Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2008

Ministerstvo průmyslu a obchodu

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2008

Praha 2009

Za MPO zpracovaly: Sekce strategie a ekonomiky průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní, Sekce podnikání Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Recenzenti: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Ing. Josef Plandor, MPO - zpracovatelský průmysl Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Kapitola OKEČ 15 Kapitola OKEČ 17 Kapitola OKEČ 18 Kapitola OKEČ 19 Kapitola OKEČ 20 Kapitola OKEČ 21 Kapitola OKEČ 22 Kapitola OKEČ 23 Kapitola OKEČ 24 Kapitola OKEČ 25 Kapitola OKEČ 26 Kapitola OKEČ 27 Kapitola OKEČ 28 Kapitola OKEČ 29 Kapitola OKEČ 30 Kapitola OKEČ 31 Kapitola OKEČ 32 Kapitola OKEČ 33 Kapitola OKEČ 34 Kapitola OKEČ 35 Kapitola OKEČ 36 Kapitola OKEČ 37

Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Věra Kratochvílová, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Bc. Vladimír Sedlák, MPO Bc. Vladimír Sedlák, MPO Ing. František Vacek, MPO Ing. František Vacek, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Miroslav Frolík, MPO Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Mgr. Miloslava Tomiková, Ing. Bohumil Beneš, externí konultant, Ing. Miroslav Horák, externí konzultant (Svaz průmyslu druhotných surovin)

Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

Obsah

Obsah Seznam použitých zkratek

9

Metodické vysvětlivky

11

Zpracovatelský průmysl D I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ I.3. Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1. Základní produkční charakteristiky I.3.2. Produktivita práce a osobní náklady I.4. Ukazatele výzkumu a vývoje I.5. Zahraniční obchod I.5.1. Vývoj zahraničního obchodu I.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu I.6. Přímé zahraniční investice I.7. Shrnutí a perspektivy

13 13 13 14 16 17 20 22 23 23 24 25 27

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů - OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví 1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3. Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1. Cenový vývoj 1.3.2. Základní produkční charakteristiky 1.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 1.4. Zahraniční obchod 1.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 1.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 1.5. Přímé zahraniční investice 1.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

31 31 31 32 33 33 33 36 38 38 39 40 41

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DB 2. Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví 2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3. Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1. Cenový vývoj 2.3.2. Základní produkční charakteristiky 2.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 2.4. Zahraniční obchod 2.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 2.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 2.5. Přímé zahraniční investice 2.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

43 43 43 44 44 44 45 48 50 50 51 52 53

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví 3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3. Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1. Cenový vývoj 3.3.2. Základní produkční charakteristiky

56 56 56 57 57 57 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

3.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 3.4. Zahraniční obchod 3.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 3.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.5. Přímé zahraniční investice 3.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

60 62 62 63 64 65

Výroba usní a výrobků z usní DC 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ 19 4.1. Charakteristika odvětví 4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3. Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1. Cenový vývoj 4.3.2. Základní produkční charakteristiky 4.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 4.4. Zahraniční obchod 4.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 4.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.5. Přímé zahraniční investice 4.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

67 67 67 67 68 68 68 71 72 72 73 74 75

Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD 5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ 20 5.1. Charakteristika odvětví 5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3. Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1. Cenový vývoj 5.3.2. Základní produkční charakteristiky 5.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 5.4. Zahraniční obchod 5.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 5.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.5. Přímé zahraniční investice 5.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

77 77 77 78 78 78 79 81 82 82 83 84 85

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru – OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví 6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3. Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1. Cenový vývoj 6.3.2. Základní produkční charakteristiky 6.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 6.4. Zahraniční obchod 6.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 6.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.5. Přímé zahraniční investice 6.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

87 87 87 87 88 88 88 90 92 92 93 93 94

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví 7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3. Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1. Cenový vývoj 7.3.2. Základní produkční charakteristiky 7.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 4

96 96 96 97 97 97 100

Obsah

7.4. Zahraniční obchod 7.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 7.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.5. Přímé zahraniční investice 7.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

101 101 102 102 103

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy – OKEČ 23 8.1. Charakteristika odvětví 8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3. Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1. Cenový vývoj 8.3.2. Základní produkční charakteristiky 8.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 8.č. Zahraniční obchod 8.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 8.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.5. Přímé zahraniční investice 8.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

105 105 105 105 106 106 106 108 110 110 110 111 112

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DG 9. Výroba chemických výrobků – OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3. Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1. Cenový vývoj 9.3.2. Základní produkční charakteristiky 9.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 9.4. Zahraniční obchod 9.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 9.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.5. Přímé zahraniční investice 9.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

115 115 115 116 116 116 117 119 121 121 122 123 124

Výroba pryžových a plastových výrobků DH 10. Výroba pryžových a plastových výrobků – OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví 10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3. Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1. Cenový vývoj 10.3.2. Základní produkční charakteristiky 10.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 10.4. Zahraniční obchod 10.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 10.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 10.5. Přímé zahraniční investice 10.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

127 127 127 127 128 128 128 131 132 132 133 134 135

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DI 11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví 11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3. Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1. Cenový vývoj 11.3.2. Základní produkční charakteristiky 11.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 11.4. Zahraniční obchod

137 137 137 138 138 138 139 143 145 5


11.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 11.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.5. Přímé zahraniční investice 11.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

145 146 147 148

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DJ 12. Výroba základních kovů a hutních výrobků – OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví 12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3. Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1. Cenový vývoj 12.3.2. Základní produkční charakteristiky 12.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 12.4. Zahraniční obchod 12.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 12.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.5. Přímé zahraniční investice 12.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

149 149 149 150 150 150 151 154 155 155 156 157 158

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků – OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví 13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3. Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1. Cenový vývoj 13.3.2. Základní produkční charakteristiky 13.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 13.4. Zahraniční obchod 13.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 13.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.5. Přímé zahraniční investice 13.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

160 160 161 161 161 162 164 166 166 167 167 168

Výroba a opravy strojů a zařízení DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení – OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví 14.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3. Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1. Cenový vývoj 14.3.2. Základní produkční charakteristiky 14.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 14.4. Zahraniční obchod 14.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 14.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.5. Přímé zahraniční investice 14.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

171 171 171 172 172 172 172 175 176 176 177 178 179

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DL 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů – OKEČ 30 15.1. Charakteristika odvětví 15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3. Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1. Cenový vývoj 15.3.2. Základní produkční charakteristiky 15.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 15.4. Zahranični obchod 15.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 15.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu

181 181 181 181 182 182 182 184 185 185 185

6

Obsah

15.5. Přímé zahraniční investice 15.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

186 187

16. Výroba elektrických strojů a zařízení – OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví 16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 16.3. Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1. Cenový vývoj 16.3.2. Základní produkční charakteristiky 16.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 16.4. Zahraniční obchod 16.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 16.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.5. Přímé zahraniční investice 16.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

188 188 188 189 189 189 192 193 193 194 195 196

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů – OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví 17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3. Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1. Cenový vývoj 17.3.2. Základní produkční charakteristiky 17.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 17.4. Zahraniční obchod 17.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 17.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.5. Přímé zahraniční investice 17.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

197 197 197 198 198 198 200 202 202 202 203 204

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů – OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví 18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3. Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1. Cenový vývoj 18.3.2. Základní produkční charakteristiky 18.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 18.4. Zahraniční obchod 18.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 18.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 18.5. Přímé zahraniční investice 18.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

205 205 205 206 206 206 208 210 210 211 212 213

Výroba dopravních prostředků DM 19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – OKEČ 34 19.1. Charakteristika odvětví 19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3. Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1. Cenový vývoj 19.3.2. Základní produkční charakteristiky 19.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 19.4. Zahraniční obchod 19.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 19.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.5. Přímé zahraniční investice 19.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

215 215 215 216 216 216 216 219 220 220 221 222 223

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení – OKEČ 35

229 7


20.1. Charakteristika odvětví 20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3. Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1. Cenový vývoj 20.3.2. Základní produkční charakteristiky 20.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 20.4. Zahraniční obchod 20.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 20.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 20.5. Přímé zahraniční investice 20.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

229 229 230 230 230 232 234 234 235 235 236

Zpracovatelský průmysl DN 21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví 21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3. Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1. Cenový vývoj 21.3.2. Základní produkční charakteristiky 21.3.3. Produktivita práce a osobní náklady 21.4. Zahraniční obchod 21.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 21.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.5. Přímé zahraniční investice 21.6. Shrnutí a perspektivy odvětví

239 239 239 240 240 240 241 243 245 245 246 247 248

22. Recyklace druhotných surovin - OKEČ 37 22.1. Charakteristika odvětví 22.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 22.3. Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1. Základní produkční charakteristiky 22.3.2. Produktivita práce a osobní náklady 22.4. Přímé zahraniční investice 22.5. Shrnutí a perspektivy odvětví

250 250 251 251 251 254 255 256

8

Seznam použitých zkratek

b.c. BAT

BREF

CZ-NACE

ČNB ČR ČSÚ EIA

EK ES ESVO EU HCCP HDP HI-TECH HS CHOP CHZO IPPC j.n. MPO MSP MZe NC OECD OKEČ ON OPPP OPPI p.b. PZI REACH

běžné ceny (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. Klasifikace ekonomických činností Evropských společenství - nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad Proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. Evropská komise Evropské společenství Evropské sdružení volného obchodu (Island, Norsko, Švýcarsko Lichtenštejnsko) Evropská unie Analýza rizik a kritické kontrolní body Hrubý domácí produkt technicky vysoce náročné výrobky Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží Chráněné označení původu Chráněné zeměpisné označení (Integrated Pollution Prevention and Control) Integrovaná prevence a omezování znečištění jinde neuvedené Ministerstvo průmyslu a obchodu malé a střední podnikání Ministerstvo zemědělství náklady celkem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností osobní náklady Operační program podpory podnikání Operační program podnikání a inovace procentní bod přímé zahraniční investice (Registration, Evaluation, Authorisation and restriction of CHemicals) registrace, evaluace 9


SEA SEVESO SKP TOK UPH VV a S WTO ZP ZTS

10

a autorizace chemických látek - je zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) Standardní klasifikace produkce textil, oděvy, kůže účetní přidaná hodnota vlastní výrobky a služby World Trade Organization - Světová obchodní organizace zpracovatelský průmysl Zaručeně tradiční speciality

Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2006 až 2008 zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ) do OKEČ 15 až 37. V grafickém znázornění je ponechána časová řada let 2000 - 2008, neboť hodnoty jsou zde uváděny indexově a použitá metodika naznačené trendy výrazně nezkresluje. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace v minulých letech byly jak roční statistické výkazy P5-01 (fyzické a právnické osoby zapsané do Obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jednalo se tedy o spojování dvou statistických šetření, kdy u statistického výkazu P4-01 byly prováděny dopočty těch ukazatelů, které u této kategorie nejsou sledovány. V této publikaci jsou základním datovým zdrojem pro zpracování publikace roční statistické výkazy P 5-01, tedy data jen za subjekty zapsané v obchodním rejstříku, které za celek zpracovatelského průmyslu tvoří v průměru cca 97 % na tržbách a cca 94 % na zaměstnanosti. U některých odvětví spotřebního průmyslu je však tento podíl nižší. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Údaje za rok 2008 jsou převzaty z aktuálnějšího čtvrtletního statistického šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01). Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1.1.2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat).Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do roku 2008 činí hodnota osvobozujícího prahu (asimilační práh) pro odeslání čtyři milióny Kč a pro přijetí dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty, a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží. U ostatních ekonomických ukazatelů zůstává metodika zpracování zachována, je tedy zachována i delší časová řada.

Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnanců1 zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným). Náklady celkem (v b.c.) jsou časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období. Obsahují náklady vynaložené na spotřebované nákupy (materiál, energie a ostatní neskladovatelné položky), na prodané zboží, na služby (včetně agenturních pracovníků), osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů, rezervy a finanční náklady, daně z příjmů za běžnou činnost, z příjmů z mimořádné 1

Pozn.: V předchozích publikacích byl použit ukazatel „celkový počet pracovníků“, neboť zde byly zahrnuty všechny podnikatelské subjekty, bez ohledu na právní formu, bez ohledu na počet zaměstnanců a bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou uvedeny v Obchodním rejstříku. Nyní je použit ukazatel „celkový počet zaměstnanců“, který zahrnuje právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku.

11


činnosti, převody podílu na hospodářském výsledku společníkům a převody provozních a finančních nákladů. Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob - přepočteného. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (v b.c.) je definován jako podíl osobních nákladů a účetní přidané hodnoty. Index cen průmyslových výrobců jsou zde porovnávány údaje vždy za 12. měsíc kalendářního roku. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v SKP 15-36, odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/ vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v SKP 16-36, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (SKP) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem Přímé zahraniční investice2 odrážejí záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. Zdrojem jsou údaje z České národní banky. Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál. Základní kapitál - vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti. Reinvestovaný zisk - podíl přímého investora na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál - zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi.

2

Pozn.: definice stanovená OECD v souladu s EUROSTATem a MMF.

12

Zpracovatelský průmysl

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D)

I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl je v České republice jedním z rozhodujících zdrojů tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2008 jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty činil 25,1 %, což bylo o 1,4 procentního bodu (p.b) méně než v roce 2007. Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách (v b.c.) průmyslu se v roce 2008 snížil na 89,2 % (v roce 2007 byl 92,6 %), při nárůstu podílu těžby nerostných surovin na 2,7 % (v roce 2007 činil 1,9 %) a podílu výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody na 8,1 % (v roce 2007 to bylo 5,5 %). Oproti předchozím létům, kdy hlavními tahouny dynamiky byla výroba dopravních prostředků (subsekce DM), výroba pryžových a plastových výrobků (subsekce DH) a výroba a opravy strojů a zařízení (subsekce DK), hrály hlavní roli v roce 2008 v souvislosti s ekonomickou recesí výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (subsekce DL), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (subsekce DG), výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy (subsekce DF) a výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (subsekce DA). Již déle trvající útlum v subsekcích DB a DC (textilní, oděvní a kožedělný průmysl), tedy v odvětvích náročných na pracovní sílu s relativně nízkou úrovní kvalifikace pracovníků, se v roce 2008 ještě prohloubil. Ekonomickou krizí byl zasažen také sklářský průmysl (subsekce DI), kde došlo k vlně bankrotů. Tempo růstu tržeb (v b.c) se v roce 2008 u zpracovatelského průmyslu citelně zpomalilo (z 9,4 % v roce 2007 na pouhých 0,8 % v roce 2008). Jako hlavní důvod lze uvést globální krizi v automobilovém průmyslu, kdy byl zaznamenán výrazný meziroční pokles tržeb v subsekci DM (pokles o 7,4 %), jehož podíl na celkových tržbách ZP dosahuje kolem 18 - 19 %. Došlo také ke stagnaci v další klíčové subsekci DJ výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Naopak solidní dynamiku tržeb vykázala v roce 2008 výroba elektrických a optických přístrojů (subsekce DL) - meziroční nárůst o 5,3 % a především dvě chemické subsekce DF (nárůst tržeb o 52,8 %) a DG (nárůst tržeb o 17,1 %). Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě ZP si i nadále udržela výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (subsekce DJ - podíl 15,9 % a subsekce DM (podíl 15,6 %). Nepříznivý vývoj v tržbách a v poptávce se logicky promítl i do zahraničního obchodu ZP. Obrat zahraničního obchodu s výrobky SKP dosáhl v roce 2008 ve zpracovatelském průmyslu 4 501 mld Kč a v porovnání s rokem 2007 klesl o 1,7 %. Přitom objem vývozu SKP se meziročně snížil o 0,6 % na 2 369 mld. Kč, zatímco dovoz klesl výrazněji o 2,7 % na 2 132 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu SKP v roce 2008 stouplo na 237 mld Kč (v roce 2007 +191 mld. Kč). Útlum české ekonomiky, ale i samotného ZP ČR, se projevil také stagnací přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do ČR. Ten dosáhl v roce 2008 objemu 182,8 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o téměř 1,5 %. Do základního kapitálu z tohoto objemu směřovalo 50,7 mld. Kč, v tom do samotného zpracovatelského průmyslu přiteklo 24,4 mld. Kč, což bylo meziročně o téměř 10 mld. korun více než v roce předcházejícím. Reinvestovaný zisk činil celkem 125 mld. Kč, zatímco v roce 2007 to bylo 140,5 mld. Zpracovatelský průmysl se na tomto objemu podílel poklesem z 65,3 mld. Kč na 29,3 mld. Kč. Celková hodnota PZI plynoucích z ČR do zahraniční v roce 2008 dosáhla 32,4 mld. Kč, zatímco v roce 2007 tento odliv představoval 27,1 mld Kč. Nejvíce investic směřovalo z ČR do Nizozemska (9,3 mld. Kč), na Kypr (4,4 mld. Kč) a do SRN. Jedním z prvků podpory podnikání a rozvoje podnikatelského prostředí v ČR je příprava průmyslových zón. V období 1998 až 2008 bylo podpořeno 101 projektů rozvoje průmyslových zón. V osmi strategických průmyslových zónách již investovalo přes 600 podniků, které dohromady zaměstnaly více než 103 tisíc 13


lidí a vytvořily investice v celkovém objemu 210 mld. Kč. V současné době jsou plochy průmyslových zón obsazeny cca ze 70 %. Největší počet průmyslových zón je v Ústeckém kraji (17), což je region sužovaný vysokou nezaměstnaností. Tento region však zároveň vykazuje jejich nejnižší obsazenost. .

I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností, která byla používána do roku 2008 se zpracovatelský průmysl dělí na čtrnáct sektorů (subsekcí - dvoumístný písmený segment) a 23 oddílů (odvětví - dvoumístný číselný OKEČ), což je patrné z tabulky č. I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) Sekce

Subsekce

Oddíl

D

Zpracovatelský průmysl DA

Průmysl potravinářský a tabákový 15 16

DB

Výroba potravin a nápojů Zpracování tabáku Textilní a oděvní průmysl

17 18

Textilní průmysl Oděvní průmysl

DC

19

Kožedělný průmysl

DD

20

Dřevozpracující průmysl

DE

Papírenský a polygrafický průmysl 21 22

Výroba vlákniny, papíru a lepenky Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek

DF

23

Koksování a rafinérské zpracování ropy

DG

24

Chemický a farmaceutický průmysl

DH

25

Gumárenský a plastikářský průmysl

DI

26

Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot

DJ

DK

Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 28

Výroba kovů včetně hutního zpracování Kovodělný průmysl

29

Výroba strojů a zřízení

30 31 32 33

Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových televizních a spojovacích zařízení Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika

DL

Výroba elektrických a optických přístrojů

DM

Výroba dopravních prostředků 34 35

Výroba dvoustopých motorových vozidel Výroba ostatních dopravních zařízení

36 37

Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl Úprava druhotných surovin

DN

Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Pozn.: v komentáři jsou rovněž požívány sektor (pro subsekci) a odvětví (pro oddíl).

Podíl jednotlivých sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb je vyjádřen v grafu. I.1. z něhož je zřejmé, že ve struktuře tržeb si i v roce 2008 udržel první pozici sektor DM s podílem 17,9 % (v roce 2007 to bylo 18,1 %). Za ním následovaly sektory DL 16,4 % (rok 2007 15,4 %), DJ 14,8 % (rok 14


2007 15,2 %), DK 10,1 % (rok 2007 9,8 %) a DA 9,2 % (rok 2007 8,7 %). Podíl těchto pěti klíčových zpracovatelských sektorů stoupl proti roku 2007 o 1,2 p.b. na 68,4 %. Z jednotlivých agregací v roce 2008 rostly nejrychleji tržby v sektoru DF, který zejména v první polovině roku, těžil z vysoké poptávky a příznivých marží. V roce 2009 je sektor DF v situaci zcela opačné. Tržby v prvním pololetí roku 2009 klesly, proti stejnému období roku 2008, o téměř polovinu, což zapříčinily ceny vstupů, výstupů a marží a nedostatečná poptávka. Vysokou dynamiku v roce 2008 vykázala také výroba chemikálií (sektor DG) solidní nárůst pak sektory: DL výroba elektrických a optických přístrojů (nárůst tržeb o 5,4 %) a DA potravinářský a tabákový průmysl (nárůst tržeb o 2,9 %). Meziroční propad vykázala polovina ze čtrnácti zpracovatelských sektorů. Z klíčových subsekcí to byla zejména výroba dopravních prostředků, gumárenský a plastikářský průmysl, textilní a oděvní průmysl, dřevozpracující průmysl a průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. Podrobnější analýza časové řady tržeb ZP za poslední tři roky naznačuje, že po příznivém roce 2007, kdy tržby vzrostly v b.c. o 9,4 % přišel v roce 2008 útlum, což bylo zvláště nepříjemné v odvětvích, které jsou náročné na vědu, výzkum a znalostní ekonomiku a vytvářejí největší objem účetní přidané hodnoty. Postavení jednotlivých sektorů v rámci zpracovatelského průmyslu ilustrují grafy I.1 a I.2. DD 1,8 % DC 0,1 % DB 1,6 % DA 9,2 %

DE 3,7 % DF 4,6 % DG 5,8 % DH 6,4 %

DN 3,2 %

DI 4,3 %

DJ 14,8 %

DM 17,9 %

DK 10,1 % DL 16,4 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf I.1 Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008

Analýza struktury ZP podle počtu zaměstnanců ve společnostech ukazuje, že v kategorii s 250 a více zaměstnanci se realizují více než tři pětiny celkových tržeb ZP a účetní přidané hodnoty. Přitom však váha této velikostní kategorie postupně klesá, neboť v ekonomice se stále více prosazují malé a střední podniky. Důležitost velkých společností pro českou ekonomiku přibližuje žebříček CZECH TOP 100 za rok 2008. Své prvenství tu obhájila ŠKODA AUTO, a.s., i když její tržby oproti roku 2007 klesly o téměř 10 % na 200,2 mld. Kč. V pořadí podle tržeb si naopak polepšila a.s. ČEZ (tržby 181,6 mld. Kč tj. nárůst o 4,1 %), a.s. RWE Transgas (tržby 108,5 mld. Kč, nárůst o 38,1 %) a agrochemický gigant AGROFERT Holding, a.s. (tržby 101,4 mld. Kč, nárůst o 21,6 %), který ze čtvrté příčky sesadil petrochemický holding UNIPETROL, a.s. (tržby 98,1 mld. Kč, nárůst o 10,9 %). Podobně jako v minulých letech ani tentokrát není žebříček úplný. Chybí zde některé velké obchodní řetězce, ale také významný evropský producent pneumatik a vzdušnic Barum Continental, s r.o. (tržby za rok 2008 firmu řadí na 19. místo). Z žebříčku vývozců v TOP 100 za rok 2008 je patrné, že náš export byl tažen osobní automobily a jasnou jedničkou zůstala a.s. ŠKODA AUTO se 176,1 mld. Kč (pokles o 9,6 % proti 2007), která generovala 6,2 % vývozu celého národního hospodářství. Deset největších exportérů ČR dodalo do zahraničí zboží a služby za 537 mld. korun. Z dalších významných vývozců nutno připomenout Foxconn CZ (montáž počítačů - vývoz za 88,7 mld. Kč), PANASONIC AVC Networks Czech (50,9 mld. Kč), TPCA Czech (automobily - vývoz 49,1 mld. Kč), RWE Transgas (45,7 mld. Kč), MORAVIA Steel (27,9 mld.Kč) a AGROFERT HOLDING (27,8 mld. Kč). Ze společností zpracovatelského průmyslu byla v roce 2008 největším zaměstnavatelem ČEZ a.s. (27 232 osob), dále AGROFERT HOLDING (24 003 osob) a na třetím místě figurovala a.s. ŠKODA AUTO ( 23 622 osob). V žebříčku, který koncem roku 2008 sestavila poradenská firma Ernst and Young podle tržní kapitalizace se mezi prvních tři sta firem světa zařadila, jako jediná ze střední Evropy, elektrárenská 15

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Potravin a tabák. průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický průmysl Gumárenský průmysl Průmysl skla a staveb. hmot Hutnictví a zpracování kovů Výr. kovů a kovoděl. výrobků Výroba strojů a zařízení Výr. kanc. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. rad., televiz. a spoj. zař. Výr. přístr., reg. a aut. techn. Výr. dvoust. motor. vozidel Výr. ost. dopravních zařízení Nábytek a ost. zprac. prům. Zprac. druhotných surovin

0 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

5

10 %

15

20 0

5

10

15 0

5

%

10

15

%

Graf I.2 Pozice jednotlivých odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2008

společnost ČEZ. Její hodnota byla propočtena na 24,7 mld. USD (v roce 2007 to bylo 44,6 mld. USD). Přesto tento pokles si společnost v globálním pořadí polepšila, když postoupila ze 220. na 208. příčku. V novějším žebříčku „The Global 2000“, který v dubnu 2009 zveřejnil časopis Forbes, najdeme mezi pětistovkou firem znovu u ČR jako jedinou ČEZ, a.s. a to na 336. místě. Tento žebříček sestavuje Forbes na základě čtyř kritérií, které mají stejnou váhu - tržeb, zisku, výše aktiv a tržní kapitalizace. Konečně v žebříčku největších evropských firem, který zveřejnil koncem května 2009 německý ekonomický deník „Handelsblatt“, nalezneme tři české společnosti: ČEZ, a.s. (219.místo), UNIPETROL a.s. (354. místo) a Telefónica O2 (491. místo). Druhé pololetí 2008, s ohledem na nástup finanční krize a hospodářské recese, přineslo zpomalení tempa růstu tržeb ve většině významným sektorů ZP. Nejvýrazněji se to projevilo v sektoru DM výroba dopravních prostředků, ale také v některých sektorech, které jsou na něj úzce navázány (zejména sektor DH gumárenský a plastikářský průmysl). Tato situace, v ještě větším rozsahu, pokračuje i v roce 2009. Regionální struktura ZP se v posledních letech příliš nemění. Ke změnám dochází, pokud je v některém kraji realizována významná investice. V podílu na tržbách ZP nadále hraje prim Středočeský kraj (podíl na tržbách se blíží 20 %, podíl na účetní PH je 17 %), následuje Moravskoslezský kraj (podíl na tržbách i PH kolem 13 %). Po těchto dvou regionech následují kraje s rozvinutou průmyslovou základnou (Jihomoravský a Ústecký kraj, hl. město Praha). Na konci figurují kraje s nižší populací a méně rozvinutým průmyslem a to kraj Karlovarský (podíl na tržbách méně než 2 %), Olomoucký, Zlínský, Jihočeský a Západočeský kraj a Vysočina.

I.3. Hlavní ekonomické ukazatele Vysoký růst cen průmyslových výrobců, který se od ledna 2008 pohyboval nad úrovní 5 %, se v souvislosti s nastupující recesí výrazně zpomalil a v prosinci se již změnil na 0,2% meziroční pokles (první pokles od října 2003). Růst cen u zpracovatelského průmyslu v roce 2008 byl tažen hlavně odvětvími, zabývajícími se zpracováním energetických (ropa) a neenergetických surovin (zejména na bázi kovů). 16


I přes tento silně kolísavý vývoj, jak v jednotlivých odvětvích, tak v souhrnném indexu, vykázaly tuzemské výrobní ceny větší stabilitu než ve většině ostatních evropských zemích. V eurozóně a EU-27 se totiž tyto ceny vyvíjely dynamičtěji, více kolísaly a od prvního čtvrtletí 2008 začaly převyšovat hodnoty dosahované v ČR. I.3.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik zpracovatelského průmyslu v období 2006 - 2008 nabízejí tabulky I.2 - I.4 a graf I.3. Tabulka I.2 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D

2006

2007

2008*

265 916 051 60 390 685 4 916 548 60 196 694 112 547 646 126 992 654 160 519 732 201 889 486 138 275 844 435 506 079 270 847 186 442 924 747 547 648 436 96 112 899

289 292 066 59 910 096 4 796 631 66 118 447 123 467 149 96 385 050 160 649 096 224 401 056 146 147 959 476 027 630 320 994 374 503 258 729 622 040 370 106 251 772

2 924 684 687

3 199 740 425

3 225 059 973

x

109,4

100,8

meziroční index

297 51 4 58 117 147 188 207 138 476 326 530 576 104

713 359 600 103 835 284 075 911 424 719 582 197 034 217

711 925 266 632 014 471 271 124 089 969 788 848 223 643

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka I.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč)

2006

2007

2008*

DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

64 099 370 19 135 542 1 854 770 15 175 631 30 746 529 4 403 945 40 326 008 50 322 508 50 633 084 111 700 605 76 886 874 91 529 339 111 465 902 24 072 615

69 940 884 19 370 498 1 829 784 16 678 313 34 918 351 4 130 875 41 107 914 58 073 590 56 529 923 128 339 303 89 448 336 89 549 267 127 628 404 24 677 912

74 16 1 13 33 4 39 54 50 116 97 90 114 22

D

692 352 722

762 223 354

729 103 630

x

110,1

95,7

meziroční index

714 573 666 535 680 213 182 028 889 137 291 379 003 808

763 416 266 625 149 213 017 684 175 555 611 773 020 361


17

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob)

2006


107 006 62 461 9 506 33 901 49 683 2 921 38 509 78 813 67 810 181 276 151 176 166 315 131 744 55 701

105 913 57 202 7 133 34 413 51 623 2 745 39 003 83 928 66 610 190 074 159 305 171 942 140 909 55 918

1 136 822

1 166 718

1 151 293

x

102,6

98,7

D meziroční index

2007

2008* 103 47 6 32 50 2 39 83 62 191 161 172 147 51

611 705 075 712 975 632 148 075 343 084 172 077 339 344


220 %

200 180 160 140 120 100 80 2000

2001

Tržby za VV a S ZP

2002

2003

2004

2005

Počet zaměstnaných osob ZP

2006

2007

2008*

Účetní přidaná hodnota ZP


Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2008

Z tabulky I.2 vyplývá, že v roce 2008 vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) proti předchozímu roku pouze o 0,8 %. V roce 2007 byla dynamika růstu daleko vyšší (nárůst o 9,4 %). Počínající hospodářskou recesí a poklesem zahraniční poptávky byly nejvíce postiženy zpracovatelské sektory, kterým se ještě v roce 2007 naopak mimořádně dařilo. Růst tržeb v roce 2008 vykázalo jen šest ze čtrnácti sektorů, z toho nejvyšší nárůst tržeb zaznamenala výroba koksu a rafinérské zpracování ropy (nárůst o 52,8 %). Vysokou dynamiku dosáhl i chemický a farmaceutický průmysl, hlavně díky výrobě primárních plastů a průmyslových hnojiv. Solidní nárůst zaznamenal i elektrotechnický průmysl, kde tržby vzrostly o 5,4 %, především díky zahájení provozu nového závodu firmy Hitachi Home (ploché LCD televizory) a společnosti IPS Alpha Technology ( LCD displeje). Stagnace, a v některých odvětvích pokles tržeb, se v roce 2008 se negativně promítl do vývoje účetní přidané hodnoty (viz tabulka I.3). Ta poklesla oproti roku 2007 o 4,3 % a její růst byl zaznamenán jen ve čtyřech sektorech. Nejvýrazněji to bylo v sektoru DK výroba zařízení a strojů (sektor s nejvyšším růstem cen, zvýšení PH o 8,8 %), v sektoru DA potravinářský a tabákový průmysl (nárůst o 6,8 %), v sektoru DF výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (nárůst o 2 %) a sektoru DL výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (nárůst o 0,9 %). Většina sektorů naopak vykázala, někdy poměrně citelný, 18


pokles účetní přidané hodnoty. Jedná se o sektory: DD dřevozpracující průmysl (pokles o 18,8 %), DB výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (pokles o 14,4 %), DM výroba dopravních prostředků (pokles o 10,7 %) a DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 10 %). Negativně nutno hodnotit také výsledek subsekce DG, kde sice tržby výrazně vzrostly, ale objem přidané hodnoty meziročně klesl o 4,7 %. Obecně platí, že na nepříznivý vývoj tohoto ukazatele měly vliv vyšší ceny vstupů (suroviny + energie), na počátku roku pak silná koruna a v jeho průběhu slábnoucí zahraniční i domácí poptávka. Vývoj počtu zaměstnaných osob v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce I.4. Recese se projevila meziročním snížením tohoto ukazatele v roce 2008 o 1,3 % (15 525 osob). Nárůst počtu zaměstnanců vykázalo jen pět odvětví. Z toho nejvyšší sektor DM výroba dopravních prostředků (přírůstek 6 430 osob), což lze vysvětlit přijímáním lidí do nových automobilek. V ostatních sektorech byly tyto přírůstky nízké a většinou se pohybovaly kolem 1 %. Vývoj zaměstnanosti také ovlivnily nové výrobní kapacity zahraničních investorů v elektrotechnickém průmyslu. Ve zbývajících devíti sektorech se naopak počet zaměstnaných osob snížil. Největší propad vykázal sektor DB výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (pokles o 16,6 % tj. o 9 497 osob), tedy odvětvích, které jsou trvale v útlumu a jen s velkými obtížemi odolává ostré zahraniční konkurenci, hlavně asijské. Dále to byly sektory DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 6,4 % , tedy o 4 267 osob) a DD dřevozpracující průmysl (pokles o 4,9 % tj. o 1 701 osob). Dopady ekonomické recese a ochlazení české ekonomiky se začaly projevovat na zaměstnanosti v ZP od 2.pololetí 2008, zejména v posledním čtvrtletí. Přitom nejvíce ohroženy byly skupiny zaměstnanců s nízkou kvalifikací a agenturní pracovníci v textilním, oděvním, kožedělném, dřevozpracujícím, gumárenském a sklářském průmyslu a také ve strojírenství. Vývoj v roce 2009 tento trend potvrzuje, protože v souvislosti s pokračující recesí postupně zaniká řada podnikatelských subjektů a roste počet nezaměstnaných. Tabulka I.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D

2006

2007

2008*

344 517 717 77 148 225 6 000 959 71 272 072 124 591 799 148 431 413 177 465 081 236 564 059 159 149 693 482 395 747 312 336 235 501 793 334 587 665 774 109 588 600

382 069 189 75 749 237 5 561 548 74 629 324 134 963 353 100 374 074 175 053 630 264 930 713 157 335 728 513 328 393 364 732 145 576 257 750 662 929 345 123 692 815

396 947 487 67 328 976 5 532 119 67 740 525 128 316 274 120 481 041 204 320 089 248 847 050 151 550 851 522 333 248 362 500 050 604 850 440 639 181 254 116 774 959

3 338 920 708

3 611 607 244

3 636 704 363

x

108,2

100,7

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Vývoj celkových nákladů a osobních nákladů v b.c. je uveden v tabulkách I.5 a I.6. Po výrazném vzestupu v úspěšném roce 2007 (+8,8 %) vzrostl ukazatel celkových nákladů v roce 2008 o 0,7 %. Pomalé tempo růstu bylo do značné míry ovlivněno vývojem výkonové spotřeby, která v ZP v roce 2008 klesla o 0,9 p.b., zatímco v roce 2007 se naopak zvýšila o 9 p.b (k dispozici jsou údaje za organizace s 50 a více zaměstnanců). Výsledky v jednotlivých sektorech byly přitom značně diferencované, přičemž nejvýrazněji stouply náklady celkem v sektoru DF výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy (o 20 %). Ve většině dalších sektorů se tento ukazatel meziročně snížil, z toho nejvíce v sektorech DB textilní a oděvní průmysl a DD dřevozpracující průmysl, což souvisí s významným poklesem výkonů v těchto problémových odvětvích. Vývoj osobních nákladů naznačuje, že tempo růstu bylo v roce 2008 o 1 p.b. rychlejší než v roce 2007. Nárůst v rozmezí 11 až 13 % zaznamenaly největší zpracovatelské sektory DM, DL, DK a DJ a nárůst o 9 až 10 % sektory DH a DG. Osobní náklady přitom rostly mnohem rychlejším tempem než náklady celkem, 19


což souvisí zejména s dynamickým růstem mzdových nákladů. Jde o nepříznivý jev, který zhoršuje konkurenceschopnost odvětví. Tabulka I.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D

2006 31 13 1 8 17 1 15 24 22 59 50 59 49 14

820 592 762 518 583 475 126 696 982 449 234 106 619 495

2007

2008*

068 989 553 121 383 303 633 089 488 283 885 460 700 229

34 011 429 13 459 142 1 611 074 9 114 060 19 568 996 1 449 772 16 203 372 28 151 114 24 133 294 65 696 805 57 281 644 59 131 630 57 265 913 15 820 772

370 463 184

402 899 017

442 901 141

x

108,8

109,9

meziroční index

36 13 1 9 21 1 17 30 25 72 64 67 64 16

602 149 540 487 274 501 624 948 474 750 562 013 325 646

437 712 784 872 407 038 112 242 457 510 359 656 049 507


I.3.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě ukazují tabulky I.7 a I.8, jakož i grafy I.4 a I.5. Tabulka I.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč / zaměst.) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

2006

2007

2008*

599,0

660,4

721,1

306,4 195,1 447,6 618,9 1 507,7 1 047,2 638,5 746,7 616,2 508,6 550,3 846,1 432,2

338,6 256,5 484,7 676,4 1 504,9 1 054,0 691,9 848,7 675,2 561,5 520,8 905,8 441,3

347,4 274,3 413,8 660,7 1 601,0 1 000,9 650,4 816,3 607,8 603,7 525,2 773,7 444,2

609,0

653,3

633,3

x

107,3

96,9

D meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Z tabulky I.7 lze zjistit, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty se proti roku 2007 zhoršila o téměř 3 p.b. na 633,5 tis. Kč/zam, při poklesu počtu zaměstnanců o 1,3 %. Ke snížení ukazatele došlo celkem v sedmi sektorech, nejvýrazněji v sektoru DM výroba dopravních prostředků (pokles o 14,6 %), z toho ve čtvrtém čtvrtletí 2008 dokonce o 23 %. Značné propady tohoto ukazatele vykázaly také sektory: DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (pokles o 10 %), DH gumárenský 20

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*


0,496 0,710 0,950 0,561 0,572 0,335 0,375 0,491 0,454 0,532 0,653 0,646 0,445 0,602

0,486 0,695 0,880 0,546 0,560 0,351 0,394 0,485 0,427 0,512 0,640 0,660 0,449 0,641

0,490 0,793 0,925 0,701 0,632 0,356 0,450 0,573 0,501 0,626 0,664 0,741 0,564 0,730

D

0,535

0,529

0,607


210 %

190 170 150 130 110 90 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

2006

2007

2008*

Produktivita práce z účetní PH ZP


Graf I.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech 2000 - 2008 1800 % 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 D

DA

DB

DC

DD

DE

DF 2007

DG

DH

DI

DJ

DK

DL

DM

DN

2008

Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty

21


a plastikářský průmysl (pokles o 6 %) a DG chemický průmysl (pokles o 5 %). Úroveň tohoto ukazatele je do značné míry dána charakterem produkce. Výrazně nejvyšší hodnotu v roce 2008 vykázal sektor DF koksování a rafinérské zpracování ropy (1601 tis. Kč/zam) a na druhém místě se i přes určitý pokles udržel sektor DG (1001 tis. Kč/zam.). Naopak sektor DM meziročně klesl z druhého na čtvrté místo (774 tis. Kč/zam.), zatímco na třetí místo se posunul sektor DI (816 tis. Kč/zam.). Poslední místo v žebříčku zaujímají vesměs útlumové sektory: DC kožedělný průmysl (274 tis.Kč/zam.), DB textilní a oděvní průmysl (347 tis.Kč/zam.) a DD dřevozpracující průmysl (414 tis. Kč/ zam - zde ukazatel klesl proti roku 2007 o 14,6 %). Tabulka I.8 charakterizuje podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Je z ní patrné, že tento podíl v roce 2008 výrazně stoupl (nárůst o 14,7 %), což znamená pokles konkurenceschopnosti ZP. Hodnota ukazatele se zvýšila ve všech čtrnácti sektorech, z toho nejvíce v sektoru, který vytváří vytvářejí nejvyšší objem účetní přidané hodnoty: sektor DM výroba dopravních prostředků (nárůst o 25,6 %) a sektor DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (nárůst o 22,3 %). Přitom ve většině odvětví výrazně vzrostly fixní náklady v relaci k tržbám.

I.4. Ukazatele výzkumu a vývoje Celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu ČR za rok 2007 jsou uvedeny v tabulce I.9. V roce 2007 se celkové výdaje na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu snížily oproti roku předchozímu o téměř 7 % na 20,5 mld. Kč. Přes meziroční pokles je však tato částka stále dvakrát vyšší než před deseti léty, kdy se pohybovala v průměru jen kolem 10 až 11. mld. Kč. V roce 2007 putoval největší objem prostředků do odvětví OKEČ 34, zhruba 8,05 mld. Kč tj. o 10 % více než v roce předcházejícím. Z toho na obor OKEČ 34.1 samotná výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) připadlo téměř 6,1 mld. Kč (nárůst o 10 % proti 2006), a na obor OKEČ 34.2 výroba dílů a příslušenství (kromě motocyklů) a jejich motory necelé 2 mld. Kč (nárůst o 9,4 %). Druhé místo podle objemu výdajů obsadilo odvětví OKEČ 29 výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených - necelých 2,8 mld. Kč (nárůst o 16,2 % proti roku 2006), na třetím místě odvětví OKEČ 24 výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken s částkou 1,83 mld. Kč, což je však o 61 % méně než bylo vynaloženo v roce 2006. Převážná část prostředků na tyto účely směřovala do vývoje high-tech výrobků. Více než jedna miliarda byla věnována odvětvím OKEČ 31, 33 a 35. V dalších odvětvích se jednalo o podstatně menší finanční objemy. Nejmenší částka směřovala v roce 2007 do odvětví OKEČ 20 zpracování dřeva (5,8 mil. Kč), OKEČ 21 výroba vlákniny a papíru (2,8 mil. Kč) a OKEČ 37 recyklace druhotných surovin (8 mil. Kč). Poslední dostupné údaje ČSÚ ze statistického šetření o technických inovacích naznačují, že intenzita inovací (podíl tržeb inovovaných výrobků na celkových tržbách firem s inovační aktivitou) byla nejvyšší ve velkých firmách (v roce 2005 to bylo 15,5 %), zatímco ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci činil podíl 14,4 % a v malých firmách do 49 lidí pouze 10,2 %. V rámci odvětvích byl tento ukazatel nejvyšší v textilním a oděvním průmyslu (29,8 %), kde je to dáno rychle se měnícími módními trendy a ve výrobě dopravních prostředků (25,8 %). Naopak nízký byl tento indikátor v odvětvích dřevozpracujícího, papírenského a polygrafického průmyslu (9 %) a také v průmyslu chemickém (8,9 %). Z údajů EUROSTATu lze zjistit, že v rámci Evropské unie činil v ČR podíl inovačních podniků, (podniky, které v daném období uvedly na trh inovaci produktu či inovaci procesu) v letech 2004 až 2006 cca 35 %. V SRN to bylo 62,6 %, v Belgii 52,2 %, ve Finsku 51,4 %. Z toho lze usuzovat, že za zmíněnými státy v tomto směru značně zaostáváme. Za ČR však v tomto žebříčku skončila například Itálie 34,6 %, Slovensko 24,9 %, Polsko 23 % a většina nových členských států EU, s výjimkou Slovinska (podíl 35,1 %). Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu ČR se příznivě projevuje ve strukturálních změnách. I nadále se totiž zvyšuje váha odvětví technologicky náročnějších, s vyšší úrovní přidané hodnoty. Meziročně v roce 2008 vzrostla produkce HIGH-TECH o 13,7 %, při růstu podílu na celkové produkci ZP o 1,4 p.b. na 13,6 %. V kategorii MEDIUM HIGH-TECH se výroba meziročně zvýšila o 2,4 % a její podíl na celkové produkci ZP stoupl o 0,3 p.b. na 44 %. Mírně vzrostla i kategorie MEDIUM LOW-TECH (+ 0,7 %), její podíl ale klesl o 0,3 p.b. na 25,2 %. Produkce kategorie LOW-TECH poklesla meziročně nejvýrazněji, a to o 6,2 % a její podíl o 1,5 p.b. na 17,1 %. Nutno přitom mít na zřeteli, že sektor HIGH-TECH je do značné míry založen na dovážených výrobních technologiích a know-how (u zahraničních firem) a má často montážní charakter. 22

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.9 Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj Celkové výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru podle OKEČ v rámci zpracovatelského průmyslu za rok 2006 a 2007 (tis. Kč) Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ)

Rok 2006

Rok 2007

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 19 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 20 Zprac. dřeva, výr. dřevařských, korkových, prout. a slam. výr. kromě nábytku 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 25 Výroba pryžových a plastových výrobků 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků (kromě strojů a zařízení) 29 Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených 32 Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelská průmysl jinde neuvedený 37 Recyklace druhotných surovin

193 018 213 975 65 533 31 467 3 492 4 138 28 052 10 540 4 744 245 880 211 500 960 440 618 366 853 2 402 360 19 178 928 097 1 357 245 1 115 791 7 328 694 1 198488 110 060 8 924

211 109 196 908 60 413 27 370 5 822 2 846 23 464 11 106 1 829 129 630 773 442 295 406 709 392 443 2 790 631 37 114 1 068 822 1 214 108 1 633 374 8 046 185 1 376 060 96 865 8 006

21 951 939

20 511 552

D Zpracovatelský průmysl celkem Pozn.: Všechna OKEČ zde nejsou uvedena z důvodu ochrany důvěrných dat. Pramen: ČSÚ

I.5. Zahraniční obchod Zahraniční obchod s výrobky SKP 15 - 36 je hlavní hnací silou hospodářského rozvoje naší ekonomiky a zpracovatelský průmysl v něm hraje rozhodující roli. Zatímco v letech 2006 a 2007 (viz tabulka I.10) rostl dvojcifernými tempy (o 14 až 16 %), v roce 2008 naopak obchodní výměna klesla ve vývozu o 0,6 % a v dovozu o 2,8 %. Příčiny tohoto radikálního obratu nastaly v druhé polovině roku 2008, kdy se v ZP začaly postupně projevovat dopady globální finanční a hospodářské krize. Pokles hospodářské aktivity v západní Evropě se vzhledem k našim úzkým vazbám na tuto ekonomiku nutně musel projevit i v obchodní výměně. I.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka I.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 - 36 v letech 2001 - 2008 (mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2001

2002

2003

2004

2005

1 230 324,5 1 216 810,3 1 327 375,2 1 668 723,8 1 800 307,9 1 251 944,1 1 211 800,6 1 318 909,1 1 612 002,6 1 652 406,1 -21 619,6 5 009,7 8 466,1 56 721,2 147 901,8 01/00 113,9 112,4

02/01 98,9 96,8

03/02 109,1 108,8

04/03 125,7 122,2

05/04 107,9 102,5

2006

2007

2008

2 070 136,5 2 383 259,0 2 368 928,6 1 888 480,9 2 192 397,1 2 132 366,8 181 655,6 190 861,9 236 561,8 06/05 114,9 114,1

07/06 115,1 116,1

08/07 99,4 97,3

Pramen: ČSÚ

23


Z tabulky I.10 a z podrobnějších analýz ve zpracovatelských odvětvích lze odvodit některé základní tendence v roce 2008 (viz dále). Obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz) s výrobky SKP 15 - 36 poklesl proti předchozímu roku o 1,6 % na 4 501 mld. Kč. Z toho se vývoz snížil o 0,6 % na 2 369 mld. Kč a dovoz o 2,6 % na 2 132 mld. Kč, takže kladné saldo vzrostlo o 46 mld. Kč, respektive o 24 %. Za období 2000 až 2008 se obrat zvýšil více než dvojnásobně (index 2008/2000 = 205,2). Kladné saldo zahraničního obchodu bylo poprvé zaznamenáno v roce 2002 (+5 mld. Kč) a od té doby neustále narůstá. V roce 2008 bylo dosaženo kladné saldo se všemi velkými evropskými obchodními partnery: se SRN (+100,1 mld. Kč), se Slovenskem (+80,2 mld. Kč), s Polskem (+17,9 mld. Kč), s Francií (+34,2 mld. Kč), s Velkou Británií (+59,9 mld. Kč), s Itálií (+9,1 mld. Kč) a s Rakouskem (+17,4 mld. Kč). Naopak nejvyšší záporné saldo jsme v roce 2008 vykázali s mimoevropskými státy - Čínou, Japonskem, Tchaj-wanem a USA. Ve vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu byly v roce 2008 nejvíce zastoupeny proexportně orientované skupiny výrobků jako například: výrobky elektrických a optických přístrojů (vývoz 618,5 mld. Kč, meziroční růst o 15,3 mld.Kč), výrobky dopravních prostředků (vývoz 440,9 mld. Kč, meziroční pokles o 33,5 mld. Kč), základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (skupina výrobků SKP 27 a 28 - vývoz 315 mld. Kč, nárůst o 5,2 mld. Kč) a strojírenské výrobky (vývoz za 305 mld. Kč). Pořadí největších exportérů z TOP 100 pro rok 2008 je uvedeno v kapitole I.2 „Struktura zpracovatelského průmyslu dle OKEČ“. V dovozu výrobků ZP připadly největší objemy na výrobky SKP 30 - 33 (dovoz za 557,3 mld. Kč, meziroční pokles o 2,1 mld. Kč), výrobky SKP 27 a 28 (dovoz za 318,6 mld. Kč, pokles o 14,6 mld. Kč), výrobky SKP 29 (dovoz 238,5 mld. Kč, pokles o 7,9 mld. Kč) a SKP 24 výroba chemických látek, přípravků, léčiva a chemických vláken (dovoz za 238,3 mld. Kč, nárůst o 657 mil. Kč). Nejvyšší kladné saldo zahraničního obchodu svýrobky SKP 15 - 36 v roce 2008 vykázala skupina výrobků SKP 34 - 35 a to 188,4 mld. Kč (meziroční pokles o 14,3 mld. Kč), skupina výrobků SKP 29 a to 66,5 mld. Kč (nárůst proti roku 2007 o 4,2 mld. Kč), skupina výrobků SKP 30 - 33 a to 61,1 mld. Kč (v roce 2007 + 43,7 mld. Kč) a skupina výrobků SKP 36-37 a to 29,2 mld. Kč (v roce 2007 bylo saldo o 1,7 mld. vyšší). Většina dalších zpracovatelských sektorů v roce 2008 vykázala zápornou obchodní bilanci. Nejvyšší záporné saldo zaznamenaly chemické výrobky SKP 24 a to -94,9 mld. Kč (pokles záporného salda o 8,2 mld. Kč), výrobky SKP 23, -19,5 mld. Kč (pokles záporného salda o 14,6 mld. Kč) a výrobky SKP 19, -9,9 mld. Kč (nárůst záporného salda proti 2007 o 792 mil. Kč). Tradičně velmi vysoké záporné saldo u výrobků SKP 24 je dáno tím, že v sumě jsou započítány dovozy chemikálií pro celé národní hospodářství. I.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu na dovozy a vývozy je zobrazeno v grafu I.6. Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 - 36 se v posledních letech příliš nemění a je vcelku stabilní. Jasnou jedničkou byla i v roce 2008 SRN s níž náš obrat s výrobky SKP 15 - 36 obchodu dosáhl částky 1 346,8 mld. Kč (v roce 2007 - 1 391,9 mld. Kč), při vývozu z ČR - 723,5 mld. Kč a při dovozu 623,3 mld. Kč, což představuje podíl téměř 30 % na celkové obchodní výměně v rámci zpracovatelského průmyslu. Za SRN následuje se značným odstupem Slovensko a Polsko. V pořadí vývozů výrobků SKP 15 - 36 z ČR je na první příčce s velkým odstupem SRN (723,5 mld. Kč), následovaná Slovenskem (205,7 mld. Kč), Polskem (148,1 mld. Kč), Francií (130,8 mld. Kč), Velkou Británií (116,3 mld. Kč), Itálií (113,6 mld. Kč) a Rakouskem (102,8 mld. Kč. Z nečlenských zemí EU jsme v roce 2008 se nejvíce zboží vyvezlo do Ruské federace (66,9 mld. Kč), USA (43 mld. Kč), Švýcarska (35,3 mld. Kč) a na Ukrajinu (24,8 mld. Kč). Také v pořadí dovozců komodit ZP do ČR byla v roce 2008 jasně v čele SRN (623,3 mld. Kč). Na druhém místě však figurovala Čína (211,5 mld. Kč) a teprve za ní se umístily další členské státy EU-27: Polsko (130,2 mld. Kč), Slovensko (125,5 mld. Kč) a hranici 100 miliard korun ještě překročila Itálie (104,4 mld. Kč). Z států mimo EU-27 byl v roce 2008 nejvyšší dovoz z Japonska (79,4 mld. Kč), z USA včetně Portorika (48,5 mld. Kč), dále ze Švýcarska (26,3 mld. Kč), Korejské republiky (25,2 mld. Kč), Tchaj-wanu (21,8 mld. Kč) a Ruské federace (21,6 mld. Kč). S většinou těchto zemí jsme měli v roce 2008 záporné saldo, s výjimkou Švýcarska a Ruské federace.

24

Zpracovatelský průmysl Vývozní teritoria v roce 2008 Francie vč MC a zámoří 6% Polsko 6% Slovensko 9%

V. Británie vč. ostrovů 5% Itálie Rakousko 5% 4% Nizozemí 4%

Německo 30 %

Ostatní 31 %

Dovozní teritoria v roce 2008

Slovensko 6% Polsko 6% Čína 10 %

Německo 29 %

Itálie 5%

Francie vč. MC a zámoří 5% Rakousko 6% Japonsko 4%

Ostatní 32 %

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf I.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2008 - SKP 15 - 36

I.6. Přímé zahraniční investice Stav a vývoj přímých zahraničních investic v ČR a tuzemských investic do zahraniční v letech 2001 až 2007 je uveden v tabulkách I.11 a I.12 a grafu I.7. Přímé zahraniční investice významnou měrou přispívají k ekonomické kondici našeho hospodářství, zejména samotného ZP a vedou k posilování naší konkurenceschopnosti v evropské i globální ekonomice. Z tabulky I.11 je patrné, že kumulovaný objem PZI do ZP ČR ve sledovaném období 2001 až 2007 postupně narůstal. V roce 2007 se zvýšil oproti 2006 o více než jednu čtvrtinu a dosáhl 759,8 mld. korun, přičemž zdaleka největší objem PZI - 192,4 mld. Kč (podíl 25,3 % z celkového objemu) připadl na sektor DM výroba dopravních prostředků. Velké PZI byly vloženy i do rozvoje dalších zpracovatelských odvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (100 mld. Kč), dále do výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (63,2 mld. Kč) chemického průmyslu (60,9 mld. Kč) a do výroby potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (55,7 mld. Kč). Naopak nejslabší investiční aktivita byla patrná v odvětvích, které obtížně odolávají silné zahraniční konkurenci, zejména z Asie: výroba usní a výrobků z usní (195,2 mil. Kč), zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (10 mld. Kč), zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků (11,8 mld. Kč) a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (12,3 mld. Kč). Celkový kumulovaný příliv PZI do konce roku 2007 (veškerý průmysl a služby) činil 2 032 mld. Kč, z toho nejvíce připadlo na Nizozemsko (620 mld. Kč), SRN (319 mld. Kč), Rakousko (218 mld. Kč), Lucembursko (139 mld. Kč), Francie (105 mld. Kč), Španělsko (92 mld. Kč), Švýcarsko (87 mld. Kč), USA (76 mld. Kč) a Belgie (62 mld. Kč). 25

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.11 Stav přímých zahraničních investic v ČR v letech 2001 - 2007 (mil. Kč)

k 31.12. 2001


43 396,8 12 487,8 413,3 5 648,2 26 685,1 8 508,5 22 809,6 22 717,9 52 063,5 33 568,2 15 580,4 51 313,1 70 099,2 3 748,5

D

369 040,1

k 31.12. 2002 49 12 3 5 25 8 29 26 52 37 22 58 71 9

k 31.12. 2003

k 31.12. 2004

k 31.12. 2005

k 31.12. 2006

k 31.12. 2007

203,5 610,7 187,7 386,2 022,1 000,9 961,6 540,4 936,7 658,7 937,6 696,4 806,1 585,2

53 812,6 11 309,9 543,2 6 620,2 28 656,9 8 158,8 28 228,7 29 394,3 58 594,0 53 820,5 25 887,3 67 151,2 110 423,9 4 108,8

54 804,1 11 188,2 231,0 9 683,6 32 293,2 8 087,0 33 701,6 34 139,3 50 826,4 68 506,1 30 622,9 72 395,7 101 917,5 4 922,7

54 425,4 10 046,4 160,1 8 800,2 34 061,8 9 447,1 38 835,9 36 208,8 56 935,4 71 859,4 39 462,4 64 119,8 137 486,4 6 426,3

52 981,1 9 122,6 123,0 10 613,2 32 098,7 9 080,6 38 534,9 47 544,7 51 998,0 62 660,3 47 857,0 74 884,5 156 729,4 7 335,0

55 701,1 12 288,4 195,2 11 817,5 33 115,2 10 075,7 60 917,9 48 953,7 63 221,4 99 978,4 60 645,2 93 379,9 192 429,1 9 978,9

413 533,8

486 710,3

513 319,3

568 275,4

601 563,0

759 786,3

Pramen: ČNB

TTabulka I.12 Stav přímých tuzemských investic v zahraničí v letech 2001 - 2007 (mil. Kč)

k 31.12. 2001

DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D

k 31.12. 2002

k 31.12. 2003

k 31.12. 2004

k 31.12. 2005

k 31.12. 2006

k 31.12. 2007

1 295,4 51,7 x 8,1 3 65,3 1 x 883,3 75,7 941,9 560,5 244,2 104,3 -387,5 18,7

1 331,5 126,3 x 17,4 300,5 x 3 534,2 84,7 758,9 518,1 292,4 139,4 -361,4 52,0

1 812,5 77,6 22,7 538,7 473,4 x 2 635,9 1 016,2 1 008,4 373,5 190,6 191,0 13,3 119,3

1 395,2 118,6 x 624,7 733,8 x 3 520,1 621,8 1 745,0 965,3 392,1 277,9 13,6 2,3

651,0 138,1 x 601,7 832,0 x 1 468,5 472,9 2 411,5 606,0 319,7 212,2 53,6 4,2

984,0 x x 15,3 589,3 x 11 740,5 413,8 3 969,0 2 197,9 373,0 208,4 73,5 13,5

400,9 218,5 x 30,0 663,8 x 11 897,3 412,4 2 195,7 2 220,5 618,3 356,3 224,2 -111,6

4 161,6

7 794,0

8 473,1

10 410,4

7 771,4

20 855,4

19 321,6

Pramen: ČNB

600

250 %

%

220

500

190

400

160

300

130

200

100

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Přímé zahraniční investice ZP Pramen: ČNB

Graf I.7 Tuzemské a zahraniční investice

26

Tuzemské investice v zahraničí ZP


V roce 2008 dosáhl příliv PZI (jde o veškeré investice do průmyslu a služeb) 182,8 mld. Kč, což bylo o 1,5 % (cca 2,5 mld. Kč) méně než v roce předcházejícím. Z toho investice do základního kapitálu činily 50,7 mld. Kč a 125 mld. Kč představoval reinvestovaný zisk. Výrazně poklesl podíl ostatního kapitálu z 20,4 mld. v roce 2007 na 7,1 mld. Kč v roce 2008. Z investic do základního kapitálu připadlo v roce 2008 na zpracovatelský průmysl 24,4 mld. Kč tj. o 10 mld. více než v roce 2007. V objemu reinvestovaného zisku činil podíl ZP celkem 29,3 mld. Kč (pokles proti roku 2007 o 36 mld. Kč). Rozhodující objem PZI v roce 2008 přišel z evropských zemí, a to ze SRN (58,9 mld.), Nizozemska (25 mld. Kč), Kypru (17,7 mld. Kč), Slovenska (14,4 mld. Kč) a ze Švýcarska (6,9 mld. Kč). Z mimoevropských zemí pak z USA (5,9 mld. Kč). Odliv přímých domácích investic do zahraničí v letech 2001 až 2007 přibližuje tabulka I.12. Po výrazném vzestupu v roce 2006 odliv PZI z ČR v následujícím roce mírně poklesl na 19,7 mld. Kč (-7,4 %). Tato tabulka však nemá dostatečnou vypovídací schopnost, neboť údaje v řadě odvětví jsou důvěrné a nejsou zde tudíž uváděny. Ještě pro ilustraci uvádíme, že v roce 2008 celková hodnota PZI investic do zahraničí dosáhla částky 32,4 mld. Kč, zatímco v roce 2007 byla o 5,3 mld. Kč nižší. Z celkové částky proinvestované v roce 2008 tvořil převážnou část, více než 85 %, reinvestovaný zisk. Většina z celkového objemu 31 mld. Kč směřovalo do Evropy, z toho nejvíce do Nizozemska (9,3 mld. Kč), na Kypr (4,4 mld. Kč) a do SRN (4,3 mld. Kč). Dalšími důležitými příjemci českých zahraničních investic bylo Portugalsko, Rumunsko, Francie a ze zámořských zemí pak Vietnam. K tomu nutno dodat, že v letech 1993 až 2006 bylo hlavní cílovou stanicí našich PZI Slovensko. Přeorientaci na Nizozemsko lze vysvětlit daňovými výhodami, které tato země poskytuje, a které vedly k přesunu jejich sídla z ČR do této destinace. Hrubé domácí investice do ZP ČR dosáhly v roce 2008 celkové částky 174,8 mld. Kč, což bylo o 3,9 % více než v roce předcházejícím. Z tohoto objemu tvořily strojní investice 107,1 mld. Kč tj. přes 61 % (meziroční růst o 5,7 %). Největší objemy hmotných investic v roce 2008 směřovaly do odvětví OKEČ 34 výroba motorových vozidel (celkem 43,8 mld. Kč, nárůst proti 2007 o téměř 30 %), dále do odvětví OKEČ 29 výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (19,1 mld. Kč, nárůst o 6 %) a do OKEČ 28 výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (14,8 mld. Kč, pokles o 6 %). Hranici deseti miliard ještě překročila odvětví: OKEČ 25 výroba pryžových a plastových produktů (10,7 mld. Kč, pokles o 16,8 %), OKEČ 24 výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (11,3 mld. Kč, pokles o 6,5 %) a OKEČ 26 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (10,1 mld. Kč, pokles o 20 %). Jako již tradičně, i tentokrát byla zanedbatelná investiční aktivita v odvětvích OKEČ 18 výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin ( 95 mil. Kč) a OKEČ 19 kožedělný průmysl (100 mil. Kč).

I.7. Shrnutí a perspektivy Současné postavení české ekonomiky v mezinárodní konkurenci z pohledu renomovaných zahraničních zdrojů lze charakterizovat takto: Podle zprávy, kterou vypracoval v červnu 2009 ústav „International Institute for Management Development „(„IMD“) se sídlem v Lausanne, nazvané „World Competitiveness Yearbook 2009“, se Česko zařadilo na 29. místo, tedy nejvýše z nových členských států EU-27 (v roce 2008 se umístilo na 28.místě). Hodnocení které pokrývá 57 zemí, bylo prováděno podle čtyř základních kritérií: ekonomická výkonnost, efektivnost státní správy, efektivnost podnikání a kvalita infrastruktury, z nichž každé má ještě několik subkriterií. Až za námi se v žebříčku umístily nové členské státy EU: Slovinsko (32. místo), Slovensko (33. místo), Estonsko (35. místo, to pokleslo v rankingu o plných 12 míst), Polsko (44. místo) a Maďarsko (45.místo, pokles ze 38.místa). V žebříčku se nejvýše umístily USA, navzdory hypoteční a hospodářské krizi, dále Hongkong (2. místo), Singapur (3. místo), Švýcarsko (4. místo) a Dánsko (5. místo). K porovnání ekonomické úrovně jednotlivých států se často používá ukazatel hrubý domácí produkt (HDP) v paritě kupní síly na obyvatele. Z výsledků Mezinárodního měnového fondu - „World Economic Database - April 2009“ vyplývá, že rok 2008 podle tohoto ukazatele nejlépe zvládl Katar (85 868 USD), těsně sledovaný Lucemburskem (82 306 USD) za nimiž již se značným odstupem následovaly Norsko (53 451 USD) a Singapur (51 142 USD). Teprve za nimi skončili premianti v hodnocení konkurenceschopnost tj. USA (46 859 USD) a Hongkong (43 811 USD). Česko v tomto žebříčku obsadilo až 36. místo (25 395 USD) a z nových členských zemí EU-27 nás předčily Kypr (29 830 USD) a Slovinsko (29 472 USD). Za 27


námi skončily Malta, Slovensko (41. místo - 22 040 USD), Estonsko (44.místo - 20 259 USD), Maďarsko (46.místo - 19 499 USD) a Polsko (50.místo - 18 482 USD). Poněkud hůře dopadla Česká republika v hodnocení produktivity práce. V tomto případě jsou k dispozici údaje o produktivitě práce v Evropě (Pramen: Hans Boeckler Stiftung Nr. 20 /2008), z nichž lze zjistit, že nejlépe si v roce 2008 vedly společnosti v Belgii (hodinová produktivita práce EU-15 = 100) - index 124,5, před Francií (121,2) a Nizozemskem (119,9). Zde nás v hodnocení předstihlo hned několik nových členských států EU: Malta (13. místo - 75,1), Slovinsko (14. místo- 72,3), Kypr (16. místo - 67,0), Slovensko (17.místo - 61,0) a Maďarsko (19. místo - 55,8). ČR obsadilo až 20 místo (53,6) a za nám jsou zbývající nové členské země - Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. K tomu lze ještě dodat, že z údajů Ústavu pro hospodářský výzkum v Kolíně nad Rýnem vyplývá, že průmyslové firmy v EU platí nejdráže své zaměstnance v Belgii a v SRN. Hodina práce tam v roce 2008 přišla na 35 až 36 EUR, zatímco v ČR to byla jen zhruba pětina z této částky - 8,8 EUR. Nadace informačních technologií a inovací (Information Technology and Innovation Foundation „ITIF“), která sídlí ve Washingtonu, sestavila rating inovativnosti 40 ekonomik zemí Evropy, Asie a severoamerického regionu. Při hodnocení bylo využito celkem 16 komplexních ukazatelů (například konkurenceschopnost na světovém trhu, ekonomické indikátory, politická situace, inovační potenciál ekonomiky apod.). Nejvyšší hodnocení v tomto případě získal Singapur (v bodech 73,4), před Švédskem (71,0), Lucemburskem (66,2), Dánskem (64,5), Korejskou republikou (64,2), USA (63,9) a Finskem (59,6). Průměr EU-15 činil 52,5 bodu, průměr EU-25 (nejsou ještě zahrnuty nové členské země Bulharsko a Rumunsko) pak 50,6 bodu. Z nových členských zemí se nejvýše zařadilo Česko (47,9) před Estonskem (46,1), Maďarskem (42,5), Litvou (40,6), Slovinskem (37,6) a Slovenskem (37), průměr EU-10 byl vypočten ve výši 36,9 bodu. Za pozornost stojí, že v tomto hodnocení za námi skončily i některé vyspělé západoevropské země jako například Španělsko (43,7), Itálie (40,2) a Portugalsko (38,7). Konečně uvádíme ještě hodnocení zemí podle indexu ekonomické svobody („Index of Economic Freedom“), které pravidelně zveřejňuje organizace „Heritage Foundation“ spolu s deníkem „The Wall Street Journal“ a zahrnuje 183 zemí z celého světa. Hodnocení obsahuje celkem deset kritérií jako jsou svoboda podnikání, svoboda obchodu, fiskální svoboda, měnová svoboda, investiční svoboda aj. Na prvním místě se v tomto hodnocení již po patnácté za sebou umístil Hongkong (90,0 bodů), dále následují Singapur (87,1), Austrálie (82,6), Irsko (82,2), Nový Zéland (82,0) a USA (80,7). Z nových členských zemí EU skončil nejlépe Kypr na 24. místě (70,8) a předstihl i SRN, dále Litva (70,0) a na 36 a 37. místě skončily shodně Slovensko a ČR (oba 69,4), na 44. místě pak Maďarsko (66,8). V tomto kritériu jsme výrazně předčili kupříkladu Slovinsko (68.místo - 62,9) nebo Polsko (82. místo - 60,3) a byli jsme hodnoceni jako jednadvacátí ze 43 evropských zemí. Podle autorů této analýzy zůstává vážným problémem české ekonomiky korupce, stejně jako přílišná byrokracie. Zpracovatelský průmysl ČR se v uplynulých letech rozvíjel nadprůměrnými tempy. Potvrzuje to konečně růst tržeb (index 2007/2000 = 190,5) a účetní přidané hodnoty (index 2007/2000 = 183,8) při minimálním růst počtu pracovníků (index 2007/2000 = 100,3) a růstu produktivity práce u účetní přidané hodnoty (index 2007/2000 = 183,2). Podobně příznivě se rozvíjela také zahraniční obchod s výrobky ZP (index růstu exportu 2007/2000 = 221,0, index růstu dovozu = 196,7) a jeho obrat (index 2007/2000 = 208,5). Radikální změna ve vývoji ZP nastala v roce 2008, kdy tržby (v b.c.) stouply oproti předchozímu roku pouze o 0,8 %, účetní přidané hodnota se snížila o 4,3 % a počet zaměstnanců klesl o 1,3 %. Dopady hospodářské recese a ochlazení naší ekonomiky se začaly intenzivněji projevovat ve druhém pololetí a postihly většinu odvětví zpracovatelského průmyslu, která ještě nedávno patřila k nejdynamičtějším (automobilový průmysl a jeho hlavní subdodavatelé) i ta, která se řadí mezi odvětví útlumová (textilní, oděvní a kožedělný průmysl). Tento nepříznivý vývoj se negativně promítl i do zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 - 36, kde obrat ZP meziročně klesl o 1,6 %, z toho vývozu o 0,6 % a dovoz o 2,6 %. Vývoj zpracovatelského průmyslu v roce 2009 (k dispozici jsou údaje ČSÚ za první pololetí, podniky s 50 a více zaměstnanci) potvrzuje, že krize se i nadále prohlubuje. Tržby ZP se totiž ve sledovaném období propadly o 18,8 %, tržby z přímého vývozu o 21,2 %, počet pracovníků klesl o 10,4 % a měsíční tržby na zaměstnance (b.c.) o 9,4 %. Propad tržeb postihl, až na několik málo výjimek, všechna zpracovatelská odvětví. Největší pokles vykázalo odvětví CZ NACE 19 výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (pokles tržeb o 48,2 %), odvětví CZ NACE 24 výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (pokles o 41,4 %) a odvětví CZ NACE 20 výroba chemických látek (pokles o 26,8 %). Shodně o 20,5 % se snížily tržby ve třech klíčových zpracovatelských odvětvích CZ NACE 27 výroba elektrických zařízení, CZ NACE 28 výroba strojů a zařízení a v CZ NACE 29 výroba motorových vozidel. Výraznější meziroční růst vykázala jen dvě odvětví CZ NACE 30 výroba ostatních dopravních prostředků 28


(+23,8 %) a CZ NACE 18 tisk a rozmnožování nahraných nosičů (+ 7,9 %). Stagnovaly pak tržby v odvětví CZ NACE 21 farmacie (+0,4 %) a odvětví CZ NACE 32 ostatní zpracovatelský průmysl (+0,7 %). Tyto nepříznivé výsledky se v plném rozsahu promítly do výsledků zahraničního obchodu. Vývoz výrobků SKP 15 - 36 za leden až červen 2009 poklesl oproti stejnému období roku 2008 o 20,3 % na 998,3 mld. Kč, zatímco dovoz se ve stejném období snížil o 21,1 % na 871,0 mld. Kč. Znamená to, že obrat zahraničního obchodu meziročně klesl o 20,7 % na 1 869,3 mld. Kč a nelze očekávat, že do konce letošního roku se situace může výrazněji zlepšit. Nejbližší vyhlídky českého zpracovatelského průmyslu jsou za této situace velmi nejisté. Letošní červencové statistiky výkonnosti světové ekonomiky, včetně naší, sice přinesly zprávy o končící recesi, současně však analytici varují před přílišným optimismem a soudí, že prudký propad může klidně brzy následovat. Domácnosti totiž v zásadní obrat příliš nevěří a jejich spotřeba je na bodu mrazu. Podle šéfa Fed banky USA B. Bernankeho sice začalo uzdravování z hlubokého poklesu, ale oživení bude nejspíše zdlouhavé a velká rizika trvají. Německo, kam směřuje téměř jedna třetina našeho vývozu a je také největším dovozcem výrobků ZP do ČR, se začíná zotavovat a pokud výrazněji ožije poptávka v Severní Americe a Asii, může se největší ekonomika v eurozóně dočkat v roce 2010 solidního růstu až o 3 %, což by mohlo velmi pomoci i Česku. Náš firemní sektor většinou reaguje na změny světové ekonomiky až s šesti měsíčním zpožděním, takže by se z vleku ekonomické recese mohl dostat někdy v polovině roku 2010. Někteří experti však soudí, že naše ekonomika v budoucnu již nikdy neporoste takovými tempy, jako tomu bylo v letech 2005 - 2007. Jejich pesimistický názor potvrzuje mimo jiné fakt, že do insolvenčního řízení se letos dostalo již 2 455 firem (o 75 % více než v prvním pololetí 2008), které se zpravidla z bankrotu již nedostanou a skončí v úpadku, přičemž ještě větší vlna bankrotů se očekává ve druhé polovině roku 2009. Navíc klesá počet domácích i zahraničních zakázek. Východiskem z této vážné situace je podle názoru některých odborníků více investovat do vědy a vzdělávání (tomu ovšem vysoce deficitní rozpočet pro rok 2010 příliš nenahrává) a změna hospodářské politiky, aby se zastavilo rostoucí zadlužení. Jako příklad uvádějí Finsko, které se po vážné ekonomické krizi v 90. letech vydalo touto cestou a dokázalo vytvořit ekonomiku konkurenceschopnou i ve světě. Jasné je, že v nejbližším období bude zpracovatelský průmysl čelit řadě zásadních výzev, řada společností zkrachuje nebo bude bojovat o přežití a nemohou se spoléhat na masivní finanční podporu od státu.

29

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA

1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů - OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Potravinářské odvětví v EU je pilířem její ekonomiky. Z kvantitativního pohledu se výroba tohoto odvětví v ČR na celkové produkční výkonnosti za EU-27 podílí jen poměrně malým objemem (do 1 %), ale z kvalitativního hlediska je nezastupitelná svými národními specifiky. K nim patří např. průmyslová výroba širokého sortimentu knedlíků, výroba Českého piva a řada dalších v EU chráněných výrobků typu CHOP (chráněné označení původu) a CHZO (chráněné zeměpisné označení). Určité rozšíření produkce je očekáváno i u zaručených tradičních specialit (ZTS), které se vyrábějí pomocí tradičních metod. Potravinářské odvětví však hraje také významnou roli v národním hospodářství ČR. Na HDP se podílí 2,9 % a na zaměstnanosti 2,8 %. Na národní úrovni nesou po stránce kvality certifikované potraviny v současnosti již spotřebitelské veřejnosti dobře známou značku KLASA. Významný pokrok byl v posledním roce zaznamenám i u regionální produkce, která nachází uplatnění zejména na místních trzích. Mnohé tyto produkty, které pocházejí z ekologického zemědělství, jsou biopotravinami. Veškerá produkce, jak rostlinného, tak živočišného původu, musí splňovat vysoké standardy z hlediska bezpečnosti. Podléhá přísné kontrole přímo ve výrobě a distribuci a je také monitorována a posuzována státními dozorovými orgány v souladu s národním potravinovým a veterinárním právem, harmonizovaným s právem evropským. Výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ 15) zůstává oborově značně členitá, neboť zpracovává různé agrární komodity a uspokojuje rozmanité potřeby požadované tuzemskou i zahraniční spotřebitelskou poptávkou. Jde o následující výrobní obory, resp. jejich skupiny podle klasifikace OKEČ: z z z z z z z z z

15.1 - výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků; 15.2 - zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků; 15.3 - zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor; 15.4 - výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; 15.5 - zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny; 15.6 - výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; 15.7 - výroba krmiv; 15.8 - výroba ostatních potravinářských výrobků; 15.9 - výroba nápojů.

Podíly výše uvedených oborů, resp. jejich skupin, na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoceného odvětví v roce 2008 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je patrno, že z hlediska produkční výkonnosti jsou stále rozhodující čtyři obory, resp. jejich skupiny. Jsou to: OKEČ 15.8 - Výroba ostatních potravinářských výrobků, 15.9 - Výroba nápojů, 15.1 - Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků a 15.5 - Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny. Podíly dalších výrob na tržbách odvětví jsou již podstatně nižší, představují zhruba jen jednu pětinu z této struktury, avšak z hlediska potřeb výrobkové segmentace trhu nacházejí plné uplatnění.

31

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 15.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 24,8 %

15.9 Výroba nápojů 21,7 %

15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků 18,4 %

15.7 Výroba krmiv 9,0 % 15.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 3,6 % 15.5 Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny 14,7 % Pozn: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

15.4 Výroba rostlinných a živočišných tuků 4,6 %

15.2 Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků 0,8 % 15.3 Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny, brambor 2,4 %

Graf 1.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služen v roce 2008

1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice OKEČ 15 v rámci zpracovatelského průmyslu zůstává stále významná, i když od roku 2000, v porovnání s některými jinými zpracovatelskými sektory, nedosahuje, měřeno tržbami, tak vysoké dynamiky růstu. U tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. činil podíl sledovaného odvětví na zpracovatelském sektoru v posledních letech 8,8 % (2006), 8,7 % (2007) a 9,0 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl OKEČ 15 na zpracovatelském průmyslu 8,8 % (2006), 8,6 % (2007) a 9,8 % (2008), což je z hlediska sledovaného odvětví příznivý trend. Podíl OKEČ 15 na zpracovatelském průmyslu u zaměstnanosti činil 9,3 % (2006), 9,0 % (2007) a 8,9 % (2008). V delší časové řadě však podíl tohoto ukazatele za sledované odvětví na zpracovatelském průmyslu trvale klesá. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly v roce 2008 určeny některé programy. K rozhodujícím patřily: z

z

z

z

z

z

32

Podpory v rámci Operačního programu Zemědělství - Opatření 1.2 MZe; jde o podporu 50 % ceny investic do modernizování a rekonstrukce výrobních zařízení, na zavádění nových technologií, zlepšení a racionalizaci postupů zpracování zemědělských produktů. Podpora činila celkem 115 mil. Kč, z toho EU se podílela 80 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2007 tato podpora byla vyšší a dosáhla 126 mil. Kč. Podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD - Opatření 1.1.3 MZe; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora činila 86 mil. Kč, z toho EU se podílela 65 mil. Kč. V roce 2007 tato podpora poskytována nebyla. Národní podpory v rámci Dotačního programu 13 - Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu; jde o dotace do 40 % přijatelných nákladů na projekt, max. do 10 mil. Kč na každý jednotlivý projekt a subjekt. Dotace činila 231 mil. Kč, v roce 2007 bylo poskytnuto 310 mil. Kč. Ostatní výdaje MZe - Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Odbytová organizace, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF (Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond) potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora činila 16 mil. Kč (předběžný údaj), v roce 2007 dosáhla 24 mil. Kč. Programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora dosáhla 49 mil. Kč, zatímco v roce 2007 to bylo jen 20 mil. Kč. výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora činila 41 mil. Kč, zatímco v roce 2007 to bylo 186 mil. Kč.


Úroveň poskytnutých podpor v roce 2008 ve výši 538 mil. Kč je v porovnání s rokem 2007 s objemem 666 mil. Kč. nižší o téměř 20 %. V zájmu posílení pozice potravinářského sektoru by bylo účelné v podporách pokračovat i nadále. Zejména by se to mělo týkat podpor ze zdrojů EAFRD, ale i z dalších zdrojů.

1.3. Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1. Cenový vývoj Cenový vývoj potravinářských výrobků a nápojů (SKP 15) v členění podle hlavních skupin výrobků (SKP 15.1 - 15.9) v letech 2000 - 2008 uvádí tabulka 1.1. Z tabulky je zřejmé meziroční kolísání cen v uvedeném období, zejména v návaznosti na ceny vstupů a z nich především na ceny agrárních komodit, mnohdy ovlivńované vývojem na světovém trhu. Z této tabulky je zřejmý meziroční pokles cen v roce 2008 (avšak je potřeba vzít v úvahu použitou metodiku, která porovnává ceny za prosinec). Pokles nastal především jako reakce na výrazné zvýšení cen na konci roku 2007 (nastalo zejména v obilní vertikále a v oblasti živočišné produkce u mléka v návaznosti na zahraniční trendy) a nemohlo být trvalého charakteru. Žádoucí by bylo udržet větší cenovou stabilitu u SKP 15, než jaká je vykazována po roce 2000. To se však týká i cen agrární produkce vč. evropských a světových cen. Nejvyšší nárůst cen v roce 2008 vykazují u svých produktů výrobci tuků a olejů, což je však spojeno i se zpracováním olejnin pro nepotravinářské využití prováděné ve zpracovatelských kapacitách tukového průmyslu. Naopak nejvyšší pokles cen nastal u mlékárenských výrobků, tj. u té produkce, u níž ceny v předchozím roce 2007 výrazně vzrostly z důvodů, které byly výše zmíněny. Tabulka 1.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

SKP 15

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

100,3 110,2 100,5 100,0 105,2 102,6 104,2 102,1 103,6

86,5 106,8 98,5 100,7 99,8 97,0 88,7 99,0 103,5

103,7 99,2 103,1 100,7 101,9 105,8 106,8 107,3 101,5

105,3 99,2 100,5 94,8 105,2 100,7 94,9 104,9 104,1

97,7 100,9 100,8 97,2 96,9 92,3 87,6 96,9 101,5

98,3 101,2 101,2 102,4 99,0 108,5 103,1 104,6 103,6

101,3 100,0 107,4 115,7 123,2 130,9 134,6 108,5 105,6

100,9 100,1 102,1 108,9 84,8 92,2 88,5 99,9 103,6

102,7

96,3

104,0

103,1

97,1

102,1

113,3

97,4

Pramen: ČSÚ

1.3.2. Základní produkční charakteristiky Základní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v časové řadě let 2006 - 2008 jsou zachyceny v tabulkách 1.2, 1.3 a 1.4. Meziroční index 2008/2007 v b. c. vykázal hodnotu 103,8. V porovnání s rokem 2007 je tento dosažený růst výrazně nižší, přesto však jde stále ještě o relativně příznivé tempo, neboť v roce 2008 již byl u poměrně významného oboru, jakým je zpracování, výroba mlékárenských výrobků mléka a zmrzliny (OKEČ 15.5), zaznamenán pokles. Tato tendence bude zřejmně pokračovat i po významnou část roku 2009. U účetní přidané hodnoty v b. c. dosáhlo odvětví OKEČ 15 v hodnoceném období, zejména v roce 2008 dle předběžných údajů podstatně vyššího tempa růstu než u tržeb (index 2008/2007 v b. c. vykázal hodnotu 109,2). Vzestupný trend u ukazatele účetní přidané hodnoty je pozitivní jev, který dokumentuje vhodnější produkční i ekonomickou orientaci tohoto odvětví, na němž se výrazně podílí výroby ze skupiny ostatních potravinářských výrobků (OKEČ 15.8). Počet zaměstnaných osob za odvětví OKEČ 15 i za větší část jeho oború, resp. jejich skupin, v hod33


noceném období od roku 2006, podle předběžných údajů klesal. Celkový úbytek zaměstnanců v tomto období představuje 3 328 osob. Z oborového pohledu je však situace diferencovaná, u některých výrob, jako jsou krmiva (OKEČ 15.7) či výroba ostatních výrobků (OKEČ 15.8), se zaměstnanost zvýšila, tj. u výrob většinou představujících vyšší fázi zpracování agrárních komodit především rostlinného původu. Tabulka 1.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa 15.2 Zpracování a konzervování ryb 15.3 Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor 15.4 Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků 15.5 Zpracování mléka, výroba mlék. výr. 15.6 Výr. mlýnských a škrobárenských výr. 15.7 Výroba krmiv 15.8 Výroba ostatních potravin. výrobků 15.9 Výroba nápojů OKEČ 15

2006

2007

51 179 984 1 386 618 6 244 071 15 564 833 39 969 437 8 472 168 17 774 160 60 857 692 56 641 058

53 2 6 17 44 9 22 62 61

455 150 687 307 563 242 281 448 796

139 887 997 199 602 726 347 559 025

2008* 53 529 2 315 7 064 13 423 42 679 10 521 26 092 72 208 62 816

889 907 103 952 295 302 611 977 053

258 090 021

279 933 481

290 652 090

x

108,5

103,8

meziroční index * Předběžná hodnota

Tabulka 1.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

Výroba, zpracování a konzervování masa Zpracování a konzervování ryb Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků Zpracování mléka, výroba mlék. výr. Výr. mlýnských a škrobárenských výr. Výroba krmiv Výroba ostatních potravin. výrobků Výroba nápojů

OKEČ 15

2006 8 252 286 1 507 1 989 4 451 1 704 3 718 19 043 19 683

2007

986 693 237 486 383 861 972 460 470

8 644 414 1 629 1 800 5 920 1 709 4 747 20 163 20 490

782 961 076 998 874 107 436 956 456

2008* 8 889 521 1 672 2 030 5 209 2 249 6 074 24 076 20 851

543 421 497 821 832 082 682 281 846

60 638 548

65 521 646

71 576 004

x

108,1

109,2


Tabulka 1.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa 15.2 Zpracování a konzervování ryb 15.3 Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor 15.4 Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků 15.5 Zpracování mléka, výroba mlék. výr. 15.6 Výr. mlýnských a škrobárenských výr. 15.7 Výroba krmiv 15.8 Výroba ostatních potravin. výrobků 15.9 Výroba nápojů OKEČ 15 meziroční index * Předběžná hodnota

34

2006

2007

2008*

21 670 806 3 391 2 340 10 145 3 251 6 072 41 879 16 309

20 989 961 3 137 2 321 9 587 3 148 6 353 41 967 16 439

19 704 886 3 202 1 809 8 645 3 085 7 046 42 648 15 510

105 863

104 902

102 535

x

99,1

97,7


Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 v hodnoceném odvětví OKEČ 15 a ve zpracovatelském průmyslu ilustruje graf 1.2. Ze vzájemného porovnání je patrný odlišný vývoj, přičemž progresivnější trendy vykazoval zpracovatelský průmysl celkem. Po roce 2007 se podle předběžných údajů tento trend u zpracovatelského průmyslu, vlivem celkové hospodářské situace, zhoršil, zejména u ukazatele účetní přidaná hodnota. 110

200

%

%

180

100

160 90

140 80

120 100

70

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Počet zaměstnaných osob OKEČ 15

Tržby za VV a S OKEČ 15


Tržby za VV a S ZP

170 %

150 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 15 Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008

V hodnoceném období let 2006 - 2008 rostly náklady celkem za OKEČ 15 poměrně strmě v roce 2007. V tomto roce náklady zaznamenaly růst především u oborů, u nichž meziročně výrazně vzrostly ceny vstupů. Údaje o nákladech celkem za celé období v oborové struktuře uvádí tabulka 1.5. V zájmu udržení cenové konkurenceschopnosti u základního sortimentu potravin, ve vztahu k potravinám dováženým, Tabulka 1.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

Výroba, zpracování a konzervování masa Zpracování a konzervování ryb Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků Zpracování mléka, výroba mlék. výr. Výr. mlýnských a škrobárenských výr. Výroba krmiv Výroba ostatních potravin. výrobků Výroba nápojů

OKEČ 15 meziroční index

2006

2007

2008*

942 482 283 660 171 973 906 058 021

852 354 185 054 764 920 419 817 754

68 474 451 2 636 457 7 881 285 32 206 600 52 075 836 12 263 842 46 430 616 83 809 974 67 449 137

69 849 340 2 440 924 8 274 223 26 294 345 50 368 514 13 658 674 55 540 536 95 166 475 67 127 296

336 501 119

373 228 198

388 720 326

x

110,9

104,2

65 1 7 28 47 10 36 78 60


35


bude žádoucí nacházet způsoby snižování nákladů i nadále. To by však nemělo jít na úkor snižování kvality a v žádném případě bezpečnosti potravin. Osobní náklady ve sledovaném odvětví OKEČ 15, jak je zřejmé z tabulky 1.6, vykázaly vysoké tempo i když poněkud nižší, než náklady celkem v roce 2007. V meziročním porovnání v posledním roce 2008 vzrostly tyto náklady o 4,2 %, a to i při úbytku zaměstnanců v uvedeném roce. Jediným oborem, který vykazuje v roce 2008 podle předběžných údajů mírné snížení osobních nákladů je výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů (OKEČ 15.4). Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa 15.2 Zpracování a konzervování ryb 15.3 Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor 15.4 Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků 15.5 Zpracování mléka, výroba mlék. výr. 15.6 Výr. mlýnských a škrobárenských výr. 15.7 Výroba krmiv 15.8 Výroba ostatních potravin. výrobků 15.9 Výroba nápojů

5 424 181 895 912 2 897 990 2 062 11 048 6 514

788 515 350 612 981 205 265 860 836

5 741 972 278 526 907 566 953 456 3 066 471 1 021 832 2 371 230 11 804 331 7 069 055

6 013 329 1 061 916 3 199 1 132 2 908 12 836 7 407

OKEČ 15

30 928 412

33 214 439

35 804 689

x

107,4

107,8

meziroční index

610 646 111 400 566 228 460 277 391


1.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vykazuje u OKEČ 15 při poklesu zaměstnanosti a výrazném vzestupu účetní přidané hodnoty za hodnocené období let 2006 - 2008 dynamický trend. Údaje o vývoji produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve zmíněném období za odvětví OKEČ 15 a jeho výrobní obory uvádí tabulka 1.7. Na zmíněném dynamickém trendu se podílejí všechny potravinářské obory. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě za hodnocené období 2006 - 2008 uvádí tabulka 1.8. Tento podíl za odvětví OKEČ 15 meziročně v roce 2008 poklesl na 0,500 (v roce 2007 činil 0,507). Za celé hodnocené období má tento podíl klesající trend, který bude patrně dále pokračovat i v roce 2009. Oborově je dosažený vývoj poměrně nerovnoměrný. Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c. 15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa 15.2 Zpracování a konzervování ryb 15.3 Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor 15.4 Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků 15.5 Zpracování mléka, výroba mlék. výr. 15.6 Výr. mlýnských a škrobárenských výr. 15.7 Výroba krmiv 15.8 Výroba ostatních potravin. výrobků 15.9 Výroba nápojů OKEČ 15 meziroční index

2006

2007

2008*

380,8 355,7 444,5 850,2 438,8 524,4 612,5 454,7 1 206,9

411,9 431,8 519,3 776,0 617,6 542,9 747,3 480,5 1 246,5

451,2 588,4 522,4 1 122,7 602,7 729,0 862,2 564,5 1 344,4

572,8

624,6

698,1

x

109,0

111,8


Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2008 za zpracovatelský průmysl a za OKEČ 15 znázorňuje graf 1.3. Trendy vývoje u produktivity práce z účetní přidané hodnoty za zpracovatelský průmysl a za hodnocené odvětví se příliš neodchylují. Zatímco u ukazatele podílu osobních nákladů na 36


účetní přidané hodnotě se nůžky mezi trendy těchto dvou subjektů, tj. sektoru a jeho subsektoru v roce 2008 výrazně rozevřely s tím, že u zpracovatelského průmyslu se tento podíl markantně zvýšil. Tabulka 1.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*

15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa 15.2 Zpracování a konzervování ryb 15.3 Zprac. a konz. ovoce, zeleniny a brambor 15.4 Výroba rostlin. a živočiš. olejů a tuků 15.5 Zpracování mléka, výroba mlék. výr. 15.6 Výr. mlýnských a škrobárenských výr. 15.7 Výroba krmiv 15.8 Výroba ostatních potravin. výrobků 15.9 Výroba nápojů

0,657 0,633 0,594 0,459 0,651 0,581 0,555 0,580 0,331

0,664 0,671 0,557 0,529 0,518 0,598 0,499 0,585 0,345

0,676 0,632 0,634 0,451 0,614 0,503 0,479 0,533 0,355

OKEČ 15

0,510

0,507

0,500


115

200 %

%

180

110

160

105

140

100

120

95 90

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 15

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 15




Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2000 - 2008 1400

tis. Kč/zam.

1200 1000 800 600 400 200 ZP

15

15.1

15.2

15.3

15.4

2007

15.5

15.6

15.7

15.8

15.9

2008

Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ

Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do oborové struktury v letech 2007-2008

37


Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do úrovně oborové struktury v letech 2007 2008 ilustruje graf 1.4, který dosažené výsledky porovnává s odvětvím i zpracovatelským průmyslem celkem. Nejlepších výsledků vypočtených z předběžných hodnot dosahuje výroba nápojů (OKEČ 15.9, výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů (OKEČ 15.4) a výroba krmiv (15.7). Hodnoty u těchto oborů za rok 2008 převyšují nejen úroveň odvětví, ale i zpracovatelského průmyslu celkem

1.4. Zahraniční obchod 1.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 1.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

SKP 15

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

3 905,6 247,8 1 756,9 2 418,7 7 800,7 1 147,1 854,1 12 467,4 7 146,7

3 547,2 211,1 1 592,3 1 696,6 5 407,2 1 070,8 819,0 12 657,7 7 400,5

3 068,8 236,2 1 750,4 1 560,2 5 952,1 1 056,2 829,4 15 026,5 7 415,6

4 226,5 360,2 2 056,2 1 682,2 8 068,3 1 258,9 1 161,6 19 973,3 8 782,7

4 903,1 518,4 2 359,0 2 733,9 10 435,5 1 472,0 1 708,5 21 986,9 8 935,4

5 405,8 582,2 2 734,9 3 245,0 12 043,4 1 868,7 1 908,7 21 198,3 10 055,9

6 547,0 661,2 3 001,5 2 4 179,4 15 103,8 2 201,2 2 448,9 22 710,3 12 213,6

7 583,8 766,0 676,3 4 607,9 14 207,0 2 502,1 3 171,2 25 864,1 12 787,8

37 744,9

34 402,3

36 895,5

47 569,9

55 052,7

59 043,0

69 066,8

74 166,0

x

91,1

107,2

128,9

115,7

107,2

117,0

107,4

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

SKP 15

2002

4 631,8 3 160,3 4 587,4 7 088,7 3 135,5 1 998,3 2 234,7 16 835,5 3 972,8

4 2 4 7 3 2 2 16 4

47 645,0 x

meziroční index

980,6 810,6 908,9 038,0 655,4 175,3 327,1 101,4 108,1

2003 5 2 5 7 4 2 2 17 4

2004

2005 631,8 001,9 149,7 233,9 245,1 881,1 077,7 915,5 222,8

2006 14 3 7 7 8 3 3 25 8

164,6 124,3 386,1 592,6 304,6 435,3 123,8 260,0 010,3

2007 16 3 8 7 10 4 3 30 9

900,3 393,6 482,2 412,8 382,7 273,7 613,3 141,1 540,0

2008

724,1 556,7 294,4 360,3 167,3 084,2 291,2 955,1 806,6

9 583,7 2 667,2 5 823,4 8 029,0 5 531,1 2 773,4 3 083,3 21 183,6 6 697,9

12 3 6 7 7 2 3 23 7

18 3 8 9 9 3 4 31 9

139,8 488,9 284,7 481,6 748,4 920,8 020,8 027,4 786,1

48 105,4

52 240,1

65 372,6

73 359,5

80 401,6

94 139,7

97 898,5

101,0

108,6

125,1

112,2

109,6

117,1

104,0

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

SKP 15 Pramen: ČSÚ

38

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-726,2 -2 912,5 -2 830,5 -4 670,0 4 665,2 -851,2 -1 380,6 -4 368,1 3 173,9

-1 433,4 -2 599,5 -3 316,6 -5 341,4 1 751,8 -1 104,5 -1 508,1 -3 443,7 3 292,4

-2 -2 -3 -5 1 -1 -1 -2 2

-5 -2 -3 -6 2 -1 -1 -1 2

-7 -2 -3 -4 3 -1 -1 -1 1

-8 -2 -4 -4 3 -1 -1 -4 2

-9 900,1

-13 703,1

655,3 320,5 544,0 800,1 784,8 028,0 461,8 928,6 609,0

-15 344,6

357,2 307,0 767,2 346,8 537,2 514,5 921,7 210,3 084,8

-17 802,7

728,7 483,5 790,7 500,0 190,4 409,1 369,2 928,6 712,6

-18 306,8

758,8 542,1 651,2 347,6 738,8 566,6 215,1 061,7 045,6

-21 358,6

2007 -10 -2 -5 -3 4 -2 -1 -7 2

2008

353,3 732,4 480,7 233,4 721,1 072,5 164,4 430,8 673,6

-10 556,0 -2 722,9 -5 608,4 -4 873,7 4 458,6 -1 418,7 -849,6 -5 163,3 3 001,7

-25 072,9

-23 732,5


Z tabulky 1.9 je zřejmé, že obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz) s potravinářskými výrobky a nápoji (SKP 15) se za léta 2000 - 2008 více jak zdvojnásobil. Vývoj salda obchodní bilance u této skupiny výrobků se však od roku 2002 až do roku 2007 trvale zhoršoval. V roce 2007 vykázal zápornou hodnotu -25 mld. Kč. V roce 2008 se toto saldo podařilo snížit o cca 1,4 mld. Kč na -23,7 mld. Kč. Příčinou narůstání pasivního salda výrobků SKP 15 je, že v bilanci zahraničního obchodu s těmito výrobky trvale převažuje co do objemu dovoz i když dlouhodobé tempo růstu vývozu je o 8 p.b. vyšší než u dovozu. Z dlouhodobého hlediska se v roce 2008 mírně (o 2,7 p. b.) zlepšil stupeň krytí dovozu vývozem (75,8 %) v porovnání s rokem 2000 (73,1 %). Z makroekonomických podmínek dovoz nepřímo podporovalo dlouhodobé posilování kurzu Kč ke světovým měnám. Vysoká meziroční tempa u dovozu a vývozu u SKP 15 za rok 2007 ve výši cca 17 % se již v roce 2008 neopakovala. Z hodnocení zbožové struktury zahraničního obchodu výrobky SKP 15 vyplývá, že výrazné zhoršení záporného salda v průběhu let 2000 a 2008 nastalo zejména u masa a masných výrobků (v roce 2007 záporné saldo přesáhlo -10 mld. Kč, což pokračovalo i v roce 2008). Zejména jde o dovoz vepřového masa k dalšímu zpracování, drůbeže a dalších masných výrobků. U zpracovaného ovoce a zeleniny roce 2007 záporné saldo přesáhlo -5 mld. Kč a obdobně je tomu i v roce 2008. Také u tzv. ostatních potravinářských výrobků (často jde o vysoce zpracované produkty a potravinářské přípravky), dosahuje záporné saldo cca výše -5 mld. Kč. Z hlediska skladby dovážených potravin je poměrně významný i dovoz biopotravin. S rozšiřováním ekologického zemědělství a rostoucím počtem podniků s výrobou biopotravin by se měla situace postupně zlepšit ve prospěch domácí produkce. Kladné saldo zahraničního obchodu vykazují po celé hodnocené období po roce 2000 trvale pouze mlékárenské výrobky (při strukturálních změnách ve zbožové skladbě těchto výrobků především podle zájmu obchodních partnerů) a také nápoje. Typickými vývozními komoditami této skupiny, a to jak pro země EU, tak i třetí země zůstávají pivo a slad. Pozitivní úlohu zde plní zejména ochranné známky, které jsou zárukou vysoké kvality a jedinečnosti vyvážených výrobků. Dovozní (průměrné) ceny meziročně v roce 2008 vzroslly zejména u sýrů a tvarohů (73,9 Kč/kg), sladu (12,8 Kč/kg), čokolády (78,4 Kč/kg) a těstovin (24,6 Kč/kg) a naopak klesly u cukrovinek bez kakaa (67,6 Kč/kg) a limonád (13,6 (Kč/l). Vývozní (průměrné) ceny meziročně v roce 2008 vzrostly zejména u sýrů a tvarohů (87,1 Kč/kg), sladu (10,4 Kč/kg), čokolády (83,4 Kč/kg) a těstovin (16,0 Kč/kg) a naopak nižší byly zejména u vepřového masa (54,4 Kč/kg), cukrovinek bez kakaa (67,0 Kč/kg), zavařenin (30,0 Kč/kg), limonád (14,6 Kč/l), vína (22,8 Kč/l) a destilátů (145,2 Kč/l). Tendence k narůstání dovozu v roce 2009 (podle výsledků 1. pololetí) se prosazují zvláště u ethylalkoholu nedenaturovaného, vepřového masa, piva a sýrů a tvarohů, pokles je patrný zejména u sladu a zavařenin. Růstové tendence v roce 2009 (podle výsledků 1. pololetí) se ve vývozu prosazují zejména u masa vepřového a sladu a naopak k poklesu docházelo u čokolády a vína. 1.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriální struktuře obchodu potravinářskými výrobky a nápoji (SKP 15) v roce 2008, kterou ilustruje graf 1.5, nedošlo v porovnání s rokem 2007 k výraznějším pohybům. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2008, stejně jako v předchozích letech, bylo pro výrobky SKP 15 Slovensko s 32% podílem (v roce 2007 činil 29 %). Druhé pořadí zaujalo Německo s 18% podílem (zde tento podíl v roce 2007 činil 20 %). Třetí v pořadí je Polsko, jehož podíl se v posledních letech udržuje na 10 %. U ostatních zemí je podíl na vývozu u SKP 15 nižší než 10 % U dovozních teritorií připadl u SKP 15 v roce 2008 největší podíl na Německo s 27 % (s meziročně rostoucím trendem o 2 p. b). Druhé v pořadí je Polsko s 15% podílem (meziroční změna nenastala) a třetí je Slovensko, jehož podíl klesl na 9 %. Podíl ostatních zemí v grafu 1.5 jmenovitě neuvedených se v posledních letech nemění a setrvává na 25 %. Rozhodujícím vývozním i dovozním teritoriem zůstává trh EU, který bude pro potravinářské výrobky a nápoje hlavním trhem i nadále.

39

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2008

Německo 18 %

Slovensko 32 %

Polsko 10 % Ostatní 20 %

Maďarsko 6% Rakousko 5% V. Británie a S. Irsko 4%

Francie 2 % Itálie 3%

Dovozní teritoria v roce 2008 Polsko 15 %

Německo 27 %

Slovensko 9%

Ostatní 25 %

Francie 4%

Rakousko 6% Itálie 5% Nizozemsko 5% Maďarsko 5%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2008 - SKP 15

1.5. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice do odvětví OKEČ 15, uváděné v tabulce 1.10, vykazují po roce 2000 vzestupný trend. Poměrně strmý vzestup přílivu těchto investic byl zaznamenán v roce 2007. Jak ukazuje graf 1.6, je tento odvětvový trend obdobný jako u celého zpracovatelského průmyslu. U tuzemských investic za OKEČ 15 v zahraničí (odliv) bylo vrcholu dosaženo v roce 2004, tj. v době vstupu ČR do EU a v následujících letech nastal kolísavý vývoj. Obdobný vývoj jako u OKEČ 15 byl ČNB vykázán i u zpracovatelského průmyslu celkem. Tabulka 1.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 15 (v mil. CZK) Příliv Odliv Pramen: ČNB

40

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005 k 31. 12. 2006 k 31. 12. 2008 36 374,5 704,0

40 359,5 539,9

44 126,2 959,7

45 334,7 1 286,2

46 123,3 113,0

46 512,3 850,5

55 701,1 349,5

Výroba potravinářských výrobků a nápojů 620

250 %

%

210

520 420 320

170

220 130

120 20

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Přímé zahraniční investice OKEČ 15

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 15

Přímé zahraniční investice ZP


Pramen: ČNB

Graf 1.6 Přímé zahraniční investice

1.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů zůstává významným segmentem zpracovatelského průmyslu v ČR. Na oborové struktuře zpracovatelského průmyslu celkem se toto odvětví svými produkčními ukazateli (tržby, přidaná hodnota) podílí zhruba 9 %. Potravinářství má poměrně širokou oborovou výrobní strukturu, která je tvořena relativně rozsáhlou firemní bází, v níž převažují malé a střední podniky (MSP) a významně se podílí na zaměstnanosti ve všech krajích ČR. MSP, ale i velké firmy mohou, při splnění stanovených podmínek využít různé podpůrné programy, které přispívají k modernizaci a vyšší konkurenceschopnosti tohoto odvětví. Konkurenceschopnost odvětví OKEČ 15 je potřeba i nadále posilovat. Na jedné straně se na domácí trh budou prosazovat agrární země, které budou vyrábět potraviny z agrárních komodit vyrobených za nízkých nákladů (např. Polsko) a budou konkurovat cenou. Na druhé straně to budou průmyslově vyspělé země (např. Německo), které nabízí velké šarže výrobků k dalšímu zpracování (např. výrobní masa) a stále více výrobků odpovídajících moderním trendům (wellness, convenience aj.) včetně biopotravin. Výrazné změny v obchodní výměně ve zbožové skupině potravin a nápojů v posledním období nenastaly, ale zbožové sortimentní a cenové změny spojené s řadou vlivů, včetně světového trhu neustále probíhají. Celkové záporné saldo zahraničního obchodu u SKP 15 se však v roce 2008 mírně snížilo. K prioritám národní i evropské politiky v oblasti potravin patří jejich bezpečnost (food safety), jejíž zajištění a kontrola je vymezena především potravinovou a veterinární legislativou, o níž se opírají národní i evropské úřady a instituce. Perspektiva hodnoceného odvětví v ČR - v evropském kontextu, se nutně musí zakládat na zvyšování jeho konkurenceschopnosti, ale i celého dodavatelského řetězce včetně zemědělství, prostřednictvím zvyšování kvality a přidané hodnoty produkce. Je žádoucí také plně využít jedinečných produktů, které splňují podmínky ochrany v EU (CHOP, CHZO, ZTS) i výrobků, které nesou národní značku KLASA, ale také výrobků regionálních značek či dalších značkových potravin. I tuto produkci je nutno podpořit moderními marketingovými nástroji, včetně využívání a rozšiřování firemních zákaznických center. Hodnocené odvětví patřilo, podle provedených zjištění (ČSÚ 2006), k nadprůměrným z hlediska podílu inovujících ekonomických subjektů podnikatelského sektoru v ČR, a to jak u inovací produktů, tak procesů. Současně však regionální potraviny vyrobené podle starých receptur a některé další výjimečné agrární produkty mohou přispívat i v budoucnu k udržení národního kulturního dědictví.

41

Výroba textilií a textilních výrobků

VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB

2. Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby textilií a textilních výrobků se podle použité technologie a druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, lnářskou, vlnařskou a pletařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a konfekční zpracování textilu. Výroba textilií a textilních výrobků patří k proexportně orientovaným odvětvím. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou textilní výrobky zařazeny v oddílu 17 Výroba textilií a textilních výrobků, který tvoří následující pododdíly (obory): z z z z z z z

17.1 - úprava a spřádání textilních vláken; 17.2 - tkaní textilií; 17.3 - konečná úprava textilií; 17.4 - výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů; 17.5 - výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů; 17.6 - výroba pletených a háčkovaných materiálů; 17.7 - výroba pletených a háčkovaných výrobků.

Specifickým rysem jednotlivých výrobních oborů textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována prostřednictvím zušlechťovacího styku. Podíl výše uvedených oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) odvětví OKEČ 17 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách za prodej VV a S měl v roce 2008, stejně jako v roce 2007, obor 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů. Ten zahrnuje i výrobu technických textilií, která patří k perspektivním oborům textilní výroby a jeho podíl se od roku 2000

17.5 Ostatní textilní výroba 37 %

17.4 Výroba textilní konfekce 9% 17.3 Konečná úprava textilií 3%

17.6 Výroba pletených materiálů 1%

17.7 Výroba pletených výrobků 3% 17.1 Úprava a spřádání vláken 15 %

17.2 Tkaní textilií 32 %


Graf 2.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008

43


zvyšuje. Za ním následuje obor 17.2 tkaní textilií a obor 17.1 úprava a spřádání textilních vláken. Obor 17.1, na rozdíl od oboru 17.2, patří spíše k útlumovým vzhledem k uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz levnějších hotových přízí ze třetích zemí, zejména asijských. Od roku 2009 byla nahrazena OKEČ novou klasifikací CZ-NACE, podle které výroba textilií a textilních výrobků je pod kódem 13 (výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin pod kódem 14). Došlo i ke změně struktury číselníků např. punčochové výrobky, které spadaly pod textilní výrobu jsou od roku 2009 nově zařazeny do oděvní výroby apod.

2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2008 se odvětví textilního průmyslu podílelo tržbami za prodej VV a S 1,3 % na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, 1,7 % na přidané hodnotě a 2,7 % na počtu zaměstnanců. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2008 trvale klesají. Příčinou je vysoká konkurence na světových trzích, která po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO ještě zesílila. Způsobuje to nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, a má za následek přesun výroby a odliv práce ve mzdě dále na východ - do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Globální hospodářská recese tento proces dále urychlila. Textilní průmysl, stejně jako oděvní, však i nadále zůstává zdrojem zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí textilní výroby (kraje Jihomoravský, Královéhradecký, Pardubický a další).

2.3. Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobců v jednotlivých skupinách výrobků SKP 17 v letech 2000 až 2008 zachycuje tabulka 2.1. Roční cenový index textilních výrobců kolísá a pohybuje se v intervalu od 95,5 % do 101,9 %. V roce 2008 se cenový index jednotlivých výrobců výrobkových oborů vyvíjel nerovnoměrně. Pokles byl zaznamenán u dvou skupin výrobků 17.1 textilní vlákna a příze a 17.7 pletené a háčkované výrobky, zatímco obor 17.2 textilní tkaniny nevykázal změnu cenového indexu. U zbývajících dvou skupin textilních výrobků došlo k mírnému nárůstu, pod úrovní inflace. Tento vývoj je odrazem silné konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze třetích zemí (Čína, Indie, Pakistán a další). Cenové indexy jsou dále ovlivňovány kursovými vlivy, posilující koruna zlevňuje dovozy. Za období 01-06/2009 došlo k mírnému nárůstu cenového indexu SKP 17 na 100,3 % oproti stejnému období minulého roku. Tabulka 2.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7


44

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

99,2 105,0 x 100,4 100,4 100,7 101,1

93,4 95,9 x 103,2 99,1 100,3 101,0

99,7 97,7 x 95,6 99,3 99,1 102,4

98,9 100,9 x 100,7 100,4 100,6 102,4

91,2 99,2 x 100,4 99,7 100,8 99,2

99,4 99,4 x 101,8 101,1 100,2 103,6

100,9 100,1 x 100,7 99,6 x 96,4

95,5 100,0 x 101,9 100,3 x 99,8

101,9

97,5

98,6

100,5

98,0

100,5

99,9

99,9


2.3.2. Základní produkční charakteristiky Oproti předcházejícím studiím, v souvislosti se změnou metodiky, která je podrobněji vysvětlena v úvodní kapitole, se snížily hodnoty produkčních charakteristik za léta 2006 - 2008 a jsou uvedeny v tabulce 2.2 až 2.6 a grafu 2.2. Tržby za prodej VV a S v b.c. v odvětví OKEČ 17 ve sledovaném období vykázaly pokles. Ve srovnání s rokem 2006 se v roce 2008 snížily o 14,0 %, meziročně proti roku 2007 o 13,9 %. V roce 2008 největší pokles o více než 27 % zaznamenala výroba konfekčních textilních výrobků OKEČ 17.4 a výroba pletených a háčkovaných výrobků OKEČ 17.7 o cca 21 %. Naopak tržby v úpravě a spřádání textilních vláken OKEČ 17.1 a konečné úpravě textilií OKEČ 17.3 se snížily v tomto období pouze o cca 5 %. Tento nepříznivý vývoj pokračuje i v roce 2009. Za období leden až květen 2009 organizace s 50 a více pracovníky odvětví CZ-NACE 13 (dříve OKEČ 17) ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 zaznamenaly pokles tržeb v b.c. o více než 19 %. Z toho největší snížení vykázala výroba pletených a háčkovaných materiálů CZ-NACE 13.19 o cca 28 % a úprava a spřádání textilních vláken CZ-NACE 13.10 o cca 27 %, výroba technických a průmyslových textilií CZ-NACE 13.96 rovněž poklesla a sice o cca 26 %. Naopak tržby ve výrobě netkaných textilií a výrobků z nich CZ-NACE 13.95 za toto období vzrostly o více než 21 %. Negativně se na výsledcích odvětví v roce 2008 projevila silná koruna, a to i přes její oslabování ve druhé polovině roku. Dále to byly rostoucí náklady např. na energie, mzdy apod. a závěrem roku i opatrnost při nákupech velkých obchodních firem vyvolaná negativním očekáváním nastupující krize na finančních trzích. Navíc v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy tak ztrácejí odběratele. Pokles celkových nových zakázek ve výrobě textilií a textilních výrobků v roce 2008 meziročně činil 16,2 %, z toho ze zahraničí 19,4 % a domácích zakázek o 9 %, a trend omezování zakázek pokračuje i v roce 2009. Vývoj tržeb odvětví OKEČ 17 významně ovlivňují obory zaměřené na výrobu zboží pro průmyslové a technické užití tj. výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Současná krize táhne dolů i tuto část odvětví, jehož konjunktura vyrovnávala pokles tradičního textilu z důvodu vysoké konkurence asijských výrobců. Přestože tržby technických textilií OKEČ 17.5 v roce 2008, oproti roku 2007, klesly o 10,2 % a za období leden - květen 2009 v organizacích s 50 a více pracovníky o cca 26 % v důsledku recese, zejména v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví, patří výroba technických textilií (včetně netkaných) nadále k perspektivním oborům textilní výroby nejen v ČR, ale i v EU. Technické textilie nejsou určeny jen pro automobilový průmysl, stavebnictví a zdravotnictví. Na mezinárodních veletrzích již bylo definováno 12 kategorií technických textilií podle účelu jejich použití. Technické textilie patří mezi inovační sektory a jsou napojeny na high-tech výrobky (např. inteligentní textilie a oděvy se zabudovanou elektronikou, samočistící textilie, využití nanovláken pro různé typy filtrů, výrobků ke krytí a hojení ran, náhrad orgánů člověka, jako ochranná vrstva v outdoorovém oblečení apod.). U technických textilií zatím není takový tlak na ceny, protože zboží nejde na pult, ale je určeno k dalšímu průmyslovému využití, není také tak vysoký podíl ruční práce a tudíž nejsou pod extrémním tlakem asijské konkurence. I přes současný nepříznivý vývoj odvětví existují firmy, které dosahují dobrých ekonomických výsledků. V žebříčku největších textilních výrobců v České republice za rok 2008 (jejichž roční tržby přesáhly 250 mil. Kč), který zpracovává časopis TextilŽurnál ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu se umístilo 24 firem (v roce 2007 to bylo 29 firem). V popředí žebříčku největších textilek v České republice se tradičně objevují podniky produkující technické textilie. První místo obsadila společnost Juta a.s., Dvůr Králové nad Labem, jejíž tržby stagnovaly na úrovni roku 2007. Na druhé místo se zařadila společnost Pegas Nonwovens s.r.o., Znojmo vyrábějící netkané textilie na dětské pleny a dámskou hygienu. S akciemi této společnosti se obchoduje na Pražské burze cenných papírů. Třetí skončila Kordárna a.s. Velká nad Veličkou, zaměřená na výrobu kordových textilií pro pneumatiky, dopravní pásy a geotextilie. Na dalších místech se umístila Nová Mosilana a.s., Brno s oděvními vlnařskými textiliemi a Veba, textilní závody a.s., Broumov specializující se na výrobu ložního prádla a afrických brokátů, jejíž tržby se zvýšily v roce 2008 o více než 15 %. Z žebříčku proti roku 2007 vypadlo šest firem (mj. Slezan, Textonnia Czech, Loana či Lanatex). Přibyla společnost Mehler Texnologies s.r.o. Lomnice nad Popelkou, výrobce technického textilu. Devatenáct firem ohlásilo nižší tržby než v roce 2007. Účetní přidaná hodnota v b.c. v roce 2008 poklesla proti minulému roku o cca 16 %, což souvisí se snižováním výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. Dalším z vlivů je i podíl práce ve mzdě na vývozu, která na účetní přidané hodnotě participuje minimálně a od roku 2001 má klesající tendenci. V roce 2007 podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu činil 17,3 %, v roce 2008 to bylo 15,9 %. Hlavním důvodem 45


je odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími výrobními náklady. Výrobní podniky však nejsou schopny plně nahradit práci ve mzdě na vývozu vlastní výrobou s vyšší přidanou hodnotou, což dokládá zmíněný pokles zakázek, navíc ovlivněný globální krizí. Za příznivý vliv lze označit růst účetní přidané hodnoty na pracovníka. Hodnota tohoto ukazatele však patří mezi nejnižší v rámci zpracovatelského průmyslu. Růst účetní přidané hodnoty je ovlivněn nejen poklesem počtu pracovníků v textilním průmyslu, ale i probíhající restrukturalizací. Tabulka 2.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

17.1 Úprava a spřádání text. vláken 17.2 Tkaní textilií 17.3 Konečná úprava textilií 17.4 Výroba konfek. textilních výr. 17.5 Výroba ostatních textilních výr. 17.6 Výroba plet. a háčk. materiálů 17.7 Výroba plet a háčkov. výrobků

6 669 967 17 205 247 1 858 678 5 569 686 16 358 353 501 421 1 997 431

6 880 803 16 687 471 1 498 458 4 986 964 17 643 071 572 587 1 814 580

6 13 1 3 15

OKEČ 17

50 160 783

50 083 934

43 116 211

x

99,8

86,1

meziroční index

2008* 535 761 429 624 841 497 1 426

496 061 202 585 486 873 507


Tabulka 2.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 17.1 Úprava a spřádání text. vláken 17.2 Tkaní textilií 17.3 Konečná úprava textilií 17.4 Výroba konfek. textilních výr. 17.5 Výroba ostatních textilních výr. 17.6 Výroba plet. a háčk. materiálů 17.7 Výroba plet a háčkov. výrobků OKEČ 17

2006 1 784 4 758 494 1 806 4 855 153 823

2007

2008*

428 178 262 433 704 190 812

2 016 595 4 524 812 466 437 1 796 305 5 206 471 194 517 755 295

2 144 740 3 582 542 425 946 1 513 351 4 173 443 187 650 552 382

14 676 007

14 960 432

12 580 055

x

101,9

84,1


Tabulka 2.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob)

2006

2007


5 14 2 7 8

4 12 1 6 9

524 641 883 258 334 532 3 066

632 475 474 545 469 495 2 337

OKEČ 17

41 192

38 238

31 426

x

92,8

82,2

meziroční index

085 141 293 085 710 416 3 462

2008* 3 9 1 5 8


Zaměstnanost v odvětví se od roku 2000 trvale snižuje a trend poklesu počtu zaměstnanců bude pokračovat i nadále. Dokládají to údaje za leden až květen 2009, kde se v organizacích s 50 a více zaměstnanci ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 snížil počet zaměstnanců o cca 22 %, z toho největší pokles cca o 30 % zaznamenaly obory tkaní textilií a konečná úprava textilií. Nejvyšší počet 46


osob zaměstnávají obory 17.2 tkaní textilií, 17.5 výroba ostatních textilních výrobků a 17.4 výroba konfekčních textilních výrobků. Snižování zaměstnanosti je dáno požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesuny výroby, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Celkové náklady v běžných cenách v odvětví OKEČ 17 v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 klesly o téměř 12 %. Vývoj byl ovlivněn poklesem výroby, tržeb a zaměstnanosti, restrukturalizací a modernizací výroby, ale také zvýšením cen vstupů, především energií, technologických médií (vody) a růstem mezd. 115

190

%

%

100

160

85 130

70 100

55 40

70

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

Počet zaměstnaných osob OKEČ 17



Tržby za VV a S ZP

170 %

150 130 110 90 70 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 17 Účetní přidaná hodnota ZP


Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 2.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

Úprava a spřádání text. vláken Tkaní textilií Konečná úprava textilií Výroba konfek. textilních výr. Výroba ostatních textilních výr. Výroba plet. a háčk. materiálů Výroba plet a háčkov. výrobků


2006

2007

2008*

7 21 2 6 22

565 169 176 499 362 045 433 137 521 097 546 819 2 494 182

7 884 707 19 911 090 2 107 313 5 695 325 23 685 696 652 087 2 287 326

7 971 003 15 798 265 1 959 944 3 540 858 23 246 714 565 324 1 844 958

63 098 948

62 223 544

54 927 068

x

98,6

88,3


Z hlediska struktury nákladů v textilním průmyslu tvoří cca 60 % výkonová spotřeba. Osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2008 meziročně klesly o 2,5 %. Pokles však není úměrný snížení zaměstnanosti, kde meziroční index 2008/2007 činí 82,2 %. Na tomto vývoji se podílel především růst mezd, které v organizacích s 20 a více pracovníky v roce 2008 meziročně vzrostly o 7,2 %. Přestože 47


osobní náklady na pracovníka rostou, vykazuje textilní průmysl (hned za průmyslem oděvním) nejnižší mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v odvětví textilního průmyslu dosáhla v roce 2008 u organizací s 20 a více pracovníky 16 043 Kč, což je pouze cca 72 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR. Za období leden až květen 2009 u organizací s 50 a více pracovníky se průměrná mzda v textilním průmyslu zvýšila o 5,4 %. Tabulka 2.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


1 269 809 3 325 326 516 054 1 463 389 2 252 216 99 783 728 285

1 292 828 3 169 045 448 000 1 363 588 2 591 855 133 439 673 325

1 276 640 2 931 799 415 944 1 363 528 2 692 014 130 019 617 819

OKEČ 17

9 654 862

9 672 080

9 427 763

x

100,2

97,5


2.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů produktivity práce charakterizují tabulky 2.7 a 2.8 a grafy 2.3 a 2.4. Z vývoje produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2006 - 2008 v odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 je zřejmá vzestupná tendence. Za toto období vzrostla produktivita práce v textilním průmyslu v běžných cenách o více než 12 %. Od roku 2002 je nejvyšší produktivita dosahována v oboru OKEČ 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, což koresponduje s rozvojem sofistikovaných výrob a modernizací strojního zařízení vyrábějící technické textilie. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v roce 2008, stejně jako v roce 2007, však v textilním průmyslu představovala pouze cca 63 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


350,9 336,5 215,6 255,0 557,5 368,2 238,0

445,8 357,9 247,7 287,0 557,8 365,6 246,3

590,5 378,1 289,0 272,9 492,8 379,1 236,4

OKEČ 17

356,3

391,2

400,3

x

109,8

102,3


Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě se v roce 2008 vyvíjel nepříznivě ve všech oborech, kromě oboru 17.1, a vykázal růst za celé odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 oproti roku 2007 téměř o 16 %. Je to dáno především nedostatečným využitím výrobních kapacit z důvodu poklesu zakázek, zejména od odběratelů z automobilového průmyslu a stavebnictví, kteří byli krizí a poklesem zahraniční poptávky nejvíce postiženi. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě dosažený v roce 2008 v odvětví výroby textilií a textilních výrobků převyšoval průměr zpracovatelského průmyslu o více než 23 %. 48

Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*


0,712 0,699 1,044 0,810 0,464 0,651 0,884

0,641 0,700 0,960 0,759 0,498 0,686 0,891

0,595 0,818 0,977 0,901 0,645 0,693 1,118

OKEČ 17

0,658

0,647

0,749


125

190 %

%

170

118

150

111

130

104

110

97 90

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*


Produktivita práce z účetní PH OKEČ 17 Produktivita práce z účetní PH ZP



Graf 2.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2000 - 2008

tis. Kč/zam.

700

600

500

400

300

200 ZP

17

17.1

17.2

17.3

2007

17.4

17.5

17.6

17.7

2008

Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota; Pramen: ČSÚ

Graf 2.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do oborové struktury v letech 2007/2008

49


2.4. Zahraniční obchod 2.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 2.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

SKP 17

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

8 050,9 19 034,8 x 10 610,0 10 690,9 1 492,9 2 630,4

7 397,6 16 739,7 x 9 808,7 9 605,7 1 073,1 2 032,7

7 994,0 16 488,3 x 10 611,1 10 554,9 1 167,8 1 981,9

9 085,2 17 461,1 x 10 405,5 11 458,9 1 095,4 3 759,2

8 293,9 17 294,9 x 405,0 12 427,1 1 036,2 4 046,4

8 316,3 17 105,5 x 9 509,6 13 552,0 1 048,8 2 833,8

8 385,1 17 096,0 x 9 318,0 14 784,7 1 427,6 3 285,8

7 502,3 14 787,9 x 8 167,0 14 766,7 1 532,9 2 653,6

52 509,9

46 657,5

48 797,9

53 265,2

52 503,5

52 365,9

54 297,2

49 410,3

x

88,9

104,6

109,2

98,6

99,7

103,7

91,0

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

SKP 17

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

7 484,7 13 870,9 x 3 078,7 15 518,8 3 497,3 2 515,1

6 943,8 11 841,4 x 3 566,7 16 728,0 2 986,4 2 381,2

6 827,8 11 102,1 x 3 758,7 17 370,6 2 904,8 2 333,6

7 171,5 11 408,4 x 5 341,6 18 703,9 2 583,6 4 676,9

6 552,1 10 938,9 x 5 304,4 18 653,3 2 207,2 4 695,5

6 673,7 10 689,6 x 5 627,4 19 462,6 2 331,8 3 940,1

6 891,1 10 625,7 x 084,1 20 369,5 2 343,2 4 187,2

5 969,1 8 620,4 x 5 896,6 18 810,1 1 986,2 4 686,4

45 965,6

44 447,6

44 297,6

49 885,9

48 351,4

48 725,2

50 500,7

45 968,9

x

96,7

99,7

112,6

96,9

00,8

103,6

91,0

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

SKP 17

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

566,2 5 163,9 x 7 531,3 -4 827,9 -2 004,4 115,3

453,8 4 898,3 x 6 242,0 -7 122,3 -1 913,3 -348,5

1 166,2 5 386,2 x 6 852,4 -6 815,7 -1 737,0 -351,7

1 913,7 6 052,7 x 5 063,9 -7 245,0 -1 488,2 -917,7

1 741,8 6 356,0 x 4 100,6 -6 226,2 -1 171,0 -649,1

1 642,6 6 415,9 x 882,2 -5 910,6 -1 283,0 -1 106,3

1 494,0 6 470,3 x 3 233,9 -5 584,8 -915,6 -901,4

1 533,2 6 167,5 x 2 270,4 -4 043,4 -453,3 -2 032,8

6 544,3

2 209,9

4 500,3

3 379,3

4 152,1

3 640,7

3 796,5

3 441,4

Pramen: ČSÚ

Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky SKP 17 v letech 2001 až 2008, uvedený v tabulce 2.9, zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz textilních výrobků v časové řadě 2001 až 2008 vykazuje kolísavý průběh. Vývoz textilních výrobků v roce 2001 oproti roku 2000 vzrostl o 9,5 %, zatímco v dalším roce zaznamenal meziroční pokles o 11,1 %. Tento stav byl způsoben především kursovými vlivy a recesí na trhu EU. Po mírném oživení v roce 2003 dosáhl vývoz v roce 2004 úrovně vývozu v roce 2001, k čemuž přispělo zjednodušení obchodu s členskými zeměmi po vstupu ČR do EU. Pokles vývozu v letech 2005 a 2006 byl ovlivněn liberalizací obchodu po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k 31.12.2004, kdy došlo ke zostření konkurence na světových trzích, ale i kursovými vlivy. V roce 2008 se hodnota vývozu meziročně snížila o 9 %. Z toho největší pokles byl zaznamenán u skupiny výrobků SKP 17.2 tkané textilie o 13,5 %, na jejichž trzích je velmi silná asijská konkurence. Naopak vývoz ve skupině výrobků SKP 17.5 ostatní textilní výrobky, kam spadají technické textilie, zůstal prakticky na úrovni roku 2007. Největší zastoupení na vývozu mají právě výše zmiňované skupiny výrobků SKP 17.2 a 17.5. Přímý vývoz v roce 2008 meziročně klesl, stejně jako celkový vývoz, a to o 9 % na 38,6 mld. Kč. Podíl přímého vývozu na celkovém vývozu v roce 2008 činil 78 %. Přitom dochází ke změně struktury vývozu 50


textilního zboží, ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou, technických textilií a náročnějších výrobků určených také pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice např. oblast vlnařské výroby nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (např. netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí, textilie pneumatikové, kordové atd.). Naopak klesá podíl vývozu výrobků standardního charakteru. Za období leden až červen 2009 ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 došlo k dalšímu poklesu celkového vývozu textilních výrobků o cca 19 %, z toho ve skupině SKP 17.2 o 18,6 %, v SKP 17.5 o 17,2 % a ve skupině SKP 17.1 o 32,8 %. Za hlavní důvody tohoto vývoje lze považovat omezení zakázek a kursové vlivy. Nové zakázky za leden až červen 2009 klesly o 12,8 %, z toho ze zahraničí o 13,6 %. Celkové dovozy textilních výrobků ve sledovaném období vykázaly nejvyšší hodnotu v roce 2007 a meziročně vzrostly o 3,7 %, ve srovnání s rokem 2001 pak o 3,4 %. V roce 2008 celkové dovozy vykázaly oproti roku 2007 pokles o 9 %. Přímé dovozy se v roce 2008 rovněž meziročně snížily o 9,1 % a jejich podíl na celkových dovozech výrobků SKP 18 činil 76,1 %, přičemž převládaly dovozy z EU-27. Zde se jedná o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí se jedná zejména o standardní výrobky pro přímou i výrobní spotřebu. Za období leden až červen 2009 se celkový dovoz textilních výrobků SKP 17 meziročně snížil o 20,7 %, z toho v hlavních dovozních skupinách SKP 17.1 o 26,2 %, SKP 17.2 o 26,2 % a SKP 17.5 o 22 %. Saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky bylo v roce 2008 aktivní částkou 3,4 mld. Kč, oproti roku 2007 však představuje snížení o 9,4 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují výropbky SKP 17.5, SKP 17.6 a SKP 17.7. V těchto skupinách výrobků se dováží zejména výrobky, jejichž výroba byla v ČR utlumena, nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. Za leden až červen 2009 zahraniční obchod s textilními výrobky vykázal záporné saldo ve výši 2,4 mld Kč. V textilním průmyslu, stejně jako v průmyslu oděvním, tvoří významnou část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu od roku 2001 vykazuje pokles, v roce 2007 činil 17,3 %, v roce 2008 to bylo jen 15,9 % (v oděvním průmyslu 18,5 %). Příčinou je pokračující odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezování zakázek. V příštích letech lze předpokládat další pokles mzdové práce na vývozu. 2.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu (vývoz a dovoz) v roce 2008 s textilními výrobky zachycuje graf 2.5. V posledních letech je struktura vcelku stabilní, mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímají země EU-27. V roce 2008 podíl vývozu do EU na celkovém vývozu textilu činil cca 87 %. Největším obchodním partnerem v obchodu s textilními výrobky bylo v roce 2008 Německo, s nímž obrat dosáhl 30,4 mld. Kč. Dodávky na německý trh činily cca 15,7 mld Kč tj. celkem 32 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Podíl Německa na celkových dovozech i vývozech se oproti roku 2007 snížil o 2 %. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2008 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 5,1 mld. Kč. Na dalším místě figuruje Slovensko, kam bylo v roce 2008 umístěno 9 % textilních výrobků a Polsko se 6 %. Podíl Itálie a Polska se zvýšil oproti roku 2007 o 1 %. Mezi nejvýznamnější vývozní skupiny textilních výrobků podle položek celního sazebníku v roce 2008 patřily: z z z z z z

HS 5603 - textilie netkané, též impregnované, povrstvené, laminované aj., HS 5208 - tkaniny bavlněné nad 85 % bavlny, do 200 g.m-2, HS 5105 - vlna, chlupy zvířecí jemné, hrubé mykané, česané, HS 5407 - tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken, HS 6302 - prádlo ložní, stolní, toaletní, kuchyňské, HS 5902 - textilie kordové pneumatikové z vysokopevnostních nití.

U těchto vývozních skupin je patrné vysoké zastoupení výrobků pro technické aplikace, další část výrobků je určena pro konfekční zpracování a spotřebu domácností. U bavlnářských textilií se jedná především o jemné pestře tkané tkaniny. Největším dodavatelem textilních výrobků do České republiky zůstalo v roce 2008 Německo, odkud 51


jsme dovezli zboží za více než 14,7 mld. Kč tj. 32 % z celkového objemu dovozu textilu. Podíl dovozu z Německa se meziročně snížil o 2 %. Druhým největším dovozcem byla stejně jako v roce 2007 Itálie, která dodala do ČR zboží za 4,9 mld Kč a na dalších místech figurují Čína s 9 % a Belgie s 6 % podíly na celkových dovozech. Podíl Číny se v roce 2008 navýšil oproti roku 2007 o 3 %. Mezi dovozci ze třetích zemí se vedle Číny prosazuje i Turecko a Indie jejichž podíl na celkových dovozech textilních výrobků do ČR činil v roce 2008 dohromady 5,4 %. Vývozní teritoria v roce 2008

Slovensko 9% Itálie 10 %

Francie Polsko 4% 6%

Rakousko 4%

Nizozemí 4% V. Británie a S. Irsko 3%

Ostatní 28 % Německo 32 %


Itálie 11 %

Německo 3%

Čína 9%

Belgie 6%

Polsko 3%

Rakousko 5% Francie 3% V. Británie a S. Irsko 3%

Ostatní 29 %



2.5. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 až 2007 zachycuje tabulka 2.10 a graf 2.6. Z tabulky je patrné, že stav přímých zahraničních investic v odvětví textilního průmyslu k 31.12. 2007 činil 11,4 mld Kč, což je 1,5 % z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Meziročně se zvýšily o více než 35 % a ve sledovaném období 2001 až 2007 vykázaly nejvyšší hodnotu. Na tuzemských investicích zpracovatelského průmyslu v zahraničí se odvětví v roce 2007 podílelo 1,1 %. Hmotné investice celkem v roce 2008 činily v odvětví OKEČ 17 cca 3,2 mld. Kč, z toho do strojů a zařízení cca 1,8 mld. Kč a proti roku 2007 se zvýšily o 10,8 %, stále však jsou nedostatečné pro potřeby restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Největší objem investic v roce 2008, stejně jako v roce 2007, směřoval do oborů OKEČ 17.5 a 17.2. V posledních letech bylo v textilním průmyslu realizováno několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu (např. Technolen technický textil a.s., Tessitura Monti Cekia s.r.o., Nejdecká česárna vlny a.s., Fibertex a.s., Nová Mosilana a.s., Pegas Nonwovens s.r.o., Mehler Engineered Textile a.s. aj.), ale i u domácích investorů (např. Veba textilní závody a.s., Juta a.s.). Přesto je investiční aktivita v českém textilním průmyslu v porovnání s investiční aktivitou v zemích EU nízká. 52


Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku v odvětví textilního průmyslu v roce 2007 činila 68,6 %. Nejvyšší odepsanost hmotného majetku byla v pletařském průmyslu (78,2 %), nejnižší ve lnářském průmyslu (62,4 %) a vlnařském průmyslu (64,9 %) a byla pod průměrem odepsanosti strojního zařízení v textilním průmyslu. Dle technologického členění byla nejnižší odepsanost dlouhodobého hmotného majetku 59,6 % ve výrobě netkaných textilií lnářského průmyslu, nejvyšší ve lnářských přádelnách 92,5 %. Rovněž výdaje vynaložené na vývoj a výzkum jsou v odvětví na velmi nízké úrovni. V roce 2007 dosáhly pouze 197 mil. Kč a v porovnání s rokem 2006 klesly o cca 8 %. V odvětví jsou pouze čtyři společnosti orientovány na výzkum a inovace v textilním průmyslu (VÚB a.s. Ústí nad Orlicí, INOTEX, s.r.o. Dvůr Králové nad Labem, SPOLSIN, s.r.o. Česká Třebová a Technická univerzita v Liberci). Odvětví textilního průmyslu zatěžuje životní prostředí minimálně, neboť v rámci modernizace jsou zaváděny výrobní technologie šetrné k životnímu prostředí. Z analýzy výdajů na ochranu životního prostředí (podle údajů Rezortního statistického zjišťování) vyplývá, že v roce 2007 v textilních organizacích s 20 a více zaměstnanci celkové výdaje na ochranu životního prostředí činily 147,7 mil. Kč, z toho cca 72 % bylo určeno na běžné výdaje na ochranu životního prostředí, nikoliv na investice. Nejvyšší výdaje na ochranu životního prostředí na zaměstnance v roce 2007 činily 11,7 tis. Kč a to ve vlnařském průmyslu. Odpady celkem v roce 2007 u organizací s 20 a více zaměstnanci vzrostly o 17,5 %. Podíl vratných odpadů zpracovaných ve vlastní produkci se meziročně zvýšil o 11,8 %. Odpady k fyzické likvidaci činily necelých 30 % z celkových odpadů textilního průmyslu. Tabulka 2.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 17 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 10 479,4 49,9

10 827,3 124,7

10 521,8 75,6

10 251,2 118,6

8 824,6 137,3

8 432,9 155,7

11 414,0 221,3

Pramen: ČNB

260 %

600 %

230

500

200

400

170

300

140

200

110

100 0

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


2.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Textilní a oděvní průmysl v ČR, ale i v celé EU se v současné době nachází ve složité situaci, vzhledem k tomu, že textilní i oděvní firmy se řadí mezi obory zpracovatelského průmyslu, které zpravidla bývají ekonomickou krizí více ohroženy. Svědčí o tom i vývoj indexů průmyslové produkce výrobců textilních a oděvních výrobků v EU-27 a vybraných státech EU, včetně ČR, který v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vykázal změny v %, uvedené v tabulce 2.11. Textilní a oděvní průmysl ČR patří mezi tradiční odvětví zpracovatelského průmyslu, nezaniká, ale prodělává další etapu restrukturalizace a modernizace výroby, jejímž výsledkem by měla být vyšší konkurenceschopnost a rostoucí specializace na produkci zboží s vysokou přidanou hodnotou. 53

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.11 Vývoj indexů 2007/2008 výrobců textilních a oděvních výrobků v EU-27 a vybraných státech EU Země

Textilní výroba

Textilní a oděvní výroba

Francie Německo Itálie Polsko Španělsko UK Rakousko Litva

-11,30 -5,22 -12,24 -9,00 -17,15 -0,48 -9,03 -20,43

-13,43 -8,61 -2,04 -7,06 -12,58 +1,06 -11,09 -17,17

ČR

-16,00

-14,30

-9,70

-6,62

EU 27

Pramen: Evropská komise - Výbor 133 Textil

Světový trh s textilními a oděvními výrobky se vyznačuje značnými konkurenčními tlaky, zejména ze strany třetích zemí (Čína, Indie, Pakistán, aj.), které po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení (WTO) k 31.12.2004 ještě více zesílily. Dopad liberalizace obchodu významnou měrou přispěl ke zrychlení negativního vývoje v tomto odvětví, ale nebyl určující. Mezi další klíčové faktory, které mají negativní dopad na textilní a oděvní průmysl patří: z z z z z

dlouhodobé zpevňování kursu koruny, růst nákladů na energie, technologická média (voda) a dopravu, růst mzdových a personálních nákladů, současná hospodářská krize, která má vliv na pokles zakázek, uzavřenost trhů třetích zemí. Za strategická pro budoucnost odvětví textilního a oděvního průmyslu lze považovat následující témata:

Liberalizace obchodu - na úrovni EU i WTO zajistit lepší podmínky pro přístup textilních a oděvních výrobků na důležité trhy třetích zemí. z Ochrana duševního vlastnictví, boj proti pirátství a padělkům. * Legislativa v oblasti ochrany životního prostředí - zejména chemická legislativa vyplývající z nařízení REACH, která na jedné straně u podnikatelů sice zvyšuje finanční zátěž, na druhé straně však může pro odvětví představovat nové příležitosti (rozvoj ekologických textilií) a možnost ukázat světu, že je schopné vyrábět ekologicky udržitelným způsobem. z Posílení spolupráce výrobních firem a výzkumných institucí při aplikaci výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Textilní a oděvní průmysl má velký potenciál zejména v oblasti nanotechnologických aplikací. z Nedostatečná kvalif ikační struktura pracovníků odvětví - zavádění technologických inovací, modernizace a automatizace výroby mění poptávku po znalostech a dovednostech. Vzniká potřeba kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou schopni lépe kombinovat odborné znalosti v oblasti textilií se znalostmi v oblasti technologií a moderního strojního vybavení a se znalostmi potřeb zákazníků, trendů na trhu, logistiky a marketingu. z Posílení image textilního a oděvního průmyslu, který souvisí převážně s vizí upadající tradiční výroby, zatímco ve skutečnosti se získávají významné zkušenosti s inovacemi, které mají dobré vyhlídky růstu, vytvářejí pracovní příležitosti pro kvalifikované mladé lidi a docilují značné konkurenční výhody vůči konkurentům ze třetích zemí. z

Textilní výrobci v současné době stále více opouštějí dříve běžnou komplexní výrobu podle technologických stupňů a koncentrují se na ty procesy, které přinášejí vysokou užitnou hodnotu (tj. především úpravny a tkalcovny), navíc ve větší míře nakupují u subdodavatelů. Dlouhodobá vize (do roku 2020) pro transformaci dnešního evropského textilního a oděvního průmyslu v stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu“. Je založena na výzkumu, nových technologiích a inovacích. Odvětví textilního a oděvního průmyslu v ČR se přihlásilo k této platformě v roce 2007 podpisem 54


deklarace a v červnu 2008 proběhla ustavující Valná hromada sdružení „Česká technologická platforma pro textil“. Mezi perspektivní obory textilního průmyslu nejen v ČR, ale i v EU patří nadále výroba technických textilií, i když je v současné době také v recesi vlivem krize v automobilovém průmyslu a stavebnictví. O významu tohoto oboru svědčí i založení klastru technických textilií CLUTEX v roce 2006. Jeho cílem je změnit orientaci výroby členských f irem směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou, efektivnějšímu využívání výsledků vědy a výzkumu a zvýšit jejich prestiž zapojením do výroby speciálních druhů technických textilií. Má k tomu napomoci i nabídka vyřešených vědecko výzkumných úkolů Technické univerzity v Liberci a výzkumných organizací, které jsou členy klastru. Rovněž ve sdělení EK z roku 2007 „Iniciativa vůdčích trhů pro Evropu“ („Lead Market Initiative for Europe“), které vymezuje sektory či odvětví hospodářství, ve kterých má EU potenciál získat určitou konkurenční výhodu ve vztahu ke třetím zemím a které by měly být podpořeny jsou akcentovány technické textilie.

55


3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní sílu, vzhledem k vysokému podílu ruční práce na výrobku. K základním požadavkům kladeným na její módní kolekce patří rychlá odezva výroby na sezónní vlivy a požadavky zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se zde uplatňuje zakázková konfekční výroba (konfekce na míru), včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou oděvní výrobky zařazeny do oddílu 18 Výroba oděvů a zpracování kožešin se skupinami (obory): z z z

18.1 - výroba kožených oděvů; 18.2 - výroba jiných oděvů a oděvních doplňků; 18.3 - zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků.

Nejvýznamnějším oborem je OKEČ 18.2, který zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků. Od roku 2009 byla nahrazena OKEČ novou klasifikací CZ-NACE, podle které výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin je pod kódem 14 (výroba textilií a textilních výrobků pod kódem 13). Došlo i ke změně struktury číselníků např. punčochové výrobky spadaly pod textilní výrobu, dnes spadají pod výrobu oděvní apod. Výroba oděvů patří k proexportně orientovaným odvětvím, s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. Práce ve mzdě na vývozu negativně ovlivňuje vlastní modelovou tvorbu, přípravu výroby a ostatní činnosti, které se podílejí na sofistikovaných částech výroby. Podíl těchto tří oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v roce 2008 odvětví OKEČ 18 ukazuje graf 3.1. 18.3 Zpracování kožešin 1%

18.1 Výroba kožených oděvů 3%

18.2 Výroba oděvů a prádla 96 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Na tržbách za prodej VV a S zpracovatelského průmyslu se oděvní průmysl v roce 2008 podílel 0,3 %, na účetní přidané hodnotě 0,5 % a na počtu zaměstnanců 1,4 %. Zastoupení oděvního průmyslu ve 56

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin

zpracovatelském průmyslu se postupně snižuje. Největší pokles byl zaznamenán u počtu zaměstnanců, když v roce 2006 činil tento podíl 1,9 %. Odvětví je však nadále důležité pro udržení zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí oděvního průmyslu (kraje Olomoucký, Vysočina, Jihomoravský a další). Oděvní průmysl patří k citlivým odvětvím, která jsou na globálním trhu zatížena značnou konkurencí, zejména ze strany třetích zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými výrobními a mzdovými náklady. Zavedení plné liberalizace obchodu od 1.1.2005 po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO tato konkurence dále zesílila. Zvyšování konkurence způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje též tlak na ceny výrobků a má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby dále na východ do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Světová finanční krize tento proces ještě více urychlila.

3.3. Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1. Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků SKP 18 v letech 2000 až 2008 dokumentuje tabulka 3.1. Z ní vyplývá, že cenový vývoj v odvětví byl stabilizovaný. V roce 2008 dosáhl meziroční index cen oděvních výrobců 100,1 %, a pokračoval trend stagnace či mírného nárůstu, pod úrovní inflace. Cenový vývoj svědčí o trvale vysoké konkurenci na trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských výrobců (Čína, Indie, Pakistán aj.). Cenové indexy jsou mimo jiné ovlivňovány i kursovými vlivy, posilující koruna zlevňuje dovozy. Za období 01-06/2009 došlo k mírnému nárůstu cenového indexu na 100,2 oproti stejnému období minulého roku. Cenové indexy výrobců oboru 18.1 a 18.3 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 3.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

x 102,8 x

x 100,4 x

x 102,0 x

x 100,2 x

x 100,9 x

x 100,7 x

x 100,7 x

x 100,1 x

SKP 18

102,8

100,4

102,0

100,2

100,9

100,7

100,7

100,1

Pramen: ČSÚ

3.3.2. Základní produkční charakteristiky Oproti předcházejícím studiím v souvislosti se změnou metodiky, která je podrobněji vysvětlena v úvodní kapitole, se snížily hodnoty produkčních charakteristik a ty jsou uvedeny pouze za léta 2006 2008 v tabulce 3.2 až 3.6 a grafu 3.2. Tržby za prodej VV a S v b.c., v odvětví OKEČ 18, ve sledovaném období vykázaly pokles. Ve srovnání s rokem 2006 se v roce 2008 snížily o více než 19 %, meziročně proti roku 2007 pak o 16,1 % a tento trend pokračuje i v roce 2009. Za období leden - květen 2009 organizace s 50 a více pracovníky odvětví CZNACE 14 (dříve OKEČ 18 ), ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 vykázaly další pokles tržeb za prodej VV a S v b.c. o více než 20 %. Největší pokles, o více než 42 %, zaznamenala výroba ostatních svrchních oděvů CZ-NACE 14.13, naopak tržby ve výrobě pracovních oděvů CZ-NACE 14.12 se snížily v tomto období pouze o 8 % a u ostatních oděvů a oděvních doplňků CZ-NACE 14.19 se dokonce zvýšily o téměř 2 %. Negativní dopad na vývoj tržeb mají zejména tyto vlivy: z z

další zvýšení již tak vysokého podílu dovozů ze zemí s nižšími výrobními náklady a cenami (Čína, Indie, Pakistán, Bangládeš, Vietnam aj.); vývoj směnného kursu koruny (nejvýznamnější byl dopad posilování kursu koruny k EURu a USD, i když se ve druhé polovině roku 2008 vyvíjel kurs koruny k EURu i příznivě, celkové dopady jsou negativní); 57

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU z z

rostoucí náklady na energie, dopravu a růst minimální mzdy; nastupující světová finanční krize a hospodářská recese, která měla dopad na pokles nově uzavřených zakázek, zejména dlouhodobých kontraktů.

Pokles celkových nových zakázek ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin v roce 2008 činil 26,1 %, z toho ze zahraničí 32,1 % a domácích zakázek 5 %. Za období leden až červen 2009 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku celkové nové zakázky poklesly o 0,3 % a ze zahraničí naopak vzrostly o 24,1 %. Přesto v odvětví oděvní výroby existují firmy, které dosáhly i v těchto obtížných podmínkách dobrých ekonomických výsledků. Jedná se zejména o oděvní firmy, které se zaměřují na design, modelovou tvorbu, obchodní činnosti a servis a vlastní výrobu zadávají domácím nebo zahraničním výrobcům. Ze žebříčku největších textilních a oděvních f irem v ČR, který každoročně sestavuje časopis TextilŽurnál ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) vyplývá, že v roce 2008 z 18 největších oděvních firem (jejichž roční tržby přesáhly 50 mil. Kč) nahlásilo nižší tržby 11 firem, přičemž 5 firem naopak tržby zvýšilo. Výrazně Deva F-M, s.r.o., výrobce ochranných oděvů a společnost Bushman Company a.s., výrobce sportovního oblečení a oděvů pro volný čas. První místo tradičně zaujímá Oděvní podnik, a.s. Prostějov, jehož tržby podle odhadu TextilŽurnálu meziročně klesly téměř o 17 % (ve skutečnosti o cca 20 %). Velký skok ze 6. na 2. místo v žebříčku zaznamenala firma Blažek Praha, a.s., společnost Tonak, a.s. Nový Jičín klesla ze 2. místa na 3. Účetní přidaná hodnota v b.c. mezi rokem 2006 a 2008 zaznamenala rovněž pokles, který souvisí se snižováním výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. Tento nepříznivý vývoj ovlivňuje i značný podíl práce ve mzdě na vývozu, která se na sofistikovaných částech výrobků podílí minimálně. Má však klesající tendenci, neboť zatímco v roce 2004 podíl práce ve mzdě na celkovém vývozu oděvů činil cca 27 %, v roce 2007 to bylo cca 24 % a v roce 2008 již pouze necelých 19 %. Výrobní podniky nejsou ale i nadále plně schopny nahradit odliv mzdové práce na vývozu vlastní modelovou tvorbou a výrobou výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Svědčí o tom i zmiňovaný pokles zakázek navíc ovlivněný globální krizí. Za pozitivní možno označit růst účetní přidané hodnoty v b.c. na zaměstnance z 210 tis. Kč v roce 2006 na 245 tis. Kč v roce 2008 tj. meziroční nárůst o 5,5 %. Je však jedna z nejnižších v rámci zpracovatelského průmyslu a hluboko pod jeho průměrem. Růst je ovlivněn nejen poklesem počtu zaměstnanců, ale i probíhající restrukturalizací odvětví, kterou je však třeba urychlit. Počet zaměstnaných osob v odvětví od roku 2000 trvale klesá a tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností restrukturalizovat výrobu a zvyšovat produktivitu práce při redukci nákladů. Dále přesunem výroby nebo její části do zemí s levnějšími náklady, hlavně do Asie, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. V roce 2008 zaměstnanost poklesla meziročně o více než 14 %. V období leden - květen 2009 v organizacích s 50 a více zaměstnanci ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 se snížil počet zaměstnanců o více než 26 %. I přes rušení velkého množství pracovních míst pociťují oděvní podniky nedostatečnou nabídku jak z řad pracovníků s výučním listem, tak v profesích, které vyžadují úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání. Právě tyto profese přitom představují základ budoucí konkurenceschopnosti odvětví. Nízký zájem mladých lodí o obory oděvní i textilní výroby je ovlivněn nízkou atraktivností hlavně z hlediska mezd, které jsou hluboko pod průměrem zpracovatelského průmyslu ČR. Tabulka 3.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

18.1 Výroba kožených oděvů 18.2 Výroba jiných oděvů a oděv. doplňků 18.3 Zpracování a barvení kožešin

70 531 10 054 087 105 284

59 036 9 702 691 64 435

267 843 7 948 169 27 703

OKEČ 18

10 229 902

9 826 162

8 243 714

x

96,1

83,9


Celkové náklady v běžných cenách se v roce 2008 meziročně snížily o více než 8 %. Jejich vývoj byl na jedné straně ovlivněn poklesem výroby, tržeb, zaměstnanosti a pokračující restrukturalizací výroby, na druhé straně zvýšením cen energií, dopravy a růstem mezd. 58

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

18.1 Výroba kožených oděvů 18.2 Výroba jiných oděvů a oděv. doplňků 18.3 Zpracován a barvení kožešin

30 620 4 386 257 42 658

23 835 4 361 348 24 883

186 655 3 802 241 4 464

OKEČ 18

4 459 535

4 410 066

3 993 361

x

98,9

90,6



2006

2007

2008*


162 20 883 224

126 1 18 662 176

177 15 077 25

OKEČ 18

21 269

18 964

16 279

x

89,2

85,8


120

200

%

%

100

160

80

120

60

80

40

40 0

20 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

200 %

160 120 80 40 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 18 Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


Z hlediska skladby nákladů v oděvním průmyslu více než 50% tvoří výkonová spotřeba, zbytek osobní náklady, odpisy a ostatní náklady. Z výkonové spotřeby největší část připadá na spotřebu materiálu (cca 60 %) a na nákup služeb a energie aj. Značná část hodnoty spotřebovaného materiálu na výrobu oděvů je zajišťována dovozem. Hlavním důvodem je, že tuzemští výrobci nejsou schopni plně uspokojit požadavky 59


oděvních výrobců po kvalitních a módních oděvních textiliích, včetně krejčovských příprav. Dalším hlediskem při výběru dodavatelů metráže je i úroveň cen. Osobní náklady v běžných cenách v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 klesly o 1,7 %, přičemž pokles není úměrný snížení zaměstnanosti, kde meziroční index 2008/2007 je 85,8. Tento vývoj byl ovlivněn především růstem mzdových nákladů. Osobní náklady na zaměstnance v roce 2008 vzrostly ve srovnání s rokem 2007 o 14,5 %. Jedna z konkurenčních výhod oděvní výroby v ČR, levná pracovní síla, tak začíná mizet. Oděvní průmysl však přesto patří k odvětvím, která vykazují nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v oděvní výrobě u organizací s 20 a více pracovníky v roce 2008 činila 12 593 Kč, oproti roku 2007 vzrostla o 5,6 %, byla ale o nejméně 9,5 tis. Kč nižší než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu. Tabulka 3.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

18.1 Výroba kožených oděvů 18.2 Výroba ojiných oděvů a oděv. doplňků 18.3 Zpracování a barvení kožešin

85 005 13 812 905 151 367

66 988 13 369 052 89 653

207 806 12 126 682 67 420

OKEČ 18

14 049 277

13 525 693

12 401 908

x

96,3

91,7


Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


28 852 3 869 235 40 040

22 291 3 733 087 31 684

216 575 3 499 758 5 616

OKEČ 18

3 938 127

3 787 062

3 721 949

x

96,2

98,3


3.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 3.7 a 3.8 spolu s grafy 3.3 a 3.4 charakterizují vývoj hlavních podílových a poměrových ukazatelů. Z vývoje produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2006 až 2008 vyplývá vzestupná tendence u sledovaného odvětví. V roce 2008 vzrostla produktivita práce na zaměstnance meziročně o 5,5 %. Tento růst byl docílen nejen poklesem počtu zaměstnaných osob, ale modernizací a restrukturalizací výroby zaměřené na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a užitnými vlastnostmi, například speciální oděvy pro náročná povolání, sport, oděvy na míru tzv. měřenky apod. Přesto i nadále v oděvní výrobě převažují standardní druhy výrobků, u kterých je vysoká konkurence ze strany třetích zemí, zejména asijských. Dále je zde i vliv práce ve mzdě, která vytváří nízkou přidanou hodnotu. Vývoj podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě nebyl příznivý. V roce 2008 meziročně vzrostl o 8,5 %. Je to dáno především nízkým vytížením výrobních kapacit z důvodu poklesu zakázek a stále ještě vysokým podílem práce ve mzdě. Obecně oděvní výroba patří mezi odvětví, které je velmi náročné na pracovní sílu. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v roce 2008 dosažená v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin činila pouze 38,7 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě naopak přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o 39 %.

60

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

18.1 Výroba kožených oděvů 18.2 Výroba jiných oděvů, oděv. doplňků 18.3 Zpracování a barvení kožešin

189,0 210,0 190,4

189,2 233,7 141,4

158,6 252,2 176,1

OKEČ 18

209,7

232,5

245,3

x

110,9

105,5


Tabulka 3.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*

18.1 Výroba kožených oděvů 18.2 Výroba jiných oděvů, oděv. doplňků 18.3 Zpracování a barvení kožešin

0,942 0,882 0,939

0,935 0,856 1,273

1,160 0,920 1,258

OKEČ 18

0,883

0,859

0,932


140

200 %

%

180 160

130 120

140

110

120

100

100

90

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 18






tis. Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 100 ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

18

18.1 2007

18.2

18.3

2008


61


3.4. Zahraniční obchod 3.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj celkového zahraničního obchodu včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží v rámci SKP 18 v letech 2001 až 2008 ukazuje tabulka 3.9. Celkový vývoz oděvních výrobků v časové řadě 2001 až 2008 vykazuje kolísavý průběh a od roku 2006 klesá. V roce 2008 ve srovnání s rokem 2001 se zvýšil o 2,9 %, meziročně proti roku 2007 se naopak snížil o 5,6 %. Vývoz po aktivním zušlechťovacím styku v roce 2008 meziročně klesl o téměř 28 % (v roce 2007 to bylo meziročně o cca 14 %), což svědčí o odlivu práce ve mzdě dále na východ do zemí s ještě levnější pracovní sílou. Přímý vývoz v roce 2008 vykázal mírný pokles o necelé 1 % oproti stejnému období loňského roku a jeho podíl na celkovém vývozu činil cca 78 %. Největší přímé vývozy oděvních výrobků byly v roce 2008 realizovány ve třech výrobkových skupinách nomenklatury SKP: z z z

18.22 - ostatní svrní oděvy; 18.23 - spodní prádlo; 18.24 - ostatní oděvy a oděvní doplňky.

Celkové vývozy oděvních výrobků za leden až květen 2009 v porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly cca o 6 %. Z toho největší nárůst zaznamenal export ostatních svrchních oděvů SKP 18.22 o 12,5 % a spodního prádla SKP 18.23 o cca 8 %, naopak pokles vývozu vykázaly pracovní oděvy SKP 18.21 o více než 37 %. Celkové dovozy oděvních výrobků v období 2001 až 2008 vykazují růst, který v roce 2008 proti roku 2007 činil 7 % a v porovnání s rokem 2001 se téměř zdvojnásobil. Tabulka 3.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

215,2 20 910,7 567,4

176,9 18 074,5 459,1

189,2 17 261,4 362,7

487,2 22 822,3 325,1

254,4 26 444,4 272,8

253,9 23 391,7 324,5

243,2 23 124,8 265,5

208,1 21 878,1 229,6

SKP 18

21 693,4

18 710,5

17 813,3

23 634,6

26 971,6

23 970,2

23 633,6

22 315,8

x

86,2

95,2

132,7

114,1

88,9

98,6

94,4

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

556,6 14 678,3 297,1

566,6 14 932,7 287,3

494,2 14 677,3 279,7

702,1 23 454,8 251,8

598,9 26 994,9 244,2

542,3 25 121,7 277,5

455,5 27 397,2 258,9

521,4 29 340,9 216,5

SKP 18

15 532,0

15 786,6

15 451,2

24 408,7

27 837,9

25 941,5

28 111,6

30 078,7

x

101,6

97,9

158,0

114,0

93,2

108,4

107,0

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

-341,4 6 232,4 270,3

-389,7 3 141,8 171,8

-305,0 2 584,1 83,0

-214,9 -632,5 73,3

SKP 18

6 161,4

2 923,9

2 362,1

-774,1

2005

2006

2007

2008

-344,5 -550,5 28,6

-288,4 -1 730,0 47,0

-212,3 -4 272,4 6,6

-313,3 -7 462,8 13,1

-866,3

-1 971,3

-4 478,0

-7 762,9

Pramen: ČSÚ

Přímé dovozy se v roce 2008 meziročně zvýšily o téměř 8 % a jejich podíl na celkových dovozech výrobků SKP 18 činil cca 90 %, přičemž převládají dovozy ze třetích zemí, zejména z Číny. Na dovozy textilních a oděvních výrobků z Číny do zemí EU již od 1.1. 2009 nejsou aplikována žádná opatření. Celkové dovozy oděvních výrobků za leden až květen 2009, oproti stejnému období roku 2008, vykáza62


ly rovněž nárůst o cca 9 %, z toho v SKP 18.22 ostatní svrchní oděvy o cca 13 % a v SKP 18.23 spodní prádlo o cca 9,5 %. Záporné saldo zahraničního obchodu se ve sledovaném období zvýšilo o 20 % na cca 2,5 mld. Kč. Asijská konkurence se na trhu ČR, ale i EU-27 prosazuje především nízkými dovozními cenami, naproti tomu dovozy z vyspělých zemí EU jsou zajišťovány značkovými módními výrobky ve vyšší kvalitě a vyšších cenových relacích. Pro oděvní průmysl má práce ve mzdě na vývozu tzv. aktivní zušlechťovací styk nadále značný význam i když její podíl postupně klesá (viz kap. 3.3.2) a tento trend lze předpokládat i v dalším období. Přesun výroby do zemí s nižšími náklady začínají uplatňovat i čeští oděvní výrobci. Tento postup uplatňují například firmy Pietro Filipi s.r.o., Blažek Praha a.s., Bushman Company a.s., Enny s.r.o., ale také i OP Prostějov a.s. Význam práce ve mzdě na dovozu tzv. pasivní zušlechťovací styk zatím nemá větší vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků a její podíl na celkových dovozech v roce 2007 činil 1,5 % a 1,6 % v roce 2008. Vliv pasivního zušlechťovacího styku však poroste. Saldo celkového zahraničního obchodu s oděvními výrobky SKP 18 bylo do roku 2003 kladné, mělo však klesající tendenci. Od roku 2004 zahraniční obchod vykazuje záporné saldo, které se v roce 2008 prohloubilo téměř na 7,8 mld. Kč. 3.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s oděvními výrobky SKP 18 v roce 2008 dokumentuje graf 3.5. V posledních letech je téměř stabilní, mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky je nadále Německo, se kterým v roce 2008 náš obrat v odvětví SKP 18 dosáhl 8,4 mld. Kč a kam jsme vyvezli zboží za cca 6,3 mld. Kč, tj. cca 28 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně snížil o 4 % a dovozu z Německa do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků, stejně jako v roce 2007, poklesl o 1 %. Na druhém místě figuruje Slovensko, kam bylo vyvezeno 13 % oděvního zboží, což je oproti roku 2007 nárůst o 2 %. Na třetím místě, stejně jako v předcházejícím roce je Polsko, kam byly dodány výrobky za cca 2,3 mld. Kč a jeho podíl na celkovém vývozu oděvů z ČR se zvýšil z 8 % v roce 2007 na 10 % v roce 2008. Čtvrté místo zaujala Francie s 5% podílem na celkových vývozech oděvů. Nově se v žebříčku našich vývozců objevily Spojené Arabské Emiráty, kam byly dodány 4 % celkových vývozů oděvních výrobků. Vývoz oděvních výrobků SKP 18 z ČR je realizován především na vnitřní trh EU, kam v roce 2008 bylo umístěno cca 85,3 % oděvního zboží z celkových vývozů. Oproti roku 2007 se však celkový vývoz do zemí EU snížil o 12,4 %. Hlavním důvodem je omezení zakázek a odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími výrobními náklady. V roce 2008, stejně jako v roce 2007, byly nejvýznamnější vývozy do zemí EU realizovány v následujících výrobkových skupinách SKP: z z z

ostatní svrchní oděvy, kde se jedná o náročnou dámskou a pánskou konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.), osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.), ostatní oděvy a oděvní doplňky (kojenecké oděvy, tepláky, plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy aj).

K výraznějšímu prosazení na náročných trzích EU využívají někteří tuzemští výrobci netradiční formu výroby a prodeje tzv. „měřenkový servis“ tj. konfekce šitá na míru konkrétního zákazníka, kterou realizuje zejména největší tuzemský oděvní výrobce společnost OP Prostějov. V současné době má sběrná místa nejen v Německu, Francii, Švýcarsku a Anglii, ale začíná nabízet tuto službu i v Polsku a Rusku. Největším dovozcem oděvních výrobků do České republiky v roce 2008 zůstala Čína s podílem na celkovém dovozu této komodity cca 34 %, což je meziroční nárůst o 4 %. Naše saldo v obchodu s výrobky SKP 18 s Čínou je vysoce záporné, jeho hodnota v roce 2008 činila přes 10 mld. Kč. Hlavní dovozní komodity v obchodu s Čínou tvořily v roce 2008 následující položky harmonizovaného systému kombinované nomenklatury HS: z z

HS 6202 93 00 - bundy, větrovky apod. dámské, dívčí z chemických vláken, HS 6201 93 00 - bundy, větrovky apod. pánské, chlapecké z chemických vláken, 63

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU z z z

HS 6203 42 31 - kalhoty, krátké kalhoty pánské, chlapecké z denimu („džínsoviny“), HS 6204 62 31 - kalhoty, krátké kalhoty dámské, dívčí z denimu („džínsoviny“), HS 6205 20 00 - košile pánské, chlapecké z bavlny.

Druhým největším dovozním partnerem bylo Turecko jehož 10% podíl na celkových dovozech oděvních výrobků se oproti roku 2007 nezměnil, stejně jako podíl členských zemí EU - Polska, Itálie a Slovenska. Kromě Číny se mezi dovozci prosazují i některé další asijské země, podíl Bangládeše a Indie v roce 2008 na celkových dovozech oděvních výrobků činil dohromady 8 %, což je navýšení proti 2007 roku o 1 %. Vývozní teritoria v roce 2008 V. Británie a S. Irsko 4% Rakousko 4% Itálie 4%

Spoj. Arab. Emiráty 4% Francie Polsko 5 % 10 % Slovensko 13 %

Ostatní 28 %

Německo 28 % Dovozní teritoria v roce 2008

Turecko 10 %

Německo 7%

Čína 34 %

Polsko 7%

Itálie 6%

Slovensko 4% Indie 4% Bangladéš 4%

Ostatní 24 %



3.5. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 až 2007 zachycuje tabulka 3.10 a graf 3.6. Jak je patrné z tabulky 3.10, objem přímých zahraničních investic v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin činil k 31.12.2007 necelých 900 mil. Kč, což je pouze 0,1 % z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Oproti roku 2006 se přímé zahraniční investice v odvětví zvýšily o téměř 27 %, ale jejich celková úroveň zůstává i nadále nízká. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin nepatří k investičně náročným odvětvím. Přesto však je pořizování investic značně omezené vzhledem k nedostatečným kapitálovým a úvěrovým možnostem podniků. Nízká investiční aktivita je tak jednou z hlavních příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Z analýzy vývoje odpisů v oděvním průmyslu vyplývá, že odepsanost investičního majetku v důsledku nízké investiční činnosti je vysoká, v roce 2007 činila více než 76 %.

64


Hmotné investice celkem v roce 2008 činily v odvětví OKEČ 18 cca 95 mil. Kč, z toho do strojů a zařízení cca 40 mil. Kč, což je pouze okolo 45 % úrovně roku 2007. Ve sledovaném období roku 2006 až 2008 nebyla ve výrobě oděvů realizována žádná významnější investiční akce. Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů a v jejich rámci dochází k zápůjčkám potřebné techniky a předávání veškeré výrobní dokumentace. Vzhledem k charakteru odvětví žádná ze společností oděvního průmyslu dosud nevyužila zákona č. 72/ 2000 Sb. o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2007 v odvětví OKEČ 18 činily celkové výdaje na výzkum a vývoj cca 60,4 mil. Kč, z toho převažovaly běžné výdaje. Ve srovnání s rokem 2006 se tyto výdaje snížily o více než 8 % a na celkových výdajích zpracovatelského průmyslu na výzkum a vývoj se v roce 2007 podílely 0,3 %. Oděvní výroba je šetrná k životnímu prostředí (mimo část oboru OKEČ 18.3, jejíž zastoupení na odvětví je však nepatrné). Dle údajů resortního statistického zjišťování výdaje na ochranu životního prostředí v roce 2007 činily 4,9 mil. Kč, meziročně se snížily téměř o 19 % a byly určeny na běžné výdaje související s ochranou životního prostředí. Podíl odpadů k regeneraci činil 21 %, zbytek byl určen k fyzické likvidaci. Tabulka 3.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 2 008,4 1,8

1 783,4 1,6

788,1 2,0

937,0 x

1 221,8 x

689,7 x

874,4 -2,8

Pramen: ČNB

580

270 %

%

480

220

380 170

280 120

180

70

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


3.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Oděvní a textilní průmysl v ČR, ale i v celé EU se v současné době nachází ve složité situaci, vzhledem k tomu, že oděvní i textilní firmy se řadí mezi obory zpracovatelského průmyslu, které bývají ekonomickou krizí více ohroženy. Svědčí o tom i vývoj indexů průmyslové produkce výrobců textilních a oděvních výrobků v EU-27 a vybraných státech EU, včetně ČR, který v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vykázal uvedené změny v % (viz tabulka 3.11). Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR patří mezi tradiční odvětví zpracovatelského průmyslu, sice mu zánik nehrozí, ale prodělává další etapu restrukturalizace a modernizace výroby s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost. Vedle obecných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost, jako jsou mzdové náklady, materiálové náklady, ceny energií, směnné kursy apod. budoucí vývoj konkurenceschopnosti oděvního průmyslu a její zvyšování bude záviset především na: z

Schopnosti podniků vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou tj. výrobky vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu do výroby a vyšších řádů inovací. V oděvní výrobě jde zejména o doko65

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 3.11 Vývoj indexů 2007/2008 výrobců textilních a oděvních výrobků v EU-27 a vybraných státech EU Země

Oděvní výroba

Textilní a oděvní výroba

-17,91 -14,97 +5,33 -5,55 -8,35 +2,92 -14,05 -15,01

-13,43 -8,61 -2,04 -7,06 -12,58 +1,06 -11,09 -17,17

ČR

-0,70

-14,30

EU 27

-3,21

-6,62

Francie Německo Itálie Polsko Španělsko UK Rakousko Litva

Pramen: Evropská komise - Výbor 133 Textil

z

nalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí a vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohledňující prodlužující se délku života či malosériová výroba luxusních oděvů apod.). Posílení obchodních značek či vybudování nových silných značek a jejich napojení do obchodních sítí s kvalitními značkovými výrobky. Pokud se týká samotné výroby, měla by být zaměřena na:

z z z

speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (ochranné oděvy do různých provozů, oděvy pro sport apod.); konfekční oděvy šité na míru tzv. měřenky (Made to Measure); zlepšení přístupu na trhy třetích zemí, prosazování pravidel čestného obchodu včetně ochrany práv duševního vlastnictví v rámci dalšího kola vyjednávání WTO.

Za významné pro rozvoj oboru lze považovat tzv. inteligentní textilie („smart textile“) a textilie vyrobené nanotechnologiemi. Jejich použití pro oděvní výrobky zajišťuje špičkový komfort (např. chránící proti teplotním výkyvům, upravující podmínky ventilace vzduchu a vodní páry) nebo usnadňující komunikaci, resp. použití běžných elektronických přístrojů (mobilní telefony, indikátory polohy a stavu člověka, počítače - e-kabáty). Dále textilie uvolňující podle potřeb různé substance od kosmetických látek a léčiv přes vitaminové doplňky až k ochranným prostředkům vůči hmyzu, bakteriím apod. Oděvní i textilní podniky v současné době kladou stále větší důraz na designerskou a modelovou činnost, obchod, logistiku a marketing. Vlastní výrobu, zejména levnějších oděvů, přesouvají do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu (jako je např. Čína, Vietnam, Indie, Laos, Kambodža, Turecko, Bělorusko či Bulharsko). Význam subdodavatelských vztahů roste tedy i v odvětví oděvního průmyslu. Tyto směry zdůrazňuje i materiál EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu“, který definuje dlouhodobou vizi (do roku 2020) a strategický program založený na výzkumu, nových technologiích a inovacích. Odvětví textilního a oděvního průmyslu v ČR se k této platformě v roce 2007 přihlásilo a o rok později založilo „Českou technologickou platformu pro textil“. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů i textilu bude s postupující restrukturalizací a modernizací dále klesat, poptávka po kvalifikovaných pracovnících poroste. Proto je nezbytné zlepšit současný systém vzdělávání a výcviku pracovníků v textilním a oděvním průmyslu. Ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví může přispět i možnost využívání podpor poskytovaných průmyslu ze strukturálních fondů a prostředků státního rozpočtu (např. Operační program Podnikání a inovace OPPI, programy na podporu výzkumu a vývoje, investičních pobídek apod).

66

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi

VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC

4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ 19 4.1. Charakteristika odvětví Kožedělný průmysl se dlouhodobě vyznačuje proexportní orientací, což dokládá skutečnost, že výrobcům se daří umisťovat svoji produkci na zahraničních trzích a v době světové finanční krize dochází k růstu tržeb za přímý vývoz. Odvětví kožedělného průmyslu je - dle výrobních činností - zařazeno do OKEČ 19 a tvoří jej tři obory: z z z

19.1 - činění a úprava usní (prvovýroba); 19.2 - výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (druhovýroba); 19.3 - výroba obuvi (druhovýroba).

Podíl jednotlivých oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v roce 2008 znázorňuje graf 4.1. 19.3 Výroba obuvi 48 %

19.1 Činění a úprava usní 5%

19.2 Výroba brašnářská a sedlářská 47 % Pozn.: údaje v běžných cenách; Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odvětví (OKEČ 17 textilní průmysl, OKEČ 25 gumárenský a plastikářský průmysl). Nejvýznamnější podíl na tržbách za prodej VV a S v odvětví má dlouhodobě výroba obuvi. V roce 2008 pokračoval trend poklesu jejího podílu o cca 4 % proti roku 2007. Naopak podíl brašnářské a sedlářské výroby se meziročně zvýšil o cca 4 % a podíl činění a úpravy usní se ve sledovaném období zvýšil o cca 1 %.

4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu patří kožedělný průmysl trvale mezi odvětví s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v celém zpracovatelském průmyslu (v roce 67


2008 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. cca 0,14 %, účetní přidané hodnotě cca 0,23 % a na počtu zaměstnanců cca 0,53 %). V roce 2000 mělo odvětví zastoupení na tržbách za prodej VV a S více jak 0,5 %, na přidané hodnotě 0,7 % a na počtu zaměstnanců cca 1,5 %. V roce 2008 došlo, ve srovnání s rokem 2007, k poklesu tržeb za prodej VV a S o cca 4,1 %, účetní přidané hodnoty o cca 9,0 % a k dalšímu poklesu počtu zaměstnanců o cca 14,8 %. Ve sledovaném období bylo v kožedělném průmyslu zaměstnáno 6 075 osob, což představuje cca 29 % stavu v roce 2000. Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více zaměstnanci) v roce 2008 necelých 13 895 Kč (o cca 4,3 % více než v roce 2007), jde však o odvětví s jednou z nejnižších úrovní mzdy, dosahující cca 62,8 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.

4.3. Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1. Cenový vývoj Cenový vývoj se za období let 2000 až 2008 ve všech třech oborech kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. Stav je výrazně ovlivněn situací na trhu, kde převládá dlouhodobě nabídka nad poptávkou. Nadále přetrvává značný vliv převahy nabídky asijské obuvi, která přichází na trh ve zvláště nízkých cenových hladinách i přes skutečnost, že se průměrná dovozní cena obuvi z Číny v roce 2008 zvýšila na cca 57,0 Kč za pár (v roce 2000 byla cena 82,0 Kč za pár, v roce 2006 to bylo 41,60 Kč/pár, v roce 2007 byla průměrná cena jednoho páru obuvi dovezeného z Číny cca 34,00 Kč). Tomuto trendu napomáhá také klesající směnný kurz amerického dolaru vůči české koruně. V SKP 19.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, nýbrž pro výrobní spotřebu. Vývoj meziročních cenových indexů v letech 2000 až 2008 u jednotlivých výrobků kožedělného průmyslu znázorňuje tabulka 4.1. Tabulka 4.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

115,6 102,3 101,3

95,7 104,9 102,6

95,0 101,5 100,2

94,6 100,1 100,9

102,2 100,9 101,0

99,8 100,5 100,6

x 101,3 99,8

x 102,6 101,8

SKP 19

103,4

101,9

99,7

100,0

101,1

100,5

100,7

102,2

Pramen: ČSÚ

4.3.2. Základní produkční charakteristiky Na výsledku ekonomických ukazatelů se projevil dlouholetý propad ve výrobě usní a výrobků z usní, který je způsoben vysokými dovozy levné obuvi z Číny a vyšší konkurencí mezi jednotlivými členskými státy EU. Domácí výrobci reagovali specializací na produkty s vyšším podílem přidané hodnoty, specifických užitných vlastností a zlepšením kvalitativních parametrů. Přesto se nepodařilo zastavit trend snižování tržeb za prodej VV a S. Propad tržeb v roce 2008 byl na úrovni cca 4,1 % oproti roku 2007. Spolu se zvyšujícími se náklady na nákup materiálů a energií pak nepříznivě ovlivnil vývoj účetní přidané hodnoty odvětví. Největší pokles tržeb (cca o 28,5 %) za prodej VV a S v b.c. byl v období 2006 až 2008 zaznamenán u oboru OKEČ 19.3 výroba obuvi. Na výsledku odvětví nic nemění ani skutečnost, že za stejné období se v odvětví 19.2 výroba brašnářská a sedlářská podařilo zvýšit tržby za VV a S v b.c. o cca 32,5 %. V odvětví nadále pokračuje trend dlouhodobého poklesu počtu zaměstnanců, vyvolaný sníženou konkurenceschopností výrobců, který v roce 2008 činil oproti roku 2007 okolo 14,8 %. Za období 2000 až 2007 se snížil počet zaměstnanců v odvětví více jak o 10 200 osob. 68


Základní produkční charakteristiky za období let 2006 - 2008 jsou uvedeny v tabulkách 4.2,4.3, 4.4 a grafu 4.2. Tabulka 4.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

19.1 Činění a úprava usní 19.2 Výroba brašnářská a sedlářská 19.3 Výroba obuvi

246 788 1 617 699 3 052 061

255 165 1 993 654 2 547 812

242 974 2 143 407 2 213 885

OKEČ 19

4 916 548

4 796 631

4 600 266

x

97,6

95,9


Tabulka 4.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


38 396 652 800 1 163 574

66 073 736 817 1 026 894

91 809 737 991 836 466

OKEČ 19

1 854 770

1 829 784

1 666 266

x

98,7

91,1



2006

2007

2008*

19.1 Činění a úprava usní 19.2 Výroba brařnářská a sedlářská 19.3 Výroba obuvi

215 2 511 6 780

193 2 702 4 238

185 2 500 3 390

OKEČ 19

9 506

7 133

6 075

x

75,0

85,2


Celkové náklady v běžných cenách v časové řadě od roku 2006 do roku 2008 mírně klesají, což je v souladu s trendem poklesu výroby, tržeb a zaměstnanosti. Vývoj dokumentuje tab. 4.5. Pokles výroby obuvi způsobil i útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských odvětvích např. se snížila výroba dalších komponent pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky jsou úspěšné menší firmy a firmy rodinného typu, které se zabývají výrobou specializovaných produktů a poskytují dokonalý servis zákazníkům. Ve struktuře nákladů zaujímá největší část výkonová spotřeba s hlavním podílem na růstu celkových nákladů. Osobní náklady v roce 2008 meziročně poklesly o 4,4 %, což neodpovídá meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců (14,4 %). Vývoj byl ovlivněn růstem mzdových výdajů. Průměrná měsíční mzda v odvětví kožedělného průmyslu u organizací s 20 a více pracovníky vzrostla o 4,3 %, přesto patří k nejnižším ve zpracovatelském průmyslu. Jejich podíl na zpracovatelském průmyslu v roce 2008 činil 64,86 %. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 4.6.

69

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 120

190

%

%

100

160

80

130

60

100

40

70 40

20

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

190 %


Graf 4.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 4.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


405 437

335 389

285 079

1 811 375 3 784 147

2 153 360 3 072 799

2 355 486 2 891 554

OKEČ 19

6 000 959

5 561 548

5 532 119

x

92,7

99,5



2007

2008*


55 284 554 319 1 152 950

51 891 628 182 931 00

47 977 645 134 1 847 673

OKEČ 19

1 762 553

1 611 074

1 540 784

x

91,4

95,6


70

2006


4.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


178,6 260,0 171,6

342,3 272,7 242,3

496,0 295,2 246,7

OKEČ 19

195,1

256,5

274,3

x

131,5

107,0


Tabulka 4.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*


1,440 0,849 0,991

0,785 0,853 0,907

0,523 0,874 1,013

OKEČ 19

0,950

0,880

0,925


Produktivitu práce z přidané hodnoty výrazně ovlivňuje výše tržeb za prodej VV a S, výkonová spotřeba (náklady na materiály a energie atd.) a nákup služeb. Relativně příznivý trend vývoje tohoto ukazatele z minulého období se podařilo zachovat dalším uzavřením neefektivních výrobních závodů, což však bylo doprovázeno úbytkem pracovníků. V rámci odvětví kožedělného průmyslu se předpokládá nejnižší efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě) ve výrobě obuvi. V roce 2008 byl nárůst produktivity v odvětví kožedělného průmyslu o cca 7,0 % oproti roku 2007. K udržení tohoto trendu do budoucna je i nadále nezbytná orientace na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely o které je stálý zájem. Jedná se např. o speciální zdravotnickou obuv, obuv pro volný čas a některé druhy galanterního zboží - zejména kufry a aktovky, usně s kvalitativně vyššími parametry pro využití v automobilovém a nábytkářském průmyslu. Ke zvýšení produktivity práce bude zejména zapotřebí investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení. Naplnění tohoto cíle nebude jednoduché s ohledem na současnou finanční situaci většiny firem v odvětví a celoevropského poklesu obratu. 200 %

115 %

180 160

110 105

140 100

120

95

100

90

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







71


tis. Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 100 ZP

19

19.1 2007

19.2

19.3

2008



4.4. Zahraniční obchod 4.4.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2008 se projevila celková nepříznivá situace na trhu s komoditami kožedělné výroby, která měla hlavní dopad ve vývozu obuvi. Propad vývozu se nepodařilo zastavit ani zvýšeným vývozem komodity kožené galanterie a koželužských výrobků. Na hodnotové vyjádření úrovně zahraničního obchodu má také zásadní vliv pokles kurzu koruny vůči dolaru. Přímé dovozy převýšily více jak dvojnásobně přímé vývozy a pasivní saldo zahraničního obchodu s komoditami kožedělných výrobků se proti roku 2007 zvýšilo o zhruba 8,7 %. V porovnání s rokem 2007 došlo v roce 2008 k poklesu přímých vývozů celkem o cca 1,8 %. Naproti tomu se přímé dovozy v roce 2008 zvýšily cca o 3,8 %. Podíl přímého dovozu obuvi na celkovém objemu dovozu činil v roce 2008 cca 59,4 %. V důsledku celoevropského propadu objemu zakázek lze předpokládat další pokles přímých vývozů v roce 2009. Meziročně vývoz kožedělných výrobků SKP 19 poklesl o 3,3 % (viz tabulka 4.9). Tento nepříznivý vývoj se nepodařilo ovlivnit ani změnou struktury vývozu ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou. To platí především o oboru SKP 19.3, u kterého došlo k poklesu vývozu o 9,3 %. Z meziročního porovnání přímých vývozů z pohledu výrobkové struktury zahraničního obchodu vyplývá, že další výrazný nárůst přímých vývozů byl zaznamenán u SKP 19.2 (kožená galanterie), a že pokračoval zvyšující se trend ve vývozu výrobků SKP 19.1 (kůže). Výsledky dovozu v roce 2008 nadále významně ovlivňuje dovoz z Asie, jmenovitě zejména z Číny. V roce 2008 bylo z Číny do ČR dovezeno více jak 143 milionů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena byla na úrovni cca 35,- Kč za jeden pár. Proti roku 2007 se jedná o zvýšení o více jak 15 %. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát na zřetel skutečnost, že na tomto nárůstu dovozu má výrazný podíl další reexport do zemí EU. Výše uvedená skutečnost potvrzuje, že dosud platná cla zavedená Evropskou unií na dovoz obuvi z Číny v roce 2008 neměla praktický vliv na dovozy z této země. Z tohoto důvodu se zvyšuje tlak ze strany výrobců obuvi EU na zachování antidumpingových cel na dovoz usňové obuvi z Číny a Vietnamu.

72

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tabulka 4.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

759,1 2 106,8 6 562,4

652,6 2 224,6 4 491,5

599,4 2 167,8 3 802,4

566,1 2 716,5 5 097,4

479,5 2 413,1 5 981,1

557,7 2 680,9 6 528,6

750,9 3 650,1 7 831,9

988,7 3 735,5 7 111,1

SKP 19

9 428,3

7 368,6

6 569,6

8 380,0

8 873,8

9 767,2

12 232,9

11 835,3

x

78,2

89,2

127,6

105,9

110,1

125,2

96,7

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

4 548,1 3 875,8 7 292,5

4 365,7 3 955,8 7 181,8

3 934,4 4 293,6 6 424,1

3 745,4 4 982,4 7 967,7

3 515,0 4 929,6 9 401,9

3 316,9 5 278,5 10 215,1

3 675,2 6 104,5 11 588,2

3 498,3 5 917,9 12 346,4

15 716,4

15 503,3

14 652,0

16 695,5

17 846,4

18 810,5

21 367,9

21 762,6

x

98,6

94,5

113,9

106,9

105,4

113,6

101,8

SKP 19 meziroční index

2006

2007

2008


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

-3 789,0 -1 769,0 -730,1

-3 713,1 -1 731,2 -2 690,3

-3 335,0 -2 125,8 -2 621,7

-3 179,3 -2 265,9 -2 870,3

-3 035,5 -2 516,5 -3 420,8

-2 759,2 -2 597,6 -3 686,5

-2 924,3 -2 454,4 -3 756,3

-2 509,6 -2 182,4 -5 235,3

SKP 19

-6 288,1

-8 134,7

-8 082,4

-8 315,5

-8 972,6

-9 043,3

-9 135,0

-9 927,3

Pramen: ČSÚ

4.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Dlouhodobě nejvýznamnějšími partnery v zahraničním obchodě kožedělného průmyslu jsou SRN, Slovensko, Itálie, Polsko a Čína (viz graf 4.5). V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2008 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do SRN cca 3,3 mld. Kč (pokles o cca 8,3 % proti roku 2007) a na Slovensko cca 2,1 mld. Kč (nárůst o cca 15,5 % proti roku 2007). Na dovozu měla nejvyšší podíl Čína s více jak 7,6 mld. Kč (nárůst o cca 16 % proti roku 2007), dále Itálie se cca 3,2 mld. Kč (pokles o cca 5,4 % proti roku 2007) a SRN s necelými 2,4 mld. Kč (zhruba na stejné úrovni jako v roce 2007). Pro srovnání uvádíme export obuví Německa. Celkově se německé exporty zvýšily v roce 2008 o 12 % na úroveň 183,4 mil. EUR, přičemž průměrná cena obuvi se zvedla o cca 0,8 % na 35,97 EUR. Obuv s usňovými svršky měla podíl cca 75 % (v roce 2007 to bylo 82 %), 13 % exportu obuv se syntetickým svrškem, 9 % obuv s textilním a 3 % obuv ostatní. V roce 2008 vyvezli němečtí vývozci např. do Ruska 5,1 mil párů obuvi a tím zvýšili obrat o cca 11,1 % proti roku 2007. Také v rámci EU se výrazně projevil pokles zakázek v komoditách kožedělné výroby. Tento trend poklesu výroby a spotřeby kožedělných materiálů a komponentů se nepodařilo zastavit ani v prvním čtvrtletí roku 2009. Propad je zřejmý ve všech sektorech - usních, plošných materiálech, komponentech, výrobě obuvi a kožené galanterii. V rámci problematické ekonomické situace vyhodnotily některé evropské země statistické údaje maloobchodního prodeje obuvi. Itálie hodnotí výsledky roku 2008 velmi negativně a v prvním čtvrtletí roku 2009 zaznamenali propad prodejů na úrovni 10 - 13 %. Francie hodnotí rok 2008 celkem pozitivně, ale v roce 2009 předpokládají pokles maloobchodního prodeje obuví až o 30 %. V Dánsku činí celkový obrat maloobchodního obchodu s obuví cca 3,5 miliardy dánských korun. V roce 2008 byl zaznamenán pokles obratu o 3,7 % ve srovnání s rokem 2007 a pro rok 2009 je očekáván ještě horší propad. Německo vykázalo za rok 2008 pokles v maloobchodních tržbách obuví cca o 2 % oproti roku 2007. 73


Belgie zaznamenala v roce 2008 pokles obratu o cca 3,4 % proti roku 2007 a předpoklad pro rok 2009 je další pokles o cca 12 % ve srovnání s rokem 2008. Vývozní teritoria v roce 2008 Rakousko 4 % Maďarsko

V. Británie a S. Irsko 4% Francie 5% Itálie 6% Polsko 8%

4%

Ostatní 23 %

Slovensko 18 %

Německo 28 %

Dovozní teritoria v roce 2008 Čína 35 %

Itálie 15 % Ostatní 20 % Maďarsko 3% Slovensko 3% Rakousko 4%

Polsko 4%

Vietnam 5%

Německo 11 %



4.5. Přímé zahraniční investice Tabulka 4.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 19 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 413,3 x

3 187,7 x

543,2 22,7

231,0 x

160,1 x

123,0 x

195,2 x

Pramen: ČNB

V odvětví kožedělného průmyslu dlouhodobě přetrvává neuspokojivý stav zahraničních investic ve srovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu. Hlavním důvodem je recese odvětví, která se negativně promítá do ekonomické situace zahraničních firem. Tyto pak postrádají motivaci k výrazným investicím. Ze stejného důvodu je také minimální stav tuzemských investic v zahraničí. Současná nepříznivá situace v kožedělném průmyslu se negativně projevila také na úrovni celkových výdajů na výzkum a vědu, které vynaložily jednotlivé společnosti. V roce 2007 tyto výdaje dosáhly úrovně cca 27,4 mil. Kč, což je cca o 13 % méně než v roce 2006. Přímé zahraniční investice jsou uvedeny v tab. 4.10 a vývoj tuzemských a zahraničních investic pak znázorňuje graf 4.6. 74

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 800 %

%

590 490

600

390 400

290 200

190 90

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


4.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Ze specifických legislativních předpisů nadále platí pro odvětví OKEČ 19 směrnice Rady EU 94/11 EC o sbližování zákonů, nařízení a administrativních ustanovení Členských států vztahující se na označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech. V roce 2006 bylo vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývané nařízením REACH. V této souvislosti pak od 1. června 2007 vstoupila v platnost povinnost předregistrace nebezpečných chemických látek. Pro výrobce, dovozce a obchodníky je závazný článek č. 33 nařízení, podle kterého musí na výrobcích, které dávají do oběhu, uvádět údaj o obsahu nebezpečných látek v koncentraci vyšší než 0,1 (hmotnostního) %, případně musí reagovat na dotaz zákazníka do 45 dnů. Mezi látky vzbuzující mimořádné obavy jsou řazeny látky CMR (rakovinotvorn), PBT (persistentní, bioakumulativní a toxické) a vPvB látky (velmi persistentní a velmi biokumulativní). Evropská chemická agentura (ECHA) zveřejnila tzv. „Kandidátský seznam“, který v současné době obsahuje 15 látek a bude se dále doplňovat. V souvislosti se zvyšujícím se dovozem kožedělných výrobků, hlavně obuvi, z asijských zemí do EU a stálým problémem kopírování zboží (padělky), si Evropská konfederace obuvnického průmyslu (C.E.C.) předsevzala, že se zasadí o maximální ochranu evropského obuvnického trhu a jako jeden z jejích hlavních cílů je prosazení značení země původu u importovaného zboží „MADE IN“. Zatímco pro dovozy ze třetích zemí je stanovisko v rámci EU vcelku jasné, shoda není v názoru na případné zavedení označení „made in EU“ pro evropské výrobce. Řada z nich trvá na tom, aby byla uváděna země původu. V rámci sedmého rámcového programu předpokládá CEC vytvoření Evropské obuvnické technologické platformy, která by stanovila hlavní strategické vize pro evropský obuvnický sektor. Tato technologická platforma by se měla zaměřit hlavně na technologické know-how, vědecko-výzkumnou a vzdělávací činnost a inteligentní výrobní činnosti. V některých zemích stále ještě platí bariéry pro oboustranný vzájemně výhodný obchod (např. v Číně nebo Japonsku). Ve snaze o jejich odstranění by měla sehrát větší roli WTO. V České republice stále přetrvává hlavně regionální charakter kožedělného průmyslu. Chtějí-li výrobci kožedělného zboží čelit zvyšující se konkurenci asijského zboží, musí hledat nové trhy a orientovat se ještě více na export. Zároveň je třeba zaměřit se na nápravu na tuzemském trhu, např. rozšiřováním vlastní maloobchodní sítě. V současné době se to obuvnickým firmám daří zaměřením se na výrobu obuvi s vyšším podílem přidané hodnoty, zejména v segmentech ochranná, bezpečnostní a pracovní obuv, obuv ortopedická, zdravotní a kvalitní dětská obuv. Jedním z problémů v kožedělném průmyslu do příštích let je nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk pracovníků. 75


Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: z z z z z z

76

vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, rozvoj výroby a modernizace, předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU na kvalitativně vyšší bázi, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko - technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy), rozvoj marketingových služeb.

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ 20 5.1. Charakteristika odvětví Dřevařský a korkařský průmysl kromě výroby nábytku, výroba košů a proutěného zboží (dále jen dřevozpracující průmysl) patří v České republice k odvětvím s nejstarší tradicí. Lesy, jako dodavatel suroviny z obnovitelných přírodních zdrojů, a dřevozpracující průmysl se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 11 až 14 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina je surovina pro dřevozpracující průmysl a vláknina se využívá při výrobě celulózy a papíru. Význam dřeva a dřevařských výrobků spočívá hlavně v tom, že se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, v mnoha průmyslových odvětvích, zvláště však při výrobě nábytku, ve stavebnictví a v domácnostech. Dřevo je tak materiálem s novou budoucností. Začlenění jednotlivých oborů dřevozpracujícího průmyslu České republiky je v souladu s Odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1.1 a Standardní klasifikací produkce (SKP). Odvětví dřevozpracujícího průmyslu nezahrnuje výrobu nábytku. Dřevozpracující průmysl OKEČ 20 se dále dělí do pěti oborů: z z z z z

20.1 - výroba pilařská a impregnace dřeva; 20.2 - výroba dýh, překližkových a aglomerovaných dřevěných výrobků; 20.3 - výroba stavebně truhlářská a tesařská, jako je výroba oken, dveří, zárubní atd., dřevěných staveb, jejich prvků, lepených a ohýbaných konstrukcí; 20.4 - výroba dřevěných obalů, včetně palet; 20.5 - výroba jiného zboží ze dřeva, výroba korkařská a košíkářská.

20.4 Výroba dřevěných obalů 6%

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 37 %

20.5 Výroba ost., z korku, proutí a slámy 7%

20.1 Výroba pilařská a impragnace dřeva 30 %

20.2 Výroba aglomerovaných výrobků a ost. 20 %



77


Graf 5.1 znázorňuje podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a tržeb a je patrné, že nejvyšší podíl má výroba stavebně truhlářská a tesařská s 37 %, následuje výroba pilařská a impregnace dřeva s 30 % a výroba aglomerovaných výrobků ost. s 20 %. Nejnižší podíl má výroba dřevěných obalů se 6 %.

5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevařský průmysl patří objemem tržeb mezi odvětvími českého zpracovatelského průmyslu k těm malým a nemůže se měřit s takovými, jako jsou strojírenství, automobilový či elektrotechnický průmysl. Vzhledem k tomu, že odvětví zpracovává domácí obnovitelnou surovinu, není závislé na jejím dovozu. Dřevozpracující průmysl je rozmístěn prakticky na celém území republiky a na zpracovatelském průmyslu ČR se v roce 2008 podílel takto: v tržbách za VV a S (v běžných cenách) cca 1,8 %, na účetní přidané hodnotě (v běžných cenách) cca 1,9 % a na počtu zaměstnanců cca 2,8 %. Podíl odvětví na exportu zpracovatelského průmyslu ČR činil v roce 2008 cca 1,3 %, přičemž hlavními vývozními položkami byly výrobky SKP 20.1 a 20.2. Podíl na dovozu ZP byl ve sledovaném roce podstatně nižší (0,7 %) a i zde byly rozhodujícími dovozními položkami skupiny výrobků SKP 20.1 a 20.2. Podmínky rozvoje dřevařského průmyslu ČR nebyly v roce 2008 příznivé. V roce 2008 propukla krize na trhu s řezivem, způsobená hlavně americkou hypoteční krizí a sílící korunou vůči americkému dolaru. Pilařské firmy jsou přitom na exportu velmi závislé. Jedinou výjimkou byl dostatek suroviny, neboť v důsledku vichřice Kyrill v lednu 2007 napadalo v lesích mezi 6 až 8 mil. m3 (uváděná čísla se liší) hmoty ke zpracování a další pak přibyla v roce 2008 jako následek po vichřici Emma. K tomu ale nutno dodat, že se jedná velmi často o hmotu poškozenou (polámanou, ve štěpinách), což méně vadí výrobcům aglomerovaných materiálů a celulózopapírenskému průmyslu, více už pilařskému zpracování. V oblasti využívání dřeva je nutno zmínit i faktor užití biomasy pro energetické účely. V odvětví bylo evidováno v kategorii malých společností (10 až 49 zaměstnanců) 903 organizací a v kategorii středních podniků (50 až 249 zaměstnanců) 141 organizací. Většina společností však nemá výrobní zařízení na špičkové úrovni a potřebuje zlepšit úroveň technického vybavení, aby mohla zvýšit produktivitu práce a kvalitu produkce. Modernizaci výroby mají pomoci programy podpor malého a středního podnikání a podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU.

5.3. Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 až 2008 je uveden v tabulce 5.1. Tabulka 5.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

99,0 101,4 98,3 100,2 103,0

101,5 91,9 105,3 103,9 106,5

99,5 100,8 100,6 99,7 106,5

99,0 119,0 101,3 95,5 102,0

101,2 98,9 99,7 99,9 100,9

110,8 104,5 100,0 100,0 100,6

95,6 104,5 103,6 107,0 104,9

89,5 89,3 103,2 99,1 101,8

99,8

101,5

100,9

103,1

100,3

104,7

101,0

95,4


V dřevařském průmyslu byl vývoj cen v období 2000 až 2008 vcelku stabilní. V pilařském průmyslu došlo v roce 2008 k poměrně znatelnému poklesu cen (index 2008/2007 = 89,5), což souvisí s přebytkovou 78


nabídkou dřeva a dřevařských výrobků ve světě, avšak především v důsledku celosvětové ekonomické krize, která se naplno projevila v druhé polovině roku. Rozmach výroby plastových oken sice i nadále trvá, přesto kvalitní dřevěná okna si i nadále udržují v segmentu oken i nadále významné místo. 5.3.2. Základní produkční charakteristiky Tržby za prodej VV a S (b.c.) v odvětví měly v letech 2006 - 2007 stoupající tendenci V roce 2008, zejména ve 2. pololetí, se však výrazně projevil dopad celosvětové krize a tržby meziročně klesly o více než 12 %. Tento negativní trend bude s největší pravděpodobností pokračovat nejen v roce 2009, ale nejspíše i v roce 2010. V roce 2008 skončilo období hospodářské konjunktury v SRN a v Rakousku, v zemích které jsou v oblasti dřevařského průmyslu našimi největšími obchodními partnery. Tato skutečnost se projevila v celkových výsledcích odvětví. Omezená investiční a stavební činnost v zemích EU, ale i v celém světě ovlivňuje výši tržeb i v roce 2009, především v oborech 20.2 a 20.3, což potvrzují i předběžné výsledky za 1.pololetí 2009. Tabulka 5.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

Výroba Výroba Výroba Výroba Výroba

pilařská a impregnace dřeva dýh, překližek a aglomer. výrobků stavebně truhlářská, tesařská dřevěných obalů jiných dřev. výr. kromě nábytku

OKEČ 20

2006

2007

857 578 183 206 370

287 737 233 942 495

21 166 231 13 750 118 22 263 363 4 656 657 4 282 078

17 11 21 3 4

60 196 694

66 118 447

58 103 632

x

109,8

87,9

19 11 21 3 4

meziroční index

2008* 513 432 526 279 351

548 289 702 102 992


Tabulka 5.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


2006 pilařská a impregnace dřeva dýh, překližek a aglomer. výrobků stavebně truhlářská, tesařská dřevěných obalů jiných dřev. výr. kromě nábytku

OKEČ 20

2007

3 987 577 3 167 383 5 624 720 879 221 1 516 730

214 125 690 124 524

2008*

032 323 200 468 290

2 832 122 3 588 700 4 877 255 864 457 1 373 092

15 175 631

16 678 313

13 535 625

x

109,9

81,2

meziroční index

4 4 5 1 1


Tabulka 5.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 20.1 Výroba 20.2 Výroba 20.3 Výroba 20.4 Výroba 20.5 Výroba



8 4 13 2 4

2007

2008*

290 473 897 708 533

8 302 4 252 14 339 2 989 4 531

7 4 13 2 4

961 070 851 320 510

33 901

34 413

32 712

x

101,5

95,1


79


Předběžná výše účetní přidané hodnoty docílené v roce 2008, byla citelně ovlivněna poklesem tržeb a v porovnání s rokem 2007 se snížila o téměř 19 %, z toho v jednom z rozhodujících oborů OKEČ 20.1 dokonce o téměř jednu třetinu. Ve vývoji zaměstnanosti v odvětví došlo v roce 2007 s ohledem na příznivou konjunkturu k mírnému nárůstu ukazatele počtu zaměstnanců, který však v roce v roce 2008 v důsledku krize znovu poklesl a to o 4,9 %. Ke největšímu snížení počtu zaměstnanců došlo především ve výrobě dřevených obalů (-22,4 %), v dalších oborech se tento pokles pohyboval kolem 4 - 5 %. Do jisté míry to souvisí s nasazením výkonnějších zařízení v dřevozpracujících oborech a potřebou menšího počtu obslužných pracovníků. V roce 2009 si nepříznivá ekonomická situace vynucuje další snížování počtu zaměstnaných osob. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.2, 5.3, 5.4 a v grafu 5.2. 115

210

%

%

100

180

85 150

70 120

55 40

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

170 %


Graf 5.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 5.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5




26 13 22 3 5

343 409 605 425 487

2007

716 160 684 905 607

23 15 25 5 5

671 147 211 210 387

735 900 452 938 299

2008* 20 431 13 810 24 377 3 531 5 588

626 791 644 740 724

71 272 072

74 629 324

67 740 525

x

104,7

90,8


Tržby za prodej VV a S (v b.c.) klesly v roce 2008 ve sledovaném odvětví proti roku 2007 o více než 12,8 %, celkové náklady se snížily o 9,2 %. Nejvýraznější pokles ukazatele celkových nákladů byl 80


zaznamenán v oboru 20.1 (-13,7 %) a v oboru 20.4 (-22,2 %). Snahou výrobců je minimalizovat náklady za situace, kdy klesá poptávka a snižují se počty personálu. Mzdy zaměstnanců se na růstu nákladů podílejí v menší míře a jejich vývoj je většinou v souladu s růstem produktivity práce. Ukazatel osobní náklady (v b.c.) v roce 2008/2007, přes výrazný pokles nákladů celkem, vzrostl o 4,1 %. Firmy se snažily v důsledku krize zavádět úsporná opatření, ne vždy se jim to však dařilo. Konkrétní představu o vývoji nákladů poskytují tabulky 5.5 a 5.6. Tabulka 5.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 20.1 Výroba 20.2 Výroba 20.3 Výroba 20.4 Výroba 20.5 Výroba


OKEČ 20

2006

2007

2008*

2 061 678 1 320 120 3 469 040 625 819 1 041 464

2 088 982 1 388 873 3 763 224 751 196 1 121 785

2 139 895 1 444 323 3 906 428 738 437 1 258 788

8 518 121

9 114 060

9 487 872

x

107,0

104,1


5.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se do roku 2007 vyvíjel příznivě, znatelný obrat ovšem nastal v roce 2008. Tento vývoj je odrazem toho, že se v roce 2007 proti roku 2006 výrazně zvýšily tržby, stagnoval počet zaměstnanců i náklady, přičemž zvýšení produktivity vykázaly prakticky všechny obory OKEČ 20. Nejvýraznější to bylo hlavně ve velkých závodech, především v oboru aglomerovaných materiálů (+ 37 %) a v oboru výroby dřevěných obalů (+ 15,9 %). Vývoj tohoto ukazatele dokumentuje tab. 5.7 a grafy 5.3 a 5.4. Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

481,0 708,1 404,7 324,7 334,6

507,6 970,2 396,8 376,2 336,4

355,7 881,8 352,1 372,6 304,5

447,6

484,7

413,8

x

108,3

85,4



OKEČ 20 meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 5.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-) 20.1 Výroba 20.2 Výroba 20.3 Výroba 20.4 Výroba 20.5 Výroba


OKEČ 20

2006

2007

2008*

0,517 0,417 0,617 0,712 0,687

0,496 0,337 0,661 0,668 0,736

0,756 0,402 0,801 0,854 0,917

0,561

0,546

0,701


81


Ukazatel podílu osobních nákladů na přidané hodnotě (v b.c.) v dřevařském průmyslu měl ve období 2006- 2008 kolísavou tendenci. V roce 2007 proti roku 2006 stoupl o více než 8 %, což bylo dáno tím, že tempo růstu mezd bylo nižší než tempo růstu přidané hodnoty. Podíl osobních nákladů snižovaly společnosti také tím, že zlepšovaly formy řízení a organizaci práce, snižovaly režijní náklady, vedly své zaměstnance k efektivnějšímu využívání pracovní doby aj. V roce 2008 však se tento ukazatel, především v důsledku snížené poptávky po výrobcích jako průvodního jevu celosvětové krize, podstatně zhoršil (pokles o 14,6 %) a snížil tak konkurenceschopnost tohoto odvětví. Vývoj ukazuje tab. 5.8 a graf 5.3. 130

280 %

%

230

110

180

90

130

70

80

50

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*


Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 20 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Produktivita práce z účetní PH ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


tis. Kč/zam.

1000

800

600

400

200 ZP

20

20.1

20.2 2007

20.3

20.4

20.5

2008



5.4. Zahraniční obchod 5.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s dřevařskými výrobky SKP 20 vzrostl v roce 2007 (oproti roku 2006) díky domácí i globální konjunktuře a to jak ve vývozu, tak i v dovozu. Zvýšený export se týkal především oborů SKP 20.1 a SKP 20.2 a rovněž v oboru SKP 20.4. Aktivní saldo dosáhlo hodnoty cca 16,8 mld. Kč a bylo o téměř 1,1 mld. Kč vyšší než v roce 2006. V roce 2008, vzhledem k podstatnému propadu poptávky na 82


trhu, kladné saldo kleslo proti roku 2007 o 2,9 mld. Kč. Z toho se vývoz snížil o cca 3,19 mld. Kč, zatímco dovoz poklesl jen mírně o 297 mil. Kč. Situaci v zahraničním obchodě znázorňuje tabulka 5.9. Tabulka 5.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

2001

2002

2003

2004

2005

8 4 5 2 1

7 4 5 2 1

8 4 5 2 1

9 5 5 3 2

9 6 5 2 1

718,8 835,5 150,6 681,8 747,3

322,5 419,7 237,2 332,4 658,1

212,9 805,9 134,5 455,2 655,9

23 134,1

20 969,7

22 264,5

x

90,6

106,2

meziroční index

723,0 852,0 482,4 429,1 050,0

648,3 205,0 633,6 886,2 913,4

2006 10 7 5 3 1

396,9 821,8 828,7 304,1 861,5

2007 11 9 5 3 1

906,9 697,5 667,3 945,7 805,9

2008 10 8 4 3 1

694,3 439,6 975,9 938,3 786,5

26 536,6

26 286,4

29 212,9

33 023,3

29 834,6

119,2

99,1

111,1

113,0

90,3

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2 427,4 4 565,9 1 536,4 502,2 1 018,8

2 615,0 4 389,0 1 587,8 596,6 1 028,6

2 898,0 4 525,1 1 973,9 711,5 1 120,7

3 4 2 1 1

284,2 908,3 508,2 073,5 242,1

3 676,7 4 931,1 2 341,5 698,7 1 228,4

3 408,9 5 522,6 2 513,8 866,9 1 213,9

4 135,3 6 937,8 2 816,2 902,6 1 434,3

4 236,8 6 651,1 2 772,1 853,9 1 415,6

10 050,7

10 217,0

11 229,1

13 016,3

12 876,3

13 526,2

16 226,1

15 929,6

x

101,7

109,9

115,9

98,9

105,0

120,0

98,2

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

6 291,4 269,6 3 614,2 2 179,6 728,5

4 707,5 30,7 3 649,4 1 735,8 629,5

5 314,9 280,8 3 160,6 1 743,7 535,2

6 438,8 943,7 2 974,2 2 355,6 807,9

5 1 3 2

971,6 273,9 292,1 187,5 685,0

6 988,0 2 299,2 3 314,9 2 437,2 647,6

7 2 2 3

6 1 2 3

13 083,4

10 752,7

11 035,4

13 520,3

13 410,1

15 686,7

771,6 759,7 851,1 043,1 371,6

16 797,2

457,5 788,5 203,8 084,4 370,9

13 905,0

Pramen: ČSÚ

5.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Český dřevařský průmysl vyváží podstatnou část své produkce do členských zemí EU-27, především do sousední SRN a do Rakouska. Do SRN dodáváme hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety a dřevěné rodinné domy vč. jiných dřevostaveb, v Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Z celkového vývozu produkce SKP 20 jde cca 75 % do zemí EU-27, přičemž našimi rozhodujícími obchodními partnery jsou SRN a Rakousko a to jak ve vývozu, tak v dovozu. Teritoriální skladba zahraničního obchodu s výrobky SKP 20 je stabilní a v posledních letech se příliš nemění. Vlastní teritoriální rozdělení zahraničního obchodu dřevařského průmyslu ukazuje graf 5.5.

83

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2008 Slovinsko 2% Nizozemí 2%

Maďarsko 4% Polsko Itálie 5 % 9% Slovensko 10 %

Ostatní 22 %

Rakousko 14 % Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2008

Německo 29 % Ostatní 20 % Maďarsko 2% Nizozemí 3% Rusko 4%

Rakousko 16 %

Čína 4%

Polsko 8%

Slovensko 14 %


Graf 5.5 eritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2008 - SKP 20


k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 5 648,2 8,1

5 386,2 17,4

6 620,3 538,7

9 683,6 624,7

8 800,2 601,7

10 613,2 15,3

11 817,5 30,0

Pramen: ČNB

Objem hmotných domácích investic do odvětví OKEČ 20 se sice v roce 2008 zvýšil proti předchozímu roku o více než 31 % - na 4,2 mld. Kč( z toho strojní investice o 72 % na necelé 2 mld. Kč). Tato částka však, vzhledem k tomu, že jde o odvětví založené na domácí surovině, se jeví jako krajně nedostatečná. Za zmínku stojí, že i v době ekonomické recese v roce 2009 lesnicko-dřevařský holding LESS uvedl do provozu nový pilařský závod s kapacitou pořezu 260 tis. m3 kulatiny, který může ročně vyprodukovat 155 tisíc kubíků jehličnatého řeziva určeného pro truhlářské zpracování. Jako nedostatečné nutno hodnotit výdaje na výzkum a vývoj za rok 2007, které sice v odvětví meziročně stouply o plné dvě třetiny, avšak proti objemům v dalších zpracovatelských odvětvích jsou velmi nízké (pouze 5,8 mil. Kč).

84

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 6 000

340 %

%

290

4 500

240

3 000 190

1 500

140 90

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


5.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Z předchozího výčtu je patrné, že rok 2008 lze hodnotit pro odvětví dřevozpracujícího průmyslu jako nepříznivý. V porovnání s velmi úspěšný rokem 2007 totiž došlo k citelnému zhoršení všech produkčních charakteristik, ale i produktivity práce, osobních nákladů a objemu zahraničního obchodu. Důvody nutno hledat v nástupu hypoteční krize v USA a následné globální ekonomické recesi, která znamenala citelný pokles výkonnosti odvětví. Tento nepříznivý vývoj pokračuje i v roce 2009, což potvrzují předběžné výsledky za 1. pololetí (údaje za podniky s 50 a více zaměstnanci). Celkové tržby se za období leden až červen 2009 propadly proti stejnému období roku 2008 o 11,6 %, z toho nejvíce v oboru 20.1 (nyní CZ NACE 16.10) o 16,5 % a v oboru 20.4 (nyní CZ NACE 16.24) o téměř 35 %. Podobně nepříznivý byl i vývoj v oblasti zahraničního obchodu, na kterém je toto proexportně orientované odvětví silně závislé. Vývoz výrobků SKP 20 totiž klesl v prvním pololetí 2009 proti stejnému období 2008 o 16,4 % na 13,14 mld. Kč. Největší pokles exportu byl přitom zaznamenán ve dvou největších výrobkových oborech SKP 20.1 (pokles o 13 %) a SKP 20.2 (pokles o 20 %). Ještě větší propad (o 19 %) na 6,64 mld. byl vykázán v dovozu, kde nejvíce klesly dodávky pro obor SKP 20.2 (o 25 %) a obor 20.1 (o 19 %). Pololetní kladné saldo zahraničního obchodu odvětví se meziročně snížilo o téměř 900 mil. Kč na necelých 6,5 mld. Kč. Český dřevařský průmysl je schopen produkovat konkurenceschopné výrobky ve všech svých oborech a má dobré předpoklady pro další rozvoj (domácí surovina) a růst objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Zvyšuje se podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje provádění certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC a FCI. Dopad chemické legislativy REACH na odvětví, z hlediska krytí zvýšených nákladů, bude velmi malý. Byla provedena aproximace legislativy EU do českého právního řádu, důsledně jsou respektovány příslušné zákony a směrnice EU s důrazem na ochranu životního prostředí (IPPC), včetně problematiky odpadů. ČR nadále zaostává ve využití dřeva za vyspělými zeměmi EU, za USA i Kanadou. Platí to zejména o využití dřeva ve stavebnictví. Jestliže například v USA dřevostavby zcela dominují a ve vyspělých západoevropských zemích a v Kanadě představují v bytové výstavbě desítky procent, u nás to je to pouhých jedna až dvě procenta. Značné rezervy jsou rovněž ve zpracování dřevní hmoty, která se dříve považovala za odpad. V nastávajícím období, poznamenaném ekonomickou krizí, půjde zejména o zvýšení spotřeby dřeva a výrobků z něho v příslušných oblastech ekonomiky, rozšíření výstavby dřevěných rodinných domků a jiných staveb ze dřeva s cílem dosažení vyšší konkurence vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Této výzvě by mělo také pomoci rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu bude udržení resp. posílení konkurenceschopnosti našich výrobců. V odvětví je nutné pokračovat v zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení, otázkou však zůstává zda budou mít firmy pro tyto cíle v období recese dostatek disponibilních prostředků. Důležité bude soustřeďování výrob do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Čeští výrobci v dřevařském průmyslu díky kvalitě a ceně patří k žádaným dodavatelům výrobků nejen na 85


tuzemský trh, ale i na trhy ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi a s podniky, k čemuž by měla napomoci Česká technologická platforma lesního hospodářství a navazujících průmyslových odvětví, včetně dřevozpracujícího.

86

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE

6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří důležitým odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Výroba je založena na obnovitelných zdrojích (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), převážně tuzemského původu. Odvětví řadu let realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje a jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, především však v polygrafii a ve výrobě recyklovatelných obalů. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu, je investičně vysoce náročná vysoká, a spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů. Podle Odvětvové klasifikace činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1.1, se odvětví člení na dva obory: z z

21.1 - výroba vlákniny, papíru a lepenky; 21.2 - výroba výrobků z papíru a lepenky.

Podíly oborů OKEČ 21 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v běžných cenách v roce 2008 (viz graf 6.1)ukazují, že na tržbách za prodej VV a S převažuje zastoupení oboru 21.2 výroba zboží z papíru a lepenky s podílem 58 %. Dlouhodobě se však podíly oborů v odvětví mění jen minimálně. V odvětví celulózopapírenského průmyslu, vzhledem k charakteru výroby, hrály v roce 2008 rozhodující úlohu velké společnosti (250 - 999 zaměstnanců) podílem cca 63 % na tržbách za prodej VV a S a cca 52% podílem na počtu zaměstnanců v odvětví. 21.2 Výroba zboží z papíru a lepenky 58 %

21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 42 %



6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu (ZP) patří celulózo-papírenský průmysl k méně významným odvětvím, protože v roce 2008 se na tržbách ZP podílel 1,6 % (v roce 2007 to bylo 1,8 %), na účetní přidané hodnotě 1,8 % (v roce 2007 to byly 2 %) a na počtu zaměstnanců 1,6 % (v roce 2007 to bylo 1,7 %).V žebříčku TOP 100 nejvýznamnějších firem ČR mělo v roce 2008 odvětví jediného zástupce a to 87


akciovou společnost Mondi Štětí na 85. místě (v roce 2007 - 81.místo). Její tržby dosáhly 6,8 mld. Kč a poklesly proti roku 2007 o 17,4 % (hospodářský výsledek 1,03 mld. Kč a vývoz 6,14 mld. Kč). Z údajů ACPP (Asociace českého papírenského průmyslu) vyplývá, že v roce 2008 výroba vlákniny oproti předchozímu roku poklesla o 10 % na 780,3 tisíc tun, výroba papíru a lepenky rovněž o 10 % na 1022,7 tisíc tun, produkce výrobků z papírů a lepenek se snížila o 2 % na 541,6 tisíc tun a výroba vlnitých lepenek o 3 % na 468,3 tisíc tun. Zastavil se tak růst výroby trvající deset let. Hlavními důvodem tohoto poměrně výrazného poklesu bylo zejména loňské květnové zastavení výroby novinového papíru v Norske Skog ve Štětí a uzavření papírny v Bělé pod Bezdězem na podzim 2008. V posledních měsících se na výsledku začala negativně projevovat začínající ekonomická recese a s tím související nižší poptávka jak po výrobcích oboru 21.1, tak výrobcích oboru 21.2. Celková spotřeba papírů a lepenek v roce 2008 stagnovala na úrovni 2007 tj. kolem 1,55 mil.tun. Z vyrobeného objemu bylo 80 % vyvezeno a dovoz byl tudíž vyšší než celková produkce v ČR (v roce 2008 bylo dovezeno 1,365 mil.tun). Spotřeba papíru a lepenky na obyvatele v ČR postupně roste. V roce 2007 se přiblížila hranici 150 kilogramů a v roce 2008 zhruba stagnovala na této úrovni. Významný podíl na zanášce při výrobě papírů a lepenek ( 43,3 %) má i nadále sběrový papír, jehož spotřeba dosáhla v roce 2008 objemu 419,3 tisíc tun. Pokles o 10 % jde v tomto případě rovněž na vrub zastavení produkce novinového papíru ve Štětí.

6.3. Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1. Cenový vývoj Cenový vývoj dle SKP dokladuje tabulka 6.1. V letech 2000 - 2005 ceny průmyslových výrobců meziročně klesaly.V dalších dvou letech naopak rostly, ale v roce 2008 se znovu snížily, z toho nejvýrazněji v oboru SKP 21.1 (-6,7 %) a v oboru SKP 21.2 (-0,4 %) a celkem nastal pokles o 2,3 %. Český celulózopapírenský průmysl je plně integrován do globálních uskupení a obchoduje za světové ceny. Tabulka 6.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 21.1 SKP 21.2

88,9 100,2

91,5 99,4

97,8 99,4

98,7 98,9

94,3 98,6

103,9 100,3

103,6 100,8

93,3 99,4

95,3

96,2

98,8

98,7

97,0

101,7

101,6

97,7


6.3.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví celulózopapírenského průmyslu za období 2006 - 2008 ilustrují tabulky 6.2, 6.3, 6.4 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 21.2 Výroba výrob. z papíru a lepenky

23 702 607 27 283 820

26 270 453 31 850 505

21 883 124 29 983 979

OKEČ 21

50 986 427

58 120 958

51 867 103

x

114,0

89,2


88

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 21.2 Výroba výrob. z papíru a lepenky OKEČ 21

2006

2007

2008*

5 609 942 7 471 478

6 729 710 8 525 545

4 922 762 8 457 275

13 081 420

15 255 255

13 380 037

x

116,6

87,7


Tabulka 6.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008

(osob)

2006

2007

2008*


5 649 13 067

5 509 13 904

4 645 13 370

OKEČ 21

18 716

19 413

18 016

x

103,7

92,8


Podrobný rozbor základních produkčních charakteristik celulózopapírenského průmyslu naznačuje tyto hlavní tendence: z

z z z

z

Tržby za prodej VV a S (v b.c.) v odvětví OKEČ 21 se v roce 2008 oproti roku 2007 snížily poměrně výrazně o 10,8 %, z toho podstatněji v oboru 21.1 (o 16,7 %) než v oboru 21.2 (o 5,9 %). Hlavním důvodem byl nástup hospodářské recese a s tím související nižší poptávka. Ukazatel účetní přidaná hodnota (v b.c.) má v roce 2008 rovněž výrazně sestupný trend (index 2008/ 2007 = 87,7 ). Počet zaměstnaných osob v roce 2008 klesl proti předchozímu roku o 1 397 osob, hlavně zásluhou ukončení výroby novinového papíru v Norske Skog ve Štětí a v Bělé pod Bezdězem. Celkové náklady v běžných cenách v roce 2008 klesly proti roku 2007 o více než 10 %. Na tomto výsledku se rozhodující měrou podílel obor 21.1 (pokles o 14,1 %). Bylo to způsobeno více faktory hlavně však nižšími tržbami, poklesem osobních nákladů apod. K nepříznivému vývoj výše uvedených ukazatelů nutno uvést, že také odvětví celulózopapírenského průmyslu v druhé polovině roku 2008 citelně zasáhla celosvětová ekonomická krize, která způsobila podstatný propad poptávky po výrobcích odvětví.

Náklady celkem (v b.c.) v letech 2006 - 2008 charakterizuje tabulka 6.5. Celkové náklady v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 klesly o více než 10 %. Důvodem byl vedle propadu tržeb také pokkles počtu zaměstnanců a úsporná opatření v odvětví. Odlišný trend vykázal ukazatel osobní náklady (v b.c.), což ukazuje tabulka 6.6, kde se meziročně náklady zvýšily o zhruba 5 %, hlavně zásluhou růstu mezd. Tento vývoj zhoršil konkurenceschopnost odvětví.

89


200

%

%

104

180 160

96 140

88

120

80

100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

180 %



2006

2007

2008*

21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 21.2 Výroba výrob.z papíru a lepenky

25 472 104 31 245 479

26 021 913 37 345 731

22 339 995 34 488 243

OKEČ 21

56 717 583

63 367 644

56 828 238

x

111,7

89,7



2006

2007

2008*


1 970 639 4 143 760

2 096 334 4 751 864

2 192 294 5 000 759

OKEČ 21

6 114 399

6 848 198

7 193 054

x

112,0

105,0


6.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2006 - 2008 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafu 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) v roce 2007 ještě vykázala meziroční nárůst 90

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

21.1 Výroba vlákniny, papríu a lepenky 21.2 Výroba výrob. z papíru a lepenky

993,1 571,8

1 221,6 613,2

1 059,7 632,5

OKEČ 21

698,9

785,8

742,7

x

112,4

94,5


Tabulka 6.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008

(-)

2006

2007

2008*


0,351 0,555

0,312 0,557

0,445 0,591

OKEČ 21

0,467

0,449

0,538


170

200

%

%

150

170

130

140

110

110

90

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP Pozn: údaje v běžných cenách *Předběžná hodnota Pramenen: ČSÚ, vlastí dopočet

21

21.1 2007

21.2

2008


91


o 12,4 %, avšak v roce 2008, v souvilosti s nižší poptávkou v důsledku krize, poklesla o 5,5 %. Pro další růst tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek proto dostávají přednost společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Jako nepříznivý jev nutno v roce 2008 hodnotit růst podílu osobních nákladů na přidané hodnotě v odvětví a to o téměř 20 % proti roku 2007, s ohledem na vysoké mzdové náklady.

6.4. Zahraniční obchod 6.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 (v b.c.) v letech 2001 - 2008 dokumentuje tabulka 6.9. Vyšší zastoupení v celkovém exportu z odvětví OKEČ 21 měla v roce 2008 skupina výrobků SKP 21.2 (podíl 50,9 %). Její export však ve srovnání s předchozím rokem klesl zhruba o 2 %. V této skupině se snížil kupříkladu vývoz kartonáže z vlnité lepenky (o 7 %), obálek (o 7 %) a vlnitých lepenek (o 10 %). Naopak v sekci papírenských výrobků se celkový vývoz proti roku 2007 zvýšil poměrně výrazně o 30 % na 408,3 tisíc tun. Export ve skupině výrobků SKP 21.1 se snížil výrazněji (o 6,5 %), přičemž vývoz vláknin klesl o 7 % na 372,4 tisíc tun, zatímco export sběrového papíru naopak stoupl o celou jednu třetinu na 364,4 tisíc tun (potíže s odbytem se tu naplno projevily až v roce 2009). Celkový export papírů a lepenky ve hmotném vyjádření se snížil o 11 % a pokles bylo možno zaznamenat u třídy ostatních papírů speciálních, průmyslových aj. (o 13 %), balicích papírů (o 12 %), skládačkových lepenek (o 10 %), hygenických papírů tissue (o 73 %) a v oblasti grafických papírů (pokles o 14 %). Tabulka 6.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 21.1 SKP 21.2

16 503,0 10 180,8

15 393,5 10 894,2

15 855,4 11 840,9

16 509,1 13 530,5

16 824,8 15 194,2

18 142,6 16 850,5

21 108,9 20 361,6

19 730,0 19 962,1

SKP 21

26 683,8

26 287,7

27 696,4

30 039,6

32 019,1

34 993,1

41 470,5

39 692,1

x

98,5

105,4

108,5

106,6

109,3

118,5

95,7

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 21.1 SKP 21.2

19 682,2 12 623,1

20 329,6 11 503,4

21 5764,3 12 174,7

23 872,9 13 402,4

24 047,0 13 647,8

24 630,5 14 329,5

27 230,7 16 654,1

26 732,9 17 114,8

SKP 21

32 251,3

31 833,0

33 739,0

37 275,3

37 694,8

38 960,1

43 884,8

43 847,7

x

98,7

106,0

110,5

101,1

103,4

112,6

99,9

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 21.1 SKP 21.2

-3 125,2 -2 442,3

-4 936,1 -609,2

-5 708,9 -333,8

-7 363,8 128,1

-7 222,2 1 546,4

-6 487,9 2 521,0

-6 121,8 3 707,5

-7 002,9 2 847,3

SKP 21

-5 567,5

-5 545,3

-6 042,6

-7 235,7

-5 675,7

-3 967,0

-2 414,3

-4 155,6

Pramen: ČSÚ

V dovozech byla situace odlišná, neboť zda má vyšší zastoupení skupina výrobků SKP 21.1 (podíl 61,7 %).V oblasti vláknin objem dovozu ve hmotě stagnoval na úrovni předchozího roku (180,5 tisíc tun), zatímco dovoz papírů a lepenek se rovněž udržel na úrovni předchozího období (tj. kolem 1 365 tisíc tun). Dovoz sběrového papíru se zvýšil o 14 % na necelých 53 tisíc tun. Celkový dovoz výrobků skupiny SKP 21 stagnoval na úrovni roku 2007 tj. 43,8 - 43,9 mld. Kč a jestliže ve skupině SKP 21.1 klesl o 1,8 %, ve skupině 21.2 se naopak meziročně zvýšil o 2,8 %. Saldo zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 bylo v posledních letech trvale záporné a od dosaženého maxima v roce 2004 se postupně začalo snižovat. Obrat nastal v roce 2008, kdy se záporné saldo zhoršilo 92


o 1,7 mld. Kč, přičemž ve skupině SKP 21.1 narostlo o 881 mil. Kč, zatímco ve skupině SKP 21.2 se naopak kladné saldo snížilo o 860 mil. Kč. 6.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2008

Polsko 11 %

Maďarsko Itálie 5 % 6%

Rakousko 5 % Francie 4% Rusko 4%

Slovensko 13 %

Ostatní 31 % Německo 21 % Dovozní teritoria v roce 2008

Slovensko 9% Polsko 9%

Rakousko 9%

Švédsko 5%

Finsko 4% Francie 4% USA 3% Ostatní 23 %

Německo 34 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


Teritoriální strukturu zahraničního obchodu ukazuje graf 6.5. Teritoriální rozdělení obchodní výměny v odvětví se již řadu let téměř nemění a také v porovnání s rokem 2007 zaznamenalo jen nepatrné změny. To potvrzují dlouhodobě stabilizované obchodní vztahy mezi partnery. Rozhodujícím obchodním partnerem ČR ve vývozu je SRN s 21 %, kde podíl v porovnání s předchozím rokem stoupl o 1 %. Dalšími významnými partnery jsou Slovensko 13 % a Polsko 11 %. Také v dovozu zůstává SRN tradičně naším největším obchodním partnerem s 34 %, za ním následují Rakousko s 9 %, Slovensko s 9 % a Polsko s 9 %. Z grafu 9.5 je zřejmé, že pro naši obchodní výměnu jsou rozhodující vazby na státy Evropské unie. V roce 2008 připadalo téměř 80 % z celkového vývozu na obchod se zeměmi EU-27 a v dovozu dokonce 90 % .

6.5. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví celulózopapírenského průmyslu uvádí tabulka 6.10 a graf 6.6. Objem přímých zahraničních investic v odvětví celulózopapírenského průmyslu dosáhl v roce 2007 kumulativně objemu 23,5 mld. Kč, což je nárůst proti předchozímu roku o 3 % a v hodnotovém vyjádření 619,6 mil. Kč. 93


Tuzemské investice v odvětví OKEČ 21 v zahraničí ve stejném roce dosáhly výše 568,2 mil. Kč a meziročně tak klesly o 1 %. Tabulka 6.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 21 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 18 545,3 278,6

15 545,4 315,6

20 333,8 320,2

22 529,6 543,4

23 525,0 691,5

22 825,2 573,9

23 516,8 568,2

Pramen: ČNB

260

%

%

600 500

220

400 300

180

200 140

100 0

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


Objem hmotných investic v celulózopapírenském průmyslu sice v roce 2008 vzrostl oproti předchozímu roku o více než 31 % na 3,6 ml.d Kč, (z toho strojní o 42 % na 2,7 mld. Kč), však pro další rozvoj odvětví byl i nadále nedostatečný, protože šlo většinou o menší udržovací a modernizační akce.

6.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Z předchozích kapitol je zřejmé, že vývoj odvětví OKEČ 21 byl v roce 2008 nepříznivý, neboť meziročně se výrazně zhoršily všechny základní produkční charakteristiky, s výjimkou nákladů celkem, a rovněž oslabil i ukazatel produktivity práce. Současně se snížila také obchodní výměna zahraničního obchodu (vývoz a saldo). V prvním pololetí 2009 tento negativní trend pokračoval, neboť z předběžných údajů ČSÚ za první pololetí 2009 (údaje za podniky s 50 a více zaměstnanci) vyplývá, že tržby odvětví CZ NACE 17 (nové číslování, které se používá od roku 2009) se oproti stejnému období 2008 snížily o 16 %. Z toho nevýrazněji poklesly v suboboru CZ NACE 17.12 výroba papíru a lepenky (snížení o 28 %) a v CZ NACE 17.21 výroba vlnitého papíru lepenky, papírenských a lepenkových obalů (pokles tržeb o téměř 24 %). Tento citelný propad nebyly schopny kompenzovat ani vyšší tržby v dalších subooborech (hygienické papíry, kancelářské potřeby z papírů a ostatní výrobky z papíru a lepenky). Špatné časy v posledním období prožívá i trh sběrového papíru. Také v tomto případě je příčinou globální recese, kdy pokles prodeje spotřebního zboží je doprovázen nižším prodejem papírenských produktů, zejména obalů a obalových materiálů. Podobně nepříznivě se vyvíjí v roce 2009 i obchodní výměna produkce SKP 21. Vývoz za leden až červen 2009 klesl proti stejnému období 2008 o více než 12 %, z toho vývozu u výrobků SKP 21.1 o 20 % a u výrobků SKP 21.2 o 4 %. Pokles dovozu byl v tomto období nižší, u SKP 21.1 se pohyboval kolem 10 % a u výrobků SKP 21.2 činil cca 7 %. Jak vyplývá z prohlášení CEPI pro Evropskou komisi z konce června 2009, negativní dopady ekonomické krize zažívá papírenský a celulozový průmysl v celé Evropě. Meziroční pokles produkce u většiny výrobkových skupin odvětví OKEČ 21 dosáhl v regionu 16 až 25 %. Převážná část velkých společností je nucena omezovat či zcela likvidovat své výrobny a investiční záměry v celkové výši cca 5 mld. EUR jsou pod velkým tlakem, neboť řada akcí se odkládá anebo zcela ruší. Český papírenský průmysl je přitom nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu. Tato 94


skutečnost je poměrně důležitá, protože významně ovlivňuje současné výrobní možnosti a především krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů. V příštích letech bude nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci všech energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn, tak aby se předešlo neefektivnímu zvyšování výrobních nákladů podniků a odrazování zahraničních investorů od podnikatelských aktivit v ČR. Jedná se zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny - dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů oproti možnému efektivnějšímu zpracování do průmyslových výrobků. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých podniků na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů - ekonomického, sociálního a ekologického. Jakékoliv vychýlení jednoho z pilířů vnáší do systému rizika. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi 18 členskými zeměmi Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI). Přes dynamický růst spotřeby papírů a lepenek ještě ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU. Lze však výhledově předpokládat další vzestup tohoto ukazatele, až do výše kolem 200 kg na obyvatele za rok, což by odpovídalo celkové spotřebě v objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze absolutním nárůstem dovozu by však bylo ekonomicky neefektivní a bude tedy nutné ji řešit investicemi většího rozsahu, které se však v posledních letech většinou nerealizují. Vyhlídky papírenského odvětví podtrhuje skutečnost, že se jedná o odvětví surovinově založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívajících možností snadné recyklace své produkce a obecně vnímaném jako environmentálně příznivé. Proti tomu však stojí rozvoj moderních medií jako e-mailu a on-line, což má za následek nižší spotřebu papíru, lepenky a papírenských výrobků. Pro realizaci nejbližších rozvojových záměrů v odvětví bude rozhodující, jak rychle se podaří překonat současnou celosvětovou ekonomické krize, jejíž další průběh a délku lze v tuto chvíli jen těžko předvídat.

95


7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů - OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu, nahraných nosičů zvuku a obrazu. Charakterem své výroby se sice liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu, přesto jeho výrobky zasahují do všech oblastí naší ekonomiky, vzdělávání a kulturního života. Polygrafický průmysl se v souladu s Odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá klasifikaci NACE Rev. 1, člení na tři obory: z z z

22.1 - vydavatelství; 22.2 - polygrafický průmysl; 22.3 - rozmnožování nahraných nosičů.

Odvětví polygrafického průmyslu je charakteristické potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly a značnou investiční náročností. Vstup zahraničního kapitálu do odvětví, včetně využití investičních pobídek, umožňuje dynamický rozvoj technické základny, především rychlý růst digitalizace výrobní techniky a s tím souvisejících technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých oborů, fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, MP3, tzv. cross médií, on-line publikování atd. V roce 2008 se v porovnání s předchozím rokem nijak výrazněji nezměnily podíly jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl oboru 22.1 vydavatelství vzrostl oproti roku 2007 o 3 % na 48 %, obor 22.3 rozmnožování nahraných nosičů naopak poklesl o 2 % na 3 %, podíl oboru 22.2 klesl o 1 % na 49 %. Podíly jednotlivých oborů OKEČ 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2008 znázorňuje graf 7.1. 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů 3% 22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 49 %

22.1 Vydavatelství 48 %



7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Polygrafický průmysl patří v rámci zpracovatelských odvětví k těm relativně malým. Jeho podíl na celkových tržbách ZP v roce 2008 činil cca 2 %, podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě 2,8 % (v roce 2007 to bylo 2,6 %) a podíl na počtu zaměstnaných osob o 2,9 % (v roce 2007 to bylo 2,8 %). Vzhledem 96

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů

k tomu, že většina produktů polygrafického průmyslu se realizuje v tuzemsku, jeho celkový podíl na exportu výrobků SKP ZP dosáhl v roce 2008 jen 1,1 % a v importu to bylo 0,9 p.b.

7.3. Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů v letech 2000 - 2008 dokumentuje tabulka 7.1. Po mírném poklesu cenových indexů výrobků v roce 2003 ceny v následujících letech mírně rostly - pohybovaly se však pod úrovní celostátního průměru inflace. V roce 2008 byl zaznamenán mírný propad o 0,5 %. Cenový vývoj výrobků SKP 22 je způsoben přebytkem nabídky výrobních kapacit, velkou konkurencí mezi tiskárnami a neustále se zdokonalujícími výstupy digitálně řízených tiskáren a laserových kopírovacích strojů. Významnou roli tu hraje také rostoucí počet zpráv zasílaných e-mailem, SMS, on-line apod. Mírný pokles cen letech 2002-2003, 2005 byl zaznamenán v oboru SKP 22.2 polygrafický průmysl. Výrazný pokles pak zaznamenal tento obor v roce 2008 v důsledku celosvětové ekonomické krize. Obor SKP 22.3 se nevykazuje, neboť se jedná o individuální data. Tabulka 7.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

104,6 101,6 x

101,5 98,5 x

100,5 98,2 x

101,1 100,6 x

102,7 99,8 x

102,3 100,9 x

104,8 101,3 x

101,6 97,3 x

SKP 22

103,4

100,3

99,6

101,0

101,5

101,8

103,1

99,5

Pramen: ČSÚ

7.3.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu v období 2006 - 2008 ukazují tabulky 7.2, 7.3, 7.4 a graf 7.2. Tržby za prodej VV a S v běžných cenách v roce 2008 zaznamenaly proti předchozímu roku nárůst o 1 %. Důvodem byla aktivní vydavatelská činnost, kde tržby vzrostly meziročně o více než 10 %. Pokles výroby naopak zaznamenal obor 22.2 (-2,9 %). Obor 22.3 vykázal značný pokles výroby (-37,6 %). Zatímco výroba klasických LP desek v roce 2007 se v porovnání s předchozím rokem zvýšila, prodej CD nosičů dále klesal. Příčiny tohoto vývoje spočívají především v masovém pirátském vypalování zvukových záznamů z internetu a stahování hudby na přehrávače formátu MP3, které nahradily CD a MC walkmany. Téměř úplně se zastavila výroba obchodně neúspěšných formátů SACD a DVD audio, které vyžadují vysoce kvalitní a tím nákladný reprodukční systém. V České republice se v roce 2008 prodalo více kusů nosičů DVD než v předcházejícím. Nárůst prodeje byl stimulován výrazným snížením cen nosičů DVD, ale i tím, že od roku 2005 se začal zvyšovat počet distributorů, kteří využívají alternativní prodejní síť prodejny novin a časopisů a nabízejí disky zpravidla v pošetkovém provedení samostatně. Rozšířil se také způsob distribuce DVD nosičů jako přílohy časopisů, často s více alternativními tituly, ovšem v poslední době tento způsob již není tak využíván. Vzhledem k tomu, že náklady časopisů jsou proměnlivé, nelze stanovit přesný počet vylisovaných a prodaných nosičů. V roce 2007 a masivně v roce 2008 vstoupil na trhy nový systém záznamu Blu-ray , který je kompatibilní se stávajícím systémem DVD a nabídka jeho titulů se neustále rozšiřuje. Ukazatel účetní přidaná hodnota (v b.c.) v období 2006 - 2008 vykazoval trvalý nárůst a v roce 2008 vykázal růst o 3,2 %, což se příznivě promítlo i do ukazatele produktivita práce z přidané hodnoty. Nejvyšší nárůst zaznamenal obor 22.2 (+3,7 %) a také obor 22.1 (+3,4 %). 97

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

22.1 Vydavatelství 22.2 Polygrafický průmysl 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů

30 547 412 28 146 827 2 866 980

28 526 982 33 140 085 3 679 124

31 491 355 32 180 524 2 296 032

OKEČ 22

61 561 219

65 346 191

65 967 911

x

106,1

101,0

8 890 688 7 899 616 874 805

9 136 128 9 345 728 1 181 240

9 448 271 9 691 245 1 160 596

17 665 109

19 663 096

20 300 112

x

111,3

103,2


Tabulka 7.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 22.1 Vydavatelství 22.2 Polygrafický průmysl 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

2006

meziroční index

2007

2008*



2006

2007

2008*


12 639 16 962 1 366

11 760 18 883 1 567

12 497 19 029 1 434

OKEČ 22

30 967

32 210

32 959

x

104,0

102,3


Počet zaměstnaných osob v odvětví v roce 2008 v porovnání s předchozím rokem stoupl o 749 osob, tj. o 2,3 %. Tento ukazatel jen ovlivněn uváděním nových kapacit do provozu a to jak tiskárenských, tak výroben CD a DVD nosičů. Nejvyšší podíl na růstu tohoto ukazatele má obor 22.1 (přírůstek 737 osob), naopak v oboru 22.3 se počet zaměstnaných osob meziročně snížil o 8,5 %. Vývoj v oblasti nákladů (b.c.) v letech 2006 - 2008 je patrný z tabulek 7.5 a 7.6. Náklady celkem v běžných cenách v roce 2008 proti roku 2007 jen nepatrně. Největší měrou se na tom podílel obor 22.3 (meziroční pokles o 50,4 %). Celkové náklady v odvětví se v posledních letech zvyšovaly v důsledku růstu cen vstupních surovin a nových technologických zařízení, ale především díky zvyšování cen energií. Osobní náklady ve sledovaném období 2006 - 2008 mají trvale rostoucí tendenci. V roce 2008 vykázaly proti předchozímu roku nárůst o 10,7 %, hlavně díky oborům 22.1 a 22.3. Jedním z hlavních důvodů růstu tohoto ukazatele je nákup nákladné, neustále dokonalejší techniky a s tím související vyšší náklady na zaškolení obslužného personálu.

98

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů 220

110 %

%

100

190

90

160

80

130

70

100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

210 %


Graf 7.2Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 7.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


32 697 182 31 339 709 3 837 325

31 103 767 36 785 701 3 706 241

33 384 681 36 263 517 1 839 838

OKEČ 22

67 874 216

71 595 709

71 488 036

x

105,5

99,8


Tabulka 7.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 22.1 Vydavatelství 22.2 Polygrafický průmysl 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 meziroční index

2006

2007

2008*

5 753 778 5 291 056 424 150

5 878 001 6 346 594 496 203

6 716 492 6 823 231 541 631

11 468 984

12 720 798

14 081 353

x

110,9

110,7


99


7.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2006 - 2008 ukazují tabulky 7.7, 7.8 a graf 7.3. Tabulka 7.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


703,4 465,7 640,4

776,9 494,9 753,8

756,1 509,3 809,3

OKEČ 22

570,4

610,5

615,9

x

107,0

100,9



2006

2007

2008*


0,647 0,670 0,485

0,643 0,679 0,420

0,711 0,704 0,467

OKEČ 22

0,649

0,647

0,694


200

120

%

%

180

110

160 100

140 90

120 100

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*





Pozn.: údaje v běžných cenách; * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


Z tabulky 7.7 vyplývá, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách ve sledovaném období 2006 - 2008 postupně rostla, přičemž nejvyššího přírůstku bylo dosaženo v roce 2007 a to o 7 %. Ve srovnání se vyspělými průmyslovými státy i průměrem EU je však produktivita práce v ČR podstatně nižší, což je zvláště patrné u polygrafických společností nad 100 zaměstnanců. Dále platí, že výše dosahované produktivity práce z účetní přidané hodnoty na zaměstnance je u ryze českých společností podstatně nižší než u společností pod zahraniční kontrolou. Ukazatel podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (tabulka 7.8) v odvětví polygrafického průmyslu ve sledovaném období v roce 2008 vzrostl, což byl důsledek poměrně vysokého růstu osobních nákladů (za odvětví o 10,7 %). Tento výkyv je způsoben i zvýšenými náklady spojenými s uváděním nových kapacit do provozu a s růstem mezd.

100


tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP

22

22.1 2007

22.2

22.3

2008



7.4. Zahraniční obchod 7.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoz výrobků SKP 22 (viz tabulka 7.9) v letech 2001 - 2008 postupně rostl a v roce 2008 dosáhl 25,8 mld. Kč. Výjimkou byl jen rok 2005, kdy objem vývozu klesl meziročně o 3,5 %. Dovoz výrobků SKP 22 se v letech 2005, 2007 a 2008 oproti předchozím letům meziročně snížil. V 2006 dosáhl zatím nejvyšší hodnoty cca 20 mld. Kč, v dalších dvou letech však mírně poklesl. Tabulka 7.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

4 564,9 9 263,6 x

5 082,0 9 902,9 x

5 476,2 13 984,6 x

6 378,2 14 554,5 x

6 909,2 13 285,3 x

7 634,0 14 007,7 x

7 695,7 16 715,1 x

7 932,8 17 936,3 x

13 828,5

14 984,9

19 460,8

20 932,6

20 194,5

21 641,7

24 410,8

25 869,1

x

108,4

129,9

107,6

96,5

107,2

112,8

106,0


2003

2004

2005

2006

2007

2008


2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

5 676,8 7 290,2 x

5 759,8 8 011,1 x

5 406,4 10 614,0 x

6 369,8 12 865,1 x

6 714,8 11 938,7 x

7 591,9 12 526,2 x

7 550,5 12 012,6 x

7 556,9 11 931,9 x

12 967,1

13 771,0

16 020,4

19 234,9

18 653,6

20 118,1

19 563,1

19 488,9

x

106,2

116,3

120,1

97,0

107,9

97,2

99,6


2003

2004

2005

2006

2007

2008


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

-1 111,9 1 973,4 x

-677,8 1 891,8 x

69,8 3 370,6 x

8,4 1 689,4 x

194,4 1 346,6 x

42,1 1 481,5 x

145,2 4 702,5 x

375,9 6 004,4 x

861,4

1 213,9

3 440,4

1 697,7

1 540,9

1 523,6

4 847,7

6 380,2


101


Dovoz a vývoz nahraných a nahravatelných nosičů zvuku a obrazu není sledován, což poněkud zkresluje celkovou bilance zahraničního obchodu s výrobky SKP 22. Saldo zahraničního obchodu s polygrafickými výrobky bylo po celé sledované období kladné (tabulka 7.9) a od roku 2005 má vzestupný trend přičemž v roce 2008 dosáhlo kladné hodnoty ve výši 6,3 mld. Kč. 7.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky SKP 22 za rok 2008 je uvedena v grafu 7.5. Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2008 podílela 60 % na celkovém vývozu produkce SKP 22 a 63 % na dovozu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Polsko. Vývozní teritoria v roce 2008 Nizozemí 3% Polsko 4% Rusko 4% Rakousko 5% Slovensko 10 %

Maďarsko 2% V. Británie a S. Irsko 2% Ostatní 10 %


Francie 3% Čína 3% Polsko 5% Slovensko 7%

Irsko 3 % Rakousko 2% Itálie 2%

Ostatní 12 %



7.5. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic v odvětví polygrafického průmyslu na konci roku 2007 naznačuje tabulka 7.10 a graf 7.6. Přímé zahraniční investice v odvětví dosáhly v roce 2007 výše cca 9,3 mld. Kč a byly z valné části 102


realizovány zahraničními majiteli výrobních kapacit za účelem modernizace stávajících jednotek a jejich rozšíření. Naproti tomu tuzemské investice v zahraničí ke stejnému roku v porovnání s předchozím vzrosly o 25 mil. Kč a dosáhly výše 95,6 mil. Kč. Hmotné investice do odvětví OKEČ 22 vykázaly v roce 2008 v porovnání s předcházejícím obdobím výrazný pokles o téměř 40 % na 2,27 mld. Kč (z toho strojní se snížily o 7 % na 1,63 mld. Kč). Nebyla totiž realizována žádná velká investice, ale většinou jen modernizační akce (nákup instalace strojů apod). V roce 2009, přes probíhající recesi, instalovala kupříkladu polygrafická skupina OTK Group a.s. ve společnosti Obchodní tiskárny, Kolín, a.s. moderní osmibarvový flexotiskový stroj Primaflex CL8, který je u nás jedinečný svou tiskovou délkou a šířkou, i svým vybavením. To svědčí o síle a stabilitě některých polygrafických subjektů i v této složité hospodářské situaci. Tabulka 7.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 22 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 8 139,8 86,7

9 476,7 984,9

8 323,1 153,2

9 763,6 190,4

10 536,8 140,4

9 273,4 70,6

9 598,4 95,6

Pramen: ČNB

%

270

50 090 %

240

40 090

210

30 090

180

20 090

150

10 090

120

90

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


7.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Současný vývoj v polygrafickém průmyslu je charakteristizován těsnou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Platí to především o velkých společnostech v polygrafickém průmyslu, které odhadem až z 90 % mají zahraniční majitele. V ČR se přitom v odvětví postupně vytvořila struktura, jak ji známe z nejvyspělejších zemí, kdy několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, reklamní tiskoviny, nosiče zvuku a obrazu apod. Jsou přitom úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš omezený a trh malý. Středně velké polygrafické společnosti jsou schopny formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty, přičemž některé z nich se úzce specializují na vybrané segmenty trhu, jež vyžadují specifické technologické vybavení. Samostatnou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů v ČR si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené nejmodernějšími technologiemi a pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plně barvový tisk. Polygrafické stroje a zařízení procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Současným trendem v polygrafickém průmyslu je komplexní digitalizace výrobního procesu. Ta se nejvíce projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí 103


přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Technologie CtP rychle proniká i do středních a menších tiskáren. Další významnou tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (postpress). Spojování těchto tří fází výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Provázanost českého polygrafického průmyslu se zahraničním, především členskými státy EU-27, je dána jeho otevřeností vůči světu, ekonomickou výhodností zapojení do mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také osvojením takového technologického vývoje, který přináší strukturální změny v polygrafickém průmyslu ve všech vyspělých zemích. Vývoj v odvětví českého polygrafického průmyslu je úzce spojen s trendy, které jsou charakteristické pro rozvoj polygrafie v Evropě a ve světě. Vstup České republiky do EU v roce 2004 přitom zostřil pro český polygrafický průmysl v mezinárodní soutěži konkurenci, která postupně vytlačuje neefektivní výrobce z trhu. Jako první se zapojily do mezinárodního obchodu velké společnosti polygrafického průmyslu vybavené moderními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je na srovnatelné úrovni s konkurenty z nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je SRN. V posledním období se některé české f irmy zásluhou masivních investic dostaly na úroveň západoevropských, což platí zejména pro velké a střední podniky polygrafického průmyslu. Pozice polygrafického průmyslu ČR v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska nijak zvlášť významná. To platí i pro většinu dalších, zpravidla menších zemí v rámci EU-27. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova je především v šíření tištěných a v poslední době nahraných produktů pro rozvoj kulturní a vzdělanostní úrovně v dané zemi. Následující vývoj v polygrafickém průmyslu bude hodně záležet na tom, zda a jak rychle se podaří vyrovnat se současnou celosvětovou ekonomickou krizí. S tím jak narůstá komunikace pomocí e-mailu, SMS, on-line apod. je nutno počítat s dalším úbytkem reklamy v tradičních tištěných médii a to jak v denících, periodikách i magazínech, Nicméně nutno konstatovat, že odvětví OKEČ 22 se jako jedno z mála zpracovatelských odvětví v prvním pololetí 2009 zatím pohybovalo v černých číslech, i když tyto výsledky jsou mírně zkreslené. Vycházejí z předběžné statistky ČSÚ, která je pouze za podniky s 50 a více zamětsnanci a nepostihuje skupiny menších subjektů, jichž je v tomto odvětví velký počet. V této velikostní skupině stouply tržby odvětví proti stejném období roku 2008 téměř o 8 %. Je to hlavně díky růstu ve většině suboborů tj. v tisku novin (+12,3 %), přípravě tisku a digitalizace (+21,3 %), vázání a souvisejících činnostech (+27,8 %) a v rozmnožování nahraných nosičů (+80 %). Pouze v suboboru tisk ostatních tiskovin, ne novin na který připadá nejvyšší podíl z tržeb (cca 65 %), došlo k jejich meziročnímu poklesu o necelá 3 %. Tento příznivý výsledek se promítl i do zahraničního obchodu. Vývoz za období leden - červen 2009 stoupl proti stejnému odbobí 2008 o 10,5 % na 13,05 mld. Kč, zatímco dovoz naopak klesl o 3,3 %. Kladné sado zahraničního obchodu se tak meziročně zlepšilo o 1,54 mld. Kč. Z těchto relativně příznivých výsledků ovšem ještě nelze usuzovat, zda si toto odvětví povede stejně úspěšně i v nejbližším období.

104

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF

8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 8.1. Charakteristika odvětví Charakteristickým rysem odvětví je zpracování nerostných surovin, v němž, jak jednoznačně vyplývá z grafu 1, převažuje rafinérské zpracování ropy. Tato strategicky významná oblast průmyslu a obchodu je v Evropě i ve světě považována zpravidla za samostatné odvětví a je řazena do oblasti energetiky. V rámci odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zahrnuje toto odvětví tři následující obory: z z z

23.1 - výroba koksárenských produktů; 23.2 - rafinérské zpracování ropy; 23.3 - výroba jaderných paliv.

Obor jaderných paliv však není ve statistikách pro OKEČ vykazován. Z tohoto důvodu zde není k oboru 23.3 uveden komentář. Vyjímkou je kapitola „Zahraniční obchod“, kde jsou údaje dle SKP k dispozici. 23.1 Výroba koksárenských produktů 6%

23.2 Rafinérské zpracování ropy 94 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví OKEČ 23 vykazuje za rok 2008 v oblasti dosažených tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb nárůst oproti roku 2007 o 52,8 % b.c. Podíl tohoto ukazatele na zpracovatelském průmyslu celkem činil v roce 2008 cca 4,6 %. Vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců v tomto odvětví, který v roce 2008 dosáhl výše cca 2 632 zaměstnanců, což činí pouze 0,23 % z celkového počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu, lze dosažený podíl na přidané hodnotě ve sledovaném roce hodnotit pozitivně. V rámci celého zpracovatelského průmyslu odpovídá dosažený podíl tohoto odvětví koncepci svého 105


zaměření a provozovaným výrobním kapacitám. Během roků 2006 až 2008 kolísaly dosahované hodnoty v oblasti tržby za podej vlastních výrobků a služeb, což bylo ovlivněno především oborem 23.2, kde změny cen ropných produktů kopírovaly světové ceny ropy. V roce 2007 došlo z tohoto důvodu k poklesu tržeb o cca 24 %. Také účetní přidaná hodnota se v roce 2007 v odvětví 23 oproti roku 2006 snížila o cca 6 %. V roce 2008 však došlo opět k jejímu nárůstu (o 2 %), což při trvalém poklesu počtu zaměstnanců v uvedeném odvětví pozitivně ovlivnilo nárůst produktivity práce z přidané hodnoty (o 6,4 %) na rozdíl od roku 2007, kdy produktivita práce z účetní přidané hodnoty stagnovala. Zde se opět projevil především vliv oboru rafinérského zpracování ropy a výše dosahované marže. Obdobný trend vykazuje i účetní přidaná hodnota na výkonech.

8.3. Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1. Cenový vývoj V oblasti cenového vývoje jsou využívány údaje ze standardní klasifikace produkce (SKP). Oblast cenového vývoje celého odvětví 23, ovlivněná především vývojem cen v oboru 23.2, je uvedena v tabulce 8.1, z níž vyplývá, že rok 2008 vykázal oproti předcházejícímu roku prudký pokles cen výrobců až o 34,4%. Tabulka 8.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

x 68,1 x

x 104,8 x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

SKP 23

75,0

102,1

100,9

146,2

104,9

100,0

123,1

65,6


8.3.2. Základní produkční charakteristiky Z přehledu tabulky 8.2 vyplývá, že v roce 2008 se zvýšily tržby v b.c. dosažené v odvětví OKEČ 23 o 52,8 % oproti roku 2007. Rozhodující vliv na tržby v odvětví má obor rafinérské zpracování ropy, v němž se zásadním způsobem promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. Tabulka 8.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

23.1 Výroba koksárenských produktů 23.2 Rafinérské zpracování ropy 23.3 Výroba jaderných paliv

5 741 439 121 251 215 x

6 765 791 89 619 259 x

8 955 959 138 328 512 x

OKEČ 23

126 992 654

96 385 050

147 284 471

x

75,9

152,8


Dle údajů tabulky 8.3 se odhaduje zvýšení účetní přidané hodnoty v b.c. v odvětví OKEČ 23 za rok 2008 o cca 2 %, na čemž se podílí oba sledované obory odvětví 23. Je zřejmé, že došlo k určitému zlepšení tohoto ekonomického ukazatele oproti roku 2007, který vykázal v porovnání s rokem 2006 pokles o 6,2 %. Předpokládaná přidaná účetní hodnota za odvětví 23 činí v roce 2008, tedy cca 0,6 % z celkové přidané účetní hodnoty zpracovatelského průmyslu. 106

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


602 517 3 801 428 x

1 222 005 2 908 870 x

1 869 362 2 343 851 x

OKEČ 23

4 403 945

4 130 875

4 213 213

x

93,8

102,0


Dle údajů tabulky 8.4 má počet zaměstnanců trvale se snižující tendenci v souvislosti s modernizací technologie výrob, zejména v oboru 23.2. V roce 2008 došlo oproti roku 2007 v obou sledovaných oborech ke snížení pracovníků v odvětví o dalších 4,1 %. Tabulka 8.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob)

2006

2007

2008*


1 253 1 668 x

1 212 1 533 x

1 210 1 421 x

OKEČ 23

2 921

2 745

2 632

x

94,0

95,9


270

110 %

%

100

230 190

90

150 80

110 70

70 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

190 %

150 110 70 30 -10 -50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 23 Účetní přidaná hodnota ZP



107


Z tabulky 8.5 vyplývá nárůst celkových nákladů v b.c. v roce 2008 v odvětví 23 o 20 % oproti roku 2007, v němž naopak došlo při srovnání s rokem 2006 k jejich značnému poklesu - téměř o 32,4 %. Na tomto snížení se podílel pokles celkových nákladů zejména v odboru 23.2. Z uvedeného je zřejmé, že zásadní vliv na výši nákladů odvětví 23 má obor rafinérské zpracování ropy. Náklady na materiálové vstupy kopírovaly vývoj ceny ropy na světových trzích. Tabulka 8.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


6 177 580 142 253 833 x

6 775 417 93 598 657 x

9 059 465 111 421 576 x

OKEČ 23

148 431 413

100 374 074

120 481 041

x

67,6

120,0


Z údajů tabulky 8.6 lze konstatovat, že dle předběžného odhadu se zvýšily osobní náklady v odvětví 23 v roce 2008 oproti roku 2007 o 3, 5 %, na čemž má rozhodující podíl především obor 23.1 (o 16. 6 %). V oboru 23.2 došlo naopak ke snížení tohoto ekonomického ukazatele, a to o cca 4,6 %. Také za rok 2007 je vykázáno zvýšení osobních nákladů u oboru 23.1 (cca o 3 %) a naopak snížení osobních nákladů u oboru 23.2 (o cca 4,5 %). Celkově za odvětví došlo v roce 2007 ke snížení tohoto ekonomického ukazatele o 1,7 % (průměrná mzda v tomto odvětví dosáhla v roce 2008 výše 33 753,- Kč, z čehož vyplývá meziroční nárůst mezd o 12,1 %). Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007


539 000 936 303 x

555 544 894 228 x

647 819 853 218 x

1 475 303

1 449 772

1 501 038

x

98,3

103,5


2008*


8.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Dle údajů v tabulce 8.7 vykazuje produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v odvětví OKEČ 23 vzestupný trend. Za rok 2008 se odhaduje zvýšení produktivity práce o 6,4 %. Vysoký nárůst byl zaznamenán především u oboru 23.1, kde tento ekonomický ukazatel vzrostl v roce 2007 oproti roku 2006 o téměř 110 % a za rok 2008 se předpokládá při porovnání s rokem 2007 nárůst o dalších cca 53 %. U oboru 23.2 došlo v roce 2007 k výraznému snížení produktivity práce oproti roku 2006 cca o 16,7 % a za rok 2008 se předpokládá další snížení tohoto ukazatele asi o 13 %. Výslednou produktivitu práce z účetní přidané hodnoty za odvětví OKEČ 23 dosti ovlivňuje vývoj tohoto ukazatele v oboru 23.2, do něhož se promítá výše rafinérské marže a počet zaměstnanců. Vývoj marží v tomto oboru byl v roce 2008 spíše pozitivní, a proto lze předvídat mírné zvýšení uvedeného ekonomického ukazatele. Od roku 2006 osobní náklady v odvětví, jak vyplývá z údajů tabulky 8.8, neustále rostly i přes vykazovaný pokles počtu zaměstnanců, což souviselo jak se mzdovou politikou, tak s daňovým zatížením a s náklady na rekvalifikaci zaměstnanců. Nárůst byl zaznamenán především u oboru 23.2, kde se za rok 2008 předpokládá nárůst oproti roku 2007 o 18,6 %, na rozdíl od oboru 23.1, kde se očekává pokles podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě o téměř 24 %.

108

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


480,9 2 279,0 x

1 008,3 1 897,5 x

1 544,6 1 649,0 x

OKEČ 23

1 507,7

1 504,9

1 601,0

x

99,8

106,4


Tabulka 8.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*


0,895 0,246 x

0,455 0,307 x

0,347 0,364 x

OKEČ 23

0,335

0,351

0,356


320

200 %

%

160

260

120 200 80 140

40 0

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*



Produktivita práce z účetní PH z výroby ZP


Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota


tis. Kč/zam.

2200

1800

1400

1000

600

200 ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

23

23.1 2007

23.2

2008

Graf 8.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do oborové struktury v letech 2007 - 2008

109


8.4. Zahraniční obchod 8.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 8.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

3 036,6 12 239,1 689,9

2 971,3 10 836,3 1 144,1

3 325,0 10 571,6 889,6

5 413,2 10 335,7 635,2

6 098,8 14 839,1 1 355,0

4 736,2 15 953,7 853,8

4 625,8 13 432,1 842,5

7 106,7 22 055,8 515,2

SKP 23

15 965,5

14 951,7

14 786,3

16 384,0

22 292,9

21 543,8

18 900,4

29 677,7

x

93,7

98,9

110,8

136,1

96,6

87,7

157,0

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

2 482,4 32 332,7 5 032,1

2 136,3 24 849,8 1 900,0

2 886,8 26 232,9 2 305,3

5 868,7 34 540,1 1 998,9

3 416,5 40 899,7 2 394,7

4 537,9 40 195,2 1 825,0

4 706,0 46 445,1 1 879,8

4 059,5 43 532,3 1 603,5

SKP 23

39 847,2

28 886,2

31 425,0

42 407,6

46 710,8

46 558,1

53 030,8

49 195,3

x

72,5

108,8

134,9

110,1

99,7

113,9

92,8

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

554,2 -20 093,6 -4 342,2

835,0 -14 013,5 -755,9

438,2 -15 661,3 -1 415,7

-455,5 -24 204,4 -1 363,7

2 682,3 -26 060,6 -1 039,7

198,3 -24 241,5 -971,2

-80,2 -33 013,0 -1 037,3

3 047,2 -21 476,5 -1 088,3

SKP 23

-23 881,7

-13 934,5

-16 638,7

-26 023,6

-24 417,9

-25 014,3

-34 130,4

-19 517,6

Pramen: ČSÚ

Data v této kapitole, která se týká dovozu, vývozu a obchodního salda výrobků SKP 23, zahrnují i údaje za obor SKP 23.3, který již není nikde v rámci odvětví OKEČ 23 zmiňován. Z tabulky 8.9 jasně vyplývá zásadní vliv oboru SKP 23.2 na vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 23. Trh s produkty rafinérského zpracování ropy (SKP 23.2) je objektivně ovlivňován situací na evropském trhu, kde jsou ceny odvozovány od kótovaných cen produktů a světových cen ropy na burze v Rotterdamu. V souladu s úplnou liberalizací trhu s uvedenými produkty v ČR od roku 1997 je vliv cen ropy a jejích produktů rozhodující pro výsledky exportu a importu a celkového vykazovaného salda. V posledních letech se zde projevuje i vliv kurzu české koruny vůči americkému dolaru. Pozitivní dosažené výsledky exportu v roce 2008 byly ovlivněny i rostoucí poptávkou v okolních zemích, zejména u oboru SKP 23.2. Vývoz za rok 2008 výrobků SKP 23 vykazuje meziroční zvýšení o cca 57 %, což lze ohodnotit jako velmi pozitivní jev. Na této skutečnosti se především podílelo SKP 23.2, u něhož došlo k nárůstu o cca 64 %, dále pak i SKP 23.1 s meziročním nárůstem o témě 54 %. U skupiny výrobků SKP 23.3 však klesl v roce 2008 vývoz oproti předchozímu roku o téměř 39 %. V oblasti dovozu vykazuje SKP 23 za rok 2008 meziroční snížení cca o 7 %, přičemž se na tomto poklesu podílely všechny tři obory: SKP 23.1 a SKP 23.3 o cca 14 % a SKP 23.2 o cca 7 %. Záporné saldo vykazované v rámci zahraničního obchodu za SKP 23 se v roce 2008 snížilo oproti roku 2007 téměř o 43 %, což lze hodnotit velice pozitivně (pro srovnání - v roce 2007 bylo vykázáno meziroční zvýšení záporného salda oproti předchozímu roku cca o 36,5 %). Na meziročním snížení záporného salda v roce 2008 se podílely obory SKP 23.1 a 23.2. U SKP 23.3 výše záporného salda stagnovala. 8.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z uvedeného v grafu 8.5 vyplývá, že výrobky SKP 23 byly v roce 2008 z ČR vyváženy především do sousedních států, tj. SRN, Slovensko, Polsko a Rakousko. V oblasti dovozu pak dominuje do110


voz ze Slovenska a ze SRN. Dovoz z dalších sousedních států Rakouska a Polska vykazuje již nižší hodnoty. Vývozní teritoria v roce 2008

Nespecifikováno - r 5% Slovensko

Maďarsko 2%

18 %

Rakousko 19 %

Finsko 2% Francie 1% Ostatní 8%

Německo 26 %

Polsko 19 % Dovozní teritoria v roce 2008

Polsko 11 %

Maďarsko 2% Rusko 2%

USA 2% Belgie 1% Ostatní 3%

Rakousko 16 %

Slovensko 38 %

Německo 25 % Pozn. 1: údaje v běžných cenách Pozn. 2: Nespecifikováno r = rezervy a zásoby v souvislosti s obchodem uvnitř společenství Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet



k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 8 508,5 x

8 000,9 x

8 158,8 x

8 087,0 x

9 447,1 x

9 080,6 x

10 075,7 x

Pramen: ČNB

Z tabulky 8.10 s daty přímých zahraničních investic za období let 2001 až 2007 vyplývá, že do rozvoje odvětví OKEČ 23 bylo do roku 2004 investováno ze zahraničí okolo 8 mld. Kč. Rok 2005 vykazuje oproti předchozímu roku nárůst těchto investic o necelých 17 %, rok 2006 jejich mírný pokles cca o 4 % a rok 2007 při srovnání s rokem 2006 opět nárůst o 12 %, což představuje z celkových zahraničních investic vložených do zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2007 podíl cca 1,33 %. V celém odvětví, zejména však v oboru 23.2, byly v průběhu posledních let realizovány především investiční akce spojené s ochranou životního prostředí a technologické inovace (např. v oboru 23.2 pro 111


akci „Čistá paliva“, tj. na výrobu bezsirných pohonných hmot od roku 2006, nebo do technologických zařízení a technické výbavy pro zabezpeční přidávání biopaliv do vyráběných benzinů a nafty v rámci evropského trendu náhrady fosilních pohonných hmot alternativními palivy). 260

680

%

%

230

560

200

440

170 320

140

200

110 80

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


8.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Z důvodu zásadního významu oboru rafinérské zpracování ropy (OKEČ 23.2)pro posuzování celého odvětví OKEČ 23 je tato závěrečná kapitola ve stručnosti zaměřena pouze na perspektivy tohoto oboru. Obor 23.2 je od roku 2001 rozvíjen v souladu s platnou evropskou legislativou a podnikání tuzemského rafinérského průmyslu probíhá plně v souladu s podmínkami EU. Od ledna 2007 prošel základní předpis EU pro oblast rafinérského zpracování ropy - směrnice 98/70/ES ve znění směrnice 2003/17/ES - revizí evropskými orgány a v dubnu 2009 byla schválena revidovaná směrnice 2009/30/ES. Příprava transpozice částí směrnice, spadajících do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, do tuzemské legislativy byla v současné době zahájena. Jedná se o vypracování nového prováděcího předpisu k zákonu č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích, a o novelu tohoto zákona. Aplikace nové chemické legislativy EU (REACH) v oboru 23.2 se již nyní projevuje ve zvýšených nákladech petrolejářského průmyslu, a to zejména na registraci a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů (odhad nákladů byl před rokem minimálně 227 mil. Kč). V posledních letech pokračovala modernizace rafinérií, zaměřená na program „Čistá paliva“, v souladu s požadavky EU dodávat od ledna 2009 na trh pouze tzv. bezsirné benziny a naftu. Na základě implementace směrnice 2003/30/ES byla v roce 2006 realizována u významných podnikatelských subjektů výstavba technologických zařízení pro přidávání biopaliv do motorových benzinů a motorové nafty v rámci náhrady fosilních pohonných hmot. Tato zařízení byla postupně uvedena do provozu v průběhu roku 2007 a počátkem roku 2008. Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů „Nejlépe dostupné technologie - BAT“. Přesto i v této oblasti se v rámci mezinárodních technických pracovních skupin začíná připravovat revize dosud platné legislativy BREF - Rafinérie. Provozované tuzemské rafinérie splňují všechny platné evropské a české předpisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí, s dostatečnou rezervou. Trh s ropnými produkty se v ČR rozvíjí v rámci možností ovlivněných konkurencí rafinérských podniků sousedních států a v souladu s podmínkami danými ve středoevropském regionu, kde jsou tuzemské subjekty zapojeny do globalizovaného obchodu s ropou a ropnými produkty. Tuzemské rafinérie vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek lze do budoucna předpokládat jejich plnou konkurenceschopnost, což je podporováno zajištěním dovozů ropy z diverzifikovaných zdrojů a výběrem její optimální kvality. Úroveň oboru rafinérské zpracování ropy je v současné době, a bude i v dalších letech, plně srovnatelná s úrovní tohoto průmyslu v zemích CEFTA. Určitou výhodou ČR je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a výdejních terminálů a jejich přímé napojení na rafinérie, a tím i na výrobní jednotky petrochemického průmyslu. Dlouhodobou perspektivou bez větších rizik je prodej pohonných hmot na 112


čerpacích stanicích, jejichž stávající síť je v ČR, ve srovnání s podobnými státy Evropy, sice příliš hustá, ale přesto i na tomto úseku dochází k inovaci a dalšímu rozvoji. Ve vazbě na očekávaný opětovný růst průmyslové výroby po odeznění negativních dopadů současné hospodářské krize a na základě potřebné stability koupěschopnosti obyvatelstva lze předpokládat v nejbližších letech další postupný nárůst spotřeby pohonných hmot, jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví.

113

Výroba chemických výrobků

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG

9. Výroba chemických výrobků - OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví Chemický a farmaceutický průmysl (DG) má v rámci zpracovatelského průmyslu výjimečné postavení, neboť svými výrobky zásobuje prakticky všechny sféry ekonomiky. V souladu s mezinárodní klasifikací NACE Rev.1 zahrnuje sedm výrobkových oborů, jejichž podíl na celkových tržbách tohoto odvětví je zachycen v grafu 9.1. Od roku 2009 začal ČSÚ používat nové členění a číslování CZ NACE (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1893/2006), kterým se zavádí statistická klasifikace NACE Rev.2. Odvětví tak bude mít nové číslování CZ NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků a nebude již zahrnovat farmaceutický průmysl (OKEČ 24.4), který bude samostatně veden jako CZ NACE 21 - výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Vzhledem k tomu, že v této publikaci je hodnocen rok 2008, v textu se používá číslování dle NACE Rev.1. Z grafu 9.1 je vidět, že nejvyšší podíl (62 %) připadl v roce 2008 na výrobu základních chemických látek (v roce 2007 - 63 %), podíl výroby léčiv dosáhl, stejně jako v předchozím roce, 15 %. Rovněž podíly ostatních výrobkových oborů na tržbách zaznamenaly proti roku 2007 jen nepatrné pohyby. V roce 2008 se odvětví OKEČ 24 podílelo na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu cca 1,6 %, na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 5,8 % v běžných cenách (v roce 2007 - 5,1 %), na vytvořené účetní přidané hodnotě 5,4 %, v b.c.(v roce 2007 - 4,5 %) a na počtu zaměstnanců 3,4 %, zatímco v přechozích letech se tento podíl pohyboval kolem 3 %. K podílu oborů nutno poznamenat, že se výrazně liší od EU-27. Ve společenství podíl oboru 24.1 v roce 2007 dosáhl jen 45 %, zatímco podíl oboru 24.4 zde činil 27 %. Podíl chemických specialit (obory 24.2 + 24.3 + 24.6 + + 24.7) představoval 17 %, zatímco v ČR jen 12 %. 24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 24.4 Výroba léčiv 4% a jiných produktů 24.2 Výroba pesticidů 15 % a agrochemikálií 1%

24.5 Výroba čistících a kosmetických prostředků 11 % 24.6 + 24.7 Výroba ostatních chemických produktů a vláken 7%

24.1 Výroba základních chemických látek 62 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 9.1 Podíly oborů na tržbách vlastních výrobků a služeb V ROCE 2008

115


9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2008 byl z hlediska tržeb pro odvětví OKEČ 24 příznivý. Tento ukazatel vzrostl za období leden až září o 17 % a podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu se tak zlepšil o 0,7 p.b. Naopak nepříznivě se vyvíjela situace v dynamice účetní přidané hodnoty, kde vzhledem k vysoké výkonové spotřebě a rostoucím celkovým nákladům objem PH meziročně v odvětví klesl o 4,7 p.b. Podíl odvětví na celkovém počtu zamětnanců ZP se v roce 2008 zvýšil o 0,4 % - na 3,4 %. Pro odvětví je charakteristické, že dominantní pozici mají kategorie velkých podniků s 250 a více zaměstnanci, jejichž podíl na celkových tržbách překračuje 71 % a podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě dosahuje cca 73 - 74 %, zatímco podíl zaměstnanců se pohybuje kolem 60 %. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2008 se umístily čtyři chemické společnosti. Na pátém místě to byl UNIPETROL a.s. (včetně rafinérského zpracování ropy, tržby 98,1 mld. Kč), na 35. místě Zentiva, a.s. (tržby 18,4 mld. Kč), na 67.místě DEZA, a.s. (tržby 9,2 mld. Kč) a na 98. místě výrobce technických plynů Linde Gas, a.s. ( tržby 5,6 mld. Kč). O českém chemickém průmyslu obecně platí, že je rozmístěn nerovnoměrně a převážná část jeho produkce se koncentruje do čtyř krajů. Jasnou jedničkou je Ústecký kraj (podíl na celkových tržbách odvětví kolem 29 %), před Středočeským krajem (podíl na tržbách cca 17 %), dále pak Moravskoslezský kraj (podíl na tržbách 10 %) a hlavní město Praha, (podíl rovněž 10 %), kde sídlí největší farmaceutický podnik Zentiva, a.s. V ostatních regionech jsou tyto podíly podstatně nižší a nejméně rozvinutý chemický průmysl je v krajích Plzeňském, Libereckém, Karlovarském a na Vysočině, jejichž podíly na tržbách nepřesahují 2-3 %.

9.3. Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1. Cenový vývoj Tabulka 9.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 24.1 SKP 24.2 SKP 24.3 SKP 24.4 SKP 24.5 SKP 24.6 SKP 24.7

88,9 104,1 104,3 103,1 101,5 103,0 93,7

95,7 100,8 103,2 102,5 100,6 105,1 94,6

102,0 100,0 103,8 100,5 98,6 100,5 99,3

119,2 96,6 102,6 100,7 97,1 109,8 105,0

98,5 101,8 105,9 96,5 101,4 103,3 100,3

109,6 100,7 102,1 101,0 100,2 104,1 97,4

99,6 103,8 99,5 100,1 104,8 -

96,8 101,6 104,0 102,0 102,7 -

95,0

98,7

101,3

110,6

99,7

105,8

100,3

99,4


Z tabulky 9.1 je zřejmé, že pohyb cen ropy se v roce 2008 dotkl spíše oborů vyrábějících chemické speciality (SKP 24.3, 24.4 a 24.6). Přitom největší cenový růst (+ 4 %) byl zaznamenán v oboru výroby léčiv. V dalších oborech se ceny měnily jen minimálně. Výjimkou byl rozhodující obor 24.1, kde byl na začátku roku cenový nárůst avšak po zbylou část roku ceny klesaly. Celoročně se tak snížily o 3,2 %. Výsledky hospodaření chemických společností tento cenový vývoj většinou neohrozil a v roce 2008 řada z nich skončila v černých číslech. Vývoj v prvním pololetí 2009 naznačuje poměrně výrazný cenový propad v oblasti základních chemických látek a hnojiv (index 88,0), zatímco v oblasti čistících prostředků a kosmetiky (index 99,1) a ostatních chemických produktů (index 93,9) je cenový pokles nižší. V oboru nátěrových hmot ceny průmyslových výrobců v prvním pololetí dokonce stouply o 3,5 %.

116


9.3.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 9.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7

Výroba základní chemických látek Výroba pesticidů a agrochemikálií Výroba nátěrových hmot a tmelů Výroba léčiv a jiných produktů Výroba čistících a kosmetických prostředků Výroba ostatních chem. látek a přípravků Výroba chemických vláken

OKEČ 24

2006 96 1 6 26 17 9 2

976 309 799 154 633 575 070

2007

904 435 969 092 509 823 000

93 1 7 27 19 9 2

806 452 066 722 113 309 177

994 073 474 384 562 682 927

2008* 117 1 7 27 21 10 2

045 557 444 978 181 142 724

202 036 917 786 721 682 926

160 519 732

160 649 096

188 075 271

x

100,1

117,1


Tabulka 9.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7


OKEČ 24

2006

2007

20 717 388 531 423 1 779 267 10 631 191 2 950 527 3 061 147 655 065

21 044 573 1 891 10 504 3 132 3 252 709

40 326 008

41 107 914

39 182 017

x

101,9

95,3

meziroční index

474 325 472 258 709 507 169

2008* 17 847 596 2 001 11 432 3 172 3 410 720

892 679 632 268 247 777 524


Tabulka 9.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7



2006

2007

2008*

15 542 753 2 648 9 704 3 957 4 785 1 120

15 208 774 2 555 10 006 4 234 5 143 1 083

15 393 893 2 707 9 700 4 249 5 137 1 070

38 509

39 003

39 148

x

101,3

100,4


K ukazatelům produkčních charakteristik nutno uvést na vysvětlenou, že s ohledem na změnu metodiky (podorobněji viz úvodní část Panoramy) pokrývají pouze období posledních tří let a jejich hodnoty jsou nižší než ty, které byly uváděny v předchozích publikacích. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. (viz tabulka 9.2) rostly podstatně rychlejším tempem (+ 17,1 %) než v roce 2007 (stagnace na úrovni 2006). Přitom v jednotlivých výrobkových oborech byl vývoj diferencovaný. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán v oboru 24.1 (+ 24,7 %) a v malém oboru 24.7 (+ 25,1 %). Tržby v rozhodujícím oboru 24.1 byly ovlivněny vysokou konjunkturou v období leden až září 2008, především živou poptávkou po primárních plastech. Tento vývoj příliš neovlivnil ani nástup hospodářské recese v podzimních měsících. Z tabulky 9.2 je patrné, že tržby rostly ve všech 117


oborech a zvláště lze ocenit 9% růst tržeb v oboru 24.6, který se zaměřuje na výrobu chemických specialit. Relativně nízké tempo růst vykázal obor 24.4 (+0,9 %), což lze částečně zdůvodnit změnami v prodeji léků v našem zdravotnictví (zavedení poplatků apod.) a přechodně nižší poptávkou po farmaceutikách. Naopak jako velmi nepříznivý nutno hodnotit vývoj ukazatele účetní přidané hodnoty (meziroční pokles v b.c.o 4,7 %). Ten byl ovlivněn propadem objemu vytvořené účetní přidané hodnoty v oboru 24.1, meziročně o více než 15 %. Ve všech dalších oborech objem vytvořené přidané hodnoty vzrostl a to v rozsahu od 2 do 9 % . Za hlavní důvody tohoto citelného poklesu lze považovat nárůst výkonové spotřeby, celkových a osobních nákladů a předstih běžných cen před cenami stálými, který znamenal nižší objem vytvořené účetní PH, což nestačil kompenzovat relativně příznivý vývoj u většiny ostatních oborů. Počet zaměstnaných osob v odvětví, podobně jako v předchozím roce 2007, vzrostl minimálně a to o 0,4 p.b. K podstatnějšímu růstu pracovníků došlo jen ve dvou oborech: 24.2 (+119 osob) a 24.3 (+152 osob). Počty v dalších oborech kolísaly v úzkém rozmezí, významnější pokles vykázal jen obor 24.4 (-306 osob). V roce 2009 je hospodářský vývoj odvětví 24 nepříznivý a naplno se tu začaly projevovat dopady globální hospodářské recese. Z předběžných výsledků ČSÚ za první pololetí 2009 (k dispozici jsou údaje pouze za organizace s 50 a více zaměstnanci) vyplývá, že tržby se proti stejnému období roku 2008 snížily o plných 27 %. Výrazný propad v tržbách byl přitom zaznamenán v oboru 24.1, jehož podíl na celkových tržbách je zdaleka nejvyšší a to o 37 % a dále ve výrobě chemických vláken 24.7 a to 27,5 %. Podstatně nižší je pokles v oboru 243 (-7,8 %) a u oboru 24.5 (-5,5 %). Snad jediným pozitivem letošního vývoje je solidní nárůst tržeb v oboru chemických specialit 24.6 (o 16 %). Ve farmacii v prvním pololetí stagnoval ukazatel tržeb na úrovni stejného období roku 2008 (index 100,4). I když výše uvedené výsledky jsou předběžné, z dosavadního vývoje lze usuzovat , že propad tržeb a vytvořené účetní přidané hodnoty za celý rok 2009 bude velký, nejméně o 20 až 25 % oproti skutečnosti roku 2008. 105

200

%

%

100

170

95 140

90 110

85 80

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

170 %

140

110

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 24 Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.:L údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


118

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7


OKEČ 24

2006 106 1 8 30 18 10 2

092 473 020 276 403 786 412

2007

106 355 691 526 354 978 071

2008*

285 666 170 745 639 574 551

127 422 311 1 901 286 8 866 502 29 716 382 22 482 760 11 348 965 2 581 882

177 465 081

175 053 630

204 320 089

x

98,6

116,7

meziroční index

99 794 1 786 8 689 31 416 19 988 10 942 2 435


Tabulka 9.5 ukazuje vysoký meziroční růst nákladů celkem (2008/2007 o 16,7 %, v b.c.), tedy zhruba stejně jako v případě tržeb DG (+17,1 % - v roce 2007 tento ukazatel klesl o 1,4 %). Nejmarkantnější byl nárůst v oboru 24.1 (+27,7 %) a a v oboru 24.5 (+12,5 %). V ostatních oborech byly přírůstky od 2 do 6 %, pouze v oboru 24.4 tento ukazatel meziročně klesl (-5,4 %). Vývoj byl ovlivněn jednak pokračující restrukturalizací v oborech, ale také vyššími cenami energií, dopravného a růstem mezd. Na tomto zvýšení měly velkou zásluhu osobní náklady (viz tabulka 9.6), které jako celek vzrostly ve všech oborech o téměř 9 %. Jako negativní jev nutno hodnotit, že i po restrukturalizaci vzrostly osobní náklady u oboru 24.1 (+9,8 %), u oboru 24.5 (+15,6 %) a u oboru 24.3 (+20,2 %). V tomto případě byl vývoj ovlivněn zejména růstem mzdových nákladů. Tabulka 9.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7


OKEČ 24

2006

2007

2008*

6 394 965 264 799 913 608 4 291 656 1 270 423 1 667 599 323 583

6 683 026 288 414 946 416 4 622 527 1 439 061 1 879 937 343 99

7 334 911 379 085 1 137 578 4 754 283 1 662 993 1 987 566 1 367 695

15 126 633

16 203 372

17 624 112

x

107,1

108,8


9.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c. 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7



2006

2007

2008*

1 333,0 705,7 671,9 1 095,5 745,6 639,7 584,9

1 383,8 740,7 740,3 1 049,8 739,9 632,4 654,8

1 159,5 668,5 739,5 1 178,5 746,6 663,9 673,6

1 047,2

1 054,0

1 000,9

x

100,6

95,0


119


Z tabulky 9.7 je zřejmé, že ukazatel produktivity práce z UPH se u OKEČ 24 zhoršil oproti roku 2007 o 5 %, především zásluhou oboru 24.1 výroba základních chemických látek - jehož výkonnost vyjádřená tímto ukazatelem se meziročně zhoršila o více než 16 %. Naopak pozittivně možno hodnotit, že v hightech oboru famacie (OKEČ 24.4) vzrostla produktivity z UPH o více než 12 %. I přes tento nepříznivý vývoj však subsekce DG patřila v roce 2008 v žebříčku zpracovatelských odvětví na přední pozice (druhé místo za subsekcí DF - 1 001 tis.Kč/zam.), zatímco průměr zpracovatelského průmyslu dosáhl v roce 2008 pouze 633 tis.Kč/zam. Tabulka 9.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*

24.1 Výroba základní chemických látek 24.2 Výroba pesticidů a agrochemikálií 24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 24.4 Výroba léčiv a jiných produktů 24.5 Výroba čistících a kosmetických prostředků 24.6 Výroba ostatních chem. látek a přípravků 24.7 Výroba chemických vláken

0,309 0,498 0,513 0,404 0,431 0,545 0,494

0,318 0,503 0,500 0,440 0,459 0,578 0,485

0,411 0,635 0,568 0,416 0,524 0,583 0,510

OKEČ 24

0,375

0,394

0,450


190

170

%

%

170

150

150 130

130 110

110

90

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 24 Produktivita práce z účetní PH ZP




tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

24

24.1

24.2 2007

24.3

24.4

24.5

24.6

24.7

2008


120


Podíl osobních nákladů na účetní PH (viz tabulka 9.8) v roce 2008 rovněž výrazně stoupl a to o více než 14 %. Nárůst byl zaznamenán ve všech výrobkových oborech, nejvyšší však v oborech 24.1 (+29,2 %) a 24.2 (+26,2 %). Graf 9.4 znázorňuje, že nejvyšší úroveň produktivity práce z účetní PH vykazují obory 24.4 (1 179 tis. Kč/zam) a 24.1 (1 160 tis. Kč/zam), zatímco v ostatních oborech tato hodnota nikdy nepřekročila 750 tis.Kč, ve všech případech však byla vyšší než průměr zpracovatelského průmyslu.

9.4. Zahraniční obchod 9.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Z tabulky 9.9 je patrné, že v roce 2008 rostl zahraniční obchod s chemikými produkty mnohem pomalejším tempem než v roce předcházejícím (vývoz celkem o 6,6 %, dovoz jen o 0,3 %), což svědčí o klesající poptávce na mezinárodních trzích. Naplno se pokles projevil zejména v závěru roku. Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) s chemickými produkty se tak v roce 2008 zvýšil jen o 2,6 % (v roce 2007 to bylo o 13,3 %). Protože export rostl rychleji než import, vysoké záporné saldo se podařilo snížit o 8,2 mld. Kč - na necelých 95 mld. Kč. V rámci ZP i tak vykázaly výrobky SKP 24 opět nejvyšší záporné saldo. Nutno však si uvědomit, že tento vysoký schodek bilance není způsoben samotnými chemickými produkty, ale tím, že do sumy dovozů se započítávají všechny importy pro ostatní SKP, což konečný výsledek značně zkresluje. Pokud bychom vyloučili dovozy pro ostatní, bilance zahraničního obchodu SKP 24 by byla kladná částkou řádově 25 až 30 mld. Kč. Export chemikálií ve většině oborů SKP 24 meziročně vzrostl, s výjimkou SKP 24.7 (pokles o 5,3 %), který však dlouhodobě patří k útlumovým, a SKP 24.5 (-2,1 %, slabší poptávka). Vývoz vzrostl u výrobků SKP 24.6 (chemické specility a kvalifikovaná chemie) meziročně o více než 44 % a u výrobků SKP 24.4 (+4,3 %), tedy v sofistikovaných oborech, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Dynamika růstu exportu byla po většinu roku tažena poptávkou v tuzemsku i v zahraničí. Poslední měsíce však přinesly zvrat, který produkce SKP 24 naplno pociťuje v roce 2009. Největšími vývozními položkami SKP 24 byly v roce 2008 plasty v primární formě (SKP 24.16) - 25,9 mld. Kč, dále základní organické chemikálie (21,3 mld. Kč) a léčiva (21,2 mld. Kč). Import chemických produktů v roce 2008 stagnoval na úrovni roku 2007 (nárůst pouze o 0,3 p.b.), přičemž meziroční růst vykázaly jen tři obory SKP 24. Nejvyšší nárůst dovozu byl zaznamenán u SKP 24.6 (+8,5 %) a již tradičně u SKP 24.4 (+5,1 %). Naopak meziročně se snížil dovoz u SKP 24.7 (-18,8 %, jako důsledek pokračujícího propadu textilního a oděvního průmyslu), u SKP 24.3 (-7,4 %), u SKP 24.5 (-3,3 %) a také u SKP 24.1 (-2,1 %). Největšími dovozními položkami u SKP 24 jsou léčiva (dovoz za 61,5 mld. Kč), plasty v primární formě (42,4 mld. Kč) a základní organické chemikálie (18,2 mld. Kč). Nejvyšší záporné saldo si nadále udržují obory SKP se širokou sortimentní skladbou a s vysokou přidanou hodnotou. Jsou to zejména obory SKP 24.4 (v roce 2008 záporné saldo přes 40 mld. Kč), SKP 24.1 (-26,8 mld. Kč) a SKP 24.6 (-14 mld. Kč). Pozitivně lze hodnotit, že se v roce 2008 podařilo snížit záporné saldo o více než 8 mld. Kč, z toho nejvíce u SKP 24.6 (pokles o 4,5 mld. Kč) a u SKP 24.1 (pokles o 2,7 mld. Kč). Záporné saldo meziročně vzrostlo jen u SKP 24.4 a to o 2,1 mld. Kč. Hlavním obchodním partnerem pro chemickou výrobu jsou země EU-27 (v roce 2008 se na českém vývozu SKP 24 podílely 83 % a na dovozu do ČR 78 %). Obrat obchodu se společenstvím EU-27 v roce 2008 dosáhl celkem 306 mld. Kč (v roce 2007 - 290 mld. Kč), což představovaly plné čtyři pětiny z celkového obchodního obratu SKP 24 (meziroční růst o 5,5 %). Vývoj zahraničního obchodu s chemikáliemi v roce 2009 (k dispozici údaje jsou údaje za první pololetí 2009) naznačuje, že se situace oproti předcházejícím létům rapidně zhoršila. Export za období leden-červen 2009 (bez farmacie) v porovnání se stejným obdobím 2008 předběžně poklesl o 16 % (o 9,9 mld. Kč) na 51,7 mld. Kč. Na tomto propadu se rozhodující měrou podílely výrobky základních chemikálií SKP 24.1, jejichž vývoz se za šest měsíců snížil o 10,1 mld. Kč a SKP 24.5 s poklesem 1,7 mld. Kč. Naproti tomu vývoz u SKP 24.6 ve sledovaném období vzrostl o 2,7 mld. Kč. Dovoz chemikálií do ČR (bez farmacie) se v 1. pololetí 2009 snížil (v porovnání s 1.pololetím 2008) o 21,6 mld. Kč (-23,6 %) a dosáhl 69,8 mld. Kč. Na tomto podstatném propadu se opět rozhodující měrou podílel 121


obor 24.1 (pokles importu o 18,5 mld. Kč), zatímco v dalších oborech SKP 24 byly poklesy dovozu řádově nižší. Přes pokračující krizi se naopak ani letos nezastavil růst dovozu farmaceutik SKP 24.4, který meziročně stoupl o 3,3 mld. na 36,1 mld. Kč. Záporné saldo v tomto případě narostlo o dalších 1,5 mld. Kč - na 22,8 mld. Kč. Závěrem k této kapitole můžeme konstatovat, že se v roce 2009 sice podaří snížit vysoké záporné saldo u SKP 24 (odhadem o 10 až 15 mld. Kč). Hlavním důvodem však nebude rozvoj obchodní výměny, ale naopak nižší obrat, kdy dovoz poklesne rychlejším tempem než vývoz. Tabulka 9.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006


42 588,4 550,6 2 316,2 11 197,7 10 466,3 5 681,8 3 180,5

34 996,3 518,9 1 997,6 9 839,3 13 053,7 4 691,3 2 592,9

39 177,4 703,3 2 046,8 10 931,3 12 786,6 5 219,4 2 755,6

53 354,5 822,2 2 641,3 13 955,7 14 359,9 7 376,1 3 480,3

57 660,5 918,8 2 799,8 16 608,9 16 035,3 10 879,4 3 757,8

60 789,8 1 064,0 3 185,4 19 908,7 18 002,9 12 325,7 3 567,3

SKP 24

75 981,5

67 690,0

73 620,3

95 990,1

108 660,4

x

89,1

108,8

130,4

113,2

meziroční index

2007 64 1 3 23 21 16 3

2008

423,6 117,6 686,8 252,4 625,9 937,9 528,5

65 107,4 1 207,8 3 970,8 24 244,7 21 181,5 24 398,0 3 341,4

118 843,9

134 572,6

143 451,4

109,4

113,2

106,6

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 24.1 SKP 24.2 SKP 24.3 SKP 24.4 SKP 24.5 SKP 24.6 SKP 24.7 SKP 24

2001 55 4 10 35 10 17 8

2002

630,6 393,0 608,1 010,1 768,9 088,5 903,1

52 4 10 35 10 17 7

105,4 379,1 265,0 986,0 880,6 032,0 824,4

2003 57 4 10 42 11 18 8

190,9 149,3 848,4 204,9 965,1 267,5 066,6

142 402,3

138 472,5

152 692,8

x

97,2

110,3

meziroční index

2004 70 4 11 49 14 21 9

2005

2006

2007

2008

444,3 793,0 929,6 489,6 821,8 565,7 357,4

77 461,2 4 256,9 11 885,3 49 866,1 14 231,5 22 000,0 9 549,2

85 693,9 4 370,8 12 807,8 50 774,6 15 953,3 30 449,6 9 626,1

93 931,0 4 576,5 14 011,3 61 296,4 18 265,0 35 441,1 10 168,1

91 4 12 64 17 38 8

917,8 677,5 981,5 419,6 656,2 436,0 257,6

182 401,5

189 250,2

209 676,2

237 689,4

238 346,3

119,5

103,8

110,8

113,4

100,3


2001

2002

2003

2004

2005


-13 042,2 -3 842,4 -8 291,9 -23 812,4 -302,6 -11 406,7 -5 722,6

-17 109,1 -3 860,2 -8 267,4 -26 146,7 2 173,1 -12 340,7 -5 231,5

-18 -3 -8 -31

013,5 446,0 801,6 273,6 821,5 -13 048,1 -5 311,0

-17 089,8 -3 970,8 -9 288,3 -35 533,9 -461,9 -14 189,6 -5 877,1

-19 -3 -9 -33 1 -11 -5

SKP 24

-66 420,8

-70 782,5

-79 072,5

-86 411,4

-80 589,8

800,7 338,1 085,5 257,2 803,8 120,6 791,4

2006 -24 -3 -9 -30 2 -18 -6

904,1 306,8 622,4 865,9 049,6 123,9 058,8

-90 832,3

2007 -29 -3 -10 -38 3 -18 -6

507,4 458,9 324,5 044,0 360,9 503,2 639,6

-103 116,8

2008 -26 -3 -9 -40 3 -14 -4

810,4 469,7 010,7 174,9 525,3 038,0 916,2

-94 894,9

Pramen: ČSÚ

9.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní a dovozní struktura zahraničního obchodu s chemikáliemi se v posledních letech příliš nemění a podíly našich rozhodujících obchodních partnerů (jsou jimi SRN, Slovensko, Polsko, průmyslově vyspělé státy EU-27 aj.) zůstávají stabilní. Našim suverénně největším obchodním partnerem s výrobky SKP 24 je Spolková republika Německo, s níž náš obchodní obrat dosáhl v roce 2008 objemu 93,8 mld. Kč (vývoz z ČR 30,5 mld., dovoz ze SRN -63,3 mld., záporné saldo 32,8 mld. Kč), což odpovídá úrovni roku 2007 (93,2 mld. Kč). Pozici druhého největšího partnera si zachovává Slovensko (obrat 30,2 mld., vývoz 18,5 mld., dovoz 11,7 mld., kladné saldo 6,8 mld. Kč) a po něm následuje Polsko (obrat 29,8 mld., vývoz 17,2 mld., dovoz 12,6 mld., kladné saldo 4,6 mld. Kč). Vysoké záporné saldo jsme v roce 2008 vykázali s Francií (-11,4 mld. Kč), Nizozemskem (-10,6 mld.), Velkou Británií (-6,2 mld.) a Belgií (-7,3 mld. Kč). Ze států mimo EU-27 to 122


bylo především s Čínou (-14,5 mld.Kč), Švýcarskem (-5,9 mld.) a Ruskou federací (-2,3 mld.). Naopak kladné saldo máme v roce 2008 máme v odvětví vedle Slovenska a Polska také s Maďarskem (+1,2 mld.) a Bulharskem. S novými členskými státy EU-12 jsme v roce 2008 vykázaly vysoké kladné saldo (+16 mld. Kč; vývoz 51,3 mld., dovoz 35,3 mld. Kč). Naproti tomu s EU-27 bylo naše saldo zahraničního obchodu v roce 2008 vysoce záporné (-67,4 mld.,vývoz - 119,3 mld., dovoz - 186,7 mld. Kč), stejně jako s ostatním světem (saldo -27,4 mld.; vývoz 24,2 mld, dovoz 51,6 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2008

Maďarsko 5% Polsko 12 %

Rakousko 4% Itálie 5%

Francie 3% V. Británie a S. Irsko 3% Ostatní 34 %

Slovensko 13 %

Německo 21 % Dovozní teritoria v roce 2008 Polsko 5% Čína 6%

Nizozemí 6% Francie 7%

Itálie 5%

Slovensko 5% Belgie 5%

Ostatní 34 %



9.5. Přímé zahraniční investice, domácí investice Tabulka 9.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 24 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 22 809,6 883,3

29 961,6 3 534,2

28 228,7 2 635,9

33 701,6 3 520,1

38 835,9 1 468,5

38 534,9 11 740,5

60 917,9 11 897,3

Pramen: ČNB

Z tabulky 9.10 a grafu 9.6 je zřejmé, že příliv přímých zahraničních investic se v roce 2007 výrazně oživil (nárůst proti 2006 o více než 58 % na 60,9 mld. Kč), zatímco odliv z ČR naopak stagnoval na úrovni předchozího roku (nárůst o 1,3 %), neboť se do něho tentokrát nepromítly velké akvizice farmaceutické společnosti Zentiva, a.s. V této souvislosti nutno stručně připomenout vývoj hmotných hrubých investic v odvětví. Jejich celkový objem v OKEČ 24 v roce 2008 činil 11,26 mld. Kč (pokles proti roku 2007 o 6,5 %), z toho strojní investice 5,95 mld. Kč (pokles o 6,5 %). Největší objem invesic směřoval tradičně do tří oborů: 123


24.1 (6,2 mld. Kč), 24.4 (2,1 mld. Kč) a 24.6 (1,5 mld. Kč). Investice do ostatních oborů byly nízké a měly většinou jen modernizační a intenzifikační charakter. 2 050

280

%

%

240

1 650

200

1 250

160

850

120

450 50

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB

Graf 9.6 Tuzemské a zahraniční investice

9.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Český chemický průmysl patří v rámci zemí EU-27 k méně významným a podle údajů CEFIC (Evropská rada chemického průmyslu) se v roce 2007 podílel na celkových tržbách unie jen cca 0,9 %. Jeho vážnou konkurenční nevýhodou proti západoevropským zemím s vyspělým chemickým průmyslem je nízká úroveň vytvořené přidané hodnoty na pracovníka (kolem 32 tis. EUR), která je proti průměru EU-27 zhruba jen třetinová. Je to dáno naší odlišnou výrobkovou strukturou v níž převládá obor základní chemie s nižší přidanou hodnotou (viz graf 9.1) a naopak máme nižší podíl sofistikované produkce (farmacie, kvalifikovaná chemie, chemické speciality apod.). V zájmu udržení respektive posílení konkurenceschopnosti byla Rozhodnutím Komise ze dne 14.6.2007 (č.2007/418/ES) zřízena dočasná Skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu (dále jen HLG), která se během svého působení od září 2007 do února 2009 zaměřila na všechny rozhodující oblasti odvětví, počínaje výzkumem, inovacemi, regulacemi, lidskými zdroji, po problematiku surovin a energií, změny klimatu, logistiku, globalizaci, mezinárodní soutěž a obchod. V době fungování HLG se ovšem globální ekonomické klima dramaticky změnilo, přičemž nastupující finanční a ekonomická krize měla velký dopad právě na chemický sektor se silnými vazbami na automobilový průmysl, stavebnictví a další sféry ekonomiky. Na posledním, pátém zasedání HLG v únoru 2009 byla přijata závěrečná zpráva, jejíž hlavní myšlenky lze shrnout do následujících bodů: z z z z z z z z z z z z z z z

větší pensum inovací pro zdravý evropský chemický průmysl; výzkum jako pilíř chemických inovací; zlepšení komunikace se zainteresovanými složkami a image chemického průmyslu; znalosti jako klíč: ochrana práv duševního vlastnictví; komunikace a korektní aplikace jako klíčový prvek konkurenceschopnosti; rozvoj lidských zdrojů, podpora chemického vzdělávání; energie a suroviny jako hlavní prvky konkurenceschoponosti; změna surovinové politiky směrem v vyššímu a efektivnějšímu využití obnovitelných surovin; akce kolem klimatu jako podnikatelská příležitosti pro evropský chemický průmysl; silné klastry: evropská přednost zasluhující plnou podporu; identifikace úzkých míst v dopravě musí mít prioritu; priority evropské obchodní politiky: podpora a ochrana konkurenceschopnosti; dohody o volném obchodu (FTA); nástroje na ochranu trhu (TDI) celní postupy a bezpečnost;

124

Výroba chemických výrobků z

bezpečný přístup k surovinám za nediskriminačních podmínek.

V zásadě lze říci, že výše uvedená doporučení a závěry HLG jsou jasným vodítkem (ve zprávě je jich celkem 39) i pro další rozvoj chemického průmyslu v ČR. V dubnu 2009 na dvoudenní mezinárodní konferenci v Ústí nad Labem nazvané „Šíření výsledků HLG v regionech“ se s nimi měla možnost seznámit širší odborná chemická veřejnost.a ve svém programu je má zařazeny i Svaz chemického průmyslu ČR, který zastřešuje většinu rozhodujících chemických firem v České republice. Vyhlídky rozvoje chemického průmyslu ČR jsou pro rok 2009 nepříznivé. Potvrzují to předběžné výsledky v hlavních produkčních charakteristikách za první pololetí 2009 (podrobněji viz kapitola 9.3.2) a lze to doložit několika příklady z chemických společností. Kupříkladu největší petrochemický holding UNIPETROL a.s. byla s ohledem na citelný propad petrochemie nucena sáhnout k některým razantním řešením. Letos hodlá snižít náklady o zhruba 1 mld. Kč a minimálně o 1 mld. zkrátit objem investic, které letos původně plánovala realizovat. Současně oznámila ukončení výroby ztrátových oxoalkoholů a omezení výroby čpavku a močoviny. Příčiny slabých výsledků holdingu jsou zejména nízké ceny petrochemikálií, klesající poptávka a výrazný propad marží. Firmě k lepšímu výsledku nepomohly ani relativně stabilní ceny ropy a vývoj směnných kurzů. Jiným příkladem je SPOLCHEMIE, a.s., která donedávna patřila k nejaktivnějším investorům v odvětví. Je třetím největším evropským producentem epoxidových pryskyřic a v červnu 2009 zahájila výrobu nových druhů vysokomolekulárních epoxidových pryskyřic. Firma byla nucena odložit některé své záměry (například koupi části divize epoxidů od firmy Hexion Specialty Chemicals) a vůči bankám a obchodním partnerům má pětimiliardový dluh, takže zastavuje budovy a pozemky. Ve svízelné situaci se nachází SPOLANA, a.s., která má vážné problémy s odbytem svých dvou klíčových komodit - kaprolaktamu a PVC a rovněž s prodejem síranu amonného, hydroxidu sodného a kyseliny sírové, takže její ztráty neustále rostou a musí omezovat výrobu. Podobný vývoj lze registrovat v řadě dalších chemických společností, zejména u těch, které jsou úzce navázány na automobilový a elektrotechnický průmysl, stavebnictví apod. Celkové výsledky odvětví chemie za roku 2009 lze za této složité situace jen těžko odhadnout. Protože se však snižuje počet zakázek a klesá poptávka po chemikáliích jak v tuzemsku, tak u našich hlavních obchodních partnerů, můžeme očekávat, že objem tržeb proti příznivému roku 2008 citelně poklesne (odhadem o 15 až 20 %) a s oživením v odvětví lze nejspíše počítat až v roce 2010.

125

Výroba pryžových a plastových výrobků

VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH

10. Výroba pryžových a plastových výrobků - OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 (od roku 2009 je vedena jako CZ NACE 22), tvořící zároveň subsekci DH, se v posledních letech rozvíjela mimořádnými tempy. Důvodem byla trvale vysoká poptávka po výrobcích tohoto odvětví napříč ekonomikou, tažená největšími odběrateli, jakými jsou automobilový, elektrotechnický a obalový průmysl, stavebnictví, zemědělství atd. Subsekce DH se v souladu s mezinárodní klasifikací NACE Rev.1 člení na dva velké výrobkové obory: z z

25.1 - výroba pryžových výrobků; 25.2 - výroba zboží z plastů,

jejichž podíl na celkových tržbách je uveden v grafu 10.1. V oboru 25.1 je rozhodující položkou suboobor 25.11 výroba pryžových pneumatik a vzdušnic, který se na jeho tržbách v roce 2008 podílel ze dvou třetin, přestože tržby tu meziročně klesly o cca 12 %. Obor 25.2 výroba zboží z plastů nabízí velmi široký sortiment jako například desky, fólie, hadice plastové obaly, výrobky pro stavebnictví aj. Podíl oborů odvětví DH na tržbách je závislý na aktuální poptávce na trhu, v posledních letech se však příliš nemění a pohybuje v relaci 37:63 až 40:60.

25.1 Výroba pryžových výrobků 37 % 25.2 Výroba zboží z plastů 63 %



10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice odvětví 25 v rámci zpracovatelského průmyslu (ZP) v posledních letech postupně posilovala a jestliže v roce 2000 podíl odvětví na tržbách ZP dosáhl 4,5 %, v roce 2007 to bylo 7 %. Zlom nastal ve druhém pololetí roku 2008, kdy se zde začaly projevovat dopady hospodářské recese jež postihla světovou ekonomiku. V odvětví, které má velmi těsné vazby zejména na automobilový, elektrotechnický a obalový průmysl a stavebnictví, nastal výrazný pokles tržeb a účetní přidané hodnoty. Podíl na tržbách ZP klesl v roce 2008 na 6,4 %, podíl na účetní PH se snížil na 7,4 % (v roce 2007 - 7,6 %). Charakteristickým rysem tohoto odvětví je neustálý růst počtu zaměstnanců a podnikatelských sub127


jektů. V letech 2000 až 2008 vzrostl tento ukazatel o téměř 47 %. V roce 2008 mělo odvětví 83 075 zaměstnanců, z toho v OKEČ 25.1 to bylo 22 227 osob (+35 %) a v OKEČ 25.2 pak 60 848 osob (nárůst téměř o 70 %). Podíl na celkovém počtu zaměstnanců ZP v roce 2008 činil 7,2 %, což odpovídalo úrovni roku 2007. Koncem roku 2008 působilo v oboru 25.1 celkem 107 subjektů s 20 a více pracovníky a v oboru 25.2 pak 582 subjektů této velikostní kategorie. Příliv zaměstnanců do odvětví se však postupně zastavuje, neboť v roce 2008 klesl meziročně o 1 %. Z toho v oboru 25.1 vzrostl o 2,5 %, zatímco v 25.2 se naopak snížil o 2,2 % (důvodem bylo propouštění v některých firmách, přechod na kratší pracovní týden a ve dvou případech likvidace provozů). Na rozdíl od samotného chemického průmyslu hrají v odvětví OKEČ 25 významnou roli malé a střední podniky do 249 zaměstnanců. Tyto se na tržbách odvětví dlouhodobě podílejí cca 45 %, na účetní PH rovněž 45 % a na počtu zaměstnanců cca 55 %. Jasnou jedničkou v oboru 25.1 je největší evropský výrobce pneumatik a vzdušnic Barum Continental, s.r.o. Ten sice v TOP 100 pro rok 2008 zařazen nebyl, avšak v objemu tržeb firma patřila na přední místo (v roce 2008 se její tržby snížily o 13,5 % na 38,6 mld. Kč, což by jí v TOP 100 zařadilo na 19. místo). Dalšími velkými subjekty jsou Česká gumárenská společnost (ČGS) s dceřinými firmami Mitas, a.s. a Rubena, a.s. V oboru 25.2 vykazují nejvyšší tržby společnosti Candence Innovation, k.s. (tu v roce 2009 odkoupila kanadská nadnárodní skupina Magna), dále Gumotex, a.s., Fatra, a.s., Borges CS aj. Do žebříčku TOP 100 za 2008 se zařadily firmy Cadence Innovation (79.místo - tržby 7,7 mld. Kč) a Mitas, a.s (81. místo, tržby 7,5 mld. Kč). Z regionálního hlediska má odvětví pryžových a plastových výrobků rozhodující zastoupení ve Zlínském kraji, kde sídlí například Barum Continental, a.s.o., Fatra, a.s. a další významné společnosti. Podíl tohoto kraje na tržbách a účetní PH odvětví je zhruba třetinový a v počtu zaměstnanců pětinový. Z dalších krajů je významně zastoupen tento sektor ve Středočeském, Jihomoravském a Libereckém kraji (zde má ústředí Cadence Innnovation, k.s.). Prakticky ve všech regionech, s výjimkou Karlovarského kraje, se podíl na tržbách ZP pohybuje nad 2 %. Plastikářský průmysl patří k odvětvím, které má své zastoupení téměř ve všech krajích, čímž pomáhá řešit nezaměstnanost v nejvíce ohrožených oblastech.


01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 25.1 SKP 25.2

100,7 99,5

101,5 97,5

97,7 97,3

101,1 101,1

99,4 100,1

102,2 100,7

98,6 97,8

100,2 97,1

99,7

98,3

97,4

101,1

100,0

101,0

98,0

98,1


Z tabulky 10.1 je zřejmé, že cenový vývoj v obou oborech v posledních letech nepodléhá větším výkyvům. V oboru 25.1 ceny výrobců stagnovaly na úrovni 2007, zatímco v oboru 25.2, s ohledem na nižší poptávku a silný konkurenční boj, klesly oproti předchozímu roku téměř o 3 %. Z toho lze usuzovat, že cen vstupů do odvětví (např. základní polymery, přírodní a syntetické kaučuky, saze, gumárenské chemikálie, přísady do plastů aj.) se vývoj v roce 2008 příliš nedotkl. Svoji role zde nepochybně sehrál i stále ostřejší boj na vnitřním i mezinárodním trhu. V roce 2009 cenový vývoj z předchozího roku pokračoval (za 1.pololetí index 97,7, z toho u pryžových výrobků ceny průmyslových výrobců nepatrně klesly - index 99,7, zatímco u plastových výrobků byl pokles poměrně výrazný - index 96,1. 10.3.2. Základní produkční charakteristiky Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.), díky vysokému zájmu o výrobky odvětví, rostly 128


velmi dynamicky do roku 2007. Změna nastala v roce 2008, kdy toto odvětví, jako jedno z prvních v ČR, naplno pocítilo ekonomickou krizi a nižší poptávku rozhodujících odběratelů. Výrazný projev nastal v suboboruoboru 25.12 výroba pneumatika vzušnic (meziroční pokles tržeb o 14,75 %), méně se situace odrazila v suboboru 25.21 výroba desek , fólií, hadic aj.(-3,5 %). Řada společností byla nucena sáhnout k omezování respketive uzavírání výrobních kapacit, začala snižovat stavy zaměstnanců, zaváděn kratší pracovní týden apod. Tabulka 10.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

25.1 Výroba pryžových výrobků 25.2 Výroba plastových výrobků

82 080 061 119 809 425

86 888 469 137 512 587

76 937 488 130 973 635

OKEČ 25

201 889 486

224 401 056

207 911 124

x

111,2

92,7


Tabulka 10.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008

(tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


19 517 305 30 805 203

21 443 389 36 630 201

18 597 694 35 430 990

OKEČ 25

50 322 508

58 073 590

54 028 684

x

115,4

93,0


Tabulka 10.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008

(osob)

2006

2007

2008*


21 380 57 433

21 682 62 246

22 227 60 848

OKEČ 25

78 813

83 928

83 075

x

106,5

99,0


Tento nepříznivý vývoj se logicky musel promítnout i do dalšího produkčního ukazatele - účetní přidané hodnoty, jejíž vývoj kopíroval situaci v tržbách. Celkový objem účetní PH se v porovnání s rokem 2007 snížil o 7 %, z toho výrazněji v oboru 25.1 (-13,3 %) nežli v oboru 25.2 (-3,3 %). Přesto však nadále platí, že obor 25.1 je v konkurenceschopnosti plně srovnatelný s vyspělými státy světa, což se týká především výroby pneumatik a vzdušnic, kde produktivita práce z účetní PH v roce 2008 dosáhla 837 tisíc Kč/zam., což vysoko převyšovalo průměr odvětví (650 tis. Kč/zam) i celého ZP ( 633 tis.Kč/ zam). Pozitivně bylo možno v posledních letech hodnotit, že příliv zaměstnanců do odvětví OKEČ 25, a tudiž i ukazatel počet zaměstnaných osob, v posledních letech dynamicky rostl. V roce 2008 se však tento trend zastavil a v porovnání s předchozím rokem tento ukazatel poklesl o 1 % (-853 osob) Dotklo se to však výhradně oboru 25.2 (pokles o 1 392 osob), zatímco počet pracovníků v oboru 25.1 naopak vzrostl o 2,5 % (+545). Podobně jako odvětví chemie, prožívá letos odvětví plastů velmi nepříznivý rok. Předběžné výsledky ČSÚ za leden až červen 2009 (pouze organizace s 50 a více zaměstnanci) ukazují, že tržby proti 1.pololetí 2008 poklesly o 14,4 %, z toho v oboru 25.1 o 10,6 % a v oboru 25.2 o 17,2 %. Z jednotlivých suboborů tento pokles nejvíce postihl výrobu ostatních pryžových výrobků (OKEČ 22.19 - pokles o 32,2 %) a výrobu ostatních plastových výrobků (OKEČ 22.29, pokles o 26,8 %). U ostatních suboborů se tento 129


pokles pohyboval kolem 10 %. Výjimkou byla výroba pneumatik a vzdušnic (OKEČ 22.11), která se hlavně díky šrotovnému udržela v prvním pololetí roku 2009 zhruba na úrovni stejného období 2008 (index 99,6). Vyhlídky pro letošní rok však nejsou příliš optimistické. Propad v tržbách oproti roku 2008 by mohl dosáhnout kolem 10 až 15 %. Bude hodně záležet na tom, jak si ve zbytku roku povedou rozhodující odběratelská odvětví, zejména automobilový průmysl. 300

160 %

%

140

240

120

180

100

120 60

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

260 %



2006

2007

2008*


99 757 819 136 806 240

109 034 149 155 896 564

101 713 280 147 133 771

OKEČ 25

236 564 059

264 930 713

248 847 050

x

112,0

93,9

2006

2007

2008*


7 365 474 17 330 615

7 979 469 20 171 645

8 763 641 22 184 600

OKEČ 25

24 696 089

28 151 114

30 948 242

x

114,0

109,9




130


Jestliže v minulých letech rostly celkové náklady v odvětví OKEČ 25 meziročně dvoucifernými tempy (což úzce souviselo s mimořádně vysokou dynamikou výkonů, tržeb a účetní přidané hodnoty), v roce 2008 se tento nepříznivý trend zcela zastavil. Objem celkových nákladů totiž meziročně klesl o 6 %, z toho v oboru 25.1 o 6,7 % a v oboru 25.2 o 5,6 %. Odlišný byl naproti tomu vývoj v případě osobních nákladů, (viz tabulka 10.6), které v obou oborech, a tudíž i v celém odvětví, meziročně stouply o 10 %. 10.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 10.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008

(tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


912,9 536,4

989,0 588,5

836,7 582,3

OKEČ 25

638,5

691,9

650,4

x

108,4

94,0


Tabulka 10.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008

(-)

2006

2007

2008*


0,377 0,563

0,372 0,551

0,471 0,626

OKEČ 25

0,491

0,485

0,573


Produktivita z účetní přidané hodnoty (viz tabulka 10.7) rostla v obou oborech vysokým tempem. V oboru 25.1 (index 2008/2000 = 151), v oboru 25.2 (index 2008/2000 = 163). Mnohem vyšších hodnot ukazatele dosahuje obor 25.1, neboť v něm převládá sofistikovanější výroba a samotná výroba pneumatik a vzdušnic je technologicky plně srovnatelná s nejvyspělějším světem. V žebříčku všech zpracovatelskýchc odvětví figurovalo odvětví OKEČ 25, v případě ukazatele produktivity v roce 2008, na sedmém místě. Negativně nutno hodnotit vývoj podílu osobních nákladů na účetní PH (viz tabulka 10.8), který v roce 2008 vzrostl o 18 % (obor 25.1 o téměř 27 % a obor 25.2 o necelých 14 %). Důvodem byl růst cen energií, dopravného a mezd, při nižším využití výrobních kapacit. 190

130

%

%

170

120

150 110

130 100

110

90

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







131


tis. Kč/zam.

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 ZP

25

25.1 2007

25.2

2008




2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 25.1 SKP 25.2

26 142,7 31 834,3

32 211,0 31 775,9

32 392,3 36 434,4

41 275,1 45 484,3

43 366,0 48 659,6

48 281,0 53 644,0

57 579,2 60 387,9

51 638,6 60 540,3

SKP 25

57 977,0

63 986,9

68 826,6

86 759,5

92 025,6

101 925,0

117 967,1

112 178,8

x

110,4

107,6

126,1

106,1

110,8

115,7

95,1

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 25.1 SKP 25.2

19 815,2 52 581,3

19 754,1 53 427,9

21 221,2 59 685,8

27 387,7 71 436,5

27 487,1 72 806,7

29 096,7 79 679,4

34 521,8 85 045,3

32 623,3 79 378,1

SKP 25

72 396,5

73 182,1

80 907,0

98 824,3

100 293,8

108 776,1

119 567,1

112 001,4

x

101,1

110,6

122,1

101,5

108,5

109,9

93,7

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 25.1 SKP 25.2

6 327,5 -20 747,0

12 456,9 -21 652,0

11 171,1 -23 251,4

13 887,4 -25 952,2

15 878,9 -24 147,1

19 184,3 -26 035,4

23 057,4 -24 657,4

19 015,3 -18 837,8

SKP 25

-14 419,5

-9 195,2

-12 080,4

-12 064,8

-8 268,2

-6 851,1

-1 600,0

177,4

Pramen: ČSÚ

Struktura vývozu výrobků SKP 25 se v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 mírně změnila. Podíl vývozu z oboru SKP 25.1 totiž dosáhl jen 46 % (v roce 2007 to bylo 48,8 %), zatímco podíl oboru SKP 25.2 vzrostl na 54 % ( 2007 to bylo 51,2 %). Přitom export v obou výrobkových oborech rostl od roku 2001 vysokými tempy: SKP 25.1 (index 2008/2001 = 197,5), SKP 25.2 (index 2008/2001 = 190,2) a v SKP 25 celkem o 93,5 %. Rozhodujícím exportním artiklem v oboru SKP 25.1 jsou pneumatiky a vzdušnice (v roce 2008 vývoz za 31,4 mld. Kč) a nejrůznější výrobky z pryže. V oboru SKP 25.2 je pak sortimentní nabídka daleko širší a patří do ní výrobky a díly pro automobilový průmysl, desky, listy, 132


trouby, hadice (vývoz za 24 mld. Kč) a ostatní zboží z plastů (vývoz za 22,6 mld. Kč) určené pro stavebnictví, dále plastové obaly apod. Ve dovozech výrobků SKP 25 mají velkou převahu produkty oboru SKP 25.2 (jejich podíl na celkových dovozech odvětví se pohybuje kolem 71 %), což souvisí s vysokým objemem importu zboží z plastů z vyspělých západních států, zejména pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Přitom dynamika růstu dovozu byla v letech 2001 - 2008 vyšší v oboru SKP 25.1 (index 164,6) než v oboru SKP 25.2 ( index 151,0). Pozitivně možno hodnotit, že v roce 2008 bylo u SKP 25 poprvé v historii dosaženo nepatrné kladné saldo (+177 mil. Kč), zatímco v roce 2000 bylo záporné v řádu minus 12 - 14 mld. Kč. Důvody této změny nutno hledat v nepříznivém vývoji na odběratelském trhu vyvolaném ekonomickou recesí. V roce 2008 to sice přineslo snížení záporného salda v oboru SKP 25.2 o 5,8 mld. Kč, současně ale také pokles kladného salda v oboru SKP 25.1 o čtyři miliardy korun na zhruba 19 mld. Kč a snížení obchodního obratu o téměř 18 % na 98,8 mld. Předběžné výsledky zahraničního obchodu za první pololetí 2009, v porovnání se stejným obdobím roku 2008, naznačují, že se obchodní výměna odvětví podstatně zhoršila ve všech parametrech. Vývoz produkce SKP 25 za leden - červen klesl proti stejnému období 2008 o 10,6 mld. Kč. Z toho v oboru SKP 25.1 o 4,9 mld. Kč a v oboru SKP 25.2 o 5,7 mld. Kč. Také dovoz se ve sledovaném období snížil celkem o 10,7 mld. Kč. Z toho v oboru SKP 25.1 o 2,8 mld. Kč a v oboru SKP 25.2 o 7,9 mld. Kč. Kladné saldo odvětví sice mírně vzrostlo - na cca 1,3 mld. Kč (v 1.pololetí 2008 to bylo necelých 1,1 mld. Kč), ovšem za cenu ztráty odbytu, což nutí firmy omezovat výrobu, snižovat stavy zaměstnanců a v některých případech ukončovat výrobu. Obrat zahraničného obchodu ve sledovaném období klesl o téměř 18 % a ve zbytku roku lze těžko očekávat výraznější zlepšení. Konečné výsledky v obchodní výměně budou nepochybně mnohem horší než v roce 2008 (předběžně může obrat zahraničního obchodu klesnout o 15 až 17 %). 10.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 10.5 potvrzuje, že naším jasně největším obchodním partnerem a to jak ve vývozu (podíl 33 %), tak v dovozu (podíl 40 %) je Německo. V roce 2008 dosáhl náš obrat se SRN u skupiny výrobků SKP 80,9 mld. Kč (dovoz 44,4 mld., vývoz 36,5 mld., záporné saldo 7,9 mld. Kč) a proti předchozímu roku se snížil o 6,6 mld. Kč. Pozici druhého největšího obchodního partnera si udržuje Slovensko (obrat 17,2 mld. Kč, dovoz 6,1 mld. Kč, vývoz 11,1 mld. Kč a saldo +5 mld. Kč) za nímž následuje Polsko (obrat 15,2 mld. Kč, dovoz 8 mld. Kč, vývoz 7,2 mld. Kč, záporné saldo 800 mil. Kč). V roce 2008 jsme dále vykázali vysoký obchodní obrat dále s Itálií (12,5 mld. Kč), Francií (12,2 mld. Kč), Rakouskem (9,3 mld. Kč) a Velkou Británií (7,3 mld. Kč). Ze zemí EU-27 máme záporné saldo a Itálií (-1,3 mld. Kč) a Španělskem (-1,4 mld. Kč), ze států mimo EU pak zejména s Čínou (-3,4 mld. Kč) a Japonskem (-2,7 mld. Kč). Naopak kladné saldo jsme měli v roce 2008 s Velkou Británií (+1,5 mld. Kč), Maďarskem (+1,6 mld. Kč), USA (+1,4 mld. Kč) a s Ruskou federací (+2,8 mld. Kč). Z teritoriálního hlediska zůstává i nadále naším suverénně největším partnerem EU-27, která se na celkovém obratu odvětví v roce 2008 podílela 86 %, z toho ve vývozu (95,5 mld. Kč) činil podíl 85 % a u dovozu činil podíl 86,4 % (96,8 mld. Kč). Celkový obrat zahraničního obchodu s EU-27 v roce 2008 dosáhl 192,3 mld. Kč a byl tak o osm miliard korun nižší než v roce 2007.

133

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2008 Rakousko 4% Itálie 5% Francie 5% Polsko 6% Slovensko 10 %

V. Británie a S. Irsko 4% Maďarsko 3% Ostatní 30 %

Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2008 Rakousko Slovensko 5 % Francie 5% 6% Itálie 6% Polsko 7%

Čína 4% Belgie 4% Ostatní 25 %




k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 22 717,9 75,7

26 540,4 84,7

29 394,3 1 016,2

34 139,3 621,8

36 208,8 472,9

47 544,7 413,8

48 953,7 412,4

Pramen: ČNB

Tabulka 10.10 ukazuje, že investiční boom PZI v roce 2006, tedy v období vysoké konjunktury, vystřídala v roce 2007 stagnace, což souvisí s počínajícím útlumem investiční aktivity v odvětví a nepříznivým vývojem v dodávkách do automobilového a elektrotechnického průmyslu. Příliv investic se oproti roku 2006 zvýšil proto jen nepatrně (+7,7 %), zatímco odliv investic, který byl nejvyšší v roce 2003, ale od té doby klesá a v roce 2007 představoval jen 412 mil. korun. Tuzemské hmotné investice vykázaly v roce 2008 citelný pokles - celkem za odvětví o 16,8 % na 10,7 mld. Kč, z toho v oboru 25.1 o 13,4 % - na 2,34 mld. Kč a v oboru 25.2 o 17,8 % - na 8,36 mld. Kč. Objem strojních investic ve stejném období stoupl o 11 % - na téměř 7 mld. Kč. Bylo to hlavně zásluhou oboru 25.2, kde tento objem meziročně vzrostl o 16,4 % - na 5,2 mld., zatímco v oboru 25.1 naopak klesl o 1,4 % - na 1,8 mld. Kč. Letos lze předpokládát, že s ohledem na nepříznivý vývoj naší ekonomiky a propad u hlavních odběratelů bude investiční aktivity v odvětví nadále klesat. 134

Výroba pryžových a plastových výrobků 1 280

300 %

%

260

880

220 180

480

140 100

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


10.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Gumárenský a plastikářský průmysl patří v Evropské unii k významným zpracovatelským odvětvím. Pro bližší představu o jeho rozsahu lze uvést, že obor 25.1 v roce 2003 (novější data Eurostatu nejsou k dispozici) v EU-25 zaměstnával téměř 360 tisíc lidí a a generoval účetní přidanou hodnotu 17,1 mld. EUR (z toho na výrobu pneumatik a vzdušnic připadlo cca 47 %). Čtyři pětiny tržeb v oboru připadají na pět největších států EU (SRN, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko). Výroba zboží z plastů (obor 25.2) ve stejném roce zaměstnávala přibližně 1,3 mil. lidí a vytvořila účetní přidanou hodnotu ve výši 55,5 mld. EUR., z toho přes dvě pětiny připadly na skupinu 25.24 a další čtvrtina na skupinu 25.21. V ČR se toto odvětví začalo rychle rozvíjet v druhé polovině 90. let minulého století a dlouhá léta patřilo v rámci zpracovatelského průmyslu k nejdynamičtějším, s meziročními dvojcifernými růsty tržeb, a bylo tahounem domácího chemického průmyslu. Souviselo to s bouřlivým rozvojem dalších navazujcích oborů a odvětví, ale i se stále širší aplikací plastových a pryžových výrobků v každodenním životě. Vysoké dynamiky dosahovalo toto odvětví zásluhou velké investiční aktivity hlavně v oboru plastů. Na druhé straně ovšem mělo odvětví jednu z nejnižších exportních výkonností ( mírně nad 50 %) což znamená, že se do značné míry realizovalo v tuzemsku. V roce 2007 světová spotřeba plastů překročila hranici 250 milionů tun, z toho na samotnou Evropu připadla asi jedna čtvrtina. Přitom v Evropě je jejich spotřeba rozložena poměrně nerovnoměrně, neboť na západní Evropu připadá cca 40 mil. tun a na východní Evropu cca 6 mil. tun. Hlavními aplikačními oblastmi plastů jsou obaloviny, stavebnictví, automobilový a elektronický průmysl. Přesnější údaje o spotřebě v nových členských zemích nejsou k dispozici. V ČR lze odhadnout, že spotřeba již překročila hranici jednoho milionu tun. Radikální zlom v odvětví OKEČ 25 nastal v roce 2008, kdy tržby v porovnání s rokem 2007 poklesly v b.c. o 7,3 %. K tomu nutno dodat, že pokles většiny výrobců do červených čísel nastal daleko dříve než v přibuzném chemickém průmyslu. Hlavním důvodem byl značný propad automobilového průmyslu, na který jsou úzce navázáni výrobci plastových dílů, pneumatik, pryžových výrobků apod. Nejvýrazněji se to projevilo u výroby pneumatik a vzdušnic (pokles o 14,6 %) a ve výrobě plastových výrobků pro stavebnictví (pokles o 9 %). Ve svých důsledcích tento nepříznivý vývoj vedl k omezování výroby (Barum Continental, s.r.o., Gumotex, a.s. a další), propuštění zaměstnanců (např. Saar Gummi, Datwyler Rubber CZ, Optimit aj.) a někde dokonce i k uzavření provozů (pobočka německé firmy Weisser und Grieshabe). V současné době je nutné, aby se podniky zaměřily na snižování nákladů, zjednodušení výroby, vývoj nových produktů mimo dosavadní zaměření produkce. Někteří, například Isolit-Bravo připravují novinky zcela mimo segment dopravních prostředků - pro stavebnictví, jiní například Gumotex, a.s. se více soustřeďuje na „neutomobilové“ zboží, například matrace, nafukovací čluny či dekontaminační boxy. Nepříznivý vývoj s ohledem na propad v tuzemské i zahraniční poptávce ve většině navazujících zpracovatelských odvětvích trvá i v roce 2009 a ani v případě rychlého zotavení automobilového 135


průmyslu nelze v roce 2009 počítat s větším oživením, takže propad tržeb a přidané hodnoty bude proti loňskému nepříznivému roku nejspíše dvojciferný. Zvrat můžeme očekávat nejdříve v roce 2010. Bude však záležet hodně na tom, jak se dokáže světová, evropská i česká ekonomika vypořádat s globální hospodářskou recesí.

136

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI

11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví Odvětví průmyslu skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot tvoří následující obory: z z z z z z z z

26.1 - výroba skla a skleněných výrobků; 26.2 - výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků kromě výrobků pro stavební účely; výroba žáruvzdorných keramických výrobků; 26.3 - výroba keramických obkládaček a dlaždic; 26.4 - výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků; 26.5 - výroba cementu, vápna a sádry; 26.6 - výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků; 26.7 - zpracování stavebního přírodního kamene; 26.8 - výroba jiných nekovových minerálních výrobků.

Obor 26.1 a část oboru 26.2, zahrnující výrobu nežáruvzdorného keramického a porcelánového zboží, jsou zařazeny do spotřebního průmyslu. Část oboru 26.2, zahrnující výrobu žáruvzdorného keramického zboží, a dále obory 26.3 až 26.8 tvoří průmysl výroby stavebních hmot. K nejvýznamnějším oborům, které vykazují za odvětví 26 dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost a nejvyšší podíl tržeb, patří obor 26.1 výroba skla a skleněných výrobků a obor 26.6 výroba betonářského zboží. V důsledku počínající odbytové krize došlo v roce 2008 v oboru výroby betonářského zboží k poklesu tohoto podílu o cca 4 %. Obor skla a skleněných výrobků si oproti roku 2007 zachoval přbližně stejnou úroveň. Naopak se zvýšil podíl tržeb v oboru 26.2 výroba keram. a porcelán. výrobků o cca 2 % a oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádry o cca 1,6 %. Výrobky jsou určeny pro zahraniční a domácí trhy. Hlavním vývozním artiklem oboru je sklo, keramické a porcelánové zboží (jejich podíl na celkovém vývozu byl v roce 2008 na úrovni cca 73 %, pokles o cca 2 % proti roku 2007); stavební hmoty (cement, sádra, cihly, přírodní kámen a beton), i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, jsou určeny převážně pro domácí trh. Výrobky jsou určeny pro zahraniční a domácí trhy s tím, že podíl vývozu na tržbách v roce 2007 zůstal zhruba na úrovni roku 2006. Hlavním vývozním artiklem odvětví je sklo, keramické a porcelánové zboží (jejich podíl na celkovém vývozu byl v roce 2007 na úrovni cca 75 %, pokles o cca 2 % proti roku 2006) a stavební hmoty (cement, sádra, cihly, přírodní kámen a beton), Tyto komodity jsou, i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, učeny převážně pro domácí trh. Obory strategického významu z hlediska fungování národního hospodářství: z z z

26.4 - výroba pálených zdících materiálů, střešních tašek, dlaždic a podobných výrobků, 26.5 - výroba cementu, vápna a sádry, 26.6 - výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků. Uvedené obory disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami. 137

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 26.3 Výroba keramických obkladaček a dlaždic 5% 26.2 Výroba nežáruvzdorných výrobků 8%

26.4 Výroba cihlářského zboží 5% 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 11 %

26.6 Výroba betonářského zboží 27 % 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 32 %

26.7 Zpracováné přírodního kamene 2% 26.8 Výroba jiných minerálních výrobků


9 ˇ%


11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Postavení českého sklářského a keramického průmyslu ovlivňuje především poptávka zahraničních trhů po jeho výrobcích. Široká nabídka výrobků sklářského a keramického průmyslu ze zemí EU spolu se zvyšujícím se dovozem z „třetích“ zemí, především zemí jihovýchodní Asie, však vytváří tvrdou konkurenci a zvýšený tlak na jednotlivé tuzemské výrobce v otázkách ceny, kvality, užitné hodnoty, inovace sortimentu, komplexnosti dodávky i souvisejících služeb. V roce 2008 došlo k výraznému ohrožení hlavních výrobních kapacit produkce užitkového skla a porcelánu. Řada závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu byla nucena ukončit nebo silně omezit svoji výrobní činnost. Průmysl výroby stavebních hmot je podstatně méně závislý na zahraničních trzích. Konkurenty tuzemských výrobců stavebních hmot jsou především výrobci - dovozci z okolních států. Možnosti rozvoje vzájemného obchodu se stavebními hmotami totiž rychle klesají vzhledem ke geografické odlehlosti regionů výrobce a spotřebitele. Většina stavebních materiálů a výrobků pro stavebnictví se vyznačuje nepříznivým poměrem přepravních nákladů vůči konečné prodejní ceně a přeprava na větší vzdálenosti je tak činí v místě prodeje nekonkurenceschopnými. Rozvoj obchodu na větší vzdálenosti je perspektivní pouze u vybraných výrobních komodit, kde lze respektovat podíl přepravních nákladů oproti ceně zboží (žárovzdorná keramika, keramické obkladové materiály). Vzhledem k výše uvedené skutečnosti jsou a v budoucnu budou výrobci jednotlivých oborů průmyslu výroby stavebních hmot závislí na tuzemské poptávce, která je dána výkony - potřebami tuzemského stavebnictví.

11.3. Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1. Cenový vývoj Jak je patrné z tabulky 11.1, cenový vývoj se za období let 2000 až 2008 ve všech oborech odvětví, mimo jednotlivé výjimky, pohyboval pod úrovní inflace. Výjimkami je např. výraznější nárůst cen v roce 2007 v oborech 26.4 výroba cihlářského zboží a 26.8 výroba jiných nekovových minerálních výrobků, který byl způsoben vysokou rozestavěností tuzemského pozemního stavitelství i enormní poptávkou zahraničních, především polských, odběratelů. Na tuzemském stavebním trhu nastal dokonce přechodný nedostatek některých stavebních výrobků. V roce 2008 se již podobná situace neopakovala, což je zřetelné 138


z výrazného propadu cen u oboru 26.4 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků a nízkého nárůstu cen u oboru 26.8 výroba jiných nekovových minerálních výrobků. Dlouhodobě má na růst cen produkce odvětví, při poměrně stabilních cenách surovin, vliv především současný trend progresivního zdražování energetických vstupů. Tabulka 11.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

SKP 26

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

105,6 102,7 102,3 102,7 103,4 103,4 104,3 104,7

97,8 103,4 98,8 100,9 103,5 103,4 100,5 103,9

98,3 101,7 99,6 102,6 95,5 100,5 101,1 97,3

100,0 101,3 99,8 105,7 98,2 102,3 98,9 100,8

99,1 97,8 96,6 103,8 101,5 101,5 99,2 102,0

103,7 100,0 x 108,0 101,1 101,0 96,4 106,3

106,6 102,0 x 110,8 100,9 103,7 100,2 115,8

95,5 104,5 x 81,1 105,4 102,3 107,5 102,5

103,8

101,9

99,2

101,0

100,7

102,2

105,3

99,8

Pramen: ČSÚ

11.3.2. Základní produkční charakteristiky Produkce odvětví byla v roce 2008 ovlivněna stejně, jako celé národní hospodářství, tzv. krizí bankovního sektoru, která však velmi rychle přerostla v celkovou ekonomickou krizi. V odvětví ve sledovaném období 2006 - 2008 tak došlo v roce 2008 ke zvratu dosavadního pozitivního vývoje z předchozích let. Nastal pokles tržeb a produktivity, zároveň došlo proti roku 2007 k výraznému poklesu zaměstnanosti. V rámci zpracovatelského průmyslu se odvětví podílelo v roce 2008 na tržbách vlastních výrobků a služeb (VV a S) v b.c. 4,3 %, na přidané hodnotě v b.c. cca 7,0 % a na počtu zaměstnanců cca 5,4 %. Ve srovnání s rokem 2007 došlo k poklesu účetní přidané hodnoty o cca 10,0 %, úrovně produktivity práce o cca 3,8 %. Průměrná mzda v odvětví (u organizací s více jak 20 zaměstnanci) dosáhla v roce 2008 cca 23.700 Kč, což je meziroční nárůst o 9,1 % ve srovnání s rokem 2007 a zároveň byla o 7,3 % vyšší než průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu. V odvětví docházelo v uplynulém období k postupnému poklesu zaměstnanosti především vlivem koncentrace a zvýšení produktivity práce. Vznikla řada nových samostatných podnikatelských subjektů, které zajišťují nezbytný technický servis, obchodní služby, informatiku apod. V roce 2008 však došlo k výraznějšímu poklesu pracovníků z důvodu útlumu nebo zastavení výroby. Významný byl pokles u oboru 26.1 výroba skla a skleněných výrobků a oboru 26.3 výroba keramických obkladaček a dlaždic. Tabulka 11.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba keram. a porcelán. výrobků 26.3 Výroba keramic. obklad. a dlaždic 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonářského zboží 26.7 Konečná úprava přírodního kamene 26.8 Výroba jiných nekov. miner. výr. OKEČ 26 meziroční index

2006

2007

47 480 718 12 060 845 7 378 697 5 619 581 12 329 831 40 390 122 1 115 029 11 901 021

46 14 5 6 13 44 1 13

575 852 003 940 464 672 275 362

013 839 846 558 920 677 767 339

2008* 44 17 2 6 15 37 2 12

238 301 706 622 159 877 174 344

784 194 343 583 224 094 515 353

138 275 844

146 147 959

138 424 089

x

105,7

94,7


139

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba keram. a porcelán. výrobků 26.3 Výroba keramic. obklad. a dlaždic 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonářského zboží 26.7 Konečná úprava přírodního kamene 26.8 Výroba jiných nekov. miner. výr.

18 392 195 5 306 573 2 297 833 2 414 603 6 029 856 12 500 426 333 608 3 357 990

17 899 785 6 741 907 1 625 475 3 612 026 6 652 182 14 649 978 307 196 5 041 374

15 687 660 7 302 221 720 582 2 779 019 7 150 967 12 852 191 252 788 4 143 749

OKEČ 26

50 633 084

56 529 923

50 889 175

x

111,6

90,0



2006 156 764 746 356 214 542 110 922

2007


29 10 3 2 2 14 1 3

OKEČ 26

67 810

66 610

62 343

x

98,2

93,6

meziroční index

27 12 2 2 2 14 1 3

609 190 447 417 199 798 125 825

2008* 24 12 1 2 2 14 1 4

051 178 568 580 411 303 193 059


O poklesu hospodářského růstu svědčí rovněž snížený celkový počet firem v průmyslu výroby stavebních hmot, jak je patrno z tabulky 11.5. Tabulka 11.5 Počet podniků výroby podle oborů OKEČ 26 v letech 2006 - 2008 (počet podniků)

2006

2007

2008


130 69 5 18 10 115 19 15

128 68 3 18 10 132 18 14

130 69 4 19 11 117 13 16

OKEČ 26

381

391

379

Pozn.: podniky s 20 a zaměstnanci Pramen: ČSÚ

Rovněž i z údajů o produkci vybraných rozhodujících stavebnin v technických jednotkách (viz tabulka 11.6) je patrný pokles u většiny komodit, který započal v loňském roce a zatím i nadále pokračuje.

140

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tabulka 11.6. Produkce vybraných technických stavebnin v technických jednotkách Výrobek

m.j.

Rok 2008

Žula surová Mramor a travertin surový Pískovec surový Těžba vápenců Křemičité a křemenné písky Těžba štěrkopísků Drcené kamenivo Mramorové granuly, drť a prach Kaolin plavený Magnezitové žáromateriály Dinas Šamot Ostat. tvarové žáromateriály Žáruvzdorné malty Obkladové materiály neglazované Obkladové materiály glazované Obkladové materiály celkem Zdicí materiály pálené Cement Vápno pálené Vápenný hydrát Sádra pálená Suché omítkové a maltové směsi Výroba betonových směsí Betonová střešní krytina Sádrokarton

t t t t t t t t t t t t t t m2 m2 m2 m3 t t t t t t t m2

247 732 4 154 24 280 6 202 734 2 680 944 11 063 841 36 282 774 344 637 1 070 383 49 229 11 527 23 710 82 854 85 063 6 675 457 23 394 055 30 069 512 2 677 567 4 804 845 1 011 077 138 902 97 571 1 733 944 13 431 173 2 239 905

Vláknocementová krytina Betonové trouby Minerální tepelné izolace Expandovaný perlit

m2 t t t

40 719 167 4 699 116 132 738 183 066 107 739

Rok 2007

%

227 634 2 899 15 366 229 755 652 362 036 363 254 056 357 979 102 642 38 749 11 249 27 236 101 045 85 573 460 436 814 757 275 193 041 422 898 530 073 795 146 125 112 151 258 849 499 306 480 749

108,8 143,3 158,0 99,5 101,1 68,9 105,9 96,3 97,1 127,0 102,5 87,1 82,0 99,4 89,5 98,2 96,2 88,0 98,1 94,2 95,1 87,0 137,7 92,6 90,3

40 659 709 22 747 714 298 315 200 362 89 590

100,1 20,7 44,5 91,4 120,3

6 2 16 34 1

7 23 31 3 4 1

1 14 2

Pozn.: V seznamu jsou uvedeny i některé komodity nepatřící do odvětví OKEČ 26 (těžební suroviny), ale mající pro produkci výroby stavebních hmot rozhodující význam. Pramen: ČSÚ

Odvětví má nižší materiálovou náročnost a průměrný podíl nakupovaných služeb ve srovnání s celkem zpracovatelského průmyslu. Mezi obory jsou však značné rozdíly především v energetické náročnosti, ale také v podílu manuální a strojní práce a tím i souvisejících nákladů na technologické vybavení provozoven.

141


105 %

%

98

180

91

160

84

140

77

120 100

70 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* Tržby za VV a S OKEČ 26 Tržby za VV a S ZP

Počet zaměstnaných osob OKEČ 26 Počet zaměstnaných osob ZP

170 %


Graf 11.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 11.7 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba keram. a porcelán. výrobků 26.3 Výroba keramic. obklad. a dlaždic. 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonářského zboží 26.7 Konečná úprava přírodního kamene 26.8Výroba jiných nekov. miner. výr. OKEČ 26 meziroční index

2006

2007

2008*

56 193 434 13 950 212 9 056 416 7 506 135 13 084 062 44 334 310 1 264 017 13 761 107

50 855 177 16 892 381 5 334 077 8 673 526 11 150 621 48 582 818 1461382 14 385 746

159 149 693

157 335 728

151 550 851

x

98,9

96,3

49 19 3 9 12 40 3 13

516 471 256 147 919 774 064 400

040 800 917 358 308 375 363 689


Ve struktuře nákladů zaujímá největší část výkonová spotřeba s hlavním podílem na růstu celkových nákladů. Vysoký podíl osobních nákladů není v proporci s dosahovanými výkony, resp. produktivitou práce. Nízký podíl odpisů vyplývá ze způsobu odpisů základních prostředků. Pro uplatnění zrychleného způsobu odpisů nemá většina tuzemských společností dostatek finančních prostředků.

142

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tabulka 11.8 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba keram. a porcelán. výrobků 26.3 Výroba keramic. obklad. a dlaždic 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonářského zboží 26.7 Konečná úprava přírodního kamene 26.8Výroba jiných nekov. miner. výr. OKEČ 26

2006

2007

2008*

9 205 047 3 118 386 1 431 538 815 470 1 267 684 5 464 860 280 045 1 399 458

9 257 166 3 826 285 953 974 943 852 1 321 193 5 982 490 317 105 1 531 229

9 458 011 4 390 210 626 917 1 020 755 1 556 910 6 212 252 48 745 1 721 952

22 982 488

24 133 294

25 474 457

x

105,0

105,6


11.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Tabulka 11.9 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c. 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba keram. a porcelán. výrobků 26.3 Výroba keramic. obklad. a dlaždic 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonářského zboží 26.7 Konečná úprava přírodního kamene 26.8Výroba jiných nekov. miner. výr. OKEČ 26 meziroční index

2006

2007

2008*

630,8 493,0 613,4 1 024,9 2 723,5 859,6 300,5 856,2

648,3 553,1 664,3 1 494,4 3 025,1 990,0 273,1 1 318,0

652,3 599,6 459,7 1 077,0 2 966,1 898,6 212,0 1 020,8

746,7

848,7

816,3

x

113,7

96,2



2006

2007

2008*

26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba keram. a porcelán. výrobků 26.3 Výroba keramic. obklad. a dlaždic 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonářského zboží 26.7 Konečná úprava přírodního kamene 26.8Výroba jiných nekov. miner. výr.

0,500 0,588 0,623 0,338 0,210 0,437 0,839 0,417

0,517 0,568 0,587 0,261 0,199 0,408 1,032 0,304

0,603 0,601 0,870 0,367 0,218 0,483 1,928 0,416

OKEČ 26

0,454

0,427

0,501


143


115

%

%

170

110

150

105

130

100

110

95

90

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 26





tis. Kč/zam.

3200 2900 2600 2300 2000 1700 1400 1100 800 500 200 ZP

26

26.1

26.2

26.3 2007

26.4

26.5

26.6

26.7

26.8

2008



V oborech výroby skla, keramiky a porcelánu jako celku v roce 2008 vzrostla meziročně produktivita práce o cca 4 %. Meziroční nárůst produktivity ve výrobě skla a keramiky byl výsledkem provedených racionalizačních opatření provázených poklesem pracovníků. V absolutní výši ukazatele je výrazně nejvyšší produktivita v plochém skle, obalovém skle a skleněných vláknech. Nejnižší produktivity pak dosahuje výroba užitkového skla a užitkového porcelánu a keramiky. V průmyslu výroby stavebních hmot poklesla produktivita práce ve všech oborech. Výrazný pokles byl zaznamenán u oborů: 26.3 výroba keramických obkládaček a dlaždic (pokles o 31 %), 26.4 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků (pokles o 28 %), 26.7 zpracování stavebního přírodního kamene (pokles o 23 %) a 26.8 výroba jiných nekovových minerálních výrobků (pokles o 23 %). Absolutní hodnota produktivity práce je mezi jednotlivými obory trvale značně diferencovaná. Nejvyšší produktivitou se v roce 2008 již tradičně vykázal obor 26.5 výroba cementu, vápna a sádry, především díky produktivitě dosahované ve „výrobě cementu“. Naopak nejnižší produktivita byla v oboru 26.7 zpracování stavebního přírodního kamene. .

144


11.4. Zahraniční obchod 11.4.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2008 došlo k výraznému poklesu celkového vývozu výrobků SKP 26 o cca 9,5 % a dovozu o cca 8,1 % oproti roku 2007. V porovnání s výsledky zpracovatelského průmyslu, se vývoz odvětví podílí 2,5 % na celkovém vývozu za rok 2008. Na tento výsledek měly vliv prakticky všechny obory SKP 26. Největší položkou vývozu jsou trvale výrobky oboru SKP 26.1 (sklo a skleněné výrobky) s podílem na úrovni cca 56,5 %. Celkové saldo zahraničního obchodu v odvětví pokleslo v roce 2008 o cca 11,2 % proti roku 2007. Z pohledu sklářských a keramických výrobků, tj. zboží typicky vývozního charakteru, jehož celkový odbyt je silně závislý na výkyvech zahraničních trhů, došlo v roce 2008 ke značnému poklesu především u oboru SKP 26.1 (sklo a skleněné výrobky - pokles o 13,1 %). Poněkud nižší pokles byl u oboru SKP 26.2 (keram. a porcelán. výrobky -pokles o 8,5 %). Výsledky vývozu silně negativně ovlivnilo zpevňování české koruny vůči euru i USD, konkurence levnějších, ale méně kvalitních, výrobků z Číny a Dálného východu, progresivně rostoucí ceny energií a nastupující ekonomická krize. Tabulka 11.11 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

SKP 26

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

34 023,8 9 216,1 2 788,9 963,7 1 621,7 3 486,3 687,1 3 971,4

33 113,0 8 493,4 2 472,8 673,1 849,3 3 289,5 547,2 4 001,5

35 103,9 8 901,7 2 516,7 771,5 904,9 3 512,3 507,7 4 115,9

39 605,2 9 743,9 2 232,8 723,9 1 162,6 3 981,4 496,6 5 022,4

40 250,2 9 566,2 1 348,5 674,0 946,9 4 291,9 524,5 4 973,1

40 436,0 10 206,3 2 654,5 637,3 854,1 4 823,9 560,8 5 589,0

40 113,2 11 233,7 2 686,4 850,4 1 204,3 5 213,9 576,6 6 309,0

34 869,9 10 277,7 2 416,0 871,9 1 327,5 5 248,9 674,8 6 056,3

56 759,1

53 439,7

56 334,4

62 969,0

62 575,2

65 762,0

68 187,4

61 743,1

x

94,2

105,4

111,8

99,4

105,1

103,7

90,5

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

SKP 26

2002

2003

2004

2005

2006

2007

10 984,1 5 794,0 1 374,7 302,4 1 514,3 1 398,1 344,7 4 491,7

12 725,1 5 579,2 1 493,0 407,5 1 738,7 1 344,2 457,9 4 256,6

13 280,3 5 845,0 1 607,6 494,5 2 186,7 1 419,4 445,6 4 393,9

15 424,3 6 554,2 2 042,3 735,1 2 308,0 1 665,9 538,8 4 929,3

14 423,6 5 832,4 1 968,8 700,0 2 197,8 1 677,7 547,7 5 039,3

15 314,9 6 345,6 1 907,0 740,7 2 186,0 1 787,5 773,7 5 455,3

15 6 2 1 2 2

26 204,1

28 002,2

29 673,0

34 198,0

32 387,4

34 510,7

38 443,2

35 318,3

x

106,9

106,0

115,3

94,7

106,5

111,4

91,9

meziroční index

940,5 930,3 429,2 267,1 221,7 439,6 781,0 6 433,8

2008 14 5 2 1 2 2

611,9 723,7 578,4 047,5 283,7 183,8 878,4 6 010,9

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

SKP 26

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

23 039,7 3 422,1 1 414,2 661,3 107,4 2 088,2 342,4 -520,3

20 387,9 2 914,2 979,8 265,6 -889,4 1 945,3 89,3 -255,1

21 823,6 3 056,7 909,1 277,0 -1 281,8 2 092,9 62,1 -278,0

24 180,9 3 189,7 190,5 -11,2 -1 145,4 2 315,5 -42,2 93,1

25 826,6 3 733,8 -620,3 -26,0 -1 250,9 2 614,2 -23,2 -66,2

25 121,1 3 860,7 747,5 -103,4 -1 331,9 3 036,4 -212,9 133,7

24 172,7 4 303,4 257,2 -416,7 -1 017,4 2 774,3 -204,4 -124,8

20 258,0 4 554,0 -162,4 -175,6 -956,2 3 065,1 -203,6 45,4

30 555,0

25 437,5

26 661,4

28 771,0

30 187,8

31 251,3

29 744,2

26 424,8

Pramen: ČSÚ

145


Dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu kopíroval, do jisté míry, vývoz. Zde však došlo k výraznějšímu meziročnímu poklesu u oboru SKP 26.2 (keram. a porcelánové výrobky - pokles o 17,4 %) a u oboru SKP 26.1 (sklo a skleněné výrobky - pokles o 8,4 %). V průmyslu výroby stavebních hmot byly meziroční změny vývozu i dovozu podstatně nižší, což je dáno primární závislostí na tuzemském stavebním trhu, i když řada výrob je dnes již plně konkurenceschopná i na nejnáročnějších zahraničních trzích. Vývozní aktivity tuzemských výrobců dokladují špičkovou úroveň tohoto segmentu, ať již jde o tradičně úspěšné obkladové materiály, kamenivo, cementy, železobetonové prefabrikáty, cihly či písek a keramický kaolin, nebo suché omítkové směsi a nové progresivní výrobky stavební chemie (stěrky, lepidla). Negativním znakem vývoje v roce 2008 je skutečnost, že oproti předchozímu období byl poprvé zaznamenán trend, kdy u řady oborů SKP 26 byly dovozy do ČR větší než jejich export, což se projevilo i zápornými saldy zahraničního obchodu. 11.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Mezi dlouhodobě nejvýznamnější partnery v zahraničním obchodě s výrobky SKP 26 patří SRN. Celkový obrat se SRN dosahoval v roce 2008 cca 23,6 mld. Kč, což je o 10,6 % méně než v roce 2007 a bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši cca 2,1 mld. Kč, což je o cca 22,2 % méně než v roce 2007. Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2008 celkový obrat více jak 10,6 mld. Kč, což představuje nárůst proti roku 2007 o cca 8,2 % a zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši cca 2,7 mld. Kč. Slovensko je následováno dalším významným obchodním partnerem Polskem, se kterým dosáhl celkový obrat v roce 2008 cca 9,4 mld. Kč, což představuje pokles o cca 0,5 mld Kč proti roku 2007. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši cca 2,0 mld. Kč. Vývoz produkce SKP 26 do zemí EU v roce 2008 představoval cca 73,4 % celkového vývozu. Mimo trh EU 27 jsou největšími obchodními partnery, resp. odběrateli USA, Rusko a Spojené Arabské Emiráty, největším dodavatelem pak Čína. Vývozní teritoria v roce 2008 Spojené Arabské Emiráty 6%

Rusko 5%

USA 5%

Polsko 9%

Itálie 4% Rakousko 4%

Slovensko 11 % Ostatní 35 %

Německo 21 %


Slovensko 11 %

Německo 30 %

Polsko 10 %

Belgie 7%

Itálie 7%

Čína 6% Rakousko 5% Francie 5%

Ostatní 18 %



146


11.5. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice jsou sumou podílu základního kapitálu v účetním ocenění, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Tabulka 11.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 26 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 52 063,5 941,9

52 936,7 758,9

58 594,0 1 008,4

50 826,4 1 745,0

56 935,4 2 411,5

51 997,9 3 969,0

63 221,4 2 195,7

Pramen: ČNB

680

260 %

%

560

220

440

180 320

140

200

100

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


Z tabulky 11.12 a grafu 11.6 je zřejmé, že se v roce 2007 zvýšila úroveň zahraničních investic do ČR (nárůst proti roku 2006 o více než 21 % na 63,2 mld. Kč), zatímco investice z ČR do zahraničí výrazně poklesly na úroveň pouhých 55,3 % roku 2006. Tento trend se shoduje s přílivem a odlivem zahraničních investic celého zpracovatelského průmyslu.

11.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Odvětví neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Toto nařízení si sice vyžádá vícenáklady na ochranu životního prostředí, ale zásadně konkurenceschopnost odvětví neovlivní. Pokud se jedná o celkové výdaje na výzkum a vývoj došlo v roce 2007 v odvětví k poklesu vynaložených prostředků o cca 11,7 % proti roku 2006. V průběhu roku 2008 využilo v rámci podpory malého a středního podnikání 11 podniků záruky v programech Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) v celkové výši cca 22,9 mil. Kč, což je nárůst o 61,0 % proti roku 2007. Sklářský a keramický průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu jednu z relativně vyšších úrovní přidané hodnoty. Je proexportně orientovaným odvětvím a za sledované období se mu dařilo udržovat aktivní saldo zahraničního obchodu. Všechny jeho obory se musely v roce 2008 vyrovnávat se stále sílící 147


konkurencí, zvyšováním cen energií, zpevňujícím kurzem české koruny, s vysokou předlužeností a nastupující ekonomickou krizí. Výše uvedené vlivy přispěly v roce 2008 také k existenčním potížím hlavních výrobců užitkového skla a porcelánu, jejichž výrobní závody skončily v konkurzu. Do budoucna je otázkou, zda se alespoň podaří udržet, nebo obnovit výrobu v závodech produkujících sortiment tradičních značek. I po možném překonání krizového období se dá předpokládat, že výše uvedené vlivy budou i nadále významně určovat konkurenceschopnost sklářských a keramických výrobců. Jestliže hodnotíme jednotlivé obory sklářského a keramického průmyslu lze konstatovat, že se budou i nadále rozvíjet obory s výrobky s vysokou přidanou hodnotou, některé obory pak (ploché sklo pro stavebnictví a automobilový průmysl) jsou přímo závislé na celosvětové ekonomické situaci. Firmy sklářského a keramicklého průmyslu musí proto hledat cesty jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou a jak posílit inovace ve výrobkové i v manažerské a obchodní strategii. Základem budoucího úspěchu podnikání bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky. Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Předpokládaný pokles stavební produkce v letošním a příštím roce a případná změna její struktury významně ovlivní i průmysl výroby stavebních hmot. Za základ firemního přístupu výrobců stavebních hmot k nalézání opatření překonávajících krizi lze považovat Evropský plán hospodářské obnovy z konce listopadu 2008, přijatý Evropskou radou v prosinci 2008 a v návaznosti vládou ČR schválený protikrizový balíček z března 2009. Z vládního balíčku protikrizových opatření jsou pro stavební sektor a průmyslovou výrobu stavebních hmot důležité především větší rozpočtové výdaje na budování dopravní infrastruktury (90 mld. Kč v roce 2009, navýšení o 8 mld.) i finanční posílení „zateplovacího“ programu PANEL a současné rozšíření jeho záběru i na budovy cihlové a jiné. V této oblasti je navíc ve hře dalších 25 mld. Kč, které by měl přinést prodej emisních poukázek. Dále je to program Iniciativa energeticky účinných staveb, jež má podporovat zelené technologie a rozvoj energeticky účinných systémů a materiálů v nových i renovovaných budovách s ohledem na radikální redukci jejich energetické spotřeby a emisí oxidu uhličitého. V oblasti technologií ve zpracovatelském průmyslu je to program Iniciativa továren budoucnosti. Iniciativa má pomoci zejména malým a středním podnikům k přizpůsobení se globálním tlakům prostřednictvím zvyšování technologické báze zpracovatelského průmyslu EU - předmětem této iniciativy by měly být technologie a jejich rozvoj v případě přizpůsobivých strojů a zařízení, rozvoj nových průmyslových procesů a postupů, informační a komunikační technologie a využití pokrokových materiálů. Další impuls by měly přinést města a obce, jejichž investiční rozpočty jsou právě letos díky přílivu peněz z fondů EU rekordně vysoké. České stavebnictví a výrobci stavebních hmot mají kapacity dostatečné k tomu, aby takto generovanou poptávku mohli sanovat. Je důležité si však ale uvědomit, že investorská příprava projektů, zahrnující také územní rozhodnutí a stavební povolení, je u nás poměrně dlouhá, což může výsledky sektoru přes všechny pobídky negativně ovlivnit. Lze proto očekávat, že celkový objem produkce českého stavebnictví, které loni vykázalo jen minimální růst (0,6 %), bude letos kopírovat vývoj HDP - to by mohlo znamenat i pokles. Uvedená opatření by měla stimulovat poptávku po stavebních pracích a návazně i stavebních materiálech.

148

Výroba základních kovů a hutních výrobků

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ

12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví Hutnictví je považováno za základní průmyslové odvětví, jelikož výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví) a spotřební zboží. Současně se jedná o odvětví s extrémní fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků při realizaci marketingových strategických rozhodnutí. V odvětví jsou nutné rozsáhlé investice do technologií a vybavení, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20-30 let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobní proces těchto odvětví vyžaduje velmi vysokou spotřebu energie. Náklady na energii obecně představují více než 10 % ve struktuře nákladů vyrobeného kovu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví. Podíly oborů na tržbách uvádí graf 12.1. Hutní výroba je z hlediska Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) tvořena těmito obory: z z z z z

27.1 - výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla, 27.2 - výroba litinových a ocelových trub a trubek, 27.3 - jiné hutní zpracování železa a oceli, 27.4 - výroba a hutní zpracování neželezných kovů, 27.5 - odlévání kovů - slévárenství. 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 8% 27.2 Výroba litinových a ocelových trub 10 %


27.4 Výroba a zpracování neželezných kovů 8% 27.5 Odlévání kovů 15 %

27.1 Výroba a válcování železa a oceli 59 %


149


Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky. Výroba v ČR je koncentrována do tří dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s, a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. V oboru hutnictví neželezných kovů je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % devět kovohutnických společností. Slévárenský obor zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí, a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů.

12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Ve vztahu k růstu průmyslové výroby měřené indexem průmyslové produkce (IPP) se odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků vyvíjelo v uplynulých letech poměrně nerovnoměrně. Po výrazně vyšším růstu v roce 2004 nastal v roce 2005 útlum (vysoký stav zásob a snaha o udržení cen). V roce 2006 se tempo růstu odvětví opět meziročně zvýšilo o 9,7 %. Výsledky roku 2007 znamenaly opětovný, téměř 12% meziroční pokles, což lze vysvětlit mj. i vysokou základnou srovnatelného období. Pokles se koncentroval zejména do oblasti produkce neželezných kovů a byl zároveň doprovázen 8,5% průměrným meziročním růstem cen v odvětví. Hospodaření hutních společností bylo v roce 2008 poznamenáno souběhem několika faktorů. Mezi nejvýznamnější patřily vysoké ceny surovin, snížení dynamiky růstu a poptávky rozhodujících odběratelských odvětví od 2. čtvrtletí roku a zejména pak ve 4. čtvrtletí roku, vysoký kurz a volatilita české koruny a částečně i přímý dopad celosvětové finanční krize, který se projevil v poklesu hodnoty krátkodobých i dlouhodobých finančních investic. Všechny tyto faktory ve svém souhrnu znamenaly 25% meziroční pokles přidané hodnoty a markantní snížení celkové rentability výroby. V roce 2008 poklesl meziročně index průmyslové produkce v odvětví v průměru o 0,8 %, zejména díky strmému pádu ve 4. čtvrtletí, kdy meziročně klesl o 25 % (průmysl celkem jen 13,2 %). Tempo růstu průmyslové výroby odvětví však klesalo mírnějším tempem již od počátku roku. Průměrné ceny v odvětví v meziročním porovnání vzrostly v roce 2008 meziročně o 6,7 %, zejména zásluhou oboru 27.1 základní ocelářská výroba (+11,8 %). Meziroční výsledky ocelářského průmyslu, měřené přes fyzický objem výrob, měly až do konce 3. čtvrtletí jen mírnou dynamiku. Obrat nastal ve 4. čtvrtletí. Za celý rok 2008 byl objem výroby meziročně o 6,5 % nižší. Avšak za 4. čtvrtletí 2008 byl meziročně o 32,3 % nižší a mezičtvrtletně o 31,9 % nižší.

12.3. Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1. Cenový vývoj V letech 2000 - 2003 hutní průmysl kopíroval makroekonomický trend vývoje výrobních cen. Od roku 2003 se situace změnila, vývoj byl diktován zejména růstem cen vstupních surovin. Zatímco v roce 2003 činil meziroční růst cen na 1 tunu prodaných ocelářských výrobků 5,6 %, v roce 2004 činil již 60 %. V roce 2005 se ceny výrobků SKP 27 snížily proti vysoké základně roku 2004 o 10,4 % (tab. 12.1). V roce 2006 byl zaznamenán meziroční růst cen ve všech oborech. Ceny výrobků SKP 27 stoupaly průběžně po celý rok 2007, i když tempo růstu koncem roku 2007 bylo již znatelně nižší. Zatímco ceny průmyslových výrobců celkem se v roce 2007 v průměru meziročně zvýšily o 4,1 %, ceny v rámci SKP 27 stouply meziročně pouze o 1,7 %. 150

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

99,0 101,8 102,9 87,9 x

94,4 93,3 97,2 91,1 x

105,6 00,9 101,6 100,2 x

160,0 135,6 142,6 110,4 x

84,9 96,7 93,2 105,5 x

104,7 113,7 102,4 129,7 105,4

100,8 101,6 100,1 107,9 101,9

115,8 115,4 106,0 76,0 105,0

98,6

94,9

103,9

145,0

89,6

107,3

101,7

109,9

Pramen: ČSÚ

V roce 2008 vzrostly meziročně ceny průmyslových výrobců o 4,5 % a ceny SKP 27 o 6,7 %. Ceny výrobků oboru SKP 27.1 se zvýšily meziročně o 11,8 %, ceny výrobků oboru SKP 27.2 o 2,9 % a ceny oboru SKP 27.3 vzrostly jen mírně o 1,6 %. Výrazný impuls pro růst výrobních nákladů a cen zůstával i po větší část roku 2008 v oblasti nákladů na rudy, paliva a energie. V roce 2008 se zvýšily světové ceny železných rud v průměru o 66 %, ceny koksovatelného uhlí o 19 %, zemního plynu o 61 %. Ceny šrotu meziročně vzrostly o 42 % (navzdory poklesu od srpna r. 2008). Po přechodném poklesu cen v roce 2005, od počátku roku 2006 ceny znovu průběžně rostly, i když již v daleko nižším tempu. K udržení cenové úrovně hutních výrobků přispěla vyšší míra globalizace odvětví, která umožňuje rozhodujícím výrobcům pružněji reagovat na změnu spotřebitelské poptávky. 12.3.2. Základní produkční charakteristiky Finální hutní produkce v roce 2008 celkem meziročně klesla o 5 %, z toho objem výroby válcovaného materiálu se snížil o 4,9 % (zvýšení produkce polotovarů o 13,3 %, snížení dlouhých výrobků o 4,6 % a plochých výrobků o 12 %), přičemž produkce ocelových trubek se snížila o 7,7 %, z toho produkce svařovaných trubek se snížila o 7,9 % a produkce bezešvých trubek meziročně klesla o 7,5 %. Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují přiložené tab. 12.2 až 12.4. V 1.- 4. čtvrtletí 2008 meziročně klesly dodávky finální produkce na tuzemské trhy v průměru o 3,8 %, z toho dodávky válcovaného materiálu se snížily o 3,4 % a dodávky ocelových trubek klesly o 11,9 %. Celkové dodávky na zahraniční trhy se snížily meziročně o 5,4 % (dodávky válcovaného materiálu -5,8 %; trubek -4,2 %). Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo k meziročnímu snížení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 5,6 %, do nových zemí EU o 5,8 % a na trhy třetích zemí o 3,3 %. V roce 2008 vzrostly ve sledovaných ocelářských společnostech tržby v běžných cenách meziročně jen o 0,3 %, když následně ve 4. čtvrtletí výrazně klesly. Tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 4,8 % a z přímého vývozu o 5,1 %. Rychlejší růst výkonové spotřeby v porovnání s růstem tržeb se projevil v 26% poklesu přidané hodnoty. Minimální růst tržeb při cca 22% zvýšení stavů zásob k 31.12.2008 znamenal meziroční zvýšení doby obratu zásob z 44 na 56 dní a další zhoršení tohoto ukazatele v porovnání se stavem k 30.9.2008. Vyšší růst vlastního kapitálu oproti tržbám se projevil i v 9% růstu doby obratu vlastního kapitálu. Tabulka 12.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006 663 627 494 939 357

130 25 18 21 34

2008*

947 496 198 725 361

936 546 445 172 082

137 732 155 23 170 490 18 583 746 19 639 342 36 237 975

27.1 Výroba železa, oceli 27.2 Výroba litinových a ocelových trub 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 27.4 Výroba a hutní zprac. neželez. kovů 27.5 Odlévání kovů - slévárenství

137 18 15 20 28

OKEČ 27

219 863 080

230 729 181

235 363 708

x

104,9

102,0

meziroční index

780 108 252 218 502

2007


151


2006 442 389 225 171 044

2007

618 806 977 602 614

27.1 Výroba železa, oceli 27.2 Výroba litinových a ocelových trub 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 27.4 Výroba a hutní zprac. neželez. kovů 27.5 Odlévání kovů - slévárenství

31 3 3 3 8

OKEČ 27

49 274 617

57 667 568

46 741 112

x

117,0

81,1

meziroční index

35 5 3 3 9

455 636 296 628 649

265 813 787 869 834

2008* 27 4 2 2 9

713 171 957 538 360

102 062 190 788 971


Tabulka 12.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

Výroba železa, oceli Výroba litinových a ocelových trub Jiné hutní zpracování železa a oceli Výroba a hutní zprac. neželez. kovů Odlévání kovů - slévárenství


2006

2007 700 108 139 205 858

2008*

23 029 5 220 4 786 4 556 18 521

21 6 5 4 19

21 6 4 3 19

803 034 665 771 690

56 112

57 010

55 963

x

101,6

98,2


Dokladovaný pokles přidané hodnoty (viz tabulka 12.3) se promítl rovněž do ukazatelů rentability. Provozní hospodářský výsledek se meziročně snížil o téměř 54 %, zisk před zdaněním meziročně klesl na 47 % skutečnosti srovnatelného období 2007 a v absolutní hodnotě dosáhl 12 mld.Kč. Ukazatele rentability odrážejí výše uvedený vývoj v oblasti tržeb a zisku. Rentabilita tržeb dosáhla ve sledovaném období hodnoty 5,8 % (v prvých třech čtvrtletích roku 8,2 %) a meziročně poklesla téměř o 63 %. Hrubá (provozní) marže klesla o 53 % na hodnotu 7,7 %. Obdobně výrazně klesla v meziročním srovnání rovněž rentabilita vlastního kapitálu, která byla ovlivněna zejména poklesem účetního zisku, při cca 4% růstu vlastního kapitálu. Přes pokles míry zisku klesla úroveň celkové zadluženosti meziročně o 6,8 %, dlouhodobá zadluženost se výrazně snížila o 25,5 %. Při dané výši vlastního jmění a úrokových sazeb mělo i nadále užití cizích zdrojů financování kladný vliv na růst rentability. Stagnace úrokových sazeb se při růstu vlastních zdrojů projevila v cca 6% poklesu celkové úvěrové zadluženosti. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval ve 4. čtvrtletí 2008, měl svůj dopad nejen v oblasti produktivity práce, ale vyžádal si postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. Meziroční pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců na konci minulého roku činil 2,3 %. V roce 2008 se nejvýrazněji snížil počet zaměstnanců ve skupině ArcelorMittal, což souviselo i s fúzemi ve skupině. Výrazná redukce počtu zaměstnanců od začátku 90. let je doprovodný jev vývoje odvětví. Hlavím důvodem je zejména restrukturalizační proces ocelářského průmyslu. Pokles zakázek od 2. poloviny roku 2008 a zejména ve 4. čtvrtletí se projevil i ve větších úsporách v oblasti mezd. Meziroční tempo růstu průměrných výdělků se snížilo na hodnotu 6,0 % proti hodnotě 8,7 % dosažené za období třech čtvrtletí roku 2008. Pro srovnání - meziroční růst nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem za sledované období činil 8,2 %. Při roční průměrné inflaci 6,3 % znamenala však i tato tempa významný růst reálných výdělků. Je třeba poznamenat, že růst nominálních mezd rovněž souvisí se změnou kvalifikační struktury pracovníků a z tohoto pohledu i s růstem mzdové náročnosti. Ve vztahu ke stejnému období minulého roku se zvýšila produktivita práce z tržeb v b.c. o 2,7 %. Při poklesu tempa růstu produktivity práce se naopak zvýšila mzdová náročnost provozních výnosů o 1,4 %. Rychlejší růst výrobní spotřeby, který předstihl dynamiku tržeb, měl za následek meziroční zvýšení materiálové náročnosti o 8,8 %.

152

Výroba základních kovů a hutních výrobků 200

105 %

%

100

180

95

160

90

140

85

120

80

100 80

75

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

210 %

180 150 120 90 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 Účetní přidaná hodnota OKEČ 27


Graf 12.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 12.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5


OKEČ 27

2006 150 19 16 23 33

042 865 330 004 678

2007

271 488 459 321 279

129 27 19 24 38

181 464 924 562 564

930 233 429 374 139

2008* 153 26 21 22 41

264 517 062 462 377

415 974 365 789 174

242 920 818

239 697 105

264 684 718

x

98,7

110,4


Tabulka 12.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

Výroba železa, oceli Výroba litinových a ocelových trub Jiné hutní zpracování železa a oceli Výroba a hutní % zprac. neželez. kovů Odlévání kovů - slévárenství


2006 10 1 1 1 5

423 822 601 585 755

2007

428 848 263 207 033

9 2 1 1 6

767 240 776 608 685

730 211 419 276 013

2008* 10 2 1 1 7

546 576 792 608 415

103 103 827 132 386

21 187 779

22 077 649

23 938 551

x

104,2

108,4


153


12.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Od roku 2003 roste produktivita práce odvětví OKEČ 27 rychleji, než v celém zpracovatelském průmyslu; tento trend je výrazný zvláště v roce 2004. Výjimkou byl rok 2005, kdy pokles výroby i tržeb znamenal i pokles přidané hodnoty. V roce 2006 se tendence znovu obrátila a pokračovala rovněž v roce následujícím. Pokles produktivity práce v roce 2008 je zřejmý z tabulky 12.7. Tabulka 12.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c. 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5



2006

2007

2008*

1 365,3 649,4 674,0 696,1 434,4

1 633,9 922,9 641,5 863,0 485,9

1 271,1 691,3 633,9 673,2 475,4

878,1

1 011,5

835,2

x

115,2

82,6


Tabulka 12.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-) 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

Výroba železa Výroba litinových a ocelových trub Jiné hutní zpracování železa a oceli Výroba a hutní zprac. neželez. kovů Odlévání kovů - slévárenství

OKEČ 27

2006

2007

2008*

0,332 0,538 0,496 0,500 0,715

0,275 0,397 0,539 0,443 0,693

0,381 0,618 0,606 0,633 0,792

0,430

0,383

0,512


Přes meziroční pokles efektivnosti výroby, zvláště patrný v závěru roku 2008, zůstává tato efektivnost z pohledu celého ročního vývoje i nadále na úrovni zajišťující bezproblémové fungování většiny sledovaných společností. To se projevuje i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů životaschopnosti. Pokud bychom vztáhli na průměrné výsledky sledovaných hutních společností kritéria životaschopnosti EU, dosáhl by ukazatel hrubé marže hodnoty 10,8 % proti požadovaným 10 % kriteriální hodnoty; kriterium EBIT/obrat by byl 4,5 % proti požadované 1,5% kriteriální hodnotě, a to při splnění požadovaného podílu odpisů a finančních nákladů na obratu celkem a doplnění o 2,5% zpevnění tržeb a nákladů. Některé společnosti (většinou ty, kterých se netýkal Program restrukturalizace) by individuálně tato kritéria nesplnily. Do budoucna je pro odvětví hutnictví rozhodující trvalý tlak na zvyšování produktivity práce na úroveň vyspělých západních trhů cestou nových investic, s minimálními nároky na obsluhu. Růst produktivity se přitom bude vyvíjet v souladu s tendencí k vyrovnávání průměrných výdělků a ve vazbě na cenovou úroveň vnitřního trhu. Kritériem bude dosahovaná míra rentability, která zajistí potřebnou míru investic. Vedle investic bude do budoucna významně působit cenový faktor. Pohybům cen základních surovin se bude přizpůsobovat strategie nasazování jednotlivých technologií.

154

Výroba základních kovů a hutních výrobků 260 %

125 %

230 200

110 95

170 80

140

65

110

50

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*







tis. Kč/zam.

1700

1400

1100

800

500

200 ZP

27

27.1

27.2 2007

27.3

27.4

27.5

2008



12.4. Zahraniční obchod 12.4.1. Vývoj zahraničního obchodu V oboru dochází dlouhodobě k růstovému trendu objemu vývozu. Již v roce 2007 došlo k nárůstu objemu vývozu v b.c. o 15,5 %, přestože v hmotném vyjádření se vývoz zvýšil jen o 6,7 %. Rozdíl byl dán sortimentní skladbou výrobků, růstem vývozních cen, ale také kursovými vlivy. V průběhu roku 2008 se pasivní saldo zahraničního obchodu ocelářských výrobků v hmotnostním vyjádření meziročně zvýraznilo. V hodnotovém vyjádření však došlo k mírnému snížení hodnoty tohoto salda, což bylo dáno meziročním zvýšením vývozních cen a naopak meziročním snížením dovozních cen. Celkově se tak průměrná cena dovozu dostala poprvé pod úroveň průměrné ceny vývozu hutních výrobků. Z hlediska sortimentu se na meziročním nárůstu pasivního salda zahraničního obchodu v roce 2008 podílely především ploché výrobky a dále dlouhé výrobky a polotovary poklesem hodnoty aktivního salda zahraničního obchodu. Intenzivně se projevila „otevřenost“ k EU. Dovozy a vývozy v roce 2008 dosahovaly pololetně 2,7 - 3 mil. tun. Zpracovatelský průmysl svým poklesem produkce (důsledek krize) 155


a stavebnictví snížením prací přispěly koncem roku 2008 k vytvoření vysokých zásob hutního materiálu v objemu přes 600 tis. tun hutních materiálů. Objem vývozu ocelářských výrobků se meziročně snížil o 5,5 %, především u polotovarů a ocelových trubek, a částečně také u dlouhých a plochých válcovaných výrobků. Celkový objem dovozu vzrostl meziročně o 4,8 %, na čemž se podílel nárůst dovozu polotovarů a plochých výrobků (plechy a pásy válcované za studena a pokovené plechy a pásy). U ostatních sortimentních skupin ocelářských výrobků došlo k meziročnímu snížení objemu dovozu. Tabulka 12.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

35 11 8 16

2002

976,7 698,3 941,4 926,4 x

36 9 6 16

566,5 241,0 322,4 030,5 x

2003 42 9 7 17

242,7 344,3 224,3 647,5 x

2004 63 13 11 20

217,2 892,9 144,8 574,9 x

2005 65 18 11 20

298,3 785,5 566,4 583,0 x

2006 73 21 12 30

488,3 340,6 844,4 308,3 x

2007 86 25 14 32

571,9 441,9 212,4 566,4 x

2008 92 24 14 29

784,9 021,0 769,4 793,5 x

73 542,8

68 160,3

76 458,8

108 829,8

116 233,3

137 981,6

158 792,5

161 368,8

x

92,7

112,2

142,3

106,8

118,7

115,1

101,6

meziroční index


2001 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

35 9 11 37

2002

2003

155,1 425,1 300,5 334,6 x

34 133,4 8 631,8 8 246,6 34 787,3 x

38 9 9 35

93 215,4

85 799,1

92 326,7

x

92,0

107,6

meziroční index

060,1 199,7 213,4 853,4 x

2004 61 12 13 45

340,4 384,7 143,9 463,0 x

2005 69 13 15 48

862,1 521,6 007,4 243,6 x

2006 82 16 17 70

696,9 251,7 386,5 601,7 x

2007 102 20 21 82

781,5 811,4 792,7 715,7 x

2008 107 18 20 68

864,0 976,2 246,9 803,3 x

132 331,9

146 634,7

186 936,8

228 101,2

215 890,4

143,3

110,8

127,5

122,0

94,6


27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

2001

2002

2003

2004

2005

2006

821,6 2 273,2 -2 359,1 -20 408,2 x

2 433,1 609,2 -1 924,2 -18 756,8 x

4 182,6 144,6 -1 989,1 -18 205,9 x

1 1 -1 -24

876,8 508,2 999,1 888,1 x

-4 563,8 5 263,9 -3 441,0 -27 660,6 x

-9 5 -4 -40

-19 672,6

-17 638,8

-15 867,9

-23 502,1

-30 401,4

-48 955,2

208,6 088,9 542,1 293,4 x

2007 -16 4 -7 -50

209,6 630,5 580,3 149,3 x

-69 308,7

2008 -15 5 -5 -39

079,1 044,8 477,5 009,8 x

-54 521,6

Pramen: ČSÚ

12.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska hodnotového vyjádření má vzrůstající aktivní podobu salda zahraničního obchodu pouze obchod s původními zeměmi EU. Na prohlubování celkového pasivního salda ZO ocelářských výrobků v roce 2008 v hodnotovém vyjádření má výrazný vliv silné prohloubení pasivního salda ZO se zeměmi EU-15. Potvrzuje to již dříve konstatovanou skutečnost, že struktura našeho vývozu na toto teritorium je zaměřená na výrobky s nižší užitnou hodnotou (dlouhé výrobky, výrobky z nelegovaných ocelí), zatímco struktura dovozu z tohoto teritoria je tvořena především plochými výrobky s vyšší užitnou hodnotou (za studena válcované a povrchově upravené) a také výrobky z legovaných ocelí.

156

Výroba základních kovů a hutních výrobků Vývozní teritoria v roce 2008

Itálie Rakousko 5% 7%

Polsko 13 % Slovensko 13 %

Maďarsko 4% USA 3% Nizozemí 3%


Dovozní teritoria v roce 2008 Rakousko 5% Itálie 6%

Polsko 11 %

Rusko 5%

Slovensko 13 %

Francie 5% Švédsko 3%

Ostatní 27 %



12.5. Přímé zahraniční investice Největší část investic v hutním průmyslu měla v minulosti charakter přímých zahraničních investic. Investiční pobídky se uplatňovaly pouze v omezeném rozsahu a v sortimentu nepokrytém tuzemskými výrobci. V posledních letech tvořil největší podíl přímých zahraničních investic v tuzemsku reinvestovaný zisk. Rozhodující část investic, z hlediska výše vynaložených rozpočtových nákladů, je realizována v několika největších ocelářských podnicích, které jsou plně schopny zabezpečit jejich finanční krytí i v případě dlouhodobé návratnosti vložených prostředků. Největší z nich jsou specifikovány v investiční části Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, včetně programu likvidace a útlumu kapacit. Jejich plnění podléhalo do konce roku 2007 pravidelnému monitorování a vyhodnocování jak ze strany MPO, tak i Evropské komise. Do konce roku 2006 byly objemy investic determinovány přijatými závazky Národního programu restrukturalizace. Počínaje rokem 2007 mohou již všechny společnosti realizovat své strategické rozvojové záměry. V září roku 2008 Evropská komise konstatovala, že povinnosti české strany byly splněny a od sledování se upouští. Tabulka 12.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 27 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 11 957,0 122,8

12 598,7 1,5

26 918,8 75,3

36 917,8 580,9

42 506,2 355,2

31 207,1 652,8

63 335,1 1 180,2

Pramen: ČNB

157

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10 000

750 %

%

600

8 000

450

6 000

300

4 000

150

2 000 0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


12.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Hutní průmysl má z pohledu intenzity spotřeby základních hutních výrobků v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví trvalé opodstatnění, je označován jako barometr stavu ekonomiky. Hlavními spotřebiteli oceli zůstávají trvale strojírenství (včetně automobilového průmyslu) a stavebnictví. V oblasti výrobkového sortimentu bude pokračovat posun směrem k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou jako nezbytné opatření k udržení životaschopnosti. V důsledku privatizace globálními investory se výrobkové i technologické portfolio bude stále více podřizovat globální strategii těchto investorů. Nejnaléhavějším a nejzávaznějším problémem hutnictví je způsob, jakým Evropská unie bude řešit obchodování skleníkovými plyny (EU ETS) po roce 2012. Ekonomiky ve stádiu růstu ani jinak než intenzivně spotřebovávat ocel nemohou. Díky těmto rozvojovým ekonomikám a stabilitě ekonomik ve vyspělých zemích se v posledních letech dala spotřeba oceli i v globálním součtu do značně rychlého růstu. Pokrývání nárůstů spotřeby se brzy stalo úzkým profilem, trh s ocelí se stal trhem prodávajícího se zjevně uplatňovaným trendem cenového růstu, který byl umocňován rychlým nárůstem cen vstupů. Finanční krize v roce 2008 však jako první postihla zpracovatele a konečné fázi uživatele oceli. Mnoho podnikatelských aktivit je přirozeně závislých na krytí finančních potřeb využíváním úvěrů a v důsledku vysychání úvěrových možností se tyto aktivity utlumují. Ocelářství to již pociťuje poklesem nabíhajících zakázek, což přináší tendence poklesu cen. Pro případ krátkodobého útlumu poptávky jsou oceláři připraveni omezovat výrobu, předsunovat potřebné opravy a údržbu agregátů, ani zde to však finančně nemusí unést řada menších podniků, podniků s výrobou běžných obchodních jakostí výrobků. Také regionální pohled na situaci může být výrazně diferencovaný. Čína, Indie, Rusko a Brazílie výrazně zredukují tempa růstu pouze v krajním případě a z globálního pohledu budou dále výrobu a spotřebu oceli zvyšovat. Výrobci s náročnějším sortimentem hledí na svou pozici ještě stále optimisticky, společnosti s větším podílem obchodních jakostí již oznámily i snížení výroby. Snížená poptávka po vstupech povede k tlaku na snižování jejich cen. V některých segmentech dodávkového řetězce je již zaznamenán prudký pokles cen (námořní přeprava), výrazně momentálně klesly ceny šrotu, předpokládá se také snížení cen rud v rozmezí 10 až 40 %. Jednoznačným důsledkem této situace je všeobecný útlum v ocelářství, tempa a doba trvání jsou však zatím nepředpověditelné, nejspíše lze předpovídat oživení snad koncem roku 2009. Další vývoj v ocelářství ovlivní komplex faktorů, které vymezují postavení ocelářství vůči dodavatelům vstupů, energií a vůči odběratelům, tedy o majetkové pronikání do vstupních toků a budování výrobkových a obchodních řetězců. Nejvýznamnějšími faktory jsou: z z z

vlastnictví kapacit a optimalizace výrobních a obchodních toků, koncentrace výroby ap.; efektivnost z pohledu vývoje cen vstupů, energií; možností dosažení žádoucích marží; dosažení životaschopnosti; silně působící konsolidace, tedy cesta k vytváření nadnárodních ocelářských kolosů, kde výsledkem je

158

Výroba základních kovů a hutních výrobků

zesílení vyjednávací pozice pro jednání s dodavateli surovin, kteří jsou dnes více konsolidováni, než ocelářský průmysl: ½ finanční přínosy konsolidovaných společností se projevují přímo, a to v důsledku synergie a cíleného přizpůsobování výroby poptávce. Takto lze předcházet vlivu cyklů, které často vedou k enormnímu pádu cen. Společnosti mají tak možnost operativního využití kapacit, a to i z pohledu regionálních výkyvů v poptávce. ½ vytváření nových servisních center, která zhodnocují výrobu ještě před dodáním konečnému spotřebiteli. Pro optimální a žádoucí progresivní vývoj tohoto odvětví by bylo nutné ročně investovat minimálně 4 mld. Kč, včetně ekologických akcí pak 6 mld. Kč.

159


13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) OKEČ 28 je charakteristická různorodostí svých výrobků, proto se rozvoj a perspektiva jednotlivých oborů v odvětví značně odlišuje. Výrobní činnost odvětví je sledována v těchto 7 oborech: z z z z z z z

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

- výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů; - výroba kovových nádrží, zásobníků a kontejnerů; - výroba parních kotlů; - kování, lisování a další tváření kovů; - povrchová úprava a zušlechťování kovů; - výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; - výroba ostatních kovových výrobků.

Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do odvětví je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto odvětví. Přes různorodost výrobků odvětví je ale pro všechny obory v odvětví sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem do odvětví jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v odvětví OKEČ 27 (výroba a zpracování kovů). Vzhledem k šíři činností, spadajících do tohoto odvětví, je výrobek buď finální anebo dále vstupuje do zpracování v dalších odvětvích, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do odvětví kovovýroby OKEČ 28, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení. Tyto podniky pak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Výrobky oboru OKEČ 28.1 (kovové konstrukce a prefabrikáty) jsou typicky kompletačním výrobkem užívaným ve stavebnictví, např. mostové konstrukce a skelety nejrůznějších staveb, ve strojírenství apod. Ve strojírenské výrobě jsou kovové konstrukce důležitou součástí např. investičních celků. Tento obor zahrnuje i instalaci, montáž a opravy kovových konstrukcí. Zahrnuje také např. kovové konstrukce jeřábů, skleníků, hangárů, ploty, kovové regály, dálniční svodidla apod. Vzhledem k velké investiční aktivitě v České republice, kvalifikovaným odborníkům, pracujícím v tomto oboru, a úspěšnosti vývozů investičních celků byl dosud obor celkově úspěšný. Výrobky oboru OKEČ 28.2 jsou především kovové nádrže, cisterny, zásobníky a kotle. Vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v České republice a k úspěchům ve vývozu investičních celků měla - do nástupu globální hospodářské krize - výroba v oboru stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Výrobky oboru OKEČ 28.3 (parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory) se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků. Většinou se jedná o subdodávky do těchto investičních celků. V tomto oboru je velká konkurence, výroba těchto výrobků je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch oboru. Obor 28.4 (kování, lisování a další tváření) zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí a automobilových dílů. S úspěšným rozvojem strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků navazujících odvětví. Obor 28.5 (povrchové zušlechťování kovů) je obdobně jako obor 28.4 oborem s podstatným vlivem na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem 160

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Obor 28.6 zahrnuje výrobu nožířských výrobků, nástrojů a nářadí, zámků a kování a železářských výrobků. Je oborem, který v konkurenčním boji musí, kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování), sledovat i módní trendy. Obor 28.7 (výroba ostatních kovových výrobků) zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Obor dosud vykazoval příznivé výsledky. Podíly jednotlivých oborů odvětví na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v roce 2008 jsou patrné z grafu 13.1. 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků 24 % 28.1 Výroba kov. konstrukcí, prefabrikátů 23 %

28.6 Výroba železářských výrobků 12 %

28.2 Výroba kov. nádrží a kotlů 8%

28.5 Povrch.úprava a zušlechťování kovů 23 %


28.4 Kování, lisování, prášk. metalurgie 5%

28.3 Výroba parních kotlů 4%


13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je toto odvětví jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Toto odvětví se v roce 2008 řadí na čtvrté místo podílem téměř než 7,5 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci zpracovatelského průmyslu. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se OKEČ 28 podílel 11,7 %. Velmi významnou roli hraje odvětví OKEČ 28 svým podílem cca 9,5 % na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu.

13.3. Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1. Cenový vývoj Jak je patrné z tabulky 13.1, nejsou uvedeny cenové indexy oborů povrchových zušlechťování kovů a parních kotlů, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících oborů byly v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Rostoucí tendenci zaznamenává v roce 2007 a 2008 výroba kovových nádrží, v posledním roce ještě výroba ostatních kovových výrobků - přibližně o 5 %.

161

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07


103,2 101,2 102,2 99,3 x 100,9 105,1

98,6 98,9 102,7 98,7 x 101,7 98,8

100,5 98,6 100,3 96,7 x 101,0 99,4

114,7 106,9 111,5 100,7 x 100,5 109,5

101,4 99,9 x 102,4 x 102,3 100,1

103,6 102,7 x 109,7 x 101,0 101,5

103,8 105,8 x 102,1 x 102,1 100,3

102,7 104,9 x 100,5 x 102,4 105,0

SKP 28

102,9

99,4

99,8

109,3

102,4

102,6

103,0

102,6

Pramen: ČSÚ

13.3.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 13.2 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 13.3 účetní přidanou hodnotu v b.c., tabulka 13.4 počet zaměstnaných osob v letech 2006-2008. Graf ické znázornění vývoje jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu, v časové řadě let 2000 - 2008, je přehledně uspořádáno v grafu 13.2. Z grafu je patrný velmi podobný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů odvětví a vývojem těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl. Přestože se, hlavně v průběhu 2. pololetí roku 2008, začal projevovat vliv narůstající celosvětové hospodářské krize nevykazují jednotlivé obory u jmenovaných ukazatelů výrazné výkyvy. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že byly realizovány dlouhodobě nakontrahované zakázky převážně investičního charakteru. Tabulka 13.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

Výroba kov. konstrukcí, prefabrikátů Výroba kov. nádrží, zásob. a kontej. Výroba parních kotlů Kování, lisování a další tváření kovů Provrch. úprava a zušlechťování kovů Výro. nožíř. výr, nástrojů a želez. výr. Výroba ostat. kovových výrobků

OKEČ 28

2006 48 20 7 15 44 30 48

570 500 847 013 168 630 911

2007

201 250 579 982 066 970 951

59 311 20 613 9 646 15 369 50 344 34 258 55 754

553 362 571 855 154 705 249

2008* 55 20 10 12 56 28 56

510 268 803 661 653 663 795

356 474 103 679 819 497 332

215 642 999

245 298 449

241 356 261

x

113,8

98,4





162

2006

2007

2008*

789 691 821 157 286 548 377

143 903 602 339 580 023 145

14 452 025 5 227 750 2 954 277 3 389 526 17 989 188 10 408 365 14 975 312

62 425 988

70 671 735

69 396 443

x

113,2

98,2

11 6 1 4 15 10 13

502 082 240 395 098 267 838

462 596 778 746 233 398 775

13 5 2 4 17 11 15

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Tabulka 13.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob)

2006

2007

2008*

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

25 076 10 917 5 028 7 489 31 117 21 178 24 359

26 134 10 766 5 031 7 589 34 963 22 647 25 934

25 952 11 316 5 405 7 036 40 173 19 906 25 334

125 164

133 064

135 121

x

106,3

101,5



120

220

%

%

110

190

100

160

90

130 100

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

Počet zaměstnaných osob OKEČ 28 Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S OKEČ 28 Tržby za VV a S ZP

180 %

150

120

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 28 Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


Přesto, že je odvětví energeticky málo náročné (podíl energií činí přibližně 5 % nákladů), je cena vstupních materiálů ovlivněna i zhmotnělou energií a její cenový vývoj na světových trzích se tak nepřímo promítá do nákladových složek výrobců v odvětví. Rovněž vývoj světových cen surovin má na celkové náklady vliv. Dle tabulky 13.5 vzrostly v období let 2006-2008 celkové náklady v b.c. jen o necelých 7,6 %. Při růstu tržeb za vlastní výrobky a služby v b.c. o 11,9 % a účetní přidané hodnoty o téměř shodnou hodnotu (11,1 %) je vývoj celkových nákladů příznivý.

163

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7


OKEČ 28

2006

2007

2008*

022 005 260 356 627 708 649

876 854 871 692 284 116 595

57 620 330 22 158 181 11 864 317 14 542 030 58 264 434 31 477 771 61 721 467

239 474 929

273 631 288

257 648 530

x

114,3

94,2

53 23 11 17 47 31 54

343 515 113 409 365 917 810

105 019 526 397 966 239 677

meziroční index

65 23 12 17 55 36 63


Tabulka 13.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7


OKEČ 28

2006 7 3 1 2 9 6 7

433 491 857 697 140 197 443

2007

739 516 436 872 596 068 277

8 553 3 648 2 184 2 651 10 853 7 231 8 495

409 532 614 654 808 836 303

2008* 9 4 2 2 13 7 9

394 190 730 755 233 061 445

882 106 305 182 662 850 973

38 261 504

43 619 156

48 811 959

x

114,0

111,9



2006

2007

2008*

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

458,7 557,2 246,8 587,0 85,2 484,8 568,1

527,6 528,7 560,8 547,8 494,4 509,9 592,9

556,9 462,0 546,6 481,7 447,8 522,9 591,1

498,8

531,1

513,6

x

106,5

96,7



Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006-2008 je uveden v tabulce 13.7. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé obory, kdy např. produkce oboru 28.3 (parní kotle a jaderné reaktory) je většinou součástí investičních celků. V tomto oboru jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z přidané hodnoty v b.c. u ostatních oborů, na jejíž výši má silnější vliv strojní vybavení, vykazuje většinou trvalý růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích či efektivním využívání strojního zařízení a lidských zdrojů. Efektivní využívání strojního zařízení a lidských zdrojů je nejvíce patrno u oboru 28.6 (výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků), kde produktivita 164


práce z účetní přidané hodnoty v b.c. stoupla meziročně 2007/2006 o 2,5 % při současném poklesu počtu zaměstnaných osob o 12.1 %. Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v tabulce 13.7 v porovnání s vývojem ukazatele podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c., uvedeným v tabulce 13.8, svědčí o příznivém vývoji odvětví. Po proběhlých restrukturalizačních a vlastnických změnách je odvětví stabilizováno a za normálních podmínek by byl reálný předpoklad příznivého vývoje i v budoucím období. Nastupující recese však neumožňuje spolehlivou predikci. Tabulka 13.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-) 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7


OKEČ 28

2006

2007

2008*

0,646 0,574 1,497 0,614 0,605 0,604 0,538

0,620 0,641 0,774 0,638 0,628 0,626 0,552

0,650 0,802 0,924 0,813 0,736 0,678 0,631

0,613

0,617

0,703


120

210 %

%

190

110

170

100

150 130

90

110

80

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







tis. Kč/zam.

700

600

500

400

300

200 ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

28

28.1

28.2

28.3

2007

28.4

28.5

28.6

28.7

2008


165


13.4. Zahraniční obchod 13.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 13.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


18 574,6 6 899,7 2 567,6 x x 16 387,7 43 155,9

16 447,5 6 532,4 2 773,5 x x 16 021,6 39 968,8

17 166,3 8 391,8 2 589,2 x x 17 865,5 45 255,3

20 890,7 10 145,3 2 125,7 x x 21 929,9 59 384,5

23 914,3 10 708,8 3 263,5 x x 22 760,6 61 563,6

27 755,8 12 693,2 2 323,6 x x 24 080,2 66 444,9

32 907,8 12 654,9 2 540,1 x x 26 067,3 76 851,6

35 273,0 13 225,8 3 048,3 x x 25 824,4 76 265,2

SKP 28

87 585,5

81 743,9

91 268,2

114 476,1

122 210,9

133 297,7

151 021,6

153 636,7

x

93,3

111,7

125,4

106,8

109,1

113,3

101,7

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


5 137,5 2 696,0 588,1 x x 17 252,9 32 827,6

5 056,8 2 833,3 501,5 x x 17 129,7 33 440,0

6 062,4 2 782,9 542,6 x x 19 195,5 36 526,5

7 557,0 3 433,0 370,1 x x 22 478,3 45 372,4

7 410,7 2 877,4 517,1 x x 22 178,2 47 546,6

9 104,4 3 497,0 346,4 x x 22 546,6 55 073,4

11 074,1 3 817,9 326,7 x x 26 214,2 63 697,7

11 426,8 4 033,7 555,0 x x 25 689,9 61 054,0

SKP 28

58 502,0

58 961,2

65 109,8

79 210,8

80 529,9

90 567,7

105 130,6

102 759,3

x

100,8

110,4

121,7

101,7

112,5

116,1

97,7

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


13 437,1 4 203,7 1 979,5 x x -865,2 10 328,3

11 390,7 3 699,1 2 272,0 x x -1 108,1 6 528,8

11 103,9 5 608,9 2 046,6 x x -1 330,0 8 728,8

13 333,7 6 712,3 1 755,6 x x -548,4 14 012,1

16 503,6 7 831,4 2 746,4 x x 582,4 14 017,0

18 651,4 9 196,2 1 977,2 x x 1 533,6 11 371,5

21 833,7 8 837,0 2 213,4 x x -146,9 13 153,9

23 846,2 9 192,1 2 493,3 x x 134,5 15 211,2

SKP 28

29 083,5

22 782,7

26 158,4

35 265,3

41 681,0

42 730,0

45 891,0

50 877,4

Pramen: ČSÚ

Produkce SKP 28 se podle vykázaných údajů o zahraničním obchodě vyvíjí příznivě. Dovoz do České republiky se v roce 2008 oproti roku 2007 snížil o 2,3 %. U vývozu výrobků došlo k meziročnímu zvýšení jen o 1,7 %. Saldo zahraničního obchodu bylo v roce 2008 kladné, ve výši 50 877,4 mil. Kč. Trend dovozu i vývozu za SKP 28 je vzrůstající, bez závažných výkyvů v jednotlivých letech. Ve srovnání s rokem 2000 se dovoz (přes snížení v posledním roce) zvýšil o 75,7 % a vývoz o 75,4 %. Saldo v jednotlivých letech bylo vždy ve prospěch vývozu. Pokud bychom však sledovali jednotlivé obory, jsou zde v časové řadě od roku 2000 do roku 2008 zjevné výkyvy jak v dovozu, tak vývozu. Jedním z faktorů výrazně ovlivňujících saldo zahraničního obchodu na straně vývozu i dovozu je vývoj kurzu koruny s dlouhodobou tendencí k posilování. Výrazné posílení koruny (v průměru k USD o 13,9 % a k EUR o 9,5 %) bylo příčinou poklesu hodnoty vývozu v roce 2002. Obdobný pokles téměř u všech oborů SKP 28, jak ve vývozu, tak i dovozu již nebyl v průběhu dalších let zaznamenán. Rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých oborů SKP 28 se příznivě projevuje na výsledcích vývozu a dovozu s výjimkou skupiny výrobků 28.3 (parní kotle a jaderné reaktory). Tyto výrobky jsou závislé na dostatku zakázkové náplně. Firmám v tomto oboru se postupně daří získávat 166


zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím získávat i dobré reference. Je tedy předpoklad i u tohoto oboru, že se bude vývoz zvyšovat. Tento předpoklad je potvrzen m.j. též nutností postupné obnovy řady tepelných elektráren v ČR. 13.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak v dovozu výrobků je největším obchodním partnerem České republiky Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění. Podíly vývozu a dovozu v odvětví u všech ostatních zemí jsou již méně významné, jak je z grafu 13.5 zřejmé. Vývozní teritoria v roce 2008 Nizozemí 4%

Rakousko 6% Slovensko 9%

Polsko 5%

V. Británie a S. Irsko 4% Francie 4% Belgie 3% Ostatní 24 %

Německo 41 %


Rakousko Itálie 6 % 6% Čína 7%

Slovensko 5 % Polsko 5%

Francie 4% V. Británie a S. Irsko 3% Ostatní 23 %



13.5. Přímé zahraniční investice Velmi mnoho investičních pobídek v předchozích letech bylo uděleno společnostem, které charakterem výroby spadají pod činnosti odvětví, avšak protože jejich výrobky jsou subdodávkami pro automobilový průmysl, jsou často vykazovány jinde. Celkový počet vydaných rozhodnutí o investičních pobídkách pro společnosti, zahrnuté jednoznačně do odvětví, v letech 2001 až 2007 je 40. Průběh roku 2007 zaznamenal vysoký nárůst rozhodnutí o příslibu investičních pobídek, kterých bylo vydáno celkem 13 a která představují celkovou investici 5 048,4 mil. Kč. Je reálný předpoklad, že takto velký počet udělených pobídek v jednom roce oproti předchozím letům se výrazně projeví ve výsledcích odvětví v následujících letech. Pozitivní vývoj přímých zahraničních investic v odvětví OKEČ 28 v posledních třech letech silně 167


ovlivňuje dynamicky se rozvíjející automobilový průmysl, který dává možnost odbytu též zahraničním společnostem uplatnit se na trhu jako dodavatelé dílů finálním výrobcům motorových vozidel. Tabulka 13.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 28 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 21 611,2 437,7

25 060,0 516,6

26 901,6 298,2

31 588,3 384,4

29 353,2 250,8

31 453,1 1 545,0

36 643,3 1 040,3

Pramen: ČNB

Z grafu 13.6, který ukazuje vývoj tuzemských a zahraničních investic do roku 2007, je patrný negativní výkyv od celkového příznivého vývoje jak přímých zahraničních investic, tak především tuzemských investic v zahraničí. Avšak vzhledem k charakteru některých výrobků odvětví, kdy jsou identifikovatelné pouze součástky či poddodávky větších strojírenských zařízení a jiných investičních celků, není nutné nahlížet na porovnání tuzemských a zahraničních investic zpracovatelského průmyslu a odvětví příliš pesimisticky, obzvláště, když průběh roku 2006 prokázal u obou sledovaných položek opět návrat k pozitivnímu trendu. 250

650 %

%

530

210

410

170 290

130

170 50

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


13.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Kovodělná výroba má v České republice, stejně jako strojírenská výroba, dlouhodobou tradici. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrostla poptávka po kovových komponentech do těchto odvětví. Dalším velkým odběratelem produkce odvětví kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu i když ne vždy vyhrávají v soupeření s betonem. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice se zvýšil i odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří, především v posledních letech, znovu získávat zakázky většího či menšího rozsahu i v rámci investičních celků. Mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Odvětví nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí a podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. Rozvoj odvětví je podporován i formou investičních pobídek pro výrobce s důrazem na užití high technologií. Vznikající a podporovaná technologická centra a jiné formy podpory dále pomáhají zvyšovat kvalitu finálních produktů v odvětví nebo možnost odbytu jak v tuzemsku, tak především na zahraničních trzích. 168


Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má proto, po překonání dosud trvající recese, velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

169

Výroba a opravy strojů a zařízení

VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29. Toto odvětví zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, nepostradatelných pro jakoukoli investici do výrobní technologie. Sahá od výroby turbín, dopravních a vzduchotechnických zařízení, zemědělských, potravinářských, textilních, papírenských a stavebních strojů, až ke strojům kovoobráběcím a tvářecím. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Odvětví výroby a oprav strojů a zařízení se podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) dělí na následujících sedm oborů: z z z z z z z

29.1 - výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie; 29.2 - výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely; 29.3 - výroba a opravy zemědělských a lesnických strojů; 29.4 - výroba a opravy obráběcích a tvářecích strojů; 29.5 - výroba a opravy ostatních účelových strojů; 29.6 - výroba a opravy zbraní a munice; 29.7 - výroba přístrojů a zařízení pro domácnost.

Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (28 %) zaujímají dva velmi široké obory, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotu, OKEČ 29.5 (výroba a opravy ostatních účelových strojů - zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) a OKEČ 29.2 (výroba jiných strojů pro všeobecné účely - např. pecí, sušáren, dopravního a zvedacího zařízení, chladicího, větracího a klimatizačního zařízení apod.). Ostatní obory vykazují přibližně stejný podíl jako v minulých obdobích (viz graf 14.1).

29.5 Výroba ostatních účelových strojů 27 %

29.6 Výroba a opravy zbraní a munice 2%

29.7Výr. přístrojů a zař. pro domácnost 5% 29.1 Výroba strojů pro výr. mech. energie 23 %

29.4 Výroba obráběcích a tvářecích strojů 10 % 29.3 Výroba zeměd. a lesnických strojů 5%

29.2 Výr. jiných strojů pro všeobec. účely 28 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


171


14.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví OKEČ 29 zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu (dále ZP), jenž zahrnuje celkem 23 odvětví, významnou pozici. Toto odvětví se v roce 2008 podílelo více než 10,1 % na tržbách za vlastní výrobky a služby ZP. Podíl na tržbách ZP vykazuje u odvětví OKEČ 29 od nejméně úspěšného roku 2002 (cca 7 %) postupný růst. Podíl 14,1 % na počtu zaměstnanců řadí toto odvětví na první místo v rámci ZP a představuje oproti stejnému roku mírné zvýšení průměrného počtu zaměstnanců o cca 1,2 %. Odvětví OKEČ 29 se v roce 2000 podílelo 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Od roku 2002 (podíl 9,4 %) dochází k postupnému růstu podílu na účetní přidané hodnotě, v roce 2008 činí tento podíl 13,3 %. V krátkodobém horizontu (2008/2007) dochází u tržeb (v b.c.) k růstu o 1,7 % a účetní přidané hodnotě k růstu o 8,8 % Proti vývoji zaznamenanému v předchozích letech se jedná o značné zpomalení. Příznivý vliv na výsledky, které odvětví vykazuje, má mimo jiné systém podpory malého a středního podnikání (MSP), jenž probíhá v rámci MPO a je rozpracován do různě zaměřených programů.

14.3. Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1. Cenový vývoj Počínaje rokem 2001 zaznamenávají každoroční nárůst cen výrobců obory: SKP 29.1 (stroje pro výrobu a využití mechanické energie), SKP 29.2 (jiné stroje a zařízení pro všeobecné účely - přes mírný pokles indexu v krátkodobém horizontu zde nedošlo k dramatickým změnám), SKP 29.3 (zemědělské a lesnické stroje) a SKP 29.5 (ostatní účelové stroje). Vlivem celosvětové recese došlo k mírnému poklesu cen v roce 2003 u SKP 29.4 (obráběcí a tvářecí stroje). Tento trend se v roce 2004, díky končící recesi, změnám vyplývajícím ze vstupu ČR do EU a oživení investičních aktivit, změnil a dochází k mírnému růstu cen. Snižování resp. stagnace cen dlouhodobě pokračuje u SKP 29.6 (zbraně a munice). Tato skutečnost je dána procesem odstraňování mezinárodního napětí na celém evropském kontinentu a ukončením vývozu do bezpečnostně rizikových zemí. Navíc v posledních dvou sledovaných obdobích nejsou cenové indexy tohoto oboru sledovány. V oblasti SKP 29.7 (přístroje a zařízení převážně pro domácnost) dochází k postupnému rozdělování evropského trhu a k investičním aktivitám renomovaných zahraničních výrobců v ČR. Při pohledu na meziroční cenové indexy oborů OKEČ 29 je patrné, že výsledky roku 2008 ještě nejsou poznamenány šířící se globální hospodářskou krizí. Tabulka 14.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7

SKP 29

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

102,1 100,8 102,2 103,3 100,7 101,3 98,3

101,5 100,8 101,0 101,5 100,9 112,9 99,0

101,1 101,1 101,3 98,4 100,7 98,1 100,0

104,5 102,1 102,2 100,6 101,0 99,9 103,6

103,4 99,3 107,0 100,7 102,9 100,8 97,9

102,6 102,2 100,5 101,9 102,6 100,7 100,6

102,4 104,6 100,9 102,4 103,3 x 100,4

103,0 105,0 100,8 102,5 104,8 x 101,2

101,4

101,2

100,7

102,2

101,9

102,1

103,3

103,9

Pramen: ČSÚ

14.3.2. Základní produkční charakteristiky V tabulce 14.2 lze sledovat rostoucí vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby za sledované odvětví v běžných cenách v letech 2006 do 2008. Vzestupný trend se daří udržet hlavně oborům, které v převážné míře svou produkcí zajišťují subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány 172


(OKEČ 29.1, 29.4, 29.5). U ostatních oborů tohoto odvětví se začíná, hlavně v průběhu druhého pololetí 2008, projevovat vliv hospodářské krize. Obdobný průběh vykazuje i výše účetní přidané hodnoty a počet zaměstnanců. Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 29 v období let 2000 až 2008 poměrně přesně kopíruje průběh těchto parametrů celého ZP, což je názorně vyjádřeno grafem 14.2. Tabulka 14.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7

Výroba a opravy strojů Výr. a oprav. jiných strojů a zařízení Výroba a opravy zeměd. a les. strojů Výr. a opravy obráb. a tvářecíh stroj. Výr. a opra. ostatních účelových strojů Výroba a opravy zbraní a munice Výr. přístrojů a zaříz. pro domácnost

OKEČ 29

2006

2007

56 067 962 80 938 405 12 776 875 24 734 451 74 888 096 4 823 580 16 617 817

71 93 15 28 89 5 16

541 255 392 927 629 247 999

450 512 412 908 973 512 607

2008* 75 91 15 32 92 4 15

504 726 410 342 188 338 072

385 244 021 169 943 153 873

270 847 186

320 994 374

326 582 788

x

118,5

101,7




OKEČ 29

2006 15 20 3 8 22 2 4

488 966 126 269 843 006 185

2007

491 809 879 081 294 861 459

18 24 3 9 26 2 4

813 749 665 703 181 251 083

238 157 464 365 602 981 529

2008* 20 27 3 11 27 2 3

715 736 786 945 196 030 880

708 938 135 100 253 637 841

76 886 874

89 448 336

97 291 611

x

116,3

108,8


Tabulka 14.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7



2006 29 628 36 852 7 514 16 960 47 204 4 290 8 728

2007 31 38 7 17 50 4 8

462 947 673 656 450 418 699

2008* 31 39 7 20 50 4 8

608 222 220 148 661 200 113

151 176

159 305

161 172

x

105,4

101,2


V průběhu sledovaného období let 2006 až 2008 došlo k dramatickému poklesu nákladů. Proti meziročnímu indexu 2007/2006 (116,8) je markantní pokles indexu 2008/2007 (99,4). Tento vývoj ovlivnily zejména obory, které nezajišťují subdodávky invetičních celků a dochází u nich k rychlejším změnám zakázkové náplně. Významný vliv na průběh vývoje nákladů mají ceny surovin a energií.

173


250

%

%

110

210

100

170

90

130 90

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Počet zaměstnaných osob OKEČ 29 Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S OKEČ 29 Tržby za VV a S ZP

210 %

190 170 150 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 29 Účetní přidaná hodnota ZP


Graf 14.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 14.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 29.1 Výroba a opravy strojů 29.2 Výr. a oprav. jiných strojů a zařízení 29.3 Výroba a opravy zeměd. a les. strojů 29.4 Výr. a opravy obráb. a tvářecíh stroj. 29.5 Výr. a opra. ostatních účelových strojů 29.6 Výroba a opravy zbraní a munice 29.7 Výr. přístrojů a zaříz. pro domácnost OKEČ 29 meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

174

2006

2007

2008*

75 210 658 86 825 352 15 488 201 28 072 205 83 007 972 5 313 749 18 418 098

87 540 798 101 147 809 18 041 409 32 190 514 100 258 524 6 171 539 19 381 552

90 294 302 94 194 895 18 064 837 36 792 571 101 261 299 5 482 589 16 409 556

312 336 235

364 732 145

362 500 050

x

116,8

99,4

Výroba a opravy strojů a zařízení Tabulka 14.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7


OKEČ 29

2006

2007

2008*

685 037 506 684 426 391 549

079 984 515 923 073 648 422

13 157 238 15 755 626 2 740 613 8 052 319 20 720 774 1 480 498 2 655 291

50 234 885

57 281 644

64 562 359

x

114,0

112,7

10 12 2 5 15 1 2

211 372 261 833 945 251 357

784 810 156 743 793 744 855

meziroční index

11 14 2 6 18 1 2


14.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z účetní přidané hodnoty se v období let 2006 - 2008 zvyšovala (až na výjimku oboru 29.6), přesný průběh zaznamenává tabulka 14.7. Z tabulky je patrná relativní vyrovnanost dosažené produktivity jednotlivými skupinami. Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7

522,8 568,9 416,1 487,6 483,9 467,8 479,5

598,0 635,5 477,7 549,6 519,0 509,7 469,4

655,4 707,2 524,4 592,9 536,8 483,5 478,3

508,6

561,5

603,7

x

110,4

107,5



Tabulka 14.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-) 29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7


OKEČ 29

2006

2007

2008*

0,659 0,590 0,723 0,705 0,698 0,624 0,563

0,621 0,567 0,684 0,689 0,704 0,618 0,624

0,635 0,568 0,724 0,674 0,762 0,729 0,684

0,653

0,640

0,664


175


120

%

%

190

112

165

104

140

96

115

88 80

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







800

tis. Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 ZP

29

29.1

29.2

29.3

2007

29.4

29.5

29.6

29.7

2008


Graf 14.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do oborové struktury v letech 2007 - 2008

14.4. Zahraniční obchod 14.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky SKP 29 prokazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know-how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků tohoto odvětví. Po začlenění České republiky do EU se zlepšují podmínky exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží. Dochází ke zvýšení kladného salda zahraničního obchodu i přes postupné zpevňování kurzu koruny vůči USD, které přináší zhoršení exportních podmínek. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Tento vývoj je zachycen v tabulce 14.9, kde je od roku 2003 patrný meziroční nárůst salda zahraničního obchodu. Avšak v posledním období lze sledovat projevující se vliv zpevňování koruny, kdy proti meziročnímu nárůstu salda mezi léty 2004/2005 a 2005/2006 se dynamika růstu salda mezi roky 2006/ 2007 zpomaluje. Nejpříznivější bilanci za rok 2007 vykázal obor SKP 29.2 (s největším podílem skupiny 176


výrobků SKP 29.23 - průmyslová chladící,větrací,klimat.zař. ) +28 770 mil. Kč. Stejně úspěšně si vedl obor SKP 29.2 také v roce 2008, kdy ostatní obory SKP 29 odvětví zaznamenaly pokles exportní aktivity neboť se počal výrazně projevovat vliv celosvětové hospodářské krize. Tabulka 14.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 29.0 29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7

SKP 29

39 33 5 20 41 2 6

2002

x 504,0 634,0 110,1 144,2 176,3 529,7 911,5

41 33 5 17 40 2 7

x 442,1 533,9 429,1 126,0 808,1 411,8 032,9

2003 50 38 6 19 45 2 8

x 770,4 791,2 287,7 297,2 869,3 195,0 512,8

2004 64 49 7 27 53 2 12

92,7 939,5 589,8 493,1 452,4 721,9 223,3 842,6

2005 65 61 8 26 54 2 15

151,4 515,0 601,2 547,8 566,8 651,1 505,5 720,6

2006 73 73 9 29 60 2 17

308,4 676,9 640,6 396,9 390,2 855,0 584,6 838,0

2007 83 86 11 34 70 3 20

387,9 014,8 238,6 015,2 176,2 739,8 032,9 119,3

2008 79 88 12 33 68 2 18

723,4 955,3 770,3 115,8 659,5 627,8 923,7 255,9

149 009,8

147 784,0

171 723,6

218 355,3

235 259,3

267 690,6

308 724,6

305 031,7

x

99,2

116,2

127,2

107,7

113,8

115,3

98,8

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 29.0 29.1 29.2 29.3 29.4 29.5 29.6 29.7

SKP 29

2002

x 762,9 450,2 107,2 505,3 649,1 373,7 13 443,0 39 34 6 23 49

x 921,9 100,1 869,8 951,0 595,2 556,3 13 557,9 38 31 6 19 42

2003 44 34 5 24 47 1 14

x 679,1 029,8 472,3 200,5 189,9 220,0 481,7

167 291,4

153 552,3

171 273,3

x

91,8

111,5

meziroční index

2004 51 41 7 28 53 1 17

595,2 150,2 964,9 740,7 701,2 500,8 050,5 866,7

2005 54 39 8 23 49 1 16

939,2 894,3 637,9 909,2 280,7 066,6 144,9 435,0

2006 563,0 988,3 700,1 488,5 629,3 484,9 691,0 15 263,5 59 47 10 25 47

2007 628,5 762,9 450,2 107,2 505,3 649,1 373,7 13 443,0 39 34 6 23 49

2008 1 38 31 6 19 42

045,1 921,9 100,1 869,8 951,0 595,2 556,3 13 557,9

202 570,1

194 307,8

207 808,5

167 291,4

153 552,3

118,3

95,9

106,9

118,6

96,8


2001

2002

SKP29.0 SKP29.1 SKP 29.2 SKP 29.3 SKP 29.4 SKP 29.5 SKP 29.6 SKP 29.7

x -258,9 -816,2 -997,1 -3 361,1 -8 472,8 2 156,0 -6 531,5

2 2 -1 -2 -1 1 -6

SKP 29

-18 281,6

2003

2004

2005

2006

2007

2008

x 520,2 433,8 440,7 825,0 787,1 855,5 525,0

x 6 091,3 4 761,4 815,4 -4 903,3 -1 320,6 975,0 -5 968,9

-502,5 13 789,3 7 624,9 -247,6 -1 248,8 221,1 1 172,8 -5 024,1

-787,8 10 620,7 21 963,3 -361,4 3 286,1 5 584,5 1 360,6 -714,4

-254,6 13 688,6 25 940,5 -1 091,6 3 760,9 13 370,1 1 893,6 2 574,5

-240,6 14 804,7 28 770,0 -2 211,1 5 101,2 12 347,2 1 556,4 2 130,6

-321,7 17 703,1 33 497,6 -2 277,6 3 995,7 11 354,3 1 351,8 1 207,5

-5 768,3

450,3

15 785,2

40 951,5

59 882,1

62 258,2

66 510,7

Pramen: ČSÚ

14.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu, ale i dovozu, pohyboval kolem 40 %. V podílech u ostatních zemí nedochází též k závažným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení.

177


Rusko Itálie 5 %

Francie 5%

Polsko 4%

5% Slovensko 6%

Belgie 4% Rakousko 3%

Ostatní 32 %


Itálie 10 %

Rakousko 4% Francie 5% Čína 5%

Japonsko 5% USA 3% V. Británie a S. Irsko 3% Ostatní 25 %



14.5. Přímé zahraniční investice Jednoznačně kladný vliv na rozvoj odvětví mají přímé zahraniční investice. Také zahraničním investujícím společnostem jsou za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek poskytovány investiční pobídky. Udržet zájem zahraničních investorů napomáhá stabilní a průhledná legislativa, daňová zvýhodnění, dopravní dosažitelnost, kvalita a dostatek pracovní síly. Přehled o vývoji přímých zahraničních investicích v letech 2000 - 2007 dává tabulka 14.10 a vývoj tuzemských a zahraničních investic je zobrazen na grafu 14.6. Podíl přímých zahraničních investic OKEČ 29 na přímých zahraničních investicích celého ZP je v roce 2007 téměř 8 %. Tabulka 14.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 29 (v mil. CZK) Příliv Odliv Pramen: ČNB

178

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 15 580,4 244,2

22 937,6 292,4

25 887,3 190,6

30 622,9 392,1

39 462,4 319,7

47 856,9 373,0

60 645,2 618,3

Výroba a opravy strojů a zařízení 570

450 %

%

380

450

310

330 240

210

170

90

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB

Graf 14.6 Tuzemské a zahraniční investice

14.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Rok 2008 je pátým rokem členství České republiky v EU. Do termínu vstupu ČR přizpůsobovala legislativu a normy platným evropským zákonným předpisům a normám déle než jedno desetiletí. Tento proces není ještě zcela ukončen, dále jsou novelizovány zákony transpozicí příslušných směrnic platných v EU. Prostřednictvím smluvně pověřených příslušných svazů výrobců strojů zabezpečuje Český normalizační institut další spolupráci s ISO a CEN a pokračování úpravy a tvorby norem. Podniky odvětví OKEČ 29 na základě zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci podnikají preventivní kroky k předcházení případů znečišťování prostředí škodlivými emisemi či odpady. V rámci odvětví nedochází k závažnému ohrožování životního prostředí. Přirozené konkurenční tlaky nutí výrobce zavádět systém managementu jakosti (ČSN EN ISO 9001), systém environmentálního managementu (ČSN EN ISO 14001) a systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví (OHSAS 18001). Na základě trendů, které jednotlivé obory tohoto odvětví vykazují a z celkového vývoje dodávek pro investiční akce, jejímiž dodavateli jsou právě v převážné míře obory OKEČ 29, lze konstatovat, že všeobecné strojírenství se konsoliduje a vykazuje růstovou dynamiku. Po letech poklesu významnosti tohoto odvětví lze pozorovat trend příznivého vývoje realizace produkce jak v jednotlivých oborech, tak i ve směrech odbytu. Příznivým jevem je také znovuzískávání tradičních vývozních teritorií, což svědčí o přínosu proexportní politiky pro tuzemské exportéry. Zároveň však je rok 2008 rokem, kdy evropské státy zasáhl počátek nadále se rozšiřující globální hospodářské krize, která velmi tvrdě prověří životaschopnost a konkurenceschopnost všech podnikatelských subjektů, podniky OKEČ 29 nevyjímaje.

179

Výroba kancelářských strojů a počítačů

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ DL

15. Výroba kancelářských strojů a počítačů - OKEČ 30 15.1. Charakteristika odvětví Elektrotechnický průmysl je jedním z rozhodujících odvětví zpracovatelského průmyslu. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje jak výrobu kancelářských strojů a počítačů, tak výrobu elektrotechnických strojů a zařízení, ale také výrobu elektronických součástek, zařízení a výrobu přístrojové a automatizační techniky. Výrobní sortiment kancelářských strojů a počítačů a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin OKEČ 30 (Odvětvové klasifikace ekonomických činností ): z z

30.1 - výroba kancelářských strojů; 30.2 - výroba počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací.

Výroba kancelářských strojů a počítačů je ale chápána bez údržby (OKEČ 72.5), bez navrhování softwaru (OKEČ 72.2), bez výroby elektronických součástek použitelných do zařízení řízených počítači (OKEČ 32.1) a bez výroby elektronických her (OKEČ 36.5). Podíl oborů odvětví kancelářských strojů a počítačů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 je uveden v grafu 15.1. 30.1 Kancelářské stroje 1%

30.2 Výpočetní technika 99 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Jak je patrné z grafu 15.1 tvoří převážnou část výrobků odvětví počítače. V letech 2000 až 2008 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby počítačů na zakázku, formou realizace investičních projektů na zelené louce. Mezi významné výrobce počítačů na zakázku se řadí společnost FOXCONN CZ v Pardubicích a FIC CZ v Rudné u Prahy. Dalším významným investorem je firma ASUSTek COMPUTER INC, která se rozhodla vybudovat v Ostravě Evropské centrum pro výrobu a servis počítačů na zakázku. Výrobní závod i opravárenské centrum bylo otevřeno v roce 2005. Je zřejmé, že ke zásadnímu zvýšení výrobních kapacit došlo ve sledovaném období 2000 až 2008, tím 181


také docházelo k růstu tržeb za výrobky a služby. Z tohoto pohledu docházelo též ke změně podílu produkčních charakteristik odvětví na celém zpracovatelském průmyslu. V rámci rozvoje podpory podnikání došlo k plánování vzniku některých průmyslových zón, kterými jsou například Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa a SPZ Kolín - Ovčárny. Dalším nástrojem rozvoje podnikání bylo znovuoživení bývalých průmyslových zón (brownfieldů), jako například projekty SPZ Triangle - Žatec, PZ Škoda Plzeň, Lovosice aj. Hlavním cílem v současné době je zaplnit stávající průmyslové zóny, které jsou již připraveny pro nové investory, avšak nejsou ještě zcela obsazeny. Prostředky z dotací proto míří především na podporu rozvoje technické a dopravní infrastruktury stávajících průmyslových zón, její zkvalitňování a případné rozšiřování. Týká se to hlavně velkých strategických zón jako jsou: Nošovice, Ostrava - Mošnov, Solnice - Kvasiny, Holešov a Žatec-Triangle.

15.3. Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobců není možné porovnat z důvodu rychlého zastarávání výrobků a hromadného zavádění výrobků inovovaných. Tato skutečnost je zároveň i jedním z důvodů, proč nejsou cenové indexy u odvětví kancelářských strojů a počítačů sledovány. 15.3.2. Základní produkční charakteristiky Podíl výroby v oboru kancelářských strojů (OKEČ 30.1) je zanedbatelný. Výrobci těchto strojů většinou zároveň produkují v oboru počítačů. Tabulka 15.1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. OKEČ 30

2006

2007

2008*

115 479 301

122 276 292

109 702 936

x

105,9

89,7


Tabulka 15.2 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. OKEČ 30

2006

2007

2008*

3 592 115

3 009 459

2 248 024

x

83,8

74,7



2006

2007

2008*

OKEČ 30

9 732

8 606

9 650

x

88,4

112,1


182

Výroba kancelářských strojů a počítačů 330

%

%

280

1 600

230

1 100

180

600

130 80

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

650 %



Hodnota ÚPH v roce 2008 je sice označena jako předběžná, z uvedeného lze ale odvodit, že je podhodnocena a skutečnost bude větší. Hrubým odhadem z ostatních údajů lze spekulovat o možném meziročním poklesu ÚPH v rozmezí 15 až 30 %. Vývoj počtu zaměstnanců v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 15.3. Tabulka 15.4 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. OKEČ 30

2006

2007

2008*

125 251 169

131 767 338

120 340 011

x

105,2

91,3

3 098 388

2 854 810

3 267 896

x

92,1

114,5


Tabulka 15.5 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. OKEČ 30 meziroční index

2006

2007

2008*


Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2008 je uveden v grafu 15.2. Celkové zvýšení počtu zaměstnanců s meziročním růstem 12,1 % bylo ovlivněno vznikem nových pracovních míst z důvodu náběhu nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. V této souvislosti je možné připomenout firmy ASUS Czech, s.r.o. v Ostravském regionu a Foxconn CZ, s.r.o. na Pardubicku. 183


Odvětví výroby kancelářských strojů a počítačů by mělo i nadále patřit v české ekonomice k perspektivním. Přesto je pravděpodobné, že nárůst zaměstnanosti dosáhl svého vrcholu a pracovní místa mohou být ve větší míře rušena. Projeví se zde jak důsledek hospodářské krize, tak vliv zastavení zahraničních investic (změnil se systém investičních pobídek a konkurenční země východní Evropy nabídnou pro továrny na zelené louce v příštích letech atraktivnější podmínky než Česká republika). Dlouhodobější vývoj by měl být ve znamení stagnace nebo mírného poklesu celkové zaměstnanosti. Výroba kancelářských strojů a počítačů je bohužel v ČR stále z velké části představována závody, které z dovezených komponentů montují výrobky pro trhy v západní Evropě - s odpovídající poptávkou po profesích a kvalifikacích. Protože odbyt na těchto trzích ochabuje, zhoršují se i vyhlídky podstatné části zaměstnavatelů v ČR. V porovnání s rokem 2006 vzrostly osobní náklady ve sledovaném odvětví o více než 5 %, když celkový počet zaměstnanců se snížil o 1 % (viz tabulka 15.5). 15.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výroby v odvětví OKEČ 30 v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 15.6. Tabulka 15.6 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

OKEČ 30

369,1

349,7

233,0

x

94,7

66,6


Odhad poklesu PP z účetní přidané hodnoty v roce 2008 je nepřiměřeně velký. Hrubým odhadem z ostatních údajů lze pouze spekulovat o možném meziročním poklesu v rozmezí 15 % až 30 %. Nepřiměřenost tohoto údaje se projevila i v tabulce 15.7 a grafu 15.3. Podíl osobních nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů OKEČ 30 na účetní přidané hodnotě v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 15.7. Tabulka 15.7 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*

OKEČ 30

0,863

0,949

1,454


220

220 %

%

190

190 160

160

130

130

100

100

70

70

40

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*





184


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví kancelářských strojů a počítačů v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví kancelářských strojů a počítačů v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu je uveden v grafu 15.3.

tis. Kč/zam.

700

600

500

400

300

200 ZP

30 2007


2008


15.4. Zahraniční obchod 15.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 15.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 30

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

39 359,3

77 894,7

86 972,0

105 444,0

117 440,7

166 652,4

189 174,7

180 491,4

x

197,9

111,7

121,2

111,4

141,9

113,5

95,4

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 30

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

64 262,3

71 229,9

69 456,7

86 796,6

86 835,4

136 016,7

162 073,7

153 888,5

x

110,8

97,5

125,0

100,0

156,6

119,2

94,9

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 30

2000 -24 903,0

2001 6 664,8

2002 17 515,3

2003 18 647,4

2004 30 605,3

2005 30 635,7

2006 27 101,0

2007 26 602,9

Pramen: ČSÚ

15.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky kancelářských strojů a počítačů SKP 30 v roce 2008 je uvedeno v grafu 15.5. V teritoriálním rozdělení vývozu nedochází k velkým změnám. Rovněž v oblasti dovozu nedošlo k velkým změnám. Mezi významné dovozce se letos zařadili Singapur a Malajsie. Výrazný podíl Číny na dovozu, je kromě jiného také díky dodávkám malých osobních počítačů v kategorii notebook. 185


Francie 9%

Itálie 5%

Švédsko 4%

Španělsko 4% Belgie 3%

V. Británie a S. Irsko 11 % Nizozemí 15 %

Ostatní 28 % Německo 21 % Dovozní teritoria v roce 2008

Singapur 8%

Německo 12 %

Japonsko Nizozemí 7% 7%

Thajsko 4%

Tchaj-wan 4% Malajsie 3% Ostatní 13 %

Čína 41 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet



k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 37,8 x

388,1 0,9

761,6 x

936,7 x

2 459,2 x

6 227,0 x

8 398,5 x

Pramen: ČNB

24 000 %

600 %

20 000

480

16 000

360

12 000 240

8 000

120

4 000

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Přímé zahraniční investice OKEČ 30 Přímé zahraniční investice ZP Pramen: ČNB


186



Jedním z prostředků k usnadnění zahájení investiční výstavby je připravenost pozemků určených k dlouhodobému pronájmu či k prodeji. Tyto pozemky jsou určeny k podnikání a jsou umístěny v průmyslových zónách krajů. Část investorů dále ještě využije jednu z pobídek, buď investiční, nebo na podporu technologických center, případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 30 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2007 je uvedeno v grafu 15.6.

15.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Jedním z rozhodujících faktorů růstu tohoto odvětví je vědeckotechnický výzkum a vývoj, který je každoročně podporován investicemi výrobních firem. Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Elektrotechnický průmysl prodělává v posledních letech jeden z největších nárůstů v celkovém prostoru zpracovatelského průmyslu. Hlavním úkolem České republiky je podpora rozvoje průmyslových zón, ale také podpora jednotlivých firem v rámci investičních pobídek. Tyto a další úkoly by měly vést ke dlouhodobému a udržitelnému hospodářskému růstu s cílem, přiblížit se vyspělým zemím v základních hospodářských ukazatelích. Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby výpočetní techniky, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Vytvořením příhodných podmínek pro vstup zahraničních investorů na český trh se dosáhne rozvoje výroby počítačů ale také vytvoření mnoha pracovních míst. Česká republika se s exportem 3 milionů kusů počítačů stává jedním z největších výrobců počítačů v Evropě. Proexportně orientované odvětví produkce počítačů významně přispívá k aktivní obchodní bilanci. Zrychlování výpočetních procesů a zvětšení kapacit výpočetní techniky umožňuje vývoj a použití nových aplikací. Miniaturizace výpočetní techniky přispívá ke zvětšení zájmu nákupu přenosných počítačů oproti počítačům stolním. Zájem o produkty v tomto odvětví bude přetrvávat tak dlouho, dokud bude miniaturizace a výkon výpočetní techniky stoupat.

187


16. Výroba elektrických strojů a zařízení - OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví Toto odvětví je charakteristické širokým spektrem nabídky výrobků, určených především k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, dopravě, stavebnictví, ale i ve spotřebitelské sféře. Největší část sortimentu tvoří již tradičně elektromotory, generátora a transformátory. Dále také elektrické vybavení a elektrická rozvodná a spínací zařízení. Celé odvětví je nezbytnou částí zpracovatelského průmyslu. Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je toto odvětví rozděleno na následující obory: z z z z z z

31.1 - výroba elektrických strojů a zařízení j.n.; 31.2 - výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení; 31.3 - výroba izolovaných vodičů a kabelů; 31.4 - výroba akumulátorů, primárních článků a baterií; 31.5 - výroba svítidel a elektrických zdrojů světla; 31.6 - výroba elektrických zařízení j.n.

Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví OKEČ 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 je uveden v grafu 16.1. 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie 4% 31.3 Kabely a vodiče 11 %

31.2 Elektr. rozvodná a spínací zařízení 26 %


31.5 Elektr. zdroje světla a svítidla 5%

31.6 Elektrické vybavení 33 %

31.1 Elektr. motory, generátory a transformátory 21 %

Graf 16.1 - Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008

16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj tržeb se během období let 2000 až 2008 velmi měnil. V tomto období zaznamel růst až o téměř 22 %, ale také pokles o 4 %. Podíl odvětví OKEČ 31 na celém zpracovatelském průmyslu zpočátku kolísal, ale později se ustálil na mírném růstu.

188

Výroba elektrických strojů a zařízení

16.3. Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1. Cenový vývoj Z tabulky 16.1 vyplývá, že cenové indexy většiny oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup nebo pokles. Snižování cen u oboru 31.6 výroba elektrických zařízení je zřejmě způsobeno převahou výroby vybavení pro automobily v podmínkách velkosériové výroby takže došlo k většímu využití stávajících výrob a úsporám nákladů. V oboru 31.5 výroba svítidel a elektrických zdrojů světla, který má výraznější spotřební charakter, se v posledních letech plně projevuje silná konkurence na trhu, která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Tabulka 16.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

SKP 31

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

101,2 103,4 96,9 101,6 97,8 99,9

103,5 101,0 92,3 109,0 99,2 97,1

99,6 100,5 96,4 77,9 100,8 97,4

99,8 100,8 106,6 103,8 97,9 98,3

100,9 101,4 109,3 106,7 102,2 99,5

104,2 100,4 131,3 109,3 99,1 99,5

104,1 104,9 85,9 134,0 96,9 98,5

103,1 102,8 79,5 85,9 99,5 100,4

101,2

99,6

98,5

100,6

102,2

104,2

100,6

98,8

Pramen: ČSÚ

Rozvoj oborů je závislý na několika faktorech a jedním z nich je velikost investic do nových výrobních kapacit a do nových technologií výroby. Významné jsou stálé vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Nejvyšší nárůst výroby spojený právě s investicemi byl v dřívější době dosahován v oboru 31.6 výroba elektrických zařízení j.n. V souvislosti se zahájením provozu závodu Toyota-Peugeot-Citroen u Kolína je v tomto oboru i nyní významný příliv japonského kapitálu. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři, čímž se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvyšuje. Významné jsou nyní investice do oboru 31.5 výroba svítidel a elektrických zdrojů světla, který byl dříve zahraničními investory opomíjen. Zájem ze strany zahraničních investorů je především o projekty „na zelené louce“, tedy na území bez staré ekologické zátěže a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i jednu z pobídek na snížení svých nákladů: buď pobídku investiční, nebo podporu technologických center, případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. 16.3.2. Základní produkční charakteristiky Jak je zřejmé z tabulky 16.2 - vzrostly a poté opět klesly v průběhu let 2006 - 2008 tržby za vlastní výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v tomto období v absolutním měřítku zaznamenal obor 31.6 výroba elektrických zařízení j.n., a to o 11,3 mld. Kč. Největší dynamiku růstu a poklesu vykázal obor 31.3 výroba izolovaných vodičů a kabelů, když tržby podniků tohoto oboru nejdříve vzrostly o 1 mld. Kč a poté poklesly o 4 mld Kč. Pokles veškerých tržeb, kromě oboru 31.1 výroba elektrických strojů a zařízení j.n., byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky a vstupem zahraničních firem na trh.

189

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 16.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 31.1 Výr. elektr. motorů, generátorů, transformátorů 31.2 Výr. elektr. rozvod. a spínacích zařízení 31.3 Výr. izol. vodičů a kabelů 31.4 Výr. akumulát., prim. článků a baterií 31.5 Výr. svítidel a elektr. zdrojů světla 31.6 Výr. elekt. zaříz. jinde neuvedených OKEČ 31

2006

2007

36 725 953 50 721 332 27 103 688 6 866 717 9 937 435 55 157 479

41 254 712 54 147 390 28 249 642 8 575 232 11 258 436 67 527 634

186 512 604

211 013 046

204 449 349

x

113,1

96,9

2006

2007

9 026 440 18 482 402 4 629 298 1 334 965 2 996 756 15 658 101

9 744 465 16 276 699 5 014 481 1 345 868 3 479 117 18 976 570

10 19 4 2 2 16

52 127 962

54 837 200

55 866 537

x

105,2

101,9

meziroční index

2008* 42 53 23 8 9 66

567 906 472 208 882 411

742 855 307 427 086 932


Tabulka 16.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

Výr. elektr. motorů, generátorů, transformátorů Výr. elektr. rozvod. a spínacích zařízení Výr. izol. vodičů a kabelů Výr. akumulát., prim. článků a baterií Výr. svítidel a elektr. zdrojů světla Výr. elekt. zaříz. jinde neuvedených


2008* 704 229 211 052 924 744

577 647 156 241 097 817


Tabulka 16.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6



2006

2007 007 425 415 577 849 448

2008*

18 219 27 775 9 372 2 471 6 098 34 374

20 27 10 1 5 34

19 28 9 1 5 31

481 572 796 522 345 795

98 309

99 721

96 511

x

101,4

96,8


Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu 16.2. V porovnání s rokem 2006 docházelo u většiny odvětví k poklesu celkových nákladů. Jediný obor s dynamikou růstu celkových nákladů, v porovnání let 2006/2008, zaznamenal obor 31.1 výroba elektrických strojů a zařízení j.n. U ostatních oborů celkové náklady klesaly.

190

Výroba elektrických strojů a zařízení 120

215

%

%

190

110

165

100 140

90

115 90

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

200 %


Graf 16.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2008 Tabulka 16.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 31.1 Výr. elektr. motorů, generátorů, transformátorů 31.2 Výr. elektr. rozvod. a spínacích zařízení 31.3 Výr. izol. vodičů a kabelů 31.4 Výr. akumulát., prim. článků a baterií 31.5 Výr. svítidel a elektr. zdrojů světla 31.6 Výr. elekt. zaříz. jinde neuvedených OKEČ 31

2006 41 59 31 7 10 58

448 137 334 767 794 488

2007

291 863 645 928 210 771

46 61 32 10 13 71

432 259 760 181 015 340

530 651 679 233 963 953

2008* 47 56 25 8 12 68

024 613 955 920 618 243

617 941 662 434 911 262

208 971 708

234 991 009

219 376 827

x

112,5

93,4

2006

2007

2008*

31.1 Výr. elektr. motorů, generátorů, transformátorů 31.2 Výr. elektr. rozvod. a spínacích zařízení 31.3 Výr. izol. vodičů a kabelů 31.4 Výr. akumulát., prim. článků a baterií 31.5 Výr. svítidel a elektr. zdrojů světla 31.6 Výr. elekt. zaříz. jinde neuvedených

5 683 715 14 708 229 2 718 120 803 885 1 727 034 10 233 648

6 495 600 9 961 436 3 017 865 676 412 1 819 292 10 903 643

7 082 907 12 239 782 3 216 044 741 795 1 850 753 11 883 947

OKEČ 31

35 874 631

32 874 248

37 015 228

x

91,6

112,6




191



2006

2007

2008*

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

495,4 665,4 493,9 540,3 491,4 455,5

487,1 593,5 481,5 853,4 594,8 550,9

549,5 673,0 429,9 1 348,7 547,0 526,7

530,2

549,9

578,9

x

103,7

105,3

Výr. Elektr. motorů, generátorů, transformátorů Výr. Elektr. rozvod. a spínacích zařízení Výr. izol. vodičů a kabelů Výr. akumulát., prim. článků a baterií Výr. svítidel a elektr. zdrojů světla Výr. elekt. zaříz. jinde neuvedených


Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví OKEČ 31, v letech 2006 až 2008, je uveden v tabulce 16.7. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboru. Osobní náklady se podílejí na účetní přidané hodnotě v různé míře, a to v závislosti na oboru tohoto odvětví. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 16.8. Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví OKEČ 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.3. Tabulka 16.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-) 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6


OKEČ 31

2006

2007

2008*

0,630 0,796 0,587 0,602 0,576 0,654

0,667 0,612 0,602 0,503 0,523 0,575

0,662 0,637 0,764 0,361 0,633 0,710

0,688

0,599

0,663


130

210 %

%

190

120

170

110

150 130

100

110 90

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*





192

Výroba elektrických strojů a zařízení

tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP

31

31.1

31.2 2007

31.3

31.4

31.5

31.6

2008



16.4. Zahraniční obchod 16.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Jak vyplývá z tabulky 16.9 má vývoz zboží a služeb v tomto SKP převážně vzestupný trend a během sledovaného období stoupl téměř na dvojnásobek. V období 2001 až 2008 je zaznamenán největší přírůstek vývozu skupiny výrobků SKP 31.2 rozvodná a spínací zařízení. To lze dokumentovat i tím, že rozvaděče a rozvodné panely byly v roce 2007 druhou nejčastěji vyváženou komoditou, a to v celkovém objemu přesahujícím 12 mld. Kč. Další největší dynamicky se rozvíjející exportní výrobou je SKP 31.3 kabely a izolované vodiče. U ostatní produkce SKP 31 rostl vývoz výrobků pomaleji. Pokles v dlouhodobém srovnání je u primárních baterií a akumulátorů. Vývoz těchto produktů byl však v předchozích letech ovlivněn reexportem více než ostatní výrobky. Dovoz výrobků a polotovarů SKP 31 stoupl v rozmezí let 2001 až 2008 o 40 %. Největší nárůst je zaznamenán u produkce SKP 31.6 elektrické vybavení o 79,4 % a u SKP 31.3 kabely a izolované vodiče o 61,8 %. Dovoz výrobků u ostatních skupin SKP 31 rostl mnohem pomaleji. U výrobků SKP 31.1 to bylo o 55,6 %, u výrobků SKP 31.2 o více než 46 % a elektrických zdrojů světla a svítidel se dovezlo o 37,3 % více. V meziročním srovnání 2008/2007 došlo k celkovému snížení dovozu výrobků SKP 31, nejvíce u SKP 31.4 akumulátory, primární články a baterie o téměř 13 %.

193

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 16.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

SKP 31

24 27 15 17 4 26

2002

219,4 126,9 250,0 511,7 675,2 744,0

22 29 13 9 4 28

707,9 160,3 703,3 438,3 521,2 654,4

2003 23 35 13 9 4 33

926,5 339,9 993,2 307,5 571,7 502,0

2004 29 45 18 8 5 42

639,9 515,4 796,3 953,6 643,2 726,5

2005 29 45 21 6 6 40

474,3 866,3 194,7 445,3 262,9 087,6

2006 36 51 29 7 6 42

761,2 374,3 732,3 977,2 547,5 309,6

2007 47 59 29 9 6 48

338,1 608,9 753,5 646,3 948,7 625,2

2008 47 58 27 9 7 47

973,2 063,9 966,4 725,0 134,2 401,3

115 527,2

108 185,3

120 640,7

151 274,9

149 331,0

174 702,2

201 920,7

198 264,1

x

93,6

111,5

125,4

98,7

117,0

115,6

98,2

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

SKP 31

22 32 12 15 6 13

2002

347,1 538,3 935,7 732,9 030,5 921,7

19 30 10 7 5 14

183,3 982,4 843,1 704,4 674,0 063,6

2003 21 34 11 7 6 15

798,9 697,3 498,8 858,7 012,8 858,2

2004 26 42 15 8 6 21

226,9 608,4 967,1 776,5 600,1 186,1

2005 26 42 17 6 6 19

398,2 041,5 095,9 103,3 876,2 918,2

2006 32 47 23 5 6 23

674,9 216,0 245,2 643,4 722,5 849,6

2007 37 51 23 7 7 25

605,1 876,3 824,5 190,0 407,6 575,6

2008 34 47 20 8 8 24

790,7 521,0 937,3 119,4 280,7 981,2

103 506,1

88 450,9

97 724,7

121 365,1

118 433,2

139 351,6

153 479,2

144 630,2

x

85,5

110,5

124,2

97,6

117,7

110,1

94,2

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

SKP 31

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1 872,3 -5 411,4 2 314,3 1 778,8 -1 355,3 12 822,3

3 -1 2 1 -1 14

524,6 822,1 860,2 733,9 152,8 590,8

2 127,6 642,6 2 494,4 1 448,8 -1 441,1 17 643,8

3 413,0 2 907,0 2 829,2 177,1 -956,9 21 540,4

3 076,1 3 824,8 4 098,8 342,0 -613,3 20 169,4

4 086,3 4 158,3 6 487,1 2 333,8 -175,0 18 460,0

9 733,0 7 732,6 5 929,0 2 456,3 -458,9 23 049,6

13 10 7 1 -1 22

182,5 542,9 029,1 605,6 146,5 420,1

12 021,1

19 734,4

22 916,0

29 909,8

30 897,8

35 350,6

48 441,5

53 633,9

Pramen: ČSÚ

16.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (viz graf 16.5). Stálé dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu, je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, když mezi vlastníky převažují právě firmy z Německa (např.: Siemes, Kostal, Varta, apod.). Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky a to i pro distribuci do ostatních zemí.

194

Výroba elektrických strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2008 Polsko 3% V. Británie a S. Irsko 5% Slovensko 5% Francie 6% Rakousko 7%

Itálie 3 % Nizozemí 3% Ostatní 26 %

Německo 42 %


Francie 5% Rakousko 5% Čína 10 %

Itálie 5%

Japonsko 5%

Polsko 4% Slovensko 3% Ostatní 25 %


Graf 16.5Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2008 - SKP 31

16.5. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 až 2007 do organizací vyrábějících elektrické stroje a zařízení a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce 16.10. Tabulka 16.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 26 620,4 97,6

29 917,5 51,7

30 885,8 73,6

32 347,0 63,7

32 632,2 54,8

41 197,1 57,9

43 881,1 133,1

Pramen: ČNB

Pro zahraniční firmy je Česká republika stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly. Přitom náklady na pracovní sílu jsou stále nižší než v sousedním Německu a Rakousku. Co se týče zájmu zahraničních investorů, který je směřován především na projekty „na zelené louce“ tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. V současné době je několik takovýchto průmyslových zón realizováno městy v přilehlých oblastech. Česká republika se v rámci své hospodářské politiky snaží o rozvoj průmyslových zón především na území s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. 195


Nějvětší nárůst přímých zahraničních investic zaznamenal obor 31.6 výroba elektrických zařízení j.n., především díky skutečnosti, že značná část této výroby je určena pro automobilový průmysl. Původní „české“ společnosti, které jsou také významnými exportéry, ale i společnosti, které se teprve na společném trhu chtějí prosadit, budují své výrobní kapacity v zemích, kam dovážejí své výrobky nebo v zemích kde dosáhnou snížení výrobních nákladů. O trvalém zájmu firem investovat v zahraničí svědčí druhý řádek tabulky 16.10. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví OKEČ 31 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2007 je uvedeno v grafu 16.6. %

580

270 %

240

480

210

380

180

280

150

180

120

80

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


16.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Toto odvětví má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku, po kterých se v příštích letech očekává výrazný vzrůst poptávky. V Evropě a Asii bude nutné v příštích desetiletích investovat do rozsáhlé obnovy a nové výstavby elektráren a tepláren, které budou třeba pro pokrytí rostoucí poptávky po energiích. Ve výrobě těchto technologických celků však dnes na českém trhu práce výrazně chybí jak konstruktéři (pro návrh těchto celků), tak mechanici a technologové (pro jejich výrobu). Právě tato oblast by z hlediska lidských zdrojů měla být výrazněji posílena. Protože největší část nové poptávky vznikne ve východní Evropě a v Asii, bude pro české firmy důležité na tyto trhy výrazněji proniknout. Úspěch však bude podmíněn splněním vyšších nároků na profese a kvalifikace a to jak na úrovni managementu, tak pracovníků technologie, obchodu a logistiky. Nejde jen o jazykové znalosti a překonávání kulturních odlišností - zvládnout vstup na nové trhy vyžaduje i kvalitnější řízení projektů, dodavatelského řetězce a schopnost získat na nových trzích zákazníky. Úspěch bude vyžadovat lepší propojení technických, analytických, manažerských a komunikačních dovedností. Celkově by zaměstnanost v tomto odvětví mohla v období 2008-2020 vzrůst až o 7,6 %. Největší nárůst se dá očekávat v oblasti optické, zdravotnické a automatizační techniky a také ve výrobě elektromotorů, generátorů a transformátorů. Nárůst zaměstnanosti v těchto oborech by měl převýšit pokles počtu pracovních míst v ostatních částech tohoto odvětví a také úbytek části pracovních sil v jednodušších montážních provozech.

196

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví Česká republika jako země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji, byla výhodnou oblastí pro zahraniční investory. S využitím přímých zahraničních investic byla v letech 2000 až 2008 vybudována nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. Díky tomu se elektronický průmysl v současné době řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Oddíl OKEČ 32 zahrnuje výrobu zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání, pro přenos signálu, výrobu přijímačů, záznamových a reprodukčních zařízení a také výrobu dílů těchto zařízení. Patří sem všechny meziprodukty od profesionálních zařízení až po zařízení pro nejširší veřejnost. Do tohoto oddílu patří rovněž průmyslové služby a práce. Výrobní sortiment a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 32 Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), které jsou letos naposledy uváděny v tomto členění: z z z

32.1 - výroba elektronek a jiných elektronických součástek; 32.2 - výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro telefonii a telegrafii; 32.3 - výroba rozhlasových a televizních přijímačů, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných rádiových zařízení.

Podíl odvětví elektronických zařízení a součástek na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 je uveden v grafu 17.1 32.3 Spotřební elektronika 53 %

32.1 Elektronické součástky 40 %


32.2 Telekomunikační technika 7%


17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Zahraniční společnosti realizovaly v letech 2000 až 2007 mnoho projektů na zelené louce, díky nimž byla v České republice vybudována nová centra výroby elektronických součástek, telekomunikační techniky a spotřební elektroniky. Jedná se zejména o projekty společností Panasonic AVC Networks CZ Plzeň, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ Pardubice, AVX CZ Lanškroun, ON Semiconductor CHC CZ Rožnov, Celestica CZ Kladno, ALPS Electric CZ Boskovice. Významný růst tohoto odvětví pokračoval i v roce 2008 i když ne tak velkým tempem jako v letech předchozích. Významná výrobní kapacita přibyla vybudováním a zahájením činnosti nového závodu (Foxconn), naopak jedna f irma (Hitachi Home Electronics, s.r.o.) svoji činnost ukončila. O růstu významu elektronického průmyslu svědčí i rostoucí podíl na jednotlivých ukazatelích zpracovatelského průmyslu. 197


Export elektroniky se na vývozu zbožové produkce České republiky podílel 8,2 %, když v roce 2008 dosáhl 194,7 mld. Kč. V případě dovozu je to 200,6 mld. Kč a 9,4 %. V porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu se odvětví OKEČ 32 v roce 2008 podílelo 5,51 % na tržbách celého zpracovatelského průmyslu. V přidané hodnotě je to 2,21 %, a v počtu zaměstnanců 3,1 %.

17.3. Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2001 až 2008 je uveden v tabulce 17.1 Tabulka 17.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

100,3 100,1 104,

100,4 103,9 0 91,7

100,4 101,5 100,1

88,9 100,0 99,8

81,2 100,8 97,7

99,5 100,0 101,2

99,9 105,2 99,3

98,5 107,0 99,3

SKP 32

100,7

101,3

101,1

97,5

96,5

100,0

102,6

103,4

Pramen: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že cenové indexy oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup nebo pokles. Tím se liší od energeticky náročných oborů zpracovatelského průmyslu. V letech 2001 až 2008 se indexy pohybovaly pod úrovní inflace s výjimkou oboru telekomunikační technika a právě roku 2008. To mohlo být způsobeno probíhajícím přechodem na digitální vysílání a tím zvýšeným zájmem o produkci tohoto oboru. V letech 2002 až 2005 byly postupně uváděny do provozu nové výrobní kapacity což mohlo způsobit pokles cen jednotlivých komodit, především elektronických součástek. 17.3.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 17.2. Tabulka 17.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

32.1 Výroba elektronek a elekr. součástek 32.2 Výroba rozhlas. a televiz. vysílačů 32.3 Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů

26 105 915 23 023 351 49 352 411

40 738 613 11 529 781 81 022 837

71 013 715 12 865 346 93 814 861

OKEČ 32

98 481 677

133 291 231

177 693 922

x

135,3

133,3


Výkonnost odvětví elektronických součástek a zařízení byla v letech 2000 až 2008 ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Produkce je převážně orientována na vývoz, což se projevilo především růstem tržeb elektronických součástek. V roce 2008 zaznamenal obor nárůst tržeb v b.c. o výrazných 33,3 %. Uvádění nových kapacit do provozu se projevilo také růstem zaměstnanosti a růstem vývozu zboží. Vývoj účetní přidané hodnoty produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 17.3. Zde je možné pouze konstatovat, že uvedené hodnoty PH 198

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Tabulka 17.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

32.1 Výroba elektronek a elekr. součástek 32.2 Výroba rozhlas. a televiz. vysílačů 32.3 Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů OKEČ 32

2007

2008*

7 107 279 8 280 832 4 543 245

7 159 083 4 012 385 5 476 581

7 371 681 6 111 795 2 599 988

19 931 356

16 648 049

16 083 464

x

83,5

96,6



2006

2007

2008*


14 955 7 493 5 971

17 140 6 401 11 786

18 169 6 288 11 197

OKEČ 32

28 419

35 327

35 654

x

124,3

100,9


410

120 %

%

110

330

100

250

90

170 90

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

210 %



neodpovídají růstu tržeb a proto je nelze považovat za korektní. Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 17.4. Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu (OKEČ D) v letech 2000 až 2008 je uveden v grafu 17.2. 199


Vývoj nákladů v jednotlivých oborech a celkem odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 17.5. Tabulka 17.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 32.1 Výroba elektronek a elekr. součástek 32.2 Výroba rozhlas. a televiz. vysílačů 32.3 Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů OKEČ 32

2006

2007

2008*

27 480 147 32 106 058 57 409 844

44 890 184 24 690 146 97 928 027

83 919 664 21 254 556 118 632 636

116 996 049

167 508 357

223 806 856

x

143,2

133,6


Osobní náklady v jednotlivých oborech a celkem odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2006 až 2008 (v b.c.) je uveden v tabulce 17.6. Tabulka 17.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 32.1 Výroba elektronek a elekr. součástek 32.2 Výroba rozhlas. a televiz. vysílačů 32.3 Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů OKEČ 32

2006

2007

2008*

4 199 147 3 953 202 1 924 124

5 151 954 3 794 470 4 425 914

5 787 773 4 392 549 4 703 814

10 076 473

13 372 338

14 884 136

x

132,7

111,3


17.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Zde je nutno upozornit na skutečnost, že pro rok 2008 došlo ke změně metodiky pro zpracování publikace Panorama (více viz kapitola „Metodické vysvětlivky“). Přesto některé nedostatky a nelogičnosti zůstaly zachovány. Dá se proto předpokládat, že chyby jsou již v předaných statistických výkazech některých respondentů. Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výroby odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 17.7. Tabulka 17.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c. 32.1 Výroba elektronek a elekr. součástek 32.2 Výroba rozhlas. a televiz. vysílačů 32.3 Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů OKEČ 32 meziroční index

2006

2007

2008*

475,2 1 105,1 760,9

417,7 626,8 464,7

405,7 971,9 232,2

701,3

471,3

451,1

x

67,2

95,7


Podíl osobních nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) na účetní přidané hodnotě v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 17.8.

200

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Tabulka 17.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*


0,591 0,477 0,424

0,720 0,946 0,808

0,785 0,719 1,809

OKEČ 32

0,506

0,803

0,925


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví elektronických součástek a zařízení v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2008 je uveden v grafu 17.3. 230 %

180 %

210

160

190 170

140

150

120

130

100

110

80

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 32 Produktivita práce z účetní PH ZP




Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) a celého zpracovatelského průmyslu v porovnání let 2007 a 2008 je uvedena v grafu 17.4.

tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP

32

32.1 2007

32.2

32.3

2008



201


17.4. Zahraniční obchod Vývoz elektrotechnické produkce (SKP 30, 31, 32 a 33 označované také jako DL) z České republiky přesáhl v roce 2008 cca 618 mld. Kč a tvoří již 26,1 % vývozu zbožové produkce. Dovoz byl ve výši cca 557 mld. Kč, tvoří již 26,14 % dovozu zbožové produkce ČR. 17.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoz elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v roce 2008 dosáhl cca 194,7 mld. Kč. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 8,2 %. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu produkce elektrotechnického průmyslu (DL) již činí téměř 31,5 %. Produkce SKP 32 (především SKP 32.2 a 32.3) je převážně orientována na vývoz, což se projevuje růstem tržeb. Meziroční index 2008/2007 dokládá růst vývozu zbožové produkce o 12,4 %. Podle dosud známých výsledků průběhu vývozu prvního pololetí 2009 došlo v době celosvětového snížení produkce ke snížení vývozu v absolutních hodnotách. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu zbožové produkce České republiky se ale i nyní pohybuje kolem 8,5 %. V meziročním srovnání 2008/2007 bylo vyvezeno o 12,8 % více elektronických součástek (SKP 32.1), o 11,6 % rozhlasových a televizních vysílačů (SKP 32.2) a o 12,7 % rozhlasových a televizních přijímačů (SKP 32.3). Vývoj zahraničního obchodu s výrobky elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2001 až 2008 je uveden v tabulce 17.9. Tabulka 17.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

28 778,6 17 280,9 27 060,0

29 821,1 16 655,0 21 663,1

26 779,6 22 350,9 19 843,8

35 630,5 24 020,7 51 938,5

36 603,0 14 866,2 51 224,9

39 545,9 12 956,3 69 839,2

39 581,4 41 664,4 91 905,9

44 666,0 46 481,8 103 544,6

SKP 32

73 119,5

68 139,2

68 974,3

111 589,7

102 694,2

122 341,4

173 151,7

194 692,4

x

93,2

101,2

161,8

92,0

119,1

141,5

112,4

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3 SKP 32

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

57 611,1 22 067,6 20 589,6

64 015,5 19 378,9 17 369,6

67 065,2 22 205,8 22 458,5

72 601,9 25 365,9 36 186,4

65 520,7 16 508,7 44 450,0

67 816,6 19 891,8 63 270,6

65 920,5 35 944,9 89 869,3

66 812,2 37 789,0 95 973,0

100 268,2

100 763,9

111 729,4

134 154,3

126 479,5

150 979,0

191 734,7

200 574,2

x

100,5

110,9

120,1

94,3

119,4

127,0

104,6

meziroční index


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

-28 832,5 -4 786,7 6 470,4

-34 194,4 -2 723,9 4 293,5

-40 285,6 145,1 -2 614,7

-36 971,4 -1 345,2 15 752,1

-28 917,7 -1 642,5 6 774,9

-28 270,7 -6 935,5 6 568,6

-26 339,1 5 719,5 2 036,6

-22 146,2 8 692,8 7 571,6

SKP 32

-27 148,7

-32 624,7

-42 755,1

-22 564,6

-23 785,3

-28 637,6

-18 583,0

-5 881,8

Pramen: ČSÚ

Nesoulad mezi vývozem a tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. je zřejmě způsoben reexportem výrobků. 17.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v roce 2008 je uvedeno v grafu 17.5. 202

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Vývozní teritoria v roce 2008 Slovensko 5%

Francie 7%

Itálie 5% Španělsko 3%

Polsko 6%

Nizozemí 10 % V. Británie a S. Irsko 11 %

Ostatní 27 %


Nizozemí Maďarsko 6% 7% Německo 11 %

Jižní Korea 5 % V. Británie a S. Irsko 5% Malajsie 4%

Japonsko 13 %

Ostatní 25 %

Čína 23 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


Hlavní vývozní teritoria se během let příliš nemění. Vývoz produkce SKP 32 v roce 2008 obdobně jako v letech předchozích směřoval zejména do SRN, potom do Velké Británie, Nizozemí, Francie, Polska, Itálie, a do Slovenska. Hlavní dovozní teritoria se také příliš nemění. Dovoz v r. 2008 pocházel zejména z Číny, Japonska, SRN a Nizozemí. V posledních dvou letech se také prosazují výrobky dovezené z Jižní Koreje.

17.5. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2001 až 2007 je uveden v tabulce 17.10. Tabulka 17.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 32 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 17 464,3 2,7

23 435,0 4,3

26 652,0 7,7

29 765,8 6,2

19 216,9 29,3

18 838,3 80,8

28 845,3 73,1

Pramen: ČNB

Nová centra výroby elektronických součástek a zařízení byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic především v letech 2001 až 2006. V roce 2007 začal trend snižování investičních nákladů nejprve větším využíváním průmyslových zón s připravenou infrastrukturou. V roce 2008 celkové investice již významně poklesly (zřejmě pod vlivem hospodářské recese, která se v celosvě203


tovém měřítku začala projevovat v druhé polovině roku), a tento trend pokračuje i v prvním pololetí roku 2009. Počet investičních záměrů ale neklesl. Hlavním cílem v současné době je obsadit stávající průmyslové zóny, které jsou již připraveny pro nové investory, avšak nejsou ještě plně obsazeny. Prostředky dotace proto míří především na podporu rozvoje technické a dopravní infrastruktury průmyslových zón, její zkvalitňování a případné rozšiřování. Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2007 je uveden v grafu 17.6. 2 680

480 %

%

400

2 030

320

1 380 240

730

160 80

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


17.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby elektronických součástek a zařízení, kde výrobní technologie mo rálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil rozvoj elektroniky. Českou republiku si vybraly high-tech nadnárodní společnosti, které v ČR již realizovaly řadu projektů. Výrobní základna elektroniky se již úspěšně zařadila do mezinárodní spolupráce s konkurenceschopnou produkcí. Vývoz elektronických součástek a zařízení již tvoří více než 30 % vývozu produkce high-tech z ČR. O stoupající úrovni a dobré perspektivě v blízké budoucnosti českého elektronického průmyslu svědčí i o 25 % větší objem uzavřených zakázek v roce 2008 oproti roku 2007. Za pozitivní lze také považovat růst produkce elektronických součástek (32.1), včetně jejich vývozu. Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Další etapou bylo vytváření předpokladů pro rozvoj center strategických služeb. Ty vznikaly postupně, nejprve ve společnostech Panasonic AVC Networks Czech v Plzni, ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm, ALPS Electric Czech, AMI Semiconductor CZ v Brně, Bang & Olufsen CZ, Tyco Integrated Sytems v Brně a Merten Zlín. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví bude dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek mladých techniků a kvalifikovaných výrobních pracovníků, je v současné době již částečně nahrazován novými absolventy učebních oborů, středních a vysokých škol. Tento trend posledních měsíců roku 2008 je ale také způsoben stagnací nebo spíše recesí větší částí zpracovatelského průmyslu a služeb. Pokračující elektronizace různých oborů lidské činnosti včetně státní správy a digitalizace televizního vysílání jsou dlouhodobé programy, které zaručují další rozvoj tohoto oboru.

204

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví Toto průmyslové odvětví je perspektivní, neboť zahrnuje široký sortiment výrobků, které jsou určeny jak pro přímou spotřebu, tak v celé řadě aplikací, výrobních linkách, strojích a zařízeních. Klade tak vysoké nároky na spolupráci strojírenských, elektrotechnických a elektronických profesí a to nejen při jejich vývoji a výrobě, ale i použití v praxi. Charakteristická pro toto odvětví je technologická rozmanitost od univerzálních postupů využívaných především při sériové výrobě měřicích a regulačních přístrojů a zdravotnické techniky, až po specifické technologie, které se využívají pouze při výrobě některých součástek např. v oboru optické přístroje a fotografická zařízení, nebo časoměrné přístroje. Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ jsou do odvětví 33 zahrnuty následující obory: z z z z z

33.1 - výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek; 33.2 - výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů; 33.3 - výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů; 33.4 - výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; 33.5 - výroba časoměrných přístrojů.

Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 33 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 je uveden v grafu 18.1. 33.3 Automatizační a regulační technika 20 %

33.4 Optické přístroje a fotograf. zařízení 10 % 33.5 Časoměrné zařízení 1%

33.2 Měřicí a regulační přístroje 43 %

33.1 Zdravotnická technika 26 %



18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Z dlouhodobého hlediska vykazuje odvětví mírný růst tržeb za vlastní výrobky a služby a to již od roku 2000, s výjimkou roku 2003, kdy došlo v důsledku předchozích záplav ke snížení, především v oboru 33.2 a také roku 2007, kdy došlo k celkově výraznějšímu poklesu. Podíl na celém zpracovatelském průmyslu mírně kolísal. Největší podíl byl zaznamenán v roce 2002 a v roce 2005 kdy činil 1,7 %. V roce 2008 byl tento podíl 1,2 %. Počtem zaměstnanců se obor podílí 2,6 % na zpracovatelském průmyslu. U účetní přidané hodnoty je podíl na zpracovatelském průmyslu 2,2 % . 205


18.3. Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce oborů SKP 33 měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení v létech 2001 až 2008 je uveden v tabulce 18.1. Tabulka 18.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5

SKP 33

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

102,5 100,1 x 107,2 100,1

102,9 94,5 x 103,4 100,0

101,3 100,4 x 101,0 101,7

100,0 97,3 x 100,0 100,0

99,0 96,3 x 98,1 99,9

99,7 100,0 x 102,7 100,0

99,1 97,0 x 103,2 x

99,9 100,6 x 100,5 x

101,3

97,9

100,8

98,4

97,5

100,1

99,8

101,0

Pramen: ČSÚ

Jak je zřejmé z tabulky 18.1 ceny výrobků oboru SKP 33 měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení vykazují v letech 2001 - 2008 jen minimální růst nebo pokles. Tato skutečnost svědčí o zvyšujícím se konkurenčním tlaku a hledání výrobních úspor. Firmy díky tomu také přizpůsobily svou cenovou politiku, když se snaží získat další kupce poskytnutím různých slev z ceny výrobku. Téměř stagnace cen je patrná u výrobků SKP 33.5. Cenové indexy SKP 33 kopírují vývoj v oboru SKP 33.2, který má na produkci SKP 33 rozhodující podíl. Vzhledem k specifickým vlastnostem oboru SKP 33.3 nejsou zde tyto údaje vykazovány. 18.3.2. Základní produkční charakteristiky Ve srovnání let 2000 a 2008 rostly významně tržby za výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v absolutním měřítku v tomto období zaznamenal obor 33.1. Ve srovnání let 2006 a 2008 je největší nárůst tržeb u oboru 33.3. Výrazný propad tržeb tří oborů i celého odvětví v roce 2007 je způsoben synergickým působením změny výpočtu těchto hodnot a změnou vykazování některých podniků, když podniky působící v několika odvětvích vykáží svou činnost v odvětví převažujícím, tedy odvětví jiném než v roce předchozím. V tomto roce také došlo k ukončení činnosti několika podniků, což mělo za následek reálné mírné snížení tržeb (přestože byl očekáván růst). Meziroční růst (2008/2007) o 4,6 % je odpovídající růstu celého národního hospodářství. V prvním pololetí roku 2009 se ale již plně projevil vliv celosvětové hospodářské krize a tak došlo v odvětví k propadu tržeb. Podle předběžných výsledků může být propad až 10 %. Produkční ukazatele (tržby, účetní přidaná hodnota a počet zaměstnanců) odvětví OKEČ 33 v letech 2006 až 2008 jsou uvedeny v tabulkách je uveden v tabulce 18.2 až 18.4. Tabulka 18.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


2006 zdravot. přístroj. a zařízení měřících, navigač. a jiných přístrojů zaříz. pro řízení prům. procesů optických a fotograf. příst. časoměrných přístrojů


206

7 24 5 3

2007

916 815 686 385 840 959 791 344 215 662

10 14 7 4

467 955 018 129 108

205 190 578 175 012

2008* 10 16 7 4

145 406 599 048 150

567 889 457 800 928

42 451 165

36 678 160

38 351 641

x

86,4

104,6

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Tabulka 18.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 33.1 Výroba 33.2 Výroba 33.3 Výroba 33.4 Výroba 33.5 Výroba


OKEČ 33

3 7 2 2

2007

2008*

616 089 790 155 364 523 025 716 81 423

4 452 231 5 266 897 3 094 139 2 197 853 43 439

15 877 906

15 054 559

16 181 749

x

94,8

107,5

meziroční index

4 5 3 2

786 683 680 136 251 340 397 068 66 520



2006

33.1 Výroba 33.2 Výroba 33.3 Výroba 33.4 Výroba 33.5 Výroba

zdravot. přístroj. a zařízení měřících, navigač. a jiných přístrojů zaříz. pro řízení prům. procesů optických a fotograf. příst. časoměrných přístrojů

8 331 12 288 3 524 5 525 187

OKEČ 33

2007

2008*

8 9 4 5

9 9 5 5

758 585 079 755 111

639 392 262 823 147

29 855

28 288

30 262

x

94,8

107,0


120

210

%

%

110

180

100

150

90

120 90

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

180 %

150

120

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Účetní přidaná hodnota OKEČ 33 Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


207


Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 33 s celým zpracovatelským průmyslem za časové období 2000 - 2008 je uvedeno v grafu 18.2. Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 18.5 Tabulka 18.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 33.1 33.2 33.3 33.4 33.5



OKEČ 33

9 28 7 4

2007

440 213 957 004 462 806 442 990 271 395

698 773 543 557 918 713 696 135 133 868

10 738 384 16 789 563 8 973 024 4 652 106 173 669

50 574 408

41 991 046

41 326 745

x

83,0

98,4

meziroční index

11 15 9 4

2008*


Jednoduchým porovnáním této tabulky s tabulkou č. 18.2 lze zjistit, že absolutní číselné hodnoty nelze považovat za reálné. Údaje jsou zjevně zkresleny. Vzhledem k nereálnosti nejsou v dalším komentáři tyto hodnoty použity. Z tabulky lze pouze vyčíst sestupný trend celkových nákladů. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 18.6. Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 33.1 33.2 33.3 33.4 33.5




2006

2007

2008*

2 469 388 4 226 179 1 735 152 1 569 270 56 979

2 809 260 3 315 410 2 117 635 1 755 761 32 168

10 056 968

10 030 234

11 846 397

x

99,7

118,1

3 3 2 1

211 805 841 938 48

826 845 915 584 227


V porovnání let 2008/2006 vzrostly osobní náklady odvětví 33 o více než 17 %, když celkový počet zaměstnanců se zvýšil pouze o 1,4 % (viz tabulka č.18.4). U většiny oborů osobní náklady (ON) převážně rostly, ale větším tempem než rostl počet zaměstnanců. Významný pokles je patrný u oboru 33.5 časoměrná zařízení, když ON nejprve v roce 2007 klesly na 56 % hodnoty roku 2006. V roce 2008 dosáhly ON 84 % hodnoty roku 2006. Ve srovnání let 2006/2008 je ještě patrný pokles ON u oboru 33.2 a to o necelých 10 %. Osobní náklady ostatních oborů rostly: obor 33.1 zdravotnická technika o 30 %, obor 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení o více než 23 % a obor 33.3 o téměř 64 %. 18.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 18.7. Produktivita práce (PP) všech oborů odvětví i když roste, je stále ještě výrazně nižší než hodnota PP vyspělých zemí. Na růstu PP se pozitivně projevil především růst osobních nákladů. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně se podílející na PP. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady. Odvětví 33 je právě charakteristické vysokým podílem osobních nákladů na přidané hodnotě. (I když podle nedávno zveřejněné studie jsou náklady na jednoho pracovníka v ČR v průměru zpracovatelského průmyslu až 8krát nižší než v Německu.) 208

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5

434,1 634,0 671,0 366,6 435,4

508,4 549,5 758,6 381,9 391,3

496,6 604,8 617,9 411,7 452,1

531,8

532,2

534,7

x

100,1

100,5




Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce 18.8. Tabulka 18.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-) 33.1 33.2 33.3 33.4 33.5



OKEČ 33

2006

2007

2008*

0,683 0,543 0,734 0,775 0,700

0,631 0,629 0,684 0,799 0,741

0,671 0,670 0,874 0,809 0,725

0,633

0,666

0,732


Porovnání vývoje produktivity práce a vývoje podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 33 s údaji za celý zpracovatelský průmysl je uvedeno v grafu 18.3. Z grafu je patrný nárůst podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v letech 2005 až 2008. 190

130

%

%

170

120

150 110

130 100

110

90

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*





Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (OKEČ 33) a celého zpracovatelského průmyslu v porovnání let 2007 a 2008 je uvedena v grafu 18.4.

209


tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 ZP

33

33.1

33.2 2007

33.3

33.4

33.5

2008



18.4. Zahraniční obchod 18.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 18.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5

SKP 33

2001

2002

4 085,1 9 059,6 x 4 633,5 271,9

4 259,8 9 178,7 x 4 304,8 257,3

4 544,0 11 958,0 x 4 964,4 229,5

5 709,8 18 392,5 x 5 808,5 354,3

6 558,7 17 383,0 x 7 798,6 273,3

7 666,1 18 664,2 x 9 557,0 291,5

9 139,4 22 549,7 x 6 891,2 327,7

10 254,6 26 660,9 x 7 306,5 796,1

18 050,2

18 000,7

21 696,0

30 265,2

32 013,7

36 178,7

38 908,0

45 018,1

x

99,7

120,5

139,5

105,8

113,0

107,5

115,7

meziroční index

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2001 33.1 33.2 33.3 33.4 33.5

SKP 33

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

10 157,6 20 550,8 x 5 010,5 977,7

11 004,6 18 861,7 x 5 187,2 875,1

11 599,9 19 812,4 x 6 093,1 854,6

12 480,4 22 020,3 x 7 027,2 1 082,9

13 343,7 20 861,6 x 8 261,9 952,5

14 890,3 23 769,7 x 8 162,2 1 024,6

15 197,4 26 754,6 x 8 916,2 1 285,2

16 890,4 26 037,7 x 13 940,6 1 373,4

36 696,5

35 928,5

38 360,0

42 610,9

43 419,7

47 846,8

52 153,4

58 242,0

x

97,9

106,8

111,1

101,9

110,2

109,0

111,7

meziroční index


2001 33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


210

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-6 072,5 -11 491,2 0,0 -377,0 -705,8

-6 744,8 -9 683,0 0,0 -882,4 -617,8

-7 055,9 -7 854,4 0,0 -1 128,7 -625,1

-6 770,6 -3 627,8 0,0 -1 218,7 -728,6

-6 785,0 -3 478,6 0,0 -463,3 -679,2

-7 224,2 -5 105,5 0,0 1 394,8 -733,1

-6 058,0 -4 204,9 0,0 -2 025,0 -957,5

-6 635,8 623,2 0,0 -6 634,1 -577,3

-18 646,3

-17 927,8

-16 664,0

-12 345,7

-11 406,0

-11 668,1

-13 245,4

-13 223,9


V důsledku zvýšeného dovozu především sofistikovaných výrobků renomovaných firem je pro tuto skupinu výrobků typické záporné saldo zahraničního obchodu. Dovážejí se nejen hotové výrobky, ale také polotovary a speciální součástí. Pro své specifické vlastnosti zde není vykazován obor SKP 33.3. V období let 2001 až 2005 toto záporné saldo zahraničního obchodu klesalo a v posledních letech se téměř stabilizovalo. Jak vyplývá z následující tabulky, má vývoz zboží a služeb v produkci SKP 33 převážně vzestupný trend. V období let 2001 až 2008 stoupl vývoz výrobků SKP 33 o 149 %, zatímco dovoz stoupl o 58,7 %. V tomto období zaznamenaly největší přírůstky vývozu obory: SKP 33.2 výroba měřících, navigač. a jiných přístrojů (o 194 %), SKP 33.5 výroba časoměrných přístrojů (o 193 %), SKP 33.1 výroba zdravot. přístroj. a zařízení (o 151 %) a SKP 33.4 výroba optických a fotografických přístrojů (o necelých 58 %). V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu obor SKP 33.5, když se vývoz těchto výrobků neuvěřitelně zvýšil o téměř 143 %. Druhý obor s největším meziročním růstem vývozu byl SKP 33.2 s růstem více než 18 %. Dovoz výrobků se v období let 2001 až 2008 rovněž zvýšil, když největšího přírůstku bylo dosaženo s výrobky oboru SKP 33.4 a s výrobky oboru SKP 33.1. V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu obor SKP 33.4, když dovoz těchto výrobků stoupl o více než 56 %. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 33 v letech 2001 až 2008 v běžných cenách je uveden v tabulce č.18.9. 18.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů ve struktuře vývozu a dovozu v roce 2008 je uvedeno v grafu 18.5. Vývozní teritoria v roce 2008

Francie Itálie 5 % Slovensko 10 %

USA 4%

Nizozemí 4%

5%

Belgie 3% Polsko 3%



Švýcarsko Čína 4 % USA 12 %

6%

Japonsko 18 %

Itálie 4% Nizozemí 3% Francie 3% Ostatní 23 %



211


Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu, je způsobeno především vlastnickými vztahy. Mezi vlastníky firem pod zahraniční kontrolou převažují právě firmy z Německa. Část mateřských firem potom zajišťuje dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Teritoria vývozu se během let příliš nemění. Za zmínku stojí ústup USA a naopak postup Itálie a Francie mezi státy významně se podílející na odběru výrobků SKP 33. Rovněž v dovozní části byly USA předstiženi Japonskem.

18.5. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 až 2007 do organizací vyrábějících zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce 18.10. Tabulka 18.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 33 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 7 190,6 4,0

4 955,8 82,5

8 851,9 109,7

9 346,2 208,0

9 811,5 129,0

8 621,8 69,6

12 255,0 150,1

Pramen: ČNB

Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvětšuje. Zahraniční investice do organizací odvětví 33 stále tvoří velmi významnou část nových kapacit. Zájem zahraničních investorů je v současné době především o projekty na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Od roku 1998 do roku 2008 bylo podpořeno 101 průmyslových zón (včetně 8 strategických průmyslových zón), kde již investovalo přes 600 podniků. Část investorů potom využije i různé pobídky, např. program tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, nebo podporu tvorby nových technologických center. Původní „české“ společnosti, které jsou také významnými exportéry, aby snížily svoje náklady, budují (nebo spíše odkupují) výrobní kapacity v zemích kam dovážejí nebo chtějí dovážet své výrobky. Velikost investic právnických a fyzických osob v zahraničí je uvedena v druhém řádku tabulky č. 18.10. Přitom je třeba vzít na zřetel, že uvedené hodnoty nemusí být úplné. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 33 a do zpracovatelského průmyslu celkem v létech 2000 až 2007 je uvedeno v grafu 18.6. %

260

3 600 %

230

3 000

200

2 400

170

1 800

140

1 200

110

600

80

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


212


18.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Jak již bylo uvedeno, odvětví se vyznačuje specifickými technologiemi. Tyto technologie jsou náročné na obsluhu a vyznačují se také minimálním množstvím odpadů a relativní šetrností k životnímu prostředí. Většina firem jsou malé a střední podniky, které splňovaly ekologické zákony ještě před vstupem do EU. Jako limitující pro rozvoj odvětví se ale v současné době jeví nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Některé firmy proto začaly spolupracovat s vysokými školami, ale i s učilišti a podílí se na odborné výchově svých budoucích pracovníků. Dá se říci, že odvětví dosáhlo konkurenceschopnosti co se týče kvality a užitné hodnoty výrobků. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje toto odvětví ale stále ještě zaostávání za zeměmi západní Evropy. Podle nedávno zveřejněné studie jsou náklady na jednoho pracovníka až 8krát nižší než v Německu (nižší náklady na pracovníka než v Německu jsou dokonce i v USA). V důsledku daňových změn v roce 2008 stouply náklady na jednoho pracovníka zahraničním firmám i v některých průmyslových oblastech Číny a jsou nyní srovnatelné s náklady ve východních zemích Evropy. Mnoho firem totiž využívalo daňových úlev či daňových prázdnin, které byly nyní zrušeny. V současné době si již mnozí výrobci uvědomili, že k udržení konkurence schopné produkce je především potřeba trvalý vývoj, jak výrobků tak i výrobních technologií. To je možné zajistit jen uplatněním nových poznatků vědy a výzkumu. V předchozích letech způsobila problémy, především části malých firem, změna zákona „o odpadech“ omezující používání olovnatých pájek a zavádějící povinnost zpětného odběru výrobků. To se projevilo zvýšením cen výrobků, kde to bylo možné, a u jiných komodit musel zvýšené náklady uhradit výrobce na úkor svého zisku. Většina firem byla dostatečně a včas informována a na tuto změnu se připravila. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti, podporu technologických center ap. Zájem domácích i zahraničních investorů o kapitálový vstup zejména do nových projektů vytváří předpoklady stálého zvyšování počtu konkurenceschopné produkce tohoto odvětví, které má svou nezastupitelnou úlohu v rámci zpracovatelského průmyslu.

213

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM

19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů - OKEČ 34 19.1. Charakteristika odvětví Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti, pokud nepočítáme současnou hospodářskou krizi. Zároveň tvoří skoro pětinu domácího exportu. Česká republika má dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů (Tatra nedávno oslavila 110. výročí založení, AVIA oslaví 90. let). Co do množství - od roku 1990 bylo u nás vyrobeno přes 8,5 mil. ks motorových vozidel. Ve Škodovce vyrobili v roce 2008 již 2 miliontou Octavii a Fabii - od vzniku firmy (roku 1905) bylo vytrobeno již více jak 11 mil. ks vozidel. V TPCA vyrobili v prosinci 2008 již milióntý automobil od začátku výroby. Česká republika byla v roce 2008 pátým největším výrobcem osobních automobilů v EU (předstihla tak Itálii). Mnoho zahraničních firem z oblasti automobilového průmyslu vybudovalo svoje pobočky na území České republiky v návaznosti na dobrou infrastrukturu a další faktory. V souvislosti s novými automobilkami TPCA a Hyundai byly u nás vybudovány výrobní závody jejich dodavatelů. Největší domácí automobilky ŠKODA i TPCA mají z více jak 60 % české dodavatele. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tato skupina následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy, výrobu jejich částí, výrobu dílů. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení odvětví do následujících oborů: z z z

34.1 - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů; 34.2 - výroba karoserií, přívěsů a návěsů; 34.3 - výroba příslušenství pro motorová vozidla. 34.3 Díly a příslušenství motorových vozidel 53 %

34.2 Karoserie motorových vozidel 1%

34.1 Dvoustopá motorová vozidla 48 %



Na koncové výrobce vozidel jsou navázáni výrobci autodílů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství. S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel, pojištění, financování a další služby. 215


Evropská asociace výrobců vozidel (ACEA) odhaduje, že na jednoho pracovníka v automobilovém průmyslu je navázáno dalších pět v jiných odvětvích, a také se významným způsobem podílí na investicích do výzkumu a vývoje. Výrobci autodílů si dosud drželi stále nadpoloviční podíl. Naopak výrobcům vozidel klesl podíl o 1 % a výrobcům karoserií o 2 %. Je velmi pravděpodobné, že v dalším roce dojde ke změně. Dle předběžných výsledků za 1. pololetí roku 2009 navýšili výrobci vozidel svůj podíl nad 50 %. Je to dáno nižším snížením výroby zejména osobních automobilů (OA) v České republice oproti Německu, Francii a dalším západním zemím, kam vyvážíme autodíly a též náběhem výroby automobilky Hyundai v Nošovicích.

19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Automobilový průmysl patří mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu. V roce 2008 vzrostl jeho podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu o 1 % na 17,83 %, to znamená pomyslné první místo před výrobou strojů a zařízení (OKEČ 29 - 10,01 %). S více jak 125 tis. zaměstnanci se podílí na zaměstnanosti 11,16 %. V této kategorii zaujímá třetí místo za výrobou kovů a kovodělných výrobků (OKEČ 28 - 12,71 %) a výrobou strojů a zařízení (OKEČ 29 - 12,41 %). Jeho podíl v exportu v roce 2008 dosáhl 17 %, tj. nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu.

19.3. Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1. Cenový vývoj V oblasti automobilového průmyslu byl rok 2008 přelomový. Do května 2008 stoupaly meziročně registrace nových vozidel v EU. Od května, kdy se začala projevovat hospodářská krize, až do prosince 2008 docházelo k meziročnímu snižováním poptávky po nových vozidlech (i v první polovině roku 2009 pokračoval ve většině zemí EU tento nepříznivý trend). Lidé začali více šetřit, podnikatelé zvažovat nákup nového vozidla a banky a leasingové společnosti více prověřovat žadatele o půjčky. Tyto faktory se plně projevily a donutily výrobce i prodejce razantně snižovat prodejní ceny, aby oslovili zákazníky. V zahraničí se vyskytly případy, kdy při nákupu jednoho luxusního osobního vozidla kupující obdržel zdarma jeden automobil v kategorii „mini vozů“. Také rekordní nárůst cen pohonných hmot byl impulsem pro zákazníky, aby se zajímali více o vozidla s nízkou spotřebou. V roce 2008 došlo k nárůstu registrací nových osobních vozidel v ČR díky slevám, které využily převážně fyzické osoby. Ve většině zemí EU naopak došlo k poklesu. Tabulka 19.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

105,3 99,2 104,8

100,1 95,4 99,2

100,0 99,8 100,0

97,5 101,4 97,9

97,9 100,1 97,3

99,0 98,8 96,8

98,8 97,1 95,1

88,9 101,6 100,0

SKP 34

104,5

99,2

100,0

98,1

97,8

97,9

96,3

96,9

Pramen: ČSÚ

19.3.2. Základní produkční charakteristiky Z pohledu automobilového průmyslu byla první polovina roku 2008 dalším velmi úspěšným obdobím. Bohužel třetí a zejména čtvrté čtvrtletí bylo již ve znamení omezování výroby, popř. jejího úplného zastavení. I přesto bylo v České republice vyrobeno celkem 950 552 ks vozidel, z toho 948 128 ks 216


motorových, což je zhruba o 1 % (o 0,89 %) více než v roce 2007. Největší podíl má samozřejmě výroba osobních automobilů (včetně malých užitkových vozů kat. N1), kterých bylo vyrobeno 940 334 ks, což je o 0,97 % (o 9 036 ks) více než v roce 2007. Nárůst byl realizován díky zvýšení výroby v TPCA a zahájení výroby v Hyundai. Naopak Škoda vykázala po mnoha letech pokles. Také nákladních automobilů bylo vyrobeno celkem 2 737 kusů, tj. o necelých 14 % méně, zejména snížením produkce automobilky AVIA o více jak třetinu. Oproti tomu u autobusů došlo k opětovnému navýšení produkce na 3 496 ks (+10 %). Zvýšila se také výroba přívěsů o 51 % na 1 375 ks, naopak poklesla výroba návěsů o 26 % na 1 049 ks. V hodnotovém vyjádření představuje snížení tržeb v roce 2008 u oboru 34.1 o 25 mld. Kč a u oboru 34.3 o 19 mld. Kč. Také výrobci v rámci oboru 34.2 zaznamenali snížení o 2,5 mld. Kč (skoro o čtvrtinu). Tabulka 19.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

34.1 Výroba. motor. vozidel a jejich motorů 34.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů 34.3 Výroba příslušen. pro motor. vozidla

242 343 617 7 939 477 262 708 433

267 947 569 10 345 497 301 656 532

242 022 106 7 853 763 282 575 065

OKEČ 34

512 991 527

579 949 598

532 450 934

x

113,1

91,8


V předchozích letech docházelo neustále k navyšování účetní přidané hodnoty. Pokles nastal v roce 2008 v souvislosti se snižováním výroby vozidel, zejména osobních (ŠKODA AUTO) a náběhem výroby v Hyundai. Výrobci autodílů, hlavně v posledním čtvrtletí roku 2008, omezovali produkci, některé podniky pracovaly tři, popř. čtyři dny v týdnu, některé i méně. Jiné přerušily výrobu na několik dní, popř. týdnů, v návaznosti na zakázky koncových výrobců vozidel, což se projevilo výrazným snížením tohoto ukazatele. Tabulka 19.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 34.1 Výroba. motor. vozidel a jejich motorů 34.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů 34.3 Výroba příslušen. pro motor. vozidla OKEČ 34

2006

2007

2008*

41 335 933 1 563 992 58 505 180

48 898 495 2 055 114 64 138 798

40 276 869 2 740 584 55 833 973

101 405 105

115 092 407

98 851 426

x

113,5

85,9


V roce 2008 začala sériová výroba v nové automobilce v Nošovicích, která krátkodobě najela na dvousměnný provoz. Do konce roku 2008 již zaměstnávala cca 2 000 lidí. V návaznosti na zahájení výroby v této automobilce začali také její dodavatelé zvyšovat počet zaměstnanců. Do statistik se nepromítlo propouštění ke konci roku 2008, kdy většina podniků snižovala počty zaměstnanců, což se týkalo především zaměstnanců agenturních. Kmenové pracovníky nechtěly propouštět z důvodu očekávání opětovného navýšení produkce a školit nové zaměstance je u technických profesí náročné a nákladné. Tabulka 19.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008 (osob) 34.1 Výroba. motor. vozidel a jejich motorů 34.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů 34.3 Výroba příslušen. pro motor. vozidla OKEČ 34 meziroční index

2006

2007

2008*

31 703 3 606 75 324

32 640 4 025 83 160

35 982 3 948 86 425

110 633

119 825

126 356

x

108,3

105,5


217


240

%

%

160

210

140

180

120

150

100

120

80

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

290 %



2006

2007

2008*


255 755 293 8 689 321 279 802 222

279 051 596 11 847 300 324 728 352

267 295 424 7 465 837 311 847 973

OKEČ 34

544 246 836

615 627 248

586 609 233

x

113,1

95,3



2006

2007

2008*


14 085 364 1 114 991 27 033 659

16 264 945 1 380 973 31 720 181

18 374 168 1 456 179 35 698 987

OKEČ 34

42 234 014

49 366 099

55 529 333

x

116,9

112,5


Mzdy v automobilovém průmyslu jsou celorepublikově mírně nadprůměrné a tím napomáhají růstu mezd v dalších navazujících odvětvích. Růst mezd má pak za následek přesun pracovníků z jiných odvětví zpracovatelského průmyslu. Do poloviny roku 2008 tvrdili všichni výrobci, že je nedostatek kvalifikované 218


pracovní síly a noví pracovníci se získávali čím dále obtížněji. Nedostatek zaměstnanců byl řešen přes agenturní pracovníky. S rostoucími odbytovými problémy koncových výrobců vozidel se začala snižovat výroba vozidel a tím pádem i autodílů. Některé firmy tento vývoj řešily ponecháním pracovníků doma za 60 % jejich mzdy, případně školeními. 19.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 19.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c. 34.1 Výroba. motor. vozidel a jejich motorů 34.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů 34.3 Výroba příslušen. pro motor. vozidla OKEČ 34

2006

2007

2008*

1 303,8 433,7 776,7

1 498,1 510,6 771,3

1 119,3 694,2 646,0

916,6

960,5

782,3

x

104,8

81,4



2006

2007

2008*


0,341 0,713 0,462

0,333 0,672 0,495

0,456 0,531 0,639

OKEČ 34

0,416

0,429

0,562


200

130

%

%

180

120

160

110

140

100

120

90 80

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 34 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008* Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 34 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP



V rámci zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví, tedy i automobilového průmyslu, dochází k nárůstu produktivity práce. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě se bude snižovat v návaznosti na vyšším zastoupení automatizace výroby - hlavně u výrobců vozidel. U výrobců autodílů nelze zatím v mnoha případech nahradit ruční práci strojem. V porovnání se západní Evropou jsou naše mzdové náklady stále nízké, i když růst platů tuto výhodu postupně snižuje. Výrobcům se vyplácí, vzhledem k pozici České republiky, zde vyrábět součástky a pak je exportovat do mateřských firem nebo dalším výrobcům. V rámci udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu je nutné zvyšovat produktivitu práce. Pokles produktivity práce je dán omezením výroby zejména v posledním čtvrtletí 219


roku 2008. Bohužel i u nás došlo k ukončení výroby v několika podnicích z důvodu poklesu odbytu a již relativně drahé pracovní síly.

tis. Kč/zam.

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP

34

34.1 2007

34.2

34.3

2008




2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

120 184,0 7 363,0 81 163,4

111 732,9 6 013,0 90 172,8

109 705,8 4 359,1 107 993,7

130 629,0 7 566,4 132 675,9

168 416,8 8 311,3 147 514,4

213 576,5 11 146,3 160 707,6

233 343,6 15 680,1 185 003,9

205 968,3 19 263,2 178 816,6

SKP 34

208 710,4

207 918,7

222 058,6

270 871,3

324 242,5

385 430,4

434 027,6

404 048,1

x

99,6

106,8

122,0

119,7

118,9

112,6

93,1

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3 SKP 34

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

59 704,8 4 224,4 59 785,0

64 163,8 4 993,6 58 937,8

71 262,5 4 596,4 64 430,1

94 762,9 6 106,4 70 897,6

89 682,1 5 910,8 83 600,2

105 267,8 7 518,5 96 809,2

118 527,6 9 956,9 112 004,8

114 831,2 8 245,8 104 126,3

123 714,1

128 095,2

140 289,0

171 766,9

179 193,1

209 595,5

240 489,3

227 203,3

x

103,5

109,5

122,4

104,3

117,0

114,7

94,5

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

60 479,2 3 138,6 21 378,4

47 569,1 1 019,4 31 235,0

38 443,3 -237,3 43 563,6

35 866,1 1 460,0 61 778,3

78 734,7 2 400,5 63 914,2

108 308,7 3 627,8 63 898,4

114 816,0 5 723,2 72 999,1

91 137,1 11 017,4 74 690,3

SKP 34

84 996,3

79 823,5

81 769,6

99 104,4

145 049,4

175 834,9

193 538,3

176 844,8

Pramen: ČSÚ

Automobilový průmysl je stále více proexportně orientované odvětví. V roce 2008 došlo po více jak pěti letech k mírnému poklesu vývozu, dovozu i salda. Zejména poslední čtvrtletí roku 2008 bylo ve 220


znamení pozastavení výroby a citelného poklesu prodejů, především osobních vozidel, což se projevilo na vývozu. Naposledy došlo k mírnému poklesu ve srovnání let 2002 a 2001. Výše vývozu klesla pod úroveň roku 2006. U výrobků SKP 34 se snížil export, ale i jejich zastoupení v celkovém exportu České republiky na 17,06 %. Meziročně vzrostl podíl na celkovém exportu zpracovatelského průmyslu ČR o 1,2 %. V České republice bylo za rok 2008 vyrobeno celkem 950 552 ks vozidel, přičemž bylo vyvezeno 959 416 vozidel (rozdíl je dán zásobou vyrobených vozidel z předchozího roku). Největší podíl mají na vývozu výrobci osobních vozidel Škoda Auto (616 tis. ks) a TPCA (323 tis. ks). Také Hyundai již stihl exportovat skoro 12 tis. ks (99,3 % své výroby). Nejvýznamnějším exportérem je tradičně Škoda Auto, která exportovala v roce 2008 vozy, originální díly a další komponenty, dohromady za 176 mld. Kč. S podílem ve výši zhruba 6,7 % na celkovém exportu České republiky zaujímá tak i nadále pozici největšího českého exportéra. Také TPCA exportovala 99,5 % své produkce. U ostatních výrobců vozidel pokrývá export významnou část jejich produkce. Mnoho výrobců autodílů vyváží prakticky celou svou výrobu do zahraničí. Jejich výroba je plánována mateřskými závody a tím závislá na globálních plánech jednotlivých firem. 19.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2008

V. Británie a S. Irsko 5% Itálie 5% Slovensko 7% Francie 8%

Belgie 4 % Rusko 4%

Polsko 5%

Ostatní 32 %


Maďarsko 7% Polsko 9%

Španělsko Itálie 5 % 5%

Francie 10 %

Slovensko 3% Nizozemí 3% Ostatní 17 %



Tradičně významným obchodním partnerem zůstává pro Českou republiku, v rámci automobilového průmyslu Spolková republika Německo. Novým zajímavým exportním teritoriem se jeví Ruská federace, kde Škoda významně navýšila produkci (již druhým rokem tam montuje vozidla, v roce 2007 cca 1 tisíc ks, v roce 2008 přes 37 tis. ks). U všech velkých vývozních oblastí, kromě Belgie (+5,7 %) a Ruské federace (+43,7 %), došlo k poklesu exportu. Největší procentní propad byl zaznamenán u Španělska skoro o čtvrtinu, které tak vypadlo ze seznamu největších vývozních teritorií (velký propad výroby 221


i registrací osobních vozidel). Škoda Auto tam vyvezla o 7 401 ks vozidel méně, což je pokles o více jak 27 %. Z dovozních oblastí vzrostl dovoz z Polska v souvislosti s automobilkou TPCA. Velké zastoupení má i Francie, díky vývozu autobusů a vozidel z TPCA do této země, a naopak dovozů komponentů, zejména do TPCA. V Itálii jsou velmi populární malá vozidla kam směřuje mnoho automobilů z linek v TPCA. Velká Británie je pro Škodovku třetím největším trhem v Evropě. Zahájení výroby v Hyundai se zatím výrazně neprojevilo na navýšení dovozu ze Slovenska, i když mnoho součástek mělo být vyráběno právě tam.

19.5. Přímé zahraniční investice Toto odvětví získalo největší podíl investic do České republiky ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. Mezi nejvýznamnější náleží projekty společností BROSE, ŠKODA AUTO, RIETER a BEHR. Dne 21. března 2007 byla zahájena výstavba další automobilky na našem území, a to korejské firmy Hyundai v Nošovicích. V souvislosti s její výrobou plánuje nové investice dalších nejméně deset dodavatelů, kteří také budou stavět na severu Moravy své závody. Většina investic překročí hranici potřebnou pro udělení investiční pobídky, a tak i nově vznikající továrny zahraničních společností se mohou zařadit mezi malé a střední podniky počtem svých zaměstnanců, které čerpají výhody ze zákona. Do konce roku 2007 byly výrobní haly prakticky hotovy a začaly se instalovat výrobní stroje a zařízení. Také některé zahraniční společnosti požádaly o podporu na základě Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. V roce 2007 to byly např. společnosti DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., ZF Engineering Plzeň s.r.o, NARETEC, MANN+HUMMEL. Největší vývojové centrum automobilového průmyslu, které patří společnosti Škoda Auto a.s., bylo slavnostně otevřeno v prosinci 2008. Kromě mladoboleslavské automobilky ho bude využívat i celý koncern Volkswagen. Do budoucna by v něm mělo pracovat zhruba 1 800 pracovníků. Z hlediska zahraničních investic patří mezi nejvýznamnější vybudování výrobního závodu v Šanghaji (produkce vozidel Škoda Fabia a Octavia), na Ukrajině montáž vozů Fabia a Octavia a v Indii Fabia, Octavia a Roomster. Tabulka 19.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 34 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12.2001 k 31.12.2002 k 31.12.2003 k 31.12.2004 k 31.12.2005 k 31.12.2006 k 31.12.2007 61 828,2 -388,1

64 524,0 -361,9

101 430,8 12,7

95 581,5 12,7

134 070,3 51,9

154 005,1 42,9

183 794,6 47,8

Pramen: ČNB

390

%

%

580 480

330

380

270

280 210

180

150

80 -20

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


222


19.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Vývoj v roce 2008 - Česká republika Na začátku roku 2008 byly optimistické předpoklady překročení hranice 1 mil. vyrobených vozidel. S nástupem hospodářské krize se tato hranice začala vzdalovat. Škoda Auto oproti plánovanému množství 700 tis. nakonec vyrobila 604 tis., TPCA mírně navýšila svoji výrobu o cca 1 tis., společnost Hyundai začala vyrábět o půl roku dříve a vyrobila cca 12 tis. osobních automobilů (OA). S klesající stavební výrobou snižovaly nebo rušily objednávky dopravní a stavební firmy. To znamenalo pro výrobce nákladních vozidel pokles výroby, který byl u automobilky AVIA o více jak třetinu. Tatra také ohlásila výrazné omezení výroby a propouštění ke konci roku. U výrobců autobusů se zatím neprojevila začínající recese v poklesu prodejů. Je možné, že se spíše projeví v příštím roce a to v souvislosti se škrty v rozpočtech měst v položce hromadná doprava a klesajícím zájmem o cestování nižší poptávkou dopravních společností. Výrobci autodílů a autopříslušenství začali snižovat výrobu v návaznosti na klesající produkci vozidel hlavně v EU- 15. Výroba vozidel v ČR 2005 - 2008 Výroba vozidel se v letech 2000-2004 pohybovalo kolem 450 tis. ks ročně, kdy Škoda Auto vyráběla přes 95 % motorových vozidel v ČR. Pak vzrostla o 150 tis. v roce 2005 a v následném roce o dalších 250 tis. ks. Nárůst byl dán zejména navyšováním výroby v TPCA. V roce 2006 TPCA dosáhla prakticky své plánované výrobní kapacity. V roce 2008 se na výrobě podílely již tři výrobci osobních automobilů, kromě dvou jmenovaných i automobilka Hyundai. V kategorii nákladních automobilů stojí za nárůstem hlavně TATRA. U výrobců autobusů se každoročně navyšovala výroba, ať to bylo IVECO nebo SOR Libchavy. Tabulka 19.11 Výroba vozidel v ČR v letech 2005 - 2008 Kategorie vozidel/rok Osobní automobily Nákladní automobily Autobusy Návěsy, přívěsy

2005 597 2 2 897/1

994 050 198 548

2006 849 1 2 874/1

876 993 948 119

2007 931 3 3 907/1

298 168 182 423

2008 940 2 3 1 375/1

334 737 496 049

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu

Propouštění zaměstnanců v roce 2008 Předpověď Sdružení automobilového průmyslu z konce roku 2008 počítala s propuštěním až 13 tisíc lidí. Firmy se budou zbavovat hlavně agenturních zaměstnanců. Vlivem finanční krize může přijít o práci skoro desetina lidí, kteří pracují v českém autoprůmyslu (výrobci i subdodavatelé). Výsledky za první pololetí roku 2009 naznačují ještě černější prognózy. Výrobci Škoda Auto, a.s. snížila počet zaměstnanců, včetně agenturních, během půl roku přibližně o 4 000 a pozastavila výrobu skoro na tři neděle. Tatra, a.s. zredukovala počet zaměstnanců o více jak 1 400 lidí. AVIA zastavila výrobu nákladních aut od 15. prosince až do konce ledna roku 2009. Dodavatelé Snižování počtu zaměstnanců postupně oznamovaly další podniky v návaznosti na klesající odbyt vozidel, například Brano (dveřní zámky, hevery), Saar Gummi Czech (těsnění), Bosch Diesel Bosch (palivová čerpadla), Cadence Innovation (plastové nárazníky, přístrojové desky), Visteon-Autopal (světelná, klimatizační technika), TRW Lucas Varity (brzdy), Hella Autotechnik (světlomety). To znamená, že se propouštění dotklo i dalších navazujících odvětví (výroby plastů, elektrotechnického, chemického, sklářského a dalších), která také snižovala počty zaměstnaných osob. Ani České republice se nevyhnulo uzavírání výrobních závodů, např. Alcoa Fujikara Czech výrobce kabelových svazků do automobilů ukončil prakticky výrobu a z původních 2 200 lidí ve firmě zůstává 120 zaměstnanců, kteří zajišťují podporu výroby v Rumunsku. Faurecia Lecotex vyrábějící autopotahy a hlavové opěrky ukončila loni výrobu a propustila přes 550 lidí. 223


Porovnání zemí v rámci EU V roce 2008 došlo v EU k meziročnímu poklesu výroby vozidel skoro o 1,293 mil. ks vozidel (z toho 1,136 mil. ks jsou OA) na 18,424 mil. kusů. Při meziročním srovnání první dvě čtvrtletí 2008 zaznamenaly 1% nárůst, třetí a čtvrté naopak pokles o 25 %. Tabulka 19.12 Celkový počet vyrobených vozidel (v tis. ks) Celkový počet vyrobených vozidel Stát/rok

2008

2007

EU-27 1. Německo 2. Francie 3. Španělsko 4. Velká Británie 5. Itálie 6. Česká republika 7. Polsko 8. Belgie

18 424 6 040 2 568 2 542 1 650 1 024 946 945 724

19 6 3 2 1 1

716 213 015 890 750 284 938 785 834

Celkový počet vyrobených osobních vozidel

index 08/07 0,934 0,972 0,852 0,880 0,943 0,798 1,009 1,204 0,868

2008

2007

15 5 2 1 1

17 082 5 709 2 551 2 196 1 534 911 925 695 790

946 526 145 943 447 659 933 840 680

index 08/07 0,933 0,968 0,953 0,885 0,943 0,723 1,009 1,209 0,861

Pamen: ACEA (Asociace evropských výrobců automobilů)

Tradičně největším výrobcem je Německo, které vyrobilo necelou třetinu (6 040 tis. ks). Česká republika si udržela šestou pozici v rámci EU, co do počtu vyrobených vozidel (Polsko vyrobilo pouze o cca 1 300 ks méně). V kategorii výroby osobních vozidel postoupila ČR na páté místo, díky více jak čtvrtinovému propadu výroby v Itálii (-28 %; -251 tis. ks). Největší pokles výroby jsme zaznamenali ve Francii (-447 tis. mot. vozidel, z toho 409 tis. OA) a ve Španělsku (-348 tis. mot. vozidel, z toho 253 tis. OA). Naopak největší meziroční nárůst vykázalo Polsko o 160 tisíc vozidel (z toho 145 tis. OA), následováno Maďarskem + 52 tis. ks. Na zvýšení výroby v Polsku se nejvíce podílela automobilka FIAT, která vyrobila o 74 tis. OA více a v Maďarsku je to zejména automobilka Suzuki. Největší zastoupení na celkové výrobě v roce 2008 v EU měly osobní automobily (86,6 %). V roce 2008 došlo k meziročnímu poklesu výroby lehkých užitkových vozidel z 1 910 na 1 770 tis. ks, tj. o -7,3 % (-138 tis. ks). Největší propad výroby těchto vozidel vykázalo Španělsko -72 tis. ks a Francie -54 tis. ks. Nákladních vozidel nad 3,5 tuny bylo vyrobeno 668 tis. (meziročně o necelý 1 tisíc ks více). Nové členské státy měly 7,6% nárůst výroby vozidel a podílely se 17,7 % na celkové výrobě EU a zároveň měly 19,4% podíl na výrobě osobních vozidel. Ve všech těchto ukazatelích došlo k růstu. (Čínská automobilka Great Wall oznámila v prosinci 2008, že plánuje postavit v Evropě svůj první závod, v němž bude vyrábět svá auta určena pro evropský a ruský trh od roku 2011. Na vybudování závodu se dohodla s bulharskou vládou. Dojde k dalšímu navýšení podílu nových členských států na výrobě vozidel v EU.) Registrace vozidel v EU Tabulka 19.13 Registrace nových osobních vozidel v EU za rok 2007 a 2008 (země s registracemi nad 1 mil. ks) Stát EU-25 Německo Itálie Velká Británie Francie Španělsko Česká republika

2008

2007

14 712 158 3 090 040 2 160 131 2 131 795 2 050 282 1 161 176 143 661

15 959 804 3 148 163 2 493 106 2 404 007 2 064 543 1 614 835 132 542

Index 2008/2007 0,92 0,98 0,87 0,87 0,99 0,72 1,08

Pramen: ACEA (Asociace evropských výrobců automobilů)

V souvislosti s hospodářškou krizí došlo k největšímu meziročnímu propadu registrací ve Španělsku o 453 tis. ks (-28,1 %), v Itálii o 332 tis. ks (-13,4 %) a Velké Británii o 272 tis. ks (-11,3%). Při meziročním srovnání výrobců (značek) zaznamenal OPEL/VAUXHALL největší propad registrací v ks 224


a to o 188 tis., následovaný Toyotou -105 tis., Peugeotem -100 tis. a Citroenem -87 tis. ks osobních vozidel. I přes celkový propad bylo několik značek, které dosáhly navýšení počtu registací. Mezi nimi byl nejúspěšnější Nissan +27 tis. ks (+8,8 %). Registrace vozidel v ČR Dle údajů Centrálního registru vozidel bylo k 31.12.2008 v ČR registrováno celkem 7 081 145 ks vozidel všech kategorií, k 31.12.2007 to bylo 6 806 332 ks. Osobních automobilů bylo k 31.12.2008 registrováno 4 423 370 ks v průměrném věku 13,82 roku (nad 10 let je více jak polovina osobních automobilů). Na trhu nových vozidel zaujímá Škoda s více jak 44 tisíci prodanými osobními vozidly první místo s cca 30% podílem (za posledních 15 let se snížil na polovinu). Na druhém místě skončil Ford 10 879 vozidel (největší nárůst prodejů co do kusů), třetí Renault. TPCA se podílí na celkových registracích svých mateřských značek Toyoty a Peugeotu, Citroenu cca 5 %. V kategorii N2 se umístila Tatra na osmém místě s 676 prodanými vozy, což předstauje cca 6% podíl na trhu. První příčku obsadil Mercedes Benz následovaný Manem, Ivecem a DAFem. Poprvé byl v kategorii autobusů na prvním místě zahraniční výrobce a to Mercedes Benz, který navýšil svoje registrace o 114 % na 390 ks. Největší tuzemský výrobc Iveco (Karosa) zaregistroval 356 ks. Ekologie Největší publicitu v souvislosti s vlivem provozu vozidel na životní prostředí měla Strategie snižování emisí CO2 z osobních vozidel. Po téměř ročním vyjednávání členských států byl přijat Evropskou Radou a Parlamentem v prosinci 2008 kompromisní text nařízení. Mezi jeho nejdůležitější body patří: z

z

z z

Redukce průměrných emisí u nově vyrobených vozů na 120 g CO2/km. Plně tohoto cíle musí dosahovat automobilky od roku 2015. Od roku 2012 postačí, když daného limitu dosáhne jen 65 % vozů automobilky, 75 % od roku 2013 a 80 % od roku 2014. Stanovení poplatku za překročení povolených emisí, který bude činit od roku 2018 95 €/g emisí CO2 krát počet automobilů překračujících limit. Automobilkám však bylo dáno přechodné období, přičemž pokuta bude postupně narůstat od 5 € až po 95 € v letech 2012-2018. Inovativní bonus pro automobilky, které vyrábí vozy se specifickými emisemi nižšími než 50 g CO2/ km. Dlouhodobým cílem je snížit do roku 2020 emise u aut na 95 g CO2/km.

Nadále pokračuji k tomuto Nařízení vyjednávání o nedořešených oblastech, např. výjimky pro malé výrobce, ekoinovace, systém sledování registací vozidel a jeho vykazování. Zároveň Komise navrhuje od roku 2012 povinné používání pneumatik s nízkým valivým odporem, které výrazně snižují spotřebu paliva, a tím i emisí CO2, a mohou pomoci snížit i hlučnost, ale vysoká míra bezpečnosti zůstává zachována. Pneumatiky s nízkým valivým odporem sníží emise CO2 až o 7 g/ km. Evropská komise začala se zástupci automobilek a svazů projednávát dopadovou studii k navrhovaným limitům CO2 u lehkých užitkových vozidel a připravuje návrh Nařízení, kterým by stanovila emisní limity pro tuto kategorii vozidel. ACEA i některé státy doporučují odložení nové legislativy z důvodu hospodářšké krize. Emisní normy EURO V roce 2008 byla schválena Norma Euro 6 pro nákladní vozidla, která začne platit od roku 2014. Představuje důležitý krok k celkové harmonizaci emisních limitů těžkých nákladních vozidel. Podpora nových technologií Evropská komise podporuje rozvoj nových technologií pro strategická průmyslová odvětví: zpracovatelský průmysl, stavebnictví a automobilový průmysl. Jedním z opatření u automobilového průmyslu jsou tzv. „Green Cars“ (Ekologická auta). Napomohou rozvoji udržitelných technologií, které posunou Evropu směrem ke znalostní a nízkouhlíkové ekonomice. Do oblasti výzkumu vloženo celkově 3,2 miliardy eur, přičemž jednu polovinu poskytne průmysl a druhou Evropská komise. Všichni výrobci věnují větší pozornost snižování spotřeby vozidel a využívají k tomu různých nástojů. 225


Od vylepšování klasických spalovacích motorů, či dalších součástí, přes hybridy až po elektromobily nebo vozidla na vodík, popř jiná paliva. Nejisté ceny ropy, změněné spotřebitelské preference, přísnější regulace spojené s emisemi a vládní pobídky směřující do rozvoje a nákupu ekologických vozidel budou nadále povzbuzovat vývoj a prodeje alternativních pohonných jednotek. Také některé státy se angažují v této oblasti finančním pobídkami. V lednu 2009 čínská vláda zveřejnila pro období 2009 až 2011 investiční plán ve výši 1,46 mld. amerických dolarů na výrobu 500 000 ekologických vozidel. V březnu 2009 prezident USA Barack Obama odhalil plán v hodnotě 2,4 miliard USD na rozvoj ekologických vozidel. Celosvětová výroba vozidel za rok 2008 Pro rok 2008 všichni výrobci vozidel předpokládali nárůst výroby, stejně jako výrobci autodílů. Bohužel vývoj byl velmi ovlivněn finanční krizí a optimistické předpoklady vzaly za své. Jako první přišly s omezováním výroby americké automobilky, následovány evropskými, japonskými a dalšími. Jediní, kteří nebyli zasaženi vůbec nebo minimálně hospodářskou krizí, byli výrobci v Číně a Brazílii. Tabulka 19.14 Výroba vozidel dle zemí Kategorie vozidel Osobní automobily Celkově - svět Japonsko Čína Německo USA Jižní Korea Brazílie Francie Španělsko Indie Rusko Velká Británie Mexiko Kanada Irán Česká republika Polsko Belgie Itálie Turecko Slovensko Indonesie Malajsie Thajsko

52 637 206 9 916 149 6 737 745 5 526 882 3 776 358 3 450 478 2 561496 2 415 935 1 943 049 1 829677 1 469 429 1 446 619 1 241 288 1 195 436 940 870 933 312 840 000 680 131 659 221 621 567 575 776 431 423 419 963 401 309

Lehké užitkové vozy 17 889 325 1 647 480 2 607 356 513 700 4 928 881 356 204 658 979 423 043 598 595 484 985 320 872 202 896 949 942 882 153 110 908 44 367 110 908 44 367 364 553 525 543 0 169 421 110 847 992 433

Nákladní vozy 3 589 699 734 902 1 066 110 257 396 225 156 27 346 167 330 69 761 73 883 201 182 102 393 25 565 83 560 34 970 0 2 726 13 381 43 081 48 232 36 800 0 81 548 17 326 13 018

Autobusy 702 672 11 600 447 149 10 038 23 800 17 309 44 111 4 151 1 384 44 101 25 872 1 774 0 0 4 960 3 496 4 500 1 286 1 344 18 186 0 2 956 1 208 376

Pramen: The International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Od května 2008 začaly meziročně klesat registrace osobních vozidel v EU, USA, Japonsku. S tím souvisí i snižování výroby. V posledním čtvrtletí roku 2008 došlo k poklesu výroby o 1 mil. ks vozidel v EU. Spojené státy a Kanada také oznamovaly razantní redukci výroby (dohromady přes 2 mil. motorových vozidel). Dle statistik The International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) bylo v roce 2008 vyrobeno celosvětově 52 637 206 osobních automobilů a 17 889 325 lehkých užitkových vozidel. Oproti přechozímu roku došlo k poklesu výroby o 412 tis. osobních vozidel a 2,175 mil. lehkých užitkových vozů. K největšímu nárůstu výroby v kategorii osobních vozidel došlo v Číně o 357 tis. (+5,6 %), v Rusku o 181 tis. (+14,3) % a v Brazílii o 148 tis. (+7,25 %). Naopak největší pokles zaznamenala Francie o 406 tis. (-15,8 %), Jižní Korea - 273 tis. (-7,3 %), Španělsko -253 tis. ks (-11,5%) a Itálie -252 tis. ks (-27,6 %). K největšímu nárůstu výroby v kategorii lehkých užitkových vozidel došlo v Číně o 106 tis. (+4,2 %), 226


v Indonesii o 66 tis. (+65,4 %) a v Mexiku o 64 tis. (+7,2 %). Naopak největší pokles zaznamenaly USA o 1 928 tis. (-28,11 %), Kanada -354 tis. (-7,3 %) a Španělsko -95 tis. ks (-13,7 %). V roce 2008 bylo vyrobeno o 327 tis. nákladních vozidel více (+ 10 %). Skoro 30 % výroby je na území Číny, která zaznamenala nárůst výroby o 340 tis. ks. V kategorii autobusů došlo k 19,7% nárůstu produkce (+15 tis. Ks). I zde je Čína největším celosvětovým výrobcem. Její podíl je necelých 64 % (meziročně navýšila výrobu o 103 tis. ks). Z hlediska značek se na první místo v roce 2008 dostala Toyota, která vyrobila přes 9,2 mil. ks vozidel (+700 tis. ks). Naopak díky poklesu výroby o více jak 1 mil. ks na 8,28 mil. ks byl na druhém místě GM. Třetí místo obsadil Volkswagen s 6,437 mil. ks vyrobených vozidel. Podpora automobilového průmyslu V souvislosti s hospodářskou krizí mnoho států zavedlo podpůrná opatření tomuto odvětví. Přímou podporu automobilkám použily USA, Kanada, Francie, Německo, Velká Británie, Čína, Argentina, Brazílie, Švédsko a Itálie. Nejrychlejším nástrojem, který snížil propad registrací, bylo tzv. šrotovné (zavedeno ve 13 státech). Tento příspěvek na nákup nového a při ekologické likvidaci starého osobního vozidla se pohyboval v rozmezí 1 000 - 2 500 € v EU, v USA to bylo až 4500 USD. V Německu využilo státního přípěvku cca 2 mil. občanů, což se promítlo na vysokém meziročním nárůstu registrací nových osobních vozidel. Některé státy poskytovaly státní garance, nízkoúrovkové půjčky pro výrobce, aby jim umožnily přístup k finančním prostředkům na další fungování nebo vývoj nových technologií. Naproti tomu Rusko šlo cestou ochrany domácího trhu a zvýšilo dovozní cla na nová i ojetá vozidla, což se setkalo s protesty dovozců ojetých vozidel. Největší podpory se dostalo automobilovému průmyslu v USA, kde automobilky dostaly miliardy dolarů na záchranu. Také Čína v rámci podpory domácího automobilového průmyslu snížila daně na nákup malých vozů o polovinu a poskytla pobídky při nákupu lehkých nákladních vozů a malých dodávek na venkově a další stimulační programy, které by měly posílit domácí poptávku. Prognózy svět Velké trhy (EU, USA, Japonsko, Rusko) hlásily za první pololetí roku 2009 pokles registrací vozidel. Naopak Čína vykazovala růst prodejů (stala se v únoru 2009 největším trhem co do počtu prodaných vozidel) a celkové prodeje na tomto trhu vzrostly o 18 % za první pololetí v porovnání se stejným obdobím v roce 2008. Byli jsme svědky největšího bankrotu v dějinách automobilového průmyslu, který vyhlásil General Motors (GM) v červnu 2009. Americká vláda převzala většinový podíl tohoto výrobce. Automobilka zatím v rámci snah o její záchranu dostala z peněz daňových poplatníků asi 20 miliard dolarů. Americká vláda jí nyní poskytne dalších 30 miliard USD. GM v rámci restrukturalizace prodal značku Hummer, Opel. Také další americká automobilka Chrysler se dostala do problémů a byla prodána FIATu. Podle studie poradenské společností KPMG se krize v automobilovém průmyslu prohlubuje. Klíčové automobilové trhy v USA, západní Evropě a Japonsku zaznamenaly významné propady. Dokonce i tradičně silné trhy jako Brazílie, Rusko, Indie a Čína vykázaly pomalejší tempo růstu. Mírné zotavení je možné očekávat v roce 2010 s 60,8 miliony nově prodaných lehkých automobilů. Současně je však situace na úvěrových trzích napjatá a nikdo neočekává, že se prodeje v krátkodobém horizontu zotaví. Mnoho výrobců automobilů se snaží šetřit hotovost, a tak snižují náklady. Patří mezi ně odstávka výroby, snížení výrobních kapacit, propouštění a pozdější uvádění nových modelů na trh. Společnosti považují inovace, výzkum a vývoj za možné prostředky jak snížit náklady a zárověň zvýšit konkurenční výhodu. Prognózy automobilového průmyslu v ČR pro rok 2009 Odhadovat vývoj výroby vozidel je v současné době velmi problematické. Nikdo neví jakým způsobem se budou vyvíjet prodeje vozidel a kdy bude překonána recese a které nástroje napomohou opětovnému ožívení ekonomik v EU, resp. na celém světě. Dle výsledků za 1. pololetí roku 2009 bylo vyrobeno celkem 526 tis. ks osobních a lehkých užitkových vozidel, což je o 58 tis. ks méně (-11 %) oproti stejnému období roku 2008. Z toho Škoda Auto se podílela 246 tis. ks (pokles 109 tis. ks; -31 %), TPCA 175 tis. (nárůst o 1 tisíc ks) a Hyundai 50 000 vozů. U výrobců nákladních vozidel došlo k výraznému snížení výroby - AVIA o 61 % na 114 ks, u Tatry o 52 % na 511 ks vozidel. U výrobců autobusů závisí na zakázkách od jednotlivých měst na obnovu vozového parku. U zájezdových autobusů dojde nejspíše k poklesu poptávky. 227


Výrobci autodílů jsou závislí na koncové produkci automobilek, jejich výroba se bude odvíjet od poptávky po nových vozech. Očekáváme další snižování počtu pracovníků u těchto firem. Z hlediska registrací nových vozidel za první pololetí roku 2009 je možné odhadovat mírný nárůst u kategoríí osobních automobilů. U ostatních kategoríí dojde k poklesu v rozmezí 25 - 50 %. Magické hranice 1 mil. ks vyrobených vozidel nebude nejspíš dosaženo.

228

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35 20.1. Charakteristika odvětví Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří mezi převážně proexportní odvětví, které významně ovlivňuje růst celkového exportu České republiky a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Odvětvová klasifikace ekonomických činností člení toto odvětví do následujících oborů: z z z z z

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

- stavba a opravy lodí a člunů; - výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku; - výroba a opravy letadel a kosmických lodí; - výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků; - výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení.

Jak dokazuje graf 20.1, výroba kolejových vozidel zaujímá s 64 % dominantní postavení odvětví v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Druhé místo zaujímá obor letecké výroby s 25% podílem. Nejvýznamnější postavení v odvětví zastávají podniky zabývající se výrobou železničních vozidel a tramvají. Druhou významnou pozici v odvětví zaujímá letecká výroba.

35.4 Výroba motocyklů a jízdních kol 8% 35.3 Výroba letadel a kosmických lodí

35.5 Výroba jiných dopravních prostředků 1% 35.1 Stavby a opravy lodí a člunů 2%

25 %


35.2 Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv 64 %


20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj odvětví od počátku devadesátých let koresponduje s vývojem celkového hospodářství České republiky. Celý zpracovatelský průmysl byl vystaven stejným vnějším vlivům. Byl poznamenán všeobecným poklesem výroby a snižováním počtu zaměstnanců. V letech 2000-2008 se jeví mírně oscilační trend ve výrobě a pravidelný pokles zaměstnanosti v odvětví. Vstup do Evropské unie přinesl nové zakázky a snadnější přístup na evropské trhy s vysokou kvalitou. V současné době nezaujímá odvětví výraznou pozici v rámci zpracovatelského průmyslu. Odvětví OKEČ 35 se na tržbách zpracovatelského průmyslu podílí pouze 1,4 %. 229


V roce 2007 došlo k nárůstu tržeb o 21,4 % a v roce 2008, i přes začínající hospodářskou krizi, se tržby zvýšily o 3,5 %. Je to zejména díky zakázkové náplni v oboru kolejových vozidel (OKEČ 35.2). Tento obor ve srovnání let 2008/2007 stále ještě roste i když již ne takovým tempem jako v předchozích letech. Projevují se zde delší dodací lhůty zejména při výrobě kolejových vozidel a také nutnost neustálé obnovy vozidel. V programech podpory malého a středního podnikání bylo v tomto odvětví v rámci OPPI podprogramu Záruka podpořeno v roce 2008 šest projektů v celkové výši 16,65 mil. Kč.


01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

SKP 35.1 SKP 35.2 SKP 35.3 SKP 35.4 SKP 35.5

x 102,0 x 102,6 100,0

x 102,3 x 99,8 100,2

x 101,0 x 100,3 100,0

x 100,3 x 99,9 97,8

x 104,0 x 100,0 105,5

x 101,0 x 101,1 100,0

x 106,3 x 102,1 x

x 105,9 x 98,4 x

SKP 35

109,3

102,2

100,6

100,2

102,2

101,2

105,9

105,2

Pramen: ČSÚ

Jak je patrné z tabulky 20.1, nejsou uvedeny cenové indexy oboru výroby lodí a letecké výroby, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících oborů kolejových vozidel, motocyklů a jízdních kol a ostatních dopravních prostředků byly do roku 2006 bez výrazných výkyvů. V letech 2007 a 2008 došlo k celkem významnému nárůstu u oboru kolejových vozidel (OKEČ 35.2) o cca 5 %. 20.3.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 20.2 udává tržby za prodej VV a S, tabulka 20.3 účetní přidanou hodnotu v b.c., tabulka 20.4 počet zaměstnaných osob v letech 2006-2008 a graf 20.2 vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2008. U jmenovaných ukazatelů nevykazují jednotlivé obory výrazné výkyvy. V roce 2008 došlo k mírnému nárůstu všech ukazatelů oproti roku 2007. Je to zejména díky zakázkové náplni v oboru kolejových vozidel. Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 a 2008 významně rostla při prakticky stejném počtu zaměstnanců. Tabulka 20.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

Stavba a opravy lodí a člunů Výroba a oprav. želez, a tram. lokomitiv Výroba a oprav. letadel a kosmic. lodí Výroba motocyklů, jízdních kol Výroba a opravy jiných dop. prostředků


230

2006

2007

2008*

743 877 985 086 218

728 306 26 585 135 11 122 667 3 347 998 306 666

701 331 28 335 521 10 784 942 3 429 597 331 898

34 656 909

42 090 772

43 583 289

x

121,4

103,5

807 21 983 8 931 2 694 239

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

2006


OKEČ 35

2007

2008*

462 030 6 360 153 2 468 386 687 650 82 578

-67 404 7 946 335 3 672 925 871 535 112 606

-94 979 9 936 732 4 062 474 1 069 696 177 671

10 060 797

12 535 997

15 151 594

x

124,6

120,9



2006

2007

2008*

35.1 Stavba a opravy lodí a člunů 35.2 Výroba a oprav. želez, a tram. lokomitiv 35.3 Výroba a oprav. letadel a kosmic. lodí 35.4 Výroba motocyklů, jízdních kol 35.5 Výroba a opravy jiných dop. prostředků

537 10 602 7 470 2 282 220

355 10 874 7 208 2 400 247

448 10 937 6 930 2 424 244

OKEČ 35

21 111

21 084

20 983

x

99,9

99,5


220

105 %

%

100

190

95 160

90 130

85 80

100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

180 %



231


V roce 2009 ukazují výsledky obdobné trendy tj. mírný nárůst hlavních ukazatelů, především díky zakázkové náplni v oblasti kolejových vozidel. V oblasti stavby lodí však došlo ke podstatnému zhoršení ukazatelů zejména přidané hodnoty. Tato situace vyplývá ze zhoršení podmínek plavby v důsledku nižší splavnosti zejména na Labi a tím i k omezení poptávky po plavidlech. Tabulka 20.5 udává náklady celkem v b.c. a tabulka 20.6 osobní náklady v letech 2006-2008. Růst nákladů v letech 2007 a 2008 je dán vyšší zakázkovou náplní. U nákladů dochází k nárůstu meziročně o 11 %, avšak tento nárůst není ve světle růstu tržeb 3,5 %, přidané hodnoty růst 20,9 % a poklesu zaměstnanců 99,5 % nijak překvapivý. Tabulka 20.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


OKEČ 35

2006

2007

288 509 299 059 262

096 341 219 333 949

829 772 27 874 213 14 533 902 3 715 175 349 035

3 30 14 3

43 418 938

47 302 097

52 572 020

x

108,9

111,1

1 26 12 3

meziroční index

2008* 673 946 159 468 324

588 505 378 262 287


Tabulka 20.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


OKEČ 35

2006

2007

2008*

142 449 3 813 337 2 798 628 579 099 52 173

104 787 4 218 449 2 867 895 636 570 72 113

154 082 4 778 465 3 042 231 744 110 76 826

7 385 686

7 899 814

8 795 715

x

107,0

111,3


20.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 20.7 udává produktivitu práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006-2008. Tabulka 20.8 udává podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006-2008, graf 20.3 vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2000 - 2008 a graf 20.4 úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do oborové struktury v letech 2007/2008. Tabulka 20.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


860,4 599,9 330,4 301,3 375,4

-189,9 730,8 509,6 363,1 455,9

-211,9 908,6 586,2 441,3 728,5

OKEČ 35

476,6

594,6

722,1

x

124,8

121,4


232


Produktivita práce je významným faktorem zejména u oboru kolejových vozidel a letecké výroby. Produktivitu práce ovlivňuje rostoucí technická úroveň produkce. Jak vyplývá z předchozích údajů o růstu tržeb, růstu účetní přidané hodnoty a poklesu počtu zaměstnanců v odvětví OKEČ 35, rostla v roce 2007 i produktivita práce. Současně byl také nižší podíl osobních nákladů z účetní přidané hodnoty, které se zvyšovaly podstatně pomaleji než tržby a účetní přidaná hodnota. V roce 2008 růst produktivity pokračuje obdobným tempem, přičemž pokračuje i pokles podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě a to téměř ve všech oborech sledovaného odvětví - mimo oboru stavby lodí. Tabulka 20.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008 (-)

2006

2007

2008*


0,308 0,600 1,134 0,842 0,632

-1,555 0,531 0,781 0,730 0,640

-1,622 0,481 0,749 0,696 0,432

OKEČ 35

0,734

0,630

0,581


240 %

140 %

210

130

180

120

150

110

120

100

90

90 80

60

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







tis. Kč/zam.

1000 800 600 400 200 0 ZP

35

35.1

35.2

35.3

35.4

35.5

-200 -400 2007

2008



233


20.4. Zahraniční obchod 20.4.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2007 došlo v oboru výrobků SKP 35.2 (kolejová vozidla) ke zvýšení exportu v celém sortimentu, tj. dieselelektrických lokomotiv, elektrických lokomotiv, železničních motorových souprav, nízkopodlažních tramvají, nových vozů metr a, nákladních železničních vozů, předměstských elektrických souprav a širokého sortimentu kompletačních dílů. Daří se vývoz do Rakouska, Švýcarska, Francie, Izraele, Srbska, Chorvatska, Itálie, Anglie, Finska a Litvy. V roce 2008 zůstal export na zhruba stejné úrovni jako v roce 2007. Podstatný pokles odbytu, především v souvislosti s hospodářskou krizí, se očekává v segmentu ultralehkých letadel, jejichž produkce je převážně exportována na západní trhy zejména do USA. Firma Evektor Aerotechnik Kunovice připravuje do sériové výroby jednomotorové čtyř-pětimístné dopravní letadlo VUT 100 Cobra s výhledem exportu cca sto letadel ročně. Ve vývoji je dvoumotorové dopravní letadlo EV 55 Outback pro 9 až 14 cestujících nebo 1 824 kg nákladu. U skupiny výrobků SKP 35.4 (motocykly a jízdní kola) převažovaly dovozy motocyklů a skútrů zejména z Japonska, Francie a Itálie. U jízdních kol dominovaly dovozy kompletačních dílů jízdních kol z Asie. Jak ukazuje tabulka 20.9. pohybovalo se saldo, v letech 2001-2005, od kladných do záporných hodnot. V letech 2006 a 2008 má saldo již kladné hodnoty 8-11 mld. Kč a zahraniční obchod s výrobky SKP 35 se tak zůstává v tomto období proexportním. Tabulka 20.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002

2003


539,5 9 420,5 5 930,0 2 668,3 293,1

374,4 8 010,6 4 441,9 2 425,4 259,2

461,9 9 650,6 5 815,2 2 673,0 393,2

688,8 11 433,3 5 447,8 3 222,6 373,1

510,2 10 169,4 7 876,5 3 158,3 324,5

810,2 14 041,0 10 624,7 3 260,3 302,9

694,1 17 509,3 18 045,4 3 768,2 320,0

821,1 17 036,0 14 781,8 3 728,0 439,2

18 851,4

15 511,4

18 993,9

21 165,6

22 038,7

29 039,1

40 337,0

36 806,1

x

82,3

122,5

111,4

104,1

131,8

138,9

91,2


2004

2005

2006

2007

2008


2001

2002


109,9 3 627,1 9 588,1 3 048,3 170,9

128,1 2 580,2 7 483,5 3 142,1 142,4

114,9 4 586,6 11 960,3 3 507,0 155,8

109,5 5 935,7 7 779,6 4 610,6 213,4

153,5 5 129,7 17 848,3 4 055,3 203,7

203,2 6 397,0 9 561,4 4 372,8 162,9

268,9 7 160,1 18 245,0 5 303,4 216,9

339,4 6 401,2 12 745,4 5 516,7 242,1

16 544,3

13 476,3

20 324,7

18 648,8

27 390,5

20 697,4

31 194,3

25 244,9

x

81,5

150,8

91,8

146,9

75,6

150,7

80,9


2003

2004

2005

2006

2007

2008


2001

2002

2003

2004

2005

2006


429,6 5 793,4 -3 658,1 -380,0 122,2

246,3 5 430,4 -3 041,6 -716,7 116,8

347,0 5 064,0 -6 145,1 -834,0 237,4

579,3 5 497,6 -2 331,8 -1 388,0 159,7

356,7 5 039,7 -9 971,8 -897,0 120,8

607,0 7 644,0 1 063,3 -1 112,5 140,0

425,2 10 349,2 -199,6 -1 535,2 103,1

481,7 10 634,8 2 036,4 -1 788,7 197,1

2 307,1

2 035,1

-1 330,8

2 516,8

-5 351,8

8 341,7

9 142,7

11 561,2


234

2007

2008


20.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Hlavním vývozním teritoriem pro výrobky SKP 35 je Německo a USA. Rozhodující vývozní položku představují komponenty železničních vozů, komponenty letadel a vrtulníků, sportovní, cvičná a ultralehká letadla. Konkrétní rozdělení zahraničního obchodu výrobků dopravního strojírenství do významných oblastí v roce 2007 znázorňuje graf 20.5. Vývozní teritoria v roce 2008 Srbsko 5% Rakousko 5% Slovensko 7% Francie 7%

V. Británie a S. Irsko 5% Švýcarsko 4% Ostatní 38 %

USA 14 % Německo 15 % Dovozní teritoria v roce 2008

Francie 11 % USA 22 %

Německo 24 %

Srbsko 5%

Rakousko 7% Slovensko 3% Tchaj-wan 5% Čína 4%

Ostatní 21 %



20.5. Přímé zahraniční investice Tabulka 20.10 a graf 20.6 uvádí přehled přímých zahraničních investic OKEČ 35. Na rozvoj tohoto odvětví věnují firmy každoročně značné finanční prostředky. Pokud se jedná o příliv zahraničního kapitálu, využívají zahraniční investoři převážně investičních pobídek poskytovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Největší příliv kapitálu, co do objemu, jde do oboru 35.2 výroba kolejových vozidel a oboru 35.3 výroba letadel. V roce 2009 oznámila odchod z ČR firma Siemens Kolejová vozidla s.r.o. na Zličíně.

235

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 20.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 35 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 8 271,0 0,6

7 282,1 0,5

8 993,1 0,6

6 336,0 0,9

3 416,0 1,8

2 724,2 30,5

8 634,5 176,4

Pramen: ČNB

600

800 %

%

600

500 400 300

400

200

200

100

0

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


20.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Základní skutečností je, že po změně odbytové orientace po roce 1989 bylo nutné se přizpůsobit náročným technickým požadavkům vyspělých zahraničních trhů a nabídce zahraniční konkurence. Dosavadní vývoj odvětví dává v nosných oborech, kterými jsou výroba kolejových vozidel a letecká výroba, předpoklady zvyšování konkurenceschopnosti. Tato mj. vychází z řady nových výrobků, které jsou již ve výrobě nebo jejich vývoj probíhá - nízkopodlažních tramvají, elektrických a dieselelektrických lokomotiv, vozů metra, motorových souprav, příměstských elektrických jednotek, malých dopravních a ultralehkých letadel. V porovnání s ostatními členskými státy EU lze konstatovat, že vstup zahraničních investorů do tuzemských výrobních podniků zvyšuje technickou úroveň výrobků a tudíž otevírá nové trhy. I tuzemské firmy, zejména díky získaným zakázkám, mohou investovat a tím dosáhnout vyšší technické úrovně své produkce. Příkladem je skupina výrobních podniků ŠKODA Plzeň v oboru kolejových vozidel. Inovační potenciál výrobků se bude i nadále zvyšovat. K tomu vede zvyšující se zájem výrobců o programy podpory výzkumu a vývoje a technologická centra. Tyto programy přispějí k posílení konkurenceschopnosti na světovém trhu a zvýší rovněž perspektivnost odvětví a to převážně u oborů, které budou zajišťovat dopravní obslužnost. V posledních letech se jako nutná jeví právě obnova zastaralého vozového parku městské hromadné dopravy a železniční dopravy většiny měst států střední a východní Evropy. K tomu se předpokládá i využití prostředků ze strukturálních fondů EU. Existuje také program podpory Ministerstva dopravy na pořízení a modernizace kolejových vozidel, který přispívá dopravcům na nákup vozidel ze státního rozpočtu. I přes probíhající hospodářskou krizi toto odvětví zatím roste a růst lze očekávat i nadále, především díky zakázkové náplni a průběžným dobám výroby. Zakázky v oboru kolejových vozidel jsou zejména pro české dopravce, dopravní podniky, ale i na zahraničních trzích např. na Slovensku, v Polsku, Itálii a v Srbsku. V 1. čtvrtletí 2009 výroba ostatních dopravních prostředků vzrostla. Rozhodující je výroba železničních lokomotiv a vozového parku (s podílem 62,5 %), která právě v 1. čtvrtletí 2009 meziročně vzrostla o 60,4 %. Tento obor má dlouhodobou tradici a do budoucna i dobrý potenciál (v samém závěru roku 2008 byl podepsán kontrakt mezi podnikem ŠKODA VAGONKA, a.s. a slovenským zákazníkem na výrobu 10 příměstských souprav pro zlepšení hromadné kolejové dopravy v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč s průběžným termínem dodávek do roku 2012). Výroba letadel a jejich motorů se meziročně zvýšila o 1,7 % (podíl 25,8 %) a výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy o 16,5 % (podíl 8,6 %). Příznivý 236


vývoj odvětví se projevil rovněž nárůstem nově uzavřených celkových zakázek o 51,5 %, přičemž zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,1 %. Postavení odvětví je úzce propojeno se státní politikou dopravní infrastruktury České republiky, členstvím země v EU i s její dopravní politikou. Cílem je tedy obhájit svou pozici i v rámci evropského prostředí. Odbytové perspektivy pro výrobce kolejových vozidel se budou vyvíjet dle priorit EU stanovených strategií EU na podporu železniční dopravy. Cílem EU je vyrovnat disproporce mezi jednotlivými druhy dopravy, s preferencí dopravy s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí. Evropská společenství se tak snaží převést část stále rostoucích objemů silniční dopravy na železnici, vnitrozemské vodní cesty a námořní příbřežní plavbu s využitím dopravy kombinované. Z těchto důvodů by se v nejbližších letech mělo začít výrazně investovat do modernizace vozového parku a dopravních sítí. Odbytové perspektivy dalších komodit odvětví se odráží od celoevropského i světového trendu. U oboru letadel se očekává výraznější prosazení českých výrobků na trzích západní Evropy a Severní Ameriky, a to v segmentu výroby komponentů pro letadla a vrtulníky. V oboru výroby motocyklů, jízdních kol a ostatních dopravních prostředků lze předpokládat zvyšující se konkurenci asijských výrobců.

237

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN

21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený - OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví Rozhodující podíl v odvětví zaujímá výroba nábytku. Většina oborů používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované výrobky ze dřeva, překližky a dýhy, které dodává dřevařský průmysl. Obory odvětví se vyznačují vysokou materiálovou náročností, která představuje až 80 % z celkových nákladů. Používání nových technik a technologií a respektování požadované legislativy garantuje, že výrobky jednotlivých oborů prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující obyvatelstvo nebo životní prostředí. V souladu s Odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE rev. 1.1, se odvětví dělí na obory: z z z z z z

36.1 - výroba nábytku; 36.2 - výroba klenotů a příbuzných předmětů; 36.3 - výroba hudebních nástrojů; 36.4 - výroba sportovních potřeb; 36.5 - výroba her a hraček; 36.6 - ostatní zpracovatelský průmysl.

Výroba nábytku (36.1) zahrnuje produkci sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, kuchyňského nábytku, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, ale i ostatního nábytku, jako je kovový, soliterní a doplňkový nábytek. Výroba klenotů a příbuzných předmětů (36.2) je specifická ražením mincí a medailí, ale také výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. Výroba hudebních nástrojů (36.3) obsahuje výrobu klávesových a strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, harmonií, výrobu akordeonů, foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů včetně elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů a příslušenství k nim, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. Výroba sportovních potřeb (36.4) zajišťuje široké spektrum výrobků potřebných pro sport, provozovaný v tělocvičnách i v přírodě, jako jsou tělocvičné nářadí, hokejové hole, lyže, vázání, plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky. Výroba her a hraček (36.5) zahrnuje výrobu stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, stavebnic a skládaček, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, kolových hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu hracích karet, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků aj. Ostatní zpracovatelský průmysl (36.6) se zabývá výrobou bižuterie z obecných kovů, ze skla, ze dřeva, z kůže a z jiných materiálů, výrobou košťat a kartáčů, mechanických smetáků, válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek a hřebenů. 239


Podíl jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) odvětví OKEČ 36 je uveden v grafu 21.1. 36.3 Výroba hudebních nástrojů 1% 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 1%

36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 4% 13 %

36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl 9%

36.1 Výroba nábytku 72 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví 36 se v roce 2008 podílelo na výsledcích zpracovatelského průmyslu v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 2,4 % (v roce 2007 to bylo 2,6 %), na účetní přidané hodnotě 2,7 % (v roce 2007 to bylo 2,8 %) a na počtu zaměstnanců 4 % (v roce 2007 to bylo 4,3 %) a zaznamenalo v tomto směru mírný pokles proti předchozímu období. Výhodou tohoto odvětví je, že základní materiály většinou pocházejí z tuzemska (přířezy, desky, dýhy, hranoly aj.) a dovoz se omezuje pouze na vybrané skupiny výrobků (barvy, laky, orientální dýhy, nábytkové kování, další doplňkové materiály a pomocné přípravky). Z výrobků jednotlivých oborů odvětví OKEČ 36 představuje špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný nábytek a v poslední době se dostal na velmi dobrou úroveň také kuchyňský nábytek, dále některé druhy vybraných nástrojů, dřevěné hračky a sportovní potřeby. Mezi nedostatkový sortiment již nepatří tzv. soliterní nábytek, který zajišťují hlavně menší výrobci prakticky v celé ČR (nábytek do předsíní, hal, obývacích pokojů aj.).

21.3. Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1. Cenový vývoj Cenové indexy v posledních dvou letech vykazují při meziročním porovnání mírný nárůst, což souvisí se silnou zahraniční konkurencí a vysokou nabídkou těchto sortimentů na mezinárodních trzích. V rozhodujícím oboru, kterým je výroba nábytku, cenové zvýšení v roce 2007 proti roku 2006 činilo necelé 1 % (cenový index 100,8). Celkové zvýšení cenového indexu v odvětví OKEČ 36 dosáhlo v roce 2008 2,7 %, tedy pod úrovní inflace. Vývoj cenových indexů v odvětví v letech 2000 - 2008 dokladuje tabulka 21.1.

240

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Tabulka 21.1 Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2000 - 2008 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

SKP 36

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

08/07

102,2 104,7 102,4 101,2 103,0 103,6

101,3 101,0 101,0 99,8 101,6 101,5

100,1 102,3 101,7 99,4 101,7 99,8

101,2 101,2 100,1 97,8 100,4 100,3

102,0 100,4 102,0 100,2 101,8 101,1

100,4 102,9 98,9 100,6 103,3 105,1

100,8 x 104,5 x 100,9 102,5

102,5 x 104,6 x 100,2 105,2

102,5

101,3

100,2

100,9

101,7

101,4

101,1

102,7

Pramen: ČSÚ

21.3.2. Základní produkční charakteristiky Tržby za prodej VV a S v odvětví dosáhly v roce 2008 hodnoty 77,8 mld. Kč a byly o téměř o 4,3 mld. Kč (-5,2 %) nižší než v roce 2007. Výrazný nárůst tržeb zaznamenaly obory 36.4 (+22,3 %) tj. výroba sportovních potřeb a 36.5 výroba hraček (+18,1 %). Naopak tržby meziročně klesly v nábytkářském průmyslu (o 7,4 %), což bylo odrazem útlumu stavebních činností v ČR prakticky ve všech kategoriích a nižší poptávky na trhu v důsledku hospodářské recese. Největší propad pak byl zaznamenán ve výrobě hudebních nástrojů, kde se významnou měrou nejvíce promítly problémy výrobce klavírů a pianin (-27,7 %). Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze usuzovat na produkční schopnosti odvětví a jeho jednotlivých oborů. Pokles účetní přidané hodnoty v roce 2008 (-8,4 %) byl v odvětví přitom vyšší než ve zpracovatelském průmyslu celkem (-4,3 %). Rozhodující měrou se o to zasloužil obor 36.1 výroba nábytku (-10,4 %), ale nejvýrazněji se tento ukazatel snížil v oboru 36.3 výroba hudebních nástrojů (o téměř 33,4 %), avšak váha tohoto oboru v rámci odvětví je relativně nízká. V odvětví se v roce 2008 v porovnání s předchozím rokem podstatně snížil počet zaměstnaných osob (o 9,5 %), jako důsledek rostoucích vnějších konkurenčních tlaků a slabší poptávky na trhu v souvislosti s počínající krizí. V zájmu dalšího růstu produktivity práce se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, což potvrzují zprávy o propouštění například v a.s. TON (ohýbaný nábytek), ve spol. s.r.o. Petrof (výroba klavírů a nábytku) a v dalších firmách. Vývoj tržeb za prodej VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu pracovníků uvádějí tabulky 21.2, 21.3, 21.4, a graf 21.2. Tabulka 21.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

36.1 Výroba nábytku 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 36.3 Výroba hudebních nástrojů 36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 36.6 Ostatní zpracovatelských průmysl

52 001 337 629 489 1 469 711 2 516 548 8 523 428 8 591 673

60 470 829 701 650 1 283 440 2 492 874 8 487 440 8 737 431

56 019 562 928 3 048 10 021 7 290

OKEČ 36

73 732 186

82 173 664

77 870 979

x

111,4

94,8

meziroční index

2008* 053 653 493 704 283 794


241


2006

2007

36.1 Výroba nábytku 36.2 Výroba klenotů a přibuzných přemětů 36.3 Výroba hudebních nástrojů 36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl

13 265 374 314 881 601 327 965 125 2 845 351 3 245 643

14 336 569 315 651 531 615 899 672 2 042 108 3 459 208

12 851 304 354 942 2 112 3 202

OKEČ 36

21 237 701

21 584 823

19 766 820

x

101,6

91,6

meziroční index

2008* 578 952 022 176 067 025



2006

36.1 Výroba nábytku 36.2 Výroba klenotů a příbuzných přemětů 36.3 Výroba hudebních nástrojů 36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 36.6 Ostatní zpracovatelských průmysl

32 1 2 2 3 9

OKEČ 36

222 230 138 559 808 279

2007

2008*

825 210 757 608 606 965

29 205 989 1 216 2 702 4 430 7 583

51 236

50 971

46 124

x

99,5

90,5

meziroční index

32 1 1 2 3 8


110

200 %

%

180

95

160 80 140 65

120

50

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

170 %



242


Tabulka 21.5 dokumentuje celkové náklady v odvětví v období 2006 - 2008. Je z ní patrné, že v hospodářsky úspěšném roce 2007 tento ukazatel vzrostl oproti roku 2006 o 13,6 %, což bylo však mírně nad úrovní růstu tržeb za prodej VV a S ve stejném období (+11,4 %). Na růst celkových nákladů mělo vliv především zvýšení cen paliv a energií. V roce 2008 naopak náklady celkem klesly o více než 9 %, převážně zásluhou oboru 36.1 (pokles o 12,7 %). Vývoj osobních nákladů (v b.c.) ukazuje tab. 21.6. Tento ukazatel meziročně rostl jak v roce 2007 (+8,1 %), tak v roce 2008 (+2,9 %). Výdaje na výzkum a vývoj na zaměstnance v roce 2007 (21 tis.Kč za rok) řadí odvětví OKEČ 36 k odvětvím s nízkou úrovní financování v této oblasti. Tabulka 21.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

Výroba nábytku Výroba klenotů a příbuzných přemětů Výroba hudebních nástrojů Výroba sportovních potřeb Výroba her a hraček Ostatní zpracovatelský průmysl

OKEČ 36

2006

2007 71 1 1 2 9 10

84 969 322

96 538 672

87 450 426

x

113,6

90,6

meziroční index

301 280 601 884 352 117

918 709 569 698 453 325

2008*

60 506 765 999 364 1 812 702 2 765 513 9 053 247 9 831 731

62 214 704 1 206 2 988 11 606 8 729

620 486 146 996 513 666


Tabulka 21.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c. 36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

Výroba nábytku Výroba klenotů a příbuzných předmětů Výroba hudebních nástrojů Výroba sportovních potřeb Výroba her a hraček Ostatní zpracovatelský průmysl


2006

2007

2008*

8 494 002 268 884 557 866 610 797 977 642 2 211 579

9 570 115 284 087 478 220 641 570 1 025 700 2 177 701

9 574 162 217 204 371 009 839 083 1 360 578 2 231 868

13 120 770

14 177 393

14 593 904

x

108,1

102,9


21.3.3. Produktivita práce a osobní náklady Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty měl v období 2006 až 2008 mírně vzestupnou tendenci a odvětví se zařadilo mezi šest zpracovatelských odvětví, které dosáhly meziročního nárůstu. Nutno však mít na zřeteli, že v rámci zpracovatelského průmyslu toto odvětví patří na jedno z posledních míst a nižší hodnotu ukazatele v roce 2008 vykázala jen odvětví náročná na pracovní sílu tj. textilní, oděvní, kožedělný a dřevozpracující průmysl. Je to dáno stále se zvyšujícím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou při poklesu počtu zaměstnanců. Produktivita práce z tržeb za prodej VV a S sice pomalu roste, avšak dynamika růstu není dostatečná. V tomto směru by odvětví nepochybně pomohla např. výstavba velkého nábytkářského závodu (závodů) s vysoce produktivní výrobou a moderním strojním zařízením za případné účasti zahraničního kapitálu. O investice do výroby v tomto oboru, ale i v celém odvětví, však zahraniční investoři v posledních letech velký zájem neprojevují. Naopak v ČR se neustále rozšiřuje počet nábytkářských prodejních řetězců (IKEA, Kika, Sconto, Asko, Mobelix, Jysk aj.) k nimž mají v dohledné době přibudou další nová IKEA WEST v Praze, rakouský XXXLutz). Ukazatel, který vyjadřuje podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě má v odvětví vzrůstající tendenci, což nutno hodnotit jako nepříznivý jev, protože to zhoršuje jeho konkurenceschopnost. Přehledně ukazují situaci tabulky 21.7, 21.8 a grafy 21.3 a 21.4.

243

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 21.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*

36.1 Výroba nábytku 36.2 Výroba klenoů a příbuzných přemětů 36.3 Výroba hudebních nástrojů 36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl

411,7 256,0 281,3 377,1 747,2 349,8

436,8 260,9 302,6 345,0 566,3 385,9

440,0 308,4 291,2 348,7 476,8 422,3

OKEČ 36

414,5

423,5

428,6

x

102,2

101,2



2006

2007

2008*

36.1 Výroba nábytku 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 36.3 Výroba hudebních nástrojů 36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 36.6 Ostatní zpracovatelských průmysl

0,640 0,854 0,928 0,633 0,344 0,681

0,668 0,900 0,900 0,713 0,502 0,630

0,745 0,712 1,048 0,891 0,644 0,697

OKEČ 36

0,618

0,657

0,738


200

125

%

%

180

115

160 105

140 95

120

85

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







244


tis. Kč/zam.

700

600

500

400

300

200 ZP

36

36.1

36.2 2007

36.3

36.4

36.5

36.6

2008

Pramen: ČSÚ


21.4. Zahraniční obchod 21.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Objem zahraničního obchodu s výrobky SKP 36 v letech 2001 - 2008 (viz. 21.9) v celém sledovaném období rostl až do roku 2007. Výrobky na vývoz z SKP 36 jsou přitom z 83 % určeny pro vnitřní trh zemí EU-27. Celkový vývoz produkce SKP 36 klesl v roce 2008 oproti roku 2007 o více než 2,3 mld. Kč (-2,7 %). Hlavní vývozní položkou nadále zůstává nábytek (podíl na celkovém vývozu v roce 2008 byl 53 %) a v poslední době se v dodávkách do zahraničí zvyšuje podíl výrobků her a hraček, zatímco klesá podíl exportu hudebních nástrojů. Také dovoz výrobků SKP 36 v odvětví zaznamenal ve sledované době stoupající trend, přičemž změna nastala rovněž v roce 2008 (snížení o 1,2 %). Protože dynamika poklesu exportu byla vyšší než u importu, se původně kladné saldo zahraničního obchodu v roce 2008 snížilo o téměř 1,7 mld. Kč. na 29,2 mld. Kč. Důvodem kladného salda produkce SKP 36 je skutečnost, že většina oborů je zde proexportně orientovaná a záporné saldo vykazuje jen obor SKP 36.2 (klenoty a podobné předměty).

245

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 21.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2001 - 2008 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

SKP 36

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

33 965,2 585,9 2 287,3 2 877,1 3 959,1 7 966,8

34 381,9 507,9 1 934,9 2 860,4 4 478,1 7 032,5

34 968,5 686,5 1 784,8 3 570,0 5 033,5 6 822,0

40 202,1 695,6 1 615,5 4 644,6 7 009,1 7 390,4

44 135,2 700,8 1 481,7 4 582,7 9 430,0 7 667,1

42 456,8 623,8 1 363,0 4 676,6 18 253,8 8 120,1

45 328,6 705,3 1 235,1 4 846,0 24 328,0 8 486,0

43 440,2 952,5 1 067,9 4 542,4 24 609,5 7 981,5

51 641,4

51 195,6

52 865,2

61 557,3

67 997,5

5 494,2

4 929,0

82 593,9

x

99,1

103,3

116,4

110,5

111,0

112,5

97,3

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

SKP 36

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

13 065,6 1 400,0 590,2 2 657,7 3 437,8 4 369,8

12 986,1 1 310,9 536,4 2 628,2 4 108,7 4 675,2

14 475,3 1 388,8 487,2 2 860,5 4 909,5 4 418,3

18 427,5 1 513,2 558,1 3 721,9 6 811,1 5 323,7

20 386,2 1 687,0 528,1 4 010,9 8 329,9 5 625,2

22 404,5 1 854,6 454,3 4 102,5 13 941,4 6 137,5

25 001,8 2 212,9 47,9 3 606,6 15 927,4 6 755,5

25 567,5 2 403,8 551,1 3 552,4 14 603,2 6 709,2

25 521,1

26 245,6

28 539,5

36 355,5

40 567,1

48 894,8

54 052,0

53 387,2

x

102,8

108,7

127,4

111,6

120,5

110,5

98,8

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2001 36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

SKP 36

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

20 899,6 -814,1 1 697,1 219,4 521,3 3 597,0

21 395,8 -803,0 1 398,5 232,2 369,4 2 357,3

20 493,2 -702,3 1 297,6 709,5 124,0 2 403,7

21 774,6 -817,6 1 057,4 922,7 198,0 2 066,7

23 749,0 -986,2 953,6 571,8 1 100,1 2 041,9

20 052,3 -1 230,8 908,7 574,1 4 312,4 1 982,6

20 326,8 -1 507,6 687,2 1 239,4 8 400,6 1 730,5

17 872,7 -1 451,3 516,8 990,0 10 006,3 1 272,3

26 120,3

24 950,0

24 325,7

25 201,8

27 430,4

26 599,4

30 877,0

29 206,7

Pramen: ČSÚ

21.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu naznačuje graf 21.5. Vývoz výrobků SKP 36 směřuje většinou do členských zemí EU, zejména do SRN (35 %), na Slovensko, do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Rakouska. Skutečnost, že kategorie ostatních zemí se na celkovém vývozu podílí 28 % dokládá, že teritoriální umístění výrobků SKP 36 je poměrně široké. Obdobně je tomu i v oblasti dovozu výrobků SKP 36, kde jsou rozhodujícími dodavateli do ČR jsou SRN (22 %), Čína (17 %), Rakousko, Polsko, Dánsko a skupina ostatních zemí zaujímá podíl 20 %. Také výhledově lze předpokládat, že produkce SKP 36 bude i nadále směřovat především do států EU, což platí hlavně o nábytku, zatímco export hudebních nástrojů se má též orientovat na Severní Ameriku ( USA a Kanada) a také do Číny (distribuce pian).

246

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Vývozní teritoria v roce 2008 V. Británie a S. Irsko 6% Rakousko Slovensko 7 %

Francie 6%

Polsko 5% Belgie 4% Nizozemí 3%

8%

Německo 35 %

Ostatní 26 %


Rakousko 8%

Dánsko 7%

Itálie 5%

Polsko 14 %

V. Británie a S. Irsko 3% Slovensko 3% Ostatní 21 %

Čína 17 % Německo 22 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet


21.5. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraniční investice v tomto odvětví v ČR byl v celém sledovaném období od roku 2001 nerovnoměrný. Maxima bylo zatímo dosaženo v roce 2002, v ostatních letech však byly objemy nízké a neodpovídaly skutečným potřebám modernizace a růstu produktivity práce. Celkově přitom šlo většinou o strojní investice udržovací a modernizační. Odliv investic z ČR byl po celé sledované období minimální a týkal se hlavně školních potřeb. Hrubé hmotné investice do odvětví OKEČ 36 jsou v posledních letech nízké a ročně se pohybují kolem 3 - 3,1 mld. Kč. V roce 2008 činily 3,08 mld. Kč, z toho strojní 1,32 mld. Kč. Vývoj přímých zahraničních investic představují tabulka 21.10 a graf 21.6. Tabulka 21.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 36 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 3 362,6 15,8

8 839,0 50,1

3 318,0 111,3

4 053,5 x

5 152,3 x

6 606,0 13,5

8 956,0 17,4

Pramen: ČNB

247


260 %

%

220

500 400

180

300

140

200

100

100 0

60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


21.6. Shrnutí a perspektivy odvětví Vývoj odvětví OKEČ 36 byl do značné míry poznamenán nepřiznivou situací v druhé polovině roku 2008, kdy se začaly projevovat dopady finanční krize a ekonomické recese. To také ovlivnilo konečný výsledek, kdy tržby meziročně klesly o více než 5 %, objem přidané účetní hodnoty se snížil o více než 8 % a mělo to i negativní dopad na zaměstnanost, která poklesla o 9,5 %, hlavně v oborech 36.1, 36.3. a 36,6. Situace v odvětví se ještě zhoršila v prvním pololetí roku 2009. Předběžné výsledky ČSÚ sice nemají plnou vypovídací schopnost, protože postihuji jen organizace s 50 a více zaměstnanci, nicméně z nich vyplývá že v samotném nábytkářském průmyslu (nově CZ - NACE 31) klesaly tržby proti stejnému období 2008 o více než 12 % (z toho u kancelářského nábytku o 24 % a nábytku kuchyňského dokonce o 27 %). Relativně lépe si vedly ostatní obory (od roku 2009 souhrnně vedeny v CZ - NACE 32), s výjimkou výroby hudebních nástrojů. Kupříkladu tržby ve výrobě hraček a her se meziročně zvýšily o 6,2 % a výroba sportovních potřeb dokonce o 32,5 %. Naopak tržby ve výrobě hudebních nástrojů klesly o plných 40 %. Důvodem byl špatný odbyt klavírů a pianin v spol. s.r.o. Petrof (ta byla nucena zčásti přejít na výrobu nábytku a dílů), ale i prodejní potíže dalších výrobců. Tento negativní vývoj se logicky promítl i do výsledků zahraničního obchodu SKP 36. Vývoz za 1. pololetí 2009 totiž klesl proti stejnému období 2008 o více než 15 %, zatímco dovoz jen o necelých 6 %, takže kladné saldo se meziročně snížilo o 4,9 mld. Kč. Velmi dobrých výsleků přitom dosáhli výrobci sportovních potřeb, jejichž export stoupl o téměř jednu třetinu, ve všech dalších oborech však byl zaznamenán velký propad - největší u nábytku (-23,2 %) a u hudebních nástrojů (-18 %). V odvětví OKEČ 36, které se opírá o kvalitní domácí obnovitelné surovin, přitom existují solidní předpoklady pro další rozvoj. Jsou podpořeny i stavem legislativy, která je v českém zákonodárství plně kompatibilní s právem ES. Možnostem dalšího rozvoje odvětví nebrání ani problémy s ochranou životního prostředí, neboť výroba v jednotlivých oborech splňuje požadavky dané příslušnými zákony a směrnicemi EU, a to včetně problematiky odpadů a jejich zpracování. Pro odvětví zůstává trvale aktuální otázkou zavádění nejmodernější techniky a technologie. Neopomenutelným faktorem je také lidský činitel, neboť pro rozvoje odvětví je jednou ze základních podmínek vysoce kvalifikovaná pracovní síla. V odvětví nelze ani výhledově počítat a velkou investicí, protože zájem zahraničních investorů se přesouvá do zemí s nižšími mzdovými náklady a levnou surovinou. Obory se proto musí v mezinárodní soutěži prosazovat především výrobkovými inovacemi a v tomto směru je a bude důležitá úspěšná prezentace našich výrobků a uzavírání kontraktů na mezinárodních veletrzích a výstavách, zejména v zahraničí. Přínosem pro odvětví je činnost odvětvových klastrů, například nábytkářského který vznikl v roce 2006 a v současné době dnes sdružuje cca 40 organizací z krajů Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Královéhradecký. Pro perspektivu odvětví bude důležité rozšiřování obchodních i kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU-27, ale i ve vztahu k třetím zemím. Platí to hlavně o orientaci na Ruskou federaci, jejíž ekonomický 248


potenciál se zvyšuje a s růstem životní úrovně populace obyvatel se tu nabízejí pro naše vývozce zvýšené možnosti odbytu. Na závěr lze konstatovat, že odvětví OKEČ 36 se úspěšně vyrovnalo s nároky, jaké představuje globalizace světového trhu a nyní bude jeho hlavní výzvou překonat současnou světovou ekonomickou krizi.

249


22. Recyklace druhotných surovin - OKEČ 37 22.1. Charakteristika odvětví Základní charakteristikou odvětví Recyklace druhotných surovin je úprava materiálů, které již nejsou dále v procesu výroby použitelné na druhotné suroviny vhodné pro využití v následném nebo jiném technologickém procesu. Význam odvětví je dán jeho nezbytností v procesu uzavírání materiálových toků (cyklů), kde podstatně ovlivňuje technologickou i ekonomickou část procesu. V ČR jsou již dlouhodobě předmětem materiálových toků zejména odpady a šroty kovového i nekovového charakteru, sklo, papír a v posledních letech i plasty, drahé kovy z elektrických a elektronických zařízení a další. Odvětví 37 má tak nezastupitelnou úlohu při zpracování kovového i nekovového odpadu a dalších druhů použitých a nepoužitých výrobků na druhotné suroviny, jejichž kvalita je vhodná pro další materiálové využití ve zpracovatelských odvětvích hutního, sklářského, stavebního, papírenského, plastikářského průmyslu a řady dalších odvětvích. Recyklační průmysl ČR zpracoval v roce 2008 např. cca 3,5 mil tun železného šrotu, 120 tis. tun neželezných kovů, 800 tis. tun sběrového papíru, 140 tis. tun skleněných střepů a 130 tis. tun plastů. Miliony tun těchto využitých druhotných surovin představuje finanční hodnotou cca 50 mld. Kč. Další významnou komoditou jsou stavební odpady, kterých se ročně využívá přes 1 mil. tun. Celkem bylo v roce 2008 využito v ČR více než 7 mil tun druhotných surovin. Český recyklační průmysl je tradičně propojen s evropským i mimoevropským trhem. Světový obchod s materiálovými vstupy i výstupy odvětví recyklace druhotných surovin trvale narůstá s dílčími výkyvy v nabídce a poptávce. Významnou úlohu na mezinárodním trhu recyklace druhotných surovin sehrává celosvětová federace recyklačního průmyslu BIR (Bureau of International Recycling) založená v roce 1948, jejímž dlouholetým členem je i ČR, která svým členstvím navázala na dřívější členství Československa. BIR reprezentuje recyklační průmysl 63 členských zemí a 41 národních asociací. Celosvětový obchod např. se železným šrotem vzrostl z 53,8 mil. tun v roce 1998 na 88,9 mil. tun v roce 2006 (s přechodným výkyvem na 94,7 mil. tun v roce 2004). BIR představuje nejen významný subjekt ovlivňující strukturu a objem mezinárodního obchodu, ale i významný koordinační a konzultační subjekt pro jednání s dalšími mezinárodními organizacemi (OECD, Světová banka, EU a další). Odvětví recyklace druhotných surovin je podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) členěno na obory: z z

37.1 - recyklace kovového odpadu a šrotu; 37.2 - recyklace nekovového odpadu.

Zde je nutné upozornit na skutečnost, že odvětví Recyklace druhotných surovin OKEČ 37 je dle nové klasif ikace ekonomických činností CZ-NACE, platné od roku 2009, zařazeno mimo sekci zpracovatelského průmyslu. Nově bude sledováno jako oddíl CZ-NACE 38, konkrétně CZ-NACE 38.3 úprava odpadů k dalšímu využití. Podíl oboru recyklace kovového odpadu a šrotu a oboru recyklace nekovového odpadu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 je uveden v následujícím grafu 22.1

37.2 Recyklace nekovového odpadu 7% 37.1 Recyklace kovového odpadu 93 %


Graf 22.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služebv roce 2008

250

Recyklace druhotných surovin

Z vykazovaných údajů o tržbách z prodeje vlastních výrobů je zřejmé, že v odvětví 37 převažuje recyklace kovového odpadu a šrotu (37.1) nad recyklací nekovového odpadu (37.2) a to nejen v roce 2008, ale i v dlouhodobé časové řadě. Významné subjekty s největšími dodávkami produkce: z převážně 37.1 - recyklace kovového odpadu a šrotu : Kovošrot group a.s. TSR Czech Republik s.r.o. Demonta Brno a.s. Trojek Ostrava s.r.o. PARTR Slušovice s.r.o. CENTROMAT Ostrava s.r.o. z

převážně 37.2 - recyklace nekovového odpadu: REMAT TRADE Brno s.r.o. A.S.A. Praha s.r.o. České sběrné suroviny Praha a.s. EURO WASTE a.s. Pražské služby a.s. AMT Příbram s.r.o.

22.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba oceli a litiny, neželezných kovů, skla, papíru i některých dalších výrobků je na druhotných surovinách trvale závislá. Pozice odvětví Recyklace druhotných surovin v současné době výrazně narůstá v důsledku postupného vyčerpávání primárních surovinových zdrojů a to jak tuzemských, tak i z dovozu, jejichž cena se stále zvyšuje. V ČR byla v období posledních dvaceti let postupně zastavena těžba železných a neželezných rud pro průmyslové zpracování. V důsledku vyčerpání primárních zdrojů neželezných kovů v ČR, jsou tak druhotné zdroje jediným domácím zdrojem neželezných kovů, včetně drahých kovů. Odvětví 37 je v ČR jednou ze základních součástí materiálové bilance udržitelného hospodářství. Je tedy zřejmé, že úloha tohoto odvětví je významná a nezastupitelná.

22.3. Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1. Základní produkční charakteristiky Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb ve sledovaném období 2006 - 2008, vyjádřené v běžných cenách, mírně narůstaly a to především díky stabilnímu nárůstu hodnoty ukazatele u oboru recyklace kovového odpadu a šrotu (37.1) s indexem 2008/2006 = 1,22. U vykazovaných hodnot oboru recyklace nekovového odpadu (37.2) jsou zřetelné výraznější výkyvy způsobené nejen množstvím produkce, ale i změnami cen na trhu. Účetní přidaná hodnota v podnicích odvětví recyklace druhotných surovin vykazuje ve sledovaném období 2006 - 2008 nevýznamné kolísání s mírnou tendencí nárůstu především u oboru recyklace kovového odpadu a šrotu, kde index 2008/2006 = 1,07. Celková vykazovaná účetní přidaná hodnota je v odvětví 37 výslednicí značného rozptylu přidané hodnoty u dílčích komodit a jejich konkrétního váhového zastoupení podle siuace na vnitřním i zahraničním trhu.

251

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 22.1 Tržby za prodej vlastních výrobců a služeb v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*

37.1 Recyklace kovového odpadu a šrotu 37.2 Recyklace nekovového odpadu

20 113 907 2 266 806

20 868 135 3 209 973

24 477 715 1 868 949

OKEČ 37

22 380 713

24 078 108

26 346 664

x

107,6

109,4


Tabulka 22.2 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2008

(tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


2 130 826 704 088

2 121 056 972 033

2 277 603 763 938

OKEČ 37

2 834 914

3 093 089

3 041 541

x

109,1

98,3


Počet zaměstnaných osob v odvětví má ve sledovaném období 2006 - 2008 mírně narůstající tendenci. Lze tak pozorovat zřetelný zvrat od dřívějšího postupného snižování počtu zaměsnaných osob v období 2001 až 2006. Nositelem stability mírného růstu v období 2006 až 2008 je především nárůst počtu zaměstnaných osob v oboru recyklace kovového odpadu a šrotu (37.1), výjádřený indexem 2008/2006 = 1,20. Počet zaměstnaných osob v oboru recyklace nekovového odpadu (37.2) kolísá s mírně narůstající tendencí. Tabulka 22.3 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2008

(osob)

2006

2007


2 877 1 588

2 991 1 956

3 466 1 754

OKEČ 37

4 465

4 947

5 221

x

110,8

105,5

meziroční index

2008*


Střednědobý průběh vývoje záladních produkčních charakteristik v období 2000 až 2008 je uveden v grafu 22.2., který umožňuje i porovnání změn odvětví 37 se změnami celého zpracovatelského průmyslu. Střednědobý vývoj vykazovaných údajů o účetní přidané hodnotě odvětví 37 (OKEČ) ukazuje sice na nevýznamné dílčí roční odchylky od souhrnných údajů za zpracovatelský průmysl. Tyto roční odchylky odvětví 37 však sledují strmost celkového nárůstového trendu zpracovatelského průmyslu jako celku. Do vykazovaného růstu přidané hodnoty se po celé období promítá především uplatňování technologicky náročnějších procesů zpracování odpadů a prosazování vyššího stupně f inalizace výrobků. Celkový podíl objemu přidané hodnoty odvětví 37 na celkové přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu není významný. Do číselné řady hodnot ukazatele počtu zaměstnaných osob se promítá předevší vzájemný vztah dvou faktorů. Výrazným faktorem je na jedné straně obecná snaha ekonomických subjektů o snižování poču pracovníků v zájmu zvyšování produktivity práce. Souběžným a sílícím faktorem je však také celkový komoditní rozsah aktivit odvětví 37 vyvolaný legislativním tlakem na zvyšování úrovně surovinového využívání odpadů a dopadem naplňování programových záměrů Plánu odpadového hospodářství ČR a jeho realizačních programů. V závěru sledovaného období lze u odvětví 37 sledovat spíše silící převahu vlivu růstových faktorů, která je výraznější než u údajů za celý zpracovatelský průmysl. 252


Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb vykazují zřetelný trend nárůstu, který předstihuje tempo nárůstu hodnot tohoto ukazatele za zpracovatelský průmysl. Tento trend je zřetelně patrný především v období posledních pěti let. 120

250

%

%

110

210

100 170

90 130

80 70

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*




Tržby za VV a S ZP

170 %



Náklady celkem na chod odvětví 37 po celé sledované období roku 2006 až 2008 narůstaly indexem 2008/2006 = 1,19. Lze však vysledovat zřetelný rozdíl mezi oběma obory 37.1 recyklace kovového odpadu a šrotu a 37.2 recyklace nekovového odpadu. Zatmíco u oboru 37.1 se jedná o zřetelný každoroční nárůst hodnoty ukazatele, u oboru 37.2 se jedná nejprve o nárůst, avšak v roce 2008 klesá hodnota nákladů pod úroveň roku 2006 indexem 2008/2006 = 0,833. Tabulka 22.4 Náklady celkem v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006

2007

2008*


21 833 734 2 785 544

23 241 235 3 912 908

27 003 755 2 320 778

OKEČ 37

24 619 278

27 154 143

29 324 533

x

110,3

108,0


Osobní náklady se ve sledovaném období 2006 - 2008, u vykázaných údajů za celé odvětví 37, výrazně zvyšovaly indexem 2008/2006 = 1,49. Tento nárůst má svůj původ především v oboru 37.1, zatímco u oboru 37.2 je nárůst pouze mezi roky 2006 a 2007 a v následujícím roku je již zaznamenán pokles.

253

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 22.5 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2008 (tis. Kč) b.c.

2006


958 585 415 874

1 080 472 562 907

1 512 341 540 263

1 374 459

1 643 379

2 052 603

x

119,6

124,9


2007

2008*


22.3.2. Produktivita práce a podíl osobních nákladů Hodnota ukazatele produktivity práce v celém sledovaném období 2006 - 2008 jednoznačně klesá indexem 2008/2006 = 0,92 i když u oboru 37.2 je možno pozorovat v roce 2007 mírný nárůst. V roce 2008 však poklesla hodnota sledovaného ukazatele i u oboru 37.2 pod úroveň hodnoty v roce 2006. Tabulka 22.6 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2008

(tis. Kč/zam.) b.c.

2006

2007

2008*


740,6 443,4

709,1 496,9

657,1 435,5

OKEČ 37

634,9

625,2

582,6

x

98,5

93,2


Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě po celé sledované období 2006 - 2008 jednoznačně narůstá indexem 2008/2006 = 1,48. Jak je patrné z tabulky 22.7 tempo nárůstu se v tomto období zvyšuje. Tabulka 22.7 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2006 - 2008

(-)

2006

2007

2008*


0,450 0,591

0,509 0,579

0,664 0,707

OKEČ 37

0,485

0,531

0,675


Zatímco má vývoj hodnot ukazatele produktivity práce za období 2000 - 2008 znázorněný v grafu 22.3 celkově narůstající tendenci, je z tohoto grafu vývoje hodnot v časové řadě zřejmé, že po období nárůstu v době 2000 až 2006 dochází v roce 2006 ke zřetelnému zlomu, po kterém se vývoj ve zpracovatelském průmyslu jako celku pomaleji obrací k poklesu, odvětví 37 vykazuje tento zvrat daleko výrazněji. Z vývoj ukazatele podílu osobních nákladů na PH uvedeného v grafu 22.3 je zřejmé, že v roce 2006 dochází k jednoznačnému růstu strmosti přírůstku změn hodnot. Výraznost změn podílu osobních nákladů na PH je u odvětví 37 přitom zřetelnější než u zpracovatelského průmyslu celkem. Graf 22.4 potvrzuje přehledně již dříve uvedené skutečnosti.Úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2008 u zpracovatelského průmyslu poklesla oproti hodnotě vykazované za rok 2007. Tato skutečnost je charakteristická i pro údaje za odvětví 37 jako celek i za jednotlivé obory 37.1 a 37.2. Celková úroveň produktivity práce u oboru 37.1 je přitom vyšší než v oboru 37.2, ale je také vyšší,než u zpracovatelského průmyslu jako celku.

254

Recyklace druhotných surovin 160

290 %

%

250

140

210

120

170

100

130

80

90

60

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20072008*







tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP

37

37.1 2007

37.2

2008



22.4. Přímé zahraniční investice Z údajů uvedených v tabulce 22.8 a grafu 22.5 vyjadřujících vývoj přímých zahraničních investic je patrný výrazný příliv investic na rozdíl od hodnoty odlivu investic. Dále je z uvedených údajů zřejmé, že hodnota přílivu investic jeví po roce 2004 výraznější znaky rozkolísanosti, která se v roce 2007 vrací k růstovému trendu u zpracovatelského průmyslu jako celku, tak i u odvětví 37. Údaje o odlivu zahraničních investic vyžadují u sledovaného odvětví podrobnější posouzení individuálních vstupních údajů. Celkově se však jeví jako významný náznak růstové tendence u tohoto ukazatele. Tabulka 22.8 Přímé zahraniční investice OKEČ 37 (v mil. CZK) Příliv Odliv

k 31.12. 2001 k 31.12. 2002 k 31.12. 2003 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2006 k 31.12. 2007 385,9 2,9

746,2 1,9

790,8 7,9

869,2 2,3

1 274,1 4,2

728,9 x

1 022,9 -129,0

Pramen: ČNB

255


260 %

%

220

500 400

180

300

140

200

100

100 0

60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007





Pramen: ČNB


22.5. Shrnutí a perspektivy odvětví Hodnocené odvětví OKEČ 37 vykazuje stále narůstající objemy zpracovávaných materiálů. Zachování tohoto trendu je důležité, neboť se jedná o materiály, které již nejsou vhodné pro další přímé využití v technologickém procesu, avšak po úpravě jsou jako druhotné suroviny opět použitelné pro další výrobní procesy. Takto založený systém zacházení se surovinami poskytuje základ pro pozitivní vývoj především v ukazatelích tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb a zajistí ČR potřebné suroviny pro průmyslovou výrobu. Vývoj ukazatelů produktivity práce a podílu osobních nákladů i dalších produkčních ukazatelů dokladuje dosud vnitřní nevyváženost probíhajících procesů v tomto odvětví, zejména v porovnání počtu zaměstnaných osob, nákladů a produktivity práce včetně vybavenosti odvětví. Tato skutečnost poukazuje na nutnost realizace potřebných změn koncepčně zaměřených na rozvoj recyklační společnosti. Žádoucí efekt lze však docílit pouze za předpokladu celkového zvyšování materiálové produktivity národního hospodářství a postupnou realizací záměrů vedoucích k posílení hospodářského růstu a tvorby pracovních příležitostí, tak jak je stanoveno v Národním programu reforem. Odvětví 37 představuje ve své podstatě komplex činností, které jsou zejména z technologického hlediska, ale i dalších, srovnatelné s činností odvětví těžby primárních přírodních surovin. Zatímco, vzhledem ke stavu přírodní surovinové základny byla těžba primárních surovin buď zastavena nebo klesá, narůstá naopak na významu získávání cenných druhotných surovin úpravou nevyužitelných matriálů (tj. zbytkových produktů z výroby, výrobků po ukončení životního cyklu apod.). Z mezinárodního i domácího vývoje v této oblasti je zřejmé, že dlouhodobě se rozdílně vyvíjející legislativa i institucionální zabezpečení rozvoje obou odvětví přinesla do současné doby řadu problémů, jejichž řešení vyžaduje koncepční přístup a následné změny v legislativě i institucionálním zabezpečení jak na úrovni ES, tak i na místní úrovni. V této souvislosti je vhodné zmínit směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ze dne 19. listopadu 2008, která poskytuje nové možnosti v oblasti druhotných surovin. Tento právní předpis ES definuje nově v článku 5 vedlejší produkty a zejména v článku 6 stav kdy odpad přestává být odpadem. Na místní úrovni ČR je proto nezbytné provést transpozici této směrnice tak, aby institucionální zabezpečení bylo rovnoměrně rozloženo mezi dotčené resorty, kterými jsou zejména MPO, MZe, MŽP. Nezbytnost urychleného řešení obou odvětví, tj. jak těžby primárních surovin tak zejména recyklace druhotných surovin, je dána stále se zvyšující závislostí ČR na dovozu surovin. Podněty k rozvoji odvětví Recyklace druhotných surovin byly již dříve dány zejména Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, schválenou vládou ČR usnesením č. 1311 ze dne 13.12.1999 a č. 639 ze dne 30.6. 2003. Dále pak částečně i Plánem odpadového hospodářství ČR, který byl vydán nařízením vlády č.197/2003 Sb. včetně realizačních programů pro vybrané komodity odpadů (např. odpady z těžby, odpady z energetiky, pneumatiky odpadní oleje, baterie a akumulátory, stavební a demoliční odpady, průmyslové odpady apod.). V současné době je několik příležitostí kde lze zakotvit koncepční řešení odvětví Recyklace 256


druhotných surovin. Jednak v rámci přípravy aktualizované Strategie udržitelného rozvoje ČR zpracovávané v působnosti vlády ČR, při přípravě Jednotné surovinové politiky v působnosti MPO, při zpracování nového zákona o odpadech v působnosti MŽP, který bude transponovat výše uvedenou směrnici ES 98/2008 včetně vymezení druhotných surovin vůči odpadům. Podnikatelským subjektům působících v tomto průmyslovém odvětví se tak sníží významně administrativní zátěž s žádoucím efektem finančních úspor. Další příležitost ke koncepčnímu řešení je možná v oblasti narovnání kompetencí mezi ústředními orgány státní správy zejména mezi MPO a MŽP a dalšími, čímž by se docílilo pozitivního vlivu na reálný výkon a chod tohoto odvětví.

257

Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2008

Recommend Documents