem podle § 15 SZ je 1. Úřad pro civilní letectví u staveb leteckých. 2. Drážní správní úřady u staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze. 3. Silniční správní úřady u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Konkrétně podle § 40 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou jimi:  Ministerstvo dopravy ve věcech dálnic a rychlostních silnic,  krajský úřad ve věcech silnic I. třídy,  obecní úřad obcí s rozšířenou působností ve věcech silnic II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. 4. Vodoprávní úřady u staveb vodních děl. Konkrétně podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jsou jimi:  obecní úřady,  újezdní úřady na území vojenských újezdů,  obecní úřady obcí s rozšířenou působností,  krajské úřady,  Ministerstvo zemědělství.

Speciální stavební úřady vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování. Postupují podle stavebního zákona, pokud zvláštní právní předpisy pro speciální stavby nestanoví jinak. Úřad pro civilní letectví postupuje podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Drážní správní úřady postupují podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Silniční správní úřady postupují podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Vodoprávní úřady postupují podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu speciální nebo obecnou v působnosti obecného stavebního úřadu, platí stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu. 1. 3. Vojenským stavebním úřadem podle § 16 SZ je Újezdní úřad. Seznam vojenských újezdů, vymezení jejich hranic a seznam újezdních úřadů upravují přílohy zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu. Újezdní úřady vykonávají působnost stavebního úřadu na území vojenských újezdů a to včetně pravomoci ve věcech územního rozhodování.

1. 4. Jiným stavebním úřadem podle § 16 SZ je 1. Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou. 2. Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu. 3. Ministerstvo spravedlnosti u staveb sloužících k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti a staveb pro služební účely Vězeňské služby a jejích organizačních složek. 4. Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s uložišti radioaktivních odpadů

obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více. 5. Obvodní báňské úřady v dobývacích prostorech, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb úložných míst pro těžební odpad, a sklad výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a staveb vodních děl. Jiné stavební úřady (kromě obvodních báňských úřadů) vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování. Postupují podle stavebního zákona. Jiné stavební úřady mohou vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu jinou, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká.

Přehled pravomoci územního rozhodování a povolování staveb u jednotlivých druhů stavebních úřadů: Druh stavebního úřadu Obecný stavební úřad Speciální stavební úřad Vojenský stavební úřad Jiný stavební úřad

Územní rozhodování ANO u všech druhů staveb NE ANO pouze na území voj. újezdu NE

Povolování staveb ANO u obecných staveb ANO u speciálních staveb ANO Pouze na území voj. újezdů ANO u jiných staveb

Kromě stavebních úřadů jsou k územnímu rozhodování podle zvláštních předpisů příslušné také jiné orgány, například Obvodní báňský úřad nebo orgány památkové péče.

Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu upravuje § 17 SZ tak, že nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu v jejich okolí.

Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech povolení stavby, vykonává ze zákona rovněž pravomoc podle § 120, 122 – tzn. kolaudace staveb, 123 – tzn. předčasné užívání staveb, 124 – tzn. zkušební provoz a 126 – tzn. změnu účelu užívání. Vyhradí-li si krajský úřad pravomoc k vydání územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122 – tzn. kolaudace staveb, 123 – tzn. předčasné užívání staveb, 124 – tzn. zkušební provoz a 126 – tzn. změnu účelu užívání. . Ministerstvo pro místní rozvoj si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s vlivem na území sousedních států. Příslušnost u staveb a opatření v obvodu dvou nebo více stavebních úřadů Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

3. Vyjmenujte druhy dokumentací, které upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. §1 (1) Tato vyhláška stanoví rozsah a obsah a) dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, b) dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, c) dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, d) společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, e) projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, f) dokumentace pro provádění stavby a g) dokumentace skutečného provedení stavby. (2) Tato vyhláška dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. (3) Tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) stavebního zákona. § 1a - Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 1b - Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 1c - Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 1d - Společná dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 2 - Projektová dokumentace Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 3 - Dokumentace pro provádění stavby

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 4 - Dokumentace skutečného provedení stavby (1) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Dokumentaci skutečného provedení stavby může tvořit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. § 5 - Dokumentace bouracích prací Náležitosti dokumentace bouracích prací stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce. § 6 - Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce. Příloha č. 1 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Příloha č. 2 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území Příloha č. 3 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území Příloha č. 4 – Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení Příloha č. 5 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a ) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení Příloha č. 6 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby Příloha č. 7 – Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby Příloha č. 8 – Náležitosti dokumentace bouracích prací

Příloha č. 9 – Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě Stavební deník § 158 stavebního zákona - Vybrané činnosti ve výstavbě (1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu14). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. (2) Projektovou dokumentací je dokumentace a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115, c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116, d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117, e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118, f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129, g) pro provádění stavby, h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona. § 159 stavebního zákona - Projektová činnost ve výstavbě (1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. (2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. (3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 2

§ 86 odst. 5 stavebního zákona (5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli. § 110 odst. 4 stavebního zákona (4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze stavebníkovi. § 3 odst. 4 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (4) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 4 odst. 4 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území (4) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 5 odst. 3 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (4) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 6 odst. 3 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 7 odst. 3 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 7a odst. 3 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 110 odst. 3 stavebního zákona (3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.

4. Jaké jsou požadavky na vymezování a využívání pozemků a umísťování staveb podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, včetně udělování výjimek z nich? § 1 - Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. (2) Ustanovení části druhé této vyhlášky se použije při vymezování ploch v územních plánech. Ustanovení částí třetí a čtvrté této vyhlášky se použije při vymezování pozemků a umisťování staveb na nich; při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných stavebních pozemků stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, se podle vyhlášky postupuje, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. § 2 - Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) stavbou pro bydlení 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. § 20 - Požadavky na vymezování pozemků (1) V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. (2) V zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze vymezovat pozemky a

umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. (3) Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci12). (4) Stavební pozemek [§ 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci12). (5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky, b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů13), které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných, c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. (6) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavce 5 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím dalších pozemků. (7) Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace3) široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. § 21 - Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (1) Odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení nebo rodinnou rekreaci podle § 20 odst. 5 a 6 musejí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné. (2) U staveb pro rodinnou rekreaci je nutno umístit odstavné stání v počtu 1 stání pro jednu stavbu.

(3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3. (4) Na pozemcích staveb pro bydlení lze kromě stavby pro bydlení umístit stavbu nebo zařízení související s bydlením či bydlení podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce ve stavbě pro bydlení. Na pozemcích rodinných domů lze dále umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m. Na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich. § 22 - Pozemky veřejných prostranství (1) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. (2) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. § 23 - Obecné požadavky na umisťování staveb (1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury2) a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích15). Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. (2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. (3) Nástavba staveb [§ 2 odst. 5 písm. a) stavebního zákona] je nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v ulici. (4) Změnou stavby [§ 2 odst. 5 stavebního zákona] nesmí být narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby.

(5) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury2) a pozemní komunikace. § 24 - Zvláštní požadavky na umisťování staveb (1) Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem. (2) U staveb pro shromažďování většího počtu osob2), staveb pro obchod2), staveb ubytovacích zařízení, staveb pro výrobu a skladování2) a zemědělských staveb2) se musí zajistit prostor pro příjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při nakládání a vykládání. (3) Garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro nákladní automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné, kromě staveb garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech zemědělských staveb2) a kromě odstavných a parkovacích stání pro speciální automobily policejní, požární techniky, lékařské pomoci, automobily obytné a obytné přívěsy, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů16). (4) Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a žíravé látky, radioaktivní látky, se nesmí umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou17), v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních16). (5) Čerpací stanice pohonných hmot18) se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace a veřejných prostranství. § 24a - Studny individuálního zásobování vodou (1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen „studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní. (2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto: a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m, b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m, c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m, d) veřejné pozemní komunikace 12 m, e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.

(3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto: a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m, b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m, c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m, d) veřejné pozemní komunikace 30 m, e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m. § 24b - Žumpy a malé čistírny (1) Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do kanalizace nebo kde vyčištěné odpadní vody v malé čistírně odpadních vod do ekvivalentu 500 obyvatel (dále jen „malá čistírna“) není možné vypouštět do vodního toku nebo do vod podzemních. (2) Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. Po připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod musí být u žumpy nebo malé čistírny zajištěno ukončení jejich užívání. (3) Žumpa nebo malá čistírna se umisťují tak, aby k nim byl umožněn přístup nebo příjezd pro vybírání jejich obsahu. § 24c - Oplocení pozemků Oploceny musí být pozemky se stavbami, a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky, b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice. § 24d - Stavby pro reklamu a reklamní zařízení (1) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení se nesmí umisťovat tak, aby narušovaly architektonický a urbanistický nebo pietní charakter prostředí, ohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a dráhách, obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. (2) Při umisťování většího počtu staveb pro reklamu a reklamních zařízení v území musí být zajištěn jejich vzájemný soulad z hlediska jejich stavebně technického řešení a urbanistického a architektonického charakteru prostředí. (3) Umístěním a provozem staveb pro reklamu a reklamních zařízení nesmějí na pozemních komunikacích3), v obvodu drah4) a na veřejných prostranstvích vznikat překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace18a).

(4) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení umístěné a) na budovách musí odpovídat jejich architektonickému charakteru a nesmí narušovat základní členění průčelí budov a jeho významné detaily a nesmí narušit stabilitu těchto budov, b) na střechách budov nesmí přesahovat hřeben střechy a jejich celková výška nesmí přesahovat 2 m, c) na oplocení nebo vedle něho do vzdálenosti rovnající se výšce zařízení či stavby pro informace, reklamu a propagaci nesmí přesahovat výšku oplocení o více než 20 %. § 24e - Staveniště (1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno. (2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná. (3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné. (4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení. (5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytýčeny před zahájením stavby. (6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu. § 25 - Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií19), požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy

musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. (3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. (4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. (6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. (7) Vzdálenost průčelí budov2), v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. (8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. § 26 - Výjimky Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 4, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 a 3, § 25 odst. 2 až 7. § 169 stavebního zákona - Obecné požadavky na výstavbu (1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy. (2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze

z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. (3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci. (4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci. (5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno společným správním aktem. (6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců 2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká.

5. Vymezte strukturu a obsah vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, se zaměřením na předepsané formuláře. §1 (1) Tato vyhláška upravuje obsahové náležitosti a) žádosti o územně plánovací informaci, b) žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh, c) žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení a jejích příloh, d) informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, e) jednotlivých druhů územních rozhodnutí, f) společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, g) žádosti o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném řízení, h) informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, i) žádosti o územní souhlas a jejích příloh, j) územního souhlasu. (2) Tato vyhláška dále upravuje obsahové náležitosti a) veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí, b) územního opatření o stavební uzávěře, c) územního opatření o asanaci území. (3) Ve věcech stavebního řádu tato vyhláška dále upravuje obsahové náležitosti a) ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona a jeho příloh, b) žádosti o stavební povolení a jejích příloh, c) oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, žádosti o povolení předčasného užívání stavby, oznámení o užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, certifikátu autorizovaného inspektora, oznámení změny v užívání stavby, ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných, d) rozhodnutí stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, kolaudačního souhlasu, souhlasu a rozhodnutí o změně v užívání stavby, souhlasu a rozhodnutí o odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek, e) výzvy ke zjednání nápravy a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce stavby. (4) U systému stavebně technické prevence tato vyhláška upravuje rozsah a způsob předávání informací o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby. § 2 – Žádost o územně plánovací dokumentaci (1) Žádost o územně plánovací informaci obsahuje a) identifikační údaje o žadateli podle § 37 odst. 2 správního řádu, b) katastrální území a parcelní čísla pozemků, na kterých žadatel hodlá záměr realizovat, c) druh územně plánovací informace, o jaký žadatel žádá (§ 21 odst. 1 stavebního zákona), d) údaje o současném využívání pozemků a staveb na nich, e) druh, účel a popis požadovaného záměru, jeho základní rozměry a kapacitu, požadavky na připojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

(2) K žádosti o územně plánovací informaci žadatel připojí celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu apod.). § 3 – Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (1) Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) K žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (příloha č. 1 k této vyhlášce) a dokumentaci podle přílohy č. 1 k vyhlášce o dokumentaci staveb. (3) U staveb, u kterých se územní řízení spojuje s vybranými postupy podle zvláštního právního předpisu1), se k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby připojí dokumentace vlivu stavby na životní prostředí. (4) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 4 - Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území (1) Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) K žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (příloha č. 2 k této vyhlášce) a dokumentaci podle přílohy č. 2 k vyhlášce o dokumentaci staveb. (3) V případech, ve kterých se územní řízení spojuje s vybranými postupy podle zvláštního právního předpisu1), se k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území připojí dokumentace vlivu změny využití území na životní prostředí. (4) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 5 - Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (1) Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) K žádosti o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (příloha č. 3 k této vyhlášce) a dokumentaci podle přílohy č. 3 k vyhlášce o dokumentaci staveb. (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 6 - Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (1) Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) K žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (příloha č. 4 k této vyhlášce). (3) Grafické přílohy žádosti se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 7 - Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (1) Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) K žádosti o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (příloha č. 5 k této vyhlášce). (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 7a - Žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (1) Žádost o vydání společného rozhodnutí se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) K žádosti o vydání společného rozhodnutí žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání společného rozhodnutí (příloha č. 6 k této vyhlášce) a dokumentaci podle přílohy č. 4 k vyhlášce o dokumentaci staveb. (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, ve třech vyhotoveních. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. § 8 – Informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí (1) Informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí obsahuje a) identifikační údaje o žadateli podle § 37 odst. 2 správního řádu, b) předmět územního řízení s jeho stručnou charakteristikou, c) katastrální území a parcelní čísla dotčených pozemků, d) údaj, zda předmět územního řízení vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí, e) místo a čas veřejného ústního jednání, případně spojeného s místním šetřením, f) upozornění, že námitky, závazná stanoviska a připomínky mohou účastníci řízení, dotčené orgány a jiné osoby uplatnit nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak že se k nim nepřihlíží, g) údaj o tom, kde lze nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. (2) Součástí informace je grafické vyjádření záměru, které tvoří situační výkres předmětu územního řízení a jeho vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od sousedních pozemků a staveb na nich, případně též znázornění vzhledu záměru. (3) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost a odolnost proti povětrnostním vlivům, nejméně o velikosti formátu A3.

§ 9 - Rozhodnutí o umístění stavby (1) Rozhodnutí o umístění stavby kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) druh a účel umisťované stavby, b) katastrální území a parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje, c) umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, d) určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě, e) vymezení území dotčeného vlivy stavby. (2) Rozhodnutí o umístění stavby dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad umístění stavby s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, která bude řešit začlenění stavby do území, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, c) další podmínky pro projektovou přípravu stavby (§ 92 odst. 1 stavebního zákona), d) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, e) napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, f) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem, g) užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) V případě rozhodnutí stavebního úřadu, kterým se stanoví, že u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až h) stavebního zákona nebude k jejich provedení vyžadováno ohlášení (§ 78 odst. 6 stavebního zákona), obsahuje rozhodnutí o umístění stavby i podmínky pro provedení stavby. (4) V případě, že je stavba označena jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem (§ 117 odst. 1 stavebního zákona), je toto označení obsahovou náležitostí rozhodnutí o umístění stavby. (5) Grafická příloha rozhodnutí o umístění stavby, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 1 k vyhlášce o dokumentaci staveb. U liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvláště rozsáhlých lze doplnit půdorysné vyznačení stavby na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. § 10 - Rozhodnutí o změně využití území (1) Rozhodnutí o změně využití území kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se změna využití týká, b) plošné vymezení a určení nového využití území.

(2) Rozhodnutí o změně využití území dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad nového využití území s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, která bude řešit začlenění nového využití území do stávajícího prostředí, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, c) další podmínky pro projektovou přípravu změny využití území (§ 92 odst. 1 stavebního zákona), d) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, e) napojení území na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a způsob jeho nezávadného odvodnění, f) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. (3) Umisťuje-li se v dotčeném území současně nová stavba, obsahuje rozhodnutí o změně využití území též podmínky jejího umístění podle § 9. (4) V případě rozhodnutí stavebního úřadu, kterým se stanoví, že u terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. i) stavebního zákona nebude k jejich provedení vyžadováno ohlášení (§ 78 odst. 6 stavebního zákona), obsahuje rozhodnutí o změně využití území i podmínky pro provedení změny. (5) Grafická příloha rozhodnutí o změně využití území, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 2 k vyhlášce o dokumentaci staveb. Při změnách využití území zvláště rozsáhlého lze doplnit tyto údaje na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. § 11 - Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) označení stavby, jíž se změna vlivu užívání týká, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž je stavba umístěna, b) specifikaci změny užívání stavby. (2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad změny užívání stavby s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) podmínky zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu života a veřejného zdraví, života a zdraví zvířat, bezpečnost a životní prostředí, c) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, d) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem, e) užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) Grafická příloha rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením stavby, jejích vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 3 k vyhlášce o dokumentaci staveb.

§ 12 - Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká, b) určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku. (2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, c) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. (3) Grafická příloha rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením nových hranic pozemků a přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace na každý nově vytvořený pozemek. § 13 - Rozhodnutí o ochranném pásmu (1) Rozhodnutí o ochranném pásmu kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) označení chráněné stavby, zařízení či území, katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje, b) stanovení zákazů nebo omezení některých činností z důvodů ochrany života, veřejného zdraví a životního prostředí před negativními účinky provozu průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb nebo z důvodů ochrany staveb a zařízení před negativními vlivy okolí, c) dobu platnosti rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit. (2) Rozhodnutí o ochranném pásmu dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, c) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. (3) Grafická příloha rozhodnutí o ochranném pásmu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků. U ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. § 13a - Společné územní rozhodnutí a stavební povolení (1) Výroková část společného rozhodnutí kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) obsahuje výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby.

(2) Výrok o umístění stavby obsahuje obdobné náležitosti jako náležitosti uvedené v § 9 odst. 1 a 2, s výjimkou § 9 odst. 2 písm. b) a c); grafická příloha má náležitosti stanovené v § 9 odst. 5. (3) Výrok o povolení stavby obsahuje náležitosti uvedené v § 18c § 13b - Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení (1) Žádost o vydání příslušného druhu územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení se podává na formulářích, jejichž obsahové náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce. (2) K žádosti o vydání příslušného druhu územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení žadatel připojí přílohy uvedené v částech C formulářů jednotlivých žádostí o vydání příslušných druhů územních rozhodnutí (přílohy č. 1 až 4 k této vyhlášce) a odpovídající dokumentaci podle příloh č. 1 až 3 k vyhlášce o dokumentaci staveb. (3) Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 14 - Informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení (1) Informace o návrhu výroku rozhodnutí, které má být vydáno ve zjednodušeném územním řízení, obsahuje a) návrh výroku příslušného územního rozhodnutí, b) upozornění o způsobu a lhůtách podávání námitek účastníků řízení, c) upozornění, kdy a kde je možné do podkladů nahlédnout. (2) Součástí informace je grafické vyjádření záměru obsahující obdobné náležitosti uvedené v ustanovení § 9 odst. 5, § 10 odst. 5, § 11 odst. 3 nebo § 12 odst. 3. (3) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost a odolnost proti povětrnostním vlivům, nejméně o velikosti formátu A3. § 15 - Žádost o územní souhlas (1) Žádost o územní souhlas se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Žadatel v žádosti uvede údaje k posouzení, že jsou splněny podmínky pro vydání územního souhlasu místo územního rozhodnutí stanovené v § 96 odst. 1 a 2 stavebního zákona a údaje o zahrnutí podmínek ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů. (3) K žádosti se připojí grafické přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o územní souhlas (příloha č. 7 k této vyhlášce). (4) Grafické přílohy podle odstavce 3 se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 15a - Územní souhlas (1) Územní souhlas kromě náležitostí stanovených v § 96 odst. 4 stavebního zákona obsahuje

a) druh a účel umisťovaného záměru, b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje, c) v případě umisťování stavby, vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, prostorové řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě, d) v případě umisťování změny využití území plošné vymezení a určení nového využití území. (2) Územní souhlas dále obsahuje územně technický a stavebně technický popis požadovaného záměru, údaje o souladu s územně plánovací dokumentací a o splnění podmínek pro vydání územního souhlasu, popis další přípravy a provedení záměru, popřípadě údaje o souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů, údaje o napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a údaje o užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) Grafická příloha územního souhlasu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením umisťovaného záměru, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, u změn využití území obsahuje vyznačení hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání. § 16 – Veřejnoprávní smlouva (1) Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení třetích osob, kterými jsou osoby, které by byly účastníky územního řízení. (2) Veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí obsahuje dále v případě rozhodnutí o a) umístění stavby obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené v § 9 odst. 1 a 2; její grafická příloha má náležitosti stanovené v § 9 odst. 5, b) změně využití území obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené v § 10 odst. 1 a 2; její grafická příloha má náležitosti stanovené v § 10 odst. 5, c) změně vlivu užívání stavby na území obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené v § 11 odst. 1 a 2; její grafická příloha má náležitosti stanovené v § 11 odst. 3. § 17 - Územní opatření o stavební uzávěře (1) Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků a staveb na nich podle katastru nemovitostí, pro které platí stavební uzávěra, b) rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti, c) podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů, d) dobu trvání stavební uzávěry, je-li ji možno předem stanovit. (2) Součástí územního opatření o stavební uzávěře je ověřený výkres na kopii katastrální mapy3) s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra. (3) Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem dotčeného území a jeho hranic a příloha podle odstavce 2

se nahradí mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000 s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra. § 18 - Územní opatření o asanaci území (1) Územní opatření o asanaci území obsahuje a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků a staveb na nich podle katastru nemovitostí, pro které platí opatření o asanaci, b) seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu provedení, c) seznam staveb a zařízení, které musí být odstraněny, zabezpečeny nebo upraveny s uvedením způsobu provedení, d) stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění asanace území, e) stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití území, f) podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů. (2) V územním opatření o asanaci území se označí územně plánovací dokumentace, která v dotčeném území pozbývá účinnosti, a vymezí území, ve kterém pozbývá účinnosti (§ 100 odst. 4 stavebního zákona). (3) Součástí územního opatření o asanaci území je ověřený výkres na kopii katastrální mapy3) s vyznačením území, kterého se opatření o asanaci týká. (4) Týká-li se územní opatření o asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem dotčeného území a jeho hranic a příloha podle odstavce 3 se nahradí mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000 s vyznačením území, kterého se opatření o asanaci území týká. § 18a - Náležitosti ohlášení Ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, změny takové stavby (§ 2 odst. 5 stavebního zákona) a změny takové stavby před dokončením (§ 118 odst. 4 stavebního zákona), která podléhala ohlášení, stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 8 k této vyhlášce. § 18b - Žádost o stavební povolení Žádost o stavební povolení stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 9 k této vyhlášce. § 18c - Stavební povolení (1) Stavební povolení kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) obsahuje a) druh a účel povolované stavby nebo její změny, u dočasné stavby dobu jejího trvání, b) katastrální území, parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje, popřípadě číslo popisné či evidenční stavby, jejíž změna se povoluje,

c) podmínky pro provedení stavby, především z hlediska její komplexnosti a plynulosti, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, odvádění povrchových vod, úprav okolí stavby, ochrany životního prostředí, popřípadě též podmínky pro užívání stavby nebo odstranění stavby. (2) Ve stavebním povolení se a) zabezpečí plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány, nejsou-li stanoveny rozhodnutími, případně požadavků vlastníků technické infrastruktury k napojení na ni, b) uloží povinnost oznámit termín zahájení stavby a název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, c) stanoví termín dokončení stavby, d) může za podmínek uvedených v § 122 odst. 1 stavebního zákona stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. (3) Stavební povolení dále obsahuje podmínky, v nichž se podle potřeby stanoví a) fáze výstavby, které musí být oznámeny stavebnímu úřadu za účelem provedení kontrolní prohlídky stavby, b) vymezení nezbytného rozsahu staveniště, c) předložení statických výpočtů, d) provedení zkušebního provozu a případně podmínky pro jeho provedení. (4) Při spojení stavebního řízení s řízením podle § 141 stavebního zákona se samostatným výrokem stanoví podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (druh prací, rozsah záboru, doba trvání prací). § 18d - Náležitosti štítku Štítek, který stavební úřad zašle stavebníkovi, obsahuje a) označení stavby, účel stavby, b) označení stavebníka, c) označení stavebního podnikatele; pokud není znám, vymezí se na štítku místo, na které stavebník uvede údaje o vybraném stavebním podnikateli, kterého před zahájením realizace stavby oznámí stavebnímu úřadu, d) označení stavebního úřadu, který stavbu povolil, e) číslo jednací stavebního povolení a datum nabytí právní moci, f) stanovený termín dokončení stavby. § 18e - Náležitosti veřejnoprávní smlouvy (1) Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení osob, které by byly účastníky stavebního řízení. (2) Pro náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahrazuje stavební povolení, se ustanovení § 18c použije obdobně. (3) Přílohu veřejnoprávní smlouvy tvoří projektová dokumentace, zpracovaná v rozsahu projektové dokumentace předkládané ke stavebnímu řízení. Stavební úřad uvede na projektovou dokumentaci číslo jednací a datum uzavření veřejnoprávní smlouvy.

§ 18f - Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora Oznámení stavebnímu úřadu, že navrhovaná stavba byla posouzena autorizovaným inspektorem a je způsobilá k realizaci, autorizovaný inspektor podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 10 k této vyhlášce. § 18g - Obsah a struktura certifikátu (1) Autorizovaný inspektor v certifikátu uvede a) identifikační údaje stavebníka, b) druh a účel stavby nebo její změny, u dočasné stavby dobu jejího trvání, c) identifikační údaje o projektové dokumentaci stavby podle údajů na rozpisce dokumentace, d) vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona, s podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak jsou respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního souhlasu anebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, popřípadě regulačního plánu, obecné požadavky na výstavbu a požadavky uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury, e) své jméno a příjmení, podpis, otisk razítka s malým státním znakem a datum vystavení certifikátu. (2) Autorizovaný inspektor k certifikátu připojí a) návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, b) souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení, vyznačené v rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby. § 18h - Oznámení o užívání stavby Oznámení o záměru započít s užíváním stavby stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 11 k této vyhlášce. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 11 k této vyhlášce. § 18i - Kolaudační souhlas (1) Žádost o vydání kolaudačního souhlasu stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 12 k této vyhlášce. K žádosti se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 12 k této vyhlášce. (2) Kolaudační souhlas obsahuje a) identifikační údaje stavebníka, b) druhu, účelu stavby, číslo popisné nebo evidenční, c) místo stavby uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí, d) datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena, e) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby, f) datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky, g) vymezení účelu užívání stavby. § 18j - Obsah a struktura certifikátu

Autorizovaný inspektor v certifikátu, kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání, uvede a) identifikační údaje stavebníka, b) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční u změny dokončené stavby, c) údaje o oprávnění provést stavbu, d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby, e) datum konání kontrolní prohlídky stavby, f) výsledek kontrolní prohlídky stavby, g) své jméno a příjmení, podpis, otisk razítka s malým státním znakem a datum vystavení certifikátu. § 18k - Předčasné užívání stavby Žádost o povolení předčasného užívání stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 13 k této vyhlášce. K žádosti se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 13 k této vyhlášce. § 18l - Oznámení změny v užívání stavby Oznámení změny v užívání stavby vlastník stavby, nebo osoba, která prokáže právo změnit užívání stavby, podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 14 k této vyhlášce. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 14 k této vyhlášce. § 18m - Souhlas a rozhodnutí o změně v užívání stavby (1) Souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání stavby, která není podmíněna provedením změny dokončené stavby, obsahuje a) popis stavby, včetně čísla popisného nebo evidenčního, b) popis místa stavby uvedením katastrálního území a parcelního čísla podle katastru nemovitostí, c) dosavadní účel užívání, d) vymezení nového účelu užívání stavby. (2) V rozhodnutí o změně v užívání stavby se kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí podle odstavce 1 dále stanoví podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů, práv a oprávněných zájmů účastníků řízení a bezbariérové užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. § 18n - Ohlášení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení Ohlášení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení vlastník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 15 k této vyhlášce. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 15 k této vyhlášce. § 18o - Souhlas a rozhodnutí o odstranění stavby, terénních úprav a zařízení (1) Souhlas s odstraněním obsahuje a) údaje o druhu a účelu stavby, číslo popisné nebo evidenční, b) údaje o místu stavby uvedením katastrálního území a parcelního čísla podle katastru nemovitostí,

c) lhůtu pro odstranění stavby, d) způsob provedení bouracích prací. (2) Rozhodnutí o odstranění stavby kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí podle odstavce 1 dále obsahuje podmínky, kterými se podle potřeby zajistí a) dodržení konkrétních technických předpisů, b) dodržení požadavků dotčených orgánů, c) ochrana práv účastníků řízení, d) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, e) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky, f) postup a způsob bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích, g) úprava pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod, vysázení zeleně, h) předání dokumentace odstraňované stavby stavebnímu úřadu pro účely jejího uložení. (3) V případě spojení řízení o odstranění stavby s řízením podle § 141 stavebního zákona se samostatným výrokem stanoví podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (druh prací, rozsah záboru, doba trvání prací). § 18p - Výzva ke zjednání nápravy Výzva ke zjednání nápravy obsahuje a) identifikační údaje osoby, které je výzva určena, uvedené podle správního řádu, b) označení stavby uvedením druhu a účelu stavby, včetně čísla popisného nebo evidenčního, bylo-li přiděleno, a popis místa stavby uvedením čísla parcelního a katastrálního území podle katastru nemovitostí, c) zjištěnou závadu a způsob zjednání nápravy nebo požadavek bezodkladného zastavení nepovolených prací anebo výčet dokladů, které mají být předloženy, popřípadě jiný důvod výzvy, d) lhůtu pro splnění výzvy, e) poučení o následcích nevyhovění výzvě. § 18q - Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce (1) Při kontrolní prohlídce dokončené stavby nebo rozestavěné stavby stavební úřad kontroluje, zda a) je stavba prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu, b) stavba neohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, c) se při výstavbě předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich účinkům nebo se nebezpečí takových účinků snižuje, d) jsou odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby,

e) zda je veden stavební deník, popřípadě jednoduchý záznam o stavbě [u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) stavebního zákona], f) zda stavbu provádí zhotovitel (stavební podnikatel) a zda zabezpečil odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím nebo zda stavbu provádí stavebník svépomocí (stavební záměry uvedené v § 103 a 104 stavebního zákona) a zda zajistil stavební dozor nebo odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím u stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou. (2) Podle charakteru stavby je stavební úřad dále oprávněn kontrolovat a) soulad vytyčení prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací stavby, hloubku základové spáry, provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí (radon, spodní voda, seismicita, poddolování, ochranná a bezpečnostní pásma); kontrolu stavební úřad provádí na základě předložených dokladů, zápisu ve stavebním deníku nebo v jednoduchém záznamu o stavbě nebo při vlastním zjišťování stavu stavby nebo pozemku, b) části stavby, které budou zakryty, případně trvale nepřístupné, jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby (např. hydroizolace, tepelné a hlukové izolace). § 18r - Stavební příspěvek Rozhodnutí, jímž stavební úřad poskytuje stavební příspěvek, obsahuje kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a) označení rozhodnutí, kterým byly nařízeny nezbytné úpravy, b) účel, na který se stavební příspěvek poskytuje, ze kterého musí být zřejmé, že jde o náklady na provedení nařízených nezbytných úprav, c) výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí, d) název a sídlo banky, jejímž prostřednictvím bude příspěvek vyplácen, e) termíny a způsob kontroly provedených prací na místě a ověřování přiměřenosti fakturovaných částek, f) podmínky pro vyplácení příspěvku. § 18s – Stavebně technická prevence (1) Informace o výskytu závady obsahuje zejména a) základní údaje 1. označení stavebního úřadu, který informaci poskytuje, 2. datum a označení události, 3. lokalizace místa události (kraj, obec, část obce, ulice, číslo popisné, číslo orientační, katastrální území, parcelní číslo a popřípadě bližší identifikace místa, např. podlaží, souřadnice GPS apod.), 4. druh stavby nebo zařízení, 5. stručný popis události, 6. informace o tom, zda došlo k ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, ke ztrátám na životech osob nebo zvířat, ke škodám na majetku, 7. informace o šetřeních, která provedl stavební úřad, 8. informace o tom, zda událost byla šetřena dalším orgánem (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky a další), b) doplňující údaje

1. identifikační údaje vlastníka stavby nebo zařízení (u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu; u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno), 2. identifikační údaje nájemce nebo uživatele stavby nebo zařízení (u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu; u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno), 3. údaje o povolení rozestavěné stavby (u rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu se uvede označení stavebního úřadu, datum vyhotovení a číslo jednací, u certifikátu autorizovaného inspektora se uvede datum vyhotovení a číslo certifikátu a jméno a příjmení autorizovaného inspektora a jeho evidenční číslo), 4. údaje o kolaudaci dokončené stavby (u rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu se uvede označení stavebního úřadu, datum vyhotovení a číslo jednací), 5. údaj o provedených kontrolních prohlídkách, 6. údaje o stavebníkovi (u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu; u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno), 7. údaje o stavebním podnikateli nebo zhotoviteli (název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno), 8. údaje o stavbyvedoucím (jméno, příjmení a jeho evidenční číslo), nebo jméno a příjmení osoby vykonávající stavební dozor, 9. jméno a příjmení osoby vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor, je-li stavba financovaná z veřejných rozpočtů, 10. jméno a příjmení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, 11. údaje o projektové a ostatní dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn, 12. jméno a příjmení projektanta nebo hlavního projektanta a jeho evidenční číslo. (2) Stavební úřady předávají ke zpracování provozovateli systému stavebně technické prevence informace o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby v digitální formě. Příloha č. 1 – formulář Žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby Příloha č. 2 – formulář Žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území Příloha č. 3 – formulář Žádosti o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území Příloha č. 4 – formulář Žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Příloha č. 5 – formulář Žádosti o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu Příloha č. 6 – formulář Žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení Příloha č. 7 – formulář Žádosti o vydání územního souhlasu

Příloha č. 8 – formulář Žádosti o ohlášení stavby Příloha č. 9 – formulář Žádosti o stavební povolení Příloha č. 10 – formulář Žádosti o oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora Příloha č. 11 – formulář Žádosti o užívání stavby Příloha č. 12 – formulář Žádosti o vydání kolaudačního souhlasu Příloha č. 13 – formulář Žádosti o povolení předčasného užívání stavby Příloha č. 14 – formulář Oznámení změny v užívání stavby Příloha č. 15 – formulář Ohlášení odstranění § 196 stavebního zákona (1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané podle zvláštních právních předpisů58).

6. Vymezte strukturu a obsah vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů stanoví 6 základních požadavků na vlastnosti staveb: 1. mechanickou odolnost a stabilitu 2. požární bezpečnost 3. hygienu, ochrana zdraví a životního prostředí 4. bezpečnost při užívání 5. ochranu proti hluku 6. úspora energie a ochrana tepla. Vyhláška je členěna na 7 částí: Část první (§ 1 až § 3) - Úvodní ustanovení - předmět úpravy -základní pojmy Část druhá (§ 4 až § 7) - Technické požadavky na stavby - žumpy - rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu - připojení staveb na sítě technického vybavení - oplocení pozemku Část třetí (§ 8 až § 17) - Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb - základní požadavky - mechanická odolnost a stabilita - všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí - denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění - proslunění - ochrana proti hluku a vibracím - bezpečnost při provádění a užívání stavby - úspora energie a tepelná ochrany - odstraňování staveb Část čtvrtá (§ 18 až § 31) - Požadavky na stavební konstrukce staveb - zakládání staveb - výplně otvorů - zábradlí - výtahy - výtahové a větrací šachty - shozy pro odpad - předsazené části stavby a lodžie Část pátá (§ 32 až § 38) - Požadavky na technická zařízení staveb - vodovodní přípojky a vnitřní vodovody - kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace - připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací - ochrana před bleskem - vzduchotechnická zařízení - vytápění

Část šestá (§ 39 až § 53) - Zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb - bytové domy - rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci - stavby se shromažďovacím prostorem - stavby pro obchod - stavby ubytovacích zařízení - stavby pro výrobu a skladování - garáže - servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot - stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení - stavby pro hospodářská zvířata - doprovodné stavby pro hospodářská zvířata - stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby - stavby pro skladování minerálních hnojiv - stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin Část sedmá (§ 54 až § 58) - Společná a závěrečná ustanovení - výjimky - přechodná ustanovení - zrušovací ustanovení - účinnost. Vyhláška č. 398/20009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb (bezbariérová vyhláška), ve znění pozdějších předpisů se uplatní: a) na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství b) na stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností c) na společné prostory a domovní vybavení bytového domu obsahující více než 3 byty, upravitelného bytu, nebo bytu zvláštního určení d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením. Přílohy vyhlášky: - Příloha č. 1 – OTP zabezpečující bezbariérové užívání staveb - Příloha č. 2 – TP zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství - Příloha č. 3 – TP zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení - Příloha č. 4 - Symboly

7. Vyjmenujte formy územního rozhodování. Uveďte jejich stručnou charakteristiku se zaměřením na rozdílnost postupů. § 78 stavebního zákona (1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a. (2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. § 95 stavebního zákona - Zjednodušené územní řízení (1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, jestliže a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. § 78a stavebního zákona - Veřejnoprávní smlouva (1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky § 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3. (3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí. (4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti.

(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. (6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají, a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat, nebo d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti. (7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 93 odst. 3. (8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. (9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy. § 92 stavebního zákona - Územní rozhodnutí (1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby; vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí stavební úřad stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný

způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 6 stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru. § 79 stavebního zákona - Rozhodnutí o umístění stavby (1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. § 80 stavebního zákona - Rozhodnutí o změně využití území (1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. § 81 stavebního zákona - Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. (2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí11) nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. § 82 stavebního zákona - Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků. § 83 stavebního zákona - Rozhodnutí o ochranném pásmu (1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky. § 95 stavebního zákona - Zjednodušené územní řízení (1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, jestliže a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. (2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.

(3) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení se dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr žadatele podle § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě. (4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla bezodkladně poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v něm stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce podle odstavce 3, nebo rozhodne usnesením o provedení územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil. (5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K námitkám účastníků řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se nezměnily podklady pro jejich souhlas, se nepřihlíží. Dotčené orgány mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti návrhu výroku rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich rozhodnutím. Po podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad obdobně podle odstavce 3. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo námitek nabývá právní moci. (6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí, včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. (7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 4 stanoví prováděcí právní § 96 stavebního zákona - Územní souhlas (1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí11).

(2) Územní souhlas postačí v případech a) stavebních záměrů uvedených v § 103, b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení, c) změn staveb, d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru, f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady, g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí. (3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K žádosti žadatel připojí a) doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3, b) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4, c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, d) souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m, e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. (4) Je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o územní souhlas se neprojednává v územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro zpracování projektové dokumentace. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Územní souhlas se doručuje žadateli spolu s ověřeným situačním výkresem; s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným v odstavci 3 písm. d), dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. (5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob

uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem. Lhůta pro vydání územního rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty první. (6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává. (7) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního souhlasu nelze prodloužit. (8) Územní souhlas nepozbývá platnosti, a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti. (9) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek § 94 odst. 3. § 15a vyhl. č. 503/2006 Sb. - Územní souhlas (1) Územní souhlas kromě náležitostí stanovených v § 96 odst. 4 stavebního zákona obsahuje a) druh a účel umisťovaného záměru, b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje, c) v případě umisťování stavby, vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, prostorové řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě, d) v případě umisťování změny využití území plošné vymezení a určení nového využití území. (2) Územní souhlas dále obsahuje územně technický a stavebně technický popis požadovaného záměru, údaje o souladu s územně plánovací dokumentací a o splnění podmínek pro vydání územního souhlasu, popis další přípravy a provedení záměru, popřípadě údaje o souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů, údaje o napojení stavby na

veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a údaje o užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) Grafická příloha územního souhlasu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením umisťovaného záměru, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, u změn využití území obsahuje vyznačení hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání. § 61 stavebního zákona - Regulační plán (1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. (2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje. Regulačním plánem nelze nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.

8. Vyjmenujte druhy územních rozhodnutí, jejich charakteristiku a obsahové náležitosti. § 79 stavebního zákona - Rozhodnutí o umístění stavby (1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. (2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací, b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m, c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla, d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1), g) propustky na neveřejných účelových komunikacích, h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo, i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti, j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách, k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy, l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení, m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů, n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení, o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, q) stavby mostních vah, r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, s) výměna vedení technické infrastruktury59), pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny32). (4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí. (5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. (6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce. § 9 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Rozhodnutí o umístění stavby (1) Rozhodnutí o umístění stavby kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) druh a účel umisťované stavby, b) katastrální území a parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje, c) umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, d) určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě, e) vymezení území dotčeného vlivy stavby. (2) Rozhodnutí o umístění stavby dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad umístění stavby s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, která bude řešit začlenění stavby do území, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, c) další podmínky pro projektovou přípravu stavby (§ 92 odst. 1 stavebního zákona), d) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, e) napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, f) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem, g) užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) V případě rozhodnutí stavebního úřadu, kterým se stanoví, že u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až h) stavebního zákona nebude k jejich provedení vyžadováno ohlášení (§ 78 odst. 6 stavebního zákona), obsahuje rozhodnutí o umístění stavby i podmínky pro provedení stavby. (4) V případě, že je stavba označena jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem (§ 117 odst. 1 stavebního zákona), je toto označení obsahovou náležitostí rozhodnutí o umístění stavby.

(5) Grafická příloha rozhodnutí o umístění stavby, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 1 k vyhlášce o dokumentaci staveb. U liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvláště rozsáhlých lze doplnit půdorysné vyznačení stavby na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. § 80 stavebního zákona - Rozhodnutí o změně využití území (1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. (2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1, b) stanovení dobývacího prostoru, c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy, d) hřbitovy, e) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím, f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody. (3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady, b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2, d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy. (5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích12). § 10 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Rozhodnutí o změně využití území (1) Rozhodnutí o změně využití území kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje

a) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se změna využití týká, b) plošné vymezení a určení nového využití území. (2) Rozhodnutí o změně využití území dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad nového využití území s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, která bude řešit začlenění nového využití území do stávajícího prostředí, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, c) další podmínky pro projektovou přípravu změny využití území (§ 92 odst. 1 stavebního zákona), d) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, e) napojení území na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a způsob jeho nezávadného odvodnění, f) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. (3) Umisťuje-li se v dotčeném území současně nová stavba, obsahuje rozhodnutí o změně využití území též podmínky jejího umístění podle § 9. (4) V případě rozhodnutí stavebního úřadu, kterým se stanoví, že u terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. i) stavebního zákona nebude k jejich provedení vyžadováno ohlášení (§ 78 odst. 6 stavebního zákona), obsahuje rozhodnutí o změně využití území i podmínky pro provedení změny. (5) Grafická příloha rozhodnutí o změně využití území, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 2 k vyhlášce o dokumentaci staveb. Při změnách využití území zvláště rozsáhlého lze doplnit tyto údaje na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. § 81 stavebního zákona - Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. (2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí11) nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. § 11vyhl. č. 503/2006 Sb. - Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) označení stavby, jíž se změna vlivu užívání týká, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž je stavba umístěna, b) specifikaci změny užívání stavby.

(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad změny užívání stavby s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) podmínky zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu života a veřejného zdraví, života a zdraví zvířat, bezpečnost a životní prostředí, c) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, d) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem, e) užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) Grafická příloha rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením stavby, jejích vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 3 k vyhlášce o dokumentaci staveb. § 82 stavebního zákona - Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků. (2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101). (3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem. § 12 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká, b) určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku. (2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, c) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. (3) Grafická příloha rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením nových hranic pozemků a přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace na každý nově vytvořený pozemek.

§ 83 stavebního zákona - Rozhodnutí o ochranném pásmu (1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky. (2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně. (3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem34) nebo na jeho základě. § 13 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Rozhodnutí o ochranném pásmu (1) Rozhodnutí o ochranném pásmu kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje a) označení chráněné stavby, zařízení či území, katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje, b) stanovení zákazů nebo omezení některých činností z důvodů ochrany života, veřejného zdraví a životního prostředí před negativními účinky provozu průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb nebo z důvodů ochrany staveb a zařízení před negativními vlivy okolí, c) dobu platnosti rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit. (2) Rozhodnutí o ochranném pásmu dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí a) soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, b) podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, c) ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. (3) Grafická příloha rozhodnutí o ochranném pásmu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků. U ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

9. Popište průběh územního řízení (žádost, přílohy, dokumentace, vymezení účastníků řízení, způsoby doručování, uplatňování závazných stanovisek, námitek a připomínek). § 86 stavebního zákona - Žádost o vydání územního rozhodnutí (1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno. (2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury, e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a dokladovou část. (3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit. (4) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. (5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli. (6) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru. § 87 stavebního zákona - Zahájení územního řízení (1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře

známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustíli stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu. (2) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit k projednání žádosti veřejné ústní jednání. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro doručování oznámení o zahájení územního řízení a dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1 obdobně; konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil. (3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách příslušných obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který je stavebním úřadem. Účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru. (4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů. § 8 vyhl. č. 503/2006 Sb. – Informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí (1) Informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí obsahuje a) identifikační údaje o žadateli podle § 37 odst. 2 správního řádu, b) předmět územního řízení s jeho stručnou charakteristikou, c) katastrální území a parcelní čísla dotčených pozemků, d) údaj, zda předmět územního řízení vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí, e) místo a čas veřejného ústního jednání, případně spojeného s místním šetřením,

f) upozornění, že námitky, závazná stanoviska a připomínky mohou účastníci řízení, dotčené orgány a jiné osoby uplatnit nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak že se k nim nepřihlíží, g) údaj o tom, kde lze nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. (2) Součástí informace je grafické vyjádření záměru, které tvoří situační výkres předmětu územního řízení a jeho vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od sousedních pozemků a staveb na nich, případně též znázornění vzhledu záměru. (3) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost a odolnost proti povětrnostním vlivům, nejméně o velikosti formátu A3. § 88 stavebního zákona - Přerušení územního řízení Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. § 85 stavebního zákona - Účastníci územního řízení (1) Účastníky územního řízení jsou a) žadatel, b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. (2) Účastníky územního řízení dále jsou a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků. § 89 stavebního zákona - Závazná stanoviska, námitky a připomínky (1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4 odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží. (2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.

(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se nepřihlíží. (4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat námitky, pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. (5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení. (6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv.

10. Jaké jsou formy povolování provádění staveb, stručně je charakterizujte (se zaměřením na rozdílnost postupů a vazeb na územní rozhodování). 1 Formy povolování staveb Za povolení stavby se považuje:  souhlas SÚ s provedením stavebního záměru podle § 106  stavební povolení podle § 115  veřejnoprávní smlouva podle § 116  vznik oprávnění podle § 117  opakované stavební povolení a dodatečné povolení stavby podle § 129  územní rozhodnutí, ve kterém SÚ podle § 78/6 stanovil, že k provedení nebude vyžadováno ohlášení  územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103. Ohlašování staveb  § 104 odst. 1 = taxativní výčet jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu  proces ohlašování staveb § 105 – 107  není forma správního řízení. Stavební povolení  stavební povolení = správní rozhodnutí vydané na základě správního řízení (§ 109 – 115 SZ)  stavební povolení může být nahrazeno: - veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby = smlouva, která opravňuje k provedení stavby (§ 116 SZ) - oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (AI) = posouzení stavby AI, stavba je realizována na základě certifikátu vydaného AI a následného oznámení stavby (§ 117 SZ). 2/ Vazba na územní rozhodování Ohlašované stavby  taxativní výčet staveb, které vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu - § 104 odst. 2 SZ  předchází územní rozhodnutí  rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební záměry v vyjmenované v § 79 odst. 3 SZ  v případech uvedených v § 96/2 SZ za splnění podmínek § 96/1 SZ postačí územní souhlas  u staveb uvedených v § 104/2 písm.d) až m) může stavební úřad v územním rozhodnutí stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení (§ 78/2 SZ). Stavby vyžadující stavební povolení  předchází územní rozhodnutí  rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy  v případě změn dokončených staveb (přístavby, nástavby) a staveb umisťovaných v uzavřeném prostoru existující stavby postačí územní souhlas za splnění podmínek v § 96/1 SZ.

11. Popište průběh stavebního řízení (žádost, přílohy, dokumentace, vymezení účastníků řízení, koncentrační zásada, námitky účastníků, jaké otázky stavební úřad přezkoumává, lhůty pro rozhodnutí, oznamování). Problematiku povolování provádění staveb ve stavebním řízení upravuje ustanovení § 108 až 115 SZ. Stavební povolení  vyžadují stavby všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li stavební zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 108 odst. 1 SZ),  vyžadují změny staveb uvedených v § 104 SZ, jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů (§ 108 odst. 2 SZ). Stavební řízení  vede se také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl usnesením podle § 107 SZ, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení,  nevede se, je-li podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle § 103 SZ; takovou žádost stavební úřad odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést stavební záměr,  nevede se, je-li stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 SZ namísto ohlášení podaná žádost o stavební povolení; stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a postupuje podle § 105 až 107 SZ, což stavebníkovi sdělí (§ 108 odst. 3 SZ),  je zahájeno dnem podání žádosti o stavební povolení. 1/ Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení Náležitosti žádosti o stavební povolení a výčet dokladů, které stavebník přikládá k žádosti, stanoví § 110 SZ. Žádost o stavební povolení podává stavebník na předepsaném formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Projektová dokumentace  musí být zpracovaná projektantem; zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení je vybranou činností ve výstavbě (§ 158 SZ),  obsah projektové dokumentace je stanoven v příloze č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.,  předkládá se ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. 2/ Stanovení okruhu účastníků stavebního řízení Účastníky stavebního řízení vymezuje § 109 stavebního zákona, a protože jde o speciální úpravu ve stavebním zákoně, nepoužije se ustanovení § 27 odst. 1 a 2 správního řádu. Účastníky stavebního řízení vymezuje stavební zákon v § 109 SZ, jsou jimi pouze  stavebník,  vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,

    

vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, můželi být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno, vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena, vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, můželi být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno, osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

3/ Doručování  obecná úprava – § 19 až 26 správního řádu,  úprava se stavebním zákonu – § 113 odst. 3 SZ, § 115 odst. 5 SZ, pokud se doručuje účastníkům řízení veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou. 4/ Průběh stavebního řízení Stavební řízení je zahájeno dnem podání žádosti věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu (§ 44 správního řádu). Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména (§ 112 odst. 1 a 2 SZ): 

   

zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, nebylo-li ve věci vydáno územní rozhodnutí nebo územní opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas, územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem, zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány, účinky budoucího užívání stavby.

Pokud není předložená projektová dokumentace zpracována oprávněnou osobou (projektantem), stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze stavebníkovi (§ 110 odst. 4 SZ). Proti usnesení se může stavebník odvolat; odvolání nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5 správního řádu). Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve (§ 45 odst. 2 správního řádu) stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší [§ 64 odst. 1 písm. a) správního řádu];

usnesení o přerušení se doručuje pouze stavebníkovi (§ 111 odst. 3 SZ). Proti výzvě není přípustné odvolání, lze ji přezkoumat stavebním úřadem podle části čtvrté správního řádu (§ 156 správního řádu). Proti usnesení o přerušení se může stavebník odvolat; odvolání nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5 správního řádu); po dobu přerušení řízení neběží lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 65 odst. 1 správního řádu). Zahájení stavebního řízení oznamuje stavební úřad účastníkům řízení, kteří jsou mu známi a dotčeným orgánům  nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné; o ústním jednání se sepisuje protokol (§ 18 správního řádu),  pokud stavební úřad upustí od ústního jednání (jsou mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění), určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. V oznámení o zahájení stavebního řízení stavební úřad současně upozorní účastníky řízení a dotčené orgány, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání (pokud je svoláno) nebo ve stanovené lhůtě (pokud stavební úřad upustí od ústního jednání), jinak že k nim nebude přihlédnuto. Jde o tzv. koncentrační zásadu uplatňovanou ve stavebním řízení, kdy je nutné doložit podklady k určitému času, v rámci vedeného stavebního řízení. Ve stavebním řízení může stavební úřad přizvat na svůj náklad  autorizovaného inspektora nebo  projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (tj. hlavního projektanta). Navrhne-li přizvat autorizovaného inspektora nebo hlavního projektanta stavebník, hradí také jeho náklady. Rozhodnutí ve věci  vydání stavebního povolení nebo  zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejpozději do 90 dnů. 5/ Námitky účastníků stavebního řízení Účastník řízení může uplatnit námitky proti  projektové dokumentaci,  způsobu provádění a užívání stavby nebo  požadavkům dotčených orgánů,  pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě (§ 114 odst. 1 SZ).

Osoba, která je účastníkem podle § 109 písm. g), může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení je povinen uvést ve svých námitkách skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek (§ 114 odst. 1 SZ). Stavební úřad nepřihlíží k námitkám účastníků řízení, které  překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé § 114 odst. 1 SZ,  byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření asanaci území,  byly uplatněny po nařízeném ústním jednání nebo po stanovené lhůtě v případě, že stavební úřad upustil od konání ústního jednání. O podmínkách pro uplatňování námitek musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení (§ 114 odst. 2 až 4 SZ, § 112 odst. 1 a 2 SZ). 5/ Druhy námitek  veřejnoprávní – stavebně technické (týkají se požadavků, které jsou upraveny předpisy veřejného práva),  občanskoprávní, které se netýkají existence práva nebo rozsahu vlastnických práv (např. obtěžování souseda pohledem, snížení tržní hodnoty sousední stavby),  občanskoprávní, které se týkají existence práva nebo rozsahu vlastnických práv (např. zpochybnění vlastnického práva stavebníka ke stavbě nebo pozemku). Postup stavebního úřadu v případě, že o námitce nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení (§ 114 odst. 3 SZ, § 57 a § 64 správního řádu)  veřejnoprávní – stavebně technickou námitku stavební úřad posoudí na základě  obecných požadavků na výstavbu,  závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo  technických norem a rozhodne ve věci (žádost zamítne nebo vydá stavební povolení),  občanskoprávní námitka, která se netýká existence práva nebo rozsahu vlastnických práv – stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci (žádost zamítne nebo vydá stavební povolení),  občanskoprávní námitka, která se týká existence práva nebo rozsahu vlastnických práv, je námitkou, která přesahuje rozsah působnosti stavebního úřadu – jedná se předběžnou otázku (§ 57 správního řádu) – stavební úřad  vyzve účastníka, aby se obrátil s žalobou na příslušný soud ve lhůtě, kterou určí [§ 57 odst. 1 písm. b) správního řádu],  usnesením pak může stavební řízení přerušit [§ 64 odst. 1 písm. c) bod 2 správního řádu],  pokud účastník řízení podá žalobu, musí vyčkat pravomocného rozhodnutí soudu, kterým pak bude vázán [§ 57 odst. 3 správního řádu],  pokud účastník řízení nepodá žalobu nebo nebyla podána v určené lhůtě, může v řízení pokračovat [§ 57 odst. 2 správního řádu] a rozhodnout ve věci (žádost zamítne nebo vydá stavební povolení). O námitkách stavební úřad nerozhoduje, v odůvodnění však musí vždy řádně odůvodnit, jakým způsobem je posoudil resp., jaký úsudek si o nich učinil.

6/ Stavební povolení Obsahové náležitosti stavebního povolení stanoví § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb. Stavební povolení obsahuje  obecné náležitosti podle § 68 a 69 správního řádu,  druh a účel povolované stavby nebo její změny, u dočasné stavby dobu jejího trvání,  katastrální území, parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje, popřípadě číslo popisné či evidenční stavby, jejíž změna se povoluje,  podmínky, kterými zabezpečí ochranu veřejných zájmů. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky, kterými zabezpečí ochranu veřejných zájmů, a to podmínky (§ 115 SZ, § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb.):  pro provedení stavby,  pro užívání stavby (pokud je to třeba),  zabezpečující návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, např. napojení na dopravní a technickou infrastrukturu (zajištění komplexnosti a plynulosti),  zabezpečující plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány, nejsou-li stanoveny rozhodnutími, případně požadavků vlastníků technické infrastruktury k napojení na ni, zabezpečující dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem,  stanovující, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby (při sestavování harmonogramu kontrolních prohlídek a jeho obsahu se vychází z druhu stavby, z jejího umístění, z použité technologie stavebních prací a z použitých materiálů; zejména se vychází z rozhodujících stavebně technických fází provádění stavby, které mohou ovlivnit kvalitu a trvanlivost realizované stavby – viz § 18q odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.),  vymezující nezbytný rozsah staveniště,  ukládající předložení statických výpočtů,  stanovující termín dokončení stavby,  stanovující, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu,  ukládající provedení časově omezeného zkušebního provozu – u stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu. Stavební povolení  je v právní moci, pokud bylo oznámeno a nelze se proti němu odvolat (§ 73 odst. 1 správního řádu),  pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci,  pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena,  dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím; podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení. Pravomocné stavební povolení je závazné i pro právní nástupce účastníků řízení (§ 73 odst. 2 věta poslední správního řádu).

Po dni nabytí právní moci stavebního povolení zašle stavební úřad stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. Obsahové náležitosti štítku s identifikačními údaji stanoví § 18d vyhlášky č. 503/2006 Sb.

12. Uveďte možnosti společného posouzení umístění a provedení stavebního záměru a popište postup stavebního úřadu. § 78 stavebního zákona (3) Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle § 94a, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území vydán územní plán nebo regulační plán. § 94a stavebního zákona - Společné územní a stavební řízení (1) Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí") a připojí společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení (dále jen „společné řízení"). Společná dokumentace musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení se přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek účastníků společného řízení se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení společného řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu. (3) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle § 87 odst. 2. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků společného řízení a připomínek veřejnosti se použijí § 89 a 114 obdobně. (4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111. (5) Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí právní moci výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92 odst. 4 a po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle § 115 odst. 3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek § 115 odst. 4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se použije § 115 odst. 4 obdobně. (6) Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků nebo není

nařízeno veřejné ústní jednání; v řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu. § 13a vyhl. č. 503/2006 Sb. - Společné územní rozhodnutí a stavební povolení (1) Výroková část společného rozhodnutí kromě obecných náležitostí rozhodnutí2) obsahuje výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby. (2) Výrok o umístění stavby obsahuje obdobné náležitosti jako náležitosti uvedené v § 9 odst. 1 a 2, s výjimkou § 9 odst. 2 písm. b) a c); grafická příloha má náležitosti stanovené v § 9 odst. 5. (3) Výrok o povolení stavby obsahuje náležitosti uvedené v § 18c § 78 stavebního zákona (4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru. § 96a stavebního zákona - Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst. 3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen „společný souhlas"). (2) Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106. (3) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 provést na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje stavebníkovi. Současně se společný souhlas doručí dotčeným orgánům, osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu, a stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru. (4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5. Podané ohlášení stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad stavebníkovi sdělí. (5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost společného souhlasu nelze prodloužit.

§ 15 vyhl. č. 503/2006 Sb. - Žádost o územní souhlas (1) Žádost o územní souhlas se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Žadatel v žádosti uvede údaje k posouzení, že jsou splněny podmínky pro vydání územního souhlasu místo územního rozhodnutí stanovené v § 96 odst. 1 a 2 stavebního zákona a údaje o zahrnutí podmínek ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů. (3) K žádosti se připojí grafické přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o územní souhlas (příloha č. 7 k této vyhlášce). (4) Grafické přílohy podle odstavce 3 se přikládají ve dvou vyhotoveních. § 18a vyhl. č. 503/2006 Sb. - Náležitosti ohlášení Ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, změny takové stavby (§ 2 odst. 5 stavebního zákona) a změny takové stavby před dokončením (§ 118 odst. 4 stavebního zákona), která podléhala ohlášení, stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 8 k této vyhlášce. § 78 stavebního zákona (5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§ 78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní smlouvou (§ 116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení. § 78a stavebního zákona - Veřejnoprávní smlouva (1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky § 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3. (3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí.

(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti. (5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. (6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají, a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat, nebo d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti. (7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 93 odst. 3. (8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. (9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy. § 16 vyhl. č. 503/2006 Sb. (1) Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení třetích osob, kterými jsou osoby, které by byly účastníky územního řízení.

(2) Veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí obsahuje dále v případě rozhodnutí o a) umístění stavby obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené v § 9 odst. 1 a 2; její grafická příloha má náležitosti stanovené v § 9 odst. 5, b) změně využití území obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené v § 10 odst. 1 a 2; její grafická příloha má náležitosti stanovené v § 10 odst. 5, c) změně vlivu užívání stavby na území obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené v § 11 odst. 1 a 2; její grafická příloha má náležitosti stanovené v § 11 odst. 3. § 116 stavebního zákona - Veřejnoprávní smlouva (1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se zavazuje. Stavebník v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. (3) Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla zpracována projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111 odst. 1 a 2. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne předložení přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem. (4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného odkladu doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. (5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o

jejím prodloužení postupem podle § 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4. (6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního úřadu a stavebníka postupem podle odstavců 1 až 4. (7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy. (8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis. § 18e vyhl. č. 503/2006 Sb. - Náležitosti veřejnoprávní smlouvy (1) Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení osob, které by byly účastníky stavebního řízení. (2) Pro náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahrazuje stavební povolení, se ustanovení § 18c použije obdobně. (3) Přílohu veřejnoprávní smlouvy tvoří projektová dokumentace, zpracovaná v rozsahu projektové dokumentace předkládané ke stavebnímu řízení. Stavební úřad uvede na projektovou dokumentaci číslo jednací a datum uzavření veřejnoprávní smlouvy.

13. Jak je upraven institut vyvlastnění v zákoně č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění? Popište předmět, účely a podmínky vyvlastnění, vyvlastňovací řízení a projednávání vyvlastnění v řízení před soudem. Problematiku vyvlastnění upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Předmětem vyvlastnění jsou práva k pozemku nebo stavbě. Pojem: Vyvlastněním se rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Podmínky vyvlastnění: Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem. Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému. K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného, s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním. Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí návrhu smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující. Vyvlastňovací řízení Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je - obecní úřad obce s rozšířenou působností - Magistrát hlavního města Prahy, - magistrát územně členěného statutárního města. K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu (území) se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká. Účastníky vyvlastňovacího řízení jsou vyvlastnitel, vyvlastňovaný, zástavní věřitel, podzástavní věřitel a oprávněný z práva odpovídajícího věcnému břemenu váznoucímu na pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká. Vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele. K žádosti vyvlastnitel připojí - katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě

vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení, - územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem, - listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění, včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě, - znalecký posudek - dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel má tuto dohodu k dispozici. O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad. O zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je v něm evidována. Po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, kterých se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem. Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění o zahájení řízení. Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, nebo znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastnitele, jestliže s tím vyvlastňovaný vyslovil souhlas. Nedošlo-li k vyhotovení znaleckého posudku na žádost vyvlastňovaného a ani vyvlastnitele, stanoví se náhrada na základě posudku znalce ustanoveného vyvlastňovacím úřadem. Ústní jednání nařídí vyvlastňovací úřad tak, aby o něm byli účastníci řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat. Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání; k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží. O tomto následku musí být účastníci poučeni v uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení. Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění. Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací úřad a) rozhodne o 1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo 2. omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo 3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou, c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí. Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad

a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, b) dojde-li k dohodě podle, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu účinného v době vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u příslušného soudu19), d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí. Projednání vyvlastnění před soudem Výrok o vyvlastnění práv lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Výrok o náhradě lze projednat v občanském soudním řízení; příslušný v prvním stupni je krajský soud. Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok o náhradě byl projednán v občanském soudním řízení, musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku o vyvlastnění pozbývá platnosti i výrok o náhradě. Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci.

14. Definujte pojem „změna stavby před jejím dokončením“ a popište její úpravu ve stavebním zákoně (povinnost stavebníka, druhy povolení stavby, podmínky pro povolení změny, způsoby povolení změn stavby před dokončením, působení autorizovaného inspektora, rozhodnutí vydané na místě při kontrolní prohlídce – podmínky vydání). Změna stavby před jejím dokončením představuje změnu dosud nedokončené stavby, která byla povolena jednou z forem, jež upravuje stavební zákon. § 2 odst. 6 SZ: „Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.“ Za povolení stavby se považuje (§ 118 odst. 1 SZ)  souhlas stavebního úřadu s provedením stavebního záměru podle § 106 SZ,  stavební povolení podle § 115 SZ,  veřejnoprávní smlouva podle § 116 SZ,  oznámený vznik oprávnění podle § 117 SZ,  opakované stavební povolení podle § 129 SZ,  dodatečné povolení stavby podle § 129 SZ,  územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle § 78 odst. 6 SZ stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení nebo  územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103 SZ. Stavební zákon připouští povolení změny stavby před jejím dokončením různými způsoby, na jejichž užití má vliv  forma povolení stavby,  navrhovaná změna stavby před jejím dokončením,  skutečnost, zda navrhovaná změna vyžaduje změnu územního rozhodnutí nebo jiného úkonu, který nahrazuje územní rozhodnutí,  dopad na veřejné zájmy chráněné zvláštními právními předpisy nebo  dopad na práva ostatních účastníků řízení. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit těmito způsoby:  souhlasem s ohlášenou změnou ohlášené stavby před jejím dokončením,  rozhodnutím, týká-li se změna pouze stavebního povolení nebo případu změny ohlášené stavby, jejíž provedení by mělo za následek překročení parametrů uvedených v § 104 SZ,  schválením změny stavby před jejím dokončením rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby,  povolením změny stavby před jejím dokončením změnou územního rozhodnutí a následně stavebního povolení nebo ve spojeném územním a stavebním řízení,  na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116 SZ; změnu stavby prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166 správního řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto případech je souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení a jejichž práv se změna přímo dotýká,  na základě oznámení stavebnímu úřadu s certifikátem autorizovaného inspektora za podmínek § 117 SZ; to neplatí u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit  před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby (§ 118 odst. 1 SZ),  jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí (§ 118 odst. 2 SZ). Vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně  povolením změny stavby před jejím dokončením změnou územního rozhodnutí a následně stavebního povolení,  ve spojeném řízení, ustanovení § 94 a 94a SZ se použijí přiměřeně. Pokud by stavebník provedl změnu stavby před jejím dokončením dříve, než ji stavební úřad povolí, zahájí stavební úřad řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 2 SZ. 1/ Souhlas s ohlášenou změnou stavby před jejím dokončením Ohlášení změny stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ před jejím dokončením se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 8 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Pro ohlášení změny ostatních staveb uvedených v § 104 odst. 1 SZ před jejich dokončením neurčuje prováděcí právní předpis formulář. Ohlášení se podává buďto samostatnou písemností obsahující údaje uvedené v § 105 odst. 1 a 3 až 7 SZ a § 118 odst. 1 SZ, nebo lze použít tentýž formulář a zohlednit v něm požadavky § 105 odst. 1 a 3 až 7 SZ a § 118 odst. 1 SZ. Ohlášení musí vždy obsahovat kromě jiných stanovených náležitostí  údaje o povolení stavby (správní orgán, číslo jednací),  údaje o požadované změně, jejím rozsahu a účelu, způsobu a době provádění,  porovnání změn s povolením stavby a s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací. K ohlášení stavebník připojí  dokumentaci nebo projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě  kopii ověřené dokumentace nebo projektové dokumentace, do které kvalifikovaná osoba nebo projektant vyznačí navrhované změny. Ohlášení musí být podáno v době platnosti souhlasu s ohlášením nebo územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6 SZ) anebo územního souhlasu spojeného se souhlasem s ohlášením (§ 78 odst. 4 SZ) a stavební úřad postupuje podle § 105 – 107 SZ. 2/ Povolení změny stavby před jejím dokončením rozhodnutím Pro žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením neurčuje prováděcí právní předpis formulář. Obsahové náležitosti žádosti včetně podkladů stanoví § 118 odst. 3 SZ. Žádost musí vždy obsahovat kromě jiných stanovených náležitostí  údaje o povolení stavby (správní orgán, číslo jednací),  údaje o požadované změně, jejím rozsahu a účelu, způsobu a době provádění,  porovnání změn s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací.

K žádosti stavebník připojí  projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě  kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost musí být podána v době platnosti stavebního povolení nebo v případě změny ohlášené stavby, jejíž provedení by mělo za následek překročení parametrů uvedených v § 104 odst. 1 SZ, v době platnosti souhlasu s ohlášením nebo územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6 SZ) anebo územního souhlasu spojeného se souhlasem s ohlášením (§ 78 odst. 4 SZ). Žádost o změnu stavby před jejím dokončením stavební úřad projedná  s účastníky stavebního řízení a  s dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Stavební zákon nespecifikuje, jaká práva účastníků stavebního řízení by měla být přímo dotčena, nelze však pochybovat o tom, že musí být dotčena stejná práva, která činí tyto osoby účastníky stavebního řízení, a že k dotčení těchto práv má dojít prováděním navrhované změny stavby před jejím dokončením. Na řízení a povolení změny stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení (§ 118 odst. 3 SZ). 3/ Schválení změny stavby před jejím dokončením rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby Právní úprava schválení změny stavby před jejím dokončením zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě je zvláštním postupem, kdy nelze hovořit ani o faktickém úkonu správního orgánu, ani o ústně vyhlášeném rozhodnutí. Změnu stavby může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby, jen pokud se změna nedotýká  práv ostatních účastníků stavebního řízení,  podmínek územního rozhodnutí,  veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí. Na základě ohlášení nebo žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením oznámí stavební úřad konání kontrolní prohlídky (§ 134 SZ). Na provádění kontrolní prohlídky se vztahují ustanovení § 133, 134 a 172 SZ. Při kontrolní prohlídce vyhodnotí stavební úřad navrhovanou změnu stavby před jejím dokončením, a pokud jsou splněny zákonem stanovené požadavky, schválí změnu stavby před jejím dokončením zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Takto vydané rozhodnutí na místě, provedené formou zápisu musí obsahovat výrokovou část rozhodnutí, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby (§ 67 odst. 2 správního řádu). Stavební úřad následně bez zbytečného odkladu vyhotoví rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením, které musí obsahovat výrokovou část rozhodnutí (§ 68 odst. 2

správního řádu) a další náležitosti uvedené v ustanovení § 69 správního řádu (§ 67 odst. 3 správního řádu), a založí jej do spisu. Podle okolností vyznačí změnu též v ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci.

15. Jaká je úprava kolaudování staveb (u kterých staveb se vyžaduje, formy kolaudace, postup stavebního úřadu, závěrečná kontrolní prohlídka, lhůty, spolupůsobení autorizovaného inspektora, kdy lze započít s užíváním stavby)? Stavební zákon nevyžaduje, aby každá dokončená stavba byla před zahájením užívání podrobena schvalovacímu postupu. V ustanovení § 119 proto vymezuje stavební zákon kategorie staveb popřípadě jejich částí schopných samostatného užívání, které lze po dokončení užívat pouze na základě oznámení záměru započít s užíváním stavby nebo kolaudačního souhlasu. Oznámení nebo kolaudační souhlas vyžadují stavební záměry:  uvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 SZ,  vyžadující ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) SZ nebo podle stavby ohlašované zvláštního právního předpisu  vyžadující stavební povolení, tj. prováděné na podkladě  stavebního povolení,  veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ,  oprávnění provést oznámený stavební záměr s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ,  dokončované na základě opakovaného stavebního povolení podle § 129 SZ nebo  prováděné na základě dodatečného povolení stavby podle § 129 SZ. Konkrétní formu povolení užívání stavební zákon neváže na formu povolení stavby, ale stanoví, které stavby vyžadují kolaudační souhlas (§ 122 odst. 1 SZ). V § 119 odst. 2 SZ jsou stanovena hlediska, ze kterých musí stavební úřad dokončenou stavbu nebo její část přezkoumat, aby mohl vydat kolaudační souhlas nebo aby nezakázal užívání dokončené stavby. Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá  zda stavba byla provedena v souladu  s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí,  s povolením stavby,  s dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací,  se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů,  jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu,  skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. 1/ Oznámení záměru započít s užíváním stavby Nejde-li o stavbu, která může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu (§ 122 odst. 1 SZ), je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby, a to nejméně 30 dnů předem. Oznámení o záměru započít s užíváním stavby stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 11 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Spolu s oznámením předkládá stavebník přílohy stanovené v § 121 SZ a v části B přílohy č. 11 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

Základním nástrojem k přezkoumání splnění zákonem stanovených podmínek pro užívání stavby (§ 119 odst. 2 SZ jsou kontrolní prohlídky. V případě staveb, u kterých postačí oznámení záměru započít s užíváním stavby (nevyžadují kolaudační souhlas), není provedení závěrečné kontrolní prohlídky povinné. Pokud stavební úřad upustí od závěrečné kontrolní prohlídky, měl by stavbu znát z předcházejících kontrolních prohlídek konaných v průběhu provádění stavby. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato (§ 120 SZ):  pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad užívání stavby nezakáže, nebo  následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle § 119 odst. 2 SZ (kontrolní prohlídka musí být vykonána do 30 dnů od oznámení). Stavební úřad v těchto případech neuděluje písemný souhlas s užíváním stavby. V prvním případě se uplatňuje domněnka souhlasu mlčky (fikce souhlasu) a ve druhém případě se zaprotokoluje splnění podmínek podle § 119 odst. 2 SZ ověřené při kontrolní prohlídce stavby (do protokolu se neuděluje souhlas s užíváním). Na požádání stavebníka vyznačí stavební úřad datum vzniku práva užívat stavbu na kopii oznámení do připravené tabulky ve formuláři. Pokud stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce zjistí, že  nejsou splněny podmínky podle § 119 odst. 2 SZ,  stavba je provedená v rozporu s umístěním nebo povolení stavby nebo  je užívaná bez předchozího oznámení, užívání stavby zakáže. Rozhodnutí o zákazu užívání stavby je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby je přípustné, nemá však odkladný účinek (§ 120 odst. 2 SZ). Uložená povinnost, resp. zákaz užívání platí, jakmile je rozhodnutí doručeno. Pokud stavební úřad zakázal užívání stavby, může být s jejím užíváním započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat. 2/ Kolaudační souhlas Kolaudační souhlas vyžadují tři kategorie staveb:  stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (při provádění), například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,  stavby, u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu,  změny staveb, které jsou kulturními památkami. Žádost o vydání kolaudačního souhlasu podává stavebník na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Spolu se žádostí předkládá stavebník přílohy stanovené v § 121 a 122 odst. 1 SZ a v části B přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Při povolování užívání staveb, které vyžadují kolaudační souhlas, je provedení závěrečné kontrolní prohlídky povinné. Pouze v případě, kdy stavebník doloží žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora, může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

Termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby je stavební úřad povinen stanovit do 15 dnů ode dne doručení žádosti a vykonána musí být do 60 dnů ode dne doručení žádosti. V oznámení o provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby stavební úřad současně uvede, které doklady stavebník při závěrečné kontrolní prohlídce předloží. Pokud stavební úřad nezjistí při závěrečné kontrolní prohlídce  závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo  rozpor s podmínkami § 119 odst. 2 SZ, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas. Kolaudační souhlas (§ 122 odst. 3 SZ)  je dokladem o povoleném účelu užívání stavby,  nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi,  na jeho vydávání se nevztahují části druhá a třetí správního řádu,  lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků; rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu stanoví § 18i vyhlášky č. 503/2006 Sb. Pokud stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce zjistí  rozpor s podmínkami § 119 odst. 2 SZ nebo  závady bránící jejímu bezpečnému užívání, kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže. Rozhodnutí o zákazu užívání stavby je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby je přípustné, nemá však odkladný účinek (§ 122 odst. 4 SZ). Uložená povinnost, resp. zákaz užívání platí, jakmile je rozhodnutí doručeno. V případě, že stavební úřad zjistí, že stavba byla provedena v rozporu s jejím povolením, zahájí řízení o odstranění stavby a bude dále postupovat podle § 129 SZ.

16. Vysvětlete, co je považováno za změnu v užívání stavby a popište její zákonnou úpravu (druhy změn, změna v užívání stavby podmíněná a nepodmíněná změnou dokončené stavby – postup vlastníka/stavebníka; posuzování stavebním úřadem, vazba na územní rozhodování). Užívání stavby k povolenému účelu se podle § 132 odst. 3 písm. b) SZ považuje za veřejný zájem. Podle § 126 odst. 1 SZ lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména  v kolaudačním rozhodnutí,  v oznámení o užívání stavby,  v kolaudačním souhlasu,  v povolení stavby, nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1 SZ. Za změnu v užívání stavby se považuje změna  v účelu užívání stavby,  v provozním zařízení stavby,  ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření,  změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo  změna doby trvání dočasné stavby. Změna v užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Ustanovení § 81 odst. 2 písm. c) SZ upravující vydání územního rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území tím není dotčeno. Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. 1/ Změna v užívání stavby podmíněná změnou dokončené stavby Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná nejdříve změnu dokončené stavby, a to s ohledem na požadovanou změnu v užívání. Podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle § 78 až 96a SZ a § 104 až 117 SZ. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 SZ se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje podle § 120 SZ nebo 122 SZ; v oznámení užívání nebo v žádosti o kolaudační souhlas musí být uveden nový účel užívání (§ 126 SZ). 2/ Změna v užívání stavby nepodmíněná změnou dokončené stavby Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Jako průkaz takového práva postačí souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání). Oznámení změny v užívání stavby se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v § 127 odst. 1 SZ a v příloze č. 14 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 14 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., specifickým podkladem k oznámení změny v užívání je dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů.

Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení, pokud  oznámení je úplné,  změna v účelu užívání,  splňuje podmínky podle § 126 odst. 3 SZ, tj. je v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy,  nedotýká se práv třetích osob,  nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí,  nevyžaduje zkušební provoz nebo  není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů (§ 127 odst. 2 SZ). Souhlas se změnou v užívání se doručuje  oznamovateli, spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací,  vlastníkovi stavby, pokud není oznamovatelem, spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací (stavební zákon nestanoví, v kolika vyhotoveních se dokumentace nebo projektová dokumentace dokládá; pokud oznamovatel sám nedoloží potřebný počet vyhotovení, nelze to považovat za nedostatek podání a stavební úřad si bude muset potřebné kopie opatřit sám),  dotčeným orgánům. Souhlas se změnou v užívání  nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli,  lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků; rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Pokud není oznámení úplné nebo změna v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby, rozhodne stavební úřad usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení. Pokud je to pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební úřad oznamovatele k doplnění dalších podkladů. Usnesení o provedení řízení  oznamuje se pouze oznamovateli,  nelze se proti němu odvolat,  nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Podané oznámení se považuje za žádost o povolení změny v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání oznámení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud oprávněná osoba podá stavebnímu úřadu přímo žádost o povolení, je zahájeno řízení o žádosti dnem, kdy došla stavebnímu úřadu. V takovém případě se usnesení nevydává. Okruh účastníků řízení se vymezuje podle § 27 správního řádu. Účastníkům řízení musí být oznámeno zahájení řízení a dána jim možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (§ 36 a 47 správního řádu).

Povolení ke změně v užívání stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení. Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, a oznamovatel na základě výzvy stavebního úřadu podá žádost podle § 81 SZ, může stavební úřad spojit řízení o změně vlivu užívání stavby na území s řízením o změně v užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují podle § 87 SZ. Obsahové náležitosti souhlasu a rozhodnutí o změně v užívání stavby stanoví § 18m vyhlášky č. 503/2006 Sb.

17. Popište úpravu odstraňování staveb na žádost a z moci úřední (oznámení, povolení, nařízení). Stavební zákon upravuje problematiku odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení v ustanovení § 128 až 131a SZ. 1/ Povolení odstranění Ustanovení § 128 SZ upravuje pravidla pro povolování odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení (dále jen „stavba“) na návrh vlastníka stavby. Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu  uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 SZ,  uvedenou v § 103, pokud obsahuje azbest,  vyžadující ohlášení nebo  vyžadující stavební povolení. Ohlášení odstranění stavby podává vlastník na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, připojí se k ohlášení dokumentace bouracích prací, jejíž náležitosti stanoví příloha č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Dokumentace bouracích prací se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Zpracování dokumentace bouracích prací není vybranou činností ve výstavbě a ani stavební zákon nestanoví pro zpracovatele žádné kvalifikační požadavky. Souhlas s odstraněním stavby vydá stavební úřad do 30 dnů ode dne podání ohlášení, pokud  ohlášení je úplné,  záměr se nedotýká práv třetích osob,  není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů a  nejde o nemovitost,  která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru,  v níž je obsažen azbest, a závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru. Souhlas s odstraněním stavby se doručuje  vlastníkovi, spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací,  dotčeným orgánům,  místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem (§ 167 odst. 2 SZ). Souhlas s odstraněním stavby  nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi,  lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků; rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.

Obsahové náležitosti souhlasu s odstraněním stavby jsou stanoveny v § 18o vyhlášky č. 503/2006 Sb. Pokud není ohlášení úplné nebo nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne stavební úřad usnesením, že ohlášený záměr odstranit stavbu projedná v řízení. Zároveň s usnesením může stavební úřad vyzvat vlastníka stavby k doplnění podkladů a řízení přerušit. Usnesením o provedení řízení  oznamuje se pouze stavebníkovi,  nelze se proti němu odvolat,  nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi. Podané ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Stavební zákon nevylučuje, aby vlastník stavby podal přímo žádost o povolení odstranění stavby. Řízení o odstranění stavby se vede také tehdy,  bude-li vlastníkem stavby podána přímo žádost o povolení odstranění; usnesení o provedení řízení se nevydává (§ 128 odst. 4 SZ);  pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru; podané ohlášení odstranění se považuje za žádost a dnem jeho podání je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby (§ 128 odst. 6 SZ);  pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen azbest, a závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru; podané ohlášení odstranění se považuje za žádost a dnem jeho podání je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby (§ 128 odst. 6 SZ). Správní řízení o povolení odstranění stavby není procesně upraveno stavebním zákonem, postupuje se podle správního řádu (§ 192 odst. 1 SZ). Není-li žádost úplná, vyzve stavební úřad vlastníka k doplnění žádosti o další podklady, současně může řízení přerušit [§ 45 odst. 2 a 64 odst. 1 písm. a) správního řádu]. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet ode dne podání žádosti. Obsahové náležitosti povolení k odstranění stavby jsou stanoveny v § 18o vyhlášky č. 503/2006 Sb. Povolení k odstranění stavby obsahuje mimo jiné lhůtu pro odstranění stavby, která je lhůtou pořádkovou, a s jejím marným uplynutím nejsou spojeny žádné právní účinky, podmínky pro odstranění stavby a dále podmínky, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení, podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh

technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130 SZ, § 17 vyhlášky č. 268/2009 Sb.). Povolením odstranění stavby je založeno právo k odstranění stavby, nikoli povinnost vlastníka stavbu odstranit. Vlastník nemusí toto své právo využít. Platnost souhlasu s odstraněním stavby nebo povolení k odstranění stavby není stavebním zákonem omezena, je proto platné i tehdy, kdy již uběhla lhůta stanovená pro odstranění stavby. Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, je povinen oznámit tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu (§ 131a SZ). 2/ Nařízení odstranění stavby Odstranění stavby, terénních úprav a zařízení (dále jen „stavba“) lze z úřední pravomoci nařídit pouze z důvodů taxativně stanovených v § 129 odst. 1 SZ nebo v § 129 odst. 7 a 8 SZ, a to pouze osobě, na kterou stavební zákon v plném rozsahu přenáší zodpovědnost za stavebně technický i právní stav. Důvody pro nařízení odstranění stavby:  Stavba svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.  Stavba prováděná nebo provedená bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.  Stavba, u níž bylo stavebního povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 SZ (v důsledku archeologického nálezu mimořádného významu následně prohlášeného Ministerstvem kultury za kulturní památku).  Stavba nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy.  Stavba prováděná nebo provedená podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení.  Stavba dočasná, u které uplynula stanovená doba jejího trvání a nebyla povolena změna v užívání.  Stavba dočasná podle § 104 odst. 1 písm. c) SZ, u které uplynula stanovená doba jejího trvání. Správní řízení o odstranění stavby je zahajováno a vedeno výhradně z moci úřední a posouzení důvodů pro zahájení řízení přísluší pouze stavebnímu úřadu. Ve většině případů zahajuje stavební úřad řízení o odstranění stavby na základě zjištění při kontrolní prohlídce podle § 133 SZ nebo při státním dozoru podle § 171 SZ. K provedení kontrolní prohlídky může dojít na podnět třetí osoby (§ 42 správního řádu), je však pouze na stavebním úřadu, aby existenci důvodů pro zahájení z moci úřední zjistil, posoudil a vyhodnotil. Důkazní břemeno nese v tomto řízení stavební úřad. Vlastník stavby popř. stavebník nese důkazní břemeno teprve tehdy, kdy je k jeho žádosti vedeno řízení o dodatečném povolení, opakované stavební řízení nebo řízení o změně v užívání dočasné stavby.

Procesní úkony řízení o nařízení odstranění stavby, s výjimkou stanovení okruhu účastníků řízení (§ 129 odst. 10 SZ) a přerušení řízení při podání žádosti o dodatečné povolení, stavební zákon neupravuje, proto se postupuje podle správního řádu (§ 192 odst. 1 SZ). Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou  povinný,  osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich,  osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena (§ 129 odst. 10 SZ). V nařízení odstranění stavby stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130 odst. 1SZ). Pokud bude nutné pro následnou vykonatelnost rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vytvořit podmínky, může stavební úřad postupem podle § 140 SZ nařídit vyklizení stavby nebo podle § 141 SZ uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. V takovém případě stavební úřad podle § 140 správního řádu spojí řízení podle § 129 SZ s řízením podle § 140 SZ nebo § 141 SZ. Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení (§ 130 odst. 2 SZ). Povinný (ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno)  nese náklady na odstranění stavby (§ 131 odst. 1 SZ),  odpovídá za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem; náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby (§ 131 odst. 2 SZ),  po odstranění stavby oznámí tuto skutečnost do 30 dnů příslušnému stavebnímu úřadu (§ 131a SZ).

18. Definujte zvláštní pravomoci stavebního úřadu a uveďte společné zásady, jednotlivé instituty a jejich užití, průběh řízení, účastníci řízení. Státní dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu upravují § 132 až 142 SZ. 1/ Společné zásady Ustanovení § 132 SZ zavazuje stavební úřady k provádění soustavného dozoru cíleného jednak na ochranu veřejných zájmů, práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob, jednak na kontrolu plnění povinností vyplývajících ze stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Za tím účelem jsou stavebním úřadům svěřeny významné nástroje a oprávnění, kterými mohou ve veřejném zájmu přímo i nepřímo zasahovat do práv fyzických i právnických osob. Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn  provádět kontrolní prohlídky stavby,  nařizovat neodkladné odstranění stavby,  nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,  nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku,  nařizovat provedení udržovacích prací,  nařizovat vyklizení stavby,  ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Uvedená oprávnění stavebního úřadu se vztahují především na stavby, ale obdobně i na terénní úpravy a zařízení, ve vymezených věcech přiměřeně také na stavební a sousední pozemky. Veřejný zájem Stavební zákon konkretizuje v § 132 odst. 3 SZ požadavky, které se považují za „veřejný zájem“, a jako takové je lze vůči vlastníkům pozemků a staveb, popřípadě dalším osobám uplatňovat nástroji a oprávněními uvedenými v § 132 odst. 2 SZ. Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby  stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,  stavba byla užívána jen k povolenému účelu,  stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,  se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,  byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby. 2/ Jednotlivé instituty a jejich stručná charakteristika

2.1 Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce Stavební zákon umožňuje stavebnímu úřadu v mimořádných případech, kdy jsou ohroženy životy osob nebo zvířat (tj. ve veřejném zájmu), nařídit podle § 135 SZ vlastníku stavby nutné zabezpečovací práce nebo její neodkladné odstranění. K nařízení provedení nutných zabezpečovacích prací přistupuje stavební úřad tehdy, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, ale není nutné ji neodkladně odstranit. Pokud stavba hrozí zřícením, nařídí stavební úřad neodkladné odstranění stavby. Nařízení neodkladného odstranění stavby je krajní prostředek, jehož použití je na místě jen v případech, kdy stavebně technický stav stavby bude odborně posouzen jako natolik neudržitelný, neopravitelný, že hrozí zřícením a nelze proto stavbu zachovat. Na rozdíl od odstranění stavby podle § 129 odst. 1 SZ jde v tomto případě o důvody podstatně závažnější a časově naléhavější. Naproti tomu je účelem nutných zabezpečovacích prací provést taková operativní opatření, kterými se závažný stavebně technický stav stabilizuje tak, aby neohrožoval životy a zdraví. Při porovnání s nezbytnými úpravami podle § 137 SZ mají neodkladné zabezpečovací práce charakter dočasného opatření, kterým nedochází k definitivnímu odstranění závad na stavbě ani ke změně stavby oproti kolaudovanému stavu a většinou ani k opravě stavby. Jedná se např. o podepření nosných konstrukcí, otlučení odfouklých venkovních omítek, znepřístupnění prostoru, do kterého padá střešní krytina, uvolněné části římsy nebo komínu, provizorní zakrytí propadlé střechy apod. Řízení o nařízení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací je zahajováno z moci úřední. Účastníkem řízení je/jsou (§ 142 SZ):  osoba, která má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno,  nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu,  stavební podnikatel, kterému má být nařízeno provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací. Pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu) provádí stavební úřad kontrolní prohlídku, na kterou přizve účastníky řízení a zjišťuje zejména:  skutečný stav stavby,  specifikaci předmětu řízení (označení stavby – číslo popisné, číslo parcelní, katastrální území, obec, účel užívání stavby, umístění na pozemku, existenci sousedních staveb a jejich účel užívání apod.),  vlastníka stavby nebo vlastníka pozemku, není-li vlastník stavby znám. Z kontrolní prohlídky sepíše stavební úřad protokol (§ 18 správního řádu). Jednoznačně určit, zda stavba skutečně ohrožuje zdraví nebo život osob nebo zvířat, musí stavební úřad. Ten zjišťuje a zvažuje, jsou-li v konkrétním případě objektivně dány skutkové a právní předpoklady, které podmiňují nařízení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací, tzn. možné ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, (to, v čem spočívá ohrožení zákonem chráněného veřejného zájmu, musí stavební úřad v rozhodnutí specifikovat a řádně odůvodnit); za tím účelem může stavební úřad využít odborných znalostí znalce (§ 56 správního řádu, 174 SZ).

Zajistit neodkladné odstranění stavby i provedení nutných zabezpečovacích prací je povinností vlastníka. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, zajistí stavební úřad odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit. Vlastník stavby musí být o krocích stavebního úřadu vyrozuměn s tím, že je povinen neodkladné odstranění stavby nebo provedení nutných zabezpečovacích prací strpět a také nést náklady vynaložené na jejich provedení resp. na odstranění stavby. Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil provedení prací stavebním podnikatelem a vlastník se s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem. Rozhodnutí o neodkladném odstranění stavby obsahuje náležitosti podle § 68 a § 69 správního řádu; výroková část obsahuje zejména:  výrok ve věci nařízení neodkladného odstranění stavby (§ 135 odst. 1 SZ) – co a komu se nařizuje,  lhůta pro vykonání nařízení,  stanovení podmínek pro neodkladné odstranění stavby, včetně podmínek podle požadavků dotčených orgánů, hájících veřejné zájmy podle zvláštních předpisů,  v případě nebezpečí z prodlení určení konkrétního stavebního podnikatele, odborně k tomu vybaveného, který práce provede (§ 135 odst. 3 SZ),  výrok o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ), je-li to pro vykonatelnost výroku o nařízení neodkladného odstranění stavby nezbytné; stanovení podmínek pro opatření na sousedním pozemku nebo stavbě,  výrok o případné potřebě vyklizení stavby (§ 140 SZ). Rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích obsahuje náležitosti podle § 68 a § 69 správního řádu; výroková část obsahuje zejména:  výrok ve věci nařízení nutných zabezpečovacích prací (§ 135 odst. 2 SZ) – co a komu se nařizuje,  lhůta pro vykonání nařízení,  stanovení podmínek pro provedení nutných zabezpečovacích prací, včetně podmínek podle požadavků dotčených orgánů, hájících veřejné zájmy podle zvláštních předpisů,  výrok o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ), je-li to pro vykonatelnost výroku o nařízení nutných zabezpečovacích prací; stanovení podmínek pro opatření na sousedním pozemku nebo stavbě,  výrok o případné potřebě vyklizení stavby (§ 140 SZ). Odvolání proti rozhodnutí o neodkladném odstranění stavby nebo proti rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích nemá odkladný účinek (§ 135 odst. 4 SZ). Rozhodnutí jsou podle § 74 odst. 1 správního řádu předběžně vykonatelná. Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně při kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat. Písemné vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného odkladu dodatečně.

2.2 Nezbytné úpravy Nařízení nezbytných úprav stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku je přípustné pouze ve veřejném zájmu. V § 137 odst. 1 SZ jsou taxativně vymezeny jednotlivé důvody, za kterých může stavební úřad vlastníkovi stavby nezbytné úpravy nařídit. Pojem „nezbytná úprava“ není ve stavebním zákoně ani v jeho prováděcích předpisech definován. Nezbytnými úpravami lze rozumět práce nad rámec kolaudovaného, resp. skutečného stavu. Stavební úřad může nařídit podle § 137 odst. 1 SZ vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy:  jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,  jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,  jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany – § 175 SZ),  v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,  spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,  k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,  spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,  jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,  jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví. Právní úprava nařizování nezbytných úprav stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku se použije přiměřeně i pro terénní úpravy a zařízení (§ 137 odst. 2 SZ). Předpokladem pro nařízení nezbytných úprav je skutečnost, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny nebo užívány v souladu s podmínkami danými stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy jen v případě prokazatelně významného ohrožení veřejného zájmu a za náhradu újmy, kterou by nařízené nezbytné úpravy vyvolaly. Řízení o nařízení nezbytných úprav je zahajováno vždy z moci úřední, buď z vlastní iniciativy stavebního úřadu, nebo na podnět dotčeného orgánu. V řízení se postupuje podle správního řádu, neboť stavební zákon, s výjimkou vymezení účastníků řízení (§ 142 SZ), nestanoví jiný postup. Účastníkem řízení je (§ 142 SZ):  osoba, která má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno,  nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu.

Pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu) provádí stavební úřad kontrolní prohlídku, na kterou přizve účastníky řízení a zjišťuje zejména:  skutečný stav stavby, zda je naplněn některý z důvodů uvedených v § 137 odst. 1 SZ pro nařízení nezbytných úprav a zda je stavba postavena a užívána v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu,  specifikaci předmětu řízení (označení stavby – číslo popisné, číslo parcelní, katastrální území, obec, účel užívání stavby, umístění na pozemku apod.),  vlastníka stavby nebo vlastníka pozemku, není-li vlastník stavby znám. Z kontrolní prohlídky sepíše stavební úřad protokol (§ 18 správního řádu). Jednoznačně určit, zda se jedná o významné ohrožení veřejného zájmu, zda je naplněn některý z důvodů uvedených v § 137 odst. 1 SZ pro nařízení nezbytných úprav nebo zda je nebo není stavba postavena a užívána v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, musí stavební úřad. Ten zjišťuje a zvažuje, jsou-li v konkrétním případě objektivně dány skutkové a právní předpoklady, které podmiňují nařízení nezbytných úprav (to, v čem spočívá ohrožení zákonem chráněného veřejného zájmu, musí stavební úřad v rozhodnutí specifikovat a řádně odůvodnit). Stavební zákon rozlišuje postup při nařizování nezbytných úprav podle jejich rozsahu a stavebně technického charakteru na nezbytné úpravy, u nichž je vyžadována projektová dokumentace a další podklady, nebo které lze nařídit přímo pouze stanovením podmínek pro jejich provedení stavebním úřadem (v jednodušších případech). Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví lhůtu, rozsah, způsob, popřípadě podmínky jejího provedení. Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nejdříve rozhodnutím nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Ve vydaném rozhodnutí současně stavební úřad rozhodne o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této projektové dokumentace a stanoví podmínky, za kterých bude vyplacena. Zpracování dokumentace pro nezbytné úpravy je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby se zvláštním oprávněním – autorizací (zákon č. 360/1992 Sb.), tj. projektanti (§ 22 odst. 4 SZ). Rozsah a obsah této dokumentace stavební zákon ani prováděcí předpis neurčuje, protože to není vzhledem ke značné různorodosti nezbytných úprav, ke kterým může v praxi docházet, reálné. Je proto na stavebním úřadu, aby rozsah a obsah a míru podrobnosti projektové dokumentace pro nezbytné úpravy stanovil v každém jednotlivém případě s ohledem na složitost a náročnost nezbytné úpravy, která má být nařízena. Nesplní-li vlastník uloženou povinnost, opatří projektovou dokumentaci nebo jiné potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit (nejlépe v rozhodnutí, v kterém mu byla povinnost uložena). Po opatření projektové dokumentace či jiných podkladů nařídí stavební úřad provedení nezbytné úpravy podle projektové dokumentace a stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.

Rozhodnutí o nezbytných úpravách obsahuje náležitosti podle § 68 a § 69 správního řádu; výroková část obsahuje zejména:  výrok ve věci nařízení nezbytných úprav (§ 137 odst. 1 SZ) – co a komu se nařizuje,  lhůta pro vykonání nařízení,  stanovení podmínek pro provedení nezbytných úprav, včetně podmínek podle požadavků dotčených orgánů, hájících veřejné zájmy podle zvláštních předpisů,  výrok o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ), je-li to pro vykonatelnost výroku o nařízení nezbytných úprav nutné; stanovení podmínek pro opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Proti rozhodnutí se lze odvolat, odkladný účinek odvolání může stavební úřad vyloučit za podmínek § 85 odst. 2 správního řádu (jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, nebo hrozí-li vážná újma některému z účastníků). Ukončení prací spojených s nezbytnými úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu úřadu. Ten má pak možnost provést kontrolní prohlídku a přesvědčit se, zda byly nařízené nezbytné úpravy řádně provedeny. Pokud byly nezbytné úpravy nařízeny vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného pozemku podle § 137 odst. 1 písm. c) až i) SZ nebo nezbytných opatření podle zvláštního právního předpisu, náleží mu na úhradu nákladů stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav (nikoli na přípravné práce, úklidové práce apod.). V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši (§ 138 odst. 1 a 2 SZ). V tomto řízení jde tedy o rozhodování o žádosti a stavební úřad je obsahem žádosti vázán. To znamená, že může žádosti o poskytnutí příspěvku buď vyhovět (poskytnout příspěvek v požadované výši), nebo ji zamítnout. Účastníkem tohoto řízení je pouze žadatel. O poskytnutí stavebního příspěvku stavební úřad vydává rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí (např. najednou, nebo postupně). Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví § 18r vyhlášky č. 503/2006 Sb. Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. Poskytuje jej stavební úřad, který nezbytné úpravy nařídil, s výjimkou úprav nařízených podle § 137 odst. 1 písm. c) SZ (jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány). V takovém případě hradí náklady na nezbytné úpravy v souladu s § 175 odst. 2 stavebního zákona Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. Z ustanovení § 138 SZ vyplývá, že:  poskytnutí stavebního příspěvku je vyloučeno na nezbytné úpravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením [§ 137 odst. 1 písm. a) SZ],  poskytnutí stavebního příspěvku je vyloučeno na nezbytné úpravy, jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby [§ 137 odst. 1 písm. b) SZ],  stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka,



stanovených stavebním zákonem (především v § 154 odst. 1 SZ) či jiným právním předpisem, stavební příspěvek se také neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové dokumentace podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči).

2.3 Údržba stavby Údržbou stavby se podle § 3 odst. 4 SZ rozumějí práce, kterými se zabezpečuje dobrý stavební stav stavby tak, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Údržba stavby patří mezi základní povinnosti vlastníka stavby (§ 154 odst. 1 SZ). Není-li stavba řádně udržována, stavební úřad za použití § 139 SZ vyzve vlastníka stavby na základě zjištění z kontrolní prohlídky zaznamenaných do protokolu, aby zjednal nápravu. Ve výzvě musí stavební úřad specifikovat práce, které mají být provedeny, a stanovit lhůtu k jejich provedení. Obsahové náležitosti výzvy stanoví § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb. Pokud vlastník stavby výzvu stavebního úřadu nesplní, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým provedení udržovacích prací nařídí. Řízení je zahajováno z moci úřední. Posouzení důvodu pro zahájení správního řízení je plně na stavebním úřadu i přes skutečnost, že podnět k zahájení tohoto řízení dala třetí osoba (§ 42 správního řádu) nebo dotčený orgán. Účastníkem řízení je (§ 142 SZ):  osoba, která má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno,  nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu. Rozhodnutí o nařízení udržovacích prací obsahuje náležitosti podle § 68 a § 69 správního řádu; výroková část obsahuje zejména:  výrok ve věci nařízení udržovacích prací (§ 139 odst. 1 SZ) – co a komu se nařizuje,  lhůta pro vykonání nařízení,  stanovení podmínek provedení udržovacích prací, včetně podmínek podle požadavků dotčených orgánů, hájících veřejné zájmy podle zvláštních předpisů,  výrok o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ), je-li to pro vykonatelnost výroku o nařízení udržovacích prací nezbytné; stanovení podmínek pro opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Náklady udržovacích prací nese v souladu s § 139 odst. 1 SZ vlastník stavby, a to bez možnosti získat stavební příspěvek podle § 138 SZ. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni provedení nařízených udržovacích prací umožnit (§ 139 odst. 1 SZ). Na tuto povinnost může stavební úřad nájemce upozornit ve vydaném rozhodnutí o nařízení udržovacích prací (§ 4 odst. 2 správního řádu). U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení (§ 139 odst. 2 SZ).

2.4 Vyklizení stavby Vyklizení stavby stavební úřad nařídí podle § 140 stavebního zákona všem osobám, které se ve stavbě zdržují, jsou-li závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízené neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2 SZ. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena zvířata. Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné osobě, která je způsobilá vyklizení provést, Může ji též nařídit odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout. Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z prodlení, omezí řízení na zjištění stavu věci kontrolní prohlídkou a na vydání ústního nařízení vyklizení v souladu s § 140 odst. 3 stavebního zákona. O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle § 67 odst. 3 správního řádu včetně poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek (§ 135 odst. 4 SZ); obdrží jej všichni účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného odkladu dodatečně. Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně. Vyklizení stavby může být nařízeno samostatně nebo v souvislosti s neodkladným odstraněním stavby anebo se zabezpečovacími pracemi. Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k bydlení, musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň přístřeší. Podle § 140 odst. 4 stavebního zákona jsou obce povinny v mezích své působnosti na výzvu stavebního úřadu poskytnout při hledání bytové náhrady potřebnou součinnost. Řízení je zahajováno z moci úřední. Důvodem pro zahájení řízení je zjištění stavebního úřadu z kontrolní prohlídky, provedené podle § 133 SZ, že existuje zákonný důvod pro nařízení vyklizení stavby, tj. bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce. Posouzení důvodu pro zahájení správního řízení je plně na stavebním úřadu i přes skutečnost, že podnět k zahájení tohoto řízení dala třetí osoba. Účastníkem řízení je (§ 142 SZ):  osoba, která má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno,  nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu,  oprávněná osoba (podle živnostenského zákona), které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2 SZ. Rozhodnutí o vyklizení stavby obsahuje náležitosti podle § 68 a § 69 správního řádu; výroková část obsahuje zejména:

   

výrok ve věci vyklizení stavby (§ 140 SZ) – buď v samostatném rozhodnutí, nebo jako samostatný výrok v rozhodnutí o neodkladném odstranění stavby nebo rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích, stanovení podmínek pro vyklizení, v případě nebezpečí z prodlení určení konkrétní oprávněné osoby, která je způsobilá vyklizení stavby provést (§ 140 odst. 2 SZ), výrok o opatření na sousedním pozemku a stavbě (§ 141 SZ), je-li to pro vykonatelnost výroku o nařízení vyklizení stavby nezbytné; stanovení podmínek pro opatření na sousedním pozemku a stavbě.

Odvolání proti rozhodnutí o vyklizení stavby nemá odkladný účinek (§ 135 odst. 4 SZ). Rozhodnutí je podle § 74 odst. 1 správního řádu předběžně vykonatelné. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, omezí stavební úřad řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a vydá v rámci kontrolní prohlídky ústní nařízení vyklizení stavby (§ 140 odst. 3 SZ). O obsahu tohoto ústního nařízení vyklizení sepíše protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu. V případě bezprostředního nebezpečí lze vyklizení stavby nařídit bez projednání s vlastníkem stavby (§ 135 odst. 5 SZ). Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby doručí stavební úřad následně vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně (§ 67 odst. 3 správního řádu). 2.5 Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě je poslední z řady zvláštních dozorových pravomocí, kterou je stavební úřad oprávněn ve veřejném zájmu uplatňovat. Jedná se o oprávnění k vytvoření podmínek pro provedení  stavby nebo její změny (lze použít pro provedení všech staveb, bez ohledu na to, zda vyžadovaly ohlášení, stavební povolení, certifikát autorizovaného inspektora, veřejnoprávní smlouvu, zda jsou realizovány jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, popřípadě bez nich),  nutných zabezpečovacích prací,  nezbytných úprav,  udržovacích prací a  k odstranění stavby nebo zařízení. V uvedených případech může stavební úřad podle § 141 odst. 1 SZ vydat rozhodnutí, kterým uloží vlastníkům sousedních pozemků a staveb, aby ve prospěch stavebníka nebo vlastníka strpěli provedení konkrétních prací ze své nemovitosti. Podmínkou je, že mezi stavebníkem nebo vlastníkem (oprávněným – v jehož prospěch má být povinnost uložena) a vlastníkem sousedního pozemku nebo stavby (povinným – z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny), nedošlo k dohodě o dobrovolném umožnění vstupu na sousední nemovitost a provedení konkrétních prací. O naplnění této podmínky by měl stavební úřad požadovat předložení přiměřeného důkazu. Vzhledem k tomu, že stavební zákon ani jeho prováděcí přepisy nestanoví způsob vedení správního řízení k vydání rozhodnutí podle § 141 SZ ani další podrobnosti, lze řízení o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě vést jak na žádost stavebníka (oprávněného), tak z moci úřední, a v řízení se postupuje podle obecných ustanovení správního řádu. Rozhodnutí lze vydat samostatně nebo ve spojení s jiným rozhodnutím stavebního úřadu.

Účastníkem řízení je (§ 141 odst. 1 SZ)  ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena (oprávněný),  ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny (povinný). Rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě obsahuje náležitosti podle § 68 a § 69 správního řádu; výroková část obsahuje zejména:  výrok ve věci opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ) musí obsahovat  ve prospěch koho se povinnost ukládá,  vymezení prostoru (rozsah záboru pozemku popř. části stavby), do které může oprávněný vstupovat,  období, ve kterém se jeho využití povoluje,  určení maximální doby trvání prací,  přesného určení způsobu využití (např. pouze vstup s pracovním nářadím a materiálem, složení materiálu, umístění mechanizace, postavení lešení apod.),  stanovení podmínek pro opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, odůvodnění musí obsahovat zdůvodnění veřejného zájmu na uložení tohoto opatření. Povinnost umožnit provedení prací ze sousedních pozemků nebo staveb může stavební úřad uložit buď samostatným rozhodnutím, nebo podle § 140 správního řádu je možné spojit řízení o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě s řízením o nařízení neodkladného odstranění stavby nebo o nařízení nutných zabezpečovacích prací nebo o nařízení nezbytných úprav anebo o nařízení udržovacích prací. Vydané společné rozhodnutí v takovém případě obsahuje dva výroky s potřebnými podrobnostmi případně s podmínkami a u každého výroku náležité odůvodnění. Vlastníkům sousedních pozemků nebo staveb nelze uložit nic, co by přesahovalo obsahový rámec slova „umožnit“, tzn. žádné aktivní povinnosti, jako např. něco vykonat, zakrýt, odstranit porosty nebo odklidit materiál uskladněný na tomto pozemku apod. Ten, v jehož prospěch byla povinnost uložena (oprávněný), musí podle § 141 odst. 2 SZ dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávněný je rovněž povinen uvést po skončení prací sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu. Nesplní-li tuto povinnost nebo nedojdeli k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody. Je pouze na úvaze poškozeného, zda se bude domáhat náhrady cestou soudní; stavební úřad v takové situaci nemá žádné kompetence.

19. Popište účel a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce stavby (účast na nich, protokol, postup stavebního úřadu při zjištění závad), včetně úpravy vstupu na pozemky a do staveb. Institut kontrolní prohlídky stavby je upraven v § 133 a 134 SZ. Kontrolní prohlídky jsou základním a současně univerzálním oprávněním stavebních úřadů. Zároveň jsou výchozím prostředkem k přijetí následných nápravných a jiných opatření. Stavební zákon stanoví, ve kterých případech stavební úřad vykoná kontrolní prohlídku stavby povinně a kdy ji vykonat může, tj. podle potřeby a na základě svého právního uvážení s ohledem na charakter konkrétní věci. Současně uvádí, jaké skutečnosti stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby především zjišťuje (demonstrativní výčet). Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku  rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu  a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby;  může provést kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby  a v jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné. Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména  dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku,  zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, v souladu s § 160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,  stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,  zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,  zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 SZ,  zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,  zda je řádně prováděna údržba stavby,  zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby. Rámcový rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce dokončené nebo rozestavěné stavby stanoví § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb. Kontrolní prohlídky fyzicky provádějí jednotliví pracovníci stavebních úřadů jako úřední osoby. Aby však mohli vstupovat na cizí pozemky a do staveb, musí být úředními osobami oprávněnými k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu („oprávněná úřední osoba“) podle § 15 odst. 2 správního řádu a § 172 odst. 1 SZ. Ustanovení § 172 SZ upravuje související problematiku týkající se vstupů na pozemky a do staveb, náležitosti zvláštních průkazů oprávněných úředních osob k takovým vstupům, obsahuje rovněž pravidla pro řešení případů, kdy vlastník pozemku nebo stavby brání vstupu oprávněné úřední osoby na svůj pozemek nebo do stavby. Stavební zákon v § 133 odst. 6

výslovně vyloučil užití zvláštních právních předpisů o státní kontrole při provádění kontrolních prohlídek stavby. Konání kontrolní prohlídky je třeba předem řádně oznámit a vyzvat k účasti na ní osoby (včetně zástupců právnických osob), jejichž účast je k naplnění účelu kontrolní prohlídky potřebná. Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Stavební úřad podle potřeby může také přizvat dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působili na staveništi. V některých případech je vhodné k podrobnějšímu zjištění a závěrům či návrhu nápravných opatření přizvat znalce v oboru (§ 56 správního řádu, § 174 SZ). Náležitosti oznámení stavební zákon nestanoví, mělo by mí standardní písemnou formu a kromě obecných náležitostí by mělo obsahovat, kdo (která oprávněná úřední osoba) bude kontrolní prohlídku provádět, čeho se bude týkat (identifikace pozemku a stavby), který veřejný zájem kontrolní prohlídku odůvodňuje, přesný termín a místo konání. Z oznámení by mělo být také zřejmé, komu bylo oznámení spolu s výzvou k účasti na kontrolní prohlídce adresováno. Případná neúčast těch, kteří jsou na výzvu stavebního úřadu povinni se kontrolní prohlídky zúčastnit, je postižitelná pořádkovou pokutou podle § 173 SZ. O průběhu kontrolní prohlídky stavby pořizuje stavební úřad protokol. Jeho náležitosti však stavební zákon neupravuje, s výjimkou kontrolních prohlídek konaných podle § 136 a 140 SZ (neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, vyklizení stavby). Ve všech ostatních případech musí protokol z kontrolní prohlídky obsahovat náležitosti podle § 18 správního řádu. U rozestavěných staveb se provedení kontrolní prohlídky a její výsledky zaznamenávají také do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Při kontrolní prohlídce může stavební úřad schválit zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě změnu stavby před jejím dokončením, která se nedotýká práv účastníků řízení. Může tak učinit jen, pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nebo když příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí (§ 118 SZ). Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, stavbyvedoucího nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Náležitosti výzvy ke zjednání nápravy stanoví § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb. Pokud stavební úřad při kontrolní prohlídce neshledá porušení stavebního zákona nebo jeho prováděcích či jiných právních předpisů, bude pořízený protokol o průběhu kontrolní prohlídky posledním úkonem v dané věci. Pokud vyzvaná osoba ve stanovené lhůtě nesplní výzvu, musí stavební úřad nařídit zjednání nápravy, tj. nařídit zjednání nápravy rozhodnutím. Jde-li o rozestavěnou stavbu, může podle okolností rozhodnout o přerušení prací na stavbě a stanovit podmínky pro možné pokračování ve výstavbě. Jestliže by vzhledem k závažnosti zjištěné závady hrozilo nebezpečí z prodlení, je stavební úřad oprávněn rozhodnout o zjednání nápravy i bez předchozí výzvy. V takovém případě je rozhodnutí stavebního úřadu prvním úkonem v řízení; rozhodnutí musí obsahovat výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání. Podle § 74 správního řádu je toto rozhodnutí předběžně vykonatelné.

V případě, že stavební úřad zjistí, že je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, je povinen vyzvat stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení prováděných prací a zahájit řízení podle § 129 SZ. Není-li výzvě vyhověno (stavební úřad musí ověřit na místě), vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, musí rovněž obsahovat výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání. Podle § 74 správního řádu je toto rozhodnutí předběžně vykonatelné. O vykonaných kontrolních prohlídkách jednotlivých staveb je stavební úřad povinen vést jednoduchou evidenci, ze které musí být patrné, kdy byla kontrolní prohlídka provedena, které stavby se týkala a jaký je její výsledek. Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 4 SZ platí přiměřeně i pro kontrolní prohlídku staveb uvedených v § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení) a § 104 SZ (stavby vyžadující ohlášení), výrobku, který plní funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na stavebním pozemku.

20. Charakterizujte právní úpravu provádění staveb. Vyjmenujte povinnosti zhotovitele a uveďte, v jakých případech je přípustná výstavba svépomocí, kdy a kdo je povinen vést stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě, jaký je jejich obsah a kdo je oprávněn činit do nich záznamy. Povinnosti a odpovědnost osob zúčastněných ve výstavbě:  § 152 SZ povinnosti a odpovědnost stavebníka  § 153 SZ povinnosti a odpovědnost stavbyvedoucího a osoby vykonávající stavební dozor  § 154 SZ povinnosti vlastníka stavby a zařízení  § 159 SZ odpovědnost projektanta  § 160 SZ povinnosti zhotovitele  § 161 SZ povinnosti vlastníků technické infrastruktury. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.) Vybranými činnostmi jsou zpracování:  územně plánovací dokumentace  územní studie  dokumentace pro vydání územní rozhodnutí a VPS územní rozhodnutí nahrazující  projektová dokumentace  odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Projektovou dokumentací je dokumentace: a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) – e) SZ b) stavby pro vydání stavebního povolení c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy d) k posouzení autorizovaným inspektorem e) změn staveb uvedených v písm. a) – d) před jejím dokončením f) staveb uvedených v písm. a) – e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení g) pro provádění stavby h) pro nezbytné úpravy i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona. Formy provádění staveb (§ 160 SZ): 1/ Svépomocí Svépomocí může stavebník provádět stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 a § 104 SZ se zajištěním:  stavebního dozoru, nebo  odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím u staveb pro bydlení, a změn staveb, které jsou kulturní památkou. 2/ Dodavatelsky Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné provádění stavby stavbyvedoucím. Provádění staveb Stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Vysvětlení pojmů: PROJEKTANT Fyzická osoba oprávněná podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ), tj. autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik. STAVBYVEDOUCÍ Osoba, která zabezpečuje odborné podle zákona č. 360/1992 Sb., o povolání autorizovaných inženýrů výstavbě (§ 134 odst. 2 SZ), autorizovaný technik.

vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu a techniků činných ve výstavbě k projektové činnosti ve tj. autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo

STAVEBNÍ DOZOR Odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. [§ 2 odst. 2 písm. b) SZ] STAVEBNÍ PODNIKATEL Osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živn. podnikání (živnostenský zákon). [§ 2 odst. 2 písm. b) SZ]

Literatura  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)  Zákon č. 500/2004 sb., správní řád  Zákon č. 89/1912 sb., občanský zákoník  Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb  Vyhláška č. 500/2006 sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti  Vyhláška č. 501 Sb., o obecných požadavcích na využívání území  Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu  Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb  Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě  Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby  Metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj „Povolování provádění staveb ve vazbě na jejich uvádění do užívání a odstraňování“  Mareček, J. a kol. (2013). Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. Další zdroje informací  MV ČR – sbírka zákonů: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/  MMR – přehled platných právních předpisů: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-radabytovapolitika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Prehledplatnychpravnich- predpisu  MMR – stanoviska a metodiky: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-abytovapolitika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky